Poděkování Největší poděkování patří PhDr. Aleně Dědečkové, vedoucí diplomové práce za trpělivost, cenné rady, připomínky a za odpornou pomoc při tvorbě této práce. Poděkování též náleží Mgr. Vítu Šťastnému a Mgr. Blance Matouškové, vedení Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci, za umožnění uskutečnění dotazníkového šetření, které bylo stěžejní pro vznik této práce. Poděkování též náleží paní Jana Hartlové z Krajského úřadu Libereckého kraje, vedoucí rejstříku škol z oddělení vzdělávání a koncepcí za poskytnutí informací o organizacích věnujících se volnočasovým aktivitám v Liberci. Dále také všem rodičům, žákům a učitelům, kteří svými odpověďmi přispěli v dotazníkovém šetření k uskutečnění této práce. Nesmím zapomenout ani na mou rodinu, která mne plně podporovala po celou dobu studií.
Název diplomové práce:
Příležitosti mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Trousílková Akademický rok odevzdání diplomové práce:
2014/2015
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Alena Dědečková
Anotace v českém jazyce Předmětem diplomové práce je zjištění příležitostí mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část nás seznamuje s pojmem speciální vzdělávací potřeby a jejich členěním dle školského zákona č. 561/2004 Sb. Dále se zabývá volným časem, jeho definicí a možnostmi jeho trávení. Je v ní věnován prostor organizovanému trávení volnému času. Další kapitola se věnuje volnému času dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V poslední kapitole teoretické části jsou uvedeny organizace, které se věnují volnočasovým aktivitám. Cílem diplomové práce je zjistit příležitosti mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a navrhnout řešení pro zlepšení nabídky volnočasových aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Empirická část se zabývá samotným výzkumem, a to vyhodnocením dotazníkového šetření prováděného v Základní a mateřské škole pro tělesně postižené v Liberci u žáků a jejich vyučujících a také u rodičů těchto žáků. Stanovené hypotézy byly vyhodnoceny na základě získaných dat z dotazníkového šetření. Klíčová slova: speciální vzdělávací potřeby, zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, volný čas, volnočasové organizace
Title of diploma thesis:
Leisure Time Opportunities for Children with Special
Education Needs Author’s name and surname:
Bc. Lenka Trousílková
Academic year of thesis submission: Thesis supervisor:
2014/2015
PhDr. Alena Dědečková
Anotace v anglickém jazyce The subject of this thesis is finding leisure time opportunities for children with special education needs. The theoretical part introduces the concept of special educational needs and their breakdown according to the Education Act no. 561/2004 Coll. It also deals with free time, what is free time, what are the possibilities of his digestion. Is it dedicated space organized spending your free time. Another chapter is devoted to the free time of children with special educational needs. In the last chapter of the theoretical part are listed organizations dedicated to leisure activities. The aim of this thesis is finding leisure time opportunities for children with special education needs and find solutions to improve the supply of leisure activities for pupils with special educational needs. The empirical part is based on a research collecting data through a questionnaire. The research was conducted in a primary school and kindergarten for the disabled. The respondents included pupils, teachers as well as parents. The hypotheses were evaluated on the basis of the data obtained. Key words: special education needs, disability, handicap, health disadvantage, leisure time, leisure time organizations
OBSAH Seznam tabulek........................................................................................................... 10 Seznam grafů .............................................................................................................. 10 Seznam použitých zkratek a symbolů ........................................................................ 12 Úvod ........................................................................................................................... 13 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 16 1 SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY ......................................................... 16 1.1 Zdravotní postižení..................................................................................... 18
2
3
1.2
Zdravotní znevýhodnění............................................................................. 22
1.3
Vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami ..................... 22
VOLNÝ ČAS .................................................................................................... 24 2.1 Definice volného času ................................................................................ 24 2.2
Organizované a neorganizované trávení volného času .............................. 26
2.3
Aktivní a pasivní trávení volného času ...................................................... 26
ORGANIZOVANÉ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU......................................... 28 3.1 Oblasti zájmových činností ........................................................................ 28 3.2
Organizační formy zájmových činností ..................................................... 30
4 VOLNÝ ČAS A DĚTI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ...................................................................................................................... 33 4.1 Terapie........................................................................................................ 34 4.2 5
Volnočasové aktivity.................................................................................. 37
ORGANIZACE ZAJIŠŤUJÍCÍ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ...................... 38 5.1 Organizace poskytující volnočasové vyžití ................................................ 38 5.1.1 Škola ....................................................................................................... 39 5.1.2 Střediska volného času ........................................................................... 39 5.1.3 Nestátní neziskové organizace ............................................................... 40 5.1.4 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ............................................... 41 5.1.5 Živnostenské podnikání k dětem a mládeži............................................ 41 5.2
Volnočasové organizace na území města Liberce ..................................... 42
EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................... 43 6 CÍL A METODIKA .......................................................................................... 43
-8-
6.1
Cíle a úkoly práce....................................................................................... 43
6.2
Metodika výzkumu..................................................................................... 44
6.2.1 Formulované hypotézy ........................................................................... 44 6.2.2 Použité metody výzkumu ....................................................................... 46 6.2.3 Popis výzkumného vzorku ..................................................................... 48 6.3 7
Charakteristika respondentů ....................................................................... 50
ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ ................................................................ 57 7.1 Vyhodnocení dotazníků od rodičů: ............................................................ 57 7.2
Vyhodnocení dotazníků od žáků ................................................................ 66
7.3
Vyhodnocení dotazníků od učitelů............................................................. 72
7.4
Ověřování hypotéz ..................................................................................... 77
7.5
Průzkum volnočasových organizací v rámci města Liberce ...................... 85
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 87 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ................................................................................... 90 POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................... 94 PŘÍLOHY ................................................................................................................... 97
-9-
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Složení žáků v jednotlivých třídách ........................................................... 49 Tabulka 2 Rozdělení postižení dle věkových kategorií a typu školy........................... 55 Tabulka 3 Test dobré shody chí-kvadrát - Preferované formy trávení volného času rodiči pro své dítě ........................................................................................................... 77 Tabulka 4 Test dobré shody chí-kvadrát – Zájem rodičů o sportovní či estetickorukodělné činnosti ........................................................................................................... 79 Tabulka 5 Test dobré shody chí-kvadrát – Informují učitelé žáky a jejich rodiče o možnostech trávení volného času organizovanou formou .............................................. 81 Tabulka 6 Odpovědi žáků na položky č. 5 .................................................................. 82 Tabulka 7 Test dobré shody – Měli žáci možnost vybrat si volnočasovou aktivitu dle svého uvážení? ................................................................................................................ 83
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Návratnost dotazníků ...................................................................................... 50 Graf 2 Zastoupení žáků dle pohlaví v procentech ...................................................... 51 Graf 3 Zastoupení žáků dle typu školy, kterou navštěvují .......................................... 51 Graf 4 Zastoupení žáků dle tříd v jednotlivých typech škol ....................................... 52 Graf 5 Zastoupení vyučujících dle pohlaví v procentech ........................................... 52 Graf 6 Délka praxe vyučujících.................................................................................. 53 Graf 7 Rozdělení vyučujících dle stupně, na kterém vyučují ...................................... 53 Graf 8 Rozdělení rodičů dle pohlaví jejich dítěte....................................................... 53 Graf 9 Rozdělení rodičů dle věku jejich dítěte ........................................................... 54 Graf 10 Rozdělení dětí podle typu školy, který navštěvují ......................................... 54 Graf 11 Preferované formy trávení volného času ...................................................... 58 Graf 12 Povědomí rodičů o organizacích nabízejících volnočasové aktivity pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami .......................................................................... 58 Graf 13 Povědomí rodičů o existenci volnočasových aktivit v rámci základní školy. 59 Graf 14 Spokojenost rodičů s informacemi o možnostech organizovaného trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami ....................................... 60 Graf 15 Spokojenost rodičů s nabídkou aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami ........................................................................................................................ 60
- 10 -
Graf 16 Povědomí o nabídkách volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci města Liberce ............................................................. 61 Graf 17 Prostředek přenosu informací o volnočasových aktivitách v rámci města Liberce ............................................................................................................................ 61 Graf 18 Návštěvnost organizované formy volnočasových aktivit .............................. 62 Graf 19 Přizpůsobení organizace dětem se speciálními vzdělávacími potřebami ..... 63 Graf 20 Spokojenost s činností a organizací volnočasových aktivit navštěvované společnosti ...................................................................................................................... 63 Graf 21 Oblasti volnočasových aktivit dle zájmu rodičů ........................................... 64 Graf 22 Návštěvnost volnočasových aktivit žáky v rámci školy ................................. 66 Graf 23 Typy navštěvovaných kroužků žáky v rámci školy ........................................ 67 Graf 24 Návštěvnost zájmových útvarů žáky mimo základní školu ............................ 67 Graf 25 Typy navštěvovaných kroužků žáky mimo základní školu ............................. 68 Graf 26 Poměr žáků navštěvujících x nenavštěvujících volnočasové aktivity ............ 68 Graf 27 Možnost vybrat si volnočasovou aktivitu dle sebe ........................................ 69 Graf 28 Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit ............................................. 70 Graf 29 Kroužky, které žáci postrádají v nabídce volnočasových aktivit .................. 70 Graf 30 Povědomí učitelů o návštěvnosti volnočasových aktivit jejich žáků ............. 72 Graf 31 Povědomí o poskytování volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami .................................................................................................. 73 Graf 32 Povědomí o dalších možnostech využití volnočasových aktivit mimo školu . 74 Graf 33 Povědomí o periodiku či nabídkách volnočasových aktivit .......................... 74 Graf 34 Informování rodičů, žáků o nabídkách volnočasových aktivit mimo školu .. 75
- 11 -
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ CNS
Centrální nervová soustava
DDM Větrník
Dům dětí a mládeže Větrník
MKN-10
Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, 10. revize
Přísp. org.
Příspěvková organizace
RVP ZV
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
RVP ZV - LMP
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením
SPCH
Speciální poruchy chování
- 12 -
ÚVOD Tato diplomová práce se zabývá příležitostmi mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním důvodem, proč si autorka zvolila toto téma diplomové práce, je to, že je v dnešní době nezbytné, aby každé dítě mělo možnost rozvíjet se pomocí volnočasových aktivit – zájmových kroužků, které jsou pořádány buď školou, anebo jinou organizací zabývající se právě prací s dětmi a poskytováním těchto služeb v době mimo školu. Volnočasové aktivity mají pozitivní vliv na rozvoj dítěte, jeho schopnosti a možností. Díky nim se dítě setkává s novými lidmi a získává tak zkušenosti v oblasti sociální interakce. Dalším motivem je zejména autorčina více než desetiletá praxe jako vedoucí tanečního kroužku pro Dům dětí a mládeže Větrník. Nyní si měla autorka také možnost obohatit své portfolio o předávání znalostí ve hře na kytaru na ZŠ i v Domě dětí a mládeže Větrník v Liberci. Základní škola, na které autorka pracuje, je přizpůsobena k práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, jedná se o Základní školu a mateřskou školu pro tělesně postižené v Liberci, ale Dům dětí a mládeže Větrník není dostatečně přizpůsobena k práci s dětmi, které mají speciální vzdělávací potřeby. Tato organizace sice poskytuje možnosti, jak trávit volný čas, ale podmínky jsou nastaveny tak, že tuto organizaci nemohou navštěvovat všechny děti, včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami. Při studiu na Technické univerzitě v Liberci zaměřeném na speciální pedagogiku si autorka uvědomila, že ne všechny děti mají stejné možnosti v trávení volného času a ne všechny mají neomezené možnosti ve výběru toho, jak budou svůj volný čas trávit. Jsou děti, které mají speciální potřeby ve vztahu ke svému zdravotnímu postižení, zdravotnímu znevýhodnění či sociálnímu znevýhodnění. A právě na tyto děti by se nemělo zapomínat. Autorka je názoru, že bychom se měli snažit poskytnout jim alespoň podobné možnosti v trávení volného času jako dětem bez omezení, nebo alespoň takové podmínky, které to k jejich speciálním potřebám umožňují. V dnešní době se ve velké míře mluví o integraci dětí se speciálními potřebami do běžných škol, proč bychom nemohli děti zapojit i do mimoškolních aktivit stejným způsobem? Co jsou vlastně vzdělávací potřeby? Záleží na typu postižení či znevýhodnění, a proto by se v této práci chtěla zaměřit právě na děti se zdravotním postižením, na jejich potřeby a možnosti. - 13 -
A proto byla položena tato zásadní otázka: „Jaké jsou vlastně příležitosti mimoškolních aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami?“ Avšak nebyla to pouze jediná otázka, která vzbudila autorčin zájem v psaní této práce. Mezi další velmi důležité otázky, které si položila, patří i tyto: „Jaké oblasti zájmových aktivit jsou pro tyto děti v nabídce? Kolik organizací v Liberci se věnuje práci s dětmi a nabízí jakoukoli formu zájmových útvarů různých vzdělávacích oblastí, a kolik z nich je přizpůsobeno i tomu, aby je navštěvovaly děti se speciálními potřebami?“ Z tohoto důvodu si autorka stanovila cíl této práce, a to zjistit příležitosti mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a navrhnout řešení pro zlepšení nabídky volnočasových aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě tohoto cíle autorka sestavila dotazník, ve kterém se ptala rodičů těchto dětí na mimoškolní aktivity jejich dětí, o jaké oblasti volnočasových aktivit se zajímají, o jaké oblasti zájmových kroužků by měli tito rodiče pro své dítě zájem, dále také na to, zda mají povědomí o organizacích, které se věnují této činnosti, jestli se k nim dostávají nějaké brožury a letáky poskytující nezbytné informace o volnočasových aktivitách, apod. Mezi respondenty, které autorka oslovila, patří též učitelé těchto dětí, a také byly dotazovány děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které navštěvují Základní školu a mateřskou školu pro tělesně postižené v Liberci. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je vymezen pojem speciálních vzdělávacích potřeb. Další kapitola, která navazuje, pojednává o volném čase, definuje ho a jsou v ní uvedeny možnosti trávení volného času. Třetí kapitola se zabývá organizovanou formou trávení volného času. Autorka zde uvádí oblasti zájmových činností a možnosti jejich organizační formy. V následující kapitole věnuje autorka pozornost volnému času u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, a poukazuje na možnosti jeho trávení u těchto dětí. V poslední kapitole jsou rozebírány organizace zajišťující volnočasové aktivity. Empirická část se zabývá vlastním výzkumem. Tento výzkum je založen na užití metody kvantitativního výzkumu, jímž je dotazník a dotazníkové šetření. Empirická část je rozdělena na dva celky, a to na část týkající se dotazníkového šetření u vyučujících a žáků základní školy a základní školy praktické pro tělesně postižené v Liberci, u rodičů dětí navštěvujících tyto dva typy základních škol. Jsou zde obsaženy výsledky z dotazníkového šetření, které umožnily vyhodnotit stanovené hypotézy a odpovědět na formulované výzkumné otázky. Druhou částí je průzkum organizací - 14 -
zabývajících se poskytováním volnočasových aktivit pro děti, a to na území města Liberce. V závěru diplomové práce se tedy autorka věnuje vyhodnocení získaných dat a také možnostem, jak nabídku mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními potřebami rozšířit, vylepšit a dát více do povědomí rodičům a dětem s těmito potřebami. Při vyhledávání možností, jak nabídku vylepšit, se autorka i sama zapojila svými možnostmi a zkušenostmi, a to kroužkem hry na kytaru ve spolupráci se ZŠ a MŠ pro tělesně postižené v Liberci. Na závěr autorka také navrhovala možná řešení dané situace. Avšak tato situace je také odvislá od toho, co bude následovat od září 2016, kdy bude probíhat integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejen do vzdělávání v rámci škol, ale také i do oblasti volnočasových aktivit. Autorka je již několik let vedoucí kroužků v Domě dětí a mládeže Větrník a z různých školení má povědomí o tom, že se situace bude měnit i v rámci této organizace. Na závěr v kapitole „Navrhovaná opatření“ jsou uvedené návrhy, jak nabídku zlepšit a jak se také autorka sama snažila pomoci v rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro tyto žáky.
- 15 -
TEORETICKÁ ČÁST 1 SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY Před více než 40 lety, národy světa spojené Mezinárodní deklarací lidských práv, zdůraznily, že „každý má právo na vzdělání“. V Článku 1 Světové deklarace vzdělávání pro všechny z r. 1990 z Thajska je uvedeno: „Každý člověk – děti, mladí i dospělí – bude mít prospěch z možnosti, které nabízí vzdělání a které budou vytvořené uspokojením základních vzdělávacích potřeb. Tyto potřeby zahrnují jak základní vzdělávací nástroje (gramotnost, ústní vyjadřování, počítání, řešení problémů) tak i základní výukový obsah (znalosti, dovednosti, hodnoty, postoje) jež jsou potřebné pro přežití lidských bytostí, k plnému rozvoji jejich schopností, k důstojnému životu a práci, k plné účasti na rozvoji, ke zlepšení kvalit životů, ke kompetentnímu rozhodování a k dalšímu učení se.“ (MŠMT 2001) V dnešní době se často hovoří o tzv. speciálních vzdělávacích potřebách žáků, v praxi jde o termín, který je stále více užíván. Pro práci s těmito dětmi je nezbytná znalost příčin vzniku těchto problémů, avšak je též nutné vědět, jak zabránit vzniku sekundárních obtíží. Termín speciální vzdělávací potřeby můžeme dát do vztahu rozdílu mezi schopnostmi a úrovní chování dítěte a tím, co od něj očekáváme (Wedell in Hájková, Strnadová 2010, s. 16). Při vymezení speciálních vzdělávacích potřeb bude v práci vycházeno dle školského zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou podle výše uvedeného zákona § 16 považovány osoby, které vyžadují zvýšenou péči. Mezi tyto osoby patří (Zákon č. 561/2004 Sb., § 16, odst. 1-4): a) se zdravotním postižením Do této kategorie se dle školského zákona řadí postižení mentální, tělesné, zrakové či sluchové, dále sem patří i vady řeči a souběžná postižení s více vadami, dále autismus a vývojové poruchy učení a chování. b) se zdravotním znevýhodněním Mezi zdravotní znevýhodnění se dle školského zákona řadí zdravotní oslabení, různé dlouhodobé nemoci či lehčí zdravotní poruchy, které vedou k poruchám - 16 -
učení a chování, takové poruchy, na které je třeba brát zřetel při vzdělávání a musí být zohledňovány. c) se sociálním znevýhodněním Dle zákona se sociálním znevýhodněním chápe rodinné prostředí, které má nízké sociálně kulturní postavení, a je zde pak riziko sociálně patologických jevů, dále nařízení ústavní výchovy či uložení ochranné výchovy, postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního předpisu. Školský zákon č. 561/2004 Sb., zajišťuje dětem, žákům, studentům se speciálními vzdělávacími potřebami nárok na vzdělávání, jehož „obsah, formy, metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem (Hájková, Strnadová 2010, s. 17). Podle novely školského zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 82/2015 účinné k 1. 5. 2015 se § 16 v odstavci (1) se dítětem speciálními vzdělávacími potřebami rozumí: „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.“ (Zákon č. 82/2015, § 16 odst. 1) Metodický portál RVP (2014) ve článku „Speciální vzdělávací potřeby“ uvádí: Školská poradenská zařízení, mezi něž patří např. pedagogicko-psychologická poradna – PPP, speciálně pedagogické centrum – SPC, středisko výchovné péče – SVP zjišťují u dětí a žáků jejich speciální vzdělávací potřeby, ty pak mají právo na to být vzdělávány tak, že obsah, formy a metody vzdělávání odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a jejich možnostem. Zároveň musejí být vytvořeny podmínky, za kterých se toto vzdělávání umožní. Mají také právo na poradenskou pomoc školských poradenských zařízení shora uvedených.
- 17 -
1.1 ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ Vítková (2004, s. 40) uvádí, že osobou se zdravotním postižením je osoba, která má celkové anebo částečné omezení v pohybu, které může být jak vrozené, tak poúrazové, ale může se jednat i o vlastní postižení hybného ústrojí nebo centrální či periferní nervové soustavy. Dle školského zákona podle § 16 se tedy za osoby se zdravotním postižením považují jedinci s postižením zrakovým, sluchovým, tělesným či mentálním, s vadami řeči, s více vadami, s autismem, se specifickými poruchami učení nebo chování závažnějšího charakteru (Zákon č. 561/2004 Sb., § 16, odst. 2):
1.
Tělesné postižení
Zikl (2011, s. 9, 10) uvádí, že základním charakteristickým znakem tělesného postižení je omezení hybnosti jedince. Často bývá spojeno i s postižením jiným (jedná se o tzv. kombinované postižení). Tělesné postižení může být vrozené, nebo získané, a to buď nemocí, nebo úrazem. Primárně jde o postižení pohybového aparátu, často může jít o onemocnění neurologické, kdy je přítomna i porucha hybnosti (např. mozková obrna, degenerativní onemocnění nervového systému). Mezi hlavní tělesná postižení patří např. dětská mozková obrna, různé malformace a myopatie, ale také postižení vzniklá úrazy. Šimková a Zajíc (2010, s. 18) uvádějí, že práce s dětmi tělesně postiženými je kvůli různorodosti handicapů náročná na formulování doporučení, důležitý je však bezbariérový přístup, bezbariérové prostory, nestřídat prostředí. Je nutno nezapomínat na to, že dítěti s pohybovým omezením může vše déle trvat, poskytnout dítěti pomoc se sebeobsluhou, je-li to potřeba. U dětí s tělesným postižením je nutno tedy znát diagnózu dítěte, na základě toho pak dítěti event. zajistit asistenta, kompenzační pomůcky, dále např. přizpůsobit prostor pro osoby na vozíčku.
- 18 -
Mentální postižení
2.
Mentální postižení je širší a zastřešující pojem zahrnující kromě mentální retardace i takové hraniční pásmo kognitivně-sociální disability, které znevýhodňuje klienta především při vzdělávání na běžném typu škol a indikuje vyrovnávací či podpůrná opatření edukativního (popř. psychosociálního) charakteru. Mentální retardaci lze vymezit jako vývojovou poruchu rozumových schopností demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i časně postnatální etiologií, která oslabuje adaptační schopnosti jedince (Valenta, et al. 2012, s. 30, 31). Šimková se Zajícem (2010, s. 17) ve své publikaci doporučují do činností zapojit děti s mírnějším mentálním handicapem, a to takové děti, které se dokáží soustředit alespoň 30 minut a jsou zvyklé fungovat v kolektivu. Pedagog by měl být seznámen se specifiky dítěte, komunikovat s dětmi bez infantilností, mluvit v kratších větách, jednodušeji a konkrétně. Měl by používat příklady a názorná vysvětlení, oslovovat dítě jménem, mít realistické nároky na dítě. Děti je dobré začleňovat do menších skupin, brát v úvahu nižší schopnost soustředění, činnosti prokládat pauzami a nastavit pravidla.
3.
Zrakové postižení
Knotová et al. (2014, s. 97) uvádějí, že jedince se zrakovým postižením lze klasifikovat z několika hledisek, která jsou významná pro vymezení způsobu speciálně pedagogické podpory i ohledně vzdělávání tohoto žáka. Zásadní je zjistit dobu vzniku a také příčiny zrakového postižení, zda je o vadu orgánovou či funkční. Důležité je zjištění stupně tohoto postižení, které souvisí se stavem zrakové ostrosti a míry zachování rozsahu zorného pole. Práce s dětmi se zrakovým postižením je odvislá podle stupně zrakové vady. U nevidomých dětí je důležité budování samostatnosti, je třeba s nimi mluvit nahlas. Upravovat mluvený projev, tzn. nestavět ho na viděném, ale brát ohled na to, že dítě si musí věci osahat. Program přizpůsobovat, např. používat Braillovo písmo, zvukové nahrávky, mít připravený alternativní program. U sportovních aktivit je nutný provoz s asistencí, a v rámci probíhající aktivity co nejméně měnit prostor (Šimková, Zajíc 2010, s. 17).
- 19 -
4.
Sluchové postižení
Daňová (2008, s. 14, 15) uvádí: Sluch je jedním ze dvou smyslů nezastupitelných v mezilidské komunikaci. Sluchové postižení v sobě zahrnuje i sociální důsledky, včetně řečového defektu. Tento typ postižení má dopad jak na kognitivní, motorický, řečový, emocionální, tak i sociální rozvoj dítěte. Jako u jiných postižení je důležité zjistit, o jaký druh a stupeň vady se jedná, nezbytná je i znalost věku, ve kterém k postižení došlo a kdy toto postižení bylo diagnostikováno, zda byla zahájena včasná intervence apod. Sluchové postižení je klasifikováno podle velikosti sluchové ztráty, podle místa vzniku vady dle typu a podle věku, kdy k sluchové vadě došlo. Nedoslýchavé děti se začleňují lépe než neslyšící, velkou roli hraje schopnost odezírání. Doporučení pro práci s dětmi jsou, aby aktivita byla vedena lektorem, který umí znakovou řeč, jinak je nutnost asistenta, zejm. u menších dětí. V případě pomoci tlumočníka je třeba obracet se přímo na dítě, ne na tlumočníka. Vhodná jsou zapojení skupinová, také je dobré učit děti základům znakové řeči, což umožní snazší komunikaci a také zapojení těchto dětí (Šimková, Zajíc 2010, s. 17).
5.
Poruchy učení a chování
Žáci s poruchami učení tvoří velkou skupinu žákovské populace integrované či zohledňované v oblasti vzdělávání nejen na základní škole. Specifické poruchy chování jsou souhrnným označením skupiny poruch, které se projevují obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je řeč, porozumění, mluvené řeči, čtení, psaní, počítání. Mohou být jednou z příčin školní neúspěšnosti vznikající na podkladě dysfunkcí CNS (Speciální vzdělávací potřeby žáků a potřeby učitelů 2008, s. 29). Šauerová et al. (2012, s. 34-40) píší, že specifické poruchy chování (dále SPCH) v sobě zahrnují poruchy chování způsobené oslabením či změnami CNS. Děti velmi často mohou neadekvátně reagovat na podráždění, může být u těchto dětí nedostatečná nebo nevhodná regulace činnosti vzhledem k požadavkům situace, slabé udržení pozornosti a její nestálost. Práce s těmito dětmi je komplikovaná, protože hlavními znaky mohou být nepozornosti, impulzivita, hyperaktivita. Hlavním doporučením Šimkové a Zajíce (2010, s. 17) je se seznámit s problémy daného dítěte a nepovažovat je za pouhou neposednost, je dobré dopřát dítěti možnost např. proběhnout se. Tyto děti mají problém - 20 -
s kolektivními činnostmi a se sociálními dovednostmi: je-li třeba, je možné se s ostatními domluvit na spolupráci. Je dobré těmto dětem dopřát nějakou úlevu, a to ve způsobu práce, ne ve výsledku. Je dobré jim nedávat více úkolů než dva najednou a stejně jako u ostatních vad je také důležité přesvědčit se, že dítě rozumí zadání úkolu.
6.
Kombinované postižení
V praxi se můžeme setkat s kombinací dvou a více různých vad a poruch u jednoho jediného člověka. Jde o natolik různorodou skupinu znevýhodnění, že prakticky není možné vytvořit jednotný klasifikační systém. Kombinace několika druhů postižení bývají často zapříčiněny genetickými anomáliemi a někdy se projevují formou souborů mnoha příznaků – tedy syndromů (Downův syndrom, Turnerův syndrom, Edwardsův syndrom, apod.) Přestože není vyloučena prakticky žádná kombinace různých vad, některé se vyskytují častěji, jiné výjimečně (Slowík 2007, s. 147). U kombinovaného postižení není příliš mnoho možností využívání volnočasových aktivit, základním cílem je zde zabezpečení základních fyzických potřeb.
7.
Pervazivní vývojové poruchy
Metodický portál RVP (2011) v článku Autismus: Poruchy autistického definuje poruchy autistického spektra. V článku je uvedeno, že se tyto poruchy nazývají také někdy jako pervazivní vývojové poruchy. Jedná se o poruchy, které jsou řazeny k nejzávažnějším poruchám dětského mentálního vývoje. U každého jedince s poruchou autistického spektra se vyskytují různé specifické odchylky v různé míře a také intenzitě. Tyto odchylky také ovlivňují v různé míře i fungování člověka v životě. Mezi poruchy autistického spektra se řadí dětský autismus, atypický autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom. Práce s těmito dětmi je náročná, vyžaduje trpělivost a důslednost. Děti s poruchami autistického spektra mají problémy se vztahy s vrstevníky, nenavazují je ani je nevyhledávají, když se je snaží navázat, tak je navazují velmi špatně, často až neadekvátně, jsou samotářské a uzavřené. Při práci s těmito dětmi je potřeba trpělivosti, neboť často nespolupracují, odmítají změny a jsou navyklé na rutinní chování. Mohou mít problémy s hyperaktivitou či mohou být pasivní (Bendová, Zikl 2011, s. 23, 24). - 21 -
1.2 ZDRAVOTNÍ ZNEVÝHODNĚNÍ Mezi druhou skupinu speciálních vzdělávacích potřeb podle § 16 školského zákona č. 561/2004 Sb. patří zdravotní znevýhodnění. Nejčastějšími příčinami zdravotního znevýhodnění jsou epilepsie, alergie, astma. Fischer a Škoda (2008, s. 73-90) uvádějí, že u zdravotně znevýhodněných osoby probíhá výchova a vzdělávání jako rehabilitační péče spolu s léčebnou, pracovní a sociální rehabilitací. Tato rehabilitace je zaměřena především na profesní kvalifikaci, nebo rekvalifikaci a také na činnosti, které jsou nezbytné pro život a výkon povolání. Velký důraz se klade na minimalizaci negativních psychologických následků nemoci.
1.3 VZDĚLÁVÁNÍ
JEDINCŮ
SE
SPECIÁLNÍMI
VZDĚLÁVACÍMI
POTŘEBAMI Vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami je upraveno ve školském zákoně č. 561/2004 Sb., tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. Od 1. 5. 2015 je již účinná novela školského zákona, a to novela zákona č. 82/2015, kterým byly některé části školského zákona č. 561/2004 Sb. novelizovány, např. § 8, § 13, při vymezení speciálních vzdělávacích potřeb nejdůležitější § 16, § 16a a § 16b, § 19 a další paragrafy. Mezi další nejdůležitější legislativní úpravy, kterými se vzdělávání jedinců s handicapem řídí, patří kromě školského zákona tyto zákony a vyhlášky:
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání,
Zákon č. 563/2004 S., o pedagogických pracovnících, - 22 -
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, novelizována vyhl. č. 116/2011 Sb.,
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, novelizována vyhláškou č. 147/2011 Sb.,
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách novelizovaný zákonem č. 313/2013 Sb.
- 23 -
2 VOLNÝ ČAS Volný čas je velmi důležitý nejen pro děti a mládež, ale pro každého člověka. To, jakým způsobem děti a mládež (lidé) tráví svůj volný čas, ovlivňuje jejich zdravý vývoj a také napomáhá k utváření jejich osobností. Způsob trávení volného času dětmi a mládeží je jedním z bodů, které charakterizují jejich životní styl a také životní styl celé rodiny. Ve způsobu trávení volného času se také odráží individualita dětí a mládeže, ale také rodinné možnosti, cíle, kulturní klima, hodnoty, zájmy a zvyklosti referenčního prostředí. Volný čas je vhodným nástrojem k setkávání a ke společenským událostem, které jsou nezbytné pro učení se sociálním dovednostem a komunikaci.
2.1 DEFINICE VOLNÉHO ČASU Volný čas je pojem, který nemá přesné vymezení. Existuje spousta možností, jak ho lze definovat. Volným časem se zabývá společenská věda, která se nazývá pedagogika volného času. Volný čas je čas, ve kterém si můžeme vybrat, co budeme dělat. Ve zbytku času děláme věci, které musíme. Máme více volného času než dříve to, vybíráme si, co budeme dělat ve volném čase, způsob trávení volného času se stává důležitějším. Volný čas je i čas, kdy nejsou uspokojovány sociální a tělesné potřeby (TeachPE 2015). Na stránkách Human kinetics je uvedeno, že je spousta možností, jak definovat volný čas. Nicméně existují tři základní způsoby, jak definovat volný čas, a to volný čas jako čas, volný čas jako činnost a volný čas jako stav mysli. V prvním způsobu definice „volný čas jako čas“ je vycházeno, že jde o čas bez závazků, práce a úkolů notných pro existenci, jedná se tedy o čas zbytkový. Ve druhém způsobu definování, a to „volný čas jako činnost“ je uvedeno, že se jedná o čas, ve kterém se lidé neorientují na práci a nezahrnují do něj činnosti jako úklid nebo spaní. Uvádí, že se jedná o činnosti, ve kterých lidé relaxují, zahrnuje činnosti jako čtení pro potěšení, meditace, malování, sportování. V posledním způsobu definování, a to „volný čas jako stav mysli“ je uvedeno, že jde o pojem subjektivní, závisí to na vnímání jednotlivce. Tato definice je odvislá od pojmů jako svoboda, vnitřní motivace. Ta rozhoduje, jak je činnost vnímaná, zda jde o zážitek nebo o povinnost (Hurd, Anderson in Excerpts). - 24 -
Bendl et al. (2015, s. 118-120) v knize uvádějí, že slovo volný čas vyvolá u spousty lidí kladné představy a spojují si ho s činnostmi, které mají rádi, např. s turistikou, poznáváním přírody, ale také např. se sběratelstvím, chovatelstvím, setkáváním s přáteli, což k volnému času nepochybně také patří, dále je spojují např. s partnerem, dobrou zábavou a novými zážitky. Každý si představí, co má rád, někdo např. nicnedělání a někdo ho spojí s odpočinkem. Uvádějí, že to vše k volnému času patří, jde tedy o dobu, kdy se člověk sám rozhodne, jak s časem naloží. Hlavní znaky volného času lze definovat takto: jde o dobu svobodné volby činnosti, zvolené činnosti jsou pro člověka příjemné a přinášejí mu potěšení a radost, činnosti ve volném čase dávají příležitosti k rekreaci, odpočinku, obnově sil i k seberealizaci. Při vymezování termínu volný čas je dobré vycházet z rozdělení veškerého času, který má člověk k dispozici. Náš čas se dělí do tří oblastí, mezi něž patří oblast práce a učení, oblast volného času a oblast spánku. Oblast volného času v sobě zahrnuje odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost a časové ztráty s těmito činnostmi související. Většina výkladů či definic termínu volný čas z těchto skutečností vychází, avšak liší se svými formulacemi. Volný čas může být definován např. jako (Hájek, et al. 2011, s. 67-68):
časový prostor, který člověku umožňuje svobodnou volbu činností,
volný čas v negativním pojetí – čas zbývající po splnění rozmanitých povinností,
volný čas v pozitivním pojetí – čas nezávislého a svobodného rozhodování pro činnosti,
čas, se kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Doba, která zůstane z 24 hodin po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, o vlastní fyzické potřeby včetně spánku,
čas, ve kterém se můžeme věnovat činnostem, které máme rádi, baví nás a přinášejí radost a uvolnění, chceme a můžeme je dělat.
Pávková (2008, s. 31) ve své knize uvádí, že způsob, kterým jednotlivci tráví svůj volný čas, poukazuje na úroveň jejich životního stylu. Každý přikládáme volnému času jinou hodnotu a také mu klademe jiný význam. Optimální je, když je v rovnováze oblast povinností a také oblast volného času. Způsob hospodaření s volným časem a utváření životního stylu je ovlivněn tím, co si přinášíme z naší rodiny.
- 25 -
Jedním z cílů výchovy je člověka naučit rozumně využívat volného času, formovat jeho zájmy, podporovat centrální, hluboký, celoživotní zájem. Jsou dvě možnosti jak trávit volný čas, a to aktivní využívání volného času a pasivní využívání volného času. Volný čas lze také trávit formou organizovanou či neorganizovanou. V níže uvedených podkapitolách jsou blíže popsány jednotlivé formy trávení volného času.
2.2 ORGANIZOVANÉ A NEORGANIZOVANÉ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Je několik možností vymezení možností trávení volného času. Volný čas lze trávit formou činnosti – volnočasových aktivit. První dělení volnočasových aktivit lze učinit podle míry jejich formálnosti, tzn. že je možno je rozdělit na aktivity organizované a neorganizované. Organizovanými činnosti jsou aktivity, které jsou řízené různými institucemi. Tyto společnosti mohou být veřejné, ale také soukromé. Mezi ně řadíme také občanské, náboženské organizace všech úrovních společnosti. Housarová (2011, s. 35) neorganizovanými aktivitami rozumí aktivity jednotlivců či skupin, u nichž jsou využívány volně dostupné nebo osobní zdroje. Mezi tyto zdroje patří např. hřiště, bazény, zahrada, ale také televize, počítač, apod.
2.3 AKTIVNÍ A PASIVNÍ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Pro každého jednotlivce je důležité, jak tráví volný čas. Existují dvě možnosti, jak trávit volný čas, a to aktivně či pasivně. Aktivní trávení volného času a aktivní odpočinek musí splňovat tyto funkce, mezi něž patří např. aktivní přístup dětí a mládeže k provádění této činnosti, dále by měla být kompenzace jednotvárné zátěže a mělo by docházet k posilování zdravého způsobu života a zdraví (MŠMT 2002). U dětí a mládeže se rozlišují formy aktivit, mezi které patří fyzická aktivita realizovaná jak organizovanou, tak i neorganizovanou tělovýchovou a sportovní činností, zájmová činnost s účastí na práci ve výtvarných, přírodovědných, technických, hudebních kroužcích, apod., pohyb na čerstvém vzduchu spojený s fyzickou aktivitou. Mezi formy aktivit také patří společenská činnost prováděná v co nejvyšší míře venku
- 26 -
a při pohybové aktivitě. Dále také zábava, která kompenzuje duševní napětí a přispívající k rozvoji osobnosti. Aktivní odpočinek je základním prvkem zdravého životního stylu a tedy i prevence rizikových jevů u dětí a mládeže. Mezi formy pasivního využívání volného času patří např. sledování televize a filmů, ale také hraní na počítači (MŠMT 2002). Housarová (2011, s. 35) přikládá velkou úlohu ve výběru vhodných aktivit a zájmových činností rodině.
V případě, že rodina nezasáhne do způsobu trávení
volného času dítěte, může se dítě upnout k činnostem, které jsou snadněji dosažitelné. Děti mohou svůj volný čas trávit i nevhodně, což bývá zapříčiněno např. tím, že děti nemají povědomí o tom, jak se orientovat v možnostech trávení volného času. Anebo v rodině, ve které samy děti vidí rodiče trávit jejich volný čas u televize či počítače, nebo vidí rodiče bavit se pomocí alkoholu, tak je zde také velká pravděpodobnost, že budou nevhodným způsobem trávit svůj volný čas. Je proto nezbytné u dětí, nejlépe od předškolního věku, vytvářet tzv. pozitivní návyk, a to takovými činnostmi, které děti budou bavit a u kterých si zvyknout na pravidelnost, jako jsou např. hra na flétnu nebo pravidelné cvičení. U dětí předškolního věku je potřeba volit takové aktivity, jež rozvíjejí dítě mnohostranně. Kdežto u školních dětí se již výrazněji projevuje zájem a talent se schopností vynaložit jistou vůli a úsilí pro dosažení určitého cíle, avšak při výběru volnočasových aktivit je nutno přistupovat vyváženě (Hoskovcová, et al. 2009, s. 103).
- 27 -
3 ORGANIZOVANÉ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Jedná se o trávení volného času formou zájmových činností, které nabízejí organizace zabývající se volnočasovými aktivitami. Vedení děti a ostatních účastníků organizovaných činností směřuje k naplňování jejich volného času a tím jejich rozvíjení, navozování a usměrňování zájmů. Zájmové kolektivy vedou profesionální pedagogové i nadšenci, kteří ve své zájmové oblasti dosahují značných úspěchů a pro oblast svého zájmu dokážou strhnout ostatní. Ve struktuře osobnosti řadíme zájmy mezi vlastnosti aktivačně-motivační. Zájmy nás aktivují (motivují) k činnosti zaměřené na uspokojení (naplnění) předmětu zájmu. Zájmová činnost vhodně podněcuje, podporuje a rozvíjí samostatnost, tvořivost, zdravou společenskou aktivitu. Zájmová činnost plní funkci výchovnou i vzdělávání. Rozvíjí celou osobnost (Hájek, et al. 2011, s. 168). Stejně tak i pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami je trávení volného času organizovanou formou nezbytné pro jejich všestranný rozvoj. Housarová (2011, s. 34) uvádí, že pro aktivní zapojení žáků do volnočasových aktivit je schopnost pedagogů nabídnout dostatek různých zájmových kroužků, kde žáci uplatní své dovednosti a efektivně vyplní volný čas. Toto napomáhá i při prevenci sociálně patologických jevů. Je nezbytné i děti se speciálními vzdělávacími potřebami zapojit do trávení volného času organizovanou formou – čili pomocí zájmových volnočasových aktivit. Šimková se Zajícem (2010, s. 8) uvádějí, že existují faktory, které ovlivňují, zda je začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do volnočasových aktivit úspěšné či nikoli, mezi tyto faktory dle nich patří např. časová náročnost, finanční nákladnost, kompetenční náročnost.
3.1 OBLASTI ZÁJMOVÝCH ČINNOSTÍ Jak již bylo výše uvedeno, je spousta způsobů, jak trávit volný čas, a to jak pasivně, tak aktivně. Další možností je trávení volného času formou kroužků, čili organizovaně, nebo neorganizovaně. Hájek et al. (2011, s. 198) uvádějí, že mezi tzv. - 28 -
organizované trávení volného času patří volnočasové aktivity. Mezi tyto volnočasové aktivity mohou patřit např. zájmové činnosti, kroužky, které jsou vedeny lektory a díky své náročnosti organizační i pracovní se dále člení na různé oblasti. Některé činnosti nelze jednoznačně zařadit do určité kategorie, každá z oblastí, na které je členíme má své hlavní cíle, a to podle toho, jakou ze složek osobnosti rozvíjejí. Šauerová et al. (2012, s. 131) ve své knize Speciální pedagogika v praxi volnočasové aktivity rozdělují do základních oblastí. Tyto oblasti jsou děleny na aktivity zaměřené na pohyb, výtvarnou výchovu, hudební výchovu, dramatickorecitační a také na aktivity zaměřené na jazyky a oblast multimediální. Existuje spousta dělení na různé oblasti a každý z autorů dělí zájmové oblasti jinak. Např. Hájek et al. (2011, s. 169) vymezují oblasti zájmových činností na: Rukodělné činnosti – Činnosti této oblasti se zaměřují na rozvíjení manuálních dovedností a jemnou motoriku dítěte, vedou k osvojení pracovních postupů a k rozvoji představivosti. Mezi tyto činnosti patří např. práce s různými materiály, konstrukční práce, montáž a demontáž, hry se stavebnicemi, šití, vyšívání a vaření. Technické činnosti – Tyto činnosti mohou navazovat na činnosti rukodělné a to tím, že pěstují u dětí konstrukční dovednosti, v tomto případě technickou představivost. Vedou děti ke smyslu pro přesnost. Mezi tyto činnosti se řadí např. modelářství, radiotechnika a také minikáry a motokáry. Přírodovědná zájmová činnost – Jedná se o činnosti spojené s přírodními vědami, tato
oblast
pěstuje
u
dětí
vztah
k přírodě
a
přírodnímu
prostředí
a poskytuje tak základy k ochraně životního prostředí a přírodě. Činnosti, které se zabývají touto oblastí, jsou rybářství, práce pěstitelské, chovatelské a ekologie. Esteticko-výchovné činnosti – Tato oblast volnočasových činností u dětí formuje vztah k estetickým hodnotám. Pomáhá rozvíjet jejich představivost, rozvíjí kreativitu a podporuje i emocionální složku osobnosti. Jedná se např. o činnosti výtvarné, činnosti zabývající se slovesnou tvorbou, dále se jedná o hru na hudební nástroj, ale také divadlo, film, literaturu a tanec.
- 29 -
Tělovýchova a sport – V této oblasti je především cílem přispívat k rozvoji fyzické zdatnosti dítěte. Činnosti v této skupině mají důležitou roli při sebepoznávání a také při výchově k toleranci. V této oblasti se rozvíjí tzv. smysl pro fair play. Tělovýchovné činnosti a sport přispívají k psychické odolnosti vůči stresu. Mezi tělovýchovné a sportovní činnosti lze zařadit např. základní tělesnou výchovu, sportovní hry a lehkou atletiku, posilování zdraví a rozvoj zdravého životního stylu. Turistika – Tato oblast v sobě zahrnuje více oblastí činností, mezi něž patří např. přírodovědné činnosti, společenskovědní činnosti, ale také jsou v ní obsaženy i prvky tělovýchovné. Společenskovědní zájmová činnost – Tato oblast činností v sobě rozšiřuje poznatky o společnosti, její historii i tradici, jazykové znalosti. Řadíme sem např. zájmové jazykové vzdělávání, činnosti zaměřené na historii, filozofii, místopis, ale také folklor a sběratelství. Počítače – Jde o oblast, která se velmi rychle rozvíjí. Děti díky ní získají dovednosti v oblasti informačních technologií, rozvíjí u nich jejich logické uvažování při programování.
3.2 ORGANIZAČNÍ FORMY ZÁJMOVÝCH ČINNOSTÍ Zájmová činnost je obsahem nabídky školských zařízení zájmového vzdělávání i dalších subjektů, které naplňují volný čas dětí. Tato činnost může mít podobu činností pravidelných – jedná se o činnost zájmových útvarů, ale také o činnosti příležitostné, mezi které řadíme exkurze, besedy, vycházky, expedice, soutěže a olympiády). Tyto činnosti mohou také probíhat v různých formách podle toho, jaké jsou vytvořeny podmínky pro činnost, a také mohou mít různé formy, např. se jedná o činnosti skupinové (kroužky, soubory, kluby a oddíly), aktivity individuální, anebo hromadné, mezi něž řadíme např. festivaly, slavnosti a sportovní akce.
- 30 -
Pravidelná zájmová činnost je organizovaná v zájmových útvarech, což je obecné vyšší pojmenování zahrnující zpravidla některá z těchto označení (Hájek, et al. 2011, s. 171): Kroužek – Hájek et al. (2011, s. 171) definují kroužek, jako menší zájmový útvar, jehož činnost směřuje zpravidla k vnitřnímu obohacení členů, zaměřuje se na vnitřní život útvaru. Hájek (2004, s. 6-7) pak ve své knize také uvádí, že kroužek je spojován spíše
s ryze
zájmovou
činností.
Jde
o
zaměření,
konkrétní
zájem
o určitou oblast lidské činnosti, bez nároků na širší spektrum dalších zájmů. Kroužky se objevují většinou při školách, domech dětí a mládeže a některých zájmových organizacích a svazech. Soubor – Zájmový útvar, jehož činnost směřuje k veřejné produkci výsledků činnosti (pěvecký, taneční, divadelní). Má zpravidla závažnější strukturu a mívá více členů než kroužek (Hájek, et al. 2011, s. 171). Klub – Hájek et al. (2011, s. 171) uvádějí, že jde o zájmový útvar, který má volnější organizační strukturu, v níž převažují receptivní činností členů (filmový klub, klub mladého diváka, apod.). Klub je dle Hájka (2004, s. 7) moderní termín pro sdružování dětí a mladých lidí, kde hlavní zásadou je dobrovolnost účasti podle zájmu jednotlivých účastníků. Kromě základních pravidel bezpečnosti účastníků zde obvykle chybí nějaké členské svazky a povinnosti. Tým – Dle Hájka (2004, s. 8) se tento termín užívá nejčastěji ve sportovních aktivitách. Týmy se ale utvářejí také v různých institucích a sdruženích k zajištění určitého definovaného úkolu, např. pro reprezentaci v soutěži, která se sportem nemá nic společného. Oddíl – toto označení se uvádí výjimečně, a to zpravidla u tělovýchovných nebo turistických útvarů. Pojem označuje útvar, který je součástí většího organizačního celku a má charakter kroužku (Hájek, et al. 2011, s. 171). Hájek (2004 s. 6) uvádí, že oddíl v dobrovolnických dětských sdruženích má především pevnou organizaci, jde o jednotku bez právní subjektivity, která je podřízená jinému vyššímu celku. Avšak předpoklady u oddílů jsou: stálejší členství, širší okruh zájmů, forem metod činnosti, různé tradice, vnitřně stanovené povinnosti členů, vnitřní hierarchie vedení, nezřídka i přiměřený podíl dětských členů na tvorbě a realizaci oddílových programů. - 31 -
Kurz – Hájek et al. (2011, s. 171) uvádějí, že jde o útvar s vymezenou délkou trvání, zpravidla kratší než 1 rok, a jeho činnost směřuje k osvojení určitého množství vědomostí či dovedností (kurzy PC, drhání, vaření).
- 32 -
4 VOLNÝ ČAS A DĚTI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Pro každého jednotlivce je důležité, jak tráví svůj volný čas, neméně důležité je potom to, jak tráví volný čas děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro tyto děti je nezbytné, aby trávily svůj volný čas kvalitně. Velmi důležité je rozpoznat u těchto dětí jejich potenciál (schopnosti a dovednosti dítěte), to, jaké mají zájmy a záliby, a na základě jejich schopností, dovedností, zájmů a zálib pak stavět nabídku volnočasových aktivit (Housarová 2011, s. 36). Šimková a Zajíc (2010, s. 7) uvádějí, že u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami působí různé faktory při začleňování do volnočasových aktivit, tyto faktory ovlivňují to, zda je toto začlenění úspěšné či neúspěšné. Faktory, které ovlivňují úspěšnost jsou faktory psychologické (do těchto vlivů patří důvěra či nedůvěra k prostředí, špatné zkušenosti dětí s vedoucími či dětmi, stydlivost), kompetenční (jde o zapojení, a to je spjato s různou mírou dovedností, znalostí, schopností a postojů), socializační (tzn. do jaké míry se promítají hodnoty a vzorce, které si člověk osvojuje na základě interakce s významnými druhými lidmi), informační (záleží na míře informovanosti o nabídkách volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami), ekonomické (sociálně-ekonomické postavení rodiny, závisí na možnostech rodiny a její výdajové politice), faktory spojené s časem (ty spočívají ve složení mimoškolního či volného času dítěte), logistické (spadá sem možnost dopravení se na kroužek vzhledem k druhu postižení), zdravotní (s určitým zdravotním handicapem není možné či je velmi obtížné vykonávat určitou činnost. Aby bylo možné děti se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávat, je nutné splnit podmínky pro jejich vzdělávání. Ne jinak je tomu i v možnostech trávení volného času těchto dětí. Stejně tak jako u vzdělávání těchto dětí, i při způsobu trávení volného času je nutné brát ohled na druh a stupeň zdravotního postižení, znevýhodnění. Například při nabídce volnočasových aktivit pro děti s tělesným postižením je nezbytné zajistit níže uvedené podmínky dle oboru a odvětví volnočasové aktivity, podobně jako je tomu u vzdělávání ve škole. Mezi tyto podmínky patří např. bezbariérový vstup, odpovídající technické vybavení, pomůcky pro psaní a kreslení, pomůcky pro rozvoj - 33 -
manuálních dovedností, pomůcky pro tělesnou výchovu a relaxaci, technické pomůcky – diktafony, počítače, kopírka, vybavení kompenzačními pomůckami, mezi něž patří např. berle, hole, rampy (Knotová, et al. 2014, s. 96). Děti se speciálními vzdělávacími potřebami mohou svůj volný čas trávit formou terapií, anebo se účastnit volnočasových aktivit (zájmových kroužků), které jsou vhodně uzpůsobeny pro práci s jejich typem postižení.
4.1 TERAPIE Renotiérová s Ludíkovou (2004, s. 63) uvádějí, že u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je tedy nutné vytvořit takovou nabídku, ve které se budou děti orientovat, které budou rozumět, a z níž budou mít možnost si vybrat aktivitu, která je bude bavit, ať jednu nebo více. U osob se speciálními vzdělávacími potřebami se ve volném čase také často využívají terapeutické metody, které lze roztřídit do uvedených skupin níže popsaných. Terapie hrou Šauerová et al. (2012, s. 113, 114) uvádějí, že herní terapie je v obecném chápání psychoterapeutickou metodou, která má za hlavní úkol snížit stres dítěte na minimum. A to např. dítěte, které je hospitalizováno pro nemoc a je vytržené z jeho přirozeného prostředí. Činnosti herní terapie jsou zaměřeny na odbornou podporu integrovaných dětí a žáků se speciálními potřebami, využívají se jak alternativní postupy, tak i metody stimulace, edukace, reedukace a kompenzace. Pracovní terapie (činnostní terapie) Šauerová
et
al.
(2012,
s.
115)
uvádějí,
že
ergoterapie
usiluje
o zachování a využívání schopností, které jsou potřebné pro zvládání běžných činností (denních, zájmových, rekreačních) u osob různého věku s různým typem postižení (zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění i sociální znevýhodnění).
- 34 -
Psychomotorické terapie Müller et al. (2014, s. 59) uvádějí, že do této kategorie terapií lze zařadit širokou škálu odborných, na podporu znevýhodněného člověka zaměřených činností s přesahem do ostatních terapeutických systémů. Psychomotorická terapie je charakteristická tím, že při ní dochází k ovlivňování duševních funkcí a osobnosti člověka za pomoci aktivace jeho motoriky. Šauerová et al. (2012, s. 121) ji charakterizují takto: „Psychomotorická terapie je terapie aktivně prováděným záměrným pohybem. Je podpůrnou léčebnou metodou, která působí paralelně vedle farmakoterapie, biologické, fyzikální, psychologické a chirurgické terapie. K docílení léčebných výsledků využívá prostředků aktivně prováděného pohybu. Pomáhá člověku dosáhnout pocitu somatopsychické normality.“ Expresivní terapie (arteterapie) Ludíková a Renotiérová (2004, s. 65) uvádějí, že je rozšířená ve speciálních školách a také ve školských zařízeních, ale také v organizacích, které se zabývají tzv. „problémovými“ jedinci. Hlavními terapeutickými postupy, které vedou k podpoře tvůrčí činnosti a k regeneraci sil patří i s jejich základní charakteristikou (Šauerová, et al. 2012, s. 105 - 120): Dramaterapie – V dramaterapii se využívají prostředky – dramatické postupy, díky nimž je možno vyjádřit sebe samého, a na základě nich také lze dojít k sebepoznání, anebo také k pochopení mezilidských vztahů. Speciální metodu tvoří psychodrama či psychomelodrama. Terapie životním příběhem - V této terapii se využívá dialogu o životním příběhu klienta, ten může být uchován ve fotografiích. Tato terapie slouží k hlubšímu sebepoznání. Muzikoterapie - Je vhodnou neverbální technikou. Využívá efektu hudebního vnímání a aktivní práce s hudbou, a to nejen k relaxaci, ale i k sebevyjádření, sebepoznání apod. Hudba má pozitivní účinek na duševní zdraví.
- 35 -
Biblioterapie – V biblioterapii se využívá léčebného účinku četby. Existuje individuální i skupinová forma. Proces biblioterapie je zaměřen především na emoční percepci vybraného díla. Arteterapie – Jedna z neverbálních technik využívá výtvarného projevu k vyjádření vnitřního stavu jedince prostřednictvím symbolu nebo příběhu. Význam arteterapie spočívá v oblasti diagnostické, preventivní i terapeutické. Pohádkoterapie – Rozvíjí u dětí představivost a pomáhá jim se starostmi. Zbavuje je úzkosti, strachu, obohacuje děti znalostmi o sobě samých a také o světě. Správně zvolená pohádka ukazuje vhodné řešení určitých životních situací dítěte. Využití procesu tvorby pohádky vede ke katarzi emocí. Filmoterapie – Filmoterapie se zaměřuje na emoční percepci vybraného díla. Smyslem této terapie je reflexe prožívané zátěžové situace. V tomto případě je zdrojem prožitku a následné terapeutické práce cíleně vybraný film.
Terapie s účastí zvířete (zooterapie) Šauerová et al. (2012, s.120) specifikují zooterapii jako metodu, která využívá zprostředkovaného kontaktu, a to mezi pacientem a zvířetem. Nejvíce je využívána v případech, kdy zastupuje sociální kontakt pacienta s jinými lidmi. Müller et al. uvádějí, že tento druh terapie má ve speciální pedagogice výjimečné postavení. V zooterapii
jsou
nejčastěji
využíváni
psi
(tzv.
canisterapie)
a
koně
(tzv. hippoterapie). V obou druzích lze uplatnit následující metody (Müller, et al. 2014, s. 61): Animal Assisted Activities využívá kontaktu člověka se zvířetem za účelem aktivizace klienta a zlepšení jeho kvality života. Animal Assisted Therapy, v níž dochází k cílené odborně vedené nápravě některých funkcí. Animal Assisted Education, ve které dochází za pomoci zvířat k získávání nových poznatků a sociálních dovedností.
- 36 -
Animal Assisted Crisis Response využívá kontaktu člověka se zvířetem k aktuálnímu odbourání stresu a zlepšení momentálního psychického stavu klienta.
4.2 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Jak již bylo výše uvedeno při nabídce volnočasových aktivit pro děti se speciálními potřebami je nutno zajistit podmínky podobné jako ve škole, a to podmínky odpovídající práci s určitým typem postižení. Jedná-li se tedy o dítě s tělesným postižením, je nutné zajistit již výše uvedené podmínky, a to bezbariérový vstup, odpovídající technické vybavení, pomůcky pro psaní a kreslení, pomůcky pro rozvoj manuálních dovedností, pomůcky pro tělesnou výchovu a relaxaci, technické pomůcky – diktafony, počítače, kopírka, vybavení kompenzačními pomůckami, mezi něž patří např. berle, hole, rampy. U jiných typů postižení, např. u sluchového postižení je nutné zajistit speciálního pedagoga, který se bude s dítětem dorozumívat znakovou řečí, nebo asistenta, který s takto postiženým dítětem bude pracovat. U zrakového postižení je třeba nezbytné zajistit speciální pomůcky k umožnění činnosti – tabule s velkými písmeny, speciální lupy zvětšovací, kvalitní osvětlení, stoly s možností nastavení poloh, ale také např. tablety apod. Pro každého pedagoga, který se zabývá prací s dětmi se speciálními potřebami, je také nezbytné, aby se seznámil s diagnózou daného dítěte, aby věděl, jak s ním pracovat a jaké pomůcky jsou pro práci s ním nezbytné.
- 37 -
5
ORGANIZACE
ZAJIŠŤUJÍCÍ
VOLNOČASOVÉ
AKTIVITY Podle ustanovení školského zákona jsou do školských zařízení pro zájmové vzdělávání zahrnuta střediska volného času, školní družiny a školní kluby. Mezi ubytovací a výchovná zařízení patří domy mládeže, internáty a školy v přírodě (Hájek, et al. 2011, s. 143). U těchto organizací záleží také na účelu, za kterým byly zřízeny. Mezi tyto účely lze zařadit výchovu, vzdělávání, zájmové činnosti a např. tematické či rekreační akce. Je spousta možností, jak mohou děti trávit svůj volný čas mimo rodinu a školu. Děti mohou volný čas trávit jak formou individuální, tak i formou kolektivní. Individuální forma trávení volného času může probíhat v neformální skupině vrstevníků nebo v institucích s volnočasovou náplní. Mezi instituce nabízející tyto činnosti jsou řazeny např. občanská sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení a další nevládní organizace pracující s dětmi a mládeží, tělovýchovné spolky, školní družiny, školní kluby, střediska pro volný čas (Domy dětí a mládeže, Stanice zájmových činností), komerční organizace (MŠMT 2002). Níže se autorka věnuje volnočasovým organizacím mimo školní družinu a školní kluby, které mají svou činnost specifickou.
5.1 ORGANIZACE POSKYTUJÍCÍ VOLNOČASOVÉ VYŽITÍ V této práci se autorka zajímá nejvíce o organizace, které poskytují volnočasové aktivity např. formou kroužků, a proto jsou blíže rozebírána zařízení, které je poskytují. Mezi tyto organizace patří škola, která poskytuje volnočasové vyžití po vyučování, a to formou činností v rámci družiny anebo po vyučování jako kroužek. Dále střediska volného času, nestátní neziskové organizace, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, ale také živnostenské podnikání k dětem a mládeži. U organizací poskytujících volnočasové aktivity je několik faktorů, které ovlivní úspěšné či neúspěšné zapojení dětí a lidí se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi tyto faktory na straně organizace mohou být dosažitelnost, zaměření organizace, - 38 -
materiální vybavenost organizace, ekonomická náročnost, připravenost vedoucích (Šimková, Zajíc 2010, s. 7).
5.1.1 Škola Škola svým přístupem k využívání volného času, který je realizován v návaznosti na výuku (před a po výuce) a v jejím průběhu, významně přispívá k osvojení si aktivního či pasivního přístupu dětí a mládeže k trávení volného času a hlavně k optimální kvalitě volnočasových aktivit dětí a mládeže (MŠMT 2002). Z článku MŠMT (2002) vyplývá, že většina škol nabízí možnost aktivního trávení volného času formou nepovinných předmětů, kroužků apod.
5.1.2 Střediska volného času Středisky pro volný čas dětí a mládeže jsou domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností (dále již DDM), které jsou zřizovány jako jedna z možných forem středisek pro volný čas dětí a mládeže ze zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních ve zněních pozdějších předpisů. Jejich posláním je naplňovat rekreační a výchovně vzdělávací funkci širokou zájmovou působností. Střediska pro volný čas dětí a mládeže jsou zařazovány do sítě škol a školských zařízení. Zřizovateli DDM mohou být školský úřad, obec, církev, soukromý či jiný subjekt. DDM jsou od svého počátku ustanovovány jako státní zařízení na ovlivňování organizované zájmové činnosti dětí a mládeže v kroužcích. Měly by obsáhnout zájmové oblasti, které jsou rozděleny do skupin na společenskovědní, esteticko-výchovné, tělovýchovné a sportovní, turistické, technické a přírodovědné. DDM kromě organizování vlastní zájmové činnosti plní i funkci metodickou pro výše zmíněné oblasti (Hájek, et al. 2011, str. 144-146). Náplň činnosti středisek volného času: Náplň činnosti středisek volného času je upravena vyhláškou, a to vyhláškou MŠMT ČR č. 74/2005 Sb., o střediscích pro volný čas dětí a mládeže, z roku 2005 (Hájek, et al. 2011, str. 144-146):
- 39 -
Pravidelná činnost zájmová Jde o činnost, která je organizována v zájmových útvarech, které probíhají formou kroužků, souborů nebo klubů. Zájmová činnost příležitostná Zahrnuje v sobě nabídku organizovaných příležitostných nebo cyklických akcí výchovně-vzdělávacího nebo rekreačního charakteru. Mezi tyto akce patří i příměstské prázdninové tábory. Nabídka spontánních aktivit Jedná se o průběžnou nabídku činností, které jsou pedagogicky a organizačně ovlivňovány pedagogy nepřímo. Nemají pevně stanovený začátek ani konec. Další činnosti, které spadají do náplní činností středisek volného času, jsou: garance a organizace soutěží a přehlídek vyhlašovaných nebo doporučovaných MŠMT ČR, práce s talentovanou mládeží, prázdninová táborová činnost a odborná činnost.
Hájek et al. (2011, str. 144-146) uvádějí, že pracovníci v DDM jsou řazeni do kategorie vychovatel, řídí se pracovním řádem pro pedagogické pracovníky. Na činnosti DDM se podílejí i externí a dobrovolní pedagogové, kteří s DDM musejí mít uzavřenou dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti.
5.1.3 Nestátní neziskové organizace Výraznými subjekty pracujícími s dětmi a mládeží jsou organizace dětí a mládeže a občanská sdružení, která se věnují dětem a mládeži. Řada organizací působí na území celé republiky (např. Junák – svaz skautů a skautek, atd.), avšak velké množství sdružení má pouze místní působnost. Nestátní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží představují kromě škol a školských zařízení důležitý prvek ve vytváření žádoucí nabídky pro aktivní využití volného času dětí a mládeže. Svou činností významnou měrou doplňují a obalují výchovně-vzdělávací činnost škol, školských zařízení a rodin. Umožňují dětem - 40 -
a mládeži rozvíjet přirozeným způsobem jejich schopnosti, dovednosti a talent a připravují je na budoucí život (Hájek, et al. 2011, str. 152). Hájek et al. (2011, str. 153) uvádějí, že nezastupitelnou roli ve vytváření společensky žádoucí nabídky aktivit volného času mají i obce se samostatnou působností, kterým zákon o sociálně-právní ochraně dětí ukládá „vytvářet předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí“ a dalšími ustanoveními sleduje péči obce o ohrožené děti.
5.1.4 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Jde především o zařízení, která mají sociální poslání, jsou určena pro neorganizované děti a mládež. Tyto děti a mládež se mohou nacházet v obtížné životní situaci a mohou tak být ohroženy sociálně patologickými jevy, nebo je jejich životní styl neakceptovatelný společností. Služba zařízení je poskytována na základě „nízkoprahovosti“ – dbá o maximální přístupnost a odstranění sociálních, psychických či jiných bariér. Účast na činnosti je bezplatná, klient se nemusí registrovat ani jinak přihlašovat a může zůstat v anonymitě, může kdykoli přijít nebo odejít dle svého uvážení. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nabízí tyto základní čtyři formy služeb, a to volný vstup a pobyt v zařízení, volnočasové aktivity, sociální služby, aktivity a činnosti zaměřené na prevenci (Hájek, et al. 2011, str. 153, 154).
5.1.5 Živnostenské podnikání k dětem a mládeži Hájek et al. (2011, str. 155) uvádějí, že početnými subjekty, které nabízejí dětské volnočasové
aktivity
na
komerčním
základě,
jsou
různí
organizátoři
a provozovatelé zřizováni na základě živnosti. Ty se mohou zaměřovat na získání dovedností (hudební, výtvarné kurzy, apod.) nebo na sociální služby pro zaměstnané rodiče (hlídání dětí spojené s některými zájmovými aktivitami – malování, zpět, hry na hudební nástroj).
- 41 -
Mezi subjekty naplňující volný čas dětí a mládeže musíme zařadit i různé herny, internetové kavárny a diskotéky, jež na základě komerce nabízejí různé aktivity ve volném čase, aniž se snaží o výraznější výchovné působení (Hájek, et al. 2011, str. 155).
5.2 VOLNOČASOVÉ ORGANIZACE NA ÚZEMÍ MĚSTA LIBERCE Informace o volnočasových aktivitách byly získány z Krajského úřadu Libereckého kraje od paní Jany Hartlové, vedoucí rejstříku škol z oddělení vzdělávání a koncepcí. Na území města Liberce se dají nalézt organizace, které se věnují volnočasovým aktivitám pro děti. Některé mají možnost přijmout děti se speciálními vzdělávacími potřebami, některé ne. Všeobecně se volnočasovým aktivitám na území města Liberce věnují tyto organizace: Základní umělecké školy Domy dětí a mládeže Základní umělecké školy Nevládní neziskové organizace Občanská sdružení
- 42 -
EMPIRICKÁ ČÁST 6 CÍL A METODIKA Tématem diplomové práce jsou příležitosti mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů týkající se speciálních vzdělávacích potřeb a vymezení volného času a jeho způsobů trávení. V poslední kapitole teoretické části se autorka věnuje organizacím, které se volnočasovými aktivitami zabývají. Empirická část se věnuje samotnému provádění výzkumu a vyhodnocování získaných informací. Tato část je rozdělena do dvou celků, a to na tyto dvě části: 1. První se týká dotazníkového šetření u níže uvedených třech okruhů respondentů, vyhodnocení tohoto dotazníkového šetření a vyhodnocení stanovených hypotéz: rodiče žáků ze Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci, žáků Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci, a to vzdělávané podle RVP ZV a RVP ZV-LMP, vyučujících na Základní škole a mateřské škole pro tělesně postižené v Liberci 2. Druhá
část
je
věnována
průzkumu
organizací
zabývajících
se
poskytováním volnočasových aktivit pro děti. Zjištění, které z těchto organizací jsou přizpůsobeny k činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.
6.1 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cílem diplomové práce je zjistit příležitosti mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a navrhnout řešení pro zlepšení nabídky volnočasových aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
- 43 -
K cíli se autorka diplomové práce chce dopracovat pomocí dotazníkového šetření u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, u jejich rodičů a vyučujících, kteří s těmito dětmi pracují.
6.2 METODIKA VÝZKUMU Pro splnění úkolů diplomové práce bylo potřeba zvolit níže uvedené metody a techniky kvantitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum se snaží vybírat zkoumané osoby tak, aby co nejlépe reprezentovaly jistou populaci. Nejlepší výběr je náhodný, protože odpovídá požadavkům matematické teorie pravděpodobnosti (Gavora 2010, s. 36). Kvantitativní výzkum ve většině případů prověřuje existující pedagogickou teorii – poznatky, které jsou známy o pedagogickém jevu. Ve výzkumu tyto teorie potvrzuje nebo vyvrací. Nejlepší způsob, jak to udělat, je vyvozovat z teorie hypotézy a ty potom ve výzkumu testovat (potvrzovat nebo vyvracet). Kvantitativní výzkum je verifikační. Kvantitativní výzkum je metoda pro sběr dat, vědeckého i nevědeckého zkoumání, která má za cíl popsat zkoumanou oblast. Výzkum se dá provádět více metodami, ale kvantitativního
průzkumu
bývá
nejčastěji
využíváno
pro
jeho
jednoduchost
a nenáročnost. Kvantitativní metodou můžeme rozumět takový sběr dat, který je zaměřen na velké množství respondentů. Tito respondenti nejčastěji odpovídají formou dotazníků, které jsou následně zpracovány a statisticky vyhodnoceny (Survio 2013). Kvantitativní metoda výzkumu byla použita právě pro její výhody, mezi které patří možnost testovat a verifikovat teorie, výběr vzorku je poměrně snadný, sběr dat může být poměrně rychlý, může být zkoumán velký soubor subjektů, jevů, zpracování dat je možno provést pomocí počítačového programu, výsledky jsou kvantifikovatelné, výsledky jsou objektivní, tj. nezávislé na výzkumníkovi, poznatky lze zobecnit na širší soubor (Průcha 2014, s. 107).
6.2.1 Formulované hypotézy Pro práci bylo nezbytné formulovat výzkumné otázky a hypotézy. Hypotéza je tvrzení, které je vyjádřeno oznamovací větou. Musí vyjadřovat vztah mezi dvěma proměnnými, proto musí být hypotéza vždy formulována jako tvrzení o rozdílech, - 44 -
vztazích či následcích. Hypotézu musí být možno empiricky ověřovat. Proměnné, které v hypotéze vystupují, musí být měřitelné. Na základě výsledků ověřování hypotéz vyslovujeme závěry, ke kterým výzkum dospěl. Konstatujeme přijetí či odmítnutí hypotéz, interpretujeme dosažené výsledky, srovnáváme je s dosavadními výsledky vědy, zdůvodňujeme případné rozdíly (Chráska 2007, s. 17-19). Výzkumný problém: Jaké mají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami příležitosti mimoškolních aktivit? Jaké jsou organizace na území města Liberce věnující se volnočasovým aktivitám pro děti a zda jsou přizpůsobeny činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami? Stanovené výzkumné otázky: 1. Jakou formu trávení volného času rodiče pro své dítě preferují? 2. Jakou formou jsou rodiče informováni o možnostech trávení volného času na území města Liberce? 3. Jakou oblast volnočasových aktivit rodiče pro své dítě upřednostňují? 4. Do jaké míry jsou učitelé informováni o možnostech trávení volného času pro své žáky na území města Liberce? 5. Jakým způsobem učitelé podněcují žáky a rodiče k organizované formě trávení volného času? 6. V jakých organizacích se žáci se speciálními vzdělávacími potřebami účastní volnočasových aktivit? 7. Z jakého důvodu nenavštěvují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami volnočasové aktivity? Formulované hypotézy: H1: Rodiče více upřednostňují organizovanou formu trávení volného času pro své dítě před spontánní formou trávení volného času. H2: Rodiče pro své dítě upřednostňují více sportovní aktivity před estetickorukodělnými činnostmi.
- 45 -
H3: Více než polovina dotazovaných učitelů informuje své žáky a jejich rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času. H4: Více než polovina dotazovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvuje volnočasové aktivity. H5: Více než polovina dotazovaných dětí měla možnost si vybrat volnočasovou aktivitu dle svého uvážení.
6.2.2 Použité metody výzkumu Pro sběr informací autorka využila tzv. dotazníkové šetření. Dotazník se spojuje s dotazováním a s otázkami, je to způsob písemného kladení otázek a získávání odpovědí. Jde o nejfrekventovanější metodu zjišťování informací. Dotazník je často vybírán z toho důvodu, že ho lze využít především pro hromadné získávání údajů, myšleno ve smyslu velkého počtu odpovídajících. Dotazník se považuje za ekonomický výzkumný nástroj, a to z toho důvodu, že jím můžeme získat velké množství informací při malé investici času. Vzhledem k tomu, že autorka chtěla oslovit velké množství respondentů, jevil se dotazník jako nejvhodnější variantou. V dotaznících jsou otázky děleny podle otevřenosti, dělíme tedy otázky v dotaznících na otázky uzavřené, polouzavřené a otázky otevřené (Gavora 2010, s. 121-124). Cílem bylo vytvořit tři verze dotazníků. V prvé řadě pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří mají s touto problematikou nejvíce zkušeností a jejich odpovědi jsou zásadní pro tuto práci. Dále bylo potřeba vytvořit ještě dotazníky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a pro učitele těchto dětí, kteří mohou odpovědi rodičů doplnit a mohou tak poskytnout více potřebných informací. Všechny verze dotazníků jsou uvedeny v přílohách 1-3 této práce. Gavora (2000, s. 108) uvádí, že u dotazníkového šetření také závisí na návratnosti. Návratnost znamená poměr počtu odeslaných dotazníků k počtu vyplněných dotazníků. Obyčejně se vyjadřuje v procentech. Za požadovanou minimální návratnost dotazníkového výzkumu se považuje 75%, někdy se připouští i nižší. Pro získání informací mělo být rozdáno 64 dotazníků rodičům, 60 dotazníků žákům a také
- 46 -
18 dotazníků vyučujícím. Pro tento výzkum byla stanovena minimální míra návratnosti na 65 %. Dotazníky byly rozdány rodičům žáků ze Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené, dále žákům základní školy i základní školy praktické. Dotazníky byly anonymní, dobrovolné. Ani v jednom dotazníku nefigurovalo žádné jméno, pouze u rodičů bylo nezbytné vyplnit typ a druh postižení a dobu, od kdy postižení trvá. Dotazník pro rodiče se skládal ze čtrnácti otázek. Otázky č. 1 – 2 se zaměřovaly na pohlaví dítěte a na věkovou kategorii. Otázky č. 3 byla položena ke zjištění druhu a stupně postižení. Otázka č. 4 byla zaměřena na typ školy, kterou dítě navštěvuje, zda základní školu běžného typu či základní školu praktickou. V otázce č. 5 byli rodiče dotazováni na to, jakou preferují formu trávení volného času. Otázky č. 6 – 10 se zabývaly tím, zda znají organizace poskytující volnočasové aktivity v Liberci, zda škola nabízí volnočasové aktivity, a jaké. Dále zda si myslí, že jsou dostatečně informováni o možnostech organizovaného trávení volného času pro jejich děti, zda jsou spokojeni s nabídkou činností v Liberci a z jakých zdrojů získávají informace o volnočasových aktivitách pro jejich děti. Otázky č. 11 – 13 se týkaly volnočasových aktivit jejich dětí, zda navštěvují kroužky a kde, dále zda je organizace, kterou navštěvují přizpůsobena dětem se speciálními potřebami, zda jsou spokojeni s činností a organizací volnočasových aktivit v dané společnosti. Poslední otázka č. 14 se vztahovala k oblastem volnočasových aktivit, o které by pro své dítě měli rodiče zájem. Dotazník pro děti byl sestaven jednoduchou formou, aby děti byly schopné odpovědět. Pro děti byl seskládán z osmi otázek. Otázky č. 1 - 3 se zaměřovaly na žáka, a to na jeho věk, na typ školy, kterou navštěvuje. Otázky č. 4 – 5 se zabývaly tím, zda dítě navštěvuje nějakou volnočasovou aktivitu ve školském zařízení a zda navštěvuje volnočasovou aktivitu v jiném zařízení mimo školu. U obou variant mělo dítě vyplnit, jakou aktivitu navštěvuje. Otázky č. 6 - 7 byly sestaveny tak, aby se dítě vyjádřilo k tomu, jestli mělo možnost si volnočasovou aktivitu vybrat samo a zda v nabídce volnočasových aktivit postrádá nějaký kroužek, pokud ano, popř. jaký. Poslední otázka č. 8 byla zaměřena na děti, které volnočasové aktivity nenavštěvují. Zde byl prostor pro vyjádření se dítěte k důvodu, proč nenavštěvuje žádnou volnočasovou aktivitu. Dotazník pro vyučující se skládal z devíti otázek, otázky č. 1 - 4 se zaměřovaly na zjištění informací o vyučujícím (pohlaví, délka praxe vyučujícího, typ školy, na které - 47 -
učí a také věkovou skupinu, kterou vyučuje). Otázky č. 5 - 6 zjišťovaly povědomí vyučujících o volnočasových aktivitách svých žáků, a zda škola poskytuje volnočasové aktivity. Otázky č. 7 - 8 byly položeny tak, aby se vyučující vyjádřili k tomu, zda mají povědomí o možnostech trávení volného času mimo školské zařízení, zda dostávají periodikum či nabídky o možnostech trávení volného času a zda rodiče informují o těchto možnostech. Otázkou č. 9 bylo u učitelů zjišťováno, zda informují rodiče a žáky o možnostech volnočasových aktivit mimo školu. Ve spolupráci s paní zástupkyní školy byly prostřednictvím třídních učitelů rozdány dotazníky rodičům, vyučujícím této základní školy a prostřednictvím jednotlivých vyučujících také žákům. Ti dotazníky vyplnili během části jedné vyučovací hodiny. Dotazníky byly rozdány dětem na základní škole běžného typu a na základní škole praktické.
6.2.3 Popis výzkumného vzorku Výzkumný vzorek představují rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvující Základní školu a mateřskou školu pro tělesně postižené v Liberci, žáci této školy na 1. i 2. stupni a také vyučující na této základní škole.
Rodiče Mezi respondenty byly rodiče dětí, které navštěvují Základní školu a mateřskou školu pro tělesně postižené v Liberci. Jednalo se o rodiče žáků vzdělávaných jak podle RVP ZV, tak i RVP ZV-LMP. Dotazníky byly rozdány 64 rodičům žáků této školy. Dotazníky byly rodičům rozdány z důvodu zjištění takových informací, aby autorka zjistila, jak jejich děti tráví volný čas, jaké volnočasové aktivity navštěvují, o jaké mají zájem. Dále také podávají informace o tom, jak jsou rodiče informováni ohledně volnočasových aktivit v rámci města Liberce, a kde přišli na nabídky volnočasových aktivit v Liberci. Rodiče poskytují informace, na které děti ani vyučující nejsou schopni odpovědět, proto byli rodiče zařazeni mezi respondenty stejně tak jako žáci a učitelé.
Žáci Žáci byli osloveni z důvodu získání informací ohledně způsobu jejich trávení volného času ať ve škole nebo v jiné organizaci. Dále autorka od těchto respondentů - 48 -
chtěla zjistit, zda měli možnost si vybrat volnočasovou aktivitu sami či nikoli. Dále mohou žáci popsat, z jakého důvodu se neúčastní volnočasových aktivit v žádné organizaci. Mezi dotazovanými žáky byly žáci od 2. tř. - 9. tř. základní školy (RVP ZV) i základní školy praktické (RVP ZV-LMP) při Základní škole a mateřské škole pro tělesně postižené v Liberci. Konkrétně se jednalo o žáky: 2. třídy základní školy, 4. třídy základní školy, 5. třídy základní školy, 8. třídy základní školy, 9. třídy základní školy, 2. třídy základní školy praktické, 3-4. třídy základní školy praktické (třídy spojeny), 9. třídy základní školy praktické. Tabulka 1 Složení žáků v jednotlivých třídách
Třída
Chlapec
Dívka
Celkem žáků
2. třída ZŠ
3
4
7
4. třída ZŠ
6
4
10
5. třída ZŠ
4
6
10
8. třída ZŠ
4
6
10
9. třída ZŠ
6
0
6
2. třída ZŠ praktické
7
0
7
3. třída ZŠ praktické
0
1
1
4. třída ZŠ praktické
4
4
8
9. třída ZŠ praktické
2
3
5
Celkem žáků
36
28
64
Vyučující Základní škola a mateřská škola pro tělesně postižené je speciální škola rodinného charakteru s individuálním přístupem vyučujících k jednotlivým žákům. V samotných třídách je vzděláváno 6 až 13 žáků. S výukou a sebeoblužnými činnostmi pomáhají asistenti pedagoga. Základní škola je dělena na základní školu běžného typu, základní školu praktickou a základní školu speciální. Celková maximální kapacita školy je - 49 -
180 žáků, v současné době má škola 155 žáků, a to 82 žáků základní školy, 40 žáků základní školy praktické a 33 žáků na základní škole speciální (Základní škola a mateřská škola pro tělesně postižené 2012). Na základní škole a základní škole praktické vyučuje 18 vyučujících, na základní škole speciální vyučuje 7 učitelů, celkem vyučuje na základní škole 25 vyučujících. Celý učitelský sbor je tvořen 6 muži a 19 ženami, dotazovaní byli 4 muži a 14 žen. Dotazníky vyplnilo pouze 11 žen a 2 muži. Jejich praxe se pohybuje od 2 – 49 let. Čtyři učitelé mají délku praxe pod 10 let, pět učitelů má délku praxe od 10-25 let, čtyři učitelé mají délku praxe delší jak 25 let, z nichž jeden učitel má praxi 49 let.
6.3 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ Celkem mělo být dotazováno 148 lidí, 64 rodičů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pro doplnění informací byli požádáni ještě žáci ze základní školy a základní školy praktické. Celkem autorka plánovala oslovit 64 dětí a jejich 18 vyučujících o doplnění informací. V den dotazování chybělo ve škole 6 žáků, proto bylo od dětí sesbíráno pouze 58 dotazníků. Návratnost dotazníků činila 90,63 %. Od rodičů se vrátilo pouze 44 dotazníků, návratnost činila 68,75 %. Od vyučujících se vrátilo 13 dotazníků, návratnost činila tedy 72,22%. Minimální hodnota návratnosti byla stanovena na 65%. Návratnost dotazníků tedy splnila kritéria.
Graf 1 Návratnost dotazníků
- 50 -
Celkem se výzkumu účastnilo 58 žáků, tj. 32 chlapců a 26 dívek ze základní školy a základní školy praktické. Graf 2 znázorňuje jejich zastoupení. Z celkového počtu dotazovaných odpovídalo 45 % dívek a 55 % chlapců.
Graf 2 Zastoupení žáků dle pohlaví v procentech
Jednou z položek dotazníků bylo zjištění, do jakého typu školy žáci docházeli v době dotazování. Graf 3 nám udává, že z celkového počtu 58 dětí, celkem 37 dotazovaných žáků dochází do základní školy (RVP ZV) (64 %) a 21 dotazovaných žáků (36 %) dochází na základní školu praktickou (RVP ZV-LMP).
Graf 3 Zastoupení žáků dle typu školy, kterou navštěvují
Žáci měli v dotazníku odpovědět na otázku, do jakého ročníku docházejí v daném typu školy. Ze 2. ročníku základní školy odpovídalo 5 žáků (9 %), ze - 51 -
4. ročníku odpovídalo 8 žáků (14 %), v 5. ročníku odpovídalo 8 žáků (14 %), z 8. ročníku odpovídalo10 žáků (17 %), a z 9. ročníku základní školy odpovídalo 6 žáků (10 %). Ze základní školy praktické ze 2. třídy odpovídalo 7 dětí (12 %), ze spojených tříd 3. – 4. odpovídalo celkem 9 žáků (15 %), a z 9. ročníku základní školy praktické odpovídalo 5 žáků (9 %), tyto informace jsou patrné v grafu 4.
Graf 4 Zastoupení žáků dle tříd v jednotlivých typech škol
Dotazníky pro učitele vyplnilo celkem 13 osob, z toho 11 žen a 2 muži. V grafu 5 je znázorněno procentuální vyjádření zastoupení, a to 85 % žen a 10 % mužů z počtu dotazovaných.
Graf 5 Zastoupení vyučujících dle pohlaví v procentech
Jednou ze zjišťovaných otázek byla délka praxe vyučujících. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou učitelé s délkou praxe od 11 do 25 let, jak vyplývá z grafu 6.
- 52 -
Graf 6 Délka praxe vyučujících
Z dotazníkového šetření u vyučujících bylo zjištěno (je i uvedeno v grafu 7), že 1 vyučující (8 %) učí v mateřské škole i na I. stupni základní školy. Z dotazovaných vyučujících učí 4 (31 %) na prvním stupni, 6 vyučujících (46 %) na druhém stupni a jak na prvním, tak i na druhém stupni učí 2 (15 %) z dotazovaných učitelů.
Graf 7 Rozdělení vyučujících dle stupně, na kterém vyučují
Z dotazníkového šetření u rodičů bylo zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných rodičů je 16 rodičů, kteří mají dceru (36 %), a chlapce má 28 rodičů, což činí 64 %. Tato skutečnost vyplývá z grafu 8.
Graf 8 Rozdělení rodičů dle pohlaví jejich dítěte
- 53 -
Další položkou v dotazníku pro rodiče bylo zjištění věkové kategorie dítěte (graf 9). Bylo zjištěno, že ani jeden z dotazovaných rodičů nemá dítě ve věku do 6 let (0 %), z celkového počtu dotazovaných rodičů má 19 rodičů dítě ve věku od 7 do 10 let (43 %), 19 dotazovaných rodičů má dítě ve věku od 11 do 15 let (43 %), dítě ve věku od 16 let a starší má celkem 6 dotazovaných rodičů (14 %).
Graf 9 Rozdělení rodičů dle věku jejich dítěte
Z dotazníkového šetření u rodičů bylo dále zjištěno, že 28 dětí (64 %) dotazovaných rodičů navštěvuje základní školu (RVP ZV) a 16 dětí (36 %) dotazovaných rodičů navštěvuje základní školu praktickou (RVP ZV-LMP), jak je patrno z grafu 10.
Graf 10 Rozdělení dětí podle typu školy, který navštěvují
- 54 -
Z tohoto šetření bylo také zjištěno, jaké mají děti dotazovaných rodičů postižení. Výčet všech postižení je uveden v tabulce 2, ve které je uvedena i věková kategorie daného dítěte a také typ školy, které dítě navštěvuje.
Tabulka 2 Rozdělení postižení dle věkových kategorií a typu školy
Věk. Typ školy kategorie ZŠ 7-10 let
7-10 let
ZŠ Praktická
11-15 let
ZŠ
11-15 let
ZŠ Praktická
Typ postižení kvadruparéza, neurologický nález, strabismus ADHD, porucha koncentrace vývojové poruchy učení na podkladě ADHD autismus, ADHD, poruchy učení EPI, zraková vada, neurologický nález poruchy koncentrace ADHD porucha artikulace řeči centrální hypotonický syndrom, oční vada (7 dioptrií) EPI - medikace, motorický neklid, unavitelnost SPU - dysortografie, dysgrafie, dyslexie SPU - dysgrafie, porucha koncentrace vrozené zkřivení dlouhých kostí nohy DMO spastická diparéza, tupozrakost, astma atypický autismus, ADHD (medikován) EPI, centrál. hypoton. syndrom, vada zraku vrozené zkřivení dlouhých kostí nohy DMO spastická diparéza, EPI, autismus, LMD EPI, opožděný vývoj řeči ADHD LMD, ICHS, ADHD, EPI, makrocefalie srdeční vada - bez medikace - sledován veden u SPC pro vady řeči srdeční vada, sledován DMO - diparéza, vada zraku, porucha růstu poruchy učení, EPI DMO - pravostr. spast. hemiparéza, hyperkyfóza DMO středně těžká pravo-hemiparéza neurofibromatóza, oční a sluchová vada kardiolog. vada, SPU, hypotyreóza porucha chování kat. B, porucha koncentrace DMO - spastická triparéza (vozík) hyperkinetická porucha, dyslalie, porucha pozornosti LMP EPI, LMR, porucha koncentrace LMP LMP autoimunitní tyreopatie, ADHD, EPI LMP DMO, zbytky zraku pravého oka, EPI - 55 -
16 a více let
ZŠ
16 a více let
ZŠ Praktická
LMP DMO, spastická diparéza, EPI LMP opožděný vývoj řeči i psychomotorický vývoj LMP EPI, poruchy koncentrace pozornosti atypický autismus - vysoce funkční - chybějí vzorce chování potíže v komunikace, porucha koncentrace - IQ nadprůměr rozštěp páteře, cévkování LMP - DMO diparéza LMP - psychomotorická retardace LMP - DMO
- 56 -
7 ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ V této kapitole se věnuje autorka vyhodnocení všech položených dotazníků, a to nejprve vyhodnocení dotazníků vyplněných rodiči, následně vyplněných žáky a v poslední části se věnuje vyhodnocení dotazníků vyplněných učiteli. Vyhodnocování dotazníků je rozděleno do čtyř podkapitol, ke každé položce dotazníku je vypsáno hodnocení a položky jsou doplněny grafy. Poslední podkapitola je věnována testování hypotéz, jejich přijímání či odmítání. Tato kapitola se tedy skládá ze čtyř částí, kterými jsou: Vyhodnocení dotazníků od rodičů Vyhodnocení dotazníků od žáků Vyhodnocení dotazníků od učitelů Ověřování hypotéz
7.1 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ OD RODIČŮ: Dotazník pro rodiče se skládal ze čtrnácti otázek. První čtyři otázky se týkaly informací ohledně dítěte a jeho postižení a typu školy, kterou navštěvuje. Zde jsou vyhodnoceny položky 5 - 14.
Položka č. 5: Kterou z následujících forem trávení volného času po své dítě preferujete? Tato položka měla v dotazníku dvě možnosti vyznačení. Rodiče vybírali mezi možnostmi trávení volného času organizovanou formou a formou spontánní. Celkem 21 rodičů odpovědělo, že preferují pro své dítě organizovanou formu trávení volného času, 23 rodičů uvedlo, že preferují formu spontánního trávení volného času. V grafu 11 je uveden počet odpovědí u konkrétních typů forem trávení volného času.
- 57 -
Graf 11 Preferované formy trávení volného času
Položka č. 6: Znáte nějaké organizace nabízející volnočasové aktivity pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v oblasti města Liberce? Z této položky se autorka snažila získat informace o tom, zda rodiče znají organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v oblasti města Liberce. Rodiče mohli označit variantu ano, či ne. Dále byli rodiče u této otázky požádáni o to, že v případě kladné odpovědi uvedou příklad organizace, kterou znají. Z celkového počtu dotazovaných rodičů bylo zjištěno, že jen 8 rodičů má povědomí o těchto organizacích, a 37 rodičů uvedlo, že neznají žádnou organizaci věnující se volnočasovým aktivitám. V případě kladné odpovědi rodiče uváděli především Základní školu a mateřskou školu pro tělesně postižené v Liberci, toto byla nejčastější odpověď rodičů, ale také uvedli organizace jako např. Maják, DDM Vikýř v Jablonci nad Nisou, DDM Větrník v Liberci.
Graf 12 Povědomí rodičů o organizacích nabízejících volnočasové aktivity pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
- 58 -
Položka č. 7: Existuje ve škole, kterou navštěvuje Vaše dítě, nabídka volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Tato položka od rodičů zjišťovala, zda škola, kterou jejich děti navštěvují, má v nabídce své činnosti i volnočasové aktivity pro své žáky. V případě kladné odpovědi byli opět požádáni o uvedení příkladu, jaké volnočasové aktivity škola nabízí. Kladně odpovědělo 36 rodičů (82 %), povědomí o kroužcích v rámci školy nemají 3 rodiče (7 %) a 5 rodičů (11 %) odpovědělo, že neví a nemají ponětí o kroužcích v rámci školy. Při kladné odpovědi rodiče zmiňovali kroužky jako např.: divadelní kroužek, taneční kroužek, výtvarný kroužek, kroužek florbalu, kroužek lukostřelby, kroužek vaření a různého tvoření, pletení košíků, malování.
Graf 13 Povědomí rodičů o existenci volnočasových aktivit v rámci základní školy
Položka č. 8: Myslíte si, že jste jako rodiče dostatečně informováni o možnostech organizovaného trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Touto otázkou autorka chtěla získat informace, zda jsou rodiče dostatečně informováni o možnostech organizovaného trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Celkem 22 rodičů (50%) odpovědělo, že jsou dostatečně informováni, 15 rodičů (34 %) odpovědělo, že nejsou dostatečně informováni a 7 rodičů odpovědělo „nevím“.
- 59 -
Graf 14 Spokojenost rodičů s informacemi o možnostech organizovaného trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Položka č. 9: Myslíte, že je v Liberci nabídka činností pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami dostatečná? V této položce se rodiče měli vyjádřit k nabídce volnočasových činností pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v Liberci. Jak vyplývá z grafu 15, celkem 10 rodičů (23 %) si myslí, že je nabídka v Liberci dostatečná, 9 rodičů (20 %) odpovědělo, že neví, zda je nabídka dostatečná. Celkem 25 rodičů (57 %) odpovědělo, že si myslí, že nabídka činností pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami není dostatečná.
Graf 15 Spokojenost rodičů s nabídkou aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
- 60 -
Položka č. 10: Zaregistrovali jste v rámci města Liberce nějakou nabídku volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Z odpovědí rodičů bylo zjištěno, že 35 rodičů (80 %) uvedlo, že nezaregistrovalo v rámci města Liberce nabídku volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Pouze 9 rodičů zaregistrovalo v rámci města Liberce nabídky volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Graf 16 Povědomí o nabídkách volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci města Liberce
Z grafu 17 lze spatřit, odkud rodiče získávají informace o volnočasových aktivitách. Uvedli-li rodiče jako možnost „jiné“, dozvěděli se o volnočasových aktivitách např. díky škole, kterou jejich dítě navštěvuje.
Graf 17 Prostředek přenosu informací o volnočasových aktivitách v rámci města Liberce
- 61 -
Položka č. 11: Navštěvuje Vaše dítě nějakou organizovanou formu volnočasových aktivit? V této položce autorka od rodičů zjišťovala, zda jejich dítě navštěvuje nějakou volnočasovou aktivitu. V případě kladné odpovědi, měli rodiče napsat i název organizace, do které jejich dítě na tuto aktivitu dochází. Z dotazovaných rodičů odpovědělo 24, že jejich dítě navštěvuje volnočasové aktivity, 20 rodičů odpovědělo, že jejich dítě nenavštěvuje volnočasové aktivity. Mezi nejčastěji navštěvované organizace poskytující volnočasové aktivity, rodiče uváděli: Základní školu a mateřskou školu pro tělesně postižené v Liberci, dále např. DDM Vikýř, DDM Větrník, TJ Rochlice, ZUŠ, hudebně-terapeutický kurz, APLE v Jablonci nad Nisou.
Graf 18 Návštěvnost organizované formy volnočasových aktivit
Položky č. 12 a č. 13 se týkají rodičů, kteří odpověděli v položce č. 12 ano. V položce č. 12 odpovědělo ano celkem 24 rodičů. Položka č. 12: Je dle Vašeho názoru tato organizace přizpůsobena pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Tato položka byla položena za účelem zjištění názoru rodičů na organizaci, kam dochází jejich dítě, zda je tato organizace přizpůsobena dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Ze 24 rodičů, kteří v předchozí položce odpověděli kladně, tak z nich odpovědělo 18 rodičů (75 %) kladně, tzn. že organizace, kterou navštěvuje jejich dítě, je přizpůsobena potřebám dětí se speciálními potřebami. 6 rodičů (25 %)
- 62 -
odpovědělo, že organizace není přizpůsobena dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Většina rodičů uváděla, že jejich dítě navštěvuje zájmový kroužek v rámci Základní školy pro tělesně postižené, která je přizpůsobena potřebám těmto dětem, či dochází do Základní umělecké školy. V případě záporné odpovědi se jednalo např. o organizace TJ Rochlice, DDM Větrník.
Graf 19 Přizpůsobení organizace dětem se speciálními vzdělávacími potřebami
Položka č. 13: Jste spokojeni s činností a organizací volnočasových aktivit ve společnosti, kam dochází Vaše dítě na kroužek? V této položce autorka zjišťovala spokojenost s činností volnočasových organizací, do kterých dochází děti dotazovaných rodičů. Při nespokojenosti byli rodiče požádáni o uvedení důvodu, proč tomu tak je. Na tuto otázku všichni dotazovaní rodiče, celkem 24 rodičů, uvedli, že jsou spokojení s činností a organizací volnočasových aktivit pro své dítě.
Graf 20 Spokojenost s činností a organizací volnočasových aktivit navštěvované společnosti
- 63 -
Položka č. 14: O jakou oblast volnočasových aktivit pro své dítě byste měli zájem? Tato položka se zabývá volnočasovými aktivitami. Cílem této položky bylo zjistit, o jakou oblast volnočasových aktivit by měli rodiče zájem. Rodiče mohli označit více možností dle jejich zájmu a uvážení. Někteří rodiče označili možnost jednu, někteří jich označili více, někteří neoznačili vůbec žádnou. Rodiče měli možnost vybírat z nabídky jako např. sportovní aktivity, hra na hudební nástroje, zpěv, vaření, modelářský kroužek, výtvarných činností, rukodílných aktivit a jiných možností, kdy měli možnost uvést kroužek vlastní, který by je a jejich děti mohl zajímat. V tomto případě rodiče uváděli např. turistický kroužek, kroužek deskových her, kroužek fotografování, literárně dramatický kroužek. Žádný kroužek z nabídky ani kroužek dle vlastního uvážení si nevybralo celkem 8 dotazovaných rodičů.
Graf 21 Oblasti volnočasových aktivit dle zájmu rodičů
Celkové vyhodnocení dotazníků od rodičů: Celkem bylo o vyplnění dotazníku požádáno 64 rodičů, avšak navráceno dotazníků od rodičů bylo pouze 44, návratnost byla tedy rovna 68,75%. Při vyhodnocování dotazníků od rodičů se autorka zaměřovala v této části zejména položkami dotazníku č. 5 až 14. Z dotazníkového šetření u rodičů bylo zjištěno, že preferují spíše spontánní trávení volného času pro své dítě před variantou organizovaného trávení volného času. Z celkového počtu dotazovaných rodičů, 37 uvedlo, že nemají povědomí o organizacích nabízejících volnočasové aktivity pro
- 64 -
děti se speciálními vzdělávacími potřebami. 82 % rodičů uvedlo, že ve škole, kterou navštěvuje jejich dítě, je nabídka volnočasových aktivit. Rodiče také uvedli, že se jedná například o kroužek divadelní, taneční, výtvarný, ale také kroužek florbalu, lukostřelby, vaření a různého tvoření, pletení košíků a malování. 22 rodičů je spokojených s informacemi o možnostech organizovaného trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Pouze 10 rodičů (23 %) si myslí, že je nabídka volnočasových aktivit v Liberci dostatečná, 25 rodičů s nabídkou činností není spokojená, přijde jim nedostatečná. Povědomí o nabídkách volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci města Liberce má pouze 9 rodičů, ostatní rodiče (tedy 35) uvedlo, že nezaregistrovali nabídky volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi nejčastější prostředky distribuce nabídky volnočasových aktivit patří tisk a internet, z televize se o volnočasových aktivitách nedozvěděl žádný z rodičů. V případě, že rodiče uvedli variantu „jiná“, jednalo se o to, že se rodiče o volnočasových aktivitách dozvěděli přes školu. Z dotazovaných rodičů 20 uvedlo, že jejich dítě nenavštěvuje organizovanou formu volnočasových aktivit. 24 rodičů uvedlo, že jejich dítě navštěvuje organizovanou formu trávení volnočasových aktivit, a 18 z nich si myslí, že organizace, kterou jejich dítě navštěvuje, je přizpůsobena k práci s tímto dítětem. Také 24 rodičů uvedlo, že jsou spokojeni s činností uvedených volnočasových organizací. Rodiče nejčastěji projevili zájem o sportovní aktivity, o aktivity rukodělné a o vaření.
- 65 -
7.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ OD ŽÁKŮ Dotazník pro děti byl sestaven jednoduchou formou, aby byly schopné odpovědět děti z různých typů škol. Pro děti byl seskládán dotazník z osmi otázek. Otázky č. 1 - 3 se zaměřovaly na žáka, a to na jeho věk, pohlaví a na typ školy, kterou navštěvuje. V této části jsou vyhodnocovány položky dotazníků vyplněných od žáků od položky č. 4 do položky č. 8.
Položka č. 4: Navštěvuješ volnočasové aktivity ve škole, do které docházíš? V této položce se autorka snažila zjistit, zda žák navštěvuje kroužek v rámci školy, do které dochází. A také aby uvedl, o jaký kroužek se jedná. Celkem odpovídalo 58 dětí, a bylo zjištěno, že 45 dětí (78 %) navštěvuje zájmový útvar v rámci školy. V grafu 22 je patrno, kolik dětí navštěvuje a kolik dětí nenavštěvuje volnočasové aktivity v rámci své školy. Záporně tedy odpovědělo 13 žáků (22 %).
Graf 22 Návštěvnost volnočasových aktivit žáky v rámci školy
- 66 -
Z grafu 23 vyplývá, jaké volnočasové aktivity děti navštěvují ve své škole. Dle uvedených aktivit má Základní škola a mateřská škola pro tělesně postižené široké spektrum nabízených činností. Děti měly možnost vyznačit i více možností než jen jednu.
Graf 23 Typy navštěvovaných kroužků žáky v rámci školy
Položka č. 5: Navštěvuješ volnočasové aktivity mimo školu, do které docházíš? Tato položka měla za úkol zjistit, zda žáci základní školy navštěvují i volnočasové aktivity mimo jejich základní školu. Celkem 16 žáků (28 %) uvedlo, že navštěvují zájmové kroužky i mimo školu. Konkrétní případy volnočasových aktivit, které děti mimo školu navštěvují, lze pozorovat v grafu 24. Rovných 42 žáků (72 %) uvedlo, že nenavštěvuje žádný volnočasový kroužek mimo základní školu.
Graf 24 Návštěvnost zájmových útvarů žáky mimo základní školu
- 67 -
Z grafu 25 vyplývá, jaké volnočasové aktivity navštěvují děti mimo jejich základní školu. Některé děti opět uvedly více možností.
Graf 25 Typy navštěvovaných kroužků žáky mimo základní školu
Z grafu 26 je patrno, že z celkového počtu dotazovaných pouze 10 žáků (17 %) nenavštěvuje
vůbec
žádný
kroužek.
Volnočasové
aktivity
tedy celkem 48 dotazovaných žáků (83 %).
Graf 26 Poměr žáků navštěvujících x nenavštěvujících volnočasové aktivity
- 68 -
navštěvuje
Položka č. 6: Měl/a jsi možnost si volnočasovou aktivitu vybrat sám/sama? Položka č. 6 se týkala žáků, kteří v položkách č. 4 a 5 odpověděli kladně. V této položce chtěla autorka zjistit, zda si děti měly možnost vybrat volnočasovou aktivitu samy, nebo naopak. Z 58 dotazovaných dětí 10 dětí nenavštěvuje volnočasové aktivity v základní škole ani aktivity mimo jejich základní školu. Na tuto položku tedy odpovídalo jen 48 žáků. 45 žáků (94 %) odpovědělo, že si mohli vybrat volnočasovou aktivitu samo. Pouze 3 žáci (6 %) si volnočasovou aktivitu vybrat sami nemohli. Z grafu 27 je patrný poměr mezi žáky, kteří si mohli vybrat sami a naopak.
Graf 27 Možnost vybrat si volnočasovou aktivitu dle sebe
Položka č. 7: Chybí ti v nabídce volnočasových aktivit nějaký kroužek? V položce č. 7 autorka zjišťovala, zda žákům chybí v nabídce volnočasových aktivit nějaký kroužek. V případě, že žák uvedl ano, byl požádán o uvedení konkrétního názvu kroužku. Z celkového počtu dotazovaných žáků pouze 11 žáků uvedlo, že jim chybí v nabídce nějaký kroužek. 47 dotazovaných dětí nemělo návrhy na doplnění nabídky volnočasových aktivit.
- 69 -
Graf 28 Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit
V grafu 29 jsou uvedeny návrhy dětí na kroužky, které jim v nabídce chybí. Mezi nejčastěji uváděné aktivity patří aktivity sportovní, jako jsou např. basketbal, hiphop, čili tance a také tenis a další. Ve dvou případech děti uvedly, že jim v nabídce kroužek chybí, ale neuměly uvést, o jaký kroužek by měly zájem.
Graf 29 Kroužky, které žáci postrádají v nabídce volnočasových aktivit
Položka č. 8: V případě, že nenavštěvuješ volnočasové aktivity, uveď prosím, z jakého důvodu? Tato položka měla za cíl zjistit, proč, z jakého důvodu žáci nenavštěvují žádné volnočasové aktivity. V uvedených důvodech, proč děti nenavštěvují volnočasové aktivity, zazněly např. důvody níže uvedené: 1) finance, - 70 -
2) zdravotní důvody, 3) žáka volnočasové aktivity nebaví, 4) žák z volnočasových aktivit odešel, 5) přestup do nové školy (nový žák školy), 6) žák v žádném kroužku nevydrží, 7) nechuť žáka navštěvovat volnočasové aktivity, 8) nedostatečná nabídka volnočasových aktivity, 9) nedostupný kroužek v dané škole.
Celkové vyhodnocení dotazníků od dětí: Dotazník pro děti byl seskládán z osmi otázek, které byly zaměřeny na zjištění jejich trávení volného času. První 3 otázky dotazníku byly zaměřeny na dítě, jeho věk, pohlaví a typ školy, kterou navštěvuje. Návratnost dotazníků od žáků činila 90,63 %. Celkem bylo dotazováno 64 dětí, nazpět se navrátilo 58 dotazníků od dětí. Celkem 45 dětí uvedlo, že navštěvuje volnočasové aktivity v rámci školy, 13 dětí volnočasové aktivity ve škole nenavštěvuje. Mezi nejčastěji navštěvované aktivity ve škole patří výtvarná výchova, florbal, dramatický kroužek, tanec a plavání. Pouze 16 dětí odpovědělo, že navštěvují volnočasové aktivity i mimo školu, a to v jiném zařízení, mezi aktivity nejčastěji uváděné patří břišní tance, boccia. Z 58 navrácených dotazníků bylo zjištěno, že 10 dotazovaných žáků nenavštěvuje vůbec žádnou volnočasovou aktivitu. Volnočasové aktivity navštěvuje 48 žáků, z těchto dětí celkem 45 žáků si mohlo vybrat volnočasovou aktivitu samo. Bohužel tři žáci z těchto dotazovaných si nemohli vybrat volnočasovou aktivitu sami. S nabídkou volnočasových aktivit je spokojeno 47 žáků, v nabídce volnočasových aktivit postrádá 11 dětí nějaký kroužek, mezi postrádané aktivity děti uváděly např. basketbal, hip hop, stolní tenis, tenis, ale také golf. Mezi důvody, proč děti nenavštěvují volnočasové aktivity, patří finance, zdravotní důvody, nezájem o volnočasové aktivity, časová hlediska, ale také to, že dítě nemá pevnou vůli v daném kroužku pokračovat. V uvedených důvodech bylo také např. že je nedostatečná nabídka volnočasových aktivit pro dané dítě, nebo kroužek není dostupný v dané škole.
- 71 -
7.3 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ OD UČITELŮ Dotazník pro vyučující se skládal z devíti otázek, otázky č. 1 - 4 se zaměřovaly na zjištění informací o vyučujícím (pohlaví, délka praxe vyučujícího, typ školy, na které učí a také věkovou skupinu, kterou vyučuje). Na dotazníky odpovědělo celkem 13 vyučujících z 18. V této části jsou vyhodnocovány položky dotazníku, a to od č. 5 do položky č. 9.
Položka č. 5: Máte povědomí, kolik žáků z Vaší třídy navštěvuje volnočasové aktivity? Touto položkou autorka chtěla zjistit, zda mají učitelé povědomí o tom, kolik žáků z jejich třídy navštěvuje volnočasové aktivity a mají i přehled o těchto volnočasových aktivitách. Z celkového počtu dotazovaných učitelů odpovědělo 12 učitelů (92 %), že mají povědomí o tom, kolik žáků navštěvuje volnočasové aktivity a pouze 1 (8 %) odpověděl, že nemá povědomí.
Graf 30 Povědomí učitelů o návštěvnosti volnočasových aktivit jejich žáků
Položka č. 6: Nabízí Vaše škola volnočasové aktivity pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Tato položka byla položena ke zjištění povědomí učitelů o poskytovaných volnočasových aktivitách v rámci Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené - 72 -
v Liberci. Všichni učitelé, a to 13 učitelů (100 %) odpovědělo, že škola poskytuje volnočasové aktivity. Mezi aktivitami – kroužky, které vyučující uváděli, patřily např.. 1. firmičky, 2. rukodělné kroužky, 3. hudební kroužky (hra na flétnu, zpívání pro radost) 4. sportovní kroužky (florbal, fotbal, taneční, turistický), 5. výtvarné kroužky, 6. pletení košíků, 7. dramatické kroužky, 8. lukostřelba, 9. vaření, 10. příměstský letní tábor.
Graf 31 Povědomí o poskytování volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Položka č. 7 Máte povědomí o nějakých možnostech využití volnočasových aktivit mimo školu? Tato položka byla zaměřena na zjištění informovanosti učitelů o možnostech využití volnočasových aktivit mimo školu. V případě, že měli učitelé o těchto aktivitách povědomí, byli požádáni o uvedení konkrétní organizace. Z celkového počtu dotazovaných učitelů 8 učitelů (62 %) odpovědělo, že mají povědomí o dalších organizacích, 3 učitelé (23 %) odpověděli, že nemají povědomí a 2 učitelé (15 %) se - 73 -
vyjádřili, že nevědí, zda znají. Učitelé, kteří odpověděli kladně, zmiňovali nejčastěji organizace jako DDM Větrník v Liberci, DDM Vikýř v Jablonci nad Nisou, Komunitní centrum – Liberec (Kontakt), Skaut, jazykové školy, hudební školy, sportovní soutěže.
Graf 32 Povědomí o dalších možnostech využití volnočasových aktivit mimo školu
Položka č. 8: Dostáváte do Vaší školy nějaké periodikum či nějaké jiné nabídky ohledně volnočasových aktivit pro Vaše žáky z jiných organizací? Touto položkou autorka zjišťovala, zda do základní školy učitelům dochází periodikum, ze kterého by měli možnost zjistit nabídku volnočasových aktivit pro žáky jejich školy z jiných organizací. Z dotazovaných učitelů 4 (31 %) odpověděli, že do školy dostávají periodikum, 4 učitelé (31 %) odpovědělo, že nedostávají žádné periodikum a 5 učitelů (38 %) odpovědělo, že „neví“. Co se nabídek a periodik týče, učitelé odpovídali, že znají Kalendář Liberecka.
Graf 33 Povědomí o periodiku či nabídkách volnočasových aktivit
- 74 -
Položka č. 9: Informujete rodiče, žáky o nabídkách volnočasových aktivit mimo školu? Tato položka byla položena ke zjištění, zda učitelé rodiče žáků a své žáky informují o nabídkách volnočasových aktivit mimo školu. Z dotazovaných učitelů 6 (46 %) odpovědělo, že ano, 7 učitelů (54 %) odpovědělo, že ne. Jeden učitel uvedl, že předá letáky či nabídky těchto organizací žákům a jejich rodičům. Avšak aktivita musí být projevena ze strany volnočasové aktivity, která zájmové činnosti poskytuje.
Graf 34 Informování rodičů, žáků o nabídkách volnočasových aktivit mimo školu
Celkové vyhodnocení dotazníků od učitelů: Autorka rozdala dotazníky celkem 18 učitelů, navráceno bylo však pouze 13 dotazníků. Návratnost dotazníků od učitelů činila tedy 72,22%. Na otázku, zda mají učitelé povědomí o tom, kolik žáků z jejich třídy navštěvuje volnočasové aktivity, 12 dotazovaných učitelů uvedlo, že má povědomí o návštěvnosti volnočasových aktivit svých žáků, pouze 1 uvedl, že nemá o tomto přehled. Autorku také zajímalo, zda mají tito vyučující přehled v tom, jaké volnočasové aktivity jejich škola nabízí. Učitelé tedy uváděli např. firmičky, rukodělné kroužky, hudební a sportovní kroužky, výtvarné kroužky, pedig – pletení košíků, dramatický kroužek, lukostřelbu a vaření. 8 učitelů uvedlo, že má též povědomí o volnočasových aktivitách mimo jejich školu, 3 uvedli, že nemají povědomí, a 2 učitelé uvedli, že nevědí. Ze 13 učitelů 4 uvedli, že dostávají do školy periodikum a nabídky volnočasových aktivit z jiných organizací, 4 uvedli, že ne a 5 učitelů uvedlo, že nevědí. Z celkového počtu 6 učitelů uvedlo, že informují rodiče
- 75 -
a žáky o nabídkách volnočasových aktivit mimo školu, 7 uvedlo, že ne. Jeden učitel doplnil odpověď textem, že to nechává na organizacích, ale že dětem prospekty předá.
- 76 -
7.4 OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ Při testování (ověřování) hypotézy jde o rozhodování, zda lze vyslovenou hypotézu
přijmout,
tzn.
není
v rozporu
s empirickými
daty.
Rozhodnout
o přijatelnosti hypotézy lze u kvantitativně orientovaných výzkumů pouze na základě rozsáhlého sběru dat, dále jejich tříděním, zpracováním a také vyhodnocením. Data ve výzkumu byly získány dotazníkovým šetřením. Na základě výsledků ověřování hypotéz se vyslovují závěry, ke kterým výzkum dospěl. Konstatuje se přijetí či odmítnutí hypotézy, interpretují se dosažené výsledky, srovnávají se s dosavadními výsledky vědy a zdůvodňují se případné rozdíly. (Chráska 2007, s. 19) Výsledky tohoto výzkumu jsou však platné pro prováděný výzkum této diplomové práce. Hypotézy nelze jednoznačně prokázat. Pro náš vzorek byly hypotézy ověřeny takto.
H1: Rodiče více upřednostňují organizovanou formu trávení volného času pro své dítě před spontánní formou trávení volného času. H0: Četnost preferencí trávení volného času organizovanou formou je shodná s četností preferencí trávení volného času spontánní formou. HA: Četnost preferencí trávení volného času organizovanou formou je vyšší než četnost preferencí trávení volného času spontánní formou. K ověření této hypotézy byl použit test dobré shody chí-kvadrát. Tabulka 3 Test dobré shody chí-kvadrát - Preferované formy trávení volného času rodiči pro své dítě Položka č. 6 Organizovaná forma trávení volného času Spontánní forma trávení volného času Celkem
Pozorovaná četnost P
Očekávaná četnost O
P-O
(P-O)2
(P-O)2 O
21
22
-1
1
0,045
23
22
1
1
0,045
44
44
x
x
0,09
- 77 -
Chráska (2007, s. 72, 248) ve své knize uvádí, že rozhodnutí o přijetí či odmítnutí hypotéz uvedených výše provedeme na základě testování nulové hypotézy, proto je nezbytné vypočítat tzv. testové kritérium. U testu dobré shody chí-kvadrát je testovým kritériem hodnota Χ2 =
Σ (P-O)
2
O Χ2 je v tomto případě testové kritérium chí-kvadrát, P je pozorovaná četnost a O je očekávaná četnost. V tomto případě se hodnota Χ2 rovná hodnotě 0,09. Pro tabulku 3 byl stanoven stupeň volnosti roven 1. V pedagogických výzkumech se nejčastěji používá hladina významnosti 0,01. Dle statistických tabulek bylo zjištěno, že pro tyto hodnoty, tzn. pro hladinu významnosti 0,01 a 1 stupeň volnosti je Χ2= 6,635. Vypočítaná hodnota testového kritéria Χ2 = 0,09, což je hodnota Χ20,01(1)= 6,635, v tomto případě vypočtená hodnota testového kritéria nepřekročila kritickou hodnotu, což znamená, že nelze odmítnout nulovou hypotézu. Hypotéza H1 nebyla prokázána, neboť dle výše uvedeného ověření statistického, rozdíl mezi četností preferencí trávení volného času organizovanou formou a četností preferencí trávení volného času spontánní formou není na hladině významnosti 0,01 statisticky významný. Hypotéza H1 tedy „nebyla“ pro tuto práci potvrzena. Ve sledovaném vzorku respondentů se na statisticky významné úrovni neprokázalo, že rodiče preferují více organizovanou formu trávení volného času před spontánní formou trávení volného času. Jak je patrno z tabulky, odpovědi rodičů se lišily pouze o dvě odpovědi. Z tohoto důvodu lze usoudit, že se rodiče ve svých odpovědích v tomto výzkumu nepřiklání ani k jedné ze zvolených forem trávení volného času. I přes to, že varianta spontánně tráveného volného času získala o dva hlasy více. Autorka je zklamaná, že rodiče nepreferují organizovanou formu trávení volného času pro své dítě. Uvědomuje si, že důvodů, proč tomu tak může být, je spousta. Mezi tyto důvody mohou např. patřit: neznalost organizací, neznalost kladného působení na rozvoj a schopnosti dítěte, neuvědomění si potřeby společnosti pro jejich dítě, nedostatek financí, apod.. Autorka je toho názoru, že děti by se měly pohybovat ve - 78 -
skupinách, které mají podobné zájmy, protože to kladně působí na jejich osobnost, vznikají tak nové sociální vazby, nová přátelství, děti získají nové informace a také rozvíjejí své schopnosti. Každé dítě potřebuje cítit, že je v něčem dobré. U dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je to též důležité, autorka je názoru, že nezbytné. Podle její zkušenosti děti s těmito speciálními potřebami se většinou neúčastní volnočasových aktivit s dětmi, které tyto potřeby nemají. V případě, že jsou podmínky pro účast takového dítěte na volnočasové aktivitě, nemělo by se této integraci bránit. Rodiče by měli být seznámeni s možnostmi zapojení dítěte do organizované formy trávení volného času jejich dítěte.
H2: Rodiče pro své dítě upřednostňují více sportovní aktivity před estetickorukodělnými činnostmi. H0: Četnost preferencí rodičů o sportovní aktivity je s četností preferencí rodičů o esteticko-rukodělné činnosti shodná. HA: Četnost preferencí rodičů o sportovní aktivity je vyšší než četnost preferencí rodičů o esteticko-rukodělné činnosti. K ověření této hypotézy byl použit test dobré shody chí-kvadrát.
Tabulka 4 Test dobré shody chí-kvadrát – Zájem rodičů o sportovní či esteticko-rukodělné činnosti
Položka č. 15
Pozorovaná četnost P
Očekávaná četnost O
(P-O)2
P-O
(P-O)2 O
Sportovní aktivity
30
10
20
400
40
Hra na hudební nástroj
6
10
-4
16
1,6
Zpěv
8
10
-2
4
0,4
Vaření
11
10
1
1
0,1
Modelářský kroužek
0
10
-10
100
10
Výtvarné činností
10
10
0
0
0
Rukodílné aktivity
14
10
4
16
1,6
Jiné
3
10
-7
49
4,9
Žádný kroužek
8
10
-2
4
0,4
Celkem:
90
90
x
- 79 -
59
V tomto případě se hodnota Χ2 rovná hodnotě 59. Pro tabulku 4 byl stanoven stupeň volnosti roven 8. V pedagogických výzkumech se nejčastěji používá hladina významnosti 0,01. Dle statistických tabulek bylo zjištěno, že pro tyto hodnoty, tzn. pro hladinu významnosti 0,01 a 8 stupeň volnosti je Χ2= 20,09. Vypočítaná hodnota testového kritéria je Χ2 = 59, hodnota Χ20,01(8)= 20,09, v tomto případě vypočtená hodnota testového kritéria překročila kritickou hodnotu, což znamená, že lze odmítnout nulovou hypotézu, přijímáme tedy HA. Hypotéza H2 „byla“ pro tento výzkum potvrzena. V našem vzorku respondentů rodiče preferují pro své dítě více sportovní aktivity před aktivitami rukodělnými. Mezi nejpočetněji označenou variantu kroužků, o které by rodiče měli zájem, patří právě sportovní kroužky. Autorka je ráda, že rodiče mají zájem o jakékoli typy činností pro své dítě. V dnešní době ať zdravé děti, nebo děti se speciálními vzdělávacími potřebami nemají vytvořený kladný vztah k tělesné výchově a sportu, ke zdravému životnímu stylu. Autorka má velmi kladný vztah k tělesné výchově a sportu, proto je potěšena, že rodiče na sportovní činnosti v rámci volnočasových aktivit nezapomínají.
H3: Více než polovina dotazovaných učitelů informuje své žáky a jejich rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času. H0: Mezi dotazovanými učiteli je stejné zastoupení učitelů, kteří informují žáky a rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času, a učitelů, kteří neinformují žáky a rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času. HA: Mezi dotazovanými učiteli je větší zastoupení učitelů, kteří informují žáky a rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času, než učitelů, kteří neinformují žáky a rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času. K ověření této hypotézy byl použit test dobré shody chí-kvadrát.
- 80 -
Tabulka 5 Test dobré shody chí-kvadrát – Informují učitelé žáky a jejich rodiče o možnostech trávení volného času organizovanou formou
Položka č. 9
Pozorovaná četnost P
Ano
6
Očekávaná četnost O 6,5
Ne
7
Celkem
13
P-O
(P-O)2
-0,5
0,25
(P-O)2 O 0,038
6,5
0,5
0,25
0,038
13
x
x
0,076
V tomto případě se hodnota Χ2 rovná hodnotě 0,076. Pro tabulku 5 byl stanoven stupeň volnosti roven 1. V pedagogických výzkumech se nejčastěji používá hladina významnosti 0,01. Dle statistických tabulek bylo zjištěno, že pro tyto hodnoty, tzn. pro hladinu významnosti 0,01 a 1 stupeň volnosti je Χ2= 6,635. Vypočítaná hodnota testového kritéria je Χ2 = 0,076, hodnota Χ20,01(1)= 6,635, v tomto případě vypočtená hodnota testového kritéria nepřekročila kritickou hodnotu, což znamená, že nelze odmítnout nulovou hypotézu. Hypotéza H3 nebyla prokázána, neboť dle výše uvedeného ověření statistického, rozdíl mezi učiteli, kteří informují žáky a rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času, a učiteli, kteří neinformují žáky a rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času, není na hladině významnosti 0,01 statisticky významný. Hypotéza H3 „nebyla“ pro tento soubor respondentů – učitelů, potvrzena. Ve sledovaném vzorku respondentů, učitelů, se na statisticky významné úrovni neprokázalo, že by více jak polovina dotazovaných učitelů informovala své žáky a jejich rodiče o možnostech organizované formy trávení volného času. V dnešní době není jednoduché předávat informace, obzvláště když těchto informací není mnoho. Spousta organizací zatím není přizpůsobena k činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už plynou z jejich zdravotního postižení, nebo zdravotního znevýhodnění. Podle nových záměrů Ministerstva školství by se od září 2016 měla tato situace zlepšit a organizace by měly začít nabírat k integraci děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Je možné, že se i informovanost učitelů a následně i rodičů a žáků o volnočasových aktivitách zlepší. - 81 -
H4: Více než polovina dotazovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvuje volnočasové aktivity. H0: Mezi dotazovanými žáky je stejné zastoupení žáků, co navštěvují volnočasové aktivity, a žáků, co volnočasové aktivity nenavštěvují. HA: Mezi dotazovanými žáky je větší zastoupení žáků, co navštěvují volnočasové aktivity, než žáků, kteří volnočasové aktivity nenavštěvují.
Z dotazníkového šetření u žáků bylo tedy zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných žáků, kterých bylo 58, celkem 48 žáků chodí do nějakého kroužku, pouze 10 žáků nenavštěvuje žádný kroužek. Tabulka 6 Odpovědi žáků na položky č. 5
Pozorovaná četnost P
Očekávaná četnost O
P-O
(P-O)2
(P-O)2 O
Ano
48
34
14
196
5,765
Ne
10
34
-24
576
16,941
Celkem
68
68
x
x
22,706
Položka č. 5
V tomto případě se hodnota Χ2 rovná hodnotě 22,706. Pro tabulku 4 byl stanoven stupeň volnosti roven 1. V pedagogických výzkumech se nejčastěji používá hladina významnosti 0,01. Dle statistických tabulek bylo zjištěno, že pro tyto hodnoty, tzn. pro hladinu významnosti 0,01 a 1 stupeň volnosti je Χ2= 6,635. Vypočítaná hodnota testového kritéria je Χ2 = 22,706, hodnota Χ20,01(1)= 6,635, v tomto případě vypočtená hodnota testového kritéria překročila kritickou hodnotu, což znamená, že lze odmítnout nulovou hypotézu, přijímáme tedy HA. Hypotéza H4 „byla“ potvrzena pro tuto skupinu respondentů. Autorka je nadšená, že více než polovina dotazovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvuje volnočasové aktivity. O to víc pak byla autorka nadšená, když zjistila z dotazníkového šetření, že více jak polovina – 45 dětí ze 48, - 82 -
které navštěvují volnočasové aktivity, si mohla volnočasovou aktivitu vybrat sama (tato skutečnost je patrná i z hypotézy H5). Volnočasové aktivity jsou důležité nejen pro rozvoj dítěte v jeho schopnostech a možnostech, ale také proto, že se dostane do určité skupiny dětí se stejnými zájmy a cíli, se kterými se ztotožňuje. V této skupině přijímají určité sociální role, v každé skupině je skupinová dynamika. Proto je autorka názoru, že trávení volného času formou organizovanou, je pro děti velmi dobré a přínosné. Z potvrzení této hypotézy měla autorka velkou radost.
H5: Více než polovina dotazovaných dětí měla možnost si vybrat volnočasovou aktivitu dle svého uvážení. H0: Mezi dotazovanými žáky je stejné zastoupení žáků, co si volnočasovou aktivitu zvolili sami, a žáků, co jim volnočasovou aktivitu vybrali rodiče. HA: Mezi dotazovanými žáky je větší zastoupení žáků, co si volnočasovou aktivitu zvolili sami, než žáků, co jim volnočasovou aktivitu vybrali rodiče.
Z dotazníkového šetření u žáků bylo tedy zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných žáků, kterých bylo 58, celkem 48 žáků chodí do nějakého kroužku. Z tohoto důvodu se v této hypotéze vychází pouze z počtu 48 dětí, kteří navštěvují volnočasové aktivity.
Tabulka 7 Test dobré shody – Měli žáci možnost vybrat si volnočasovou aktivitu dle svého uvážení?
Pozorovaná četnost P
Očekávaná četnost O
P-O
(P-O)2
(P-O)2 O
Ano
45
24
21
441
18,375
Ne
3
24
-21
441
18,375
Celkem
48
48
x
x
36,75
Položka č. 5
V tomto případě je hodnota Χ2 rovna hodnotě 36,75. Pro tabulku 7 byl stanoven stupeň volnosti roven 1. V pedagogických výzkumech se nejčastěji používá hladina - 83 -
významnosti 0,01. Dle statistických tabulek bylo zjištěno, že pro tyto hodnoty, tzn. pro hladinu významnosti 0,01 a 1 stupeň volnosti je Χ2= 6,635. Vypočítaná hodnota testového kritéria je Χ2 = 36,75, hodnota Χ20,01(1)= 6,635, v tomto případě vypočtená hodnota testového kritéria překročila kritickou hodnotu, což znamená, že lze odmítnout nulovou hypotézu, přijímáme tedy HA. Hypotéza H5 „byla“ potvrzena pro tuto skupinu respondentů. Autorka práce byla potěšena z výsledků šetření u položky č. 6 z dotazníku u žáků, a tím se potvrdila hypotéza H5. Více než polovina dotazovaných dětí měla možnost si vybrat volnočasovou aktivitu dle svého uvážení. Na výběru volnočasové aktivity záleží. Děti by měly mít možnost se na výběru podílet, protože jakmile rozhodnou dospělí místo nich, může se stát, že děti nebudou dané aktivity naplňovat, bavit a činnost budou ztrpčovat nejen sobě i ostatním dětem, ale také vedoucím daného kroužku. Z tohoto důvodu je účast dětí na výběru volnočasové aktivity podle názoru autorky velmi důležitá, nezbytná.
Celkové zhodnocení testovaných hypotéz: Autorka si stanovila 5 hypotéz, z nichž vyplývaly otázky v dotaznících pro dotazníkové šetření, které probíhalo u žáků Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci, u jejich rodičů a také u vyučujících této školy. Pro ověřování hypotéz použila autorka testu dobré shody – chí kvadrát. Na základě tohoto testování autorka zjistila, že: H1 nebyla pro tento soubor potvrzena. Na základě prováděného dotazování u rodičů autorka zjistila, že četnost preferencí trávení volného času organizovanou formou je téměř shodná s četností preferencí trávení volného času spontánní formou. H2 byla pro tento soubor potvrzena. V rámci prováděného dotazníkového šetření a následného vyhodnocování získaných dat prováděným testováním, bylo zjištěno, že četnost preferencí rodičů
- 84 -
o sportovní aktivity je vyšší než četnost preferencí rodičů o esteticko-rukodělné činnosti. H3 nebyla pro tento soubor potvrzena. Autorka měla možnost díky prováděného dotazníkového šetření u učitelů Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci a následného testování zjistit, že mezi učiteli není větší zastoupení učitelů poskytujících informace o možnostech organizované formy trávení volného času svým žákům a rodičům těchto dětí. H4 byla pro tento soubor potvrzena. Na základě prováděného dotazníkového šetření a následného vyhodnocování a testování bylo zjištěno, že tato hypotéza H4 byla pro tento daný soubor respondentů potvrzena. Testováním bylo zjištěno, že mezi dotazovými žáky je větší zastoupení žáků navštěvujících volnočasové aktivity oproti žákům, kteří nenavštěvují žádnou volnočasovou aktivitu. H5 byla pro tento soubor potvrzena. Autorka prováděným šetřením a následným vyhodnocováním a testováním dospěla k závěru, že hypotéza H5 byla pro tento daný soubor dotazovaných žáků potvrzena. Testováním bylo zjištěno, že mezi dotazovanými žáky je větší zastoupení žáků, kteří si měli možnost vybrat volnočasovou aktivitu dle svého uvážení.
7.5 PRŮZKUM
VOLNOČASOVÝCH ORGANIZACÍ V RÁMCI MĚSTA
LIBERCE Autorka dělala i průzkum organizací zabývajících se volnočasovými aktivitami pro děti a mládež v rámci města Liberce. Informace o organizacích zabývajících se volnočasovými aktivitami byly poskytnuty z Krajského úřadu Libereckého kraje od paní Jany Hartlové, vedoucí rejstříku škol z oddělení vzdělávání a koncepcí, některé další instituce byly nalezeny pomocí internetových stránek „regionální informační servis“ v sekci pro Liberecký kraj, kde je k nalezení seznam nevládních neziskových - 85 -
organizací. Seznam nalezených institucí je k nahlédnutí v příloze č. 4. Na území města Liberce jsou tyto organizace věnující se volnočasovým aktivitám, mezi tyto organizace patří: Základní umělecké školy Domy dětí a mládeže Základní umělecké školy Nevládní neziskové organizace Občanská sdružení Mezi instituce, které jsou přizpůsobeny volnočasovým aktivitám pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, můžeme zařadit např.: Základní škola a mateřská škola pro tělesně postižené, která má ve svém repertoáru kroužky různých oblastí (nabídka kroužků pro rok 2014/2015 je možná k vidění v příloze č. 5) Základní umělecká škola Liberec, která nabízí kroužky hudební, literárně-dramatické, taneční a výtvarné Sportovní klub Jedlička Liberec – nabízí atletiku, boccia, cyklistiku, lukostřelbu, stolní tenis, florbal, závěsný kuželník, plavání, sportovně rehabilitační pobyty Občanské sdružení OBZOR – hlavní činností je smysluplné využívání volného času pro osoby s různým druhem vnitřního a tělesného postižení, nabízí vzdělávání, ozdravné pobyty, rehabilitační pobyty i poznávací cesty Liberecké fórum, o. s. – v nízkoprahovém centru pro děti a mládež Dětská duha mají možnost trávit svůj volný čas. Nabízí taneční, hudební kroužky, PC kroužek, výtvarné kroužky. TJ Rochlice – aktivity pro rodiče a děti, předškoláky, mladší žactvo, dorostence a muže, zdravotní cvičení, i aerobik pro ženy Z dotazníkového šetření u rodičů, jak je popsáno v kapitole č. 7.1 u položky č. 12, bylo zjištěno, že děti těchto rodičů navštěvují organizace, které nalezla i autorka. Rodiče uváděli tyto organizace v rámci města Liberce: DDM Větrník, TJ Rochlice, Základní umělecká škola. - 86 -
ZÁVĚR Předmětem této diplomové práce bylo zjištění příležitostí mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Autorka se zaměřila především na trávení volného času dětí se zdravotním postižením a to na základě provádění dotazníkového šetření u žáků na Základní škole a mateřské škole pro tělesně postižené v Liberci, u jejich rodičů a též u učitelů na této škole. Diplomová práce se zabývala příležitostmi mimoškolních aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. V práci autorka vymezila speciální vzdělávací potřeby, dále se zabývala volným časem. Bylo popsáno, co je organizované trávení volného času a jak je to s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a volným časem. V práci byly zmíněny i organizace, které se věnují volnočasovým aktivitám na území města Liberce, ty pak blíže konkrétněji byly rozebrány v průzkumu v empirické části. Cílem této práce bylo zjistit příležitosti mimoškolních aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a to speciálními potřebami vyplývajících ze zdravotního postižení i v kombinaci s přidruženým jiným postižením. Dále zjistit, jaké jsou v rámci města Liberce organizace věnující se volnočasovým aktivitám pro děti a které jsou přizpůsobené činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. Výzkumné šetření probíhalo na Základní škole a mateřské škole pro tělesně postižené v Liberci u žáků této školy, jejich rodičů a u učitelů této školy. Na základě tohoto prováděného dotazníkového šetření bylo odpovězeno i na výzkumné otázky, které byly položeny v kapitole 6.2. Dále byly stanoveny hypotézy, které byly vyhodnocovány na základě dotazníkového šetření u výše uvedených respondentů. Autorka je názoru, že cíl této diplomové práce byl naplněn. Autorce se podařilo šetřením zjistit, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají příležitosti mimoškolních aktivit, avšak není jich mnoho. Přínosem této práce je však zjištění, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají zájem o volnočasové aktivity a aktivní trávení volného času, ačkoli nabídka volnočasových aktivit pro tyto děti je není dostatečná. Výzkumné šetření probíhalo u třech typů respondentů, mezi něž patřili rodiče žáků Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci, u žáci této školy a také učitelé této školy. Hypotézy byly ověřeny na základě dat, které byly získány
- 87 -
pomocí dotazníkového šetření. Následně byly tyto hypotézy vyhodnocovány pomocí statistických testů významnosti. Z prováděného šetření bylo zjištěno, že rodiče nepreferují ani jednu z forem trávení volného času. Rodiče měli na výběr mezi variantou organizovanou či trávením volného času spontánní formou. Více jak polovina rodičů uvedla, že jejich dítě navštěvuje volnočasové aktivity buď ve škole, do které dochází, anebo mimo školu v jiné organizaci. Informovanost rodičů v rámci města Liberce o volnočasových organizacích je podle odpovědí rodičů dostatečná, nejčastěji se dozvídají o možnostech trávení volného času z tisku nebo z internetu. Rodiče mají nejčastěji zájem o volnočasové aktivity ze sportovní oblasti, což bylo potvrzeno i statistickým testováním, kdy byla hypotéza H2 pro tento soubor přijata. Učitelé mají povědomí o možnostech trávení volného času pro své žáky na území města Liberce, avšak z prováděného dotazníkového šetření a testování hypotézy H3, neinformují rodiče a žáky k organizované formě trávení volného času. Pozitivním zjištěním bylo, že žáci ze Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci navštěvují volnočasové aktivity jak v rámci školy, tak i mimo tuto školu a mají pozitivní vztah k volnočasovým aktivitám. Velmi kladným hodnotí autorka zjištění, že si děti mohou vybrat tuto aktivitu samy, podle svého uvážení a zájmu. Důvody, pro které děti nenavštěvují volnočasové aktivity, jsou různé. Mezi tyto důvody uvedly děti např. finanční prostředky, nezájem navštěvovat volnočasové aktivity, nebo záporné hodnocení aktivity, příp. nedostatečná nabídka činností, že se kroužek nenachází v nabídce. Autorka očekávala, že nejčastějšími uvedenými důvody budou nedostatečné finanční prostředky, nepředpokládala, že by děti o volnočasové aktivity neměly zájem, nebo měly „nechuť“ aktivity navštěvovat. V průzkumu organizací, které se zabývají volnočasovými aktivitami v rámci města Liberce, autorka neobjevila mnoho organizací, které by se věnovaly činnosti pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Většina z nich není přizpůsobena k této činnosti, nemají vytvořeny podmínky pro tuto činnost. Mezi organizace, které jsou přizpůsobeny určitým způsobem k práci s těmito dětmi, patří např. Základní škola a mateřská škola pro tělesně postižené v Liberci, Základní umělecká škola v Liberci, Sportovní klub Jedlička Liberec při Jedličkově ústavu v Liberci, Občanské sdružení OBZOR a Liberecké fórum, o.s.. - 88 -
Přínosem této práce je zjištění, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají zájem o volnočasové aktivity a aktivní trávení volného času, ačkoli nabídka volnočasových aktivit pro tyto děti je nedostatečná. Výsledky této diplomové práce mohou být přínosem pro učitele, rodiče, ředitele základních škol, ale i pro organizace věnující se nabídkám volnočasových aktivit pro děti a mládež právě na území města Liberce, ve kterém byl tento výzkum prováděn. Tato práce jim může pomoci se lépe orientovat v této problematice i v tvorbě cílů a poslání těchto organizací, neboť integrace těchto dětí nemusí být uskutečněna pouze v rámci začleňování do výuky základních škol, ale i v oblasti mimoškolní. A to hlavně z důvodu, že se ve volnočasových aktivitách sdružují děti a mládež s podobnými zájmy a navazují se zde také sociální vazby pro další život těchto jedinců.
- 89 -
NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Diplomová práce ukázala, že mimoškolní aktivity mají pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami význam. Děti se účastní volnočasových aktivit a mají i možnost se podílet na výběru volnočasových aktivity podle svého uvážení. Největším problémem je, že je velmi málo organizací, které by byly přizpůsobeny k činnosti s dětmi, které mají speciální vzdělávací potřeby vyplývající z jejich typu postižení, ať už zdravotního postižení či zdravotního znevýhodnění. Trávení volného času organizovanou formou je pro děti se speciálními potřebami nezbytné pro jejich další rozvoj. Nejen, že se díky volnočasovým aktivitám dále rozvíjejí jejich možnosti, schopnosti, ale tím, že se děti účastní nějakého kroužku, rozvíjejí se též v oblasti sociální. Přejímají tak různé sociální role, řeší různé problémy ať vztahové, nebo komunikační. Stávají se nedílnou součástí určitého kolektivu, ve kterém se mohou naučit novým zkušenostem, ale i dětem v tomto kolektivu mohou předat své zkušenosti. Díky kolektivu i tyto děti získají nové kompetence. V rámci těchto skupin se u dětí též rozvíjí jejich individualita. Rodiče by se měli snažit o to, aby se jejich dítě účastnilo alespoň jednoho kroužku týdně. Kroužek by si toto dítě mělo vybrat samo, dle svého uvážení z oblasti, která ho baví. Určitě by rodiče neměli dítěti vybírat volnočasovou aktivitu, protože tím dítěti volnočasové aktivity mohou znepříjemnit, dítě získá odpor k volnočasovým aktivitám a nebude se jich více chtít účastnit. Dokud nedochodí daný kroužek, bude se trápit, svým chováním bude ztěžovat práci nejen vedoucím daného kroužku, ale také ostatním dětem. Rodiče jsou prvním elementem, který ovlivní to, jak dítě tráví volný čas. Rodiče by měli v dětech pěstovat kladný vztah ke sportu a dalším činnostem. Mezi velká pozitiva trávení volného času organizovanou formou, tedy pomocí volnočasových aktivit, patří to, že pomáhají předcházet sociálně patologickým jevům. Velmi důležité je, aby děti měly pocit, že někam patří a také že jsou prospěšní. Právě díky tomu se zabrání různým nevhodným formám trávení volného času, mezi něž může patřit také bezmyšlenkovité toulání se po městě, sdružování se s pofidérními skupinkami dětí a mladistvých, ve kterých hrozí nevhodné chování jako záškoláctví, krádeže, ničení majetku, sprejerství, vandalismus, užívání toxických látek, alkoholismus, apod. I děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou těmto jevům vystaveny. Rodiče by měli - 90 -
myslet na to, že trávení volného času u televize, hraní her na počítači, neposiluje vztah k činnostem a dítě nebude mít zájem se rozvíjet. Velmi často se může stát, že se rodiče nevyznají v nabídce volnočasových aktivit. V tomto případě by rodiče měli zajít do organizace, která nabízí zájmové aktivity, a požádali je o pomoc. Tyto společnosti většinou bývají přístupné k tomu, aby si jejich dítě vyzkoušelo volnočasovou aktivitu a na základě toho se pak rozhodlo, zda má o volnočasovou aktivitu zájem či nikoli. V případě, že by aktivita dítě nebavila, mohlo by dojít k problémům, jež byly pospány výše. Na zájmové aktivitě by se dítě nudilo a chovalo se např. nevhodně. Navíc by mohlo dojít k pocitu neuspokojení z prožívání volného času, které by sebou mohlo přinést další následky (např. pochybování o smyslu existence). Organizace věnující se volnočasovým aktivitám by měly myslet na děti, které mají nějaké speciální potřeby a snažit se přizpůsobit nabídku kroužků a volnočasových činností i těmto dětem. Jednalo se o integraci dětí ze základních škol praktických do běžných škol, mělo by se to týkat i volnočasových organizací, že by se měly i do volnočasových činností integrovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto organizace mají jeden zásadní problém, většinou nejsou přizpůsobeny např. na práci s osobami zdravotně postiženými (tělesné postižení, apod.). V případě integrace takového dítěte, je spousta speciálních pedagogů, asistentů pedagogů, kteří by mohli vypomáhat při činnostech v rámci nějakého kroužku u daného dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Je na organizaci, jak se k tomu postaví. Nezbytné pro organizaci bude, aby měla možnost též konzultace se speciálním pedagogem, nebo aby měla nasmlouvaného nějaké speciálního pedagoga, který bude docházet na některé lekce a bude pozorovat lektory, dávat jim rady, jak pracovat s daným dítětem, bude též pozorovat dané dítě, pracovat s ním, aby docházelo k co největšímu rozvoji daného dítěte. Učitelé by měli veškeré informace o volnočasových aktivitách předávat rodičům. Dozví-li
se o jakékoli
možnosti trávení
volného času,
neměli
by váhat
a měli by ji rodičům sdělit. Učitelé mají po rodičích velkou možnost ovlivnit trávení volného času svých žáků. Při hodinách tvůrčích, jako jsou výtvarná výchova, pracovní činnosti, hudební výchova, tělesná výchova, mají možnost pěstovat v žácích kladný vztah k těmto činnostem a podporovat tak jejich zájem o tyto činnosti.
- 91 -
Autorka je názoru, že velmi dobré hodnocení mají i zahraniční pobyty s výukou např. jazyků. Základní školy mají možnosti k získání grantů i na tyto zahraniční cesty. Tyto akce jsou velkým přínosem nejen pro děti, ale i dospělé. Nelze opomenout, že jsou pro děti velmi motivující. Autorka se účastnila jazykového pobytu v Anglii (fotografie v příloze č. 7), konkrétně se jednalo o pobyt v centru Londýna, kde se děti se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávali. Školící centrum Oxford International Education Group – UIC English Greenwich v Greenwich si pro připravilo program, tzn. výuku anglického jazyka ve třech úrovních, a to pro děti začátečníky, děti středně pokročilé v anglickém jazyce a děti pokročilejší. Program pro děti byl tedy zajištěn v době školy, ale i v čase po vyučování. V čase mimo výuku se děti dozvídaly informace o Londýně, navštívily nultý poledník v Greenwich, navštívily významná londýnská místa (Tower bridge, Tower, parky apod.), poznávaly anglickou kulturu, historii. Děti také navštívily londýnské muzeum voskových figurín Madame Tussauds, See Life, Emirates Stadium - Arsenal apod. Dětem byly také dány základní informace o školství v Anglii, kdy bylo poukázáno např. na povinné nošení uniforem do škol a že děti chodí do školy až na devátou hodinu. Autorku mrzí, že se děti neměly možnost podívat do školy jako takové a nemohly se dozvědět více informací od svých anglických učitelů, kteří by jim jistě s velkou radostí pověděli více o jejich školském systému, a také o možnostech volnočasového vyžití jejich dětí. Sama autorka se zapojila do zlepšení nabídky volnočasových aktivit v rámci kroužku hry na kytaru a tanečního. V rámci Základní školy a mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci otevřela kroužek hry na kytaru, o který byl velký zájem, a na který dochází dokonce 18 dětí této školy, a to ve třech dnech - od středy do pátku. Jedná se většinou o žáky z druhého stupně (viz příloha č. 6). Díky svým zkušenostem dokáže autorka pracovat i s dětmi s poruchami autistického spektra. Tyto děti se běžně účastní tanečních kroužků, ve kterých je 16-25 dětí. Již několik let pořádá autorka také letní tábory, většinou v rolích hlavního vedoucího, nebo zdravotníka. V budoucnu se autorka chce také zapojit i do dalších projektů, které povedou ke zlepšení nabídky volnočasového vyžití pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi první projekty, kterých by se autorka chtěla účastnit, patří založení hudební kapely dětí ze školy, ve které působí. Po vyhodnocení výzkumu v diplomové práci a po nově nabytých zkušenostech v novém zaměstnání je autorka toho názoru, že je nezbytné zapojit děti do - 92 -
volnočasových aktivit a poskytnout jim podmínky pro jejich další rozvoj. Tyto děti nás potřebují a my potřebujeme je, abychom se díky nim stali lepšími a zkušenějšími, protože tyto děti nás mohou hodně věcí naučit.
- 93 -
POUŽITÉ ZDROJE BENDL, S., et al., 2015. Vychovatelství: Učebnice teoretických základů oboru. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN: 978-80-247-4248-9. BENDOVÁ, P., ZIKL, P., 2011. Dítě s mentálním postižením ve škole. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN: 978-80-247-7701-6. DAŇOVÁ, M., 2008. Metodika úpravy textů pro znevýhodněného čtenáře. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN: 978-80-247-2389-1. Excerpts: Definitions of leisure, play, and recreation. [online]. [vid. 06.12.2015]. Dostupné z WWW: http://www.humankinetics.com/excerpts/excerpts/definitions-ofleisure-play-and-recreation FISCHER, S., ŠKODA, J., 2008. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. 1. vyd. Praha: Triton. ISBN 978-807-3870-140. GAVORA, P., 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. ISBN 80-85931-79-6.
1. Vyd. Brno, Paido.
GAVORA, P., 2010. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozšířené české vydání. Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-185-0. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J., 2011. Pedagogické ovlivňování volného času. Trendy pedagogiky volného času. 2. Vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0030-7. HÁJKOVÁ, V., STRNADOVÁ, I., 2010. Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-802-4730-707- 5. HOSKOVCOVÁ, S., SUCHOCHLEBOVÁ RYNTOVÁ, L., 2009. Výchova k psychické odolnosti dítěte: Silní pro život. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2206-1. HOUSAROVÁ, B., 2011. Edukace žáků s mentálním postižením a poruchami autistického spektra. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-791-8. CHRÁSKA, M., 2007. Metody pedagogického výzkumu. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-1369-4.KNOTOVÁ, D. et al., 2014. Školní poradenství. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN: 978-80-247-4502-2. Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online]. [vid. 03.02.2015]. ISSN 1802-4785. Dostupné z WWW: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/S/Speci%C3%A1ln%C3 %AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_pot%C5%99eby#Speci.c3.a1ln.c3.ad_vz d.c4.9bl.c3.a1v.c3.a1n.c3.ad
- 94 -
Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online]. [vid. 24.05.2015]. ISSN 1802-4785. Dostupné z WWW: spektra. http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Autismus%3A__Poruchy_autisti ck%C3%A9ho_spektra Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: MŠMT Světová deklarace vzdělání pro všechny. [online]. [cit. 28.09.2015]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/svetova-deklarace-vzdelani-provsechny Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: MŠMT Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Čihák Tisk. 2002. [online]. [cit. 03.02.2015]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/file/7327_1_1/download/ MÜLLER, O., et al., 2014. Terapie ve speciální pedagogice. 2. přepracované vydání. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4172-7. PÁVKOVÁ, J., 2008. Pedagogika ISBN 978-80-7367-423-6.
volného
času.
4.
Vyd.
Praha:
Portál,
PRŮCHA, J., 2014. Andragogický výzkum. Vydání 1. Praha, Grada Publishing. ISBN 978-80-247-5232-7. RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L., et al., 2004. Speciální pedagogika. 2. Vyd., doplněné a aktualizované. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 80-244-0873-2. SLOWÍK, J., 2007. Speciální pedagogika: prevence a diagnostika, terapie a poradenství, vzdělávání osob s různým postižením, člověk s handicapem a společnost. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-802-4717-333. Speciální vzdělávací potřeby žáků a potřeby učitelů: volnočasové a edukační aktivity pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami apilotní ověřování komplexu dalšího vzdělávání učitelů těchto žáků - projekt č. CZ.04.1.03/3.1.15.3/0012. 2008. 1. vyd. Praha: Lumen Vitale - Centrum vzdělávání. ISBN 978-80-254-1964-9. Survio: Kvantitativní výzkum 1 - Úvod. [online]. [vid. 10.05.2015]. Dostupné z WWW: http://www.survio.com/cs/blog/serialy/kvantitativni-vyzkum-1-uvod#.VU8nl_ntmkq ŠAUEROVÁ, M., ŠPAČKOVÁ, K., NECHLEBOVÁ, E., 2012. Speciální pedagogika v praxi: Komplexní péče o děti se SPUCH. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4369-1. ŠIMKOVÁ, S., ZAJÍC, J., 2010. Patříte mezi nás?, aneb, Kdy se daří začleňování dětí s handicapem do oddílů a kroužků. Praha: NIDM – Národní institut dětí a mládeže. ISBN: 978-80-86784-96-0. TEACHPE: Leisure and Recreation. [online]. [vid. 06.12.2015]. Dostupné z WWW: http://www.teachpe.com/gcse_society/leisure.php
- 95 -
VALENTA, M., MICHALÍK, J., LEČBYCH, M. et al., 2012. Mentální postižení v pedagogickém, psychologickém a sociálně-právním kontextu. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3829-1. VÍTKOVÁ, M. a kol., 2004. Integrativní speciální pedagogika – Integrace školní a sociální. 2.vyd. Brno: Paido. ISBN 80-7315-071-9. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Zákony-online [online]. 2005-2014 [vid. 03.02.2015]. Dostupné z WWW: http://zakony-online.cz/?s122&q122=all Zákon č. 82/2015 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka předpisů České republiky, [online]. 2015 [vid. 10.05.2015]. Dostupné z WWW: http://www.zkola.cz/management/prehledpredpisu/Documents/561-2004_zneni_822015_ruzna%20ucinnost.pdf ZIKL, P., 2011. Děti s tělesným a kombinovaným postižením ve škole. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN: 978-80-247-3856-7.
- 96 -
PŘÍLOHY 1. Příloha č. 1 - Dotazník pro rodiče 2. Příloha č. 2 – Dotazník pro žáky 3. Příloha č. 3 – Dotazník pro učitele 4. Příloha č. 4 – Seznam organizací zabývající se volnočasovou činností v rámci města Liberce 5. Příloha č. 5 – Nabídka kroužků ZŠ a MŠ pro tělesně postižené v Liberci 6. Příloha č. 6 – Nabídka volnočasových kroužků pro rok 2015/2016 7. Příloha č. 7 – Fotografie z jazykového pobytu v Anglii žáků ZŠ a MŠ pro tělesně postižené, Liberec
- 97 -
Příloha č. 1 – Dotazník pro rodiče
DOTAZNÍK Vážená paní, vážený pane jsem studentka Technické univerzity v Liberci magisterského oboru Speciální pedagogika, učitelství. Téma mé diplomové práce je „Zjištění možností trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.“ Prosím Vás tímto o spolupráci formou vyplnění krátkého dotazníku, který zabere cca 10 minut. Velmi mě zajímá Váš názor jako rodičů, kteří znají problematiku s největšími detaily. Prosím Vás, dodržujte pečlivě instrukce k vyplnění dotazníku. V případě jakýchkoli dotazů, neváhejte mne kontaktovat. Budu jenom ráda. Za vyplnění dotazníku mnohokrát děkuji. Jméno: Lenka Trousílková Email:
[email protected] 1. Vaše dítě je (odpověď označte prosím křížkem): dívka chlapec 2. Věková kategorie (odpověď označte prosím křížkem): do 6 let 7-10 let
11-15 let
16 a starší
3. Prosím napište postižení, druh a stupeň: Postižení……………………………………………………..………..…… Druh.…….………………………………………………….……………… Stupeň……………………………………………………………………… 4. Do jakého typu školy dochází Vaše dítě? ZŠ
ZŠ praktická
5. Kterou z následujících forem trávení volného času pro své dítě preferujete (odpověď označte prosím křížkem? organizovaná forma trávení volného času spontánní forma trávení volného času 6. Znáte nějaké organizace nabízející volnočasové aktivity pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v oblasti města Liberce? Pokud ano, prosím uveďte. ano ne …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 7. Existuje ve škole, kterou navštěvuje Vaše dítě, nabídka volnočasových aktivit pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Pokud ano, napište prosím, jaké a v jakém přibližně rozsahu. ano ne nevím …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 8. Myslíte si, že jste jako rodiče dostatečně informováni o možnostech organizovaného trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (odpověď označte prosím křížkem)? ano
ne
nevím
9. Myslíte, že je v Liberci nabídka činností pro děti s SVP dostatečná? ano
ne
nevím
10. Zaregistrovali jste v rámci města Liberec nějakou nabídku volnočasových aktivit pro děti s SVP? Pokud ano, označte prosím kde. ano
tisk
ne
internet televizní vysílání jiné, …………………………………………
11. Navštěvuje Vaše dítě nějakou organizovanou formu volnočasových aktivit? Pokud ano, napište organizace, kam Vaše dítě dochází. ano
ne
…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 12. Pokud jste odpověděli v předchozí otázce ano, je dle Vašeho názoru tato organizace přizpůsobena pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Svůj názor prosím krátce (heslovitě) zdůvodněte na volné pole pod odpovědí. ano
ne
nevím
…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 13. Jste spokojení s činností a organizací volnočasových aktivit ve společnosti, kam dochází Vaše dítě na kroužek? Pokud ne, uveďte prosím důvod. ano
ne
nevím
…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 14. O jakou oblast volnočasových aktivit pro své dítě byste měli zájem? Sportovní aktivity Hra na hudební nástroje Zpěv
Vaření
Modelářský kroužek
Výtvarné činnosti
Rukodílné aktivity
Jiné, prosím uveďte:
……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… Děkuji Vám za věnovaný čas při vyplňování tohoto dotazníku a přeji Vám mnoho úspěchů v pracovním a osobním životě. Trousílková Lenka
Příloha č. 2 – Dotazník pro žáky
DOTAZNÍK Vážené žákyně, vážený žáku jsem studentka Technické univerzity v Liberci magisterského oboru Speciální pedagogika, učitelství. Téma mé diplomové práce je „Zjištění možností trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.“ Prosím tě tímto o spolupráci formou vyplnění krátkého dotazníku, který zabere cca 10 minut. Zajímá mne tvůj pohled, jak trávíš volný čas. Prosím tě, dodržuj pečlivě instrukce k vyplnění dotazníku. V případě jakýchkoli dotazů, neváhej mne kontaktovat. Budu jenom ráda. Za vyplnění dotazníku mnohokrát děkuji. Jméno: Lenka Trousílková Email:
[email protected]
1. Jakého pohlaví jsi? dívka chlapec 2. Do jaké třídy docházíš? …………………………………………………………………………… 3. Do jakého typu školy docházíš? ZŠ ZŠ praktická 4. Navštěvuješ volnočasové aktivity ve škole, do které docházíš? (Pokud ano, na volný řádek prosím uveď jaké.) ano ne …………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………
5. Navštěvuješ volnočasové aktivity mimo školu, do které docházíš? (Pokud ano, na volný řádek prosím uveď jaké) ano ne …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… Pokud jsi v otázce č. 4, 5 odpověděl/a ne, prosím odpověz na otázku č. 7.
6. Měl/a jsi možnost si volnočasovou aktivitu vybrat sám/sama? ano ne 7. Chybí ti v nabídce volnočasových aktivit nějaký kroužek? (Pokud ano, uveď prosím jaký?) ano ne ……………………………………………………………………………………….. 8. V případě, že nenavštěvuješ volnočasové aktivity, uveď prosím, z jakého důvodu? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Děkuji ti za věnovaný čas při vyplňování tohoto dotazníku. Trousílková Lenka
Příloha č. 3 – Dotazník pro učitele
DOTAZNÍK Vážení učitelé jsem studentka Technické univerzity v Liberci magisterského oboru Speciální pedagogika, učitelství. Téma mé diplomové práce je „Zjištění možností trávení volného času pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.“ Prosím Vás tímto o spolupráci formou vyplnění krátkého dotazníku, který zabere cca 10 minut. Zajímá mne Váš pohled na trávení volného času Vašich žáků. Prosím Vás, dodržujte pečlivě instrukce k vyplnění dotazníku. V případě jakýchkoli dotazů, neváhejte mne kontaktovat. Budu jenom ráda. Za vyplnění dotazníku mnohokrát děkuji. Jméno: Lenka Trousílková Email:
[email protected]
1. Jakého jste pohlaví? muž žena 2. Napište prosím délku Vaší pedagogické praxe: ……………………………………………………………………………................ 3. Na jakém typu školy vyučujete? ZŠ ZŠ praktická 4. Jakou věkovou skupinu učíte? mateřská škola
I. stupeň
II. stupeň
5. Máte ponětí, kolik žáků z Vaší třídy navštěvuje volnočasové aktivity? Ano
Ne
6. Nabízí Vaše škola volnočasové aktivity pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami? Pokud ano, uveďte prosím na volné řádky, jaké. Ano
Ne
Nevím
……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 7. Máte povědomí o nějakých možnostech využití volnočasových aktivit mimo školu? Pokud ano, uveďte prosím, jaké. Ano
Ne
Nevím
……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 8. Dostáváte do Vaší školy nějaké periodikum či nějaké jiné nabídky ohledně volnočasových aktivit pro Vaše žáky z jiných organizací? V případě, že ano, napište prosím jaké? Ano
Ne
Nevím
9. Informujete rodiče, žáky o nabídkách volnočasových aktivit mimo školu? Ano Ne
Děkuji Vám za věnovaný čas při vyplňování tohoto dotazníku a přeji Vám mnoho úspěchů v pracovním a osobním životě. Trousílková Lenka
Příloha č. 4 - Seznam organizací zabývající se volnočasovou činností v rámci města Liberce
Název organizace
Základní škola
Dům dětí a mládeže Větrník
V-klub
Sídlo
Poznámka
Oblačná 101/15, Liberec
přísp. org.
Riegrova 16, Liberec
přísp. org.
5. Května 36, Liberec I
spadá pod DDM Větrník
Středisko volného času Narnie
Základní umělecká škola
Základní škola a základní umělecká
Cyrila a Metoděje 390, Liberec 11
Frýdlantská 1359/19, Liberec
přísp. org.
Jabloňova 564/43, Liberec
přísp. org.
škola
Člověk v tísni – nízkoprahové
Pionýrů 976, Liberec
zařízení pro děti a mládež – NZDM „V Kleci“ U Valchy 545/11, Liberec IV – Františkov Pionýrská skupina Františkov
Pionýr, z. s. – Pionýrská skupina
Česká 288, Liberec 25
KATAMARÁN
Pionýr, z. s. – Liberecká krajská
Dětská 746, Liberec 25
organizace Pionýra nám. Štefánikovo 780/5, Liberec I MUSICTIME Horská 854, Liberec XIV Příležitost
Občanské sdružení RATAB, o. s.
Tovaryšský vrch 1358/3, Liberec 1
Konopná 776/8, Liberec XIV MAJÁK o. p. s Studentská 1292/4, Liberec 1 (areál TUL –
YMCA Liberec
budova E), Růžodolská 118/26, Liberec XI Amos o.s. U Pily 259, Liberec 19 Spolek RAK Dětská 746, Liberec 25 Rada dětí a mládeže Libereckého kraje, občanské sdružení Na Pískovně 654, Liberec 14 Regionální sdružení zdravotně postižených NISA Oblačná 450, Liberec 1 Regionální organizace zdravotně postižených Sever Liberec Centrum volného času Arabela, o.s.
Holubova 647, Liberec 25
Švermova 32, Liberec 10
Čmelák – společnost přátel přírody,
Národní 369/25, Liberec 8
A-Z Schola kroužky s.r.o.
Lužická 920/7, Liberec 1
SK Jedlička Liberec, o. s.
Na Pískovně 669/48, Liberec
Občanské sdružení OBZOR
Pionýru 976, Liberec
Liberecké fórum
Regionální 20.
6.
Informační 2015].
Servis.
Dostupné
kraj/regionalni-informace/nno/
Nevládní z WWW:
neziskové
organizace.
[online].
[vid.
http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-
Příloha č. 5 – nabídka kroužků ZŠ a MŠ pro tělesně postižené v Liberci 1. Flétna (300,- Kč / pololetí)
Út od 12:30
2. Slova hrou - logopedický kroužek a nápravná cvičení (300,- Kč/ měsíčně) 3. Výtvarný kroužek (300,- Kč / pololetí)
Po 13:30 – 14:15
4. Florbal (600,- Kč / pololetí)
St 15:30 – 17:30
5. Anglický jazyk (300,- Kč / pololetí)
Po 13:00 - 13:45
6. Fotbal (400,- Kč / pololetí)
Pa 14:00 – 15:00
7. Sborový zpěv (300,- Kč / pololetí)
St 13:40 - 14:25
8. Turistický kroužek (50,- Kč za výlet)
soboty ( 1 x měsíčně)
9. Zpívání pro radost (300,- Kč / pololetí)
Čt 11:50 – 12:35
10. Taneční kroužek (300,-Kč/ pololetí)
Čt 14:10 – 15:30
11. Výroba proutěných a dekoračních předmětů (300,.Kč/pololetí)
Po 15:00 – 16:30
12. Dekorační kroužek (300,-Kč/ pololetí)
Pa 11:50 – 12:35
13. Lukostřelecký kroužek (300,-Kč/ pololetí)
Po 14:30 – 15:30
14. Dramatický kroužek (300,-Kč/ pololetí)
Po 15:15 – 16:45
15. Reklamní agentura Dětský svět (300,-Kč /pololetí)
Po 13:00 – 14:30
16. Kuchařský, aranžérský a výtvarný kr. (200,- Kč / pololetí)
St 14:45 – 15:30
17. Rolnička (300,- Kč / pololetí)
Čt 11:50 – 13:20
Základní škola a Mateřská škola pro tělesně postižené Liberec, 2014. Kroužky ve školním roce 2014-2015. liberec.cz/krouzky
[online]. [vid. 21.6.2015]. Dostupné z WWW: http://www.zsprotp-
Příloha č. 6 – Nabídka volnočasových kroužků pro rok 2015/2016 1. Zpívání pro radost (300,-Kč/ pololetí) – Mgr. Z. Severová
Po 12:45 –
14:30 2. Florbal (600,- Kč / pololetí) – Mgr. T.Šantroch, Ing. I. Dobiášová
St 15:30 –
17:00 3. Sborový zpěv Jedličky (300,- Kč / pololetí) – Mgr. I. Jelínková
Čt 14:25 –
15:15 4. Turistický kroužek (50,- Kč za výlet) – Mgr. E. Bobková, D. Dudová
soboty (1
x měsíčně) 5. Taneční kroužek (300,-Kč/ pololetí) – Mgr. J. Michálková
Út 14:00 – 15:30
6. Lukostřelba (300,-Kč/ pololetí) – Mgr. J. Merunka
Po 14:30 – 16:30
7. Kroužek speciálně pedagogické podpory (50,-Kč/ hod.) – Mgr. K. Červinková, Mgr. M. Zavoralová (dle osobní domluvy) 8. Slova hrou - logopedický kroužek a nápravná cvičení (300,- Kč/ měsíčně) – Bc. M. Spurná (dle osobní domluvy) 9. Hra na kytaru (Kč/ pololetí) – Mgr. Lenka Trousílková
Stř, Čt 14:10 – 14:55,
Pá 13:10 – 13:55 10. Smyslové hry (300,-Kč/ pololetí) – Bc. M. Spurná
Po 12:30 – 13:15
12. Výtvarný kroužek (400,-Kč/ ploletí) - D. Šrůtková, Bc. V. Grečmalová
Út
13:30 - 15:00
Základní škola a Mateřská škola pro tělesně postižené Liberec, 2014. Kroužky 2015/2016. [online]. [vid. 04.11.2015]. Dostupné z WWW: http://www.zsprotp-liberec.cz/krouzky
Příloha č. 7 – Fotografie z jazykového pobytu v Anglii žáků ZŠ a MŠ pro tělesně postižené, Liberec
Obrázek 1 Vizitka z Oxford International Education Group zdroj: autorka práce, 2015 (vlastní fotografie)
Obrázek 2 Oxford International Education Group zdroj: autorka práce, 2015 (vlastní fotografie)
Obrázek 4 See Life - děti měly možnost sáhnout si např. na hvězdice, sasanky zdroj: autorka práce, 2015 (vlastní fotografie)
Obrázek 5 Výuka v Oxford International Education Group zdroj: autorka práce, 2015 (vlastní fotografie)
Obrázek 3 Výlet do muzea voskových figurín Madame Tussauds zdroj: autorka práce, 2015 (vlastní fotografie)
