��������������������������������������������� ���������������������������������������������
����������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������������������������������������������������������������������������������������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������� ��� ���������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������� ������������������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ���������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
MUDr. Radkin Honzák, CSc. MUDr. Vladimíra Novotná JAK SE ASERTIVNÌ PROSADIT Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2589. publikaci Odpovìdná redaktorka Jana Jandovská Kubínová Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 180 Vydání 1., 2006 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS ISBN 80-247-1226-1 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6570-9 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011
OBSAH PØEDMLUVA
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Zkuste vyøeit své problémy sami! . . . . . . . . . . . . . . . 7 Nepodceòujeme závanost vaich problémù . . . . . . . . . 7 Chcete-li se cítit lépe, musíte udìlat nìkteré zmìny . . . . . 8 Je moné nauèit se ít svobodnì, bez neurotické pøítìe? . 8 Jak postupovat, abychom dosáhli plánované zmìny? . . . . 9 Stojí ta námaha vùbec za to? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Co v knize najdete a nenajdete . . . . . . . . . . . . . . . . 10 I.
PROBLÉMY SEBEPROSAZENÍ . . . . . . . . . . . . 11
II.
ZÁKLADNÍ SOCIÁLNÍ POTØEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
III.
IVOTNÍ ROLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Psychosociální problematika z hlediska transakèní analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
IV.
ASERTIVNÍ PØÍSTUPY
. . . . . . . . . . . . . . . 147
Vyjádøení vlastních pocitù . . . . . . . . Schopnost poádat o to, co potøebujeme Neøíkat ano, chceme-li øíci ne . . . . . . Pøijmout odmítnutí bez pocitu uráky . . Umìní vyjádøit kritiku i pochvalu . . . . V.
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
154 155 156 161 163
ODPOVÌDNOST ZA VLASTNÍ IVOTNÍ CESTU . . . 174
|5|
PØEDMLUVA
Zkus t e v y ø e i t s v é p r o b l é m y s a m i ! Nae dlouholetá ambulantní poradenská a pedagogická praxe nás pøivedla k závìru, e mnoho lidí vyhledává psychiatrickou nebo psychologickou pomoc i v pøípadech, kdy by si mohli své problémy vyøeit sami. Mohli by je dokonce vyøeit døív, ne se nakupí do takového mnoství, e se stávají nepøehlednými. Myslíme si, e jim k tomu nechybí chu a odvaha, ale e èasto nejsou schopni vidìt pravou podstatu problému. Se selskou psychologií, která staví na zdravém rozumu, vystaèíme v bìném ivotì ve vìtinì pøípadù. Objeví se vak pøípady zamotané, kdy je uiteèné znát nìkteré zákonitosti vìdecké psychologie.
N e podc e òuje m e z á v a n o s t v a i c h pr oblé m ù Nemyslíme si, e neurotické a stresové obtíe jsou malicherné. Nìkteré dokáou pìknì otravovat ivot, nìkteré se mohou promítnout i do zhoreného zdravotního stavu. Myslíme si vak, e øada z vás má dost vlastních sil k jejich øeení. A myslíme si také, e to, co si èlovìk vydobude sám, má pro nìj významnou hodnotu. e se pøi samostatném øeení uèí také do budoucnosti, a stává se odborníkem na svùj ivot. Nabízíme proto struèný pøehled základních situací, které mohou pùsobit nepøíznivì, abyste se podle nich mohli alespoò pøiblinì orientovat.
|7|
C hc e t e -li s e c í t i t l é p e , m u s í t e u d ì l a t nì kt e r é z m ì ny Vichni máme svùj obraz o svìtì a o svém místì v nìm. Nae jednání smìøuje z velké èásti k tomu, abychom si tento obraz potvrdili. Vìøí-li nìkdo, e chleba padá zásadnì namazanou stranou na nejdraí koberec, nedá si pokoj, dokud se mu nepodaøí tuto zkázu realizovat. Vichni jsme konzervativní a velká èást naeho jednání vyplývá ze setrvaènosti. I ti nejvìtí buøièi a rebelové jsou v podstatì konzervativní v tom, e vdy a za vech okolností musejí bouøit a rebelovat. Vichni máme omezený vzorec chování, o kterém øíkáme, e je pøece normální a zapomínáme na to, e druhým se tak jevit nemusí, protoe oni mají také své normy, které se od naich èasto výraznì odliují. Nae chování je z velké èásti tak dokonale nauèené, e se nám stalo zvykem, o nìm pøedpokládáme, e je nezamìnitelný. Není!!! Je ale tøeba vìdìt, co chceme mìnit, jak to chceme mìnit a co tou zmìnou dosáhneme. V knize nenajdete pøesný návod, ale najdete tam podnìty, pøíklady i varování pøed slepými ulièkami.
J e m o né na uè i t s e í t s v o b o d n ì , b e z ne ur ot ic ké pø í t ì e ? Vechno, co potøebuji k ivotu jsem se nauèil v mateøské kole, praví titul Fulghumovy knihy, a má pravdu. Vìtinu prvkù jednání s lidmi i pøístupù k sobì samým jsme se nauèili v dobì, kdy nám nebylo jetì est let. Nauèili jsme se to tak samozøejmì, jako mateøský jazyk. Nauèili jsme se spoustu uiteèných vìcí, ale také plno pravidel a zásad, které pùsobí spíe k naí kodì. Dnes jsme dospìlí a mùeme si vybrat, zda se chceme nauèit nìèemu uiteènìjímu. Je to tak obtíné, jako nauèit se cizí jazyk, nìkdy moná i obtínìjí. Ale je to moné. Jestlie mì dìtské zkuenosti vedly k tomu, e jsem plachý a nesmìlý, mohu se dnes nauèit vystupovat sebejistì a odvánì. Jestli mì dìtství nauèilo hledat útìchu v jídle (a díky tomu mám dnes nadváhu), mohu se nauèit hledat a nalézat potìení i v ji|8|
ných aktivitách. Musím se vak proto jednoznaènì rozhodnout, pustit se za tím a neèekat, e kouzelný proutek nebo jiný zázrak vyøeí vechno za mne.
J a k pos t upov a t , a b y c h o m d o s á h l i plá nov a né z m ì n y ? Pøedevím systematicky, pomalu, po jednotlivých krocích. Metoda ve nebo nic neslaví v tìchto pøípadech úspìchy. Jestlie ji zvolím, ,,ve dostanu sotva v 1 % pøípadù, v 99 % je to nic. Trpím-li nadmìrnou ostýchavostí, je nesmysl stanovit si jako první úkol veøejné vystoupení v televizi. Neúspìch, který mi takové poèínání pøinese, mì odradí od dalích pokusù. Je nutné postupovat pozvolna: nejprve se cizího èlovìka (kterého jsem se vdy obával oslovit v pøedstavì trapnosti takového poèínání) zeptám na cestu kamkoli. Nepotøebuji vìdìt, jak se tam dostanu, protoe to stejnì vím. Potøebuji se ujistit, e se odhodlám a e se nic dìsného nepøihodí. Postupnì roziøuji program takových aktivit. Pak zatelefonuji do rozhlasové stanice s telefonickou linkou, abych v nìkterém poøadu pøednesl svùj názor. Potom vystoupím v debatì na pracoviti a budu-li pozvolna roziøovat své aktivity, mohu se za èas objevit i v té televizi (ale i borci mají trému, kdy se rozsvítí èervené svìtlo kamery a reisér øekne: Hlavnì se tvaøte pøirozenì.).
St ojí t a ná m a h a v ù b e c z a t o ? To ji záleí na vás. My jsme pøesvìdèeni, e svobodnì itý ivot na èerstvém povìtøí je kvalitnìjí a veselejí, ne ivot plný obav, strachù, sebepodceòování a dalích patných pocitù. Svoboda nezaruèuje, e budu mít vdy úspìch, zaruèuje mi vak monost, e se o nìj mohu pokusit, co mi klec neurotických pocitù nikdy nedovolí.
|9|
C o v kniz e na j d e t e a n e n a j d e t e Ani omylem zde nenajdete konkrétní rady typu kuchaøky, která jasnì pøedepisuje: Vra do toho deset vajec
Najdete tu pøíklady a rozbory, ale nenajdete hotové recepty, ani jízdní øády do stanice tìstí. Najdete zde povzbuzení k tomu, abyste pøevzali odpovìdnost za svùj ivot, ale nenajdete seznamy toho, co je v ivotì správné a co je naopak patné. My ale vìøíme, e to dokáete rozeznat sami. Praha, 17. ledna 1999
autoøi
| 10 |
I. PROBLÉMY SEBEPROSAZENÍ Prvky sociálního chování jsou, jak známo, pøítomny ve vývojové øadì u podstatnì niích druhù, ne jsou primáti a èlovìk. Chování jednotlivcù v tak primitivních spoleèenstvech, jako jsou termiti, vèely, ryby nebo ptáci, je urèováno øadou pravidel instinktivní úrovnì, která má svùj jednoznaèný biologický význam sledující zachování rodu. Biologický vývoj je mono chápat jako pøírùstek informace v biologických systémech. Díky tomu se ve vyích vývojových stadiích setkáváme s diferencovanìjími a sloitìjími projevy sociálního chování, které mohou být v mnoha prvcích pouity jako analogie specifického spoleèenského chování èlovìka. Sociální chování v nejirím slova smyslu nelze chápat izolovanì, bez vztahu k chování reprodukènímu. Nejschopnìjí samec hejna, stáda, smeèky èi tlupy se stává zárukou kvality genetické linie, protoe z titulu svého hierarchického postavení ve skupinì má zajitìnou monost výbìru. Otázka proniknutí do èela spoleèenstva je v pøírodì spojena s urèitou formou boje èi soutìení, v ní se uplatòují jak fyzické vlastnosti, tak urèité prvky pøizpùsobení aktuálním podmínkám, co, obecnì vzato, lze pokládat za jistou formu inteligence. Vnitrodruhový boj, který k tomuto prosazení vede a slouí jako urèité síto, v sobì obsahuje jisté prvky agresivity. Ty vak neslouí k fyzickému znièení protivníka, ale k urèení jeho postavení ve spoleèenstvu. Hierarchie, vzniklá neustálým tøíbením kvalit jednotlivcù, není stálá a svou otevøeností k monosti zmìny zajiuje potøebnou kvalitu genetického kódu. Udrování prominentního postavení ve skupinì je spojeno s rùznými rituály, kterými si vichni ovìøují stabilitu a funkènost dosaeného uspoøádání. Nejblií, a tedy nejsrozumitelnìjí, je nám hierarchický vzorec u tlupy opic. Z vnìjího pohledu mùeme vidìt mocenskou pyramidu, na jejím vrcholu stojí jedinec, antropomorfnì èasto oznaèovaný jako král, který má vechny zjevné atributy moci: pøísluí mu první èást koøisti, v období øíje má nezadatelné právo na vechny samice, jeho rozhodnutím se øídí | 11 |
pøesuny tlupy, nikdo se neodváí ho napadnout. Pod ním je skupina samcù, oznaèovaných jako lechta. Její pøísluníci mají, a na zásadní rozhodnutí, práva obdobná, ovem a poté, kdy král ji nemá dalí poadavky. Soupeøí mezi sebou o vyí postavení, ve skuteènosti vak o monost ohrozit dominantní postavení krále. Na periferii tlupy je velká skupina bojovníkù, kteøí jsou vystaveni nejvìtímu riziku, protoe zajiují ochranu tlupy. Nemají vak monost, aby stejnì pøirozeným a pravidelným zpùsobem, jako je tomu v pøípadì krále a lechty, byla zajiována jejich kvalitní výiva, protoe jsou posledními, kteøí se dostávají k dìlení koøisti. Samice mají v tlupì zvlátní postavení, vìnují se hlavnì péèi o potomstvo. Mláïata jsou relativnì dlouhou dobu hájena a podle svých kvalit se v nastupující dospìlosti zaøazují do hierarchických skupin. Cítí-li se nìkterý z pøísluníkù lechty dostateènì silný na to, aby zaútoèil na vedoucí pozici krále, uèiní tak v otevøeném souboji. Vítìz souboje se stává vùdcem tlupy, poraený si vybojuje místo v hierarchickém ebøíèku mezi lechtou. Ve výzkumném ústavu v Suchumi, kde je sledováno chování primátù, probìhl pøed lety, dnes ji klasický a opakovanì citovaný, pokus. Vìdci chytili krále smeèky a umístili jej do malé klícky, odkud mohl sledovat, co se v tlupì dìje. Sesazení králové zmírali velmi èasto za pøíznakù akutního srdeèního selhání èi infarktu myokardu, kdy pozorovali, jak se bez boje zmocnili jejich práva privilegií nástupci. Ji na této úrovni tedy mùeme konstatovat dùleitost vìdomí sociálního postavení pro homeostatickou rovnováhu tìlesných i neurofyziologických funkcí. Dùleitost hierarchického zaøazení mùeme posoudit i z pozorování uskuteènìných v japonském ústavu zabývajícím se výzkumem chování primátù. Ukázala na skuteènost, e ani nová a uiteèná informace se v tlupì neprosadí, pokud není pøedána jedincem na dostateèné hierarchické úrovni. Mezi tamními opicemi se vyskytl jakýsi opièí Archimedes opice, která zjistila, e lze pohodlnì oddìlit zrní od pøimíseného písku tak, e se smìs hodí do vody; písek klesne ke dnu a èisté zrní se lehce sebere z hladiny. Pøestoe tento zpùsob byl daleko pohodlnìjí ne dosavadní pracné pøebírání smìsi, pøevzala tuto zkuenost jen ta èást tlupy, která byla mladí | 12 |
I. KAPITOLA
ne tato inteligentní vynálezkynì, zatímco starí opice dále pøebíraly zrní pùvodním namáhavým zpùsobem. Teprve poté, kdy se novátorka dostala pøirozenou cestou na vyí hierarchický stupeò, vyuívala tohoto poznatku celá tlupa. Z uvedených pøíkladù vyplývá dùleitost a hodnota hierarchického zaøazení, i biologická cena prosazení se. U lidí samozøejmì nemùeme redukovat otázky sebeprosazení na jednoduchou biologickou úroveò, protoe bychom tím popírali specifiku lidského spoleèenství. Nesmíme ale zapomenout, e tyto biologické prvky jsou v lidských sociálních modelech zakódovány a nelze je opomíjet. Potøeba sebeprosazení u èlovìka je potøebou na rùzných úrovních. Chápeme-li èlovìka v dnením pojetí jako jednotku biopsychosociální, je zøejmé, e realizace sebeprosazení musí uspokojit vechny tøi uvedené oblasti ve specificky lidské dimenzi a souèasnì ve sloité struktuøe mezilidských vztahù. Pokusíme-li se rozdìlit jednotlivé sféry a konkretizovat zpùsob jejich uspokojování, dopoutíme se nutnì urèitého pracovního zjednoduení. Jedinec se nemùe projevovat izolovanì v té které jednotlivé sféøe (nemùe sledovat pracovní kariéru, ani by dbal na své tìlesné zdraví a souèasnì nepouíval psychických schopností apod.). Toto zjednoduení pokládáme za nezbytné pro pochopení a rozbor, které pøedcházely závìreèné syntéze. Prosazení v biologické oblasti je vázáno pøedevím na dobrý zdravotní stav a schopnost výkonu. V psychické sféøe se veobecnì vysoce hodnotí pøedevím intelekt, pøièem se ve vìdomém pøístupu vìtinou opomíjí emoèní vyrovnanost a vyzrálost, které jsou nezbytnì nutné k tomu, aby se intelekt mohl konstruktivnì uplatnit. V sociální sféøe, která je nejsloitìjí, a tedy nejkøehèí a nejzranitelnìjí, se jedná pøedevím o vytvoøení pozice ve vztazích. V prùbìhu vývoje jedince se inventáø pouívaný k sebeprosazení mìní. U nejmladích dìtí mají nejvìtí hodnotu tìlesná síla, výkon a soupeøivé získávání pøevahy. Kluk, který umí nejlépe hrát fotbal, lézt po stromech, | 13 |
házet kamením, je ostatními dìtmi uznáván jako pøirozená autorita, neotøesitelná ani skuteèností, e pro výukovou nedostaèivost mu hrozí pøeøazení do zvlátní koly. Jeho pozice se zhoruje a pozdìji, kdy vrstevníci zaèínají oceòovat více psychické schopnosti, sloitìjí dovednosti a hledají také vìtí monost porozumìní. Tyto nové kvality se ale opìt dostávají do pozadí, a to v dobì, kdy praktický ivot zavede nová hodnotová mìøítka úspìné sociální sebeprosazení doprovázené dobrým ekonomickým standardem. Úvaha typu: Co má z toho, e se tolik uèil a e toho tolik ví, kdy si nevydìlá
mùe sice svìdèit o konzumním pohledu na problematiku, na druhé stranì je vak pochopitelná jako míra spoleèenského ocenìní sociální obratnosti. Postupem èasu pøibývá hodnot, které je nutné získávat. Tyto hodnoty mùeme zhruba pøiøadit ke dvìma základním oblastem, spojeným s obsahem sloves míti a býti. V první oblasti jsou preferovány hodnoty hmotné, jako vlastnictví chat, chalup, aut, vysoké finanèní zabezpeèení (nìkdy bez ohledu na to, jak je získáno), luxusní obleèení, perky, nìkdy i kolekce umìleckých pøedmìtù. Ve druhé oblasti je rozhodující, a tedy vedoucí, pøedevím pozice v zamìstnání i v ivotì s moností rozhodování, manipulace s lidmi nebo alespoò pøedvádìní dùleitosti a nepostradatelnosti (co se mùe dít s patøiènou okázalostí). Samozøejmì, e ne vdy jsou tyto polohy vyjádøeny v takto vyhranìných a zkarikovaných podobách. V obou skupinách, mezi nimi je plynulý pøechod (v souèasné dobì se podobná distribuce jevu popisuje jako rozmazané mnoiny), se vyskytuje vìtina jedincù v podstatì spoleèensky uiteèných. Pøevaující zamìøení na býti nebo míti definitivnì urèuje, jakým smìrem se jejich pøirozená potøeba prosazení bude realizovat. Kromì vyslovenì chorobných jedincù se nikdo z nás nemùe vyhnout tomu, aby si hledal své místo ve vztazích, v nich ije, ve spoleènosti, která ho obklopuje, a ve svìtì, který spoluvytváøí. Bez ohledu na to, ve které oblasti biopsychosociálního systému se vyskytuje primární porucha, se setkáme s jejími dùsledky vdy a pøedevím v oblasti sociálního prosazení. Ne kadý z nás se narodí s tìlem Apollóna èi Afrodity, se silou Herkula a mozkem Einsteina. Køivka pøirozeného rozloení jevù v pøírodì je sama | 14 |
I. KAPITOLA
o sobì irokou normou, která pøipoutí velké mnoství variant od drobných odchylek pøes vìtí nedokonalosti a po pokození pøi plné ivotaschopnosti. Je s podivem, jak nìkteøí lidé dobøe zvládají tìí poruchu a nedovolí jí, aby ohrozila jejich monost seberealizace, a na druhé stranì, jak nìkdy drobné a nepodstatné nedostatky mají negativní dopad na sebevìdomí s následnou ztrátou dobrého pøizpùsobení se a schopnosti prosazení se mezi ostatními. Neexistuje univerzální recept, jak se srovnat s nìkterými skuteènými a neodstranitelnými vadami, ale je nepochybnì moné najít zpùsob, jak s nimi proívat ivot bez pocitu køivdy, nespravedlnosti, a dokonce i astnì. Známe øadu èítankových pøíkladù, kdy nìjaká tìlesná vada byla stimulem k tomu, aby její nositel zvýenou snahou pøevedl své pùvodní funkèní zhorení do nadprùmìrného výkonu. Mùeme zaèít Demosthenem, který soustavným cvièením upravil svou vadu øeèi a vypracoval se na proslulého øeèníka, nebo vzpomenout lorda Byrona, jeho obrna pøimìla k tak usilovnému plaveckému tréninku, e jako první Evropan moderní doby pøeplaval Helespont. Z novodobé sportovní historie lze uvést napøíklad sprinterku Wilmu Rudolphovou nebo vrhaèe Connolyho. Ve zmínìných pøípadech lo o volní pøekonání daného handicapu s dvojím ziskem jak skuteèným, tak psychologickým. Jinou cestou, jak se vypoøádat se skuteèným nedostatkem, je vyuít a rozvíjet jiné vlohy a pøedpoklady, co mùe vyváit neuspokojení v postiené sféøe. Zde si mùeme pøipomenout napøíklad Toulouse-Lautreca, který dal pøednost sice obtínìjímu, ale pravdìpodobnì uspokojivìjímu zpùsobu ivota pøed chránìným osudem dobøe situovaného a zajitìného mrzáka ve lechtickém sídle svých rodièù, co mu umonilo vytvoøit nepøekonatelné hodnoty a získat svìtovou proslulost. Vude ve svìtì velice aktivnì pracují v oblasti sociální péèe a péèe o tìlesnì postiené nejèastìji jedinci, kteøí se s vlastním defektem dokázali vyrovnat a umìjí se vcítit do situace svých svìøencù, lépe je vnímat, podporovat jejich potøeby a èasto jim být nenásilným vzorem ve zpùsobu adaptace. Uvedené pøíklady ukazují úspìnou a sociálnì uiteènou kompenzaci skuteèných vad a nedostatkù. Máme monost setkávat se i se zpùsoby, | 15 |
které jsou sice uiteèné z hlediska jedince, ale obecná platnost tohoto uitku se zdá pochybná. Do této kategorie patøí tøeba klasický napoleonský komplex. Kompenzace pocitu ménìcennosti z malého tìlesného vzrùstu extrémní demonstrací moci se dostala do obecného povìdomí jako symbol, i kdy v pøípadì Napoleona lo jistì o podstatnì více vlivù ne o pouhý fakt tìlesné výky. Kde mùeme hledat koøeny napoleonského komplexu? Pravdìpodobnì v tom, e obecný mýtus o muích jako pánech tvorstva spoèívá v akcentování biologické kvality, v tomto pøípadì i kvantity, a tedy hodnotí jako atributy munosti pøedevím tìlesné proporce poskytující záruku síly a tím i moci. Tento mýtus lze pochopit jako urèitou regresi na èistì biologickou úroveò, kterou jsme ukázali ve vývojovém schématu jako nejranìjí a nejprimitivnìjí. Navíc je do tohoto mýtu magicky zahrnuta i pøedstava, e velký a silný jedinec bude pøimìøenì vybaven i sexuálnì pro monost reprodukce. Pøedstava úmìry výky tìla s velikostí pohlavního údu je pak zamìòována za pøedstavu primárnì biologické a druhotnì i sociální schopnosti a úspìnosti. Kompenzaci si mùeme pøedstavit tak, e jedinec nevybavený potøebnými pøedpoklady symbolizujícími sílu a úspìnost se zaène chovat tak, jako by je nejen mìl, ale jako by jich dokonce mìl nadbytek. Principiálnì to platí pro vechny zpùsoby kompenzací. V uvedeném pøípadì vak vystupuje zvlátì nápadnì do popøedí disproporce mezi vzhledem a chováním, které se vyznaèuje nápadnou a neotøesitelnou rozhodností, netolerancí, hluèností, pøehnanou agilností a nadnesenými projevy temperamentu. Tento typ kompenzace mùe být prospìný jedinci, který je schopen ho vyuít, souèasnì vak v irím spoleèenském kontextu mùe být jeho prospìnost pøinejmením diskutabilní a dùsledky mohou být mnohdy sociálnì neádoucí (ukázkou mùe být právì Napoleon). Na druhé stranì nelze opomenout skuteènost, e nepøimìøená generalizace vede èasto k tomu, e osobám s mení postavou je upíráno právo prosadit se pøimìøeným zpùsobem, e jsou skuteènì odsouvány do pozadí, karikovány a e jejich pøirozené zpùsoby prosazení se jsou oznaèovány za napoleonské. | 16 |
I. KAPITOLA
Poslední skupinu tvoøí jedinci, kteøí se se svou vadou nesmíøí, ale ani se ji nesnaí nìjakým zpùsobem kompenzovat. S pocitem pøetrvávající køivdy pøistupují k ostatním, k øeení nových situací a mají tendenci neracionálnì spojovat nenaplnìní nebo selhání v jiných sférách s existující vadou, která ovem èasto pøedem omlouvá nedostatek jejich vlastní aktivity. Jako literární pøíklad mùe slouit postava Cyrana z Bergeracu, který nejene mohl, ale skuteènì získal pøízeò krásné Roxany svými duchovními kvalitami, ale vìdomí vady velkého nosu mu zabránilo se k ní pøiblíit. Zvelièení nepodstatného jevového znaku podrylo jeho sebevìdomí natolik, e nebyl schopen vnímat své ostatní pøednosti, Roxanou tolik obdivované a poadované. Sám se tak odsoudil do neúspìné role. Na cyranovské legendì mùeme ukázat i koøeny bìnì rozíøených mýtù o tom, e jedinci s tìlesnou vadou èi nápadnou zjevovou odchylkou, oznaèovaní v bìné mluvì velmi nepøíznivì jako hrbatí, ilhaví, zrzaví, jsou nesociální a antisociální, zlí, zákeøní a e je nejlépe se jim vyhnout. Je otázkou, nakolik sami nositelé tìchto odchylností pøispìli k vytvoøení této neblahé povìsti tím, e vadnou kompenzací své èasto zvelièované vady se pomáhali aktivnì vyøazovat z chodu bìného ivota. Cyrano byl slepý a hluchý ke skuteènosti, e Roxana obdivuje jeho intelekt a schopnost citového vyjádøení. Jeho pøesvìdèení, e pro svùj veliký nos je pro Roxanu jako partner nepøijatelný, plynulo z toho, e nesplòoval svou pøedstavu o sobì. Nebyl smíøen sám se sebou, a proto nebyl schopen smíøit se ani s ostatními, a jedinou formou jeho zjevové komunikace se svìtem byly agresivní projevy, které oznaèoval za obranu své cti. Jeho nejvìtím nedostatkem nebyl velký nos, ale naprosté nepochopení ostatních, kterým podsouval své sebeodsouzení. Odchylka od ideální normy zdaleka nemusí dosahovat cyranovských rozmìrù, a pøesto její nositel mùe být pøesvìdèen o tom, e je pro své okolí nápadný, smìný nebo nepøijatelný. Vichni se pamatujeme na období vlastní puberty a na pocity nespokojenosti s vlastním vzhledem, jménem, prostøedím apod. Nae malé ivotní zkuenosti nás tehdy opravòovaly k pøesvìdèení, e ten druhý je na tom lépe, zatímco on se trápil podobným zpùsobem a závidìl zase nám. Stává se, e pocity nespokojenosti a neztotonìní se se sebou samým pøetrvávají i v dobì, kdy biologic| 17 |
*
ká pubertální krize ji minula a vedou ke stejným zmìnám na sebevìdomí a ke stejnì neastným pokusùm o kompenzaci. Uvedeme pøíklad. Marii bude brzy 50 let, ije v navenek harmonickém manelství, je stále vzhledovì pøitalivá a má pro mnoho lidí kolem sebe osobní kouzlo. Se sebou je vak vìènì nespokojená a tuto nespokojenost zahaluje do stylizace e na sobì pracuje. Její pøátelé vìtinou ani nevìdí, e se ve skuteènosti nejmenuje Pavlína, jak si dokonce dává øíkat i od vnuèky, protoe ani oznaèení, ani roli babièky nepøijala. S velkým úsilím kdysi dosáhla i úøední zmìny køestního jména svého vlastního syna z Petra na Lukáe. Je neustále nespokojena se svým tìlesným vzhledem, podstoupila dvì kosmetické operace prsù a bøiní stìny, drí neustále rùzné redukèní diety, které soustavnì poruuje, cvièí jógu. Na svých zahranièních cestách se opaluje po celém tìle, ani by se kdy pokusila uplatnit získanou krásu a atraktivnost, protoe na veøejné plovárnì se odmítá svléknout do plavek. Vymìnila nìkolik zamìstnání a ve vech byla její kariéra nápadnì podobná od poèáteèního nadení pøes ambice zprvu odborné, pozdìji úspìný vzestup funkèní a v okamiku, kdy témìø dosáhne ocenìní, odchází po nepochopitelném drobném konfliktu na jiné pracovitì, èasto s nápadnì odlehlou pracovní tematikou.
Pøi pohledu zvenèí proívá Marie-Pavlína naplnìný a bohatý ivot. Její vnitøní proívání je plné nesouhlasu se sebou a pøetíeno formálními pokusy o zmìnu sebe samé s vyèerpávající sebekontrolou a souèasnì s neschopností vyuít své objektivní pøednosti a monosti. Chybu mùeme spatøovat v tom, e Marie není schopna vidìt se taková, jaká skuteènì je. Místo toho usiluje o nesplnitelný ideál, který si naprogramovala. Vidina, jak má k nìmu daleko, jí znemoòuje proívat dneek zde, v souèasném okamiku. Není mono jí ani nastavit zrcadlo, protoe není ochotna, ani schopna se vidìt ve své reálné podobì. Koøeny tkví pravdìpodobnì v èasném dìtství. Marie se narodila jako nechtìné dítì mimo manelství mladé a nezralé matce, která pøistoupila na návrh svých rodièù, e jí budou dceru vychovávat. Rodièe mìli dobrý vztah jak ke své dceøi, tak i k vnuèce, kterou ochotnì pøijali a dobøe zajistili po vech stránkách. Kdy Mariina matka zaloila vlastní rodinu a mìla dalí | 18 |
I. KAPITOLA
dìti, ani potom Marii nepøijala; jako by do její rodiny vùbec nepatøila. Marie vzpomíná, jak se snaila matce zavdìèit, ale byla odmítána a kritizována pro spoustu chyb, o kterých ani nevìdìla a nemohla je èasto ani ovlivnit (podoba s otcem, krátkozrakost). Vybavuje si, jak schválnì ztrácela brýle, protoe byla pøesvìdèena, e jí nesluí, a doufala, e v této nové podobì se bude moci matce více pøiblíit. Trpí tím, e se po celý ivot pokouí být jiná a podle vlastního pøesvìdèení lepí, ale svou snahu realizuje pouze tak, e nastavuje svému okolí nevìrohodnou tváø a èasto ruí hodnotné vazby a vztahy (tøeba v zamìstnání), pravdìpodobnì z neuvìdomovaného strachu pøed odhalením. Narozdíl od tìchto neefektivních a neastných zpùsobù kompenzace skuteèných, ale více domnìlých tìlesných vad, existuje monost pøijmout sám sebe a být pøijímán ostatními bez ohledu na vnìjkové projevy. Ukame si to na pøíkladu: Hlavní hrdina filmu E. T. mimozeman získal srdce nejen svých partnerù, ale i divákù na celém svìtì, pøestoe výtvarník pøesnì splnil poadavek autora scénáøe, aby lo o bytost, které by se vlastní matka títila. Kouzlo mimozemské bytosti spoèívalo v jejím jednání, které bylo beze zbytku vstøícné a umonilo zapomenout na vzhledovou odlinost a odpudivost. Lze namítnout, e se jedná o moderní pohádku, ale ádné umìlecké ztvárnìní by nedokázalo vyvolat tak opravdové pocity divákù, kdyby nestálo na opravdovém základì. Pøejdeme-li k realitì a rozhlédneme se okolo sebe, zjistíme, e mnoho muù se trápí napøíklad pro øídké vlasy nebo ple. Málokterý si pøitom uvìdomí, e tøeba oblíbený filmový hrdina Yull Brynner zaloil svou popularitu èásteènì také na své vadì na kráse plei a stal se dokonce symbolem munosti pro nìkolik generací. V daleko prozaiètìjí podobì se odehrává ivotní pøíbìh Boeny, která se nestala hrdinkou filmového plátna, ale její pøíbìh je pro mnohé vzorem a pouèením. Narodila se jako hluchá a navíc byla postiena významnou zrakovou vadou. Navtìvovala kolu pro podobnì postiené a vyuèila se knihaøkou. Nespokojila se s údìlem invalidní osoby vyadující zvýenou péèi, ale vybudovala si dobré | 19 |
postavení a nakonec se stala vedoucí mení pracovní skupiny v bìném provozu knihovny. Nala si partnera a úspìnì vychovala dnes ji tøicetiletého syna, jeho dìtem je dobrou babièkou.
Vzdìlání a vyuèení se Boenì dostalo ve stejné míøe jako ostatním podobnì postieným. Za své prosazení vak vdìèí nìèemu navíc, a to své schopnosti jednat s lidmi. Neváhá uívat enského armu navzdory tomu, e není nijak atraktivní. Svým vstøícným chováním dociluje toho, e kdokoli se s ní setká, odnáí si dojem, e mluvil se zdravou, pøíjemnou enou, pøestoe její øeè nese nepochybné známky umìle nacvièeného hlasového projevu. Nikdo nemá potøebu vímat si jejích vad, kadého upoutají pøedevím její pøednosti. Jiným zdrojem patných pocitù mùe být vlastnost, která sice není skuteènou vadou, ale které se pøi sebehodnocení dostává nezdravé pozornosti (napø. èervenání, zajíkavost v øeèi, plachost, ostýchavost, útlum v mylení, sníení aktivity a dalí). Pøitom se v urèitých situacích nebo vìku jedná o pocity zcela normální a pøirozené. Pøetrvávají-li tyto nejistoty v dospìlém vìku nebo se jetì prohlubují, mohou se stát závanou pøekákou v sebeprosazení i zdrojem pocitù ménìcennosti. Vechny uvedené projevy v sobì mají zdánlivì nepøekonatelnou osudovost tím, e vytváøejí v bludném kruhu stálého nabuzování vlastnì bariéru v komunikaci s lidmi. Plachý èlovìk se nepustí do hovoru ve spoleènosti a cítí se pak na okraji zábavy èi jiného dìní, co dále zvyuje jeho nejistotu, úzkostné pocity a vyvolává útlum. Tím, e se nezapojí do spoleènosti a vìnuje vechen èas a duevní energii pøemýlení o své neschopnosti, vzdaluje se skuteènì ostatním a èím dále více si znesnadòuje moný kontakt s nimi. Tuto zkuenost vìtina z nás zaila na vlastní kùi. Pokud jsme podobný styl nepøijali za svùj, ale naopak nás to motivovalo k vìtímu experimentování pøi dalím setkání, nedá se mluvit o vadì a záitek zùstává pouhou patnou a nìkdy trapnou vzpomínkou. Není-li vak jedinec schopen pøekonat bariéru, kterou si sám postavil, dostává se stále více do izolace. Povýí-li své (tøeba opakované) momentální indispozice nebo malou pohotovost na trvalou patnou vlastnost, kterou pøièítá dìdiènosti, povaze a dalím nekontrolovatelným vlivùm, ztlumí ho to natolik, e nedìlá u nic, co by mu z této situace pomohlo. | 20 |