No title

FESTIVALOVÝ ZPRAVODAJ 52. LOUTKÁØSKÉ CHRUDIMI 2003. . . . . . . . . èíslo 2 Svátek má JAROSLAV, JAROSLAVA Vyjadøuje radost z jara.

1. èervence 2003

Pranostika na tento den: První èervenec když mokrý, bídný, d隝 potrvá ètyøi týdny.

... èí je vlastnì UNIMA ... jak to vidìla porota

... co o sobì napsaly soubory a co o souberech napsali na krajských pøehlídkách

... soutìžte o mobil a také otázku na dnešní den mùžete vhodit do papírové krabicedo 20.00 hodin ... Jiøí Vyšohlíd a Jakub Vašíèek v rubrice Osobnosti a kandrdasové ... jaký byl druhý den LCH

Lávka spojuje dva bøehy, které nemají zpravidla daleko od sebe

... anketka, krabicové SMS, vytaženo z propadla, nouzový východ a také kachna za oponou 18.00

Velký sál Divadla Karla Pippicha 17.00 20.00

Mausa Musaka (Dìtský divadelní soubor ZUŠ, Dìèín) Vìci slepièí (Spolek loutek Loutkino, Brno) Mausa Musaka (Dìtský divadelní soubor ZUŠ, Dìèín) Vìci slepièí (Spolek loutek Loutkino, Brno)

Inspirativní pøedstavení 22.00

Indiánské pohádky

(Klika, Praha)

Malá scéna Divadla Karla Pippicha 10.00 14.00

O lakomé Barce Pøed lesem, za lesem Vítr z Apalaèských hor 16.00 Pøed lesem, za lesem

(ZUŠ Chlumec n. Cidlinou) (Bateteba, Brno) (Druhák, Hradec Králové) (Bateteba, Brno)

Vítr z Apalaèských hor Pøed lesem, za lesem Vítr z Apalaèských hor

(Druhák, Hradec Králové) (Bateteba, Brno) (Druhák, Hradec Králové)

Divadlo MED 10.00 14.00 16.00 18.00

Budulínek tøetí (Strakaté divadlo, Praha) Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek, Liberec) Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek, Liberec) Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek, Liberec)

Letní scéna u Divadla Karla Pippicha 19.00

Vlasta Rédl se skupinou v poøadu "Každý den jinak"

zítøejší program na stranì 7

MOBILOVI PARICI ZAHALITE, VYKASLETE SE NA HOLKY, HOLKY NA KLUKY A SMS

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 2

CO A ÈÍ JE VLASTNÌ UNIMA

Letos byla po delší dobì neformálnì pøizvána UNIMA – pøesnìji øeèeno Èeské støedisko UNIMA – ke spolupráci na 52. Loutkáøské Chrudimi. Po dohodì s organizátory bylo jedním z úkolù, na kterém se chtìlo støedisko spo-

a o tom, co UNIMA /a nejenom pro amatéry, protože je organizací oborovou a podle statutu všech, kteøí se o loutkové divadlo zajímají – od sbìratelù po posluchaèe vysoké školy èi uèitelky mateøských škol/ vlastnì dìlá, èi co tøeba v minulém roce udìlala. Pro ty, kteøí už nechtìjí dál èíst tento èlánek jen pøipomínám, že Èeské støedisko UNIMA má pìkné a aktualizované webové stránky, které už nìkolikrát posloužily zahraniè-

Èmukaøi Turnov - Medvídek Pú

lupodílet i zajištìní mezinárodní úèasti. Tentokrát nejen zahranièních hostí, kteøí by mohli být jako pozorovatelé ozdobou festivalu, ale i zahranièních souborù, jejichž èlenové by mohli eventuelnì vést i nìkterý ze semináøù /konkrétnì šlo o semináø tradièního loutkového divadla a šlo o dva výjimeèné loutkáøe-maòáskáøe Bruna Leoneho a Jánose Pályiho/. Nebyla to vina støediska, že se jednání táhlo nìkolik týdnù a že se soubory – až na jednu výjimku – neozvaly vèas. Zamrzela mì pøátelsky mínìná výtka Dády Weissové, která se na jedné schùzi poradního orgánu ARTAMY zeptala: „Co vlastnì dìlá UNIMA pro amatéry?“ A tehdy jsem si uvìdomila, že je v tomto ohledu pøece jen tøeba pøestat stát skromnì v koutku

ním zájemcùm, a kde se tedy pøedevším tuzemští interesanti mohou doèíst jak o historii loutkáøství, historii UNIMA i o tom, co v posledních letech a mìsících v Èeské republice tato organizace dìlá. Najdou je pod www.divadlo.cz/unima. Také mezinárodní organizace má své webové stránky a o chystaném svìtovém kongresu UNIMA, který bude pøíští rok v chorvatské Rijece se mùžete doèíst na: www.unima-rijeka.hr. Hlavní akcí èeského støediska je už tøináct let Pøelet nad loutkáøským hnízdem. Oborová pøehlídka, která dává šanci profesionálním divadlùm, nezávislým skupinám a amatérským souborùm pøedvést jednou za rok v Praze /v profesionálních podmín-

kách a s mediální propagací/ to nejlepší ze své tvorby. Kromì tohoto festivalu, který je prioritní akcí Èeského støediska UNIMA spoleènì se Sdružením pro vydávání èasopisu Loutkáø, se støedisko UNIMA podílí organizováním /a èásteènì i financováním/ setkání našich a zahranièních loutkáøù na Skupovì Plzni, Mateøince a Loutkáøské Chrudimi. Zde jsou hosty UNIMA pøedevším zahranièní novináøi èi øeditelé festivalù. Èeské støedisko UNIMA spolupracovalo a spolupracuje na vydání loutkáøské encyklopedie. Pøijímá na sekretariátu støediska zahranièní hosty a poskytuje jim informace, zajišuje pro nì program, odpovídá na dotazy a požadavky kontaktù napø. na soubory, na festivaly a vyøizuje doporuèení na nejrùznìjší stáže. A ještì jedna vìc, na jejíž výsledek mùžeme být opravdu pyšní: loòské povodnì se existenènì dotkly nìkolika souborù a loutkáøských sbírek. Díky vèasné informaci, zprostøedkováním kontaktù a poskytnutím obrazové dokumentace se sešly napø. pro Øíši loutek dary od Švýcarské UNIMY, Švédské UNIMY, Anglické UNIMY, osobní dary od paní Blanky Kaplanové, pana Gustava Gysina, japonské ambasády ve výši 120.000 Kè. To všechno byla pomoc konkrétní, cílená a nepominutelná. Právo na to být èlenem této organizace má každý kdo

Èmukaøi Turnov - Medvídek Pú

souhlasí s preambulí UNIMA, která zní: UNIMA/Union Internationale de la Marionette/ je mezinárodní nevládní organizace pøidružená k UNESCO sdružující lidi z celého svìta, kteøí pøispívají k rozvoji loutkáøského umìní a staví toto umìní do služeb humánních hodnot, jako jsou mír a vzájemné porozumìní mezi národy bez ohledu na rozdílnost jejich ras, politického èi náboženského pøesvìdèení a kultury v souladu s uznáním základních práv èlovìka, tak jak jsou definována ve Všeobecné deklaraci lidských práv Spojených národù 10. prosince 1948. UNIMA se snaží dostát svým úkolùm i svému poslání. A teï jedna provokativní otázka: co dìlají její èlenové pro UNIMU? Pokud kritizují její èinnost, mají vùbec zájem podívat se na její aktivity? Mají vùbec zájem o ten tolik vyžadovaný kontakt a informace? V sekretariátu UNIMA /Praha 1. Celetná 17./ jsou k dispozici nejenom všechny bulletiny generálního sekretariátu UNIMA, na které má každý èlen UNIMA bezplatnì právo, ale i informativní brožura „Co je to UNIMA?“ Všechny loutkáøské akce a pøedevším mezinárodní festivaly – a je jich teï v Èeské republice hned nìkolik – jsou pak pøíležitostí k osobnímu setkání se zástupci zahranièních støedisek UNIMA. Máte šanci je využít. Nina Malíková /pøevzato z LOUTKÁØE è.3. 2003- mírnì kráceno/

... na malé scénì, pro veøejnost, bylo k vidìní známé pøedstavení Èmukaøù z Turnova Medvídek Pú ... jak milé pohlazení, jak pøíjemné vidìt po letech tuto „komedii“ ... melich

KUJTE DO LAVKY TELEFON JE 606 653 770 * VCERA JSTE NAM DORUCILI NASLEDUJICI

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 3

Strakaté divadlo Praha - Budulínek tøetí Pehrova úprava Ladovy pohádky naruby je kvalitní pøedlohou nabízející dramatické situace a tak není divu, že si ji Strakaté divadlo vybralo k nastudování. Inscenace pùsobí na pohled pøíjemnì, ale trochu jako retro: výtvarnì pøipomíná styl Václava Havlíka èi Vojtìcha Cinybulka z období rozkvìtu pražského ÚLD pøed ètyøiceti, padesáti lety. Je to výtvarno lyrizující a tomu pak podléhá i loutkoherecký projev, zatímco maòásek vyžaduje groteskní zacházení stejnì tak, jako pohádka naruby vyžaduje vìtší švih. V situacích, v nichž je grotesknost alespoò naznaèena (napøíklad zpívající liška s pohybujícími se stromy, èi výprask Budulínka lišèím ocasem), inscenace najednou zafunguje a je to znát i na ohlasu v hledišti. Na druhé stranì se ale nepodaøilo zrealizovat všechny dramatické situace a gagy, které jsou obsažené už v samotném textu. Aranžmá je totiž vìtšinou lineární a nevýznamotvorné a hudba ponìkud roztøíštìná. Pøitom právì hudba by mìla být funkèní - Budulínek pøece lišku rozzlobí i tím, že zpívá „odvazovaèku“. Ale ta je v podstatì stejnì pøíjemná, jako ostatní písnì a navíc také liška posléze zazpívá rychlou píseò, což je v tomto kontextu ponìkud nelogické. Stejnì nevyložený je i postoj Babièky a Dìdeèka v závìru, kdy naprosto vážnì a bez nadhledu tvrdí, že Budulínka zpátky nechtìjí ale to má být pøece jen „bouda“ na lišku. A tak podobnì. Ani situace, kdy se dirigent

rozzlobí na Budulínka není vybudovaná tak, aby nás pøesvìdèila, že se tak stalo právem. Pøes všechny pøipomínky je ale tøeba konstatovat, že je tato inscenace v dosavadní práci Strakatého divadla rozhodnì pozitivním posunem. Rám u.s. Plzeò - Smrt si øíká Pablo a Pedro Frakce souboru Rámus se pøi pøípravì inscenace nechala volnì inspirovat Marquézovou Kronikou ohlášené smrti. Vybrala si tedy téma silné, zabývající se otázkou viny. Prostøedky, které pro sdìlení tématu soubor použil (kalhotky, trenýrky, èásti obleèení) i zpùsob práce s nimi nebyl pøijat porotou jednoznaènì. Pøevažuje názor, že tyto prostøedky jsou pøíliš popisné a práce s nimi jednotvárná. Navíc vzhledem k støídmosti slovních sdìlení se obèas, pøedevším v poèátku, v pøíbìhu divák trošku ztrácí a chvíli trvá, než se zorientuje, kdo je kdo a jaký znak mu pøísluší. V èem se ale porota shodla, je jakási ležérnost projevu, kdy herci zøejmì pøíliš spoléhají na sílu svých osobností a zajímavost tématu, kdy rezignují na hereckou práci. A ponìkud bezradnì pak pùsobí až pøílišné shazování pøíbìhu, který nám prezentují. Jen obtížnì tak mùže dojít ke katarzi. Na pøedstavení, které zhlédla porota, se diváci i v samotném závìru smáli. A to by, pokud by opravdu ke katarzi došlo, urèitì nemìli. Vzhledem k tomu, že divadlo je vyprávìní pøíbìhu, nevyhnula se porota srovnání s Marquezovou pøedlohou. Zatímco v knize je jasná gradace tématu, kdy všichni vìdí

o chystaném zabití, ale nikdo to tomu dotyènému neøekne a je jasná vina všech a úèast na obìti, která „oèišuje“, v inscenaci plzeòského souboru to až tak jednoznaèné není - nejen vzhledem k závìru oproti pùvodní pøedloze, ale pøedevším chybí ona gradace. A vzhledem k výše zmínìnému nadhledu a odstupu, kdy i závìreèná vìta („Nìco jsem øíci musela, jinak by zabili mì“) je pronesena oznamovacím zpùsobem, ne všichni si uvìdomíme, že šlo o lásku, smrt a tím opravdu o život. I pøes uvedené problémy je nespornì chvályhodné, že se Rám u.s. pokusil o jevištní ztvárnìní tak závažného tématu a že si své divadelní cestièky hledá. Opál Opava - Kocourkovské povídaèky Problémy opavské inscenace Kocourkovských povídaèek se odvíjejí už od samotné dramaturgie. Žertovné pøíbìhy o lidské hlouposti jsou jistì lákavé, ale úprava režisérky Miroslavy Halámkové si tak docela neporadila se zpracováním pøedlohy - situace jednotlivých pøíbìhù jsou více popisné než dramatické a tak se bavíme ménì, než bychom urèitì mìli. Nejlépe fungují jednotlivé gagy založené na doslovnosti (viz oèi na

švarném šohajovi èi starosta takový a „makový“). Ale to je na maòáskárnu, která vyžaduje grotesknost a akènost, trochu málo. I když náznak grotesknosti a akènosti v prvním pøíbìhu byl, ale pak se vytratil. Loutky jsou pøitom výtvarnì pøíjemné, ale v samotném provedení pøíbìhù a herecké charakteristice postav až na výjimky ponìkud splývají. Za nedùslednost lze považovat i skuteènost, že zprvu byly jednotlivé pøíbìhy vždy uvedeny, ale k pøíbìhu o provazu pøešel soubor rovnou od pøíbìhu pøedchozího, což bylo ponìkud matoucí. Retardující jsou vìtšinou písnièky, protože neposouvají dìj, ale v podstatì rekapitulují, co se už stalo. Navíc je hudba velmi rùznorodá, aniž by tato rùznorodost byla funkèní - slyšíme Pata a Mata, Rùžového pantera, Chaèaturjana, kankán... Podobnì nestejnorodé jsou i výtvarné prostøedky. Ale pokud by inscenace jako groteskní maòáskárna fungovala, pak by tato rùznorodost s nejvìtší pravdìpodobností nevadila. Takhle si porota vzhledem k této rùznorodosti použitých výrazových prostøedkù kladla mimo jiné otázku, jak starému divákovi je inscenace opavského souboru urèena, v které dobì se pøíbìhy odehrávají a co je to vlastnì za partu lidí, kteøí je vyprávìjí. To všechno i pøesto, že radost opavských ze hry je nesporná. ex

RÁM U.S. - Smrt si øíká Pablo a Pedro

ZPRAVY: * RAM U.S.-PADLI MI DO NOTY,JAKO NIC JINYHO!!! MYSLIM, ZE TO BUDU JES-

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 4

DdDd, Dìèín Jak èasto vᚠsoubor hraje? Hrajeme pøíležitostnì a rádi!!! Jak dlouho vᚠsoubor existuje? Soubor vznikl na sklonku minulého tisíciletí, kdy nejmladšímu z nás byli tøi roky!!! Jak èasto zkoušíte? Každý pátek, a to neradi!!! Kolik inscenací roènì uvádíte? (soubor odpovìï neuvedl) Nìkteøí z nás hrají na LCH poètvrté, nìkteøí potøetí, nìkteøí podruhé a nìkteøí dokonce poprvé!!!

Bateteba, Brno

Jak èasto vᚠsoubor hraje? Jak to jen jde 2 – 3x roènì Jak dlouho vᚠsoubor existuje? 4 roky Jak èasto zkoušíte? Jak to jen jde 2-3x roènì Kolik inscenací roènì uvádíte? 0,5

Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Texty inscenací si nevybíráme, jsou nám šikovnì podstrèeny!!! Kdo je vaším divadelním vzorem? Naše krevní skupina je DNO!!! Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Jsme oznaèováni jako dìtský divadelní soubor Základní umìlecké školy v Dìèínì, pøestože mnozí z nás už dìtmi nejsou!!! Prohlašujeme, že nejsme loutkáøský soubor a loutky používáme jen proto, abychom mohli jet na Chrudim!!! Za DdDd Jana Štrbová

Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Píšeme si je sami Kdo je vaším divadelním vzorem? Svìdomí. Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Uvidíte.

Klika Praha Jak èasto hrajete? Nìkdy za pùl roku tøeba jednou, ale kolem Vánoc až 20 pøedstavení. Jak dlouho vᚠsoubor existuje? No bez jednoho roku skoro dvacet let. Jak èasto zkoušíte? Jedenkrát týdnì a nìkdy soustøedìní, když nám teèe do bot. Kolik inscenací roènì uvádíte? Poslední dobou zkoušíme nastudovat jednu inscenaci roènì,ale nacvièit to trvá nìkdy déle. Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Máme dobrého dramaturga a ten vybírá, co by souboru sedlo,vìtšinou je to pro dospìlé... Kdo je vaším divadelním vzorem? Vzory moc nemáme, bojíme se, že bychom opisovali. Co na vᚠsoubor ještì prozradíte?

Divadlo Klika vzniklo nenápadným kontaktováním èlenù z rùzných souborù. První spojení bylo v roce 1984, vznikla inscenace Jenovéfy. Mezitím vykrystalizovala jedna individuálka - Pecko. Potom jsme páchali rùzné pokusy: experimentální poezii,Vinetua,baladu, staropražské písnièky, medvídka Pù, Gilgameše – všechno jsme nakonec dali k ledu. Buï se nám to nevedlo, nebo už to mezitím nìkdo udìlal, nebo to neprošlo. Inscenace hotové: Koledy mydlíme dodnes, Carmen, Doupì latináøù – poezie I.Wernische, Indiánské pohádky. Všechna ta pøedstavení jste mohli vidìt na Chrudimi. No a s novou partièkou (což je takový slepenec Klikapimprdlekováèek) se chceme pustit do Krvavé svatby.Touto cestou bychom chtìli podìkovat všem, kteøí nám pomohli a radou, pøátelstvím èi sympatiemi. Dík Klika. Jirka Morávek P.S.Více na www.klika.aldor.cz

Na letní shledanou TomᚠMachek

Druhák, Hradec Králové Jak èasto vᚠsoubor hraje? V prùmìru 1x mìsíènì. Jak dlouho vᚠsoubor existuje? Dva roky. Jak èasto zkoušíte? 1x týdnì Kolik inscenací roènì uvádíte? Jednu. Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Podle nálady.

Kdo je vaším divadelním vzorem? Phill Coe. Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Pøíští rok mì opustí a pøejdou ke kolegyni Jolanì Branyové a tak se mi bude stejskat. Za soubor Druhák, Polehòa sepsal

Karel Vostárek – absolvent scénografie loutkáøské katedry DAMU , v souèasnosti pedagog DAMU Blanka Luòáková – Josephová – absolventka DAMU, loutkohereèka, dlouholetá èlenka divadla Alfa v Plzni Karel Makonj – absolvent loutkáøské katedry DAMU, zakladatel VEDENÉHO divadla, nìkdejší øeditel divadla Minor Praha, v souèasnosti pedagog DAMU Petr Mohr – øeditel svitavského kulturního støediska, èlen divadla C Svitavy Hana Galetková – dramaturgynì Divadla loutek Ostrava Alena Exnarová – øeditelka Muzea loutkáøských kultur v Chrudimi

TE DLOUHO ROZDEJCHAWAT,BUH WI,JESTLI VUBEC NEKDY!, TARANTINO BY MOCH

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 5

28. Festival pražských amatérských loutkáøù Loutkáøský spolek PØED BRANOU z Rakovníka ku prospìchu vìci proškrtal hru J. Jaroše Beránci a ospalý èert. Pøidal trochu naivní úvod uklízeèky a muzikanta, jakoby pøekvapených, že vidí diváky. Obratem se ale pøemìnili ve vypravìèku a zpìváka s kytarou, kteøí celý pøíbìh provázeli slovem a písnièka-

Regionální loutkáøská pøehlídka Dìèín

mi. Beránci byli loutky nekrytì vedené, èert Bulibán herec, umìøenì hrozivý. Scénické øešení jednoduché, s plynulou promìnou v jeskyni. Pøíjemné pøedstavení, hezky mluvené i zpívané. Jen beránkùv zlý sen, provedený stínohrou v mìsíèním kotouèi, byl pøíliš malý a tudíž neèitelný. Ocenìna hudba (J. Janota) a scénografie. P.Suková

Opal Opava - Kocourkovské povídaèky

Mausaka Musaka – v úpravì Jany Štrbové divadelní soubor ZUŠ Dìèín. Podle L. M. Paøízka z knihy Prales kouzelných snù. Pomocí masek, bubnù, chøestítek, tancù, jednoduchých kostýmù a jednoduché scény se ocitáme v horké Africe. Jednoduché, pøesné akce

podpoøené zvukem. Dìcka hrála se zaujetím. Jakub Štrba, který se pøímo dìní na jevišti nezúèastnil („jen bubnoval“), byl pro své zapálení touto èinností porotou ocenìn právì za bubnování. Porota doporuèila toto pøedstavení na LCH. J.Ipser

XXXVII. Tøebíèské loutkáøské jaro Spolek loutek Loutkino pøi Soukromé MŠ a ZŠ Brno – Rozmarýnova ul. Alois Mikulka a František Nepil: Vìci slepièí Porota ocenila vtipné dramaturgické spojení textù dvou autorù v jeden celek. Scénografie nápaditì øeší jevištní prostor pomocí èerných paravanù s prostøihy.

Výrazné loutky jsou šité, vedené zdola, mají (tak jako celé pøedstavení) v sobì nadsázku a humor. Skupina 18 dìtí mladšího školního vìku hraje svižnì, bezprostøednì, rytmizovanì (tomu pomáhá živý hudební doprovod) a pøesnì. Dìti ví, o èem mluví a sdìlují pointy. Za porotu Jaroslav Dejl

Regionální loutkáøská pøehlídka v Jeslièkách Hradec Králové

Regionální loutkáøská pøehlídka pro Liberecký kraj a Èeský ráj XIII. Turnovský drahokam V pøedstavení loutkáøského souboru Spojáèek Liberec, Princ Nekòuba od Karla Èavojského, jsme byli možná svìdky zrodu nové generace nadìjných loutkáøù. Malé marionety pøedešlého souboru vystøídaly tentokrát marionety dvakrát vìtší a s nimi i sympatická snaha o poctivé odkryté vodìní. Dìtský soubor Spojáèek hraje tentokrát se svými vedoucími, èímž je divák svìdkem faktu, že nejlépe se uèí pøí-

kladem. Spojení tradièního vodìní s témìø avantgardní scénografií, tøi ostøe barevné desky, pùsobilo stejnì jako snaha dìtí zvládnout tìžké øemeslo, ale pøitom i sám sebe trochu pobavit, velmi pøíjemnì a ozdravnì. Možná to bylo proto, že pøedloha lehce paroduje známé pohádkové principy. I když na mì inscenace místy pùsobila jako slepenec, aktéøi obecenstvo pobavili, tøebaže parodie je úkolem témìø z nejt잚ích. M. Drábek

ZUŠ Na Støezinì, soubor Druhák nastudoval Vítr z Apalaèských hor Phila Coea. V jednoduše stylizované výpravì a s nádhernými loutkami, jejichž výtvarný rukopis nezapøe Polehòovu

invenci, se pøed námi zaèal odehrávat pøíbìh z Divokého západu, ovšem prostøedky dùvìrnì pøipomínajícími tradièní èeské marionetové divadlo ve zjednodušené a trochu laskavì parodizované podobì. A. Exnarová

Medvídek Pú – Èmukaøi Dìtský klub – po pøedstavení si všichni sedli do trávy a nad svaèinkou se rozpovídali -já to znám z knížky, - já z kazety, tam je to hezèí, - mnì se líbil Ijáèek a to prase, - no ty byli legraèní, - ale v knížce Ijáèek ocas neztratí, - ztratí, - na kazetì ho taky neztratí, v mojí knížce ho neztratí, - mnì se nejvíc líbili ty písnièky, - dobrý bylo, jak to ten pán držel a ono se to toèilo a on nièím netoèil, - bylo to dojemné, velmi dojemné

ZAWIDET:-) WONDRA * PISKANDENDULA-STALI JSME A HORKO BYLO, STEJNE SE MI TO

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 6

Dnešní otázka: Tato postava loutkového divadla patøí:

...aneb soutìžní otázka na úterý

Správnou odpovìï na vpravo uvedenou otázku vhoïte do schránky, která je ve foyeru Divadla K. Pippicha nebo doneste do redakce do 20.00 hodin. Ze správných odpovìdí každý den vylosujeme tøi šastlivce, kteøí vyhrají trièko. Vèerejší správná odpovìï: 2. Petruška Dnes vyhrávají: Pavlína Horvátová (11let, Modrá u Uherského Hradištì), Gabriela Göttelová (11 let, Èernošice u Prahy), Václav Chumchal (11 let, Valašské Meziøíèí). - ceny jsou v redakci.

Kašpárkova hra o mobilní telefon

Pravidla: V èísle 1 až 5 zpravodaje 52. Loutkáøské Chrudimi Lávka bude zveøejnìno po pìti soutìžních otázkách. Písmeno, pod kterým budete pøedpokládát správnou odpovìï zapíšete do vašeho soutìžního kupónu. Ten bude zveøejnìn ve ètvrteèním vydání Lávky. Zcela vyplnìné kupóny musíte pak dopravit do redakce Lávky v pátek do 20.00 hodin. Na kupónu musí být èitelnì vyplnìna písmena správných odpovìdí u všech 25 otázek. Pokud nebudete mít nìkteré z vydání Lávky, je možné v redakci Lávky získat všechny již vyšlé otázky. Z tìch kupónù, které budou mít nejvíce správnì vyplnìných odpovìdí, bude vylosován vítìz hlavní ceny. Hlavní cenou je: pøedplatné èasopisu Loutkáø 2004 a mobilní telefon s aktivovanou Go sadou. Urèení výherce: Vylosování vítìze probìhne pøi slavnostním vyhlášení výsledkù 52. Loutkáøské Chrudimi v sobotu 5. èervence 2003.

1. TRADIÈNÍMU DIVADLU ITALSKÉMU 2. LOUTKOVÉMU DIVADLU NÌMECKÉMU 3. LOUTKOVÉMU DIVADLU ANGLICKÉMU

Druhá sada soutìžních otázek: 6) Karel Pippich se narodil ve Zlonicích a zemøel v roce 1921 v Chrudimi. V Chrudimi založil spolek pro zbudování nového mìstského divadla. Jeho otevøení se však nedoèkal. Víte, kdy bylo divadlo K. Pippicha otevøeno? a) 1931 b) 1935 c) 1934 7) Jiøí Trnka je autorem knihy: a) Ohrada b) Zahrada c) Pøehrada 8) Významným amatérským loutkáøem s pøíjmením Èech byl: a) Svatopluk Èech b) Praotec Èech c) Ing. František Èech 9) Soubor „Èmukaøi“ vystoupil na Loutkáøské Chrudimi do roku 2000 celkem: a) 10x b) 15x c) 5x 10) Nejúspìšnìjší hra Dr. Jana Malíka se jmenuje: a) Míèek Klíèek b) Míèek Flíèek c) Strýèek Flíèek

LIBILO.ZVLAST NA HOUSLE PRODUKCE,PREDVEDU TO V HUDEBCE.DADULA * PADAJI-

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 7

LOUTKY A LOUTKÁØI ZE SLOVNÍKU Pokud si zadáte do fulltextového vyhledávání encyklopedie Diderot heslo „loutk…“, nabídne vám slovník 216 položek, mezi nimiž najdeme nejen mnohé porotce a lektory letošní pøehlídky, ale k velkému pøekvapení také TAJENKA, protože slovník o nìm praví, že byl „loutkou v rukách komunistického režimu…“

VODOROVNÌ: A/ zvìtšovací sklo; autor Krteèka (Zdenìk) B/ TAJENKA C/ vzdìlávej; cíl automobilové soutìže z Evropy do Afriky (obr.); zájmeno 2. osoby mn. è. D/ aktivní úkon; TAJENKA E/ malá psovitá šelma; volání na krále, otce Goneril, Regan a Cordelie F/ druh opice; léta G/ TAJENKA; zkr. orgánu bývalé Komunistické strany H/ multimediální bedna I/ zn. Aktinia; polsky dítì SVISLE: 1/ pøedchùdce hudebního CD; Universitní èasopis pedagogický; odveta 2/ zjisti, vymez; živoèich pijící mateøské mléko 3/ laskominka, kvùli které pøišel Jeníèek málem o život; angl. starý 4/ pìnišník (rododendron); èesky nìmecké „ohne“ 5/ brnìnskému výtvarníkovi a spisovateli (èasto hranému i loutkami, napø. O pokažené válce) 6/ Bìloveská kyselka; nìm. „on, ona“ 7/ sotva; iniciály loutkáøského autora a øeditele (Naivní divadlo Liberec); internetová doména 1. øádu (Èeská republika) pozpátku 8/ název zn, dusíku; živoèišný i poèítaèový škùdce; jednotka chùze 9/ pysky; angl. klíè; pøedložka spojená s dáváním Pomùcka: AZALKA, MAKAK

Loutka – pùvodnì oznaèení pro figurku znázoròující lidskou nebo zvíøecí postavu a urèenou k jiným než sochaøsky statickým úèelùm. Loutka divadelní – hmotný jevištní symbol pøedstavující dramatickou postavu a ovládanou pøímo nebo nepøímo loutkáøem

Pøíruèní slovník nauèný, II. díl, Nakladatelství ÈSAV Praha 1963

16.00

Velký sál Divadla Karla Pippicha 17.00 20.00

Kam se podìly koèíèí jazýèky Kam se podìly koèíèí jazýèky

18.00 (Èmukaøi Turnov) (Èmukaøi Turnov)

Malá scéna Divadla Karla Pippicha 10.00 16.00 18.00

Pøed lesem, za lesem Vítr z Apalaèských hor Gomez + Anatomie Nezbedná kùzlátka Dokud nás èápi nerozdìlí Gomez + Anatomie Nezbedná kùzlátka Dokud nás èápi nerozdìlí

Divadlo MED 10.00 14.00

(Bateteba Brno) (Druhák, Hradec Králové) (DNO, Hradec Králové) (Dospìlá embrya, HK) (Tak co?, Clumec n. Cidlinou) (DNO, Hradec Králové) (Dospìlá embrya, HK) (Tak co?, Clumec n. Cidlinou)

Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek Liberec) Na stropì (Záchvat, Hradec Králové)

Rámy + VernisហNa stropì Rámy + VernisហNa stropì Rámy + Vernisáž

(Kald DAMU, Praha) (Záchvat, Hradec Králové) (Kald DAMU, Praha) (Záchvat, Hradec Králové) (Kald DAMU, Praha)

Letní scéna u Divadla Karla Pippicha 19.00

Hradišan s Jiøím Pavlicou

Restaurace Modrá Hvìzda 21.00

Loutkáøský bál - hraje skupina Onkel Fester

Slyšíme-li nebo èteme-li slovo loutka, jistì se nebudeme shánìt po nauèném slovníku. Je to pøece jen pojem podle našeho pøesvìdèení natolik bìžný a jasný, že nepotøebuje vysvìtlení. Ostatnì èeština – ve srovnání s nejedním cizím jazykem – má tu výhodu, že významovì rozlišuje slovo loutka od výrazu panenka. Do rozpakù se dostáváme teprve ve chvíli, kdy pro pojem loutka hledáme výstižnou definici – a s touto nesnází se potýkaly a potýkají i redakce docela nových pøíruèek a encyklopedií.

Jan Malík: Jevištní svìt loutek (1978)

CI RACHEJTLE MI PROPALILA DISPLEJ, JSEM BEZ SPOJENI, LOJZA * JE NAM HROZNY

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 8

Jiøí Vyšohlíd

Herec divadla Drak, muzikant, pedagog. Co pro tebe znamená loutkové divadlo? To je velmi jednoduché, vzhledem k tomu, že dìlám celý život loutkové divadlo. Chtìl jsem to dìlat, protože se mi to líbilo. Já jsem loutkové divadlo dìlal už za hodnì mlada. Jsem asi jeden z mála, kteøí šli na loutkaøinu s cílem dìlat opravdu loutky, já jsem vlastnì chtìl být schovaný za tím paravánem. Já se stydím a èinohru jsem nechtìl vùbec dìlat. Ale pak pøišel nový systém loutkového divadla, který zaèal herce poodkrývat. To mi vadí, musel jsem si na to pracnì zvykat a do dneška jsem si prakticky nezvykl. Kým jsi byl divadelnì odkojen? Já jsem byl odkojen Hanou Budínskou, kterou asi starší generace dost znají. Bylo to v pionýrském domì Julia Fuèíka v Praze. Štìpán Filcík tam nastupoval jako malej chlapeèek,

když jsem odcházel. A Hana Budínská byla úžasná, byla spíš výtvarnì zamìøená. Ale já jsem si dìlal i svá sólová loutková divadýlka – jako navíc. Pøijelo tøeba obrovský stínový divadlo z Pekingu a mnì se to tak strašnì líbilo, že jsem si hned udìlal takový malý domeèek se stínohrou a ohromnì mì zajímaly všechny ty technické fígle se svícením a výrobou loutek. Zaèal jsem si vyrábìt støihy a šil jsem si loutky ze starých teplákù. A doma to vìdìli a zneužívali mì, když k tátovi jezdili na návštìvu rùzní cizinci a kamarádi, vždycky pøišel, abych mu udìlal nìjakou loutku a pak je rozdával jako dárky. Teï, na starý kolena, mi loutkové divadlo pøijde jako strašnì široký pojem, spíš jako divadlo, které moc nehovoøí a kde se nìco dìje pøes loutky a pøedmìty a že je aktuální pro dnešek svou stylizací. Ale štve mì, že je tak strašnì zavalený tìmi technickými prostøedky. Já vím, že to slouží, ale je to vnìjší. Pozoruji ale na lidech

jak s nejvìtším úžasem berou takové ty nejprimitivnìjší chyty, kdy se loutka podívá správnì nebo se udìlá jen pink s hadøíkem. Takový ty nejjednodušší kraviny, co se udìlají pøesnì. To je to správné kouzlo a mùže to fungovat i v kontextu moderní scénografie, protože to má

Jakub Vašíèek Smrt si øíká Pablo a Pedro – RÁM U.S. Odpovídali Majda, Jitka, Petr a Kaèka ( 16 let ) - mnì se moc líbil ten nápad, ale pøišlo mi, že kdybychom spoèítali ty pøestavby, tak by možná byly delší než samotný divadlo, pøišlo mi, že tam bylo hodnì èerných míst, pøišlo mi, že to bylo takový nesouvislý a že jim ta linka padala, ale ta hudba byla výborná, prádlo taky, a diáèky byly moc zábavný.

Budulínek tøetí – Strakaté divadlo Praha Odpovídali Ondra, Klára, Renata, Matìj, Tomᚠ( 15 – 18 let ) - já jsem mìl pocit, že jsem zase nìkde na základce, na prvním stupni, ale nebylo to nepøíjemný, - je to asi pro moc malý dìti, - já jsem z toho nadšenej, - a bìží liška k Táboru je v této úpravì super a mìla by se povinnì vyuèovat na školách, - ale je to takový kýèovitý, i když hezky vodìj loutky

Soubor: RÁM U.S. Co pro tebe znamená loutkové divadlo? - Je pro mì nìjaká forma. Mám ho moc rád, protože je to nìjaké uskuteèòování nìèeho se v jednu chvíli a není to na furt, to se mi na tom líbí a zároveò je to strašnì nevdìèný. Loutkový divadlo se mi líbí proto, že se mùže uchopit. Já èinohøe nerozumím a nevím, v èem je invenèní, ale loutky mnì nabízejí možnost se nìjak vyjadøovat k nìjakému tématu, které chci uchopit a mùžu ho pøes loutky posunout dál. Já tu možnost v èinohøe ne-

mnohem vìtší sílu než všechny technické ambaláže. A pøes všechnu tu technickou dokonalost filmu a televize je krásné, že v lidech ještì poøád zùstává nìco lidského. Jaké mᚠdivadelní pokušení? Tak chtìl bych ještì nìco udìlat, ale prozrazovat tituly nebudu. redakce

vidím, ale nìkteøí to i v tý èinohøe umìj. Pro mì je hodnì dùležitá metafora a ta je pro mì prùchozí jen pøes loutky. Inscenace Smrt si øíká Pablo a Pedro je tvùj režijní debut? – To se tak nedá øíct, my jsme takový spolek, který se vytvoøil vedle Rámusu, jako paralelka. Udìlali jsme to s Vojtou (Müllerem), pozvali jsme svoje kámoše, úplnì normální lidi, kteøí nikdy nic v divadle nedìlali, a udìlali jsme to jako takovou legraci a pak jsme se sem dostali. A jednou jsme se opili a øekli si, že na Vojtu se napíše scénografie a na mì režie. Ale vymyšlený jsme to mìli dva roky, jenže v Rámusu jsou samý holky a my nemìli s kým to hrát. Kým si byl divadelnì odkojen? – No asi doma. Tomu se jeden neubrání, když žije u Vašíèkù. A pak mì tahali od ètyø na všechny pøehlídky, protože nevìdìli, co se mnou a tak jsem tam sedìl a byl jsem strašnì chytrej a ptal jsem se, proè tam je ten kafemlejnek, když na nìj nikdo nehraje. A to mi zùstalo.

VEDRO A SCENA V MEDU JE SPISE SAUNA, EVA * JA CHCI TROCHU DESTE, NEJLEPE ZIT-

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 9

DRUHÝ PARNÝ DEN 52. LOUTKÁØSKÉ CHRUDIMI I v poøadí druhé pøedstavení letošní LCH patøilo rovnìž k pamìtnickým. ÈMUKAØI nastudovali Milneho „Medvídka Pú“ v roce 1993 a hned s touto inscenací slavili mimoøádné úspìchy. Kdysi naši kultovní dìtskou knížku, stejnì tak oblíbenou u pøedcházejících generací, si dál pøedávají generace vnukù a pravnuèek. A tìší se i zvláštnímu posunu, když na její osnovì v posledním desetiletí exhibují filozofové a sociologové, kteøí odkrývají vztahy a analyticky rozebírají okøídlené citáty a èiny hrdinù této knížky. Nezapomínejme; chceme-li tímto dílem profitovat na vlastní pùdì, že jde skuteènì o klasické dílo. Nikoliv nedotknutelné, ale na které mají právo pøedevším dìti. A plzeñský soubor RÁM U.S. se také nechal inspirovat velkým dílem svìtové literatury, jihoamerièanem Márquezem a jeho nejslavnìjší „Kronikou ohlášené smrti“. Listovali tímto tlustospisem zprvu rozpaèitì , pozdìji energicky a po svém, jak sami øíkají „velmi volnì“. Je dobøe, že..../abych navázal na vtípek závìreèných titulku/... se do divadelní tvorby pustili, že hledají, že se jevištní tvorbou baví, ale pokud jde o Márqueze, radìji zùstanu

ještì nìjaký èas u konvenèní èetby pùvodního díla. Druhou èást dnešního pøehlídkového bìhu reprezentovaly dva soubory, které se hrdì hlásí k divadlu vyznávajícího loutku jako hlavní vyjadøovací prostøedek, navíc loutku prstového typu, tedy maòáska. I ti tak zvaní „tradicionalisté“ èasto ztrácí kontinuitu s divadlem tohoto typu. Ideální spojnicí moderní hry s maòáskem je, a chceme èi nechceme, pouová rakvièkárna, francouzské maòáskové komedie tak jak nám je kdysi znamenitì pøekládal Václav Sojka. Je to gejzír hbitých gegù, dynamika po-

STRAKATÉMU DIVADLU se ve høe s maòásky daøilo mnohem lépe. Dokázaly využít tuto loutku v pùvabných akcích. Zamrzel jen, že celkový inscenaèní rámec, zvláštì hudebním projevem, pøipomínal dávná léta, kdy nás uchvacoval taneèní styltwist. V podveèer se program pøesunul na námìstí Josefa Ressela a tak loutkáøi pøilákali, jinak ospalou pondìlní Chrudim k spontánní veselici s pódiovým vystoupením souboru PODIV BRNO, který dìtem sehrál pohádku o tøíhlavém drakovi, o Honzovi a povidlových buchtách. Prostøídala je Mahulena DA-

cha, kde mìli již ohòostrùjci, mistøi pyrotechniky, nachystaný parádní ohòostroj. Ale nejprve byly projevy hejtmana, starosty mìsta, pøedání klíèù mìsta do rukou Štìpána Filcíka, jinak zastupujícího dav hostujících loutkáøù. Tolikrát uskuteèòované inspirativní pøedstavení DRAKU uzavíralo naèatou noc inscenací „Èernošské pohádky“. Kdo ví, kdy byl všemu konec. Okna redakce Lávky záøí do ranního rozbøesku. JS

hybu, a slovo tvoøí jen nepodstatnou èást zaostávající za tím, co se na jevišti dìje. Jenom tak se mohla stát Smoèkova komedie „Burke....“, hraná kdysi v Èinoherním klubu Bolkem Polívkou, na maòáskové scénì v režii Pavla Vašíèka a ve výpravì Pavla Kalfuse, naprosto nedostižnou transkripcí. Bojím se, že Krátkého „Kocourkovské povídaèky“ jsou až pøíliš epickým, anekdotickým tvarem, než aby pasovaly na tìlo mrštných, na akci se doslova tøesoucích maòáskù. A tak v pøípadì OPALU šlo spíše o dotažené pøedscénové kuplety než o hru s maòáskem.

MÚZY Praha s parádním èínským drakem a neúnavným bubeníkem a o nìco pozdìji na druhé pódium naskoèily velezkušené dámy z budìjovického Divadla DELL´ARTE s pohádkou O zasloužilém vrabci. Co na tom, že opodál bušila omladina jako bednáøi pøi kompletování lampiónu pro závìreèný prùvod. Nešlo ani tak o velký kulturní zážitek, aniž bych chtìl snižovat vystoupení souborù, ale o jistou pospolitost, kterou mají loutkáøi ze všech koutù Èech, Moravy a Slezska vytvoøit s Chrudimskými na dobu šesti následujících dní. A dav se pøelil na prostranství pøed divadlem Karla Pippi-

Kocourkovské povídaèky – Opal Opava tøi kluci kolem osmi let – bylo to legraèní, - nejvíc se mi líbil bednáø, toho jsem ještì neznal, - mnì zas ten s puškou, jak støílel na ten provaz, - to nebyl provaz, ale pøíšera, byl to provaz s bambulí, mnì se líbilo jak tam pili pivo, - taky bylo srandovní, jak ten panáèek klepal hlavou o dveøe, - ten pán zpíval jak Maxa, toho mám rád, - já ne! A jejich babièka k tomu dodala – oni by toho øekli víc, ale je jim vedro. Oni to pøedstavení dostali ode mì a od dìdy za vysvìdèení a mì Kocourkov osvìžil.

RA JESTE .-)))) * VOD TOHO BUBENIKA RAM U.S. MI ZALEHLO PRAVY UCHO. NIC NESLY-

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 10

Ahóóój! Nazdááár! Rád tì vidím! Já tebe taky! Jak se máš?... Tak jsme zase všichni tady. Dlouho jsme èekali, dlouho jsme se tìšili...a doèkali jsme se. Jsme spolu a týden se

První den je nejkrásnìjší, hustá tma ten den zakonèí. Ostatním lidem se zdá, že je normální, mnì se zdá ta noc krásná, je tak neobyèejná. Každý den je krásný, ale prv-

budeme potkávat, zdravit a usmívat a tvoøit a pít a... koukat se a divit se a chválit se a tleskat. Budeme nevyspalí, žízniví, zpocení, unavení...ale šastní! Tak a žije léto, poprvé! A žijí panáci na drátì, na niti, na ruce, na stole i pod stolem, podruhé a potøetí a posté! A žije Chrudim po padesáté druhé!

ní a poslední den je nejúžasnìjší. Nevím proè je první a poslední den nejkrásnìjší, ale pøipadá mi to jako moje první narozeniny, jako moje první vánoce, nebo kdybych nìco vyhrála. Pøipadám si na Chrudimi jako doma, protože jsem mezi kamarády a známými.

Eliška Mládová

Jarka H.

Instantní polévka Instantní polévka + smažená houska v zubech nám chroustá. Obsah sáèku vsypte do hrneèku, vzpomeòte na svoji galáneèku, pøidejte ètvrt litru vody vroucí a budete šastní jako brouci.

Otázka: Co pro tebe znamená loutkové divadlo? Lektorky Dìtského klubu – studentky ZÈU Plzeò Katka: Já jsem nikdy divadlo nehrála, jen drobný vìci s Romanem (Èerníkem) na univerzitì v Plzni. Moje první setkání s loutkou bylo až na univerzitì s Danou Jandovou, bylo to skvìlý a bavilo mì to ze všeho nejvíc. Hanka: Já jsem chodila do dramaáku k Irenì Konývkové a jezdila jsem na spoustu pøehlídek, ale tady jsem poprvé. S loutkami jsem se setkala až na semináøi s Danuškou. A pøíští rok máme dìlat divadelní projekt s Romanem. Pavla: Pro mì je to nový svìt, který teprve zaèínám objevovat. Já jsem divadlo

Václav Chumchal 11 let

nedìlala nikdy, já jsem tancovala, no dìlali jsme takový pohybový divadlo. Ale mluvený – to ne! Tìším se na inspiraci. Mirka Vydrová – lektorka semináøe A Maòas nebo marioneta? Pøíležitost k tvoøení a hezkej svìt. Pavel Nìmeèek – lektor semináøe B Pøedmìt jako loutka Loutkové divadlo pro mì znamená svìt, svìt v miniaturizované pozitivní podobì. Také je to radost. Svìt rovná se radost. Loutka rovná se radost. Svìt rovná se radost s loutkou. Ivana Nìmeèková – lektorka semináøe B Pøedmìt jako loutka Šanci mít se za co schovat!

JIØÍ KARÁSEK ZE LVOVIC O LOUTKÁCH Herec je surogát /náhražka/ za loutku. Loutka byla døíve než herec. Jest pùvodní. A proto je víc než herec. Úpadek divadla poèal se tehdy, kdy byla odložena loutka a odkázána putujícím kramáøùm. Kolik nedostatkù, kolik všednosti herec pøináší ze svého života na jevištì! Loutka je líbezná a pùvabná: herec se jen pachtí za líbivostí. básník , spisovatel a dramatik 1907

...podstatu herce netvoøí fakt, že je to èlovìk, který mluví a pohybuje se na scénì - herectví záleží v tom, že èlovìk na jevišti nìkoho pøedstavuje, že znaèí hereckou postavu. Pøitom nezáleží na tom, že je to èlovìk. Mohl by to být docela dobøe i kus døeva. Bude-li se døevo hýbat a bude-li k jeho pohybùm nìkdo mluvit, lze tím kouskem døeva pøedstavovat postavu, mùže být døevo hercem Jindøich Honzl,režisér ND v Praze 1940

Realita loutky vyvstává tehdy, když smí zùstat loutkou a je osvobozena od panoptikálnosti a mystického pøání udìlat z ní èlovìka. Tajemství loutky spoèívá v tom, že se naprosto pøiznaná loutka mìní pøed zraky divákù v herce neomezených možností. Sergej Obrazcov svìtovì proslulý ruský loutkáø „Herec s loutkou“ 1938

Že se hranice mezi druhy divadla stírají – to ví dnes už každé malé dítì. Jsou z toho leckdy nemalé potíže, starosti i zbyteèné problémy, když se chtìjí za každou cenu ty dávno rozorané meze znovu definitivnì nemìnnì stanovit a vymìøit. Èeské profesionální i amatérské loutkáøství toho v tomto smìru prožilo víc než dost a samo udìlalo pro to bourání hranic velmi mnoho… Jsou profesionální i amatérské soubory, bez nichž budoucí historik a už vùbec ne teoretik nedokáže postihnout základní proudy, kterými se ubíralo èeské divadlo v sedmdesátých a osmdesátých letech. Leè pozor: tento vstup pøekraèující hranice se odehrál také proto – zdùrazòuji také - , že loutkové divadlo zùstalo loutkovým divadlem. Nepoèítám, teï vùbec, jestli se hrálo loutkou hodnì nebo málo. Mluvím o èemsi podstatnìjším – o zpùsobu vidìní svìta, jeho zobrazení a samozøejmì také o zpùsobu komunikace jevištì s hledištìm….Ukazuje se, že se starým pojmovým aparátem a metodologickými postupy prostì nevystaèíme. Divadlo teoretiky a kritiky leckdy pøedbíhá -–ale zároveò se èasto utápí v bludných kruzích, kde objevuje dávno objevené a vydává za pøednost to, co je záporem. Zatímco hned vedle, v sousední zahrádce je problém øešen nebo dokonce vyøešen. A staèí tak málo; jenom prostì pøíležitost ke konfrontaci, abychom všichni znali a vìdìli alespoò to, co je podstatné a dùležité. Jan Císaø, Èeskoslovenský loutkáø èíslo 7 rok 1986

SIM NIKAM NEVOLAM A CHCI TRICKO, KAREL..*..STOJI NEKTERY REDAKTOR LAVKY ZA

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 11

Pozor na hostinec Alfa

Alespoò vy, kteøí spìcháte. Vám by se jako už pøedevèírem nám mohlo stát, že hostinec sice bude nouzovým východem z prachu a horka ulice ale zároveò bohužel slepou ulièkou. První vybublal èlen redakce Michal D. Po tøiètvrtì hodinì od objednávky jídla se dozvìdìl: „Vy mi to nebudete vìøit, ale všichni chtìjí jíst.“ Místo aby mu to otevøelo oèi, zatvrdil se. Chystal se zaplatit a odejít. Vše ale dobøe dopadlo a my byli, dodávám pro spravedlnost, celkem vzápìtí od-

mìnìni napøíklad øízkem velikosti sloního ucha a v podobných velikostech byly splnìny všechny naše další objednávky. Navíc jsme se dozvìdìli na svého redakèního kolegu od jeho ženy (také kolegynì), že Michal doma pøicházívá k jídlu i hodinu po prvním zavolání. Také to, že je velice klidný èlovìk. Ostatnì o obojím jsme si pomysleli svoje a svornì se rozhodli na èekací lhùty v Alfì vás upozornit. - Neplatí pro polední menu, pultový prodej - od 10 do 14 hodin. pv

... èí je vlastnì UNIMA ... varná konvice nejde slepit, kolega vyhrožuje, že si sundá boty, portál nám padá na hlavu, zajíèkovi upadly nemùžeme najít ... jak uši, to vidìla porota nitì a mnì nejde odeslat e-mail s odpovìïmi do Lávky. Nakonec to musím napsat na papír, to je den, to je den...

melich

V nedìli jsme také rekognoskovali naše možnosti veèerního života a prošli za tím úèelem ulici Filištínských (uznáte, že by se dobøe pøejmenovávala na Filcíkovu, mám na mysli onomatopoicky neboli zvukovì). Ulice Filištínských je plná podnikù, hospod a barù a po levé stranì každý má terasu, jednu pøímo zámeckou se sochou afrièanky Naomi, tam nesmíte na trávník. Jednu s vlastní vìžièkou pøístupnou jen po lávce z jedné strany. No, radost si to jenom projít, natož posedìt. Všude volno... ale poslední informace nejspíše valem ztrácí nebo už ztratila na své aktuálnosti.

Pro zájemce poøad nejbližších bohoslužeb:

úterý v kostele nanebevstoupení P.Marie, od 18 hodin støeda v kostele sv. Michala, øeckokatolická mše sv., od 17 hodin

Restaurant bar Caffe se sklepní restaurací a zahrádkou je otevøen každý den od 10 do 22 hodin. Restaurant Dalibor, dennì od 11 do 22 hodin. Polední menu 55 Kè. A tropic bar s pro nìkoho zavádìjícím názvem Vulkan, otevøeno 13 - 24 hodin, polední menu cca 60 Kè. A protože jsme museli do Filištínských nìjak dojít, máme pro vás ještì jedno doporuèení cestou. Na námìstí v prùjezdu vedle mìstského úøadu je Žralok, nelekejte se, rychlé obèerstvení. Hotovky okolo 50 Kè a otevøeno od 7,30 do 17 hodin. Druhou naší zastávkou byla nanejvýše pohostinná èajovna, naproti Komerèní bance a muzeu. Otevøeno od 14 do 21 hodin.

Jakož i vloni v obdobné rubrice budeme i letos sledovat, ... co o sobì napsaly souco se dìje v kuloárech, v zákulisí, O té bory anacoubytovnách. o souberech napsana zemìdìlce se proláklo, že hnedli první den pøestalo fungona krajských pøehlídkách vat rozdìlení sprch na dámské a pánské (druhé a ètvrté patro dámské, tøetí pánské, ale proè to vùbec píšu). A tak i ti, kteøí by rádi toto zcela bìžné rozdìlení respektovali, se ve své spr... soutìžte o mobil a také še setkají s obìma pohlavími a - jak by dodal W. Allen - neotázku na dnešní den mùžete jen s tìmi. vhodit do papírové krabiceSledujte pozornì den za dnem (!) Luïka Richtera. Co se do 20.00 hodin na nìm bude mìnit? Právì že vùbec nic (ani trièko, ani kalhoty, ani ponožky, nic). Ludìk si totiž zapomnìl kufr. Redakci Lávky to sdìlila ve slabé chvilce až aúterý) ... Jiøí (nedìle Vyšohlíd Jakub Luïkova dùvìrnice Habaïùra Z.Vašíèek Chápejte, když nìkdo v rubrice si Osobnosti zapomene kufr, musí se nìkomu asvìøit. Ludìk se tedy stane kandrdasové živým kalendáøem LCh, svojí umolousaností, ... jaký byl zmuchlaností, druhý den LCH pøeleženými vlasy atp. Uvidíme, jak...seanketka, s tím nᚠkrabicové troseèník bude vyrovnávat. SMS, vytaženo z propadla, PV nouzový východ a také kachna za oponou

Redakèní kaèer

Šéfredaktor a korektor a vlastnì všichni jsme uvedli chybný název hry Vìry Øíèaøové a Františka Vítka, která správnì zní PIŠKARDENDULÁ, nikoli Piškandendula. Omlouváme se autorùm i ètenáøùm.

Petr V.

Setkání pro všechny, kteøí do toho chtìjí mluvit. Pátek 4. èervence v dopoledních hodinách.

red.

... Rám U.S.aci po svém pøedstavení neprozradili, kdo pere zkrvavené spodní prádlo. Ale jak to udìlali, když hráli tøikrát za sebou, to nám zùstalo záhadou.

HRICH, KRASNA MERRY .-)))..*..ROMANE, MILUJU TE..*..TYHLE SMS NESTOJI ANI ZA OSKAR

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 12

KARTU, NATOZ ABY NEKDO VYHRAL IA MOBIL, ZKLAMANA REDAKCE LAVKY LCH 52