PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období
863/0 Návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Lubomíra Zaorálka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Sobotka B. a další Doručeno poslancům: 3. prosince 2012 v 11:27
ZÁKON
ze dne ………….. 2012, kterým se mění zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 18 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. …./2012 Sb., se v odstavci 4 písmenu e) slova „a z jejich prvního prodeje“ zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období nebo jeho část přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Platný právní stav a hlavní principy navrhované právní úpravy Zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), došlo s účinností od 1. ledna 2013 k doplnění ustanovení § 18 odst. 4 písm. e) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy z bezúplatného nabytí nemovitosti a movité věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a z jejich prvního prodeje. Dani z příjmů právnických osob v důsledku toho nepodléhá nejen příjem získaný nabytím uvedeného majetku od státu, ale ani jeho první prodej, pokud jde o poplatníka, který je neziskovou organizací, tj. v daném případě zpravidla církví a náboženskou společností. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (sněmovní tisk 580) k uvedenému ustanovení uváděla: „Vypořádání v rámci církevních restitucí by však podléhalo režimu zdanění podle zákona o daních z příjmů. Je tudíž nutné tyto příjmy vyjmout z předmětu daně z příjmů. Proto se navrhuje upravit, že příjmy z bezúplatného nabytí nemovitých a movitých věcí podle tohoto zákona a příjmy z prvního prodeje bezúplatně nabytých nemovitých a movitých věcí podle tohoto zákona nejsou předmětem daně z příjmů.“ O důvodu tohoto vynětí však zpráva mlčí. Toto neodůvodněné zvýhodnění těchto poplatníků, resp. jejich vynětí z povinnosti odvést daň z příjmů získaných převodem tohoto majetku, není podle navrhovatelů opodstatněné. Je v rozporu i s proklamovaným záměrem vlády snižovat schodky veřejných rozpočtů, jak byl vyjádřen např. v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů (sněmovní tisk 801), schváleného Poslaneckou sněmovnou, s nímž vláda Petra Nečase spojila otázku důvěry: „Státní rozpočet České republiky vykazuje strukturální schodek. Vzhledem k tomu, že nekontrolovaný růst veřejného dluhu, který by vedl k nárůstu výdajů spojeným s jeho obsluhou, by mohl uvrhnout českou ekonomiku do vážné krize, je snižování schodku prvořadým úkolem současné vlády. Zvyšování daňových příjmů, zejména státního rozpočtu a snižování výdajů veřejných rozpočtů, obsažené v tomto právním předpise, je příspěvkem k tomuto úsilí.“ Navrhovatelé chtějí předloženou novelou zákona o daních z příjmů být vládě v tomto jejím posléze uvedeném úsilí nápomocni a napravit tak chybné opatření vlády, včleněné do zákona o daních z příjmů zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, které je na překážku zmíněnému úsilí vlády o zvyšování daňových příjmů. Proto se z uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů vypouští daňové vynětí v případě příjmů získaných prvním prodejem majetku nabytého podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
2
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí Navrhovatelé doufají, že i horliví zastánci zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, zejména předseda vlády Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek, potvrdí, že předložený návrh zákona bude představovat zvýšení příjmů státního rozpočtu. Bližší vyčíslení dopadů na státní rozpočet v roce 2013 si navrhovatelé nyní nedovolují vyčíslit, neboť lze jen těžko odhadnout, zda a jak rychle se budou církve a náboženské společnosti majetku, který bezplatně obdrží od státu, zbavovat jeho prodejem třetím osobám. Prostřednictvím rozpočtového určení daní bude mít předložený zákon příznivý dopad i na příjmy rozpočtů krajů a obcí. Soulad návrh zákona s ústavní pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy Návrh zákona uvádí platnou právní úpravu zákona o daních z příjmů do souladu s ústavním pořádkem, zejména s principem rovnosti všech vlastníků při omezování vlastnického práva v důsledku stanovení daní (čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobod – dále jen „Listina“) a s principem státu založeného na demokratických hodnotách, který se neváže na žádnou ideologii ani na náboženské vyznání (čl. 2 odst. 1 Listiny). Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení Z důvodu naléhavého obecného zájmu na zmírnění deficitu státního rozpočtu a odstranění protiústavní úpravy ze zákona o daních z příjmů navrhovatelé navrhují, aby Poslanecká sněmovna postupem podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovila s předloženým návrhem zákona souhlas již v prvém čtení. Zvláštní část K čl. I Z ustanovení § 18 odst. 4 písm. e) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se vypouští část ustanovení, podle něhož nepodléhají dani z příjmů právnických osob příjmy získané z prvního prodeje nemovitosti a movité věci nabyté poplatníkem podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. K čl. II Přechodným ustanovením se v souladu s principem zákazu zpětné působnosti zákonů stanoví, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období nebo jeho část přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti navrženého zákona. K čl. III Účinnost zákona se navrhuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. V Praze dne 30. listopadu 2012
3
Bohuslav Sobotka, v. r. Jeroným Tejc, v. r. Lubomír Zaorálek, v. r. Václav Votava, v. r. Stanislav Křeček, v. r. Karel Černý, v. r. Cyril Zapletal, v. r. Jaroslav Foldyna, v. r. Josef Smýkal, v. r. Milan Urban, v. r. Ladislav Velebný, v. r. Josef Tancoš, v. r. Václav Zemek, v. r. Jiří Petrů, v. r. Jiří Koskuba, v. r. Jan Babor, v. r. Jiří Zemánek, v. r.
Vladimíra Lesenská, v. r. Miroslava Strnadlová, v. r. Václav Neubauer, v. r. Miroslav Svoboda, v. r. Stanislav Huml, v. r. Robin Böhnisch, v. r. Vlasta Bohdalová, v. r. Roman Váňa, v. r. Ivan Ohlídal, v. r. Hana Orgoníková, v. r. Václav Klučka, v. r. Roman Sklenák, v. r. Dana Váhalová, v. r. Alfréd Michalík, v. r.
4
Platné znění měněného ustanovení zákona o daních z příjmů s vyznačením navrhovaných změn § 18 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. (2) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů, b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě, c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona, d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.1c) (3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d). (4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,17b) z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu124), z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce, c) z úroků z vkladů na běžném účtu, d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu, e) z bezúplatného nabytí nemovitosti a movité věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a z jejich prvního prodeje. (5) – (15) (…)
