PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období
717/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zástupce předkladatele: ministr dopravy Doručeno poslancům: 21. června 2012 v 8:50
Vládní návrh ZÁKON ze dne …….. 2012, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009, zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011, zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie16) a upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích: a) registraci vozidel, b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti, c) práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh vozidla, d) práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel, e) práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí a f) kontroly technického stavu vozidel v provozu. __________________________ 16)
Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel, ve znění směrnice Komise 2003/127/ES, směrnice Rady 2006/103/ES a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské
1
republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, ve znění směrnice Komise 2003/73/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství, ve znění směrnice Komise 2003/26/ES a směrnice Komise 2010/47/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS, ve znění směrnice Komise 2003/77/ES, směrnice Komise 2005/30/ES, směrnice Rady 2006/96/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Komise 2005/13/ES, směrnice Komise 2005/67/ES, směrnice Rady 2006/96/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008, směrnice Komise 2010/22/EU a směrnice Komise 2010/62/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1060/2008, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009, nařízení Komise (ES) č. 385/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, směrnice Komise 2010/19/EU, rozhodnutí Komise 2011/415/EU, nařízení Komise (EU) č. 371/2010, nařízení Komise (EU) č. 183/2011, nařízení Komise (EU) č. 582/2011, nařízení Komise (EU) č. 678/2011 a nařízení Komise (EU) č. 65/2012. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/40/ES ze dne 6. května 2009 o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění), ve znění směrnice Komise 2010/48/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.“.
2. V § 2 odst. 8 se věta druhá zrušuje. 3. V § 2 odstavec 10 zní: „(10) Typem silničního vozidla se rozumí silniční vozidla určité kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie prováděcí právní předpis.“. CELEX 32007L0046, 32002L0024, 32003L0037 4. V § 2 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
2
„(11) Typem systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla se rozumí systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež se shodují alespoň v základních znacích. Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 11 až 17 se označují jako odstavce 12 až 18. CELEX 32007L0046, 32002L0024, 32003L0037 5. V § 2 odst. 14 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Ministerstvem dopravy (dále jen „ministerstvo“)“. 6. V § 2 se odstavce 15 a 16 zrušují. Dosavadní odstavce 17 a 18 se označují jako odstavce 15 a 16. 7. V § 2 odstavec 15 zní: „(15) Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.“. CELEX 31999L0037 8. V § 2 se doplňuje odstavec 17, který zní: „(17) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace.“. CELEX 32007L0046, 32002L0024, 32003L0037 9. V § 3 odst. 1 se za slovo „vozidla“ vkládají slova „a zvláštní vozidla“. 10. V § 3 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 11. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do základních kategorií L, M, N, O, S, T a R. Rozdělení silničních vozidel a zvláštních vozidel do kategorií, další členění jednotlivých kategorií a jejich technický popis a způsob zařazení vozidel do kategorií stanoví prováděcí právní předpis.“. CELEX 32007L0046, 32002L0024, 32003L0037 12. § 4 až 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1a, 2, 5, 17, 18, 19, 20 a 21 znějí: „§ 4 Registr silničních vozidel (1) Registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci 3
a) silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel, b) silničních vozidel členů diplomatické mise, c) ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního vozidla, technických průkazů silničního vozidla a tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační značka“), d) přidělených zvláštních registračních značek a ztracených, odcizených, poškozených a zničených tabulek s přidělenou zvláštní registrační značkou, e) vyrobených formulářů osvědčení o registraci silničního vozidla a technického průkazu silničního vozidla opatřených identifikačními znaky a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla, a f) technických údajů schválených typů silničních vozidel. (2) V registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí a) údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození, 2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a 3. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu, b) registrační značka, datum přidělení registrační značky, c) číslo technického průkazu silničního vozidla, datum a místo jeho vydání, d) číslo osvědčení o registraci silničního vozidla, e) datum první registrace silničního vozidla, f) stát poslední registrace, číslo technického průkazu silničního vozidla vydaného ve státě poslední registrace a registrační značka silničního vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika, g) údaje o odnětí osvědčení o registraci silničního vozidla a technického průkazu silničního vozidla vydaného jiným členským státem, h) údaje o trvalém, dlouhodobém a dočasném vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích, i) údaje o vyvezení silničního vozidla do jiného státu, j) údaj o tom, zda záznam v registru byl proveden na základě žádosti podané v zastoupení na základě plné moci, k) údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) sdělené Českou kanceláří pojistitelů2). (3) V registru silničních vozidel se dále u silničního vozidla uvádí a) účel, pro který je silniční vozidlo určeno, b) druh a kategorie silničního vozidla, c) značka silničního vozidla, obchodní název stanovený výrobcem, typ vozidla, d) identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla, e) údaje o výrobci silničního vozidla, podvozku, motoru a karoserie silničního vozidla v rozsahu podle odstavce 2 písm. a), f) typ, výkon a zdvihový objem motoru a palivo,
4
g) typ, výrobní číslo a barva karoserie, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny, h) údaj o celkových rozměrech silničního vozidla, i) největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu, j) druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost naloženého přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy, k) stupeň plnění emisní úrovně, l) údaje o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního vozidla, m) údaje o schválení technické způsobilosti silničního vozidla, n) údaje o povolení přestavby silničního vozidla a hromadné přestavby typu silničního vozidla. (4) V registru silničních vozidel se u zvláštní registrační značky podle § 38a a 38b uvádí a) údaje o osobě, které byla přidělena, v rozsahu podle odstavce 2 písm. a) a b) datum přidělení a odnětí zvláštní registrační značky. (5) V registru silničních vozidel se u schváleného typu silničního vozidla uvádí technické údaje v rozsahu uvedeném v prohlášení o shodě nebo v rozsahu uvedeném v § 30 odst. 2 písm. b). (6) Rozsah a obsah údajů podle odstavce 2 písm. g), h), i) a k) a podle odstavce 3 uváděných v registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis. § 4a (1) Ministerstvo vnitra, Policie České republiky nebo Český statistický úřad poskytují Ministerstvu dopravy a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, c) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel a d) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,
5
d) právní forma, e) statutární orgán a f) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, g) datum úmrtí a h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) druh a adresa místa pobytu, f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, h) datum úmrtí a i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Z informačního systému stanic technické kontroly se obecním úřadům obcí s rozšířenou působností pro účely vedení registru silničních vozidel poskytují údaje o technických prohlídkách. §5 (1) Ministerstvo zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. b), e) a f). Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a), c) a d). (2) Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) zapisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má provozovatel vozidla trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, jedná-li se o občana jiného členského státu, nebo jiný povolený pobyt, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo sídlo nebo místo podnikání, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. d) zapisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má držitel zvláštní registrační značky nebo její tabulky sídlo, jednáli se o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu.
6
(3) Ministerstvo zajistí Policii České republiky a Vojenské policii výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (4) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) a) obecní policii v rozsahu nezbytném ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek, b) krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silničním provozu a c) Hasičskému záchrannému sboru České republiky pro účely záchranných a likvidačních prací a plánování a realizace krizových opatření. (5) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) v rozsahu a) podle § 4 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 3 písm. b), h) a i) a § 4 odst. 4 písm. a) 1. provozovateli systému elektronického mýtného pro účely vymáhání dlužného mýtného, a 2. Celní správě České republiky pro účely výkonu dozoru nad plněním povinností provozovatele vozidel v systému elektronického mýtného a b) podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 4 odst. 4 písm. a) České inspekci životního prostředí pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním deliktu podle zvláštního zákona. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytne na žádost údaje z registru silničních vozidel a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o údaje k tomuto vozidlu, a b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti. (7) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle předpisu Evropské unie18). Za tímto účelem ministerstvo a) zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až f), h) a i) a § 4 odst. 3 písm. b) až e) a údajů o odcizení silničního vozidla příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) na základě jeho požadavku; údaje o odcizení silničního vozidla pro tento účel poskytne Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z policejní evidence, b) předá požadavek Policie České republiky, Celní správy nebo Hasičského záchranného sboru České republiky na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje a c) předá požadavek obecního úřadu obce s rozšířenou působností na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje. (8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení registru silničních vozidel, způsob a formu zápisu údajů do registru silničních vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru silničních vozidel a vzor žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel. CELEX 32008D0615, 32011L0082
7
§6 (1) Silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo provozované na pozemních komunikacích musí být zapsáno v registru silničních vozidel, pokud má osoba, která ho provozuje, na území České republiky a) trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo jí byl udělen azyl, nebo b) sídlo, jedná-li se o právnickou osobu. (2) Je-li silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo provozováno na pozemních komunikacích v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy o silničním provozu19) po dobu, která nepřesáhne 6 měsíců v kalendářním roce, odstavec 1 se nepoužije. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo do registru silničních vozidel na základě písemné žádosti vlastníka silničního vozidla nebo osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla, pokud a) technická způsobilost silničního vozidla k provozu na pozemních komunikacích byla schválena, b) je splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5) týkající se takového vozidla, c) byla při pořízení silničního vozidla z jiného členského státu zaplacena daň z přidané hodnoty, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, d) silniční vozidlo není vedeno jako pohřešované nebo odcizené v Schengenském informačním systému20) nebo v informačním systému Policie České republiky nebo tato informace není zjištěna postupem podle § 5 odst. 7 a e) provozovatel silničního vozidla má na území České republiky 1. trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo jí byl udělen azyl, nebo 2. sídlo, jedná-li se o právnickou osobu. (4) Žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel musí obsahovat a) údaj o druhu a kategorii silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem, typ silničního vozidla, obchodní označení, číslo technického průkazu silničního vozidla, číslo schválení technické způsobilosti silničního vozidla a účel, pro který je silniční vozidlo určeno, b) údaje o vlastníkovi silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a), c) údaje o provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a), není-li vlastník současně provozovatelem tohoto vozidla, a d) u silničních motorových vozidel, která jsou vybavena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a) záznamovým zařízením, též žádost o vydání paměťové karty podniku. (5) K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel žadatel přiloží a) doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je 1. technický průkaz silničního vozidla, 2. prohlášení o shodě, nebyl-li technický průkaz vydán, 3. osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto silničního vozidla, 4. rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, nebo 5. osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech,
8
b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o provozované silniční vozidlo, s výjimkou vozidel podle § 40 odst. 2 až 4, c) písemný souhlas vlastníka silničního vozidla k zápisu tohoto vozidla do registru silničních vozidel s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21), d) písemný souhlas osoby, která je v žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel uvedena jako provozovatel silničního vozidla, je-li odlišný od vlastníka, se zápisem údaje o provozovateli silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21), e) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo, f) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5), g) doklad o povolení k pobytu, o udělení azylu na území České republiky nebo o délce přechodného pobytu, nemá-li provozovatel silničního vozidla trvalý pobyt na území České republiky, h) potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a i) dokumentaci obsahující údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla, pokud nejsou obsaženy v dokladu podle písmene a). (6) Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel písemnou plnou mocí, musí být plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21) zmocnitele. (7) Písemné souhlasy podle odstavce 5 písm. c) nebo d) se k žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel nepřikládají, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost vlastníka nebo osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla. (8) Vzor žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel, písemného souhlasu se zápisem silničního vozidla do registru silničních vozidel podle odstavce 5 písm. c) a písemného souhlasu se zápisem údaje o provozovateli silničního vozidla podle odstavce 5 písm. d) stanoví prováděcí právní předpis. CELEX 32007L0046, 32002L0024, 32003L0037, 31999L0037, 32011R0183, 32009L0040 §7 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel žadateli a) vydá technický průkaz nebo zapíše do technického průkazu silničního vozidla údaje o vlastníkovi silničního vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního vozidla, a registrační značku, b) vydá osvědčení o registraci silničního vozidla a c) odejme osvědčení o registraci silničního vozidla a technický průkaz silničního vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státě, a předá je ministerstvu na jeho vyžádání. (2) Pokud nepřidělí registrační značku postupem podle § 7b, obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel dále přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá žadateli tabulky s přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla.
9
(3) Registrační značka je tvořena kombinací velkých písmen latinské abecedy a arabských číslic. (4) Při vydání tabulek s registrační značkou podle odstavce 2 obecní úřad obce s rozšířenou působností opatří jednu z vydaných tabulek nálepkou, na níž vyznačí termín pravidelné technické prohlídky. (5) Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státu odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státu. Na žádost příslušného orgánu jiného členského státu vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci a technický průkaz tomuto orgánu do 6 měsíců od jejich odejmutí. (6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor technického průkazu a způsob provádění zápisu v technickém průkazu silničního vozidla, vzor osvědčení o registraci silničního vozidla, a druhy, formu, obsah a strukturu registrační značky a provedení tabulky s registrační značkou. __________________________ 1a)
Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 2)
§ 15 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb. 5)
Zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18)
Čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. 19)
Vídeňská úmluva o silničním provozu podepsaná dne 8. listopadu 1969.
20)
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu. 21)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 4 a 4a se zrušují. CELEX 31999L0037
10
13. V § 7a odst. 1 větě první se slova „s přihláškou o registraci“ nahrazují slovy „s žádostí o zápis“ a za slova „záznamovým zařízením,“ se vkládají slova „do registru silničních vozidel“. 14. V § 7a odst. 1 a 3, § 14a odst. 1 a 6 a v § 80 odst. 2 písm. s) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 15. V § 7a odst. 1, 2 a 3 se slova „karty vozidla“ nahrazují slovy „karty podniku“. 16. V § 7a odst. 1 se slova „kartu vozidla“ nahrazují slovy „kartu podniku“. 17. Za § 7a se vkládají nové § 7b až 7h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 znějí: „§ 7b Registrační značka na přání (1) Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka lze k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou žadatelem zvolenou kombinací velkých písmen latinské abecedy nebo arabských číslic (dále jen „registrační značka na přání“). Žádost o přidělení registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsané v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností registrační značku na přání přidělí, pokud a) neobsahuje hanlivé nebo pohoršující výrazy, text podněcující k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, název nebo zkratku orgánu veřejné moci nebo státu, b) stejná registrační značka není přidělena k jinému silničnímu vozidlu, není rezervována a tabulka s touto registrační značkou není vedena jako odcizená, ztracená nebo zničená a c) splňuje požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání. (3) Tabulky s přidělenou registrační značkou na přání vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností žadateli do 15 dnů ode dne uhrazení správního poplatku. Před vydáním tabulek s přidělenou registrační značkou na přání žadatel odevzdá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byly k silničnímu vozidlu vydány. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost rezervuje registrační značku na přání, pokud registrační značka na přání splňuje podmínky podle odstavce 2 a pro žadatele již není rezervována jiná registrační značka na přání. (5) Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka na přání rezervována, podá do 3 měsíců od provedení rezervace žádost o přidělení této značky podle odstavce 1, obecní úřad obce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká. (6) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání, provedení tabulky s registrační značkou na přání a způsob umístění tabulky na silničním vozidle. § 7c
11
(1) Současně s podáním žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel nebo žádosti o trvalé nebo dlouhodobé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích může osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník silničního vozidla a která převedla vlastnictví tohoto vozidla na jinou osobu (dále jen „dosavadní vlastník“), nebo provozovatel silničního vozidla se souhlasem vlastníka požádat o a) přidělení registrační značky k jinému silničnímu vozidlu, jehož je vlastníkem nebo provozovatelem a které je zapsáno v registru silničních vozidel nebo o jehož zápis žádá, nebo b) rezervaci registrační značky na dobu 3 měsíce ode dne podání žádosti. (2) Spolu s žádostí podle odstavce 1 písm. b) odevzdá žadatel obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností k úschově tabulky s přidělenou registrační značkou. (3) Žádosti podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností vyhoví, pokud provedl zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel nebo trvale nebo dlouhodobě vyřadil silniční vozidlo z registru silničních vozidel. (4) Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka rezervována, podá ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o přidělení rezervované značky k silničnímu vozidlu, jehož je žadatel vlastníkem nebo provozovatelem, obecní úřad obce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Žádost o přidělení rezervované registrační značky k silničnímu vozidlu, které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká. § 7d (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka vydá tabulku s registrační značkou již k tomuto silničnímu vozidlu přidělenou a) k umístění na nosné zařízení připojitelné k silničnímu vozidlu, nebo b) v případě poškození tabulky s přidělenou registrační značkou nebo registrační značkou na přání. (2) K žádosti podle odstavce 1 písm. b) přiloží žadatel poškozenou tabulku s přidělenou registrační značkou. (3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání tabulky podle odstavce 1. § 7e (1) Ztrátu, zničení nebo odcizení tabulky s přidělenou registrační značkou je vlastník nebo provozovatel silničnímu vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (2) Pokud bylo k silničnímu vozidlu vydáno více tabulek s přidělenou registrační značkou, odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla tabulky, které nebyly ztraceny, zničeny nebo odcizeny, spolu s oznámením podle odstavce 1.
12
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 1 přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá tabulky s touto značkou; je-li současně s oznámením podána žádost o přidělení registrační značky na přání, postupuje podle § 7b. (4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení podle odstavce 1. § 7f (1) Ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a požádat o vydání nového technického průkazu nebo osvědčení o registraci silničního vozidla. Poškozený technický průkaz silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla spolu s žádostí. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1 vydá žadateli nový technický průkaz silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla. (3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání nového technického průkazu silničního vozidla a osvědčení o registraci silničního vozidla a způsob provádění zápisu údajů v novém technickém průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla a jejich rozsah. § 7g (1) Ministerstvo zajišťuje výrobu tabulek registračních značek a poskytuje tyto tabulky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na základě jeho požadavku. Obecní úřad obce s rozšířenou působností sděluje ministerstvu požadavky na poskytnutí tabulek registračních značek průběžně tak, aby byl schopen zabezpečit jejich vydávání. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností hradí ministerstvu náklady na výrobu a poskytování tabulek registračních značek a registračních značek na přání a provozní a další náklady přímo související se zajišťováním výroby a poskytováním tabulek. Výši nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ministerstvo může pověřit činnostmi podle odstavce 1 jím zřízenou právnickou osobu. V takovém případě sděluje obecní úřad obce s rozšířenou působnosti požadavek na poskytnutí tabulek registračních značek pověřené osobě a této osobě hradí náklady podle odstavce 2. § 7h (1) Silniční vozidlo člena diplomatické mise zapisuje do registru silničních vozidel ministerstvo. Na zápis silničního vozidla člena diplomatické mise do registru silničních vozidel a související činnosti se § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 7 a 7d až 7f použijí obdobně. (2) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby vedou evidenci silničních vozidel používaných pro své účely a zapisují silniční vozidla do této evidence. Ministerstvo vnitra dále vede evidenci silničních vozidel používaných pro účely Celní správy České republiky a pro účely orgánů Finanční správy České republiky a zapisuje silniční vozidla do této evidence. Na obsah evidence silničních
13
vozidel podle vět první a druhé se použijí § 4 odst. 1 písm. a) a d) a § 4 odst. 2 a 3 obdobně. Na činnosti související se zápisem těchto silničních vozidel se § 7 použije obdobně. Vozidla ozbrojených sil České republiky se evidují podle zvláštního zákona22). __________________________ 22)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
18. § 8 až 13 včetně nadpisů znějí: „§ 8 Změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla (1) O zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel může příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností požádat a) dosavadní vlastník, jedná-li se o zápis změny vlastníka, nebo b) vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o zápis změny provozovatele. (2) Dosavadní vlastník je povinen požádat o zápis změny vlastníka silničního vozidla do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnictví silničního vozidla. V případě, že převod vlastnictví silničního vozidla je podmíněn zápisem změny vlastníka, tato lhůta počíná běžet ode dne uzavření smlouvy o převodu vlastnictví. (3) V žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se uvedou údaje podle § 4 odst. 2 písm. a). Pokud bylo vlastnictví silničního vozidla převedeno na právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, jejímž předmětem podnikání je koupě a prodej silničních vozidel (dále jen „prodejce“) a prodejce převede vlastnictví vozidla na další osobu před uplynutím lhůty podle odstavce 2, lze v žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla uvést údaje podle § 4 odst. 2 písm. a) o prodejci i osobě, na kterou prodejce převedl vlastnictví silničního vozidla; do registru silničních vozidel se jako nový vlastník zapíše osoba, na kterou prodejce vlastnictví převedl. (4) V žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se dále uvedou údaje o novém provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písmene a) nebo se uvede, že ke změně provozovatele nedojde. Neobsahuje-li žádost údaje o provozovateli silničního vozidla, má se za to, že novým provozovatelem silničního vozidla je jeho nový vlastník. (5) K žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se přiloží technický průkaz, osvědčení o registraci silničního vozidla a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. (6) K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se dále přiloží písemný souhlas dosavadního a nového vlastníka se zápisem změny vlastníka silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21); písemný souhlas nového vlastníka musí zahrnovat i souhlas s údaji o provozovateli silničního vozidla, uvedenými v žádosti podle odstavce 4, není-li nový vlastník provozovatelem silničního vozidla. (7) K žádosti o zápis změny provozovatele silničního vozidla se dále přiloží písemný souhlas se zápisem změny provozovatele silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21) vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele.
14
(8) Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla písemnou plnou mocí, musí být plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem zmocnitele. (9) Písemný souhlas podle odstavců 6 a 7 se k žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla nepřikládá, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost osoby, o jejíž souhlas se jedná. Písemné souhlasy podle odstavce 7 se k žádosti o zápis změny provozovatele silničního vozidla nepřikládají, pokud je novým provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník; to neplatí, je-li vlastníkem silničního vozidla právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba. (10) Vzor písemného souhlasu se zápisem změny vlastníka silničního vozidla a písemného souhlasu se zápisem změny provozovatele silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis. §9 Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti o změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla a) zapíše změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla do registru silničních vozidel, je-li splněna podmínka podle § 6 odst. 3 písm. e), b) zaznamená údaje o novém vlastníkovi nebo provozovateli do technického průkazu silničního vozidla a c) omezí platnost osvědčení o registraci silničního vozidla na 10 pracovních dnů ode dne zápisu změny. § 10 (1) O vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla namísto osvědčení s omezenou platností podle § 9 odst. 1 písm. c) je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn požádat a) vlastník silničního vozidla, nebo b) provozovatel silničního vozidla, pokud byla platnost osvědčení o registraci silničního vozidla omezena na základě zápisu změny provozovatele. (2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží a) technický průkaz silničního vozidla, b) osvědčení o registraci silničního vozidla, c) protokol o technické prohlídce, pokud již uplynula lhůta pro provedení pravidelné technické prohlídky podle § 40, d) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla a e) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5). (3) Na základě žádosti podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností a) vydá osvědčení o registraci silničního vozidla, b) přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulku s přidělenou registrační značkou, pokud byl ve vztahu k registrační značce, která byla k tomuto vozidlu dosud přidělena, použit postup podle § 7c, a c) odejme osvědčení o registraci silničního vozidla s omezenou platností.
15
§ 11 (1) V případě přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu je osoba, na kterou vlastnictví silničního vozidla přešlo, do 10 pracovních dnů ode dne přechodu vlastnictví silničního vozidla povinna požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel. K žádosti se přiloží doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a doklady podle § 8 odst. 5. (2) Pro postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností v případě podání žádosti o změnu vlastníka silničního vozidla z důvodu přechodu vlastnictví vozidla a pro podání žádosti o vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla namísto osvědčení s omezenou dobou platnosti se použijí § 9 a 10 obdobně. § 12 Změna ostatních údajů v registru silničních vozidel (1) O zápis změny údaje v registru silničních vozidel jiného než je změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla je povinen požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a) vlastník silničního vozidla, jedná-li se o změnu údaje uvedeného v § 4 odst. 4 písm. a), nebo b) provozovatel silničního vozidla. (2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží a) technický průkaz, b) osvědčení o registraci silničního vozidla, nejedná-li se o vozidlo dočasně nebo dlouhodobě vyřazené z provozu na pozemních komunikacích, c) další doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů, pokud se jedná o změny technických údajů o silničním vozidle. (3) Pokud je předmětem žádosti podle odstavce 1 zápis změny údaje v registru silničních vozidel na základě výměny podstatné části mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla, k žádosti se dále přiloží a) doklad o nabytí této části, b) protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné části a c) rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti po provedené výměně, jedná-li se o přestavbu silničního vozidla. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1 a) zapíše změnu údaje do registru silničních vozidel, b) vyznačí změnu údaje v technickém průkazu silničního vozidla a c) vydá nové osvědčení o registraci silničního vozidla v případě změny údajů uváděných v osvědčení o registraci silničního vozidla, nejedná-li se o vozidlo dočasně nebo dlouhodobě vyřazené z provozu na pozemních komunikacích. § 13 Dočasné vyřazení (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dočasně vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích na žádost vlastníka silničního vozidla, pokud silniční vozidlo není
16
dlouhodobě vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích. Doba dočasného vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích (dále jen „dočasné vyřazení“) nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení na žádost vlastníka silničního vozidla prodloužit. Doba prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců ode dne uplynutí doby dočasného vyřazení podle odstavce 1. (3) Vlastník silničního vozidla je povinen spolu s žádostí o dočasné vyřazení odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a předložit technický průkaz silničního vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení. (4) Vlastník dočasně vyřazeného silničního vozidla je povinen a) zabezpečit toto vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, a b) neodstraňovat podstatné části dočasně vyřazeného silničního vozidla, zejména karoserii s vyznačeným identifikačním číslem silničního vozidla a motor. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ukončí dočasné vyřazení a) pokud silniční vozidlo dlouhodobě nebo trvale vyřadil z provozu na pozemních komunikacích nebo b) na žádost jeho vlastníka, pokud 1. je žádost podána v době dočasného vyřazení podle odstavce 1 nebo v prodloužené době dočasného vyřazení podle odstavce 2, 2. k silničnímu vozidlu je splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a 3. silniční vozidlo má platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností současně s rozhodnutím o ukončení dočasného vyřazení silničního vozidla podle odstavce 5 písm. b) vrátí vlastníkovi silničního vozidla osvědčení o registraci vozidla a tabulky s přidělenou registrační značkou a vyznačí ukončení režimu dočasného vyřazení v technickém průkazu silničního vozidla.“. 19. Za § 13 se vkládají nové § 13a a 13b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 23 a 24 znějí: „§ 13a Dlouhodobé vyřazení (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dlouhodobě vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích, pokud a) uplynula lhůta pro dočasné vyřazení podle § 13 odst. 1 nebo prodloužená lhůta podle § 13 odst. 2 a 1. nebyla podána žádost o ukončení dočasného vyřazení, nebo 2. žádost o ukončení dočasného vyřazení byla zamítnuta, b) zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5) a ve lhůtě 14 dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebyla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se téhož silničního vozidla, na základě které vznikla nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost pojistitele
17
poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné události; to se netýká silničních vozidel dočasně vyřazených z provozu na pozemních komunikacích, c) vlastník silničního vozidla o dlouhodobé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích (dále jen „dlouhodobé vyřazení“) požádal, nebo d) vlastník silničního vozidla oznámil, že toto vozidlo bylo odcizeno. (2) Žádost o dlouhodobé vyřazení musí obsahovat a) adresu místa, kde bude dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo umístěno, a b) účel, ke kterému bude dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo užíváno, popřípadě důvod dlouhodobého vyřazení silničního vozidla. (3) Vlastník silničního vozidla je povinen obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o dlouhodobém vyřazení podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), nebo spolu se žádostí o dlouhodobé vyřazení a) odevzdat osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud nebyl využit postup podle § 7c, b) předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dlouhodobém vyřazení z registru silničních vozidel a c) sdělit údaj podle odstavce 2 písm. a), jedná-li se o dlouhodobé vyřazení podle odstavce 1 písm. a) nebo b). (4) Vlastník silničního vozidla dlouhodobě vyřazeného podle odstavce 1 písm. a) až c) je povinen a) zabezpečit toto vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, a b) neodstraňovat podstatné části dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, zejména karoserii s vyznačeným identifikačním číslem silničního vozidla a motor. (5) Vlastník silničního vozidla je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností kontrolu plnění povinností podle odstavce 4 písm. a) a b) a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení kontroly. Za tímto účelem vlastník dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla umožní přístup k tomuto vozidlu na místě, kde se nachází, nebo toto vozidlo přistaví na nejbližší místo vhodné pro provedení kontroly. Písemná výzva podle věty prvé musí obsahovat datum provedení kontroly, která nesmí proběhnout dříve než 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Místo a datum provedení kontroly lze změnit na žádost vlastníka dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, pokud tím nedojde k ohrožení účelu kontroly. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ukončí dlouhodobé vyřazení a) pokud silniční vozidlo trvale vyřadil nebo b) na žádost vlastníka silničního vozidla, pokud dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo splňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích podle § 38; technická způsobilost se dokládá protokolem o technické prohlídce dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, který není starší než 1 měsíc; obecní úřad obce s rozšířenou působností současně s rozhodnutím o ukončení dlouhodobého vyřazení vrátí vlastníkovi silničního vozidla osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a vyznačí ukončení dlouhodobého vyřazení v technickém průkazu silničního vozidla; jedná-li se o vozidlo dlouhodobě vyřazené z důvodu odcizení a uvedené doklady nebo tabulka s registrační značkou byly odcizeny spolu s vozidlem, obecní úřad obce s rozšířenou působností současně s tímto rozhodnutím postupuje podle § 7e nebo 7f.
18
(7) Pokud bylo silniční vozidlo odcizeno, je vlastník silničního vozidla povinen oznámit tuto skutečnost příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu poté, co se o odcizení silničního vozidla dozvěděl; k žádosti přiloží policejní protokol. Odstavec 3 se použije, pokud uvedené doklady nebo tabulka s přidělenou registrační značkou nebyly odcizeny spolu se silničním vozidlem. § 13b Trvalé vyřazení (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností trvale vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích na žádost jeho vlastníka, pokud silniční vozidlo a) bylo předáno provozovateli zařízení ke sběru autovraků a tato skutečnost je doložena potvrzením o jeho převzetí podle zvláštního právního předpisu23), b) bylo ekologicky zlikvidováno oprávněnou osobou v jiném členském státu, nebo c) zaniklo. (2) Zánikem silničního motorového vozidla se rozumí takový stav silničního vozidla způsobený jeho havárií, živelní pohromou nebo jiným obdobným způsobem, ve kterém vozidlo nelze předat provozovateli zařízení ke sběru autovraků podle odstavce 1 písm. a); za zánik silničního motorového vozidla se nepovažuje jeho rozebrání. (3) Vlastník silničního vozidla je povinen podat žádost o trvalé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích (dále jen „trvalé vyřazení“) nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke skutečnosti uvedené v odstavci 1. (4) K žádosti o trvalé vyřazení vlastník silničního vozidla přiloží a) v případě podle odstavce 1 písm. b) doklad o ekologické likvidaci silničního vozidla vydaný oprávněnou osobou v jiném členském státě a b) v případě podle odstavce 1 písm. c) doklad potvrzující zánik silničního vozidla. (5) Splnění podmínky podle odst. 1 písm. a) ověří obecní úřad obce s rozšířenou působností v evidenci podle zvláštního právního předpisu23). (6) Vlastník silničního vozidla je povinen současně s žádostí o trvalé vyřazení odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a předložit technický průkaz silničního vozidla. Tabulky s přidělenou registrační značkou a osvědčení o registraci silničního vozidla se neodevzdávají v případě jejich zničení. Tabulky s přidělenou registrační značkou se neodevzdávají také, pokud byl využit postup podle § 7c. (7) Trvalým vyřazením silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích zaniká jeho technická způsobilost a jeho technický průkaz pozbývá platnosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v technickém průkazu vyznačí tyto skutečnosti. (8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dále trvale vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích na základě oznámení obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo vlastníka pozemní komunikace, který postupem podle zvláštního zákona24) předal silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru autovraků. Technický průkaz silničního vozidla, osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky s přidělenou registrační značkou se
19
v takovém případě považují za zničené. __________________________ 23)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24)
§ 19 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.
§ 37 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 188/2004 Sb.“.
CELEX 32000L0053 20. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Vývoz (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla přidělí k tomuto vozidlu registrační značku s omezenou platností pro vývoz do jiného státu a vydá tabulky s touto přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla. (2) Spolu se žádostí podle odstavce 1 se odevzdá osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s registrační značkou, která byla k silničnímu vozidlu dosud přidělena, a předloží technický průkaz silničního vozidla k provedení záznamu o vývozu do jiného státu; pro přidělení dosud přidělené registrační značky k jinému silničnímu vozidlu se obdobně použije § 7c. (3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu, formu, obsah a strukturu registrační značky pro vývoz do jiného státu, dobu její platnosti, provedení tabulky s touto registrační značkou a způsob jejího umístění na silničním vozidle.“. 21. Nadpis § 14a zní: „Paměťová karta dílny“. 22. V § 14a odst. 1, 2, 4, 5 a 6 se slova „servisní karty“ nahrazují slovy „karty dílny“. 23. V § 14a odst. 3 se slova „servisní karta“ nahrazují slovy „karta dílny“. 24. V § 14a odst. 4 se slova „servisní kartu“ nahrazují slovy „kartu dílny“. 25. V části třetí hlava I včetně nadpisu zní: „HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 15 Silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nebo nedokončená silniční vozidla lze uvádět na trh pouze, pokud je schválena jejich technická způsobilost.“. CELEX 32007L0046, 32002L0024, 32003L0037
20
26. V části třetí se za hlavu I vkládá nová hlava II, která včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 7 zní: „HLAVA II SCHVALOVÁNÍ TYPU § 16 (1) Typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku schvaluje ministerstvo na žádost výrobce. (2) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie16), pokud a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku 1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a 2. splňuje technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „technické požadavky“) a b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. (3) Při schválení typu silničního vozidla podle odstavce 2 ministerstvo povolí výjimku ze splnění technických požadavků, pokud technické charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí jako technické požadavky. (4) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použijí příslušné předpisy Evropské unie16), pokud a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku 1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a 2. splňuje harmonizované technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „harmonizované technické požadavky“) a b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. (5) Při schválení typu silničního vozidla podle odstavce 4 ministerstvo povolí výjimku ze splnění harmonizovaných technických požadavků, pokud a) technické charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí jako harmonizované technické požadavky a b) jedná se o typ silničního vozidla, které bude vyráběno a uváděno na trh v omezeném počtu kusů (dále jen „silniční vozidlo v malé sérii“).
21
(6) Ministerstvo schválí typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), pokud a) typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku 1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a 2. splňuje technické požadavky přijaté na základě této mezinárodní smlouvy na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „mezinárodní technické požadavky“) a b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby systémů silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. (7) Ministerstvo neschválí samostatného technického technické požadavky nebo nebezpečí pro bezpečnost člověka.
typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo celku, který splňuje technické požadavky, harmonizované mezinárodní technické požadavky, pokud představuje závažné silničního provozu, životní prostředí nebo život nebo zdraví
(8) Schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavců 2, 3 nebo 5 je platné pouze na území České republiky. Schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavců 4 nebo 6 je platné ve všech členských státech. (9) Prováděcí právní předpis stanoví silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie, technické požadavky, harmonizované technické požadavky a mezinárodní technické požadavky, způsob zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, a nejvyšší počet silničních vozidel v malé sérii. § 17 Žádost o schválení typu (1) Žádost o schválení typu lze podat pro typ a) silničního vozidla, jehož systémy a samostatné technické celky nejsou typově schváleny (dále jen „jednorázové schválení typu“), b) silničního vozidla, jehož všechny konstrukční části a samostatné technické celky jsou typově schváleny a alespoň jeden jeho systém je typově schválen (dále jen „kombinované schválení typu“) c) silničního vozidla, jehož všechny systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou typově schváleny (dále jen „postupné schválení typu“), d) systému vozidla, e) konstrukční části vozidla, nebo f) samostatného technického celku vozidla. (2) Pro každý typ, o jehož schválení se žádá, musí být podána samostatná žádost. Různá řízení o schválení typu nelze spojit do společného řízení.
22
(3) Výrobce, který nemá sídlo nebo místo podnikání na území členského státu, je pro celé řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4 povinen ustanovit zmocněnce, který má na území členského státu sídlo nebo místo podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt. (4) Žádost o schválení typu musí obsahovat a) obchodní označení silničního vozidla, jeho systémů, konstrukční části nebo samostatného technického celku silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem a popis typu silničního vozidla, b) údaj o tom, zda se žádá o 1. schválení typu podle § 16 odst. 2, 4 nebo 6, 2. jednorázové, kombinované nebo postupné schválení typu, jde-li o schválení typu silničního vozidla, 3. povolení výjimky podle § 16 odst. 3 nebo 5 a c) údaj o počtu silničních vozidel, které budou vyrobeny, jde-li o typ silničního vozidla v malé sérii. (5) K žádosti o schválení typu žadatel přiloží a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky, b) dokumentaci obsahující technické údaje o typu, jehož schválení je požadováno, v listinné nebo elektronické podobě, c) prohlášení o tom, že žádost o schválení téhož typu nebyla podána u příslušného orgánu jiného členského státu, jedná-li se o schválení typu podle § 16 odst. 4, d) osvědčení o schválení typu systému vozidla, konstrukčních částí vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, včetně schvalovací dokumentace, bylo-li vydáno, e) popis opatření k zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem a f) popis způsobu zajištění evidence počtu vyrobených silničních vozidel, jde-li o typ silničního vozidla v malé sérii. (6) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si pro potřeby ověření splnění podmínek podle § 16 odst. 2 až 6 od žadatele další údaje neuvedené v žádosti o schválení typu nebo v přílohách k této žádosti, které jsou nezbytné k rozhodnutí o této žádosti. (7) Rozsah a obsah dokumentace obsahující technické údaje o typu stanoví prováděcí právní předpis. § 18 Ministerstvo zastaví řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4, pokud zjistí, že a) u orgánu jiného členského státu bylo zahájeno řízení o schválení totožného typu s platností ve všech členských státech nebo b) orgán jiného členského státu schválil totožný typ s platností ve všech členských státech. § 19 Ověření shodnosti výroby (1) Splnění podmínky podle § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 4 písm. b) nebo § 16 odst. 6 písm. b) ověří ministerstvo. Náklady na toto ověření nese žadatel. Pokud výroba silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo její
23
část probíhá v jiném členském státě, může ministerstvo požádat o ověření splnění těchto podmínek příslušný orgán tohoto státu. (2) Na žádost orgánu jiného členského státu, který vede řízení o schválení typu, ověří ministerstvo způsobilost výrobce zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, pokud výroba nebo její část probíhá na území České republiky a výrobce provedení ověření umožnil. Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí výsledek tohoto ověření orgánu, který o ověření požádal. (3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověření podle odstavce 1 a 2 a náležitosti sdělení podle odstavce 2. § 20 Ověření technických požadavků (1) Splnění technických požadavků, harmonizovaných technických požadavků nebo mezinárodních technických požadavků, shodnost typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku s údaji v dokumentaci a srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí podle § 16 odst. 3 nebo 5 ověří ministerstvo nebo technická zkušebna. Náklady na toto ověření nese žadatel. (2) U postupného schválení typu ověří ministerstvo pouze platnost osvědčení o schválení typu systémů vozidla, jeho konstrukčních částí a samostatných technických celků, jejich vzájemný soulad a soulad s typem silničního vozidla vymezeným v žádosti. U kombinovaného schválení typu postupuje ministerstvo obdobně u těch systémů vozidla, jeho konstrukčních částí a samostatných technických celků, které jsou typově schváleny. (3) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od výrobce silniční vozidla, jejich konstrukční části nebo samostatné technické celky v počtu potřebném pro provedení zkoušek. (4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob ověření podle odstavce 1 a způsob určení počtu silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků potřebných pro provedení zkoušek. § 21 Schválení typu (1) Pokud ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, vydá žadateli místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o schválení typu. Přílohou osvědčení o schválení typu je dokumentace přiložená k žádosti o schválení typu a kopie zkušebních protokolů (dále jen „schvalovací dokumentace“) a seznam schvalovací dokumentace v listinné nebo elektronické podobě. (2) Pokud konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla splňuje technické požadavky nebo harmonizované technické požadavky pouze ve spojení s jinou konstrukční částí nebo samostatným technickým celkem, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu odpovídajícím způsobem omezí použití této konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla.
24
(3) Pokud se jedná o typ silničního vozidla v malé sérii, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu uvede počet vozidel, která budou vyrobena a uvedena na trh. (4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o schválení typu, náležitosti seznamu schvalovací dokumentace a způsob vyplnění osvědčení o schválení typu. § 22 (1) Pokud byl schvalovaný typ již schválen jiným členským státem s platností na jeho území, provede se ověření podle § 20 jen v rozsahu, ve kterém není splnění příslušných podmínek prokázáno tímto schválením. (2) Ministerstvo zašle na žádost držitele osvědčení o schválení typu pro účely prodeje, registrace nebo uvedení do provozu silničního vozidla v jiném členském státě kopii osvědčení o schválení typu silničního vozidla podle § 16 odst. 5 a schvalovací dokumentace příslušnému orgánu tohoto státu. (3) Pokud ministerstvo obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu kopii osvědčení o schválení typu silničního vozidla v malé sérii s platností na území tohoto státu a kopii schvalovací dokumentace, rozhodne o tom, zda uzná takto schválený typ silničního vozidla. Ministerstvo takto schválený typ silničního vozidla uzná, pokud z obdržené kopie osvědčení a schvalovací dokumentace vyplývá, že jsou splněny podmínky podle § 16 odst. 5. Kopii rozhodnutí ministerstvo zašle příslušnému orgánu jiného členského státu. § 23 Prohlášení o shodě a značka schválení typu (1) Výrobce je povinen každé vyrobené silniční vozidlo, jehož typ je schválen, a) opatřit prohlášením o shodě a označit značkou schválení typu nebo b) označit značkou schválení typu. (2) Výrobce zajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k zabránění padělání. Pouze výrobce je oprávněn vydávat duplikáty prohlášení o shodě. (3) Výrobce je povinen každou vyrobenou konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jehož typ je schválen, označit výrobní nebo obchodní značkou, číslem typu nebo identifikačním číslem typu a značkou schválení typu. (4) Prováděcí právní předpis stanoví, pro které kategorie silničních vozidel se vydává prohlášení o shodě a které kategorie silničních vozidel se označují pouze značkou schválení typu, které konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla se označují značkou schválení typu, náležitosti prohlášení o shodě a duplikátu prohlášení o shodě a vzhled značky schválení typu. § 24 Změna schválení typu (1) O změně schválení typu rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti výrobce. Žádost o změnu schválení typu musí obsahovat údaje podle § 17 odst. 4 písm. a) a vymezení
25
údajů obsažených ve schvalovací dokumentaci, kterých se změna týká. K žádosti musí být přiloženy přílohy podle § 17 odst. 5 písm. b). (2) Ministerstvo schválí změny již schváleného typu, pokud a) nedojde ke změně základních znaků typu a b) po provedení změny budou splněny podmínky pro schválení typu podle § 16. (3) Ministerstvo schválí změny formou rozšíření schválení typu a vydá žadateli nové osvědčení, schvalovací dokumentaci a případně i seznam schvalovací dokumentace s vyznačenými změnami a datem jejich provedení, pokud a) ověření splnění podmínek podle odstavce 2 proběhlo postupem podle § 20, b) se změny týkají údajů uvedených v osvědčení o schválení typu, nebo c) se o provedení změny žádá v souvislosti s nabytím účinnosti prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky. (4) Pokud se jedná o jiné změny schválení typu než změny uvedené v odstavci 3, ministerstvo je schválí formou revize schválení typu a ve schvalovací dokumentaci a případně i v seznamu schvalovací dokumentace vyznačí příslušné změny a datum jejich provedení. (5) Způsob vyznačování rozšíření schválení typu nebo revize schválení typu stanoví prováděcí právní předpis. § 25 Zrušení rozhodnutí o schválení typu (1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení typu, jestliže a) výrobce neodstraní nedostatky zjištěné při dohledu nad výrobou ve lhůtě podle § 28c odst. 1, pokud uvedl na trh vyrobená silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které nejsou shodné se schváleným typem, b) výrobce při výrobě silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků a jejich uvádění na trh nedodržuje podmínky schválení typu nebo povinnosti stanovené v § 28 odst. 1 písm. a), b), d), e) a q), c) byla ukončena výroba schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku nebo d) o to výrobce požádal. (2) Výrobce je povinen oznámit ministerstvu ukončení výroby schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, pokud již nehodlá výrobu obnovit. (3) Pokud silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen, představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život a zdraví člověka, ministerstvo zakáže jejich výrobci nebo dovozci uvádění na trh po dobu nejdéle šesti měsíců. § 26 Pozbytí platnosti schválení typu
26
(1) Pokud nabude účinnosti prováděcí právní předpis, kterým se stanoví nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky vztahující se na schválený typ silničního vozidla, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky a schválený typ novým požadavkům neodpovídá, pozbývá rozhodnutí o schválení typu platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto prováděcího právního předpisu. (2) Silniční vozidla vyrobená ve shodě se schváleným typem lze po pozbytí platnosti schváleného typu podle odstavce 1 uvádět na trh pouze na základě povolení ministerstva. Ministerstvo na žádost výrobce povolí uvedení silničních vozidel podle věty první na trh, pokud a) se tato vozidla v den pozbytí platnosti schválení typu nacházela na území některého členského státu a nebyla zapsána v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu a b) výrobce doloží technické nebo ekonomické důvody, jež brání splnění nových technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků u těchto vozidel. (3) V povolení ministerstvo uvede počet silničních vozidel, které lze uvést na trh, a jejich identifikační čísla (VIN), a dobu, po kterou lze silniční vozidla na trh uvádět a která nesmí překročit 12 měsíců. (4) Prováděcí právní předpis stanoví nejvyšší počet silničních vozidel, jejichž uvedení na trh lze podle odstavců 2 a 3 povolit. § 27 Technické zkušebny (1) Ministerstvo na žádost povolí provozování technické zkušebny právnické osobě, která a) je vybavena přístroji a dalším technickým zařízením nezbytným k provádění činností podle § 20 odst. 1 a disponuje prostorami stavebně upravenými pro výkon těchto činností, b) má zaveden dostatečný systém vnitřní organizace a řízení a c) zabezpečí, že tyto zkoušky budou prováděny odborně způsobilými osobami. (2) V povolení provozu technické zkušebny ministerstvo uvede kategorii činností, pro kterou žadatel doložil splnění podmínek podle odstavce 1 a kterou je technická zkušebna oprávněna vykonávat. (3) Zaměstnanci provozovatele technické zkušebny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění činností podle § 20 odst. 1. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (4) O provedení ověření podle § 20 odst. 1 pořídí technická zkušebna zkušební protokol a neprodleně po jeho pořízení jej zašle ministerstvu. (5) Ministerstvo odejme povolení k provozování technické zkušebny, pokud její provozovatel a) přestal splňovat podmínky pro vydání povolení, b) opakovaně vykonává činnosti, k jejichž výkonu není podle odstavce 2 oprávněn, nebo c) o odnětí povolení požádal.
27
(6) Prováděcí právní předpis stanoví kategorie činností technických zkušeben, požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků a vzor zkušebního protokolu. § 28 Povinnosti výrobce a akreditovaného zástupce (1) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o schválení typu, je povinen a) zajistit výrobu a účinnou kontrolu pomocí systému řízení jakosti a kontroly výroby, b) zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku se schváleným typem, c) zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a aby záznamy o zkouškách byly dostupné alespoň po dobu 10 let, d) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky stanovené prováděcím právním předpisem, a analyzovat jejich výsledky, e) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby, f) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho konstrukční část nebo samostatný technický celek pro ověření plnění podmínek schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek ministerstvo vrátí vozidlo nebo jeho část výrobci, pokud nebude dohodnuto jinak, g) sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti podle písmene q), h) umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti, i) umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke zkoušení, j) zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu, k) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu, pokud je má k dispozici, l) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k použití systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a jejich technické údaje, pokud je má k dispozici, m) zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v prodejním místě připojen štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis, n) zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; je-li v propagačním materiálu uvedeno více typů nově vyrobených osobních automobilů, lze tyto údaje nahradit uvedením údajů o nejnižší a nejvyšší spotřebě pohonných hmot a emisí CO2 u těchto typů,
28
o) opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla (VIN), p) vést elektronickou evidenci prohlášení o shodě vydaných podle § 23 odst. 1 ve formátu stanoveném prováděcím právním předpisem a na výzvu předat údaje z této evidence ministerstvu, q) při zjištění, že u jím vyrobených vozidel již uvedených na trh jeden nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka, oznámit toto zjištění ministerstvu a neprodleně zajistit odstranění těchto nedostatků, r) vydat k vozidlu technický průkaz, má-li být uvedeno na trh v České republice a podléhá povinné registraci podle tohoto zákona, a s) vydat k vozidlu technické osvědčení, má-li být uvedeno na trh v České republice a nepodléhá povinné registraci podle tohoto zákona. (2) Výrobce je povinen pro účely plnění povinností podle odstavce 1 ustanovit svého zástupce, který má na území některého z členských států sídlo nebo místo podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt, pokud a) nemá sídlo nebo místo podnikání na území některého z členských států a b) typ jím vyráběného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku byl schválen podle § 16 odst. 4. (3) Zahraniční výrobce může pověřit jednoho nebo více akreditovaných zástupců uváděním jím vyrobených vozidel na trh na území České republiky; akreditovaný zástupce vykonává svoji činnost na základě povolení ministerstva. Ministerstvo výkon činnosti akreditovaného zástupce povolí na základě žádosti podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, která má na území České republiky místo podnikání, sídlo nebo organizační složku zapsanou v obchodním rejstříku a je zahraničním výrobcem písemně pověřena k výkonu této činnosti. (4) Akreditovaný zástupce, který uvádí na trh silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, je povinen pro tato silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. f), j), k), l), m), n), p), q), r) a s). Výzvu podle odstavce 1 písm. f) je ministerstvo oprávněno vůči akreditovanému zástupci učinit pouze, pokud má důvodné podezření, že silniční vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu, život nebo zdraví člověka nebo životní prostředí; důvody pro takové podezření musí být ve výzvě uvedeny. (5) Ministerstvo povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce odejme, pokud akreditovaný zástupce a) přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, b) opakovaně porušil své povinnosti podle odstavce 4, nebo c) o odnětí požádal. § 28a Nedokončené silniční vozidlo (1) Na schvalování typu nedokončeného silničního vozidla a povinnosti výrobce nedokončeného vozidla se § 16 až 28 použijí obdobně. Za nedokončené vozidlo se považuje i dokončené vozidlo, které výrobce přestavuje nebo upravuje.
29
(2) Splnění technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků se ověřuje v rozsahu podle stupně dokončení silničního vozidla. (3) Pro schválení typu nedokončeného silničního vozidla, pro jehož výrobu se používá jiné typově schválené nedokončené silniční vozidlo, musí žadatel dále doložit, že výrobce typově schváleného nedokončeného vozidla mu poskytne technické údaje a dokumentaci nezbytnou pro další stupeň výroby. (4) Doba, po kterou lze nedokončená silniční vozidla uvádět na trh podle § 26 odst. 3, nesmí překročit 18 měsíců. 28b Rovnocennost schválení typu Za rovnocenné vůči schválení typu podle tohoto zákona se pro účely uvádění na trh a pro účely kombinovaného a postupného schválení typu považuje a) schválení typu příslušným orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech, b) schválení typu příslušným orgánem státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), v souladu s touto mezinárodní smlouvou, nebo c) schválení typu uznané podle § 22 odst. 3. § 28c Dohled nad výrobou (1) Ministerstvo provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, jejichž typ je schválen podle § 16. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o schválení typu, je oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci povinnost odstranit tyto nedostatky a jejich příčiny a stanovit způsob jejich odstranění; k tomu mu stanoví lhůtu. (2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno v řízení na místě zakázat výrobci nebo akreditovanému zástupci uvádění silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků vozidel na trh a zadržet osvědčení o schválení typu silničního vozidla, nedokončeného silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení osvědčení o schválení typu řízení ve věci zrušení rozhodnutí o schválení typu. § 28d Výrobce je povinen postoupit ministerstvu nejpozději při prvním uvedení silničního vozidla na trh v České republice údaje do evidence technických údajů typů silničních vozidel v rozsahu podle § 4 odst. 5. Pokud výrobce nemá na území České republiky sídlo nebo místo podnikání, má tuto povinnost osoba, která silniční vozidla uvádí na trh v České republice.
30
Způsob a formu předání údajů do evidence technických údajů typů silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis. __________________________ 7)
Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel, vyhlášená pod č. 176/1960 Sb., ve znění změn vyhlášených pod č. 42/1996 Sb.“.
Dosavadní hlavy II a III se označují jako hlavy III a IV. CELEX 32007L0046, 32002L0024, 32003L0037, 31999L0037, 31999L0094 27. V § 29 odst. 1 se slova „nejvýše pěti kusů jednoho typu“ zrušují. 28. V § 29 odst. 2 se za slovo „od“ vkládá slovo „místa“. 29. V § 29 se odstavec 3 zrušuje. 30. V § 31 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Technická způsobilost každého jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se schvaluje samostatně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 31. V § 31 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost výrobce, vlastníka nebo provozovatele jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydá seznam technických požadavků, podle kterých byla schválena technická způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla pro účely jeho prodeje, registrace nebo uvedení do provozu v jiném členském státu.“. 32. Za § 33 se vkládají nové § 33a a 33b, které znějí: „§ 33a Ustanovení § 31 až § 33 se použijí obdobně i na silniční vozidlo jednotlivě vyrobené v jiném členském státu, jehož technická způsobilost nebyla schválena v jiném členském státu; příslušný je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště. § 33b (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na základě žádosti osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti, pokud jednotlivě vyrobené silniční vozidlo splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem; příslušný je obecní úřad s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště. Na žádost o vydání osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech se vztahuje § 30.
31
K žádosti musí být dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí, který dokládá splnění příslušných technických požadavků. (2) Vydá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností osvědčení podle odstavce 1, nelze u silničního vozidla použít postup podle § 31 až § 33.“. CELEX 32011R0183 33. V části třetí hlava IV včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8a a 25 zní: „HLAVA IV TECHNICKÁ ZPŮSOBILOST JEDNOTLIVĚ DOVEZENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA § 34 (1) Technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Příslušným je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště. (2) Technická způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla se neschvaluje podle této hlavy, pokud se jedná o a) silniční vozidlo, u něhož je státem poslední registrace jiný členský stát, b) silniční vozidlo, jehož technická způsobilost je schválena příslušným orgánem jiného členského státu, je-li schválení platné ve všech členských státech, c) silniční vozidlo, jehož typ byl uznán podle § 22 odst. 3, nebo d) silniční vozidlo, na jehož schválení se použije § 33a. (3) Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla musí obsahovat a) druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem, typ vozidla a obchodní označení vozidla, b) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, a c) údaj o tom, zda jsou požadovány výjimky z technických požadavků. (4) K žádosti o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla žadatel přiloží a) osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, bylo-li vydáno, a technický průkaz silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, byl-li vydán, nebo jiný doklad o schválení technické způsobilosti vozidla, b) protokol o evidenční kontrole, c) doklad o celním odbavení vozidla8a), pokud bylo silniční vozidlo dovezeno z jiného než členského státu, a d) technický protokol vydaný zkušební stanicí. § 35
32
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, pokud silniční vozidlo splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla, jedná-li se o a) nové silniční vozidlo 1. jednotlivě schválené příslušným orgánem jiného členského státu, nebo 2. jehož typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, b) o silniční vozidlo člena diplomatické mise, nebo c) o silniční vozidlo jednotek požární ochrany25). (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které není uvedeno v odstavci 1, pokud a) splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla, b) od jeho první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 1. 8 let, jedná-li se o vozidlo kategorie M1, M2, N1, L, O, T nebo S, nebo 2. 5 let, jedná-li se o vozidla ostatních kategorií, a c) splňuje emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2, jedná-li se o silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1. (3) Splnění podmínek podle odstavce 1 nebo 2 se prokazuje technickým protokolem vydaným zkušební stanicí. U vozidel podle odstavce 1 písm. a) se na postup zkušební stanice použije § 22 odst. 1 obdobně. (4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, uvede v rozhodnutí údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technické osvědčení silničního vozidla. __________________________ 8a)
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 65 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.“.
CELEX 32007L0046, 32002L0024, 32003L0037 34. V části třetí se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V VÝJIMKY Z TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA JEDNOTLIVĚ VYROBENÁ A JEDNOTLIVĚ DOVEZENÁ SILNIČNÍ VOZIDLA § 35a (1) Pro účely schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo jednotlivě dovezeného silničního vozidla může ministerstvo povolit na žádost výjimku z technických požadavků, které musí takto schvalované vozidlo splňovat, pokud nedojde k ohrožení
33
bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Výjimku nelze udělit z technických požadavků týkajících se a) brzd, b) vnějšího hluku, c) emise škodlivin ve výfukových plynech a d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility. (2) U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) za podmínky, že a) vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo b) jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního vozidla v registru vozidel.“. 35. V § 36 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Stav počítače ujeté vzdálenosti silničního motorového vozidla nesmí být pozměňován.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 36. V § 38 se slova „motorového vozidla a přípojného“ zrušují. 37. V § 38 odst. 1 písmeno c) zní: „c) na němž není umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, způsobem umožňujícím identifikaci vozidla,“. 38. V § 38 odst. 1 písm. e) se čárka za slovem „kontroly“ nahrazuje slovem „a“. 39. V § 38 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla“. 40. V § 38 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob umístění tabulky s registrační značkou na vozidlo.“. 41. Za § 38 se vkládají nové § 38a až 38c, které včetně nadpisů znějí: „§ 38a Zkušební provoz (1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze na základě povolení ministerstva za účelem zkušebních jízd při vývoji, výrobě nebo schvalování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků (dále jen „zkušební provoz“). (2) Žádost o povolení zkušebního provozu může podat
34
a) výrobce pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vyvíjí nebo vyrábí, nebo b) provozovatel technické zkušebny, pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, u kterých technická zkušebna ověřuje splnění technických požadavků. (3) Ministerstvo zkušební provoz povolí, pokud žadatel doloží, že z hlediska svého technického vybavení, personálního zabezpečení a organizační struktury zajistí, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Ministerstvo může pro tento účel v rozhodnutí o povolení stanovit podmínky zkušebního provozu. (4) Ministerstvo na základě povolení zkušebního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky. Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami předá ministerstvo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání, který je spolu s dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd vydá žadateli. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce nebo provozovatele technické zkušebny; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd. (5) Výrobce nebo provozovatel technické zkušebny, kterým byl povolen zkušební provoz, jsou povinni a) provozovat na pozemních komunikacích silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, pouze za účelem zkušebního provozu, b) zajistit, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka, c) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem zkušebního provozu, d) vést záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd, e) používat při zkušebním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou, f) vybavit před zahájením zkušební jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné zkušební jízdě, g) mít po celou dobu trvání zkušebního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu a h) oznámit ministerstvu změnu podmínek podle odstavce 3, na základě kterých povolilo zkušební provoz, do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. (6) Ministerstvo odejme povolení zkušebního provozu, pokud výrobce nebo provozovatel technické zkušebny opakovaně nebo závažným způsobem porušili povinnosti podle odstavce 5 nebo podmínky stanovené v povolení. § 38b Manipulační provoz a jízda z místa prodeje do místa registrace (1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena a které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze a) na základě povolení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání, za účelem distribuce a prodeje silničního vozidla (dále jen „manipulační provoz“) nebo b) za účelem jízdy z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla.
35
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností povolí manipulační provoz na žádost a) výrobce pro jím vyráběná silniční vozidla, b) dovozce pro jím dovážená silniční vozidla, nebo c) prodejce pro jím prodávaná silniční vozidla. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě povolení manipulačního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky silničního vozidla, a vydá tabulky s těmito značkami, doklad osvědčující přidělení zvláštní registrační značky a knihu jízd. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce, dovozce nebo prodejce; žádosti se přiloží použitá kniha jízd. (4) Výrobce, dovozce nebo prodejce, kterým byl povolen manipulační provoz, jsou povinni a) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem manipulačního provozu, b) vést záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd, c) používat při manipulačním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou, d) vybavit před zahájením jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné jízdě a e) mít po celou dobu trvání manipulačního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu. (5) Silniční vozidlo, které je na pozemních komunikacích provozováno podle odstavce 1 písm. b), musí být opatřeno platnou tabulkou se zvláštní registrační značkou. Obecní úřad obce s rozšířenou působností přidělí prodejci na jeho žádost zvláštní registrační značky pro tento účel a vydá tabulky s těmito značkami a evidenční knihu. Evidenční knihu lze vydat opakovaně na žádost prodejce; k žádosti se přiloží použitá evidenční kniha. (6) Prodejce je oprávněn umístit tabulku se zvláštní registrační značkou přidělenou podle odstavce 5 pouze na silniční vozidlo, které prodal; tato registrační značka je platná po dobu 10 dnů ode dne umístění. Prodejce na zvláštní registrační značce s omezenou platností vyznačí dobu její platnosti a umístění značky zaznamená v evidenční knize. (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností odejme a) povolení manipulačního provozu, pokud výrobce, dovozce nebo prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 4, nebo b) zvláštní registrační značky přidělené podle odstavce 5, pokud prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 6. § 38c (1) Na žádost výrobce, provozovatele technické zkušebny nebo prodejce povolí ministerstvo jízdu silničního vozidla do jiného státu při zkušebním nebo manipulačním provozu, pokud jde o jednorázovou jízdu silničního vozidla, která začíná a končí na území České republiky a jejím účelem je a) provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, kterou nelze provést na území České republiky, nebo b) propagace silničního vozidla při jeho prodeji.
36
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost výrobci, provozovateli technické zkušebny nebo prodejci, kterým byla povolena jízda silničního vozidla do jiného státu podle odstavce 1, osvědčení o registraci silničního vozidla, jehož platnost omezí na dobu trvání jízdy do jiného státu; doba platnosti nesmí překročit 6 měsíců. Příslušným k vydání osvědčení o registraci silničního vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání. (3) Výrobce, provozovatel technické zkušebny, prodejce nebo dovozce, kterým byly přiděleny zvláštní registrační značky, doloží příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností řádné vedení dokladů vydaných podle § 38a a 38b a trvání pojištění v průběhu dvanáctého měsíce ode dne přidělení zvláštní registrační značky nebo ode dne předchozího doložení řádného vedení dokladů a trvání pojištění. (4) Ztrátu, odcizení, zničení nebo poškození tabulky s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo dokladů vydaných podle § 38a a 38b nebo odstavce 2 oznámí jejich držitel úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal, do 15 dnů ode dne, kdy ke ztrátě, odcizení, zničení nebo poškození došlo; poškozené tabulky nebo doklady odevzdá spolu s oznámením. Na základě oznámení obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá novou tabulku s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo doklady. (5) Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami a doklady vydané podle § 38a, 38b nebo odstavce 2 jsou jejich držitelé povinni odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal, a) do 5 dnů ode dne 1. odnětí povolení zkušebního nebo manipulačního provozu, 2. odnětí přidělených zvláštních registračních značek nebo 3. uplynutí doby platnosti osvědčení o registraci vozidla, nebo b) bez zbytečného prodlení poté, co se vydané tabulky nebo doklady staly nepotřebnými pro další činnost jejich držitele. (6) Prováděcí právní předpis stanoví druhy zvláštních registračních značek a jejich formu, obsah a strukturu, provedení tabulek se zvláštní registrační značkou a způsob jejich umístění na silniční vozidlo, formální a obsahové náležitosti dokladu osvědčujícího přidělení zvláštní registrační značky, knihy jízd a evidenční knihy, způsob vedení knihy jízd a evidenční knihy a způsob vyznačení platnosti na tabulce se zvláštní registrační značkou.“. 42. V § 40 odst. 1 písm. b) se slova „cvičné silniční vozidlo autoškoly,“ zrušují. 43. V § 40 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynuly méně než čtyři roky, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě čtyř let po první registraci a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let. (3) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. b) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynul méně než jeden rok, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě jednoho roku po první registraci a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách.
37
(4) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. c) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynulo méně než šest let, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě šesti let po první registraci a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5. 44. V § 40 odst. 5 se za slovo „zahraničí,“ vkládají slova „neuvedeného v odstavcích 2 až 4“. 45. V § 44 odst. 5 se slovo „registrovaného“ nahrazuje slovem „silničního“ a slova „a osvědčení o měření emisí“ se zrušují. 46. V § 44 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Měření emisí se provádí v rozsahu, způsobem a s použitím přístrojů a zařízení, které stanoví prováděcí právní předpis.“. 47. V § 45 odst. 1 se slova „a i po případném seřízení“ zrušují. 48. V § 45 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Fyzická osoba, která vozidlo k měření emisí přistavila, je oprávněna být při jejich měření přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice měření emisí pro zachování bezpečnosti při měření emisí.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 49. V § 45 odst. 3 se za slova „motorového vozidla“ vkládají slova „obsahující i ověření shody údaje o typu motoru“ a slova „provozovateli vozidla“ se nahrazují slovem „žadateli“. 50. V § 45 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 4. 51. V § 45 odst. 4 se slova „vzor provedení osvědčení o měření emisí a provedení kontrolní nálepky,“ zrušují. 52. § 46 se zrušuje. 53. V § 47 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a evidenční kontrola silničního vozidla“. 54. V § 47 odst. 3 se slova „technické prohlídky“ nahrazují slovy „kontroly technického stavu silničního vozidla podle odstavce 2“ a slova „a na zadní tabulce registrační značky musí být umístěna kontrolní nálepka s vyznačením doby platnosti provedeného měření“ se zrušují. 55. V § 47 odstavec 5 zní: „(5) Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, je oprávněna být při této technické prohlídce přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice technické kontroly pro zachování bezpečnosti při technické prohlídce.“.
38
56. V § 48 odst. 1 se slova „technické prohlídce silničního vozidla“ nahrazují slovy „kontrole technického stavu silničního vozidla podle § 47 odst. 2“. 57. V § 48 odst. 2 se slovo „pravidelné“ zrušuje. 58. V § 48 odstavec 3 zní: „(3) Stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního vozidla zjišťuje a) soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedeným v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení o registraci silničního vozidla a b) stav počítače ujeté vzdálenosti silničního vozidla.“. 59. V § 48 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) O provedení technické prohlídky silničního vozidla vyhotoví stanice technické kontroly na základě záznamníku závad protokol o technické prohlídce a předá jej fyzické osobě, která vozidlo k technické prohlídce přistavila.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 60. V § 48 odst. 5 se slovo „pravidelných“ zrušuje. 61. V § 48 odst. 5 se za slova „provádění technických prohlídek“ vkládají slova „a jejich druhy, identifikační údaje vozidla, kontrolní úkony“ a čárka za slovem „prohlídky“ se nahrazuje slovem „a“. 62. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní: „§ 48a Informační systém stanic technické kontroly (1) Informační systém stanic technické kontroly slouží k evidenci a vyhodnocování činnosti stanic technické kontroly, k sestavení protokolů o technické prohlídce a k evidenci kontrolních nálepek. V informačním systému stanic technické kontroly jsou obsaženy údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici technické kontroly, údaje o zahájení a provedení technické prohlídky, o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena, o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky a údaje o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky. (2) Informační systém stanic technické kontroly je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu17). (3) Správcem informačního systému stanic technické kontroly je ministerstvo. (4) Provozovatelé stanic technické kontroly předávají údaje podle odstavce 1 správci informačního systému stanic technické kontroly. Formu, obsah a způsob předávání údajů správci informačního systému stanic technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
39
(5) Správce informačního systému stanic technické kontroly zřídí přístup do informačního systému stanic technické kontroly provozovateli stanice technické kontroly do 3 pracovních dnů ode dne doručení a) kopie osvědčení k provozování stanice technické kontroly zaslaného krajským úřadem podle § 57 odst. 4, nebo b) žádosti provozovatele stanice technické kontroly o zřízení přístupu s přiloženou kopií osvědčení, pokud byla žádost doručena dříve než kopie osvědčení podle písmene a). (6) Správce informačního systému stanic technické kontroly po zřízení přístupu podle odstavce 5 doručí zaměstnancům provozovatele stanice technické kontroly, kteří absolvovali školení pro používání tohoto systému, do vlastních rukou přístupové údaje pro přístup do informačního systému stanic technické kontroly. Školení pro používání informačního systému stanic technické kontroly zajišťuje jeho správce. (7) Ministerstvo umožní nepřetržitý dálkový přístup k informacím z informačního systému stanic technické kontroly a) Policii České republiky a Vojenské policii, b) krajským úřadům v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto zákona a c) obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu údajů o zahájení a provedení technické prohlídky a údajů o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena. (8) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na stanice technické kontroly, které provádějí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Celní správy České republiky, orgánů Finanční správy České republiky, Bezpečnostní informační služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „neveřejná stanice technické kontroly“).“. 63. V § 51 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „(1) Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidla nebo kontrolou technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30 dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla nebo ode dne vydání dokladu o výsledku kontroly technického stavu. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou stanici technické kontroly k provedení prohlídky způsobu odstranění vážné závady. ______________________ 26)
§ 6a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 133/2011 Sb.“.
CELEX 32000L0030 64. V § 52 odstavec 3 zní: „(3) Pokud je nebezpečná závada zjištěna kontrolou technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě, použije se odstavec 1 písm. b) a c) obdobně.“.
40
CELEX 32000L0030 65. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní: „§ 52a (1) Obdrží-li ministerstvo od příslušného orgánu jiného členského státu doklad o výsledku kontroly technického stavu silničního vozidla zapsaného v registru silničních vozidel, z nějž vyplývá, že u silničního vozidla byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (2) Obdrží-li ministerstvo doklad o kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26), z něhož vyplývá, že u silničního vozidla registrovaného v jiném členském státě byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému orgánu tohoto členského státu.“. CELEX 32000L0030 66. V § 53 odst. 1 se slova „tiskopisů protokolů o technické prohlídce vozidla,“ zrušují a čárka za slovy „motorového vozidla“ se nahrazuje slovy „a tiskopisů“. 67. V § 53 odst. 1 se slova „, osvědčení o měření emisí a kontrolních nálepek měření emisí vozidla“ zrušují. 68. V § 53 odstavec 2 zní: „(2) Vzory protokolu o technické prohlídce vozidla, záznamníku závad, protokolu o měření emisí vozidla a kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis.“. 69. V § 54 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 70. V § 54 odst. 4 písm. c) se slova „podle prováděcího právního předpisu“ zrušují. 71. V § 54 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) žadatel zajistí, aby stanice technické kontroly byla vybavena přístroji a dalším technickým zařízením a programovým vybavením nezbytným k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů a aby měla stavební uspořádání potřebné pro výkon své činnosti.“. 72. V § 54 odstavec 6 zní: „(6) Druhy stanic technické kontroly, požadavky na přístroje a další technické zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů, požadavky na stavební uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly, způsob metrologického zajištění přístrojů a způsob a rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“.
41
73. V § 55 odstavec 1 zní: „(1) Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly musí obsahovat a) druh stanice technické kontroly, b) adresu, popřípadě jiný údaj o umístění provozovny stanice technické kontroly, a c) termín předpokládaného zahájení provozu.“. 74. V § 55 odst. 2 písmeno d) zní: „d) údaj o omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly, a“. 75. § 56 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9c zní: „§ 56 Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly (1) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly uvede a) druh stanice technické kontroly, b) adresu provozovny stanice technické kontroly, c) kapacitu stanice technické kontroly, d) technické vybavení stanice technické kontroly, e) stavební uspořádání stanice technické kontroly a g) omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly. (2) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly stanoví lhůtu pro zahájení provozu stanice technické kontroly v délce nejméně 12 měsíců a nejvýše 24 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické kontroly v této lhůtě zahájen, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit. (3) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajský úřad identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9c). (4) Před změnou skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle odstavce 1 je provozovatel stanice technické kontroly povinen podat krajskému úřadu žádost o vydání nového rozhodnutí. Krajský úřad takové žádosti vyhoví, pouze jsou-li splněny podmínky podle § 54. ______________________ 9c)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.“.
76. V § 57 odst. 2 písmeno c) zní: 42
„c) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v souladu s prováděcím právním předpisem.“. 77. Poznámka pod čarou č. 9a se zrušuje. 78. V § 57 odstavec 3 zní: „(3) Osvědčení k provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu neurčitou.“. 79. V § 57 odstavec 5 zní: „(5) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“. 80. § 58 včetně nadpisu zní: „§ 58 Povinnosti provozovatele stanice technické kontroly (1) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby a) technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3, b) technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, c) stanice technické kontroly byla provozována v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 56 a s podmínkami podle § 54, d) přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu, e) technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek podle § 48, f) údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vkládány do informačního systému stanic technické kontroly, g) byly řádně zpracovávány záznamníky závad a protokoly o technické prohlídce vozidel podle § 48 odst. 5 a § 53 odst. 2, h) byly uveřejněny informace o způsobu a rozsahu technických prohlídek prováděných ve stanici technické kontroly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo vyvěšením na veřejně přístupném místě nebo jejich poskytováním na vyžádání a i) stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek podle prováděcího právního předpisu.
43
(2) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen příslušnému krajskému úřadu písemně oznámit změny týkající se údajů uvedených v žádosti a dokladů podle § 55 nebo podle § 56 odst. 4 do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. (3) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen na základě vnitřní kontroly prováděné v rámci systému vnitřní kontroly podle § 57 odst. 2 písm. c) předložit krajskému úřadu vždy nejpozději do 31. března písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly za období předchozího kalendářního roku. Náležitosti zprávy o výsledku vnitřní kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“. 81. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který zní: „§ 58a Krajský úřad nejméně jednou za 3 roky provádí kontrolu dodržování povinností provozovatele stanice technické kontroly vyplývajících z tohoto zákona a provozování stanice technické kontroly v souladu s rozhodnutím o oprávnění k provozování stanice technické kontroly.“. 82. V § 59 písm. a) se za slovo „jsou“ vkládá slovo „opakovaně“ a slova „porušovány“ se nahrazují slovem „porušeny“. 83. V § 59 písmena b) a c) znějí: „b) provozovatel stanice technické kontroly přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo c) o to provozovatel stanice technické kontroly požádal.“. 84. Za § 59 se vkládají nové § 59a a 59b, které včetně nadpisu znějí:
„§ 59a Pokud je současně s žádostí o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 59 písm. c) doručena krajskému úřadu žádost o udělení oprávnění k provozování stejné stanice technické kontroly při nezměněných podmínkách podle § 56 odst. 1 právnickou nebo fyzickou osobou, na kterou provozovatel hodlá převést provozování stanice technické kontroly, krajský úřad rozhodne o obou žádostech ve společném řízení. Podmínka podle § 54 odst. 3 se v takovém případě považuje za splněnou. § 59b Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (1) Provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou14) může pouze stanice technické kontroly, jejíž provozovatel je držitelem platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
44
(2) Ministerstvo vydá právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nejvýše na dobu 5 let, pokud a) je žadatel držitelem oprávnění a osvědčení k provozování stanice technické kontroly, b) alespoň jedna osoba provádějící technické prohlídky v stanici technické kontroly provozované žadatelem, v níž mají být prováděny technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, je odborně způsobilá pro provádění těchto prohlídek, c) žadatel vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, a d) je záměr provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. (3) Podmínky pro vydání oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle odstavce 1 musí držitel oprávnění splňovat po celou dobu jeho platnosti. (4) Ministerstvo na žádost držitele platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí prodlouží platnost tohoto oprávnění vždy nejvýše o dobu, na kterou může být oprávnění podle odstavce 2 uděleno, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2. (5) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, jestliže a) při provádění prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí jsou závažným způsobem nebo opakovaně porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem, b) právnická nebo podnikající fyzické osoba, která je jeho držitelem, přestala splňovat podmínky pro vydání tohoto oprávnění, nebo c) o to držitel oprávnění požádal. (6) Osoba podle odstavce 2 písm. b) je odborně způsobilá pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, pokud a) je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika s potřebným rozsahem způsobilosti provádět technické prohlídky, b) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na kontrolních linkách stanice technické kontroly, a c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. (7) Výuku podle odstavce 6 písm. b) zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva. O výsledku zkoušky vydá ministerstvo doklad. (8) Základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, způsob a rozsah pokrytí území České republiky
45
činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, potřebný rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky, učební osnovu výuky, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.“. 85. V § 60 odst. 2 písmeno a) zní: „a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně 2 roky nebo má ukončené střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně 6 let,“. 86. V § 60 odst. 2 písmeno c) zní: „c) je držitelem řidičského oprávnění pro skupiny vozidel, jejichž technické prohlídky bude ve stanici technické kontroly provádět; pro vozidla kategorie M2 a M3 postačí řidičské oprávnění pro skupiny C nebo C1,“. 87. V § 60 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „(dále jen „výuka v základním kurzu“)“. 88. § 61 zní: „§ 61 (1) Profesní osvědčení kontrolního technika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek. (2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení kontrolního technika prodlouží jeho platnost na dobu tří let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika a b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f). (3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika, pokud a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení kontrolního technika a b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f). (4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění technických prohlídek nebo přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání podle § 60 odst. 2 písm. c) nebo f). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění
46
technických prohlídek, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení.“. 89. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní: „§ 61a Povinnosti kontrolního technika (1) Kontrolní technik je povinen při provádění technických prohlídek vozidel a) provádět technické prohlídky v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek podle § 48, b) v průběhu technické prohlídky vyznačovat zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad v souladu s § 48 odst. 5 a vložit údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému stanic technické kontroly nebo za tímto účelem dokumentaci předat osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly a c) na vyžádání informovat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, o hodnocení technického stavu vozidla stupni závad. (2) Kontrolní technik je povinen neprodleně oznámit ministerstvu odnětí nebo pozbytí řidičského oprávnění nebo ztrátu bezúhonnosti.“. 90. § 62 zní: „§ 62 (1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku na kontrolních linkách stanice technické kontroly zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti odborného technika provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva. (2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce. (3) Učební osnovu výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.“. 91. V § 63 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, nebo v jiném zařízení provádějícím diagnostiku, údržbu, opravy nebo zkoušení silničních motorových vozidel“. 92. V § 63 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 93. V § 63 odst. 2 písm. c) se slova „vznětovými motory a těmito“ zrušují.
47
94. V § 63 odst. 3 se za slovo „udělené“ vkládají slova „a osvědčení vydané“ a za slova „udělení oprávnění“ se vkládají slova „a k vydání osvědčení“. 95. V § 63 odst. 3 se slovo „mít“ zrušuje a slova „své sídlo“ se nahrazují slovem „provozována“. 96. V § 63 odst. 6 se za slovo „Základní“ vkládají slova „provozní a“. 97. V § 64 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena a) až c). 98. V § 64 odst. 1 písm. a) se slova „značky (obchodní název stanovený výrobcem)“ nahrazují slovy „značky, obchodní názvy stanovené výrobcem“. 99. V § 64 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 100. V 65 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f). 101. V § 65 odstavec 2 zní: „(2) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí obecní úřad obce s rozšířenou působností identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9c).“. 102. V § 65 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Kopii rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností ministerstvu.“. 103. V § 66 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Kopii vydaného osvědčení obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle ministerstvu.“. 104. V § 66 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V osvědčení musí být uvedeny a) typ stanice měření emisí, b) značky a typy vozidel, u nichž bude prováděno měření emisí, c) rozsah provádění měření emisí a d) seznam technického vybavení stanice měření emisí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
48
105. V § 67 odst. 1 písm. b) se slovo „druhu“ a slova „prostor pro měření emisí,“ zrušují, slovo „rozhodnutím“ se nahrazuje slovem „osvědčením“ a slova „§ 65“ se nahrazují slovy „§ 66“. 106. V § 67 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) měření emisí bylo prováděno v rozsahu a způsobem podle § 44 a 45 a při vyznačování měření emisi bylo postupováno způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“. 107. Za § 67 se vkládá nový § 67a, který včetně nadpisu zní: „§ 67a Povinnosti mechanika Mechanik je povinen a) provádět měření emisí v rozsahu a způsobem podle § 44 a 45 a při vyznačování měření emisi postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a b) neprodleně oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti týkající se bezprostředně výkonu funkce mechanika a jejich změny, zejména ztrátu bezúhonnosti.“. 108. V § 68 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) provozovatel stanice měření emisí přestal splňovat podmínky pro jeho vydání nebo d) o to provozovatel stanice měření emisí požádal.“. 109. V § 69 odstavec 2 zní: „(2) Profesní osvědčení mechanika vydá ministerstvo osobě, která a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně 2 roky nebo má ukončené střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně 6 let, b) absolvovala výuku spočívající v teoretické a praktické přípravě na měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory, nebo pro vozidla poháněná vznětovými motory, anebo pro vozidla poháněná motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem (dále jen „výuka v základním kurzu“), c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění měření emisí a d) je bezúhonná; pro posouzení bezúhonnosti se použije § 60 odst. 2 písm. f) obdobně.“. 110. § 70 zní: „§ 70 (1) Profesní osvědčení mechanika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí. (2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení mechanika prodlouží jeho platnost na dobu 3 let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který
49
a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení mechanika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti mechanika a b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d). (3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení mechanika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení mechanika, pokud a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti mechanika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení mechanika a b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d). (4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení mechanika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění měření emisí vozidel nebo přestal splňovat podmínku pro jeho vydání podle § 69 odst. 2 písm. d). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění měření emisí vozidel, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení.“. 111. § 71 zní: „§ 71 (1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické a praktické přípravě na měření emisí zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti mechanika provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva. (2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce. (3) Učební osnovu výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti mechanika před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.“. 112. V části čtvrté se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V REGISTR STANIC TECHNICKÉ KONTROLY A STANIC MĚŘENÍ EMISÍ § 72a (1) Registr stanic technické kontroly a stanic měření emisí je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo. (2) V registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí se evidují
50
a) údaje o provozovateli stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, kterými jsou 1. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa bydliště, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobou, a 2. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu, b) údaje o uděleném oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí a osvědčení k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí a c) údaje o kontrolních technicích stanic technické kontroly a mechanicích stanic měření emisí, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména a příjmení a adresa bydliště, 2. stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, pro kterou vykonávají svou činnost, a 3. identifikační údaje o uděleném osvědčení kontrolního technika nebo mechanika. (3) Na poskytování údajů do registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí se § 4a odst. 1 až 6 použijí obdobně. (4) Údaje a jejich změny zapisuje do registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí ministerstvo.“. 113. V § 73 odst. 3 se slova „za podmínky, že nedojde ke změně kategorie vozidla“ zrušují. 114. V § 75 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Náhradní díl, na který se vztahuje schvalování typu, musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.“. 115. V § 78 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a na jeho přestavbu se vztahuje část pátá tohoto zákona“. 116. V § 78 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Doba, po kterou lze traktory uvádět na trh podle § 26 odst. 3, nesmí překročit 24 měsíců nebo 30 měsíců, jedná-li se o nedokončené traktory.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 117. V § 79 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinné registraci nepodléhá pracovní stroj přípojný, který je účelově a technicky určen pro práce v zemědělství; toto vozidlo však lze registrovat na žádost jeho vlastníka.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 118. § 79 odstavec 5 zní: „(5) Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Měření emisí zemědělských a lesnických traktorů může být provedeno v místě určeném příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností mobilním způsobem.“.
51
119. V § 79a odst. 1 se slova „trvalé bydliště, nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště“ nahrazují slovy „místo bydliště, nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště“. 120. V § 79a odst. 4 se slova „§ 4 odst. 4 písm. a), c) až o), § 4 odst. 5 písm. a), c) až f)“ nahrazují slovy “§ 4 odst. 2 písm. a), b) až e) a k), § 4 odst. 3 písm. a) až j), l), m) a n), § 4a odst. 1 až 6“. 121. V § 80 odst. 2 písmeno a) zní: „a) je správcem registru silničních vozidel,“. 122. V § 80 odst. 2 písmena c) až e) znějí: „c) povoluje provozování technické zkušebny, d) rozhoduje o uznání typu silničního vozidla v malé sérii schváleného jiným členským státem s platností na území tohoto státu, e) rozhoduje o udělení výjimky z technických požadavků pro účely povolení výroby jednotlivého silničního vozidla a schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného vozidla,“. 123. V § 80 odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až x) se označují jako písmena f) až v). 124. V § 80 odst. 2 písm. f) a g) se slova „technické způsobilosti“ zrušují. 125. V § 80 odst. 2 písm. n) se slova „, stanic měření emisí, provedených technických prohlídek, technických kontrol silničních vozidel, evidenčních kontrol silničních vozidel, měření emisí a zpracovává statistické výstupy“ nahrazují slovy „a stanic měření emisí“. 126. V § 80 odst. 2 písm. s) se slova „servisních karet“ nahrazují slovy “karet dílny“. 127. V § 80 odst. 2 písm. t) se slova „karet vozidel“ nahrazují slovy „karet podniku“. 128. V § 80 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) a x), která znějí: „w) je správcem informačního systému stanic technické kontroly a x) zveřejňuje statistiky silničních vozidel zapsaných v registru silničních vozidel.“. 129. V § 80 odst. 3 písm. a) se za slovo „udělení“ vkládá slovo „, změně“. 130. V § 80 odst. 4 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až s) se označují jako písmena a) až q). 131. V § 80 odst. 4 písm. b) se za slovo „značku“ vkládají slova „nebo registrační značku na přání“.
52
132. V § 80 odst. 4 písm. b) se slova „a přiděluje tabulku“ nahrazují slovy „a vydává tabulky“. 133. V § 80 odst. 4 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až q) se označují jako písmena d) až p). 134. V § 80 odst. 4 písm. d) se za slovo „trvalém“ vkládá slovo „, dlouhodobém“ a slova „z provozu“ se zrušují. 135. V § 80 odst. 4 písm. j) se slovo „vozidla“ nahrazuje slovem „podniku“ a slova „servisní karty“ se nahrazují slovy „karty dílny“. 136. V § 80 odst. 4 písm. k) se slova „servisní kartu“ nahrazují slovy „kartu podniku a paměťovou kartu dílny“. 137. V § 80 odst. 4 se písmena l) a m) zrušují. Dosavadní písmena n) až p) se označují jako písmena l) až n). 138. V § 80 odst. 4 písm. l) se slovo „vozidel“ nahrazuje slovy „podniku a paměťových karet dílny“. 139. V § 80 odst. 4 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno m). 140. V § 81 odst. 1 se za slova „Policie České republiky“ vkládají slova „ a Celní správa České republiky“. 141. V § 81 odstavec 2 zní: „(2) Vrchní státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo. Při výkonu vrchního státního dozoru dozírá ministerstvo na výkon státního odborného dozoru krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona.“. 142. V § 81 se odstavec 3 zrušuje. 143. V § 82 odst. 1 se slova „rodné číslo, fotografii, věcný a územní rozsah oprávnění a dobu platnosti“ nahrazují slovy „datum narození, fotografii a věcný a územní rozsah pověření“. 144. V § 82 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné porušení povinností kontrolním technikem, zejména při provádění evidenční kontroly, nebo pokud by porušení povinnosti mohlo vést k ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo života a zdraví člověka, zakáže v řízení na místě tomuto kontrolnímu technikovi činnost a zákaz činnosti neprodleně oznámí provozovateli příslušné stanice technické kontroly a ministerstvu. Ministerstvo tuto skutečnost zaznamená do informačního systému stanic technické kontroly a do 30 dnů od obdržení oznámení zahájí řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního 53
technika. Zákaz činnosti uložený podle věty první trvá do doby nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika nebo do uplynutí lhůty podle věty druhé, nebylo-li takové řízení zahájeno.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 145. V § 82 odst. 4 se slova „příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „správní orgán příslušný k projednání věci podle § 84 odst. 4“. 146. V § 82 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 147. V § 82 odstavec 5 zní: „(5) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru může bezprostředně po provedení technické prohlídky nebo měření emisí vyzvat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí přistavila, aby na dobu nezbytně nutnou přistavila zkontrolované vozidlo k opakované částečné nebo celkové technické prohlídce nebo k měření emisí, pokud má důvodné pochybnosti o dodržení stanoveného rozsahu a postupu provádění technických prohlídek nebo měření emisí nebo o tom, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí přistavila, je povinna na základě výzvy osoby pověřené státním dozorem přistavit silniční vozidlo k opakované technické prohlídce nebo k měření emisí. Bezprostředně opakovanou technickou prohlídku nebo měření emisí provede bezplatně kontrolní technik nebo mechanik pod dozorem osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru.“. 148. § 83 a 83a včetně nadpisů znějí: „§ 83 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel, b) jako dosavadní vlastník silničního vozidla v rozporu s § 8 odst. 2 nebo jako osoba, na kterou přešlo vlastnictví silničního vozidla, v rozporu s § 11 odst. 1 nepožádá o zápis změny vlastníka silničního vozidla, c) nepožádá v rozporu § 12 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel, d) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13b odst. 3 nepožádá o trvalé vyřazení, e) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13 odst. 4 nezabezpečí dočasně vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13a odst. 3 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou nebo neuvede údaje o umístění vozidla v době dlouhodobého vyřazení nebo o účelu, k jakému bude silniční vozidlo užíváno v době dlouhodobého vyřazení, popřípadě důvodu jeho dlouhodobého vyřazení, g) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13a odst. 4 nezabezpečí dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, anebo v rozporu s § 13a odst. 5 neumožní kontrolu plnění povinností vlastníka dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, h) jako zaměstnanec technické zkušebny v rozporu s § 27 odst. 3 nezachová mlčenlivost,
54
i) v rozporu s § 36 odst. 4 pozmění stav počítače ujeté vzdálenosti silničního motorového vozidla, j) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu, k) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních vozidel jiného státu, l) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, m) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla, n) v rozporu s § 60 odst. 1 provádí technické prohlídky silničních vozidel bez profesního osvědčení kontrolního technika, o) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. a) neprovede technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek, p) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. b) nevyznačí zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad, q) jako kontrolní technik v rozporu § 61a odst. 1 písm. b) nevloží údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému stanic technické kontroly nebo nepředá dokumentaci osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly, r) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 2 neoznámí skutečnosti týkající se výkonu funkce kontrolního technika, s) jako mechanik v rozporu s § 67a písm. a) nepostupuje stanoveným způsobem nebo ve stanoveném rozsahu při měření emisí nebo při vyznačování měření emisí, t) jako mechanik v rozporu s § 67a písm. b) neoznámí skutečnosti týkající se výkonu funkce mechanika nebo jejich změny, nebo u) v rozporu s § 69 odst. 1 provádí měření emisí silničních vozidel bez profesního osvědčení mechanika. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. m) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až l) a n) až u) lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupky podle odstavce 1 písm. b) a j) uložit pokutu do 5 000 Kč. Ostatní přestupky nelze projednat v blokovém řízení. § 83a Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako provozovatel vozidla vybaveného záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a) nebo jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1a) poškodí nebo pozmění údaje v tomto záznamovém zařízení, b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,
55
c) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, d) jako dosavadní vlastník silničního vozidla v rozporu s § 8 odst. 2 nebo jako osoba, na kterou přešlo vlastnictví silničního vozidla, v rozporu s § 11 odst. 1 nepožádá o zápis změny vlastníka silničního vozidla, e) nepožádá v rozporu § 12 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel, f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13b odst. 3 nepožádá o trvalé vyřazení, g) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13 odst. 4 nezabezpečí dočasně vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, h) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13a odst. 3 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou nebo neuvede údaje o umístění vozidla v době dlouhodobého vyřazení nebo o účelu, k jakému bude silniční vozidlo užíváno v době dlouhodobého vyřazení, popřípadě důvodu jeho dlouhodobého vyřazení, i) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13a odst. 4 nezabezpečí dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, anebo v rozporu s § 13a odst. 5 neumožní kontrolu plnění povinností vlastníka dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, j) jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s § 14a odst. 4 nenahlásí změny údajů, poškození, odcizení nebo ztrátu paměťové karty dílny, k) jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s § 14a odst. 5 neodevzdá tuto kartu, l) v rozporu s § 15 uvede na trh silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla, samostatný technický celek vozidla nebo nedokončené silniční vozidlo, jejichž technická způsobilost nebyla schválena, m) v rozporu s § 36 odst. 4 pozmění stav počítače ujeté vzdálenosti silničního vozidla, n) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu, o) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních vozidel jiného státu, p) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla, q) provozuje stanici technické kontroly v rozporu s § 57 odst. 1 bez osvědčení k provozování stanice technické kontroly, nebo r) provozuje stanici měření emisí v rozporu s § 66 odst. 1 bez osvědčení. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice technické kontroly dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 48 odst. 4 nepředá protokol o technické prohlídce, b) v rozporu s § 48a odst. 4 nepředá správci informačního systému stanic technické kontroly údaje podle § 48a odst. 1, c) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3, d) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické
56
způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, e) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. c) neprovozuje stanici technické kontroly v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly a s podmínkami podle § 54, f) v rozporu § 58 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány, g) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek, h) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. f) nezajistí, aby údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vloženy do informačního systému, i) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. g) nezajistí řádné zpracování záznamníku závad a protokolu o technické prohlídce vozidla, j) v rozporu s § 58 odst. 2 neoznámí změny údajů nebo dokladů, nebo k) v rozporu § 58 odst. 3 nepředloží písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice měření emisí dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje stanici měření emisí v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o oprávnění k jejímu provozování podle § 65 odst. 1 písm. c), e) a f) nebo b) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby měření emisí vozidel byla prováděna osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení mechanika, c) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické vybavení a uspořádání druhu stanice měření emisí, včetně manipulačních prostor, zařízení na odsávání výfukových plynů, větrání, vytápění, bylo v souladu s osvědčením vydaným podle § 66 a prováděcím právním předpisem, d) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány, e) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby bylo postupováno stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu při měření emisí a při vyznačování měření emisí. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které byla přidělena zvláštní registrační značka, se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. b) nezajistí, aby při zkušebním provozu nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a život a zdraví člověka, b) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. c) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem než je zkušební provoz, c) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. d) nevede záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd, d) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. g) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při zkušebním provozu, e) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. a) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem než je manipulační provoz, f) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. b) nevede záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd nebo g) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. e) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při manipulačním provozu.
57
(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. l) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. m) a p), odstavce 2 písm. e) a g) a odstavce 3 písm. c) a e) pokuta do 5 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), j), k), o), q) a r), odstavce 2 písm. c), d), f) a h) a odstavce 3 písm. a), b) a d) pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až i) a n), odstavce 2 písm. a), b), i), j) a k) a odstavce 4 pokuta do 50 000 Kč. (6) Jestliže je správní delikt podle odstavce 1 písm. l) spáchán hromadným uváděním na trh silničních vozidel, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatných technických celků vozidla nebo nedokončených vozidel, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.“. CELEX 31985R3821, 32007L0046 149. V § 84 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává a) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. h), r) a t) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. l), b) krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. n) až q) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. q) a § 83a odst. 2 a c) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. a) až g), i) až m), s) a u) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. a) až k) a m) až p) a r) a § 83a odst. 3 a 4. (5) Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. b) a j) mohou projednat orgány Celní správy České republiky v blokovém řízení.“. 150. § 85 se zrušuje. 151. V § 88 odst. 2 se slova „publikuje předpisová základna a informační dokument pro účely rozhodování o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla a“ nahrazují slovem „publikují“. 152. V § 91 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Vláda stanoví nařízením výši nákladů a způsob úhrad podle § 7g odst. 2.“. Dosavadní odstavce 1 až 6 se označují jako odstavce 2 až 7. 153. V § 91 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 2 odst. 10 a 11, § 3 odst. 4, § 4 odst. 6, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 7 odst. 6, § 7a odst. 3, § 7b odst. 6, § 7d odst. 3, § 7e odst. 4, § 7f odst. 3, § 8 odst. 10, § 14 odst. 3, § 14a odst. 6, § 16 odst. 9, § 17 odst. 7, § 19 odst. 3, § 20 odst. 4, § 21 odst. 4, § 23 odst. 4, § 24 odst. 5, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 28 odst. 1 písm. d), m) a p), § 28d, § 31 odst. 1 a 3, § 33 odst. 2, § 33b odst. 1, § 36 odst. 2, § 38 odst. 3, § 38c odst. 6, § 44 odst. 6, § 45 odst. 1 a 4, § 47 odst. 5, § 48 odst. 1 a 5, § 48a odst. 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 6, § 57 odst. 5, § 58 odst. 3, § 59b odst. 8, § 60 odst. 4, § 62 odst. 3, § 63 odst. 6, § 66 odst. 4, § 67 odst. 1 písm. b) a d), § 69 odst. 3, § 71 odst. 3, § 72 odst. 3, § 74
58
odst. 1, § 75 odst. 2, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1 a 4, § 79 odst. 6, § 79a odst. 5, § 79b odst. 7, § 79c odst. 4 a § 87.“. 154. V § 91 odstavec 6 zní: „(6) Bližší podmínky k provedení technických předpisů uvedených v odstavci 5 stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 155. V § 91 se odstavec 7 zrušuje. 156. Příloha se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a zápisu změny údaje zapisovaného do registru silničních vozidel zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o trvalém nebo dočasném vyřazení silničního vozidla z registru silničních vozidel zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Silniční vozidlo zapsané do registru silničních vozidel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za dočasně vyřazené z provozu na pozemních komunikacích, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona bylo dočasně vyřazeno z registru silničních vozidel po dobu nepřesahující 18 měsíců, a nebylo zahájeno řízení o ukončení režimu dočasného vyřazení z registru silničních vozidel. 3. Silniční vozidlo zapsané do registru silničních vozidel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za dlouhodobě vyřazené z provozu na pozemních komunikacích, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona bylo dočasně vyřazeno z registru silničních vozidel po dobu přesahující 18 měsíců, a nebylo zahájeno řízení o ukončení režimu dočasného vyřazení z registru silničních vozidel. Povinnosti vlastníka silničního vozidla dlouhodobě vyřazeného z provozu na pozemních komunikacích podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v tomto případě neuplatní. 4. Silniční vozidlo zapsané do registru silničních vozidel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za trvale vyřazené z provozu na pozemních komunikacích, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona bylo trvale vyřazeno z registru silničních vozidel podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Silniční vozidlo zapsané do registru silničních vozidel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dále považuje za trvale vyřazené z provozu na pozemních komunikacích, pokud se uplatnil bod 3 a vlastník tohoto vozidla do 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona nesdělil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje podle § 13a odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne, kdy bylo sdělení údajů doručeno obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, se uplatní povinnosti vlastníka silničního vozidla dlouhodobě vyřazeného z provozu na pozemních komunikacích podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
59
5. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše údaje o režimu vyřazení silničního vozidla podle bodů 2 až 4 do registru silničních vozidel. 6. Pokud zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a silniční vozidlo nebylo trvale vyřazeno z registru silničních vozidel, započítává se do lhůty podle § 13a odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i doba zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Na provozovatele stanic technické kontroly zapojených do informačního systému stanic technické kontroly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se postup podle § 48a odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neuplatní. 8. Fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly uděleného okresním úřadem nebo krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a ke dni účinnosti tohoto zákona nezahájila provoz stanice technické kontroly, je povinna zahájit provoz stanice technické kontroly nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické kontroly zahájen v této lhůtě, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit. 9. Provozovatel stanice technické kontroly, který je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly uděleného okresním úřadem nebo krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona krajskému úřadu oznámit současné technické vybavení nebo stavební uspořádání stanice technické kontroly, pokud v základním technickém vybavení nebo stavebním uspořádání stanice technické kontroly došlo oproti jejich stavu v době vydání osvědčení k provozování stanice technické kontroly ke změnám. 10. Provozovatel stanice technické kontroly, který je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly uděleného okresním úřadem nebo krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen před změnou základního technického vybavení nebo stavebního uspořádání stanice technické kontroly podat krajskému úřadu žádost o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Krajský úřad žádosti o změnu rozhodnutí vyhoví, pouze budou-li splněny podmínky podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Profesní osvědčení kontrolního technika a profesní osvědčení mechanika vydaná podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti uplynutím a) 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána do konce roku 2003, b) 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána v letech 2004 až 2006, c) 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána v roce 2007 nebo později.
60
12. Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“) vydá držiteli profesního osvědčení kontrolního technika nebo profesního osvědčení mechanika na jeho žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika nebo mechanika, pokud a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika nebo mechanika podle bodu 11 absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika nebo mechanika a b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Silniční vozidla shodná se schváleným typem, jehož schválení je platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a nesplňuje požadavky zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uvádět na trh a) po 29. říjnu 2014, jedná-li se o vozidla kategorie N1, N2, N3, M2, M3, O1, O2, O3 a O4 užívaná pouze pro zvláštní účely a o dokončená vozidla kategorie N2 a N3, b) po 29. říjnu 2013, jedná-li se o dokončená vozidla kategorie O1, O2, O3 a O4, c) po 29. dubnu 2013, jedná-li se o dokončená vozidla kategorie N1, a d) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o vozidla neuvedená v písmenech a) až c). 14. Platné osvědčení vydané provozovateli stanice technické kontroly podle § 57 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly vydané na dobu neurčitou. 15. Provozovatel stanice technické kontroly, který byl ministerstvem pověřen prováděním technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí i v době po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo vydá tomuto provozovateli stanice technické kontroly na jeho žádost, která musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, pokud žadatel doloží splnění podmínek uvedených v § 59a odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Registrace akreditovaného zástupce podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona. 17. Používají-li jiné právní předpisy pojem „Centrální registr silničních vozidel“, rozumí se tím registr silničních vozidel podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí tohoto zákona. CELEX 32007L0046 ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
61
Čl. III Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č.18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. b) se slova „zvláštního právního předpisu9)“ nahrazují slovy „zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích9)“ a slova „evidence vozidel“ se nahrazují slovy „registrace vozidel“. 2. V § 2 písm. b), § 3 odst. 1, § 8 odst. 3 písm. e), § 12 odst. 3 a § 15 odst. 2 se slovo „evidenci“ nahrazuje slovem „registraci“. 3. V § 2 písmeno j) zní: „j) registračním místem správní orgán, který je příslušný k registraci vozidel podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,“. 4. V § 3 odst. 1 se slova „příslušnému orgánu evidence odevzdal registračním orgánem k vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li vydána pouze jedna, s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „tabulka s registrační značkou“) a osvědčení o registraci vozidla“ nahrazují slovy „vozidlo bylo dočasně nebo dlouhodobě vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“. 5. § 12 odst. 1 písmeno b) zní: „b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo,“. 6. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „evidence vozidel“ nahrazují slovy „provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“. 7. V § 12 odst. 3 se slova „evidence vozidel“ nahrazují slovy „provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“ a slova „k tomuto evidenčnímu úkonu nemohla z důvodů nezávislých na její vůli tento evidenční úkon provést“ se nahrazují slovy „požádat o trvalé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích nemohla z důvodů nezávislých na její vůli takovou žádost podat“. 8. V § 14 odst. 3 se za slovo „vozidla“ vkládají slova „zelenou kartu jako“. 9. V § 15 odst. 2 se slova „, které provozuje Centrální registr vozidel“ zrušují. 10. V § 15 odst. 3 se slovo „Centrálním“ zrušuje a za slovo „registru“ se vkládá slovo „silničních“.
62
11. V § 15 odst. 5 se slova „odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci nebo osvědčení o technickém průkazu (dále jen „osvědčení o registraci“) tohoto vozidla příslušnému orgánu evidence“ nahrazují slovy „požádat příslušné registrační místo o dlouhodobé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“. 12. V § 15 odst. 5 se věty druhá a třetí zrušují. 13. V § 15 odst. 6, 11 a 12 a v § 15a odst. 2 se slova „Centrálního registru vozidel“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel“. 14. V § 15 odst. 6 se slova „odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla“ zrušují. 15. V § 15 odst. 11 se slova „registru silničních vozidel“ nahrazují slovy „provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“ a slova „příslušný orgán evidence“ se nahrazují slovy „příslušné registrační místo“. 16. V § 15 odst. 12 písmeno j) zní: „j) datum vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.“. 17. V § 16 odst. 1 písmeno a) zní: „a) poruší povinnost podle § 1 odst. 2,“. 18. V § 16 odst. 1 písm. b) se slova „neodevzdá tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla“ nahrazují slovy „nepožádá o dlouhodobé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“. 19. V § 16 odst. 1 písm. c) se slova „, nebo doklad o hraničním pojištění“ zrušují. 20. V § 16a odstavec 1 zní: „(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší povinnost podle § 1 odst. 2, nebo b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 nepožádá o dlouhodobé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.“. 21. V § 16b odst. 4 se na konci textu doplňují věty „V případě zjištění porušení § 1 odst. 2 informuje orgán podle věty první o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Kancelář, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V informaci uvede údaje o vozidle a jeho vlastníku.“. 22. V § 24c odstavec 1 zní:
63
„(1) Kancelář má proti vlastníku tuzemského vozidla právo na úhradu příspěvku, zjistí-li porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Za úhradu příspěvku odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. V případě vozidla podléhajícího registraci vozidel vzniká povinnost k úhradě příspěvku tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy byla porušena povinnost podle § 1 odst. 2; to neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d).“. 23. V § 24c odst. 2 se slova „bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem“ nahrazují slovy „byla porušena povinnost podle § 1 odst. 2“. 24. V § 24c odstavec 3 zní: „(3) Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3, z údajů podle § 16b odst. 4 nebo z údajů získaných při šetření události podle § 24 odst. 2 písm. b).“. 25. V § 24c odst. 4 se za větu první vkládá věta „Tato výzva musí obsahovat výsledek porovnání údajů podle § 15 odst. 3.“. 26. V § 24c odst. 4 se slova „vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem“ nahrazují slovy „nebyla porušena povinnost podle § 1 odst. 2“. 27. V § 24c odst. 5 se za slovy „§ 1 odst. 2“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a § 15 odst. 5“ se zrušují. 28. V § 24c odst. 6 se slova „příslušný orgán evidence“ nahrazují slovy „příslušné registrační místo“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o silničním provozu Čl. IV Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. …/2012 Sb. a zákona č. .../2012 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno b) zní: „b) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v
64
registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu38b) nebo obdobné evidenci jiného státu,“. 2. V § 6a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo nebezpečná závada, zašle policie kopii dokladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k zapisování údajů o vozidle do registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu38b). Není-li takový obecní úřad obce s rozšířenou působnosti, zašle policie kopii dokladu Ministerstvu dopravy (dále jen „ministerstvo“).“. 3. V § 43 odst. 5 se slova „Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb. a zákona č. 119/2012 Sb., se mění takto: 1. V části II položce 26 písm. a) úvodní část ustanovení zní: „a) Zápis do registru silničních vozidel nebo zápis změny vlastníka nebo provozovatele v registru silničních vozidel, jde-li“.
65
2. V části II položce 26 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) Dlouhodobé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích Kč
200“.
Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k). 3. V části II položce 26 písm. d) se číslo „200“ nahrazuje číslem „300“. 4. V části II položce 26 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) Vydání tabulky registrační značky na přání
Kč 5000 za každou tabulku
f) Vydání tabulky registrační značky s registrační značkou již tomuto silničnímu vozidlu přidělenou Kč 600 za každou tabulku“. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena g) až m). 5. V části II položce 26 písm. k) se slovo „vozidla“ nahrazuje slovem „podniku“. 6. V části II položce 26 písm. l) se slova „servisní karty“ nahrazují slovy „karty dílny“. 7. V části II položce 26 se doplňují písmena n) a o), která znějí: „n) rezervace registrační značky při změně vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, při trvalém nebo dlouhodobém vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích nebo při přidělení registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu Kč 300 o) rezervace registrační značky na přání v ostatních případech
Kč 500“.
8. V části II položce 26 oddílu „Osvobození“ bodě 1 se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene i)“. 9. V části II položce 26 oddílu „Osvobození“ bodě 4 se slova „písmene d)“ nahrazují slovy „písmene g)“. 10. V části II položce 26 oddílu „Předmětem poplatku není“ bod 1 zní: „1. Dlouhodobé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích z důvodu jeho odcizení a trvalé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích.“. 11. V části II položce 26 oddílu „Poznámky“ bod 3 zní: „3. Je-li vybírán poplatek za zápis do registru silničních vozidel nebo zápis změny vlastníka nebo provozovatele v registru silničních vozidel podle písmene a) této položky, nevybírá se poplatek podle písmene h).“. 12. V části II položce 26 oddílu „Poznámky“ bodě 4 se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene i)“.
66
13. V části II položce 26 oddílu „Poznámky“ bodě 5 se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene j)“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 11, pokud jde o § 5 odst. 7 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 7. listopadu 2013. CELEX 32011L0082
67
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část A) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – malá RIA 1. Důvod předložení 1.1. Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 1.2. Stanovení cíle (žádoucího stavu), který má být dosažen řešením problému 1.2.1. Vnitrostátní cíle Hlavní cíle navrhované novely se dotýkají třech oblastí právní úpravy zákona č. 56/2001 Sb. a jsou uvedeny níže. A/ Registr a registrace vozidel Dosavadní právní úprava registru a registrace silničních vozidel neprošla od doby přijetí zákona č. 56/2001 Sb. žádnou významnější změnou. Zároveň však jde právě o tu část právní úpravy zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která podle praktických zkušeností správních orgánů i ministerstva vedle právní úpravy stanic technické kontroly působí při své aplikaci nejvíce problémů a která – i s ohledem na skutečnost, že se významně dotýká v podstatě všech subjektů provozujících vozidla v provozu na pozemních komunikacích – byla a je předmětem častých požadavků na precizaci či doplnění. Zásadním problémem technické podoby registru silničních vozidel je skutečnost, že dosavadní úprava §§ 4 a 5 zákona č. 56/2001 Sb. vychází z koncepce dílčích registrů vozidel, které jsou vedeny jednotlivými obecními úřady obcí s rozšířenou působností a tyto jednotlivé registry jsou zastřešeny centrálním registrem, vedeným Ministerstvem dopravy. Registr silničních vozidel tedy není jednotným systémem a ve své stávající podobě neumožňuje efektivně využít možností elektronických databází a propojení na ostatní systémy státní správy. Rovněž není na zákonné úrovně jasně vyřešen vztah ke všem souborům údajů, které registr obsahuje, popř. má obsahovat (ztracené, zničené a odcizené dokumenty a registrační značky apod.). V souvislosti s převodem zajišťování technického provozu registru vozidel z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy bude vybudován nový registr silničních vozidel, jehož technické řešení má překonat výše uvedené nedostatky stávajícího stavu. Je tedy potřeba změnit právní úpravu tak, aby registr silničních vozidel byl jednoznačně pojat jako jednotný informační systém s přesně vymezenými soubory dat, správou a napojením na základní, popř. ostatní agendové registry. Jako další klíčový problém platné právní úpravy registrace vozidel se ukazuje zejména absence jednoznačné a komplexní úpravy zápisu změny údaje o vlastníkovi či provozovateli 68
silničního vozidla (tzv. „přeregistrace“ vozidla), která by neumožňovala obcházení nebo porušování povinností dosavadního i nového vlastníka (či provozovatele) vozidla řádně a včas zajistit zápis změny údaje vlastníka či provozovatele silničního vozidla. V důsledku současné nedostačující úpravy přeregistrace vozidla dochází např. k tomu, že dosavadní vlastník vozidla provede „odhlášku“ (odhlásí se jako vlastník či provozovatel vozidla z registru), nicméně nový vlastník již nesplní svou povinnost podat „přihlášku“ vozidla na sebe a jako vlastník vozidla (a tím ve většině případů i jako provozovatel vozidla) je pak v registru nadále vedena osoba předchozího vlastníka vozidla, která však již vozidlo nemá ve své moci a nemůže ani stav zápisu v registru vozidla změnit (vzhledem k tomu, že při převodu vozidla dojde i k převodu dokladů (technického průkazu a osvědčení o registraci) k němu). K přeregistraci vozidla je totiž podle platné právní úpravy potřeba dvou výše uvedených úkonů, které neprobíhají (resp. nemusí proběhnout) současně. Cílem hledaného řešení tedy musí být odstranění výše popsaného nežádoucího stavu, kdy určitá část silničních vozidel evidovaných v registru silničních vozidel (nevyřazených ať už dočasně či trvale z registru) se nachází ve výše popsaném přechodném stavu „polopřevodu“, tedy nedokončeného převodu vozidla, kdy není zřejmé, kdo je skutečným vlastníkem vozidla a jako vlastník či provozovatel vozidla je v registru nadále vedena osoba dřívějšího vlastníka (jež zůstane v registru zapsána až do doby „přihlášky“ nového vlastníka (provozovatele)) a obecně změnit způsob vedení registru vozidel a zápisu do něj tak, aby zejména údaje o vlastnících a provozovatelích silničních vozidel aktuálně provozovaných vozidel odpovídaly skutečnosti, a to i s ohledem na nedávno přijatou novelu zákona č. 361/2000 Sb., jež v úpravě navržené s ohledem na řešení problematiky výmluvy na „osobu blízkou“ počítá s odpovědností osoby provozovatele vozidla za správní delikt, pokud není zjištěn skutečný pachatel přestupku na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. K druhému uvedenému hlavnímu cíli změny této úpravy – relevanci údajů zapsaných v registru vozidel směřuje i druhá zásadní změna právní úpravy registrace vozidel – úprava vyřazování z registru silničních vozidel a zejména její rozšíření o zcela nový institut dlouhodobého vyřazení vozidla z registru silničních vozidel. Zákon č. 56/2001 Sb. dosud neobsahoval detailnější úpravu přidělování registračních značek a vydávání tabulek s přidělenou registrační značkou. Jejich přidělování a vydávání souvisí s registrací či přeregistrací vozidla, případně jsou vydávány na žádost v případě odcizení, ztracení či poškození. Zvláště v poslední době se podle zkušeností z praxe i v návaznosti na veřejně diskutované téma netransparentního a potenciálně prokoruptivního systému přidělování registračních značek v případech některých výslovně žádaných kombinací znaků na registrační značce ukázala jako jeden z důležitých potenciálních cílů připravované novelizace zákona nutnost pokusit se změnit stávající systém přidělování registračních značek a vydávání tabulek s přidělenými registračními značkami konkrétní právní regulací systému umožňujícího přidělování registračních značek obsahujících kombinaci znaků na přání žadatele (a současně úpravou vydávání tabulek s takto přidělenými registračními značkami). Jako další problém vyvstávající v souvislosti s vydáváním registračních značek byl identifikován pravidelně se zvyšující počet vydávaných tabulek registračních značek v rámci celé České republiky. Jeho příčinou je jak nárůst registrací nových vozidel při rychlejší obnově vozového parku související se zvyšující se ekonomickou úrovní domácností i firem, tak stále vysoký počet registrací dovezených vozidel, ale v neposlední řadě i významně se nesnižující počet přeregistrací vozidel již provozovaných na území ČR a zapsaných v registru silničních vozidel.
69
Výrobu a distribuci tabulek registračních značek podle potřeb obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které přidělují registrační značku a vydávají tabulku RZ konkrétnímu vozidlu) zajišťuje podle platné právní úpravy Ministerstvo dopravy, jež zároveň pokrývá ze své rozpočtové kapitoly též náklady na výrobu a distribuci tabulek. Tyto náklady se v souvislosti s výše uvedeným nárůstem výdeje tabulek registračních značek taktéž zvyšují, aniž by však zároveň docházelo k navýšení příslušné rozpočtové kapitoly ministerstva. Za vydání tabulek s přidělenou registrační značkou či registraci silničního vozidla je sice žadatelem hrazen správní poplatek, ten je však příjmem správního úřadu provádějícího registraci silničního vozidla nebo přidělování nové registrační značky v případě odcizení, ztracení či poškození, tedy obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době nelze vzhledem k realizovaným nezbytným úsporným opatřením na výdajové stránce státního rozpočtu počítat s dalším navyšováním rozpočtových prostředků a vzhledem k tomu, že primárně by měly podle názoru Ministerstva dopravy být identifikovány možné rezervy stávajícího systému a alternativní řešení problematiky navyšování objemu veřejných prostředků vkládaných do výroby a distribuce tabulek registračních značek, byl jako další cíl připravované novely zákona č. 56/2001 Sb. určen i soubor opatření, který by jednak pomohl omezit potřebu výroby a vydávání tabulek registračních značek (např. možností převodu registrační značky mezi vozidly nebo ponechání registrační značky vozidlu i po jeho přeregistraci za stanovených podmínek) a dále umožnil kompenzovat prostředky vydávané na výrobu a distribuci tabulek registračních značek. B/ Schvalování typu vozidla Platná právní úprava schvalování typu silničního vozidla a jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků (dále též „schvalování typu“) svou koncepcí pochází z doby přípravy zákona č. 56/2001 Sb., tedy z doby před vstupem České republiky do Evropské unie, což se odráží na jejím systematickém členění, úpravě konkrétních institutů a na její jisté terminologické a funkční nedostatečné provázanosti s ostatkem právní úpravy technických podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích jak v zákoně, tak především v prováděcí právní úpravě navázané na tuto část zákona obsažené ve vyhlášce č. 341/2002 Sb. Uvedená právní úprava je totiž navázána na rozsáhlou unijní a také mezinárodněprávní úpravu upravující technické požadavky na vozidla a jeho součásti. Zvláště velmi rozsáhlá unijní právní úprava (dlouhá řada tzv. technických směrnic počínaje směrnicí 70/156/EHS) musela být před přistoupením ČR k Evropské unii inkorporována do v té doby již platné a účinné vnitrostátní právní úpravy, z čehož vyplývala nutnost vypořádat se s transpozicí nejen úpravy čistě technických požadavků na vozidla, systémy, konstrukční části či samostatné technické celky, ale též některých dílčích souvisejících procesních úprav. Následné novelizace této části zákona reagovaly na popsaný stav spíše dílčím způsobem, ale zásadní komplexní a koncepční změnu této úpravy nepřinesly. Výsledkem je stav, kdy právní úprava schvalování typu v zásadě naplňuje veškeré cíle a zásady unijní právní úpravy, nicméně je z části nepřehledná, nesystematická, pojmově nejednotná a občas obtížně aplikovatelná. Některé absentující či jen částečně nebo rozporně upravené prvky úpravy musí být překonávány aplikační a metodickou praxí. V roce 2007 pak byla přijata zcela nová rámcová směrnice 2007/46/ES (rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla), která sjednotila a doplnila dosud roztříštěnou a dílčí harmonizovanou procesní úpravu schvalování typu a dále zvýraznila nutnost komplexní revize vnitrostátní právní úpravy schvalování typu.
70
Cílem řešení je tedy komplexní a přehledná právní úprava schvalování typu srozumitelná a bezproblémově aplikovatelná jak pro výrobce silničních vozidel a jejich komponentů a jejich zástupce, tak pro technické zkušebny a Ministerstvo dopravy jako schvalovací orgán. Řešení popsaného stavu spočívá v nahrazení dosavadní zákonné právní úpravy novou úpravou, která by byla terminologicky a věcně jednotná a odpovídající unijní právní úpravě (směrnice 2007/46/ES a vedle ní stojící speciální technické předpisy), jejíž struktura a systematika by přehledně uváděla jednotlivé instituty, způsoby schvalování typu, působnost a pravomoc schvalovacího orgánu a povinnosti výrobců a dovozců vozidel související se schvalováním jejich typu, zajišťováním shodnosti následné výroby a prokazováním shody se schváleným typem a s uváděním vozidel na trh. Zároveň by měla tato nová úprava obsáhnout pouze nezbytný zákonný rámec schvalování typu a stanovit přesné a jednotné rozhraní mezi zákonnou úpravou a neméně významnou prováděcí právní úpravou, která by měla obsáhnout především úpravu konkrétních technických požadavků na vozidla, systémy, konstrukční části či samostatné technické celky pro účely schvalování jejich typu. V této části se jedná o čistou transpozici předpisů Evropských společenství. Dalším cílem je zjednodušení nadbytečně komplikované úpravy jednotlivého dovozu silničních vozidel ze zahraničí a uvedení této úpravy do souladu se správní praxí, kdy v návaznosti na přijetí vyhlášky č. 388/2008 Sb. již nedochází při dovozu typově schválených vozidel z jiných členských států Evropské unie k žádnému přezkumu a schválení jejich technické způsobilosti je automatické. V této oblasti je rovněž cílem zamezit zneužívání technických průkazů vydávaných při schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla. C/ Stanice technické kontroly a stanice měření emisí Současná právní úprava subjektů vykonávajících technické prohlídky silničních motorových vozidel, tedy stanic technické kontroly, se jeví v řadě oblastí jako nedostatečná. V praxi až příliš četné případy hrubého porušování povinností ve vztahu k provádění technických prohlídek vozidel, ať už jednotlivými kontrolními techniky nebo provozovateli konkrétních stanic technické kontroly, odhalily řadu nedostatků právní úpravy, která zejména nestanovuje dostatečně určitě povinnosti jednotlivých subjektů a nezakládá dostatečné pravomoci orgánů státní správy k jejich důsledné a účinné kontrole a vymáhání jejich plnění. Cílem řešení je zejména zlepšení úpravy oblasti stanic technické kontroly a státního odborného dozoru nad jejich činností, konkrétně jednoznačné zakotvení povinností provozovatelů stanic technické kontroly a kontrolních techniků, zajištění zvýšení odborných znalostí kontrolních techniků a jejich pravidelného prohlubování, vytvoření zákonného podkladu pro centralizovaný informační systém stanic technické kontroly a další související otázky. Dalším cílem je úprava některých dílčích otázek v oblasti registru silničních vozidel, konkrétně problematiky zpřesnění postupu při změně zápisu v registru vozidel v případě převodů vozidel (tj. při změně jejich vlastníka nebo provozovatele), kdy v současnosti s ohledem na benevolentní úpravu dochází k neúplným a nedokončeným převodům a snížené spolehlivosti údajů v registru silničních vozidel. S ohledem na nedostatečnou úpravu povinností provozovatelů stanic měření emisí a mechaniků, kteří tato měření provádějí, je dalším cílem doplnění této úpravy a vymezení povinností.
71
1.2.2. Unijní cíle Jako reakce na rozsáhlý a dosti nepřehledný systém výše zmíněných technických směrnic byla na úrovni Evropské unie s cílem sjednotit a zjednodušit unijní právní úpravu v oblasti technických požadavků na vybrané kategorie vozidel, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky připravena a schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), která sjednocuje a plně harmonizuje procesní úpravu schvalování typu a zároveň působnost takto harmonizovaných pravidel pro schvalování typu vozidla rozšiřuje oproti směrnici 70/156/ES z kategorie M1 i na další kategorie vozidel (celkově jde o kategorie M, N a O, viz k tomu text níže). Úprava konkrétních technických požadavků na vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky je pak nadále ponechána na jednotlivých „regulačních aktech“, samostatných technických unijních předpisech. Jakkoli je rámcová směrnice a její právní úprava do vnitrostátní právní úpravy schvalování typu již navázána prostřednictvím předchozích transpozic technických směrnic, vyžaduje si z důvodu zpřehlednění, zpřesnění a komplexního postižení její právní úpravy samostatný implementační akt formou novelizace zákona č. 56/2001 Sb. (a následně i vyhlášky č. 341/2002 Sb.), který je navrhován předkládanou novelou zákona. Kromě výše uvedené rámcové směrnice, jež se vztahuje na nová motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly konstruovaná a vyrobená pro přepravu osob (vozidla kategorie M) a přepravu nákladů (vozidla kategorie N), včetně vozidel přípojných (vozidla kategorie O), bylo na úrovni Evropské unie dosaženo rovněž harmonizace podmínek pro schvalování typů dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (vozidel kategorie L), jakož i zemědělských a lesnických traktorů (vozidel kategorie T). Předložená novela zákona č. 56/2001 Sb. proto zapracovává do vnitrostátního právního řádu rovněž požadavky -
směrnice 2002/24/ES o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/ES a
-
směrnice 2003/37/ES o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS.
Dalším cílem sledovaným unijním právem, konkrétně směrnicí 2000/30/ES o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství, je v zájmu zvýšení bezpečnosti silničního provozu, ochrany životního prostředí a spravedlivé hospodářské soutěže sjednocení silničních technických kontrol vozidel, zejména užitkových. Návrh nově transponuje do vnitrostátního právního řádu požadavky čl. 7 zmíněné směrnice. Na úrovni Evropské unie bylo po zkušenostech s aplikací Prümské smlouvy, uzavřené mezi vybranými členskými státy Evropské unie, přikročeno k začlenění podstatných ustanovení této smlouvy do právního rámce Evropské unie. Došlo k tomu především přijetím rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, které obsahuje ustanovení zaměřená na zlepšení výměny informací prostřednictvím přístupu do automatizovaných souborů analýz DNA, automatizovaných systémů pro daktyloskopickou identifikaci a registrů silničních vozidel členských států Evropské unie. Z pohledu působnosti Ministerstva dopravy je stěžejní čl. 12 rozhodnutí, které pro účely předcházení trestným činům a jejich vyšetřování a pro projednávání jiných protiprávních činů, které spadají do působnosti soudů nebo státních
72
zastupitelství, jakož i pro zachování veřejné bezpečnosti stanoví členským státům povinnost národním kontaktním místům ostatních členských států umožnit přístup k vnitrostátním údajům o vlastnících nebo provozovatelích silničních vozidel a údajům o těchto vozidlech. Systém výměny informací o silničních vozidlech a jejich vlastnících založený v právu EU uvedeným rozhodnutím 2008/615/SVV byl dále využit i pro výměnu informací mezi orgány členských států pro účely stíhání vybraných dopravních přestupků, a to směrnicí 2011/82/EU o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. 2. Zhodnocení současné právní úpravy Základním právním předpisem upravujícím oblast stanic technické kontroly a stanic měření emisí, registru a registrace silničních vozidel i schvalování typu silničních vozidel a jejich systémů, konstrukčních částí či samostatných technických celků je zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“), konkrétně pak jeho části druhá (registr a registrace vozidel), třetí (schvalování silničních vozidel) a část čtvrtá (vozidlo v provozu). Podrobněji jsou pak tyto oblasti na základě zmocnění obsažených v uvedeném zákoně upraveny vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, v platném znění, vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, v platném znění a vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění. 2.1. Právní úprava registru a registrace silničních vozidel včetně úpravy registračních značek Dosavadní úprava registru a registrace silničních vozidel (včetně vyřazování vozidla z registru) je soustředěna, jak již bylo výše uvedeno v části druhé zákona č. 56/2001 Sb., konkrétně pak jde o - ustanovení § 4 až § 14a a to tak, že v §§ 4 až 5 obsahuje úpravu samotného registru silničních vozidel včetně údajů v něm zaznamenávaných a jejich výdeje, jeho povahy a příslušnosti k jeho vedení a dále úpravu centrálního registru silničních vozidel a výdeje údajů v něm vedených; - ustanovení §§ 6 až 10 upravující registraci (zápis) vozidla do registru včetně souvisejících úkonů správního orgánů a dále upravující právo zástavní k silničnímu vozidlu a jeho zápis v registru; - ustanovení §§ 11 a 12 obsahující úpravu změny údajů vedených v registru silničních vozidel, a - ustanovení §§ 13 a 14 regulující oblast vyřazování (trvalého a dočasného) vozidla z registru silničních vozidel - ustanovení § 14a upravující vydávání paměťových karet vozidla. Při aplikaci platné právní úpravy registru a registrace silničních vozidel byly identifikovány největší problémy především v těchto oblastech:
73
a) Úprava podoby registru silničních vozidel v kombinaci s centrálním registrem, který není koncipován jako jednotný infromační systém veřejné správy standardně napojený na základní a ostatní agendové registry, a dále nejasnosti obsažené v § 4 ohledně skutečného rozsahu údajů evidovaných v registru silničních vozidel a jejich správy. b) Výkladově nejasná a neúplná úprava zápisu změny vlastníka či provozovatele silničního vozidla (tzv. „přeregistrace“ vozidla) umožňující nesankcionované obcházení nebo porušování povinností dosavadního i nového vlastníka (či provozovatele) vozidla řádně a včas zajistit zápis změny údaje vlastníka či provozovatele silničního vozidla, kdy jednak není z textu zákona zcela zřejmé, zda a v jakém rozsahu se na uvedenou situaci vztahují stávající §§ 6 a 7 (registrace vozidla) nebo §§ 11 a 12 (změna údajů v registru silničních vozidel), a jednak jako správní delikt je postihováno pouze porušení poměrně obecně a neurčitě formulované povinnosti registrovat vozidlo obsažené v ustanovení § 6 odst. 1 a 2. V praxi je podle platné úpravy postup takový, že původní vlastník nebo provozovatel vozidla ohlásí změnu a uvede údaje o novém vlastníku či provozovateli (k čemuž se nevyžaduje žádné potvrzení těchto údajů touto osobou). Nový majitel či provozovatel pak má povinnost provést registraci vozidla podle § 6 zákona, k čemuž ale často nedochází a jako vlastník vozidla (a tím ve většině případů i jako provozovatel vozidla) je pak v registru nadále vedena osoba předchozího vlastníka vozidla, která však již vozidlo nemá ve své moci a nemůže ani stav zápisu v registru vozidla změnit (vzhledem k tomu, že při převodu vozidla dojde i k převodu dokladů (technického průkazu a osvědčení o registraci) k němu). K přeregistraci vozidla je totiž podle platné právní úpravy potřeba dvou výše uvedených úkonů, které – jak je zřejmé z výše uvedeného - neprobíhají (resp. nemusí proběhnout) současně. Dalším problémem souvisejícím s výše uvedenou úpravou je též možnost provést zápis vozidla do registru silničních vozidel (registraci) či změnu tak zásadních údajů vedených v registru silničních vozidel, jako je změna vlastníka či provozovatele, i bez faktického vědomí osoby, jíž se dotýkají (zejm. dosavadního a nového vlastníka příp. provozovatele vozidla), protože je za tyto osoby může provést (podat žádost) i třetí osoba na základě plné moci, u níž se však nepožaduje ověření podpisu zmocnitele. c) Nedostatečná úprava vyřazování silničního vozidla z registru silničních vozidel, v níž zejména způsobuje problémy aplikace § 13 odst. 1 a 2 upravujících trvalé vyřazení, v nichž jsou nejasně a kontradiktorně formulovány podmínky trvalého vyřazení (např. zánik vozidla oproti podmínce doložení převzetí vozidla provozovatelem zařízení ke sběru autovlaků, trvalé vyřazování na základě pouhého zániku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla apod.) nebo možnost trvale vyřazovat vozidlo z registru na žádost a z úřední povinnosti. U dočasného vyřazení z registru (§ 13 odst. 3 a 4) pak z důvodu absence sankce za neukončení režimu dočasného vyřazení v zákonem stanovené lhůtě nebo jiné přímé motivace k ukončení dočasného vyřazení dochází k hromadění vozidel v tomto segmentu registru, přičemž často dochází i v tomto režimu k faktickému rozebrání těchto vozidel v rozporu s požadavky zákona o odpadech nebo k dalšímu převádění vozidel dočasně vyřazených z registru. V registru silničních vozidel v důsledku výše uvedených problémů platné úpravy figurují často neúplné, neaktuální či nesprávné údaje o řadě vozidel, jejich vlastnících a provozovatelích, často jednou ze stran nepotvrzené nebo i údaje neodpovídající faktické skutečnosti (dodnes jsou v registru silničních vozidel zapsána (jako provozovaná) i vozidla, jež již fakticky provozována nejsou, nebo jsou rozebrána), což způsobuje řadu obtíží zejména ve vztahu k povinnému pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a snižuje právní jistotu skutečných vlastníků nebo provozovatelů vozidel. Nově by pak mohl popsaný stav registru silničních vozidel působit potíže i s ohledem na nedávno přijatou novelu zákona č. 361/2000 Sb., jež počítá s odpovědností osoby provozovatele vozidla za správní 74
delikt, pokud není zjištěn skutečný pachatel přestupku na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. d) V oblasti právní úpravy registračních značek a jejich přidělování pak možnost korupce související se zneužíváním systému přidělování registračních značek u výslovně požadovaných kombinací znaků s kombinací znaků podle přání žadatele; dále nemožnost vydání tabulky RZ se stejnou registrační značkou při poškození dosavadní tabulky nebo jako třetí tabulku na nosič kol umístěný v zadní části silničního vozidla, dosavadní nemožnost převodu registrační značky mezi vozidly nebo ponechání registrační značky vozidlu i po jeho přeregistraci na osobu jiného vlastníka. Všechny tyto problémy souvisí s absencí jakékoli podrobnější úpravy přidělování registračních značek (včetně přidělování registračních značek „na přání“) v zákoně nebo v prováděcí právní úpravě. Jak již výše uvedeno, jako další problém vyvstávající v souvislosti s vydáváním registračních značek byla identifikována ekonomická náročnost stávajícího systému přidělování registračních značek a výdeje a distribuce tabulek registračních značek, resp. zvyšující se zatížení státního rozpočtu (kapitoly Ministerstva dopravy) v důsledku nutnosti plně hradit výrobu a distribuci tabulek registračních značek. 2.2. Právní úprava schvalování typu silničních vozidel, systémů, konstrukčních částí či samostatných technických celků vozidel Oblast schvalování silničních vozidel je v zákoně č. 56/2001 Sb. obsažena v jeho části třetí, úprava typového schvalování vozidel a jejich komponentů je obsažena konkrétně v hlavě I této části, v §§ 15 – 28, a schvalování jednotlivě vyrobeného silničního vozidla ji následuje v hlavě II, v §§ 29 – 33. Tato právní úprava je nedostatečná a přináší největší výkladové a aplikační problémy v těchto oblastech: - existence nejasného a nepřesného terminologického rozlišení mezi ES schválením typu a tzv. „národním“ schválením typu, - nejasné odlišení úpravy vztahující se na schvalování typu silničního vozidla a na schvalování typu systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, - neexistence zákonného rozlišení různých způsobů schválení typu vozidla (jednorázové, postupné či kombinované schválení typu), částečná inkompatibilita pojetí institutu vícestupňového schvalování s unijním právem, nedostatečná právní úprava schvalování typu vozidel vyráběných v malé sérii a absence právní úpravy uvádění tzv. vozidel z výběhu série na trh, - nedostatečná úprava působnosti ministerstva k posuzování dostatečnosti opatření zajišťujících shodnost výroby se schváleným typem a neúplné vymezení všech důležitých povinností výrobce (nebo jeho zástupce) při schvalování typu a uvádění vozidel a jejich komponentů na trh. 2.3. Úprava schvalování technické způsobilosti a registrace jednotlivě dovezených vozidel Ministerstvo dopravy provedlo komplexní vyhodnocení právní úpravy registrace silničních vozidel dovezených z jiných států (včetně států unijních) do České republiky a navrhuje zavést určité změny relevantních požadavků, jejichž splnění je předpokladem pro zapsání těchto vozidel do registru silničních vozidel České republiky. Tyto požadavky se odvíjejí od dvou stěžejních okolností:
75
- charakteru schválení vozidla v jiném členském státě Evropské unie, případně v zemi, jež není členským státem Evropské unie a - předchozího (ne)zapsání silničního vozidla v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci v jiném členském státě Evropské unie. Jak bylo uvedené výše, směrnice 2002/24/ES, 2003/37/ES a 2007/46/ES přispěly k vytvoření společného trhu harmonizací podmínek stanovených pro schvalování typů - vozidel se čtyřmi koly konstruovaných a vyrobených pro přepravu osob (vozidla kategorie M) a přepravu nákladů (vozidla kategorie N), včetně vozidel přípojných (vozidla kategorie O), - dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (vozidel kategorie L), jakož i - zemědělských a lesnických traktorů (vozidel kategorie T). Splňuje-li typ vozidla technické požadavky stanovené tzv. regulačními akty (tj. zvláštními unijními směrnicemi a nařízeními, případně jim na roveň postavenými předpisy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů) a současně je výrobce způsobilý zajistit výrobu silničních vozidel shodných se schvalovaným typem, členský stát vydává ES schválení typu, jež je platné ve všech členských státech Evropské unie. Na ES schválení typu navazuje vydání prohlášení o shodě, kterým výrobce osvědčuje, že vozidlo náležející do série typu schváleného s platností pro celou Unii, splňovalo v době výroby požadavky příslušných regulačních aktů a odpovídá schválenému typu. Směrnice 2002/24/ES, 2003/37/ES a 2007/46/ES stanoví pro členské státy shodně povinnost registrovat nová vozidla a povolit jejich prodej nebo uvádění do provozu z hlediska jejich konstrukce a funkce, pokud jsou vybavena platným prohlášením o shodě. Povinnost registrace těchto nových vozidel, dovezených do České republiky, je zohledněna v ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) bodu 2. zákona ve znění návrhu jeho novely, dle kterého je předpokladem registrace předložení prohlášení o shodě. Jedná-li se o nová silniční vozidla opatřena ES schválením typu, jež byla hromadně dovezena do České republiky, k registraci obvykle dojde na základě předložení technického průkazu silničního vozidla (dle § 6 odst. 5 písm. a) bodu 1 zákona ve znění návrhu jeho novely), a to s ohledem na povinnost výrobců a autorizovaných zástupců těchto vozidel vydávat k vozidlům technický průkaz, má-li být vozidlo uvedeno na trh v České republice. V případě, že vozidlo vyrobené ve shodě s ES schválením typu již bylo provozováno v jiném členském státě EU (tj. nejedná se o nové vozidlo), obvykle se nepředkládá prohlášení o shodě, protože tento dokument je ve většině členských států odebrán příslušnými registračními orgány po provedení registrace vozidla. Předpokladem registrace je proto předložení osvědčení o registraci silničního vozidla (a příp. také technického průkazu) vydaného jiným členským státem EU (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 3. zákona ve znění návrhu jeho novely). Do České republiky mohou být dovážena kromě vozidel vyrobených ve shodě s ES schválením typu rovněž jiná silniční vozidla, především vozidla, která byla vyrobena v době před existencí jednotlivého ES schvalování pro určitou (pod)kategorii vozidla, vozidla vyrobená ve shodě s typem platným pouze v členském státě schválení (tj. vozidla vyrobená v malých sériích) nebo vozidla schválena jednotlivě, tj. nikoli sériově a pouze podle vnitrostátních předpisů. U těchto vozidel však není garantováno dodržení harmonizovaných technických požadavků vyplývajících z práva Evropské unie (a potažmo i z předpisů Evropské hospodářské komise OSN – dále EHK OSN), a proto jsou zvláštní vnitrostátní schvalovací postupy (s ohledem na cíl bezpečnosti silničního provozu a ochrany veřejného zdraví) přípustné, byť musí být v souladu s principy vyplývajícími z čl. 34 a 36 Smlouvy o fungování Evropské unie. 76
Jedná-li se o nová (tj. doposud neregistrovaná) vozidla schválená v malých sériích nebo jednotlivě jiným členským státem EU, uplatní se ustanovení čl. 23 odst. 7 pododstavec 2 a čl. 24 odst. 6 pododstavec 3 směrnice 2007/46/ES, podle kterých členských stát schválení typu neodmítne, ledaže se může domnívat, že technické požadavky, podle kterých bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům. Tomuto principu odpovídá postup, dle kterého obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, pokud z technického protokolu vydaného zkušební stanicí vyplývá, že vozidlo splňuje technické požadavky platné v České republice v době výroby vozidla. V návaznosti na toto schválení může dojít k zápisu dovezeného silničního vozidla do registru silničních vozidel. Jedná-li se o vozidla, která byla před dovezením do České republiky provozována na území jiného členského státu EU – tj. byla v jiném členském státě zapsána do registru vozidel nebo obdobné evidence – předložený návrh zákona upouští od dalšího schvalování technické způsobilosti takovýchto vozidel. Pokud jde o schvalování jednotlivě dovezeného silničního vozidla obecním úřadem obce s rozšířenou působností (dle § 34 až 35a zákona ve znění návrhu jeho novely), je nutné zdůraznit, že obecní úřad obce s rozšířenou působností technickou způsobilost schválí i v případě, že silniční vozidlo nenaplňuje kumulativně všechny požadavky platné v České republice v době výroby vozidla, rozhodne-li o udělení výjimky z technických požadavků Ministerstvo dopravy. Výjimku lze přitom zásadně udělit, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti silničního provozu, životního prostředí, života a zdraví člověka. Tento mechanismus odpovídá i výše zmíněnému interpretačnímu sdělení Komise, dle kterého by měly být technické vlastnosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla (v minulosti schváleného jednotlivě nebo v malé sérii a/nebo registrovaného členským státem Evropské unie) nejprve (1) „posouzeny z hlediska technických pravidel platných v přijímajícím členském státě“. Na tomto základě členské státy (2) určí body, v nichž není silniční vozidlo „v souladu s technickými pravidly platnými v přijímajícím členském státě v okamžiku prvního schválení vozidla v EU“. Následně mohou přijímající členské státy (3) „uplatnit vnitrostátní technická pravidla, která jsou přiměřená z hlediska jednoho z naléhavých důvodů uznaných Soudním dvorem jako povinné požadavky“ nebo zmíněných v článku 36 Smlouvy (primárně z důvodu bezpečnosti silničního provozu nebo z důvodu veřejného zdraví). Ve výše uvedeném popisu je zmiňován případ jednotlivě schváleného vozidla, které plně neodpovídá všem regulačním aktům, a proto je podrobeno před registrací v České republice zvláštnímu schvalovacímu postupu. Avšak na úrovni Evropské unie již bylo vydáno nařízení (č. 183/2011), které stanoví výčet alternativních požadavků k platným regulačním aktům, jejichž naplnění vede k vydání dokladu uznávaného ve všech členských státech Evropské unie. Tímto dokladem je osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech Evropské unie, které je možné použít přímo pro účely zapsání vozidla do registru silničních vozidel České republiky. V budoucnu lze očekávat vydávání dalších přímo použitelných předpisů Evropské unie harmonizujících technická ustanovení týkající se jednotlivých schválení. Přehled požadavků na registraci jednotlivě dovezených vozidel v závislosti na charakteru jejich schválení a předchozí registraci v jiném členském státě Evropské unie lze shrnout prostřednictvím následující tabulky:
77
Vozidlo bylo registrováno v jiném členském státě EU
Vozidlo nebylo registrováno v jiném členském státě EU
Vozidlo vyrobené v souladu s typem platným ve všech členských státech EU
Registrace bude provedena zejména na základě předložení osvědčení o registraci silničního vozidla (a příp. také technického průkazu) vydaného jiným členským státem EU (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 3.)
Registrace bude provedena zejména na základě předložení prohlášení o shodě (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 2.)
Vozidlo vyrobené v souladu s typem platným pouze v jiném členském státě EU, nebyl-li tento typ uznán v ČR
Registrace bude provedena zejména na základě předložení osvědčení o registraci silničního vozidla (a příp. také technického průkazu) vydaného jiným členským státem EU (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 3.)
Registrace bude provedena zejména na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 3. ve spojení s § 35a)
Vozidlo jednotlivě vyrobené, avšak neschválené v jiném členském státě EU
Registrace bude provedena zejména na základě předložení technického průkazu vozidla, které obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá po schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného vozidla (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 1. ve spojení s § 33a)
---
Vozidlo jednotlivě vyrobené a schválené v jiném členském státě EU
Registrace bude provedena zejména na základě předložení osvědčení o registraci silničního vozidla (a příp. také technického průkazu) vydaného jiným členským státem EU (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 3.)
Registrace bude provedena zejména na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 3. ve spojení s § 35 odst. 1 písm. c))
Vozidlo opatřeno osvědčením o jednotlivém schválení s platností ve všech členských státech EU
Registrace bude provedena zejména na základě předložení osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech EU (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 5.)
Registrace bude provedena zejména na základě předložení osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech EU (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 5.)
Vozidlo vyrobené a schválené ve 3. zemi (mimo EU)
Registrace bude provedena zejména na základě předložení osvědčení o registraci silničního vozidla (a příp. také technického průkazu) vydaného jiným členským státem EU (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 3.)
Registrace bude provedena zejména na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla (viz § 6 odst. 5 písm. a) bod 3. ve spojení s § 35 odst. 1 písm. a))
2.3. Právní úprava stanic technické kontroly a stanic měření emisí Oblast stanic technické kontroly a provádění technických kontrol je v zákoně o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích upravena v části čtvrté, hlavě II, § 54 – 62, a tato úprava je nedostatečná z řady důvodů. Ve vztahu k provozovatelům stanic technické kontroly obsahuje zejména naprosto nedostatečně stanovené povinnosti, které nepokrývají celé spektrum činnosti těchto stanic a neodpovídají nárokům, které na ně lze oprávněně klást, zejména jako na subjekty výlučně zajištující periodickou kontrolu technického stavu silničních motorových vozidlech
78
provozovaných na území České republiky. Chybí především povinnosti ve vztahu k obsahu a způsobu prováděných technických prohlídek, jednotného postupu zaznamenávání jejich průběhu a výsledků, udržování stanice v určitém stavu, apod. V této souvislosti vykazuje určité nedostatky i samotná úprava povolování těchto stanic, v současné době systémem oprávnění a osvědčení. Problematickým se jeví zejména vydávání oprávnění v rámci stanovené kapacity určitého obvodu bez povinnosti skutečného využití tohoto oprávnění, bez časového omezení takto vydaného oprávnění, příp. sankce za jeho nevyužití. V praxi tak dochází k případům, kdy v určitých oblastech je vyčerpána stanovená kapacita pokrytí správního obvodu činnostmi STK, ačkoli ve skutečnosti je počet fungujících stanic technické kontroly nedostačující. V podstatě neexistuje úprava udržování a systematické kontroly podoby a stavu stanic technické kontroly v provozu. Ve vztahu k osobám vykonávajícím činnost kontrolních techniků je pak úprava ještě méně vyhovující. Zákon jim při jejich činnosti nestanoví v podstatě žádné povinnosti. Jelikož činnost kontrolního technika může být vykonávána na základě profesního osvědčení, vydávaného na dobu neurčitou po absolvování úvodního školení a složení zkoušky, nejsou kontrolní technici zejména nijak motivováni k průběžnému vzdělávání a sledování změn v provádění technických prohlídek. Informační systém stanic technické kontroly, do kterého jsou zaznamenávány zejména údaje o provedených technických prohlídkách, včetně jejich výsledků, údajů o vozidlech, na kterých byly provedeny, a kontrolních technicích, kteří je vykonali, v současné době fakticky existuje bez zákonného podkladu. Jeho úprava je provedena pouze ustanovením § 14 vyhlášky č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel. Jelikož se jedná o instrument, který může výrazně přispět k účinnějšímu a efektivnějšímu výkonu státního odborného dozoru v dané oblasti, a to zejména při stanovení povinného zapojení stanic technické kontroly do tohoto systému, je takováto úprava nedostatečná. Oprávnění orgánů státního odborného dozoru v této oblasti jsou rovněž upraveny nedostatečně, a to ustanoveními § 81 a 82 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Zejména chybí dostatečné pravomoci ve vztahu ke kontrolním technikům, u kterých by byly bezprostředně zjištěny závažné nedostatky v jejich činnosti. Chybějícím povinnostem pochopitelně chybí i možnost projednat jejich porušení ve správním řízení. U činnosti stanic měření emisí, jejichž úprava je v platném znění zákona obsažena v §§ 63 až 71, jsou pociťovány určité nedostatky této úpravy především v oblasti neexistence zákonné úpravy základních povinností mechaniků provádějících ve stanicích měření emisí (dále též SME) vlastní činnost měření emisí, jejichž naplňování by pak mohlo být dostatečně účinně kontrolováno a porušení postihováno. Obdobně jako u kontrolních techniků v stanicích technické kontroly se jako nevyhovující i u mechaniků SME jeví výkon jejich činnosti na základě profesního osvědčení mechanika vydávaného na dobu neurčitou pouze po absolvování úvodního školení a složení zkoušky; tato úprava nezajišťuje dostatečnou motivaci mechaniků k průběžnému vzdělávání, sledování změn v způsobu provádění měření emisí a celkově ke zkvalitňování výkonu jejich činnosti.
79
3. Návrh variant řešení 3.1. Návrh možných variant včetně varianty nulové 3.1.1. Varianta 1 – nulová Předpokládá zachování stávajícího právního stavu Tato varianta nepřináší žádné nové náklady pro dotčené subjekty, ani jim nevytváří a neukládá nové povinnosti. V této variantě se nepředpokládají žádné zásahy do právních předpisů. Veškerá dotčená ustanovení budou ponechána ve stávajících předpisech beze změny. Ponechání stávající úpravy beze změny ovšem neodstraňuje její nedostatky a neřeší vytyčené cíle řešení. Může vést k dalšímu snižování kvality prováděných technických prohlídek silničních motorových vozidel, nebo k nedostatečnému zajištění kvality schvalování typu a možnému nesouladu schvalovaných typů s některými technickými předpisy či k nezajištění dostatečné úrovně shodnosti výroby a v důsledku toho ke snížení bezpečnosti silničních vozidel a bezpečnosti silničního provozu. Neodstraní se ani nesoulad mezi údaji v registru silničních vozidel a skutečným stavem. 3.1.2. Varianta 2 Změna úpravy stanic technické kontroly, kontrolních techniků, registru silničních vozidel a změn údajů v registru silničních vozidel schvalování typu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí technických celků novelou zákona o podmínkách provozu vozidel komunikacích
úpravy podoby a nová úprava a samostatných na pozemních
Tato varianta předpokládá poměrně rozsáhlou novelu předmětného zákona, na kterou bude nutné navázat i změnou prováděcích právních předpisů. Navrhuje se nové stanovení povinností provozovatelů stanic technické kontroly a kontrolních techniků a stanic měření emisí, obdobně i provozovatelů stanic měření emisí a mechaniků. Rovněž se navrhují úpravy ve vydávání oprávnění a osvědčení k provozování stanic technické kontroly a stanic měření emisí, vytváří se zákonný podklad pro informační systém stanic technické kontroly a nově se formuluje úprava správních deliktů a některá nová oprávnění orgánů státního odborného dozoru. Dále se navrhuje zpřísnění postupu při podávání žádosti o zápis vozidla do registru silničních vozidel nebo o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla včetně precizace postupu a oprávnění obecních úřadů obce s rozšířenou působností zajišťujících zápis údajů do registru silničních vozidel. S touto úpravou souvisí i doplnění příslušného správního poplatku za vydání tabulky s registrační značkou „na přání“ do zákona o správních poplatcích a zvýšení již existujících správního poplatků za zápis silničního vozidla do registru (vč. zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla do registru) nebo za vydání tabulky s registrační značkou. Navrhovaná úprava též obsahuje možnost převodu registrační značky mezi vozidly nebo ponechání registrační značky vozidlu i po jeho přeregistraci za stanovených podmínek a dále umožňuje požadovat úhradu odebíraných tabulek registračních značek ve prospěch právnické osoby pověřené ministerstvem zajišťováním výroby a distribuce tabulek registračních značek Také se navrhuje nová úprava povinností výrobců (a jimi akreditovaných zástupců) při uvádění vozidel a jejich komponentů na trh a při samotném procesu schvalování, která je však
80
pouze zpřesněním a doplněním stávající úpravy jejich povinností, která nemění či nerozšiřuje jejich povinnosti a nevyplývají z ní pro ně nové finanční dopady. Dále se navrhuje zjednodušení postupu schvalování technické způsobilosti jednotlivě dovezených vozidel. V rámci této varianty byla zvažována i subvarianta řešení otázky nedostatečných kontrolních pravomocí nad provozovateli STK a SME zřízením nezávislého kontrolního orgánu. Provádění dohledu a technického a metodického vedení STK a SME by v takové variantě bylo přeneseno buď na individuální soukromý subjekt, na některou z podřízených organizací MD, případně na nově vytvořený správní úřad (dále v textu jako „varianta 2.1“). 3.2. Dotčené subjekty Uvedená problematika se dotýká těchto základních skupin: -
provozovatelé stanic technické kontroly a stanic měření emisí kontrolní technici a mechanici vlastnící a provozovatelé silničních motorových vozidel orgány státní správy a státního odborného dozoru na tomto úseku, zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a Ministerstvo dopravy
4. Vyhodnocení nákladů a přínosů 4.1. Identifikace nákladů a přínosů všech variant Ministerstvo dopravy mělo při přípravě předloženého materiálu podklady pracovní skupiny, jejíž účastnící jsou uvedení dále, z nichž jsou čerpány údaje uvedené v tomto vyhodnocení. Varianta 2 Tato varianta přinese určité finanční dopady zejména provozovatelům stanic technické kontroly a stanic měření emisí, respektive kontrolním technikům a mechanikům, a zpřísnění jejich povinností. Na druhou stranu jednoznačné vymezení povinností a jasné vymezení odpovědnosti za jejich porušení odstraní nedostatky současné úpravy a zvýší kvalitu prováděných technických prohlídek a měření emisí. Kontrolním technikům i mechanikům sice vznikne povinnost pravidelného doškolování, ale tato povinnost je předpokládána jako prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu, a tudíž jim nevzniknou v souvislosti s touto variantou žádné náklady, s výjimkou techniků či mechaniků, kteří v době účasti na prohlubujícím kurzu nebudou zaměstnáni v některé stanici technické kontroly a budou si tento kurz hradit sami. Tato možnost ale nebude v praxi častá. Pro žadatele o zápis silničního vozidla do registru či o zápis změny vlastníka nebo provozovatele (resp. pro dosavadního a nového vlastníka nebo provozovatele vozidla) tato varianta znamená jisté ztížení postupu oproti dosavadní úpravě (požadavek na písemný souhlas s notářsky ověřeným nebo zaručeným elektronickým podpisem nebo osobní účast při přeregistraci), na druhou stranu přinese zvýšení právní jistoty pro vlastníky a provozovatele silničních vozidel. Nové náklady vzniknou žadateli o zápis silničního vozidla (s nejméně 4 koly) do registru, o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla do registru nebo žadateli o vydání tabulky s registrační značkou (mimo její přidělování při zápisu vozidla do
81
registru nebo při přeregistraci) a o vydání tabulky registrační značky „na přání“ (příp. žadateli o vydání tabulky registrační značky s registrační značkou již tomuto silničnímu vozidlu přidělenou) v souvislosti s navrhovanou úpravou systému správních poplatků (správní poplatek za zápis silničního vozidla do registru - nebude v sobě nadále zahrnovat poplatek za vydání tabulek s registrační značkou, zvýšení správního poplatku za vydání tabulky s registrační značkou z 200 na 300 Kč) a zavedením nových správních poplatků (za vydání tabulky registrační značky obsahující kombinaci čísel nebo znaků navrženou žadatelem (registrační značka na přání) ve výši 5000 Kč za tabulku či poplatku vydání tabulky registrační značky s registrační značkou již tomuto silničnímu vozidlu přidělenou ve výši 600 Kč za tabulku). Obecní úřady obcí s rozšířenou působností v pozici registračních úřadů mají nově poskytovat za dodané tabulky registračních značek úhradu, jež by pokrývala náklady související s výrobou a distribucí tabulek, což představuje významný finanční dopad na tyto úřady, nicméně by měl být plně kompenzován navrhovaným zvýšením správních poplatků za zápis silničního vozidla do registru, za zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla do registru a za vydání tabulky s registrační značkou (a nově zaváděnými správními poplatky za vydání tabulky registrační značky „na přání“ či vydání další tabulky s již přidělenou registrační značkou). Ministerstvo dopravy v souvislosti s přijetím nové úpravy podoby registru silničních vozidel nové náklady nevzniknou, neboť nový registr bude vybudován v souvislosti s přechodem zajištění technického provozu registru z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy. Nová právní úprava v této oblasti naopak umožní plně využít všechny funkce nového registru. Návrh podoby nového registru silničních vozidel vychází ze současných požadavků na informační systémy veřejné správy a eGovernment, a to jak po technické stránce, tak z hlediska spolupráce a napojení na základní registry a agendové informační systémy. Nový registr vozidel je již koncipován standardně jako jednotný registr s rozdílnými přístupy pro zápis a výdej údajů, napojený na základní registr obyvatel, základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a na agendové informační systémy evidence obyvatel a cizinců. Dále se počítá s poskytováním údajů z informačního systému stanic technické kontroly a s prohloubením propojení se systémy v gesci Ministerstva vnitra pro sledování odcizených vozidel. Tato koncepce má přinést výrazné zjednodušení práce s registrem zejména pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností i Ministerstvo dopravy (zejm. odpadne rozhraní a přenášení údajů mezi jednotlivými dílčími registry a centrálním registrem, odpadne vícenásobné zaznamenávání stejných údajů v různých dílčích registrech, bude probíhat automatizovaná aktualizace ze základních registrů apod.). Dojde rovněž ke zvýšení aktuálnosti, správnosti a jednoty vedených údajů, což bude mít pozitivní dopady na práci všech subjektů, kterým se údaje z registru poskytují. Na základě projednání v rámci orgánů veřejné správy se navrhuje rovněž rozšířit automatický výdaj údajů z registru pro veřejné orgány, které tyto údaje pravidelně potřebují pro výkon svých činností (zejm. pro Hasičský záchranný sbor a Českou inspekci životního prostředí); tento krok umožní významné snížení administrativní zátěže v komunikaci mezi orgány veřejné správy (odpadne zasílání jednotlivých dotazů a vyhledávání příslušných obecních úřadů), která bude probíhat v elektronické podobě plně automaticky. Zároveň bude zajištěna ochrana osobních údajů, neboť poskytované informace budou moci být využity pouze při konkrétní kontrolní nebo sankční činnosti (popř. při záchranných pracích) a jen tehdy, pokud budou pro tyto úkoly relevantní.
82
Provozovatelům již existujících stanic technické kontroly nevzniknou žádné nové náklady v souvislosti se zapojením do informačního systému stanic technické kontroly, do kterého jsou již fakticky všechny stanice zapojeny, pouze v souvislosti s udržením internetového připojení. Náklady lze každoročně očekávat zejména v souvislosti s hrazením pravidelného prohlubovacího kurzu kontrolních techniků, vytvořením a udržováním systému řízení jakosti a systému vnitřní kontroly a se zpracováním každoroční zprávy o výsledku vnitřní kontroly, a to zhruba v této výši (počítáno pro průměrně velkou stanici technické kontroly zaměstnávající 5 kontrolních techniků): Prohlubovací kurz kontrolních techniků Řízení jakosti a vnitřní kontrola Zpráva o výsledku vnitřní kontroly Internetové připojení Celkem
20 000,- Kč 30 000,- Kč 10 000,- Kč 5 000,- Kč 65 000,- Kč
V současné době je v České republice v provozu 342 stanic technické kontroly, a celkové očekávané náklady pro jejich provozovatele tak budou představovat 22 230 000,Kč. V rámci úpravy informačního systému stanic technické kontroly byla jednoznačně vymezena jeho povaha jakožto informačního systému veřejné správy a byly důsledně vymezeny jednotlivé role a oprávnění subjektů, které s tímto systémem pracují (Ministerstvo dopravy coby správce systému, provozovatele STK coby dílčí provozovatelé systému předávající informace do systému prostřednictvím svých zaměstnanců – techniků, kteří po proškolení získají od Ministerstva dopravy přístup do systému). Návrh zákonného textu obsahuje základní rámcové rozdělení rolí při správě a provozu systému, podrobnosti k výkonu jednotlivých rolí stanoví (v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb.) provozní dokumentace, vydaná Ministerstvem dopravy. Při vytváření této úpravy byla na jedné straně kladena snaha na co nejvyšší zabezpečení práce s informačním systémem a její možnou kontrolu, na druhé straně bylo snahou nevytvářet zbytečné administrativní nebo jiné zatížení zúčastněných subjektů. Orgánům státní správy a státního odborného dozoru v souvislosti s touto variantou vzniknou jen minimální finanční a administrativní náklady související se zvýšenou kontrolní činností, které ale velmi pravděpodobně budou pokryty výnosem z vybraných pokut uložených za zjištěná porušení. V souvislosti se zpřísněním úpravy změn údajů v registru silničních vozidel se žádné náklady ani administrativní zátěž nečeká, naopak, lze očekávat snížení počtu žádostí a omezení úkonů spojených s ověřováním údajů. Ministerstvo dopravy již fakticky působí jako správce existujícího informačního systému stanic technické kontroly a proto jako v současnosti i do budoucna budou náklady na spravování a údržbu systému hrazeny z příslušné kapitoly rozpočtu. Zjednodušení schvalování technické způsobilosti a registrace jednotlivě dovezených vozidel nepřináší zvýšené náklady veřejné správě ani občanům a firmám. Právě naopak, povede k úsporám na straně obecních úřadů obcí s rozšířenou působností i žadatelů o schválení technické způsobilosti a registraci jednotlivě dovezeného vozidla (redukce počtu správních řízení a zjednodušení postupu). Přehled předpokládaných kvantifikovaných dopadů a přínosů na jednotlivé dotčené skupiny obsahuje následující tabulka:
83
Dotčený subjekt
část zákona
Přínosy (rok)
Registr silničních vozidel (část druhá zákona)
Nová úprava registru silničních vozidel jako jednotného informačního systému umožní plné využití všech funkcí nově budovaného registru.
Schvalování typu vozidla (část třetí, hlava I zákona)
Zjednodušení agendy u vozidel, systémů, konstrukční části nebo samostatných technických celků vozidel jež byly typově schváleny jiným členským státem EU nebo EHP, nebo členským státem EHK/OSN. Nadále nebude docházet u těchto ke schvalování, budou prováděna pouze agenda spojená se správou dat.
Ministerstvo dopravy
Vozidlo v provozu (část čtvrtá, hlava I zákona) Schvalování typu Právnická či fyzická vozidla (část osoby žádající o třetí, hlava I schválení typu zákona)
Účinnější a efektivnější výkon státního odborného dozoru 1 200 Kč* poplatky za způsobilosti
Registr a registrace silničního vozidla (část druhá zákona)
Možnost ponechání si registrační značky na původním vozidle při přeregistraci nebo naopak jejího převedení k jinému vozidlu dosavadního vlastníka (a vyhnutí se příslušnému správnímu poplatku) . Legální možnost získání registrační značky podle výběru žadatele („na přání“), další tabulky se stejnou RZ na nosič kol (odpadá přehazování tabulky RZ) nebo možnost vydání tabulek s již přidělenou registrační značkou (nikoli s novou registrační značkou jako doposud) v případě poškození tabulky.
84
11 200 000 Kč , provoz CIS STK
již nevybírané správní schválení technické
Souhlas dosavadního a nového vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se změnou zápisu do registru zamezí případným sporům v případech, kdy k tomu v současné době mohlo docházet bez jeho souhlasu. Přínosy jsou dány tím, že ke sporům vůbec nedojde a zejména relevancí údajů o vlastníkovi či provozovateli vozidla vedených v registru. Vlastník, provozovatel vozidla
Náklady (rok)
30 Kč** - náklady spojené s úředně ověřeným podpisem nebo náklady spojené s se zajištěním zaručeného elektronického podpisu na souhlasu nebo s fyzickou přítomností dosavadního či nového vlastníka Zvýšení správních poplatků za zápis silničního vozidla (s nejméně 4 koly) do registru vč. zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla do registru nebo za vydání tabulky s registrační značkou. Nové správní poplatky za vydání tabulky registrační značky podle výběru žadatele („na přání“) nebo za vydání tabulky s registrační značkou již tomuto silničnímu vozidlu přidělenou.
Úřad obce s rozšířenou působností
Krajský úřad
Jakákoliv osoba jednotlivě dovážející vozidlo
Stanice technické kontroly
Vozidlo v provozu (část čtvrtá, hlava I zákona)
Zvýšení informovanosti o tech. stavu vozidla, spravedlnost při provádění tech. prohlídek, možnost reklamace služeb, snížení vlivu korupčního prostředí
Schvalování jednotlivě dovezeného vozidla resp. jeho uvedení do provozu (část třetí, hlava III zákona)
Zjednodušení agendy u vozidel, systémů, konstrukční části nebo samostatných technických celků vozidel jež byly typově schváleny jiným členským státem EU nebo EHP. Nadále nebude docházet u těchto ke schvalování, bude prováděna pouze registrace.
Vozidlo v provozu (část čtvrtá, hlava I zákona)
Zavedení přístupu k údajům vozidel pro registraci z IS STK
Vozidlo v provozu (část čtvrtá, hlava I zákona)
Zavedení přístupu k údajům vozidel a z činnosti STK z IS STK pro výkon SOD
Zvýšení cen za tech. prohlídky nejvýše v jednotkách procent, s ohledem na režim věcně usměrňovaných cen
Náklady se nepředpokládají, SOD se již vykonává, pouze vzniknou nové povinnosti, které bude nutné kontrolovat. V případě vzniku nových nákladů tyto budou hrazeny úhradou nákladů řízení a vybranými pokutami. Náklady se nepředpokládají, SOD se již vykonává, pouze vzniknou nové povinnosti, které bude nutné kontrolovat. V případě vzniku nových nákladů tyto budou hrazeny úhradou nákladů řízení a vybranými pokutami.
Schvalování jednotlivě dovezeného 1 500 Kč*** již nevybírané správní vozidla resp. poplatky za schválení technické jeho uvedení do způsobilosti provozu (část třetí, hlava III zákona) Vozidlo v provozu (část čtvrtá, hlava I zákona)
Zjednodušený organizační a kontrolní režim, zejména ve vztahu k orgánům SOD
65 000 Kč za rok pro průměrně velkou STK zaměstnávající 5 kontrolních techniků****
* při cca 350 žádostí o schválení typu za rok (údaje roku 2009) a průměrné ceně poplatků 1 200 Kč činí celkové přínosy pro skupinu subjektů 420 000 Kč za rok ** při cca 800 000 změn vlastníků za rok (údaje roku 2009) a jednotkové ceny 30 Kč činí celkové náklady na skupinu subjektů 2 400 000 Kč za rok
85
*** při cca 170 tis. žádostí o schválení jednotlivě dovezeného vozidla za rok (údaje roku 2009) jež bylo typově schváleno v jiném členském státu a výši správního poplatku 1 500 Kč činí celkové přínosy pro skupinu subjektů 255 000 000 Kč za rok **** při provozu 342 stanic technické kontroly v České republice činí celkové náklady na skupinu subjektů 22 230 Kč za rok V oblasti výkonu kontroly nad činností STK a SME lze k jednotlivým variantám řešení uvést následující Varianta 2.1 by přinesla finanční náklady související buď ze zřízením nového subjektu nebo s příspěvkem na činnost subjektu existujícího, které by nesl státní rozpočet (popř. rozpočty provozovatelů STK a SME). V současné době Ministerstvo dopravy a jeho podřízené organizace (zejména Centrum služeb pro silniční dopravu) disponují odbornými znalostmi a potřebným zázemím pro kontrolu a metodické vedení STK a SME. Otázka metrologického navázání techniky používané v STK a SME je rovněž v současnosti řešena, a to vyhovujícím způsobem. Jako nejproblematičtější se v praxi skutečně jeví nedostatečně legálně vymezené povinnosti provozovatelů těchto stanic a nedostatečný zákonný podklad pro kontrolu jejich dodržování. K řešení tohoto problému by tedy měla být dostačující zvolená varianta 2, která pracuje v rámci již zakotveného systému státního odborného dozoru v této oblasti, při odstranění jeho mezer. Zejména dochází k jasnějšímu vymezení rolí jednotlivých kontrolních orgánů a zakotvení Ministerstva dopravy coby vrchního orgánu vykonávajícího supervizi a doplnění postupů pro okamžitou reakci na zjištěné nedostatky (zákaz činnosti v řízení na místě) Ačkoli i tato varianta přináší určité náklady na orgány, které státní odborný dozor provádějí, ve srovnání s náklady na zřízení nového subjektu nebo přenesení působnosti se tyto náklady jeví nepoměrně nižší a měly by vést ke splnění vytyčeného cíle. 4.2. Konzultace Na přípravě tohoto návrhu se účastnili zástupci těchto subjektů z řad odborné veřejnosti: -
Centrum služeb pro silniční dopravu DEKRA – Automobil a.s. (dříve Ústav silniční a městské dopravy a.s.) TÜV SÜD Czech, s.r.o. (dříve TÜV SÜD Auto CZ s.r.o.) Ministerstvo životního prostředí Centrum dopravního výzkumu,v.v.i Autoklub České republiky Svaz dovozců automobilů Sdružení STK Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky Policejní prezidium ČR, Ředitelství služby dopravní policie Profesní komora STK TÜV NORD Czech, s.r.o. Sdružení automobilového průmyslu Sdružení ČESMAD BOHEMIA Ústřední automotoklub České republiky Sdružení importérů a výrobců součástí automobilů a servisní techniky Česká leasingová a finanční asociace Česká kancelář pojistitelů Česká asociace pojišťoven
Pro přípravu návrhu byly dále využity i výstupy z činnosti poradní pracovní skupiny vedené Ing. Karlem Hollem, která působila v minulých letech při Ministerstvu dopravy. Při 86
přípravě návrhu byly vedeny konzultace s vybranými výše uvedenými subjekty a všem těmto subjektům byl návrh rovněž postoupen v rámci meziresortního připomínkového řízení. Finální projednání návrhu proběhlo s uvedenými zástupci odborné veřejnosti ve dnech 13. – 20. 2. 2012. Ze strany České leasingové a finanční asociace bylo uplatněny připomínky zejména k oblasti změny vlastníka a provozovatele a byl vznesen požadavek na zajištění dostatečné legisvakanční lhůty novely. Na základě jednání a po konzultaci s MV byly provedeny úpravy ve vztahu k registraci změn vlastníka vozidla (zohlednění vícenásobných převodů vlastnictví v krátkých časových okamžicích v určitých případech), změn provozovatele vozidla (v případě, že vlastníkem vozidla bude právnická nebo podnikající fyzická osoba, bude její souhlas vždy zapotřebí ke změně provozovatele) a byla navržena legisvakanční lhůta 5 měsíců. Ze strany České kanceláře pojistitelů a České asociace pojišťoven byly vzneseny připomínky zejm. ke sladění terminologie v oblasti dokladů prokazujících pojištění v zákoně č. 56/2001 Sb. (zapracováno), k otázce vozidel sice registrovaných, ale už s největší pravděpodobností neexistujících – „stará zátěž“ registru vozidel (zohledněno v přechodných ustanoveních) a byly vzneseny požadavky na související změny zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Ve spolupráci s MF byla k návrhu připojena dílčí novela tohoto zákona; s ohledem na to, že byla doplněna až jako výsledek meziresortního připomínkového řízení, je omezena pouze na nezbytné úpravy zákona č. 168/1999 Sb. Dále oba tyto subjekty vyjádřily obavy ze změn v oblasti přidělování registračních značek, zejm. možnosti jejich převodů mezi vozidly. Ministerstvo dopravy v této souvislosti přislíbilo zahrnout oba tyto subjekty do přípravy příslušných prováděcích předpisů. Na základě projednání se subjekty působícími v oblasti schvalování technické způsobilosti vozidel a kontroly stavu vozidel byly do návrhu zapracovány zejména následující změny: 1. úpravy v oblasti uvádění vozidel na trh 2. úpravy procesu schvalování technické způsobilosti vozidel, zejm. jejich typu (důslednější odlišení jednotlivých typů schválení – národní, unijní, mezinárodní) 3. odlišení povinností výrobce vozidla (držitel chválení typu vydaného Ministerstvem dopravy) a akreditovaného zástupce (zástupce zahraničního výrobce, tj. držitel schválení typu vydaného jiným státem) 4. úprava povinnosti výrobce poskytovat informace (výslovná povinnost poskytovat pouze ty, které má k dispozici) 5. úpravy systému technických prohlídek 6. dílčí úpravy v oblasti STK a SME 7. úprava zákazu zasahování do stavu ujetých kilometrů v tachometru 8. zahrnutí mechaniků SME do režimu postupného proškolování v přechodných ustanoveních V rámci mezirezortního připomínkového řízení byla v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra přepracována část týkající se právní úpravy registru vozidel a dalších informačních systémů.
87
5. Návrh řešení 5.1. Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení S ohledem na výhody a nevýhody v úvahu připadajících variant uvedených v předchozích kapitolách lze zcela vyloučit variantu 1 (nulová), která sice nevyžaduje žádnou aktivní činnost a nepřináší finanční náklady, ale naprosto nezaručuje dosažení stanoveného cíle a řešení vymezené problematiky. Jako vhodnější tak byla pro realizaci a další rozpracování zvolena varianta 2 jako jediná vhodná. Implementace a vynucování Implementace navržené právní úpravy bude zajišťována standardními prostředky výkonu státní správy a státního dozoru včetně správního trestání v případě správních deliktů souvisejícících s porušením povinností zavedených novou právní úpravou. Návrh zákona rovněž formuluje několik přechodných ustanovení. V jejich rámci se navrhuje např. řešení problematiky v současné době vydaných, ale nevyužitých oprávnění k provozování stanic technické kontroly, to ukončením jejich platnosti do 24 měsíců od účinnosti zákona, nebudou-li využita. Ke zjištění stavu technického vybavení a stavebního uspořádání v dnešní době existujících stanic technické kontroly se ukládá informační povinnost navazující na povinnost žádat o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování STK před jejich dalšími změnami. Stanoví se postup ukončení platnosti dosud vydaných profesních osvědčení kontrolních techniků platných na dobu neurčitou a jejich výměny. Osvědčení vydaná provozovatelům stanice technické kontroly podle dosavadní právní úpravy na dobu určitou se budou považovat za osvědčení vydaná na dobu neurčitou. Vozidla shodná se schváleným typem, který nesplňuje požadavky zákona ve znění navržené novely nebude možné postupně již možné uvádět na trh. Navržená přechodná ustanovení zajistí co možná nejhladší postupný přechod mezi stávající a nově navrhovanou právní úpravou. V rámci novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích došlo k úpravě a doplnění správního trestání a působnosti jednotlivých orgánů při výkonu státního dozoru, zejména k zakotvení nových skutkových podstat přestupků a správních deliktů v oblasti registrace vozidel, STK, SME a výroby a uvádění na trh vozidel vyrobených ve shodě se schváleným typem. Příslušnost k jejich projednání v prvním stupni byla rozdělena mezi ministerstvo, krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností podle jejich věcné působnosti v jednotlivých oblastech. Komplexní přístup do informačního systému stanic technické kontroly pak zejména krajským úřadům zajistí jednodušší výkon státního odborného dozoru a státní správy v této oblasti. 6. Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů: Osoby, které zpracovaly závěrečnou zprávu RIA: Mgr. Tomáš Dundr, tel. 225131193,
[email protected] Mgr. Martin Vavřina, tel. 225131425,
[email protected]
88
B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. C) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Na danou oblast se vztahuje Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968), která v čl. 39 zavazuje členské státy na svém území organizovat pravidelné technické prohlídky vozidel. S touto úmluvou je navrhovaná úprava v souladu. D) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Z pohledu práva Evropské unie je účelem předloženého návrhu především zvýšení přesnosti, úplnosti a jednotnosti transpozice několika směrnic Evropské unie do vnitrostátního právního řádu. Cílem je především - provedení celkové revize procesu schvalování typů silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel a samostatných technických celků vozidel v souladu unijním právem (především směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), směrnicí 2002/24/ES o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/ES a směrnicí 2003/37/ES o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS), - stanovení jednoznačných a unijně-konformních pravidel pro registraci jednotlivě dovezených silničních vozidel, a to v závislosti na charakteru jejich schválení a předchozí registraci v jiném členském státě Evropské unie, - zakotvení úpravy právních následků silniční kontroly technického stavu silničního vozidla provedené v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, jejímž výsledkem je zjištění vážné nebo nebezpečné závady na silničním vozidle, a to v souladu s čl. 7 směrnice 2000/30/ES o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství, - umožnění poskytování vybraných údajů z centrálního registru silničních vozidel národnímu kontaktnímu místu jiného členského státu Evropské unie v souladu s čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení příhraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a příhraniční trestné činnosti a čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. K výše uvedeným aktům unijního práva se doposud nevztahuje relevantní judikatura Soudního dvora Evropské unie, jež by byla brána zvlášť v potaz. Je vhodné uvést, že navržená novelizace se vedle výše uvedeného dílčím způsobem dotýká rovněž implementace dalších unijních předpisů, změny směřují primárně k vyjasnění některých problematických míst, přičemž je zachována plná transpozice všech dotčených
89
předpisů. Z tohoto pohledu se na materii upravenou zákonem a předloženým návrhem jeho novely vztahuje rovněž unijní právní úprava obsažena v těchto předpisech: nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, v platném znění, směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, v platném znění a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/40/ES ze dne 6. května 2009 o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, ve znění směrnice Komise 2010/48/EU. S obecnými zásadami práva Evropské unie je návrh plně slučitelný. Lze uzavřít, že návrh je plně slučitelný s právem Evropské unie jako celkem.
Zvláštní část Čl. I K bodu 1 V návaznosti na zapracování příslušných předpisů Evropské unie se doplňuje úvodní ustanovení zákona obsahující příslušný referenční odkaz na tyto akty. K bodu 2 S ohledem na změnu úpravy kategorií vozidel se zrušuje příslušná definice. K bodu 3 S ohledem na poznatky praxe a nejednoznačnost formulace se navrhuje formulační zpřesnění pojmu „akreditovaný zástupce“ jako podnikatele, který má určitá oprávnění a podobnosti výrobce vozidel, jehož reprezentuje. Vzhledem k tomu, že akreditovaný zástupce pravidelně vykonává činnosti, které lze považovat jako činnosti primárně příslušející státní správě (vydávání a vyplňování registračních dokladů), požaduje se zachování jeho vazby na území České republiky, přičemž je akceptování jak primární (sídlo), tak sekundární (organizační složka) usazení z hlediska unijního práva. K bodu 4 V návaznosti na novou úpravu oblasti schvalování typu se doplňují nové definice, a to typu silničního vozidla a typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla. 90
K bodu 5 Navrhuje se zrušit dvě definice, a to v případě ES prohlášení o shodě z důvodu neaktuálnosti obsahu této definice a zařazení úpravy do příslušných ustanovení zákona. V případě evidenční kontroly je důvodem sjednocení úpravy a zahrnutí materie do oblasti technických prohlídek. K bodu 6 V souvislosti se změnou úpravy registrace silničních vozidel se upravuje nepřesná definice provozovatele vozidla. Zejména dochází k odstranění souhlasu vlastníka se zápisem osoby jaké provozovatele z definice, neboť se jedná o podmínku zápisu, nikoli o definiční znak. Provozovatel se tak důsledně vymezuje jako osoba zapsaná jako provozovatel v registru silničních vozidel, a není-li taková osoba v registru zapsána, je provozovatelem vlastník. Pro určení provozovatele (na rozdíl od vlastníka) má tedy zápis do registru konstitutivní charakter. K bodu 7 S ohledem na skutečnost, že jsou směrnice Evropské unie, jež zákon (včetně návrhu jeho novely) zapracovává do vnitrostátního právního řádu, relevantní rovněž pro smluvní státy Dohody o Evropském hospodářském prostoru a smíšený výbor EHP tyto předpisy zahrnul do předmětné Dohody, je nutné v rámci vymezení definice „členského státu“ vztáhnout působnost vnitrostátních ustanovení rovněž na smluvní státy Dohody. Obdobný závěr se týká také aplikace vnitrostátních ustanovení ve vztahu k Švýcarské konfederaci a jejím příslušníkům. K bodům 8 a 9 Mění se úprava kategorií vozidel, která je v současné úpravě provedena přílohou k zákonu. Kategorie je nově základním způsobem vymezena přímo v textu zákona, podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis. K bodu 10 Navrhuje se zcela nová úprava Registru silničních vozidel jako jednoho z významných informačních systémů veřejné správy. Opouští se zastaralá koncepce tzv. centrálního registru a jednotlivých dílčích registrů. Koncipuje se jediný registr, jehož správcem bude Ministerstvo dopravy. Zapisovat údaje do tohoto registru budou shodně jako v dnešní úpravě zejména příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Zakotvuje se propojení na základní registry a některé agendové informační systémy. Dále se upravuje rozsah dílčích souvisejících evidencí vedených při Registru silničních vozidel. Vymezení zapisovaných údajů v zásadě odpovídá dnešní právní úpravě doplněné o některé potřebné údaje (např. o vyřazení vozidla z provozu, odcizení, atd.). Zapisované údaje se dělí na údaje o vlastníkovi, resp. provozovateli vozidla, identifikační a technické údaje o vozidle. Jako obsoletní se navrhuje zrušit vedení údajů o zástavních právech k vozidlu. Tato úprava předcházející úpravu Rejstříku zástav nebyla v praxi využívána, a to mj. s ohledem na charakter registru (jehož použití v zásadě směřuje dovnitř státní správy) a na omezenou přístupnost údajů třetím osobám (nejedná se o veřejnou evidenci).
91
K bodu 11 Navrhuje se rozdělení příslušnosti k zápisu údajů. Dále se důsledně upravuje, kterým subjektům a za jakých podmínek jsou zpřístupněna data z Registru silničních vozidel. Nepřetržitý přístup ke všem údajům má jako v současnosti Policie ČR výslovně doplněná o Vojenskou policii. Nepřetržitý přístup k údajům omezený však dle účelu se obdobně jako dnes zajišťuje obecní policii, správním orgánům krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a nově Hasičskému záchrannému sboru České republiky pro účely záchranných a likvidačních prací a plánování a realizace krizových opatření. Rovněž shodně jako podle současné právní úpravy mají některé subjekty přístup k údajům souvisejícím s plněním povinností v systému elektronického mýtného. Nově se umožňuje přístup k určitým údajům rovněž po omezení účelem jejich využití České inspekci životního prostředí. V souladu s čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti se navrhuje zabezpečení poskytování dat a propojení systémů v rámci tzv. systému EUCARIS, jehož účelem je sdílení informací o odcizení silničních vozidel mezi členskými státy. K bodu 12 K§6 Oproti současné právní úpravě se zpřesňuje vymezení situací, kdy vzniká povinnost zapsat vozidlo do Registru silničních vozidel. V zásadě lze říci, že povinnost zapsat vozidlo do Registru má osoba, která na území ČR trvale či po delší dobu pobývá a hodlá toto vozidlo na území ČR provozovat. Výjimkou zůstávají vozidla v tzv. mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy o silničním provozu po dobu, která nepřesáhne 6 měsíců v kalendářním roce. Obdobně jako v současné právní úpravě se vymezují podmínky, které je nutné splnit, aby vozidlo bylo do registru zapsáno (technická způsobilost vozidla, splnění povinností daňových a pojištění, provozovatel má na území ČR specifikovaný pobyt). Doplněna je důležitá podmínka neumožňující zápis vozidla, jež je vedeno v Schengenském informačním systému nebo v systému EUCARIS jako vozidlo odcizené nebo pohřešované. Novelou je zaváděn jako jeden z dalších dokumentů, jež je třeba přiložit k žádosti o zápis silničního vozidla do registru, též písemný souhlas vlastníka silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem k zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a případně i písemný souhlas osoby, která je v žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel uvedena jako provozovatel silničního vozidla se zápisem údaje o provozovateli silničního vozidla, pokud je tato osoba odlišná od vlastníka, s úředně ověřeným podpisem. Jde o realizaci jednoho z klíčových principů nové právní úpravy registru vozidel, kdy – s ohledem na dosažení relevance údajů vedených v registru a zajištění spolehlivého potvrzení, že zapsaný vlastník (provozovatel) vozidla je uvědoměn o tom, že vozidlo bylo zapsáno do registru a je s touto skutečností ztotožněn – je požadováno úřední ověření jeho podpisu na písemném souhlasu se zápisem silničního vozidla do registru (nebo se zápisem údaje o provozovateli), nedostaví-li se k podání žádosti o zápis osobně. Tato úprava je doplněna jednak o možnost, aby žádost o zápis silničního vozidla nepodal sám vlastník vozidla (nebo provozovatele vozidla se souhlasem vlastníka), ale třetí osoba. Ta však bude muset být vybavena plnou mocí s úředně ověřeným podpisem nebo se zaručeným
92
elektronickým podpisem zmocnitele a jednak umožňuje nahradit písemné souhlasy se zápisem vozidla nebo údaje o provozovateli osobním souhlasem se zápisem uděleným ústně do protokolu při podání žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel u registračního úřadu, nebo písemným souhlasem se zaručeným elektronickým podpisem zaslaným registračnímu úřadu. Návrh nově upravuje možnosti registrace vozidel, ke kterým nebyl vydán technický průkaz, ale jiný dokument prokazující jejich technickou způsobilost, na základě takového dokumentu (technický průkaz pak vydá sám registrační úřad při registraci vozidla). K§7 Upravuje se a zpřesňuje vymezení postupu obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru. Reflektuje se nová úprava nakládání s tabulkami registračních značek a možnost tzv. registračních značek na přání (viz dále). Dále se v souladu se současnou praxí upravuje postup oznámení o registraci vozidel již dříve registrovaných v některém jiném členském státě a postup předání dokladů. K bodům 13, 18, 19 V souladu s terminologií přímo použitelného předpisu EU se napravuje terminologická nepřesnost. K bodu 14 Navrhuje se komplexní změna úpravy přidělování registračních značek a tabulek s těmito značkami. Úprava obsahuje mj. i institut tzv. registračních značek na přání. Tato úprava má za cíl zejména a) umožnit legální přidělování registračních značek podle požadavku/návrhu žadatele; b) umožnit převod registrační značky mezi vozidly nebo ponechání registrační značky vozidlu i po změně vlastníka nebo provozovatele za stanovených podmínek; c) umožnit realizaci úhrady obecních úřadů obcí s rozšířenou působností za dodané tabulky registrační značky zahrnující náklady na výrobu a distribuci tabulek vč. provozních a další nákladů přímo souvisejících se zajišťováním distribuce tabulek; a d) v souvislosti s výše uvedenými cíli snížit objem vyráběných tabulek registračních značek (výrobu dnes hradí rozpočtová kapitola MD). K § 7b: Zavedení institutu registrační značky „na přání“ (tj. registrační značky obsahující žadatelem navrženou kombinaci čísel nebo znaků), resp. úpravy jejího přidělování a vydávání tabulky s takto přidělenou značkou. Registrační značka požadované kombinace bude přidělena pouze, pokud není v době podání žádosti přidělena tato RZ jinému silničnímu vozidlu nebo rezervována pro jinou osobu, pokud požadavek splňuje formální podmínky pro podobu a počet čísel a znaků uvedené v prováděcím právním předpisu (zákon zde předpokládá, že značka může kombinovat písmena a číslice, nebo použít pouze písmena nebo číslice) a pokud neobsahuje hanlivé nebo pohoršující výrazy, text podněcující k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, název nebo zkratku orgánu veřejné moci nebo státu. Orgánem veřejné moci je potřeba ve smyslu judikatury ústavního soudu rozumět orgán autoritativně rozhodující o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo nebo zprostředkovaně, přičemž se jedná zejména o orgány moci
93
zákonodárné, výkonné a soudní a o orgány samosprávy popř. územní samosprávné celky jako takové. Příkladmo se tedy jedná o Parlament České republiky, prezidentský úřad, správní úřady na všech úrovních, bezpečnostní sbory, samosprávné úřady, soudy, exekutory, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku atp. Může se jednat i o jiné subjekty, na které je přenesen výkon veřejné moci určitým stabilním a dlouhodobým způsobem, zejména přímo zákonem. Cílem této úpravy je zamezit zneužívání a znevažování institucí veřejné moci, případně uvádění v omyl třetích osob a vzbuzování dojmu, že určité vozidlo nebo jeho provozovatel k těmto institucím přísluší. V této souvislosti je třeba posuzovat zejména používání zkratek a zjednodušených názvů, tedy zejména z toho hlediska, zda se jedná o zavedené nebo standardní zkratky a zda mohou být obecně spojeny s určitým orgánem. V takovém případě nelze značku přidělit. Navržená právní úprava je inspirována podobnou poměrně stručnou a procesně jednoduchou úpravou platnou na Slovensku (zákon o cestnej premávke) a rovněž úpravou rakouskou. Tabulky s přidělenou registrační značkou na přání vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností žadateli do 15 dnů ode dne uhrazení správního poplatku. Kromě žádosti o přidělení RZ na přání ke konkrétnímu vozidlu se zavádí i dvě další formy „rezervace“ určité kombinace znaků jako RZ pro budoucí přidělení k silničnímu vozidlu. Jednou z forem obsažených v tomto ustanovení je rezervace kombinace na dobu až 3 měsíců. Tato rezervace bude zpoplatněna správním poplatkem a podléhat omezení pouze 1 rezervace na osobu. K § 7c: Navržená úprava umožňuje za určitých okolností a při splnění zákonem stanovených podmínek převod registrační značky mezi vozidly nebo rezervaci registrační značky nebo registrační značky na přání na dobu 3 měsíce ode dne podání žádosti. K § 7d a 7e: Tato ustanovení obsahují možnost požádat i o vydání tabulky s toutéž registrační značkou, která již silničnímu vozidlu je přidělena, a to k umístění na nosné zařízení např. na jízdní kola připojitelné k silničnímu vozidlu zezadu, nebo v případě poškození tabulky s přidělenou registrační značkou (a odevzdání poškozené tabulky registračnímu úřadu). Řeší se rovněž postup při zničení nebo odcizení tabulky s registrační značkou, zejména povinnost tuto skutečnost nahlásit. K 7f: Navržené ustanovení řeší ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla. K § 7g: Upravuje se režim výroby, distribuce a úhrady tabulek s registrační značkou. S ohledem na ekonomické důvody a ve snaze zefektivnit výrobu, distribuci a vydávání tabulek s přidělenými registračními značkami je navržena úhrada za tabulky registrační značky dodávané obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (úhrada zahrnuje náklady na výrobu a distribuci tabulek vč. provozních a dalších nákladů přímo souvisejících se zajišťováním distribuce tabulek); úhrada by byla poukazována ministerstvem zřízené právnické osobě, která je pověřena zajišťováním výroby a distribuce tabulek registračních značek. K § 7h: V návaznosti na novou úpravu Registru silničních vozidel a procesu registrace se výslovně upravují zvláštní evidence některých subjektů.
94
K bodům 15 a 16 V souvislosti s předchozími změnami se navrhuje kompletní reformulace procesu zápisu změn v Registru silničních vozidel. Kvalitativně odlišné jsou změny vlastníka, resp. provozovatele silničního vozidla a další změny. Tomu odpovídá i rozdělení navržené právní úpravy. Nová úprava by neměla umožňovat obcházení a hlavně porušování povinností dosavadního nebo nového vlastníka (či provozovatele) vozidla při jeho převodu zajistit řádně a včas zápis změny údaje vlastníka či provozovatele silničního vozidla a měla by ve svém důsledku vést k co nejvyšší míře relevance údajů o vlastnících a provozovatelích silničních vozidel vedených v registru silničních vozidel. Dále se náhradou za současné komplikované, mezerovité a v praxi ne zcela vhodné instituty dočasného a trvalého vyřazení vozidel z registru navrhuje úprava dočasného, dlouhodobého a trvalého vyřazení vozidla z provozu. Změna terminologie (vyřazení z registru / vyřazení z provozu) reaguje na problémy vyplývající z toho, že dle současného znění (vyřazení z registru) s ohledem na příslušnou judikaturu vozidlo v období vyřazení není evidováno. Zde existuje jednak odlišná správní praxe, jednak toto působí problémy zejm. při aktualizaci údajů. K § 8: Vymezuje se povinnost požádat o zápis změny vlastníka vozidla nejpozději do 10 dnů od jejího uskutečnění. Žádost podává tzv. dosavadní vlastník, který je zaspán v Registru silničních vozidel. Oproti předchozí úpravě tzv. přeregistrace v podobě „odhlášení“ a „přihlášení“ vozidla se navrhuje provedení celé změny v jediném úkonu. Nový vlastník vozidla si po provedení tohoto úkonu pouze převezme doklady a tabulky s RZ. Obdobně jako u zápisu silničního vozidla do registru jsou požadovány písemné souhlasy (dosavadního a nového vlastníka v případě převodu vozidla) s ověřenými podpisy nahraditelné osobní účastí při podání žádosti nebo písemným souhlasem se zaručeným elektronickým podpisem zaslaným obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností; podobná úpravě v § 6 je i možnost zastoupení při podání žádosti na základě plné moci a zmocnění pro stanovení vzoru písemného souhlasu v prováděcí úpravě apod. K § 9 a 10: Ustanovení obsahují úpravu postupu a úkonů obecního úřadu obce s rozšířenou působností souvisejících se zápisem změny vlastníka či provozovatele silničního vozidla (a zmocnění k provedení některých úprav v prováděcím předpisu). Dále se upravuje dokončení celé změny, vydání dokumentů, atd. K § 11: Navržené ustanovení reaguje na nutnost výslovně upravit i případ změny vlastníka vozidla z důvodu přechodu vlastnického práva stanovením povinnosti požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o zápis změny vlastníka pro osobu, na niž vlastnictví silničního vozidla přešlo, ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne přechodu vlastnictví silničního vozidla. V úvahu připadají zřejmě především tyto 3 situace, kdy k přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu může dojít: dědění, zánik právnické osoby, vydražení vozidla, které bylo zabaveno v exekučním řízení. Postup registračního úřadu při zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru bude v tomto případě obdobný jako u výše popsané situace převodu vlastnictví vozidla. K § 12: Nyní zcela jasně formulačně i systematicky oddělená a odlišená úprava změny ostatních údajů v registru silničních vozidel (tj. jiných než je údaj o identitě vlastníkovi či provozovateli) s poněkud odlišným – volnějším režimem, která jinak věcně odpovídá dosavadní právní úpravě obsažené v §§ 11 a 12.
95
K § 13: Zčásti převzatá, zpřesněná a doplněná stávající úprava dočasného vyřazení, které má sloužit jako časově krátkodobě a jednoznačně omezené vyřazení vozidla z provozu s nekomplikovanými podmínkami jeho „návratu“. Dosavadní problém s neukončováním režimu dočasného vyřazení i po uplynutí již dnes v zákoně stanovené roční, resp. 1,5-leté lhůty je v návrhu řešen tak, že po neukončení režimu dočasného vyřazení v stanovené lhůtě obecní úřad obce s rozšířenou působností takové vozidlo z úřední povinnosti dlouhodobě vyřadí. Za zásadní změnu lze považovat jasné stanovení povinností vlastníka vozidla, jak může s vozidlem během jeho vyřazení z provozu nakládat. Účelem je zejména zamezit rozebrání a jiné než ekologické likvidaci vozidla, ke které dochází zejména z ekonomických důvodů (prodej náhradních dílů, vyhnutí se likvidačnímu poplatku), tedy obcházení povinností podle zákona o odpadech. K § 13a: Zcela nově zaváděný institut dlouhodobého vyřazení vozidla z provozu, který má kromě vyřazení na žádost sloužit k přesunu vozidel, u nichž (jak výše uvedeno) uplynula lhůta pro dočasné vyřazení nebo prodloužená lhůta a režim dočasného vyřazení silničního vozidla nebyl ukončen, nebo u nichž zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nebylo nejpozději ve stanovené lhůtě znovu uzavřeno, z části registru, kde jsou vedena provozovaná vozidla. Doba dlouhodobé vyřazení není na rozdíl od dočasného vyřazení limitována, ale podmínky pro „návrat“ vozidla, budou o něco obtížnější. Vedle shora zmíněných důvodů pro dlouhodobé vyřazení, o němž zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení z úřední povinnosti (tj. i bez návrhu), se zavádí ještě možnost dlouhodobě vozidlo vyřadit na žádost vlastníka. Tím se reaguje na nemnohé, nicméně možné případy, kdy se vlastník vozidla jako věci nehodlá zbavovat jako odpadu, ale má v úmyslu vozidlo jako věc použít k jinému účelu, než je jeho provozování v silničním provozu. Navrhované ustanovení pro tyto případy stanoví přísnější režim než je u dočasného vyřazení a výslovně stanoví povinnost periodického dokládání plnění povinností a možnost jejich kontroly. Zohledňují se rovněž odlišnosti u odcizených vozidel. Zásadní rozdíl mezi těmito instituty, tedy dočasným a dlouhodobým vyřazením a vyřazením trvalým, spočívá v tom, že u prvních dvou situací se počítá s tím, že vozidlo stále existuje a v budoucnu se může v provozu objevit, u trvalého vyřazení má být naopak nepochybné, že vozidlo již neexistuje. Omezení užívání vozidla spočívající v tom, že obecní úřad obce s rozšířenou působností musí mít povědomí o místě, kde se vozidlo nalézá, má jako hlavní účel právě zajištění toho, že tak, jak je tomu v současné době, nebude výše uvedených typů vyřazení zneužíváno k likvidaci vozidla podle zákona o odpadech, případně k rozebrání a legalizaci odcizených vozidel. Současná mezerovitá úprava vyvolává v těchto souvislostech oprávněnou kritiku. K § 13b: Dosavadní úprava trvalého vyřazení obsažená v § 13 odst. 1 a 2 a § 14 je zpřesněna a spojena do jediného paragrafu. Hlavní změna a doplnění stávající úpravy spočívá v precizaci podmínek, kdy lze silniční vozidlo trvale vyřadit z registru silničních vozidel, tak aby zejména byla v souladu s úpravou směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, ve znění a zároveň zohledňovala okrajové, nicméně existující, případy, kdy objektivně nelze naplnit jinak striktní podmínku odevzdání vozidla, jehož se jeho vlastník zbavuje jako odpadu, zařízení ke sběru autovlaků; jde o případy zániku silničního vozidla, který je v ustanovení odstavce 2 definován. Navržená úprava zároveň opět stanoví striktní 10ti denní lhůtu, dokdy je vlastník vozidla povinen požádat o trvalé vyřazení. Mění se způsob dokládání a splnění povinnosti ekologické likvidace zejména v návaznosti na využití informačního systému MA-ISOH.
96
K bodu 17 Upravuje se vydávání registračních značek s omezenou platností pro účely vývozu vozidla z České republiky. K bodům 20 – 22 Hlava I části třetí zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se nahrazuje z důvodů uvedených výše novým textem zjednodušujícím a sjednocujícím úpravu schvalování typů silničních vozidel, systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků těchto vozidel. S ohledem na nutnost vytvořit úpravu v základě jednotnou ale zároveň zohledňující veškeré odlišnosti schvalovaných typů, zabíhající do značných podrobností technického charakteru, je většina podrobností ponechána na prováděcí právní předpis. Navržená právní úprava přitom provádí unijní směrnice v oblasti schvalování vozidel do českého právního řádu. Jedná se o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), směrnici 2002/24/ES o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/ES a směrnici 2003/37/ES o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS. V dalším textu jsou činěny odkazy pouze na prvně uvedenou rámcovou směrnici, jež upravuje základní instituty schvalování vozidel, systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků obdobně jako směrnice 2002/24/ES a 2003/37/ES. Na úrovni vnitrostátního práva budou specifické rozdíly zohledněny primárně na úrovni prováděcích právních předpisů. K § 15: Stanoví se základní podmínka uvádět na trh jen taková silniční vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky vozidel, jejichž technická způsobilost byla schválena. K § 16 - 21: § 16 pak zakotvuje jednotlivé postupy nebo formy řízení a určuje, které typy je možné těmito postupy schválit. § 17 a následující pak vymezují základ celé úpravy schvalování typu, a to jednorázové schvalování typu. Úprava dalších forem schvalování, tedy postupného a kombinovaného schvalování typu, se pak omezuje na odchylky oproti tomuto postupu. Základními podmínkami pro to, aby mohl být typ silničního vozidla, systému vozidla, konstrukčních částí vozidla nebo samostatného technického celku vozidla schválen, jsou shodnost schvalovaného typu s předloženou dokumentací, splnění technických požadavků, které jsou vzhledem ke své komplexnosti a technickému charakteru stanoveny prováděcím právním předpisem, a skutečnost, že výrobce přijal a zavedl taková opatření, která zaručí, že vyráběné produkty budou shodné se schváleným typem. § 17 odst. 2 stanovuje podmínky pro schvalování typů v různých stupních rozestavěnosti vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla, tzv. vícestupňové schvalování.
97
Zahájit řízení o schválení typu lze pouze na žádost. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES je možné podat jen jednu samostatnou žádost pro každý schvalovaný typ a to jen u jednoho schvalovacího orgánu. Podrobněji se vymezuje nutná součinnost výrobce s ministerstvem jako schvalovacím orgánem, konkrétně poskytnutí výrobků pro jejich ověřování. Pro výrobce usazeného mimo území členských států EU, resp. EHP, se stanoví povinnost ustanovit zástupce na tomto území pro účely řízení, která vychází opět ze směrnice 2007/46/ES ale i ze současné právní úpravy. Úprava obsahu a příloh žádosti v § 18 je v zásadě shodná se současnou úpravou, dochází zejména ke zpřesnění jednotlivých požadavků a formulačnímu a terminologickému sblížení se směrnicí 2007/46/ES, doplnění údajů o územní platnosti požadovaného schválení (namísto dříve odlišných žádostí) a údaje o případné výrobě v tzv. „malé sérii“ (počty stanoví prováděcí právní předpis), zjednodušení přikládaných dokumentů, zejména omezení některých dokládaných dokumentů souvisejících s výrobcem samotným, a doplnění povinnosti přiložit prohlášení o tom, že žádost nebyla podána u některého jiného schvalovacího orgánu. Výslovně se v souladu se směrnicí 2007/46/ES stanoví možnost přikládat technickou část dokumentace, obvykle velmi rozsáhlou, v elektronické podobě. Ministerstvo před rozhodnutím o schválení typu ověří splnění základních podmínek, a to jednak ověřením, zda opatření předložená žadatelem postačují k zajištění shodnosti výrobků se schváleným typem, jednak ověřením splnění technických podmínek a shodnosti zkoumaného typu s typem popsaným v dokumentaci přiložené k žádosti. Pro potřeby řízení si může vyžádat další informace nad rámec údajů obsažených v žádosti a jejích přílohách. O výsledku ověření splnění technických požadavků a shodnosti s dokumentací se pořizuje technický protokol. Pro případ, že část výroby související se schvalovaným typem je umístěna na území více států, je v souladu se směrnicí 2007/46/ES nově výslovně založena a upravena vzájemná spolupráce schvalovacích orgánů jednotlivých členských států EU, resp. EHP. Rozsah a způsob ověřování dostatečnosti opatření pro shodnost výroby poměrně podrobně vymezuje příloha X směrnic 2007/46/ES, postupy a potřebnou dokumentaci stanoví prováděcí právní předpis. Ministerstvo po schválení typu vydá žadateli příslušné osvědčení a schvalovací dokumentaci tvořenou dokumentací přiloženou k žádosti a zkušebními protokoly. Přílohou osvědčení je i seznam schvalovací dokumentace. S ohledem na skutečnost, že směrnice 2007/46/ES předepisuje poměrně konkrétní obsahové a formální požadavky na osvědčení i na seznam schvalovací dokumentace, včetně způsobu vyplnění, číslování, označování, atd., stanoví vzory všech osvědčení prováděcí právní předpis, osvědčení pro schválené typy nespadající do působnosti této směrnice budou přesto v zájmu zjednodušení a sjednocení postupů z jí předepsaného vzoru vycházet. Ministerstvo může stanovit výslovně specifikované podmínky schválení typu, a to zejména s ohledem na technické požadavky, které schválený typ splnil. Stanoví se výslovná možnost odmítnutí schválení typu, přestože splňuje všechny stanovené podmínky, a to na základě směrnice 2007/46/ES a obdobně jako ve stávající právní úpravě. Směrnice 2007/46/ES omezuje možnost schválení typu silničních vozidel některých kategorií pouze na vozidla v tzv. malé sérii, tzn. v omezených počtech, ve kterých mohou být uváděny na trh, a to v zájmu harmonizace technických požadavků na tyto kategorie vozidel, které se v současné době více či méně v jednotlivých členských státech EU a EHP liší, a které mohou být v některých ohledech méně přísné než již harmonizované požadavky. Z tohoto důvodu se omezuje možnost schválení typu silničního vozidla s platností pouze v České republice v § 21
98
odst. 1, na toto ustanovení pak navazuje přechodné ustanovení zohledňující přechodná ustanovení směrnice. Navržená úprava využívá možnost danou směrnicí 2007/46/ES a výslovně stanoví, že v rozsahu pokrytém dřívějším schválením typu s platností pro některý členský stát EU nebo EHP se již splnění technických podmínek nezkoumá, pokud tyto podmínky odpovídají podmínkám České republiky stanoveným prováděcím právním předpisem. Pokud požadavkům odpovídá celý předmětný typ, jeho schválení se uzná, v opačném případě se přezkoumá pouze v té části, která požadavky nesplňuje. Rovněž na základě této směrnice se stanoví povinnost ministerstvu předat kopii schvalovací dokumentace schvalovacím orgánům ostatních států, pokud žadatel hodlá vozidlo vyrobené ve shodě s typem schváleným s platností pouze v České republice prodat, registrovat nebo uvést do provozu v jiném členském státě EU nebo EHP pro usnadnění schvalovacího procesu v tomto jiném státě. K § 22: Na základě předložené dokumentace a posouzení lze uznat schválení typu i pro území ČR, přestože byl schvalovaný typ již schválen jiným členským státem s platností pouze na jeho území. K § 23: V podstatě shodně jako v současné úpravě se stanoví povinnost výrobce vydat k jím vyrobenému vozidlu prohlášení o shodě, resp. jej označit značkou schválení typu a dále předepsaným způsobem označit jím vyrobené systémy vozidel, konstrukční části vozidel a samostatné technické celky vozidel. Jelikož se rozsah a vzhled jednotlivých označení a dokumentů liší, stanoví podrobnosti prováděcí právní předpis. K § 24 - 25: Na žádost může ministerstvo změnit udělené schválení typu, a to jednou ze dvou forem, které předpokládá směrnice 2007/46/ES, tedy buď změnou (ve směrnici označováno jako revize), nebo rozšířením schválení typu. Žádosti o změnu je možné vyhovět, jen pokud jsou splněny podmínky pro schválení typu a změna nevede ke změně samotného typu, tak jak je vymezen v § 15 odst. 2 nebo 3. K žádosti je nutné přiložit předepsanou dokumentaci, v případě vyhovění žádosti vydá ministerstvo žadateli upravenou schvalovací dokumentaci a její seznam, případně i nové osvědčení. Odejmout schválení typu může ministerstvo jen v taxativně stanovených případech uvedených v § 25 návrhu, a to pokud výrobce opakovaně uvádí na trh silniční vozidla, systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, které nejsou shodné se schváleným typem, nedodržuje podmínky schválení typu nebo porušuje své nejdůležitější povinnosti anebo pokud byla výrobcem definitivně ukončena výroba, o čemž musí informovat ministerstvo. Obecným důvodem pro odejmutí je rovněž žádost samotného výrobce. Návrh zákona rovněž pamatuje na situace, kdy silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky sice odpovídají stanoveným technickým požadavkům, jejich typ byl schválen, přesto však představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život a zdraví člověka. V těchto případech Ministerstvo dopravy zakáže jejich výrobci nebo dovozci uvádění předmětných výrobků na trh po dobu nejdéle šesti měsíců. Je potřeba zdůraznit, že v těchto situacích Ministerstvo neprodleně oznámí důvody svého rozhodnutí ostatním členským státům Evropské unie a
99
Komisi. Další postup se pak odvíjí zejména od činnosti Komise, jež je upravena v čl. 29 směrnice 2007/46/ES. K § 26: Ustanovení upravuje problematiku tzv. vozidel z výběhu série, tedy vozidel, které jsou vyrobeny ve shodě se schváleným typem, které ale nesplňují nové technické požadavky vztahující se na uvedení takových nových vozidel na trh. Na odůvodněnou žádost výrobce může ministerstvo povolit jejich dočasné uvedení na trh v omezených počtech, stanovených prováděcím právním předpisem. K § 27: Úprava technických zkušeben, tedy právnických osob, které kromě ministerstva rovněž mohou provádět činnosti potřebné k ověření toho, zda schvalovaný typ odpovídá dokumentaci a splňuje technické požadavky pro jeho schválení, se v podstatě shoduje se současnou úpravou, dochází pouze k formulačnímu upřesnění rozsahu činnosti a odstranění částečně duplicitní úpravy. Podrobnosti k požadavkům na zkušebny a způsobu ověření jejich splnění stanoví prováděcí právní předpis. Zachována je i povinnost zachovávat mlčenlivost zaměstnanci technické zkušebny. S ohledem na význam této povinnosti a na charakter skutečností, se kterými zaměstnanci technických zkušeben přicházejí při své činnosti do styku, se nově navrhuje trestání porušení této povinnosti jako přestupku (viz dále). K § 28: Úprava povinností výrobce v § 28 vychází v podstatě ze současné úpravy, kterou zjednodušuje zejména odstraněním duplicitních formulací. Většina povinností (písm. a) až h)) se týká zajištění shodností vyráběných produktů se schváleným typem, porušení nejdůležitějších povinností (písm. a), b), d) a e)) může vést až k odejmutí schválení typu ministerstvem. Zachovány zůstávají současné povinnosti informačního charakteru, stejně jako povinnost zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu příslušných výrobků. Nově se zakládá povinnost vést elektronickou evidenci vydaných prohlášení o shodě, která ale v podstatě odpovídá současné praxi, další novou, ale spíše jen nově výslovně uvedenou povinností, je povinnost nevyrábět vozidla, systémy vozidel, konstrukční části vozidel nebo samostatné technické celky vozidel shodné se schváleným typem, které nesplňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Poslední nově formulovaná povinnost pod písm. q) se týká tzv. svolávacích akcí a odpovídá formulaci a požadavkům směrnice 2007/46/ES. V odstavci 2 se vymezují povinnosti, které musí plnit i výrobce, který je držitelem osvědčení schválení typu z jiného státu. Dále se stanoví, které povinnosti musí plnit akreditovaný zástupce. K §28a: Výslovně se stanoví postupy při schvalování technické způsobilosti tzv, nedokončeného vozidla, za které se považuje i dokončené vozidlo, které výrobce přestavuje nebo upravuje. K § 28b: Výslovně se stanoví, které schválení typu se pro účely uvádění na trh považuje za rovnocenné schválení typu podle tohoto zákona. K § 28c: Ustanovení § 28c upravující pravomoci ministerstva ve vztahu k dohledu nad výrobou silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, pro které ministerstvo vydalo osvědčení o schválení typu, odpovídá stávající právní úpravě. K § 28d: Pro potřeby výkonu státní správy se zakotvuje již existující povinnost postoupit ministerstvu nejpozději při prvním uvedení silničního vozidla na trh v České republice údaje do evidence technických údajů typů silničních vozidel ve stanoveném rozsahu.
100
K bodům 23 až 26 Zpřesňuje a doplňuje se právní úprava jednotlivě vyrobeného silničního vozidla a samostatného schvalování jeho technické způsobilosti. K bodu 27 Obdobně jako v případě schválení typu s platností pro území České republiky se na základě směrnice 2007/46/ES formuluje povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností vydat seznam technických požadavků, podle kterých byla schválena technická způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla pro účely jeho prodeje, registrace nebo uvedení do provozu v jiném členském státě EU nebo EHP. K bodu 28 Postup podle předchozích ustanovení se výslovně rozšiřuje i na jednotlivě dovezená silniční vozidla, která byla jednotlivě vyrobena, a jejich technická způsobilost nebyla schválena v jiném členském státě. Dále se stanoví úprava vydávání osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech. Tato úprava navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie (nařízení (EU) č. 183/2011), v němž jsou obsažena zvláštní pravidla ve vztahu k rámcové směrnici 2007/46/ES. Ve srovnání s rámcovou směrnicí, která omezuje platnost jednotlivého schválení principiálně na územní členského státu, který jej vydal, zavádí předmětné nařízení povinnost členských států „bez dalšího schvalování trvale registrovat“ vozidla, k nimž byl vydán „certifikát ES jednotlivého schválení vozidla“. K bodu 29 Mění se úprava jednotlivě dovážených silničních vozidel. Technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Výslovně se stanoví, kdy se technická způsobilost neschvaluje, a to pokud bylo vozidlo před dovozem zaregistrováno v jiném členském státě, jeho technická způsobilost byla jiným členským státem schválena s platností ve všech členských státech, jeho typ byl uznán podle § 22 odst. 3, nebo se na jeho schválení použije § 33a. Náležitosti žádosti a podmínky schválení technické způsobilosti zůstávají v zásadě shodné se současnou právní úpravou. K bodu 30 Ačkoli stávající právní úprava zní odlišně, režim udělování výjimek z technických požadavků v souladu se současnou praxí bude povolovat Ministerstvo dopravy ve správním řízení. K bodu 31 Stanovuje se výslovný zákaz tzv. přetáčení tachometru silničních vozidel, ke kterému v praxi dochází za účelem „omlazení“ vozidel a zvýšení ceny silničních vozidel na trhu. Stanovení tohoto zákazu je nezbytným předpokladem pro sankcionování jednání, jež bude v rozporu s tímto ustanovením; odpovídající skutková podstata správního deliktu je součástí tohoto návrhu zákona.
101
K bodu 32 Jedná se o drobnou terminologickou změnu. K bodům 33, 34 V podstatě formulačně se upravují a zpřesňují podmínky pro provozování vozidla na pozemních komunikacích v ČR. K bodu 35 Zákaz provozu vozidla, jehož identifikační údaje nejsou v souladu s údaji v registru silničních vozidel je doplněn zákazem provozu vozidla, jehož identifikační údaje nejsou v souladu s údaji v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo v technickém průkazu zvláštního vozidla. K bodu 36 S ohledem na některé nejasnosti se doplňuje upravené zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví způsob umístění tabulky s registrační značkou nebo registrační značkou na přání na vozidlo. K bodu 37 Výslovně se zakotvuje právní úprava podmínek provozu vozidel nezapsaných do Registru silničních vozidel. Úprava vychází z mezerovité úpravy používání tzv. zvláštních registračních značek a zakotvuje několik typů provozu. K § 38a: Zkušební provoz představuje provoz vozidla, jehož technická způsobilost nebyla schválena. Tento provoz je možný pouze na základě povolení ministerstva za účelem zkušebních jízd při vývoji, výrobě nebo schvalování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků. Žádost může podat výrobce nebo technická zkušebna. Ministerstvo zkušební provoz povolí, pokud žadatel doloží, že z hlediska svého technického vybavení, personálního zabezpečení a organizační struktury zajistí, aby při zkušebním provozu nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a život a zdraví člověka a spolu s povolením přidělí žadateli zvláštní registrační značky. Obdobně jako v současné praxi se upravuje vydání a použití dalších dokumentů. K §38b: Manipulační provoz představuje provoz vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena, ale vozidlo zatím nebylo zapsáno v registru. Takové vozidlo lze na pozemních komunikacích provozovat pouze ve dvou případech, a jedním z nich je právě manipulační provoz – provoz na základě povolení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání, za účelem distribuce a prodeje silničního vozidla. Procesní úprava a vydání zvláštních značek je pak obdobná jako u zkušebního provozu, žádat o tento provoz mohou výrobci, dovozci nebo prodejci silničních vozidel. Ve vztahu k dovozci je zde třeba rovněž důsledně vycházet z toho, že účelem manipulačního provozu je provozování vozidla za účelem jeho distribuce a prodeje; je potřeba zdůraznit, že se jedná primárně o nová vozidla, která nejsou zaregistrována v České republice nebo jiném státě (zde by se jednalo o vozidla v mezinárodním provozu podle § 6 zákona), přičemž cílem jízdy je přesun vozidla do místa prodeje.
102
K § 38c: Upravuje se možnost jízdy do jiného státu při zkušebním nebo manipulačním provozu a dále nakládání s tabulkami zvláštních registračních značek a postup při jejich ztrátě. K bodům 38 a 39 Upravuje se povinnost přistavování nových vozidel k pravidelným technickým prohlídkám tak, aby byly dodrženy lhůty pro jejich provádění bez zkracování těchto dob kvůli registraci vozidel. K bodům 40 až 46 Navržené úpravy § 44 a § 45 směřují k precizaci stávajícího znění, zejména s ohledem na praktické zkušenosti s fungováním stanic měření emisí (SME), a to v návaznosti na navazující činnost stanic technické kontroly při provádění technických prohlídek. V tomto ohledu se například upouští od vydávání osvědčení o měření emisí s tím, že postačuje protokol o měření emisí, i od vylepování kontrolní nálepky měření emisí s tím, že plně postačí kontrolní nálepka, kterou na tabulku s registrační značkou umisťuje stanice technické kontroly, a to po úspěšně absolvované pravidelné technické prohlídce silničního vozidla, jíž měření emisí předchází. Výslovně se s cílem verifikace provádění měření emisí stanovuje povinnost SME kontrolovat shodu čísla motoru silničního vozidla s číslem motoru uvedeným v jeho technickém průkazu. Doplnění ustanovení o oprávnění žadatele o měření emisí být tomuto měření přítomen je adaptací § 45 na nahrazení stávajícího znění § 46, kde je obdobné ustanovení dosud obsaženo, zněním novým. K bodům 47 – 57 Navrhuje se soubor změn směřujícímu k přesnějšímu a komplexnějšímu vymezení obsahu a rozsahu technických prohlídek. Výslovně se jako jedna z forem technické prohlídky zařazuje evidenční kontrola (kontrola identifikátorů a totožnosti vozidla, nově i kontrola stavu tachometru v návaznosti na zakotvení zákazu jeho přetáčení). Dále se jedná o několik formulačních úprav. Výslovně se stanovuje, že se technická prohlídka provádí prostřednictvím kontrolních úkonů. Do stávající povinnosti vyhotovit protokol o technické prohlídce se s ohledem na nutnost jednotného postupu při vyhodnocování výsledků technické prohlídky doplňuje povinnost vyhotovit tento protokol na základě záznamníku závad. Výslovně se v souvislosti s úpravou znění § 47 odst. 1 předpokládá stanovení kontrolních úkonů prováděcí vyhláškou. K bodu 58 Zavádí se informační systém stanic technické kontroly, který je informačním systémem veřejné správy a jehož správcem je Ministerstvo dopravy. Informační systém slouží k evidenci a vyhodnocování činnosti stanic technické kontroly, k sestavení protokolů o technické prohlídce a k evidenci kontrolních nálepek. Navrhovaná úprava navazuje na již existující informační systém stanic technické kontroly a stanoví povinnost provozovatelů všech stanic technické kontroly zapojit se do tohoto systému a předávat do něj informace. Centralizovaný informační systém stanic technické kontroly má sloužit zejména k dostupnosti informací pro účely hodnocení činnosti stanic technické kontroly a jednotlivých kontrolních techniků, a to zejména pro účely státního odborného dozoru. Přístup do centralizovaného informačního systému bude přidělovat správce systému na základě žádosti provozovatele
103
stanice technické kontroly nebo obdržení osvědčení k provozování stanice technické kontroly před zahájením jejího provozu. S ohledem na předpokládané využití údajů obsažených v tomto systému krajskými úřady zejména při jejich dozorové činnosti a navazujících správních řízení se těmto úřadům zakládá přístup do systému. Dále s ohledem na možnost využití údajů v systému obecními úřady obcí s rozšířenou působností při registraci vozidel se těmto úřadům zakládá přístup do systému v rozsahu údajů o zahájení a provedení technické prohlídky a údajů o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena. Z povinnosti připojení do centralizovaného informačního systému budou vyjmuty stanice technické kontroly, které provádějí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby vzhledem k jejich zvláštní povaze. K bodům 59 – 61 Cílem návrhu je zakotvení úpravy právních následků silniční kontroly technického stavu silničního vozidla provedené v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, jejímž výsledkem je zjištění vážné nebo nebezpečné závady na silničním vozidle, a to v souladu s čl. 7 směrnice 2000/30/ES o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství. Navržená úprava se týká -
vozidel zapsaných v registru silničních vozidel České republiky, u nichž byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada v rámci silniční kontroly technického stavu vozidla prováděné buď v České republice policií, nebo v jiném členském státě Evropské unie, kdy je Ministerstvu zaslán příslušným orgánem jiného členského státu doklad o provedené silniční kontrole,
-
vozidel zapsaných v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, u nichž byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada v rámci silniční kontroly technického stavu vozidla prováděné v České republice.
Účelem návrhu je zvýšení bezpečnosti silničního provozu doplněním dalšího mechanismu, kterým lze snížit riziko provozování technicky nezpůsobilých vozidel na pozemních komunikacích. Postup po takovýchto kontrolách je navázán na obecný postup při zjištění vážných nebo nebezpečných závad v rámci technické prohlídky. Při jejich neodstranění může dojít až ke ztrátě technické způsobilosti vozidla. K bodu 62 V ustanovení ukládajícímu ministerstvu výrobu a distribuci řady tiskopisů se odstraňuje tiskopis protokolu o technické prohlídce vozidla, neboť tyto protokoly budou nadále vyhotovovány výtiskem z centralizovaného informačního systému stanic technické kontroly na běžný papír. K bodům 63 a 65 Navržená úprava odráží navrhované upuštění od vylepování kontrolních nálepek měření emisí a vydávání osvědčení o měření emisí.
104
K bodu 64 Zmocňovací ustanovení se doplňuje o zmocnění ke stanovení vzoru záznamníku závad a zohledňuje skutečnost, že nadále nebudou protokoly o technické prohlídce vozidla vyhotovovány na tiskopis ale prostřednictvím centralizovaného informačního systému stanic technické kontroly. K bodu 66 Zrušuje se ustanovení o nenárokovosti udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Tato úprava je již nadbytečná s ohledem na podrobnou úpravu územního pokrytí činnostmi STK v prováděcím předpise (vyhláška MD), kterou měla zpočátku suplovat. S ohledem na problémy zejm. procesního charakteru (odůvodnění zamítavého rozhodnutí v případě, že jsou splněny všechny podmínky pro provoz STK a oprávnění by stejně uděleno nebylo, rušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost) toto možnost stejně není reálně využívána. K bodu 67 V současné právní úpravě není zakotvena povinnost držitele oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 54 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích do určité doby od udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly tohoto oprávnění využít, stanici vybudovat a na základě osvědčení k provozování stanice technické kontroly uděleného podle § 57 zahájit její provoz. Jelikož ale § 54 odst. 3 zákona umožňuje udělit nové oprávnění pouze tehdy, je-li záměr provozovat stanici technické kontroly v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly, a při posuzování této podmínky je nutné brát v úvahu veškeré stanice, které mohou vzniknout na základě udělených oprávnění, vzniká v praxi situace, kdy některý správní obvod může být do značné míry pokryt hypotetickými stanicemi technické kontroly, které v daném okamžiku ale nejsou provozovány, a novému žadateli není možné oprávnění udělit. Návrh zde ukládá krajskému úřadu v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly stanovit lhůtu pro zahájení jejího provozu v délce 12 – 24 měsíců, nebude-li provoz stanice v této lhůtě zahájen, pozbude oprávnění platnosti. Stanovením možnosti prodloužení lhůty je pamatováno na případy, kdy z určitých důvodů zejména ve stavebním řízení nebude držitel oprávnění moci stanovenou lhůtu dodržet. K bodu 68 V souvislosti s novou zákonnou úpravou informačního systému stanic technické kontroly se do zmocňovacího ustanovení doplňuje zmocnění pro stanovení vybavení potřebného k zapojení stanic technické kontroly do tohoto systému. K bodu 69 Drobné formulační úpravy, odstranění duplicit se správním řádem. K bodům 70 – 72 Údaje, které krajský úřad uvádí v rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly, se s ohledem na sjednocení praxe výslovně doplňují o technické vybavení a stavební uspořádání stanice technické kontroly. Tyto charakteristiky stanic technické kontroly mají
105
významný vliv na činnost na těchto stanicích prováděnou a s ohledem na závaznost rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly je vhodné uvádět je v rozhodnutí konkrétně. Údaj o dalších podmínkách původně stanovovaných pro zahájení provozování stanice technické kontroly se mění na podmínky pro celou dobu provozu stanice. K bodu 73 Výslovně se stanoví, že osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu neurčitou. Zejména v souvislosti s úpravami provedenými ve vztahu k oprávnění k provozování stanic technické kontroly se jeví jako nadbytečné vydávání osvědčení na dobu určitou, a proto se toto časové omezení zrušuje. K bodu 74 Doplnění zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu. K bodu 75 Poměrně stručné ustanovení § 58, které vyjmenovává povinnosti provozovatele stanice technické kontroly, se nahrazuje novým zněním. Doplňuje se tak o některé nové povinnosti a dále o povinnosti, které již v současné době vyplývají z jiných ustanovení zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. K rozšíření tohoto ustanovení bylo přistoupeno zejména kvůli aplikačním nejasnostem, které jsou v některých případech způsobeny nejasným vyjádřením příslušných povinností, a v některých případech i v reakci na nově zaváděné instituty. Povinnost podle odst. 1 písm. a) byla doplněna s ohledem na nový institut zákazu činnosti kontrolního technika, pod písm. b) je doplněna obdobná povinnost ve vztahu k osobám provádějícím technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích. Povinnost v současné úpravě uvedená pod písm. c) je zobecněna tak, aby pokrývala všechny stanovené podmínky pro provoz stanice technické kontroly. Povinnost uvedená pod písm. d) odpovídá povinnosti podle dosavadní právní úpravy. Povinnost uvedená pod písm. e) pak reflektuje závaznost způsobu provádění technických prohlídek specifikovaného prováděcím předpisem a pod písm. f) se zavádí povinnost seznamovat kontrolní techniky s těmito povinnostmi. Povinnosti uvedené pod písm. g) a h) navazují na vytvoření centralizovaného informačního systému stanic technické kontroly a na stanovený způsob záznamu průběhu a výsledku technické prohlídky a zadávání údajů do centralizovaného informačního systému stanic technické kontroly. Pod písm. i) se ukládá informační povinnost provozovatelů stanic technické kontroly ohledně způsobu a rozsahu technických prohlídek prováděných v těchto stanicích, způsob zveřejnění těchto informací je stanoven alternativně. Dále pod písm. j) stanoví povinnost udržovat skutečnosti uvedené v § 57 odst. 2 písm. c) v souladu s prováděcím právním předpisem po celou dobu provozu stanice technické kontroly. Ustanovení § 58 odst. 2 je doplněno o upřesnění stávající povinnosti provozovatele stanice technické kontroly informovat příslušný krajský úřad o změnách údajů uvedených v ustanovení § 55 odst. 1 a 2 zákona.
106
V odst. 3 je založená nová povinnost předkládat příslušnému krajskému úřadu písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly prováděné v systému podle § 57 odst. 2 písm. c) ve znění tohoto návrhu. Písemná zpráva bude krajským úřadům sloužit zejména při plánování výkonu státního dozoru. K bodu 76 Krajskému úřadu se ukládá povinnost provést kontrolu u každé stanice technické kontroly v jeho správním obvodu nejméně jednou za 3 roky. Důvodem uložení této povinnosti je snaha o rovnoměrný výkon státního odborného dozoru, přičemž kontrola jednotlivých stanic může být prováděna častěji, např. na základě zjištění uvedených v písemné zprávě podle § 58 odst. 3. K bodům 77, 78 Navržená úprava zpřesňuje a doplňuje důvody pro odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly. K bodu 79 K § 59a: Výslovně se zakotvuje postup tzv. „převodu“ STK, kdy je dohoda mezi dvěma osobami na ukončení činnosti provozovatele a převedení jeho činnosti na provozovatele nového. V takovém případě se při udílení oprávnění k provozování STK nebude přihlížet k naplnění tzv. správní kapacity, neboť se stále jedná o tutéž STK. Současná absence tohoto postupu v právní úpravě způsobuje v praxi celou řadu obtíží a nejasností. K § 59b: Provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí lze považovat za natolik specializovanou činnost v rámci činností stanic technické kontroly, že je na místě samostatná úprava této problematiky na zákonné úrovni, a to jako úprava nadstavbová k obecné úpravě stanic technické kontroly. Navrhuje se, aby provádění prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí bylo svěřeno výhradně těm provozovatelům stanic technické kontroly, jež splňují vymezené předpoklady (§ 59b odst. 2), včetně předpokladu, který se týká odpovídajícího územního pokrytí předmětnými činnostmi, přičemž žádoucí není ani převis ani nedostatek nabídky těchto služeb ze strany specializovaných stanic technické kontroly. Stanovují se podmínky pro odejmutí uděleného oprávnění k provádění předmětných prohlídek, požadavky na kontrolní techniky, kteří budou provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, a s tím související úprava zajištění odpovídající výuky těchto kontrolních techniků. Součástí navržené úpravy je i zmocnění pro stanovení příslušné související podzákonné právní úpravy. K bodu 80 Jde o opravu nepřesného vymezení požadovaného vzdělání osob vykonávajících činnost kontrolního technika, které může být vyšší než úplné střední odborné vzdělání. K bodu 81 Terminologická změna v souvislosti s poslední novelou zákona o silničním provozu.
107
K bodu 82 Zmírňuje se požadavek spočívající v tom, že osvědčení kontrolního technika může být vydáno pouze osobě, která má řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění k řízení vozidla, jehož technické prohlídky ve stanici technické kontroly bude provádět. Toto zmírnění se týká výlučně případu technických prohlídek autobusů, přičemž se navrhuje, že pro takový případ postačí řidičské oprávnění k řízení nákladního automobilu. Návrh vychází z požadavků praxe. K bodu 83 Z důvodu odlišení od výuky v prohlubujícím kurzu se zavádí legislativní zkratka „výuka v základním kurzu“. K bodu 84 Podle stávající právní úpravy jsou profesní osvědčení kontrolního technika vydávána při splnění předepsaných podmínek na dobu neurčitou, Zejména za účelem zajištění pravidelného profesního vzdělávání kontrolních techniků a jejich pravidelného seznamování s novým vývojem v oboru se podle předloženého návrhu omezuje doba platnosti profesního osvědčení kontrolního technika na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti. Pokud bude mít držitel tohoto osvědčení zájem o prodloužení jeho platnosti a nadále splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f) zákona, tedy je bezúhonný a je držitelem příslušného řidičského oprávnění (splnění podmínek pro vydání osvědčení uvedené v § 60 odst. 2 písm. a) a b) pojmově trvá i nadále, podmínky pod písm. d) a e) jsou nahrazeny podmínkami novými) musí o prodloužení požádat, absolvovat prohlubovací kurz a složit zkoušku odborné způsobilosti. V případě, že kontrolní technik přechodně nevykonává činnost a od vypršení platnosti jeho profesního osvědčení neuplynuly více než 2 roky, je možné mu vydat nové profesní osvědčení za stejných podmínek jako při prodloužení platnosti, tedy zejména postačí absolvovat prohlubovací zkoušku a složit příslušnou zkoušku namísto časově a finančně náročnější výuky v základním kurzu. Pokud kontrolní technik poruší závažným způsobem nebo opakovaně své povinnosti při provádění technických podmínek nebo přestane-li splňovat podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika, odebere mu Ministerstvo dopravy jeho profesní osvědčení. Požádat o vydání osvědčení nového lze v případě opětovného splnění podmínek pro jeho vydání a v případě odnětí pro porušení povinností až po uplynutí pěti let. Takto dlouze stanovená lhůta má na osoby vykonávající činnost kontrolních techniků působit preventivně. K bodu 85 Nové ustanovení konstatuje povinnosti kontrolního technika ve vztahu k provádění technických prohlídek. Obdobně jako u provozovatele stanice technické kontroly se jedná o povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení zákona, a to postupovat v souladu s rozsahem a způsobem provádění pravidelných technických prohlídek a technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technické prohlídky, při provádění technických prohlídek zaznamenávat zjištěné závady a jejich hodnocení do záznamníku závad, který je podkladem pro protokol o výsledku technické prohlídky a tento záznamník pak předat osobě, která bude prostřednictvím centralizovaného informačního systému stanic technické kontroly protokol vytvářet, a na
108
vyžádání informovat žadatele o technickou prohlídku o hodnocení technického stavu vozidla stupni závad. Dále se stanoví povinnost kontrolního technika neprodleně oznámit ministerstvu uvedené skutečnosti týkající se bezprostředně výkonu funkce kontrolního technika a jejich změny, ministerstvo pak na základě těchto informací může zvolit další postup, např. rozhodnout o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika. K bodům 86 až 90 Změny ustanovení § 62 jsou navrženy v reakci na vytvoření povinného prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky. Organizace tohoto kurzu a následné zkouška bude obdobná jako v případě základního kurzu, podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis. Výuka v prohlubovacím kurzu je s ohledem na skutečnost, že bude absolvována osobami, které již činnost kontrolního technika vykonávají v pracovněprávním vztahu k určitému provozovateli stanice technické kontroly, který bude mít zájem na tom, aby tyto osoby mohly ve své činnosti pokračovat, označena jako prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu. Z ustanovení se dále odstraňují některé terminologické nepřesnosti a duplicity. K bodům 91 až 99 V ustanoveních upravujících problematiku stanic měření emisí se navrhují úpravy stávajícího znění, jež mají za cíl odstranit některé formulační nedostatky platného znění respektive zohlednit zkušenosti z praxe. Například se rozšiřujícím způsobem vymezuje možnost zřízení stanice měření emisí, pokud jde o subjekty, při nichž může být zřízena, či se zajišťuje informovanost ministerstva o udělených oprávněních a vydaných osvědčeních, jakožto formálních předpokladech pro započetí a trvání činnosti stanic měření emisí v souladu se zákonem. K bodům 100 až 115 Analogicky jako u provozovatelů stanic technické kontroly a kontrolních techniků při současném zohlednění jejich odlišné situace a právní úpravy se s cílem precizovat stávající právní úpravu a zlepšit předpoklady pro řádné fungování stanic měření emisí doplňuje nová právní úprava, jež zahrnuje některé další povinnosti provozovatelů stanic měření emisí, povinnosti mechaniků na těchto stanicích, doplnění případů pro odnětí oprávnění k provozování stanice měření emisí, doplnění podmínek pro vydání profesního osvědčení mechanika, omezení doby, na niž se toto osvědčení vydává, a stanovení podmínek výuky mechaniků v základním a prohlubovacím kurzu. Rovněž se zakotvuje možnost odebrání profesního osvědčení mechanika ze stanovených důvodů. K bodu 116 Návrh obsahuje právní úpravu Registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí. Správcem tohoto registru je ministerstvo. K bodu 117 Vypouští se podmínka pro přestavbu vozidla obsažená v § 73 odst. 3, neboť se s ohledem na formulaci ustanovení § 73 odst. 4 nejeví jako relevantní.
109
K bodu 118 Formulace se mění s ohledem na úpravu oblasti schvalování typu a odkaz na předpisovou základnu se nahrazuje odkazem na technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. K bodu 119 Výslovně se zakotvuje použití části páté zákona na přestavbu vozidel. K bodu 120 Omezení navazující na provedené úpravy v části schvalování typu. K bodu 121 Jedná se o systematické přeřazení předmětného ustanovení, jež se týká zvláštních vozidel, ze stávajícího § 6 odst. 2 do § 79. K bodu 122 Na základě požadavků z praxe se umožňuje, aby i v případě samojízdných pracovních strojů bylo možno jejich technickou prohlídku a měření emisí provádět mobilním způsobem. K bodu 123 Terminologické změny K bodům 124, 125 Formulačně se upřesňuje vztah Registru sportovních a historických vozidel a Registru silničních vozidel včetně použití některých postupů. K bodům 126 - 143 S ohledem na odlišné formulace použité v nové úpravě schvalování typu se formulačně mění pravomoc ministerstva pověřovat právnické osoby výkonem činností technické zkušebny. Odstraňují se nadbytečné pravomoci ministerstva a provádí se přečíslování následujících ustanovení. Zakotvují se některé pravomoci v současnosti vykonávané bez dostatečného podkladu. Dále se provádí vyjasnění, terminologické zpřesnění a zjednodušení pravomocí vykonávaných ostatními úřady (obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými úřady). K bodu 144 Upravuje se chybná formulace o orgánech vykonávajících státní odborný dozor, kde zejména chybí uvedení Celní správy České republiky, ačkoli se jí v této oblasti svěřují některé pravomoci.
110
K bodům 145 a 146 Zavádí se nové oprávnění ministerstva k výkonu vrchního státního dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích, při jehož výkonu dozírá na výkon státního odborného dozoru krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona. Dále se zrušují nadbytečné odkazy na zvláštní právní předpis, který pro výkon dozoru obecně platí. K bodu 147 S ohledem na ochranu osobních údajů se v dokladu o pověření osoby k výkonu státního odborného dozoru mění jeden z uváděných údajů, a to rodné číslo, které se nahrazuje datem narození pověřené osoby. Ruší se dále nadbytečný údaj o době platnosti pověření. Platnost pověření a dokladu o něm je vázaná na prokázání se průkazem zaměstnance příslušného úřadu a opakované vydávání dokladů o pověření osoby k výkonu státního odborného dozoru by neodůvodněně zvyšovalo náklady. K bodu 148 Nově vkládaný odstavec rozšiřuje pravomoci osob pověřených výkonem státního odborného dozoru o možnost zákazu výkonu činnosti kontrolního technika osobě, která své povinnosti při této činnosti poruší takovým závažným způsobem, že např. může dojít k ohrožení bezpečnosti silničního provozu vozidlem, na kterém byla technická prohlídka provedena nebo pokud je poruší při provádění evidenční kontrole. Na tento zákaz činnosti je navázáno řízení vedené Ministerstvem dopravy, jehož výsledkem může být odejmutí profesního osvědčení kontrolního technika. Tato pravomoc je založena s ohledem na nutnost okamžitého řešení případů nejhrubších excesů jednotlivých kontrolních techniků, kdy by bylo nepřiměřené využít již existující možnosti v odst. 3, tedy zastavení činnosti celé stanice technické kontroly. K bodu 149 Jelikož obecní úřad obce s rozšířenou působností nebude vždy správním orgánem příslušným k projednání nedostatků zjištěných v rámci výkonu státního odborného dozoru, a tudíž je vhodné uvědomit příslušný správní orgán, nahrazuje se tento údaj obecnějším pojmem. K bodu 150 Odstraňuje se nedůvodná odchylka od obecných předpisů o správním řízení. K bodu 151 Jelikož ne vždy musí provozovatel silničního vozidla fyzicky sám přistavit vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí, ale může tím pověřit jakoukoli jinou osobu, je vhodné, aby osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru mohla své pravomoci vykonávat právě vůči osobě, která vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí přistavila. Jedná se pouze o modifikaci již existující povinnosti. K bodu 152 Doplňuje se oprávnění přikázat výkon státního odborného dozoru v případech, kdy je při výkonu vrchního státního dozoru zjištěno jeho nedostatečné vykonávání. 111
K bodu 153 Byla zásadním způsobem revidována ustanovení o správních deliktech. Ze stávající úpravy byly vypuštěny či byly reformulovány skutkové podstaty přestupků a jiných správních deliktů, a to v závislosti na posouzení jejich dosavadní relevance, respektive s ohledem na navržené změny v právní úpravě. Byla doplněna celá řada zcela nových skutkových podstat správních deliktů odpovídající nově formulovaným povinnostem a zákazům. Výčet přestupků, kterých se může dopustit fyzická osoba v rámci předmětu zákona o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je doplněn zejména o skutkové podstaty spočívající v porušení nově formulovaných povinností vyplývajících z právní úpravy zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel, z právní úpravy vyřazování silničních vozidel z registru a dále porušení nových povinností kontrolního technika i mechanika. Doplňují se rovněž skutkové podstaty přestupků spočívající v tzv. přetáčení tachometru či porušení již existující, ale nesankcionované, důležité povinnosti zachovávat mlčenlivost zaměstnanci technických zkušeben. Všem těmto skutkovým podstatám jsou v rámci stávajícího systému přiřazeny odpovídající sankce. Doplňují se či reformulují skutkové podstaty správních deliktů právnických nebo podnikajících fyzických osob, rovněž v závislosti na navrhovaných změnách právní úpravy. Stejně jako v případě přestupků, jsou i zde nově doplněny skutkové podstaty spočívající v porušení nově formulovaných povinností vyplývajících z právní úpravy zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel a z právní úpravy vyřazování silničních vozidel z registru; to se týká rovněž i deliktu, jenž spočívá v tzv. přetáčení tachometru. Doplňují se skutkové podstaty správních deliktů provozovatelů stanic měření emisí a samostatně a nejrozsáhleji skutkové podstaty správních deliktů provozovatelů stanic technické kontroly, přičemž se postihuje porušení povinností ve vztahu k informačnímu systému stanic technické kontroly, k provádění technických prohlídek, jejich dokumentaci a kontrolními technikům vykonávajícím činnost v příslušné stanici technické kontroly, a rovněž nesplnění příslušných informačních povinností. Těmto skutkovým podstatám jsou v rámci stávajícího systému přiřazeny odpovídající sankce. Další skupinou doplňovaných deliktů jsou delikty související s novou úpravou tzv. zkušebního a manipulačního provozu. Bude jednat pouze o správní delikty podnikatelů. K bodu 154 V návaznosti na zavedení nových a úpravu či zrušení některých existujících skutkových podstat správních deliktů podle tohoto zákona se jednotlivé správní delikty přiřazují příslušným úřadům k jejich projednání v prvním stupni. Upravuje se vymezení skutkových podstat, které mohou být Policí České republiky nebo Celní správou České republiky projednány v blokovém řízení. K bodu 155 Odstraňuje se nadbytečné ustanovení vymezující vztah ke správnímu řádu. K bodu 156 Ustanovení o vydávání věstníku dopravy se upravuje s ohledem na změny provedené v oblasti
112
schvalování typu. K bodu 157 Doplňuje se zmocnění pro vládu k vydání jejího nařízení k provedení § 7e odst. 2. K bodu 158 Ustanovení zmocňující ministerstvo k vydání prováděcí vyhlášky se upravuje zejména na základě provedených změn. K bodu 159 V souvislosti se změnou úpravy kategorií vozidel se zrušuje příloha k zákonu. Čl. II K bodu 1 Výslovně se v zájmu právní jistoty stanovuje, že citovaná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle úpravy zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. S ohledem na radikální změny institutu vyřazení a způsob jejich využití se však v těchto případech navrhuje dokončení řízení podle nové právní úpravy. K bodům 2 - 7 Upravuje se vztah a převod mezi současnými instituty vyřazení vozidla z registru a vyřazení vozidla z provozu. Institut zaváděného dlouhodobého vyřazení má mimo jiné sloužit k zpřehlednění registru silničních vozidel, respektive oddělení silničních vozidel skutečně provozovaných od vozidel již aktivně neprovozovaných, které však jsou ve stávajícím registru silničních vozidel zapsány. K tomu je určeno i navržené ustanovení, podle kterého se do režimu dlouhodobého vyřazení převedou vozidla, za něž není po stanovenou dobu placeno tzv. povinné ručení nebo jež byla formálně dočasně vyřazena, ovšem uplynula již lhůta zákonem stanovená pro tento režim (včetně jejího prodloužení). Dále se upravuje „čištění dat“ ve vztahu k formálně v registru stále existujícím vozidlům, která již ale nepochybně fyzicky neexistují a je tedy vhodné je trvale vyřadit a z registru odstranit. Zakládají se potřebné formální postupy vedoucí k přechodu na novou právní úpravu a fungování Registru silničních vozidel. K bodu 8 Jelikož řada stanic technické kontroly je již zapojena do stávajícího centralizovaného informačního systému stanic technické kontroly, pokládají se jejich povinnosti v souvislosti s centralizovaným informačním systémem podle tohoto návrhu za splněné. K bodu 9 Toto ustanovení navazuje na návrh nového odstavce 6 v § 54 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (viz odůvodnění k bodu 15) a ukládá držitelům oprávnění k provozování stanice technické kontroly vydaných podle dosavadní právní úpravy
113
zahájit provoz stanice ve lhůtě do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s možností prodloužení lhůty obdobně jako v návrhu ustanovení § 54 odst. 6. K bodu 10 Provozovatelům stanice technické kontroly, kteří jsou držitelé oprávnění k provozování stanice technické kontroly udělených podle dosavadní právní úpravy se s ohledem na navrhované rozšíření údajů uváděných v těchto oprávněních a k odlišnému režimu jejich možných změn ukládá povinnost informovat krajský úřad o provedených změnách. K bodu 11 V návaznosti na předchozí bod, pokud provozovatel stanice technické kontroly bude chtít provést další změny základního technického vybavení nebo stavebního uspořádání stanice technické kontroly, musí podat krajskému úřadu žádost o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. K bodu 12 Navržené přechodné ustanovení odstupňovaně ukončuje platnost profesních osvědčení kontrolního technika vydaných podle dosavadní právní úpravy tak, aby mohly být nahrazeny osvědčeními s platností na 3 roky. Odstupňované ukončení platnosti bylo zvoleno zejména s ohledem na limitované kapacity výukových subjektů. K bodu 13 V návaznosti na předchozí bod se stanoví postup pro vydávání nových profesních osvědčení kontrolního technika pro držitele profesních osvědčení podle současné právní úpravy. K bodu 14 Ustanovení se navrhuje v souvislosti s rozdílnými daty aplikovatelnosti č. 2007/46/ES na stávající schválené typy jednotlivých kategorií vozidel.
směrnice
K bodu 15 V souvislosti se zrušení časového omezení osvědčení vydávaných podle § 57 se stanoví, že osvědčení vydaná před účinností tohoto návrhu jsou rovněž platná bez omezení. K bodu 16 V souvislosti s navrhovanou úpravou obsaženou v § 59a nově regulující stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, stanovuje se přechodné období pro provozovatele stanic technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na základě ministerstvem dosud udělených oprávnění, aby po stanovenou době od nabytí účinnosti nové právní úpravy mohly být i nadále prováděny v těchto stanicích technické kontroly předmětné technické prohlídky, avšak jejich provozovatelé jsou povinni ve stanovené lhůtě požádat o udělení oprávnění podle § 59a a za splnění podmínek jim toto bude uděleno, jinak jejich dosavadní oprávnění pozbude marným uplynutím lhůty platnosti.
114
Čl. III Zásahy do zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou v podstatě pouze terminologické, vyvolané jednak změnami navrženými v zákoně č. 56/2001 (zejména v souvislosti s vyřazením vozidla z provozu, změnou názvu Registru silničních vozidel, atd.) jednak skutečností, že ani současné znění obou zákonů vzájemně neladí a nekoresponduje (např. v pojmech evidence vs. registrace). Čl. IV Mění se definice provozovatele vozidla v zákoně o silničním provozu, a to obdobným způsobem jako v § 2 odst. 19 zákona č. 56/2001 Sb., s nutnou odchylkou, neboť zákon č. 56/2001 Sb. vymezuje provozovatele vozidla výhradně ve vztahu k registru silničních vozidel České republiky, ovšem pro účely zákona o silničním provozu je třeba tuto definici rozšířit i na subjekty, které v České republice provozují na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které je zapsáno v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci jiného státu. Záměrem změny definice provozovatele vozidla je, aby za provozovatele vozidla ve smyslu zákona o silničním provozu byl považován subjekt zapsaný jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, a není-li takový subjekt, pak se provozovatelem vozidla rozumí vlastník silničního vozidla. Pokud by se změnila definice provozovatele vozidla v zákoně č. 56/2001 Sb., jak je navrhováno, a přitom nedošlo k obdobné úpravě definice provozovatele v zákoně o silničním provozu, nebyl by zajištěn jednotný výklad, respektive by bylo možné při projednávání správního deliktu podle zákona o silničním provozu předpokládat v případě, kdy by odpovědným dle právní úpravy byl provozovatel vozidla, ze strany přestupce jednání in fraudem legis. V návaznosti na změny provedené tímto návrhem se navrhuje drobná novelizace ustanovení o silničních technických kontrolách. Čl. V Znění písmene a) položky 26 sazebníku zákona o správních poplatcích se adaptuje na změnu v oblasti registrace silničních vozidel, podle které již zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla zapsaného v registru silničních vozidel nebude formálně probíhat podle stávajícího § 6 zákona č. 56/2001 Sb. jako nová registrace vozidla, ale bude se jednat o specifický případ změny údajů v registru, z čehož vyplývá, že bez adekvátní změny citovaného ustanovení zákona o správních poplatcích by nebylo možné vybírat příslušný správní poplatek, který je v současnosti při změně vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla zapsaného v registru vybírán. Některé správní poplatky se s ohledem na vývoj nákladů zvyšují. Důsledně se odděluje poplatek za registraci a poplatek za vydání tabulky registrační značky. V této souvislosti se aktualizují některé poznámky v této položce. V souladu s navrženou úpravou se zavádějí některé nové správní poplatky (např. za tabulku registrační značky na přání). Čl. VI Účinnost se s ohledem na zajištění dostatečné legisvakanční lhůty navrhuje prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení zajišťujícího přístup obecních úřadů obcí s rozšířenou působností k údajům ze systému
115
EUCARIS, které nabývá účinnosti dnem 7. listopadu 2013. Toto datum bylo zvoleno s ohledem na konec transpoziční lhůty směrnice 2011/82/EU o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
V Praze dne 30. května 2012
RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády
Mgr. Pavel Dobeš, v.r. ministr dopravy
116
Platné znění zákona č. 56/2001 Sb. s vyznačením navrhovaných změn
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ §1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích: a) registraci vozidel a vyřazování vozidel z registru, b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, c) práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh vozidla a pohonné hmoty, d) práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel, e) práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí, f) kontroly technického stavu vozidel v provozu. (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie16) a upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích: a) registraci vozidel, b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti, c) práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh vozidla, d) práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel, e) práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí a f) kontroly technického stavu vozidel v provozu. (2) Zákon upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích. (3) Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla.1) §2 Základní pojmy (1) Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. (2) Zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno.
1
(3) Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy. (4) Historickým vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz historického vozidla. (5) Systém vozidla je jakýkoliv konstrukční systém vozidla, na který se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Systémem vozidla jsou například brzdy nebo zařízení pro snížení emise. (6) Konstrukční část vozidla je součást vozidla, jejíž typ musí být schvalován nezávisle na vozidle, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Konstrukční částí vozidla je například svítilna. (7) Samostatný technický celek vozidla je součást, jejíž typ může být schvalován nezávisle na vozidle, ale pouze ve vztahu k jednomu typu vozidla nebo více typům vozidel, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Samostatným technickým celkem vozidla je například zadní nárazník vozidla, pevná nebo výměnná nástavba vozidla. (8) Kategorie vozidla je skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Rozdělení vozidel do kategorií je uvedeno v příloze zákona. (9) Výrobcem vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla je osoba, která odpovídá za dodržení technických požadavků stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí o schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a za zajištění shody vyráběných vozidel s typem vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatného technického celku vozidla, jehož typ byl schválen. (10) Akreditovaný zástupce je právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, nebo fyzická osoba, která má na území České republiky místo trvalého pobytu a je registrována Ministerstvem dopravy (dále jen "ministerstvo") jako zástupce zahraničního výrobce na základě jeho písemného pověření. Akreditovaný zástupce dováží vozidla tohoto zahraničního výrobce na území České republiky a vystavuje pro tato vozidla technický průkaz nebo technické osvědčení vozidla. (10) Typem silničního vozidla se rozumí silniční vozidla určité kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie prováděcí právní předpis. (11) Typem systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla se rozumí systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež se shodují alespoň v základních znacích. Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků stanoví prováděcí právní předpis.
2
(1112) Nové vozidlo je nově vyrobené vozidlo, které dosud nebylo žádným způsobem provozováno v České republice ani v jiném státě, ani nebylo používáno ke zkušebním či předváděcím účelům. (1213) Prodejním místem se rozumí místo, kde jsou nově vyrobené osobní automobily vystaveny nebo nabízeny k prodeji nebo k pronájmu zákazníkům; tímto místem se rozumí i veletrh, pokud jsou na něm nově vyrobené osobní automobily nabízeny veřejnosti. (1314) Zkušební stanice je stanice technické kontroly pověřená ministerstvem Ministerstvem dopravy (dále jen „ministerstvo“) k provádění technické kontroly jednotlivých vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích. (1415) Prohlášení Evropského společenství o shodě (dále jen "ES prohlášení o shodě") je dokument, který vystavuje výrobce vozidla v postavení držitele osvědčení o homologaci typu ES. (1516) Evidenční kontrola silničního vozidla je kontrola silničního vozidla prováděná stanicí technické kontroly spočívající v porovnání údajů uvedených v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo v osvědčení o technické způsobilosti vozidla, pokud se jedná o vozidlo, které nepodléhá registraci, se skutečnými údaji a stavem vozidla. (1615) Provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel České republiky se rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. (15) Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. (1716) Sportovním vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz sportovního vozidla. (17) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace. §3 Druhy vozidel (1) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie. Rozdělení silničních vozidel do kategorií, technický popis jednotlivých kategorií silničních vozidel a jejich další členění se stanoví v příloze k tomuto zákonu. (2) Silniční vozidla se rozdělují na tyto základní druhy: a) motocykly, b) osobní automobily,
3
c) autobusy, d) nákladní automobily, e) speciální vozidla, f) přípojná vozidla, g) ostatní silniční vozidla. (3) Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy: a) zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, b) pracovní stroje samojízdné, c) pracovní stroje přípojné, d) nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou, e) vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje jeden metr, jejich konstrukční rychlost převyšuje 6 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg. Pro účely tohoto zákona se zvláštním vozidlem rozumí i mobilní stroj, průmyslové zařízení schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve kterých je zabudován spalovací motor. (4) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do základních kategorií L, M, N, O, S, T a R. Rozdělení silničních vozidel a zvláštních vozidel do kategorií, další členění jednotlivých kategorií a jejich technický popis a způsob zařazení vozidel do kategorií stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DRUHÁ REGISTR A REGISTRACE SILNIČNÍHO VOZIDLA §4 Registr silničních vozidel (1) Registr silničních vozidel je evidencí silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto vozidel. Součástí evidence silničních motorových vozidel je evidence paměťových karet vozidel, která jsou vybavena podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) záznamovým zařízením. (2) Registr silničních vozidel je seznam, který vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Příslušným pro registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídlo. 4
(3) Do registru silničních vozidel je oprávněn nahlížet a požadovat od obecního úřadu obce s rozšířenou působností opis nebo výpis zapsaných údajů pouze ten, kdo prokáže právní zájem. (4) Do registru silničních vozidel se zapisuje a) vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu) b) provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu), c) státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla (dále jen "registrační značka"), datum přidělení a odebrání registrační značky, d) číslo technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, datum a místo jeho vydání, e) číslo osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, f) druh a kategorie silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, g) výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla, obchodní označení, h) identifikační číslo silničního motorového vozidla a přípojného vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, i) výrobce podvozku silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, j) výrobce motoru, typ, výkon, zdvihový objem motoru a palivo, k) výrobce karoserie, typ, výrobní číslo, barva, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny, l) údaj o celkových rozměrech silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, m) největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu, n) druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost naloženého přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy, o) datum první registrace vozidla silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
5
p) vydání paměťové karty vozidla, pokud je silniční motorové vozidlo vybaveno podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) záznamovým zařízením, q) stát poslední registrace a registrační značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika. (5) Do registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel se kromě údajů uvedených v odstavci 4 dále zapisují tyto údaje: a) účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo určeno, b) zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle, c) údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti z provozu vozidla") sdělené Českou kanceláří pojistitelů nebo touto kanceláří vrácené registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel, a to v rozsahu údajů stanovených zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla2), d) záznam o technických prohlídkách, e) záznam o schválení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, f) záznam o provedených a schválených přestavbách silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, g) trvalé a dočasné vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, h) odejmutí osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technického průkazu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie. (6) Součástí registru silničních vozidel je samostatná evidence ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, technických průkazů silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a tabulek s přidělenou registrační značkou a evidence vyrobených zúčtovatelných tiskopisů osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla. (7) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby vedou registr silničních vozidel používaných pro jejich účely podle tohoto zákona. Ministerstvo vnitra vede registr vozidel používaných pro účely Celní správy České republiky a pro účely orgánů Finanční správy České republiky podle tohoto zákona. (8) Způsob vedení registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru, způsob vyznačování změn a vzory jednotlivých tiskopisů stanoví prováděcí právní předpis.
6
§ 4a (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu k zápisu osobních údajů o provozovateli vozidla, o vlastníku vozidla a uživateli zvláštní registrační značky trvale manipulační, zvláštní registrační značky pro historická vozidla nebo uživateli zvláštní registrační značky pro zkušební účely, do registru vozidel a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum narození, d) adresa místa pobytu. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, c) datum narození, d) adresa místa trvalého pobytu. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, c) datum narození, d) druh a adresa místa pobytu. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Ministerstvo může poskytnuté údaje v rozsahu a pro účely uvedené v § 4 odst. 8 dále předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje
7
nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky neprodleně informuje. (7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. §5 Centrální registr silničních vozidel (1) Ministerstvo vede centrální registr silničních vozidel, který obsahuje údaje předávané obecními úřady obcí s rozšířenou působností, a registr silničních vozidel členů diplomatické mise.4) (2) Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla do registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státu Evropské unie. Na žádost příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci a technický průkaz tomuto orgánu do 6 měsíců od jejich odejmutí. (3) Ministerstvo umožní Policii České republiky a Generální inspekci bezpečnostních sborů nepřetržitý dálkový přístup k informacím z centrálního registru vozidel. (4) Ministerstvo umožní obecní policii, správním orgánům krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nepřetržitý dálkový přístup k informacím z centrálního registru vozidel, pokud došlo k porušení zvláštního zákona4a). (5) Ministerstvo poskytne z centrálního registru silničních vozidel způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup údaje podle § 4 odst. 4 písm. a), b), f), l) a m) a) provozovateli systému elektronického mýtného podle zvláštního právního předpisu4a) pro účely vymáhání dlužného mýtného, b) Celní správě pro účely výkonu dozoru nad plněním povinností provozovatele vozidel v systému elektronického mýtného. (6) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, rozsah a lhůty pro předávání údajů obecními úřady obcí s rozšířenou působností do centrálního registru a zveřejňování statistik registrovaných vozidel. §6 (1) Každý, kdo hodlá provozovat na území České republiky silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, je povinen tato vozidla přihlásit k registraci na předepsaném tiskopisu u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, s výjimkou osob, jejichž pobyt na území České republiky netrvá déle než 185 dnů v příslušném kalendářním roce, (dále jen "žadatel").
8
(2) Povinné registraci podle odstavce 1 nepodléhá pracovní stroj přípojný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy tohoto zákona), který je účelově a technicky určen pro práce v zemědělství; toto vozidlo lze však registrovat na žádost vlastníka. Na vozidlo nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) až f) a § 39. (3) Do registru silničních vozidel lze zapsat silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, a) jehož technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích byla schválena, a b) je-li splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5) týkající se takového vozidla, c) byla-li při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu Evropské unie zaplacena daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. (4) Přihláška k registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla musí obsahovat a) údaj o druhu a kategorii silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, obchodní označení, číslo technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a číslo schválení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, b) údaje o vlastníkovi silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle § 4 odst. 4 písm. a), c) údaje o provozovateli silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle § 4 odst. 4 písm. b), d) u silničních motorových vozidel, která jsou vybavena podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) záznamovým zařízením, též žádost o vydání paměťové karty vozidla. (5) K přihlášce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k registraci žadatel přiloží a) technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, které již bylo provozováno, c) souhlas vlastníka k zaregistrování silničního motorového vozidla a přípojného vozidla na jiného provozovatele, d) protokol o evidenční kontrole silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo,
9
e) doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, f) doklad o zástavním právu váznoucím na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle, bylo-li zřízeno, g) doklad o povolení k pobytu nebo o udělení azylu na území České republiky, není-li provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla státním občanem České republiky, h) potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu Evropské unie, i) osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technický průkaz silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo jednotlivě dovezené z jiného členského státu Evropské unie, které bylo v tomto členském státě Evropské unie provozováno. (6) Pokud jde o zaregistrování silničního motorového vozidla a přípojného vozidla dočasně vyřazeného z registru silničních vozidel, nemusí žadatel doložit doklady uvedené v odstavci 5 písm. b) a e). §7 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při registraci silničního vozidla a) přidělí silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu registrační značku, b) zapíše do technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla údaje o vlastníkovi silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, a registrační značku, c) vydá žadateli osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, d) vydá tabulku s přidělenou registrační značkou. d) vydá tabulku s přidělenou registrační značkou, e) odejme osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technický průkaz silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státě Evropské unie, a předá je ministerstvu. (2) Žadatel uhradí při registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností správní poplatek podle zvláštního zákona.6) Tabulku s registrační značkou je provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla povinen umístit na vozidlo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
10
(3) Při prvním přidělení tabulky s registrační značkou obecní úřad obce s rozšířenou působností opatří registrační značku nálepkou, na níž vyznačí termín pravidelné technické prohlídky a měření emisí, pokud silniční vozidlo měření emisí podléhá. (4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor technického průkazu a způsob provádění zápisu v technickém průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla obecním úřadem obce s rozšířenou působností, vzor osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, formu, obsah a provedení registrační značky, druhy registračních značek a způsob jejich vydávání a nakládání s nimi, provedení tabulek s registrační značkou a způsob umístění tabulek s registrační značkou na silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, postup v případě ztráty nebo zničení technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla nebo registrační značky. §4 Registr silničních vozidel (1) Registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci a) silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel, b) silničních vozidel členů diplomatické mise, c) ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního vozidla, technických průkazů silničního vozidla a tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační značka“), d) přidělených zvláštních registračních značek a ztracených, odcizených, poškozených a zničených tabulek s přidělenou zvláštní registrační značkou, e) vyrobených formulářů osvědčení o registraci silničního vozidla a technického průkazu silničního vozidla opatřených identifikačními znaky a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla, a f) technických údajů schválených typů silničních vozidel. (2) V registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí a) údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození, 2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a 3. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu, b) registrační značka, datum přidělení registrační značky, c) číslo technického průkazu silničního vozidla, datum a místo jeho vydání, d) číslo osvědčení o registraci silničního vozidla, e) datum první registrace silničního vozidla, f) stát poslední registrace, číslo technického průkazu silničního vozidla vydaného ve státě poslední registrace a registrační značka silničního vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika,
11
g) údaje o odnětí osvědčení o registraci silničního vozidla a technického průkazu silničního vozidla vydaného jiným členským státem, h) údaje o trvalém, dlouhodobém a dočasném vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích, i) údaje o vyvezení silničního vozidla do jiného státu, j) údaj o tom, zda záznam v registru byl proveden na základě žádosti podané v zastoupení na základě plné moci, k) údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) sdělené Českou kanceláří pojistitelů2). (3) V registru silničních vozidel se dále u silničního vozidla uvádí a) účel, pro který je silniční vozidlo určeno, b) druh a kategorie silničního vozidla, c) značka silničního vozidla, obchodní název stanovený výrobcem, typ vozidla, d) identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla, e) údaje o výrobci silničního vozidla, podvozku, motoru a karoserie silničního vozidla v rozsahu podle odstavce 2 písm. a), f) typ, výkon a zdvihový objem motoru a palivo, g) typ, výrobní číslo a barva karoserie, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny, h) údaj o celkových rozměrech silničního vozidla, i) největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu, j) druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost naloženého přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy, k) stupeň plnění emisní úrovně, l) údaje o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního vozidla, m) údaje o schválení technické způsobilosti silničního vozidla, n) údaje o povolení přestavby silničního vozidla a hromadné přestavby typu silničního vozidla. (4) V registru silničních vozidel se u zvláštní registrační značky podle § 38a a 38b uvádí a) údaje o osobě, které byla přidělena, v rozsahu podle odstavce 2 písm. a) a b) datum přidělení a odnětí zvláštní registrační značky. (5) V registru silničních vozidel se u schváleného typu silničního vozidla uvádí technické údaje v rozsahu uvedeném v prohlášení o shodě nebo v rozsahu uvedeném v § 30 odst. 2 písm. b). (6) Rozsah a obsah údajů podle odstavce 2 písm. g), h), i) a k) a podle odstavce 3 uváděných v registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis. § 4a
12
(1) Ministerstvo vnitra, Policie České republiky nebo Český statistický úřad poskytují Ministerstvu dopravy a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, c) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel a d) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů, d) právní forma, e) statutární orgán a f) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, g) datum úmrtí a h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) druh a adresa místa pobytu, f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, h) datum úmrtí a i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
13
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Z informačního systému stanic technické kontroly se obecním úřadům obcí s rozšířenou působností pro účely vedení registru silničních vozidel poskytují údaje o technických prohlídkách. §5 (1) Ministerstvo zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. b), e) a f). Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a), c) a d). (2) Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) zapisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má provozovatel vozidla trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, jedná-li se o občana jiného členského státu, nebo jiný povolený pobyt, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo sídlo nebo místo podnikání, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. d) zapisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má držitel zvláštní registrační značky nebo její tabulky sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu. (3) Ministerstvo zajistí Policii České republiky a Vojenské policii výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (4) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) a) obecní policii v rozsahu nezbytném ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek, b) krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silničním provozu a c) Hasičskému záchrannému sboru České republiky pro účely záchranných a likvidačních prací a plánování a realizace krizových opatření. (5) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) v rozsahu a) podle § 4 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 3 písm. b), h) a i) a § 4 odst. 4 písm. a) 1. provozovateli systému elektronického mýtného pro účely vymáhání dlužného mýtného, a 2. Celní správě České republiky pro účely výkonu dozoru nad plněním povinností provozovatele vozidel v systému elektronického mýtného a b) podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 4 odst. 4 písm. a) České inspekci životního prostředí pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním deliktu podle zvláštního zákona.
14
(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytne na žádost údaje z registru silničních vozidel a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o údaje k tomuto vozidlu, a b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti. (7) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle předpisu Evropské unie18). Za tímto účelem ministerstvo a) zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až f), h) a i) a § 4 odst. 3 písm. b) až e) a údajů o odcizení silničního vozidla příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) na základě jeho požadavku; údaje o odcizení silničního vozidla pro tento účel poskytne Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z policejní evidence, b) předá požadavek Policie České republiky, Celní správy nebo Hasičského záchranného sboru České republiky na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje a c) předá požadavek obecního úřadu obce s rozšířenou působností na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje. (8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení registru silničních vozidel, způsob a formu zápisu údajů do registru silničních vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru silničních vozidel a vzor žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel. §6 (1) Silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo provozované na pozemních komunikacích musí být zapsáno v registru silničních vozidel, pokud má osoba, která ho provozuje, na území České republiky a) trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo jí byl udělen azyl, nebo b) sídlo, jedná-li se o právnickou osobu. (2) Je-li silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo provozováno na pozemních komunikacích v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy o silničním provozu19) po dobu, která nepřesáhne 6 měsíců v kalendářním roce, odstavec 1 se nepoužije. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo do registru silničních vozidel na základě písemné žádosti vlastníka silničního vozidla nebo osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla, pokud
15
a) technická způsobilost silničního vozidla k provozu na pozemních komunikacích byla schválena, b) je splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5) týkající se takového vozidla, c) byla při pořízení silničního vozidla z jiného členského státu zaplacena daň z přidané hodnoty, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, d) silniční vozidlo není vedeno jako pohřešované nebo odcizené v Schengenském informačním systému20) nebo v informačním systému Policie České republiky nebo tato informace není zjištěna postupem podle § 5 odst. 7 a e) provozovatel silničního vozidla má na území České republiky 1. trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo jí byl udělen azyl, nebo 2. sídlo, jedná-li se o právnickou osobu. (4) Žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel musí obsahovat a) údaj o druhu a kategorii silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem, typ silničního vozidla, obchodní označení, číslo technického průkazu silničního vozidla, číslo schválení technické způsobilosti silničního vozidla a účel, pro který je silniční vozidlo určeno, b) údaje o vlastníkovi silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a), c) údaje o provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a), není-li vlastník současně provozovatelem tohoto vozidla, a d) u silničních motorových vozidel, která jsou vybavena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a) záznamovým zařízením, též žádost o vydání paměťové karty podniku. (5) K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel žadatel přiloží a) doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je 1. technický průkaz silničního vozidla, 2. prohlášení o shodě, nebyl-li technický průkaz vydán, 3. osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto silničního vozidla, 4. rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, nebo 5. osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech, b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o provozované silniční vozidlo, s výjimkou vozidel podle § 40 odst. 2 až 4, c) písemný souhlas vlastníka silničního vozidla k zápisu tohoto vozidla do registru silničních vozidel s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21), d) písemný souhlas osoby, která je v žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel uvedena jako provozovatel silničního vozidla, je-li odlišný od vlastníka, se zápisem údaje o provozovateli silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21), e) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo, f) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5),
16
g) doklad o povolení k pobytu, o udělení azylu na území České republiky nebo o délce přechodného pobytu, nemá-li provozovatel silničního vozidla trvalý pobyt na území České republiky, h) potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a i) dokumentaci obsahující údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla, pokud nejsou obsaženy v dokladu podle písmene a). (6) Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel písemnou plnou mocí, musí být plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21) zmocnitele. (7) Písemné souhlasy podle odstavce 5 písm. c) nebo d) se k žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel nepřikládají, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost vlastníka nebo osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla. (8) Vzor žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel, písemného souhlasu se zápisem silničního vozidla do registru silničních vozidel podle odstavce 5 písm. c) a písemného souhlasu se zápisem údaje o provozovateli silničního vozidla podle odstavce 5 písm. d) stanoví prováděcí právní předpis. §7 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel žadateli a) vydá technický průkaz nebo zapíše do technického průkazu silničního vozidla údaje o vlastníkovi silničního vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního vozidla, a registrační značku, b) vydá osvědčení o registraci silničního vozidla a c) odejme osvědčení o registraci silničního vozidla a technický průkaz silničního vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státě, a předá je ministerstvu na jeho vyžádání. (2) Pokud nepřidělí registrační značku postupem podle § 7b, obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel dále přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá žadateli tabulky s přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla. (3) Registrační značka je tvořena kombinací velkých písmen latinské abecedy a arabských číslic. (4) Při vydání tabulek s registrační značkou podle odstavce 2 obecní úřad obce s rozšířenou působností opatří jednu z vydaných tabulek nálepkou, na níž vyznačí termín pravidelné technické prohlídky. (5) Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státu odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státu. Na žádost příslušného orgánu
17
jiného členského státu vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci a technický průkaz tomuto orgánu do 6 měsíců od jejich odejmutí. (6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor technického průkazu a způsob provádění zápisu v technickém průkazu silničního vozidla, vzor osvědčení o registraci silničního vozidla, a druhy, formu, obsah a strukturu registrační značky a provedení tabulky s registrační značkou. § 7a (1) Pokud s přihláškou o registraci s žádostí o zápis silničního motorového vozidla, které je vybaveno podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství Evropské unie1a) záznamovým zařízením, do registru silničních vozidel byla podána žádost o vydání paměťové karty vozidla karty podniku, obecní úřad obce s rozšířenou působností ověří na základě této žádosti, zda jsou splněny podmínky pro vydání paměťové karty vozidla karty podniku žadateli, a pokud nezjistí skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty vozidla karty podniku, vydá žadateli do 15 pracovních dnů ode dne doručení žádosti paměťovou kartu vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo, které je vybaveno podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) záznamovým zařízením až po jeho registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností žadateli paměťovou kartu vozidla kartu podniku do 15 pracovních dnů od doručení žádosti o její vydání. (2) Vydání paměťové karty vozidla karty podniku se považuje za vydání osvědčení podle části čtvrté správního řádu6a). (3) Vzor paměťové karty vozidla karty podniku stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství Evropské unie1a) prováděcí právní předpis. § 7b Registrační značka na přání (1) Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka lze k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou žadatelem zvolenou kombinací velkých písmen latinské abecedy nebo arabských číslic (dále jen „registrační značka na přání“). Žádost o přidělení registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsané v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností registrační značku na přání přidělí, pokud a) neobsahuje hanlivé nebo pohoršující výrazy, text podněcující k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, název nebo zkratku orgánu veřejné moci nebo státu, b) stejná registrační značka není přidělena k jinému silničnímu vozidlu, není rezervována a tabulka s touto registrační značkou není vedena jako odcizená, ztracená nebo zničená a c) splňuje požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání.
18
(3) Tabulky s přidělenou registrační značkou na přání vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností žadateli do 15 dnů ode dne uhrazení správního poplatku. Před vydáním tabulek s přidělenou registrační značkou na přání žadatel odevzdá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byly k silničnímu vozidlu vydány. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost rezervuje registrační značku na přání, pokud registrační značka na přání splňuje podmínky podle odstavce 2 a pro žadatele již není rezervována jiná registrační značka na přání. (5) Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka na přání rezervována, podá do 3 měsíců od provedení rezervace žádost o přidělení této značky podle odstavce 1, obecní úřad obce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká. (6) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání, provedení tabulky s registrační značkou na přání a způsob umístění tabulky na silničním vozidle. § 7c (1) Současně s podáním žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel nebo žádosti o trvalé nebo dlouhodobé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích může osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník silničního vozidla a která převedla vlastnictví tohoto vozidla na jinou osobu (dále jen „dosavadní vlastník“), nebo provozovatel silničního vozidla se souhlasem vlastníka požádat o a) přidělení registrační značky k jinému silničnímu vozidlu, jehož je vlastníkem nebo provozovatelem a které je zapsáno v registru silničních vozidel nebo o jehož zápis žádá, nebo b) rezervaci registrační značky na dobu 3 měsíce ode dne podání žádosti. (2) Spolu s žádostí podle odstavce 1 písm. b) odevzdá žadatel obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností k úschově tabulky s přidělenou registrační značkou. (3) Žádosti podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností vyhoví, pokud provedl zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel nebo trvale nebo dlouhodobě vyřadil silniční vozidlo z registru silničních vozidel. (4) Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka rezervována, podá ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o přidělení rezervované značky k silničnímu vozidlu, jehož je žadatel vlastníkem nebo provozovatelem, obecní úřad obce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Žádost o přidělení rezervované registrační značky k silničnímu vozidlu, které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká. § 7d
19
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka vydá tabulku s registrační značkou již k tomuto silničnímu vozidlu přidělenou a) k umístění na nosné zařízení připojitelné k silničnímu vozidlu, nebo b) v případě poškození tabulky s přidělenou registrační značkou nebo registrační značkou na přání. (2) K žádosti podle odstavce 1 písm. b) přiloží žadatel poškozenou tabulku s přidělenou registrační značkou. (3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání tabulky podle odstavce 1. § 7e (1) Ztrátu, zničení nebo odcizení tabulky s přidělenou registrační značkou je vlastník nebo provozovatel silničnímu vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (2) Pokud bylo k silničnímu vozidlu vydáno více tabulek s přidělenou registrační značkou, odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla tabulky, které nebyly ztraceny, zničeny nebo odcizeny, spolu s oznámením podle odstavce 1. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 1 přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá tabulky s touto značkou; je-li současně s oznámením podána žádost o přidělení registrační značky na přání, postupuje podle § 7b. (4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení podle odstavce 1. § 7f (1) Ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a požádat o vydání nového technického průkazu nebo osvědčení o registraci silničního vozidla. Poškozený technický průkaz silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla spolu s žádostí. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1 vydá žadateli nový technický průkaz silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla. (3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání nového technického průkazu silničního vozidla a osvědčení o registraci silničního vozidla a způsob provádění zápisu údajů v novém technickém průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla a jejich rozsah.
20
§ 7g (1) Ministerstvo zajišťuje výrobu tabulek registračních značek a poskytuje tyto tabulky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na základě jeho požadavku. Obecní úřad obce s rozšířenou působností sděluje ministerstvu požadavky na poskytnutí tabulek registračních značek průběžně tak, aby byl schopen zabezpečit jejich vydávání. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností hradí ministerstvu náklady na výrobu a poskytování tabulek registračních značek a registračních značek na přání a provozní a další náklady přímo související se zajišťováním výroby a poskytováním tabulek. Výši nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ministerstvo může pověřit činnostmi podle odstavce 1 jím zřízenou právnickou osobu. V takovém případě sděluje obecní úřad obce s rozšířenou působnosti požadavek na poskytnutí tabulek registračních značek pověřené osobě a této osobě hradí náklady podle odstavce 2. § 7h (1) Silniční vozidlo člena diplomatické mise zapisuje do registru silničních vozidel ministerstvo. Na zápis silničního vozidla člena diplomatické mise do registru silničních vozidel a související činnosti se § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 7 a 7d až 7f použijí obdobně. (2) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby vedou evidenci silničních vozidel používaných pro své účely a zapisují silniční vozidla do této evidence. Ministerstvo vnitra dále vede evidenci silničních vozidel používaných pro účely Celní správy České republiky a pro účely orgánů Finanční správy České republiky a zapisuje silniční vozidla do této evidence. Na obsah evidence silničních vozidel podle vět první a druhé se použijí § 4 odst. 1 písm. a) a d) a § 4 odst. 2 a 3 obdobně. Na činnosti související se zápisem těchto silničních vozidel se § 7 použije obdobně. Vozidla ozbrojených sil České republiky se evidují podle zvláštního zákona22). Právo zástavní k silničnímu vozidlu §8 Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o právu zástavním k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o zástavním právu k věcem movitým. §9 (1) Žádost o zapsání zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu podává vlastník silničního vozidla nebo zástavní věřitel se souhlasem vlastníka. Žádost musí být doložena smlouvou nebo rozhodnutím o zřízení zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností provede zápis zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu do technického průkazu silničního
21
motorového vozidla a přípojného vozidla. Současně zaeviduje zástavní právo do registru silničních vozidel. § 10 Výmaz zápisu zástavního práva Obecní úřad obce s rozšířenou působností provede výmaz zástavního práva z technického průkazu na žádost vlastníka vozidla. Současně vyznačí výmaz v registru silničních vozidel. Žádost musí být doložena smlouvou nebo jiným dokladem o zániku zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu. Změna údajů v registru silničních vozidel § 11 (1) Vlastník registrovaného silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, zástavní věřitel a další osoby, jichž se zápis v registru silničních vozidel týká, jsou povinni požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o provedení zápisu změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel. (2) Vlastník silničního motorového vozidla, kterému byla vydána paměťová karta vozidla, a další osoby, jichž se záznam v registru vozidel týká, jsou povinni písemně ohlásit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností změny údajů v ní zapisovaných do 10 pracovních dnů od vzniku těchto změn. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá vlastníku silničního motorového vozidla náhradní paměťovou kartu vozidla do 5 pracovních dnů od doručení oznámení o ohlášení změny údaje. (3) Vlastník silničního motorového vozidla a další osoby, jichž se záznam v registru vozidel týká, jsou povinni u vozidla, které bylo vybaveno záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) až po registraci tohoto vozidla podle § 7, požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání paměťové karty vozidla do 10 pracovních dnů od vybavení vozidla tímto záznamovým zařízením. § 12 Žádost o zápis změn údajů v registru silničních vozidel (1) Žádost o zápis změn údajů zapisovaných do registru silničních vozidel jsou osoby uvedené v § 11 povinny podat do 10 pracovních dnů od vzniku skutečnosti, která zakládá změnu zapisovaného údaje. (2) K žádosti se přikládá a) technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, b) osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, c) rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti po provedené změně, v případě změny podstatných částí mechanismu nebo konstrukce vozidla provedené formou individuální přestavby, d) ostatní doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů.
22
(3) K žádosti se v případech, kdy předmětem změny údajů je výměna podstatné části mechanismu nebo konstrukce vozidla, dále přikládá doklad o nabytí této části a protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné části. (4) K žádosti v případech změny údajů u dočasně vyřazeného vozidla z registru silničních vozidel přikládá žadatel technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k vyznačení záznamu a dále čestné prohlášení, že na vozidle nebyly provedeny změny. Vyřazení silničního vozidla z registru silničních vozidel § 13 Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, pokud a) motorové vozidlo a přípojné vozidlo zaniklo nebo zanikl účel jejich využití, b) zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se registrovaného vozidla a nebyla-li ve lhůtě čtrnácti dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se téhož vozidla, na základě které vznikla nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné události (netýká se vozidel dočasně vyřazených z registru), c) vlastník motorového vozidla předloží potvrzení o převzetí autovraku, vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků podle zvláštního právního předpisu6a). (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností trvale vyřadí vozidlo z registru na žádost jeho vlastníka. Tuto skutečnost vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. Se žádostí o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel předloží vlastník motorového vozidla potvrzení o převzetí autovraku vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků podle zvláštního právního předpisu6a). Vlastník vozidla přitom odevzdá tabulky s přidělenou registrační značkou. Jedná-li se o žádost o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel podle odstavce 1 písm. a), je vlastník motorového a přípojného vozidla povinen doložit způsob jeho zániku nebo jejich dalšího využití“. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Doba dočasného vyřazení vozidla z registru nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení vozidla z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla prodlouží. Doba dalšího prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců od uplynutí předešlé doby dočasného vyřazení. Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou, paměťovou kartu vozidla, pokud byla vydána a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích.
23
Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla ukončí režim dočasného vyřazení motorového vozidla nebo přípojného vozidla z registru silničních vozidel. Vlastník vozidla je povinen k žádosti přiložit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Obecní úřad obce s rozšířenou působností pak vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. (5) Doklad o likvidaci motorového vozidla a přípojného vozidla vydaný oprávněnou osobou členského státu Evropských společenství pro účely rozhodování obecního úřadu obce s rozšířenou působností o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru motorových vozidel platí i na území České republiky. §8 Změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla (1) O zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel může příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností požádat a) dosavadní vlastník, jedná-li se o zápis změny vlastníka, nebo b) vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o zápis změny provozovatele. (2) Dosavadní vlastník je povinen požádat o zápis změny vlastníka silničního vozidla do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnictví silničního vozidla. V případě, že převod vlastnictví silničního vozidla je podmíněn zápisem změny vlastníka, tato lhůta počíná běžet ode dne uzavření smlouvy o převodu vlastnictví. (3) V žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se uvedou údaje podle § 4 odst. 2 písm. a). Pokud bylo vlastnictví silničního vozidla převedeno na právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, jejímž předmětem podnikání je koupě a prodej silničních vozidel (dále jen „prodejce“) a prodejce převede vlastnictví vozidla na další osobu před uplynutím lhůty podle odstavce 2, lze v žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla uvést údaje podle § 4 odst. 2 písm. a) o prodejci i osobě, na kterou prodejce převedl vlastnictví silničního vozidla; do registru silničních vozidel se jako nový vlastník zapíše osoba, na kterou prodejce vlastnictví převedl. (4) V žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se dále uvedou údaje o novém provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písmene a) nebo se uvede, že ke změně provozovatele nedojde. Neobsahuje-li žádost údaje o provozovateli silničního vozidla, má se za to, že novým provozovatelem silničního vozidla je jeho nový vlastník. (5) K žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se přiloží technický průkaz, osvědčení o registraci silničního vozidla a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. (6) K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se dále přiloží písemný souhlas dosavadního a nového vlastníka se zápisem změny vlastníka silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21); písemný
24
souhlas nového vlastníka musí zahrnovat i souhlas s údaji o provozovateli silničního vozidla, uvedenými v žádosti podle odstavce 4, není-li nový vlastník provozovatelem silničního vozidla. (7) K žádosti o zápis změny provozovatele silničního vozidla se dále přiloží písemný souhlas se zápisem změny provozovatele silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21) vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele. (8) Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla písemnou plnou mocí, musí být plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem zmocnitele. (9) Písemný souhlas podle odstavců 6 a 7 se k žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla nepřikládá, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost osoby, o jejíž souhlas se jedná. Písemné souhlasy podle odstavce 7 se k žádosti o zápis změny provozovatele silničního vozidla nepřikládají, pokud je novým provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník; to neplatí, je-li vlastníkem silničního vozidla právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba. (10) Vzor písemného souhlasu se zápisem změny vlastníka silničního vozidla a písemného souhlasu se zápisem změny provozovatele silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis. §9 Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti o změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla a) zapíše změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla do registru silničních vozidel, je-li splněna podmínka podle § 6 odst. 3 písm. e), b) zaznamená údaje o novém vlastníkovi nebo provozovateli do technického průkazu silničního vozidla a c) omezí platnost osvědčení o registraci silničního vozidla na 10 pracovních dnů ode dne zápisu změny. § 10 (1) O vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla namísto osvědčení s omezenou platností podle § 9 odst. 1 písm. c) je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn požádat a) vlastník silničního vozidla, nebo b) provozovatel silničního vozidla, pokud byla platnost osvědčení o registraci silničního vozidla omezena na základě zápisu změny provozovatele. (2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží a) technický průkaz silničního vozidla, b) osvědčení o registraci silničního vozidla, c) protokol o technické prohlídce, pokud již uplynula lhůta pro provedení pravidelné technické prohlídky podle § 40,
25
d) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla a e) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5). (3) Na základě žádosti podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností a) vydá osvědčení o registraci silničního vozidla, b) přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulku s přidělenou registrační značkou, pokud byl ve vztahu k registrační značce, která byla k tomuto vozidlu dosud přidělena, použit postup podle § 7c, a c) odejme osvědčení o registraci silničního vozidla s omezenou platností. § 11 (1) V případě přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu je osoba, na kterou vlastnictví silničního vozidla přešlo, do 10 pracovních dnů ode dne přechodu vlastnictví silničního vozidla povinna požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel. K žádosti se přiloží doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a doklady podle § 8 odst. 5. (2) Pro postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností v případě podání žádosti o změnu vlastníka silničního vozidla z důvodu přechodu vlastnictví vozidla a pro podání žádosti o vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla namísto osvědčení s omezenou dobou platnosti se použijí § 9 a 10 obdobně. § 12 Změna ostatních údajů v registru silničních vozidel (1) O zápis změny údaje v registru silničních vozidel jiného než je změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla je povinen požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a) vlastník silničního vozidla, jedná-li se o změnu údaje uvedeného v § 4 odst. 4 písm. a), nebo b) provozovatel silničního vozidla. (2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží a) technický průkaz, b) osvědčení o registraci silničního vozidla, nejedná-li se o vozidlo dočasně nebo dlouhodobě vyřazené z provozu na pozemních komunikacích, c) další doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů, pokud se jedná o změny technických údajů o silničním vozidle. (3) Pokud je předmětem žádosti podle odstavce 1 zápis změny údaje v registru silničních vozidel na základě výměny podstatné části mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla, k žádosti se dále přiloží a) doklad o nabytí této části, b) protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné části a c) rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti po provedené výměně, jedná-li se o přestavbu silničního vozidla. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1
26
a) zapíše změnu údaje do registru silničních vozidel, b) vyznačí změnu údaje v technickém průkazu silničního vozidla a c) vydá nové osvědčení o registraci silničního vozidla v případě změny údajů uváděných v osvědčení o registraci silničního vozidla, nejedná-li se o vozidlo dočasně nebo dlouhodobě vyřazené z provozu na pozemních komunikacích. § 13 Dočasné vyřazení (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dočasně vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích na žádost vlastníka silničního vozidla, pokud silniční vozidlo není dlouhodobě vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích. Doba dočasného vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích (dále jen „dočasné vyřazení“) nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení na žádost vlastníka silničního vozidla prodloužit. Doba prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců ode dne uplynutí doby dočasného vyřazení podle odstavce 1. (3) Vlastník silničního vozidla je povinen spolu s žádostí o dočasné vyřazení odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a předložit technický průkaz silničního vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení. (4) Vlastník dočasně vyřazeného silničního vozidla je povinen a) zabezpečit toto vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, a b) neodstraňovat podstatné části dočasně vyřazeného silničního vozidla, zejména karoserii s vyznačeným identifikačním číslem silničního vozidla a motor. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ukončí dočasné vyřazení a) pokud silniční vozidlo dlouhodobě nebo trvale vyřadil z provozu na pozemních komunikacích nebo b) na žádost jeho vlastníka, pokud 1. je žádost podána v době dočasného vyřazení podle odstavce 1 nebo v prodloužené době dočasného vyřazení podle odstavce 2, 2. k silničnímu vozidlu je splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a 3. silniční vozidlo má platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností současně s rozhodnutím o ukončení dočasného vyřazení silničního vozidla podle odstavce 5 písm. b) vrátí vlastníkovi silničního vozidla osvědčení o registraci vozidla a tabulky s přidělenou registrační značkou a vyznačí ukončení režimu dočasného vyřazení v technickém průkazu silničního vozidla. § 13a Dlouhodobé vyřazení
27
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dlouhodobě vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích, pokud a) uplynula lhůta pro dočasné vyřazení podle § 13 odst. 1 nebo prodloužená lhůta podle § 13 odst. 2 a 1. nebyla podána žádost o ukončení dočasného vyřazení, nebo 2. žádost o ukončení dočasného vyřazení byla zamítnuta, b) zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5) a ve lhůtě 14 dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebyla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se téhož silničního vozidla, na základě které vznikla nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné události; to se netýká silničních vozidel dočasně vyřazených z provozu na pozemních komunikacích, c) vlastník silničního vozidla o dlouhodobé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích (dále jen „dlouhodobé vyřazení“) požádal, nebo d) vlastník silničního vozidla oznámil, že toto vozidlo bylo odcizeno. (2) Žádost o dlouhodobé vyřazení musí obsahovat a) adresu místa, kde bude dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo umístěno, a b) účel, ke kterému bude dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo užíváno, popřípadě důvod dlouhodobého vyřazení silničního vozidla. (3) Vlastník silničního vozidla je povinen obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o dlouhodobém vyřazení podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), nebo spolu se žádostí o dlouhodobé vyřazení a) odevzdat osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud nebyl využit postup podle § 7c, b) předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dlouhodobém vyřazení z registru silničních vozidel a c) sdělit údaj podle odstavce 2 písm. a), jedná-li se o dlouhodobé vyřazení podle odstavce 1 písm. a) nebo b). (4) Vlastník silničního vozidla dlouhodobě vyřazeného podle odstavce 1 písm. a) až c) je povinen a) zabezpečit toto vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, a b) neodstraňovat podstatné části dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, zejména karoserii s vyznačeným identifikačním číslem silničního vozidla a motor. (5) Vlastník silničního vozidla je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností kontrolu plnění povinností podle odstavce 4 písm. a) a b) a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení kontroly. Za tímto účelem vlastník dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla umožní přístup k tomuto vozidlu na místě, kde se nachází, nebo toto vozidlo přistaví na nejbližší místo vhodné pro provedení kontroly. Písemná výzva podle věty prvé musí obsahovat datum provedení kontroly, která nesmí proběhnout dříve než 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Místo a datum provedení kontroly lze změnit na žádost vlastníka dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, pokud tím nedojde k ohrožení účelu kontroly. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ukončí dlouhodobé vyřazení a) pokud silniční vozidlo trvale vyřadil nebo
28
b) na žádost vlastníka silničního vozidla, pokud dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo splňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích podle § 38; technická způsobilost se dokládá protokolem o technické prohlídce dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, který není starší než 1 měsíc; obecní úřad obce s rozšířenou působností současně s rozhodnutím o ukončení dlouhodobého vyřazení vrátí vlastníkovi silničního vozidla osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a vyznačí ukončení dlouhodobého vyřazení v technickém průkazu silničního vozidla; jedná-li se o vozidlo dlouhodobě vyřazené z důvodu odcizení a uvedené doklady nebo tabulka s registrační značkou byly odcizeny spolu s vozidlem, obecní úřad obce s rozšířenou působností současně s tímto rozhodnutím postupuje podle § 7e nebo 7f. (7) Pokud bylo silniční vozidlo odcizeno, je vlastník silničního vozidla povinen oznámit tuto skutečnost příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu poté, co se o odcizení silničního vozidla dozvěděl; k žádosti přiloží policejní protokol. Odstavec 3 se použije, pokud uvedené doklady nebo tabulka s přidělenou registrační značkou nebyly odcizeny spolu se silničním vozidlem. § 13b Trvalé vyřazení (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností trvale vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích na žádost jeho vlastníka, pokud silniční vozidlo a) bylo předáno provozovateli zařízení ke sběru autovraků a tato skutečnost je doložena potvrzením o jeho převzetí podle zvláštního právního předpisu23), b) bylo ekologicky zlikvidováno oprávněnou osobou v jiném členském státu, nebo c) zaniklo. (2) Zánikem silničního motorového vozidla se rozumí takový stav silničního vozidla způsobený jeho havárií, živelní pohromou nebo jiným obdobným způsobem, ve kterém vozidlo nelze předat provozovateli zařízení ke sběru autovraků podle odstavce 1 písm. a); za zánik silničního motorového vozidla se nepovažuje jeho rozebrání. (3) Vlastník silničního vozidla je povinen podat žádost o trvalé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích (dále jen „trvalé vyřazení“) nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke skutečnosti uvedené v odstavci 1. (4) K žádosti o trvalé vyřazení vlastník silničního vozidla přiloží a) v případě podle odstavce 1 písm. b) doklad o ekologické likvidaci silničního vozidla vydaný oprávněnou osobou v jiném členském státě a b) v případě podle odstavce 1 písm. c) doklad potvrzující zánik silničního vozidla. (5) Splnění podmínky podle odst. 1 písm. a) ověří obecní úřad obce s rozšířenou působností v evidenci podle zvláštního právního předpisu23). (6) Vlastník silničního vozidla je povinen současně s žádostí o trvalé vyřazení odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a předložit technický průkaz silničního vozidla. Tabulky s přidělenou registrační značkou a osvědčení o registraci silničního vozidla se neodevzdávají v případě jejich zničení. Tabulky s
29
přidělenou registrační značkou se neodevzdávají také, pokud byl využit postup podle § 7c. (7) Trvalým vyřazením silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích zaniká jeho technická způsobilost a jeho technický průkaz pozbývá platnosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v technickém průkazu vyznačí tyto skutečnosti. (8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dále trvale vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích na základě oznámení obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo vlastníka pozemní komunikace, který postupem podle zvláštního zákona24) předal silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru autovraků. Technický průkaz silničního vozidla, osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky s přidělenou registrační značkou se v takovém případě považují za zničené. § 14 (1) Při trvalém vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru provede obecní úřad obce s rozšířenou působností a) výmaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru silničních vozidel, b) záznam do technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla o výmazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru silničních vozidel. (2) Vlastník silničního motorového vozidla a přípojného vozidla je povinen nejpozději do sedmi dnů od právní moci rozhodnutí, jedná-li se o trvalé vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle § 13 odst. 1, nebo do sedmi dnů od podání žádosti, jedná-li se o trvalé vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle § 13 odst. 2, odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou, paměťovou kartu vozidla a předložit technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k vyznačení záznamu o zrušení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, vyznačení neplatnosti technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a k vyznačení záznamu o trvalém vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru. Registrační značka se obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností neodevzdá v případě, že bylo silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo trvale vyřazeno z provozu z důvodu jeho zániku nebo odcizení. § 14 Vývoz (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla přidělí k tomuto vozidlu registrační značku s omezenou platností pro vývoz do jiného státu a vydá tabulky s touto přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla. (2) Spolu se žádostí podle odstavce 1 se odevzdá osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s registrační značkou, která byla k silničnímu vozidlu dosud přidělena, a předloží technický průkaz silničního vozidla k provedení záznamu o vývozu do jiného státu; pro přidělení dosud přidělené registrační značky k jinému silničnímu vozidlu se obdobně použije § 7c.
30
(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu, formu, obsah a strukturu registrační značky pro vývoz do jiného státu, dobu její platnosti, provedení tabulky s touto registrační značkou a způsob jejího umístění na silničním vozidle. § 14a Vydávání paměťových servisních karet Paměťová karta dílny (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ověří na základě žádosti metrologického střediska autorizovaného k ověřování záznamového zařízení podle zvláštního právního předpisu6b), zda jsou splněny podmínky pro vydání paměťové servisní karty karty dílny pro údržbu, seřizování a opravu záznamových zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství Evropské unie1a), a pokud nezjistí skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové servisní karty karty dílny, vydá ji do 15 pracovních dnů od doručení žádosti. (2) Vydání paměťové servisní karty karty dílny se považuje za vydání osvědčení podle části čtvrté správního řádu6a). (3) Paměťová servisní karta karta dílny platí 1 rok ode dne vydání. (4) Držitel paměťové servisní karty karty dílny je povinen nahlásit změny údajů, poškození, odcizení nebo ztrátu paměťové servisní karty karty dílny do 10 pracovních dnů od vzniku těchto skutečností obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá do 5 pracovních dnů od doručení oznámení uvedených skutečností náhradní paměťovou servisní kartu kartu dílny. (5) Jestliže držitel paměťové servisní karty karty dílny pozbyl oprávnění k výkonu autorizované činnosti podle zvláštního právního předpisu6b), je povinen ji odevzdat do 10 pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o pozbytí autorizace na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. (6) Vzor paměťové servisní karty karty dílny stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství Evropské unie1a) prováděcí právní předpis. ČÁST TŘETÍ SCHVALOVÁNÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL HLAVA I SCHVALOVÁNÍ TYPU § 15 (1) Výrobce nebo akreditovaný zástupce (dále jen "výrobce"), který hodlá uvádět na trh hromadně vyrobená silniční vozidla, systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, musí mít pro vozidlo platné osvědčení o schválení
31
technické způsobilosti typu vozidla a pro konstrukční části vozidla, systémy vozidla a samostatné technické celky vozidla platné osvědčení o homologaci. (2) Typem silničního vozidla se rozumí vozidla jedné kategorie, která mají stejného výrobce, stejnou značku (obchodní název stanovený výrobcem) a obchodní označení vozidla a která mají podstatné koncepční a konstrukční znaky, kterými je rám nebo podlahová část. Typ silničního vozidla může zahrnovat variantu typu a verzi varianty typu vozidla. (3) Ministerstvo zveřejňuje pro účely rozhodování o schválení typu podle kategorií vozidel technické předpisy, technické normy a technické specifikace (dále jen "předpisová základna") a soupis údajů a technické dokumentace (dále jen "informační dokument"), podle kterých bude typ silničního vozidla nebo systému vozidla nebo konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla schvalován. (4) V informačním dokumentu ministerstvo vymezí, z kterých technických požadavků nebo postupů lze povolit při rozhodování o schválení typu na žádost výjimky. Výjimky nelze povolit z technických požadavků týkajících se a) brzd, b) vnějšího hluku, c) emise škodlivin ve výfukových plynech, d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility. § 16 Homologace typu (1) Ministerstvo vydává osvědčení o výsledcích posouzení shody vlastností typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla s požadavky stanovenými pro silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla předpisy vydanými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) (dále jen "osvědčení o homologaci typu"). (2) Ministerstvo může udělit oprávnění k provádění činností spojených s vydáním osvědčení o homologaci typu právnické osobě, která je technicky a stavebně vybavena k provádění ověřování a posuzování shody vlastností silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a která zabezpečí, že fyzické osoby, které budou tyto činnosti vykonávat, jsou odborně způsobilé. (3) Zaměstnanci osoby, která je držitelem oprávnění podle odstavce 2, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění činností podle odstavce 1. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (4) Zkoušky typu požadované ministerstvem k homologaci se provádějí na náklady výrobce.
32
§ 17 Žádost o schválení technické způsobilosti typu (1) O schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti výrobce. (2) Žádost musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu, b) obchodní označení, značku (obchodní název stanovený výrobcem) a typ silničního vozidla, jeho systémů, konstrukční části nebo samostatného technického celku silničního vozidla, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, d) údaje o způsobu zajištění záručního a pozáručního servisu. (3) Žádost musí být doložena těmito doklady: a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby nebo u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku, u fyzických osob ověřenou kopií živnostenského oprávnění, b) informační složkou, která obsahuje údaje, nákresy, fotografie a další doklady stanovené informačním dokumentem pro konstrukci typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku, c) osvědčeními o homologaci typu systémů vozidla, konstrukčních částí a samostatných technických celků, které tvoří silniční vozidlo, d) návodem k obsluze silničního vozidla v českém jazyce, e) prohlášením o zavedení systému řízení jakosti a kontroly výroby. (4) Dokládá-li výrobce žádost o schválení technické způsobilosti osvědčeními o homologaci typu vozidla podle § 27 odst. 2, nemusí být žádost doložena doklady uvedenými v odstavci 3 písm. a) až c) a e). § 18 Vícestupňové schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla (1) Je-li silniční vozidlo vyráběno ve více stupních u dvou nebo více výrobců, může výrobce žádat o schválení technické způsobilosti typu vozidla postupně, v samostatných řízeních, podle stavu rozestavěnosti silničního vozidla. (2) Vícestupňové schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla lze zahájit řízením o schválení technické způsobilosti typu základního vozidla. Základním vozidlem se rozumí nedokončené silniční vozidlo, které je výrobcem identifikováno výrobní
33
značkou, kódem vozidla nebo identifikačním číslem vozidla VIN, které zůstanou zachovány i pro následná řízení o schválení technické způsobilosti typu ve více stupních. (3) Pro žádost o schválení technické způsobilosti typu základního vozidla platí § 17 odst. 2 a 3 obdobně. V dalších řízeních je výrobce povinen žádost doložit a) informační složkou, která odpovídá stavu výroby silničního vozidla a kterou nepředkládal v předchozích řízeních o schválení technické způsobilosti typu nedokončeného (rozestavěného) silničního vozidla, b) osvědčeními o schválení technické způsobilosti typu nedokončeného (rozestavěného) silničního vozidla v předchozích stupních. (4) Podrobnosti vícestupňového schvalování technické způsobilosti typu stanoví prováděcí právní předpis. § 19 Podmínky schvalování technické způsobilosti typu (1) Schválit technickou způsobilost typu silničního vozidla nebo systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla lze, prokáže-li žadatel a) že typ silničního vozidla nebo typ systému vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla odpovídá údajům uvedeným v informačním dokumentu a splňuje požadavky stanovené podle předpisové základny pro typ silničního vozidla, b) způsobilost zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se zajistí systém řízení jakosti a kontroly výroby. (2) Za účelem rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla ministerstvo a) ověří u výrobce na jeho náklady, že výrobce splňuje předpoklady pro shodnou výrobu, je způsobilý zajistit účinnou kontrolu této výroby a je způsobilý zajistit výrobu a kontrolu postupy stanovenými předpisovou základnou, b) zajistí na náklady výrobce zkoušky a kontroly silničního vozidla, a je-li to vhodné, i kontrolu montáže samostatných technických celků silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla u zkušebny pověřené ministerstvem. (3) Ministerstvo je oprávněno neschválit technickou způsobilost typu, i když silniční vozidlo nebo systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla a jejich výrobce splňují požadavky podle odstavce 1, v případě, že výrobek má vlastnosti, které prokazatelně znamenají vážné riziko ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (4) Technická způsobilost typu systému vozidel, konstrukční části vozidel a samostatných technických celků vozidel, které byly homologovány podle § 16 a § 27 odst. 2, se neschvaluje s výjimkou hromadné montáže podle odstavce 2 písm. b). Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla, které bylo homologováno podle § 27 odst. 2, vydá ministerstvo na základě homologačního osvědčení.
34
(5) V případě kladného rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla vydá ministerstvo osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla. Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu stanoví prováděcí právní předpis. (6) Ministerstvo rozhodne o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla nejpozději ve lhůtě do 45 dnů ode dne doručení žádosti doložené předepsanými doklady. Ve zvlášť složitých případech rozhodne ministerstvo nejdéle do 60 dnů ode dne doručení žádosti doložené předepsanými doklady. (7) Ministerstvo může udělit oprávnění k provádění zkoušek a kontrol pro účely rozhodování o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla osobě, která splňuje podmínky stanovené v § 16 odst. 2 a 3, (dále jen "oprávněná zkušebna"). (8) Podrobnosti o schvalování technické způsobilosti typu stanoví prováděcí právní předpis. § 20 Rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu (1) Ministerstvo v rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla uvede a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, b) obchodní název, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ silničního vozidla a obchodní označení, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu silničního vozidla, e) podmínky pro výrobu silničního vozidla, f) výjimky z technických podmínek podle tohoto zákona (§ 15 odst. 3 a 4). (2) V rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla ministerstvo uvede údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d), e) a f) a stanoví podmínky pro jejich použití a podmínky jejich montáže na vozidlo. § 21 Změna rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu
35
(1) Držitel osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla je povinen oznámit ministerstvu každou změnu týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, na jejichž základě bylo rozhodnuto o schválení typu, a předložit o nich doklady. (2) Ministerstvo po posouzení změn údajů a dokladů rozhodne o změně rozhodnutí o schválení typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla. Pokud rozhodnutí o změně vyžaduje provedení nových zkoušek a kontrol, zajistí ministerstvo tyto zkoušky a kontroly na náklady výrobce u pověřené zkušebny. Rozhodnutí ministerstvo provede do 30 dnů po oznámení změny. § 22 Odnětí osvědčení o schválení technické způsobilosti typu (1) Ministerstvo rozhodne o odnětí osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, jestliže a) držitel osvědčení o schválení technické způsobilosti typu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě bylo uděleno osvědčení o schválení typu, b) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení osvědčení o schválení technické způsobilosti typu, c) to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (2) Ministerstvo odejme osvědčení o schválení technické způsobilosti typu, jestliže o to držitel osvědčení požádal. § 23 Pozbytí platnosti osvědčení o schválení technické způsobilosti typu Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo osvědčení o schválení technické způsobilosti typu uděleno, b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem osvědčení o schválení technické způsobilosti typu, c) uplynutím 30 dnů od úmrtí fyzické osoby, které bylo osvědčení o schválení technické způsobilosti typu uděleno, d) dnem, kdy rozhodnutí ministerstva o odnětí osvědčení o schválení technické způsobilosti typu nabylo právní moci. Povinnosti výrobce § 24
36
(1) Výrobce je povinen pro účely rozhodování o homologaci typu na požádání poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek k ověření technických požadavků. (2) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o homologaci typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, je povinen a) uvádět na trh silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, které odpovídají typu, pro který bylo uděleno osvědčení o homologaci typu, b) zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se zajistí systém řízení jakosti a kontroly výroby, c) zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla s vydaným osvědčením o homologaci typu, d) zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a aby záznamy o zkouškách byly dostupné po dobu stanovenou ministerstvem, nejdéle však po dobu 10 let, e) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky požadované předpisovou základnou, a analyzovat jejich výsledky, f) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost s vydaným osvědčením o homologaci typu, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby, g) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla pro ověření trvání podmínek pro udělení osvědčení o homologaci typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek bude vozidlo nebo jeho část vráceno výrobci, pokud nebude dohodnuto jinak (například po destrukčních zkouškách), h) sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti, i) umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti, j) umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke zkoušení, k) zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu,
37
l) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu, m) zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v prodejním místě za účelem zvýšení informovanosti osob při jejich prodeji dodán osobami, které nový automobil nabízejí k prodeji nebo pronájmu, štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o homologaci typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis, n) zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o homologaci typu tohoto vozidla a v případě uvedení alespoň dvou typů nově vyrobených osobních automobilů i údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 pro všechny typy nově vyrobených osobních automobilů nebo srovnání jejich spotřeby pohonných hmot. (3) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, je povinen a) uvádět na trh silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, které odpovídají typu, pro který bylo uděleno osvědčení o schválení typu, b) opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla (VIN), c) zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se zajistí systém řízení jakosti a kontroly výroby, d) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky požadované předpisovou základnou, a analyzovat jejich výsledky, e) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby, f) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla pro ověření trvání podmínek pro udělení osvědčení o schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření, g) sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti, h) zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu, i) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu. § 25
38
(1) Pro silniční vozidla určená k uvedení na trh v České republice, která podléhají registraci podle tohoto zákona, vystaví výrobce technický průkaz silničního vozidla, vyznačí v něm údaje o shodě se schváleným typem silničního vozidla a technický popis vozidla. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci vydá výrobce technické osvědčení silničního vozidla. (2) Výrobce konstrukční části nebo samostatného technického celku je povinen na každou vyrobenou konstrukční část nebo samostatný technický celek vyrobené ve shodě se schváleným typem umístit označení obchodního názvu nebo značky nebo typové značky nebo čísla, pokud to vyžaduje prováděcí právní předpis. § 26 Dohled nad výrobou (1) Ministerstvo provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, pro které ministerstvo vydalo osvědčení o homologaci typu. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o homologaci typu, je oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. Ostatní práva a povinnosti při výkonu dohledu nad výrobou stanoví zvláštní právní předpis.8) (2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno okamžitě pozastavit výrobu, zadržet osvědčení o homologaci typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku. Na vydání tohoto opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení osvědčení o schválení technické způsobilosti typu řízení ve věci odejmutí osvědčení o schválení technické způsobilosti typu. § 27 Uznání osvědčení o schválení typu silničního vozidla vydaného jiným státem (1) Ministerstvo uzná platné osvědčení o homologaci typu, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla vydaného jiným státem na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.7) (2) Ministerstvo uzná osvědčení o homologaci typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla, které bylo vydáno státem Evropské unie podle předpisů vydaných Evropským společenstvím, (dále jen "osvědčení o homologaci typu ES"). (3) Na základě písemné žádosti výrobce o schválení technické způsobilosti typu ministerstvo uzná osvědčení o schválení typu silničního vozidla, které bylo vydáno státem Evropské unie podle předpisů platných v daném státě, v případě, že vozidlo splňuje technické podmínky stanovené tímto zákonem, a vydá rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu.
39
(4) Pro uznávání osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla platí část třetí, s výjimkou § 16, § 17 odst. 3 písm. b) a e), § 19 odst. 2 a odst. 6 a § 24. § 28 Silniční vozidla vyráběná v malých sériích (1) Ministerstvo může na základě písemné žádosti výrobce, který hodlá hromadně vyrábět silniční vozidla v malé sérii, rozhodnout o povolení výjimky z informačního dokumentu stanoveného pro schvalování typu silničního motorového vozidla. Na náležitosti žádosti se vztahuje ustanovení § 17 odst. 2 a 3. Kromě toho musí žádost obsahovat, jaká výjimka má být povolena, a její odůvodnění. (2) Malou sérií hromadné výroby se rozumí výroba nebo dovoz nejvýše 500 kusů silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel vyrobených nebo dovezených v průběhu jednoho kalendářního roku. Malou sérií hromadné přestavby se rozumí hromadná přestavba, u které celkový počet přestavěných vozidel v průběhu jednoho kalendářního roku nepřesáhne 50 kusů. Výrobce vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel, samostatných technických celků vozidel nebo hromadných přestaveb vozidel schválených v malé sérii je povinen zajistit před vyplněním technického průkazu vozidla jeho kontrolu zkušební stanicí v rozsahu kontrolní dokumentace stanovené při schválení. HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 15 Silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nebo nedokončená silniční vozidla lze uvádět na trh pouze, pokud je schválena jejich technická způsobilost. HLAVA II SCHVALOVÁNÍ TYPU § 16 (1) Typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku schvaluje ministerstvo na žádost výrobce. (2) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie16), pokud a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku 1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a 2. splňuje technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „technické požadavky“) a b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
40
(3) Při schválení typu silničního vozidla podle odstavce 2 ministerstvo povolí výjimku ze splnění technických požadavků, pokud technické charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí jako technické požadavky. (4) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použijí příslušné předpisy Evropské unie16), pokud a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku 1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a 2. splňuje harmonizované technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „harmonizované technické požadavky“) a b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. (5) Při schválení typu silničního vozidla podle odstavce 4 ministerstvo povolí výjimku ze splnění harmonizovaných technických požadavků, pokud a) technické charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí jako harmonizované technické požadavky a b) jedná se o typ silničního vozidla, které bude vyráběno a uváděno na trh v omezeném počtu kusů (dále jen „silniční vozidlo v malé sérii“). (6) Ministerstvo schválí typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), pokud a) typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku 1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a 2. splňuje technické požadavky přijaté na základě této mezinárodní smlouvy na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „mezinárodní technické požadavky“) a b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby systémů silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. (7) Ministerstvo neschválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, který splňuje technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky, pokud představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka. (8) Schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavců 2, 3 nebo 5 je platné pouze na území České republiky. Schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavců 4 nebo 6 je platné ve všech členských státech.
41
(9) Prováděcí právní předpis stanoví silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie, technické požadavky, harmonizované technické požadavky a mezinárodní technické požadavky, způsob zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, a nejvyšší počet silničních vozidel v malé sérii. § 17 Žádost o schválení typu (1) Žádost o schválení typu lze podat pro typ a) silničního vozidla, jehož systémy a samostatné technické celky nejsou typově schváleny (dále jen „jednorázové schválení typu“), b) silničního vozidla, jehož všechny konstrukční části a samostatné technické celky jsou typově schváleny a alespoň jeden jeho systém je typově schválen (dále jen „kombinované schválení typu“) c) silničního vozidla, jehož všechny systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou typově schváleny (dále jen „postupné schválení typu“), d) systému vozidla, e) konstrukční části vozidla, nebo f) samostatného technického celku vozidla. (2) Pro každý typ, o jehož schválení se žádá, musí být podána samostatná žádost. Různá řízení o schválení typu nelze spojit do společného řízení. (3) Výrobce, který nemá sídlo nebo místo podnikání na území členského státu, je pro celé řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4 povinen ustanovit zmocněnce, který má na území členského státu sídlo nebo místo podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt. (4) Žádost o schválení typu musí obsahovat a) obchodní označení silničního vozidla, jeho systémů, konstrukční části nebo samostatného technického celku silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem a popis typu silničního vozidla, b) údaj o tom, zda se žádá o 1. schválení typu podle § 16 odst. 2, 4 nebo 6, 2. jednorázové, kombinované nebo postupné schválení typu, jde-li o schválení typu silničního vozidla, 3. povolení výjimky podle § 16 odst. 3 nebo 5 a c) údaj o počtu silničních vozidel, které budou vyrobeny, jde-li o typ silničního vozidla v malé sérii. (5) K žádosti o schválení typu žadatel přiloží a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky, b) dokumentaci obsahující technické údaje o typu, jehož schválení je požadováno, v listinné nebo elektronické podobě, c) prohlášení o tom, že žádost o schválení téhož typu nebyla podána u příslušného orgánu jiného členského státu, jedná-li se o schválení typu podle § 16 odst. 4, d) osvědčení o schválení typu systému vozidla, konstrukčních částí vozidla nebo
42
samostatného technického celku vozidla, včetně schvalovací dokumentace, bylo-li vydáno, e) popis opatření k zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem a f) popis způsobu zajištění evidence počtu vyrobených silničních vozidel, jde-li o typ silničního vozidla v malé sérii. (6) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si pro potřeby ověření splnění podmínek podle § 16 odst. 2 až 6 od žadatele další údaje neuvedené v žádosti o schválení typu nebo v přílohách k této žádosti, které jsou nezbytné k rozhodnutí o této žádosti. (7) Rozsah a obsah dokumentace obsahující technické údaje o typu stanoví prováděcí právní předpis. § 18 Ministerstvo zastaví řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4, pokud zjistí, že a) u orgánu jiného členského státu bylo zahájeno řízení o schválení totožného typu s platností ve všech členských státech nebo b) orgán jiného členského státu schválil totožný typ s platností ve všech členských státech. § 19 Ověření shodnosti výroby (1) Splnění podmínky podle § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 4 písm. b) nebo § 16 odst. 6 písm. b) ověří ministerstvo. Náklady na toto ověření nese žadatel. Pokud výroba silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo její část probíhá v jiném členském státě, může ministerstvo požádat o ověření splnění těchto podmínek příslušný orgán tohoto státu. (2) Na žádost orgánu jiného členského státu, který vede řízení o schválení typu, ověří ministerstvo způsobilost výrobce zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, pokud výroba nebo její část probíhá na území České republiky a výrobce provedení ověření umožnil. Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí výsledek tohoto ověření orgánu, který o ověření požádal. (3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověření podle odstavce 1 a 2 a náležitosti sdělení podle odstavce 2. § 20 Ověření technických požadavků (1) Splnění technických požadavků, harmonizovaných technických požadavků nebo mezinárodních technických požadavků, shodnost typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku s údaji v dokumentaci a srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí podle § 16 odst. 3 nebo 5 ověří ministerstvo nebo technická zkušebna. Náklady na toto ověření nese žadatel.
43
(2) U postupného schválení typu ověří ministerstvo pouze platnost osvědčení o schválení typu systémů vozidla, jeho konstrukčních částí a samostatných technických celků, jejich vzájemný soulad a soulad s typem silničního vozidla vymezeným v žádosti. U kombinovaného schválení typu postupuje ministerstvo obdobně u těch systémů vozidla, jeho konstrukčních částí a samostatných technických celků, které jsou typově schváleny. (3) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od výrobce silniční vozidla, jejich konstrukční části nebo samostatné technické celky v počtu potřebném pro provedení zkoušek. (4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob ověření podle odstavce 1 a způsob určení počtu silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků potřebných pro provedení zkoušek. § 21 Schválení typu (1) Pokud ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, vydá žadateli místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o schválení typu. Přílohou osvědčení o schválení typu je dokumentace přiložená k žádosti o schválení typu a kopie zkušebních protokolů (dále jen „schvalovací dokumentace“) a seznam schvalovací dokumentace v listinné nebo elektronické podobě. (2) Pokud konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla splňuje technické požadavky nebo harmonizované technické požadavky pouze ve spojení s jinou konstrukční částí nebo samostatným technickým celkem, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu odpovídajícím způsobem omezí použití této konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla. (3) Pokud se jedná o typ silničního vozidla v malé sérii, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu uvede počet vozidel, která budou vyrobena a uvedena na trh. (4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o schválení typu, náležitosti seznamu schvalovací dokumentace a způsob vyplnění osvědčení o schválení typu. § 22 (1) Pokud byl schvalovaný typ již schválen jiným členským státem s platností na jeho území, provede se ověření podle § 20 jen v rozsahu, ve kterém není splnění příslušných podmínek prokázáno tímto schválením. (2) Ministerstvo zašle na žádost držitele osvědčení o schválení typu pro účely prodeje, registrace nebo uvedení do provozu silničního vozidla v jiném členském státě kopii osvědčení o schválení typu silničního vozidla podle § 16 odst. 5 a schvalovací dokumentace příslušnému orgánu tohoto státu.
44
(3) Pokud ministerstvo obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu kopii osvědčení o schválení typu silničního vozidla v malé sérii s platností na území tohoto státu a kopii schvalovací dokumentace, rozhodne o tom, zda uzná takto schválený typ silničního vozidla. Ministerstvo takto schválený typ silničního vozidla uzná, pokud z obdržené kopie osvědčení a schvalovací dokumentace vyplývá, že jsou splněny podmínky podle § 16 odst. 5. Kopii rozhodnutí ministerstvo zašle příslušnému orgánu jiného členského státu. § 23 Prohlášení o shodě a značka schválení typu (1) Výrobce je povinen každé vyrobené silniční vozidlo, jehož typ je schválen, a) opatřit prohlášením o shodě a označit značkou schválení typu nebo b) označit značkou schválení typu. (2) Výrobce zajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k zabránění padělání. Pouze výrobce je oprávněn vydávat duplikáty prohlášení o shodě. (3) Výrobce je povinen každou vyrobenou konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jehož typ je schválen, označit výrobní nebo obchodní značkou, číslem typu nebo identifikačním číslem typu a značkou schválení typu. (4) Prováděcí právní předpis stanoví, pro které kategorie silničních vozidel se vydává prohlášení o shodě a které kategorie silničních vozidel se označují pouze značkou schválení typu, které konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla se označují značkou schválení typu, náležitosti prohlášení o shodě a duplikátu prohlášení o shodě a vzhled značky schválení typu. § 24 Změna schválení typu (1) O změně schválení typu rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti výrobce. Žádost o změnu schválení typu musí obsahovat údaje podle § 17 odst. 4 písm. a) a vymezení údajů obsažených ve schvalovací dokumentaci, kterých se změna týká. K žádosti musí být přiloženy přílohy podle § 17 odst. 5 písm. b). (2) Ministerstvo schválí změny již schváleného typu, pokud a) nedojde ke změně základních znaků typu a b) po provedení změny budou splněny podmínky pro schválení typu podle § 16. (3) Ministerstvo schválí změny formou rozšíření schválení typu a vydá žadateli nové osvědčení, schvalovací dokumentaci a případně i seznam schvalovací dokumentace s vyznačenými změnami a datem jejich provedení, pokud a) ověření splnění podmínek podle odstavce 2 proběhlo postupem podle § 20, b) se změny týkají údajů uvedených v osvědčení o schválení typu, nebo c) se o provedení změny žádá v souvislosti s nabytím účinnosti prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky.
45
(4) Pokud se jedná o jiné změny schválení typu než změny uvedené v odstavci 3, ministerstvo je schválí formou revize schválení typu a ve schvalovací dokumentaci a případně i v seznamu schvalovací dokumentace vyznačí příslušné změny a datum jejich provedení. (5) Způsob vyznačování rozšíření schválení typu nebo revize schválení typu stanoví prováděcí právní předpis. § 25 Zrušení rozhodnutí o schválení typu (1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení typu, jestliže a) výrobce neodstraní nedostatky zjištěné při dohledu nad výrobou ve lhůtě podle § 28c odst. 1, pokud uvedl na trh vyrobená silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které nejsou shodné se schváleným typem, b) výrobce při výrobě silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků a jejich uvádění na trh nedodržuje podmínky schválení typu nebo povinnosti stanovené v § 28 odst. 1 písm. a), b), d), e) a q), c) byla ukončena výroba schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku nebo d) o to výrobce požádal. (2) Výrobce je povinen oznámit ministerstvu ukončení výroby schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, pokud již nehodlá výrobu obnovit. (3) Pokud silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen, představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život a zdraví člověka, ministerstvo zakáže jejich výrobci nebo dovozci uvádění na trh po dobu nejdéle šesti měsíců. § 26 Pozbytí platnosti schválení typu (1) Pokud nabude účinnosti prováděcí právní předpis, kterým se stanoví nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky vztahující se na schválený typ silničního vozidla, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky a schválený typ novým požadavkům neodpovídá, pozbývá rozhodnutí o schválení typu platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto prováděcího právního předpisu. (2) Silniční vozidla vyrobená ve shodě se schváleným typem lze po pozbytí platnosti schváleného typu podle odstavce 1 uvádět na trh pouze na základě povolení ministerstva. Ministerstvo na žádost výrobce povolí uvedení silničních vozidel podle věty první na trh, pokud a) se tato vozidla v den pozbytí platnosti schválení typu nacházela na území některého členského státu a nebyla zapsána v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu a
46
b) výrobce doloží technické nebo ekonomické důvody, jež brání splnění nových technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků u těchto vozidel. (3) V povolení ministerstvo uvede počet silničních vozidel, které lze uvést na trh, a jejich identifikační čísla (VIN), a dobu, po kterou lze silniční vozidla na trh uvádět a která nesmí překročit 12 měsíců. (4) Prováděcí právní předpis stanoví nejvyšší počet silničních vozidel, jejichž uvedení na trh lze podle odstavců 2 a 3 povolit. § 27 Technické zkušebny (1) Ministerstvo na žádost povolí provozování technické zkušebny právnické osobě, která a) je vybavena přístroji a dalším technickým zařízením nezbytným k provádění činností podle § 20 odst. 1 a disponuje prostorami stavebně upravenými pro výkon těchto činností, b) má zaveden dostatečný systém vnitřní organizace a řízení a c) zabezpečí, že tyto zkoušky budou prováděny odborně způsobilými osobami. (2) V povolení provozu technické zkušebny ministerstvo uvede kategorii činností, pro kterou žadatel doložil splnění podmínek podle odstavce 1 a kterou je technická zkušebna oprávněna vykonávat. (3) Zaměstnanci provozovatele technické zkušebny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění činností podle § 20 odst. 1. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (4) O provedení ověření podle § 20 odst. 1 pořídí technická zkušebna zkušební protokol a neprodleně po jeho pořízení jej zašle ministerstvu. (5) Ministerstvo odejme povolení k provozování technické zkušebny, pokud její provozovatel a) přestal splňovat podmínky pro vydání povolení, b) opakovaně vykonává činnosti, k jejichž výkonu není podle odstavce 2 oprávněn, nebo c) o odnětí povolení požádal. (6) Prováděcí právní předpis stanoví kategorie činností technických zkušeben, požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků a vzor zkušebního protokolu. § 28 Povinnosti výrobce a akreditovaného zástupce (1) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o schválení typu, je povinen
47
a) zajistit výrobu a účinnou kontrolu pomocí systému řízení jakosti a kontroly výroby, b) zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku se schváleným typem, c) zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a aby záznamy o zkouškách byly dostupné alespoň po dobu 10 let, d) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky stanovené prováděcím právním předpisem, a analyzovat jejich výsledky, e) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby, f) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho konstrukční část nebo samostatný technický celek pro ověření plnění podmínek schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek ministerstvo vrátí vozidlo nebo jeho část výrobci, pokud nebude dohodnuto jinak, g) sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti podle písmene q), h) umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti, i) umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke zkoušení, j) zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu, k) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu, pokud je má k dispozici, l) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k použití systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a jejich technické údaje, pokud je má k dispozici, m) zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v prodejním místě připojen štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis, n) zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; je-li v propagačním materiálu uvedeno více typů nově vyrobených osobních automobilů, lze tyto údaje nahradit uvedením údajů o nejnižší a nejvyšší spotřebě pohonných hmot a emisí CO2 u těchto typů, o) opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla (VIN), p) vést elektronickou evidenci prohlášení o shodě vydaných podle § 23 odst. 1 ve formátu stanoveném prováděcím právním předpisem a na výzvu předat údaje z této evidence ministerstvu, q) při zjištění, že u jím vyrobených vozidel již uvedených na trh jeden nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka, oznámit toto zjištění ministerstvu a neprodleně zajistit odstranění těchto nedostatků,
48
r) vydat k vozidlu technický průkaz, má-li být uvedeno na trh v České republice a podléhá povinné registraci podle tohoto zákona, a s) vydat k vozidlu technické osvědčení, má-li být uvedeno na trh v České republice a nepodléhá povinné registraci podle tohoto zákona. (2) Výrobce je povinen pro účely plnění povinností podle odstavce 1 ustanovit svého zástupce, který má na území některého z členských států sídlo nebo místo podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt, pokud a) nemá sídlo nebo místo podnikání na území některého z členských států a b) typ jím vyráběného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku byl schválen podle § 16 odst. 4. (3) Zahraniční výrobce může pověřit jednoho nebo více akreditovaných zástupců uváděním jím vyrobených vozidel na trh na území České republiky; akreditovaný zástupce vykonává svoji činnost na základě povolení ministerstva. Ministerstvo výkon činnosti akreditovaného zástupce povolí na základě žádosti podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, která má na území České republiky místo podnikání, sídlo nebo organizační složku zapsanou v obchodním rejstříku a je zahraničním výrobcem písemně pověřena k výkonu této činnosti. (4) Akreditovaný zástupce, který uvádí na trh silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, je povinen pro tato silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. f), j), k), l), m), n), p), q), r) a s). Výzvu podle odstavce 1 písm. f) je ministerstvo oprávněno vůči akreditovanému zástupci učinit pouze, pokud má důvodné podezření, že silniční vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu, život nebo zdraví člověka nebo životní prostředí; důvody pro takové podezření musí být ve výzvě uvedeny. (5) Ministerstvo povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce odejme, pokud akreditovaný zástupce a) přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, b) opakovaně porušil své povinnosti podle odstavce 4, nebo c) o odnětí požádal. § 28a Nedokončené silniční vozidlo (1) Na schvalování typu nedokončeného silničního vozidla a povinnosti výrobce nedokončeného vozidla se § 16 až 28 použijí obdobně. Za nedokončené vozidlo se považuje i dokončené vozidlo, které výrobce přestavuje nebo upravuje. (2) Splnění technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků se ověřuje v rozsahu podle stupně dokončení silničního vozidla. (3) Pro schválení typu nedokončeného silničního vozidla, pro jehož výrobu se používá jiné typově schválené nedokončené silniční vozidlo, musí žadatel dále doložit, že výrobce typově schváleného nedokončeného vozidla mu poskytne technické údaje a dokumentaci nezbytnou pro další stupeň výroby.
49
(4) Doba, po kterou lze nedokončená silniční vozidla uvádět na trh podle § 26 odst. 3, nesmí překročit 18 měsíců. 28b Rovnocennost schválení typu Za rovnocenné vůči schválení typu podle tohoto zákona se pro účely uvádění na trh a pro účely kombinovaného a postupného schválení typu považuje a) schválení typu příslušným orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech, b) schválení typu příslušným orgánem státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), v souladu s touto mezinárodní smlouvou, nebo c) schválení typu uznané podle § 22 odst. 3. § 28c Dohled nad výrobou (1) Ministerstvo provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, jejichž typ je schválen podle § 16. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o schválení typu, je oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci povinnost odstranit tyto nedostatky a jejich příčiny a stanovit způsob jejich odstranění; k tomu mu stanoví lhůtu. (2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno v řízení na místě zakázat výrobci nebo akreditovanému zástupci uvádění silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků vozidel na trh a zadržet osvědčení o schválení typu silničního vozidla, nedokončeného silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení osvědčení o schválení typu řízení ve věci zrušení rozhodnutí o schválení typu. § 28d Výrobce je povinen postoupit ministerstvu nejpozději při prvním uvedení silničního vozidla na trh v České republice údaje do evidence technických údajů typů silničních vozidel v rozsahu podle § 4 odst. 5. Pokud výrobce nemá na území České republiky sídlo nebo místo podnikání, má tuto povinnost osoba, která silniční vozidla uvádí na trh v České republice. Způsob a formu předání údajů do evidence technických údajů typů silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA II III SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI JEDNOTLIVĚ VYROBENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA
50
§ 29 (1) Výrobou jednotlivého silničního vozidla se rozumí výroba nejvýše pěti kusů jednoho typu silničního vozidla podle vlastní konstrukce nebo s využitím systému vozidla, konstrukční části vozidla a samostatného technického celku vozidla, na něž byla vydána rozhodnutí o schválení typu. (2) O povolení výroby jednotlivého silničního motorového vozidla musí výrobce předem písemně požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností. Příslušným k vydání povolení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má výrobce sídlo nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště. (3) V informačním dokumentu ministerstvo vymezí, z kterých technických požadavků nebo postupů lze povolit při rozhodování o schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla výjimky. Výjimky nelze povolit z technických požadavků týkajících se a) brzd, b) vnějšího hluku, c) emise škodlivin ve výfukových plynech, d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility. § 30 Žádost o povolení výroby jednotlivého silničního vozidla (1) Žádost výrobce o povolení výroby jednotlivého silničního vozidla musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, b) druh a kategorii silničního vozidla, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu. (2) Žádost musí být doložena těmito doklady: a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby nebo u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku, u fyzických osob podnikatelů ověřenou kopií živnostenského oprávnění, b) technickým popisem silničního vozidla v rozsahu údajů uváděných v technickém průkazu vozidla, včetně údajů o předpokládaných provozních, jízdních a dynamických vlastnostech, c) nákresem sestavy silničního vozidla s uvedením rozměrů a hmotností, d) návodem k údržbě a obsluze vozidla v českém jazyce,
51
e) osvědčeními o schválení typu systémů vozidla, konstrukčních částí a samostatných technických celků vozidla, které tvoří silniční vozidlo, nebo technickým protokolem. Rozhodnutí o technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla § 31 (1) Technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal povolení k výrobě jednotlivého silničního motorového vozidla. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne na základě posouzení shody vlastností jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit provedení zkoušek jednotlivě vyrobeného silničního vozidla na náklady výrobce. (2) Technická způsobilost každého jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se schvaluje samostatně. (23) Na žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se vztahuje § 30. K žádosti musí být dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí a protokol o technické prohlídce, pokud se jedná o vozidlo, které podléhá režimu pravidelných technických prohlídek podle § 40. Technickým protokolem se dokládá splnění podmínek uložených v rozhodnutí o povolení výroby a splnění technických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem, protokolem o technické prohlídce se dokládá technická způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích. (34) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne nejpozději ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení písemné žádosti výrobce doložené předepsanými doklady. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost výrobce, vlastníka nebo provozovatele jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydá seznam technických požadavků, podle kterých byla schválena technická způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla pro účely jeho prodeje, registrace nebo uvedení do provozu v jiném členském státu. § 32 Obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozhodnutí o technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla uvede a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, b) druh a kategorii silničního vozidla, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu silničního vozidla. § 33
52
(1) V případě kladného rozhodnutí o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technický průkaz silničního vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technické osvědčení silničního vozidla. (2) Vzor technického průkazu a technického osvědčení silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis. § 33a Ustanovení § 31 až § 33 se použijí obdobně i na silniční vozidlo jednotlivě vyrobené v jiném členském státu, jehož technická způsobilost nebyla schválena v jiném členském státu; příslušný je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště. § 33b (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na základě žádosti osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti, pokud jednotlivě vyrobené silniční vozidlo splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem; příslušný je obecní úřad s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště. Na žádost o vydání osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech se vztahuje § 30. K žádosti musí být dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí, který dokládá splnění příslušných technických požadavků. (2) Vydá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností osvědčení podle odstavce 1, nelze u silničního vozidla použít postup podle § 31 až § 33. HLAVA III IV TECHNICKÁ ZPŮSOBILOST JEDNOTLIVĚ DOVEZENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA § 34 (1) Technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Příslušným je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo. (2) Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, b) druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení vozidla,
53
c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno. (3) Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které již bylo provozováno v jiném státě, musí být doložena těmito doklady: a) osvědčením o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technickým průkazem silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, pokud byl vydán, b) protokolem o evidenční kontrole. (4) U vozidel dovezených z jiného než členského státu Evropské unie musí být žádost dále doložena těmito doklady: a) dokladem o celním odbavení vozidla8a), b) technickým protokolem vydaným zkušební stanicí, jedná-li se o vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 splňující emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2 jednotlivě dovezené z jiného než členského státu Evropské unie, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 8 let, a nebo jedná-li se o vozidlo kategorie L, O1, O2, T nebo S jednotlivě dovezené z jiného než členského státu Evropské unie, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 8 let, a nebo jedná-li se o vozidlo ostatních kategorií jednotlivě dovezené z jiného než členského státu Evropské unie, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 5 let. (5) Pro doložení žádosti doklady o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které nebylo doposud registrováno a je nově vyrobeno, platí odstavce 3 a 4 přiměřeně. § 35 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které již bylo provozováno v jiném státě, jestliže pro vozidlo bylo prokázáno udělení osvědčení o homologaci typu ES, nebo bylo prokázáno schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že vozidlo, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky splňovaly v době schvalování technické způsobilosti typu vozidla v jiném členském státě Evropské unie technické požadavky pro schvalování technické způsobilosti typu vozidla platné v téže době v České republice a určené v prováděcím právním předpise. (2) Jedná-li se o jednotlivě dovezené silniční vozidlo, u něhož je prokázáno udělení osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v tomto státě, pokud toto vozidlo, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nesplňovaly v době schvalování technické způsobilosti typu vozidla v jiném členském státě Evropské unie technické požadavky pro schvalování technické způsobilosti typu vozidla platné v téže době v České republice a určené v prováděcím právním předpisu, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o schválení technické způsobilosti vozidla na základě technického protokolu vydaného zkušební
54
stanicí. Zkušební stanice vydá technický protokol, splňuje-li vozidlo technické požadavky stanovené právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a které byly platné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla. (3) Jedná-li se o jednotlivě dovezené silniční vozidlo, u něhož není prokázáno udělení osvědčení o homologaci typu ES, nebo osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v tomto státě, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o schválení technické způsobilosti vozidla, pokud se jedná a) o silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo jednotlivě dovezené ze státu, který není členským státem Evropské unie, kategorie M1, M2 nebo N1 splňující emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 8 let, a nebo o vozidlo kategorie L, O1, O2, T nebo S, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 8 let, a nebo o vozidlo ostatních kategorií, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 5 let, nebo b) o člena diplomatické mise, na základě technického protokolu vydaného zkušební stanicí. Zkušební stanice vydá technický protokol, splňuje-li vozidlo technické požadavky stanovené právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a které byly platné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla. (4) Pro schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které nebylo doposud registrováno a je nově vyrobeno, platí odstavce 1 až 3 přiměřeně. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení písemné žádosti doložené předepsanými doklady. (6) V případě kladného rozhodnutí o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technický průkaz silničního vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technické osvědčení silničního vozidla. (7) V informačním dokumentu může ministerstvo vymezit, z kterých technických požadavků lze povolit při rozhodování o schvalování technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla na žádost výjimky. Výjimky nelze povolit z technických požadavků týkajících se a) brzd, b) vnějšího hluku, c) emise škodlivin ve výfukových plynech, d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility.
55
(8) U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo na základě mezinárodní dohody4) udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 5 za podmínky, že a) vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo b) jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního vozidla v registru vozidel. (9) Prováděcí právní předpis stanoví, ve kterých případech vozidlo jednotlivě dovezené z jiného členského státu Evropské unie, u něhož je prokázáno udělení osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v tomto státě, nebo jeho systémy, konstrukční části, nebo samostatné technické celky splňovaly v době schvalování technické způsobilosti typu vozidla v jiném členském státě Evropské unie technické požadavky pro schvalování technické způsobilosti typu vozidla platné v téže době v České republice. HLAVA IV TECHNICKÁ ZPŮSOBILOST JEDNOTLIVĚ DOVEZENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA § 34 (1) Technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Příslušným je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště. (2) Technická způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla se neschvaluje podle této hlavy, pokud se jedná o a) silniční vozidlo, u něhož je státem poslední registrace jiný členský stát, b) silniční vozidlo, jehož technická způsobilost je schválena příslušným orgánem jiného členského státu, je-li schválení platné ve všech členských státech, c) silniční vozidlo, jehož typ byl uznán podle § 22 odst. 3, nebo d) silniční vozidlo, na jehož schválení se použije § 33a. (3) Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla musí obsahovat a) druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem, typ vozidla a obchodní označení vozidla, b) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, a c) údaj o tom, zda jsou požadovány výjimky z technických požadavků. (4) K žádosti o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla žadatel přiloží a) osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, bylo-li vydáno, a technický průkaz silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, bylli vydán, nebo jiný doklad o schválení technické způsobilosti vozidla, b) protokol o evidenční kontrole,
56
c) doklad o celním odbavení vozidla8a), pokud bylo silniční vozidlo dovezeno z jiného než členského státu, a d) technický protokol vydaný zkušební stanicí. § 35 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, pokud silniční vozidlo splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla, jedná-li se o a) nové silniční vozidlo 1. jednotlivě schválené příslušným orgánem jiného členského státu, nebo 2. jehož typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, b) o silniční vozidlo člena diplomatické mise, nebo c) o silniční vozidlo jednotek požární ochrany25). (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které není uvedeno v odstavci 1, pokud a) splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla, b) od jeho první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 1. 8 let, jedná-li se o vozidlo kategorie M1, M2, N1, L, O, T nebo S, nebo 2. 5 let, jedná-li se o vozidla ostatních kategorií, a c) splňuje emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2, jedná-li se o silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1. (3) Splnění podmínek podle odstavce 1 nebo 2 se prokazuje technickým protokolem vydaným zkušební stanicí. U vozidel podle odstavce 1 písm. a) se na postup zkušební stanice použije § 22 odst. 1 obdobně. (4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, uvede v rozhodnutí údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technické osvědčení silničního vozidla. HLAVA V VÝJIMKY Z TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA JEDNOTLIVĚ VYROBENÁ A JEDNOTLIVĚ DOVEZENÁ SILNIČNÍ VOZIDLA § 35a (1) Pro účely schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo jednotlivě dovezeného silničního vozidla může ministerstvo povolit na žádost výjimku z technických požadavků, které musí takto schvalované vozidlo splňovat, pokud nedojde k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Výjimku nelze udělit z technických požadavků týkajících se a) brzd,
57
b) vnějšího hluku, c) emise škodlivin ve výfukových plynech a d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility. (2) U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) za podmínky, že a) vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo b) jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního vozidla v registru vozidel. ČÁST ČTVRTÁ VOZIDLO V PROVOZU HLAVA I SILNIČNÍ VOZIDLO V PROVOZU § 36 (1) Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona. (2) Pro zkušební provoz může být na pozemních komunikacích provozováno silniční vozidlo jen na základě povolení vydaného ministerstvem po ověření podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. (3) Provozovatel silničního vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu podle pokynů pro obsluhu a údržbu stanovených výrobcem. (4) Stav počítače ujeté vzdálenosti silničního motorového vozidla nesmí být pozměňován. (45) Technický stav silničních vozidel v provozu na pozemních komunikacích je oprávněna v rámci dohledu na bezpečnost silničního provozu kontrolovat Policie České republiky podle zvláštního zákona. 9) § 37 Technicky nezpůsobilé silniční vozidlo k provozu Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud a) pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, b) poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem,
58
c) provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích způsobem stanoveným tímto zákonem, d) byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN. § 38 Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla v provozu (1) Provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo, a) které je technicky nezpůsobilé k provozu, b) které není zaregistrováno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu, c) které není opatřeno registrační značkou nebo registrační značkou jiného státu, c) na němž není umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, způsobem umožňujícím identifikaci vozidla, d) k němuž není splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,5) e) které nemá platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly, a f) které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla. (2) Provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla musí při jízdě do zahraničí umístit na silničním motorovém vozidle mezinárodní rozlišovací značku České republiky. Mezinárodní rozlišovací značka České republiky obsahuje označení CZ. (3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob umístění tabulky s registrační značkou na vozidlo. § 38a Zkušební provoz (1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze na základě povolení ministerstva za účelem zkušebních jízd při vývoji, výrobě nebo schvalování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků (dále jen „zkušební provoz“). (2) Žádost o povolení zkušebního provozu může podat a) výrobce pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vyvíjí nebo vyrábí, nebo
59
b) provozovatel technické zkušebny, pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, u kterých technická zkušebna ověřuje splnění technických požadavků. (3) Ministerstvo zkušební provoz povolí, pokud žadatel doloží, že z hlediska svého technického vybavení, personálního zabezpečení a organizační struktury zajistí, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Ministerstvo může pro tento účel v rozhodnutí o povolení stanovit podmínky zkušebního provozu. (4) Ministerstvo na základě povolení zkušebního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky. Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami předá ministerstvo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání, který je spolu s dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd vydá žadateli. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce nebo provozovatele technické zkušebny; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd. (5) Výrobce nebo provozovatel technické zkušebny, kterým byl povolen zkušební provoz, jsou povinni a) provozovat na pozemních komunikacích silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, pouze za účelem zkušebního provozu, b) zajistit, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka, c) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem zkušebního provozu, d) vést záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd, e) používat při zkušebním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou, f) vybavit před zahájením zkušební jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné zkušební jízdě, g) mít po celou dobu trvání zkušebního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu a h) oznámit ministerstvu změnu podmínek podle odstavce 3, na základě kterých povolilo zkušební provoz, do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. (6) Ministerstvo odejme povolení zkušebního provozu, pokud výrobce nebo provozovatel technické zkušebny opakovaně nebo závažným způsobem porušili povinnosti podle odstavce 5 nebo podmínky stanovené v povolení. § 38b Manipulační provoz a jízda z místa prodeje do místa registrace (1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena a které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze a) na základě povolení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání, za účelem distribuce a prodeje silničního vozidla (dále jen „manipulační provoz“) nebo b) za účelem jízdy z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla.
60
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností povolí manipulační provoz na žádost a) výrobce pro jím vyráběná silniční vozidla, b) dovozce pro jím dovážená silniční vozidla, nebo c) prodejce pro jím prodávaná silniční vozidla. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě povolení manipulačního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky silničního vozidla, a vydá tabulky s těmito značkami, doklad osvědčující přidělení zvláštní registrační značky a knihu jízd. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce, dovozce nebo prodejce; žádosti se přiloží použitá kniha jízd. (4) Výrobce, dovozce nebo prodejce, kterým byl povolen manipulační provoz, jsou povinni a) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem manipulačního provozu, b) vést záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd, c) používat při manipulačním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou, d) vybavit před zahájením jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné jízdě a e) mít po celou dobu trvání manipulačního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu. (5) Silniční vozidlo, které je na pozemních komunikacích provozováno podle odstavce 1 písm. b), musí být opatřeno platnou tabulkou se zvláštní registrační značkou. Obecní úřad obce s rozšířenou působností přidělí prodejci na jeho žádost zvláštní registrační značky pro tento účel a vydá tabulky s těmito značkami a evidenční knihu. Evidenční knihu lze vydat opakovaně na žádost prodejce; k žádosti se přiloží použitá evidenční kniha. (6) Prodejce je oprávněn umístit tabulku se zvláštní registrační značkou přidělenou podle odstavce 5 pouze na silniční vozidlo, které prodal; tato registrační značka je platná po dobu 10 dnů ode dne umístění. Prodejce na zvláštní registrační značce s omezenou platností vyznačí dobu její platnosti a umístění značky zaznamená v evidenční knize. (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností odejme a) povolení manipulačního provozu, pokud výrobce, dovozce nebo prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 4, nebo b) zvláštní registrační značky přidělené podle odstavce 5, pokud prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 6. § 38c (1) Na žádost výrobce, provozovatele technické zkušebny nebo prodejce povolí ministerstvo jízdu silničního vozidla do jiného státu při zkušebním nebo manipulačním provozu, pokud jde o jednorázovou jízdu silničního vozidla, která začíná a končí na území České republiky a jejím účelem je
61
a) provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, kterou nelze provést na území České republiky, nebo b) propagace silničního vozidla při jeho prodeji. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost výrobci, provozovateli technické zkušebny nebo prodejci, kterým byla povolena jízda silničního vozidla do jiného státu podle odstavce 1, osvědčení o registraci silničního vozidla, jehož platnost omezí na dobu trvání jízdy do jiného státu; doba platnosti nesmí překročit 6 měsíců. Příslušným k vydání osvědčení o registraci silničního vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání. (3) Výrobce, provozovatel technické zkušebny, prodejce nebo dovozce, kterým byly přiděleny zvláštní registrační značky, doloží příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností řádné vedení dokladů vydaných podle § 38a a 38b a trvání pojištění v průběhu dvanáctého měsíce ode dne přidělení zvláštní registrační značky nebo ode dne předchozího doložení řádného vedení dokladů a trvání pojištění. (4) Ztrátu, odcizení, zničení nebo poškození tabulky s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo dokladů vydaných podle § 38a a 38b nebo odstavce 2 oznámí jejich držitel úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal, do 15 dnů ode dne, kdy ke ztrátě, odcizení, zničení nebo poškození došlo; poškozené tabulky nebo doklady odevzdá spolu s oznámením. Na základě oznámení obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá novou tabulku s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo doklady. (5) Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami a doklady vydané podle § 38a, 38b nebo odstavce 2 jsou jejich držitelé povinni odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal, a) do 5 dnů ode dne 1. odnětí povolení zkušebního nebo manipulačního provozu, 2. odnětí přidělených zvláštních registračních značek nebo 3. uplynutí doby platnosti osvědčení o registraci vozidla, nebo b) bez zbytečného prodlení poté, co se vydané tabulky nebo doklady staly nepotřebnými pro další činnost jejich držitele. (6) Prováděcí právní předpis stanoví druhy zvláštních registračních značek a jejich formu, obsah a strukturu, provedení tabulek se zvláštní registrační značkou a způsob jejich umístění na silniční vozidlo, formální a obsahové náležitosti dokladu osvědčujícího přidělení zvláštní registrační značky, knihy jízd a evidenční knihy, způsob vedení knihy jízd a evidenční knihy a způsob vyznačení platnosti na tabulce se zvláštní registrační značkou. § 39 Provozovatel silničního vozidla je na svůj náklad povinen přistavit silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce a silniční motorové vozidlo i k pravidelnému měření emisí ve lhůtách stanovených tímto zákonem. § 40 Pravidelné technické prohlídky
62
(1) Provozovatel silničního vozidla přistaví k technické prohlídce a) osobní automobil, nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, motocykl, přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, nejpozději ve lhůtě čtyř let po prvním zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel (dále jen "zaregistrování silničního vozidla") a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let, b) nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, speciální automobil, autobus, silniční vozidlo s právem přednosti v jízdě, cvičné silniční vozidlo autoškoly, vozidlo taxislužby, vozidlo půjčovny automobilů určené k nájmu, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, nejpozději ve lhůtě jednoho roku po zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách, c) nebrzděný přívěs, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, motocykl, jehož zdvihový objem pístového spalovacího motoru pohonu silničního vozidla nepřevyšuje 50 cm3 nebo jehož nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 50 km.h-1, s výjimkou motocyklu opatřeného šlapadly, nejpozději ve lhůtě šest let po zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let. (2) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynuly méně než čtyři roky, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě čtyř let po první registraci a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let. (3) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. b) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynul méně než jeden rok, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě jednoho roku po první registraci a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách. (4) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. c) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynulo méně než šest let, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě šesti let po první registraci a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let. (25) Provozovatel dovezeného silničního vozidla, které bylo registrováno v zahraničí, neuvedeného v odstavcích 2 až 4 přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce před registrací silničního vozidla v České republice a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 1 podle druhu silničních vozidel, s výjimkou silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a), které přistaví provozovatel silničního vozidla po první technické prohlídce pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let. § 41 Pravidelné měření emisí Provozovatel silničního motorového vozidla uvedeného v § 40, s výjimkou motocyklu, jehož provozní hmotnost je nižší než 400 kg, a elektromobilu přistaví toto silniční vozidlo k pravidelnému měření emisí jeden měsíc před ukončením platnosti technické prohlídky ve lhůtách stanovených pro jeho pravidelnou technickou prohlídku.
63
§ 42 Lhůta pro přistavení silničního vozidla k pravidelné technické prohlídce a k pravidelnému měření emisí se počítá ode dne zaregistrování silničního vozidla u příslušného obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a potom vždy ode dne provedení pravidelné technické prohlídky zapsané v technickém průkazu silničního motorového vozidla a pravidelného měření emisí zapsaného v osvědčení o měření emisí nebo ode dne zákonem stanovené povinnosti přistavit vozidlo k pravidelné technické prohlídce a pravidelnému měření emisí. Měření emisí § 43 Měřením emisí se rozumí kontrola technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech, změření hodnot parametrů a vlastností popisujících emisní chování silničního motorového vozidla, jejich seřízení a případné odstranění zjištěných závad. § 44 (1) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech, se u silničních motorových vozidel se zážehovými motory s neřízenými emisními systémy, včetně systémů s neřízenými katalyzátory, rozumí a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí, b) kontrola parametrů základního seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu při volnoběhu a při zvýšených otáčkách, včetně měření obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při současném měření obsahu nespálených uhlovodíků. (2) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech u silničních vozidel se zážehovými motory s řízenými katalytickými systémy se rozumí a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí, b) kontrola funkce řídicího systému motoru, c) kontrola obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při volnoběhu a při zvýšených otáčkách a kontrola hodnoty součinitele přebytku vzduchu lambda ve zvýšených otáčkách u motoru zahřátého na provozní teplotu. (3) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech se u silničních motorových vozidel se zážehovými motory s řízenými katalytickými systémy a systémem palubní diagnostiky EOBD rozumí a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí, b) kontrola funkce řídicího systému EOBD,
64
c) kontrola obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při volnoběhu a při zvýšených otáčkách a kontrola hodnoty součinitele přebytku vzduchu lambda ve zvýšených otáčkách u motoru zahřátého na provozní teplotu. (4) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech se u silničních vozidel se vznětovými motory rozumí a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí, b) kontrola seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu, zejména volnoběžných a maximálních otáček; u motorů s řízeným emisním systémem i kontrola funkce řídicího systému motoru, c) změření kouřivosti metodou volné akcelerace. (5) Před měřením emisí se kontrolují doklady registrovaného silničního vozidla a osvědčení o měření emisí. Ověřují se identifikační údaje vozidla a motoru, homologační štítky a správnost údajů o měření emisí. (6) Měření emisí se provádí pomocí metod a použitím přístrojů a zařízení stanovených prováděcím právním předpisem. Měření emisí se provádí v rozsahu, způsobem a s použitím přístrojů a zařízení, které stanoví prováděcí právní předpis. Přístroje pro měření emisí, stanovené prováděcím právním předpisem, schvaluje ministerstvo na základě zkoušek provedených pověřenou zkušebnou. Přístroje musí být metrologicky navázány. § 45 Hodnocení a vyznačování měření emisí (1) Stanice měření emisí při měření emisí silničního motorového vozidla hodnotí, zda části silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňující tvorbu škodlivých emisí jsou úplné, nepoškozené, funkční a bez zjevných vad a zda hodnoty parametrů a vlastností emisního chování silničního vozidla po provedeném měření emisí a i po případném seřízení a odstranění zjištěných závad nepřekračují limity stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Fyzická osoba, která vozidlo k měření emisí přistavila, je oprávněna být při jejich měření přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice měření emisí pro zachování bezpečnosti při měření emisí. (23) O provedeném měření emisí vyhotoví stanice měření emisí protokol o měření emisí silničního motorového vozidla obsahující i ověření shody údaje o typu motoru a předá jej provozovateli vozidla žadateli. (34) Stanice měření emisí v případě kladného výsledku měření emisí vystaví provozovateli silničního motorového vozidla osvědčení o měření emisí, vyznačí v něm kladný výsledek měření emisí a na zadní tabulku registrační značky umístí kontrolní nálepku s vyznačením měsíce a roku příštího měření emisí.
65
(45) Osvědčení o měření emisí je přílohou technického průkazu silničního vozidla, která obsahuje a) identifikační údaje o silničním motorovém vozidle a jeho motoru, jen v případě změny, b) hodnoty základního seřízení a limity parametrů emisního chování motoru, c) datum příštího měření emisí. (56) Jestliže hodnoty parametrů a vlastností emisního chování silničního motorového vozidla po provedeném měření emisí překračují limity stanovené výrobcem a prováděcím právním předpisem, je silniční motorové vozidlo technicky nezpůsobilé k dalšímu provozu na pozemních komunikacích (§ 37). Stanice měření emisí odstraní kontrolní nálepku z tabulky registrační značky silničního vozidla. (64) Druhy přístrojů, způsob metrologického zajištění, postup při vyznačování měření emisí, vzor provedení osvědčení o měření emisí a provedení kontrolní nálepky, způsob hodnocení technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství při měření emisí stanoví prováděcí právní předpis. § 46 (1) Provozovatel silničního motorového vozidla je povinen předložit osvědčení o měření emisí a) stanici měření emisí při pravidelném měření emisí, b) stanici technické kontroly před pravidelnou technickou prohlídkou silničního motorového vozidla. (2) Řidič silničního motorového vozidla je oprávněn být přítomen při měření emisí ve stanici měření emisí. § 47 Technická prohlídka (1) Technickou prohlídkou silničního vozidla se rozumí kontrola technického stavu, činnosti ústrojí a zařízení silničního vozidla a evidenční kontrola silničního vozidla. (2) Kontrolou technického stavu silničního vozidla se rozumí kontrola a) brzdové soustavy, b) řízení, c) náprav, kol, pneumatik, pérování, hřídelů, kloubů, d) podvozku a karoserie, e) světelných zařízení a světelné signalizace, f) ostatního ústrojí a zařízení, zejména elektrického zařízení a vedení, rychloměru a tachografu, palivové soustavy, těsnosti motoru a převodovky, spojky, řazení rychlostních
66
stupňů, vytápění a větracího systému, spojovacího zařízení, výfukové soustavy, odrušení, hluku, g) předepsané a zvláštní výbavy. (3) Při zahájení technické prohlídky kontroly technického stavu silničního vozidla podle odstavce 2 musí být u silničního motorového vozidla předložen protokol o měření emisí s kladným výsledkem a na zadní tabulce registrační značky musí být umístěna kontrolní nálepka s vyznačením doby platnosti provedeného měření. (4) Přístroje pro provádění technické prohlídky stanovené prováděcím právním předpisem schvaluje ministerstvo na základě zkoušek provedených pověřenou zkušebnou. Přístroje musí být metrologicky ověřeny a navázány. (5) Řidič silničního motorového vozidla je oprávněn být přítomen při technické prohlídce ve stanici technické kontroly. (5) Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, je oprávněna být při této technické prohlídce přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice technické kontroly pro zachování bezpečnosti při technické prohlídce. Hodnocení technického stavu a technické způsobilosti silničního motorového vozidla k provozu a vyznačení výsledku technické prohlídky § 48 (1) Stanice technické kontroly při technické prohlídce silničního vozidla kontrole technického stavu silničního vozidla podle § 47 odst. 2 zjišťuje, zda technický stav a činnost ústrojí a částí vozidla je bez závad nebo má závady porovnáním skutečného technického stavu vozidla s podmínkami stanovenými pro technický stav vozidla tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. (2) Stanice technické kontroly nesmí při pravidelné technické prohlídce seřizovat a opravovat silniční vozidlo, s výjimkou jednoduchého seřízení světlometů, pokud to umožňuje stav a přístupnost seřizovacích prvků. (3) O provedení pravidelné technické prohlídky silničního vozidla vyhotoví stanice technické kontroly protokol o technické prohlídce, předá jej provozovateli vozidla a výsledek technické prohlídky vozidla oznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (3) Stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního vozidla zjišťuje a) soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedeným v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení o registraci silničního vozidla a b) stav počítače ujeté vzdálenosti silničního vozidla.
67
(4) O provedení technické prohlídky silničního vozidla vyhotoví stanice technické kontroly na základě záznamníku závad protokol o technické prohlídce a předá jej fyzické osobě, která vozidlo k technické prohlídce přistavila. (45) Rozsah a způsob provádění pravidelných technických prohlídek a jejich druhy, identifikační údaje vozidla, kontrolní úkony, technické podmínky pro hodnocení výsledku technické prohlídky, a způsob vyznačování provedení technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis. § 48a Informační systém stanic technické kontroly (1) Informační systém stanic technické kontroly slouží k evidenci a vyhodnocování činnosti stanic technické kontroly, k sestavení protokolů o technické prohlídce a k evidenci kontrolních nálepek. V informačním systému stanic technické kontroly jsou obsaženy údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici technické kontroly, údaje o zahájení a provedení technické prohlídky, o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena, o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky a údaje o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky. (2) Informační systém stanic technické kontroly je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu17). (3) Správcem informačního systému stanic technické kontroly je ministerstvo. (4) Provozovatelé stanic technické kontroly předávají údaje podle odstavce 1 správci informačního systému stanic technické kontroly. Formu, obsah a způsob předávání údajů správci informačního systému stanic technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis. (5) Správce informačního systému stanic technické kontroly zřídí přístup do informačního systému stanic technické kontroly provozovateli stanice technické kontroly do 3 pracovních dnů ode dne doručení a) kopie osvědčení k provozování stanice technické kontroly zaslaného krajským úřadem podle § 57 odst. 4, nebo b) žádosti provozovatele stanice technické kontroly o zřízení přístupu s přiloženou kopií osvědčení, pokud byla žádost doručena dříve než kopie osvědčení podle písmene a). (6) Správce informačního systému stanic technické kontroly po zřízení přístupu podle odstavce 5 doručí zaměstnancům provozovatele stanice technické kontroly, kteří absolvovali školení pro používání tohoto systému, do vlastních rukou přístupové údaje pro přístup do informačního systému stanic technické kontroly. Školení pro používání informačního systému stanic technické kontroly zajišťuje jeho správce. (7) Ministerstvo umožní nepřetržitý dálkový přístup k informacím z informačního systému stanic technické kontroly a) Policii České republiky a Vojenské policii, b) krajským úřadům v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto zákona a
68
c) obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu údajů o zahájení a provedení technické prohlídky a údajů o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena. (8) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na stanice technické kontroly, které provádějí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Celní správy České republiky, orgánů Finanční správy České republiky, Bezpečnostní informační služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „neveřejná stanice technické kontroly“). § 49 Technickou prohlídkou silničního vozidla ve stanici technické kontroly mohou být zjištěny tyto stupně závad na technickém stavu vozidla, jeho ústrojí a částech: a) lehká závada, která nemá vliv na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, b) vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla a nepříznivě působí na životní prostředí, ale neohrožuje bezprostředně bezpečnost jízdy vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích, c) nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy silničního vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích. § 50 (1) Silniční vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud technickou prohlídkou silničního vozidla, jeho ústrojí a částí nebyly zjištěny žádné závady nebo jen lehké závady. (2) Stanice technické kontroly vyznačí zápisem do technického průkazu vozidla den, měsíc a rok provedení pravidelné technické prohlídky silničního vozidla. Na zadní tabulku registrační značky silničního vozidla umístí stanice technické kontroly kontrolní nálepku o kontrole technické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsíce a roku příští pravidelné technické prohlídky silničního vozidla. § 51 (1) Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidla vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30 dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou té stanici technické kontroly, která zjistila tuto vážnou závadu, k provedení prohlídky způsobu odstranění vážné závady. (1) Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidla nebo kontrolou technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30 dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla nebo ode dne vydání dokladu o výsledku kontroly technického stavu. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této
69
lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou stanici technické kontroly k provedení prohlídky způsobu odstranění vážné závady. (2) Při zjištění vážné závady platí pro postup stanice technické kontroly § 50 odst. 2 obdobně. (3) Pokud provozovatel silničního vozidla nepostupuje způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo bude-li při prohlídce způsobu odstranění vážné závady zjištěna tato závada opakovaně, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu (§ 37) a nesmí být v provozu používáno. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní náklad jeho odtažení ze stanice technické kontroly. § 52 (1) Pokud je technickou prohlídkou silničního vozidla zjištěna nebezpečná závada, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu a nesmí být používáno v provozu. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní náklad a) odtažení vozidla ze stanice technické kontroly, b) odstranění nebezpečné závady, c) přistavení silničního vozidla k opakované technické prohlídce. (2) Stanice technické kontroly při zjištění nebezpečné závady odstraní kontrolní nálepku o technické způsobilosti silničního vozidla ze zadní tabulky registrační značky a provede zápis o výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla. (3) Pokud provozovatel silničního vozidla přistaví silniční vozidlo s odstraněnou nebezpečnou závadou stanici technické kontroly, která zjistila tuto nebezpečnou závadu, ve lhůtě do 30 kalendářních dnů od jejího zjištění, provede stanice technické kontroly pouze kontrolu odstranění nebezpečné závady. (3) Pokud je nebezpečná závada zjištěna kontrolou technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě, použije se odstavec 1 písm. b) a c) obdobně. § 52a (1) Obdrží-li ministerstvo od příslušného orgánu jiného členského státu doklad o výsledku kontroly technického stavu silničního vozidla zapsaného v registru silničních vozidel, z nějž vyplývá, že u silničního vozidla byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (2) Obdrží-li ministerstvo doklad o kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26), z něhož vyplývá, že u silničního vozidla registrovaného v jiném členském státě byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému orgánu tohoto členského státu.
70
§ 53 (1) Výrobu a distribuci tiskopisů protokolů o technické prohlídce vozidla, kontrolních nálepek technické způsobilosti silničního motorového vozidla, a tiskopisů protokolů o měření emisí vozidla, osvědčení o měření emisí a kontrolních nálepek měření emisí vozidla zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací. (2) Vzory tiskopisu protokolu o technické prohlídce vozidla, protokolu o měření emisí vozidla, osvědčení o měření emisí a způsob jeho vyplnění, dále vzor kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a kontrolní nálepky měření emisí vozidla a způsob jejich vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis. (2) Vzory protokolu o technické prohlídce vozidla, záznamníku závad, protokolu o měření emisí vozidla a kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA II STANICE TECHNICKÉ KONTROLY § 54 Oprávnění k provozování stanice technické kontroly (1) Stanice technické kontroly je pracoviště specializované na provádění technických prohlídek silničních vozidel. (2) Stanici technické kontroly může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení vydané krajským úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je krajský úřad, v jehož správním obvodu bude provozovatel stanice technické kontroly vykonávat svoji činnost. (3) Oprávnění může krajský úřad udělit žadateli jen tehdy, je-li záměr provozovat stanici technické kontroly v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly. Na udělení oprávnění nevzniká právní nárok. (4) Krajský úřad, je-li splněna podmínka podle odstavce 3, udělí žadateli oprávnění k provozování stanice technické kontroly za těchto dalších podmínek: a) žadatel, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní, b) žadatel nesmí být právně nebo ekonomicky spjat s výrobou, prodejem nebo opravou vozidel nebo jejich součástí tak, že současně provozuje výrobu nebo opravy vozidel nebo jejich součástí, pro něž žádá o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly, po celou dobu provozování stanice technické kontroly, c) žadatel splňuje podmínky nestrannosti, nezávislosti a věrohodnosti podle prováděcího právního předpisu, d) žadatel zajistí, aby prohlídky ve stanici technické kontroly prováděly jen osoby bezúhonné, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,
71
e) žádost o udělení oprávnění obsahuje předepsané náležitosti a kladná stanoviska příslušných orgánů podle § 55 odst. 2., f) žadatel zajistí, aby stanice technické kontroly byla vybavena přístroji a dalším technickým zařízením a programovým vybavením nezbytným k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů a aby měla stavební uspořádání potřebné pro výkon své činnosti. (5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5, si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Druhy stanic technické kontroly, základní technické vybavení, stavební uspořádání, způsob metrologického zajištění přístrojů, způsob a rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly a podmínky nestrannosti, nezávislosti a věrohodnosti stanoví prováděcí právní předpis. (6) Druhy stanic technické kontroly, požadavky na přístroje a další technické zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů, požadavky na stavební uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly, způsob metrologického zajištění přístrojů a způsob a rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis. § 55 Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly (1) Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o fyzickou osobu, b) typ stanice technické kontroly, c) provozovnu stanice technické kontroly, d) termín předpokládaného zahájení provozu. (1) Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly musí obsahovat a) druh stanice technické kontroly, b) adresu, popřípadě jiný údaj o umístění provozovny stanice technické kontroly, a
72
c) termín předpokládaného zahájení provozu. (2) K žádosti žadatel přikládá a) popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště, b) seznam technologického vybavení kontrolní linky, c) kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být stanice technické kontroly provozována, k záměru provozovat stanici technické kontroly z hlediska územního plánu, ochrany životního prostředí a popřípadě jiného veřejného zájmu, d) zrušeno d) údaj o omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly, a e) prohlášení žadatele, že není právně nebo ekonomicky spjat s výrobou, prodejem nebo opravou vozidel nebo jejich součástí tak, že současně provozuje výrobu nebo opravy vozidel nebo jejich součástí, pro něž žádá o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. § 56 Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly (1) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly uvede a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, jedná-li se o fyzickou osobu, b) druh stanice technické kontroly, c) adresu provozovny stanice technické kontroly, d) datum zahájení provozu, e) rozsah provádění technických prohlídek, f) další podmínky pro zahájení činnosti provozování stanice technické kontroly. (2) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo, přidělí jí krajský úřad identifikační číslo současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo poskytne správce základního registru osob9c). § 56 Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly
73
(1) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly uvede a) druh stanice technické kontroly, b) adresu provozovny stanice technické kontroly, c) kapacitu stanice technické kontroly, d) technické vybavení stanice technické kontroly, e) stavební uspořádání stanice technické kontroly a g) omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly. (2) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly stanoví lhůtu pro zahájení provozu stanice technické kontroly v délce nejméně 12 měsíců a nejvýše 24 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické kontroly v této lhůtě zahájen, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit. (3) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajský úřad identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9c). (4) Před změnou skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle odstavce 1 je provozovatel stanice technické kontroly povinen podat krajskému úřadu žádost o vydání nového rozhodnutí. Krajský úřad takové žádosti vyhoví, pouze jsou-li splněny podmínky podle § 54. § 57 Osvědčení k provozování stanice technické kontroly (1) Stanice technické kontroly musí mít ke dni zahájení provozu osvědčení. Osvědčení vydává krajský úřad, který rozhodoval o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly na základě žádosti provozovatele stanice technické kontroly. (2) Osvědčením krajský úřad osvědčí provozovateli, že stanice technické kontroly a) splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování stanice technické kontroly, b) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice technické kontroly, c) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly odsouhlasený certifikovanou právnickou osobou podle technické normy.9a)
74
c) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v souladu s prováděcím právním předpisem. (3) Osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu určitou (na dobu 3 roků). (3) Osvědčení k provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu neurčitou. (4) Kopii osvědčení krajský úřad zašle ministerstvu. (5) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis. (5) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis. § 58 Povinnosti provozovatele stanice technické kontroly (1) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby a) technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika, b) technické vybavení a uspořádání stanice technické kontroly bylo v souladu s rozhodnutím vydaným podle § 56 a prováděcím právním předpisem, c) přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu. (2) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen oznámit krajskému úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti podle § 55 odst. 1 a 2. § 58 Povinnosti provozovatele stanice technické kontroly (1) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby a) technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3, b) technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení
75
k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, c) stanice technické kontroly byla provozována v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 56 a s podmínkami podle § 54, d) přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu, e) technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek podle § 48, f) údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vkládány do informačního systému stanic technické kontroly, g) byly řádně zpracovávány záznamníky závad a protokoly o technické prohlídce vozidel podle § 48 odst. 5 a § 53 odst. 2, h) byly uveřejněny informace o způsobu a rozsahu technických prohlídek prováděných ve stanici technické kontroly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo vyvěšením na veřejně přístupném místě nebo jejich poskytováním na vyžádání a i) stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek podle prováděcího právního předpisu. (2) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen příslušnému krajskému úřadu písemně oznámit změny týkající se údajů uvedených v žádosti a dokladů podle § 55 nebo podle § 56 odst. 4 do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. (3) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen na základě vnitřní kontroly prováděné v rámci systému vnitřní kontroly podle § 57 odst. 2 písm. c) předložit krajskému úřadu vždy nejpozději do 31. března písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly za období předchozího kalendářního roku. Náležitosti zprávy o výsledku vnitřní kontroly stanoví prováděcí právní předpis. § 58a Krajský úřad nejméně jednou za 3 roky provádí kontrolu dodržování povinností provozovatele stanice technické kontroly vyplývajících z tohoto zákona a provozování stanice technické kontroly v souladu s rozhodnutím o oprávnění k provozování stanice technické kontroly. § 59 Odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly Krajský úřad odejme oprávnění k provozování stanice technické kontroly, jestliže a) při provádění technických prohlídek jsou opakovaně závažným způsobem porušovány porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem, b) ministerstvo v rámci výkonu státního odborného dozoru nařídilo zastavení provádění technických prohlídek,
76
c) jestliže uplynula doba, na niž bylo vydáno osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly, a provozovatel do uplynutí této doby nezískal nové osvědčení. b) provozovatel stanice technické kontroly přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo c) o to provozovatel stanice technické kontroly požádal. § 59a Pokud je současně s žádostí o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 59 písm. c) doručena krajskému úřadu žádost o udělení oprávnění k provozování stejné stanice technické kontroly při nezměněných podmínkách podle § 56 odst. 1 právnickou nebo fyzickou osobou, na kterou provozovatel hodlá převést provozování stanice technické kontroly, krajský úřad rozhodne o obou žádostech ve společném řízení. Podmínka podle § 54 odst. 3 se v takovém případě považuje za splněnou. § 59b Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (1) Provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou14) může pouze stanice technické kontroly, jejíž provozovatel je držitelem platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. (2) Ministerstvo vydá právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nejvýše na dobu 5 let, pokud a) je žadatel držitelem oprávnění a osvědčení k provozování stanice technické kontroly, b) alespoň jedna osoba provádějící technické prohlídky v stanici technické kontroly provozované žadatelem, v níž mají být prováděny technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, je odborně způsobilá pro provádění těchto prohlídek, c) žadatel vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, a d) je záměr provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. (3) Podmínky pro vydání oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle odstavce 1 musí držitel oprávnění splňovat po celou dobu jeho platnosti. (4) Ministerstvo na žádost držitele platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí prodlouží platnost tohoto oprávnění vždy nejvýše o dobu, na kterou může být oprávnění podle odstavce 2 uděleno, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2.
77
(5) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, jestliže a) při provádění prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí jsou závažným způsobem nebo opakovaně porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem, b) právnická nebo podnikající fyzické osoba, která je jeho držitelem, přestala splňovat podmínky pro vydání tohoto oprávnění, nebo c) o to držitel oprávnění požádal. (6) Osoba podle odstavce 2 písm. b) je odborně způsobilá pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, pokud a) je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika s potřebným rozsahem způsobilosti provádět technické prohlídky, b) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na kontrolních linkách stanice technické kontroly, a c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. (7) Výuku podle odstavce 6 písm. b) zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva. O výsledku zkoušky vydá ministerstvo doklad. (8) Základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, způsob a rozsah pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, potřebný rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky, učební osnovu výuky, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis. Profesní osvědčení kontrolního technika § 60 (1) Provádět technické prohlídky vozidel ve stanici technické kontroly mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika. O vydání profesního osvědčení kontrolního technika rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí podle správního řádu. (2) Profesní osvědčení kontrolního technika vydá ministerstvo osobě, která a) má ukončené úplné střední odborné vzdělání technického směru a má odbornou praxi v autoopravárenství nejméně dva roky nebo střední odborné vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně šest let,
78
a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně 2 roky nebo má ukončené střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně 6 let, b) dosáhla věku 21 let, c) má řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění k řízení vozidla, jehož technické prohlídky ve stanici technické kontroly bude provádět, c) je držitelem řidičského oprávnění pro skupiny vozidel, jejichž technické prohlídky bude ve stanici technické kontroly provádět; pro vozidla kategorie M2 a M3 postačí řidičské oprávnění pro skupiny C nebo C1, d) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku na kontrolních linkách stanice technické kontroly (dále jen „výuka v základním kurzu“), e) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek, f) je bezúhonná; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (3) Za účelem zjištění, zda osoba splňuje podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. f), si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) V profesním osvědčení kontrolního technika ministerstvo uvede rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky ve stanici technické kontroly. Vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika stanoví prováděcí právní předpis. § 61 (1) Profesní osvědčení kontrolního technika se vydává na dobu neurčitou. (2) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika, a) porušil-li jeho držitel závažným způsobem povinnosti při provádění prohlídek silničních vozidel, b) přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání. § 61 (1) Profesní osvědčení kontrolního technika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek.
79
(2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení kontrolního technika prodlouží jeho platnost na dobu tří let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika a b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f). (3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika, pokud a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení kontrolního technika a b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f). (4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění technických prohlídek nebo přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání podle § 60 odst. 2 písm. c) nebo f). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění technických prohlídek, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení. § 61a Povinnosti kontrolního technika (1) Kontrolní technik je povinen při provádění technických prohlídek vozidel a) provádět technické prohlídky v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek podle § 48, b) v průběhu technické prohlídky vyznačovat zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad v souladu s § 48 odst. 5 a vložit údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému stanic technické kontroly nebo za tímto účelem dokumentaci předat osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly a c) na vyžádání informovat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, o hodnocení technického stavu vozidla stupni závad. (2) Kontrolní technik je povinen neprodleně oznámit ministerstvu odnětí nebo pozbytí řidičského oprávnění nebo ztrátu bezúhonnosti. § 62 (1) Výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku na kontrolních linkách stanice technické kontroly zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva. Výuka a závěrečné zkoušky se provádějí na náklady žadatele.
80
(2) Učební osnovu výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek, způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky před zkušební komisí a zkušební řád stanoví prováděcí právní předpis. § 62 (1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku na kontrolních linkách stanice technické kontroly zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti odborného technika provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva. (2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce. (3) Učební osnovu výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA III STANICE MĚŘENÍ EMISÍ § 63 Oprávnění k provozování stanice měření emisí (1) Stanice měření emisí je pracoviště specializované na měření emisí vozidel, které je zřízeno: a) v opravně motorových vozidel, která je pověřena výrobcem vozidla nebo výrobcem systému vozidla ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech vozidla, nebo v jiném zařízení provádějícím diagnostiku, údržbu, opravy nebo zkoušení silničních motorových vozidel, b) při stanici technické kontroly. (2) Stanice měření emisí se dělí na typy stanic měření emisí podle druhu vozidel a druhu motorů na stanice měření emisí pro vozidla a) poháněná zážehovými motory, b) poháněná zážehovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem, cb) poháněná vznětovými motory, 81
dc) poháněná vznětovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem. (3) Stanici měření emisí může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení vydané obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění a k vydání osvědčení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bude mít stanice měření emisí své sídlo provozována. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností udělí žadateli oprávnění k provozování stanice měření emisí za těchto podmínek: a) statutární orgán nebo členové statutárního orgánu žadatele dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní, jedná-li se o právnickou osobu, fyzická osoba dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, b) žadatel má provozní a technické vybavení nezbytné k provozování stanice měření emisí. (5) Pro vymezení bezúhonnosti platí ustanovení § 54 odst. 5. Za účelem zjištění, zda osoba podle § 63 odst. 4 písm. a) a § 54 odst. 4 splňuje podmínku bezúhonnosti, si obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádá podle zvláštního právního předpisu9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Základní provozní a technické vybavení jednotlivých druhů stanic měření emisí stanoví prováděcí právní předpis. § 64 Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí (1) Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o fyzickou osobu, b) typ stanice měření emisí, ca) značky (obchodní název stanovený výrobcem) značky, obchodní názvy stanovené výrobcem a typy vozidel, u nichž bude prováděno měření emisí, db) místo, kde bude stanice měření emisí provozována,. ec) termín předpokládaného zahájení provozu. (2) K žádosti žadatel přikládá a) popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště, b) seznam technologického vybavení stanice měření emisí,
82
c) kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být stanice měření emisí zřízena, k záměru provozovat stanici měření emisí z hlediska územního plánu a ochrany životního prostředí, popřípadě jiného veřejného zájmu, d) stanovisko hygienické služby, e) doklad o pověření výrobce vozidla nebo výrobce systému vozidla ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech vozidla zřídit specializované pracoviště opravny. § 65 Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí uvede a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, jedná-li se o fyzickou osobu, ba) typ stanice měření emisí, cb) typy a značky vozidel, u nichž je stanice měření emisí oprávněna provádět měření emisí, dc) místo, kde bude stanice měření emisí provozována, ed) datum zahájení provozu, fe) rozsah provádění měření emisí, gf) další podmínky pro zahájení činnosti provozování stanice měření emisí. (2) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo, přidělí jí obecní úřad obce s rozšířenou působností identifikační číslo současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo poskytne správce základního registru osob9c). (2) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí obecní úřad obce s rozšířenou působností identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9c). (3) Kopii rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností ministerstvu. § 66 (1) Stanice měření emisí musí mít ke dni zahájení provozu osvědčení. Osvědčení vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodoval o udělení oprávnění k
83
provozování stanice měření emisí na základě žádosti provozovatele stanice měření emisí. Kopii vydaného osvědčení obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle ministerstvu. (2) Osvědčením provozovatel stanice měření emisí dokládá, že a) splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování stanice měření emisí, b) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice měření emisí, c) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění měření emisí. (3) V osvědčení musí být uvedeny a) typ stanice měření emisí, b) značky a typy vozidel, u nichž bude prováděno měření emisí, c) rozsah provádění měření emisí a d) seznam technického vybavení stanice měření emisí. (34) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí stanoví prováděcí právní předpis. § 67 Povinnosti provozovatele stanice měření emisí (1) Provozovatel stanice měření emisí je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice měření emisí, aby a) měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení odborné způsobilosti mechanika (dále jen "profesní osvědčení mechanika") (§ 69), b) technické vybavení a uspořádání druhu stanice měření emisí, včetně prostor pro měření emisí, manipulačních prostor, zařízení na odsávání výfukových plynů, větrání, vytápění, bylo v souladu s rozhodnutím osvědčením vydaným podle § 65 § 66 a prováděcím právním předpisem, c) přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu., d) měření emisí bylo prováděno v rozsahu a způsobem podle § 44 a 45 a při vyznačování měření emisi bylo postupováno způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (2) Provozovatel stanice měření emisí je povinen oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti podle § 64 odst. 1 a 2. § 67a Povinnosti mechanika Mechanik je povinen a) provádět měření emisí v rozsahu a způsobem podle § 44 a 45 a při vyznačování měření emisi postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a
84
b) neprodleně oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti týkající se bezprostředně výkonu funkce mechanika a jejich změny, zejména ztrátu bezúhonnosti. § 68 Odnětí oprávnění k provozování stanice měření emisí Obecní úřad obce s rozšířenou působností odejme oprávnění k provozování stanice měření emisí, jestliže a) při provádění měření emisí jsou závažným způsobem porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem, b) ministerstvo v rámci výkonu státního odborného dozoru nařídilo zastavení provádění měření emisí., c) provozovatel stanice měření emisí přestal splňovat podmínky pro jeho vydání nebo d) o to provozovatel stanice měření emisí požádal. Profesní osvědčení mechanika § 69 (1) Provádět měření emisí ve stanici měření emisí mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení mechanika. O vydání profesního osvědčení mechanika rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí podle správního řádu. (2) Profesní osvědčení mechanika vydá ministerstvo osobě, která a) má ukončené úplné střední odborné vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně tři roky nebo je vyučena v technickém oboru a má odbornou praxi nejméně šest roků, b) absolvovala teoretickou výuku měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory nebo vozidla poháněná zážehovými motory a motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem nebo vozidla poháněná vznětovými motory a motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem, c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění měření emisí. (2) Profesní osvědčení mechanika vydá ministerstvo osobě, která a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně 2 roky nebo má ukončené střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně 6 let, b) absolvovala výuku spočívající v teoretické a praktické přípravě na měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory, nebo pro vozidla poháněná vznětovými motory, anebo pro vozidla poháněná motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem (dále jen „výuka v základním kurzu“), c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění měření emisí a d) je bezúhonná; pro posouzení bezúhonnosti se použije § 60 odst. 2 písm. f) obdobně.
85
(3) V profesním osvědčení mechanika ministerstvo uvede rozsah způsobilosti provádět měření emisí ve stanici měření emisí. Vzor tiskopisu profesního osvědčení mechanika stanoví prováděcí právní předpis. § 70 (1) Profesní osvědčení mechanika se vydává na dobu neurčitou. (2) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení mechanika, a) porušil-li jeho držitel závažným způsobem povinnosti při provádění prohlídek silničních vozidel, b) přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání. § 70 (1) Profesní osvědčení mechanika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí. (2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení mechanika prodlouží jeho platnost na dobu 3 let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení mechanika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti mechanika a b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d). (3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení mechanika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení mechanika, pokud a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti mechanika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení mechanika a b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d). (4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení mechanika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění měření emisí vozidel nebo přestal splňovat podmínku pro jeho vydání podle § 69 odst. 2 písm. d). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění měření emisí vozidel, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení. § 71 (1) Výuku spočívající v teoretické přípravě zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva. Výuka a závěrečné zkoušky se provádějí na náklady žadatele.
86
(2) Učební osnovu výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k provádění měření emisí ve stanici měření emisí, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí, způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti před zkušební komisí a zkušební řád stanoví prováděcí právní předpis. § 71 (1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické a praktické přípravě na měření emisí zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti mechanika provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva. (2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce. (3) Učební osnovu výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti mechanika před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IV ZKUŠEBNÍ STANICE § 72 (1) Ministerstvo vydá oprávnění stanici technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky: a) je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly, b) alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, c) činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství. (2) Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, jestliže žadatel a) je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika,
87
b) úspěšně absolvoval základní nebo zdokonalovací výcvik v teoretické přípravě a praktické výuce, c) složil závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti. (3) Podrobnosti o druzích zkušebních stanic, vzory tiskopisů oprávnění podle odstavce 1 a osvědčení k provozování zkušebních stanic a podrobnosti o způsobu získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA V REGISTR STANIC TECHNICKÉ KONTROLY A STANIC MĚŘENÍ EMISÍ § 72a (1) Registr stanic technické kontroly a stanic měření emisí je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo. (2) V registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí se evidují a) údaje o provozovateli stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, kterými jsou 1. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa bydliště, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobou, a 2. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu, b) údaje o uděleném oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí a osvědčení k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí a c) údaje o kontrolních technicích stanic technické kontroly a mechanicích stanic měření emisí, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména a příjmení a adresa bydliště, 2. stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, pro kterou vykonávají svou činnost, a 3. identifikační údaje o uděleném osvědčení kontrolního technika nebo mechanika. (3) Na poskytování údajů do registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí se § 4a odst. 1 až 6 použijí obdobně. (4) Údaje a jejich změny zapisuje do registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí ministerstvo. ČÁST PÁTÁ PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA § 73
88
(1) Přestavbou silničního vozidla je změna nebo úprava podstatných částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného silničního vozidla. (2) Za změnu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla se považují a) změna druhu pohonu, vestavění jiného typu motoru, b) změna karoserie, pérování vozidla a kol způsobující změnu povoleného zatížení, c) změna druhu karoserie nebo nástavby, pro které se mění účel a způsob použití silničního vozidla, d) změna kategorie vozidla. (3) Největší povolenou hmotnost silničního vozidla lze snížit jen v případě přestavby vozidla na speciální vozidlo jednoúčelového využití za podmínky, že nedojde ke změně kategorie vozidla. (4) Přestavbou vozidla nesmí být změněna kategorie vozidla, jestliže se na nově vzniklou kategorii vztahují přísnější technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem pro brzdy vozidla, vnější hluk vozidla, emise škodlivin ve výfukových plynech vozidla nebo prvky aktivní a pasivní bezpečnosti. (5) Přestavbu vozidla výměnou karoserie lze povolit jen v rámci jedné typové řady vozidla. (6) Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se vozidlo novou nebo jinou součástí nebo výbavou, musí tato součást nebo výbava splňovat podmínky stanovené tímto zákonem. (7) O přestavbu silničního vozidla se nejedná, jestliže výrobce vozidla prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla za náhradní díl k tomuto vozidlu. ČÁST ŠESTÁ VÝBAVA A NÁHRADNÍ DÍLY § 75 (1) Výbavou vozidla jsou věci, které jsou určeny k zajištění provozu, údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění přepravovaných osob nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením nebo před nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy a příjem nebo předávání informací z vozidla, například náhradní kolo, nářadí, výstražný trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů, lékárnička, jednotka úpravy vzduchu, rádiový přijímač. (2) Náhradním dílem jsou věci, které jsou určeny k nahrazení původního samostatného technického celku nebo konstrukční části vozidla. Náhradní díl, na který se vztahuje homologace typu, musí splňovat požadavky stanovené předpisovou základnou. Náhradní díl,
89
na který se vztahuje schvalování typu, musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. ČÁST SEDMÁ ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA § 78 (1) Zvláštní vozidlo lze provozovat, pokud svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem a má schválenou technickou způsobilost k provozu podle tohoto zákona. (2) Na schvalování technické způsobilosti zvláštního vozidla k provozu se vztahuje část třetí tohoto zákona a na jeho přestavbu se vztahuje část pátá tohoto zákona. (3) Doba, po kterou lze traktory uvádět na trh podle § 26 odst. 3, nesmí překročit 24 měsíců nebo 30 měsíců, jedná-li se o nedokončené traktory. (34) Prováděcí právní předpis stanoví jednotlivé druhy mobilních strojů, průmyslových zařízení schopných přepravy nebo vozidel bez karoserie, ve kterých je zabudován spalovací motor, přípustné hodnoty emisí znečisťujících látek ve výfukových plynech a podrobnosti schvalování typu spalovacích motorů, způsob vypracování a podávání zpráv mezinárodním orgánům a organizacím. § 79 (1) Pro registraci a postup při schvalování technické způsobilosti zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a samojízdných pracovních strojů platí část druhá a část třetí tohoto zákona. Pro provoz zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel platí dále část čtvrtá s výjimkou § 40 odst. 1. (2) Povinné registraci nepodléhá pracovní stroj přípojný, který je účelově a technicky určen pro práce v zemědělství; toto vozidlo však lze registrovat na žádost jeho vlastníka. (23) Pro zvláštní vozidla nepodléhající registraci vozidel v registru silničních vozidel vydá výrobce technické osvědčení zvláštního vozidla. Pro zvláštní vozidla registrovaná v registru silničních vozidel vydá výrobce technický průkaz zvláštního vozidla. (34) Provozovatel zemědělského nebo lesnického traktoru a jejich přípojného vozidla přistaví k technické prohlídce toto zvláštní vozidlo nejpozději ve lhůtě čtyř let po jeho prvním zaregistrování v registru silničních vozidel a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let. (45) Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a měření emisí zemědělských a lesnických traktorů může být provedena v místě určeném příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností mobilním způsobem. (5) Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním
90
způsobem. Měření emisí zemědělských a lesnických traktorů může být provedeno v místě určeném příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností mobilním způsobem. (56) Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla a technického průkazu zvláštního motorového vozidla a osvědčení o registraci zvláštního motorového vozidla a zvláštního přípojného vozidla a podrobnosti o způsobu provádění technické prohlídky a měření emisí mobilním způsobem stanoví prováděcí právní předpis. § 79a Registr historických a sportovních vozidel (1) Registr historických a sportovních vozidel vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností v sídle kraje, s výjimkou Středočeského kraje, kde vede registr historických a sportovních vozidel Městský úřad v Kolíně a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Místně příslušným úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, v jehož správním obvodu má provozovatel historického nebo sportovního vozidla trvalé bydliště, nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště, místo bydliště, nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště, nebo sídlo, ve Středočeském kraji je místně příslušným úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidla Městský úřad v Kolíně a v Praze je místně příslušným úřadem Magistrát hlavního města Prahy. (2) Při registraci historického vozidla místně příslušný úřad na základě předložení protokolu o platném testování vydá průkaz historického vozidla a osvědčení o registraci vozidla. Historickému vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro historická vozidla a vydá tabulku s registrační značkou pro historické vozidlo. (3) Při registraci sportovního vozidla místně příslušný úřad vydá technický průkaz vozidla. Sportovnímu vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlo a vydá tabulku se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlo. Vydání registrační značky pro sportovní vozidlo vyznačí místně příslušný úřad v technickém průkazu a v průkazu sportovního vozidla, který vydává právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací (Fédération Internationale de l'Automobile) nebo Mezinárodní motocyklovou federací (Fédération Internationale de Motocyclisme). (4) Pro registr historických a sportovních vozidel platí § 4 odst. 4 písm. a), c) až o), § 4 odst. 5 písm. a), c) až f) § 4 odst. 2 písm. a), b) až e) a k), § 4 odst. 3 písm. a) až j), l), m) a n), § 4a odst. 1 až 6 a § 6 odst. 3, 4 a 5 obdobně. (5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace historického a sportovního vozidla a vzor průkazu historického vozidla. § 79b Historické a sportovní vozidlo v provozu (1) Historické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, pokud splnilo podmínky testování, kterým se nahrazuje technická prohlídka vozidla.
91
(2) Testování historického vozidla provádí právnická osoba, která má udělené oprávnění Mezinárodní federací historických vozidel (Fédération Internationale des Véhicules Anciens) nebo Mezinárodní automobilovou federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v průkazu historického vozidla. Výsledek testování platí nejdéle do 31. května kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování historického vozidla provedlo. (3) Historické vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích za účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby. (4) Sportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, jen pokud byla schválena jeho technická způsobilost a splnilo podmínky testování a prohlídku ve stanici technické kontroly. (5) Testování sportovního vozidla provádí právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v technickém průkazu vozidla. Výsledek testování platí nejdéle do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování sportovního vozidla provedlo. (6) Sportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen za těchto podmínek: a) ve sportovním průkazu vozidla je vyznačen platný výsledek testování vozidla a osvědčení o technické způsobilosti vozidla vyznačené v technickém průkazu, b) vozidlo je provozováno za účelem sportovní soutěže organizované právnickou osobou, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací, c) ministerstvo vyznačilo ve sportovním průkazu na základě platného výsledku testování vozidla povolení k provozu sportovního vozidla na pozemních komunikacích. (7) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky provozu historického a sportovního vozidla, způsob a podmínky testování historického a sportovního vozidla a vzor žádosti o provedení testování historického a sportovního vozidla. § 79c (1) Provozovatel silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel a které je podle pravidelné technické prohlídky technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, může požádat o provedení testování tohoto silničního vozidla. (2) Testování silničního vozidla uvedené v odstavci 1 provádí právnická osoba uvedená v § 79b odst. 2. Výsledek testování se uvede v protokolu o testování, který právnická osoba vydá provozovateli silničního vozidla. Výsledek testování platí nejdéle do 31. května kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování historického vozidla provedlo.
92
(3) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 může předložit protokol o platném testování silničního vozidla místně příslušnému úřadu pro registraci historického vozidla uvedeného v § 79a odst. 1 a požádat o uznání testování silničního vozidla. Místně příslušný úřad ověří platnost protokolu o testování a vydá provozovateli silničního vozidla doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost. Doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost je platný do dne ukončení platnosti protokolu o platném testování, který je jím uznáván, nejdéle však do 31. května kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování historického vozidla provedlo. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky testování silničního vozidla podle odstavce 1, vzor žádosti o uznání testování silničního vozidla a vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost. ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR § 80 (1) Státní správu a státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném, podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Česká obchodní inspekce. (2) Ministerstvo a) vede centrální registr silničních vozidel a registr silničních vozidel členů diplomatické mise,4) a) je správcem registru silničních vozidel, b) rozhoduje o udělení, změnách a odnětí technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a výbavy silničního vozidla, c) pověřuje právnickou osobu vykonáváním činností k provádění ověřování a posuzování shody vlastností silničního vozidla a vydávání technických protokolů o této shodě, d) rozhoduje o uznání osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a výbavy silničního vozidla vydaného jiným státem, e) rozhoduje o udělení výjimky pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a výbavy silničního vozidla a o udělení výjimky při schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného, dovezeného nebo přestavěného silničního vozidla, c) povoluje provozování technické zkušebny,
93
d) rozhoduje o uznání typu silničního vozidla v malé sérii schváleného jiným členským státem s platností na území tohoto státu, e) rozhoduje o udělení výjimky z technických požadavků pro účely povolení výroby jednotlivého silničního vozidla a schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného vozidla, f) rozhoduje o výjimkách z informačního dokumentu stanoveného pro technickou způsobilost typu silničního vozidla při hromadné výrobě malé série silničních vozidel nebo jednotlivě vyrobených nebo jednotlivě dovezených silničních vozidel, gf) provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel z hlediska schvalování technické způsobilosti typu, hg) ukládá výrobcům silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel způsob a lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin zjištěných při dohledu nad výrobou z hlediska schvalování technické způsobilosti typu, ih) rozhoduje o zastavení výroby silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel nebo výbavy silničních vozidel, anebo jejich uvádění do provozu, je-li výrobou a provozováním bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob a bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, ji) vydává a odnímá profesní osvědčení kontrolního technika, osvědčení kontrolního technika pro vydávání technických protokolů vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích a profesní osvědčení mechanika, kj) vede evidenci vydaných profesních osvědčení kontrolního technika, osvědčení kontrolního technika pro vydávání technických protokolů kontroly jednotlivých druhů vozidel, výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích a profesních osvědčení mechanika, lk) pověřuje stanice technické kontroly prováděním technické kontroly jednotlivých vozidel a výměnných nástaveb před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, ml) schvaluje technickou způsobilost výbavy silničních vozidel, nm) schvaluje technickou způsobilost typu zvláštních vozidel k provozu na pozemních komunikacích, on) vede registr stanic technické kontroly, stanic měření emisí, provedených technických prohlídek, technických kontrol silničních vozidel, evidenčních kontrol silničních vozidel, měření emisí a zpracovává statistické výstupy a stanic měření emisí, po) vydává a odnímá osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného k provádění technických prohlídek a k měření emisí, rp) každoročně vydává průvodce o spotřebě paliva a emisích, který je spotřebitelům zdarma dostupný v prodejních místech, sq) zajišťuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství Evropské unie1a) výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností i distribuci paměťových karet vozidla a paměťových servisních karet, tr) vede centrální seznam autorizovaných metrologických středisek oprávněných k této činnosti podle zvláštního právního předpisu 6b), us) vede centrální seznam paměťových servisních karet karet dílny, vt) vede centrální seznam paměťových karet vozidel karet podniku, wu) oznamuje příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního motorového vozidla, nebo přípojného vozidla,
94
které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státu Evropské unie, xv) vrací příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie na jeho žádost odňaté osvědčení o registraci a technický průkaz silničního motorového vozidla, nebo přípojného vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru tohoto jiného členského státu Evropské unie., w) je správcem informačního systému stanic technické kontroly a x) zveřejňuje statistiky silničních vozidel zapsaných v registru silničních vozidel. (3) Krajský úřad a) rozhoduje o udělení, změně a odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly, b) vydává osvědčení k provozování stanice technické kontroly. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) vede registr silničních vozidel, ba) rozhoduje o zápisu silničního vozidla do registru vozidel, provádí zápisy změn údajů zapisovaných v registru, cb) přiděluje silničním motorovým vozidlům registrační značku nebo registrační značku na přání a přiděluje tabulku a vydává tabulky s registrační značkou, dc) vydává osvědčení o registraci a technický průkaz silničního vozidla nebo technické osvědčení silničního vozidla, ed) provádí zápis a výmaz zástavního práva k silničním motorovým vozidlům do registru vozidel a technického průkazu vozidla, fd) rozhoduje o trvalém, dlouhodobém a dočasném vyřazení silničního vozidla z provozu, ge) schvaluje technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného nebo přestavěného silničního vozidla, hf) schvaluje technickou způsobilost jednotlivě dovezeného vozidla, ig) provádí zápisy údajů v technickém průkazu silničního vozidla, jh) rozhoduje o udělení a odnětí oprávnění k provozování stanice měření emisí, ki) vydává osvědčení k provozování stanice měření emisí, lj) objednává u ministerstva paměťové karty vozidla podniku a paměťové servisní karty karty dílny, mk) vydává a odebírá paměťovou servisní kartu kartu podniku a paměťovou kartu dílny,
95
nl) předává ministerstvu údaje o seznamu paměťových karet vozidel vedených v centrálním registru silničních vozidel, om) vydává a odebírá paměťovou kartu vozidla, pl) předává ministerstvu údaje pro vedení centrálního seznamu paměťových karet vozidel podniku a paměťových karet dílny, rm) předává ministerstvu údaje pro vedení centrálního seznamu paměťových servisních karet, sm) odnímá při registraci osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technický průkaz silničního motorového vozidla, nebo přípojného vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státě Evropské unie, a předává je ministerstvu. § 81 Státní odborný dozor (1) Státní odborný dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a podle zvláštního právního předpisu5) Policie České republiky a Celní správa České republiky. Při výkonu státního odborného dozoru ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem. Zjišťují, zda osoby, jimž ukládá tento zákon povinnosti ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích, (dále jen "povinné osoby") plní uložené povinnosti a zda dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích vydaných ministerstvem nebo krajskými úřady nebo obecními úřady obcí s rozšířenou působností. (2) Zaměstnanci ministerstva a zaměstnanci krajů a obcí s rozšířenou působností pověření výkonem státního odborného dozoru (dále jen "pověřené osoby") postupují při tomto výkonu podle zvláštního právního předpisu.8) (2) Vrchní státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo. Při výkonu vrchního státního dozoru dozírá ministerstvo na výkon státního odborného dozoru krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona. (3) Práva a povinnosti pověřených osob a povinných osob při výkonu státního odborného dozoru stanoví zvláštní právní předpis.8) § 82 (1) Při výkonu státního odborného dozoru je pověřená osoba povinna prokázat se dokladem o pověření. Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení pověřené osoby, její rodné číslo, fotografii, věcný a územní rozsah oprávnění a dobu platnosti datum narození, fotografii a věcný a územní rozsah pověření. (2) Zjistí-li osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem a dalšími právními předpisy k zajištění bezpečnosti provozu
96
vozidel na pozemních komunikacích, uloží podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků kontrolovanému subjektu způsob a lhůtu k odstranění jejich příčin. (3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné porušení povinností kontrolním technikem, zejména při provádění evidenční kontroly, nebo pokud by porušení povinnosti mohlo vést k ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo života a zdraví člověka, zakáže v řízení na místě tomuto kontrolnímu technikovi činnost a zákaz činnosti neprodleně oznámí provozovateli příslušné stanice technické kontroly a ministerstvu. Ministerstvo tuto skutečnost zaznamená do informačního systému stanic technické kontroly a do 30 dnů od obdržení oznámení zahájí řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika. Zákaz činnosti uložený podle věty první trvá do doby nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika nebo do uplynutí lhůty podle věty druhé, nebylo-li takové řízení zahájeno. (34) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné závady v činnosti stanice technické kontroly nebo v činnosti stanice měření emisí, je oprávněna nařídit okamžité zastavení provádění technických prohlídek a technických nebo evidenčních kontrol ve stanici technické kontroly nebo měření emisí ve stanici měření emisí a vyrozumět o tom příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností správní orgán příslušný k projednání věci podle § 84 odst. 4. Na vydání tohoto opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (45) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru může bezprostředně po provedení technické prohlídky nebo měření emisí vyzvat provozovatele silničního vozidla, aby na dobu nezbytně nutnou přistavil na svůj náklad zkontrolované vozidlo k opakované částečné nebo celkové technické prohlídce nebo k měření emisí. Provozovatel silničního vozidla je povinen na základě výzvy osoby pověřené státním dozorem přistavit silniční vozidlo k opakované technické prohlídce nebo k měření emisí. Bezprostředně opakovanou technickou prohlídku nebo měření emisí provede bezplatně kontrolní technik nebo mechanik pod dozorem osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru. (5) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru může bezprostředně po provedení technické prohlídky nebo měření emisí vyzvat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí přistavila, aby na dobu nezbytně nutnou přistavila zkontrolované vozidlo k opakované částečné nebo celkové technické prohlídce nebo k měření emisí, pokud má důvodné pochybnosti o dodržení stanoveného rozsahu a postupu provádění technických prohlídek nebo měření emisí nebo o tom, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí přistavila, je povinna na základě výzvy osoby pověřené státním dozorem přistavit silniční vozidlo k opakované technické prohlídce nebo k měření emisí. Bezprostředně opakovanou technickou prohlídku nebo měření emisí provede bezplatně kontrolní technik nebo mechanik pod dozorem osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru. Správní delikty § 83 Přestupky
97
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 nepřihlásí k registraci silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo, které hodlá provozovat na území České republiky, b) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 7 odst. 2 neumístí na vozidlo tabulku s registrační značkou, c) jako výrobce, který je držitelem osvědčení o homologaci typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, v rozporu s § 24 odst. 2 písm. a) vyrobí a uvede na trh silniční vozidlo nebo systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, který neodpovídá typu, pro který bylo uděleno osvědčení o homologaci typu, bez schválení technické způsobilosti, d) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla provozuje vozidlo, které je podle § 37 technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, e) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji v registru silničních vozidel, nebo f) provádí technické prohlídky silničních vozidel bez oprávnění podle § 56 nebo provádí měření emisí silničních vozidel bez oprávnění podle § 65. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce a), b), d) lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč. § 83a Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako provozovatel vozidla vybaveného záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) nebo jako držitel paměťové servisní karty poškodí nebo pozmění údaje v tomto záznamovém zařízení, b) v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 nepřihlásí k registraci silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo, které hodlá provozovat na území České republiky, c) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 7 odst. 2 neumístí na vozidlo tabulku s registrační značkou, d) jako držitel paměťové servisní karty nenahlásí změny údajů, poškození, odcizení nebo ztrátu paměťové servisní karty podle § 14a odst. 4, e) jako držitel paměťové servisní karty neodevzdá tuto kartu podle § 14a odst. 5,
98
f) jako výrobce, který je držitelem osvědčení o homologaci typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, v rozporu s § 24 odst. 2 písm. a) vyrobí a uvede na trh silniční vozidlo nebo systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, který neodpovídá typu, pro který bylo uděleno osvědčení o homologaci typu, bez schválení technické způsobilosti, g) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji v registru silničních vozidel, h) provádí technické prohlídky silničních vozidel bez oprávnění podle § 56, i) provádí měření emisí silničních vozidel bez oprávnění podle § 65, j) provozuje stanici technické kontroly v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení oprávnění k jejímu provozování podle § 56 odst. 1 písm. e) a f), k) provozuje stanici měření emisí v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o oprávnění k jejímu provozování podle § 65 odst.1 písm. e) a f), l) jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla provozuje vozidlo, které je podle § 37 technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. g) pokuta do 5 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), e), h), i), j), k) pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) a l) pokuta do 50 000 Kč. (3) Jestliže je správní delikt podle odstavce 1 písm. f) spáchán hromadnou výrobou a hromadným uváděním na trh silničních vozidel, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatných technických celků vozidla, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.". § 83 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel, b) jako dosavadní vlastník silničního vozidla v rozporu s § 8 odst. 2 nebo jako osoba, na kterou přešlo vlastnictví silničního vozidla, v rozporu s § 11 odst. 1 nepožádá o zápis změny vlastníka silničního vozidla, c) nepožádá v rozporu § 12 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel, d) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13b odst. 3 nepožádá o trvalé vyřazení, e) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13 odst. 4 nezabezpečí dočasně vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13a odst. 3 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou nebo neuvede údaje o umístění vozidla v době dlouhodobého vyřazení nebo o účelu, k jakému bude silniční
99
vozidlo užíváno v době dlouhodobého vyřazení, popřípadě důvodu jeho dlouhodobého vyřazení, g) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13a odst. 4 nezabezpečí dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, anebo v rozporu s § 13a odst. 5 neumožní kontrolu plnění povinností vlastníka dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, h) jako zaměstnanec technické zkušebny v rozporu s § 27 odst. 3 nezachová mlčenlivost, i) v rozporu s § 36 odst. 4 pozmění stav počítače ujeté vzdálenosti silničního motorového vozidla, j) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu, k) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních vozidel jiného státu, l) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, m) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla, n) v rozporu s § 60 odst. 1 provádí technické prohlídky silničních vozidel bez profesního osvědčení kontrolního technika, o) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. a) neprovede technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek, p) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. b) nevyznačí zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad, q) jako kontrolní technik v rozporu § 61a odst. 1 písm. b) nevloží údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému stanic technické kontroly nebo nepředá dokumentaci osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly, r) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 2 neoznámí skutečnosti týkající se výkonu funkce kontrolního technika, s) jako mechanik v rozporu s § 67a písm. a) nepostupuje stanoveným způsobem nebo ve stanoveném rozsahu při měření emisí nebo při vyznačování měření emisí, t) jako mechanik v rozporu s § 67a písm. b) neoznámí skutečnosti týkající se výkonu funkce mechanika nebo jejich změny, nebo u) v rozporu s § 69 odst. 1 provádí měření emisí silničních vozidel bez profesního osvědčení mechanika. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. m) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až l) a n) až u) lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupky podle odstavce 1 písm. b) a j) uložit pokutu do 5 000 Kč. Ostatní přestupky nelze projednat v blokovém řízení. § 83a Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
100
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako provozovatel vozidla vybaveného záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a) nebo jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1a) poškodí nebo pozmění údaje v tomto záznamovém zařízení, b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel, c) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, d) jako dosavadní vlastník silničního vozidla v rozporu s § 8 odst. 2 nebo jako osoba, na kterou přešlo vlastnictví silničního vozidla, v rozporu s § 11 odst. 1 nepožádá o zápis změny vlastníka silničního vozidla, e) nepožádá v rozporu § 12 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel, f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13b odst. 3 nepožádá o trvalé vyřazení, g) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13 odst. 4 nezabezpečí dočasně vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, h) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13a odst. 3 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou nebo neuvede údaje o umístění vozidla v době dlouhodobého vyřazení nebo o účelu, k jakému bude silniční vozidlo užíváno v době dlouhodobého vyřazení, popřípadě důvodu jeho dlouhodobého vyřazení, i) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 13a odst. 4 nezabezpečí dlouhodobě vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí nebo odstraní některou z jeho podstatných částí, anebo v rozporu s § 13a odst. 5 neumožní kontrolu plnění povinností vlastníka dlouhodobě vyřazeného silničního vozidla, j) jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s § 14a odst. 4 nenahlásí změny údajů, poškození, odcizení nebo ztrátu paměťové karty dílny, k) jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s § 14a odst. 5 neodevzdá tuto kartu, l) v rozporu s § 15 uvede na trh silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla, samostatný technický celek vozidla nebo nedokončené silniční vozidlo, jejichž technická způsobilost nebyla schválena, m) v rozporu s § 36 odst. 4 pozmění stav počítače ujeté vzdálenosti silničního vozidla, n) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu, o) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních vozidel jiného státu, p) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla, q) provozuje stanici technické kontroly v rozporu s § 57 odst. 1 bez osvědčení k provozování stanice technické kontroly, nebo r) provozuje stanici měření emisí v rozporu s § 66 odst. 1 bez osvědčení.
101
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice technické kontroly dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 48 odst. 4 nepředá protokol o technické prohlídce, b) v rozporu s § 48a odst. 4 nepředá správci informačního systému stanic technické kontroly údaje podle § 48a odst. 1, c) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3, d) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, e) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. c) neprovozuje stanici technické kontroly v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly a s podmínkami podle § 54, f) v rozporu § 58 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány, g) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek, h) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. f) nezajistí, aby údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vloženy do informačního systému, i) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. g) nezajistí řádné zpracování záznamníku závad a protokolu o technické prohlídce vozidla, j) v rozporu s § 58 odst. 2 neoznámí změny údajů nebo dokladů, nebo k) v rozporu § 58 odst. 3 nepředloží písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice měření emisí dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje stanici měření emisí v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o oprávnění k jejímu provozování podle § 65 odst. 1 písm. c), e) a f) nebo b) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby měření emisí vozidel byla prováděna osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení mechanika, c) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické vybavení a uspořádání druhu stanice měření emisí, včetně manipulačních prostor, zařízení na odsávání výfukových plynů, větrání, vytápění, bylo v souladu s osvědčením vydaným podle § 66 a prováděcím právním předpisem, d) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány, e) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby bylo postupováno stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu při měření emisí a při vyznačování měření emisí. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které byla přidělena zvláštní registrační značka, se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. b) nezajistí, aby při zkušebním provozu nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a život a zdraví člověka,
102
b) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. c) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem než je zkušební provoz, c) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. d) nevede záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd, d) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. g) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při zkušebním provozu, e) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. a) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem než je manipulační provoz, f) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. b) nevede záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd nebo g) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. e) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při manipulačním provozu. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. l) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. m) a p), odstavce 2 písm. e) a g) a odstavce 3 písm. c) a e) pokuta do 5 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), j), k), o), q) a r), odstavce 2 písm. c), d), f) a h) a odstavce 3 písm. a), b) a d) pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až i) a n), odstavce 2 písm. a), b), i), j) a k) a odstavce 4 pokuta do 50 000 Kč. (6) Jestliže je správní delikt podle odstavce 1 písm. l) spáchán hromadným uváděním na trh silničních vozidel, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatných technických celků vozidla nebo nedokončených vozidel, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč. Společná ustanovení § 84 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává a) ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností podle své působnosti uvedené v § 80 odst. 2 a 4, jde-li o správní delikty podle § 83 odst. 1 písm. c) a e) a § 83a odst. 1 písm. a), d), e), f), g), b) krajský úřad, jde-li o správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. h), i), j), c) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o správní delikty podle § 83 odst. 1 písm. a), b), d) a f) a § 83a odst. 1 písm. b), c), k) a l).
103
(5) Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. b) až d) mohou projednat orgány Policie České republiky nebo celní úřady v blokovém řízení. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává a) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. h), r) a t) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. l), b) krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. n) až q) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. q) a § 83a odst. 2 a c) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. a) až g), i) až m), s) a u) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. a) až k) a m) až p) a r) a § 83a odst. 3 a 4. (5) Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. b) a j) mohou projednat orgány Celní správy České republiky v blokovém řízení. (6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby13a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností a pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje. Pokuty uložené ministerstvem a pokuty uložené v blokovém řízení jsou příjmem státního rozpočtu. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 85 (1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Vyhoví-li se v plném rozsahu žádosti o osvědčení o registraci a osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, profesní osvědčení kontrolního technika, profesní osvědčení kontrolního technika pro vydávání technických protokolů vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích, profesní osvědčení mechanika a osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného pro provádění technických prohlídek a měření emisí, podávané podle tohoto zákona, vydává se místo správního rozhodnutí osvědčení. § 86 Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
104
§ 87 Za úkony ministerstva, krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností stanovené zvláštním právním předpisem6) se vybírají správní poplatky. Ostatní úkony ministerstva, krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností se provádějí za úhradu, jejíž druh a výši stanoví prováděcí právní předpis. § 88 (1) Výrobci vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí, samostatných technických celků nebo výbavy silničního vozidla jsou povinni poskytovat ministerstvu údaje o vyráběných vozidlech stanovené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. (2) Ministerstvo zabezpečuje vydávání Věstníku dopravy, ve kterém se publikuje předpisová základna a informační dokument pro účely rozhodování o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla a publikují instrukce upřesňující jednotnost provádění technických kontrol ve zkušebních stanicích nebo pověřené zkušebně, technických prohlídek a měření emisí ve stanicích technické kontroly a stanicích měření emisí. § 88a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 89 Přechodná ustanovení (1) Sankce za protiprávní jednání podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona. (2) Provozovatel stanice technické kontroly a provozovatel stanice měření emisí, kteří provozují stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí na základě platného oprávnění vydaného podle právního předpisu platného před účinností tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému okresnímu úřadu údaje a doložit doklady vyžadované pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí. Nesplní-li provozovatel tuto povinnost, pozbude dosavadní oprávnění platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplní-li provozovatel na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, zahájí okresní úřad neprodleně řízení o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí. (3) Registrace silničních vozidel v evidenci dopravního inspektorátu Policie České republiky provedená před účinností tohoto zákona se považuje za registraci podle tohoto zákona. (4) Technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za technické průkazy vozidla, technická osvědčení
105
vozidel, osvědčení o technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle tohoto zákona. (5) Provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel jsou povinni do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést údaje v registru silničních vozidel vedeného podle tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti; pokud jde o vznik, změnu nebo zánik zástavních práv, jsou provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel povinni uvést údaje v registru silničních vozidel do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti. (6) Technická prohlídka a měření emisí provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zapsané v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o měření emisí a vyznačené kontrolní nálepkou na státní poznávací značce, umístěné na zadní části vozidla, se považují za technickou prohlídku a měření emisí podle tohoto zákona. (7) Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění technických kontrol, technických prohlídek nebo k měření emisí vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za profesní osvědčení vydaná podle tohoto zákona. (8) Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, typu jiného vozidla a příslušenství, jejich částí a doplňků, včetně jejich příloh, vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona. (9) Rozhodnutí vydaná dopravním inspektorátem Policie České republiky o schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla vydaná před účinností tohoto zákona se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona. (10) Vozidla, na která se nevztahovala povinnost registrace podle právních předpisů platných do účinnosti tohoto zákona, musí být zaregistrována v registru silničních vozidel nejpozději ve lhůtě tří let od účinnosti tohoto zákona. Pokud takovým vozidlem je dvoukolový moped nebo motokolo (vozidla patřící do kategorie L podle přílohy tohoto zákona) nebo pracovní stroj samojízdný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy tohoto zákona), registruje se jen na žádost vlastníka. Na dvoukolový moped kategorie L1 a LA nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b), c), e) a f) a § 39 a na motokolo kategorie LM a pracovní stroj samojízdný nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) až f) a § 39. (11) Osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného k provádění technických prohlídek a k měření emisí vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona. (12) Technickou způsobilost silničního vozidla jednotlivě dovezeného do 30. června 2001 schvaluje okresní úřad na základě písemné žádosti podle předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Příslušným je okresní úřad, v jehož územním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo. § 90 (1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel
106
na pozemních komunikacích podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy. (2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Policie České republiky na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště. § 91 Závěrečná ustanovení (1) Vláda stanoví nařízením výši nákladů a způsob úhrad podle § 7g odst. 2. (12) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 7 odst. 2 a 4, § 7a odst. 3, § 14a odst. 6, § 18 odst. 4, § 19 odst. 5 a 8, § 24 odst. 2 písm. m), § 25 odst. 2, § 31 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2, § 35 odst. 9, § 36 odst. 2, § 44 odst. 6, § 45 odst. 1, 5 a 6, § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 a 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 6, § 57 odst. 5, § 58 odst. 1 písm. b) a c), § 60 odst. 3, § 62 odst. 2, § 63 odst. 5, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1 písm. b) a c), § 69 odst. 3, § 71 odst. 2, § 72 odst. 3, § 74 odst. 1, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1 a 3, § 79 odst. 5, § 79a odst. 5, § 79b odst. 7, § 79c odst. 4, § 83 odst. 5 písm. b) a § 87. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 2 odst. 10 a 11, § 3 odst. 4, § 4 odst. 6, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 7 odst. 6, § 7a odst. 3, § 7b odst. 6, § 7d odst. 3, § 7e odst. 4, § 7f odst. 3, § 8 odst. 10, § 14 odst. 3, § 14a odst. 6, § 16 odst. 9, § 17 odst. 7, § 19 odst. 3, § 20 odst. 4, § 21 odst. 4, § 23 odst. 4, § 24 odst. 5, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 28 odst. 1 písm. d), m) a p), § 28d, § 31 odst. 1 a 3, § 33 odst. 2, § 33b odst. 1, § 36 odst. 2, § 38 odst. 3, § 38c odst. 6, § 44 odst. 6, § 45 odst. 1 a 4, § 47 odst. 5, § 48 odst. 1 a 5, § 48a odst. 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 6, § 57 odst. 5, § 58 odst. 3, § 59b odst. 8, § 60 odst. 4, § 62 odst. 3, § 63 odst. 6, § 66 odst. 4, § 67 odst. 1 písm. b) a d), § 69 odst. 3, § 71 odst. 3, § 72 odst. 3, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1 a 4, § 79 odst. 6, § 79a odst. 5, § 79b odst. 7, § 79c odst. 4 a § 87. (23) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 37 písm. b). (34) Ministerstvo dopravy v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 78 odst. 3. (45) Výrobci silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel a samostatných technických celků vozidel, zvláštních vozidel a ostatní osoby zúčastněné na schvalování nebo uznávání technické způsobilosti typu jsou povinni dodržovat technické předpisy vydávané a) na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) vydávané Evropskou hospodářskou komisí při Organizaci spojených národů, b) na základě Evropské mezinárodní silniční dohody o přepravě nebezpečných věcí (ADR),14) c) na základě Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR),15)
107
d) podle článku 7 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé,11) a to ve znění přijatém Českou republikou. Tyto technické předpisy se uveřejňují ve Věstníku dopravy a jsou k dispozici na ministerstvu. (56) neplatil (6) Bližší podmínky k provedení technických předpisů uvedených v odstavci 5 stanoví ministerstvo vyhláškou. (67) Bližší podmínky k provedení technických předpisů uvedených v odstavci 5 stanoví ministerstvo vyhláškou.
Příl. Rozdělení vozidel do kategorií A) Základní kategorie vozidel Kategorie L - motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly Kategorie M - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob Kategorie N - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů Kategorie O - přípojná vozidla Kategorie T - traktory zemědělské nebo lesnické Kategorie S - pracovní stroje Kategorie R - ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií B) Členění některých kategorií vozidel (1) Kategorie vozidel L se člení na mopedya) dvoukolové mopedy jsou dvoukolová vozidla s objemem válců motoru nepřesahujícím 50 cm3 v případě spalovacího motoru a s maximální konstrukční rychlostí nepřesahující 45 kmh-1 při jakémkoli druhu pohonu,
108
b) tříkolové mopedy jsou tříkolová vozidla s jakýmkoli uspořádáním kol, s objemem válců motoru nepřesahujícím 50 cm3 v případě spalovacího motoru a s maximální konstrukční rychlostí nepřesahující 45 kmh-1 při jakémkoli druhu pohonu, c) lehké čtyřkolky, jejichž hmotnost v nenaloženém stavu je menší než 350 kg, do čehož se nezapočítává hmotnost baterií v případě elektrických vozidel, dále, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřesahuje 45 kmh-1 a jejichž zdvihový objem motoru nepřesahuje 50 cm3 u zážehových motorů nebo pro jiné druhy motorů maximální čistý výkon nepřesahuje 4 kW, motocykly a) motocykly jsou dvoukolová vozidla s objemem válců motoru přesahujícím 50 cm3 v případě spalovacího motoru, nebo s maximální konstrukční rychlostí přesahující 45 kmh-1 při jakémkoli druhu pohonu, b) motocykly s postranním vozíkem jsou vozidla s třemi koly uspořádanými nesouměrně vzhledem k střední podélné rovině, s objemem válců motoru přesahujícím 50 cm3 v případě spalovacího motoru, nebo s maximální konstrukční rychlostí přesahující 45 kmh-1 při jakémkoli druhu pohonu, motorové tříkolky a) motorové tříkolky jsou vozidla s třemi koly uspořádanými souměrně vzhledem ke střední podélné rovině s objemem válců motoru přesahujícím 50 cm3 v případě spalovacího motoru, nebo s maximální konstrukční rychlostí přesahující 45 kmh-1 při jakémkoli druhu pohonu, b) čtyřkolky jiné než lehké tříkolky, jejichž hmotnost v nenaloženém stavu nepřesahuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k přepravě nákladů, do čehož se nezapočítává hmotnost baterií v případě elektrických vozidel a dále, u nichž maximální čistý výkon motoru nepřesahuje 15 kW, motokolo jízdní kolo s trvale zabudovaným motorem s objemem válců motoru nepřesahujícím 50 cm3 v případě spalovacího motoru a s maximální konstrukční rychlostí nepřesahující 25 kmh-1 při jakémkoli druhu pohonu. Vozidla zařazená podle EHK - OSN v kategorií L1 a L2 s maximální konstrukční rychlostí 50 kmh-1 se považují za mopedy, vozidla kategorií L3 a L4 se považují za motocykly a vozidla kategorie L5 se považují za motorové tříkolky. (2) Kategorie vozidel M se člení na a) M1 - vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla, b) M2 - vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 5 000 kg. c) M3 - vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 5 000 kg. (3) Víceúčelové vozidlo je vozidlo typem karoserie určené k přepravě osob a nákladu v jediném oddělení vozidla. Rozdělení vozidel podle typu karoserie a podmínky pro zařazení víceúčelového vozidla do kategorie vozidel M1 nebo N1 stanoví prováděcí právní předpis.
109
(4) Při rozhodování o zařazení vozidla do kategorie M a N se považuje za místo k přepravě osob místo pro osobu sedící, ležící, stojící nebo místo s trvalými úchyty ukotvení sedadla, přičemž není rozhodující, zda sedadlo na tomto místě je nebo není umístěno. (5) Kategorie vozidel N se člení na a) N1 - vozidlo, jehož největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, b) N2 - vozidlo, jehož největší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, avšak nepřevyšuje 12 000 kg, c) N3 - vozidlo, jehož největší přípustná hmotnost převyšuje 12 000 kg. (6) Terénní vozidlo je motorové vozidlo se zvýšenou průjezdností, které patří do vozidel kategorie M nebo N a splňuje další technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Terénní vozidlo příslušné kategorie se označuje doplňkovým písmenem G ke kategorii M nebo N, například M1G, N3G. (7) Kategorie vozidel O se člení na a) O1 - přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, b) O2 - přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 750 kg, ale nepřevyšuje 3 500 kg, c) O3 - přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 10 000 kg, d) O4 - přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 10 000 kg, e) OT1 - přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 1 500 kg, f) OT2 - přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 1 500 kg, ale nepřevyšuje 3 500 kg, g) OT3 - přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 6 000 kg, h) OT4 - přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 6 000 kg. (8) Kategorie vozidel S se člení na a) Ss - pracovní stroj samojízdný je zvláštní vozidlo s vlastním zdrojem pohonu, konstrukčně a svým vybavením určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností. Pracovní stroj samojízdný není určený zpravidla pro přepravní činnost, b) Sp - pracovní stroj přípojný je zvláštní vozidlo bez vlastního zdroje pohonu, konstrukčně a svým vybavením určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností. Pracovní stroj přípojný se připojuje k tažnému motorovému vozidlo, které je přizpůsobené pro jeho připojení. Pracovní stroj přípojný není určený zpravidla pro přepravní činnost. Pracovní stroje přípojné se dělí 1. Sp1 pracovní stroj přípojný s největší technicky přípustnou hmotností nepřevyšující 3 000 kg,
110
2. Sp2 pracovní stroj přípojný s technicky přípustnou hmotností převyšující 3 000 kg, avšak nepřevyšující 6 000 kg, 3. Sp3 pracovní stroj s technicky přípustnou hmotností převyšující 6 000 kg. _____________________________ 1) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Vyhláška č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel. 1a) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 15 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb. 5) Zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. 4a) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 6a) § 154 a následující zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 6b) § 16 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 7) Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel, vyhlášená pod č. 176/1960 Sb., ve znění změn vyhlášených pod č. 42/1996 Sb. 8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 9a) ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti - požadavky. 9b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 9c) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách).
111
11) Například zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 13a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 14) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů. 15) Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů. 16) Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel, ve znění směrnice Komise 2003/127/ES, směrnice Rady 2006/103/ES a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, ve znění směrnice Komise 2003/73/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství, ve znění směrnice Komise 2003/26/ES a směrnice Komise 2010/47/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS, ve znění směrnice Komise 2003/77/ES, směrnice Komise 2005/30/ES, směrnice Rady 2006/96/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Komise 2005/13/ES, směrnice Komise 2005/67/ES, směrnice Rady 2006/96/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008, směrnice Komise 2010/22/EU a směrnice Komise 2010/62/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1060/2008, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009, nařízení Komise (ES) č. 385/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, směrnice Komise 2010/19/EU, rozhodnutí Komise 2011/415/EU, nařízení Komise (EU) č. 371/2010, nařízení Komise (EU) č. 183/2011, nařízení Komise (EU) č. 582/2011, nařízení Komise (EU) č. 678/2011 a nařízení Komise (EU) č. 65/2012. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/40/ES ze dne 6. května 2009 o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění), ve znění směrnice Komise 2010/48/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
112
17) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) Čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. 19) Vídeňská úmluva o silničním provozu podepsaná dne 8. listopadu 1969. 20) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu. 21) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 19 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. § 37 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 188/2004 Sb. 25) § 65 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. 26) § 6a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 133/2011 Sb.
113
Platné znění novelou dotčených ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn ---§2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vozidlem silniční vozidlo, zvláštní vozidlo, trolejbus5); za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl, b) tuzemským vozidlem vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zvláštního právního předpisu9) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích9) (dále jen "evidence vozidel" „registrace vozidel“), nebo vozidlo, které nepodléhá evidenci registraci vozidel a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky, anebo vozidlo, které bylo odesláno do České republiky z jiného členského státu [písmeno l)], je-li Česká republika státem cílového určení, a to po dobu 30 dnů počínaje dnem, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno, ---j) orgánem evidence správní orgán, který vede evidenci vozidel,9) j) registračním místem správní orgán, který je příslušný k registraci vozidel podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ---§3 Pojistná smlouva (1) Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu4a) nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal registračním orgánem k vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li vydána pouze jedna, s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „tabulka s registrační značkou“) a osvědčení o registraci vozidla vozidlo bylo dočasně nebo dlouhodobě vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které 114
podléhá evidenci registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. ---§8 Povinnosti pojištěného (3) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla, c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, d) číslo pojistné smlouvy a e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla škoda způsobena. ---§ 12 (1) Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel, zaniklo; vozidlo zanikne okamžikem, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho provoz, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou
115
od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu,19) g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. (2) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d). (3) Zanikne-li vozidlo, které podléhá evidenci registraci vozidel, je dnem zániku pojištění odpovědnosti den jeho trvalého vyřazení z evidence vozidel provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 písm. c) s výjimkou případu, kdy osoba oprávněná k tomuto evidenčnímu úkonu nemohla z důvodů nezávislých na její vůli tento evidenční úkon provést požádat o trvalé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích nemohla z důvodů nezávislých na její vůli takovou žádost podat a jestliže tak učinila bezodkladně, kdy tyto překážky pominuly. V takovém případě je dnem zániku pojištění odpovědnosti den, kdy nastala nevratná změna znemožňující jeho provoz. ---§ 14 Hraniční pojištění ---(3) Kancelář vydá řidiči vozidla zelenou kartu jako doklad o hraničním pojištění, jakmile zaplatil pojistné. ---§ 15 Evidence pojištění odpovědnosti (1) Pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti. (2) Kancelář sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která podléhají evidenci registraci vozidel, Ministerstvu dopravy, které provozuje Centrální registr vozidel. (3) Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v Centrálním registru silničních vozidel. Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v Centrálním registru silničních vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona.
116
(4) Údaje vedené Kanceláří týkající se vozidel a jejich vlastníků nebo provozovatelů mohou být Kanceláří sděleny pojistiteli. (5) Pokud pojištění odpovědnosti zaniklo a nebyla-li ve lhůtě 14 dnů ode dne tohoto zániku pojištění uzavřena nová pojistná smlouva týkající se téhož tuzemského vozidla, na základě které vznikla nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné události, je vlastník tohoto vozidla povinen nejpozději ve stejné lhůtě odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci nebo osvědčení o technickém průkazu (dále jen „osvědčení o registraci“) tohoto vozidla příslušnému orgánu evidence požádat příslušné registrační místo o dlouhodobé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Nelze-li splnit povinnost odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla příslušnému orgánu evidence, je vlastník vozidla povinen takovou skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu evidence. Povinnost odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla příslušnému orgánu evidence je splněna i tehdy, pokud tak učinil provozovatel vozidla zapsaný v registru vozidel. (6) Zjistí-li Kancelář na základě porovnání údajů podle odstavců 1 a 3, že po zániku pojištění odpovědnosti nebyla uzavřena nová pojistná smlouva podle odstavce 5, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu evidence příslušnému podle registrace tuzemského vozidla, a to prostřednictvím Centrálního registru vozidel registru silničních vozidel. Na základě tohoto oznámení orgán evidence ověří splnění povinnosti odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla; zjistí-li nesplnění této povinnosti, postupuje podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích 20). (7) Údaje podle odstavců 2, 3 a 6 se sdělují nejméně jedenkrát měsíčně. (8) Údaje se sdělují způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Pojistitelé sdělují Kanceláři údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajů ke zpracování pro účely § 3b odst. 2, § 18 odst. 2 písm. f) a g) tohoto zákona a zákona o pojišťovnictví 24). Ustanovení odstavců 1, 4, 7 a 8 se použijí obdobně. (10) Zpracování osobních údajů pojistitelem nebo Kanceláří v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů25). (11) Bylo-li výsledkem správního řízení podle odstavce 6 vyřazení vozidla z registru silničních vozidel provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, sdělí tuto skutečnost příslušný orgán evidence příslušné registrační místo Kanceláři prostřednictvím Centrálního registru vozidel registru silničních vozidel způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to bez zbytečného odkladu po ukončení příslušného řízení. (12) Při plnění povinností podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy předává Kanceláři z Centrálního registru vozidel registru silničních vozidel o každém vozidle, o jehož zániku pojištění odpovědnosti Kancelář informovala podle odstavce 2 Ministerstvo dopravy, tyto údaje:
117
a) jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo a bydliště vpřípadě fyzické osoby, nebo název, identifikační číslo a sídlo v případě právnické osoby jako registrovaného vlastníka tohoto vozidla a jeho registrovaného provozovatele, je-li odlišný od vlastníka, b) státní poznávací značku silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, c) číslo technického průkazu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, d) druh a kategorie silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, e) výrobce silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla, obchodní označení, f) identifikační číslo silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, g) typ, výkon a zdvihový objem motoru, h) největší technicky přípustnou hmotnost, největší povolenou hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla, i) datum první registrace vozidla silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a j) trvalé nebo dočasné vyřazení silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla z registru. j) datum vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. ---§ 15a Informační středisko Kanceláře ---(2) Informace podle odstavce 1 písm. a), týkající se tuzemských vozidel, zjišťuje Kancelář prostřednictvím Centrálního registru vozidel registru silničních vozidel (§ 15 odst. 3). Informace podle odstavce 1 písm. a) a c) týkající se vozidel s výjimkou z pojištění odpovědnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a c) shromažďuje ministerstvo. Na žádost Kanceláře je ministerstvo povinno jí sdělit, zda se jedná o vozidlo, na jehož vlastníka nebo provozovatele se tato výjimka vztahuje. ---§ 16 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
118
a) v rozporu s § 1 odst. 2 provozuje nebo ponechá na pozemní komunikaci vozidlo bez pojištění odpovědnosti, a) poruší povinnost podle § 1 odst. 2, b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla nepožádá o dlouhodobé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebo c) jako řidič vozidla v rozporu s § 17 odst. 1 nepředloží zelenou kartu, nebo doklad o hraničním pojištění. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu od 5 000 Kč do 40 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu od 2 500 Kč do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu od 1 500 Kč do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. c) uložit pokutu do 1 500 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč. § 16a Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 1 odst. 2 provozuje nebo ponechá na pozemní komunikaci vozidlo bez pojištění odpovědnosti, nebo b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla. (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší povinnost podle § 1 odst. 2, nebo b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 nepožádá o dlouhodobé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta od 5 000 Kč do 40 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta od 2 500 Kč do 20 000 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč. § 16b Společná ustanovení ---(4) Správní delikty podle § 16 a 16a v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přestupky podle § 16 odst. 1 písm. c) může projednávat Policie České republiky v blokovém řízení. V případě zjištění porušení § 1 odst. 2 informuje orgán
119
podle věty první o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Kancelář, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V informaci uvede údaje o vozidle a jeho vlastníku. ---§ 24c (1) Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel27a) v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). (1) Kancelář má proti vlastníku tuzemského vozidla právo na úhradu příspěvku, zjistí-li porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Za úhradu příspěvku odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. V případě vozidla podléhajícího registraci vozidel vzniká povinnost k úhradě příspěvku tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy byla porušena povinnost podle § 1 odst. 2; to neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). (2) Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem byla porušena povinnost podle § 1 odst. 2, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. (3) Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3. (3) Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3, z údajů podle § 16b odst. 4 nebo z údajů získaných při šetření události podle § 24 odst. 2 písm. b). (4) Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Tato výzva musí obsahovat výsledek porovnání údajů podle § 15 odst. 3. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem nebyla porušena povinnost podle § 1 odst. 2. (5) Úhradou příspěvku není dotčena povinnost podle § 1 odst. 2, a § 3 odst. 2 a § 15 odst. 5, ani právo Kanceláře podle § 24 odst. 9.
120
(6) Adresu podle odstavce 4 sdělí Kanceláři na její žádost příslušný orgán evidence příslušné registrační místo, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Platné znění novelou dotčených ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, s vyznačením navrhovaných změn ---§2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona a) účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích, b) provozovatel vozidla je vlastník vozidla nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla vlastním jménem, b) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu38b) nebo obdobné evidenci jiného státu, ---§ 6a (1) Při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy podle § 6 odst. 13 a 14 je řidič povinen a) zajet k zařízení pro provedení kontroly technického stavu, pokud zajížďka, včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, není delší než 8 kilometrů a b) řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení pro kontrolu technického stavu. (2) O výsledku kontroly technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vydá policie řidiči doklad. Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo nebezpečná závada, zašle policie kopii dokladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k zapisování údajů o vozidle do registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu38b). Není-li takový obecní úřad obce s rozšířenou působnosti, zašle policie kopii dokladu Ministerstvu dopravy (dále jen „ministerstvo“). (3) Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo nebezpečná závada2), je řidič vozidla nebo jízdní soupravy povinen uhradit náklady na provedení kontroly technického stavu. (4) Způsob provádění kontroly technického stavu, způsob stanovení nákladů na provedení kontroly technického stavu, náležitosti dokladu o výsledku technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis. 121
---§ 43 Omezení jízdy některých vozidel ---(5) Ze zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku. Výjimky přesahující působnost kraje povoluje Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo") ministerstvo. Povolení musí být časově omezeno, nejdéle však na dobu jednoho roku.
122
Platné znění novelou dotčených ustanovení zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn ČÁST II Položka 26 a) Zápis do registru vozidel, jde-li a) Zápis do registru silničních vozidel nebo zápis změny vlastníka nebo provozovatele v registru silničních vozidel, jde-li - o motocykl do 50 cm3 Kč 300 - o motocykl nad 50 cm3 včetně motocyklu s přívěsným nebo postranním vozíkem nebo motorové tříkolky, popřípadě motorové čtyřkolky Kč 500 - o motorové vozidlo s nejméně čtyřmi koly Kč 800 - o přípojné vozidlo do 750 kg hmotnost včetně Kč 500 - o přípojné vozidlo nad 750 kg hmotnosti Kč 700 b) Dočasné vyřazení vozidla provozu na pozemních komunikacích Kč
100
c) Dlouhodobé vyřazení vozidla z provozu na pozemních komunikacích Kč cd) Vydání tabulky registrační značky
Kč
200
200 300 za každou tabulku
e) Vydání tabulky registrační značky na přání
Kč 5000 za každou tabulku
f) Vydání tabulky registrační značky s registrační značkou již tomuto silničnímu vozidlu přidělenou Kč 600 za každou tabulku dg) Vydání tabulky zvláštní registrační značky
Kč
500 za každou tabulku
eh) Zápis změny do technického průkazu vozidla a do registru vozidel změnu fi) Vydání řidičského průkazu
Kč
50
gj) Změna v řidičském průkazu nebo v mezinárodním řidičském průkazu hk) vydání paměťové karty vozidla podniku
Kč
il) vydání paměťové servisní karty karty dílny jm) vydání paměťové karty řidiče
Kč 50 za každou
Kč
Kč
Kč
10
700 700
700
n) rezervace registrační značky při změně vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, při trvalém nebo dlouhodobém vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích nebo při přidělení registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu Kč 300 o) rezervace registrační značky na přání v ostatních případech
Kč 500
Osvobození 1. Od poplatku podle písmene a) třetí odrážky a písmene f) písmene i) této položky jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držitelé průkazu ZTP a ZTP/P).
123
2. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny zápisy do registru vozidel prováděné na základě rozhodnutí soudu o dědickém řízení nebo rozhodnutí soudu o zániku společného jmění manželů. 3. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny zápisy do registru vozidel při změně právního postavení subjektu, jeho obchodní firmy nebo jeho názvu v souvislosti s převodem majetku státu podle zvláštního právního předpisu.29) 4. Od poplatku podle písmene d) písmene g) této položky je osvobozeno vydání tabulky zvláštní registrační značky pro jednorázové použití. Předmětem poplatku není 1. Vyřazení vozidla z registru v důsledku jeho odcizení, trvalé vyřazení vozidla z registru a odhlášení vozidla z registru. 1. Dlouhodobé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích z důvodu jeho odcizení a trvalé vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních komunikacích. 2. Povinná výměna registrační značky a řidičského průkazu podle zvláštního právního předpisu.30) Poznámky 1. Vydává-li se osvědčení o registraci vozidla nebo výpis technického osvědčení vozidla jako duplikát nahrazující tyto doklady při jejich poškození, zničení, ztrátě nebo odcizení, vybírá se poplatek podle položky 16 písmeno a) tohoto sazebníku. 2. Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje zápis vlastníka nebo provozovatele vozidla do registru vozidel, vydání osvědčení o registraci vozidla a vydání výpisu technického osvědčení vozidla. 3. Je-li vybírán poplatek za zápis vozidla do registru podle písmene a) této položky, nevybírá se poplatek podle písmen c) až e) této položky. 3. Je-li vybírán poplatek za zápis do registru silničních vozidel nebo zápis změny vlastníka nebo provozovatele v registru silničních vozidel podle písmene a) této položky, nevybírá se poplatek podle písmene h). 4. Poplatek podle písmene f) písmene i) této položky se vybírá i za vydání řidičského průkazu po požadovaném rozšíření řidičského oprávnění nebo při ztrátě řidičského průkazu, jeho poškození, zničení nebo odcizení, jakož i za vydání mezinárodního řidičského průkazu. 5. Poplatek podle písmene g) písmene j) této položky se vybírá, jde-li o změnu jména, příjmení nebo pobytu.
124
Věcný záměr úpravy vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel pro jednotlivá zákonná zmocnění
§ 4 odst. 6 písm. g) rozsah údajů je stanoven v souladu se směrnicí 1997/37/ES o registraci vozidel při odejmutí originálu osvědčení o registraci vozidla a originálu technického průkazu silničního vozidla vydaného jiným členským státem budou zaznamenány údaje: datum odejmutí osvědčení o registraci vozidla a technického průkazu silničního vozidla, datum přidělení a číslo technického průkazu ČR a číslo tabulky registrační značky § 4 odst. 6 písm. h) bude využito současné znění vyhlášky č. 243/2001 Sb., a upraven § 5 tiskopisy používané k registraci vozidla, kdy příloha č. 4 k vyhlášce bude rozšířena o údaje pro dlouhodobé vyřazení silničního vozidla § 4 odst. 6 písm. j) bude využito současné znění vyhlášky č. 341/2002 Sb. a vyhlášku č. 302/2001 Sb., kdy bude zapracováno datum vydání paměťové karty vozidla a její platnost jako další údaj k příloze č. 1 vyhlášky č. 243/2001 Sb. § 5 a odst. 9 využití současných vzorů formulářů uvedených v § 5 ve vyhlášce č. 243/2001 Sb. a následně jejich aktualizace podle konečného znění zákona č. 56/2001 Sb., v souvislosti s úpravou § 6, § 7, §10 § 5 odst. 6 využití současné vyhlášky č. 243/2001 Sb. a úprava ustanovení § 6, § 7, § 8 - § 12 v závislosti na konečném znění zákona č. 56/2001 Sb. § 6 odst. 8 nově definovat žádost o zápis silničního vozidla; vzor zápisu rozšířený stanovený způsob souhlasu pro vlastníka i provozovatele § 7 odst. 5 využití současného znění vyhlášky č. 243/2001 Sb.; úprava § 15 až § 20; doplnění o - tabulku registrační značky určenou k umístění na nosné zařízení připojitelné k silničnímu vozidlu (třetí značka). Tabulka registrační značky určená k umístění na nosné zařízení připojitelné k silničnímu vozidlu bude vizuálně odlišená od standardních značek
1
-
registrační značku na přání s definicí způsobů jejího použití s tím, že je zde možnost rozšíření o jednu alfanumerickou pozici. V souladu s navrženou změnou zákona bude vypuštěna povinnost vydávání tabulky pouze s registrační značkou podle místní příslušnosti svého kraje. Na libovolné pozici registrační značky na přání bude možné použít všechny znaky definované v § 18.
§ 7 d odst. 3 využití současného znění vyhlášky č. 243/200 Sb., bude doplněn § 15 o aktualizované rozšíření standardních tabulek registračních značek o tabulku registrační značky umístěnou na nosném zařízení přípojného vozidla nově definovat vzor žádosti v § 5 vyhlášky dle a) i b) i pro novou značku na přání § 7 e odst. 4 bude aktualizována žádost o změn údajů § 5 vyhlášky č. 243/2001 Sb. příloha č. 3 § 7 f odst. 2 bude doplněno nové ustanovení § 30 a vyhlášky č. 243/2001 Sb. podle novelizace zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích a bude stanovena výše nákladů úhrady obcí ministerstvu za výrobu registrační značky a distribuci. Minimální výše nákladů bude stanovena podle platných smluvních závazků § 8 odst. 10 aktualizace formuláře změny údajů podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 243/2001 Sb. § 14 odst. 3 vyhláška č. 243/2001 Sb. bude doplněna o ustanovení § 20 a, kde bude stanoven postup registračního místa při vývozu do zahraničí, doklady k vývozu vozidla, způsob přidělení vývozní registrační značky; bude upraven § 5 vyhlášky, kde v přílohách bude zařazen nový tiskopis pro vývoz vozidla do zahraniční § 38 odst. 6 je definováno v platném znění vyhlášky č. 243/2001 Sb. a bude provedena aktualizace dle nového zákona
2
- Červeně označeny změny - Přeškrtnutý text vypuštěn __________________________________________________ 341/2002 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 11. července 2002 o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna:
100/2003 197/2006 388/2008 283/2009 216/2010 283/2009 182/2011
Sb. Sb. Sb. Sb. Sb. Sb. (část) Sb.
Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 7 odst. 2, § 18 odst. 4, § 19 odst. 5 a 8, § 25 odst. 2, § 31 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2, § 35 odst. 9, § 72 odst. 3, § 74 odst. 1, § 6 odst. 1, § 78 odst. 1, § 79 odst. 5 a § 87 zákona (doplnit podle nového znění zákona):
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) motorovým vozidlem - vozidlo, které se po pozemní komunikaci pohybuje pomocí vlastní motorické síly, b) nemotorovým vozidlem - vozidlo, které se po pozemní komunikaci pohybuje pomocí lidské nebo zvířecí síly, c) jízdní soupravou - spojení motorového vozidla (dále jen "tažné vozidlo") s jedním přípojným vozidlem nebo s více přípojnými vozidly, d) pevnou nástavbou vozidla - samostatný technický celek, který je se základním vozidlem (podvozkem) kompletován a je součástí vozidla, e) výměnnou nástavbou - samostatný technický celek, který je se základním vozidlem (nosičem výměnných nástaveb) v rozebíratelném spojení, f) osvědčením o homologaci - dokument osvědčující shodu vlastností typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla s technickými požadavky stanovenými předpisy vydanými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,1) (dále jen "předpis EHK"), g) identifikačním číslem vozidla (dále jen "číslo VIN") - určitý počet znaků, čísel a písmen, které jsou specifické pro dané vozidlo, h) osvědčením o homologaci typu ES - dokument vydaný státem Evropské unie osvědčující shodu vlastností typu vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla s technickými požadavky stanovenými předpisy vydanými Evropským společenstvím (dále jen "směrnice EHS/ES"), i) technickým předpisem - předpis EHK a směrnice EHS/ES stanovené v předpisové základně,
j) technickým protokolem - doklad vypracovaný pověřenou zkušebnou nebo zkušební stanicí, kterým se vždy dokládá shoda údajů předkládaných žadatelem o schválení technické způsobilosti typu vozidla nebo jednotlivého vozidla nebo o povolení přestavby vozidla s údaji zjištěnými na vozidle; údaje se uvádějí v rozsahu údajů uváděných v technickém průkazu vozidla, k) největší povolenou hmotností - největší hmotnost, se kterou smí být vozidlo užíváno v provozu na pozemních komunikacích, l) největší technicky přípustnou hmotností na nápravu - hmotnost odpovídající největšímu technicky přípustnému statickému svislému zatížení, kterým působí náprava vozidla na povrch vozovky, m) největší technicky přípustnou hmotností vozidla - největší hmotnost vozidla daná jeho konstrukcí a hmotností nákladu podle údajů výrobce vozidla, n) největší technicky přípustnou hmotností naložené jízdní soupravy - maximální hodnota součtu hmotností naloženého motorového vozidla a naloženého taženého přípojného vozidla daná konstrukcí motorového vozidla nebo hodnota stanovená výrobcem, o) okamžitou hmotností vozidla nebo jízdní soupravy - hmotnost zjištěná v určitém okamžiku při jejich provozu na pozemních komunikacích, p) provozní hmotností vozidla - hmotnost nenaloženého vozidla s karoserií a se spojovacím zařízením (jen u tažných vozidel) v pohotovostním stavu nebo hmotnost podvozku s kabinou, pokud výrobce nemontuje karoserii nebo spojovací zařízení, r) vozidlo v pohotovostním stavu - vozidlo s náplní chladicí kapaliny, oleje, 90 % paliva, 100 % ostatních náplní, nářadí, náhradního kola a řidiče (75 kg); u vozidel kategorie L se hmotnost řidiče nepřičítá.
ČÁST DRUHÁ SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI § 2 Schvalování technické způsobilosti typu vozidla (K § 19 16 odst. 8 zákona) (1) Technická způsobilost typu vozidla se schválí, jestliže vozidlo odpovídá technickým požadavkům stanoveným v přílohách č. 1, 2, 3, 4 a 5, popřípadě podmínkám stanoveným pro určité druhy přepravy zvláštním právním předpisem.2) (2) Pro aplikaci technických požadavků stanovených v přílohách uvedených v odstavci 1 platí následující obecné postupy: a) pro schválení způsobilosti typu musí být každý systém vozidla, samostatný technický celek vozidla nebo konstrukční část vozidla homologována podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES, nebo schválena podle technických příloh směrnic EHS/ES, které jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2, 3 a 4; v případech, kdy se předpis EHK a příslušná směrnice EHS/ES vzájemně liší (požadavky, termíny aplikace apod.), platí příslušná směrnice, pokud schvalující orgán nerozhodl jinak, b) homologace typu vozidla jako celku podle směrnic č. 70/156/EHS, 74/150/EHS, 92/61/EHS, 2002/24/ES, 2003/37/ES a 2007/46/ES nahrazuje všechny jednotlivé homologace a schválení podle předpisů EHK a směrnic EHS/ES, c) jednotlivými předpisy EHK se rozumějí vždy předpisy ve znění změn a doplňků; pro uplatňování změn sérií platí přechodná ustanovení obsažená v příslušné sérii změn; pokud tato série změn neobsahuje přechodná ustanovení, vstupuje poslední série změn v platnost 1. pro nové homologace po uplynutí jednoho roku od data platnosti změny, 2. pro uvedení vozidel do provozu po uplynutí dvou roků ode dne vstupu změny v platnost, d) jednotlivými směrnicemi EHS/ES se rozumějí vždy základní směrnice se všemi směrnicemi, které ji mění a doplňují; pro termíny uplatňování schválení podle technických příloh směrnice v posledním znění platí termíny uvedené v upravující směrnici; pokud upravující směrnice takové termíny neobsahuje, uplatní se pro schválení podle posledního upraveného znění technických příloh 1. pro nové homologace po uplynutí jednoho roku od data platnosti změny, 2. pro uvedení vozidel do provozu po uplynutí dvou roků ode dne vstupu změny v platnost. (3) V informační složce, kterou výrobce nebo akreditovaný zástupce výrobce dovozce (dále jen "výrobce") dokládá žádost o schválení technické způsobilosti typu vozidla, se uvádějí podklady pro zpracování základního technického popisu schvalovaného typu vozidla v rozsahu daném požadavky směrnic 2002/24/ES, 2003/37/ES a 2007/46/ES. ,specifikaci
použitelných pneumatik a ráfků (rozměry, nosnosti, rychlostní kategorie apod.), seznam základní a alternativní výbavy s uvedením její hmotnosti a prohlášení výrobce o tom, že vozidlo splňuje technické podmínky stanovené zákonem a prováděcími předpisy. Tyto podklady , kromě prohlášení výrobce, mohou mít elektronickou podobu. (4) Žádá-li výrobce o výjimku z technických požadavků, uvede v žádosti o schválení technické způsobilosti typu vozidla specifikaci výjimky a její zdůvodnění. (5) V případech, kdy pro konstrukční části vozidla a systémy vozidla nebyla předložena osvědčení o homologaci nebo o schválení podle technických příloh směrnic EHS/ES nebo jejich montáž není předmětem homologace nebo schválení podle technických příloh směrnic EHS/ES, ověří se při schvalování technické způsobilosti typu vozidla na vybraném vzorku vozidel schvalovaného typu, zda konstrukční části vozidla a systémy vozidla a jejich montáž odpovídají technickým požadavkům stanoveným v předpisové základně a vymezeným v informačním dokumentu. (6) Při schvalování technické způsobilosti typu vozidla se dále ověří, zda specifikace vozidla uvedené v základním technickém popisu souhlasí s celkovým technickým popisem vozidla uvedeným v informačním dokumentu a s osvědčeními o dílčích schvalovacích zkouškách a s osvědčeními o homologacích. (7) Činnosti podle odstavců 5 a 6 se mohou provádět s využitím zkoušek a kontrol vykonaných oprávněnými zkušebnami (§ 19 odst. 7 zákona 27 odst. 4 zákona). (8) Pokud typ vozidla zahrnuje různé varianty typu a verze variant typu vozidla, zkoušky a kontroly podle odstavce 6 se provádějí na vzorcích vozidel odpovídajících variantám typu a verzím variant typu vozidla. § 3 Vozidla z výběhu série (K § 19 odst. 8 zákona § 26 odst. 3 zákona) (1) Na omezenou dobu ministerstvo povolí uvedení do provozu nových vozidel shodných s typem vozidla, jehož schválení typu pozbylo platnost, protože ztratilo platnost jedno nebo více schválení nebo homologací podle jednotlivých směrnic EHS/ES nebo předpisů EHK, o kterých jsou údaje ve schvalovací nebo homologační dokumentaci. Toto ustanovení platí pouze pro vozidla, která a) byla na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, b) měla ještě platné schválení typu příslušného vozidla a byl vystaven technický průkaz, a tato vozidla nebyla zapsána do registru silničních vozidel dříve, než takové schválení typu ztratilo svoji platnost. (2) Toto zvýhodnění platí v období 12 měsíců pro úplná vozidla a v období 18 měsíců pro vozidla dokončená od data, ke kterému schválení typu ztratilo svoji platnost. (3) Výrobce musí požádat ministerstvo před tím, než změny jednotlivých směrnic EHS/ES nebo předpisů EHK vstoupí v platnost, popřípadě než vstoupí v platnost nová směrnice EHS/ES nebo předpis EHK, tak, aby mohlo být využito ustanovení odstavců 1 a 2 pro jeden nebo více typů dané kategorie. V žádosti uvede výrobce technické nebo ekonomické důvody. (4) Maximální počet vozidel z výběhu série uvedených výrobcem na trh je stanoven v příloze XII směrnice 2007/46/ES pro vozidla kategorie M, N a O, v příloze VIII směrnice 2002/24/ES pro vozidla kategorie L a v příloze V směrnice 2003/37/ES pro vozidla kategorie T, C, S a R. § 4 Vícestupňové schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla (K § 18 odst. 4 zákona 16 odst. 8 zákona) (1) Technická způsobilost základního vozidla se schválí, odpovídá-li vozidlo v dosaženém stupni výroby technickým požadavkům stanoveným pro tento stupeň výroby v přílohách č. 1 a 2., 2 a 3. (2) Pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla vyráběného ve více stupních odpovídá výrobce základního vozidla a výrobce v každém následujícím stupni výroby vozidla za shodu jím vyrobené části vozidla s technickými požadavky stanovenými v předpisové základně. (3) Žádost o schválení technické způsobilosti vozidla v příslušném stupni výroby podává výrobce. Údaje v žádosti musí odpovídat dosaženému stupni výroby vozidla.
(4) Výrobce v následujících stupních výroby je vázán podmínkami stanovenými výrobcem v předcházejícím stupni výroby. (5) Kontrolní a zkušební činnosti při vícestupňovém schvalování technické způsobilosti typu vozidla může ministerstvo provádět s využitím zkoušek a kontrol vykonaných oprávněnými zkušebnami. § 5 Schvalování technické způsobilosti typu systému vozidla, konstrukční části vozidla a samostatného technického celku vozidla (K § 19 16 odst. 8 zákona) (1) Technická způsobilost typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla určených pro vozidlo, u něhož se schvaluje technická způsobilost typu, se prokazuje osvědčením o homologaci typu pro uvedené typy podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo osvědčením o schválení uvedených typů podle technických příloh předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES. U vozidel kategorií M, N, O, L a, T, C a R se ke splnění ustanovení tohoto odstavce použijí předpisy EHK a směrnice EHS/ES uvedené v přílohách č. 1, 2 a 3 podle případu. Pro tyto předpisy a směrnice platí ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) a d). (2) V případech jiných kategorií vozidel než uvedených v odstavci 1, kdy technická způsobilost typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla není prokázána podle odstavce 1, schválí se technická způsobilost typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla, jestliže odpovídá technickým požadavkům stanoveným v předpisové základně, popřípadě podmínkám stanoveným pro určité druhy přepravy zvláštním právním předpisem.2) (3) Žádost o schválení technické způsobilosti typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla předkládá žadatel ministerstvu přímo nebo prostřednictvím pověřené zkušebny. Pro žádost o schválení technické způsobilosti podle tohoto odstavce platí obdobně ustanovení § 2.
§ 6 Schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla vyráběného v malé sérii (K § 19 16 odst. 8 zákona) (1) Technická způsobilost typu silničního vozidla vyráběného v malé sérii se schválí, pokud toto vozidlo splňuje technické požadavky stanovené v příloze č. 6, popřípadě též podmínky stanovené pro určité druhy přepravy zvláštním právním předpisem.2) (2) Pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla vyráběného v malé sérii platí obdobně ustanovení § 2 odst. 3 až 8. (3) Při schvalování technické způsobilosti silničního vozidla vyráběného v malé sérii se neprovádějí destrukční zkoušky, pokud si je ministerstvo ze zvláštních důvodů nevyžádá. (4) Postup podle odstavců 1 až 3 se vztahuje i na schvalování technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla, které bylo v zahraničí vyrobeno v malé sérii. § 7 Schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla (K § 31 odst. 1 a 2 3, § 33 odst. 2 zákona a k § 33b odst. 1 zákona) (1) Technická způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se schválí, pokud toto vozidlo splňuje podmínky uložené v rozhodnutí o povolení jeho výroby a technické požadavky stanovené v příloze č. 6. nebo splňuje-li požadavky kapitoly X článku 24 směrnice 2007/46/ES. (2) Pro žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla platí obdobně ustanovení § 2. (3) Jsou-li povoleny výjimky z technických požadavků stanovených předpisovou základnou, uvede obecní úřad obce s rozšířenou působností tyto výjimky v technickém průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla. (4) Pro silniční vozidlo jednotlivě vyrobené, které nepodléhá registraci, se vydává technické osvědčení silničního vozidla. Pro potřeby provozu tohoto vozidla na pozemních komunikacích se vystavuje výpis z technického osvědčení silničního vozidla, kterým se jeho provozovatel prokazuje při kontrole prováděné Policií České republiky nebo obecní policií při
dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích; toto neplatí pro jízdní kolo, potahové vozidlo a ruční vozík. Vzor technického osvědčení silničního vozidla, které nepodléhá registraci, a výpisu z tohoto technického osvědčení je uveden v příloze č. 7.
§ 7a Schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které již bylo provozováno v jiném státě (K § 35 odst. 9 zákona) Jednotlivě dovezené silniční vozidlo, které již bylo provozováno v jiném státě a u něhož je prokázáno schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v tomto státě, nebo jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky se vždy považují za vozidlo, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které splňovaly v době schvalování technické způsobilosti typu vozidla v tomto státě technické požadavky pro schvalování technické způsobilosti typu vozidla platné v téže době v České republice. § 8 Schvalování technické způsobilosti zvláštního vozidla (K § 78 odst. 1 a 4 a § 79 odst. 5 zákona) (1) Podmínkou schválení technické způsobilosti typu zvláštního vozidla je splnění technických požadavků uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. Podmínkou schválení způsobilosti typu vyráběného v malé sérii nebo jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla je splnění technických požadavků uvedených v příloze č. 8. (2) Pro žádost o schválení technické způsobilosti typu zvláštního vozidla platí obdobně ustanovení § 2. (3) Pro zvláštní vozidlo, které nepodléhá registraci, se vydává technické osvědčení zvláštního vozidla. Pro potřeby provozu tohoto vozidla na pozemních komunikacích se vystavuje výpis z technického osvědčení zvláštního vozidla, kterým se jeho provozovatel prokazuje při kontrole prováděné Policií České republiky nebo obecní policií při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci, a výpisu z tohoto osvědčení je uveden v příloze č. 9. (4) Přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech a podrobnosti schvalování typu motorů pro mobilní stroje a průmyslová zařízení schopná přepravy nebo vozidel bez karoserie jsou uvedeny ve směrnici 97/68/ES. § 9 Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu (K § 19 odst. 5 zákona, § 21 odst. 6 zákona) (1) Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu je speciální tiskopis s ochrannými prvky formátu A4, který obsahuje údaje o osobě, které bylo toto osvědčení vydáno, a o typu vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla, na které bylo toto osvědčení vydáno. (2) Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu je uveden v příloze č. 10. (3) Vzor certifikátu ES o schválení typu, jeho náležitosti a způsob vyplnění je uveden v příloze VI směrnice 2007/46/ES pro vozidla kategorie M, N a O, v příloze III směrnice 2002/24/ES pro vozidla kategorie L a v příloze II, kapitole C směrnice 2003/37/ES pro vozidla kategorie T, C, S a R. § 10 Výrobní štítky, výrobní čísla a homologační čísla (K § 25 odst. 2 § 24 odst. 4 zákona) (1) Vozidla kategorií M, technických předpisů, například Pokud na výrobním štítku není schválení technické způsobilosti s výjimkou vozidel kategorie T
N, O, L a, T a C musí být opatřena povinnými štítky podle směrnice 76/114/EHS, 89/173/EHS 2009/144/ES nebo 93/34/EHS. uvedeno číslo homologace typu vozidla, uvede se zde číslo v České republice. Dle těchto technických předpisů musí být, a C, též na rámu nebo karoserii vyražen kód mezinárodního
označení vozidla. U vozidel vyráběných ve více stupních musí být na základním vozidle zachováno jeho číslo VIN ve všech stupních výroby a u dokončeného vozidla. Výrobci každé z nástaveb může být přiděleno číslo VIN pro nástavbu. Na dokončeném vozidle může tedy být více čísel VIN. (2) Motorová a jejich přípojná vozidla jiná, než jsou uvedena v odstavci 1, a zvláštní vozidla, s výjimkou vozidel kategorie T a C, musí mít na snadno přístupném místě v přední části vozidla dobře čitelný a trvanlivý výrobní (tovární) štítek, který musí obsahovat kódové číselné a písmenné označení výrobce a typu vozidla. Výrobní štítek s číslem VIN nesmí být snadno odstranitelný. Na výrobním štítku musí být uvedeny zejména tyto údaje: a) největší povolená hmotnost vozidla, b) největší povolená hmotnost jízdní soupravy (u tažných vozidel), c) největší povolená hmotnost připadající na jednotlivé nápravy, d) číslo schválení technické způsobilosti k provozu v České republice. (3) Jsou-li největší technicky přípustné hmotnosti větší než největší povolené hmotnosti, které jsou uvedené v § 15, může výrobce na výrobním štítku uvést místo údajů o největších povolených hmotnostech údaje o největších technicky přípustných hmotnostech. (4) Pokud výrobce nemá přiděleno číslo VIN, musí být na výrobním štítku uvedeny tyto další údaje: a) výrobce, b) typ vozidla, c) rok výroby, d) výrobní číslo. (5) U motorových a jejich přípojných vozidel jiných, než jsou uvedena v odstavci 1, a u zvláštních vozidel musí být na snadno přístupném místě vozidla čitelně vyraženo výrobní číslo vozidla (podvozku); u vozidel bez samostatného podvozku výrobní číslo karoserie. (6) Každá konstrukční část podléhající homologaci dle určitého předpisu EHK musí být opatřena homologační značkou, kterou stanovuje tento předpis. Každá konstrukční část, která je schvalována podle technických příloh určité směrnice EHS/ES nebo předpisu EHK musí být opatřena schvalovací značkou, která je obdobná jako homologační značka stanovená touto směrnicí nebo předpisem. Písmeno "e" nebo "E" a číslo státu se nahrazuje písmeny "CZ". Konstrukční část schválená před 1. červencem 2001 může být označena též shodně jako výbava vozidla značkou "ATEST 8SD XXXX", kde "XXXX" je číslo osvědčení o schválení. (7) Při vícestupňové výrobě vozidla se ve druhém a dalším následujícím stupni výroby vozidla upevní k povinnému štítku podle odstavce 1 doplňkový štítek obsahující nezbytné údaje; příklady použití jsou uvedeny v příloze č. 11. § 11 Označení některých údajů na vozidle (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O, OT R, S s výjimkou čelně nesených strojů kategorie SN a jednonápravové traktory s přívěsy a speciální nosiče pracovních adaptérů musí mít na zádi karoserie, a to pokud to konstrukce vozidla dovoluje, v levé polovině vyznačenu nejvyšší povolenou rychlost zaokrouhlenou a) u vozidel s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1 na nejbližší nižší celé číslo, b) u ostatních vozidel na nejblíže nižší celé číslo dělitelné pěti. (2) Označení nejvyšší povolené rychlosti je v provedení kruh bílé barvy, který je lemován červenou barvou o vnějším průměru 200 mm; písmena v kruhu (pokud jsou použita) musí mít výšku „k“ 35 mm, „m“ 24 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťku čáry písmen 6 mm a číslic 12 mm. Barva nápisu je černá. Označení nejvyšší povolené rychlosti musí být vždy čitelné a při provozu nesmí být zakryto. Označení se vyžaduje z retroreflexního materiálu třídy 1 podle ČSN EN 12899-1 (červená a bílá), písmena a číslice jsou nereflexní. Retroreflexní materiál se nevyžaduje u vozidel, u kterých je provoz za snížené viditelnosti zakázán, u zvláštních vozidel a nesených strojů. (3) Není-li možno u přípojných vozidel kategorie O1, O2, OT1, OT2, R1, R2 s největší technicky přípustnou hmotností nepřesahující 3,5 t, vozidel kategorie S, jednonápravových traktorů s přívěsem a speciálních nosičů pracovních adaptérů umístit značku o průměru 200 mm, je přípustné použít značky o vnějším průměru 150 mm; potom písmena v kruhu (pokud jsou
použita) musí mít výšku „k“ 20 mm, „m“ 14 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťka čáry je u písmen 3,5 mm a u číslic 12 mm. (4) Vozidla (s výjimkou dvoukolových a jejich přípojných vozidel a dvoukolových vozidel s postranním vozíkem, vozidel kategorií L, 01, 02, OT1 R1 a T) musí mít na vhodném místě vozidla vyznačen předepsaný tlak v pneumatikách. (5) Nápisy se vyznačují na vnějším povrchu karoserie vozidla s minimálními rozměry písmen a číslic s výškou 24 mm a tloušťkou 6 mm; barva nápisu je bílá. Není-li nápis dostatečně kontrastní zvýrazní se jeho kontury. (6) U vozidel se vznětovým motorem kategorií M, a N a T musí být na štítku hodnota korigovaného součinitele absorpce. (7) Informativní štítky umístěné na vozidle schváleném jako typ, které jsou nezbytné pro obsluhu vozidla a cestující, pokud nejsou v provedení piktogramovém, musí být v českém jazyce.
ČÁST TŘETÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY A TECHNICKÉ PODMÍNKY § 12 Technické požadavky na typ systému vozidla, typ konstrukční části vozidla a typ samostatného technického celku vozidla (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Technické předpisy, které upravují technické požadavky pro typ systému, typ konstrukční části a typ samostatného technického celku, určené k montáži na vozidlo, jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2, 3 a 4. (2) Pro samostatný technický celek - výměnnou nástavbu a pro samostatný technický celek - pracovní stroj nesený se vydává technické osvědčení samostatného technického celku. Pro potřeby provozu těchto samostatných technických celků na pozemních komunikacích se vystavuje výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, kterým se jeho provozovatel prokazuje při kontrole prováděné Policií České republiky nebo obecní policií při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Vzor technického osvědčení samostatného technického celku a výpisu z technického osvědčení samostatného technického celku je uveden v příloze č. 12. § 13 Souhrnné technické požadavky (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona, § 20 odst. 3, § 23 odst. 4, § 28 odst. 1 písm. d) a p) zákona) (1) Vozidlo i výbava vozidla musí svým provedením odpovídat provedení, ve kterém bylo schváleno, jestliže nebylo touto nebo předcházejícími právními úpravami stanoveno jinak (např. dodatečná montáž bočních odrazek a tachografů). (2) Rozsah a způsob ověření plnění technických požadavků, harmonizovaných technických požadavků, shodnost typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku s údaji v dokumentaci je popsán v jednotlivých právních předpisech uvedených v příloze 1 této vyhlášky. (3) Způsob určení počtu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků potřebných pro provedení zkoušek k ověření technických požadavků stanoví ministerstvo v souladu s jednotlivými právními předpisy uvedenými v příloze 1 této vyhlášky. (4) Ke každému vozidlu typově schválenému dle směrnic 2007/46/ES, 2002/24/ES a 2003/37/ES musí být vydáno prohlášení ES o shodě. Tato vozidla musí být označena značkou schválení typu dle výše uvedených směrnic. Ostatní vozidla, konstrukční části a samostatné technické celky musí být označena značkou schválení typu dle § 10 této vyhlášky. (5) Evidenci prohlášení ES o shodě musí vést výrobce elektronicky v rozsahu dostatečném pro identifikaci vozidla. (6) Ke každému schvalovanému vozidlu musí být výrobcem zajištěny nejméně takové zkoušky, aby vyhovovaly požadavkům jednotlivých právních předpisů uvedených v příloze 1 této vyhlášky. § 14
Technické požadavky na spojitelnost vozidel do jízdních souprav a jejich provoz (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.h-1 nejvýše 2,5násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla. U souprav traktoru a traktorového návěsu se okamžitou hmotností každého z vozidel soupravy rozumí součet hmotností připadajících na jednotlivé nápravy traktoru, respektive návěsu. Podíl hmotnosti připadající na nápravy traktorového návěsu nesmí převyšovat největší povolenou hmotnost přípojného vozidla uvedenou v technickém průkazu traktoru. (2) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h-1 nejvýše 1,5násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla. (3) Okamžitá hmotnost jízdní soupravy nesmí být větší než největší povolená hmotnost jízdní soupravy stanovená při schválení technické způsobilosti tažného vozidla. (4) Vzdálenost mezi poslední nápravou motorového vozidla, jehož největší hmotnost převyšuje 3,50 t, a první nápravou přívěsu, jehož největší povolená převyšuje 3,50 t, musí být nejméně 3,00 m.
povolená hmotnost
(5) Prostřední vozidlo soupravy musí mít vyšší nebo stejnou okamžitou hmotnost, jakou má poslední vozidlo soupravy. (6) Nebrzděná vozidla kategorie 01 mohou být zapojována jen za vozidla kategorií M a N, jejichž provozní hmotnost je nejméně dvojnásobkem okamžité hmotnosti připojovaného vozidla, pokud při schválení technické způsobilosti tažného vozidla nebylo stanoveno jinak. (7) Pro spojování vozidel do jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií 01 a 02 platí a) okamžitá hmotnost nebrzděného přípojného vozidla kategorie 01 nesmí být větší než největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla, b) okamžitá hmotnost přívěsu kategorie 02 nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla, za podmínky, že největší povolená hmotnost takového přípojného vozidla není větší než největší povolená hmotnost tažného vozidla u vozidel kategorií M1 a N1 a 1,5násobek největší povolené hmotnosti tažného vozidla u vozidel kategorií M1G a N1G. (8) Okamžitá hmotnost přívěsů kategorií 03 a 04 v jízdní soupravě nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla. (9) Do jízdní soupravy s tažnými vozidly kategorií M1 a N1 smí být zapojeno přípojné vozidlo kategorie 01 nebo 02 o maximální celkové šířce vyhovující podmínce, aby bod činné svíticí plochy přední obrysové svítilny tažného vozidla, který je nejbližší rovině vymezující největší šířku přípojného vozidla, nebyl dále než 400 mm od této roviny, měřeno na každé straně (po obou stranách) soupravy vozidel zapojených do soupravy a podélné ose. (10) Pokud přípojné vozidlo svými rozměry po připojení k tažnému vozidlu znemožní řidiči řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být opatřeno tažné vozidlo doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled. (11) Pokud ministerstvo nebo jiný schvalovací orgán EU při schvalování technické způsobilosti typu přívěsů kategorií 01 a 02 nestanoví jinak, nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h-1. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob. (12) Vozidla kategorií OT a SPT R a S a) vozidla kategorií OT1 R1 s největší technicky přípustnou hmotností nepřesahující 1,5 t a SPT1 S1 s největší technicky přípustnou hmotností nepřesahující 3,0 t, která nejsou vybavena brzdovým zařízením, a vozidla kategorií OT1, OT2 R1, R2 s největší technicky přípustnou hmotností nepřesahující 3,5 t a SPT1 S1 s největší technicky přípustnou hmotností nepřesahující 3,0 t, která jsou vybavena nájezdovou brzdovou soustavou, mohou být zapojována jen za tažná vozidla, jejichž provozní hmotnost je shodná nebo vyšší než okamžitá hmotnost připojovaného vozidla, pokud nebylo při schválení technické způsobilosti tažného vozidla stanoveno jinak, b) okamžitá hmotnost vozidla kategorie SPT S vybaveného průběžnou nebo poloprůběžnou brzdovou soustavou činí u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 30 km.h-1, respektive do 40 km.h1 nejvýše 2,5násobku okamžité hmotnosti traktoru. (13) Největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla za vozidlo kategorie L dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než 50 % provozní hmotnosti tažného motorového
vozidla. Největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla za vozidlo nesmí být větší než provozní hmotnost tažného motorového vozidla.
dvoukolové
motorové
(14) Jízdní soupravy, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 30 40 km.h-1, musí být opatřeny při provozu na pozemních komunikacích na zádi posledního vozidla soupravy deskami zadního značení pro "pomalá vozidla". Toto označení splňuje podmínky stanovené homologačním předpisem EHK č. 69 a je podle něj homologováno. V případě, že je souprava tvořena nosičem a pracovním strojem neseným, může být toto označení umístěno na nosiči za podmínky, že není strojem nebo jeho částí zakryto. (15) Zapojení vozidel do jízdních souprav (s výjimkou tažení přívěsů kategorií 01 a 02 s nájezdovou brzdou) s ohledem na ABS je možné v těchto kombinacích: a) tažné vozidlo s ABS a přípojné vozidlo s ABS, b) tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo bez ABS, c) tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo s ABS za podmínky, že tažné vozidlo je vybaveno zařízením umožňujícím napájet a kontrolovat bezchybnou funkci ABS přípojného vozidla. § 15 Největší povolené hmotnosti (limitní) silničních vozidel, zvláštních vozidel a jejich rozdělení na nápravy (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Největší povolené hmotnosti na nápravu vozidla nesmí překročit a) u jednotlivé nápravy ................................. 10,00 t, b) u jednotlivé hnací nápravy ........................... 11,50 t, c) u dvojnápravy motorových vozidel součet zatížení obou náprav dvojnápravy nesmí překročit při jejich dílčím rozvoru 1. do 1,0 m .......................................... 11,50 t, 2. od 1,0 m a méně než 1,3 m ......................... 16,00 t, 3. od 1,3 m a méně než 1,8 m ......................... 18,00 t, 4. od 1,3 m a méně než 1,8 m, je-li hnací náprava vybavena dvojitou montáží pneumatik a vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným za rovnocenné nebo pokud je každá hnací náprava opatřena dvojitou montáží pneumatik a maximální zatížení na nápravu nepřekročí 9,50 t.............. 19,00 t, d) u dvojnápravy přípojných vozidel součet zatížení obou náprav dvojnápravy nesmí překročit při jejím dílčím rozvoru 1. do 1,0 m .......................................... 11,00 t, 2. od 1,0 m a méně než 1,3 m ......................... 16,00 t, 3. od 1,3 m a méně než 1,8 m ......................... 18,00 t, e) u trojnápravy přípojných vozidel součet zatížení tří náprav trojnápravy nesmí překročit při jejich dílčím rozvoru jednotlivých náprav 1. do 1,3 m včetně ................................... 21,00 t, 2. nad 1,3 m do 1,4 m včetně ......................... 24,00 t. Dvojnápravou se rozumí dvě za sebou umístěné nápravy, jejichž středy jsou při přípustné hmotnosti od sebe vzdáleny (dílčí rozvor) nejvýše 1,8 m. Trojnápravou se rozumí tři za sebou umístěné nápravy, jejichž součet dílčích rozvorů činí nejvýše 2,8 m. Hmotnost připadající na jednu nápravu dvojnápravy a trojnápravy přípojných vozidel nesmí překročit 10 t. (2) Největší povolená hmotnost silničních vozidel nesmí překročit a) u motorových vozidel se dvěma nápravami ............................................ 18,00 t, jedná-li se o vozidlo kategorie M3 ................... 19,00 t b) u motorových vozidel se třemi nápravami ............................................ 25,00 t, je-li hnací náprava vybavena dvojitou montáží pneumatik a vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným za rovnocenné nebo pokud je každá hnací náprava opatřena dvojitou montáží pneumatik a maximální zatížení na nápravu nepřekročí 9,50 t ....... 26,00 t, c) u motorových vozidel se čtyřmi a více nápravami ............................................ 32,00 t, d) u přívěsů se dvěma nápravami ......................... 18,00 t, e) u přívěsů se třemi nápravami ......................... 24,00 t, f) u přívěsů se čtyřmi a více nápravami ................. 32,00 t, g) u dvoučlánkových kloubových autobusů ................. 28,00 t, h) u tříčlánkových kloubových autobusů ................. 32,00 t, i) u jízdních souprav ................................... 48,00 t, j) u pásových vozidel ................................... 18,00 t, u dvoukolových a tříkolových motorových vozidel hodnoty uvedené ve směrnici 93/93/EHS. (3) Největší povolená hmotnost zvláštních vozidel nesmí překročit hodnoty platné pro silniční vozidla a dále
a) u traktorových návěsů a traktorových přívěsů s nápravami uprostřed může být vyšší než hmotnosti stanovené u přívěsů uvedené v odstavci 2 písm. d), e) a f) v závislosti na počtu náprav o hmotnost připadající na závěsné spojovací zařízení (oko oje), a to u traktorových návěsů maximálně o 3,00 t v závislosti na typu spojovacího zařízení a na jeho povoleném zatížení a u traktorových přívěsů s nápravami uprostřed maximálně o 1,00 t, b) u pracovních strojů přípojných nesmí přesahovat hodnoty stanovené pro traktorové přívěsy nebo návěsy. (4) Největší povolená hmotnost vozidla nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti vozidla. Největší povolená hmotnost jízdní soupravy nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti jízdní soupravy. Největší povolená hmotnost na nápravu nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu. (5) Okamžitá hmotnost vozidla (soupravy) nesmí překročit největší povolenou hmotnost vozidla (soupravy). V případě znečištění (např. bláto, sníh, voda) se připouští překročení největší povolené hmotnosti vozidla (soupravy) maximálně o 3 %. (6) Pro používání vozidel a souprav, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje největší povolenou hmotnost nebo u nichž okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje největší povolenou hmotnost na nápravu, platí zvláštní právní předpisy. 3) (7) Hmotnost připadající na řízenou nápravu (nápravy) motorového vozidla kategorie N nebo kloubového autobusu - měřeno při stání na vodorovné vozovce - nesmí poklesnout pod 20 % okamžité hmotnosti a u ostatních autobusů (s výjimkou autobusů třídy I a třídy A) pod 25 % okamžité hmotnosti. (8) U vozidel kategorií M, N, O a L v provozu se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatiky, nejvýše však 15 % hmotnosti připadající na nápravu. Tato hodnota však může být překročena, pokud výrobce stanoví pro vozidlo a jeho určitou hmotnost rozmezí přípustných poloh těžiště nákladu a uvede tyto údaje v příručce pro uživatele vozidla. (9) U vozidel kategorií T a SS v rozsahu od provozní až po největší povolenou hmotnost nesmí být hmotnost na řízenou nápravu (měřeno při stání na vodorovné vozovce) menší než 20 % okamžité hmotnosti vozidla. U vozidel kategorie T se však připouští nižší hmotnost připadající na řízenou nápravu po namontování nástavby nebo připojení pracovního stroje při současném snížení nejvyšší rychlosti na 20 km.h-1; přitom hmotnost připadající na řízenou nápravu nesmí být menší než a) 19 % u traktorů o okamžité hmotnosti nejvýše .......... 4,50 t, b) 18 % u traktorů o okamžité hmotnosti vyšší než ........ 4,50 t. (10) U vozidel kategorií T, OT R, SS a SPT S se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatik: a) u vozidel kategorií T a OT R nejvýše 15 % hmotnosti připadající na nápravu, b) u vozidel kategorií SS a SPT S nejvýše 20 % hmotnosti připadající na nápravu, c) u traktoru po namontování nástavby nebo připojení pracovního stroje nejvýše 20 % hmotnosti připadající na nápravu. (11) Náklad na vozidle (i v soupravě) musí být rovnoměrně rozložen a řádně zajištěn vhodným technickým zařízením proti pohybu. Pokud je k připevnění nákladu použita poutací a upínací souprava, musí být v řádném technickém stavu a odpovídat ČSN EN 12195-2, ČSN EN 121953, ČSN EN 12195-4. Poutací a upínací soupravy musí počtem a umístěním odpovídat ČSN EN 121951, kde pro výpočet počtu přivazovacích prostředků lze alternativně použít za dynamický koeficient tření statický koeficient tření při současném použití koeficientu zrychlení v podélném směru rovnému 1. (12) U vozidel pohybujících se zčásti nebo zcela na pryžových pásech nesmí hodnota připadající na jednu vodící kladku na rovné vozovce překročit 2,0 t. U vozidel s největší povolenou hmotností přesahující 8 t musí být vodící kladky umístěny tak, aby u stojícího vozidla hmotnost připadající na vodící kladku zvednutou o 60 mm nebyla vyšší než dvojnásobek hmotnosti přípustné pro vodící kladku na rovné vozovce. Pásové vozidlo smí působit svou svou hmotností na vozovku mezi první a poslední vodící kladkou nejvýše 4 t na 1 m vozovky. Je-li hmotnost rozdělena na dva za sebou běžící páry pásy nebo na jednu nápravu a jeden pár pásů a je-li vzdálenost mezi středy přední a zadní dosedací plochy alespoň 3 m, může dosahovat 6 t na 1m vozovky. § 16 Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav včetně nákladu jsou
a) největší povolená šířka 1. vozidel kategorie M1 ............................. 2. vozidel kategorií M2, M3, N, O, OT R, T a C.................................... 3. vozidel s tepelně izolovanou nástavbou, u které je tloušťka stěn větší než 45 mm ..................................... 4. dvoukolových mopedů .............................. 5. ostatních vozidel kategorie L .................... 6. přípojných vozidel za dvoukolová motorová vozidla .............................. 7. samojízdných a výměnných tažených strojů, nesených pracovních strojů v soupravě s nosičem a traktorů, kolovým nebo pásovým traktorem za podmínek stanovených v § 22 odst. 4 ... .............................. 8. tramvají ......................................... b) největší povolená výška 1. vozidel, včetně sběračů tramvají a trolejbusů v nejnižší pracovní poloze ........................................ 2. vozidel kategorie L .............................. 3. vozidel kategorií N3, O4, určených pro přepravu vozidel .............................. 4. souprava tahače s návěsem ................................ 4,00
2,50 m, 2,55 m, 2,60 m, 1,00 m, 2,00 m, 1,00 m,
3,00 m, 2,65 m,
4,00 m, 2,50 m, 4,20 m, m + 2 % výšky,
c) největší povolená délka 1. jednotlivého vozidla s výjimkou autobusu a návěsu ........................................ 12,00 2. a) autobusu se dvěma nápravami .................. 13,50 m, b) autobusu se třemi a více nápravami ............................. 15,00 3. kloubového dvoučlánkového autobusu a trolejbusu .................................... 18,75 4. kloubového tříčlánkového autobusu a trolejbusu .................................... 22,00 do největší povolené délky autobusů se započítává jakákoliv odnímatelná výbava, například schrána na lyže, 5. soupravy tahače s návěsem ....................... 16,50 m, 6. soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem ........................................ 18,75 7. soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem kategorie O4 určeným pro přepravu vozidel ................................ 20,75 8. vozidla kategorie L ............................. 4,00 m, 9. tramvaje (sólo) včetně spřáhel .................. 18,00 m, 10. soupravy tramvají a kloubové tramvaje včetně spřáhel .................................. 65,00 11. soupravy traktoru s jedním přívěsem (návěsem) ....................................... 18,00 12. soupravy traktoru s přípojným pracovním strojem ............................... 18,00 13. soupravy samojízdného stroje s podvozkem pro přepravu pracovního zařízení stroje ................................. 20,00 14. soupravy se dvěma přívěsy nebo s návěsem a jedním přívěsem ..................... 22,00 Do celkové délky vozidla (jízdní soupravy) se nepočítá délka nakládacího satelitního vozíku, který je v přepravní poloze namontován vzadu na vozidle, pokud nepřesahuje vozidlo o více než 1,20 m.
m, m, m, m,
m, m,
m, m, m, m, m.
(2) Délka přípojného vozidla za dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než délka tažného vozidla, nejvýše však 2,50 m. (3) Délka zadního převisu vozidla, s výjimkou přívěsu s nápravami uprostřed, nesmí být větší než 1/3 celkové délky, nejvýše však 3,50 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla homologovaná nebo schválená podle směrnic 96/53/ES a/nebo 97/27/ES. (4) Vzdálenost předního obrysu vozidla kategorie M nebo N (včetně nástaveb) nesmí být větší než 3,00 m od středu volantu a u vozidel kategorií T, C a SS (včetně nástaveb a pracovních strojů nesených) nejvýše 4,00 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla homologovaná nebo schválená podle směrnic 96/53/ES a/nebo 97/27/ES.
(5) Pro zvláštní vozidla platí z hlediska manévrovatelnosti směrnici 97/27/ES příloze I bodech 7. 6. 1 a 7. 6. 2 přiměřeně. (6) Pro používání vozidel, která včetně nákladu pozemních komunikacích platí zvláštní právní předpisy.3)
přesahují
požadavky stanovené
uvedené
ve
rozměry,
na
§ 17 Hluk vozidel a emise znečišťujících látek (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Referenční hodnota hladiny vnějšího hluku stojícího vozidla nesmí být v průběhu provozu vozidla překročena. Způsob a zjišťování referenční hodnoty hladiny vnějšího hluku výfukového systému stojícího vozidla v provozu stanoví technický předpis.1) (2) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahuje i na vozidla s nástavbami s užívanými k provozu zvláštních zařízení trvale nebo přechodně připojených na vozidlo.
motory
(3) Při jízdě na pozemních komunikacích hladina akustického tlaku vozidel nebo souprav s nástavbami s motory užívanými k provozu zvláštních zařízení trvale nebo přechodně připojených na vozidlo musí být rovna nebo menší než mezní hodnoty stanovené pro příslušnou kategorii tažného vozidla § 25 až 28. (4) Emisní limity znečišťujících látek z motorů vozidel, které jsou stanoveny příslušnými technickými předpisy uvedenými v přílohách č. 1 a 3, nesmí být překročeny. (5) Mazaná místa podvozků musí být chráněna technickým zařízením proti přemazávání, a tím proti úkapům nebo odpadům maziva při provozu vozidla. § 18 Světelná zařízení vozidel (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Na vozidlech kategorie M, N, O, L, T, C, OT R nebo S se mohou užívat jen takové světelné zdroje a zařízení (i co do počtu), která jsou pro daný druh a kategorii vozidla předepsána nebo povolena. Světelná zařízení lze použít na vozidlech, splňují-li podmínky stanovené technickými předpisy uvedenými pro automobily a jejich přípojná vozidla v příloze č. 1, pro dvoukolová a tříkolová vozidla a jejich přípojná vozidla v příloze č. 2, pro traktory a jejich přípojná vozidla v příloze č. 3, pojízdné pracovní stroje v příloze č. 4, další zvláštní vozidla v příloze č. 5. Světelná zařízení musí být homologována. (2) Jiná světelná zařízení, než jsou předepsána nebo povolena v souladu s odstavcem 1 nebo která jsou povolena podle odstavců 3 až 5, nesmí být na vozidle použita. (3) Na vozidla je možno dodatečně montovat světelná zařízení k označení vozidel taxislužby, autoškoly, vozidel hromadné veřejné dopravy (prosvětlené směrové a číselné tabule), sanitních vozidel a vozidel policie. U sanitních vozidel se připouští užití označení světelným nápisem "ambulance" svítícím dopředu nepřerušovaným bílým světlem nebo červeným světlem, které je v činnosti výhradně při použití zvláštních výstražných světel modré barvy. U vozidel policie se připouští dopředu a dozadu svítící nápis, například "STOP", "POLICIE STOP", "POZOR KOLONA" nebo "STOP KOLONA". Tyto nápisy svítící dopředu mohou být provedeny i zrcadlově. Montáž je možná pouze za předpokladu, že nebudou vyzařovat v úhlu 15 stupňů směrem ven od obrysu vozidla dopředu červené světlo a dozadu bílé světlo, (s výjimkou nápisu "ambulance" společně s použitím zvláštních výstražných světel modré barvy nebo nápisů na vozidlech policie České republiky a obecní policie). Tato zařízení musí být na vozidle umístěna tak, aby nebyl narušen výhled z místa řidiče ani stanovená geometrická viditelnost ostatních světelných zařízení, která vyzařují nepřerušované světlo neproměnné barvy a jejich montáž je schválena. Za montáž světelného zařízení podléhajícího schválení se považuje i dodatečná montáž odrazek, odrazných fólií, obrysového značení vozidel apod. Montáž těchto zařízení musí plnit požadavky technických předpisů. Desky zadního značení těžkých a dlouhých vozidel musí být homologovány podle předpisu EHK č. 70 a desky zadního značení pomalých vozidel musí být homologovány podle předpisu EHK č. 69 a materiály obrysového značení s vratným odrazem musí být homologovány podle předpisu EHK č. 104. (4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro světelná zařízení vyzařující světlo bílé barvy určená a) k osvětlení ložné plochy vozidla, b) k osvětlení spojovacího zařízení pro přípojná vozidla, c) na zádi tahačů návěsů k osvětlení návěsů při zapojování vozidel do souprav, d) k osvětlení přívěsného nářadí pro práce výlučně mimo pozemní komunikace,
e) hledací světlomet, f) pracovní světlomety, tato zařízení není přípustné užívat za obvyklého silničního provozu. Jejich činnost musí být signalizována v zorném poli řidiče nepřerušovaně svítícím sdělovačem žluté barvy. (5) Vozidla, která nejsou vybavena vlastním vnějším světelným zařízením (pracovní stroje apod.), musí být pro provoz na pozemních komunikacích vybavena soupravou přenosných světelných zařízení (obrysová, brzdová a směrová světla), která splňují požadavky pro příslušnou kategorii vozidla. U tažených vozidel musí být souprava světelných zařízení opatřena propojovacím kabelem, odpovídající délky, se zástrčkou umožňující propojení s tažným vozidlem. Držáky této soupravy musí být umístěny tak, aby po nasazení soupravy byly splněny požadavky na umístění světelných zařízení na vozidle. § 19 Provoz vozidel poháněných zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Při provozu a obsluze vozidel poháněných zkapalněným ropným plynem (dále jen "LPG") nebo stlačeným zemním plynem (dále jen "CNG") musí provozovatelé dodržovat tyto podmínky: a) při úniku plynu a poruše plynového zařízení musí být neprodleně uzavřeny uzavírací ventily tlakových nádob, b) uzavírací ventily musí být uzavřeny i po ukončení pracovní směny vozidla, pokud nejsou zajištěny samočinně, c) v kabině vozidla při plnění tlakových nádob, ošetřování a údržbě vozidla je zakázáno kouřit a zacházet s otevřeným ohněm, u vozidel vybavených nezávislým topením musí být toto mimo provoz, d) obsah plynových nádob je dovoleno vypouštět jen do volného prostoru, kde nehrozí vznícení vypouštěného plynu, nebo do nádob k tomu určených, e) je zakázáno vjíždět do uzavřených skladovacích, garážních a obdobných prostorů, u nichž není výslovně povolen vjezd vozidel poháněných LPG nebo CNG, f) tlakové nádoby na vozidle nesmí být vystaveny působení vnějších zdrojů tepla, g) v případě, že v průběhu jízdy (provozu) vozidla vznikne závada uvedená v § 20 odst. 2, musí být vozidlo ihned odstaveno a učiněna bezpečnostní opatření. (2) V návodu k obsluze vozidla poháněného LPG nebo CNG musí být uvedeno upozornění, aby řidiči a jiné osoby obsluhující vozidlo byly seznámeni s podmínkami uvedenými v odstavci 1, s bezpečnostními pokyny a s návodem postupu v případě dopravní nehody. Vozidlo poháněné LPG nebo CNG, jakož i vozidlo s vestavěným plynovým zařízením sloužícím k jiným účelům než k pohonu musí být opatřeno nálepkou umístěnou na zadní části vozidla v pravém horním, popřípadě dolním rohu s nápisem "LPG" nebo "CNG". § 20 Technická nezpůsobilost plynového zařízení (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Při zjištění zařízení z provozu.
závady
plynového
zařízení
provozovatel
musí
vyřadit
ihned
toto
(2) Za závady plynového zařízení se pokládá a) unikání plynu z kterékoliv části plynového zařízení a porucha odvětrávacího systému, b) trvalé odpouštění plynu pojistnými ventily, c) trhlina nebo poškození, které by mohly způsobit unikání plynu, d) porucha redukčního zařízení, regulátoru tlaku, směšovače tlakoměru, uzavíracích nebo zpětných ventilů a upevnění nádob,
nebo
vstřikovacích
ventilů,
e) dochází-li k průtoku plynu do směšovače nebo vstřikovacích ventilů při vypnutém motoru, f) překročení přípustných limitů znečišťujících látek ve výfukových plynech. (3) Plynový pohon musí být vyřazen z provozu, jestliže není provedena zkouška tlakových nádob nebo byl vyměněn schválený díl systému za neschválený.
periodická
§ 21 Kola, pneumatiky a protiskluzové řetězy (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Pneumatiky musí být pro každý typ vozidla použity tak, aby jejich konstrukce, provedení, rozměry a huštění odpovídaly podmínkám provozu, zejména největší povolené hmotnosti vozidla (povoleným zatížením připadajícím na nápravy) a jeho nejvyšší konstrukční rychlosti (rychlostní kategorie pneumatik musí být shodná nebo vyšší, než je nejvyšší konstrukční rychlost vozidla). (2) V případě použití zimních pneumatik (M+S) s nižší kategorií rychlosti, než je nejvyšší konstrukční rychlost vozidla, je nutno na tuto skutečnost upozornit dodatkovým označením formou nálepky, která musí být v zorném poli řidiče. Údaj na nálepce stanovuje nejvyšší přípustnou rychlost vozidla s namontovanými zimními pneumatikami, která nesmí být při provozu vozidla překročena. Upozornění formou nálepky může být nahrazeno zařízením trvale nainstalovaným ve vozidle (například palubním počítačem). (3) Na vozidle, pokud při schválení technické způsobilosti typu není stanoveno jinak, smí být používány pouze pneumatiky určené pro daný typ vozidla výrobcem vozidla a výrobcem pneumatik. Nosnost pneumatik nesmí být nižší než povolené zatížení připadající na kolo (nápravu) vozidla. Jako náhradního kola s pneumatikou může být použito pro nouzové dojetí kola s pneumatikou jiné nebo zvláštní konstrukce nebo jiného rozměru, určeného pro tento účel výrobcem vozidla a výrobcem pneumatik. Tato kola musí být homologována podle předpisu EHK č. 64 nebo směrnice 92/23/EHS. (4) Pneumatiky musí provozovatel vozidla udržovat vždy řádně nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem vozidla. Huštění předepsané výrobcem pneumatik nesmí být překročeno. U dvojité montáže kol musí být ventily uspořádány pro huštění vnitřní pneumatiky a kola provedena tak, aby bylo možné tlak vzduchu v pneumatice měřit nebo upravovat ze strany vnějšího kola, bez demontáže kol nebo jiné obtížné manipulace. Náhradní pneumatiky musí být nahuštěny nejméně na tlak odpovídající nejvyššímu předepsanému huštění pneumatik na vozidle. (5) Pláště pneumatik nesmí mít na svém vnějším obvodu (oblast koruny, ramene, boku a patky pláště) trhliny nebo poškození, které obnažují kostru nebo ji narušují. Činná plocha pláště pneumatiky v provozu musí mít po celém obvodu a celé šíři vrchního běhounu jasně viditelný dezén s hloubkou hlavních dezénových drážek nebo zářezů u mopedů nejméně 1,0 mm a u vozidel ostatních kategorií nejméně 1,6 mm. Hlavními dezénovými drážkami se rozumějí drážky opatřené indikátory opotřebení (označené zkratkou TWI). U pneumatik pro osobní automobily kategorie M1 se hlavními dezénovými drážkami rozumějí drážky opatřené indikátory opotřebení TWI. (6) Vzájemný rozdíl vnějších průměrů jednotlivých nezatížených pneumatik nápravě nebo ve dvojité montáži nesmí být větší než 1,5 % vnějšího průměru.
na
téže
(7) Obnovené pláště pneumatik vozidel kategorií M a N a jejich přípojných vozidel musí splňovat požadavky předpisu EHK č. 108 nebo předpisu EHK č. 109 a musí být podle něj homologovány. (8) Obnovené pláště pneumatik nesmí být použity na přední nápravě autobusů třídy II a třídy III (vozidla kategorií M 2 a M3) a dále nesmí být použity na vozidlech pro přepravu nebezpečných nákladů definovaných v části 9 bodu 9. 1. 2 dohody ADR. (9) Pneumatiky pro vozidla kategorií M a N a jejich přípojná vozidla mohou být opravovány pouze odborně, přičemž se vychází z doporučené normy (např. ČSN 63 1910, ČSN 63 1912, NSPP-01-93). Pro nouzové dojetí mohou být provedeny opravy pomocí schválených přípravků aplikovaných vstřiknutím roztoku do pneumatiky nebo předvulkanizovanými opravnými materiály bez demontáže pláště. Je nepřípustné použití duše do neopraveného bezdušového pláště. Opravené pláště mohou být použity ve stejné nebo nižší kategorii rychlosti a nosnosti. Při změně kategorie rychlosti nebo nosnosti musí být původní označení odstraněno a nahrazeno novým trvalým označením. Není-li možno po opravě použít plášť jako bezdušový, musí být označení TUBELESS na obou bočnicích odstraněno. Připouští se použití duší v případě drobných průpichů či drobných poškození patek s následnou ztrátou těsnosti bezdušového pláště. (10) Drážky dezénu plášťů označených výrobcem pneumatik určených pro vozidla kategorií M2, M3, N a jejich přípojná vozidla smějí být dodatečně prohloubeny jen způsobem předepsaným výrobcem pneumatik. Na obou stranách bočnice pneumatiky musí být vyznačen symbol Théta průměr kroužku je nejméně 20 mm nebo nápis "REGROOVABLE". Prohlubování drážek dezénu plášťů pneumatik osobních automobilů není dovoleno. (11) Není dovoleno používání pneumatik s protiskluzovými hroty pro všechna vozidla, s výjimkou vozidel záchranné služby. Tento zákaz platí i pro vozidla v mezinárodním provozu. (12) Na vozidla se mohou montovat protiskluzové řetězy nebo obdobná zařízení jen schváleného typu, která jsou dodávána při prodeji s návodem k montáži a s uvedením rozměrů pneumatik, na které mohou být namontovány.
(13) Na vozidle se nesmí, s výjimkou nouzového dojetí, současně použít pneumatiky různých rozměrů a konstrukcí, pokud při schválení technické způsobilosti není stanoveno jinak. Na téže nápravě musí být používány pouze shodné pneumatiky. Konstrukcí pneumatiky se rozumí konstrukce diagonální, radiální, smíšená (BIAS BELTED). Shodnou pneumatikou se rozumí pneumatika stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a značky. Druhem dezénu pneumatiky se rozumí dezén letní a dezén zimní, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M+S, M.S, M/S nebo MS; za zimní dezén se považuje též speciální dezén, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení ET, ML nebo MPT. § 22 Provoz zvláštních vozidel (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Při provozu na pozemních komunikacích musí být pracovní nástroje zvláštního vozidla přepravovány jen ve schválené přepravní poloze. Zvláštní vozidlo nesmí být zdrojem znečištění nebo poškození komunikace. Jeho zásobníky, pracovní nástroje (např. nakládací lopata, paletizační vidle) musí být prázdné, tj. bez náplně, nákladu, břemene apod. (2) Pracovní stroje samojízdné nebo traktory v agregaci s pracovním strojem přípojným nebo neseným nebo výměnnou nástavbou, jejichž celková šířka je větší než 2,55 m nebo neplní požadavky z hlediska vnějších výčnělků musí mít vždy v činnosti vnější osvětlení s potkávacími světly i za nesnížené viditelnosti. (3) Podmínky provozu vozidel, jejichž rozměry, hmotnosti a zatížení náprav překračují hodnoty stanovené touto vyhláškou, jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.3) (4) Je-li traktor vybaven dvojmontáží kol zadní nápravy nebo jinak překračuje šířku 2,55 m, musí být vybaven výstražnými štíty vyznačujícími obrys vozidla, zvláštním výstražným světelným zařízením oranžové barvy, které musí být uvedeno do činnosti, snižuje se jeho maximální rychlost na 20 km.h-1. Za snížené viditelnosti není jeho provoz povolen v případě, že vyznačení obrysů neplní požadavky § 23, nebo je namontovaným pracovním zařízením omezena geometrická viditelnost světelných zařízení traktoru, nebo bylo toto omezení stanoveno při schválení namontovaného pracovního zařízení. Za traktor může být zapojen pouze přípojný nebo nesený stroj, nikoliv přívěs nebo návěs. (5) Traktor agregovaný s čelně neseným strojem nebo čelně namontovanou výměnnou nástavbou zakrývající světlomety traktoru musí být vybaven doplňkovými potkávacími světlomety, které musí být při provozu na pozemních komunikacích uvedeny do činnosti. Doplňkové světlomety musí splňovat podmínky stanovené předpisem EHK č. 86 nebo směrnicí 78/933/EHS 2009/61/ES. (6) Na pozemních komunikacích se mohou provozovat pásová vozidla jen tehdy, opatřena pryžovými pásy nebo kovovými pásy s pryžovými bloky na opěrných plochách; nosné kladky samostatně odpruženy a opatřeny pryžovými obručemi, o minimální výšce Pryžové bloky nebo obruče nesmí být tvrdší než 70 Shore. Připouští se použití i materiálů s ekvivalentními vlastnostmi.
jsou-li jsou-li 40 mm. jiných
(7) Na pozemních komunikacích se mohou provozovat sněžná pásová vozidla (rolby, sněžné skútry) jen v případě, že povrch komunikace je pokryt dostatečně silnou vrstvou sněhu tak, aby se záběrové lišty pásů nedotýkaly povrchu vozovky. (8) Použití zvláštních výstražných světelných zařízení se řídí podle § 24. (9) Pracovní světlomety a obdobná světelná zařízení podle § 18 odst. 4 nelze používat v běžném silničním provozu. (10) Spojitelnost vozidel do jízdních souprav a jejich provoz se řídí podle § 14 až 16. (11) Vozidla, která z hlediska konstrukce nemohou být vybavena vlastním vnějším světelným zařízením, musí být v provozu vybavena soupravou přenosných světelných zařízení podle § 18 odst. 5, případně podle přílohy č. 4 čl. 33. (12) Vyznačení obrysů musí být provedeno podle § 23 odst. 2. (13) U vozidel nebo souprav, u kterých vzdálenost předního obrysu od středu volantu přesahuje 4,00 m, musí být jejich výjezd z míst ležících mimo silnici, průjezd nepřehlednými křižovatkami apod. zajištěn pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. (14) U souprav traktoru a pracovního stroje musí být zajištěn výhled zpětnými zrcátky traktoru. Dokonalý výhled je nutno zajistit v případě potřeby prodloužením držáků zrcátek apod. (15) Pro stroje nebo soupravy, které nesplňují předepsané požadavky z hlediska vnějších výčnělků a osvětlení, mohou být stanoveny další podmínky, případně zakázán jejich provoz za snížené viditelnosti. Tato omezení jsou uvedena v technickém průkazu nebo v technickém
osvědčení. § 23 Vyznačení obrysů vozidel a jejich souprav (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Nákladní automobily a autobusy kapotového nebo polokapotového provedení o celkové hmotnosti nejméně 5,50 t musí mít vpředu v zorném poli řidiče zařízení (tykadla) pro vyznačení největší šířky vozidla nebo soupravy. Toto zařízení musí být snadno poddajné minimálně ve směru jízdy vozidla nebo musí být na vozidle upevněno poddajně. Poddajností se rozumí možnost vychýlení tohoto zařízení silou 45 N působící na volný konec tykadla. (2) Vozidla a pracovní stroje samojízdné, jejichž šířka je větší než 2,55 m, u vozidel s tepelně izolovanou nástavbou větší než 2,60 m, pracovní stroje přípojné a nesené, speciální automobily kategorie N a pracovní stroje samojízdné vykonávající práci za jízdy nebo za stání v jízdní dráze musí být na předních a zadních čelních plochách co nejblíže k dolním a bočním obrysům vozidla označena červenými a bílými pruhy, stejně širokými, směřujícími od podélné střední roviny vozidla pod úhlem 45 st. dolů. Šířka barevného pruhu musí být v rozmezí 70 až 100 mm. Označení je provedeno (s výjimkou vozidel, u kterých je provoz za snížené viditelnosti zakázán) z retroreflexního materiálu třídy 2 podle ČSN EN 12899-1. Minimální plocha tohoto označení musí být 4x 0,10 M2, přičemž tato plocha musí mít tvar pravoúhelníka o délce strany nejméně 250 mm. V případech, kdy konstrukce vozidla nedovoluje vyznačení výstražných barevných pruhů na pevné části vozidla, je možno označení provést na odnímatelných štítech, které jsou při přepravě na pozemních komunikacích na vozidlo připevněny. § 24a Zvláštní výstražná světelná a zvuková zařízení (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Jedním nebo více zvláštními výstražnými světelnými zařízeními vyzařujícími světlo oranžové barvy schváleného typu (provedení) musí být kromě předepsaných světelných zařízení vnějšího osvětlení vybaveny a) motorová a přípojná vozidla vykonávající práci za jízdy nebo vykonávající práci při stojícím vozidle na vozovce nebo krajnici, b) motorová a přípojná vozidla, která svými rozměry nebo hmotností přesahují míru stanovenou v § 15 a 16, pokud to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla, c) motorová a přípojná vozidla, která se svým nákladem přesahují limitní hodnoty stanovené v § 15 a 16, pokud to určí orgán, který vydal povolení k zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle zvláštního právního předpisu,3) d) motorová a přípojná vozidla, pro něž to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti přestavby nebo jednotlivého vozidla, e) pracovní stroje samojízdné a přípojné, jejichž šířka přesahuje hodnotu 3,00 m nebo pro něž to stanoví ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla. (2) Traktory mohou mít trvale namontováno zvláštní výstražné světelné zařízení oranžové barvy, které však smí být uvedeno do činnosti, pouze nastane-li některý z případů uvedených v odstavci 1 písm. a) až e). (3) Činnost zvláštního výstražného světelného zařízení vyzařující světlo modré nebo oranžové barvy a činnost doplňkových zvláštních výstražných svítilen vyzařující přerušovaný tok světla modré nebo oranžové barvy jsou nezávislé na ostatních světelných zařízeních vnějšího osvětlení vozidla a jsou snadno a spolehlivě kontrolovatelná z místa řidiče sdělovačem žluté barvy, mimo světel oranžové barvy upevněných na karoserii vozidla pomocí magnetu nebo vakuové přísavky bez samostatného vypínače. (4) Barvou zvláštního výstražného světla modré nebo oranžové barvy zvláštní povaha vozidel a jejich postavení vůči všem účastníkům provozu komunikacích.
se na
vyjadřuje pozemních
(5) Zvláštní výstražné světelné zařízení je umístěno, pokud je to možné, na nejvyšším místě karoserie nebo nástavby nebo co nejblíže nejvyššímu místu, a to přibližně v podélné střední rovině vozidla nebo přibližně symetricky po obou stranách této roviny. (6) Zvláštní výstražná světelná zařízení jsou umístěna na vozidle tak, aby vždy jedno bylo přímo viditelné z kteréhokoliv místa na vodorovné rovině 1 m nad vozovkou, vzdáleného 20
m od tohoto světelného zdroje. (7) Zvláštní výstražná světelná zařízení vyzařující světlo modré barvy mohou být na vozidle doplněna nejvíce jedním párem doplňkových zvláštních výstražných svítilen vyzařujících přerušovaný tok světla modré barvy schváleného typu vpředu svítících a umístěných symetricky k podélné svislé rovině, které jsou umístěny svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne níže než 400 mm a svým nejvyšším bodem činné svítící plochy ne výše než 1500 mm nad rovinou vozovky. Zvláštní výstražné světelné zařízení vyzařující světlo modré barvy je vždy doplněno zvláštním zvukovým výstražným zařízením vydávajícím zvukové znamení se spojitě proměnnou výškou tónu (sirénou). Frekvence změn výšky tónu mohou být proměnné. (8) Zvláštní výstražná světelná zařízení vyzařující světlo oranžové barvy mohou být doplněna nejvíce pěti kusy doplňkových zvláštních výstražných svítilen vyzařujících přerušovaný tok světla oranžové barvy schváleného typu vpředu a vzadu umístěných symetricky k podélné svislé rovině. Umísťují se svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne níže než 400 mm nad rovinou vozovky. Svítilny je nutno na vozidle uspořádat v jedné řadě horizontálně tak, že horní hrana činné svítící plochy svítilen může přesahovat horní obrys vozidla nejvýše o svoji výšku. Mohou být nahrazeny třinácti kusy doplňkových zvláštních výstražných svítilen schváleného typu vyzařujících přerušovaný tok světla oranžové barvy vpředu a vzadu umístěných symetricky k podélné svislé rovině. Svítilny musí být umístěny svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne níže než 400 mm nad rovinou vozovky. Uspořádání svítilen může být do čtverce s boční a spodní hranou nejvíce se čtyřmi svítilnami. Čtverec je umístěn na vozidle tak, že horní hrana činné svítící plochy horních svítilen nesmí přesahovat horní obrys vozidla. Pokud jsou svítilny použity také na přípojném vozidle, může být jejich počet až 24. Zvláštní výstražné světelné zařízení vyzařující světlo oranžové barvy nemůže být doplněno zvláštním zvukovým výstražným zařízením. (9) Zvláštní výstražná světelná zařízení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 65 a musí být podle něho homologována. Doplňkové výstražné svítilny musí být schváleny. Vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým zařízením doplněným zvláštním výstražným světelným zařízením modré barvy, stanoví zvláštní právní předpis. 4) (10) K montáži na vozidlo může být použito jen schválené zvláštní zvukové výstražné zařízení. Na vozidle se umísťuje tak, aby při provozu za jakýchkoliv podmínek nedocházelo k jeho poškození nebo změně zvukových vlastností. Spodní úroveň hladiny zvuku těchto zařízení je stanovena nejméně na 105 dB(A). (11) Vozidla vybavená zvláštním výstražným zvukovým zařízením doplněným zvláštním výstražným světelným zařízením modré barvy mohou být dále vybavena obrysovým značením s vratným odrazem homologovaným podle předpisu EHK č. 104 v zájmu viditelnosti těchto vozidel s ohledem na zvláštní charakter jejich užívání v provozu na pozemních komunikacích. § 24b Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí (K § 2 odst. 12 a 13, § 3 odst. 4 zákona) (1) Rozdělení vozidel do jednotlivých kategorií je uvedeno v příloze 18 této vyhlášky. (2) Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro kategorie M, N a O část B, přílohy II směrnice 2007/46/ES, pro kategorii L kapitola 1, článek 2 směrnice 2002/24/ES a pro kategorii T, C a R kapitola A, přílohy II směrnice 2003/37/ES. Pro ostatní kategorie se použijí přiměřeně podmínky kapitoly A, přílohy II směrnice 2003/37/ES.
§ 25a Vzory dokumentů (k § 27 odst. 3 a 4 zákona) (1) Vzor zkušebního protokolu potvrzujících plnění technických požadavků silničních vozidel, pro něž je požadováno typové schválení technické způsobilosti a jejich shodnost s přiloženou dokumentací je uveden v příloze č. 20 této vyhlášky.
§ 25b Technické požadavky na konstrukci typu vozidel kategorií M, N, O (K § 2 odst. 8 zákona, § 16 odst. 8, § 19 odst. 3, § 23 odst. 4, § 24 odst. 5 zákona) (1) Technické požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 platí pro všechna vozidla kategorií M a N poháněná spalovacím motorem nebo elektromotorem určená k užívání na pozemních
komunikacích, která mají nejvyšší konstrukční rychlost přesahující 25 km.h-1, a pro vozidla kategorie O. Technické požadavky platí i pro nedokončená vozidla. (2) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidel uvedených v odstavci 1 platí, že a) každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek vozidla musí splňovat požadavky podle § 12, b) u systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla, pro jehož typové schválení není předpis EHK, se vyžaduje buď schválení podle technických požadavků stanovených v technických přílohách příslušné směrnice EHS/ES nebo homologace podle ustanovení této směrnice, c) homologace typu vozidla jako celku podle směrnice 70/156/EHS nebo 2007/46/ES nahrazuje všechny dílčí homologace podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES. (3) Požadavky na vozidla vyráběná v malé sérii nebo na jednotlivě vyrobená vozidla kategorií M, N a O jsou uvedeny v příloze č. 6. (4) Pro vozidla uvedená v odstavci 1, která mají nejvyšší konstrukční rychlost nejvýše 25 km.h-1, určí ministerstvo podle konkrétního případu, který z požadavků uvedených v odstavcích 2 a 3 se na tato vozidla uplatní. (5) Maximální počet vozidel uváděných na trh v malých sériích je uveden v příloze XII směrnice 2007/46/ES. (6) Postup pro ověření opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel a plnění technických požadavků těmito vozidly je uveden v článku 12 kapitoly IV směrnice 2007/46/ES. (7) Ověření dostatečnosti opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel provedené na žádost schvalovacího orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, který vede řízení o schválení typu, musí mít náležitosti uvedené v příloze X směrnice 2007/46/ES. (8) Náležitosti sdělení Ministerstva dopravy jinému schvalovacímu orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru o dostatečnosti opatření zajišťujících shodnost výroby jsou uvedeny v příloze X směrnice 2007/46/ES. (9) ES prohlášení o shodě se vydává ke každému vozidlu, jehož typ byl schválen dle směrnice 2007/46/ES. Náležitosti tohoto prohlášení jsou uvedeny v příloze IX směrnice 2007/46/ES. (10) Změny certifikátu ES o schválení typu se vyznačují vydáním nového certifikátu dle přílohy VI směrnice 2007/46/ES.
§ 26 Technické požadavky na konstrukci typu vozidel kategorie L (K § 2 odst. 8 zákona, § 16 odst. 8, § 19 odst. 3, § 23 odst. 4, § 24 odst. 5 zákona) (1) Technické požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 platí pro všechna vozidla kategorie L poháněná spalovacím motorem nebo elektromotorem, která jsou určena k užívání na pozemních komunikacích, a pro jejich přípojná vozidla. Technické požadavky platí i pro nedokončená vozidla. (2) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidel uvedených v odstavci 1 platí, že a) každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek musí splňovat požadavky podle § 10, b) u systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla, pro jehož typové schválení není homologační předpis, se vyžaduje buď schválení podle technických požadavků stanovených v technických přílohách příslušné směrnice EHS/ES nebo homologace podle ustanovení této směrnice, c) homologace typu vozidla jako celku podle směrnice 92/61/EHS nebo 2002/24/ES nahrazuje všechny dílčí homologace podle homologačních předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES. (3) Požadavky na vozidla vyráběná v malé sérii nebo na jednotlivě vyrobené vozidlo kategorie L jsou uvedeny v příloze č. 6. (4) Maximální počet vozidel uváděných na trh v malých sériích je uveden v článku 15 směrnice 2002/24/ES. (5) Postup pro ověření opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel a plnění technických požadavků těmito vozidly je uveden v příloze VI směrnice 2002/24/ES.
(6) Ověření dostatečnosti opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel provedené na žádost schvalovacího orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, který vede řízení o schválení typu, musí mít náležitosti uvedené v příloze VI směrnice 2002/24/ES. (7) Náležitosti sdělení Ministerstva dopravy jinému schvalovacímu orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru o dostatečnosti opatření zajišťujících shodnost výroby jsou uvedeny v příloze VI směrnice 2002/24/ES. (8) ES prohlášení o shodě se vydává ke každému vozidlu, jehož typ byl schválen dle směrnice 2002/24/ES. Náležitosti tohoto prohlášení jsou uvedeny v příloze IV směrnice 2002/24/ES. (9) Změny certifikátu ES o schválení typu se vyznačují vydáním nového certifikátu dle přílohy III směrnice 2002/24/ES.
§ 27 Technické požadavky na konstrukci typu vozidel kategorií T, C a R (K § 2 odst. 8 zákona, § 16 odst. 8, § 19 odst. 3, § 23 odst. 4, § 24 odst. 5 zákona) (1) Technické požadavky na konstrukci typu vozidel kategorií T, C a OT R jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidla podle odstavce 1 platí, že a) každý systém, konstrukční požadavky podle § 12,
část
nebo
samostatný
technický
celek
vozidla
musí
splňovat
b) homologace typu vozidla jako celku podle směrnice 74/150/EHS nebo 2003/37/ES nahrazuje všechny dílčí homologace podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES. (3) Požadavky na vozidla vyráběná v malé sérii nebo na jednotlivě vyrobené vozidlo kategorie T, C a OT R jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce. (4) Maximální počet vozidel uváděných na trh v malých sériích je uveden v příloze V směrnice 2003/37/ES. (5) Postup pro ověření opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel a plnění technických požadavků těmito vozidly je uveden v článku 13 směrnice 2003/37/ES. (6) Ověření dostatečnosti opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel provedené na žádost schvalovacího orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, který vede řízení o schválení typu, musí mít náležitosti uvedené v příloze IV směrnice 2003/37/ES. (7) Náležitosti sdělení Ministerstva dopravy jinému schvalovacímu orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru o dostatečnosti opatření zajišťujících shodnost výroby jsou uvedeny v příloze IV směrnice 2003/37/ES. (8) ES prohlášení o shodě se vydává ke každému vozidlu, jehož typ byl schválen dle směrnice 2003/37/ES. Náležitosti tohoto prohlášení jsou uvedeny v příloze III směrnice 2003/37/ES. (9) Změny certifikátu ES o schválení typu se vyznačují vydáním nového certifikátu dle přílohy II, kapitoly C směrnice 2003/37/ES.
§ 28 Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel kategorií SS, SP a pracovních strojů nesených (K § 2 odst. 8 zákona, § 16 odst. 8, § 19 odst. 3, § 23 odst. 4, § 24 odst. 5 zákona) (1) Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel kategorií pracovních strojů nesených SN jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
SS,
SPT
S
a
(2) Požadavky na stroje kategorií SS, SPT S a SN vyráběné v malé sérii nebo jednotlivě vyrobené jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce. (3) Maximální počet vozidel uváděných na trh v malých sériích je uveden v příloze
V směrnice 2003/37/ES. (4) Postup pro ověření opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel a plnění technických požadavků těmito vozidly je uveden v článku 13 směrnice 2003/37/ES. (5) Ověření dostatečnosti opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel provedené na žádost schvalovacího orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, který vede řízení o schválení typu, musí mít náležitosti uvedené v příloze IV směrnice 2003/37/ES. (6) Náležitosti sdělení Ministerstva dopravy jinému schvalovacímu orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru o dostatečnosti opatření zajišťujících shodnost výroby jsou uvedeny v příloze IV směrnice 2003/37/ES. (7) ES prohlášení o shodě se vydává ke každému vozidlu, jehož typ byl schválen dle směrnice 2003/37/ES. Náležitosti tohoto prohlášení jsou uvedeny v příloze III směrnice 2003/37/ES. (8) Změny certifikátu ES o schválení typu se vyznačují vydáním nového certifikátu dle přílohy II, kapitoly C směrnice 2003/37/ES.
§ 29 Technické požadavky na konstrukci jednonápravových traktorů s přívěsy a speciální nosiče pracovních adaptérů (K § 78 odst. 1 zákona, § 16 odst. 8, § 19 odst. 3 zákona) (1) Jednonápravový traktor je vozidlo s poháněnou nápravou řiditelné pomocí řídítek, které lze užít v provozu na pozemních komunikacích pouze s přívěsem, s nímž traktor tvoří jízdní soupravu. Řidič při řízení sedí na sedadle přívěsu. Při řízení nesmí být možná taková poloha řídítek traktoru, která by znemožňovala současné držení obou rukojetí. (1) Technické požadavky na konstrukci jednonápravových traktorů s přívěsy speciálních nosičů pracovních adaptérů jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Požadavky na vozidla vyráběná v malé sérii nebo jednonápravový traktor s přívěsem jsou uvedeny v příloze č. 8.
na
jednotlivě
a
vyrobenýá
(3) Maximální počet vozidel uváděných na trh v malých sériích se použije přiměřeně ustanovení přílohy V směrnice 2003/37/ES. (4) Postup pro ověření opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel a plnění technických požadavků těmito vozidly se použije přiměřeně článku 13 směrnice 2003/37/ES. (5) Ověření dostatečnosti opatření vedoucích k zajištění shodnosti výroby vozidel provedené na žádost schvalovacího orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, který vede řízení o schválení typu, musí mít náležitosti uvedené v příloze IV směrnice 2003/37/ES. (6) Náležitosti sdělení Ministerstva dopravy jinému schvalovacímu orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru o dostatečnosti opatření zajišťujících shodnost výroby se uvedou přiměřeně v souladu s přílohou IV směrnice 2003/37/ES.
§ 30a Technické požadavky na jízdní kola, potahová vozidla a ruční vozíky Technická způsobilost jízdních kol, potahových vozidel a ručních vozíků se neschvaluje. Podmínkou pro jejich užití v provozu na pozemních komunikacích je splnění technických požadavků uvedených v příloze č. 13. § 30b Technické požadavky na náhradní díly (K § 75 odst. 2 zákona) Technické požadavky na náhradní díly, na které se vztahuje schvalování typu, jsou popsány v jednotlivých předpisech EHK/ES uvedených v příloze 1 této vyhlášky.
ČÁST ČTVRTÁ PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA § 31 Podmínky pro přestavbu silničního vozidla (K § 74 odst. 1 zákona) (1) Přestavěné vozidlo musí po přestavbě splňovat technické požadavky, které byly platné v době jeho výroby, nebo technické požadavky pozdějších předpisů uvedených v předpisové základně pro typ vozidla příslušného druhu a kategorie. (2) Při povolování přestavby jednotlivého vozidla se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti jednotlivého vozidla a při povolování hromadné přestavby vozidel, tj. více než 5 kusů vozidel jednoho typu, se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti typu vozidla. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ministerstvo přestavbu vozidla povolí, jestliže přestavěné vozidlo nebo jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, do nichž přestavba zasáhla, splňují i po přestavbě technické požadavky stanovené v předpisové základně podle odstavce 1. (4) Pokud se při přestavbě vozidla mění číslo VIN, posoudí příslušný registrační úřad, jakým způsobem se uvedené číslo vyznačí na nové nebo změněné konstrukční části vozidla. Pokud je na nahrazující konstrukční části vyznačeno číslo VIN z jiného vozidla, toto se vždy znehodnotí, například přeražením křížky tak, aby zůstalo nadále identifikovatelné. Číslo VIN vozidla, u kterého se mění konstrukční část, se pak vyrazí v blízkosti čísla znehodnoceného, a to v případě, že se jedná o konstrukční část prohlášenou výrobcem za záměnnou. V případě, že konstrukční část záměnná není a jde o přestavbu vozidla, vyrazí výrobce úředně přidělené číslo. Způsob vyznačení je nutno vždy uvést v dokladech vozidla. (5) Pokud lze přestavěné vozidlo zařadit do více kategorií, stanoví jeho kategorii ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž nesmějí být dotčena ustanovení § 73 odst. 4 zákona.
ČÁST PÁTÁ VÝBAVA VOZIDLA § 32 Povinná výbava motorových a přípojných vozidel (K § 76 odst. 1 zákona) (1) Pro vozidla kategorií M a N se požaduje vždy tato výbava: a) náhradní elektrické pojistky, po jedné od každého užitého druhu, pokud jsou v elektrické instalaci používány, b) po jedné náhradní žárovce výměnného zdroje světla od každého druhu užívaného v zařízeních k vnějšímu osvětlení a ke světelné signalizaci a nářadí nutné k jejich výměně, s výjimkou zvláštního světelného výstražného zařízení, c) příruční zvedák o nosnosti rovnající se alespoň největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu nejvíce zatížené nápravy vozidla nebo jízdní soupravy nebo rovnající se hmotnosti zvedané části vozidla z největší technicky přípustné hmotnosti vozidla při zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro použití zvedáku, d) klíč na matice (šrouby) kol vozidla, e) náhradní kolo (ráfek s pneumatikou), které je dostatečně upevněno v držáku zajišťujícím, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; v případě, kdy je na vozidle použito více rozměrů kol, musí být náhradní kolo použitelné pro všechny tyto rozměry nebo musí být vozidlo vybaveno náhradními koly pro všechny rozměry. (2) Povinnost podle odstavce 1 písm. c) a d) a povinnost vybavení vozidla náhradními
koly rozměrů podle písmene e) se nevztahuje na a) vozidla, která mají opatřena všechna kola pneumatikami zvláštní konstrukce umožňující nouzové dojetí po defektu s indikací defektu v kterékoliv z pneumatik nebo u vozidel kategorií M a N s indikací defektu v kterékoliv z pneumatik, která jsou vybavena prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí, b) městské autobusy, zásahové požární automobily a komunální vozidla, která jsou provozována na omezeném území v operativním dosahu servisních služeb svého provozovatele, c) vozidla, která jsou vybavena prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí; u vozidel kategorie N2, N3, M2 a M3 vybavení prostředky pro bezdemontážní opravu může být nahrazeno patřičným smluvním vztahem, na jehož základě bude zajištěna oprava poškozené pneumatiky nepřetržitě na celém území České republiky; toto ustanovení platí pro vozidla kategorie M1 a N1 uvedená do provozu před 15. září 2009 pouze se souhlasem výrobce nebo pro vozidla kategorie M1 a N1 stejného typu jako vozidla, která se uvádí na trh jako nová bez náhradního kola v souladu s touto vyhláškou. Toto ustanovení platí obdobně i na přípojná vozidla v soupravě s vozidly kategorie M a N. (3) Pro vozidla kategorií T a SS platí ustanovení odstavce 1 s výjimkou písmen c), d) a e), pro jednonápravové traktory s přívěsy ustanovení odstavce 1 neplatí. (4) Přívěsy a návěsy s výjimkou vozidel kategorií 01 a OT1 R1 s největší technicky přípustnou hmotností nepřesahující 1,5 t a požárních přívěsů musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou předepsaného druhu a rozměru upevněné v držáku, který zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N. Tahač návěsu může mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu. V provozu může jízdní souprava, v případě stejných rozměrů pneumatik a stejného provedení kola, mít jedno společné náhradní kolo. Tato povinnost se nevztahuje na přívěsy a návěsy kategorie OT R, které jsou provozovány na omezeném území v operativním dosahu servisních služeb svého provozovatele. Pro povinné vybavení přívěsu a návěsu náhradním kolem platí ustanovení odstavce 2 písm. c) obdobně. (5) Motocykly a motorové tříkolky musí mít ve výbavě minimálně jednu náhradní pojistku. (6) Každé motorové vozidlo, kromě mopedu a motokola, jednonápravového traktoru s přívěsem a motorového vozíku, musí být vybaveno příslušným druhem lékárničky pro poskytnutí první pomoci. Pro požární automobily je výbava příslušným druhem lékárničky stanovena zvláštním právním předpisem.5) Obsah lékárničky se ukládá do samostatného pouzdra. Lékárnička se ve vozidle ukládá v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel pro hromadnou přepravu cestujících se lékárnička umísťuje na označeném a přístupném místě v prostoru vozidla určeném pro cestující. Provozovatel vozidla musí lékárničku udržovat v řádném stavu a jednotlivé druhy zdravotnických potřeb obměňovat. Doba použitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je na nich vyznačena. Druhy lékárniček, jejich obsah a výbava a použití podle druhů vozidel jsou uvedeny v příloze č. 14. Použití jednotlivých druhů autolékárniček a) vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností více než 80 cestujících velikost III, b) vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností do 80 cestujících včetně velikost II, c) ostatní motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly velikost I, pro vozidla městské hromadné přepravy osob je dostačující autolékárnička velikosti II bez ohledu na jejich obsaditelnost. (7) Pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci musí být motorová vozidla, s výjimkou vozidel kategorie L, jednonápravových traktorů s přívěsem, speciálních nosičů pracovních adaptérů, motorových vozíků a vozidel o celkové šířce menší než 1,00 m, vybavena přenosným výstražným trojúhelníkem homologovaným podle předpisu EHK č. 27. (8) Nové vozidlo výrobce při jeho předávání prodejci vybavuje minimální výbavou podle odstavců 1 a 5, pokud není stanoveno v odstavcích 2 až 4 jinak. (9) Autobus, který má nejvýše 22 míst k přepravě osob kromě místa řidiče, musí být vybaven jedním nebo několika hasicími přístroji s minimální hasicí schopností 21 A nebo 113 B, ostatní autobusy hasicími přístroji s minimální hasicí schopností 43 A nebo 183 B a sanitní vozidlo hasicím přístrojem s hasicí schopností 34 B podle technické normy6). (10) U hasicích přístrojů je potřebné provedení posouzení shody výrobku autorizovanou osobou.7) Hasicí přístroj se ve vozidle upevňuje do úchytu pro umístění ve směru svislém nebo vodorovném tak, aby spolehlivě odolával zrychlení nejméně 6 g ve směru čelního nárazu vozidla, a umísťuje se na dobře viditelném a snadno přístupném místě, přičemž jeden přístroj se instaluje v bezprostřední blízkosti řidiče vozidla. (11) Motorová vozidla, s výjimkou motocyklů a mopedů, musí být vybavena doplňkem s označením z retroreflexního materiálu podle jiného právního předpisu7b). § 33
oděvním
Schvalování technické způsobilosti výbavy vozidla (K § 76 odst. 1 zákona) (1) Výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje, je stanovena v příloze č. 15. Technickou způsobilost výbavy je možno schválit, jestliže výbava odpovídá technickým požadavkům stanoveným v příloze č. 15. (2) V žádosti o schválení technické způsobilosti výbavy vozidla se uvede název výrobku, typové označení výrobku, název výrobce, pokud jím není žadatel, a údaj, pro jaký druh a typ vozidla je výrobek určen. (3) K žádosti podle odstavce 2 se přikládá a) výpis z obchodního rejstříku nebo obdobný doklad (živnostenský list apod.) nebo jejich ověřené kopie; u zahraničního výrobce výbavy vozidla se přikládá pověření k zastupování na území České republiky, z kterého je patrno, že žadatel je oprávněn projednávat jménem výrobce záležitosti související se schválením technické způsobilosti výbavy vozidla v České republice, b) návod k obsluze, montáži a údržbě výbavy v českém jazyce; návod k montáži se nepřikládá v případě, že montáž výbavy je zabezpečována odborným montážním pracovištěm, c) popis umístění a způsob povinného značení výbavy, d) seznam odborných montážních odbornými montážními pracovišti.
pracovišť
v
případě,
že
je
montáž
výbavy
zabezpečována
§ 34 Technické požadavky na doplňková zařízení a vybavení vozidla (K § 76 odst. 1 zákona) (1) Volný konec antény, která je delší než 1,40 m a která by přesahovala půdorysný průmět obrysu vozidla (s výjimkou výsuvných antén), musí být připevněn k vozidlu tak, aby anténa nepřesahovala půdorysný obrys vozidla. Antény musí z hlediska vnějších výčnělků splňovat požadavky předpisu EHK č. 26 buď samostatně jako konstrukční části nebo v rámci homologace celého vozidla podle tohoto předpisu. (2) Nosiče zavazadel apod., reklamní tabule, směrové tabulky, označení vozidel taxislužby, označení vozidel autoškoly a jiná zařízení dodatečně montovaná na vozidlo musí být spolehlivě přichyceny k vozidlu, nesmějí přesahovat půdorysný obrys vozidla s výjimkou zádi vozidla a nesmějí mít žádné hroty ani ostré hrany; vnější části včetně připevňovacích částí musí mít poloměr zakřivení nejméně 2,5 mm. Z této hodnoty poloměru zakřivení jsou možné výjimky podle ustanovení předpisu EHK č. 26. Nosiče zavazadel musí umožňovat spolehlivé upevnění přepravovaných předmětů. Upevnění nosiče včetně zavazadel spolehlivě odolává zpomalení v podélném směru nejméně o hodnotě 6 g. Nosiče zavazadel a nosiče lyží musí z hlediska vnějších výčnělků splňovat požadavky dle předpisu EHK č. 26 buď samostatně jako konstrukční části nebo v rámci homologace celého vozidla podle tohoto předpisu. (3) Úpravy a opravy zasklení vozidel, které mají za následek snížení světelné propustnosti, je možno provádět pouze při dodržení podmínek daných předpisem EHK č. 43 a musí být schváleny podle přílohy č. 15. V zorném poli řidiče nesmí být umístěny žádné předměty (např. okrasné a upomínkové předměty), které by omezovaly výhled řidiče všemi směry, s výjimkou schválených označení určených k umístění na skla vozidla. Tato podmínka neplatí pro zadní skla vozidel kategorie M3. Výhled zadním sklem vozidla kategorie M1 může být částečně snížen schváleným příslušenstvím nebo přepravovanými předměty, avšak jen za podmínky, že je vozidlo vybaveno pravým vnějším zpětným zrcátkem homologovaného nebo schváleného typu. Výhled předním sklem u vozidel kategorie M3 může být částečně snížen vedle schválených označení určených k umístění na skla jen směrovou tabulkou. Provedení a umístění tabulek na vozidle musí být schváleno podle přílohy č. 15. (4) Nádoby na záložní palivo jsou provedeny tak, aby palivo při jakékoli poloze nádoby nemohlo vytékat. Nádoby ve vozidle musí být umístěny tak, aby byly od rovin vymezujících největší šířku vozidla vzdáleny nejméně 150 mm a od roviny vymezující délku vozidla vpředu nebo vzadu nejméně 250 mm. (5) Tyče nebo lana určená k vlečení vozidel musí být zřetelně viditelná; tyče opatřeny po celé délce příčnými červenobílými pruhy o šířce 75 mm, lana musí být červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 200 x 200 mm. Tyče nebo lana vlečení vozidel musí být schváleného typu. Podmínkou pro jejich schválení je jejich při působení osové síly 12 kN.
musí být opatřena určená k odolnost
(6) Dodatečně montovaná nezávislá topení musí být homologována jako konstrukční část nebo schválena podle technických příloh směrnic EHS/ES. Montáž do vozidla musí provádět autorizovaná servisní služba, které ministerstvo udělilo toto oprávnění.
(7) Silniční motorová vozidla o největší povolené hmotnosti větší než 3,50 t a přípojná vozidla o největší povolené hmotnosti větší než 750 kg musí být vybavena nejméně jedním zakládacím klínem. Silniční motorová a přípojná vozidla se třemi a více nápravami, jednonápravové přívěsy o největší povolené hmotnosti větší než 750 kg a návěsy musí být vybaveny nejméně dvěma zakládacími klíny. Klíny musí účinně zajistit vozidlo proti samovolnému pohybu, musí být lehce přístupné obsluze a bezpečně uchopitelné. Zakládací klíny musí být na vozidle upevněny tak, aby se v provozu nemohly samovolně uvolnit. (8) Ochranná přilba řidiče a spolujezdce vozidel kategorie L a její hledí musí splňovat technické požadavky a musí být homologovány podle předpisu EHK č. 22. U ochranných přileb spolujezdců se připouští použití hledí se sníženou propustností světla. Za ochrannou přilbu se považuje též bezpečnostní kabina nebo ochranný bezpečnostní rám vozidel kategorie L, které jsou vybaveny bezpečnostními zádržnými systémy.
ČÁST ŠESTÁ § 35 Umístění tabulky s registrační značkou (K § 7 odst. 2 § 38c odst. 6 zákona) Vozidla kategorie L, T, C a SS a přípojná vozidla mají prostor pro umístění tabulky s registrační značkou pouze vzadu, a to vozidla kategorie L uprostřed, T, C, SS a přípojná vozidla uprostřed nebo vlevo. Prostor vymezený pro umístění tabulky s registrační značkou musí umožnit umístění přední tabulky ve svislé poloze tak, aby spodní hrana tabulky byla rovnoběžně s rovinou vozovky. Vzadu musí prostor pro umístění tabulky s registrační značkou odpovídat směrnici 70/222/EHS pro vozidla kategorií M, N a O, směrnici 74/151/EHS 2009/63/ES pro vozidla kategorií T, C, R a SS a směrnici 93/94/EHS pro vozidla kategorie L. § 36 Závady na vozidle, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona) (1) Jsou-li na vozidle závady, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí.8) (2) Závadou podle odstavce 1 v osvětlení vozidla je vždy, a) nesvítí-li potkávací nebo brzdové nebo zadní obrysové světlo alespoň na straně přivrácené do středu vozovky, b) nelze-li přepnout dálková světla na potkávací, c) způsobují-li světlomety oslnění, d) jsou-li dodatečně namontovány nebo upraveny svítilny svítící dopředu nepřerušovaně světlem jiné barvy než bílé, kromě předních svítilen do mlhy žluté barvy a dozadu nepřerušovaně svítící světlem jiné barvy než červené, e) jsou-li chybně přípojného vozidla.
zapojeny
svítilny
nebo
chybně
propojeny
svítilny
tažného
vozidla
a
(3) Závadou podle odstavce 1 v zasklení vozidla je vždy a) prasklé nebo poškozené čelní sklo ve stírané ploše o velikosti větší než 20 mm, b) zatemnění čelního skla na propustnost zjevně nižší než 75 % nebo zatemnění předního bočního skla na propustnost zjevně nižší než 70 %. (4) Závadou podle odstavce 1 na výfukovém potrubí vozidla je vždy netěsnost nebo neúplnost výfukového potrubí nebo zjevný zásah do tohoto potrubí mající vliv na vnější hluk vozidla. (5) Závadou podle odstavce 1 na karoserii vozidla nebo na jeho podvozku je vždy poškození nebo deformace karoserie nebo podvozku, včetně řízení a brzd, které může bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (6) Závadou podle odstavce 1, která má vliv na znečišťování životního prostředí, je vždy zjevné unikání paliva, oleje nebo mazacích tuků. (7) Závadou podle odstavce 1 na pneumatikách vozidla je vždy, a) je-li hloubka dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů menší než 1,6 mm u vozidel všech kategorií a u mopedů menší než 1,0 mm,
b) obnažuje-li trhlina nebo poškození pláště pneumatiky na jejím koruny, ramene, boku a patky) kostru pneumatiky nebo ji narušují,
vnějším
obvodu
(oblast
c) jsou-li namontovány pneumatiky různého rozměru na téže nápravě, nejde-li o nouzové dojetí. (8) Závadou podle odstavce 1 je vždy překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo překročení největších povolených rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy, není-li vozidlo v režimu zvláštního užívání pozemní komunikace podle zvláštního právního předpisu.3) (9) Závadou podle odstavce 1, která se týká spojení dvou nebo více vozidel do jízdní soupravy, je vždy porušení požadavků na vzájemné zapojení vozidel do jízdních souprav. (10) Jsou-li na vozidle závady na brzdovém systému, které znemožňují nebo by mohly znemožnit účinně zastavit vozidlo (například prasklé brzdové hadice) nebo hrubé závady na řídicím ústrojí (například zjevné deformace a nadměrné vůle), je vozidlo nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích.
ČÁST SEDMÁ § 37 Druhy zkušebních stanic (K § 72 odst. 3 zákona, § 27 odst. 4 zákona) (1) Zkušební stanice se dělí na a) zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, 01 a 02 (zkušební stanice pro osobní automobily), b) zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, 01, 02, 03 a 04 a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, OT1, OT2, OT3, OT4 R1, R2, R3, R4 a S (zkušební stanice pro užitkové automobily), c) zkušební stanice pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, OT1, OT2, OT3, OT4 R1, R2, R3, R4 a S (zkušební stanice pro traktory), d) stanice kombinované pro motorová a přípojná vozidla podle písmen a), b) a c) v různých kombinacích podle kategorií vozidel. (2) Vzor tiskopisu oprávnění stanice technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a vzor tiskopisu osvědčení k provozování zkušební stanice je uveden v příloze č. 16. (4) Kategorie technických zkušeben, rozsah technického a stavebního vybavení, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení, způsob posuzování splnění těchto požadavků je uveden v článcích 41 a 42 směrnice 2007/46/ES, v článku 14 směrnice 2002/24/ES a v článku 21 směrnice 2003/37/ES. § 38 Získávání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (K § 72 odst. 3 zákona) (1) Technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích provádí osoba, která je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika a získala osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (dále jen "osvědčení"). (2) Osvědčení může získat kontrolní technik, který absolvoval speciální kurz k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a úspěšně složil zkoušku z této odborné způsobilosti. (3) Kontrolnímu technikovi, který absolvoval speciální kurz a složil zkoušku z odborné způsobilosti podle odstavce 2, (dále jen "kontrolní technik typu K") ministerstvo vystaví osvědčení a přidělí razítko s evidenčním číslem. Absolvent, který při zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do šesti měsíců po ukončení kurzu. Další opakování zkoušky není možné bez nového absolvování speciálního kurzu k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.
(4) Držitel osvědčení podle odstavce 1 se jednou za dva roky podrobuje školení ve zdokonalovacím kurzu a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích v rozsahu, který určí ministerstvo a který je zveřejněn ve Věstníku dopravy. (5) Speciální kurz, zdokonalovací kurz, zkoušky z odborné způsobilosti podle odstavce 2 a přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 4 provádí ministerstvo nebo jím zmocněná osoba. Obsah výuky ve speciálním kurzu a zdokonalovacím kurzu a způsob provádění zkoušky a přezkoušení z odborné způsobilosti zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy. (6) Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 17. § 39 Úhrada za úkony (K § 87 zákona) (1) Za školení ministerstvu 500 Kč.
kontrolního
technika
typu
K
ve
speciálním
kurzu
uhradí
posluchač
(2) Za školení kontrolního technika typu K ve zdokonalovacím kurzu uhradí posluchač ministerstvu 200 Kč. (3) Za závěrečnou zkoušku ve speciálním ministerstvu 100 Kč, za opakovanou zkoušku 200 Kč.
i
zdokonalovacím
kurzu
uhradí
posluchač
ČÁST OSMÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 40 (1) Homologační předpisy platí vždy ve znění jejich pozdějších změn. Pokud předpisů neobsahují přechodná ustanovení pro nabytí účinnosti změny, je změna účinná a) pro nově udělované homologace po uplynutí jednoho roku ode dne platnosti změny,
změny
b) pro uvedení vozidla do provozu po uplynutí dvou roků ode dne platnosti změny. (2) Úplné znění homologačních předpisů, směrnic EHS/ES a technických norem v českém jazyce tvoří předpisovou základnu podle zákona. (3) Tiskopisy dokumentů potřebných pro výkon činností podle této vyhlášky zabezpečuje ministerstvo. § 41 Vozidlo v mezinárodním silničním provozu (1) Vozidlo v mezinárodním silničním provozu je vozidlo registrované v zahraničí, které má platné osvědčení o registraci a platnou registrační značku. Toto vozidlo může být v České republice provozováno v souladu s Úmluvou o silničním provozu uzavřenou ve Vídni dne 8. listopadu 1968. (2) Za jízdní soupravu v mezinárodním silničním provozu se považuje jízdní souprava, v níž alespoň jedno vozidlo této jízdní soupravy splňuje podmínky uvedené v odstavci 1. § 42 Přechodná ustanovení (1) Schválení technické způsobilosti typu vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení. (2) Pro schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, se použije právní úprava technických požadavků platná v době povolení výroby jednotlivě vyrobeného vozidla. (3) Pro schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, se použije právní úprava technických požadavků platná v době zahájení řízeni. (4) Pro schválení technické způsobilosti přestavby, která byla povolena přede dnem účinnosti této vyhlášky, se použije právní úprava technických požadavků platná v době zahájení
řízení o povolení přestavby vozidla. (5) Podrobné rozdělení druhů vozidel, používání jednotných názvů a zkratek druhů vozidel, které je určeno pro jednotné vyplňování technických průkazů, technických osvědčení a schvalovacích dokumentů k vozidlům, je uvedeno v příloze č. 18. (6 5) Základní pojmy uvedené v § 1 nahrazují pojmy, které byly používány v dřívějších právních předpisech, jejich srovnání je uvedeno v příloze č. 19. § 43 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 301/2001 Sb., o schvalování technické technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
způsobilosti
a
o
§ 44 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2002. Dodat datum Ministr: Ing. Schling v. r. Mgr. Pavel Dobeš
Příloha 1 Technické požadavky na konstrukci vozidel kategorií M, N, L, O, T, OT a S. Seznam předpisů EHK/OSN, směrnice, nařízení a rozhodnutí EHS/ES. Technické požadavky na konstrukci vozidel kategorií M, N, L, O, T, C, R a S. …
Příloha 3 Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel kategorií T, C a OT R 1. Tato příloha platí pro všechna vozidla kategorie T a C a pro jejich přípojná vozidla kategorie OT R. Tato příloha se vztahuje i na všechny systémy vozidel, samostatné technické celky a konstrukční části namontované na vozidlech nebo určené k montáži na tato vozidla. Pod pojmem „vozidlo“ se v této příloze rozumí vozidlo definované v tomto odstavci. Technické požadavky na konstrukci vozidel kategorie T a C 2. Seznam jednotlivých homologací a schválení požadovaných ke schválení způsobilosti typu vozidel kategorie T a C je uveden ve směrnici 2003/37/ES, příloze II, kapitole B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části I “Seznam zvláštních směrnic“. Technické požadavky jednotlivých směrnic EHS/ES a předpisů EHK pro motorová vozidla kategorií M a N, které mohou být užity místo požadavků, odpovídajících směrnicím pro zemědělské traktory, jsou uvedeny ve směrnici 2003/37/ES, příloze II, kapitole B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části IA a IB. Vzájemná souvztažnost odpovídajících jednotlivých směrnic a normalizovaných kódů OECD je uvedena ve směrnici 2003/37/ES, příloze II, kapitole B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části IIC. 3. Pokud jsou na traktoru systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, které nejsou ve směrnici 2003/37/ES, příloze II, kapitole B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části I “Seznam zvláštních směrnic“, nebo pokud jsou takové systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části na traktor montovány dodatečně, musí být homologovány nebo schváleny podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES. Jejich montáž musí být provedena způsobem a s náležitostmi určenými příslušným technickým předpisem, pokud to tento předpis stanovuje. 4. Brzdové zařízení traktoru musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem uvedeným ve směrnici 2003/37/ES, příloze II, kapitole B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části I “Seznam zvláštních směrnic“. Brzdné účinky musí být splněny i při spojení traktoru do soupravy s nebrzděnými vozidly kategorií OT R a SPT S. 5. Traktory mohou být vybaveny pro brzdění vozidel kategorií OT R a SPT S spojením vzduchovým nebo hydraulickým. Traktor vybavený spojením pro vzduchové brzdění určený k tažení vozidla kategorie OT4 R3 s největší technicky přípustnou hmotností větší než 6,0 t a R4 musí mít jak jednohadicový inverzní, tak i dvouhadicový propojovací systém. U dvouhadicového systému musí doba náběhu tlaku vzduchu ve spojkové hlavici a zásobníky energie splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 13 přílohami 6 a 7 nebo směrnicí 71/320/EHS
přílohami III, IV. 6. V případě, že je traktor vybaven zařízením pro brzdění vozidel kategorií OT R a SPT S, musí být soustava pro parkovací brzdění traktoru provedena tak, že při jejím použití uvede do činnosti soustavu pro provozní brzdění těchto vozidel. 7. Výrobce traktoru stanoví největší technicky přípustné přípojné hmotnosti brzděných a nebrzděných vozidel kategorií OT R a SPT S. Oba údaje musí být uvedeny v dokumentaci. 8. Kabina řidiče traktoru musí být vybavena alespoň jednou clonou proti slunci, s výjimkou traktorů, u kterých není použití clony slučitelné s jejich pracovní činností (zajištění výhledu na pracovní zařízení směrem vzhůru - například traktory vybavené teleskopickým výložníkem a podobně). Clona proti slunci musí být provedena minimálně formou samolepící folie schváleného provedení nalepené na čelní sklo kabiny. 9. Traktor s kabinou řidiče musí být vybaven pohonem pro čištění vnějšího povrchu čelního skla.
ostřikovacím
zařízením
s
motorickým
10. Rychlost hoření materiálů použitých v kabině řidiče traktoru nesmí být větší než 250 mm.min-1, při měření se vychází z technické normy ČSN ISO 3795. 11. U dílů, součástí, celků a skupin používaných nebo určených pro traktory nesmí být použito materiálů obsahujících azbest. 12. Pneumatiky musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 106 a musí být podle něj homologovány; pokud tyto pneumatiky nejsou homologovány, musí být schváleny a opatřeny schvalovací značkou. 13. Traktory, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h-1 (pomalá vozidla), musí být při provozu na pozemních komunikacích na zádi opatřena deskami zadního značení. Toto označení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 69 a musí být podle něj homologováno. 14. Pro traktory s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1 platí požadavky uvedené v části IIA a IIB, kapitoly B, přílohy II směrnice 2003/37/ES. 15. Ustanovení platná pro kolové traktory platí přiměřeně i pro pásové traktory určené ke stejným pracím, s výjimkou pevnosti ochranné konstrukce, na které se vztahuje technický předpis Kód OECD. Technické požadavky na konstrukci přípojných vozidel kategorie OT R 16. Vozidla kategorie R jsou přípojná vozidla traktorů podle definice v příloze č. 18 této vyhlášky. Přípojná vozidla kategorie OT R jsou traktorové přívěsy a návěsy - ve smyslu technické normy ČSN EN 1853, určené k přepravě nákladů. Jejich nejvyšší konstrukční rychlost nesmí převyšovat 40 km.h-1. 17. Pro traktorové přívěsy a návěsy (dále jen „vozidla“) platí ustanovení této přílohy a dále ustanovení paragrafů vyhlášky, týkající se - rozměrů vozidel, - vyznačení obrysů vozidel, - hmotnosti vozidel, - kol a pneumatik, - značení některých údajů na vozidle, - výrobního (továrního) štítku, výrobního čísla, - umístění tabulky s registrační značkou, - povinné výbavy. 18. Brzdové zařízení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem „dokument EHK - TRANS/SC1/WP29/R.274“, s výjimkou hodnot účinku brzdění při zkoušce typu 0. Hodnoty účinků provozního brzdění při zkoušce typu 0
-----------------------------------------------------------------Max. konstrukční Brzdná dráha Jmenovitá rychlost (vmax) (s) brzdná dráha (sj) [km.h-1] [ m ] [ m ] ------------------------------------------------------------------
v2 0,15.v + -----19,79 116 -----------------------------------------------------------------40
kde je vmax = maximální konstrukční rychlost vozidla [km.h-1] v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce [km.h-1] s = brzdná dráha [m] (při zkoušce se změří přesně skutečná počáteční rychlost a jejím dosazením do uvedených vzorců se vypočítá mezní hodnota brzdné dráhy pro každý konkrétní případ) sj = jmenovitá brzdná dráha [ m ] (platí jen pro hodnotu vmax) 19. Vozidla kategorie OT4 R3 s největší technicky přípustnou hmotností větší než 6,0 t a R4 musí být vybavena vzduchovou dvouhadicovou brzdovou soustavou. 20. U vozidel se vzduchovou dvouhadicovou brzdovou soustavou musí doba náběhu tlaku a zásobníky energie splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 13 přílohami 6 a 7 a směrnicí 71/320/EHS přílohami III, IV. 21. Nájezdovou brzdovou soustavou mohou být vybavena vozidla kategorie OT1, OT2 R1 a R2 s největší technicky přípustnou hmotností nepřesahující 3,5 t. 22. Zařízení pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 48, kromě požadavků na vybavení svítilnou pro zadní mlhové světlo, zpětným světlometem a nápadným značením. Světelná zařízení musí splňovat podmínky stanovené technickými předpisy a musí být podle nich homologována. 23. Vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 20 km.h-1 musí mít všechna kola opatřena účinnými kryty (blatníky, podběhy) a alespoň u kol poslední nápravy i účinnými lapači nečistot, které v dostatečné míře zabraňují rozstřiku nečistot dozadu za jedoucím vozidlem. 24. Blatníky, podběhy a lapače nečistot musí překrývat šířku běhounu pneumatiky a vnější boční okraje blatníků musí být zaobleny; u předních řízených kol přívěsu může být za tyto kryty považována nástavba (karoserie přívěsu); u náprav umístěných bezprostředně za sebou postačí společný kryt kol. U vozidel se sklápěcí karosérií postačí, jsou-li zadními kryty opatřena kola poslední nápravy na jejich zadní straně. 25. Kryty kol a lapače nečistot musí splňovat tyto další podmínky a) při provozní hmotnosti vozidla musí kryty kol (s výjimkou zadních blatníků vozidel se sklápěcí karosérií) zakrývat kola tak, aby přední i zadní hrana krytu kola byla nejvýše 150 mm nad vodorovnou rovinou procházející středem kola, b) zadní kryt na zadní straně u vozidla se sklápěcí karosérií musí být svou horní hranou nejméně tak vysoko, jako je nejvyšší bod pneumatiky při největší povolené hmotnosti vozidla, a spodní hranou níže, než je střed kola vozidla při jeho provozní hmotnosti, c) lapače nečistot musí být spodní hranou tak nízko, aby rovina proložená teoretickým bodem styku pneumatiky při největší povolené hmotnosti vozidla a spodní hranou lapače svírala s rovinou vozovky úhel nejvýše 20°. 26. Bočnice, podlahy a podlahové krytiny, pokud jsou ze dřeva nebo jiného hořlavého materiálu, musí být v místech, která mohou být vystavena vysokým teplotám při poruše funkčních částí vozidla (pneumatiky apod.), chráněny ohnivzdorným materiálem. Materiál bočnic, podlah a podlahových krytin musí též krátkodobě vzdorovat palivům, mazivům, vodě a běžným dezinfekčním prostředkům. 27. Dřevěné podlahy a bočnice karosérií musí být zhotoveny bez průchozích spár. tyto spáry musí být těsné tak, aby účinné zabraňovaly pronikání nákladu. Podlahy vozidel se sklápěcí karosérií, není-li karoserie celokovová, musí být oplechovány. 28 Odjištění a zajištění, otvírání a zavírání bočnic, zadních čel a jejich sklápění musí být umožněno takovým konstrukčním provedením kování, závěsů a závěrů, aby jakákoli ruční (svalová) manipulace byla snadná, bez nadměrné fyzické námahy a pokud možno bez jiných pomůcek. Uzavírací zařízení bočnice a zadního čela musí být umístěna tak, aby obsluha na ně mohla působit z místa mimo dosah sklápění bočnice nebo čela. Bočnice musí být konstrukčně provedeny tak, aby byly zajištěny proti samovolnému otevírání a odolné proti bočním deformacím způsobujícím změnu vnějšího obrysu vozidla. Při ruční xmanipulaci se zadním čelem a s bočnicemi nesmí ovládací síla (svalová) přesahovat 245 N. U vozidel se sklápěcí karosérií může
být otevírání a zavírání zadního čela nebo bočnic, popřípadě zadního čela a bočnic automatické nebo ovládané z místa řidiče. Sklápěcí karoserie musí být konstrukčně provedena tak, aby byla zajištěna proti samovolnému pohybu. 29. Přístupové prostředky pro vstup na ložnou plochu nebo do ložného prostoru musí splňovat požadavky technické normy ČSN EN 1853. 30. Oko oje Spojovací zařízení vozidla musí být technických norem ISO 20019, ČSN ISO 5692-1, ISO 5692-2.
provedeno
podle
technické
normy
31. Dvounápravové a více nápravové přívěsy musí mít oj vyváženou tak, aby se po odpojení nemohla dotknout vozovky, a aby spojování přívěsu s tažným vozidlem mohlo být prováděno s nejmenší možnou námahou. Oko oje těchto přívěsů musí být přibližně ve stejné výšce nad vozovkou, jako je závěs tažného vozidla nebo musí být oj na tuto výšku seřiditelná. 32. V případě, že síla pro ruční zvedání oje u návěsů a jednonápravových přívěsů přesahuje 245 N, musí mít návěs, popřípadě přívěs přední převislou část před nápravou nebo oj vybavenou podpěrným zařízením, které a) zabrání převrácení vozidla při odpojení od tažného vozidla v rozsahu provozních zatížení i při nerovnoměrném rozdělení nákladu a při ložných manipulacích připuštěných v návodu k obsluze vozidla, b) umožní, že přípojné vozidlo může být v podepřeném stavu spojeno s tažným vozidlem. Svislé zatížení působící směrem dolů na oji návěsu musí být nejméně 3 % hmotnosti prázdného návěsu. 33. U dvounápravových a vícenápravových přívěsů s točnicovým řízením musí být oj tak dlouhá, aby vzdálenost mezi osou oka oje a osou točnice byla nejméně o 1,2 m větší, než je obrysový poloměr přední části karoserie opsaný z osy točnice. 34. Jednonápravové přívěsy nesmějí být na zádi vybaveny zařízením ke spojování vozidel. 35. Vozidla kategorie OT3 a OT4 R3 s největší technicky přípustnou hmotností větší než 3.5 t a R4 musí být vzadu vybavena zadním ochranným zařízením proti podjetí, které dostatečným způsobem chrání automobily kategorií M1 a N1 v případě jejich nárazu zezadu do vozidel výše uvedených kategorií. Vozidla kategorie OT3 a OT4 těchto kategorií a jejich zadní ochranná zařízení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 58 nebo směrnicí 70/221/EHS a musí být podle něj homologována nebo schválena. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na a) přívěsy speciálního provedení pro přepravu velmi dlouhých nedělitelných nákladů, b) vozidla, u nichž jakékoliv zadní ochranné zařízení je neslučitelné s účelem použití daného vozidla. 36. Vozidla kategorií OT3 a OT4 R3 s největší technicky přípustnou hmotností větší než 3.5 t a R4, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost převyšuje 25 km.h-1, musí být dostatečně odpružena s případným použitím tlumičů pérování a stabilizátorů. 37. U dílů, součástí, celků a skupin používaných nebo určených pro vozidla nesmí být použito materiálů obsahujících azbest. 38. Vnější povrch vozidel nesmí mít špičaté nebo ostré výčnělky směřující ven, které by svým tvarem, rozměry nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob. 39. Vozidla musí být vybavena nejméně jedním zakládacím klínem. Vozidla se třemi a více nápravami, jednonápravové přívěsy a návěsy musí být vybaveny nejméně dvěma zakládacími klíny. Tyto klíny musí být schopny účinně zajistit vozidlo proti samovolnému pohybu, musí být lehce přístupné obsluze a bezpečně uchopitelné. 40. Pneumatiky musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 106 a musí být podle něj homologovány; pokud tyto pneumatiky nejsou homologovány, musí být schváleny a opatřeny schvalovací značkou. 41. Vozidla jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h-1 (tzv. „pomalá vozidla“) musí být při provozu na pozemních komunikacích na zádi opatřena deskami zadního značení. Toto označení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 69 a musí být podle něj homologováno. 42. Elektrická instalace vozidla musí být izolována a vedena tak, aby bylo zamezeno samovolnému poškození vodičů nebo vzniku zkratu. Připojení elektrické instalace pro předepsané osvětlení k tažnému vozidlu musí být provedeno sedmipólovým elektrickým vedením se sedmipólovou vidlicí černé (tmavé) barvy. Vidlice co do provedení, barvy a umístění musí splňovat podmínky stanovené technickou normou ISO 1724, a musí být podle ní schválena.
Příloha 4
Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel kategorií SS, SP S a pracovních strojů nesených (SN) Technické požadavky na zvláštní vozidla kategorie SS 1. Zvláštní vozidla kategorie SS jsou pracovní stroje samojízdné s vlastním zdrojem pohonu, konstrukčně a svým vybavením určená pouze pro vykonávání určitých pracovních činností a nejsou zpravidla určena pro přepravní činnost (např. rýpadla, nakladače, dozery, skrejpry, grejdry, válce, frézy, finišery, čističe příkopů, úklidové stroje, sklízecí mlátičky, sklízecí řezačky apod.). 2. Pro pracovní stroje samojízdné (dále jen "stroje") platí ustanovení této přílohy a ustanovení vyhlášky, týkající se - rozměrů vozidel - vyznačení obrysů vozidel - hmotností vozidel - kol a pneumatik - značení některých údajů na vozidle - výrobního (továrního) štítku, výrobního čísla - zvláštních výstražných světelných zařízení - umístění tabulky s registrační značkou - povinné výbavy 3. Při provozu na pozemních komunikacích musí být stroj ve schválené přepravní poloze. Za stroj nesmí být na pozemních komunikacích zapojována přípojná vozidla ani pracovní stroje přípojné, s výjimkou pracovního zařízení stroje, které je přepravováno na podvozku, není-li při schválení jeho technické způsobilosti stanoveno jinak. Podvozek s pracovním zařízením musí splňovat podmínky stanovené pro pracovní stroje přípojné. Nájezdovou brzdovou soustavou mohou být vybaveny podvozky s pracovním zařízením stroje, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 4,00 t, není-li při schválení stanoveno jinak. Provozní hmotnost stroje musí být shodná nebo vyšší než okamžitá hmotnost podvozku, z hlediska účinků brzdění musí souprava plnit požadavky dle čl. 4 této přílohy. Je-li stroj vybaven spojovacím zařízením, musí toto zařízení zajišťovat připojený podvozek proti samovolnému uvolnění dvojitou mechanickou pojistkou. 4. Brzdové zařízení strojů určených pro zemědělskou a lesnickou činnost s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem „dokument EHK - TRANS/SC 1/WP 29/R.274“. Brzdové zařízení strojů určených pro zemědělskou a lesnickou činnost s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h-1 musí splňovat podmínky stanovené směrnicí 76/432/EHS. 5. Brzdové zařízení strojů určených pro zemědělskou a lesnickou činnost s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1 musí splňovat podmínky pro brzdění provozní, nouzové a parkovací stanovené technickým předpisem EHK č. 13 nebo směrnicí 71/320/EHS. Pro výpočet brzdné dráhy při zkoušce typu 0 platí tyto vzorce provozní brzdění v2 s <= 0,15v + ---115 nouzové brzdění v2 s <= 0,15v + ---115 Zkušební rychlost vozidla se stanoví na hodnotu v = 50 km.h-1, u strojů, které této rychlosti nedosahují v = nejvyšší konstrukční rychlosti. (Nejvyšší konstrukční rychlost stroje je nejvyšší rychlost určená výrobcem stroje. Zkouškou zjišťovaná skutečná nejvyšší rychlost stroje se nesmí za předepsaných podmínek lišit od nejvyšší konstrukční rychlosti o více než +5%). Zkouška typu I se provede za podmínek stanovených pro vozidla kategorie N2. Soustava pro parkovací brzdění musí udržet stojící naložené vozidlo ve stoupání i klesání o sklonu 18%. Při zkouškách nesmí síla působící na ovládací orgán potřebná pro dosažení předepsaných účinků brzdění přesáhnout 700 N v případě, že ovládacím orgánem je pedál a 400 N na ručním ovládacím orgánu.
Účinky brzdění se hodnotí při provozní i největší povolené hmotnosti stroje (jízdní soupravy) a rozložení hmotností na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny. Alternativně k výše uvedeným požadavkům může brzdové zařízení strojů uvedených v tomto bodě splňovat podmínky stanovené technickou normou ČSN EN ISO 3450. 6. Brzdové zařízení strojů určených pro stavební a obdobnou činnost musí splňovat podmínky stanovené technickou normou ČSN EN ISO 3450, ČSN EN 500-4, ČSN ISO 6292. 7. Řízení musí splňovat podmínky stanovené v technických normách nebo v technickém předpisu ISO 10998, 75/321/EHS resp. 2009/66/ES, ČSN EN 12643 a musí být podle nich schváleno. 8. Stroje s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 20 km.h-1 musí mít všechna kola opatřena účinnými kryty (blatníky a podběhy). 9. Kryty kol musí splňovat tyto podmínky a) u strojů určených pro zemědělskou a lesnickou činnost při provozní hmotnosti stroje musí kryty kol zakrývat kola tak, aby přední hrana u kol přední nápravy byla před svislou rovinou procházející středem tohoto kola a aby zadní hrana u kol přední nápravy byla pod vodorovnou rovinou procházející středem tohoto kola a přední i zadní hrana u kol zadní nápravy byla nejvýše jednu čtvrtinu průměru kola nad vodorovnou rovinou procházející středem tohoto kola. Blatníky musí překrývat šířku běhounu pneumatiky a vnější boční okraje blatníků musí být zaobleny. Vzdálenost mezi běhounem pneumatiky a krytem musí být nejméně 60 mm a mezi bokem pneumatiky a krytem nejméně 50 mm, b) u strojů určených pro stavební a obdobnou činnost při provozní hmotnosti stroje musí kryty kol splňovat požadavky technické normy ČSN ISO 3457. 10. Vznětové motory pohánějící stroje musí z hlediska emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 96, 97/68/ES a musí být podle něho homologovány nebo schváleny. 11. Maximální hladina akustického tlaku nesmí přesahovat za podmínek měření, které stanovuje technický předpis, 74/151/EHS resp. 2009/63/ES hodnotu - 85 dB (A) u strojů s provozní hmotností do 1,50 t, - 89 dB (A) u strojů s provozní hmotností převyšující 1,50 t. Stroj musí být při měření v přepravní poloze podle návodu k obsluze a s připojeným vybraným pracovním ústrojím. 12. Zařízení pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci strojů musí splňovat podmínky stanovené technickou normou ČSN ISO 12 509. 13. Stroje musí z hlediska elektromagnetické kompatibility splňovat podmínky stanovené technickým předpisem nebo technickými normami EHK č. 10, ČSN EN ISO 14982, ČSN ISO/DIS 13766, CISPR 12 ČSN EN 55012. 14. Stroje s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 6 km.h-1 musí mít alespoň jedno zařízení pro dostatečně hlasitou zvukovou výstrahu. Stroje musí z hlediska zvukových výstražných zařízení a jejich signálů splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 28. 15. Stroje s provozní hmotností převyšující 400 kg musí být vpředu nebo vzadu konstrukčně upraveny a provedeny tak, aby je bylo možno tyčí nebo lanem vléci jinými vozidly (vyproštění, odtažení). 16. Stroje s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1 musí být dostatečně odpruženy s případným použitím tlumičů pérování a stabilizátorů. 17. U dílů, součástí, celků a skupin používaných nebo určených pro stroje nesmí být použito materiálů obsahujících azbest. 18. Vnější povrch strojů nesmí mít špičaté nebo ostré výčnělky směřující ven, které by svým tvarem, rozměry nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob. Části směřující ven, které by mohly zachytit ostatní účastníky silničního provozu, musí být opatřeny ochrannými lištami nebo podobným zařízením tvořícím dostatečný náběh nebo vedení přibližně rovnoběžné s podélnou střední rovinou stroje. 19. Stroje o největší povolené hmotnosti větší než 3,50 t musí být vybaveny nejméně jedním zakládacím klínem. Stroje se třemi a více nápravami musí být vybaveny nejméně dvěma zakládacími klíny. Tyto klíny musí být schopny účinně zajistit stroj proti samovolnému pohybu, musí být lehce přístupné obsluze a bezpečně uchopitelné. Ustanovení tohoto článku se nevztahuje na stroje, které je možno zajistit proti samovolnému pohybu jejich vlastní součástí. 20. Nádrž na palivo musí splňovat podmínky stanovené v technických normách ČSN EN 474-
1, ČSN EN 1553 ČSN EN ISO 4254-1. 21. Stroje musí být vybaveny výfukovým potrubím s účinným tlumičem k tlumení hluku vycházejících plynů. Koncová část výfukového potrubí musí být směrována vzhůru nad vozidlo nebo dozadu anebo vlevo. Vyústění výfukového potrubí musí být vedeno tak, aby bylo vyloučeno vnikání výfukových plynů do kabiny řidiče (místo řidiče). Pokud je výfukové potrubí vozidel vyvedeno svisle vzhůru, musí být opatřeno nahoře klapkou nebo odvodňovacím ventilem v nejnižším místě. 22. Elektrické zařízení musí splňovat podmínky stanovené v technických normách ČSN EN 474-1, ČSN EN 1553 ČSN EN ISO 4254-1, ISO 1724. 23. Stroje, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h-1 (pomalá vozidla), musí být při provozu na pozemních komunikacích na zádi opatřeny deskami zadního značení. Toto označení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 69 a musí být podle něj homologováno. 24. Stroje vybavené kabinou řidiče musí být vybaveny větracím, případně i vytápěcím systémem a nejméně jednou clonou proti slunci s výjimkou strojů, u kterých není použití clony slučitelné s jejich pracovní činností (zajištění výhledu na pracovní zařízení směrem vzhůru jako např. nakladače, teleskopické manipulátory apod.). Clona proti slunci musí být provedena minimálně formou samolepící folie schváleného provedení nalepené na čelní sklo kabiny. Pracovní místo řidiče a kabina řidiče musí splňovat podmínky stanovené technickými předpisy nebo technickými normami ČSN EN 474-1, ČSN EN 500-1, ČSN EN ISO 2867, ČSN ISO 5006, ČSN ISO 10968, ČSN ISO 6682, ČSN ISO 6405-1, ČSN ISO 4254-1, ISO 4254-7, ČSN EN 632 ČSN EN ISO 4254-7, ČSN EN 1553 ČSN EN ISO 4254-1, ČSN ISO 5721, ČSN EN ISO 3767-1, ISO 3789-1, ISO 3789-2 ISO 15077, předpisy EHK č. 43, EHK č. 46, EHK č. 71 a směrnicí 74/347/EHS resp. směrnicí 2008/2/ES.
Technické požadavky na zvláštní vozidla kategorie S 25. Vozidla kategorie S jsou určena k tažení traktorem a odpovídají definici v příloze č. 18 této vyhlášky. Zvláštní vozidla kategorie SP S jsou pracovní stroje přípojné bez vlastního zdroje pohonu, konstrukčně a svým vybavením určená pouze pro vykonávání určitých pracovních činností. Zpravidla nejsou určena pro přepravní činnost. Připojují se k tažnému motorovému vozidlu. Nejvyšší konstrukční rychlost pracovních strojů přípojných určených k zapojení do soupravy s vozidly kategorie T (dále jen „stroje“) nesmí převyšovat 30 km.h-1 nebo 40 km.h-1, v případě, že brzdové zařízení těchto strojů plní požadavky stanovené pro vozidla kategorie OT R. 26. Pro pracovní stroje přípojné (dále jen "stroje") platí ustanovení této přílohy a ustanovení vyhlášky, týkající se - rozměrů vozidel - vyznačení obrysů vozidel - hmotnosti vozidel - kol a pneumatiky - značení některých údajů na vozidle - výrobního (továrního) štítku, výrobního čísla 27. Při provozu na pozemních komunikacích musí být stroj ve schválené přepravní poloze. Za takový stroj nesmí být na pozemních komunikacích zapojována přípojná vozidla. Stroj může být zapojen pouze za tažné vozidlo, nikoliv za přípojné vozidlo. 28. Brzdové zařízení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem "dokument EHK - TRANS/SC1/WP29/R.274". 29. Brzdovým zařízením nemusí být vybaveny stroje, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3,00 t; u jednonápravových návěsných strojů, u nichž dovolené zatížení nápravy příp. náprav, nepřevyšuje 3,00 t; v tomto případě musí být jejich konstrukční rychlost nejvýše 20 km.h-1. 30. Nájezdovou brzdovou soustavou mohou být vybaveny stroje, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3,00 t není-li při schválení stanoveno jinak. 31. Stroje s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 20 km.h-1 musí mít všechna kola opatřena účinnými kryty (blatníky, podběhy). 32. Blatníky a podběhy musí překrývat šířku běhounu pneumatiky a vnější boční okraje blatníků musí být zaobleny; u předních řízených kol stroje může být za tyto kryty považována pracovní nástavba; u náprav umístěných bezprostředně za sebou postačí společný kryt kol. Při provozní hmotnosti stroje musí kryty kol zakrývat kola tak, aby přední i zadní hrana krytu kola byla nejvýše 150 mm nad vodorovnou rovinou procházející středem kola.
33. Zařízení pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 48 pro vozidla kategorie O. V odůvodněných případech mohou být umístěna odchylně, a to a) svítilny s obrysovými světly ve výši až 2100 mm nad rovinou vozovky, přičemž vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů činných svítících ploch nesmí být menší než 500 mm, b) svítilny s brzdovými světly ve výši až 2100 mm nad rovinou vozovky, c) zadní odrazky horním okrajem činné plochy nejvýše 1500 mm nad rovinou vozovky, přičemž vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů jejich činných ploch nesmí být menší než 500 mm. 34. Vybavení bočními obrysovými svítilnami, doplňkovými obrysovými svítilnami, svítilnou pro zadní mlhové světlo, zařízením pro osvětlení zadní registrační tabulky, zpětným světlometem a nápadným značením se nevyžaduje. 35. Stroje, které z důvodu svého pracovního nasazení nemohou být vybaveny světelnými zařízeními pevně namontovanými na vozidlo, musí mít být pro provoz na pozemních komunikacích namontovány držáky pro přenosnou soupravu zařízení vnějšího osvětlení a světelnou signalizaci vycházející z technické normy ČSN 47 0004. Umístění držáků musí být provedeno tak, aby byly splněny podmínky pro osvětlení uvedené v první větě tohoto článku vybaveny odnímatelnou (přenosnou) soupravou zařízení vnějšího osvětlení a světelné signalizace. Poloha jednotlivých zařízení musí být jednoznačně specifikována tak, aby byly splněny podmínky pro osvětlení stanovené v článku 33 této přílohy. 36. Světelná zařízení musí splňovat podmínky stanovené technickými předpisy a musí být podle nich homologována. 37. Stroje, jejichž šířka nepřesahuje 2,0 m, nemusí mít přední část opatřenu vyznačením obrysu, předními obrysovými světly a předními odrazkami. 38. Zařízení ke spojování (oko oje) musí být provedeno podle technické normy ČSN EN 1553, ČSN ISO 4254-1, ISO 20019, ČSN ISO 5692-1, ISO 5692-2. 39. U dílů, součástí, celků a skupin používaných nebo určených pro stroje nesmí být použito materiálů obsahujících azbest. 40. Vnější povrch strojů nesmí mít špičaté nebo ostré výčnělky směřující ven, které by svým tvarem, rozměry nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob. Části směřující ven, které by mohly zachytit ostatní účastníky silničního provozu, musí být opatřeny ochrannými lištami nebo podobným zařízením tvořícím dostatečný náběh nebo vedení přibližně rovnoběžné s podélnou střední rovinou stroje. 41. Stroje musí být vybaveny nejméně jedním zakládacím klínem. Stroje se třemi a více nápravami, jednonápravové stroje musí být vybaveny nejméně dvěma zakládacími klíny. Tyto klíny musí být schopny účinně zajistit stroj proti samovolnému pohybu, musí být lehce přístupné obsluze a bezpečně uchopitelné. Ustanovení tohoto článku se nevztahuje na stroje, které je možno zajistit proti samovolnému pohybu jejich vlastní součástí. 42. Stroje, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h-1 (tzv. „pomalá vozidla“), musí být při provozu na pozemních komunikacích na zádi opatřeny deskami zadního značení. Toto označení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 69 a musí být podle něj homologováno. 43. Elektrická instalace stroje musí být izolována a vedena tak, aby bylo zamezeno samovolnému poškození vodičů nebo vzniku zkratu. Připojení elektrické instalace pro předepsané osvětlení k tažnému vozidlu musí být provedeno sedmižilovým elektrickým vedením se sedmipólovou vidlicí černé (tmavé) barvy. Vidlice co do provedení, barvy a umístění musí splňovat podmínky stanovené technickou normou ISO 1724 a musí být podle ní schválena.
Technické požadavky na pracovní stroje nesené (kategorie SN) 44. Pracovní stroje nesené (kategorie SN) jsou stroje určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností. Tyto stroje se na pozemních komunikacích pohybují zavěšeny na vozidle a tvoří s ním jeden celek. Jejich pojezdové ústrojí (pokud jsou jím vybaveny) není v přepravní poloze ve styku s vozovkou. Do této kategorie spadají i výměnné nástavby mající charakter pracovního stroje neseného. U strojů jejichž spojení není možno provést prostřednictvím normalizovaného spojovacího zařízení a vyžaduje zásah do konstrukce nosiče musí být doložen souhlas výrobce nosiče s montáží. 45. Pro pracovní stroje nesené (dále jen „stroje“) platí ustanovení této přílohy a ustanovení vyhlášky, týkající se - rozměrů vozidel - vyznačení obrysů vozidel - značení některých údajů na vozidle
46. Při provozu na pozemních komunikacích musí být stroj ve schválené přepravní poloze, nesmí výrazně snižovat výhled z místa řidiče vozidla, omezovat ovladatelnost vozidla a omezovat viditelnost jeho světelných zařízení. 47. Zařízení pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci stroje musí splňovat podmínky stanovené pro pracovní stroje přípojné. S výjimkou požadavku na zadní odrazky, které mohou být i netrojúhelníkového tvaru. 48. Stroje, s výjimkou čelně nesených, nemusí být vybaveny vlastním zařízením pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci nebo držáky pro přenosnou soupravu těchto světelných zařízení za těchto podmínek - není-li narušena geometrická viditelnost světelných zařízení vozidla, - není-li překročena stanovená vzdálenost světelných zařízení vnějšího osvětlení a světelné signalizace vozidla od bočních obrysů stroje, - délka stroje nezvětší délku vozidla o více než 1,50 m. 49. Stroje, s výjimkou čelně nesených, jejichž šířka nepřesahuje 2,00 m a jsou namontovány souměrně s podélnou osou vozidla, nemusí mít přední část opatřenu vyznačením obrysu, předními obrysovými světly a předními odrazkami. 50. Vyznačení obrysů může být provedeno na oboustranných umístěných v prostřední třetině délky stroje za těchto podmínek
odnímatelných
štítech
- že tyto štíty jsou viditelné zepředu i zezadu - délka stroje nezvětší délku vozidla o více než 1,50 m. 51. Pluh a jemu tvarem podobný stroj musí být na zádi vybaven alespoň jedním výstražným štítem, jednou odrazkou třídy IIIa, jednou levou svítilnou s obrysovým, brzdovým a směrovým světlem. 52. Bočně nesený stroj může být připojován pouze na pravou stranu vozidla. 53. Vnější povrch strojů nesmí mít špičaté nebo ostré výčnělky směřující ven, které by svým tvarem, rozměry nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob. Části směřující ven, které by mohly zachytit ostatní účastníky silničního provozu, musí být opatřeny ochrannými lištami nebo podobným zařízením tvořícím dostatečný náběh nebo vedení přibližně rovnoběžné s podélnou střední rovinou stroje. 54. Elektrická instalace stroje musí být izolována a vedena tak, aby bylo zamezeno samovolnému poškození vodičů nebo vzniku zkratu. Připojení elektrické instalace pro předepsané osvětlení k tažnému vozidlu musí být provedeno sedmižilovým elektrickým vedením se sedmipólovou vidlicí černé (tmavé) barvy. Vidlice co do provedení, barvy a umístění musí splňovat podmínky stanovené technickou normou ISO 1724 a musí být podle ní schválena. 55. Stroje, u kterých nejvyšší povolená rychlost nepřevyšuje 40 km.h-1, musí být při provozu na pozemních komunikacích na zádi opatřeny deskami zadního značení. Toto označení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 69 a musí být podle něj homologováno. Stroj nemusí být vybaven tímto označením za podmínky, že je toto označení umístěno na vozidle a není strojem nebo jeho částí zakryto. a) b) c) d) e) f)
56. Výrobní (tovární) štítek musí obsahovat nejméně tyto údaje: výrobce typ rok výroby výrobní číslo hmotnost číslo schválení technické způsobilosti k provozu v České republice
Příloha 5 Technické požadavky na konstrukci dalších zvláštních vozidel Jednonápravové traktory s přívěsy 1. Jednonápravový traktor je vozidlo s poháněnou nápravou, řiditelné pomocí řídítek řidičem, sedícím na sedadle přívěsu, s nímž tvoří jízdní soupravu. Při řízení nesmí být možná taková poloha řídítek traktoru, která by znemožňovala současné držení obou rukojetí. Provoz jednonápravového traktoru bez přívěsu je na pozemních komunikacích zakázán. 2. Pro jednonápravový traktor s přívěsem (dále jen "souprava") platí ustanovení této přílohy a ustanovení vyhlášky, týkající se
a) kol a pneumatik; b) značení některých údajů na vozidle; c) výrobního (továrního) štítku, výrobního čísla. 3. Nejvyšší konstrukční rychlost soupravy nesmí být vyšší než 10 km.h-1. 4. Souprava nesmí překročit a) celkovou šířku 1,60 m; b) celkovou délku 4,00 m; c) největší povolenou hmotnost 1,50 t. 5. Souprava musí být vybavena soustavami pro provozní a parkovací brzdění nejméně na jednom vozidle soupravy. Uvedené soustavy mohou mít společné části. Soustava pro parkovací brzdění musí být výhradně mechanická. 6. Hodnota účinku provozního brzdění soupravy vyjádřená středním brzdným zpomalením nesmí být menší než 1,6 m.s-2. Účinek parkovacího brzdění musí spolehlivě udržet stojící soupravu na svahu (ve stoupání i klesání) o sklonu nejméně 12 %. (Účinky brzdění se hodnotí při provozní i největší povolené hmotnosti soupravy). Nejvyšší přípustné síly na ovladačích pro provozní i parkovací brzdění nesmí být vyšší než a) 60 N - na páce na řídítkách, ovládané prsty; b) 250 N - na páce ovládané jednou rukou; c) 400 N - na pedálu. 7. Přívěs musí být vybaven odrazkami podle požadavků příslušných ustanovení pro vozidla kategorie OT R. 8. V případě, že souprava je vybavena zařízením pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci, musí na přívěsu jeho provedení a umístění odpovídat požadavkům příslušných ustanovení pro vozidla kategorie SP, traktor musí být vybaven alespoň jedním světlometem s potkávacím světlem schváleného typu umístěným v jeho podélné střední rovině a jedno z vozidel soupravy musí být vybaveno schválenými předními směrovými svítilnami, kategorie 1 umístěnými tak, aby horizontální úhly geometrické viditelnosti byly 80 st. směrem ven a 10 st. směrem dovnitř a vertikální úhly byly 15 st. nad a pod horizontálu. Není-li souprava vybavena tímto zařízením, je její provoz na pozemních komunikacích za snížené viditelnosti zakázán. 9. Hladina vnějšího hluku musí odpovídat požadavkům stanoveným pro vozidla kategorie T. 10. Vyústění výfukového potrubí traktoru musí být směrováno tak, aby bylo zabráněno vdechování výfukových plynů řidičem. 11. U soupravy, jejíž nejvyšší povolená hmotnost převyšuje 400 kg, musí být traktor opatřen zařízením pro zpětnou jízdu (couvání), které je ovladatelné z místa řidiče. 12. Traktor musí z hlediska elektromagnetické kompatibility splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 10 nebo směnicí 75/322/EHS resp. 2009/64/ES nebo technickými normami ČSN EN ISO 14982, popř. ISO 13766. 13. Spojovací zařízení traktoru dvojitou mechanickou pojistkou.
musí
zajišťovat
přívěs
proti
samovolnému
uvolnění
14. U dílů, součástí, celků a skupin používaných nebo určených pro vozidla nesmí být použito materiálů obsahujících azbest. 15. Vnější povrch vozidel nesmí mít špičaté nebo ostré výčnělky směřující ven, které by svým tvarem, rozměry nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob. 16. Elektrická instalace musí být izolována a vedena tak, aby bylo zamezeno samovolnému poškození vodičů nebo vzniku zkratu. Propojení elektrické instalace mezi traktorem a přívěsem musí být provedeno sedmižilovým elektrickým vedením se sedmipólovou vidlicí a zásuvkou černé (tmavé) barvy. Vidlice a zásuvka co do provedení a barvy musí splňovat podmínky stanovené technickou normou ISO 1724 a musí být podle ní schválena.
Speciální nosiče pracovních adaptérů 17.
Speciální
nosiče
pracovních
adaptérů
jsou
lehká
motorová
vozidla
určená
do
náročného terénu v mezinárodní terminologii souhrnně označovaná jako vozidla ATV (All Terrain Vehicles) konstrukčně a svým vybavením sloužící zejména k montáži různých pracovních adaptérů, případně k přepravě méně objemného nákladu, která mohou být v nezbytných případech provozována i na pozemních komunikacích. V některých případech mohou být konstrukčně odvozena od motorových vozidel kategorie L (např. speciální čtyřkolky). Nejsou určena pro přepravu osob. Mimo vozidel odvozených od vozidel kategorie L může však být přepravována osoba, pokud to vyžaduje zajištění pracovní činnosti vozidla, nebo je-li to nezbytné pro naložení a složení nákladu a je-li vozidlo vybaveno odpovídajícím sedadlem pro spolujezdce. 18. Pro speciální nosiče pracovních adaptérů (dále jen "vozidlo") platí ustanovení této přílohy a dále přiměřeně ustanovení vyhlášky týkající se: a) kol a pneumatik; b) značení některých údajů na vozidle; c) výrobního (továrního) štítku, výrobního čísla; d) zvláštních výstražných světelných zařízení; e) rozměrů a umístění tabulky s registrační značkou předepsaných pro vozidla kategorie L; f) povinné výbavy vozidla předepsané pro vozidla kategorie L. 19. Vozidlo nesmí překročit a) celkovou šířku: 2,0 m; b) celkovou délku: 4,0 m; c) celkovou výšku: 2,5 m; d) největší povolenou hmotnost: 1,0 t; e) nejvyšší konstrukční rychlost: 40 km.h-1. 20. Maximální hladina akustického tlaku nesmí přesahovat za podmínek měření, které stanovuje technický předpis 74/151/EHS resp. 2009/63/ES, hodnotu 85 dB (A). Vozidlo, i s případně namontovaným pracovním adaptérem, musí být při měření v přepravní poloze podle návodu k obsluze. 21. Z hlediska brzdového zařízení musí vozidla plnit požadavky technického předpisu 76/432/EHS, zkouška účinku parkovacího brzdění v soupravě s přípojným vozidlem se provádí při provozní i největší povolené hmotnosti vozidla. V případě, že se jedná o vozidlo konstrukčně odvozené od vozidel kategorie L, musí plnit následující požadavky: Zkouška typu 0: a) vozidla s brzdovými zařízeními působícími pouze na přední nebo na zadní kola: Počáteční rychlost je rovna nejvyšší konstrukční rychlosti vozidla. Pro výpočet brzdné dráhy při brzdění jen přední a jen zadní brzdou platí tyto vzorce: 1. s naloženým vozidlem: v2 s =< 0,1 v + -70 2. s nenaloženým vozidlem:
s
v2 =< 0,1 v + -65
b) vozidla mající jedno z brzdových zařízení, které je kombinovaným brzdovým systémem ve smyslu technického předpisu 93/14/EHS (v původním znění):
Počáteční rychlost je rovna nejvyšší konstrukční rychlosti vozidla. Pro výpočet brzdné dráhy při brzdění kombinovaným naloženém i nenaloženém stavu platí tento vzorec: v2 s =< 0,1 v + --115
brzdovým
systémem
s
vozidlem
v
Pro výpočet brzdné dráhy při brzdění druhým zařízením provozního brzdění nebo zařízením nouzového brzdění ve smyslu technického předpisu 93/14/EHS (v původním znění) s vozidlem v naloženém i nenaloženém stavu platí tento vzorec: s
v2 =< 0,1 v + -65 Uvedených účinků musí být dosaženo i v soupravě s přípojným vozidlem.
Pro vzorce platí: s = skutečná brzdná dráha zjištěná při zkoušce v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce Zkouška typu I se provede dle příslušných ustanovení technického předpisu 93/14/EHS (v původním znění) s tím, že počáteční rychlost je rovna nejvyšší konstrukční rychlosti vozidla. Z hlediska parkovacího brzdění musí vozidla plnit požadavky technického předpisu 76/432/EHS, zkouška účinku parkovacího brzdění v soupravě s nebrzděným přípojným vozidlem se provádí při provozní i největší povolené hmotnosti vozidla. 22. Řízení vozidla musí umožňovat plynulé udržování zamýšleného směru jízdy. Vozidla vybavená volantem musí splňovat podmínky stanovené v technickém předpisu 75/321/EHS resp. 2009/66/ES. 23. Nejvyšší přípustné síly na ovladačích vozidla nesmí překročit: a) 200 N - u páček umístěných na řídítkách a ovládaných pouze prsty; b) 400 N - na páce parkovací brzdy, 250 N - na ostatních pákách ovládaných jednou rukou; c) 500 N - na pedálu; d) 250 N - na volantu. 24. Vozidla musí být ovladatelné z místa řidiče.
opatřena
zařízením
pro
zpětnou
jízdu
(couvání),
které
je
25. Zařízení pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidel musí splňovat podmínky stanovené technickými předpisy EHK č. 86, směrnicí 78/933/EHS resp. 2009/61/ES. U světelných zařízení, u kterých technický předpis stanoví požadavek na vzájemnou vzdálenost vnitřních okrajů jejich činných ploch, může být tato vzdálenost v odůvodněných případech zmenšena až na 400 mm. Na vozidlech smí být použito světelných zařízení určených pro vozidla kategorie L. Světelná zařízení musí splňovat podmínky stanovené technickými předpisy a musí být podle nich homologována. 26. Vozidla musí z hlediska odrušení splňovat podmínky stanovené technickým předpisem EHK č. 10, směrnicí 75/322/EHS resp. 2009/64/ES nebo technickými normami ČSN EN ISO 14982, popř. ISO 13766. 27. Vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 6 km.h-1 musí mít alespoň jedno zvukové výstražné zařízení, které musí plnit požadavky stanovené technickým předpisem EHK č. 28 a musí být podle něj homologováno, z hlediska signálů musí splňovat podmínky stanovené technickými předpisy EHK č. 28, 74/151/EHS. 28. Z hlediska nejvyšší konstrukční rychlosti musí vozidla plnit požadavky technického předpisu 74/152/EHS. 29. Vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí větší než 20 km.h-1 musí být vybavena kryty kol, příp. lapači nečistot, které musí splňovat tyto podmínky: a) překrývat celou šířku běhounu pneumatik všech kol vozidla;
b) svým tvarem a rozměry musí zajišťovat účinnou ochranu řidiče, ovladačů a sdělovačů před nečistotami, odstřikujícími od kol vozidla jedoucího vpřed nebo vzad. 30. Vozidla s provozní hmotností převyšující 400 kg musí být vpředu nebo vzadu konstrukčně upravena tak, aby je bylo možno vléci jinými vozidly na tyči nebo na laně (vyproštění, odtažení). 31. Vozidla musí být vybavena výfukovým potrubím s účinným tlumičem k tlumení hluku vycházejících plynů. Koncová část výfukového potrubí musí být směrována vzhůru nad vozidlo nebo dozadu anebo vlevo. Vyústění výfukového potrubí musí být vedeno tak, aby bylo vyloučeno vnikání výfukových plynů do kabiny řidiče (místo řidiče). Pokud je výfukové potrubí vozidle vyvedeno svisle vzhůru, musí být opatřeno nahoře klapkou nebo odvodňovacím ventilem v nejnižším místě. 32. Vnější povrch vozidel nesmí mít špičaté nebo ostré výčnělky směřující ven, které by svým tvarem, rozměry nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob. Části směřující ven, které by mohly zachytit ostatní účastníky silničního provozu, musí být opatřeny ochrannými lištami nebo podobným zařízením tvořícím dostatečný náběh nebo vedení přibližně rovnoběžné s podélnou střední rovinou stroje. 33. Elektrická instalace vozidel musí být izolována a vedena tak, aby bylo zamezeno samovolnému poškození vodičů nebo vzniku zkratu. Připojení elektrické instalace pro předepsané osvětlení přípojného vozidla musí být provedeno sedmižilovým elektrickým vedením se sedmipólovou zásuvkou černé (tmavé) barvy. Zásuvka co do provedení, barvy a umístění musí splňovat podmínky stanovené technickou normou ISO 1724 a musí být podle ní schválena. 34. Vozidla musí být vybavena nejméně dvěma zpětnými zrcátky, homologována nebo schválena podle příslušných technických předpisů pro kategorie M1, N1, T nebo L.
která musí být zrcátka vozidel
Z hlediska výhledu z místa řidiče musí vozidla plnit požadavky technického předpisu 74/347/EHS resp. 2008/2/ES. Náklad nebo namontovaný pracovní adaptér zasahující do zorného pole řidiče nesmí výrazně snižovat výhled. 35. U dílů, součástí, celků a skupin použitých na vozidle nebo pro něj určených nesmí být použito materiálů obsahujících azbest. 36. Za vozidla smí být připojeno přípojné vozidlo schváleného typu, jehož okamžitá hmotnost smí být rovna nejvýše provozní hmotnosti tažného vozidla, není-li při schválení technické způsobilosti stanoveno jinak. 37. Zařízení pro mechanické spojení vozidel musí být homologováno nebo schváleno podle příslušných technických předpisů EHK č. 55, 94/20/EHS. 38. Sedadlo řidiče musí být konstruováno tak, aby zajišťovalo pohodlnou polohu při řízení a ovládání, musí být vyrobeno z materiálu s tepelně izolačními vlastnostmi a musí být čalouněno. Všechny ovládací prvky musí být pro sedícího řidiče pohodlně dosažitelné. 39. Vozidla musí být vybavena vhodnými opěrami pro nohy řidiče, příp. spolujezdce, místo spolujezdce musí být navíc vybaveno odpovídajícím držadlem. Ochrana před pohyblivými a horkými částmi musí plnit minimálně požadavky stanovené technickým předpisem 89/173/EHS resp. 2009/144/ES příloha II pro úzkorozchodné traktory. Přístup na místo řidiče musí plnit požadavky technického předpisu 80/720/EHS. 40. Palivová nádrž musí plnit požadavky technického předpisu 97/24/ES.
Trolejbusy a tramvaje 41. Trolejbus je drážní vozidlo poháněné elektromotory napájenými většinou z troleje, které se pohybuje po pozemních komunikacích, nad nimiž je trolej. Na trolejbus se vztahuje zvláštní právní předpis.11) Trolejbus je z hlediska konstrukce autobus se zvláštním druhem elektrického pohonu, přičemž pouze na jeho některé systémy, konstrukční části a samostatné technické celky stanovují předpisy EHK specifické požadavky. 42. Tramvaj je drážní vozidlo poháněné elektromotory napájenými z troleje, které se pohybuje po kolejích umístěných na pozemních komunikacích. Na tramvaje se vztahuje především zvláštní právní předpis11) a pouze některá ustanovení tohoto zákona, např. požadavky na rozměry, na směrová a brzdová světla. 43. Příslušné předpisy EHK, které se týkají systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků trolejbusů nebo tramvají stanovují způsob ověření, obsah a uspořádání osvědčení o homologaci těchto systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků hromadně vyráběných trolejbusů a tramvají. Pokud systém, konstrukční část a samostatný technický celek plní technické požadavky stanovené příslušným předpisem EHK, ministerstvo na něj vydá osvědčení o homologaci.
Příloha 6 Schvalování technické způsobilosti typu vozidel kategorií M, N, O, L vyrobených v malých sériích nebo vyrobených jednotlivě (K § 28 odst. 1 a § 31 odst. 1 zákona)
Požadavky na typy vozidel vyráběných v malých sériích 1. U typů vozidel vyráběných v malých sériích schválí typ ministerstvo na základě požadavků § 11 až § 15 vyhlášky 301/2001 Sb. 341/2002 Sb. 2. U schvalovacích zkoušek vozidel vyráběných v malých sériích musí být dokladováno, že typ vozidla vyhovuje následujícím požadavkům: - homologace vozidla podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES se vyžadují pouze u bodů č. 1, 2, 9, 10, 11, 20 a 41 tabulky, - u ostatních položek stačí předložení technického protokolu o zkoušce příslušné pověřené zkušebny, - na vozidlech smějí být montovány jen části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES, uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, body č. 7, 8, 21 až 31, 45, 46 tabulky, - elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 1 této vyhlášky čl. 8. - plní požadavky kapitoly IX směrnice 2007/46 ES b) Pro vozidla kategorií L v příloze č. 2 této vyhlášky s tím, že - homologace podle Předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES se vyžadují pouze u bodů č. 4.4.9, 4.4.13, 7, 8, 10.3 a 10.4 tabulky, - u ostatních bodů tabulky stačí předložení technického protokolu o zkoušce příslušné pověřené zkušebny, - na vozidlech smějí být montovány jen části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES, uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 301/2001 Sb., body č. 6, 9 a 10.9 tabulky, - elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 1 této vyhlášky, čl. 8. V odůvodněných případech s ohledem na počet vyráběných kusů může ministerstvo místo homologace uznat jako rovnocenný doklad technický protokol o zkoušce podle příslušného předpisu EHK nebo směrnic EHS/ES s prohlášením o shodě výroby. 3. Před vystavením technického průkazu pro další vyrobená vozidla, vyráběna nebo dovezená v malých sériích, se požaduje kontrola shodnosti vozidla s jeho kontrolní dokumentací ve zkušební stanici nebo v pověřené zkušebně, pokud tuto kontrolní dokumentaci ministerstvo při schválení technické způsobilosti typu vozidla v malé sérii stanoví (kontrola může být provedena i u výrobce).
Požadavky na jednotlivě vyrobená vozidla 4. Jednotlivě vyrobené vozidlo schválí příslušný schvalovací orgán na základě požadavků § 11 až § 15 této vyhlášky. 5. Předložené doklady a/nebo zkoušky musí při schvalování jednotlivě vyrobeného vozidla dokladovat, že vozidlo a) pro vozidla kategorií M, N a O - vyhovuje požadavkům, uvedeným v příloze č. 1 této vyhlášky, čl. 2, jmenovitě pak u bodů 1, 2, 8, 9, 10, 11, 20, 32, 41 a 52 tabulky; - na vozidlech jsou montovány jen části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo schválené podle technických příloh směrnic EHS/ES, uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, čl. 2, body č. 7, 8, 21 až 31, 45 a 46 tabulky; - elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 1 této vyhlášky, čl. 8. b) pro vozidla kategorií L - vyhovuje požadavkům, uvedeným v příloze 3 této vyhlášky, čl. 2, jmenovitě pak u bodů č. 4.4.13, 7, 10.3 a 10.4 tabulky; - na vozidlech jsou montovány jen části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo schválené podle technických příloh EHS/ES směrnic, uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky, čl. 2, body č. 6, 9 a 10.9 tabulky; - elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 2 této vyhlášky, čl. 6.
Příloha 8 Schvalování technické způsobilosti typu vozidel kategorie T, C, OT R a S vyrobených v malých sériích nebo vyrobených jednotlivě
(K § 70 odst. 2, § 28 odst. 1 a § 31 odst. 1 zákona) Požadavky na typy vozidel vyráběných v malých sériích 1. U typů vozidel vyráběných v malých sériích schválí typ příslušný schvalovací orgán na základě požadavků podle § 27 a § 28 této vyhlášky. Pokud je schválení technické způsobilosti podmíněno udělením výjimek, uvede a potvrdí příslušný orgán takovou výjimku v technickém průkazu vozidla nebo v technickém osvědčení. 2. U schvalovacích zkoušek vozidel vyráběných v malých sériích musí být dokladováno, že typ vozidla vyhovuje požadavkům pro a) vozidla kategorie T a C v příloze č. 3 této vyhlášky s tím, že - homologace podle Předpisů EHK nebo EHS/ES směrnic nebo schválení podle technických příloh EHS/ES směrnic pouze u bodu č. 23.1 “Emise znečisťujících látek“ směrnice 2003/37/ES, přílohy II, kapitoly B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části I “Seznam zvláštních směrnic“, - u ostatních položek stačí předložení technického protokolu o zkoušce příslušné pověřené zkušebny, - na vozidlech smějí být montovány jen konstrukční části a samostatné technické celky, homologované podle Předpisů EHK nebo Směrnic EHS/ES nebo schválené podle technických příloh směrnic EHS/ES, - elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení bodu 13.1 “Montáž světelné techniky“ směrnice 2003/37/ES, přílohy II, kapitoly B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části I “Seznam zvláštních směrnic“. b) vozidla kategorie OT R uvedeným v příloze č. 3 této vyhlášky, c) stroje kategorie S uvedeným v příloze č. 4 této vyhlášky; d) jednonápravové traktory s přívěsy a speciální nosiče kategorie R Z uvedeným v příloze č. 5 této vyhlášky. V odůvodněných případech s ohledem na počet vyráběných kusů může schvalující orgán místo homologace uznat jako rovnocenný doklad technický protokol o zkoušce podle příslušného předpisu EHK nebo směrnic EHS/ES s prohlášením o shodě výroby. 3. Před vystavením technického průkazu nebo technického osvědčení pro další vozidla vyrobená nebo dovezená v malých sériích, se požaduje kontrola shodnosti vozidla s jeho kontrolní dokumentací ve zkušební stanici nebo v pověřené zkušebně, pokud tuto kontrolní dokumentaci schvalující orgán při schválení technické způsobilosti typu vozidla v malé sérii stanoví (kontrola může být provedena i u výrobce). 4. Jednotlivě vyrobené vozidlo schválí příslušný schvalovací orgán na základě požadavků § 27 a § 28 této vyhlášky. Pokud je schválení technické způsobilosti podmíněno udělením výjimek, uvede a potvrdí příslušný orgán takovou výjimku v technickém průkazu vozidla nebo v technickém osvědčení. 5. Předložené doklady a/nebo zkoušky musí při schvalování jednotlivě vyrobeného vozidla dokladovat, že a) vozidlo kategorie T a C - vyhovuje požadavkům, bodů 1.6 “Hladina akustického tlaku“, 6.1 “ Potlačení vf. rušení“, 7.1 “Brzdová zařízení“, 13.1“Montáž světelné techniky“, 23.1 „Emise znečisťujících látek“ směrnice 2003/37/ES, přílohy II, kapitoly B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části I “Seznam zvláštních směrnic“. - na vozidlech smějí být montovány jen konstrukční části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo schválené podle technických příloh směrnic EHS/ES, - elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení bodu 13.1 “Montáž světelné techniky“ směrnice 2003/37/ES, přílohy II, kapitoly B “Soupis požadavků na ES schválení typu traktoru“, části I “Seznam zvláštních směrnic“. b) vozidlo kategorie OT R odpovídá požadavkům uvedeným v příloze č. 3 této vyhlášky, c) stroje kategorie S odpovídají požadavkům uvedeným v příloze č. 4 této vyhlášky, d) jednonápravový traktor s přívěsem a speciální nosiče kategorie R Z odpovídají požadavkům uvedeným v příloze č. 5 této vyhlášky.
Příloha 18 Podrobné rozdělení druhů vozidel, používání názvů a zkratek druhů vozidel pro vyplňování technických průkazů, technických osvědčení a schvalovacích dokumentů k vozidlům Tato příloha podrobněji definuje jednotlivé druhy silničních a zvláštních vozidel, jejich jednotné zařazování podle druhů, kategorií a jejich dalšího provedení. Slouží pro orgány provádějící schvalování a osvědčování technické způsobilosti vozidel k provozu na pozemních komunikacích, pro zkušební stanice a pověřené zkušebny připravující podklady pro toto schválení a osvědčování, pro výrobce vozidel při tvorbě podkladových materiálů pro schválení a osvědčování vozidel k provozu na pozemních komunikacích. Dále dává ucelený přehled o současném názvosloví vozidel.
Pro účely této přílohy se rozumí schvalovacím dokumentem zejména: a) základní technický popis schváleného typu vozidla, b) základní technický popis schváleného typu zvláštního vozidla, c) základní technický popis schváleného typu samostatného technického celku vozidla. Základní technický popis schváleného typu vozidla, samostatného technického celku (dále jen "základní technický popis" nebo také "ZTP" je tiskopis, na kterém jsou soustředěny veškeré technické údaje, které slouží jako podklad k vyplňování technického průkazu nebo technického osvědčení vozidla nebo zvláštního vozidla a jako základ k tvorbě a vedení celostátní evidence základních technických údajů ke schváleným a osvědčeným typům vozidel. ZTP-COC je základní technický popis vytvořený automatizovaným způsobem z ES prohlášení o shodě (COC), způsob vyplňování ZTP a ZTP-COC je obdobný. V ZTP a v COC ZTP se uvádějí druhy a kategorie vozidel v souladu s údaji v jednotlivých rámcových směrnicích EHS/ES pro schvalování typu vozidel. 1. Při vyplňování položky 1 "Druh vozidla" v základním technickém popisu se používají dále uvedené názvy. Do položky 2 se doplňuje upřesňující název druhu a kód druhu karoserie podle směrnice 2007/46/ES. 2. Do položky 3 se uvádí kategorie vozidla. Jedná-li se u kategorií M a N o terénní připojí se bezprostředně za označení jeho kategorie ještě písmeno "G". Příklad: N1G
vozidlo,
U vozidel schválených před účinností zákona č. 56/2001 Sb. se zde uvádí též zkratka druhu vozidla. 3. V položce 1 "Druh vozidla" v ZTP se uvádí název druhu vozidla, který je shodný s vozidla nebo je v něm alespoň obsažen. Příklad:
- osobní automobil - nákladní automobil
Druhem silničního vozidla se rozumí: a) b) c) d) e) f) g)
motocykl osobní automobil autobus nákladní automobil speciální automobil přípojné vozidlo ostatní vozidla - jízdní kolo - potahové vozidlo
kategorie kategorie kategorie kategorie kategorie kategorie kategorie
L M1 M 2 a M3 N N O Z
Druhem zvláštního vozidla se rozumí: a) b) c) d)
traktor kategorie T, C přípojná vozidla traktorů kategorie R výměnný pracovní stroj kategorie SS, S nemotorové vozidlo nebo nemotorový pracovní stroj tažený nebo tlačený pěšky jdoucí osobou e) ostatní vozidla kategorie Z - vozík pro invalidy s ručním nebo
názvem
motorickým pohonem, pokud jeho šířka nebo délka nepřesahuje 1 m, jeho konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1 nebo jeho maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 450 kg - rolba, jednonápravový traktor s přívěsem, čtyřkolka speciální a jiné … 4. Upřesnění názvu vozidla v pravé části druhé řádky "Druh vozidla", uváděné níže, představují vzory nejčastěji se vyskytujících provedení vozidel. U vozidel kategorií M a N se zde uvádí označení z definice druhů karoserie vozidel podle Přílohy II směrnice 2007/46/ES. 5. V této příloze jsou VERZÁLKAMI (= písmeny velké abecedy) dále uvedeny názvy druhů vozidel a zkratky pro kategorii L.
A) kategorie L
–
Motocykl dělící se na
-
MOPED (zkratka L1e) MOPED - TŘÍKOLKA (L2e) MOTOCYKL (L3e) MOTOCYKL S POSTRANNÍM VOZÍKEM (L4e) TŘÍKOLKA (L5e) MOPED - LEHKÁ ČTYŘKOLKA (L6e) ČTYŘKOLKA (L7e) MOTOKOLO (LM)
Úplné technické požadavky na jednotlivé druhy vozidel jsou uvedeny v směrnici č. 2002/24/ES.
Označení druhu: Motocykl
(uvádí se vždy u kategorie L)
další označení druhu: Sportovní (soutěžní)- určen pro sportovní účely, - zpravidla není kompletně vybaven jako motocykl nebo oped a jeho provoz na komunikacích je podmíněn zvláštním omezujícím nebo upraveným režimem (sportovní licence apod.). Příklady zápisu:označení druhu: MOTOCYKL další označení druhu: SPORTOVNÍ zkratka kategorie: L3e Moped - dvoukolové vozidlo (kategorie L1e) s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřekračující 45 km/h Příklad zápisu:označení druhu: MOTOCYKL další označení druhu: MOPED zkratka kategorie: L1e Moped – tříkolové vozidle (kategorie L2e) s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřekračující 45 km/h Příklad zápisu:označení druhu: MOTOCYKL další označení druhu: MOPED-TŘÍKOLKA kategorie: L2e Moped – lehká čtyřkolka (kategorie L6e), s nejvyšší 45 km/h Příklad zápisu:označení druhu: další označení druhu: kategorie:
konstrukční rychlostí nepřekračující MOTOCYKL MOPED-LEHKÁ ČTYŘKOLKA L6e
Motokolo - mopedy s malým výkonem, tj. mopedy s pedály, s pomocným motorem o výkonu nepřekračujícím 1 kW a s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřekračující 25 km/h Příklad zápisu:označení druhu: MOTOCYKL další označení druhu: MOTOKOLO zkratka kategorie: LM Poznámka: Pokud je jízdní kolo dodatečně vybaveno pomocným motorkem a přitom se nemění jeho původní charakter, jde o "jízdní kolo s pomocným motorkem", které se zařazuje do druhu "ostatní vozidla".
Motocykl - dvoukolové vozidlo bez postranního vozíku (kategorieL3e) s nejvyšší konstrukční rychlostí překračující 45 km/h (neuvádí se další označení druhu) Příklad zápisu:označení druhu: MOTOCYKL další označení druhu: zkratka kategorie: L3e Motocykl - dvoukolové vozidlo s postranním vozíkem (kategorie L4e) s nejvyšší konstrukční rychlostí překračující 45 km/h Příklad zápisu:označení druhu: MOTOCYKL další označení druhu: S POSTRANNÍM VOZÍKEM zkratka kategorie: L4e
Motorové tříkolky - vozidlo se třemi symetricky uspořádanými koly(kategorie L5e) s nejvyšší konstrukční rychlostí překračující 45 km/h Příklad zápisu:označení druhu: MOTOCYKL další označení druhu: TŘÍKOLKA kategorie: L5e Čtyřkolka - u nichž maximální netto výkon motoru nepřekračuje 15 kW (kategorie L7e) a s nejvyšší konstrukční rychlostí překračující 45 km/h Příklad zápisu:označení druhu: MOTOCYKL další označení druhu: ČTYŘKOLKA kategorie: L7e
B) kategorie M, dělící se na M1, M2, M3 Ba) OSOBNÍ AUTOMOBIL - kategorie M1 Do položky 1
- první řádek „označení druhu“ se zapisuje: OSOBNÍ AUTOMOBIL nebo VOZIDLO ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ
Vozidla zvláštního určení jsou vozidla určená k výkonu funkce, která vyžaduje zvláštní uspořádání karoserie nebo výstroje a zahrnují vozidla přístupná pro invalidní vozík. Považují se za ně: OBYTNÝ AUTOMOBIL PANCÉŘOVANÝ AUTOMOBIL SANITNÍ AUTOMOBIL POHŘEBNÍ AUTOMOBIL PRO INVALIDNÍ VOZÍK - druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení. Příklad zápisu: Druh vozidla
OSOBNÍ AUTOMOBIL AB HATCHBACK
druh AA SEDAN -
karosérie – uzavřená se středním sloupkem či bez něho střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná, 4 a více sedadel alespoň ve 2 řadách 2 nebo 4 boční dveře, v zádi automobilu může být víko(dveře), zasahující až ke střeše, - 4 nebo více bočních oken. druh AB HATCHBACK - je vozidlo SEDAN se zkosením v zadní částí
druh AC KOMBI
- karosérie uzavřená, v zadní části konstruovaná tak, aby vnitřní prostor byl zvětšený oproti SEDANu - střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná, - počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách, - zadní sedadla vyjímatelná nebo se sklopnými opěradly ke zvětšení ložné plochy, - počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko), - 4 nebo více bočních oken druh AD KUPÉ -
karosérie - uzavřená, s obvykle omezeným možným zadním prostorem pro cestující, střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná, počet míst k sezení - 2 nebo více alespoň v jedné řadě, počet bočních dveří - 2, v zádi automobilu může být víko(dveře), zasahující až ke střeše, - 2 nebo více bočních oken druh AE KABRIOLET - karosérie proměnlivá zpravidla bez pevného rámu bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla, - střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí, - počet míst k sezení - 2 nebo více nejméně v jedné řadě, - počet bočních dveří - 2 nebo 4. - 2 nebo více bočních oken druh AF VÍCEÚČELOVÉ VOZIDLO - Motorové vozidlo jiné než uvedené pod druhem AA až AE a určené k dopravě cestujících a jejich zavazadel nebo zboží v jediném oddělení. pro všechny typy vozidel schválené jako typ do 4.8.2011 platí dále obě tyto podmínky: - a) počet míst k sezení kromě sedadla řidiče nepřesahuje šest - b) P – (M + N × 68) > N × 68 kde: P = maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla v kg M = provozní hmotnost v kg N = počet míst k sezení kromě sedadla řidiče, nepovažuje za vozidlo kategorie M1 „místo k sezení“ je takové místo, na kterém je vozidlo vybaveno „dostupnými“ kotevními úchyty sedadel; „dostupnými“ se rozumějí takové kotevní úchyty, které lze použít. Aby nemohly být některé kotevní úchyty „dostupné“, musí výrobce jejich užití fyzicky zabránit, například přivařením krycích desek nebo montáží podobných trvalých krytů, které nemohou být odstraněny běžně dostupným nářadím nebo pro všechny typy vozidel od 4.8.2011 lze nepovinně použít a pro nové typy vozidel od 1.11.2012 musí být povinně použito následující definice „místa k sezení“, kde se každé jednotlivé sedadlo se počítá jako jedno místo k sezení, v případě lavicového sedadla za jedno místo k sezení počítá prostor, který je široký nejméně 400 mm, měřeno v úrovni sedáku, tento prostor však nelze počítat za jedno místo k sezení, pokud - má lavicové sedadlo vlastnosti, kdy spodní části figuríny brání sedět v přirozené poloze – například přítomnost pevně zabudované konzoly, nečalouněné části nebo vnitřního obložení, které tvoří překážku na vnitřní sedací ploše; - konstrukce podlahové části před předpokládaným místem k sezení (například přítomnost tunelu) brání umístit nohy figuríny do přirozené polohy. Pokud je vozidlo vybaveno kotevními úchyty pro vyjímatelné sedadlo, zahrne se vyjímatelné sedadlo do počtu míst k sezení. Místo určené pro obsazený invalidní vozík se považuje za jedno místo k sezení. druh vozidla: VOZIDLO ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ druh
SA OBYTNÝ AUTOMOBIL motorová vozidla zvláštního určení kategorie M vyrobená k obytným účelům, které mají alespoň toto zařízení: — sedadla a stůl, — uspořádání pro spaní, které může být vytvořeno ze sedadel, — zařízení pro vaření, — skladové prostory. Všechna zařízení musí být pevně upevněna v obytném prostoru; stůl však může být snadno odstranitelný. druh SB PANCÉŘOVANÝ AUTOMOBIL
motorová vozidla určená k ochraně přepravovaných cestujících nebo nákladů a splňující svým pancéřováním požadavky ochrany před střelami. druh SC SANITNÍ AUTOMOBIL motorová vozidla se zvláštní výstrojí, která jsou raněných osob, která mají k takovým účelům zvláštní výstroj.
určena
pro
dopravu
nemocných
a
druh SD POHŘEBNÍ AUTOMOBIL motorová vozidla kategorie M určená k dopravě zemřelých osob, která mají k takovým účelům zvláštní výstroj. druh SG HASIČSKÝ nebo SG POŽÁRNICKÝ motorová vozidla kategorie M1 postavená nebo přestavěná výhradně pro účely zásahu hasičských jednotek a mají k tomuto pevně zabudovanou zvláštní výstroj. Druh SG TECHNICKÝ ZÁSAHOVÝ motorová vozidla kategorie M1 postavená nebo přestavěná výhradně pro účely zásahu při odstraňování technických poruch a mají k tomuto pevně zabudovanou zvláštní výstroj. Tuto podskupinu SG – Ostatní vozidla zvláštního určení lze dále rozšiřovat o další provedení, pokud je splněna základní definice vozidla zvláštního určení a nelze je zařadit do žádné z uvedených druhů. Je možno však použít pouze označení, která nejsou v této skupině již použita a nedojde-li, vzhledem k podobnosti, k záměně. druh SH PRO INVALIDNÍ VOZÍK motorová vozidla kategorie M1 postavená nebo přestavěná tak, aby vyhovovala jedné nebo více osobám na invalidním vozíku při cestování po pozemních komunikacích.
Osobní automobil může "vozidlo určené k dostavbě".
být
také
vyroben v provedení
V tomto případě se provede zápis do ZTP takto: Příklad: Druh vozidla
OSOBNÍ AUTOMOBIL (VOZIDLO URČENÉ K DOSTAVBĚ)
Poznámka: Pokud bude schváleno vozidlo jako samostatný typ určený k dostavbě nebo i v rámci již schváleného typu vozidla, postupuje se tak, že položka 1, první řádek "Druh vozidla"v ZTP bude opatřen zápisem "vozidlo určené k dostavbě", tento zápis bude opatřen závorkami. V druhé řádce nebude zápis žádný. Technický průkaz pak nebude v této položce opatřen žádným zápisem. Zápis v položce 1, oba řádky "druh vozidla" doplní až finální výrobce podle skutečného provedení vozidla, včetně zkratky určení druhu vozidla, kategorie a bližšího určení. Příklad zápisu v ZTP: Druh vozidla
(VOZIDLO URČENÉ K DOSTAVBĚ)
Bb) AUTOBUS - kategorie M2, M3 Vozidla kategorií M2 a M3 patří do jedné z následujících tříd: Vozidla s obsaditelností přesahující 22 cestujících mimo řidiče - Třída I „MĚSTSKÝ autobus“ vozidlo této třídy má sedadla a místa pro stojící cestující. druhy: CA Jednopodlažní CB Dvojpodlažní CC Kloubové jednopodlažní CD Kloubové dvojpodlažní CE Nízkopodlažní jednopodlažní CF Nízkopodlažní dvojpodlažní CG Kloubové nízkopodlažní jednopodlažní CH Kloubové nízkopodlažní dvojpodlažní - Třída II „ MEZIMĚSTSKÝ autobus“ vozidlo této třídy může být zařízeno pro dopravu stojících cestujících, avšak jen v uličce a/nebo v prostoru, který není větší než prostor pro dvě zdvojená sedadla. druhy: CI Jednopodlažní
CJ CK CL CM CN CO CP
Dvojpodlažní Kloubové jednopodlažní Kloubové dvojpodlažní Nízkopodlažní jednopodlažní Nízkopodlažní dvojpodlažní Kloubové nízkopodlažní jednopodlažní Kloubové nízkopodlažní dvojpodlažní
- Třída III „DÁLKOVÝ autobus“ sedících cestujících. druhy: CQ Jednopodlažní CR Dvojpodlažní CS Kloubové jednopodlažní CT Kloubové dvojpodlažní
vozidlo
této
třídy
je
konstruované
výhradně
pro
přepravu
Vozidla s obsaditelností nepřesahující 22 cestujících mimo řidiče - TŘÍDA A vozidlo konstruované pro přepravu stojících cestujících; vozidlo této třídy je opatřeno sedadly a je vybaveno pro stojící cestující. CU Jednopodlažní CV Nízkopodlažní jednopodlažní
- TŘÍDA B vozidlo, které není konstruováno pro přepravu stojících cestujících; vozidlo této třídy není vybaveno pro stojící cestující. druhy: CW Jednopodlažní Do položky 1
- první řádek „označení druhu“ se zapisuje AUTOBUS - druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení
DÁLKOVÝ MĚSTSKÝ MEZIMĚSTSKÝ TŘÍDA A TŘÍDA B Příklad zápisu: Druh vozidla
AUTOBUS DÁLKOVÝ
druh karoserie např. CW Jednopodlažní se zapisuje do položky 20 (druh karoserie) C) NÁKLADNÍ AUTOMOBIL - kategorie N1, N2, N3 Nákladní automobil je motorové vozidlo kategorie N1,N2 nebo N3, které je konstruováno a vyrobeno výlučně nebo hlavně pro dopravu zboží; může též táhnout přípojné vozidlo.
Do položky 1
- první řádek „označení druhu“ se zapisuje NÁKLADNÍ AUTOMOBIL - druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení
Příklad zápisu: Druh vozidla Druhy nákladních automobilů BA VALNÍKOVÝ BB SKŘÍŇOVÝ BC TAHAČ NÁVĚSŮ BD TAHAČ PŘÍVĚSŮ BA CISTERNOVÝ BA AUTODOMÍCHÁVAČ BA DOUBLE CAB BA MRAZÍRENSKÝ BA CHLADÍRENSKÝ BA ISOTERMICKÝ BA KABELOVÝ
NÁKLADNÍ AUTOMOBIL BA VALNÍKOVÝ
BA PICK UP BA PRO PŘEPRAVU BETONU BA PRO PŘEPRAVU DŘEVA BA PRO PŘEPRAVU LODÍ BA PRO PŘEPRAVU ODPADU BA PRO PŘEPRAVU VOZIDEL BA PRO PŘEPRAVU ŽIVÝCH ZVÍŘAT BASKLÁPĚČKOVÝ atd. U automobilů s BB Skříňovou karoserií s technicky přípustnou maximální hmotností nepřevyšující 3 500 kg, pro zařazení do kategorie N nesmí splňovat tyto podmínky: mít více než šest míst k sezení kromě sedadla řidiče nebo mít méně než šest míst k sezení kromě sedadla řidiče a zároveň splňovat vzorec P – (M + N × 68) ≤ N × 68 (P = maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla v kg M = provozní hmotnost v kg N = počet míst k sezení kromě sedadla řidiče, -
Jestliže však vozidlo definované jako BA, BB s technicky přípustnou maximální hmotností převyšující 3 500 kg, BC nebo BD splňuje nejméně jednu z těchto podmínek: počet míst k sezení kromě sedadla řidiče přesahuje 8 nebo P – (M + N × 68) ≤ N × 68, nepovažuje se takové vozidlo za vozidlo kategorie N.
Nákladní automobil může být také vyroben v provedení „VOZIDLO URČENÉ K DOSTAVBĚ“ D) VOZIDLO ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - kategorie N1, N2, N3 - kategorie O1, O2, O3, O4 Je určeno k výkonu zvláštní funkce, kterou není běžná přeprava osob či nákladu, zahrnuje též Speciální vozidlo, které je určeno k provádění speciálních činností. Speciální vozidlo není primárně určeno k přepravě osob nebo k přepravě nákladu, ale je konstruováno na podvozku automobilu nebo přípojného vozidla s pevnou nebo výměnnou nástavbou, určenou k provádění speciálních prací nebo přepravě speciálních pevně zabudovaných zařízení. Užitečná hmotnost je využita pro nástavbu a posádku. Do položky Druh vozidla se zapisuje VOZIDLO ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ nebo SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL Speciální automobil může být např. POŽÁRNÍ (podle vyhlášky č.254/1999 Sb.) E) TERÉNNÍ VOZIDLA - motorová vozidla se zvýšenou průjezdností, které patří do vozidel kategorie M nebo N, označuje se doplňkovým písmenem G ke kategorii M nebo N, např. vozidlo kategorie N1, splňující podmínky zařazení do skupiny terénních vozidel, se označí jako N1G. Vozidla kategorie N1 s největší technicky přípustnou hmotností nepřevyšující 2,00 t a vozidla kategorie M1 se považují za terénní vozidla, pokud -
nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen,
-
jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením, kterým se dosáhne podobného účinku,
-
pokud činí vypočtená stoupavost sólo vozidla nejméně 30%.
Z následujících šesti požadavků musí být dále splněno nejméně pět -
přední nájezdový úhel musí být nejméně 25°,
-
zadní nájezdový úhel musí být nejméně 20°,
-
přechodový úhel musí být nejméně 20°,
-
světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 180 mm,
-
světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 180 mm,
-
světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 200 mm.
Vozidla kategorie N1 s největší technicky přípustnou hmotností převyšující 2,00 t nebo kategorie N2, M2 a M3 s největší technicky přípustnou hmotností nepřevyšující 12,00 t se považují za terénní vozidla, pokud buď jsou všechna jejich kola poháněna, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo jsou-li splněny následující tři požadavky -
nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen,
-
jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením s podobným účinkem,
vypočtená stoupavost pro jednotlivé vozidlo je nejméně 25%. Vozidla kategorie Má s největší technicky přípustnou hmotností převyšující 12,00 t nebo vozidla kategorie Na se považují za terénní vozidla, pokud buď jsou všechna jejich kola
poháněna, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo jsou-li splněny následující požadavky a) nejméně polovina kol je poháněna, b) vozidlo je vybaveno nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo zařízením s obdobným účinkem, c) vypočtená stoupavost pro jednotlivé vozidlo je nejméně 25%, d) z následujících šesti požadavků jsou splněny nejméně čtyři -
přední nájezdový úhel musí být nejméně 25°,
-
zadní nájezdový úhel musí být nejméně 25°, přední nájezdový úhel musí být nejméně 25°,
-
zadní nájezdový úhel musí být nejméně 25°,
-
přechodový úhel musí být nejméně 25°,
-
světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 250 mm,
-
světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 300 mm,
-
světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 250 mm.
Zatížení a podmínky ověření a) vozidla kategorie N1 o největší technicky přípustné hmotnosti nepřevyšující 2,00 t a vozidla kategorie M1 musí být v provozním stavu, zejména s chladicí kapalinou, mazivy, palivem, nářadím, náhradním kolem a řidičem, b) jiné automobily, než jsou uvedené v bodě a) musí být naloženy na největší technicky přípustnou hmotnost podle údaje výrobce, c) požadovaná stoupavost (25% a 30%) se ověří jednoduchým výpočtem. Ve výjimečných případech však může oprávněná zkušebna požadovat předání vozidla příslušného typu pro ověření zkouškou. d) při ověřování předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje zařízení proti podjetí vozidel. Definice a náčrtky světlých výšek (definice předního nájezdového úhlu, zadního nájezdového úhlu a přechodového úhlu jsou v normě ISO 612-1978, body č. 6.10, 6.11 a 6.9.) „Světlá výška mezi nápravami“ znamená nejkratší vzdálenost mezi rovinou vozovky a nejnižším pevným bodem vozidla. Skupina náprav se pokládá za jedinou nápravu.
„Světlá výška pod nápravou“ znamená výšku, kterou má nad základnou vrchol kruhového oblouku procházejícího středem stop kol jedné nápravy na vozovce (při dvojité montáži kol se uvažují vnitřní kola) a dotýkající se nejnižšího bodu vozidla mezi koly. Žádná pevná část vozidla nesmí zasahovat do šrafovaného pole na náčrtu. V případě potřeby se uvádí světlá výška pod několika nápravami podle jejich pořadí, od přední ve směru jízdy k poslední, např. 280/250/250.
Další způsoby vyplňování vycházejí z výše uvedených principů, jednotlivá druhová označení jsou uvedena v následující tabulce F) TRAKTORY – kategorie T, C
motorová kolová nebo pásová vozidla s nejméně dvěma nápravami a s maximální konstrukční rychlostí nejméně 6 km/h, jejichž hlavní funkcí je vyvíjet tažnou sílu a které byla speciálně konstruována k tažení, tlačení, nesení a pohonu určitých výměnných zařízení konstruovaných k vykonávání zejména zemědělských nebo lesnických prací nebo k tažení zemědělských nebo lesnických přípojných vozidel; mohou být přizpůsobena k tomu, aby při pracovní činnosti nesla náklad nebo mohou být vybavena sedadly pro spolujezdce; Kolové traktory kategorie T se dále dělí: Kategorie T1 traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km/h, s nápravou nejbližší řidiči mající minimální rozchod kol větší než 1 150 mm, s hmotností v provozním stavu větší než 600 kg a se světlou výškou nad vozovkou menší než 1 000 mm. U traktorů s otočným pracovištěm řidiče (otočné sedadlo a otočný volant) se za nápravu nejbližší řidiči považuje náprava s namontovaným největším průměrem pneumatik. Kategorie T2 traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h-1, s minimálním rozchodem menším než 1 150 mm, s hmotností v provozním stavu větší než 600 kg a se světlou výškou nad vozovkou menší než 600 mm. Pokud je však výška těžiště traktoru podle ČSN ISO 789-6 (30 0446), měřeno vůči vozovce, dělená střední hodnotou minimálního rozchodu všech náprav větší než 0.90, je maximální konstrukční rychlost omezena na 30 km.h-1. Kategorie T3 traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h-1, a s hmotností v provozním stavu menší než 600 kg. Kategorie T4 traktory pro zvláštní účely 40 km.h-1 (podle definice uvedené dále):
s maximální
konstrukční
rychlostí
nepřevyšující
T4.1 traktory s vysokou světlou výškou Traktory konstruované pro práci s vysokými plodinami, např. s vinnou révou. Jejich znakem je zvýšený podvozek nebo jeho část, což traktoru umožňuje pojíždět souběžně s plodinou s levými a pravými koly na každé straně jedné řady nebo více řad plodiny. Tyto traktory jsou určeny k nesení nebo k pohonu nářadí, které může být montováno na předku, mezi nápravami, na zádi nebo na nákladové plošině. Pokud je traktor v pracovní poloze, je jeho světlá výška kolmá na řady plodiny vyšší než 1 000 mm. Pokud je výška těžiště traktoru podle ČSN ISO 789-6 (30 0446), měřeno vůči zemi při užití normálně montovaných pneumatik, dělená střední hodnotou minimálního rozchodu všech náprav větší než 0.90, nesmí maximální konstrukční rychlost překročit 30 km.h-1. T4.2 zvláště široké traktory Traktory, charakteristické svými zemědělských plochách.
velkými
rozměry,
přednostně
určené
k práci
na
velkých
T4.3 traktory s nízkou světlou výškou Traktory s pohonem čtyř kol, s výměnným zařízením určeným k zemědělskému nebo lesnickému užití, s nosným rámem vybaveným jedním nebo více vývodovými hřídeli, s technicky přípustnou hmotnost nižší než 10 t a s poměrem této hmotnosti k maximální hmotnosti v provozním stavu nižším než 2,5. Těžiště těchto traktorů podle normy ČSN ISO 789-6 (30 0446) (při užití obvykle montovaných pneumatik) musí být níže než 850 mm nad vozovkou. Kategorie T5 kolové traktory s maximální konstrukční rychlostí vyšší než 40 km/h. Do doby přijetí všech jednotlivých směrnic podle přílohy II směrnice 2003/37/ES musí traktory této kategorie plnit požadavky podle bodu 15 přílohy č. 3 k této vyhlášce. Pásové traktory kategorie C Pásové traktory jsou poháněny a řízeny nekonečnými pásy a jejich kategorie C1 až C5 jsou definovány analogicky ke kategoriím T1 až T5. G) PŘÍPOJNÉ VOZIDLO - kategorie R: přípojné vozidlo určené hlavně k nesení nákladu a konstruované k tomu, aby bylo taženo traktorem; přípojná vozidla, u nichž je část jejich naložené hmotnosti nesena tažným vozidlem, spadají do této kategorie; každé vozidlo připojené k traktoru a zahrnující nástroj se musí považovat za zemědělské nebo lesnické přípojné vozidlo, pokud je poměr celkové technicky přípustné hmotnosti k nenaložené hmotnosti tohoto vozidla roven 3,0 nebo větší a pokud nebylo vozidlo konstruováno ke zpracování materiálů; Kategorie R1: přípojná vozidla, u nichž součet technicky přípustných hmotností na nápravu nepřevyšuje 1 500 kg. Kategorie R2: přípojná vozidla, u nichž součet technicky přípustných hmotností na nápravu nepřevyšuje 3 500 kg. Kategorie R3: přípojná vozidla, u nichž součet technicky nepřevyšuje 21 000 kg.
přípustných hmotností na nápravu
Kategorie R4: přípojná vozidla, u nichž součet technicky přípustných hmotností na nápravu převyšuje 21 000 kg.
Podle konstrukční rychlosti se označuje každá kategorie přípojného vozidla ještě písmenem „a“ nebo „b“: a - přípojná vozidla s maximální konstrukční rychlostí rovnou 40 km/h nebo nižší, b - přípojná vozidla s maximální konstrukční rychlostí vyšší než 40 km/h. Příklad: Rb3 je kategorie přípojného vozidla, u kterého je součet technicky přípustných hmotností na nápravu vyšší než 3 500 kg, ale nepřevyšuje 21 000 kg, a které je konstruováno k tažení traktorem kategorie T5 Vzájemná souvztažnost s dříve používaným označením je uvedena v tabulce 2 v příloze č.19 této vyhlášky.
H) VÝMĚNNÝ TAŽENÝ STROJ - kategorie S: stroj, který je konstruován tak, aby byl tažen traktorem, a který mění nebo doplňuje jeho funkce; stroj může mít ložnou plošinu konstruovanou a vyrobenou k tomu, aby přijala nějaký nástroj a zařízení potřebné pro využití tohoto stroje, a může dočasně uskladnit jakýkoli materiál vytvořený nebo potřebný v průběhu prací; každé vozidlo určené k tomu, aby bylo taženo traktorem, a zahrnující trvale nástroj nebo konstruované ke zpracovávání materiálů se považuje za výměnný tažený stroj, pokud je poměr celkové technicky přípustné hmotnosti k nenaložené hmotnosti tohoto vozidla menší než 3,0. Kategorie S1: Výměnný tažený stroj určený pro zemědělské nebo lesnické užití, u kterého součet technicky přípustných hmotností na nápravu nepřevyšuje 3 500 kg. Kategorie S2: Výměnný tažený nápravu převyšuje 3 500 kg. Podle konstrukční rychlosti písmenem „a“ nebo „b“:
stroj, se
u
kterého
označuje
každá
součet
technicky
kategorie
přípustných
výměnného
taženého
hmotností stroje
na
ještě
a – výměnný tažený stroj s maximální konstrukční rychlostí rovnou hodnotě 40 km/h nebo nižší, b - výměnný tažený stroj s maximální konstrukční rychlostí převyšující hodnotu 40 km/h. Příklad: Sb2 je kategorie výměnného taženého stroje, u kterého je součet technicky přípustných hmotností na nápravu vyšší než 3 500 kg a který je konstruován k tažení traktorem kategorie T5. Vzájemná souvztažnost s dříve používaným označením je uvedena v tabulce 2 v příloze č. 19 této vyhlášky. I) PRACOVNÍ STROJ SAMOJÍZDNÝ - kategorie SS Motorové vozidlo odpovídající definici uvedené v příloze č. 4 této vyhlášky, čl. 1 J) PRACOVNÍ STROJ NESENÝ - kategorie SN Zařízení určené k vykonávání pracovních činností odpovídající definici uvedené v příloze č. 4 této vyhlášky, čl. 44. K) OSTATNÍ ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA - kategorie Z: mezi ostatní zvláštní vozidla patří např. - jednonápravový traktor s přívěsem podle definice v příloze č. 5 této vyhlášky, čl. 1, - speciální nosič pracovních adaptérů podle definice v příloze č. 5 této vyhlášky, čl. 17, - trolejbusy a tramvaje, - vozík pro invalidy s ručním nebo motorickým pohonem, pokud jeho šířka nebo délka nepřesahuje 1,00 m, jeho konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1 nebo jeho maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 450 kg, - sněžné pásové vozidlo, - nemotorové vozidlo nebo nemotorový pracovní stroj tažený nebo tlačený pěšky jdoucí osobou. Další způsoby vyplňování vycházejí z výše uvedených principů, jednotlivá druhová označení jsou uvedena v následující tabulce: DRUH VOZIDLA (1. řádek) (Zkratka kategorie vozidla)
DRUH VOZIDLA
(2.řádek)
DRUH KAROSERIE
(VOZIDLO URČENÉ K DOSTAVBĚ) MOTOCYKL
MOPED MOPED - LEHKÁ ČTYŘKOLKA
NÁKLADNÍ
(L1e, L2e, L3e, L4e, L5e L6e, L7e LM)
MOPED - MOTOKOLO MOPED - TŘÍKOLKA S POSTRANNÍM VOZÍKEM SNĚŽNÝ SKÚTR TŘÍKOLKA ČTYŘKOLKA SPORTOVNÍ SPORTOVNÍ - TŘÍKOLKA SPORTOVNÍ - ČTYŘKOLKA SPORTOVNÍ - S POSTRANNÍM VOZÍKEM (prázdná číselníková položka)
OSOBNÍ AUTOMOBIL
AA SEDAN AB HATCHBACK AC KOMBI AD KUPÉ AE KABRIOLET AF VÍCEÚČELOVÉ VOZIDLO AG UŽITKOVÉ KOMBI (prázdná číselníková položka)
(M1,M1G)
AUTOBUS (M2,M3,M2G,M3G)
DÁLKOVÝ MĚSTSKÝ MEZIMĚSTSKÝ TŘÍDA A TŘÍDA B (prázdná číselníková položka)
NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL ADR (N1, N2, N3, N1G, N2G, N3G)
VOZIDLO ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL (N1, N2, N3, N1G, N2G, N3G) (O1, O2, O3, O4)
TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR PÁSOVÝ TRAKTOR
BA NÁKLADNÍ AUTOMOBIL BB SKŘÍŇOVÝ AUTOMOBIL
CA JEDNOPODLAŽNÍ CB DVOJPODLAŽNÍ CC KLOUBOVÉ JEDNOPODLAŽNÍ CD KLOUBOVÉ DVOJPODLAŽNÍ CE NÍZKOPODLAŽNÍ JEDNOPODLAŽNÍ CF NÍZKOPODLAŽNÍ DVOJPODLAŽNÍ CG KLOUBOVÉ NÍZKOPODLAŽNÍ JEDNOPODLAŽNÍ CH KLOUBOVÉ NÍZKOPODLAŽNÍ DVOUPODLAŽNÍ CI JEDNOPODLAŽNÍ S OTEVŘENOU STŘECHOU CJ DVOJPODLAŽNÍ S OTEVŘENOU STŘECHOU CX PODVOZEK AUTOBUSU * VIZ ČÍSELNÉ ZNAKY
BC TAHAČ NÁVĚSŮ BD TAHAČ PŘÍVĚSŮ BE LEHKÝ NÁKLADNÍ AUTOMOBIL BX PODVOZEK S KABINOU NEBO KRYT PODVOZKU (prázdná číselníková položka) SA OBYTNÝ AUTOMOBIL SB PANCÉŘOVÝ AUTOMOBIL SC SANITNÍ AUTOMOBIL SD POHŘEBNÍ AUTOMOBIL SH VOZIDLO PŘÍSTUPNÉ PRO INVALIDNÍ VOZÍK SE OBYTNÝ PŘÍVĚS SF AUTOJEŘÁB SG ZVLÁŠTNÍ SKUPINA SJ OJNICOVÝ PŘÍVĚS SK PŘÍPOJNÉ VOZIDLO PRO PŘEPRAVU NADMĚRNÉHO NÁKLADU (prázdná číselníková položka)
ZEMĚDĚLSKÝ LESNICKÝ KOMUNÁLNÍ NOSIČ NÁŘADÍ (T1, T2, T3, T4.1, T4.2, T4.3, T5) TAHAČ
* VIZ ČÍSELNÉ ZNAKY
(C1, C2, C3, C4.1, C4.2, C4.3, C5) TELESKOPICKÝ MANIPULÁTOR (prázdná číselníková položka) OSTATNÍ VOZIDLO (Z)
SNĚŽNÉ PÁSOVÉ VOZIDLO JEDNONÁPRAVOVÝ TRAKTOR S PŘÍVĚSEM ČTYŘKOLKA SPECIÁLNÍ
NOSIČ PRACOVNÍCH ADAPTÉRŮ
(prázdná číselníková položka) NÁKLADNÍ PŘÍVĚS NÁKLADNÍ PŘÍVĚS ADR NÁKLADNÍ NÁVĚS NÁKLADNÍ NÁVĚS ADR (O1, O2, O3, O4)
DA NÁVĚS DB PŘÍVĚS DC PŘÍVĚS S NÁPRAVYMI UPROSTŘED DE TUHÝ PŘÍVĚS (prázdná číselníková položka)
NÁKLADNÍ PŘÍVĚS TRAKTOROVÝ NÁKLADNÍ NÁVĚS TRAKTOROVÝ CISTERNOVÝ (Ra1, Ra2, Ra3, Ra4) (Rb1, Rb2, Rb3, Rb4) CHLADÍRENSKÝ ISOTERMICKÝ KABELOVÝ MRAZÍRENSKÝ NOSIČ VÝMĚNNÝCH NÁSTAVEB PANCÉŘOVANÝ POHŘEBNÍ PRO PŘEPRAVU BETONU PRO PŘEPRAVU DŘEVA PRO PŘEPRAVU LODÍ PRO PŘEPRAVU ODPADU PRO PŘEPRAVU VOZIDEL PRO PŘEPRAVU ŽIVÝCH ZVÍŘAT SKLÁPĚČKOVÝ SKŘÍŇOVÝ VALNÍKOVÝ PLOŠINOVÝ (prázdná číselníková položka) SPECIÁLNÍ NÁVĚS TRAKTOROVÝ SPECIÁLNÍ PŘÍVĚS TRAKTOROVÝ (Ra1, Ra2, Ra3, Ra4) (Rb1, Rb2, Rb3, Rb4)
KOMPRESOR KOMUNÁLNÍ LABORATORNÍ MONTÁŽNÍ OBYTNÝ POHŘEBNÍ POJÍZDNÁ DÍLNA POJÍZDNÁ KUCHYNĚ POJÍZDNÁ PRODEJNA POLICEJNÍ PONTONOVÝ PRACOVNÍ PLOŠINA ROZHLASOVÝ TELEVIZNÍ VRTNÁ SOUPRAVA ZDRAVOTNICKÝ (prázdná číselníková položka)
* Číselné znaky k doplnění kódů pro různé druhy karoserií : 01 Plošina 02 Bočnice 03 Skříňová nástavba 04 Klimatizovaná nástavba s izolovanými stěnami a zařízením na udržování vnitřní teploty 05 Klimatizovaná nástavba s izolovanými stěnami bez zařízení na udržování vnitřní teploty 06 Boční shrnovací plachta 07 Přepravní skříň (výměnná nástavba)
* VIZ ČÍSELNÉ ZNAKY
S NAKLÁDACÍM JEŘÁBEM S NAKLÁDACÍ PLOŠINOU NA SYPKÉ SUBSTRÁTY NA KAPALINY NA ČISTĚNÍ KANALIZACE
KONTEJNEROVÝ
DLOUHÉHO DŘEVA
ODTAHOVÝ
08 Nosič kontejneru 09 Vozidla s hákovým zdvihacím zařízením 10 Sklápěcí vozidlo 11 Cisterna 12 Cisterna určená k dopravě nebezpečného nákladu 13 Přeprava hospodářských zvířat 14 Přeprava vozidel 15 Automíchačka betonu 16 Vozidlo s čerpadlem na beton 17 Přeprava dřeva 18 Vůz na sběr odpadků 19 Zametací vozidlo, čištění a úklid kanálů 20 Kompresor 21 Přeprava lodě 22 Přeprava kluzáku 23 Vozidla pro prodejní nebo reklamní účely 24 Vyprošťovací vozidlo 25 Vozidlo se žebříkem 26 Jeřábové vozidlo 27 Vozidlo s plošinou pro letecké práce 28 Vozidlo s vrtací soupravou 29 Nízkopodlažní přípojné vozidlo 30 Vozidlo pro přepravu skla 31 Požární vozidlo 99 Karoserie neuvedená v tomto soupisu.
DRUH VOZIDLA (2.řádek) DRUH VOZIDLA (1. řádek) (Zkratka kategorie vozidla) PRACOVNÍ STROJ
BALÍCÍ STROJ
PRACOVNÍ STROJ SAMOJÍZDNÝ
BRÁNY
DRUH VOZIDLA (2.řádek pokračování - pouze PS)
Platnost pro kategorie S
SN
HŘEBOVÉ
S
SN
PRACOVNÍ STROJ PŘÍPOJNÝ
PRUTOVÉ
S
SN
VÝMĚNNÝ TAŽENÝ STROJ
TALÍŘOVÉ
S
SN
PRACOVNÍ STROJ NESENÝ
VIBRAČNÍ
S
SN
ČELNÍ SPLACHOVACÍ LIŠTA DEMPR VÝMĚNNÁ NÁSTAVBA
SN KLOUBOVÝ
GREJDR
SS SS
KOLOVÉ RÝPADLO
DVOUCESTNÉ
SS
Sa1,Sb1, Sa2, Sb2
KOLOVÝ DOZER
SS
SP, SN, SS
KOLOVÝ NAKLADAČ
SS
KOMPAKTNÍ NAKLADAČ
ŘÍZENÝ PROKLUZEM KOL
SS
KOMPRESOR
SP
KOMUNÁLNÍ NOSIČ
SS
KOMUNÁLNÍ ČISTÍCÍ STROJ
SS
KRMNÝ
VŮZ
S
KRMNÝ A MÍCHACÍ VŮZ KYPŘIČ
NAKLADAČ ŘEPY
S
SS
S
KOMBINOVANÝ
S
SN
RADLIČKOVÝ
S
SN
ROTAČNÍ
S
SN
ČISTÍCÍ
SS
S
VYORÁVACÍ
SS
S
NOSIČ NÁŘADÍ
SS
NOSIČ VÝMĚNNÝCH NÁSTAVEB
SS
OBRACEČ PÍCE
S
SN
OBRACEČ SHRNOVAČ PÍCE
S
SN
OŘEZÁVAČ ŘEPY
SS
S
PÁSOVÝ ZAVLAŽOVAČ PLUH
S JEDNOSTRANNÝ
S
SN
OBOUSTRANNÝ
S
SN
S
SN
PNEUMATIKOVÝ VÁLEC PODMÍTAČ
SS DISKOVÝ RADLIČNÝ
POKLADAČ ŽIVIČNÝCH VRSTEV
SS
POSTŘIKOVAČ
SS
PŘEPRAVNÍ PODVOZEK
SP
PŮDNÍ PĚCH RECYKLAČNÍ ZAŘÍZENÍ ŽIVIČNÝCH SMĚSÍ
SN SP
ROSIČ ROZMETADLO
ROZSTŘIKOVAČ ŽIVIC
S
SN
HNOJE
S
KEJDY A MOČŮVKY
S
PNEUMATICKÉ
S
SN
PRŮMYSLOVÝCH HNOJIV
S
SN
S CISTERNOU
RÝPADLO - NAKLADAČ
SN SS
SÁZEČ BRAMBOR SBĚRACÍ LIS
S
S NA HRANATÉ BALÍKY
S
NA VÁLCOVÉ BALÍKY
S
SAMOSBĚRACÍ VŮZ
SN
S
SECÍ KOMBINACE
BEZOREBNÁ
S
SN
SECÍ STROJ
BEZOREBNÝ
S
SN
PNEUMATICKÝ
S
SN
PRO PŘESNÝ VÝSEV
SN
SHRNOVAČ PÍCE
S
SILÁŽOVACÍ STROJ
S
SKLÍZECÍ MLÁTIČKA
SS
SKLÍZECÍ ŘEZAČKA SKLÍZEČ BRAMBOR KOMBINOVANÝ
SS
SKLÍZEČ ŘEPY KOMBINOVANÝ
S S
BUNKROVÝ
TELESKOPICKÝ MANIPULÁTOR VÁLCE
SS SS
CAMBRIDGE
S
SN
CROSSKILL
S
SN
VYORÁVAČ ŘEPY
SS
VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK
SS
VYSPRÁVKOVÁ SOUPRAVA
SP
ZAMETACÍ
SN
ŽACÍ MAČKAČ ŽACÍ STROJ
SS BUBNOVÝ
S S
CEPOVÝ DISKOVÝ LIŠTOVÝ (viz. NÁKLADNÍ AUTOMOBIL a dále...) (viz. SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL a dále...) (prázdná číselníková položka)
SN
SN SN
S
SN SN
Příloha 18 Podrobné rozdělení druhů vozidel, používání názvů a zkratek druhů vozidel pro vyplňování technických průkazů, technických osvědčení a schvalovacích dokumentů k vozidlům (K § 19 odst. 8 zákona a k příloze k zákonu odst. 3) Tato příloha definuje jednotlivé druhy silničních a zvláštních vozidel, jejich jednotné zařazování podle druhů, kategorií a jejich dalšího provedení. Slouží pro orgány provádějící schvalování a osvědčování technické způsobilosti vozidel k provozu na pozemních komunikacích, pro zkušební stanice a pověřené zkušebny připravující podklady pro toto schválení a osvědčování, pro výrobce vozidel při tvorbě podkladových materiálů pro schválení a osvědčování vozidel k provozu na pozemních komunikacích. Dává ucelený přehled o současném názvosloví vozidel. Pro účely této přílohy se rozumí schvalovacím dokumentem zejména a) základní technický popis schváleného typu vozidla, b) základní technický popis schváleného typu zvláštního vozidla, c) základní technický popis schváleného typu samostatného technického celku vozidla, Základní technický popis schváleného typu vozidla, samostatného technického celku (dále jen "základní technický popis" nebo také "ZTP") je tiskopis, na kterém jsou soustředěny veškeré technické údaje, které slouží jako podklad k vyplňování technického průkazu nebo technického osvědčení vozidla nebo zvláštního vozidla a jako základ k tvorbě a vedení celostátní evidence základních technických údajů ke schváleným a osvědčeným typům vozidel. 1. Při vyplňování kolonky 1 "Druh vozidla" v základním technickém popisu se používají dále uvedené názvy. Do kolonky 2 se doplňuje upřesňující název druhu. 2. Do kolonky 3 se uvádí kategorie vozidla. Jedná-li se o terénní vozidlo (kategorie G), připojí se bezprostředně za označení jeho kategorie ještě písmeno "G". Příklad: NIG U vozidel schválených před účinností této vyhlášky se zde uvádí též zkratka druhu vozidla. 3. V kolonce 1 "Druh vozidla" v ZTP se uvádí název druhu vozidla, který je shodný s názvem vozidla nebo je v něm alespoň obsažen. Příklad: - osobní automobil - nákladní automobil Druhem silničního vozidla se rozumí a) motocykl .....................................kategorie L b) osobní automobil .............................kategorie M1 c) autobus ......................................kategorie M2 a M3 d) nákladní automobil ...........................kategorie N e) speciální automobil ..........................kategorie N f) přípojné vozidlo .............................kategorie O g) ostatní vozidla ..............................kategorie R - jízdní kolo - potahové vozidlo Druhem zvláštního vozidla se rozumí a) traktor ......................................kategorie T b) přípojná vozidla traktorů ....................kategorie OT c) pracovní stroj ...............................kategorie SS,Sp,
d) nemotorové vozidlo nebo nemotorový pracovní stroj tažení nebo tlačený pěšky jdoucí osobou e) ostatní vozidla kategorie R - vozík pro invalidy s ručním nebo motorickým pohonem, pokud jeho šířka nebo délka nepřesahuje 1,00 m, jeho konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1 nebo jeho maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 450 kg - rolba, jednonápravový traktor s přívěsem, čtyřkolka speciální a jiné .... 4. Upřesnění názvu vozidla v pravé části druhé řádky "Druh vozidla", uváděné níže, představují vzory nejčastěji se vyskytujících provedení vozidel. 5. V této příloze jsou VERZÁLKAMI (= písmeny velké abecedy) dále uvedeny názvy druhů vozidel a zkratky pro kategorii L A) kategorie L - dělící se na - MOPED (zkratka LA) - MOPED - TŘÍKOLKA NEBO LEHKÁ ČTYŘKOLKA (LB) - MOTOCYKL (LC) - MOTOCYKL S POSTRANNÍM VOZÍKEM (LD) - TŘÍKOLKA NEBO ČTYŘKOLKA (LE) - MOTOKOLO (LM) druh Motocykl - pro dopravu šlapadel,
jedné
nebo dvou
osob sedících
za sebou,
s
oporou
pro kolena
řidiče,
bez
- se dvěma koly s pevnými stupačkami druh Skútr (kategorie MOPED nebo MOTOCYKL) - pro dopravu jedné nebo dvou osob sedících za sebou, bez opory pro kolena řidiče při jízdě a s prostorem pro jeho nohy v nosné části vozidla, bez šlapadel. Má obvykle ochranu dopravovaných osob zepředu a zespodu. druh Mokik (kategorie MOPED) - jeho nejvyšší konstrukční rychlost není větší než 45 km.h-1. Je-li poháněn spalovacím motorem, nesmí být jeho zdvihový, objem větší než 50 cm3, - se stupačkami a nožním spouštěním motoru. druh Moped (kategorie MOPED) - jeho nejvyšší konstrukční rychlost není větší než 45 km.h-1. Je-li poháněn spalovacím motorem, nesmí být jeho zdvihový objem větší než 50 cm3, - se šlapadly, - pro dopravu jen jedné osoby. druh Motocykl sportovní (soutěžní) (kategorie MOPED nebo MOTOCYKL) - určen pro sportovní účely, - zpravidla není kompletně vybaven jako Motocykl nebo Mokik a jeho provoz na komunikacích je podmíněn zvláštním omezujícím nebo upraveným režimem (sportovní licence apod.). druh Motokolo (kategorie MOPED) - jízdní kolo opatřené trvale připojeným hnacím motorem, jehož nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 25 km.h-1 Poznámka: Pokud je jízdní kolo dodatečně vybaveno pomocným motorkem a přitom se nemění jeho původní charakter, jde o "jízdní kolo s pomocným motorkem", které se zařazuje do druhu "ostatní vozidla". Příklady zápisů:
označení druhu další označení druhu zkratka kategorie
MOTOCYKL LC
nebo označení druhu další označení druhu zkratka kategorie
MOTOCYKL SKÚTR LC
nebo označení druhu další označení druhu zkratka kategorie
MOTOCYKL MOPED-SKÚTR LA
druh Tříkolka (kategorie MOPED (LB) nebo TŘÍKOLKA (LE)) - tříkolová motorová vozidla. Příklad zápisu: označení druhu další označení druhu kategorie
MOTOCYKL MOPED-TŘÍKOLKA LB
nebo označení druhu další označení druhu kategorie
MOTOCYKL TŘÍKOLKA LE
druh Lehká čtyřkolka (kategorie MOPED (LB)) druh Čtyřkolka (kategorie ČTYŘKOLKA (LE)) - čtyřkolové motorové vozidlo splňující podmínky ustanovení přílohy zákona č. 56/2001 Sb. Příklad zápisu: označení druhu další označení druhu kategorie
MOTOCYKL MOPED-LEHKÁ ČTYŘKOLKA LB
nebo označení druhu další označení druhu kategorie
MOTOCYKL ČTYŘKOLKA LE
B) kategorie M, dělící se na M1, M2, M3 Ba)OSOBNÍ AUTOMOBIL - kategorie M1 Do kolonky 1 - první řádek "označení druhu" se zapisuje OSOBNÍ AUTOMOBIL - druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení, popřípadě za toto označení dále po pomlčce bližší určení vozidla. Příklad zápisu: Druh vozidla
OSOBNÍ AUTOMOBIL SANITNÍ
druh Sedan - karoserie - uzavřená, se stupňovitou zádí, - střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná, - 4 boční dveře, v zádi automobilu může být víko (dveře), zasahující až ke střeše, (v případě 2 bočních dveří se jedná o druh Tudor), - dvě řady plnohodnotných sedadel, každá z nich po dvou popř. třech místech k sezení,
- oddělený zavazadlový prostor. druh Hatchback - tvar zadní části karoserie se vyznačuje splývavou zádí, otvíratelnou v celé nebo téměř celé ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla. druh Liftback - tvar zadní části karoserie se vyznačuje tím, že za spodní hranou okna zadních dveří je vodorovná nebo téměř vodorovná plocha (odsazení). Záď je otevíratelná v celé nebo téměř celé ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla. druh Limuzína - karoserie - prostornější než sedan, uzavřená - může mít dělící stěnu mezi předními a zadními sedadly, - střecha - pevná, tuhá-část střechy může být otevíratelná, - počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách, případná další sedadla mohou být sklápěcí, - počet bočních dveří - 4 nebo 6, - minimální délka vozidla je 5 400 mm. druh Kupé - karoserie - uzavřená, s obvykle omezeným možným zadním prostorem pro cestující, - střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otevíratelná, - počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná, - počet bočních dveří - 2, v zádi automobilu může být víko (dveře), zasahující až ke střeše, - oddělený zavazadlový prostor, - střecha karoserie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující. druh Kabriolet - karoserie proměnlivá zpravidla bez pevného rámu bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla, - střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí, - počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách, - počet bočních dveří - 2 nebo 4. druh Roadster - karoserie proměnlivá, bez pevných rámů bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla, a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla, s omezeným možným zadním prostorem pro cestující, - střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí, - počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná, - počet bočních dveří - 2, - střecha karoserie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující. druh Osobní kombi - uzavřená karoserie, vzniklá zvětšením HATCHBACK, LIFTBACK nebo LIMUZÍNA,
či
prodloužením
zadní
části
karoserie
- střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná, - počet míst k sezení - 4 nebo víc nejméně ve dvou řadách, - zadní sedadla se sklopnými opěradly nebo vyjímatelná ke zvětšení ložné plochy,
SEDAN,
- počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko), - střecha rovná, zadní stěna v celé ploše mírně šikmá nebo kolmá. druh Kombi - karoserie uzavřená, velkoprostorová s jedním společným prostorem pro cestující a náklad, - střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná, - počet míst k sezení - 4 nebo více, nejméně ve dvou řadách, - zadní sedadla vyjímatelná nebo se sklopnými opěradly ke zvětšení ložné plochy, - počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko), - může být odvozen od skříňového nákladního automobilu, u každé řady sedadel musí být na obou stranách boční okno (popřípadě společné okno pro druhou a třetí řadu sedadel). druh Sanitní - vozidlo pro dopravu nemocných a raněných - DNR - vozidlo rychlé zdravotnické pomoci - RZP druh Pohřební druh Obytný druh Požární druh Záchranářské druh Montážní - Výchozím vozidlem může být osobní automobil s uzavřenou karoserií se společným prostorem pro cestující a pro náklad (typu osobní kombi, kombi) v provedení s max. dvěma řadami sedadel. - Vozidlo musí být vybaveno posuvnou přepážkou za druhou řadou sedadel, která umožňuje posuv do prostoru vzniklého sklopením druhé řady sedadel a dočasné zvětšení prostoru pro přepravovaný náklad nebo speciální výbavu. Požadavky na technické parametry vlastní přepážky jsou shodné s požadavky kladenými na přepážku určenou pro skříňová vozidla kategorie N1. - Prostor pro náklad a speciální výbavu musí mít případná boční okna v tomto prostoru zajištěna proti snadnému poškození (pokud je okno pevně umístěno v karoserii postačuje bezpečnostní folie). Toto zajištění není povinné pro boční okna, která jsou součástí nákladového prostoru pouze při přední poloze přepážky. - Prostor pro speciální výbavu musí mít vhodný počet úchytů pro připevnění následně doplněné speciální výbavy (lze využít výrobcem standardně montovaná oka v zavazadlovém prostoru nebo stanovit či připravit další úchytné body, které bude výrobce garantovat jako vhodné pro kotvení speciální výbavy), touto výbavou rozumíme například hasicí přístroje, skříňky na nářadí a díly, nářadí větších rozměrů apod., tato výbava při schválení technické způsobilosti nemusí být fyzicky umístěna. Tyto úchyty musí být voleny tak, aby byl zajištěn přístup k důležitým místům, jako je náhradní kolo, přístup k ovládání posuvu přepážky apod. - V konkrétních případech mohou být požadavky doplněny o jiné, než výše uvedené. druh Sportovní druh Technický zásahový druh Technický vyprošťovací druh Technické pomoci Tuto podskupinu lze dále rozlišovat o další provedení, je možno však použít pouze označení, která nejsou v této skupině již použita a nedojde-li, vzhledem k podobnosti, k záměně. Osobní automobil může být také vyroben v provedení "VOZIDLO URČENÉ K DOSTAVBĚ". V tomto případě se provede zápis do ZTP takto Příklad:
Druh vozidla
OSOBNÍ AUTOMOBIL (vozidlo určené k dostavbě)
Poznámka: Pokud bude schváleno vozidlo jako samostatný typ určený k dostavbě nebo i v rámci již schváleného typu vozidla, postupuje se tak, že kolonka 1, první řádek "Druh vozidla" v ZTP bude opatřen zápisem "vozidlo určené k dostavbě", tento zápis bude opatřen závorkami. V druhé řádce nebude zápis žádný. Technický průkaz pak nebude v této kolonce opatřen žádným zápisem. Zápis v kolonce 1, oba řádky "druh vozidla" doplní až finální výrobce podle skutečného provedení vozidla, včetně zkratky určení druhu vozidla, kategorie a bližšího určení. Příklad zápisu: v ZTP Druh vozidla (vozidlo určené k dostavbě) Bb) AUTOBUS - kategorie M2,M3 Vozidla kategorií M2 a M3 patří do jedné z následujících tříd Vozidla s obsaditelností přesahující 22 cestujících mimo řidiče - Třída I "MĚSTSKÝ autobus" vozidlo této třídy má sedadla a místa pro stojící cestující. - Třída II "MEZIMĚSTSKÝ autobus" vozidlo této třídy může být zařízeno pro dopravu stojících cestujících, avšak jen v uličce. - Třída III "DÁLKOVÝ autobus" vozidlo této třídy není nijak zařízeno pro dopravu stojících cestujících. Vozidla s obsaditelností nepřesahující 22 cestujících mimo řidiče - TŘÍDA A vozidlo této třídy má sedadla a může být vybaveno pro stojící cestující. - TŘÍDA B vozidlo této třídy není vybaveno pro stojící cestující. C) NÁKLADNÍ AUTOMOBIL - kategorie N1, N2, N3 Nákladní automobil je určen pro dopravu nákladu. Do kolonky 1 - první řádek "označení druhu" se zapisuj NÁKLADNÍ AUTOMOBIL - druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení Příklad zápisu: Druh vozidla Druhy nákladních automobilů CISTERNOVÝ AUTODOMÍCHÁVAČ DOUBLE CAB MRAZÍRENSKÝ CHLADÍRENSKÝ ISOTERMICKÝ KABELOVÝ NOSIČ VÝMĚNNÝCH NÁSTAVEB PANCÉŘOVANÝ PICK UP POHŘEBNÍ PRO PŘEPRAVU BETONU PRO PŘEPRAVU DŘEVA PRO PŘEPRAVU LODÍ
NÁKLADNÍ AUTOMOBIL VALNÍKOVÝ
PRO PŘEPRAVU ODPADU PRO PŘEPRAVU VOZIDEL PRO PŘEPRAVU ŽIVÝCH ZVÍŘAT SKLÁPĚČKOVÝCH SKŘÍŇOVÝ - do kolonky "druh karoserie" v tomto případě zapisujeme - SKŘÍŇOVÁ, pokud kabina řidiče a prostor pro náklad tvoří jeden nedílný konstrukční prvek, přičemž prostor po náklad je oddělení od prostoru pro osádku přepážkou - FURGON, pokud kabina řidiče a prostor pro náklad tvoří jeden nedílný konstrukční prvek a mezi kabinou řidiče a prostorem pro náklad je v přepážce proveden průlez; průlez musí být opatřen dveřmi - SAMOSTATNÁ SKŘÍŇ, pokud je samostatná oddělená skříň a samostatná kabina řidiče VALNÍKOVÝ TAHAČ NÁVĚSŮ TAHAČ PŘÍVĚSŮ atd. Nákladní automobil může být také vyroben v provedení "VOZIDLO URČENÉ K DOSTAVBĚ" D) SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL - kategorie N1, N2, N3 SPECIÁLNÍ PŘÍVĚS, NÁVĚS - kategorie 01, 02, 03, 04 Speciální vozidlo je vozidlo určené k provádění speciálních činností. Speciální vozidlo není primárně určeno k přepravě osob nebo k přepravě nákladu, ale je konstruováno na podvozku automobilu nebo přípojného vozidla s pevnou nebo výměnnou nástavbou, určenou k provádění speciálních prací nebo přepravě speciálních pevně zabudovaných zařízení. Užitečná hmotnost je využita pro nástavbu a posádku. POŽÁRNÍ (podle vyhlášky č. 254/1999 Sb.) E) TRAKTORY - kategorie T Motorová vozidla vybavená koly nebo pásy, jejichž hlavní funkcí je tažná síla a která jsou zvláště konstruována pro tažení, tlačení, nesení nebo pohon určitého nářadí, strojů nebo připojených vozidel, určených pro užití zejména v zemědělství nebo lesnictví. Mohou být vybavena pro přepravu nákladu a osob. Kolové traktory se dále dělí Kategorie T1 traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h-1, s nejméně jednou nápravou a s minimálním rozchodem větším než 1150 mm, s nenaloženou hmotností v provozním stavu větší než 600 kg a se světlou výškou nad vozovkou menší než 1000 mm. Do doby přijetí všech jednotlivých směrnic podle přílohy II směrnice 2003/37/ES lze do kategorie T1 řadit i traktory s maximální konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h-1, pokud budou splněny požadavky podle bodu 15 přílohy č. 3 k této vyhlášce. Kategorie T2 traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h-1, s minimálním rozchodem menším než 1150 mm, s nenaloženou hmotností v provozním stavu větší než 600 kg a se světlou výškou nad vozovkou menší než 600 mm. Pokud je však výška těžiště traktoru podle ČSN ISO 789-6(30 0446), měřeno vůči vozovce, dělená střední hodnotou minimálního rozchodu všech náprav větší než 0,90, je maximální konstrukční rychlost omezena na 30 km.h-1. Kategorie T3 traktory s maximální konstrukční rychlostí nenaloženou hmotností v provozním stavu menší než 600 kg. Kategorie T4 ostatní traktory (podle definice uvedené dále).
s
maximální
konstrukční
nepřevyšující
rychlostí
40
km.h-1,
nepřevyšující
40
a
s
km.h-1,
T4.1 traktory s vysokou světlou výškou Traktory konstruované pro práci s vysokými plodinami, např. s vínem. Jejich znakem je zvýšený podvozek nebo jeho část, což traktoru umožňuje pojíždět souběžně s plodinou s levými a pravými koly na každé straně jedné řady nebo více řad plodin. Tyto traktory jsou určeny k nesení, nebo k pohonu nářadí, které může být montováno na předku, mezi nápravami, na zádi nebo na nákladové plošině. Pokud je traktor v pracovní poloze, je jeho světlá výška kolmá na řady plodiny vyšší než 1000 mm. Pokud je výška těžiště traktoru podle ČSN ISO 789-6(30 0446), měřeno vůči zemi při užití normálně montovaných pneumatik, dělená střední hodnotou minimálního rozchodu všech náprav větší než 0,90, nesmí maximální konstrukční rychlost překročit 30 km.h-1.
T4.2 zvláště široké traktory Traktory, charakteristické zemědělských plochách.
svými
velkými
rozměry,
přednostně
určené
k
práci
na
velkých
F) TERÉNNÍ VOZIDLA - motorová vozidla se zvýšenou průjezdností, které patří do vozidel kategorie M nebo N, označuje se doplňkovým písmenem G ke kategorii M nebo N, např. vozidlo kategorie N1, splňující podmínky zařazení do skupiny terénních vozidel, se označí jako N1G. Vozidla kategorie N1 s největší technicky přípustnou hmotností nepřevyšující 2,00 t a vozidla kategorie M1 se považují za terénní vozidla, pokud - nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně vozidel, u kterých může být pohon jedné náprav odpojen, - jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením, kterým se dosáhne podobného účinku, - pokud činí vypočtená stoupavost sólo vozidla nejméně 30%. Z následujících šesti požadavků musí být dále splněno nejméně pět - přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 st., - zadní nájezdový úhel musí být nejméně 20 st., - přechodový úhel musí být nejméně 20 st., - světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 180 mm, - světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 180 mm, - světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 200 mm. Vozidla kategorie N1 s největší technicky přípustnou hmotností převyšující 2,00 t nebo kategorie N2, M2 a M3 s největší technicky přípustnou hmotností nepřevyšující 12,00 t se považuje za terénní vozidla, pokud buď jsou všechna jejich kola poháněna, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo jsou-li splněny následující tři požadavky. - nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen, - jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením s podobným účinkem, vypočtená stoupavost pro jednotlivé vozidlo je nejméně 25%. Vozidla kategorie M3 s největší technicky přípustnou hmotností převyšující 12,00 t nebo vozidla kategorie N3 se považují za terénní vozidla, pokud buď jsou všechna jejich kola poháněna, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo jsou-li splněny následující požadavky a) nejméně polovina kol je poháněna, b) vozidlo je vybaveno nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo zařízením s obdobným účinkem, c) vypočtená stoupavost pro jednotlivé vozidlo je nejméně 25%, d) z následujících šesti požadavků jsou splněny nejméně čtyři - přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 st., - zadní nájezdový úhel musí být nejméně 25 st., přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 st., - zadní nájezdový úhel musí být nejméně 25 st., - přechodový úhel musí být nejméně 25 st., - světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 250 mm, - světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 300 mm, - světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 250 mm. Zatížení a podmínky ověření a) vozidla kategorie N1 o největší technicky přípustné hmotnosti nepřevyšující 2,00 t
a
vozidla kategorie M1 musí být v provozním palivem, nářadím, náhradním kolem a řidičem,
stavu,
zejména
s
chladicí
kapalinou,
mazivy,
b) jiné automobily, než jsou uvedené v bodě a) musí být naloženy na největší technicky přípustnou hmotnost podle údaje výrobce, c) požadovaná stoupavost (25% a 30%) se ověří jednoduchým výpočtem. Ve výjimečných případech však může oprávněná zkušebna požadovat předání vozidla příslušného typu pro ověření zkouškou. d) při ověřování předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje zařízení proti podjetí vozidel. Definice a náčrtky světlých výšek (definice předního nájezdového úhlu, zadního nájezdového úhlu a přechodového úhlu jsou v normě ISO 612-1978, body č. 6.10,6.11 a 6.9.). "Světlá výška mezi nápravami" znamená nejkratší vzdálenost mezi rovinou vozovky nejnižším pevným bodem vozidla. Skupina náprav se pokládá za jedinou nápravu.
a
Obrázek 100-203a.pcx "Světlá výška pod nápravou" znamená výšku, kterou má nad základnou vrchol kruhového oblouku procházejícího středem stop kol jedné nápravy na vozovce (při dvojité montáži kol se uvažují vnitřní kola) a dotýkající se nejnižšího bodu vozidla mezi koly. Žádná pevná část vozidla nesmí zasahovat do šrafovaného pole na náčrtu. V případě potřeby se uvádí světlá výška pod několika nápravami podle jejich pořadí, od přední ve směru jízdy k poslední, např. 280/250/250. Obrázek 100-203b.pcx Další způsoby vyplňování vycházejí z výše uvedených principů, jednotlivá druhová označení jsou uvedena v následující tabulce -----------------------------------------------------------------------------------------DRUH VOZIDLA (1.řádek) DRUH VOZIDLA (2.řádek) DRUH KAROSERIE (Zkratka kategorie vozidla) -----------------------------------------------------------------------------------------(VOZIDLO URČENÉ K DOSTAVBĚ) -----------------------------------------------------------------------------------------Motocykl Moped Nákladní Moped - Lehká čtyřkolka Kapotáž Moped - Mokik Polokapotáž (LA,LB,LC,LD,LE,LM) Moped - Motokolo Moped - Skútr Moped - Tříkolka s postranním vozíkem Skútr Sněžný skútr Tříkolka Čtyřkolka Sportovní Sportovní-Tříkolka Sportovní-Čtyřkolka Sportovní-S postranním vozíkem (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Osobní automobil Hardtop Softtop (M1,M1G) Hatchback 3 dvéřový 5 dvéřový Požární Kabriolet Kombi Kupé Liftback Limuzína Montážní Obytný Osobní kombi Pancéřovaný Pohřební Policejní Roadster Sanitní DNR RZP
Sedan Sportovní Technické pomoci Technický vyprošťovací Technický zásahový Tudor Záchranářský (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Autobus Dálkový Dvoupodlažní Městský Nízkopodlažní Meziměstský Kloubový (M2,M3,M2G,M3G) Třída A Jednopodlažní Třída B Vyhlídkový (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Nákladní automobil S nakládacím jeřábem Nákladní automobil ADR S nakládací plošinou Cisternový Na sypké substráty (N1,N2,N3,N1G,N2G,N3G) Na kapaliny Na čištění kanalizace Autodomíchávač Double cab -----------------------------------------------------------------------------------------Chladírenský Isotermický Kabelový Mrazírenský Nosič výměnných nástaveb Kontejnerový Pancéřovaný Pick up Pohřební Pro přepravu betonu Pro přepravu dřeva Dlouhého dřeva Pro přepravu lodí Pro přepravu odpadu Pro přepravu vozidel Odtahový Pro přepravu živých zvířat Sklápěčkový Samostatná skříň furgon Valníkový Tahač návěsů Tahač přívěsů (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Speciální automobil Autojeřáb *možnost použít specifikace Autorýpadlo z pracovních strojů (N1,M1,N2,N3,N1G, Čerpadlo betonu N2G,N3G) Drtič kamene Elektrocentrála Eskortní Požární Kompresor Komunální Laboratorní Montážní Obytný Pohřební Pojízdná dílna Pojízdná kuchyně Pojízdná prodejna Policejní Pontonový Pracovní plošina pro přepravu osob Rozhlasový Technické pomoci Televizní Vrtná souprava Vyprošťovací Zdravotnický Sportovní (prázdná číselníková
položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Traktor Komunální Traktor kolový Lesnický Traktor Pásový Úzkorozchodný Nosič nářadí (T1,T2,T3,T4.1,T4.2) Tahač Zemědělský (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Ostatní vozidlo Rolba (R) Jednonápravový traktor s přívěsem Čtyřkolka speciální (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Nákladní přívěs S nakládacím jeřábem Nákladní přívěs ADR S nakládací plošinou Cisternový Na sypké substráty (01,02,03,04) Na kapaliny Na čištění kanalizace Chladírenský Isotermický Kabelový Mrazírenský Nosič výměnných nástaveb Kontejnerový Pancéřovaný Pohřební Pro přepravu betonu Pro přepravu dřeva Dlouhého dřeva Pro přepravu letadel Pro přepravu lodí Pro přepravu odpadu Pro přepravu vozidel Odtahový Pro přepravu živých zvířat Sklápěčkový Skříňový Valníkový Plošinový Signální Za motocykl (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Nákladní návěs S nakládacím jeřábem Nákladní návěs ADR S nakládací plošinou Cisternový Na sypké substráty (01,02,03,04) Na kapaliny Na čištění kanalizace Chladírenský Isotermický Kabelový Mrazírenský Nosič výměnných nástaveb Kontejnerový Pancéřovaný Pohřební Pro přepravu betonu Pro přepravu dřeva Dlouhého dřeva Pro přepravu lodí Pro přepravu odpadu Pro přepravu vozidel Odtahový Pro přepravu živých zvířat Sklápěčkový Valníkový Plošinový (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Návěs nákladní traktorový S nakládacím jeřábem Přívěs nákladní traktorový S nakládací plošinou Cisternový Na sypké substráty (OT1,OT2,OT3,OT4) Na kapaliny Na čištění kanalizace Chladírenský Isotermický
Kabelový Mrazírenský Nosič výměnných nástaveb Kontejnerový Pancéřovaný Pohřební Pro přepravu betonu Pro přepravu dřeva Dlouhého dřeva Pro přepravu lodí Pro přepravu odpadu Pro přepravu vozidel Odtahový Pro přepravu živých zvířat Sklápěčkový Valníkový Plošinový (prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------Speciální návěs Čerpadlo betonu *možnost použití specifikace Speciální přívěs Drtič kamene z pracovních strojů Elektrocentrála (01,02,03,04) Požární Cisterna Žebřík Kompresor Komunální Laboratorní Montážní Obytný Pohřební Pojízdná dílna Pojízdná kuchyně Pojízdná prodejna Policejní Pontonový Pracovní plošina Rozhlasový Televizní Vrtná souprava Zdravotnický (prázdná číselníková položka) ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------DRUH VOZIDLA (1.řádek) DRUH VOZIDLA (2.řádek) DRUH VOZIDLA (2.řádek) Platnost pro kategorie (Zkratka kategorie (pokračování pouze PS) vozidla) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní stroj Balící stroj SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní stroj samojízdný Brány Hřebové SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní stroj přípojný Prutové SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní stroj přípojný traktorový Talířové SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní stroj nesený Vibrační SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Čelní splachovací lišta SN ----------------------------------------------------------------------------------------------
-------------------------Zametací SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rozstřikovač živic S cisternou SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dempr Kloubový SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Výměnná nástavba Grejdr SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kolové rýpadlo Dvoucestné SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------(SS, Kolový dozer SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------SP1,SP2,SP3, Kolový nakladač SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------SPT1,SPT2,SPT3, Kompaktní nakladač Řízený prokluzem kol SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------SN) Kompresor SP SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Komunální nosič SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Komunální čistící stroj SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Krmný vůz SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Krmný a míchací vůz SS SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kypřič Kombinovaný SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Radličkový SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rotační SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Nakladač řepy Čistící SS SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vyorávací SS SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Nosič nářadí SS -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nosič výměnných nástaveb SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obraceč píce SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obraceč shrnovač píce SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Ořezávač řepy SS SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pásový zavlažovač SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pluh Jednostranný SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Oboustranný SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pneumatikový válec SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Podmítač Diskový ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Radličný ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pokladač živičných vrstev SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Postřikovač SS SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Přepravní podvozek SP SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Půdní pěch SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Recyklační zařízení živičných směsí SP ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rosič SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rozmetadlo Hnoje SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kejdy a Močůvky SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pneumatické SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Průmyslových hnojiv SPT SN
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rýpadlo-Nakladač SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sázeč brambor SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sběrací lis Na hranaté balíky SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Na válcové balíky SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Samosběrací vůz SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Secí kombinace Bezorebná SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Secí stroj Bezorebný SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pneumatický SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pro přesný výsev SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Shrnovač píce SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Silážovací stroj SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sklízecí mlátička SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sklízecí řezačka SS SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sklízeč brambor kombinovaný SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sklízeč řepy kombinovaný Bunkrový SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Teleskopický manipulátor SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Válce Cambridge SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Crosskill SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vyorávač řepy SS
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vysokozdvižný vozík SS ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vysprávková souprava SP ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Žací mačkač SS SPT ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Žací stroj Bubnový SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cepový SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Diskový SPT SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Lištový SN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------(viz.Nákladní automobil a dále...) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------(viz.Speciální automobil a dále...) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------(prázdná číselníková položka) -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 19 Porovnání nových technických pojmů s pojmy užívanými v předchozí právní úpravě V nové právní úpravě byly zavedeny nové pojmy ve shodě s pojmy užívanými ve směrnicích ES. S ohledem na to, že řada zákonů a vyhlášek, vydaných před účinností zákona používá pojmy z předchozí právní úpravy, uvádíme pro jejich vzájemné porovnání následující pojmy. Původní pojem Pohotovostní hmotnost Celková hmotnost Povolené zatížení náprav Užitečná hmotnost
Nový pojem Provozní hmotnost *) Největší povolená hmotnost Největší povolená hmotnost na nápravu nepoužívá se **)
*) Definice provozní hmotnosti je uvedena v § 1 písm. p). Provozní hmotnost je větší než pohotovostní hmotnost o hmotnost řidiče, tj. 75 kg (kromě vozidel kategorie vozidel L a O). **) Pojem užitečná hmotnost v nové právní úpravě již není definován. U vozidel schválených po 1.7.2001 se proto do technických průkazů neuvádí. U vozidel schválených před 1.7.2001 užitečná hmotnost vyjadřuje matematický rozdíl mezi největší povolenou hmotností a provozní hmotností, sníženou o hmotnost řidiče, tj. 75 kg. POROVNÁNÍ OZNAČENÍ KATEGORIÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL KATEGORIE L DLE SMĚRNICE 2002/24/ES S DŘÍVE POUŽÍVANÝM OZNAČENÍM
Kategorie dle 2002/24/ES
Odpovídající kategorie dle dříve používaného označení
L1e
MOPED
LA
L1
MOPED
L2e
MOPED-TŘÍKOLKA
LB
L2
MOPED-TŘÍKOLKA
L3e
MOTOCYKL
LC
L3
MOTOCYKL
L4e L5e
MOTOCYKL S POSTRANNÍM VOZÍKEM MOTOCYKL-MOTOROVÁ TŘÍKOLKA
LD LE
L4 L5
MOTOCYKL S POSTRANNÍM VOZÍKEM MOTOCYKL-TŘÍKOLKA
L6e L7e
MOPED-LEHKÁ ČTYŘKOLKA MOTOCYKL-ČTYŘKOLKA
LB LE
L2 L5
MOPED-LEHKÁ ČTYŘKOLKA MOTOCYKL- ČTYŘKOLKA
POROVNÁNÍ OZNAČENÍ KATEGORIÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL KATEGORIE M1 DLE SMĚRNICE 2001/116/ES S POUŽÍVANÝM OZNAČENÍM PODLE PŘÍLOHY Č. 18 TÉTO VYHLÁŠKY
Kategorie dle 2001/116/ES
Používané označení podle přílohy č. 18
AA AB AC
SEDAN HATCHBACK KOMBI
SEDAN, TUDOR, LIMUZÍNA HATCHBACK, LIFTBACK KOMBI, OSOBNÍ KOMBI
AD AE AF
KUPÉ KABRIOLET VÍCEÚČELOVÉ VOZIDLO
KUPÉ KABRIOLET, ROADSTER KOMBI
POROVNÁNÍ OZNAČENÍ KATEGORIÍ ZVLÁŠTNÍCH VOZIDEL DLE SMĚRNICE 2003/37/ES S DŘÍVE POUŽÍVANÝM OZNAČENÍM
Kategorie dle 2003/37/ES
Odpovídající kategorie dle dříve používaného označení
T1
T1
T2 T3 T4.1 T4.2 T4.3 T5
T2 T3 T4.1 T4.2 -
C1 C2 C3 C4.1 C4.2 C4.3 C5 Ra1
traktory s nízkou světlou výškou kolové traktory: - nejvyšší konstrukční rychlost > 40 km/h
pásové traktory členěné analogicky jako kolové traktory kategorií T1 až T5
přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - součet technicky přípustných hmotností na nápravu < 1 500 kg
OT1
OT2 Ra2
Ra3
Ra4
Rb1 Rb2 Rb3 Rb4 Sa1
přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - 1 500 kg < součet technicky přípustných hmotností na nápravu < 3 500 kg přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - 3 500 kg < součet technicky přípustných hmotností na nápravu < 21 000 kg přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - součet technicky přípustných hmotností na nápravu > 21 000 kg přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost > 40 km/h výměnné tažené stroje: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - součet technicky přípustných hmotností na nápravu < 3 500 kg
OT2
OT3 OT3
OT4 OT4
SPT1
SPT2 Sa2
Sb1 Sb2
přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - největší přípustná hmotnost vozidla < 1 500 kg přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - 1 500 kg < největší přípustná hmotnost vozidla < 3 500 kg přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - 3 500 kg < největší přípustná hmotnost vozidla < 6 000 kg
výměnné tažené stroje: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - součet technicky přípustných hmotností na nápravu > 3 500 kg
SPT2
výměnné tažené stroje nejvyšší konstrukční rychlost > 40 km/h
-
SPT3
přípojná vozidla traktorů: - nejvyšší konstrukční rychlost < 40 km/h; - největší přípustná hmotnost vozidla > 6 000 kg
přípojný pracovní stroj traktorový: - nejvyšší konstrukční rychlost < 30 resp. 40 km/h; - technicky přípustná hmotnost vozidla < 3 000 kg přípojný pracovní stroj traktorový: - nejvyšší konstrukční rychlost < 30 resp. 40 km/h; - 3 000 kg < technicky přípustná hmotnost vozidla < 6 000 kg přípojný pracovní stroj traktorový: - nejvyšší konstrukční rychlost < 30 resp. 40 km/h; - technicky přípustná hmotnost vozidla > 6 000 kg
Podrobné definice jednotlivých kategorií vozidel uvedených v tabulce jsou uvedeny v příloze č. 18 této vyhlášky.
Původní označení kategorie R (ostatní vozidla) bylo nahrazeno označením Z.
Příloha 20 Vzor zkušebního protokolu
Hlavička pověřené zkušebny Technický protokol č.: Číslo právního předpisu: Výrobce: Typ: I. 0.1 0.2 0.2.1 0.3 0.3.1 0.4 0.5 0.8
Technická data Značka Typ Obchodní název Způsob identifikace typu na vozidle Umístění tohoto označení Kategorie vozidla Název a adresa výrobce Adresa montážního závodu
II. Technický protokol 1. Popis podmínek měření 2. Výsledky testů 3. Datum testování III. Informační složka výrobce IV Přílohy V. Závěrečné hodnocení Datum, podpis, pozice, razítko
Legenda Zrušený text: b) evidenci tiskopisů osvědčení o měření emisí, Vložený text: § 67 odst.. 1 písm. d) a e), § 67a písm. a)
302/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 7. srpna 2001 o technických prohlídkách a měření emisí vozidel Změna: 99/2003 Sb. Změna: 9/2006 Sb. Změna: 9/2006 Sb. (část) Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. , (dále jen "zákon") k provedení § 44 odst. 6 , § 45 odst. 1 , 5 a 6 , § 47 odst. 4 , § 48 odst. 1 a 4 , § 53 odst. 2 , § 54 odst. 6 , § 57 odst. 3 , § 58 odst. 1 písm. b) a c) , § 60 odst. 3 , § 62 odst. 2 , § 63 odst. 5 , § 66 odst. 3 , § 67 odst. 1 písm. b) a c) , § 69 odst. 3 , § 71 odst. 2 , § 72 odst. 3 a § 79 odst. 5 zákona: ČÁST PRVNÍ MĚŘENÍ EMISÍ (K § 44 odst. 6, § 45 odst. 6 a, § 53 odst. 2 § 67 odst.. 1 písm. d) a e), § 67a písm. a) zákona) Vypustění § 4 - 5 §6 Evidence vedené stanicí měření emisí (1) Stanice měření emisí vede a) evidenci provedených měření emisí, b) evidenci tiskopisů osvědčení o měření emisí, c) evidenci kontrolních nálepek. (2) Evidence měření emisí se vede formou knihy evidence měření emisí, evidence tiskopisů osvědčení o měření emisí a kontrolních nálepek se vede formou knihy evidence kontrolních nálepek a osvědčení o měření emisí. Instrukce k vedení evidence, vzory
1
formulářů knih evidencí a způsob číslování protokolů o provedených měřeních emisí oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy. (3) Počty kontrolních nálepek a tiskopisů osvědčení o měření emisí musí být denně kontrolovány a zaznamenávány v knize evidence kontrolních nálepek a osvědčení o měření emisí. (4) Provozovatel stanice měření emisí zpracovává čtvrtletní hlášení o provedených měřeních emisí a odesílá je organizaci pověřené ministerstvem k zajištění distribuce tiskopisů osvědčení a kontrolních nálepek, od které odebírá tento materiál. Vzor formuláře hlášení a instrukce k jeho sestavování oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy. (5) Protokoly o měření emisí, knihu evidence měření emisí a knihu evidence osvědčení a kontrolních nálepek stanice měření emisí uchovává v písemné podobě po dobu nejméně 5 let. § 14 Informační systém stanic technické kontroly (K § 48 odst. 4 zákona a k § 48a odst.4) (1) Činnost stanic technické kontroly je evidována a vyhodnocována v automatizovaném informačním systému stanic technické kontroly (dále jen "automatizovaný systém"), který je centralizovaným informačním systémem pracujícím v reálném čase. (2) Základní funkcí automatizovaného systému je tvorba protokolů o technické prohlídce, evidence kontrolních nálepek, dokumentuje přítomnost vozidel na stanici technické kontroly v době provádění technické prohlídky vozidla, údaje o zahájení a ukončení technické prohlídky vozidla a o kontrolním technikovi, který ji provedl, a shromažďování a ukládání dat z průběhu technické prohlídky vozidla v reálném čase v datovém úložišti správce systému. Zde jsou tato data archivována a vyhodnocována. Tisk protokolů o technické prohlídce je možný výhradně z těchto dat a pouze programem správce systému. (3) Stanice technické kontroly prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného správcem systému provádějí vkládání aktuálních informací o prováděných technických prohlídkách. Komunikace v rámci automatizovaného systému probíhá prostřednictvím stálého internetového připojení stanice technické kontroly. (4) Správce systému přiděluje přístupová práva stanicím technické kontroly pro přístup do automatizovaného systému. Přístup k aplikaci se provádí bezpečným způsobem prostřednictvím veřejné sítě Internet šifrovaným komunikačním kanálem využívajícím moderní, standardizované a silné kryptografické metody a protokoly. Vícenásobná autentizace a autorizace oprávněných uživatelů je založena na přístupovém seznamu povolených neměnných adres jednoznačně identifikujících klientský počítač v síti Internet (dále jen "pevné adresy") a na silné kryptografické identifikaci uživatelů využívající technologii kvalifikovaných certifikátů umístěných na předepsaném úložišti certifikátů výpočetního prostředí uživatele. Certifikát přidělí správce systému pouze takové osobě, která absolvovala
2
školení zakončené testem a je držitelem osvědčení obsluhy automatizovaného systému. Certifikát má omezenou časovou platnost. (5) Pro zabezpečení chodu automatizovaného systému (shromažďování a přenosu informací) musí být stanice technické kontroly vybavena odpovídající technikou: a) osobním počítačem, b) spolehlivým a dostatečně rychlým připojením do veřejné sítě Internet s pevnou adresou, která bude evidována v seznamu povolených pevných adres oprávněných klientských počítačů jednotlivých stanic technické kontroly, c) předepsaným programovým vybavením pro bezpečný přístup do automatizovaného systému pomocí technologie virtuálních privátních sítí využívající silné standardizované kryptografické algoritmy a protokoly, d) platným kvalifikovaným certifikátem umístěným na předepsaném bezpečném úložišti certifikátů výpočetního prostředí uživatele (např. ve speciálním hardwarovém tokenu apod.). (6) Stanice technické kontroly pouze pro zvláštní vozidla může být pro komunikaci v rámci automatizovaného systému vybavena i jiným připojením do sítě Internet, než je uvedeno v odstavci 5 písm. b). (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na stanice technické kontroly, které provádí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby. § 16b Podmínky nestrannosti, nezávislosti a věrohodnosti provozovatele stanice technické kontroly (1) Provozovatel a členové statutárního orgánu musí nejpozději v den podání žádosti o vydání osvědčení k provozování stanice technické kontroly a po celou dobu provozování jejího provozování plnit následující podmínky: a) nesmí podnikat v oblasti obchodu nebo oprav silničních vozidel, prodeje náhradních dílů, mimo vozidel, pro které je držitelem oprávnění k provádění technických prohlíde. Toto ustanovení se nevztahuje na činnosti související s měřením emisí, b) provoz stanice technické kontroly nesmí být hrazen z podnikatelských aktivit uvedených v odstavci a), c) nesmí mít záznam v rejstříku trestů o takovém trestném činu, který souvisí s prodejem, opravami, provozem, kontrolou nebo posuzováním silničních vozidel a který byl zapsán dříve než před pěti lety. § 16c Vnitřní organizační struktura, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly
3
(K § 57 odst. 2 písmeno c) (1) Stanice technické kontroly musí při své činnosti zabezpečit provádění technických prohlídek a souvisejících činností s jejich prováděním standardizovaným způsobem v souladu s právními předpisy. Za tímto účelem musí stanice technické kontroly vydat interní předpis, který popisuje organizační vnitřní strukturu konkrétní provozovny, její systém vnitřní kontroly činností a jejich zabezpečení, které souvisí s činnostmi stanice technické kontroly dle zákona (č. 56/2001 Sb.) a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly, který se nazývá „příručka jakosti“. Účel příručky jakosti je vytvoření vnitřního řádu stanice technické kontroly, který je pro činnost dané provozovny závazný stejně jako pro všechny její pracovníky, kteří vykonávají úkony související s prováděním činností dle zákona (č. 56/2001 Sb.) (2) Příručka jakosti musí minimálně obsahovat: a) identifikační údaje provozovatele v souladu s uděleným oprávněním k provozování stanice technické kontroly b) adresu provozovny, pro kterou je daná příručka jakosti vydána včetně jejího přiděleného evidenčního čísla c) kdo a kdy příručku jakosti zpracoval, posoudil a schválil d) předmět úpravy příručky jakosti, kterým je popis činností a objektů souvisejících s provozováním stanice technické kontroly dle zákona (č. 56/2001 Sb.) v dané provozovně, který minimálně obsahuje obsah příručky jakosti včetně záznamů o jejich revizích, definování pojmů a užitých zkratek e) popis stavby dokumentu a způsobu vedení příručky jakosti f) organizační schéma provozovny osob dle funkčního zařazení v provozovně g) vymezení odpovědností minimálně za činnosti osob dle funkčního zařazení v provozovně vymezenými zákonem 56/2001 Sb. včetně popisu dosažené předepsané kvalifikace h) popis činností a jejich účel související s CIS STK i) podrobný popis postupu provádění technických prohlídek od přijetí zakázky až po vydání protokolu o technické prohlídce po jednotlivých krocích s určením, kdo je dle profesního zařazení oprávněn v provozovně provést úkon, včetně popisu manipulace s předloženými doklady a způsobu vystavování protokolů o dané činnosti j) v případě zkušební stanice podrobný popis postupu provádění technických kontrol v rozsahu bodu h) k) v případě zkušební stanice ADR podrobný popis postupu provádění technických kontrol v rozsahu bodu h) l) pracovní, zkušební a metodické postupy m) evidenci a používání razítek včetně podpisových vzorů n) evidenci kontrolních nálepek a popis postupu manipulace s nimi dle funkčního zařazení v provozovně o) evidenci tiskopisů, které jí dle zákona podléhají p) měsíční hodnocení činnosti jednotlivých pracovníků, zaznamenávání nestandardních postupů včetně návrhů na jejich odstranění včetně seznámení s opatřeními k jejich zamezení. q) roční vyhodnocení činnosti stanice technické kontroly, sledování plnění opatření k zamezení nestandardních postupů r) seznam platné legislativy, určení její dostupnosti a záznamy o seznámení se jejími změnami
4
s) metrologická řád provozovny t) popis provozovny, který obsahuje druh stanice technické prohlídky, stavebně technické uspořádání areálu stanice technické kontroly zobrazené ve formě výkresové dokumentace v odpovídajícím měřítku nejméně s vyznačením dopravního značení svislého i vodorovného, parkovacích míst, rozměrů a umístění vybavení kontrolní linky stanice technické kontroly, umístění a výměra dalších předepsaných prostor pro činnost stanice technické kontroly, jako je např. kancelář vedoucího STK, kontrolních techniků, umístění zkušební dráhy pro jízdní zkoušku v případech, kdy je vyžadována. u) systém vnitřní kontroly a osoby odpovědné za její provádění a odeslání zákonem stanovenému správnímu úřadu (3) Příručku jakosti zhotoví a vede osoba pověřená za její zpracování provozovatelem stanice. Tato osoba též provádí změny jednotlivých kapitol a vede o nich evidenci. Jednotlivé změny musí být archivovány. Za zajištění řádného archivování je odpovědný provozovatel stanice technické kontroly. Vyhotovená příručka jakosti musí být posouzena pověřenou osobou provozovatelem stanic technické kontroly, která zkontroluje platnost uvedených údajů v příručce jakosti. Příručku jakosti schvaluje pouze provozovatel stanice technické kontroly a datem schválení se daná položka stává závazným interním předpisem pro činnost dané provozovny ke dni účinnosti. (4) Každý list, kromě titulní strany, musí být minimálně označen, ke které provozovně, k jaké kapitole a k jakému vydání se vztahuje, kdy nabývá účinnosti, pořadí strany v kapitole z kolika, pořadové číslo změny dané kapitoly, kdo a kdy daný list zpracoval, posoudil a schválil. (5) Absence, neúplnost, chybné údaje nebo nedodržování ustanovení příručky může být posuzováno jako nefunkční vnitřní organizační struktura, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly a dle jeho povahy i jako hrubé porušení povinností provozovatele stanice technické kontroly. (6) Obecný obsah příručky jakosti může být podrobně určen ve Věstníku dopravy. § 16d Vnitřní kontrola činnosti STK ( k § 58 odst.3) (1) Vnitřní kontrola činnosti STK musí pravidelně provádět kontrolu a zabezpečit dokumentaci o: a) zabezpečení činností prováděných stanicí technické kontroly v rozsahu expertízy osvědčující způsobilost provozovny k provádění technické prohlídky 1x ročně v souladu s ustanovením § 58 odst. 3 zákona b) způsobu provádění a vyhodnocování technických prohlídek 1x za tři měsíce c) plnění povinností souvisejících s činností STK dle zákona č, 56/2001 Sb., jednotlivých pracovníků dle popisu funkčního místa § 17 Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly
5
(K § 57 odst. 5 zákona) (1) Před zahájením provozu stanice technické kontroly zabezpečí její provozovatel kalibraci měřidel a závěrečnou expertízu o splnění všech podmínek k provozování stanice technické kontroly vypracovanou osobou určenou ministerstvem. (2) Protokoly o závěrečné expertíze a výsledku metrologické kontroly spolu s kopiemi profesních osvědčení kontrolních techniků provozovatel stanice technické kontroly předloží krajskému úřadu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. V případě nové stavby stanice technické kontroly nebo změny stavby provedené za účelem užívání stavby k provádění technických prohlídek předloží provozovatel stanice technické kontroly krajskému úřadu i kopii kolaudačního rozhodnutí. (3)Podmínky provádění závěrečné expertízy mohou být upřesněny ve Věstníku dopravy. § 18 Osvědčení k zahájení provozu stanice technické kontroly (K § 57 odst. 3 zákona) (1) Při splnění všech podmínek uvedených v § 17 vydá krajský úřad provozovateli stanice technické kontroly osvědčení k zahájení provozu, ve kterém mu stanoví také evidenční číslo stanice technické kontroly. (2) Kopii vydaného osvědčení podle odstavce 1 zašle krajský úřad ministerstvu. (3) Před zahájením provozu musí být stanice technické kontroly označena způsobem stanoveným v příloze č. 11. § 19 Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek (K § 62 odst. 3 2 zákona) (1) Rozsah odborných znalostí kontrolního technika obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 12. (2) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky a) s organizací technických prohlídek, sítě stanic technické kontroly a rámcově se systémem řízení této sítě, b) s odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
6
c) s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla, d) s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla, e) s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla, f) s organizací metrologie v České republice a v síti stanic technické kontroly s cílem naučit činnostem, které jsou nutné pro zajištění správnosti měřidel a měření, g) s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly. (3) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolní techniky a) se změnami způsobu provádění technických prohlídek a hodnocení závad b) se změnami souvisejícími s činnostmi ve stanici technické kontroly vlivem změny souvisejících právních předpisů c) s nezákonnými postupy při činnosti kontrolních techniků za účelem jejich odstranění. § 20 Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkušební řád v základním a prohlubovacím kurzu (K § 62 odst. 3 2 zákona) (1) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek se skládá a) v základním kurzu z písemného testu, praktické a ústní zkoušky, b) ve zdokonalovacím kurzu z písemného testu a ústní zkoušky. (2) Písemným testem prokazuje kontrolní technik znalosti a) právních předpisů upravujících činnost stanice technické kontroly, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla, podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích, b) základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly, c) metrologického zabezpečení v České republice a ve stanici technické kontroly, d) konstrukce, obsluhy a údržby měřidel a technologických zařízení používaných při technické prohlídce.
7
(3) Praktickou a ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením na správnost vyhodnocení měření a praktického provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení technického stavu vozidla. (4) Zkušební řád závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 13. § 21 Profesní osvědčení kontrolního technika (K § 60 odst. 3 zákona) Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 14.) Zkušební stanice ADR (K § 59a odst 7 zákona) § 21a (1) Základní technické vybavení stanice technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR je shodné s požadavky pro stanici technické kontroly dle § 16. (2) Způsob pokrytí a rozsah pokrytí činnostmi stanic technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR musí splňovat kriteria: a) poloha STK v regionu, který se předpokládá službami zajišťovat b) potřeba regionu na počet technických prohlídek ADR. Potřeba musí zajistit využití kapacity pro technické prohlídky ADR nejméně 5 % a nejvýše 25 % z teoretické kapacity STK. §21b Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (K § 59a odst 7 zákona) (1) Rozsah odborných znalostí kontrolního technika k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 13a. (2) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
8
a) s organizací technických prohlídek vozidel k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí b) s odpovědností kontrolního technika k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti, c) s vlivem neplnění dohody o přepravě nebezpečných věcí na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a na životní prostředí, d) s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením způsobilosti vozidla k přepravě nebezpečných věcí, e) s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly v oblasti kontroly vozidel určných k přepravě nebezpečných věcí. (3) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolní techniky a) se změnami způsobu provádění technických prohlídek a hodnocení závad vozidel určných k přepavě nebezpečných věcí b) se změnami souvisejícími s činnostmi ve stanici technické kontroly vlivem změny souvisejících právních předpisů c) s nezákonnými postupy při činnosti kontrolních techniků k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí za účelem jejich odstranění. § 21c Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a zkušební řád v základním a prohlubovacím kurzu (K § 59a odst 7 zákona) (1) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí se skládá a) v základním kurzu z písemného testu a ústní zkoušky, b) ve zdokonalovacím kurzu z písemného testu a ústní zkoušky. (2) Písemným testem prokazuje kontrolní technik vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí znalosti a) právních předpisů upravujících činnost stanice technické kontroly, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla, podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,
9
b) základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. (3) Ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí znalosti se zaměřením na správnost provádění a vyhodnocení technické prohlídky stavu vozidla určeného k přepravě nebezpečných věcí. (4) Zkušební řád závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 13b. § 21d Profesní osvědčení kontrolního technika vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (K § 59a odst 7 zákona) Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. XY Příl.4 Vzor protokolu o měření emisí vozidla se zážehovým motorem Obrázek 302-201a.pcx
V obrázku vynechat
– číslo osvědčení o ME - kontrolní nálepka
Vzor protokolu o měření emisí vozidla se vznětovým motorem Obrázek 302-201b.pcx
V obrázku vynechat – číslo osvědčení o ME - kontrolní nálepka
Příl.5 Zrušeno Osvědčení o měření emisí Osvědčení o měření emisí je doklad, který osvědčuje provedení měření emisí vozidla s vyznačením doby jeho platnosti. Osvědčení o měření emisí má rozměr 19 cm x 7 cm a je v polovině délky přeloženo. Výroba, distribuce a evidence osvědčení o měření emisí Výroba tiskopisů osvědčení o měření emisí je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené osoby, která zajišťuje jejich výrobu v množství potřebném pro celou síť stanic měření emisí. Prodej a distribuce tiskopisů osvědčení o měření emisí se zabezpečuje v distribučních místech na základě objednávek jednotlivých stanic měření emisí. Tiskopisy osvědčení o měření emisí stanice měření emisí objednává u distribučního místa nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání.
10
Tiskopisy osvědčení o měření emisí jsou přísně zúčtovatelné tiskopisy. Centrálně jsou evidovány podle série a čísla u pověřené osoby, na distribučním místě a v každé stanici měření emisí. Tiskopisy osvědčení o měření emisí se ukládají na zabezpečených místech. Tiskopisy osvědčení o měření emisí jsou denně inventarizovány (počet vydaných a zbývajících tiskopisů) podle zásad uvedených v § 6 vyhlášky. Poškozené tiskopisy osvědčení o měření emisí se uschovají do doby jejich komisionálního zrušení a zničení za přítomnosti pracovníka pověřené osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností. O jejich zničení se provede záznam v evidenci tiskopisů osvědčení o měření emisí stanice měření emisí. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice měření emisí a pracovník pověřené osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence tiskopisů osvědčení o měření emisí provádějí osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru a pracovníci pověřené osoby. Vydávání druhopisu osvědčení o měření emisí Při poškození, zničení, ztrátě nebo odcizení osvědčení o měření emisí na žádost držitele vozidla stanice měření emisí ověří ve svých záznamech (evidencích), zda poslední měření emisí provádělo jeho pracoviště a v kladném případě za úplatu vystaví podle vlastních záznamů k vozidlu druhopis osvědčení o měření emisí. V případě, že pověřený pracovník zjistí, že poslední měření emisí vozidla prováděla jiná stanice měření emisí, odkáže žadatele k vyřízení jeho žádosti na tuto stanici měření emisí. V případě, že provozovatel vozidla bude žádat o zápis změny čísla vyměněného motoru, stanice měření emisí mu vyhoví jen po provedení nového měření emisí. Vzor Osvědčení o měření emisí Obrázek 302-201c.pcx Obrázek 302-201d.pcx Příl.6 Kontrolní nálepky Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla (vzor A) se umísťuje na zadní tabulku registrační značky motorového a přípojného vozidla a slouží k označení vozidla, které úspěšně absolvovalo technickou prohlídku ve stanici technické kontroly. Kontrolní nálepka měření emisí (vzor B) se umísťuje na zadní tabulku registrační značky motorového vozidla a slouží k označení vozidla, které úspěšně absolvovalo měření emisí ve stanici měření emisí. Perforace kontrolních nálepek vyjadřuje měsíc a rok, kdy se má vozidlo podrobit následující technické prohlídce ve stanici technické kontroly, nebo měření emisí ve stanici měření emisí; kontrolní nálepka podle vzoru A inovuje platnost osvědčení o technické způsobilosti vozidla.
11
Kontrolní nálepky nálepku perforuje a vylepuje podle výsledku technické prohlídky nebo měření emisí kontrolní technik stanice technické kontroly nebo mechanik stanice měření emisí. Popis kontrolních nálepek Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla je provedena podle vzoru A a je barvy červené. Kontrolní nálepka měření emisí je provedena podle vzoru B a je barvy zelené. Kontrolní nálepky jsou opatřeny nálepka je opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, a ve své střední části stříbrným hologramem, na kterém je černě vyznačena schvalovací značka (ATEST 8 SD 1000). Výroba, distribuce a evidence kontrolních nálepek Výroba kontrolní nálepky je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje jejich výrobu ze speciálního k tomu účelu určeného materiálu a v množství potřebném pro celou síť stanic technické kontroly a stanic měření emisí. Prodej a distribuci kontrolních nálepek zabezpečují pověřené organizace na základě objednávek jednotlivých stanic technické kontroly nebo stanic měření emisí. Kontrolní nálepky stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí objednává u pověřené právnické osoby nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání. Kontrolní nálepky mají charakter ceniny a jsou evidovány jako zúčtovatelné doklady jak u pověřené právnické osoby, tak v každé stanici technické kontroly a stanici měření emisí. Kontrolní nálepky se ukládají na bezpečných místech. Kontrolní nálepky jsou denně inventarizovány (počet vydaných a zbývajících nálepek) a porovnány s počtem provedených kontrol a počtem vydaných náhradních nálepek. Poškozené kontrolní nálepky se uschovají do doby jejich komisionálního nebo zrušení a zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby nebo krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností. O jejich zničení se provede záznam v evidenci kontrolních nálepek stanice technické kontroly a stanice měření emisí. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí a pracovník pověřené právnické osoby nebo krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Evidence kontrolních nálepek je u stanic technické kontroly vedena informačním systémem AIS-STK, stanice měření emisí se řídí podle zásad uvedených v § 6 vyhlášky. Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence kontrolních nálepek provádí ministerstvo v rámci státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby, kontrolu evidence kontrolních nálepek provádí také okresní krajský úřad. Umístění kontrolních nálepek kontrolní nálepky na tabulce registrační značky Uspořádání kontrolních nálepek a jejich umístění Umístění kontrolní nálepky na zadní tabulce registrační značky je znázorněno vzory C1, C2, C3 a C4 této přílohy a je následující:
12
a) na obdélníkové jednořádkové tabulce začínající sérií písmen se kontrolní nálepky nálepka nalepí do mezery mezi skupinu písmen a první dvojčíslí. Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla se lepí do horní poloviny a kontrolní nálepka měření emisí do spodní poloviny této mezery, podle vzoru C1. U starších provedení tabulek registračních značek se tyto nálepky kontrolní nálepka lepí nad a pod pomlčku mezi skupinu písmen a prvního dvojčíslí, b) na obdélníkové jednořádkové tabulce počínající skupinou čísel (tabulka pro přívěs za osobní automobil) se lepí kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla mezi první dvojčíslí a skupinu písmen do horní poloviny výšky písmen podle vzoru C2, c) na obdélníkové dvouřádkové tabulce se kontrolní nálepky nálepka lepí vlevo od skupiny písmen horního řádku. Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla se lepí do horní poloviny a kontrolní nálepka měření emisí do spodní poloviny výšky písmen podle vzoru C3, d) na obdélníkové dvouřádkové tabulce se zkosenými horními rohy (všech rozměrů) se kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla lepí vlevo a kontrolní nálepka měření emisí vpravo od skupiny písmen horního řádku ve výšce středu písmen podle vzoru C4. U nových typů provedení tabulky registrační značky (reflexní) se kontrolní nálepky nálepka vylepí na vymezené místo. 1) Náhradní kontrolní nálepka Při provozu vozidla, jeho údržbě a opravách může dojít k poškození již vylepené kontrolní nálepky. V tomto případě může provozovatel vozidla požádat kteroukoliv stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí o výměnu kontrolní nálepky. Žádosti bude vyhověno za podmínky, že stanici technické kontroly předloží technický průkaz vozidla, ve kterém je poslední platná technická prohlídka zapsána a stanici měření emisí předloží platné osvědčení o měření emisí. Pracovník stanice po kontrole platnosti technické prohlídky nebo měření emisí a ztotožnění vozidla kontrolou identifikačních znaků vozidla přidělí držiteli vozidla náhradní kontrolní nálepku a vylepí ji na tabulku registrační značky. Perforací vyznačí platnost shodně se zápisem v technickém průkazu vozidla nebo osvědčení o měření emisí. Obrázek 302-201e.pcx Obrázek 302-201f.pcx
V obrázku vynechat Vzor B
Obrázek 302-201g.pcx
V obrázku vynechat „kontrolní nálepku ME“
Příl.12 Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 2 zákona)
13
Pracovníci stanice technické kontroly splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a vydání profesního osvědčení kontrolního technika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu. Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního kurzu nebo prohlubovacíhopro kontrolní techniky. Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách. Základní kurz trvá tři týdny a je tematicky rozdělen do 120 vyučovacích hodin, z toho 62 hodiny pro teoretickou přípravu, 10 hodin pro odborné konzultace, 32 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 16 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností. Počet hodin I. Teoretická výuka
62
1.
Význam silniční dopravy. Technické prohlídky vozidel. Předpisy o technických podmínkách a schvalování technické způsobilosti vozidel 2. Zřizování, organizace a řízení stanic technické kontroly 3. Bezpečnostní předpisy 4. Základní technické názvosloví 5. Činnost stanice technické kontroly 6. Automatizovaný informační systém stanic technické kontroly 7. Metrologie ve stanici technické kontroly 8. Identifikační znaky vozidla (skup. kontrol. úkonů 100) 9. Brzdová soustava (skup. kontrol. úkonů 200) 10. Řízení (skup. kontrol. úkonů 300) 11. Nápravy, kola (skup. kontrol. úkonů 400) 12. Rám a karoserie (skup. kontrol. úkonů 500) 13. Osvětlení a světelná signalizace (skup. kontrol. úkonů 600) 14. Ostatní ústrojí (skup. kontrol. úkonů 700) 15. Výfukový systém, hluk (skup. kontrol. úkonů 800) 16. Předepsaná a zvláštní výbava (skup. kontrol. úkonů 900) 17. Technický stav vozidel a bezpečnost silničního provozu 18. Právní problematika stanice technické kontroly II. Praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly 32 III. Odborné konzultace
10
IV. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška) 16 -----------------------------------------------------------------Celkem 120
14
Prohlubovací kurz trvá tři dny a je tematicky rozdělen do 16 vyučovacích hodin, z toho 10 hodiny pro teoretickou přípravu, 2 hodiny pro odborné konzultace, 4 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 8 hodin pro ověření teoretických znalostí Počet hodin I. Teoretická výuka
10
1. Změny v činnosti stanice technické kontroly vyvolané změnou právních předpisů 2. Změny ve způsobu provádění technických prohlídek a hodnocení závad silničních vozidel 3. Příčiny protiprávního způsobu provádění technických prohlídek a jejich právní dopady na činnost kontrolního technika II. Praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly 4 1. Praktická ukázka vzorového provedení technické prohlídky 2. Seznámení s novými postupy při provádění technických prohlídek III. Odborné konzultace 2 IV. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška) 8 -----------------------------------------------------------------Celkem 24
Příl.13 Zkušební řád závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly (k § 62 odst. 3 2 zákona) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění technických prohlídek, kontrole a hodnocení technického stavu vozidla a metrologického zabezpečení ve stanici technické kontroly, jakož i schopnost jejich uplatnění při technické prohlídce. Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem a dokladem o praxi z daného oboru a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro kontrolní techniky. Obsahem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Obsahem závěrečné zkoušky je dále formou praktické a ústní zkoušky prověřit technické znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením zejména na správnost a vyhodnocení měření a praktické provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení zjišťovaného technického stavu vozidla.
15
Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 80 90% dosažitelného bodového ohodnocení, b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 80 90% dosažitelného bodového ohodnocení. Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním. O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu. Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl ve všech třech dílčích zkouškách, vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 14 vyhlášky. Absolvent základního kurzu, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Obsahem závěrečné zkoušky prohlubovacímu kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl a nemusí již dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky 100% dosažitelného bodového ohodnocení, b) prospěl a musí dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky 90% dosažitelného bodového ohodnocení, b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90% dosažitelného bodového ohodnocení. Ústní zkouška, pokud musí být vykonána, se hodnotí bez ohledu na výsledek předchozího písemného testu. K ústní zkoušce nesmí být připuštěn ten, který v písemném testu neprospěl. Hodnocení ústní zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.
16
O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. Absolvent prohlubovacího kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky prohlubovacího kurzu. Tuto žádost může podat nejpozději do jednoho měsíce bez ztráty odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek nebo nejpozději do šesti měsíců po ukončení prohlubovacího kurzu, kdy kontrolní technik ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek ve lhůtě jednoho měsíce po absolvování zkoušky s výsledkem neprospěl. Další opakování zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu. Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl, vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 14 vyhlášky. Předseda zkušební komise, která vykonávala zkoušku odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek, vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika jeho platnost. U prohlubovacího kurzu v případě, že zkouška byla vykonána s výsledkem prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu dle ustanovení § xxx. U prohlubovacího kurzu v případě, že zkouška byla vykonána s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení bude vydáno na jeden měsíc. U prohlubovacího kurzu v případě, že opakovaná zkouška byla vykonána s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Podrobnější popis způsobu provádění zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek může ministerstvo upřesnit ve Věstníku dopravy.
Příloha 13a Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR v základním, mimořádném a prohlubovacím kurzu (k § 59a odst. 7 zákona) a) základní kurz Pracovníci stanice technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické
17
přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a po vydání profesního osvědčení kontrolního technika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu. Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního, mimořádného nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky. Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách. Základní kurz trvá tři dny a je tematicky rozdělen do 24 vyučovacích hodin, z toho 20 hodin pro teoretickou přípravu a pro odborné konzultace, 4 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách.
počet hodin teoretická část na učebně – předpisová základna výklad Instrukce pro STK základní seznámení s dohodou ADR : - Příloha A Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů Část 1 Všeobecná ustanovení - kapitola 1.2 Definice a měrné jednotky - kapitola 1.6 Přechodná ustanovení Část 2 Klasifikace - kapitola 2.2 Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy Část 3 Vyjmenování neb. věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství - kapitola 3.2 Seznam neb. věcí Část 4 Ustanovení o používání obalů a cisteren - kapitola 4.2 Používání přemístitelných cisteren - kapitola 4.3 Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel)…………. - kapitola 4.4 Používání cisteren z vyztužených plastů - kapitola 4.5 Používání cisteren pro podtlakové odčerpávání odpadů Část 5 Předpisy pro odeslání - kapitola 5.3 Značení kontejnerů, MEGC, cisteren,………………….. Část 6 Požadavky na konstrukci obalů, nádob a cisteren - kapitola 6.7 Požadavky na přemístitelné cisterny - kapitola 6.8 Požadavky na konstrukci,vybavení snímatelných, nesnímatelných cisteren, MEGC atd………….. - kapitola 6.9 Požadavky na konstrukci, výrobu ……………cisteren z vyztužených plastů - kapitola 6.10 Požadavky na konstrukci, výstroj ………….cisteren pro podtl. vyčerpávání odpadů
18
-
Příloha B Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Část 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu,provoz a průvodní doklady
- kapitola 8.1 Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybavení - kapitola 8.5 Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látky Část 9 Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel Oborná konzultace Časový rozsah teoretické části základního kurzu
20 hod.
Praxe na lince STK Časový rozsah praktické části základního kurzu 4 hod --------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 24 Závěrečná zkouška se skládá z písemného testu a ústního pohovoru před komisí vyhlášenou MD ČR. b) mimořádný a zdokonalovací kurz teoretická část na učebně – předpisová základna výklad Instrukce pro STK, popřípadě jejich změn seznámení se změnami dohody ADR v jednotlivých kapitolách: - Příloha A Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů Část 1 Všeobecná ustanovení - kapitola 1.2 Definice a měrné jednotky - kapitola 1.6 Přechodná ustanovení Část 2 Klasifikace - kapitola 2.2 Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy Část 3 Vyjmenování neb. věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství - kapitola 3.2 Seznam neb. věcí Část 4 Ustanovení o používání obalů a cisteren - kapitola 4.2 Používání přemístitelných cisteren - kapitola 4.3 Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel)…………. - kapitola 4.4 Používání cisteren z vyztužených plastů - kapitola 4.5 Používání cisteren pro podtlakové odčerpávání odpadů Část 5 Předpisy pro odeslání - kapitola 5.3 Značení kontejnerů, MEGC,
19
cisteren,………………….. Část 6 Požadavky na konstrukci obalů, nádob a cisteren - kapitola 6.7 Požadavky na přemístitelné cisterny - kapitola 6.8 Požadavky na konstrukci,vybavení snímatelných, nesnímatelných cisteren, MEGC atd………….. - kapitola 6.9 Požadavky na konstrukci, výrobu ……………cisteren z vyztužených plastů - kapitola 6.10 Požadavky na konstrukci, výstroj ………….cisteren pro podtl. vyčerpávání odpadů -
Příloha B Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Část 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu,provoz a průvodní doklady
- kapitola 8.1 Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybavení - kapitola 8.5 Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látky Část 9 Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel Oborná konzultace Časový rozsah teoretické části základního kurzu
10 hod.
Závěrečná zkouška se skládá z písemného testu a ústního pohovoru před komisí vyhlášenou MD ČR. Mimořádný kurz je vyhlašován MD a je pro všechny držitele osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR závazný a je postaven jako rovnocenný zdokonalovacímu kurzu. Mimořádný kurz je vyhlašován v případech, kdy nastane zásadní změna v dohodě ADR, která svým charakterem vyžaduje výklad. Vyučovací hodina
45 min
Příloha 13b Zkušební řád závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR (K § 59a odst (7) zákona) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před 20
zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením kontrolního technika typu K a dokladem o praxi. Obsahem závěrečné zkoušky je formou písemného testu a ústní zkouškou před komisí prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 90% dosažitelného bodového ohodnocení, b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90% dosažitelného bodového ohodnocení. Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním. O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. Absolvent základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR , který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu. Absolventu základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR, který při závěrečné zkoušce prospěl v obou dílčích zkouškách, vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. XY vyhlášky. Absolvent základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek.
21
Obsahem závěrečné zkoušky prohlubovacímu kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl a nemusí již dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky 100% dosažitelného bodového ohodnocení, b) prospěl a musí dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky 90% dosažitelného bodového ohodnocení, c) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90% dosažitelného bodového ohodnocení. Ústní zkouška, pokud musí být vykonána, se hodnotí bez ohledu na výsledek předchozího písemného testu. K ústní zkoušce nesmí být připuštěn ten, který v písemném testu neprospěl. Hodnocení ústní zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním. O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. Absolvent prohlubovacího kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky prohlubovacího kurzu. Tuto žádost může podat nejpozději do jednoho měsíce bez ztráty odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek nebo nejpozději do šesti měsíců po ukončení prohlubovacího kurzu, kdy kontrolní technik ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek ve lhůtě jednoho měsíce po absolvování zkoušky s výsledkem neprospěl. Další opakování zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu. Předseda zkušební komise, která vykonávala zkoušku odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek, vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika jeho platnost. U prohlubovacího kurzu v případě, že zkouška byla vykonána s výsledkem prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu dle ustanovení § xxx. U mimořádného kurzu v případě, že zkouška byla vykonána s výsledkem prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu dle ustanovení § xxx. U prohlubovacího kurzu v případě, že zkouška byla vykonána s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení bude vydáno na jeden měsíc.
22
U prohlubovacího kurzu v případě, že opakovaná zkouška byla vykonána s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Podrobnější popis způsobu provádění zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek může ministerstvo upřesnit ve Věstníku dopravy.
Příl.14 Vzor profesního osvědčení kontrolního technika Obrázek 99-2003a.pcx Příl.15 Vnější označení stanice měření emisí Provedení: a) Barvy: - podklad označení bílý, - znak kontrolní nálepky zelený, - popis označení černý, b) Rozměry: - délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm, - délka strany šestiúhelníku: 265 mm Obrázek 302-201l.pcx Příl.16 Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí (k § 71 odst. 3 2 zákona) Pracovníci stanice měření emisí splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci mechanika až po absolvování stanovené teoretické přípravy, úspěšném ověření znalostí a vydání profesního osvědčení mechanika. Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního kurzu pro mechaniky. Školení v základním kurzu pro mechaniky je zpravidla jednodenní, provádí se samostatně pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory, vozidel poháněných vznětovými motory a vozidel poháněných motory na pohon zkapalněným ropným plynem (LPG) nebo stlačeným zemním plynem (CNG). Základní kurz trvá nejméně 8 hodin.
23
Pro získání odborné způsobilosti k měření emisí vozidel na pohon plynem, musí mechanik, který má profesní osvědčení k měření emisí vozidel poháněných zážehovým motorem, absolvovat základní kurz pro mechaniky k měření emisí vozidel na pohon plynem v rozsahu odborných znalostí uvedených v učební osnově tohoto základního kurzu. Učební osnova základního kurzu pro mechaniky stanic měření emisí Počet hodin 1. Emisní chování motorů, homologační předpisy, právní předpisy upravující měření emisí vozidel v provozu, měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení 2. Metodický postup měření emisí, limity kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků měření, protokol a osvědčení o měření emisí, vyznačování měření emisí, kontrolní nálepka 1 3. Praktická ukázka měření emisí, předepsaný postup pro různé druhy a provedení motoru, bezpečnost práce na pracovišti 1 4. Vedení evidence o provedených měřeních, kontrolních nálepek a osvědčení o měření emisí, informační systém a systém řízení jakosti 1 5. Konstrukce a vlastnosti přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění 1 6. Konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí 1 7. Opakování hlavních zásad měření emisí 8. Závěrečná zkouška 1 -----------------------------------------------------------------Celkem 8 Prohlubovacím kurzu mechanika - Nové homologační předpisy, právní předpisy upravující měření emisí vozidel v provozu, měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení - Nové konstrukce a vlastnosti přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění - Nové konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí - Opakování hlavních zásad měření emisí
24
1
1
- Závěrečná zkouška Příl.17 Zkušební řád závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí (k § 71 odst. 2 zákona) Na závěr základního a prohlubovacího kurzu pro mechaniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických znalostí před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí a dovedností vztahujících se k měření emisí, kontrole, seřízení a hodnocení technického stavu motoru a jeho příslušenství, metrologického zabezpečení a vedení agendy ve stanici měření emisí, jakož i schopnost jejich uplatnění při měření emisí. Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem a dokladem o praxi z daného oboru, případně osvědčením o absolvování specializované výuky k problematice emisí vozidel, a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro mechaniky. Obsahem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost mechanika k měření emisí. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Podmínky a postupy hodnocení testu, vyhotovení zkušebního protokolu a opakování zkoušky jsou obdobné podmínkám a postupům uvedených v příloze č. 13 vyhlášky. Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl, vydá ministerstvo profesní osvědčení mechanika podle provedení uvedeného v příloze č. 18 vyhlášky.
25
ROZDÍLOVÁ TABULKA Název: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Předkladatel: Ministerstvo dopravy Navrhovaný právní předpis
Odpovídající předpis ES
Ustanove
Obsah
Celex č.
Ustanovení
V § 2 odstavec 10 zní:
32007L0046
Čl. 3 odst. „typem vozidla“ vozidla určité kategorie, jež se 17 neodlišují alespoň v základních hlediscích uvedených v části B přílohy II. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze vymezené v části B přílohy II;
32003L0037
Čl. 2 f) „typem vozidla“ vozidla určité kategorie, která písm. f) se neliší v podstatných hlediscích stanovených v kapitole A přílohy II; typ vozidla může zahrnovat různé varianty a verze obsažené v kapitole A přílohy II; Čl. 2 odst. Pro účely této směrnice se rozumí: 1 1) „typem vozidla“ vozidlo, nebo skupina vozidel (varianty), které
Obsah
ní Čl. I bod 3. (§ 2 odst. 10)
„(10) Typem silničního vozidla se rozumí silniční vozidla určité kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie prováděcí právní předpis.“.
32002L0024
1
Čl. I bod 4. (§ 2 odst. 11)
V § 2 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, 32007L0046 který zní: „(11) Typem systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla se rozumí systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež se shodují alespoň v základních znacích. Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků stanoví prováděcí právní předpis.“. 32002L0024
2
a) patří do jediné kategorie (dvoukolový moped L1e, tříkolový moped L2e atd., jak je uvedeno v článku 1); b) jsou vyráběny týmž výrobcem; c) mají tentýž podvozek, rám, pomocný rám, podlahovou část nebo konstrukci, do kterých jsou upevněny hlavní konstrukční části; d) mají motor se stejným pracovním principem (spalovací, elektrický, hybridní atd.); e) mají totéž označení typu dané výrobcem. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze Čl. 3 odst. „schválením typu“ postup, kterým členský stát 3 osvědčuje, že určitý typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vyhovuje příslušným správním ustanovením a technickým požadavkům
Čl. 2 odst. „schvalováním typu“ správní postup, kterým 7 členský stát osvědčuje, že určitý typ vozidla, systém, samostatný technický celek nebo konstrukční část splňuje technické požadavky této směrnice nebo některé ze zvláštních směrnic a že zároveň splňuje požadavky na ověřování správnosti údajů výrobce, které jsou uvedeny v
32003L0037
Čl. 1bod 7 (§ 2 odst. 15)
Čl. 1 bod 8 (§ 2 odst. 17)
V § 2 odstavec 15 zní:
31999L0037
„(15) Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba“ V § 2 se doplňuje odstavec 17, který zní: 32007L0046
soupisu v příloze I; Čl. 2 a) „ES schvalováním typu“ správní postup, kterým písm. a) členský stát osvědčuje, že určitý typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku splňuje technické požadavky této směrnice; ES schválení typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku může být také označováno jako „dílčí ES schválení typu“; Čl 2 písm. d) „držitelem osvědčení o registraci“ rozumí d) osoba, na jejíž jméno je vozidlo registrováno
Název
„(17) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace.“.
32004L0024
3
Název
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Text s významem pro EHP) SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice
Čl. I bod 11 (§ 3 odst. 4)
V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
32003L0037
Název
32007L0046
Příloha II část A bod 1
32003L0037
Příloha II kap. A část A Čl. 1 odst. 2 Čl. 12 Článek 12 Automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidla 1. Pro předcházení trestným činům a jejich
„(4) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do základních kategorií L, M, N, O, S, T a R. Rozdělení silničních vozidel a zvláštních vozidel do kategorií, další členění jednotlivých kategorií a jejich technický popis a způsob zařazení vozidel do kategorií stanoví prováděcí právní předpis.“.
32002L0024 Čl. I bod 12 (§ 5a odst. 7)
Rady 92/61/EHS (Text s významem pro EHP) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS (Text s významem pro EHP)
(7) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou 32008D0615 výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle předpisu Evropské unie18). Za tímto účelem ministerstvo
4
a) zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až f), h) a i) a § 4 odst. 3 písm. b) až e) a údajů o odcizení silničního vozidla příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) na základě jeho požadavku; údaje o odcizení silničního vozidla pro tento účel poskytne Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z policejní evidence, b) předá požadavek Policie České republiky, Celní správy nebo Hasičského záchranného sboru České republiky na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje a c) předá požadavek obecního úřadu obce s rozšířenou působností na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje.
vyšetřování a pro projednávání jiných protiprávních činů, které spadají do působnosti soudů nebo státních zastupitelství ve vyhledávajícím státě, jakož i pro zachování veřejné bezpečnosti umožní členské státy národním kontaktním místům ostatních členských států, jak jsou uvedena v odstavci 2, přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel s oprávněním provádět automatizované vyhledávání v jednotlivých případech:
32011L0082
5
Čl. 4
Článek 4 Postup pro výměnu informací mezi členskými státy 1. Pro vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v článku 2 umožní členské státy národním
Čl. I bod 12 (§ 6 odst. 5 písm. a) bod 2)
K žádosti o zápis silničního vozidla do registru 32007L0046 silničních vozidel žadatel přiloží (…) 2. prohlášení o shodě, nebyl-li technický průkaz vydán, 32002L0024
32003L0037
Čl. I bod 12 (§ 6 odst. 5 písm. a) bod 3)
K žádosti o zápis silničního vozidla do registru 31999L0037 silničních vozidel žadatel přiloží (…) 3. osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem a, byl-li vydán, i
6
kontaktním místům ostatních členských států, uvedeným v odstavci 3 tohoto článku, přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel s oprávněním provádět automatizované vyhledávání: a) údajů o vozidlech a b) údajů o vlastníkovi nebo držiteli vozidla. Datové prvky uvedené v písmenech a) a b), jichž je zapotřebí k provedení vyhledávání, odpovídají příloze I. Čl. 26 Aniž jsou dotčeny články 29 a 30, zaregistrují odst. 1 členské státy vozidla a povolí jejich prodej nebo uvedení do provozu pouze tehdy, jsou-li opatřena platným prohlášením o shodě vydaným v souladu s článkem 18. Čl. 7 odst. Prohlášení o shodě, jehož vzor je uveden v části A 1 věta přílohy IV, vystaví výrobce pro každé vozidlo, první které bylo vyrobeno ve shodě se schváleným typem. Čl. 7 odst. .Každý členský registruje nová vozidla 1 schváleného typu nebo povolí jejich prodej nebo uvádění do provozu z hlediska jejich konstrukce a funkce, pouze pokud jsou vybavena platným prohlášením o shodě. Čl. 5 odst. S ohledem na novou registraci vozidla dříve 2, věta registrovaného v jiném členském státě mohou první a příslušné orgány v každém případě požadovat druhá předložení části I předchozího osvědčení o registraci a předložení části II, pokud byla vydána.
technický průkaz tohoto silničního vozidla,
Tyto orgány odejmou předanou část nebo části předchozího osvědčení o registraci a ponechají si ji na dobu nejméně šesti měsíců. Příloha Vozidlo odpovídá dodatku 2 k příloze IV směrnice bod 2 2007/46/ES. Může být bez dalšího schvalování písm. b trvale registrováno v členských státech s (část pravostranným/levostranným provozem, které textu) využívají metrické/britské jednotky pro rychloměr.
Čl. I bod 12 (§ 6 odst. 5 písm. a) bod 5)
K žádosti o zápis silničního vozidla do registru 32011R0183 silničních vozidel žadatel přiloží (…) 5. osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech Evropské unie,
Čl. I bod 12 (§ 6 odst. 5 písm. b)
K žádosti o zápis silničního vozidla do registru 32009L0040 silničních vozidel žadatel přiloží (…)
Čl. I bod 12 (§ 7 odst. 1 písm. a)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel žadateli (…) a) vydá technický průkaz nebo zapíše do technického průkazu silničního vozidla údaje o vlastníkovi silničního vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního vozidla, a registrační značku,
31999L0037
Čl. 3 odst. 1. Členské státy vydávají osvědčení o registraci na 1 vozidla podléhající registraci podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Osvědčení sestává buď z jediné části podle přílohy I, nebo ze dvou částí podle příloh I a II. Členské státy mohou oprávnit subjekty, které k tomuto účelu určí, zejména výrobce, aby vyplňovaly technické části osvědčení o registraci.
Čl. I bod
Obecní úřad obce s rozšířenou působností při
31999L0037
Čl. 3 odst. 1. Členské státy vydávají osvědčení o registraci na
b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o provozované silniční vozidlo, s výjimkou vozidel podle § 40 odst. 2 až 4,
7
Čl. 3 odst. Každý členský stát uzná doklad vydaný jiným 2 členským státem, který uvádí, že motorové vozidlo registrované na jeho území spolu se svým přívěsem nebo návěsem prošlo technickou prohlídkou vyhovující alespoň ustanovením této směrnice, jako by tento doklad vydal sám.
12 (§ 7 odst. 1 písm. b)
zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel žadateli (…) b) vydá osvědčení o registraci silničního vozidla,
1 pododstav ec 1
vozidla podléhající registraci podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Osvědčení sestává buď z jediné části podle přílohy I, nebo ze dvou částí podle příloh I a II.
Čl. I bod 12 (§ 7 odst. 1 písm. c)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností při 31999L0037 zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel žadateli (…) c) odejme osvědčení o registraci silničního vozidla a technický průkaz silničního vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státě, a předá je ministerstvu na jeho vyžádání.
Čl. 5 odst. 2 věta první a druhá
S ohledem na novou registraci vozidla dříve registrovaného v jiném členském státě mohou příslušné orgány v každém případě požadovat předložení části I předchozího osvědčení o registraci a předložení části II, pokud byla vydána. Tyto orgány odejmou předanou část nebo části předchozího osvědčení o registraci a ponechají si ji na dobu nejméně šesti měsíců.
Čl. I bod 19 (§13b odst. 1 písm. a), b)
32000L0053 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností trvale vyřadí silniční vozidlo z provozu na pozemních komunikacích na žádost jeho vlastníka, pokud silniční vozidlo a) bylo předáno provozovateli zařízení ke sběru autovraků a tato skutečnost je doložena potvrzením o jeho převzetí podle zvláštního právního předpisu23), b) bylo ekologicky zlikvidováno oprávněnou osobou v jiném členském státu, nebo
8
Čl. 5 odst. Členské státy zavedou systém, podle něhož lze 3 vyřadit vozidlo s ukončenou životností z registru pouze po předložení osvědčení o likvidaci vozidla. Toto osvědčení se uděluje držiteli nebo vlastníkovi při převozu vozidla s ukončenou životností do zpracovatelského zařízení. Zpracovatelská zařízení, která získala povolení v souladu s článkem 6, jsou oprávněna udělovat osvědčení o likvidaci vozidla. Členské státy mohou povolit výrobcům, prodejcům a subjektům provádějícím sběr zmocněným autorizovaným zpracovatelským zařízením udělovat osvědčení o likvidaci vozidla, pokud zaručí, že vozidlo s ukončenou životností bude převezeno do autorizovaného zpracovatelského zařízení, a pokud budou
32000L0053
Čl. I bod 19 (§13b odst. 4 písm. a)
(4) K žádosti o trvalé vyřazení vlastník silničního 3200L0053 vozidla přiloží a) v případě podle odstavce 1 písm. b) doklad o ekologické likvidaci silničního vozidla vydaný oprávněnou osobou v jiném členském státě a
9
zaregistrováni u orgánů veřejné moci. Udělování osvědčení o likvidaci vozidla zpracovatelskými zařízeními nebo prodejci nebo subjekty provádějícími sběr zmocněnými autorizovaným zpracovatelským zařízením je neopravňuje požadovat finanční náhrady s výjimkou případů výslovně určených členskými státy. Členské státy, které nemají ke dni vstupu této směrnice v platnost systém vyřazování z registru, zavedou systém, podle něhož je osvědčení o likvidaci vozidla ohlášeno dotčenému příslušnému orgánu při převozu vozidla s ukončenou životností do zpracovatelského zařízení, a vyhoví podmínkám tohoto odstavce. Členské státy, které využijí tohoto pododstavce, uvědomí Komisi o důvodech této volby. Čl. 5 odst. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem 5 věta zajistit, aby příslušné orgány vzájemně uznávaly a první přijímaly osvědčení o likvidaci vozidla udělená v jiných členských státech v souladu s odstavcem 3.. Čl. 5 odst. 5. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem 5 zajistit, aby příslušné orgány vzájemně uznávaly a přijímaly osvědčení o likvidaci vozidla udělená v jiných členských státech v souladu s odstavcem 3. K tomuto účelu se vypracují minimální požadavky platné pro osvědčení o likvidaci vozidla. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11
Čl. I bod 19 (§13b odst. 5)
(5) Splnění podmínky podle odst. 1 písm. a) ověří 3200L0053 obecní úřad obce s rozšířenou působností v evidenci podle zvláštního právního předpisu23).
Čl. I bod 25 (§ 15)
Silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části 32007L0046 nebo samostatné technické celky nebo nedokončená silniční vozidla lze uvádět na trh pouze, pokud je schválena jejich technická způsobilost. 32002L0024 10
odst. 3. Čl. 5 odst. Členské státy zavedou systém, podle něhož lze 3 vyřadit vozidlo s ukončenou životností z registru pouze po předložení osvědčení o likvidaci vozidla. Toto osvědčení se uděluje držiteli nebo vlastníkovi při převozu vozidla s ukončenou životností do zpracovatelského zařízení. Zpracovatelská zařízení, která získala povolení v souladu s článkem 6, jsou oprávněna udělovat osvědčení o likvidaci vozidla. Členské státy mohou povolit výrobcům, prodejcům a subjektům provádějícím sběr zmocněným autorizovaným zpracovatelským zařízením udělovat osvědčení o likvidaci vozidla, pokud zaručí, že vozidlo s ukončenou životností bude převezeno do autorizovaného zpracovatelského zařízení, a pokud budou zaregistrováni u orgánů veřejné moci. Udělování osvědčení o likvidaci vozidla zpracovatelskými zařízeními nebo prodejci nebo subjekty provádějícími sběr zmocněnými autorizovaným zpracovatelským zařízením je neopravňuje požadovat finanční náhrady s výjimkou případů výslovně určených členskými státy. Čl. 4 odst. Členské státy schválí pouze taková vozidla, 2 systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež splňují požadavky této směrnice.
Čl.
15 Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh,
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 16 odst. 1)
(1) Typ silničního vozidla, jeho systému, 32007L0046 konstrukční části nebo samostatného technického celku schvaluje ministerstvo na žádost výrobce.
32007L0046 32007L0046
11
odst. 1
prodej, uvedení do provozu nebo užívání nových vozidel, která splňují požadavky této směrnice. První registraci lze provést pouze u vozidel splňujících požadavky této směrnice.
Čl. 7
1. Každý členský registruje nová vozidla schváleného typu nebo povolí jejich prodej nebo uvádění do provozu z hlediska jejich konstrukce a funkce, pouze pokud jsou vybavena platným prohlášením o shodě. V případě nedokončených vozidel musí každý členský stát povolit jejich prodej, může však do doby jejich dokončení odmítnout jejich trvalou registraci nebo uvedení do provozu. 2. Každý členský stát povolí prodej nebo uvádění do provozu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, pouze pokud splňují požadavky odpovídajících zvláštních směrnic a požadavky uvedené v čl. 6 odst. 3.
Čl. 4 odst. 4. Členské státy zřídí nebo určí orgány příslušné 4 ve věcech týkajících se schvalování a oznámí Komisi jejich zřízení nebo určení v souladu s článkem 43. V oznámení o schvalovacích orgánech se uvádí jméno, adresa včetně elektronické adresy a jejich oblast odpovědnosti. čl. 6 odst. Výrobce podává žádost schvalovacímu orgánu. 6 první Pro konkrétní typ vozidla lze podat pouze jednu věta žádost, a to pouze v jednom členském státě. čl. 7 odst. Výrobce podává žádost schvalovacímu orgánu.
32002L0024
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 16 odst. 4)
Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použijí příslušné předpisy Evropské unie16), pokud a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického
32007L0046
12
1 první věta Čl. 3 Žádosti o schválení typu podává výrobce schvalovacímu orgánu členského státu. K žádosti musí být přiložen informační dokument, jehož vzor, který je pro účely schválení typu vozidla uveden v příloze II a pro účely schválení typu systémů, samostatných technických celků nebo konstrukčních částí v příloze nebo v dodatku k odpovídající zvláštní směrnici, spolu s dalšími dokumenty uvedenými v informačním dokumentu. Žádost pro daný typ vozidla, systém, samostatný technický celek nebo konstrukční část smí být podána pouze jednomu členskému státu. Čl. 3 odst. Žádost o ES schválení typu vozidla podává 1 výrobce schvalovacímu orgánu členského státu. K žádosti musí být přiložena dokumentace výrobce, která obsahuje informace požadované v příloze I. V případě ES schválení typu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků musí být orgánu pro ES schvalování typu až do udělení nebo odmítnutí ES schválení typu poskytnuta také dokumentace výrobce. Čl. 8 odst. Členské státy nesmějí udělit ES schválení typu, 1 dokud nezajistí, že jsou řádně a uspokojivě provedeny postupy uvedené v článku 12.
celku 1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a 2. splňuje harmonizované technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „harmonizované technické požadavky“) a b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. 32007L0046
32007L0046
32007L0046
13
9 odst. 1
Členské státy udělí ES schválení pro a) typ vozidla, který odpovídá údajům v dokumentaci výrobce a splňuje technické požadavky stanovené v příslušných regulačních aktech uvedených v příloze IV; b) typ vozidla zvláštního určení, který odpovídá údajům v dokumentaci výrobce a splňuje technické požadavky stanovené v příslušných regulačních aktech uvedených v příloze XI. Použijí se postupy uvedené v příloze V. Čl. 10 Členské státy udělí ES schválení typu pro systém, odst. 1 který odpovídá údajům v dokumentaci výrobce a splňuje technické požadavky stanovené příslušnou zvláštní směrnicí nebo nařízením, jež jsou uvedeny v příloze IV nebo příloze XI. Čl. 12 Členský stát, který uděluje ES schválení typu, odst. 1 přijme nezbytná opatření v souladu s přílohou X, aby případně ve spolupráci se schvalovacími
32007L0046
32002L0024
14
orgány ostatních členských států ověřil, že byla přijata dostatečná opatření k zajištění shody vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. Čl. 22 Na žádost výrobce a v rámci početních omezení odst. 1 uvedených v části A oddíle 1 přílohy XII udělí členské státy postupem podle čl. 6 odst. 4 ES schválení typu pro typ vozidla, který splňuje alespoň požadavky uvedené v doplňku k části I přílohy IV. Čl. 4 odst. 1. Každý členský stát udělí schválení typu pro 1 a. 2 všechny typy vozidel, systémů, samostatných technických celků nebo konstrukčních částí, splňují-li tyto podmínky: a) typ vozidla splňuje technické požadavky uvedené ve zvláštních směrnicích a odpovídá údajům, které uvádí výrobce podle úplného seznamu v příloze I; b) systém, samostatný technický celek nebo konstrukční část splňuje technické požadavky odpovídající zvláštní směrnice a odpovídá údajům, které uvádí výrobce podle úplného seznamu v příloze I. 2. Před schválením typu přijmou příslušné orgány členského státu provádějící tento akt, v případě potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány členského státu, v němž probíhá výroba nebo v němž je výrobekuváděn do Společenství, veškerá nezbytná opatření zajišťující splnění přílohy VI tak, aby nová vozidla, systémy, samostatné
Čl. I bod 26 (§ 16 odst. 5)
32003L0037
Čl. 4 odst. 1 první pododstav ec, čl. 13 odst. 1
32003L0037
čl. 13 odst. 1
(5) Při schválení typu silničního vozidla podle 32007L0046 odstavce 4 ministerstvo povolí výjimku ze splnění harmonizovaných technických požadavků, pokud a) technické charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí jako harmonizované technické požadavky a b) jedná se o typ silničního vozidla, které bude vyráběno a uváděno na trh v omezeném počtu kusů (dále jen „silniční vozidlo v malé sérii“).
Čl. 23 odst. 1, 2, 3
15
technické celky nebo konstrukční části vyráběné, uváděné na trh, nabízené k prodeji nebo uváděné do provozu odpovídaly typu, který byl schválen. 1. Každý členský stát udělí: a) ES schválení typu typům vozidel, které se shodují s údaji v dokumentaci výrobce a které podle své kategorie splňují technické požadavky všech zvláštních směrnic uvedených v kapitole B přílohy II; Členský stát, který uděluje ES schválení typu, přijme pro takové schválení typu opatření stanovená v příloze IV, aby ověřil popřípadě ve spolupráci s orgány pro ES schvalování typu ostatních členských států, že byla přijata vhodná opatření k zajištění shody vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. 1. U vozidel vyráběných v rámci početních omezení stanovených v části A oddíle 2 přílohy XII mohou členské státy upustit od dodržení jednoho nebo více ustanovení jednoho nebo více regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo v příloze XI za předpokladu, že stanoví odpovídající alternativní požadavky. „Alternativními požadavky“ se rozumějí správní ustanovení a technické požadavky, jež mají za cíl zajistit úroveň bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ochrany životního prostředí, jež je
32002L0024
32003L0037
16
v nejvyšší možné míře rovnocenná úrovni stanovené přílohou IV nebo přílohou XI. 2. Členské státy mohou u vozidel uvedených v odstavci 1 upustit od dodržení jednoho nebo více ustanovení této směrnice. 3. Od dodržení ustanovení uvedených v odstavcích 1 a 2 lze upustit pouze tehdy, pokud k tomu má členský stát dostatečné důvody. Čl. 15 3. Odchylně od odstavců 1 a 2 odst. 3 a) členské státy mohou vozidla, systémy, písm. a) samostatné technické celky a konstrukční části určené i) buď pro malosériovou výrobu maximálně 200 jednotek ročně typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, ii) nebo pro ozbrojené síly, pořádkové orgány, civilní ochranu, požární sbory nebo subjekty veřejných prací osvobodit od uplatňování shody s jedním nebo více požadavky zvláštních směrnic. Ostatní členské státy musí být o těchto osvobozeních informovány do jednoho měsíce od jejich udělení. Do tří měsíců se musí tyto členské státy rozhodnout, zda přijmou schválení typu udělená pro vozidla, která mají být registrována na jejich území. Certifikát takového schválení typu nesmí být opatřen označením „Certifikát ES schválení typu“; Čl. 9 U vozidel vyráběných v malých sériích musí být počet vozidel registrovaných, nabízených k prodeji nebo uvedených do provozu každý rok a v
Čl. I bod 26 (§ 16 odst. 6)
(6) Ministerstvo schválí typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), pokud a) typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku 1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a 2. splňuje technické požadavky přijaté na základě této mezinárodní smlouvy na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „mezinárodní technické požadavky“) a b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby systémů silničních vozidel, jejich konstrukčních
32007L0046
17
každém členském státu omezen nejvýše na počet kusů uvedený v oddílu A přílohy V. Členské státy zašlou každý rok Komisi seznam ES schválení těchto vozidel. Členský stát, který udělí takové ES schválení typu, zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států označeným výrobcem kopii informačních dokumentů a certifikátů ES schválení typu a všech jejich příloh s uvedením povahy výjimek, které byly uděleny. Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda a případně pro kolik kusů přijmou ES schválení typu pro registraci vozidel na svém území. Čl. 34 až Článek 34 36 Předpisy EHK OSN potřebné pro ES schválení typu 1. Předpisy EHK OSN, k nimž Společenství přistoupilo a jež jsou uvedeny v části I přílohy IV a v příloze XI, jsou součástí ES schválení typu vozidla stejně jako zvláštní směrnice nebo nařízení. Vztahují se na kategorie vozidel uvedené v příslušných sloupcích v tabulce v části I přílohy IV a v příloze XI. 2. Pokud Společenství v souladu s čl. 4 odst. 4 rozhodnutí 97/836/ES rozhodne o povinném použití předpisu EHK OSN pro účely ES schválení typu vozidla, změní se odpovídajícím způsobem přílohy této směrnice regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2 této směrnice. Akt, kterým se mění přílohy této směrnice, rovněž stanoví lhůty pro povinné použití
částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
předpisu EHK OSN nebo jeho změn. Členské státy zruší nebo změní vnitrostátní právní předpisy, jež jsou neslučitelné s dotyčným předpisem EHK OSN. Pokud uvedený předpis EHK OSN nahrazuje stávající zvláštní směrnici nebo nařízení, příslušný záznam v části I přílohy IV a v příloze XI se nahradí číslem předpisu EHK OSN a příslušný záznam se v části II přílohy IV stejným postupem zruší. 3. V případě uvedeném v odst. 2 druhém pododstavci se zvláštní směrnice nebo nařízení nahrazené předpisem EHK OSN zrušují regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2. Pokud se zruší zvláštní směrnice, zruší členské státy vnitrostátní právní předpisy, jež byly přijaty k jejímu provedení. 4. V této směrnici nebo samostatných směrnicích či nařízeních lze uvést přímé odkazy na mezinárodní normy a nařízení, aniž by se opakovaly v právním rámci Společenství. Článek 35 Rovnocennost předpisů EHK OSN se směrnicemi nebo nařízeními 1. Předpisy EHK OSN uvedené v části II přílohy IV se uznávají jako rovnocenné s odpovídajícími zvláštními směrnicemi nebo nařízeními v míře, v níž mají stejnou oblast působnosti a předmět. Schvalovací orgány členských států přijímají
18
32002L0024
19
Čl. 11
schválení udělená v souladu s těmito předpisy EHK OSN a případně odpovídající značky schválení typu místo odpovídajících schválení typu a značek schválení typu udělených podle rovnocenných zvláštních směrnic nebo nařízení. 2. Pokud se Společenství rozhodne použít pro účely odstavce 1 nový předpis EHK OSN nebo předpis EHK OSN v platném znění, změní se část II přílohy IV odpovídajícím způsobem. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2. Článek 36 Rovnocennost s dalšími předpisy Na návrh Komise může Rada kvalifikovanou většinou uznat v rámci mnohostranných nebo dvoustranných dohod Společenství se třetími zeměmi rovnocennost podmínek nebo předpisů pro schvalování typu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, které jsou stanoveny touto směrnicí, s postupy stanovenými mezinárodními předpisy nebo předpisy třetích zemí. Na návrh Komise může Rada kvalifikovanou většinou uznat v rámci mnohostranných nebo dvoustranných dohod Společenství se třetími zeměmi rovnocennost podmínek nebo předpisů pro schvalování typu vozidel, systémů, samostatných technických celků nebo
32003L0037
20
Čl. 12
konstrukčních částí stanovených touto směrnicí a podle dalšími zvláštními směrnicemi s postupy stanovenými mezinárodními předpisy nebo předpisy třetích zemí. 1. Na návrh Komise může Rada kvalifikovanou většinou uznat v rámci mnohostranných dohod nebo dvoustranných dohod Společenství se třetími zeměmi rovnocennost podmínek nebo předpisů pro ES schvalování typu vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků stanovenými touto směrnicí a zvláštními směrnicemi s postupy stanovenými mezinárodními předpisy nebo předpisy třetích zemí. 2. Uznává se rovnocennost ES schválení typu udělených na základě zvláštních směrnic pro motorová vozidla definovaná ve směrnici 70/156/EHS a v příloze II kapitole B části II.A této směrnice. 3. Uznává se rovnocennost schválení typů udělených na základě předpisů EHK OSN připojených k revidované dohodě z roku 1958 a uvedených v příloze II kapitole B části II.B této směrnice. 4. Uznává se rovnocennost zkušebních bulletinů vydávaných na podkladě normalizovaných kodexů OECD podle přílohy II kapitoly B části II.C této směrnice jako alternativa ke zkušebním protokolům vypracovaným podle zvláštních směrnic.
Čl. I bod 26 (§ 16 odst. 7)
(7) Ministerstvo neschválí typ silničního vozidla, 32007L0046 jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, který splňuje technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky, pokud představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka.
32002L0024
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 16
(8) Schválení typu silničního vozidla, jeho 32007L0046 systému, konstrukční části nebo samostatného
21
Čl. 8 odst. 3. Pokud členský stát zjistí, že typ vozidla, 3 systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku představuje, i když splňuje požadovaná ustanovení, závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo vážně poškozuje životní prostředí nebo veřejné zdraví, může odmítnout udělit ES schválení typu. V tom případě neprodleně zašle ostatním členským státům a Komisi podrobnou dokumentaci objasňující důvody svého rozhodnutí a uvádějící důkazy pro svá zjištění. 4. Certifikáty ES Čl. 4 odst. Pokud však členský stát zjistí, že vozidlo, systém, 6 samostatný technický celek nebo konstrukční část splňující, které vyhovují odstavci 1, přesto vážně ohrožují bezpečnost provozu po pozemních komunikacích, může udělení schválení typu odmítnout. Uvědomí o tom neprodleně ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí. Čl. 4 odst. 2. Pokud členský stát zjistí, že vozidlo, systém, 2 konstrukční část nebo samostatný technický celek, které vyhovují odstavci 1, přesto vážně ohrožují bezpečnost provozu po pozemních komunikacích, životní prostředí nebo bezpečnost osádky, může udělení ES schválení typu odmítnout. Uvědomí o tom neprodleně ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí. Čl. 4 odst. Členské státy provedou registraci nebo povolí 3 prodej nebo uvedení do provozu pouze těch
odst. 8)
technického celku podle odstavců 2, 3 nebo 5 je platné pouze na území České republiky. Schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavců 4 nebo 6 je platné ve všech členských státech.
32002L0024
22
vozidel, konstrukčních částí a samostatných technických celků, jež splňují požadavky této směrnice. Členské státy nesmějí zakázat, omezit ani bránit registraci, prodeji, uvedení do provozu ani jízdě na silnici vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků z důvodů týkajících se konstrukčních a funkčních hledisek, na něž se vztahuje tato směrnice, pokud splňují její požadavky. Čl. 23 Platnost schválení typu je omezena na území odst. 6 členského státu, který schválení udělil. věta první Čl. 15 Článek 15 odst. 1, 2 1. Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh, a 3 písm. prodej, uvedení do provozu nebo užívání nových a) vozidel, která splňují požadavky této směrnice. První registraci lze provést pouze u vozidel splňujících požadavky této směrnice. 2. Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh, prodej, nebo užívání nových samostatných technických celků nebo nových konstrukčních částí, které splňují požadavky této směrnice. Pouze samostatné technické celky a konstrukční části splňující požadavky této směrnicesmějí být uváděny na trh a prodávány k prvnímu použití v členských státech. 3. Odchylně od odstavců 1 a 2 a) členské státy mohou vozidla, systémy, samostatné technické celky a konstrukční části určené
32003L0037
Čl. 7, čl. 9
32003L0037
Čl. 9
23
i) buď pro malosériovou výrobu maximálně 200 jednotek ročně typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, ii) nebo pro ozbrojené síly, pořádkové orgány, civilní ochranu, požární sbory nebo subjekty veřejných prací osvobodit od uplatňování shody s jedním nebo více požadavky zvláštních směrnic. 1. Každý členský registruje nová vozidla schváleného typu nebo povolí jejich prodej nebo uvádění do provozu z hlediska jejich konstrukce a funkce, pouze pokud jsou vybavena platným prohlášením o shodě. V případě nedokončených vozidel musí každý členský stát povolit jejich prodej, může však do doby jejich dokončení odmítnout jejich trvalou registraci nebo uvedení do provozu. 2. Každý členský stát povolí prodej nebo uvádění do provozu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, pouze pokud splňují požadavky odpovídajících zvláštních směrnic a požadavky uvedené v čl. 6 odst. 3. U vozidel vyráběných v malých sériích musí být počet vozidel registrovaných, nabízených k prodeji nebo uvedených do provozu každý rok a v každém členském státu omezen nejvýše na počet kusů uvedený v oddílu A přílohy V. Členské státy zašlou každý rok Komisi seznam ES
Čl. I bod 26 (§ 17 odst. 1 písm. a) až f))
(1) Žádost o schválení typu lze podat pro typ 32007L0046 a) silničního vozidla, jehož systémy a samostatné technické celky nejsou typově schváleny (dále jen „jednorázové schválení typu“), b) silničního vozidla, jehož všechny konstrukční části a samostatné technické celky jsou typově schváleny a alespoň jeden jeho systém je typově schválen (dále jen „kombinované schválení typu“) c) silničního vozidla, jehož všechny systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou typově schváleny (dále jen „postupné schválení typu“), d) systému vozidla, e) konstrukční části vozidla, nebo f) samostatného technického celku vozidla.
24
schválení těchto vozidel. Členský stát, který udělí takové ES schválení typu, zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států označeným výrobcem kopii informačních dokumentů a certifikátů ES schválení typu a všech jejich příloh s uvedením povahy výjimek, které byly uděleny. Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda a případně pro kolik kusů přijmou ES schválení typu pro registraci vozidel na svém území. Čl. 6 odst. 1. Výrobce může zvolit jeden z těchto postupů: a) 1, 2. 3, 4 postupné schválení typu; b) jednorázové schválení typu; c) kombinované schválení typu. 2. Žádost o postupné schválení typu sestává z dokumentace výrobce, jež obsahuje informace požadované podle přílohy III, společně s úplným souborem certifikátů schválení typu požadovaných podle každého z použitelných regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo v příloze XI. V případě schválení typu systému nebo samostatného technického celku podle použitelných regulačních aktů má schvalovací orgán přístup k související schvalovací dokumentaci, a to až do okamžiku, kdy je schválení vydáno nebo odmítnuto. 3. Žádost o jednorázové schválení typu sestává z dokumentace výrobce, jež obsahuje příslušné informace požadované podle přílohy I, v souvislosti s regulačními akty uvedenými v příloze IV nebo příloze XI a případně v části II přílohy III.
4. U postupu kombinovaného schválení typu může schvalovací orgán zprostit výrobce povinnosti předložit jeden nebo více certifikátů ES schválení typu systému, pokud je dokumentace výrobce doplněna o údaje uvedené v příloze I, jež jsou vyžadovány pro schválení těchto systémů během fáze schvalování vozidla, přičemž se v tom případě každý takto prominutý certifikát ES schválení typu nahradí zkušebním protokolem. 32002L0024
32002L0024
25
Čl. 3 Žádosti o schválení typu podává výrobce schvalovacímu orgánu členského státu. K žádosti musí být přiložen informační dokument, jehož vzor, který je pro účely schválení typu vozidla uveden v příloze II a pro účely schválení typu systémů, samostatných technických celků nebo konstrukčních částí v příloze nebo v dodatku k odpovídající zvláštní směrnici, spolu s dalšími dokumenty uvedenými v informačním dokumentu. Žádost pro daný typ vozidla, systém, samostatný technický celek nebo konstrukční část smí být podána pouze jednomu členskému státu. Čl. 4 odst. 4. Je-li žádost o schválení typu vozidla 4 doprovázena jedním nebo více certifikáty schválení typu systému, samostatného technického celku nebo konstrukční části vydanými jedním nebo několika jinými členskými státy, musí je členský stát, který schvaluje typ vozidla, přijmout a v případě systémů, samostatných technických celků nebo konstrukčních částí, pro něž bylo
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 17 odst. 2)
(2) Pro každý typ, o jehož schválení se žádá, musí 32007L0046 být podána samostatná žádost. Různá řízení o schválení typu nelze spojit do společného řízení. 32007L0046 32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 17
(3) Výrobce, který nemá sídlo nebo místo 32007L0046 podnikání na území členského státu, je pro celé
26
uděleno schválení typu, neověřuje splnění požadavků uvedených v odst. 1 písm. b). Čl. 3 odst. 1. Žádost o ES schválení typu vozidla podává 1a 3 výrobce schvalovacímu orgánu členského státu. K žádosti musí být přiložena dokumentace výrobce, která obsahuje informace požadované v příloze I. V případě ES schválení typu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků musí být orgánu pro ES schvalování typu až do udělení nebo odmítnutí ES schválení typu poskytnuta také dokumentace výrobce.
Čl. 6 odst. 6 věta třetí
3. Žádost o ES schválení typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podává výrobce orgánu pro ES schvalování typu členského státu. K žádosti musí být přiložena dokumentace výrobce v souladu se zvláštní směrnicí. Pro každý typ, který má být schválen, se podává samostatná žádost. Pro každý typ, který má být schválen, se podává samostatná žádost. Pro každý typ, který má být schválen, se podává samostatná žádost. Pro každý typ, který má být schválen, musí být podána samostatná žádost.
čl. 7 odst. 1 věta třetí Čl. 3 odst. 4 věta druhá Čl. 5 odst. Pro účely této směrnice výrobce usazený mimo 3 Společenství jmenuje zástupce usazeného ve
odst. 3)
řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4 povinen ustanovit zmocněnce, který má na území členského státu sídlo nebo místo podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt.
Společenství, aby jej zastupoval před schvalovacím orgánem.
Čl. I bod 26 (§ 17 odst. 5 písm. b) až f))
K žádosti o schválení typu žadatel přiloží 32007L0046 (…) b) dokumentaci obsahující technické údaje o typu, jehož schválení je požadováno, v listinné nebo elektronické podobě, c) prohlášení o tom, že žádost o schválení téhož typu nebyla podána u příslušného orgánu jiného členského státu, jedná-li se o schválení typu podle § 16 odst. 4, d) osvědčení o schválení typu systému vozidla, konstrukčních částí vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, včetně schvalovací dokumentace, bylo-li vydáno, e) popis opatření k zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem a f) popis způsobu zajištění evidence počtu vyrobených silničních vozidel, jde-li o typ silničního vozidla v malé sérii.
Čl. 6 odst. 2a4
32007L0046
čl. 7 odst. 2
27
2.Žádost o postupné schválení typu sestává z dokumentace výrobce, jež obsahuje informace požadované podle přílohy III, společně s úplným souborem certifikátů schválení typu požadovaných podle každého z použitelných regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo v příloze XI. V případě schválení typu systému nebo samostatného technického celku podle použitelných regulačních aktů má schvalovací orgán přístup k související schvalovací dokumentaci, a to až do okamžiku, kdy je schválení vydáno nebo odmítnuto. 4. U postupu kombinovaného schválení typu může schvalovací orgán zprostit výrobce povinnosti předložit jeden nebo více certifikátů ES schválení typu systému, pokud je dokumentace výrobce doplněna o údaje uvedené v příloze I, jež jsou vyžadovány pro schválení těchto systémů během fáze schvalování vozidla, přičemž se v tom případě každý takto prominutý certifikát ES schválení typu nahradí zkušebním protokolem. K žádosti se přiloží dokumentace výrobce, jejíž obsah je stanoven ve zvláštních
32007L0046
32007L0046
32007L0046 32007L0046
32007L0046
32007L0046
28
směrnicích nebo nařízeních. 1. čl. 3 bod „dokumentací výrobce“ úplná dokumentace, 38 včetně informačního dokumentu, souboru, údajů, výkresů, fotografií atd., poskytnutá žadatelem, přičemž je přípustné poskytnout dokumentaci výrobce jako soubor v elektronické podobě; Čl. 6 odst. 6. Výrobce podává žádost schvalovacímu orgánu. 6 Pro konkrétní typ vozidla lze podat pouze jednu žádost, a to pouze v jednom členském státě. čl. 7 odst. Pro každý typ, který má být schválen, se podává 1 věta samostatná žádost. druhá Čl. 22 Na žádost výrobce a v rámci početních omezení odst. 1 uvedených v části A oddíle 1 přílohy XII udělí členské státy postupem podle čl. 6 odst. 4 ES schválení typu pro typ vozidla, který splňuje alespoň požadavky uvedené v doplňku k části I přílohy IV. Čl. 23 Pro účely schválení typu vozidel podle tohoto odst. 4 článku přijímají členské státy systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen v souladu s regulačními akty uvedenými v příloze IV. Čl. 8 odst. Členské státy nesmějí udělit ES schválení typu, 1 dokud nezajistí, že jsou řádně a uspokojivě provedeny postupy uvedené v článku 12.
32007L0046
32002L0024
32002L0024
29
Čl. 26 3. U vozidel v malých sériích nesmí počet vozidel odst. 3 zaregistrovaných, prodaných nebo uvedených do provozu během jednoho roku překročit počet jednotek uvedených v části A přílohy XII. Čl. 3 Žádosti o schválení typu podává výrobce schvalovacímu orgánu členského státu. K žádosti musí být přiložen informační dokument, jehož vzor, který je pro účely schválení typu vozidla uveden v příloze II a pro účely schválení typu systémů, samostatných technických celků nebo konstrukčních částí v příloze nebo v dodatku k odpovídající zvláštní směrnici, spolu s dalšími dokumenty uvedenými v informačním dokumentu. Žádost pro daný typ vozidla, systém, samostatný technický celek nebo konstrukční část smí být podána pouze jednomu členskému státu. Čl. 4 odst. 4. Je-li žádost o schválení typu vozidla 4a5 doprovázena jedním nebo více certifikáty schválení typu systému, samostatného technického celku nebo konstrukční části vydanými jedním nebo několika jinými členskými státy, musí je členský stát, který schvaluje typ vozidla, přijmout a v případě systémů, samostatných technických celků nebo konstrukčních částí, pro něž bylo uděleno schválení typu, neověřuje splnění požadavků uvedených v odst. 1 písm. b). 5. Každý členský stát odpovídá za schválení typu systému, samostatného technického celku nebo konstrukční části, která udělí. Příslušné orgány členského státu, které udělují schválení typu
32002L0024
32003L0037
30
vozidla, v případě potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států, které vydaly certifikát schválení typu pro systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, ověří shodnost výroby. Čl. 15 3. Odchylně od odstavců 1 a 2 odst. 3 a) členské státy mohou vozidla, systémy, písm. a) samostatné technické celky a konstrukční části určené i) buď pro malosériovou výrobu maximálně 200 jednotek ročně typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, ii) nebo pro ozbrojené síly, pořádkové orgány, civilní ochranu, požární sbory nebo subjekty veřejných prací osvobodit od uplatňování shody s jedním nebo více požadavky zvláštních směrnic. Ostatní členské státy musí být o těchto osvobozeních informovány do jednoho měsíce od jejich udělení. Do tří měsíců se musí tyto členské státy rozhodnout, zda přijmou schválení typu udělená pro vozidla, která mají být registrována na jejich území. Certifikát takového schválení typu nesmí být opatřen označením „Certifikát ES schválení typu“; Čl. 2 "ES schvalováním typu" správní postup, kterým písm. a) členský stát osvědčuje, že určitý typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku splňuje technické požadavky této směrnice; ES schválení typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického
32003L0037
Čl. 3 odst. 1
32003L0037
Čl. 3 odst. 4 věta první
32003L0037
Čl. 9
31
celku může být také označováno jako "dílčí ES schválení typu"; Žádost o ES schválení typu vozidla podává výrobce schvalovacímu orgánu členského státu. K žádosti musí být přiložena dokumentace výrobce, která obsahuje informace požadované v příloze I. V případě ES schválení typu systémů konstrukčních částí nebo samostatných technických celků musí být orgánu pro ES schvalování typu až do udělení nebo odmítnutí ES schválení typu poskytnuta také dokumentace výrobce. Žádost o ES schválení typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku smí být podána pouze v jednom členském státě. U vozidel vyráběných v malých sériích musí být počet vozidel registrovaných, nabízených k prodeji nebo uvedených do provozu každý rok a v každém členském státu omezen nejvýše na počet kusů uvedený v oddílu A přílohy V. Členské státy zašlou každý rok Komisi seznam ES schválení těchto vozidel. Členský stát, který udělí takové ES schválení typu, zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států označeným výrobcem kopii informačních dokumentů a certifikátů ES schválení typu a všech jejich příloh s uvedením povahy výjimek, které byly uděleny. Tyto členské státy rozhodnou
Čl. I bod 26 (§ 17 odst. 6)
(6) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si pro 32007L0046 potřeby ověření splnění podmínek podle § 16 odst. 2 až 6 od žadatele další údaje neuvedené v žádosti o schválení typu nebo v přílohách k této žádosti, které jsou nezbytné k rozhodnutí o této žádosti. 32007L0046
Čl. I bod 26 (§ 18)
Ministerstvo zastaví řízení o schválení typu podle 32007L0046 § 16 odst. 4, pokud zjistí, že a) u orgánu jiného členského státu bylo zahájeno řízení o schválení totožného typu s platností ve všech členských státech nebo b) orgán jiného členského státu schválil totožný typ s platností ve všech členských státech. 32007L0046 32002L0024
32003L0037
32
do tří měsíců, zda a případně pro kolik kusů přijmou ES schválení typu pro registraci vozidel na svém území. Čl. 6 odst. 7. Schvalovací orgán může prostřednictvím 7 odůvodněné žádosti požádat výrobce o poskytnutí jakýchkoliv dalších informací potřebných k rozhodnutí o tom, jaké zkoušky jsou vyžadovány, nebo k usnadnění těchto zkoušek. Čl. 7 odst. Schvalovací orgán může prostřednictvím 3 odůvodněné žádosti požádat výrobce o poskytnutí jakýchkoliv dalších informací potřebných k rozhodnutí o tom, jaké zkoušky jsou vyžadovány, nebo k usnadnění těchto zkoušek. Čl. 6 odst. Výrobce podává žádost schvalovacímu orgánu. 6 Pro konkrétní typ vozidla lze podat pouze jednu žádost, a to pouze v jednom členském státě. Pro každý typ, který má být schválen, se podává samostatná žádost. čl. 7 odst. Pro každý typ, který má být schválen, se podává 1 věta třetí samostatná žádost. Čl. 3 Žádost pro daný typ vozidla, systém, samostatný poslední technický celek věta nebo konstrukční část smí být podána pouze jednomu členskému státu. Čl. 3 odst. Žádost o ES schválení typu systému, konstrukční
Čl. I bod 26 (§ 19 odst. 1 a 2)
(1) Splnění podmínky podle § 16 odst. 2 písm. b), 32007L0046 § 16 odst. 4 písm. b) nebo § 16 odst. 6 písm. b) ověří ministerstvo. Náklady na toto ověření nese žadatel. Pokud výroba silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo její část probíhá v jiném členském státě, může ministerstvo požádat o ověření splnění těchto podmínek příslušný orgán tohoto státu. (2) Na žádost orgánu jiného členského státu, který vede řízení o schválení typu, ověří ministerstvo způsobilost výrobce zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, pokud výroba nebo její část probíhá na území České republiky a výrobce provedení ověření umožnil. Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí výsledek tohoto ověření orgánu, který o ověření požádal.
33
3 první části nebo samostatného technického celku podává věta výrobce orgánu pro ES schvalování typu členského státu. Čl. 12 1. Členský stát, který uděluje ES schválení typu, přijme nezbytná opatření v souladu s přílohou X, aby případně ve spolupráci se schvalovacími orgány ostatních členských států ověřil, že byla přijata dostatečná opatření k zajištění shody vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. 2. Členský stát, který udělil ES schválení typu, přijme s ohledem na toto schválení nezbytná opatření v souladu s přílohou X, aby případně ve spolupráci se schvalovacími orgány ostatních členských států ověřil, zda jsou opatření uvedená v odstavci 1 nadále dostatečná a zda se vyráběná vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nadále shodují se schváleným typem. Ověření pro zajištění toho, že se výrobky shodují se schváleným typem, se omezí na postupy stanovené v příloze X a v regulačních aktech, které obsahují zvláštní požadavky. Za tímto účelem může schvalovací orgán členského státu, který udělil ES schválení typu, provést jakékoli kontroly nebo zkoušky předepsané v regulačních aktech uvedených v příloze IV nebo v příloze XI na vzorcích odebraných v zařízeních výrobce, včetně výrobních zařízení.
32002L0024
34
3. Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu, stanoví, že se opatření uvedená v odstavci 1 nepoužívají, významným způsobem se odchylují od dohodnutých opatření a kontrolních plánů nebo se přestala používat, ačkoliv výroba není přerušena, přijme tento členský stát nezbytná opatření, včetně odejmutí schválení typu, pro zajištění správného provádění postupu týkajícího se shodnosti výroby. Čl. 4 odst. 2. Před schválením typu přijmou příslušné orgány 2, 3, 5 členského státu provádějící tento akt, v případě potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány členského státu, v němž probíhá výroba nebo v němž je výrobek uváděn do Společenství, veškerá nezbytná opatření zajišťující splnění přílohy VI tak, aby nová vozidla, systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části vyráběné, uváděné na trh, nabízené k prodeji nebo uváděné do provozu odpovídaly typu, který byl schválen. 3. Příslušné orgány uvedené v odstavci 2, v případě potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány členského státu, v němž probíhá výroba nebo v němž je výrobek uváděn do Společenství, zajistí, aby příloha VI byla nadále dodržována. 5. Každý členský stát odpovídá za schválení typu systému, samostatného technického celku nebo konstrukční části, která udělí. Příslušné orgány členského státu, které udělují schválení typu vozidla, v případě potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států, které
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 20 odst. 1)
(1) Splnění technických požadavků, 32007L0046 harmonizovaných technických požadavků nebo mezinárodních technických požadavků, shodnost typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku s údaji v dokumentaci a srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany
35
vydaly certifikát schválení typu pro systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, ověří shodnost výroby. Čl. 13 1. Členský stát, který uděluje ES schválení typu, přijme pro takové schválení typu opatření stanovená v příloze IV, aby ověřil popřípadě ve spolupráci s orgány pro ES schvalování typu ostatních členských států, že byla přijata vhodná opatření k zajištění shody vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. 2. Členský stát, který udělil ES schválení typu, přijme pro takové schválení typu opatření stanovená v příloze IV, aby ověřil, popřípadě ve spolupráci s orgány pro ES schvalování typu ostatních členských států, zda jsou opatření uvedená v odstavci 1 nadále odpovídající a zda se vyráběná vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nadále shodují se schváleným typem. Ověřování, že se výrobky shodují se schváleným typem, se omezuje na postupy stanovené v bodě 2 přílohy IV. Čl. 11 Dodržení technických předpisů stanovených v odst. 1 této směrnici a v regulačních aktech uvedených v příloze IV se prokazuje vhodnými zkouškami provedenými určenými technickými zkušebnami. Zkušební postupy, zvláštní vybavení a nástroje nezbytné k provádění těchto zkoušek jsou popsány v každém z regulačních aktů.
života a zdraví člověka a životního prostředí podle § 16 odst. 3 nebo 5 ověří ministerstvo nebo technická zkušebna. Náklady na toto ověření nese žadatel. 32007L0046
čl. 12 odst. 1
32002L0024
Čl. 5 odst. 1
32003L0037
Čl. 2 písm. x);
32003L0037
Příloha II dodatek 2
36
Členský stát, který uděluje ES schválení typu, přijme nezbytná opatření v souladu s přílohou X, aby případně ve spolupráci se schvalovacími orgány ostatních členských států ověřil, že byla přijata dostatečná opatření k zajištění shody vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. 1. Příslušný orgán členského státu vyplní tiskopis pro schválení typu uvedený v příloze III pro všechny typy vozidel, které schvaluje, a navíc uvede výsledky zkoušek podle odpovídajících oddílů v tiskopise připojeném k certifikátu schválení typu vozidla, jehož vzor je uveden v příloze VII x) „schvalovací dokumentací“ dokumentace výrobce se všemi zkušebními protokoly nebo jinými dokumenty, které přiložila technická zkušebna nebo orgán pro ES schvalování typu k dokumentaci výrobce v průběhu výkonu svých funkcí; 1. Při žádosti podané podle článku 3 (příloha I, vzor B) musí orgán pro ES schvalování typu:
bod písm. b)
Čl. I bod 26 (§ 20 odst. 3)
(3) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od 32007L0046 výrobce silniční vozidla, jejich konstrukční části nebo samostatné technické celky v počtu potřebném pro provedení zkoušek. 32007L0046
32003L0037
37
1 a) ověřit, zda jsou použitelná ES schválení typu a), konstrukčních částí a ES schválení typu vydaná podle zvláštních směrnic, a zajistit, aby byly provedeny všechny zkoušky a kontroly požadované ve zvláštních směrnicích, jichž se zmíněná schválení typu netýkají; b) ujistit se podle dokumentace, že požadavky na vozidlo a údaje zahrnuté v části I informačního dokumentu o vozidle jsou obsaženy ve schvalovací dokumentaci nebo v certifikátu schválení typu podle odpovídajících zvláštních směrnic, a pokud není některý bod z části I informačního dokumentu zahrnut ve schvalovací dokumentaci žádné zvláštní směrnice, ověřit, že daná konstrukční část nebo vlastnost odpovídají údajům v dokumentaci výrobce; Čl. 6 odst. 8. Výrobce dá schvalovacímu orgánu k dispozici 8; tolik vozidel, kolik je jich potřeba pro uspokojivé provedení postupu schválení typu. Čl. 7 odst. Výrobce dá schvalovacímu orgánu k dispozici 4 tolik vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, kolik je jich podle příslušných zvláštních směrnic nebo nařízení potřeba k provedení požadovaných zkoušek. Příloha II c) na vybraném vzorku vozidel ke schválení dodatek 2 typu zkontrolovat nebo nechat zkontrolovat bod 1 konstrukční části vozidel a systémy pro
písm. c) a ověření, že vyrobené vozidlo nebo vozidla z d) hlediska všech schválení typu udělených podle zvláštních směrnic odpovídá údajům v potvrzené schvalovací dokumentaci; d) případně provést nebo nechat provést nezbytnou kontrolu montáže samostatných technických celků. Čl. I bod 26 (§ 21 odst. 1)
(1) Pokud ministerstvo schválí typ silničního 32007L0046 vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, vydá žadateli místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o schválení typu. Přílohou osvědčení o schválení typu je dokumentace přiložená k žádosti o schválení typu a kopie zkušebních protokolů (dále jen „schvalovací dokumentace“) a seznam schvalovací dokumentace v listinné nebo elektronické podobě.
Čl. 9 odst. 3. U každého typu vozidla schvalovací orgán a) 3 vyplní všechny rubriky certifikátu ES schválení typu, včetně přiloženého listu s výsledky zkoušek, podle vzoru uvedeného v příloze VIII; b) sestaví nebo ověří seznam schvalovací dokumentace; c) bez zbytečného prodlení vydá vyplněný certifikát i s jeho přílohami žadateli.
32002L0024
Čl. 5 odst. 1. Příslušný orgán členského státu vyplní tiskopis 1a2 pro schválení typu uvedený v příloze III pro všechny typy vozidel, které schvaluje, a navíc uvede výsledky zkoušek podle odpovídajících oddílů v tiskopise připojeném k certifikátu schválení typu vozidla, jehož vzor je uveden v příloze VII. 2. Příslušný orgán členského státu vyplní tiskopis pro schválení typu uvedený v příloze nebo dodatku každé
38
32003L0037
32003L0037
Čl. I bod
(2)
Pokud
konstrukční
část
vozidla
nebo 32007L0046
39
odpovídající zvláštní směrnice pro každý schvalovaný typ systému, samostatného technického celku nebo konstrukční části. Čl. 4 odst. 1. Každý členský stát udělí: 1 písm. a); a) ES schválení typu typům vozidel, které se c) shodují s údaji v dokumentaci výrobce a které podle své kategorie splňují technické požadavky všech zvláštních směrnic uvedených v kapitole B přílohy II; c) ES schválení typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku všem typům systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, které se shodují s údaji v dokumentaci výrobce a které splňují technické požadavky obsažené v odpovídající zvláštní směrnici uvedené v kapitole B přílohy II; Čl. 2 x) "schvalovací dokumentací" dokumentace písm. x) a výrobce se všemi zkušebními protokoly nebo y) jinými dokumenty, které přiložila technická zkušebna nebo orgán pro ES schvalování typu k dokumentaci výrobce v průběhu výkonu svých funkcí; y) "seznamem schvalovací dokumentace" dokument, ve kterém je uveden souhrnný obsah schvalovací dokumentace ve vhodném číslování nebo jiném značení pro jednoznačnou identifikaci všech stránek; Čl. 10 4. Pokud konstrukční část nebo samostatný
26 (§ 21 odst. 2)
samostatný technický celek vozidla splňuje technické požadavky nebo harmonizované technické požadavky pouze ve spojení s jinou konstrukční částí nebo samostatným technickým celkem, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu odpovídajícím způsobem omezí použití této konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla.
odst. 4
32002L0024
40
technický celek plní svou funkci nebo má specifické vlastnosti pouze ve spojení s jinými částmi vozidla, a proto je možné ověřit shodu s požadavky, pouze pokud konstrukční část nebo samostatný technický celek pracují ve spojení s těmito jinými částmi vozidla, rozsah ES schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku se odpovídajícím způsobem omezí. V tom případě se v certifikátu ES schválení typu uvedou všechna omezení jeho použití a zvláštní podmínky pro jeho montáž. Pokud jsou taková konstrukční část nebo samostatný technický celek montovány výrobcem vozidla, ověří se dodržení všech použitelných omezení použití nebo podmínek pro montáž během schvalování vozidla. Čl. 7 odst. 3. Pokud schvalovaná konstrukční část nebo 3 samostatný technický celek plní svou funkci nebo má specifické vlastnosti pouze ve spojení s jinými částmi vozidla a z tohoto důvodu je možné ověřit shodu s jedním nebo více požadavky, pouze pokud schvalovaná konstrukční část nebo samostatný technický celek pracují ve spojení s jinými částmi vozidla, skutečnými nebo simulovanými, musí být rozsah schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku odpovídajícím
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 21 odst. 3)
(3) Pokud se jedná o typ silničního vozidla v malé 32007L0046 sérii, ministerstvo v rozhodnutí o schválení typu uvede počet vozidel, která budou vyrobena a
41
způsobem omezen. Certifikát schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku musí pak uvádět případná omezení jejich užití a musí udávat případné podmínky pro jejich montáž. Dodržení těchto omezení a podmínek musí být v průběhu schvalování typu vozidla ověřováno. Čl. 4 odst. Pokud schvalovaný systém, konstrukční část nebo 1 samostatný technický celek plní svou funkci jen pododstav ve spojení s jinými částmi vozidla a z tohoto ec 2 a 3 důvodu je možné ověřit shodu s jedním nebo více požadavky, pouze pokud schvalovaný systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek pracují ve spojení s jinými částmi vozidla, skutečnými nebo simulovanými, musí být rozsah ES schválení typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku odpovídajícím způsobem omezen. Certifikát ES schválení typu tohoto systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku musí pak uvádět případná omezení jejich užití a musí udávat případné podmínky pro jejich montáž. Dodržování těchto omezení a podmínek musí být při ES schvalování typu vozidla ověřováno. Čl. 22 1. Na žádost výrobce a v rámci početních omezení odst. 1 uvedených v části A oddíle 1 přílohy XII udělí členské státy postupem podle čl. 6 odst. 4 ES
uvedena na trh. 32007L0046
32003L0037
42
schválení typu pro typ vozidla, který splňuje alespoň požadavky uvedené v doplňku k části I přílohy IV. Čl. 23 1. U vozidel vyráběných v rámci početních odst. 1 omezení stanovených v části A oddíle 2 přílohy XII mohou členské státy upustit od dodržení jednoho nebo více ustanovení jednoho nebo více regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo v příloze XI za předpokladu, že stanoví odpovídající alternativní požadavky. „Alternativními požadavky“ se rozumějí správní ustanovení a technické požadavky, jež mají za cíl zajistit úroveň bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ochrany životního prostředí, jež je v nejvyšší možné míře rovnocenná úrovni stanovené přílohou IV nebo přílohou XI. Čl. 9 U vozidel vyráběných v malých sériích musí být počet vozidel registrovaných, nabízených k prodeji nebo uvedených do provozu každý rok a v každém členském státu omezen nejvýše na počet kusů uvedený v oddílu A přílohy V. Členské státy zašlou každý rok Komisi seznam ES schválení těchto vozidel. Členský stát, který udělí takové ES schválení typu, zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států označeným výrobcem kopii informačních dokumentů a certifikátů ES schválení typu a všech jejich příloh s uvedením povahy výjimek, které byly uděleny. Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda a případně pro kolik kusů přijmou ES schválení
32002L0024
Čl. I bod 26 (§ 22)
(1) Pokud byl schvalovaný typ již schválen jiným 32007L0046 členským státem s platností na jeho území, provede se ověření podle § 20 jen v rozsahu, ve kterém není splnění příslušných podmínek prokázáno tímto schválením. (2) Ministerstvo zašle na žádost držitele osvědčení o schválení typu pro účely prodeje, registrace nebo uvedení do provozu silničního vozidla v jiném členském státě kopii osvědčení o
43
typu pro registraci vozidel na svém území. Čl. 15 3. Odchylně od odstavců 1 a 2 odst. 3 a) členské státy mohou vozidla, systémy, písm. a) samostatné technické celky a konstrukční části určené i) buď pro malosériovou výrobu maximálně 200 jednotek ročně typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, ii) nebo pro ozbrojené síly, pořádkové orgány, civilní ochranu, požární sbory nebo subjekty veřejných prací osvobodit od uplatňování shody s jedním nebo více požadavky zvláštních směrnic. Ostatní členské státy musí být o těchto osvobozeních informovány do jednoho měsíce od jejich udělení. Do tří měsíců se musí tyto členské státy rozhodnout, zda přijmou schválení typu udělená pro vozidla, která mají být registrována na jejich území. Certifikát takového schválení typu nesmí být opatřen označením „Certifikát ES schválení typu“; Čl. 23 1. U vozidel vyráběných v rámci početních omezení stanovených v části A oddíle 2 přílohy XII mohou členské státy upustit od dodržení jednoho nebo více ustanovení jednoho nebo více regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo v příloze XI za předpokladu, že stanoví odpovídající alternativní požadavky. „Alternativními požadavky“ se rozumějí správní ustanovení a technické požadavky, jež mají za cíl zajistit úroveň bezpečnosti provozu na pozemních
schválení typu silničního vozidla podle § 16 odst. 5 a schvalovací dokumentace příslušnému orgánu tohoto státu.
komunikacích a ochrany životního prostředí, jež je v nejvyšší možné míře rovnocenná úrovni stanovené přílohou IV nebo přílohou XI. 2. Členské státy mohou u vozidel uvedených v odstavci 1 upustit od dodržení jednoho nebo více ustanovení této směrnice. 3. Od dodržení ustanovení uvedených v odstavcích 1 a 2 lze upustit pouze tehdy, pokud k tomu má členský stát dostatečné důvody. 4. Pro účely schválení typu vozidel podle tohoto článku přijímají členské státy systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen v souladu s regulačními akty uvedenými v příloze IV. 5. Certifikát schválení typu uvede povahu upuštění udělených podle odstavců 1 a 2. Certifikát schválení typu, jehož vzor je uveden v příloze VI, nesmí být nadepsán „certifikát ES schválení typu vozidla“. Certifikáty schválení typu se však číslují v souladu s přílohou VII. 6. Platnost schválení typu je omezena na území členského státu, který schválení udělil. Na žádost výrobce však schvalovací orgán zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států určených výrobcem doporučenou zásilkou nebo elektronickou poštou kopii certifikátu schválení typu a jeho příloh. Tento členský stát rozhodne do 60 dnů od obdržení uvedené kopie, zda schválení typu přijme či nikoliv. Rozhodnutí pak formálně sdělí schvalovacímu orgánu uvedenému v prvním
(3) Pokud ministerstvo obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu kopii osvědčení o schválení typu silničního vozidla v malé sérii s platností na území tohoto státu a kopii schvalovací dokumentace, rozhodne o tom, zda uzná takto schválený typ silničního vozidla. Ministerstvo takto schválený typ silničního vozidla uzná, pokud z obdržené kopie osvědčení a schvalovací dokumentace vyplývá, že jsou splněny podmínky podle § 16 odst. 5. Kopii rozhodnutí ministerstvo zašle příslušnému orgánu jiného členského státu.
44
pododstavci. Členský stát schválení typu neodmítne, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům. 7. Na žádost žadatele, jenž si přeje prodat, zaregistrovat nebo uvést do provozu vozidlo v jiném členském státě, poskytne členský stát, který udělil schválení, žadateli kopii certifikátu schválení typu i se schvalovací dokumentací. Členský stát povolí prodej, registraci nebo uvedení do provozu tohoto vozidla, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům. 32002L0024
45
Čl. 15 3. Odchylně od odstavců 1 a 2 odst. 3 a) členské státy mohou vozidla, systémy, písm. a) samostatné technické celky a konstrukční části určené i) buď pro malosériovou výrobu maximálně 200 jednotek ročně typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, ii) nebo pro ozbrojené síly, pořádkové orgány, civilní ochranu, požární sbory nebo subjekty veřejných prací osvobodit od uplatňování shody s jedním nebo více požadavky zvláštních směrnic. Ostatní členské státy musí být o těchto osvobozeních informovány do jednoho měsíce od jejich udělení. Do tří měsíců se musí tyto členské státy rozhodnout, zda přijmou schválení typu
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 23 odst. 1 až 3)
(1) Výrobce je povinen každé vyrobené silniční 32007L0046 vozidlo, jehož typ je schválen, a) opatřit prohlášením o shodě a označit značkou schválení typu nebo b) označit značkou schválení typu. . (2) Výrobce zajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k zabránění padělání. Pouze výrobce je oprávněn vydávat duplikáty prohlášení o shodě.
46
udělená pro vozidla, která mají být registrována na jejich území. Certifikát takového schválení typu nesmí být opatřen označením „Certifikát ES schválení typu“; Čl. 9 U vozidel vyráběných v malých sériích musí být počet vozidel registrovaných, nabízených k prodeji nebo uvedených do provozu každý rok a v každém členském státu omezen nejvýše na počet kusů uvedený v oddílu A přílohy V. Členské státy zašlou každý rok Komisi seznam ES schválení těchto vozidel. Členský stát, který udělí takové ES schválení typu, zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států označeným výrobcem kopii informačních dokumentů a certifikátů ES schválení typu a všech jejich příloh s uvedením povahy výjimek, které byly uděleny. Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda a případně pro kolik kusů přijmou ES schválení typu pro registraci vozidel na svém území. Čl. 18 1. Výrobce jako držitel ES schválení typu vozidla odst. 1, 3 vydává prohlášení o shodě, jímž musí být opatřeno každé vozidlo, ať úplné, neúplné nebo dokončené, jež bylo vyrobeno ve shodě se schváleným typem vozidla. U neúplného nebo dokončeného vozidla vyplňuje výrobce pouze ty body strany 2 prohlášení o shodě, které byly v probíhajícím stupni schvalování typu doplněny nebo změněny, a popřípadě připojí k tomuto prohlášení veškerá
(3) Výrobce je povinen každou vyrobenou konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jehož typ je schválen, označit výrobní nebo obchodní značkou, číslem typu nebo identifikačním číslem typu a značkou schválení typu.
prohlášení o shodě vydaná v předchozím stupni.
32007L0046
32002L0024
47
3. Prohlášení o shodě je upraveno tak, aby se zabránilo jeho padělání. K tomuto účelu se použije papír chráněný barevnými grafickými prostředky nebo vodotiskem v podobě identifikačního označení výrobce. Čl. 19 Značka ES schválení typu odst. 1, 2 1. Výrobce konstrukční části nebo samostatného technického celku, ať už je částí systému či nikoliv, opatří každou konstrukční část nebo celek vyrobený ve shodě se schváleným typem značkou ES schválení typu požadovanou příslušnou zvláštní směrnicí nebo nařízením. 2. Pokud není značka ES schválení typu požadována, vyznačí výrobce alespoň svou výrobní nebo obchodní značku a číslo typu nebo identifikační číslo. Čl. 7 odst. 1. Prohlášení o shodě, jehož vzor je uveden v části 1, 4 A přílohy IV, vystaví výrobce pro každé vozidlo, které bylo vyrobeno ve shodě se schváleným typem. Toto prohlášení musí doprovázet každé vozidlo. Členské státy však mohou pro účely zdaněná vozidla nebo vystavení registračního dokumentu vozidla, poté co nejméně tři měsíce předem upozorní Komisi a ostatní členské státy, vyžadovat doplnění prohlášení o údaje, které nejsou uvedeny v části A přílohy IV, za podmínky, že tyto údaje jsou výslovně uvedeny v informačním dokumentu.
32002L0024
32003L0037
Prohlášení o shodě musí být vyhotoveno tak, aby byla vyloučena jakákoli možnost jeho padělání. Z tohoto důvodu musí být tištěno na papíru chráněném barevnou grafikou nebo vodotiskem s identifikačním označením výrobce vozidla. 4. Aniž je dotčen odstavec 2, je držitel schválení typu pro samostatný technický celek nebo konstrukční část uděleného podle článku 4 povinen umístit na každý takový samostatný technický celek nebo konstrukční část vyrobené ve shodě se schváleným typem svou výrobní nebo obchodní značku, a pokud to vyžaduje odpovídající zvláštní směrnice, i značku schválení typu uvedenou v článku 8. V posledním případě se od něho nevyžaduje vyplnění prohlášení uvedeného v odstavci 2. Čl. 8 odst. Každé vozidlo vyrobené ve shodě se schváleným 1 typem musí být opatřeno značkou schválení typu sestavenou v souladu s částmi 1, 3 a 4 čísla schválení typu podle části A přílohy V. Čl. 6 odst. 1. Výrobce jako držitel certifikátu ES schválení 1a3 typu vystaví prohlášení o shodě. Prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze III, musí provázet každé vozidlo, úplné nebo nedokončené, které bylo vyrobeno ve shodě se schváleným typem vozidla. 3. Výrobce jako držitel certifikátu ES schválení typu systému, konstrukční části nebo
48
Čl. I bod 26 (§ 24 odst. 1 až 4)
Změna schválení typu
32007L0046
(1) O změně schválení typu rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti výrobce. Žádost o změnu schválení typu musí obsahovat údaje podle § 17 odst. 4 písm. a) a vymezení údajů obsažených ve schvalovací dokumentaci, kterých se změna týká. K žádosti musí být přiloženy přílohy podle § 17 odst. 5 písm. b).
Čl. 13
samostatného technického celku umístí na každou konstrukční část nebo samostatný technický celek vyrobené ve shodě se schváleným typem svou výrobní nebo obchodní značku, označení typu nebo, pokud to vyžaduje odpovídající zvláštní směrnice, číslo nebo značku ES schválení typu. 1. Výrobce neprodleně sdělí členskému státu, který udělil ES schválení typu, každou změnu údajů zaznamenaných ve schvalovací dokumentaci. Členský stát rozhodne v souladu s pravidly stanovenými v této kapitole, který postup se má použít. V případě potřeby může členský stát po konzultaci s výrobcem rozhodnout, že je třeba udělit nové ES schválení typu. 2. Žádost o změnu ES schválení typu se podává výlučně členskému státu, který udělil původní ES schválení typu. 3. Pokud členský stát shledá, že pro účely provedení změny jsou nezbytné nové kontroly nebo nové zkoušky, vyrozumí o tom výrobce. Postupy uvedené v článcích 14 a 15 se použijí pouze po úspěšném provedení potřebných nových kontrol nebo nových zkoušek.
(2) Ministerstvo schválí změny již schváleného typu, pokud a) nedojde ke změně základních znaků typu a b) po provedení změny budou splněny podmínky pro schválení typu podle § 16. (3) Ministerstvo schválí změny formou rozšíření schválení typu a vydá žadateli nové osvědčení, schvalovací dokumentaci a případně i seznam schvalovací dokumentace s vyznačenými změnami a datem jejich provedení, pokud a) ověření splnění podmínek podle odstavce 2 proběhlo postupem podle § 20, b) se změny týkají údajů uvedených v osvědčení
49
o schválení typu, nebo c) se o provedení změny žádá v souvislosti s nabytím účinnosti prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky. (4) Pokud se jedná o jiné změny schválení typu než změny uvedené v odstavci 3, ministerstvo je schválí formou revize schválení typu a ve schvalovací dokumentaci a případně i v seznamu schvalovací dokumentace vyznačí příslušné změny a datum jejich provedení. 32007L0046
50
Čl. 14
1. Pokud se změnily údaje zaznamenané ve schvalovací dokumentaci, označí se změna jako „revize“. V tom případě vydá schvalovací orgán podle potřeby revidované stránky schvalovací dokumentace a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum jejího nového vydání. Za splnění tohoto požadavku se považuje rovněž vydání konsolidované a aktualizované verze schvalovací dokumentace spolu s podrobným popisem změn. 2. Revize se označí jako „rozšíření“, pokud vedle odstavce 1 a) jsou požadovány další kontroly nebo nové zkoušky; b) se změní jakékoliv informace o certifikátu ES schválení typu, s výjimkou jeho příloh; c) vstoupí v platnost nové požadavky podle některého z regulačních aktů použitelných na
32007L0046
51
Čl. 15
schválený typ vozidla. V tom případě vydá schvalovací orgán revidovaný certifikát ES schválení typu označený číslem rozšíření následujícím po čísle řady již udělených rozšíření. V certifikátu schválení typu se zřetelně vyznačí důvod rozšíření a datum jeho nového vydání. 3. Při každém vydání změněných stránek nebo konsolidované a aktualizované verze se odpovídajícím způsobem upraví i seznam schvalovací dokumentace přiložený k certifikátu schválení typu, aby uváděl datum posledního rozšíření nebo revize nebo datum poslední konsolidace aktualizované verze. 4. Změna schválení typu vozidla se nevyžaduje, pokud nové požadavky uvedené v odst. 2 písm. c) nejsou z technického hlediska pro tento typ vozidla důležité nebo se týkají jiných kategorií vozidel, než do které vozidlo patří. 1. Pokud se změnily údaje zaznamenané ve schvalovací dokumentaci, označí se změna jako „revize“. V tom případě vydá schvalovací orgán podle potřeby revidované stránky schvalovací dokumentace a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum jejího nového vydání. Za splnění tohoto požadavku se považuje rovněž vydání konsolidované a aktualizované verze schvalovací dokumentace spolu s podrobným popisem změn. 2. Revize se označí jako „rozšíření“, pokud vedle odstavce 1 a) jsou požadovány další kontroly nebo
32007L0046
52
Čl. 16
nové zkoušky; b) se změnily jakékoliv informace o certifikátu ES schválení typu, s výjimkou jeho příloh; c) vstoupí v platnost nové požadavky podle některého z regulačních aktů použitelných na schválený systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek. V tom případě vydá schvalovací orgán revidovaný certifikát ES schválení typu označený číslem rozšíření následujícím po čísle řady již udělených rozšíření. V případě změny na základě použití odst. 2 písm. c) se aktualizuje třetí část čísla schválení. V certifikátu schválení typu se zřetelně vyznačí důvod rozšíření a datum jeho nového vydání. 3. Při každém vydání změněných stránek nebo konsolidované a aktualizované verze se odpovídajícím způsobem upraví i seznam schvalovací dokumentace přiložený k certifikátu schválení typu, aby uváděl datum posledního rozšíření nebo revize nebo datum poslední konsolidace aktualizované verze. 1. V případě rozšíření schvalovací orgán aktualizuje všechny příslušné části certifikátu ES schválení typu, přílohy k němu a seznam schvalovací dokumentace. Aktualizovaný certifikát a jeho přílohy se bez zbytečného prodlení vydají žadateli. 2. V případě revize vydá schvalovací orgán žadateli bez zbytečného prodlení revidované dokumenty nebo případně konsolidovanou a aktualizovanou verzi, včetně revidovaného
32002L0024
53
Čl. 9
seznamu schvalovací dokumentace. 3. Schvalovací orgán oznámí každou změnu učiněnou v ES schválení typu schvalovacím orgánům ostatních členských států postupy uvedenými v článku 8. 1. Výrobce odpovídá za výrobu každého vozidla nebo výrobu každého systému, samostatného technického celku nebo konstrukční části ve shodě se schváleným typem. Konečné zastavení výroby nebo jakékoli změny údajů obsažených v informačním dokumentu musí držitel schválení typu sdělit příslušným orgánům členského státu, který toto schválení typu vydal. 2. Usoudí-li příslušné orgány členského státu uvedené v odstavci 1, že z dané změny nevyplývají žádné změny stávajícího certifikátu schválení typu nebo nutnost vydání nového certifikátu schválení typu, informuje o tom výrobce. 3. Shledají-li příslušné orgány členskéhostátu uvedené v odstavci 1, že změna v údajích uvedených v informačním dokumentu vyžaduje nová ověření nebo zkoušky, informuje výrobce a provede tyto zkoušky. Mají-li ověření nebo zkoušky za následek změny již vydaného certifikátu schválení typu nebo nutnost vydání nového certifikátu, zajistí příslušné orgány, aby byly příslušné orgány ostatních členských států informovány podle článku 6. 4. Změní-li se údaje v informačním dokumentu
32003L0037
54
Čl. 5
pro schválení typu vozidla, nahradí výrobce pro schvalovací orgán revidované stránky a zřetelně na nich vyznačí podstatu změny a datum jejího nového vydání. Pořadové číslo v informačním dokumentu se změní pouze v případě, že změny v něm provedené vyžadují změnu jednoho nebo více údajů uvedených v prohlášení o shodě podle přílohy IV (kromě bodů 19.1 a 45 až 51). 5. Pokud certifikát schválení typu pozbývá účinku z důvodu ukončení výroby schváleného typu vozidla anebo schváleného typu systému nebo samostatného technického celku nebo konstrukční části, uvědomí o tom příslušné orgány členského státu, které udělily dané schválení typu, do jednoho měsíce příslušné orgány ostatních členských států. 1. Členský stát, který udělí ES schválení typu, přijme nezbytná opatření, aby byl informován o každé změně údajů uvedených ve schvalovací dokumentaci. 2. Žádost o změnu ES schválení typu musí být podána výlučně členskému státu, který udělil původní ES schválení typu. 3. Pokud se v případě ES schválení typu změní údaje uvedené ve schvalovací dokumentaci, vydá orgán pro ES schvalování typu členského státu, který udělil původní ES schválení typu, podle potřeby revidované stránky schvalovací dokumentace a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum jejího
nového vydání. Za splnění tohoto požadavku se také považuje vydání sjednocené a aktualizované verze schvalovací dokumentace spolu s podrobným popisem změny. 4. Při každém vydání revidovaných stránek nebo sjednocené a aktualizované verze musí být současně upraven i seznam schvalovací dokumentace, který se přikládá k certifikátu ES schválení typu, tak, aby uváděl datum posledních změn nebo datum vydání sjednocené a aktualizované verze. 5. Změna se považuje za „rozšíření“ a orgán schvalování typu v členském státu, který vydal původní ES schválení typu, vydá revidovaný certifikát ES schválení typu označený číslem rozšíření a který v dále uvedených případech zřetelně uvede důvod rozšíření a datum svého vydání, a) pokud jsou požadovány nové inspekce; b) pokud se změnila jakákoli informace v certifikátu ES schválení typu s výjimkou jeho příloh; c) pokud se od doby uvedené v certifikátu ES schválení typu změnily požadavky zvláštní směrnice na den, od kterého je zakázáno první uvedení do provozu. 6. Pokud orgán pro ES schvalování typu v členském státu, který udělil původní ES schválení typu, shledá, že změna schvalovací dokumentace vyžaduje novou inspekci nebo nové zkoušky či
55
Čl. I bod 26 (§ 25 odst. 1 písm. a) a b))
(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení 32007L0046 typu, jestliže a) výrobce neodstraní nedostatky zjištěné při dohledu nad výrobou ve lhůtě podle § 28c odst. 1, pokud uvedl na trh vyrobená silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které nejsou shodné se schváleným typem, b) výrobce při výrobě silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků a jejich uvádění na trh nedodržuje podmínky schválení typu nebo povinnosti stanovené v § 28 odst. 1 písm. a), b), d), e) a q),
nová ověření, informuje o tom výrobce a dokumenty uvedené v odstavcich 3, 4 a 5 vydá, pouze pokud nové zkoušky nebo ověření proběhnou s uspokojivými výsledky. Čl. 30 1. Pokud členský stát, který udělil ES schválení odst. 1 typu, zjistí, že se nová vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vybavené prohlášením o shodě nebo opatřené značkou schválení typu neshodují s typem, který tento členský stát schválil, přijme nezbytná opatření včetně, je-li to nezbytné, odejmutí schválení typu, aby byla vyráběná vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky uvedeny ve shodu se schváleným typem. Schvalovací orgán tohoto členského státu uvědomí schvalovací orgány ostatních členských států o přijatých opatřeních.
32007L0046
Čl. 46
32002L0024
Čl.
56
Členské státy stanoví sankce za porušení této směrnice, a zejména zákazu, který je obsažen v článku 31 nebo z něj vyplývá, a regulačních aktů uvedených v části I přílohy IV a přijmou veškerá nezbytná opatření pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi tato ustanovení do 29. dubna 2009 a veškeré jejich následné změny jí oznámí co nejdříve. 10 1. Pokud členský stát, který udělil schvalování
odst. 1
32003L0037
Čl. 16 odst. 2
Čl. I bod 26 (§ 25 odst. 1 písm. c))
c) byla ukončena výroba schváleného typu 32007L0046 silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku nebo
Čl, 17 odst. 1 písm. b)
Čl. I bod 26 (§ 25 odst. 2)
(2) Výrobce je povinen oznámit ministerstvu 32007L0046 ukončení výroby schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo
Čl. 17 odst. 3
57
typu, zjistí, že se vozidla, systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části neshodují se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shodnost výrobku se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou vést až k odejmutí schválení typu, uvědomí příslušný orgán takového členského státu příslušné orgány ostatních členských států. 2. Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu, zjistí, že se vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vybavené prohlášením o shodě nebo opatřené značkou ES schválení typu neshodují s typem, který schválil, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shodnost vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou vést až k odejmutí ES schválení typu, uvědomí orgány pro ES schvalování typu takového členského státu odpovídající orgány ostatních členských států a Komisi. 1. Platnost ES schválení typu vozidla končí v těchto případech: (…) b) výroba schváleného vozidla je s konečnou platností dobrovolně ukončena; 3. Pokud je s konečnou platností ukončena výroba konkrétního typu vozidla, oznámí výrobce tuto skutečnost schvalovacímu orgánu, který udělil ES
samostatného technického celku, pokud již nehodlá výrobu obnovit.
32002L0024
Čl. I bod 26 (§ 25 odst. 3)
(3) Pokud silniční vozidla, jejich systémy, 32007L0046 konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen, představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život a zdraví člověka, ministerstvo zakáže jejich výrobci nebo dovozci uvádění na trh po dobu nejdéle šesti měsíců.
58
schválení typu pro dané vozidlo. Po obdržení tohoto oznámení uvědomí dotyčný orgán odpovídajícím způsobem do dvaceti pracovních dnů schvalovací orgány ostatních členských států. Článek 27 se použije pouze na skončení za okolností uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku. Čl. 9 odst. Konečné zastavení výroby nebo jakékoli změny 1 věta údajů obsažených v informačním dokumentu druhá musí držitel schválení typu sdělit příslušným orgánům členského státu, který toto schválení typu vydal. Čl. 29 1. Pokud členský stát zjistí, že nová vozidla, odst. 1 systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, přestože splňují použitelné požadavky nebo jsou řádně označeny, představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo vážně poškozují životní prostředí nebo veřejné zdraví, může nejdéle po dobu šesti měsíců odmítnout taková vozidla zaregistrovat nebo povolit na svém území prodej nebo uvedení do provozu takových vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků. V tom případě o tom dotčený členský stát ihned uvědomí výrobce, ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody, na nichž je rozhodnutí založeno, a zejména to, zda se jedná o důsledek — nedostatků v příslušných regulačních aktech nebo — nesprávného použití příslušných požadavků.
32002L0024
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 26 odst. 1 až 3)
Pozbytí platnosti schválení typu 32007L0046 (1) Pokud nabude účinnosti prováděcí právní předpis, kterým se stanoví nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky vztahující se na schválený typ silničního vozidla, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky a schválený typ novým
59
Čl. 12
Pokud členský stát zjistí, že vozidla, systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části ohrožují bezpečnost provozu po pozemních komunikacích, třebaže pro ně bylo uděleno schválení typu, může na dobu nejvýše šesti měsíců zakázat jejich prodej, uvedení do provozu nebo užívání na svém území. O tomto rozhodnutí neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede jeho důvody. Čl. 15 1. Pokud členský stát zjistí, že vozidla, systémy, odst. 1 konstrukční části nebo samostatné technické celky určitého typu představují vážné ohrožení bezpečnosti provozu po pozemních komunikacích nebo bezpečnosti osádky, třebaže jsou vybaveny platným prohlášením o shodě nebo jsou řádně označeny, může na dobu nejvýše šesti měsíců odmítnout registrovat taková vozidla nebo zakázat prodej nebo uvedení do provozu takových vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na svém území. O tomto rozhodnutí neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede jeho důvody. Čl. 17 1. Platnost ES schválení typu vozidla končí v odst. 1 těchto případech: a) nové požadavky regulačního písm. a) aktu použitelného na schválené vozidlo se stanou závaznými pro registraci nového vozidla, jeho prodej nebo uvedení do provozu a schválení nelze odpovídajícím způsobem aktualizovat;
požadavkům neodpovídá, pozbývá rozhodnutí o schválení typu platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto prováděcího právního předpisu. . (2) Silniční vozidla vyrobená ve shodě se schváleným typem lze po pozbytí platnosti schváleného typu podle odstavce 1 uvádět na trh pouze na základě povolení ministerstva. Ministerstvo na žádost výrobce povolí uvedení silničních vozidel podle věty první na trh, pokud a) se tato vozidla v den pozbytí platnosti schválení typu nacházela na území některého členského státu a nebyla zapsána v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu a b) výrobce doloží technické nebo ekonomické důvody, jež brání splnění nových technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků u těchto vozidel. (3) V povolení ministerstvo uvede počet silničních vozidel, které lze uvést na trh, a jejich identifikační čísla (VIN), a dobu, po kterou lze silniční vozidla na trh uvádět a která nesmí překročit 12 měsíců. 32007L0046
60
Čl. 27 1. Členské státy mohou v rámci omezení odst. 1 uvedených v části B přílohy XII a pouze po omezenou dobu registrovat a povolovat prodej nebo uvádění do provozu vozidel odpovídajících
32007L0046
32007L0046
32007L0046
32002L0024
61
typu vozidla, jehož ES schválení typu již není platné. První pododstavec se použije pouze na vozidla na území Společenství, na něž se v době jejich výroby vztahovalo platné ES schválení typu, která však nebyla před tím, než toto ES schválení typu pozbylo platnosti, zaregistrována ani uvedena do provozu. Čl. 27 2. Možnosti uvedené v odstavci 1 lze využít u odst. 2 úplných vozidel po dobu dvanácti měsíců ode dne, k němuž pozbylo ES schválení typu platnosti, a u dokončených vozidel po dobu osmnácti měsíců od uvedeného dne. Čl. 27 3. Výrobce, který si přeje využít odstavce 1, podá odst. 3 před uvedením daných vozidel do provozu žádost příslušnému orgánu každého dotyčného členského státu. V žádosti musí být uvedeny všechny technické a ekonomické důvody, jež brání tomu, aby tato vozidla splňovala nové technické požadavky. Dotyčné členské státy do tří měsíců od obdržení této žádosti rozhodnou, zda a v jakém množství povolí registraci těchto vozidel na svém území. Čl. 27 5. Členské státy využijí vhodná opatření pro odst. 5 zajištění toho, aby byl účinně sledován počet vozidel, jež mají být zaregistrována nebo uvedena do provozu v rámci postupu podle tohoto článku. Čl. 16 1. Odchylně od čl. 15 odst. 1 a 2 smějí členské státy v mezích stanovených v příloze VIII na omezenou dobu registrovat a povolit prodej nebo uvedení do provozu nových vozidel shodných
s typem vozidla, jehož schválení již pozbylo platnosti. Tato možnost je omezena na dobu 12 měsíců ode dne, kdy schválení typu pozbude platnosti. První pododstavec se vztahuje pouze na vozidla, která se nacházela na území Společenství a byla doprovázena platným prohlášením o shodě vystaveným v době, kdy bylo schválení typu dotyčného vozidla ještě platné, ale vozidlo bylo registrováno nebo uvedeno do provozu až poté, co toto schválení typu pozbylo platnosti. 2. Aby mohl být odstavec 1 použit na jeden nebo více typů dané kategorie, musí výrobce podat žádost příslušnému orgánu každého členského státu, jehož se uvedení těchto typů vozidel do provozu týká. Žádost musí uvádět technické nebo ekonomické důvody, na kterých je založena. Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda a jaký počet celků daného typu vozidla povolí k registraci na svém území. Každý členský stát, kterého se uvádění takového typu vozidla do provozu týká, zajistí, aby výrobce dodržoval přílohu VIII. Členské státy sdělí každý rok Komisi seznam udělených výjimek. 3. Na vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vzhledem ke zvláštním použitým technickým řešením nebo koncepcím nemohou plnit jeden nebo více požadavků jedné nebo více zvláštních směrnic, se vztahuje směrnice 70/156/EHS čl. 8 odst. 2 písm. c).
62
32003L0037
63
Čl. 10
1. U vozidel z výběhu série mohou členské státy na žádost výrobce v početních mezích podle oddílu B přílohy V a po omezenou dobu podle třetího pododstavce registrovat nová vozidla shodná s typem vozidla, jehož schválení typu již pozbylo platnosti, nebo povolit jejich prodej nebo uvedení do provozu. První pododstavec se vztahuje pouze na vozidla, která: a) se nacházejí na území Společenství a b) jsou doprovázena platným prohlášením o shodě vystaveným v době, kdy bylo ES schválení typu dotyčného vozidla ještě platné, ale vozidlo bylo registrováno nebo uvedeno do provozu až poté, co toto schválení typu pozbylo platnosti. Tato možnost se omezuje na dobu 24 měsíců pro úplná vozidla a na dobu 30 měsíců pro vozidla dokončená ode dne, ke kterému ES schválení typu pozbylo platnosti. 2. Aby mohl být odstavec 1 použit na jeden nebo více typů vozidel dané kategorie, musí výrobce podat žádost příslušným orgánům každého členského státu, kterého se bude uvádění těchto typů vozidel do provozu týkat. Žádost musí uvádět technické nebo ekonomické důvody, na kterých je založena. Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda povolí nebo nepovolí registraci daného typu vozidla na svém území, a pokud registraci povolí, pro kolik kusů.
Čl. I bod 26 (§ 27 odst. 1 až 4)
(1) Ministerstvo na žádost povolí provozování 32007L0046 technické zkušebny právnické osobě, která a) je vybavena přístroji a dalším technickým zařízením nezbytným k provádění činností podle § 20 odst. 1 a disponuje prostorami stavebně upravenými pro výkon těchto činností, b) má zaveden dostatečný systém vnitřní organizace a řízení a c) zabezpečí, že tyto zkoušky budou prováděny odborně způsobilými osobami. (2) V povolení provozu technické zkušebny ministerstvo uvede kategorii činností, pro kterou žadatel doložil splnění podmínek podle odstavce 1 a kterou je technická zkušebna oprávněna vykonávat. (3) Zaměstnanci provozovatele technické zkušebny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění činností podle § 20 odst. 1. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
64
Každý členský stát, kterého se uvádění těchto typů vozidel do provozu týká, zajistí, aby výrobce vozidel dodržoval oddíl B přílohy V. Čl. 41 1. Když členský stát určí technickou zkušebnu, odst. 1 musí tato technická zkušebna splňovat požadavky této směrnice.
(4) O provedení ověření podle § 20 odst. 1 pořídí technická zkušebna zkušební protokol a neprodleně po jeho pořízení jej zašle ministerstvu. 32007L0046
32007L0046
65
Čl. 41 Technické zkušebny provádějí zkoušky potřebné odst. 2 ke schválení nebo kontroly uvedené v této směrnici nebo v regulačním aktu uvedeném v příloze IV samy nebo na jejich provádění dohlížejí, s výjimkou případů, u nichž jsou výslovně povoleny alternativní postupy. Nesmějí provádět zkoušky ani kontroly, k nimž nejsou řádně určeny. Čl. 41 Technické zkušebny spadají podle oblasti své odst. 3 působnosti do jedné nebo více z těchto čtyř kategorií činností: a) kategorie A, technické zkušebny, jež provádějí zkoušky uvedené v této směrnici a v regulačních aktech uvedených v příloze IV ve svých vlastních zařízeních; b) kategorie B, technické zkušebny, jež dohlížejí na zkoušky uvedené v této směrnici a v regulačních aktech uvedených v příloze IV, které jsou prováděny v zařízeních výrobce nebo v zařízeních třetí osoby; c) kategorie C, technické zkušebny, jež pravidelně vyhodnocují a sledují postupy výrobce pro kontrolu shodnosti výroby; d) kategorie D, technické zkušebny, jež dohlížejí na zkoušky či kontroly nebo je provádějí v rámci dohledu nad shodností výroby.
32007L0046
32007L0046 32002L0024
66
Čl. 41 Technické zkušebny musí prokázat odpovídající odst. 4 kvalifikaci, zvláštní technické znalosti a průkazné zkušenosti v konkrétních oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice a regulační akty uvedené v příloze IV. Kromě toho musí technické zkušebny vyhovovat normám uvedeným v dodatku 1 k příloze V, jež jsou důležité pro jimi prováděné činnosti. Tento požadavek se však nevztahuje na účely posledního stupně vícestupňového postupu schválení typu podle čl. 25 odst. 1. Čl. 41 Schvalovací orgán může být činný jako technická odst. 5 zkušebna pro jednu nebo více činností uvedených v odstavci 3. Čl. 2 odst. 11) „technickou zkušebnou“ organizace nebo 11 subjekt, které byly určeny jako zkušební laboratoř pro zkoušky nebo kontroly jménem schvalovacího orgánu členského státu. Tuto činnost může rovněž vykonávat schvalovací orgán sám. Čl. 14 1. Členské státy oznámí Komisi a ostatním odst. 1 členským státům názvy písm. b) a adresy (…) b) jimi schválených technických zkušeben s uvedením, pro které zkušební postupy tyto zkušebny schválily. Oznámené zkušebny musí splňovat harmonizované normy pro práci zkušebních laboratoří (EN 45001) s následujícími podmínkami: i) výrobce nesmí být schválen jako technická
32003L0037
32003L0037
67
zkušebna, pokud to zvláštní směrnice výslovně nepřipouští, ii) pro účely této směrnice se nepovažuje za výjimku, pokud technická zkušebna užívá se souhlasem schvalovacího orgánu vybavení z vnějšího zdroje. Čl. 2 s) „technickou zkušebnou“ organizace nebo písm. s) subjekt určené jako zkušební laboratoř pro zkoušky nebo kontroly jménem orgánu pro ES schvalování typu členského státu; tuto činnost může rovněž vykonávat orgán pro ES schvalování typu sám; Čl. 21 1. Členské státy oznámí Komisi a ostatním odst. 1 členským státům názvy a adresy písm. b) (…) b) jimi určených technických zkušeben s uvedením, pro které zkušební postupy každou tuto zkušebnu určily. Oznámené technické zkušebny musí splňovat harmonizované normy pro práci zkušebních laboratoří (EN-ISO/IEC 17025:2000) s těmito podmínkami: i) výrobce může být určen jako technická zkušebna pouze tehdy, pokud to zvláštní směrnice nebo alternativní technické předpisy výslovně připouštějí; ii) se souhlasem orgánu pro ES schvalování typu je technická zkušebna oprávněna užívat externí zařízení.
Čl. I bod 26 (§ 28 odst. 1 písm. a) až f), h) a i))
(1) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o 32007L0046 schválení typu, je povinen a) zajistit výrobu a účinnou kontrolu pomocí systému řízení jakosti a kontroly výroby, b) zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku se schváleným typem, c) zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a aby záznamy o zkouškách byly dostupné alespoň po dobu 10 let, d) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky stanovené prováděcím právním předpisem, a analyzovat jejich výsledky, e) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby, f) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho konstrukční část nebo samostatný technický celek pro ověření plnění podmínek schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek ministerstvo vrátí vozidlo nebo jeho část výrobci,
68
Příloha X
PŘÍLOHA X POSTUPY ZAJIŠTĚNÍ SHODNOSTI VÝROBY 0. Cíle 0.1 Postupy zajištění shodnosti výroby mají za cíl zajistit shodu každého vyrobeného vozidla, systému, konstrukční části a samostatného technického celku se schváleným typem. 0.2 Nedílnou součástí těchto postupů je posouzení systému řízení jakosti (dále jen "úvodní posouzení") a ověření předmětu schválení a kontroly vztahující se na výrobek (dále jen "opatření pro shodnost výrobků"). 1. Úvodní posouzení 1.1 Schvalovací orgán členského státu ověří, zda existují uspokojivá opatření a postupy k zajištění takové účinné kontroly, aby vyráběné konstrukční části, systémy, samostatné technické celky nebo vozidla byly shodné se schváleným typem. 1.2 Pokyny pro provádění posouzení jsou obsaženy v normě EN ISO 19011:2002 – Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému environmentálního managementu. 1.3 Požadavky uvedené v bodě 1.1 ověřuje orgán udělující schválení typu. Tento orgán musí vyjádřit spokojenost s úvodním posouzením a s opatřeními pro shodnost výrobku podle oddílu 2 níže, přičemž vezme podle potřeby v úvahu jedno z opatření popsaných v bodech 1.3.1 až 1.3.3 nebo popřípadě úplnou nebo
pokud nebude dohodnuto jinak, h) umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti, i) umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke zkoušení,
částečnou kombinaci takových opatření. 1.3.1 Vlastní úvodní posouzení a/nebo ověření opatření pro shodnost výroby provádí schvalovací orgán udělující schválení nebo určený orgán z pověření schvalovacího orgánu. 1.3.1.1 Při zvažování rozsahu úvodního posouzení může schvalovací orgán vzít v úvahu: a) dostupné informace o certifikaci výrobce podle popisu v bodě 1.3.3 níže, která nebyla podle uvedeného bodu posouzena nebo uznána; b) v případě schvalování typu konstrukčních částí nebo samostatných technických celků – dostupné informace o posouzení systému řízení jakosti provedeného výrobcem/výrobci vozidla v prostorách výrobce konstrukční části nebo samostatného technického celku podle jedné nebo více specifikací průmyslového odvětví, které vyhovují požadavkům harmonizované normy EN ISO 9001:2008. 1.3.2 Vlastní úvodní posouzení a/nebo ověření opatření pro shodnost výroby může také provádět schvalovací orgán jiného členského státu nebo určený orgán pověřený k tomuto účelu schvalovacím orgánem. 1.3.2.1 V takovém případě schvalovací orgán jiného členského státu vystaví prohlášení o shodě, ve kterém označí oblasti a výrobní zařízení, která shledal jako vyhovující z hlediska výrobku/výrobků, jehož/jejichž typ má být schválen, a z hlediska regulačních aktů, podle
69
nichž má být typ těchto výrobků schválen. 1.3.2.2 Při přijetí žádosti o prohlášení o shodě od schvalovacího orgánu členského státu udělujícího schválení typu schvalovací orgán jiného členského státu prohlášení o shodě neprodleně zašle nebo upozorní, že není schopen takové prohlášení poskytnout. 1.3.2.3 Prohlášení o shodě musí obsahovat alespoň tyto údaje: a) skupina podniků nebo společnost (např. automobilka XYZ) b) zvláštní útvar (např. evropská divize) c) závod/lokalita (např. motorárna 1 (Spojené království), karosárna 2 (Německo)) d) rozsah vozidel/konstrukčních částí: (např. všechny modely kategorie M1) e) posuzované oblasti (např. montáž motorů, lisování a montáž karoserií, montáž vozidel) f) prověřené dokumenty (např. příručka jakosti a postupy společnosti a příslušného závodu) g) datum posouzení (např. audit proběhl od 18. do 30. května 2009) h) plánovaná kontrolní návštěva (např. říjen 2010) 1.3.3 Schvalovací orgán rovněž uzná odpovídající certifikát výrobce o dodržení harmonizované normy EN ISO 9001:2008 nebo rovnocenné harmonizované normy jako vyhovující požadavkům úvodního posouzení podle bodu 1.3. Výrobce poskytne podrobné informace o certifikaci a zajistí, aby byl schvalovací orgán
70
informován o každé změně platnosti nebo rozsahu certifikace. 1.4 Pro účely schválení typu vozidla není třeba úvodní posouzení provedená pro udělení schválení typu systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků opakovat, ale musí být doplněna posouzením míst a činností spojených s montáží vozidla jako celku, které nebyly zahrnuty do předchozích posouzení. 2. Opatření pro shodnost výrobků 2.1 Každé vozidlo, systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek schválené podle této směrnice nebo podle zvláštní směrnice nebo nařízení musí být vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným typem, tzn. musí splňovat požadavky této směrnice nebo použitelných regulačních aktů uvedených v příloze IV. 2.2 Schvalovací orgán členského státu ověří, zda pro každé schválení typu existují odpovídající opatření dohodnutá s výrobcem a zdokumentované plány řízení, aby byly ve stanovených intervalech prováděny zkoušky nebo související kontroly nezbytné pro ověření neustálé shody se schváleným typem, včetně praktických zkoušek výslovně stanovených v regulačních aktech. 2.3 Držitel schválení typu musí zejména: 2.3.1 zajistit existenci a používání postupů účinného řízení shodnosti výrobků (vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných
71
technických celků) se schváleným typem; 2.3.2 mít přístup ke zkušebnímu nebo jinému vhodnému vybavení nezbytnému pro ověřování shodnosti s každým schváleným typem; 2.3.3 zajistit, aby byly výsledky zkoušek nebo kontrol zaznamenávány a aby připojené doklady byly dostupné po dobu stanovenou v dohodě se schvalovacím orgánem. Tato doba nesmí přesáhnout 10 let; 2.3.4 analyzovat výsledky každého druhu zkoušky nebo kontroly tak, aby se ověřila a zajistila stabilita vlastností výrobku v přípustných odchylkách průmyslové výroby; 2.3.5 zajistit, aby se pro každý typ výrobku prováděly alespoň kontroly stanovené v této směrnici a zkoušky stanovené v příslušných regulačních aktech uvedených v příloze IV; 2.3.6 zajistit, aby v případě, kdy jakýkoli soubor vzorků nebo zkušebních dílů, který vykáže neshodnost při daném druhu zkoušky nebo kontroly, následoval další odběr vzorků a nová zkouška nebo kontrola. Musí být přijata veškerá opatření nezbytná k obnovení shodnosti dané výroby; 2.3.7 v případě schvalování typu vozidla musí kontroly podle bodu 2.3.5 zahrnovat alespoň kontrolu správných vlastností jeho konstrukce s ohledem na schválení a informace požadované pro prohlášení o shodě uvedené v příloze IX. 3. Opatření pro průběžná ověřování
72
3.1 Orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit metody řízení shodnosti používané v každém výrobním provozu. 3.1.1 Obvyklým opatřením je ověřování trvalé účinnosti postupů stanovených v oddílech 1 a 2 této přílohy (úvodní posouzení a opatření pro shodnost výrobků). 3.1.1.1. Dohled vykonávaný technickou zkušebnou (kvalifikovanou nebo uznanou podle bodu 1.3.3) se uzná jako vyhovující požadavkům bodu 3.1.1 z hlediska postupů stanovených při úvodním posouzení. 3.1.1.2. Běžná četnost ověřování schvalovacím orgánem (jiných než podle bodu 3.1.1.1) musí být taková, aby zajišťovala, že příslušné kontroly prováděné podle oddílů 1 a 2 se budou přezkoumávat v časových odstupech odpovídajících stupni důvěry schvalovacího orgánu. 3.2. Při každém přezkoumání musí být revizorovi poskytnuty záznamy o zkouškách nebo kontrolách a záznamy o výrobě, a to zejména záznamy zkoušek nebo kontrol zdokumentovaných v souladu s požadavkem podle bodu 2.2. 3.3 Revizor může namátkově odebrat vzorky ke zkoušení v laboratoři výrobce nebo v prostorách technické zkušebny. V takovém případě se provede pouze praktická zkouška. Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.
73
3.4 Pokud je úroveň kontroly neuspokojivá nebo pokud je třeba ověřit platnost zkoušek podle bodu 3.2, musí inspektor odebrat vzorky, které se odešlou do technické zkušebny pro provedení praktických zkoušek. 3.5 V případě, že jsou v průběhu inspekce nebo kontrolního přezkoumání zjištěny nevyhovující výsledky, musí schvalovací orgán zajistit, aby byla co nejdříve přijata veškerá nezbytná opatření pro obnovení shodnosti výroby. 32002L0024
74
PŘÍLOHA VI USTANOVENÍ O KONTROLE SHODNOSTI VÝROBY 1. Aby bylo možno kontrolovat, zda jsou vozidla, samostatné technické celky a konstrukční části vyráběny takovým způsobem, aby se shodovaly s typem, pro který bylo uděleno schválení typu, uplatňují se následující ustanovení: 1.1 Držitel certifikátu schválení typu je povinen: 1.1.1 zajistit postupy účinné kontroly jakosti výroby; 1.1.2 mít přístup k monitorovacímu zařízení nezbytnému k ověřování shody každého typu vozidla nebo každého typu systému, samostatného technického celku nebo konstrukční části, pro které bylo uděleno schválení typu; 1.1.3 zajistit, aby byly výsledky zkoušek zaznamenány a aby pořízené dokumenty byly uchovány po dobu 12 měsíců od zastavení výroby;
1.1.4 analyzovat výsledky každého druhu zkoušky tak, aby se ověřila a zajistila stálost vlastností výrobku v přípustných tolerancích průmyslové výroby; 1.1.5 zajistit, aby pro každý typ výrobku byly prováděny zkoušky předepsané v odpovídající zvláštní směrnici; 1.1.6 zajistit, aby po každém odběru vzorků nebo zkušebních dílů, který vykáže neshodu při uvažovaném druhu zkoušky, následoval nový odběr a nové zkoušení. Musí být přijata veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti dané výroby. 1.2 Příslušné orgány, které vydaly certifikát schválení typu, mohou kdykoli přezkoušet metody užívané pro ověřování shodnosti u každé výrobní jednotky. 1.2.1 Při každé inspekci musí být inspektorovi předloženy záznamy ze zkoušek a z výroby. 1.2.2 Inspektor může namátkově vybrat vzorky, které se přezkoušejí v laboratoři výrobce; minimální počet vzorků může být stanoven podle výsledků vlastních zkoušek výrobce. 1.2.3 Jestliže se úroveň jakosti jeví jako neuspokojivá nebo pokud je zřejmé, že je nezbytné ověřit platnost zkoušek podle bodu 1.2.2, odebere inspektor vzorky a zašle je technické zkušebně, která prováděla zkoušky pro schválení typu. 1.2.4 Příslušné orgány mohou provést všechny
75
32003L0037
76
Příloha IV
zkoušky předepsané zvláštní směrnicí (zvláštními směrnicemi) vztahující se na daný výrobek (výrobky). 1.2.5 Příslušné orgány zajistí jednu inspekci za rok. Je-li potřebný jiný počet inspekcí, musí to být stanoveno v každé ze zvláštních směrnic. Jsou-li při inspekci shledány nepříznivé výsledky, zajistí příslušný orgán, aby byla co nejrychleji přijata veškerá opatření nezbytná pro obnovení shodnosti výroby. PŘÍLOHA IV POSTUPY ZAJIŠTĚNÍ SHODNOSTI VÝROBY 1. ÚVODNÍ POSOUZENÍ 1.1 Než orgán pro ES schvalování členského státu udělí ES schválení typu, musí ověřit, že existují uspokojivá opatření a postupy k zajištění takové účinné kontroly, aby vyráběné konstrukční části, systémy, samostatné technické celky nebo vozidla byly shodné se schvalovaným typem. 1.2 Požadavky bodu 1.1 ověřuje orgán, který uděluje ES schválení typu. Ověření může jménem orgánu, který uděluje ES schválení typu, provést orgán pro ES schvalování typu v jiném členském státu. V takovém případě musí tento druhý orgán vystavit prohlášení o shodě, v němž uvede úseky a výrobní zařízení, které považuje za odpovídající pro výrobek (výrobky), který má být schválen jako typ. 1.3 Jako vyhovění bodu 1.1 uzná orgán pro ES schvalování typu rovněž osvědčení výrobce podle
harmonizované normy EN-ISO 9001:2000, případně s vyloučením požadavků na koncepci konstrukce a vývoje v bodě 7.3 "Spokojenost zákazníka a průběžné zlepšování" (jejíž oblast působnosti se týká výrobku nebo výrobků, které mají být schváleny jako typ), nebo osvědčení podle odpovídající akreditační normy. Výrobce musí předložit podrobné údaje o registraci a zavázat se, že bude schvalovací orgány informovat o každé změně platnosti nebo oblasti působnosti osvědčení. 1.4 Jakmile orgán pro ES schvalování typu obdrží žádost odpovídajícího orgánu jiného členského státu, zašle neprodleně prohlášení o shodě zmíněné v odstavci 1.2 nebo upozorní, že není schopen takové prohlášení vystavit. 2. SHODNOST VÝROBY 2.1 Každé vozidlo, systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek schválené jako typ podle této směrnice nebo podle odpovídající zvláštní směrnice musí být vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným typem, tzn. splňovat požadavky této směrnice nebo odpovídající zvláštní směrnice uvedené v úplném soupisu v kapitole B přílohy II. 2.2 Orgán pro ES schvalování typu členského státu musí při udělení schválení typu ověřit, že pro každé ES schválení typu existují s výrobcem dohodnutá uspokojivá opatření a dokumentované plány takových zkoušek, které se budou provádět
77
ve stanovených intervalech, nebo přidružených kontrol, které jsou nezbytné pro ověření, že shodnost se schvalovaným typem trvá, a které popřípadě zahrnují zkoušky stanovené zvláštními směrnicemi. 2.3 Držitel ES schválení typu musí zejména: 2.3.1 zabezpečit postupy účinné kontroly shodnosti výrobků (vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků) se schváleným typem; 2.3.2 mít přístup ke zkušebnímu vybavení nezbytnému pro ověřování shodnosti s každým schváleným typem; 2.3.3 zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány a aby připojené doklady byly dostupné po dobu stanovenou v dohodě s orgánem pro ES schvalování typu. Toto období nesmí přesáhnout 10 let; 2.3.4 analyzovat výsledky každého druhu zkoušky tak, aby se ověřila a zajistila stabilita vlastností výrobku v přípustných odchylkách průmyslové výroby; 2.3.5 zajistit, aby pro každý typ výrobku byly prováděny alespoň zkoušky předepsané touto směrnicí a zkoušky předepsané v odpovídajících zvláštních směrnicích uvedených v soupisu v příloze II; 2.3.6 zajistit, aby každý odběr vzorků nebo zkušebních dílů, který vykáže neshodnost při daném druhu zkoušky, vyvolal nový odběr a nové
78
zkoušení. Musí být přijata veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti dané výroby; 2.3.7 v případě ES schválení typu vozidla se ověřování podle bodu 2.3.5 musí omezit na kontrolu správných vlastností jeho konstrukce ve vztahu k ES schválení typu. 2.4 Orgán, který udělil ES schválení typu, může kdykoli ověřovat kontrolní postupy shodnosti, které jsou používány v každém výrobním provozu. Obvyklá četnost ověřování schvalovacím orgánem musí být v souladu s podmínkami případně přijatými podle odstavců 1.2 nebo 1.3 této přílohy a musí zajišťovat, že odpovídající kontroly budou obnovovány po časovém úseku odpovídajícím stupni důvěry schvalovacího orgánu. 2.4.1 Při každé inspekci musí být zkušební knihy a záznamy o výrobě přístupné inspektorovi, který se dostaví k inspekci. 2.4.2 Pokud to podstata zkoušek umožňuje, může inspektor nahodile odebírat vzorky ke zkoušení v laboratoři výrobce (nebo v technické zkušebně, pokud tak vyžaduje zvláštní směrnice). Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce. 2.4.3 Pokud je úroveň kontroly neuspokojivá nebo pokud je třeba ověřit platnost zkoušek podle bodu 2.4.2, musí inspektor odebrat vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež zajišťovala zkoušky při ES schvalování typu. 2.4.4 Orgán pro ES schvalování typu může
79
Čl. I bod 26 (§ 28 odst. 1 písm. k) a l))
k) poskytnout každému na vyžádání informace 32007L0046 nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu, pokud je má k dispozici, l) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k použití systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a jejich technické údaje, pokud je má k dispozici, 32007L0046
80
provést jakékoli ověření nebo zkoušku předepsanou touto směrnicí nebo odpovídající zvláštní směrnicí uvedenou v soupisu v kapitole B přílohy II. 2.4.5 V případě, že jsou v průběhu inspekce zjištěny nevyhovující výsledky, musí orgán pro ES schvalování typu zajistit, aby byla co nejdříve přijata veškerá nezbytná opatření pro obnovení shodnosti výroby. Čl. 37 2. Pokud tak regulační akt zvlášť stanoví, odst. 2 zpřístupní výrobce uživatelům veškeré důležité informace a nezbytné pokyny popisující všechny zvláštní podmínky nebo omezení pro použití vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku. Tyto informace se poskytují v úředních jazycích Společenství. Poskytují se po dohodě se schvalovacím orgánem ve vhodné doprovodné dokumentaci, jako je příručka uživatele nebo příručka pro údržbu. Čl. 38 1. Výrobce vozidla zpřístupní výrobcům konstrukčních částí nebo samostatných technických celků všechny údaje, včetně případných výkresů výslovně uvedených v příloze nebo doplňku k regulačnímu aktu, jež jsou nezbytné pro ES schválení typu pro technické části a samostatné konstrukční celky nebo jsou nezbytné k získání povolení podle článku 31. Výrobce vozidla může požadovat od výrobců technických částí nebo samostatných technických
Čl. I bod 26 (§ 28 odst. 1 písm. m) a n))
m) zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní 31999L0094 automobil byl v prodejním místě připojen štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis, n) zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; je-li v propagačním materiálu uvedeno více typů nově vyrobených
81
celků uzavření závazné dohody na ochranu důvěrné povahy všech informací, jež nejsou veřejně dostupné, včetně těch, jež se vztahují k právům duševního vlastnictví. 2. Výrobce konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, jakožto držitel certifikátu ES schválení typu, jenž podle čl. 10 odst. 4 obsahuje omezení použití nebo zvláštní podmínky pro montáž nebo obojí, poskytne výrobci vozidla o této věci veškeré podrobné informace. Pokud tak regulační akt zvlášť stanoví, poskytne výrobce konstrukčních částí nebo samostatných technických celků společně s vyrobenými konstrukčními částmi nebo samostatnými technickými celky pokyny ohledně omezení použití nebo zvláštních podmínek pro montáž nebo obojí. Čl. 2 bod Pro účely této směrnice 7 (…) 7. „štítkem o úspornosti“ se rozumí štítek, který obsahuje informaci pro spotřebitele, která se týká oficiální spotřeby paliva a oficiálních emisí CO2 automobilu, ke kterému je štítek připojen;
osobních automobilů, lze tyto údaje nahradit uvedením údajů o nejnižší a nejvyšší spotřebě pohonných hmot a emisí CO2 u těchto typů, 31999L0094
Čl. 3
31999L0094
Čl. 5
31999L0094
Čl. 6
82
Členské státy zajistí, že štítek se spotřebou paliva a emisemi CO2, který je ve shodě s požadavky uvedenými v příloze I, je připojen nebo vystaven zřetelně viditelném způsobem poblíž každého nového modelu osobního automobilu na prodejním místě. Členské státy zajistí, že se pro každou značku auta vystaví plakát (nebo alternativně displej) se seznamem oficiálních údajů o spotřebě paliva a oficiálních typických emisích CO2 všech nových modelů osobních automobilů vystavovaných nebo nabízených k prodeji nebo na leasing tímto prodejním místem nebo jeho prostřednictvím. Tyto údaje se vystaví na významném místě a v souladu s úpravou uvedenou v příloze II. Členské státy zajistí, že veškerá propagační literatura bude obsahovat údaje o oficiální spotřebě paliva a oficiálních emisích CO2 modelů osobních automobilů, ke kterým se vztahují v souladu s požadavky přílohy IV. Členské státy, je-li to vhodné, poskytují propagační materiály jiné, než propagační literatura uvedená výše, obsahující údaje o oficiálních emisích CO2 a o oficiální spotřebě paliva specifického modelu automobilu, ke kterému se vztahují.
31999L0094
31999L0094
Čl. I bod 26 (§ 28 odst. 1 písm. o)) Čl. I bod 26 (§ 28 odst. 1 písm. q))
o) opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem 32007L0046 silničního vozidla (VIN), q) při zjištění, že u jím vyrobených vozidel již 32007L0046 uvedených na trh jeden nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka, oznámit toto zjištění ministerstvu a neprodleně zajistit odstranění těchto nedostatků,
83
Čl. 7
Členské státy zajistí, že přítomnost na štítcích, příručkách, plakátech nebo v propagační literatuře a materiálech uvedených v článcích 3, 4, 5 a 6 jiných značek, symbolů nebo nápisů vztahujících se ke spotřebě paliva nebo emisím CO2, které nevyhovují požadavkům této směrnice, se zakazuje, pokud by jejich vystavení potenciální spotřebitele nových osobních automobilů mohlo uvést v omyl. Příl. 4 PŘÍLOHA IV (název) ZJIŠŤOVÁNÍ ÚDAJŮ O SPOTŘEBĚ PALIVA A EMISÍCH CO2 V PROPAGAČNÍ LITERATUŘE Příloha IX Pro tyto účely musí prohlášení o shodě obsahovat část 0 a) identifikační číslo vozidla; odst. 3 písm. a) Čl. 32 Pokud je výrobce, jemuž bylo uděleno ES odst. 1 schválení typu vozidla, povinen za použití regulačního aktu nebo směrnice 2001/95/ES stáhnout již prodaná, zaregistrovaná nebo do provozu uvedená vozidla, protože jeden nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků namontovaných ve vozidle, ať již byly podle této směrnice schváleny či nikoliv, představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, veřejné zdraví nebo ochranu životního prostředí, neprodleně uvědomí schvalovací orgán, který schválení vozidla udělil.
Čl. I bod 26 (§ 28 odst. 1 písm. r))
r) vydat k vozidlu technický průkaz, má-li být 31999L0037 uvedeno na trh v České republice a podléhá povinné registraci podle tohoto zákona, a
Čl. I bod 26 (§ 28a)
(1) Na schvalování typu nedokončeného 32007L0046 silničního vozidla a povinnosti výrobce nedokončeného vozidla se § 16 až 28 použijí obdobně. Za nedokončené vozidlo se považuje i dokončené vozidlo, které výrobce přestavuje nebo upravuje. (2) Splnění technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků se ověřuje v rozsahu podle stupně dokončení silničního vozidla. (3) Pro schválení typu nedokončeného silničního vozidla, pro jehož výrobu se používá jiné typově schválené nedokončené silniční vozidlo, musí žadatel dále doložit, že výrobce typově schváleného nedokončeného vozidla mu poskytne technické údaje a dokumentaci nezbytnou pro další stupeň výroby. (4) Doba, po kterou lze nedokončená silniční vozidla uvádět na trh podle § 26 odst. 3, nesmí
84
Čl. 3 odst. Členské státy vydávají osvědčení o registraci na 1 vozidla podléhající registraci podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Osvědčení sestává buď z jediné části podle přílohy I, nebo ze dvou částí podle příloh I a II. Členské státy mohou oprávnit subjekty, které k tomuto účelu určí, zejména výrobce, aby vyplňovaly technické části osvědčení o registraci. Čl. 3 odst. "vícestupňovým schválením typu" postup, kterým 7 jeden nebo více členských států osvědčují, že určitý neúplný nebo dokončený typ vozidla vyhovuje, v závislosti na stupni rozpracovanosti, příslušným správním ustanovením a technickým požadavkům této směrnice;
překročit 18 měsíců. 32007L0046
32007L0046
85
Čl. 6 odst. Aniž jsou dotčeny odstavce 2, 3 a 4, poskytují se 5 pro účely vícestupňového schválení typu tyto informace: a) v prvním stupni ty části dokumentace výrobce a certifikáty ES schválení typu požadované pro úplné vozidlo, jež jsou důležité pro stav dokončení základního vozidla; b) ve druhém a dalších stupních ty části dokumentace výrobce a certifikáty ES schválení typu, které jsou důležité pro stávající stupeň výroby, a kopie certifikátu ES schválení typu vozidla vydaného na předchozím stupni výroby; kromě toho výrobce poskytne veškeré podrobnosti o všech změnách nebo doplňcích, jež na vozidle provedl. Informace uvedené v písmenech a) nebo b) lze poskytnout postupem kombinovaného schválení typu uvedeným v odstavci 4. Čl. 9 odst. Členské státy udělí vícestupňové schválení typu 2 pro typ neúplného nebo dokončeného vozidla, který odpovídá údajům v dokumentaci výrobce a splňuje technické požadavky stanovené příslušnými regulačními akty uvedenými v příloze IV nebo v příloze XI, a to s ohledem na stav rozpracovanosti vozidla. Vícestupňové schvalování typu se použije i na hotová vozidla, která jiný výrobce přestavuje nebo upravuje.
32007L0046
32007L0046
32003L0037
32003L0037
86
Použijí se postupy uvedené v příloze XVII. Čl. 27 Možnosti uvedené v odstavci 1 lze využít u odst. 2 úplných vozidel po dobu dvanácti měsíců ode dne, k němuž pozbylo ES schválení typu platnosti, a u dokončených vozidel po dobu osmnácti měsíců od uvedeného dne. Příloha Uspokojivý průběh postupu vícestupňového ES XVII bod schválení typu vyžaduje součinnost všech 1.1 zúčastněných výrobců. Proto musí schvalovací orgány dříve, než udělí schválení typu v prvním a v následujících stupních, zajistit, aby mezi různými výrobci byly uzavřeny potřebné dohody o dodávání a výměně dokladů a informací nezbytných pro to, aby dokončené vozidlo splnilo technické požadavky všech příslušných regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo příloze XI. Takové informace musí obsahovat podrobnosti o daných schváleních typu systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a dále o dílech vozidla, které tvoří konstrukční část nedokončeného vozidla, avšak nebyly dosud schváleny jako typ. Čl. 1 "vícestupňovým ES schvalováním typu" správní písm. b) postup, kterým jeden nebo více členských států osvědčuje, že určitý typ nedokončeného nebo dokončeného vozidla splňuje technické požadavky této směrnice v závislosti na stupni rozpracovanosti; Čl. 3 odst. V případě vícestupňového ES schvalování typu 2 musí žadatel poskytnout:
32003L0037
Čl. I bod 26 (§ 28b)
Za rovnocenné vůči schválení typu podle tohoto 32007L0046 zákona se pro účely uvádění na trh a pro účely kombinovaného a postupného schválení typu považuje a) schválení typu příslušným orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech, b) schválení typu příslušným orgánem státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), v souladu s touto
87
a) v prvním stupni ty části dokumentace výrobce a certifikáty ES schválení typu požadované pro úplné vozidlo, které odpovídají stavu výroby základního vozidla; b) ve druhém a dalších stupních ty části dokumentace výrobce a certifikáty ES schválení typu požadované pro dokončené vozidlo, které odpovídají současnému stavu výroby, a kopie certifikátů ES schválení typu nedokončeného vozidla, které byly vydány v předchozím stupni; výrobce musí dále dodat podrobný seznam změn a doplňků, které provedl na nedokončeném vozidle; Čl. 4 odst. Každý členský stát udělí: 1 písm. b) b) vícestupňové ES schválení typu typům základních, nedokončených nebo dokončených vozidel, které se shodují s údaji v dokumentaci výrobce a které splňují technické požadavky všech zvláštních směrnic uvedených v kapitole B přílohy II; Čl. 4 odst. Členské státy provedou registraci nebo povolí 3 prodej nebo uvedení do provozu pouze těch vozidel, konstrukčních částí a samostatných technických celků, jež splňují požadavky této směrnice. Členské státy nesmějí zakázat, omezit ani bránit registraci, prodeji, uvedení do provozu ani jízdě na silnici vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků z důvodů týkajících se konstrukčních a funkčních hledisek, na něž se vztahuje tato směrnice, pokud splňují její požadavky.
mezinárodní smlouvou, nebo c) schválení typu uznané podle § 22 odst. 3. 32007L0046
32007L0046
32002L0024
88
Čl. 23 Platnost schválení typu je omezena na území odst. 6 členského státu, který schválení udělil. Na žádost výrobce však schvalovací orgán zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států určených výrobcem doporučenou zásilkou nebo elektronickou poštou kopii certifikátu schválení typu a jeho příloh. Tento členský stát rozhodne do 60 dnů od obdržení uvedené kopie, zda schválení typu přijme či nikoliv. Rozhodnutí pak formálně sdělí schvalovacímu orgánu uvedenému v prvním pododstavci. Členský stát schválení typu neodmítne, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům. Čl. 35 Schvalovací orgány členských států přijímají odst. 1 schválení udělená v souladu s těmito předpisy pododstav EHK OSN a případně odpovídající značky ec 2 schválení typu místo odpovídajících schválení typu a značek schválení typu udělených podle rovnocenných zvláštních směrnic nebo nařízení. Čl. 15 1. Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh, odst. 1 a 2 prodej, uvedení do provozu nebo užívání nových vozidel, která splňují požadavky této směrnice. První registraci lze provést pouze u vozidel splňujících požadavky této směrnice. 2. Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh,
32002L0024
32003L0037
89
prodej, nebo užívání nových samostatných technických celků nebo nových konstrukčních částí, které splňují požadavky této směrnice. Pouze samostatné technické celky a konstrukční části splňující požadavky této směrnice smějí být uváděny na trh a prodávány k prvnímu použití v členských státech. Čl. 15 Odchylně od odstavců 1 a 2 odst. 3 a) členské státy mohou vozidla, systémy, písm. a) samostatné technické celky a konstrukční části určené i) buď pro malosériovou výrobu maximálně 200 jednotek ročně typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, ii) nebo pro ozbrojené síly, pořádkové orgány, civilní ochranu, požární sbory nebo subjekty veřejných prací osvobodit od uplatňování shody s jedním nebo více požadavky zvláštních směrnic. Ostatní členské státy musí být o těchto osvobozeních informovány do jednoho měsíce od jejich udělení. Do tří měsíců se musí tyto členské státy rozhodnout, zda přijmou schválení typu udělená pro vozidla, která mají být registrována na jejich území. Certifikát takového schválení typu nesmí být opatřen označením „Certifikát ES schválení typu“. Čl. 7 1. Každý členský registruje nová vozidla schváleného typu nebo povolí jejich prodej nebo uvádění do provozu z hlediska jejich konstrukce a funkce, pouze pokud jsou vybavena platným
32003L0037
32003L0037
Čl. I bod
(1) Ministerstvo provádí dohled nad výrobou 32007L0046
90
prohlášením o shodě. V případě nedokončených vozidel musí každý členský stát povolit jejich prodej, může však do doby jejich dokončení odmítnout jejich trvalou registraci nebo uvedení do provozu. 2. Každý členský stát povolí prodej nebo uvádění do provozu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, pouze pokud splňují požadavky odpovídajících zvláštních směrnic a požadavky uvedené v čl. 6 odst. 3. Čl. 9 U vozidel vyráběných v malých sériích musí být počet vozidel registrovaných, nabízených k prodeji nebo uvedených do provozu každý rok a v každém členském státu omezen nejvýše na počet kusů uvedený v oddílu A přílohy V. Členské státy zašlou každý rok Komisi seznam ES schválení těchto vozidel. Členský stát, který udělí takové ES schválení typu, zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států označeným výrobcem kopii informačních dokumentů a certifikátů ES schválení typu a všech jejich příloh s uvedením povahy výjimek, které byly uděleny. Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda a případně pro kolik kusů přijmou ES schválení typu pro registraci vozidel na svém území. Čl. 12 Uznává se rovnocennost schválení typů udělených odst. 3 na základě předpisů EHK OSN připojených k revidované dohodě z roku 1958 a uvedených v příloze II kapitole B části II.B této směrnice. Čl. 30 Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu,
26 (§ 28c)
silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, jejichž typ je schválen podle § 16. Zjistíli, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o schválení typu, je oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci povinnost odstranit tyto nedostatky a jejich příčiny a stanovit způsob jejich odstranění; k tomu mu stanoví lhůtu.
odst. 1
zjistí, že se nová vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vybavené prohlášením o shodě nebo opatřené značkou schválení typu neshodují s typem, který tento členský stát schválil, přijme nezbytná opatření včetně, je-li to nezbytné, odejmutí schválení typu, aby byla vyráběná vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky uvedeny ve shodu se schváleným typem. Schvalovací orgán tohoto členského státu uvědomí schvalovací orgány ostatních členských států o přijatých opatřeních.
(2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno v řízení na místě zakázat výrobci nebo akreditovanému zástupci uvádění silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků vozidel na trh a zadržet osvědčení o schválení typu silničního vozidla, nedokončeného silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení osvědčení o schválení typu řízení ve věci zrušení rozhodnutí o schválení typu. 32002L0024
91
Čl. 10 Pokud členský stát, který udělil schvalování typu, odst. 1 zjistí, že se vozidla, systémy, samostatné
32003L0037
Čl. I bod 32 (§ 33b)
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností 32011R0183 vydá na základě žádosti osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti, pokud jednotlivě vyrobené silniční vozidlo splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem; příslušný je obecní úřad s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště.
92
technické celky nebo konstrukční části neshodují se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shodnost výrobku se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou vést až k odejmutí schválení typu, uvědomí příslušný orgán takového členského státu příslušné orgány ostatních členských států. Čl. 16 Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu, odst. 2 zjistí, že se vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vybavené prohlášením o shodě nebo opatřené značkou ES schválení typu neshodují s typem, který schválil, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shodnost vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou vést až k odejmutí ES schválení typu, uvědomí orgány pro ES schvalování typu takového členského státu odpovídající orgány ostatních členských států a Komisi. Příloha 1.2 Žádost o jednotlivé schválení písm. b) bod 1.2 a) Žadatel podá schvalovacímu orgánu žádost o schválení doplněnou veškerou příslušnou dokumentací potřebnou pro proces schvalování. Pokud je podaná dokumentace neúplná, padělaná nebo pozměněná, žádost o schválení bude zamítnuta.
Na žádost o vydání osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech se vztahuje § 30. K žádosti musí být dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí, který dokládá splnění příslušných technických požadavků.
b) Pro určité vozidlo lze podat pouze jednu žádost pouze v jednom členském státě. Určitým vozidlem se rozumí fyzické vozidlo, jehož identifikační číslo vozidla je jasně určeno.
(2) Vydá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností osvědčení podle odstavce 1, nelze u silničního vozidla použít postup podle § 31 až § 33.
Pro účely uplatnění tohoto bodu může schvalovací orgán vyžadovat, aby se žadatel písemně zavázal, že podá pouze jednu žádost v jednom členském státě. Každý žadatel však může v jiném členském státě podat žádost o jednotlivé schválení pro vozidlo, které má stejné nebo podobné technické charakteristiky jako vozidlo, jemuž bylo jednotlivé schválení uděleno. c) Vzor formuláře žádosti a uspořádání složky stanoví schvalovací orgán. Údaje může tvořit pouze odpovídající výběr informací obsažených v příloze I. d) Technické požadavky, které je třeba splnit, jsou uvedeny v bodě 4 tohoto dodatku. Jedná se o požadavky týkající se nových vozidel náležejících k typu vozidla, který se v současné době vyrábí, s ohledem na datum podání žádosti.
93
e) Pokud jde o určité zkoušky vyžadované některými regulačními akty uvedenými v této příloze, žadatel předloží prohlášení o shodě s uznávanými mezinárodními normami či předpisy. Dané prohlášení může vydat pouze výrobce vozidla. "Prohlášením o shodě" se rozumí prohlášení vydané kanceláří nebo oddělením společnosti výrobce, které je vedením řádně oprávněno k tomu, aby plně zastávalo právní odpovědnost výrobce, pokud jde o navržení a konstrukce vozidla. Regulační akty, pro které se takové prohlášení musí dodat, jsou uvedené v bodě 4 tohoto dodatku.
Čl. I bod 33 (§ 34 odst. 2 písm. a), b) a c))
(2) Technická způsobilost jednotlivě dovezeného 32007L0046 silničního vozidla se neschvaluje podle odstavce 1, pokud se jedná o a) silniční vozidlo, u něhož je státem poslední registrace jiný členský stát, b) silniční vozidlo, jehož technická způsobilost je schválena příslušným orgánem jiného členského státu, je-li schválení platné ve všech členských
94
Pokud určité prohlášení vyvolává pochybnosti, žadatel může být vyzván, aby od výrobce získal nezvratný důkaz, včetně zkušebního protokolu, který by pravdivost prohlášení doložil. Čl. 4 odst. Členské státy provedou registraci nebo povolí 3 prodej nebo uvedení do provozu pouze těch vozidel, konstrukčních částí a samostatných technických celků, jež splňují požadavky této směrnice. Členské státy nesmějí zakázat, omezit ani bránit registraci, prodeji, uvedení do provozu ani jízdě na silnici vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků z důvodů
státech, c) silniční vozidlo, jehož typ byl uznán podle § 22 odst. 3, nebo 32007L0046
32002L0024
95
týkajících se konstrukčních a funkčních hledisek, na něž se vztahuje tato směrnice, pokud splňují její požadavky. Čl. 23 Platnost schválení typu je omezena na území odst. 6 členského státu, který schválení udělil. Na žádost výrobce však schvalovací orgán zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států určených výrobcem doporučenou zásilkou nebo elektronickou poštou kopii certifikátu schválení typu a jeho příloh. Tento členský stát rozhodne do 60 dnů od obdržení uvedené kopie, zda schválení typu přijme či nikoliv. Rozhodnutí pak formálně sdělí schvalovacímu orgánu uvedenému v prvním pododstavci. Členský stát schválení typu neodmítne, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům. Čl. 15 Odchylně od odstavců 1 a 2 odst. 3 a) členské státy mohou vozidla, systémy, písm. a) samostatné technické celky a konstrukční části určené i) buď pro malosériovou výrobu maximálně 200 jednotek ročně typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, ii) nebo pro ozbrojené síly, pořádkové orgány, civilní ochranu, požární sbory nebo subjekty veřejných prací osvobodit od uplatňování shody s jedním nebo více požadavky zvláštních směrnic.
32003L0037
Čl. 7
32003L0037
Čl. 9
96
Ostatní členské státy musí být o těchto osvobozeních informovány do jednoho měsíce od jejich udělení. Do tří měsíců se musí tyto členské státy rozhodnout, zda přijmou schválení typu udělená pro vozidla, která mají být registrována na jejich území. Certifikát takového schválení typu nesmí být opatřen označením „Certifikát ES schválení typu“. 1. Každý členský registruje nová vozidla schváleného typu nebo povolí jejich prodej nebo uvádění do provozu z hlediska jejich konstrukce a funkce, pouze pokud jsou vybavena platným prohlášením o shodě. V případě nedokončených vozidel musí každý členský stát povolit jejich prodej, může však do doby jejich dokončení odmítnout jejich trvalou registraci nebo uvedení do provozu. 2. Každý členský stát povolí prodej nebo uvádění do provozu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, pouze pokud splňují požadavky odpovídajících zvláštních směrnic a požadavky uvedené v čl. 6 odst. 3. U vozidel vyráběných v malých sériích musí být počet vozidel registrovaných, nabízených k prodeji nebo uvedených do provozu každý rok a v každém členském státu omezen nejvýše na počet kusů uvedený v oddílu A přílohy V. Členské státy zašlou každý rok Komisi seznam ES schválení těchto vozidel. Členský stát, který udělí takové ES schválení typu, zašle schvalovacím
Čl. I bod 33 (§ 35 odst. 1 písm. a))
Čl. I bod 63 (§ 51 odst. 1)
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností 32007L0046 schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, pokud silniční vozidlo splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla, jedná-li se o a) nové silniční vozidlo 1. jednotlivě schválené příslušným orgánem jiného členského státu, nebo 2. jehož typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, 32007L0046
V § 51 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 32000L0030 26 zní: „(1) Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidla nebo kontrolou technického stavu
97
orgánům ostatních členských států označeným výrobcem kopii informačních dokumentů a certifikátů ES schválení typu a všech jejich příloh s uvedením povahy výjimek, které byly uděleny. Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda a případně pro kolik kusů přijmou ES schválení typu pro registraci vozidel na svém území. Čl. 22 Na žádost žadatele, jenž si přeje prodat, odst. 7 zaregistrovat nebo uvést do provozu vozidlo v jiném členském státě, poskytne členský stát, který udělil schválení, žadateli kopii certifikátu schválení typu i se schvalovací dokumentací. Členský stát povolí prodej, registraci nebo uvedení do provozu tohoto vozidla, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům. Čl. 24 odst. 6 pododstav ec 3
Čl. 5
Vozidlu, pro něž některý členský stát udělil jednotlivé schválení v souladu s tímto článkem, udělí jiný členský stát povolení k prodeji, registraci nebo uvedení do provozu, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům. 1. Zápis ze silniční technické kontroly týkající se kontroly podle čl. 4 odst. 1 písm. c) vyhotoví orgán nebo kontrolor, který kontrolu provedl. Vzor zápisu je uveden v příloze I, v jejímž bodě 10 je uveden seznam kontrolních položek. Orgán
silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30 dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla nebo ode dne vydání dokladu o výsledku kontroly technického stavu. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou stanici technické kontroly k provedení prohlídky způsobu odstranění vážné závady. ______________________ 26)
§ 6a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 133/2011 Sb.“.
Čl. I bod 64
V § 52 odstavec 3 zní:
32000L0030
„(3) Pokud je nebezpečná závada zjištěna kontrolou technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě, použije se odstavec 1 písm. b) a c) obdobně.“.
98
Čl. 5
nebo kontrolor zaškrtne odpovídající kolonky. Zápis je předán řidiči užitkového vozidla. 2. Pokud orgán nebo kontrolor zjistí, že nedostatky v údržbě užitkového vozidla mohou ohrožovat bezpečnost natolik, že zejména v případě brzd je na místě provést další kontroly, může být užitkové vozidlo předmětem podrobnější prohlídky v nejbližší zkušebně určené členským státem podle článku 2 směrnice 96/96/ES. Pokud se v průběhu silniční technické kontroly uvedené v čl. 4 odst. 1 nebo v průběhu podrobnější prohlídky podle prvního pododstavce tohoto odstavce jednoznačně zjistí, že užitkové vozidlo závažným způsobem ohrožuje bezpečnost cestujících osob nebo jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích, může být používání takového vozidla dočasně zakázáno, dokud nebudou nebezpečné závady odstraněny. 1. Zápis ze silniční technické kontroly týkající se kontroly podle čl. 4 odst. 1 písm. c) vyhotoví orgán nebo kontrolor, který kontrolu provedl. Vzor zápisu je uveden v příloze I, v jejímž bodě 10 je uveden seznam kontrolních položek. Orgán nebo kontrolor zaškrtne odpovídající kolonky. Zápis je předán řidiči užitkového vozidla. 2. Pokud orgán nebo kontrolor zjistí, že nedostatky v údržbě užitkového vozidla mohou ohrožovat bezpečnost natolik, že zejména v případě brzd je na místě provést další kontroly, může být užitkové vozidlo předmětem podrobnější
Čl. I bod 65
Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní:
32000L0030
„§ 52a (1) Obdrží-li ministerstvo od příslušného orgánu jiného členského státu doklad o výsledku kontroly technického stavu silničního vozidla zapsaného v registru silničních vozidel, z nějž vyplývá, že u silničního vozidla byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (2) Obdrží-li ministerstvo doklad o kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26), z něhož vyplývá, že u silničního vozidla registrovaného v jiném členském státě byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento
99
Čl. 7
prohlídky v nejbližší zkušebně určené členským státem podle článku 2 směrnice 96/96/ES. Pokud se v průběhu silniční technické kontroly uvedené v čl. 4 odst. 1 nebo v průběhu podrobnější prohlídky podle prvního pododstavce tohoto odstavce jednoznačně zjistí, že užitkové vozidlo závažným způsobem ohrožuje bezpečnost cestujících osob nebo jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích, může být používání takového vozidla dočasně zakázáno, dokud nebudou nebezpečné závady odstraněny. 1. Členské státy si při provádění této směrnice poskytují vzájemnou pomoc. Zejména si navzájem sdělují podrobné názvy útvarů příslušných pro provádění kontrol a jména kontaktních osob. 2. Vážné závady na užitkovém vozidle, které je majetkem nerezidenta, zejména závady, pro něž bylo používání vozidla dočasně zakázáno, musí být sděleny příslušným orgánům členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno nebo bylo uvedeno do provozu na základě zápisu o kontrole, jehož vzor je uveden v příloze I, aniž je dotčen postih podle platných právních předpisů členského státu, ve kterém byla závada zjištěna. Aniž je dotčen článek 5, mohou příslušné orgány členského státu, v němž byla zjištěna vážná závada na užitkovém vozidle patřícím nerezidentu požádat příslušné orgány členského státu, v němž je vozidlo registrováno nebo bylo uvedeno do provozu, aby učinily vhodná opatření vůči osobě,
doklad příslušnému orgánu tohoto členského státu.“.
Čl. I bod 148 (§ 83a odst. 1 písm. a) a l))
která porušila předpisy, například aby podrobily vozidlo další technické prohlídce. Příslušné orgány, které obdrží takovou žádost, oznámí příslušným orgánům členského státu, ve kterém byly zjištěny závady na užitkovém vozidle, jaká opatření byla učiněna vůči osobě, která porušila předpisy.
§ 83a 31985R3821 Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
Čl. 19 odst. 1
Členské státy přijmou včas po konzultaci s Komisí právní a správní předpisy nezbytné pro provedení tohoto nařízení. Tyto předpisy musí mimo jiné zahrnovat organizaci, postupy a prostředky pro kontrolu dodržování tohoto nařízení, jakož i sankce v případě jeho porušení.
Čl. 46
Členské státy stanoví sankce za porušení této směrnice, a zejména zákazu, který je obsažen v
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako provozovatel vozidla vybaveného záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a) nebo jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1a) poškodí nebo pozmění údaje v tomto záznamovém zařízení, (…) l) v rozporu s § 15 uvede na trh silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla, samostatný technický celek vozidla nebo nedokončené silniční vozidlo, jejichž technická způsobilost nebyla schválena, 32007L0046
100
článku 31 nebo z něj vyplývá, a regulačních aktů uvedených v části I přílohy IV a přijmou veškerá nezbytná opatření pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi tato ustanovení do 29. dubna 2009 a veškeré jejich následné změny jí oznámí co nejdříve. Pokud jde o ES schválení typu, udělují členské státy ES schválení novým typům vozidel ode dnů uvedených v příloze XIX.
Čl. II bod 13
13. Silniční vozidla shodná se schváleným typem, 32007L0046 jehož schválení je platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a nesplňuje požadavky zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uvádět na trh a) po 29. říjnu 2014, jedná-li se o vozidla kategorie N1, N2, N3, M2, M3, O1, O2, O3 a O4 užívaná pouze pro zvláštní účely a o dokončená vozidla kategorie N2 a N3, b) po 29. říjnu 2013, jedná-li se o dokončená vozidla kategorie O1, O2, O3 a O4, c) po 29. dubnu 2013, jedná-li se o dokončená vozidla kategorie N1, a d) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jednáli se o vozidla neuvedená v písmenech a) až c).
Čl. 45 odst. 1
Čl. VI (část věty)
s výjimkou ustanovení čl. I bodu 11, pokud jde o 32011L0082 § 5 odst. 7 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 7. listopadu 2013.
Čl. 12 Členské státy uvedou v účinnost právní a správní odst. 1 předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto věta 1. směrnicí do ze dne 7. listopadu 2013.
101
Číslo předpisu ES (kód Název předpisu ES celex) 31985R3821
Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě
31999L0037
Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel.
31999L0094
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů
32000L0030
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství
32000L0053 32002L0024
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS.
32003L0037
32007L0046
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla
32008D0615
Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti
32009L0040
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/40/ES ze dne 6. května 2009 o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel
32011L0082
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu
102
32011R0183
Nařízení Komise (EU) č. 183/2011 ze dne 22. února 2011, kterým se mění přílohy IV a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) Text s významem pro EHP
103
