1
http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=ihned-detail&c-id=19231300&id=5566 ČR hrozí dovoz odpadu, nemá v Bruselu podporu 05.09.2006 - Na pracovním zasedání k nové odpadové směrnici v Bruselu sice Rakušané naznačili, že by se mohli přidat k výhradám k plánovanému přeřazení spaloven z kategorie zařízení k odstranění odpadu na zařízení k jeho energetickému využívání, na prosazení návrhu to ale nestačí. Čechům stále chybí na půdě EU podpora pro návrh zamezení převozu odpadů přes hranice za účelem spálení. Na pracovním zasedání k nové odpadové směrnici v Bruselu sice Rakušané naznačili, že by se mohli přidat k výhradám k plánovanému přeřazení spaloven z kategorie zařízení k odstranění odpadu na zařízení k jeho energetickému využívání, na prosazení návrhu to ale nestačí. Česku tak může hrozit masivní dovoz odpadů. Řekl to Daniel Vondrouš z ministerstva životního prostředí, který se jednání zúčastnil. Rada ministrů životního prostředí EU by měla o nové směrnici rozhodovat v prosinci, do té doby se uskuteční ještě čtyři pracovní zasedání. Vondouš vidí ve stanoviscích některých zemí posun, k prosazení všech požadavků Česka je však skeptický. Řada zemí si je podle Vondrouše vědoma problémů, které může převážení odpadů znamenat, a hledá nějaké řešení. Například Finsko přišlo s návrhem, aby se hledisko soběstačnosti vztahovalo nejen na odstraňování odpadů, jak je tomu dosud, ale aby platilo i pro využití směsného komunálního odpadu. Nepřistoupilo však na požadavek, aby země byly nadále soběstačné i při spalování veškerého odpadu ve spalovnách. Už na červnovém jednání Rady EU pro životní prostředí Česko získalo pro tento požadavek Dánsko, Lucembursko, Švédsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a přistupující Rumunsko. Princip soběstačnosti při odstraňování a spalování by umožnil v případě potřeby zakázat dovoz odpadu ze zahraničí do spaloven či na skládky. Pro výhradu k přeřazení spaloven do kategorie energetických zdrojů se zatím vedle Čechů vyslovily Polsko, Slovensko a Maďarsko. Jejich podporu získali čeští vyjednavači na jaře, kdy v Česku propukl skandál s nelegálními dovozy tisíců tun odpadu z Německa. Směrnici bude na podzim projednávat také Evropský parlament.
http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=ihned-detail&c-id=18074730&id=5570 Český export do unie roste - na širokém základě více druhů zboží 21.03.2006 - Do vyspělé západní Evropy se daří vyvážet stroje a dopravní prostředky. Úspěchy však sklízejí i obchodníci v dalších komoditách. Téměř dva roky našeho členství v Evropské unii zcela legitimně vyvolávají otázku, jaké strukturální změny provázely růst exportu do EU za toto uplynulé období. Jistě podstatné je zjištění, zda šlo o navýšení v úzkém okruhu komodit, nebo byl růst rozložen rovnoměrně. Odpověď lze najít při podrobném prozkoumání statistických údajů. První, nikterak nový závěr je, že český zahraniční obchod je velmi pevně ukotven na země EU. Náš vývoz do těchto států se v loňském roce podílel na celkovém vývozu 84,2 procenta a podíl dovozu ze zemí unie činil 70,8 procenta. Přebytek obchodní bilance ve vztahu k EU ve výši 281,2 miliardy korun překryl záporné saldo obchodování se zbytkem světa. V obchodě s EU jsme aktivní již sedm let Dobré výsledky obchodu vůči zemím Evropské unii nejsou jen záležitostí posledních dvou let, vývoj obchodní výměny vykazoval v předchozích letech velmi pozitivní tendenci. Ve vztahu k unii byla totiž obchodní bilance naposledy deficitní v roce 1998.
2
Nepřerušená růstová trajektorie byla nastoupena v roce 2000. Určitě poněkud překvapivým údajem však je, že přebytek obchodu s EU se v letech 2000 až 2005 zvýšil téměř dvanáctkrát. Přirozeně, že vstupem Česka do unie a pádem řady bariér získal pozitivní vývoj další dynamiku. Druhým závěrem je, že výsledky obchodu se zeměmi unie ovlivnily příznivě celkovou obchodní bilanci Česka, která byla v roce 2005, historicky poprvé, v přebytku, a to ve výši 41,9 miliardy korun. Porovnání výsledků našeho zahraničního obchodu a obchodu se zeměmi EU je uvedeno v grafu. Celkové výsledky zahraničního obchodu odrážejí naše postavení jako malé, ale dynamicky se rozvíjející a velmi otevřené ekonomiky závislé v řadě oborů na dovozech, zejména surovin a paliv. Výsledky obchodu s EU pak dokumentují především schopnost kooperace, integrace a vypovídají o rostoucí sladěnosti s vyspělými ekonomikami. Vývoz do Evropské unie dosáhl v letech 1995 až 2005 celkem 1576,3 miliardy korun a zvýšil se 3,4krát. K výraznému nárůstu došlo zejména v období let 2003 až 2005, kdy se jeho hodnota navýšila o 33,2 procenta. Ve stejně dlouhém období předcházejících let vzrostla jen o 8,9 procenta. Statistika potvrzuje i další závěr, že vstup do unie měl pozitivní dopad na náš exportní průnik na trhy zemí EU. Stali jsme se členy největší obchodní zóny na světě, což zlepšilo podmínky pro obchodování i fyzický pohyb zboží. Výraznějšímu exportu pomohly i další ekonomické faktory. Stále silněji se například projevují vývozní efekty odvětví, do nichž směřoval v předchozích letech významný objem přímých zahraničních investic. Jak vidět, investice a moderní technologie posilují konkurenceschopnost produkce na vyspělých trzích, i na domácím odbytišti. Změny v základní struktuře exportu po vstupu do EU Vstup do Evropské unie představoval předěl ve vývoji základní struktury našeho exportu (podle třídění SITC) na trh zemí pětadvacítky. Již v dlouhém období před členstvím v unii byl náš export tažen především vývozem strojů a dopravních prostředků (SITC 7). Jejich podíl na exportu do EU je stabilně prioritní a dlouhodobě výrazně posiloval, z 36,5 procenta v roce 1997 na 50,9 procenta v roce 2003. Podíl všech ostatních komoditních tříd na našem exportu do EU přitom klesal (s výjimkou potravin - SITC 0 v roce 2003). Ovšem po našem vstupu do EU se začala základní strukturální skladba exportu vyvíjet odlišně. Z porovnání údajů o skladbě exportu do EU rok před vstupem (2003) a rok po vstupu (2005) vyplývá, že podíl dominantní skupiny stroje a dopravní prostředky dále rostl, až na 51,7 procenta. Byl to však podstatně mírnější nárůst než v předchozích letech. Na rozdíl od předešlého vývoje se začal zvyšovat podíl na exportu i u dalších komoditních tříd (SITC 3 a 5). A velmi výrazně se rostl podíl potravin. Změnou je i to, že se zmírnilo dlouhodobé snižování podílu u skupin SITC 2, 6 a 8. Takový vývoj je důležitý zejména u tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálů (SITC 6), které jsou, z hlediska podílu na exportu (s 20,9 %), druhou nejsilnější skupinou. Z uvedených číselných údajů vyplývá, že expanze exportu spojená se vstupem do EU nebyla způsobena výkyvem v jedné komoditní třídě, je však provázena rovnoměrnějším růstem exportu v širší zbožové struktuře. Stroje a dopravní prostředky v ní zůstávají stěžejní komoditou, nejen z hlediska podílu na vývozu, ale i z hlediska obchodní bilance. V roce 2005 dosáhl její přebytek 293,3 miliardy korun (meziročně byl vyšší o 39,9 mld. Kč, tedy o 15,7 %). Od roku 2000 přebytek obchodu s nimi významně narůstal každým rokem. Poslední deficit byl v roce 1997. Z hlediska obchodní bilance je druhou nejvýznamnější komoditou v obchodě s unií průmyslové spotřební zboží s přebytkem 52,8 miliardy korun, který byl vloni proti roku 2004 vyšší o 26,4 procenta. Přebytek, s malými výkyvy, roste od roku 1996, podíl na exportu však postupně klesá. Kontinuální vývoj exportu strojů a dopravních zařízení Objem exportu dominantní skupiny stroje a dopravní prostředky (SITC 7) vloni dosáhl 814,5 miliardy korun, což je oproti roku 2003 zvýšení o 35,3 procenta. To je více než dvojnásobné tempo proti stejně dlouhému předchozímu období. I při této akceleraci nedošlo však uvnitř skupiny ve složení exportu k větším změnám. Nejvíce se vyváží silničních vozidel, vloni se objem jejich vývozu podílel na celkovém exportu do unie 17 procenty. Jeho podíl navíc trvale roste. Na druhém místě jsou s podílem 9,9 procenta elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, přestože jejich podíl začal po roce 2000 slábnout.
3
Na třetím místě jsou s podílem 7,2 procenta stroje a zařízení užívaná v průmyslu, která svůj podíl trvale posilují. Pořadí těchto nejsilnějších skupin je dlouhodobě stabilní. K dramatickým změnám nedošlo ani v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Vývozní položky, jejichž podíl v letech 2003 až 2005 vzrostl, zvyšovaly svůj podíl na celkovém vývozu již v předchozích letech (s výjimkou SITC 76). Položky, jejichž podíl na exportu klesl, snižovaly svůj podíl (s výjimkou SITC 71), či stagnovaly již předtím. Dá se tedy říci, že větší změny ve složení exportu do zemí Evropské unie proběhly již před členstvím v EU. Výrazné bylo například navýšení podílu exportu silničních vozidel mezi léty 1997 až 2001, či prudký růst podílu exportu kancelářských strojů z 1,2 procenta v roce 1999 na 6,5 procenta v roce 2003. Úspěšná nejsou jen silniční vozidla Prioritní postavení vývozu silničních vozidel je dlouhodobou záležitostí. Ovšem zvyšování jejich podílu probíhá již jen zvolna, zatímco růst podílu slabších komoditních skupin (SITC 74 a 75) byl v poslední době relativně rychlejší. Dochází tak k rozšiřování okruhu obchodně úspěšných komoditních skupin, ostatně vypovídá o tom i vývoj příspěvku obchodu jednotlivých komodit k výsledné obchodní bilanci. V tomto směru působí obchod se silničními vozidly velmi významně, avšak s proměnlivou vahou v jednotlivých časových úsecích. Jeho přebytek ve výši 83,2 miliardy korun se podílel v roce 2003 téměř 54 procenty na celkovém přebytku obchodní výměny s Evropskou unií. I když se přebytek plynoucí z obchodu se silničními vozidly do roku 2005 zvýšil až na 132,8 miliardy korun, jeho podíl na celkovém saldu obchodní bilance s unií poklesl na 47,2 procenta. Z toho vyplývá, že se zvýšil podíl ostatních komodit na velmi dobrých výsledcích obchodní výměny v rámci EU. Závěrem lze proto říci, že rozšiřování exportní základny je dobrým předpokladem dalšího úspěšného vývoje. http://www.cinsky.cz/index.php?page=clanek&id=120&lang=cs Čínské klony útočí Podnikání v Číně - 10. 11. 2005 - Bubák v podobě čínského exportu straší nejednu světovou firmu. Masy laciného zboží chrlí čínský komunistický kapitalizmus a pomalu, bez jediného výstřelu, válcuje doposud vedoucí země globální ekonomiky. Neprůhledný, zkorumpovaný a skoro otrokářský režim řídí přes miliardu lidských mravenců, kde cena jednotlivce nepřesahuje hodnotu šroubku v parním stroji. Na druhou stranu mají tyto součástky cenu zlata pro světové společnosti, které převedly svou výrobu do Číny. Jenže jak dlouho bude trvat, než jim v Číně tak oblíbené plagiátorství převezme jejich know-how a přivede je na žebráckou hůl. Ze země Žluté řeky se stává gigantický predátor, který je připraven minimálně k smrti vyděsit americké a evropské společnosti svojí hektickou produkcí podporovanou vládou a neúnavnou armádou čínské pracovní síly. Čína, země, kde si lidé prodlužují kosti, aby mohli pracovat v diplomacii, je současný hospodářský fenomén číslo jedna. Následující články jsou pokusem o zmapování nejpalčivějších problémů čínské ekonomiky a o jejím vztahu ke světu - plagiátorství, masového exportu a přesouvání výroby. Vyzývám vás na souboj! Ale zbraně vybírám já Mnoho firem by za situace, v níž se ocitla firma Blata, složilo ruce do klína a se zoufalstvím by marně spoléhalo na pomoc adekvátních organizací. Ne ovšem Pavel Blata, světově nejuznávanější výrobce minimotocyklů a miničtyřkolek. Poté, co v roce 2003 od svých dealerů zjistil, že se po zeměkouli začínají potulovat čínské plagiáty jeho výrobků, prodejné za třetinovou cenu, a že se na jeho tržby čeká frontální útok, začal se za svou továrnu v Blansku prát.„Číňani byli tak drzí, že své kopie našich výrobků nabídli i nám,“ kroutí ještě teď hlavou Blata. „Zpočátku jsme si říkali, že na naší straně je daleko vyšší kvalita našich produktů a schopnost inovace, ale v polovině roku 2004 začala být situace vážná a ztráty na tržbách překročily sto milionů.“ Rány naslepo Prvním obranným tahem proti černým figurkám z Číny bylo uvedení zbrusu nové motorky na trh. Ovšem tento krok se ukázal po výtce naivním, protože čínská kopie nového produktu byla na evropském trhu k prodeji za dva měsíce. Následně to Blata zkusil po čínsku. Dodal na trh levný motocykl ve velké sérii, jenže po otevření prvního doručeného kontejneru dealerovi už Číňané inzerovali stejný motocykl ve svých katalozích. Číňané zkrátka okamžitě zkoupili nové motorky, rozmontovali je do posledního šroubku a z nekvalitních dílů za pomoci otrocky placené práce zhotovili cenově bezkonkurenční plagiát, někdy tak dokonalý, že měl i zkopírované ojeté pneumatiky. Takovou zkušenost s krádeží know-how si koneckonců odvezlo z Číny nemálo světových firem. Nicméně firma Blata měla přichystanou celou novou modelovou řadu, se kterou najednou nemohla a doposud nemůže na trh, protože by byla bez milosti okopírována.„S podnikáním jsem začínal doma v garáži,“ vzpomíná ve své moderně koncipované fabrice Blata. „Začalo se nám dařit a až do teď firma stoupala bez větších zádrhelů. Ale takhle to asi v životě nefunguje,
4
nikdy nejde nic bez problémů. Naštěstí ne všichni naši zákazníci zvolili nízkou cenu před kvalitou, a to nás udržuje nad vodou.“ Ztráty na lidech i majetku Rok 2004 znamenal celkově pro firmu Blata ztrátu sto šedesáti milionů na tržbách. Podnik měl v plánu rozšíření továrny a přijetí tří set nových zaměstnanců k dosavadní stovce, což bylo mimo jiné spojeno s lukrativní investiční pobídkou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva financí ČR. Místo toho přišlo snížení výroby a propouštění zaměstnanců. Dále špatná kvalita kopií výrobků Blata nepřispěla k dobrému jménu společnosti. A v neposlední řadě se zbrzdil sportovní ambiciózní projekt firmy, která vstoupila do prestižního seriálu Moto GP, kde se chtěla postupně prosadit se svou vlastní stájí. „Nikdy jsme nikoho nepropustili,“ říká šéf blanenské firmy. „A nikomu bych to nepřál. Je to opravdu hrozný zážitek. Z finančních problémů se dostaneme, ale už kvůli lidem jsem se pustil do boje proti čínským plagiátům, protože co by mně pak na ulici řekli? Že jsem nic neudělal? Přitom necítím, že by ti lidé ztratili práci naší chybou, od Číňanů to byla zkrátka rána pod pás.“ Špionáž na půdě nepřítele Dalším radikálním krokem byl výlet do Číny. Blata se s hrstkou kolegů vydal na vlastní pěst prozkoumat praktiky a továrny nekalé konkurence. V Číně vyrábí kopie jeho strojů asi třicítka továren a Blata navštívil dvanáct z nich. Pod záminkou zakázky požádal místní fabrikanty o prohlídku dílen a za pomoci kamery a fotoaparátu vše důkladně zdokumentoval. Špionážní práce probíhala v celku úspěšně. Například Blatovi spolupracovníci nechali stále běžet kameru a přímo na ni se jim povedlo zachytit prohlášení ředitele jedné z fabrik, že vyrábějí věrné kopie motocyklů Blata. Dalším programem byla návštěva místních advokátních kanceláří, které byly ochotny za jistý obnos se v případu angažovat. Koneckonců v Číně existuje poměrně přísný zákon proti plagiátorství, ale druhá věc je vymoci si právo na tamních neprůhledných soudech. Tři pobyty v Číně se nakonec vyplatily, i když spolykaly další miliony korun. „Po našich návštěvách nám tamní výrobci kopií našich produktů řekli, že z nás mají trochu strach a dávají si teď větší pozor. Přestali například dávat na své výrobky značku Blata, což ze začátku dělali. Dost nám pomohlo, že jsme si za tím tvrdě šli, zjistili si zákony, pořídili dokumentaci a vůbec poznali jejich mentalitu,“ popisuje Blata. „Představte si, že mají zařízení fabrik uzpůsobené jen ke kopírování, nikoliv k vývoji vlastních produktů. Oni mají prostě kopírování zafixované jako běžný pracovní postup a mysleli si, že takhle to funguje i v Evropě. Dokonce se nás ptali, jak se nové motocykly konstruují. Když jsme se jich pak naopak otázali, co budou dělat, opadne-li zájem o minimotocykly, tak nám ukázali již připravenou okopírovanou sekačku na trávu.“ Zpět do Česka - průnik do říše politiky Po získání detailních informací o postupu čínských plagiátorů, natočení jejich práce a pochopení organizmu komunistického kapitalizmu se firma Blata obrátila načeskou politickou scénu s prosbou o pomoc. Nakonec se Blata dostal až k premiérovi, ale na začátku stál blanenský poslanec Miloslav Kala.„Poté, co jsme pana poslance seznámili s naším problémem, uznal, že nejsme v potížích vlastní vinou, a začal se v náš prospěch angažovat,“ vzpomíná Blata. „Nejdříve došlo k jednání v Poslanecké sněmovně s lidmi z patentového úřadu, kde jsme slyšeli optimistická slova, že je-li náš výrobek chráněný, tak se nemáme čeho obávat. Toto jednání nás poněkud zklamalo.“ To ovšem poslance Kalu vyburcovalo k větší aktivitě. Ve chvíli, kdy viděl, že už zástupci firmy Blata zmůžou vlastními silami jen velmi málo, kontaktoval českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu. Tento krok pomohl celý problém blanenské firmy medializovat. „Dokonce se na nás začaly obracet firmy s podobnými problémy, které ale nechtějí, aby se jejich potíže rozkřikly,“ dodal blatenský podnikatel.Nicméně od eurokomisaře Špidly se toho Blata moc nedozvěděl, přitom komise EU by měla být hlavním ochranářem svého vlastního trhu.„Domácí politici pro nás udělali víc. I když ono je to těžké hodnotit, protože ochotu projevil každý - ministr financí Bohuslav Sobotka, pod nějž spadá celní správa, k věci se vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, a vůbec se mně zdálo, že nikdo z oslovených problém neházel za hlavu. Na druhou stranu až budoucnost nám ukáže výsledek.“Vrcholem pak pro Blatu bylo setkání s premiérem Paroubkem, který přivítá čínského premiéra Wen Jiabao v republice osmého a devátého prosince tohoto roku, a český předseda vlády přislíbil, že Blatův problém bude zahrnut do protokolu jednání. Na řadě jsou konkrétní kroky V současnosti se Blata domnívá, že by se mělo přeskočit od slov, kterých bylo dost a dost, ke konkrétním problémům. Cestou by měly být kroky celních správ EU. Ty uzavřely před měsícem úmluvu, která jim dovoluje rychlejší postup při bránění dovozu plagiátů do sféry Evropské unie. Napomáhá tomu rovněž současné postavení Velké Británie v čele Unie. Angličané si problém kopírování výrobků zadali jako jeden z důležitých bodů svého předsednického programu. „Teď už je nutné sledovat pohyb falešného zboží a hlásit celnicím: tam je kontejner s plagiáty, chceme ho zastavit před hranicemi EU, víme, že v těchto konkrétních vodách pluje loď, která veze kopie našeho zboží. Pak už záleží na odvaze toho celníka, jenž by měl o takovéhle věci rozhodnout, aby se nebál soudu, že někomu zadržel zboží,“ vysvětluje Blata. „Jenže nám zatím pořád chybí konkrétní výsledek. To je to, na co nyní zoufale čekáme. Pokud se v krátké době nedostaví, tak…(Blata krčí rameny)…tak je celá Evropská unie k ničemu, protože my jsme opravdu udělali vše, co je v našich silách, a věříme, že nám zbývá jen kousek, abychom dosáhli svého.“
5
Neskončí nakonec Blata v Číně? Ačkoliv právě dovyprávěný příběh by naznačoval, že by výrobce minimotocyklů a miničtyřkolek nejraději vystřihl Čínu z atlasu světa, není to tak. Blata uvažuje pragmaticky a chápe, že výroba v Číně je lukrativní a tamní trh bude rovněž brzy velice zajímavý.„Tím, že jsme tam několikrát byli a viděli pracovní proces spojený s naší výrobou, přičichli si k čínské mentalitě a struktuře této komunistické země, tak bychom mohli mít nemalou výhodu při rozšíření výroby do Číny. I když v současnosti nemůžu říct ano, půjdeme tam, nebo naopak nikdy víc,“ uvažuje nahlas Blata. „Nicméně mně proběhly hlavou myšlenky, že když nám to zkopírovali, tak se nějak domluvíme. Na druhou stranu už nás jednou podvedli, takže nevím, jestli jim bude možné někdy věřit.“ Jan Táborský, magazín Lobby
