No title

Sborník dobré praxe „Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem“ Reg. č.: CZ.1.07/1.1.00/44.0011

Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem CZ.1.07/1.1.00/44.0011

Zpracováno v rámci projektu OP VK „Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem“ s reg. číslem CZ.1.07/1.1.00/44.0011

Zpráva zpracována pro: Středočeský kraj Zborovská 81/11 150 00 Praha 5-Smíchov

Zpracovatel: HOPE GROUP s.r.o., divize EUservis.cz Palackého tř. 10 612 00 Brno

Srpen 2015


Obsah

1.

Představení projektu ....................................................................................................................... 5

2.

Sumarizace výstupů za jednotlivé partnery .................................................................................... 6 2.1.

Zapojení partneři ..................................................................................................................... 6

2.2.

Zhodnocení realizovaných aktivit .......................................................................................... 12

2.2.1. A1a Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, školní hospodářství a střediska praktického vyučování (investice) ................................................................................................. 13 2.2.2. A2a Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání.................................................................. 14 2.2.3. A2b Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení, které byly zakoupené v rámci projektu .......................................................................................................... 14 2.2.4. A2c Vzdělávání pedagogických pracovníků v metodách a formách práce vedoucích k využití výstupů projektů OP VK doporučených v příloze výzvy č. 6, nebo výstupů jiných projektů OP VK 15 2.2.5. A2d Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ ............................................................................... 15 2.2.6. A2e Vytvoření sítí spolupracujících škol na principu burzy středoškolských služeb s cílem vzájemné výměny zkušeností .............................................................................................. 18 2.2.7. A2f Dlouhodobá spolupráce SŠ a VŠ vedoucí k udržení /zvýšení zájmu žáků středních škol o studium technických a přírodovědných oborů ................................................................... 19 2.2.8.

A2g Zapojení odborníků z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů .. 20

2.2.9. A2i Využívání technických památek a interaktivních expozic technického a přírodovědného charakteru k přípravě školních/žákovských projektů zaměřených na popularizaci tohoto typu vzdělávání .................................................................................................................. 21 2.2.10. A2j Stavební úpravy škol, které budou nezbytné pro rozvoj přírodovědného a technického vzdělávání ................................................................................................................. 21 2.2.11. B1a Sdílení učeben /dílen /laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ a spolupráce se zaměstnavateli nebo jejich zástupci v oblasti přírodovědné a technického vzdělávání ............... 22 2.2.12. B1b Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání pro žáky ZŠ s využitím moderních učeben /dílen/laboratoří SŠ ............... 24 2.2.13. B1c Programy vzájemného učení, kde žáci SŠ připravují a realizují pro žáky ZŠ vzdělávací aktivity/projekty zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání......................... 26 2.2.14. rozvoje

B1d Spolupráce středních a základních škol se zaměstnavateli v rámci komunitního 27

2.2.15. B1e Využití výstupů vzniklých v rámci IPo a IPn na podporu badatelsky orientovaného vzdělávání s přírodovědným a technickým zaměřením ................................................................ 28


2.2.16.

B1f Stáže pedagogických pracovníků SŠ na ZŠ a naopak ............................................... 30

2.2.17. B2 Krajská setkání metodiků, vedoucích předmětových komisí a pedagogických pracovníků v oblasti přírodovědného a technického vzdělávání - společná pro ZŠ a SŠ .............. 31 2.2.18. C1b Tvorba cizojazyčných slovníků, které budou následně využity ve výuce technických a přírodovědných předmětů na SŠ ................................................................................................ 32 2.2.19. C1c Zapojení rodilého mluvčího/odborníka z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů na SŠ jako druhého pedagoga ve výuce............................................. 33 2.3.

Naplňování monitorovacích indikátorů ................................................................................. 35

2.4.

Zkušenosti partnerů a příklady dobré praxe ......................................................................... 37

2.5.

Zhodnocení zájmu partnerů o jednotlivé KA ......................................................................... 40

2.6.

Doporučení z realizace .......................................................................................................... 41

2.7.

Fotodokumentace a příběhy z realizace................................................................................ 43


1. Představení projektu Projekt „Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem“ byl zahájen v září roku 2013 a trval do léta 2015. Projekt svou povahou kopíruje potřebu na celorepublikové úrovni, a to potřebu posílení přírodovědného a technického vzdělávání na středních a základních školách. Jeho realizátorem je Středočeský kraj. Rozpočet projektu přesahuje 160 mil. Kč a je do něj zapojených celkem 22 středních škol, které dále navazují kontakty se zaměstnavateli i základními školami. Cílem projektu je tedy investiční a metodická podpora přírodovědného a technického vzdělávání na SŠ a ZŠ Středočeského kraje. Jde o zkvalitnění povinné výuky prostřednictvím nově pořízeného zařízení a vybavení (nově vybavené laboratoře a učebny technických předmětů, nové stroje a přístroje sledující nejnovější trendy v oboru) a badatelsky orientované vzdělávání. Byly rozšířeny nabídky volnočasových aktivit žáků SŠ a ZŠ s využitím nově vybavených odborných učeben SŠ a odborného pedagogického zázemí SŠ. Atraktivní a zajímavá výuka je významným krokem pro zvýšení motivace a zájmu žáků o studium v uvedených oborech. Projekt si kladl za cíl rozvinout spolupráci mezi SŠ a ZŠ a přilákat ke studiu právě žáky základních škol. Svými aktivitami projekt přispívá k vyrovnání rozdílu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a ovlivňuje žádoucím směrem rozhodování žáků při volbě povolání. Projekt řeší také spolupráci institucí počátečního vzdělávání se zaměstnavateli. Přínosem oproti jiným projektům je z tohoto pohledu spolupráce středních a základních škol, která umožní následně spolupráci základních škol se zaměstnavateli. Každá střední škola zapojená do projektu spolupracuje s více základními školami a těmto školám umožní mimo jiné svým prostřednictvím vstup do světa zaměstnavatelů.


2. Sumarizace výstupů za jednotlivé partnery 2.1.

Zapojení partneři

Partner číslo 1

Název školy partnera

2

Střední lesnická škola a Střední odborné učiliště, Křivoklát

3

Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kladno

4

Střední průmyslová škola Emila Kolbena Rakovník

Název zapojených ZŠ

Celková alokace pro partnera

ZŠ Rakovník, Husovo nám. 3, Rakovník ZŠ Rakovník, Okružní 2331, Rakovník Střední škola, ZŠ a MŠ speciální, F. Diepolta 1576, Rakovník ZŠ a MŠ Lubná, Lubná 228, okres Rakovník ZŠ a MŠ Kolešovice, Kolešovice 235, okres Rakovník Základní škola Zbečno Základní škola Křivoklát Základní škola Roztoky, 3. základní škola Rakovník Střední škola, Základní škola a Mateřská škola speciální Rakovník

3 735 237,24 Kč

ZŠ Zd. Petříka Kladno ZŠ Cyrila Boudy Kladno ZŠ Unhošť ZŠ Nové Strašecí ZŠ Smečno

21 970 004,- Kč

Sportovní gymnázium, Kladno

Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola, Stochov

3 571 280,- Kč

5

SPŠ a VOŠ Kladno

Základní škola Kladno, Brjanská 3078 Základní škola Tuchlovice Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 ZŠ J.A.Komenského 209, Nové Strašecí 3. ZŠ Rabasova 821, Slaný ZŠ Brianska 3078, Kladno ZŠ a MŠ Zd. Petříka 1756, Kladno ZŠ a MŠ Vinařice

6

Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný

1. ZŠ Slaný 2. ZŠ Slaný 3. ZŠ Slaný ZŠ Smečno

6 167 881,- Kč

6 791 168,- Kč

2 468 562,- Kč


Partner číslo




ZŠ Kvílice ZŠ Velvary 7

8

9

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace

Gymnázium, Příbram

Střední průmyslová škola, Vlašim

Základní a mateřská škola Klobuky, Nová 8, 273 74 Klobuky Základní škola a Mateřská škola Psáry, okres Praha-západ, Hlavní 12, 252 44 Psáry Základní a mateřská škola Svárov, Svárov č. 1, 273 51 Základní škola Unhošť, nám. T. G. Masaryka 58, 273 51 Základní škola Příbram VII, 28. října 1, 261 01 Příbram Základní škola, Příbram – Březové Hory, Prokopská 337, 261 01 Příbram Základní škola Bohutín, Bohutín 37, 262 41 Bohutín Masarykova ZŠ Obecnice, Obecnice 255, 262 21 Obecnice Základní škola Vlašim, Sídliště 968, 258 01 Vlašim Základní škola Vlašim, U Vorliny 1500, 258 01 Vlašim Základní škola Benešov, Dukelská 1818, 256 01 Benešov Základní škola Čechtice, Na Lázni 335, 257 65 Čechtice Základní škola Divišov, Na Sadech 260, 257 26 Divišov Základní škola a MŠ Dolní Kralovice, Školní 1, 257 68 Dolní Kralovice

2 758 771,- Kč

4 359 620,- Kč

16 097 421,- Kč

Základní škola a mateřská škola Načeradec, Načeradec 270, 257 08 Načeradec Základní škola a Mateřská škola Postupice, Školní 153, 257 01 Postupice 10

Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola, Benešov

ZŠ Dukelská Benešov ZŠ Karlov Benešov ZŠ Bystřice ZŠ Postupice ZŠ Votice ZŠ Sázava

10 506 754,- Kč


Partner číslo 11



Střední odborná škola a Střední odborné učiliště řemesel, Kutná Hora

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace,Kolínská 90, 281 23 Starý Kolín Základní škola Kutná Hora, Kamenná Stezka 40, Kamenná Stezka 40, 284 01 Kutná Hora

Celková alokace pro partnera 7 576 303,- Kč

Základní škola Žižkov, Kremnická 98, 284 01 Kutná Hora Základní škola a Mateřská škola Nové Dvory, Masarykovo nám. 1, 285 31 Nové Dvory 12

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební, Kolín II, Pražská 112

Základní škola, Kolín II, Bezručova 980 Základní škola v Kolíně IV., Prokopa Velikého 633 Základní škola a Mateřská škola Cerhenice, okres Kolín, příspěvková organizace

8 109 957,- Kč

Základní škola a Mateřská škola Červené Pečky, okres Kolín Základní škola Zásmuky, okres Kolín Základní škola, Mateřská škola a Praktická škola Kolín, příspěvková organizace Základní škola Kolín II., Kmochova 943 Základní škola Kolín V., Mnichovická 62 Základní škola Kolín III., Lipanská 420 Základní škola a Mateřská škola Býchory

13

Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie, Čáslav

ZŠ Masarykova, Masarykova 357, 286 01 Čáslav;

3 455 964,- Kč

ZŠ a MŠ Potěhy, Potěhy 155, pošta Tupadly, 285 63; ZŠ Vrdy, Školská 108, 285 71 Vrdy; Základní škola Jana Václava Sticha - Punta a Mateřská škola Žehušice, Ke Křížku 190, 285 75 Žehušice ZŠ Čáslav náměstí, Náměstí Jana Žižky z Trocnova 182, 286 01 Čáslav ZŠ Čáslav Sadová, Sadová 1756, 286 01 Čáslav

14

Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace

Základní škola Budiměřice 28

13 952 827,- Kč

Základní škola T. G. Masaryka Poděbrady, Školní 556, okres Nymburk ZŠ a MŠ Křečkov 68, 290 01 Poděbrady


Partner číslo




ZŠ a MŠ Vrbová Lhota Poděbradská 22 , 289 11 Vrbová Lhota, okr.Kolín Základní škola a Mateřská škola Žehuň 52, 289 05 Žehuň Základní škola a Mateřská škola Lázně Toušeň, Hlavní 74, Lázně Toušeň 250 89

15

Střední průmyslová škola, Mladá Boleslav, Havlíčkova 456

Základní škola Čáslav, Sadová 1756, 28601 Čáslav Základní škola Mladá Boleslav, Komenského nám. 91

4 454 918,- Kč

Základní škola Edwarda Beneše Mladá Boleslav, Laurinova 905 Základní škola Mladá Boleslav, Dukelská 1112 Základní škola Mladá Boleslav, Václavkova 1040 Základní škola Kosmonosy, Podzámecká 1 Základní škola Bělá pod Bezdězem, Máchova 1110 Základní škola Mnichovo Hradiště, Sokolovská 254 Základní škola Benátky nad Jizerou, Pražská 135

16

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Mladá Boleslav

Masarykova základní škola a mateřská škola Semčice, Semčice 3, 294 46 Semčice

1 560 300,- Kč

Základní škola Bakov nad Jizerou, Palackého 278, 294 01 Bakov nad Jizerou Základní škola Dr.E. Beneše, Mladá Boleslav, Laurinova 905, 293 01 Mladá Boleslav Základní škola Mladá Boleslav, Václavkova 1082, 293 01 Mladá Boleslav Základní škola Mladá Boleslav, Dukelská 1112, 293 01 Mladá Boleslav

17

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Masarykova ZŠ Brodce ZŠ Benátky n/Jiz., Pražská ulice ZŠ Benátky n/Jiz. Husovo nám ZŠ Dolní Slivno Dalších dvanáct ZŠ - zejména z Mladé Boleslavi, Luštěnic a Dobrovice na základě uzavřené dohody se účastnily části aktivit - zejména činností na naučné stezce.

3 388 438,- Kč


Partner číslo 18


Česká zahradnická akademie, střední škola vyšší odborná škola, příspěvková organizace



Základní škola Mělník ul. Jaroslava Seiferta 148276 01 Mělník Základní škola Jindřicha Pražská 2817, 276 01

Matiegky

2 824 579,- Kč

Mělník

Základní škola Mělník – Pšovka, Blahoslavova 2461, 276 01 Mělník; Základní škola Všetaty, Komenského 355, 27716 Všetaty Základní škola a Mateřská škola Mšeno, Boleslavská 360, 277 35 Mšeno

19

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Neratovice, Školní 664

20

SZeŠ a SOŠ Poděbrady, příspěvková organizace

21

ŠKODA AUTO a.s., Střední odborné učiliště strojírenské, odštěpný závod

22

ZŠ Ing. M. Plesingera-Božinova, Školní 900, 277 11 Neratovice

3 228 002,- Kč

ZŠ Neratovice, 28. října 1157, 277 11 Neratovice ZŠ Jungmannovy sady, Tyršova 93, 276 01 Mělník ZŠ Jaroslava Seiferta 148/8, 276 01 Mělník ZŠ Václava Havla Poděbrady ZŠ TGM Poděbrady ZŠ Tyršova Nymburk ZŠ Sadská ZŠ Žehuň ZŠ Vrbová Lhota ZŠ Jedna Radost

3 045 813,- Kč

Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola Mladá Boleslav, Svatovítská 574, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Mladá Boleslav, Jilemnického 1152, příspěvková organizace

1 807 885,- Kč

Základní škola, Benátky nad Jizerou, Husovo nám. 55 Základní škola a mateřská škola Dobrovice, Komenského 46 EKO Gymnázium a SOŠ ZŠ TGM Poděbrady, Školní 556, 290 01 Multimediálních studií Poděbrady Masarykova ZŠ, Osvobození 2012, 289 01 Dymokury ZŠ Bedřicha Hrozného, Školní náměstí 1318/14 289 22 Lysá nad Labem

3 737 781,- Kč

ZŠ Komenského, Komenského 589/12, 288 02 Nymburk Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem CZ.1.07/1.1.00/44.0011

Celkem bylo zapojeno 22 středních škol a 120 ZŠ. Partner 7 ještě v rámci projektu navíc zahrnul 12 škol ze svého okolí do některých aktivit (výsledně tedy 132 škol). V rámci projektu bylo nakonec alokováno 135 569 465,- Kč. Partneři měli maximálně zapojeno 10 ZŠ (viz Partner 12), v případě Partnera 7 dokonce 4 + 12 škol. V textu jsou použity pro partnery následující zkratky: P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22

Střední průmyslová škola Emila Kolbena Rakovník Střední lesnická škola a Střední odborné učiliště, Křivoklát Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kladno Sportovní gymnázium, Kladno SPŠ a VOŠ Kladno Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Gymnázium, Příbram Střední průmyslová škola, Vlašim Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola, Benešov Střední odborná škola a Střední odborné učiliště řemesel, Kutná Hora Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební, Kolín II, Pražská 112 Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie, Čáslav Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace Střední průmyslová škola, Mladá Boleslav, Havlíčkova 456 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Mladá Boleslav Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou Česká zahradnická akademie, střední škola vyšší odborná škola, příspěvková organizace Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Neratovice, Školní 664 SZeŠ a SOŠ Poděbrady, příspěvková organizace ŠKODA AUTO a.s., Střední odborné učiliště strojírenské, odštěpný závod EKO Gymnázium a SOŠ Multimediálních studií


2.2.

Zhodnocení realizovaných aktivit

Aktivity realizované v rámci projektu: 

A1a Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, školní hospodářství a střediska praktického vyučování (investice)



A2a Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání



A2b Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení, které byly zakoupené v rámci projektu



A2c Vzdělávání pedagogických pracovníků v metodách a formách práce vedoucích k využití výstupů projektů OP VK doporučených v příloze výzvy č. 6, nebo výstupů jiných projektů OP VK



A2d Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ



A2e Vytvoření sítí spolupracujících škol na principu burzy středoškolských služeb s cílem vzájemné výměny zkušeností



A2f Dlouhodobá spolupráce SŠ a VŠ vedoucí k udržení /zvýšení zájmu žáků středních škol o studium technických a přírodovědných oborů



A2g Zapojení odborníků z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů



A2i Využívání technických památek a interaktivních expozic technického a přírodovědného charakter k přípravě školních/žákovských projektů zaměřených na popularizaci tohoto typu vzdělávání



A2j Stavební úpravy škol, které budou nezbytné pro rozvoj přírodovědného a technického vzdělávání



B1a Sdílení učeben /dílen /laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ a spolupráce se zaměstnavateli nebo jejich zástupci v oblasti přírodovědné a technického vzdělávání



B1b Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání pro žáky ZŠ s využitím moderních učeben /dílen/laboratoří SŠ



B1c Programy vzájemného učení, kde žáci SŠ připravují a realizují pro žáky ZŠ vzdělávací aktivity/projekty zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání



B1d Spolupráce středních a základních škol se zaměstnavateli v rámci komunitního rozvoje




B1e Využití výstupů vzniklých v rámci IPo a IPn na podporu badatelsky orientovaného vzdělávání s přírodovědným a technickým zaměřením



B1f Stáže pedagogických pracovníků SŠ na ZŠ a naopak



B2 Krajská setkání metodiků, vedoucích předmětových komisí a pedagogických pracovníků v oblasti přírodovědného a technického vzdělávání - společná pro ZŠ a SŠ



C1b Tvorba cizojazyčných slovníků, které budou následně využity ve výuce technických a přírodovědných předmětů na SŠ



C1c Zapojení rodilého mluvčího/odborníka z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů na SŠ jako druhého pedagoga ve výuce

2.2.1. A1a Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, školní hospodářství a střediska praktického vyučování (investice) Jak často jste využíval toto vybavení? 50

40

40 20

30

42

30

32

20

30

10

10

14

2

0

občas

skoro vůbec

nikdy

0 vždy

Vybavení pořízené v rámci této aktivy používali

téměř vždy

0

28

17

11

0 pouze vyučující

převážně vyučující

tak napůl

převážně pouze žáci žáci

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P2, P3, P4, P6, P7, P8, P11, P12, P13, P15, P16, P17, P18, P19, P20, P21 Z provedeného šetření vyplývá že dotazovaní hodnotí frekvenci využívání vybavení pro laboratoře, odborné učebny nebo jiné investice jako velmi častou. 82 % z respondentů uvádí, že se vybavení používalo vždy nebo téměř vždy při hodinách výuky. Dotázaní dále uvádí, že zakoupené vybavení využívali převážně žáci, nebo jak žáci tak učitelé.


2.2.2. A2a Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání Vybavení pořízené v rámci této aktivy používali

Jak často jste využíval toto vybavení? 60

60 50 40

51

50

56

49

40

45

30

30

20

20

10

10

16

3

0

občas

skoro vůbec

nikdy

0 vždy

téměř vždy

24 0

8

0 pouze vyučující

převážně vyučující

tak napůl

převážně pouze žáci žáci

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P2, P3, P4, P5, P6, P7, P8, P11, P12, P13, P16, P17, P18, P19, P21, P22 V rámci této aktivity se 85 % pedagogických pracovníků shoduje, že pořízené vybavení používají vždy nebo téměř vždy v průběhu výuky. Neinvestiční majetek a materiál, který byl zakoupen, využívali jak žáci, tak učitelé, převážně ale žáci.

2.2.3. A2b Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení, které byly zakoupené v rámci projektu Do jaké míry bylo pro Vás toto školení/vzdělávání přínosem? 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

86 64 10 velmi spíše přínosné přínosné

nevím

2

0

spíše zcela nepřínosné nepřínosné

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P3, P5, P7, P9, P11, P13, P15, P19, P20, P21, P22 Pedagogičtí pracovníci, kteří se různých školení účastnili, je hodnotili jako velmi nebo spíše přínosné. Pouze 7 % z nich hodnotí tyto vzdělávací programy jako neutrální (neví) nebo spíše nepřínosné.


2.2.4. A2c Vzdělávání pedagogických pracovníků v metodách a formách práce vedoucích k využití výstupů projektů OP VK doporučených v příloze výzvy č. 6, nebo výstupů jiných projektů OP VK Do jaké míry bylo pro Vás toto školení/vzdělávání přínosem?

30 20

23

30

27

10

20

Do jaké míry pro Vás byly výstupy jiných projektů přínosem? 27 22

10

4

0

0

0

5

0

0

0 velmi spíše přínosné přínosné

nevím


velmi přínosné

spíše přínosné

nevím


Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P2, P4, P8, P11 Respondenti uvádějí, že pro ně toto vzdělání v metodách a formách práce vedoucích k využití projektu OP VK bylo spíše nebo velmi přínosné a výstupy jiných projektů pro ně byly využitelné a také přínosné. Jeden respondent (P2) uvedl: „Získal jsem přístup k dalším vzdělávacím materiálům, které ve výuce již využívám“.

2.2.5. A2d Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ Pedagogové Domníváte se, že tato volnočasová aktivita zvýšila zájem žáků o přírodovědná a/nebo technická témata a obory?

Jaký jevili žáci o tuto volnočasovou aktivitu zájem? 80

100

60 40

59

80

65

82

60 40

20 17

5

0

0

20

46 14

4

0

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 velký zájemmírný zájem tak napůl

mírný nezájem

úplný nezájem

určitě ano

spíše ano


Do jaké míry myslíte, že volnočasové aktivity žáky bavily?

80

76

60 55

40 20

14

1

0

spíše nebavily

vůbec nebavily

0 velmi bavily spíše bavily tak napůl

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P4, P5, P7, P8, P11, P12, P14, P15, P16, P17, P18, P19, P20, P22 Pedagogičtí pracovníci, kteří tuto aktivitu hodnotili, se domnívají, že volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělání žáků SŠ tyto účastníky spíše bavily a spíše mohly zvýšit zájem žáků o takto zaměřené obory. 85 % učitelů se domnívá, že o tuto KA projevili žáci velký nebo alespoň mírný zájem. To potvrzuje i jejich slovní hodnocení, například jeden respondent (P8) uvedl „Podobné aktivity jsou velmi důležité. Studentům chybí praktické manuální dovednosti a "selský rozum". Větší možnosti takovýchto aktivit můžou pozitivně ovlivnit vztah studentů k technickým oborům.“ Další respondent (P22) řekl: „Na kroužku se sešli mladí lidé, kteří se neznali. Přesto se naučili spolupráci. Kroužek jim ukázal, že i takové předměty, které mají ve škole za neoblíbené, je díky této výuce mohli bavit“. Žáci Před začátkem aktivity

Po skončení aktivity

Do jaké míry očekáváš, že pro Tebe bude tato volnočasová aktivita přínosem? 1000

600

800

500

400

400

771

600

Do jaké míry byla pro Tebe tato volnočasová aktivita přínosem? 524 424

300 447

200

295

200 97

37

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím

spíše zcela nepřínosná nepřínosná

170

100

45

8

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím



Účastnil/a jsi se již podobné volnočasové aktivity?

Zúčastnil/a by ses podobné volnočasové aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost?

1000

500

800

400

440

444

791 600

300 584

400

200

200

269

0

100

ne

nevím

určitě ano

O přírodovědná a/nebo technická témata se

spíše ano

tak napůl

spíše ne

určitě ne

O přírodovědná a/nebo technická témata se 400

616

300 440

418

457 327

298

200 100 135

trochu zajímám

tak napůl

36

75

14

0 velmi zajímám

spíše vůbec nezajímám nezajímám

Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na vyšší odborné/vysoké škole?

trochu zajímám

tak napůl


Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na vyšší odborné/vysoké škole? 500

500

400

535

400

460

395

300

300 200

8

500

velmi zajímám

600

62 0

ano

700 600 500 400 300 200 100 0

226

302

200

298

252

243

100

106

0

161

100

62

0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P4, P5, P7, P8, P11, P12, P14, P15, P16, P17, P18, P19, P20, P22 Žáci, kteří se účastnili volnočasové aktivity volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ, se před začátkem aktivity domnívali, že pro ně aktivita bude spíše nebo velmi přínosná a po jejím skončení ji i takto a lépe hodnotili. Jen necelých 5 % žáků se na konci projektu vyjádřilo, že aktivita byla spíše nebo zcela nepřínosná, na začátku to takto očekávalo 8 % žáků. Většina z nich zatím neměla s podobnou aktivitou zkušenosti. Dobrým výsledkem je, že pokud by byla možnost se do aktivity znovu zapojit, zúčastnilo by se jí 75 % ze všech dotázaných. V rámci této KA se jednalo o žáky, kteří mají o přírodovědná a/nebo technická témata velký nebo částečný zájem a to jak na začátku, tak i na konci projektu. Obecně lze grafu usoudit, že zájem o


studium přírodovědných/technických oborů na VŠ vzrostl. Na začátku šetření mělo o studium určitě nebo spíše zájem 51 % po jeho skončení 59 %. Po skončení projektu hodnotí 81 % žáků přínos této aktivity velice kladně, tedy jako velmi nebo spíše přínosný. Jeden žák (P22) uvedl například, že to byla „perfektní aktivita na odpoledne, fajn kluci holky i paní profesorky“, jiný pak uvedl „díky této aktivitě jsem se naučil mnoho přínosných a užitečných věcí do případného budoucího zaměstnání (P12)“. Ostatní respondenti povětšinou uváděli konkrétní příklady, co je na kroužku bavilo, jako například „V kroužku mě nejvíc bavilo, když jsme pracovali ve školní zahradě, sázeli jsme rostliny, starali se o ně, potom jsme je sklízeli, hlavně zeleninu (P17)“ nebo „zaujalo mě broušení na bruskách a řezání na pile (P11)“.

2.2.6. A2e Vytvoření sítí spolupracujících škol na principu středoškolských služeb s cílem vzájemné výměny zkušeností Do jaké míry byly pro Vás tyto aktivity přínosem? 140 120 100 80 60 40 20 0

burzy

Byli ostatní účastníci ochotni sdílet své zkušenosti? 120

129

100

104

80 60

59 30 velmi spíše přínosné přínosné

nevím

16

5


79

40

44

20

7

5

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

Jak často využíváte zkušenosti nabyté díky této aktivitě?

spíše ano

tak napůl

Do jaké míry jste v kontaktu s ostatními účastníky této aktivity?

100

70 60

94

80

64

50 60

40

59

40

40 20

49

47

30

40

39

velmi zřídka

nikdy

20

30 16

0

10 0

neustále velmi často

občas

velmi zřídka

nikdy

neustále

velmi často

občas

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P2, P9, P11, P13, P14, P19 Tato klíčová aktivita byla dotazovanými hodnocena jako spíše přínosná, na což mělo zcela jistě vliv i to, že její účastníci byli ochotni sdílet své zkušenosti. Dotazovaní využívají nabytých poznatků jen občas a v rámci všech dotazovaných z 6 různých partnerství nepanuje jednotný názor na míru kontaktu s ostatními účastníky. 46 % účastníků například uvádí, že jsou s ostatními účastníky v kontaktu velmi nebo spíše často. Ze slovního vyjádření lze ale zjistit, že aktivitu považují za velice přínosnou a že se dozvěděli „spoustu nových věcí (P14)“.Konkrétně pak uvádí, že například se naučili/


dozvěděli: „slévárenství (P9)“, „zkušenosti s realizací projektu, zkušenosti s využitím 3D techniky, zkušenosti s výběrovým řízením (P13)“ nebo „nové věci z hlediska mechatroniky (P13)“.

2.2.7. A2f Dlouhodobá spolupráce SŠ a VŠ vedoucí k udržení /zvýšení zájmu žáků středních škol o studium technických a přírodovědných oborů Do jaké míry byly pro Tebe tyto aktivity přínosem? 700 600 500 400 300 200 100 0

Zúčastnil/a by ses podobných aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost? 600 500

624

400 300

343 135

91

26

504 412

200 182

100 velmi přínosné

spíše přínosné

nevím


určitě ano


96

25

spíše ne

určitě ne

0

500

spíše ano

tak napůl


500 400

497

400 300 200

394

300

305

294 200

100

95

280

248

26

0

190

100 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl


107 0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P5, P8, P11, P12, P18, P20 O této aktivitě se dotazovaní účastníci vyjádřili jako o spíše přínosné a 75 % by se jí v budoucnu určitě nebo spíše zúčastnilo znova. Respondenti byli žáci se zájmem o přírodovědná a/nebo technická témata. Zájem studovat tyto obory na VŠ byl až nadpoloviční, neboť 55 % z nich uvedlo, že by obor určitě chtěli nebo spíše chtěli studovat, 24 % pak určitě nebo spíše nechtělo. Jeden dotazovaný (P8) uvedl „Velmi zajímavá práce jak v biologické, tak v chemické laboratoři. Přednášky i exkurze byly taktéž velmi přínosné“. Další (P5) pak uvedl „tato aktivita byla zábavná, s kamarády jsme vyzkoušeli spoustu nových věcí, které jsme dosud nevěděli“.


2.2.8. A2g Zapojení odborníků přírodovědných předmětů

z

Do jaké míry byly pro Tebe tyto aktivity přínosem?

výuky

technických

a

600

500 483

500

530

526

400

300

474

300

200 100

122

50

38

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím


200 100

135

54

34

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano


spíše ano


500 400

400 300

do

Zúčastnil/a by ses podobných aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost?

600 400

praxe

393

415

200

100

70

27

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl

356

300

315

200


321

276 166

100

88 0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P2, P4, P9, P11, P13, P16, P19 Žáci, kteří se účastnili besed nebo různých workshopů s odborníky, je hodnotili jako velmi nebo spíše přínosné. 82 % jich uvedlo, že by se této aktivity zúčastnili znova. V rámci šetření se jednalo o žáky, kteří převážně měli výrazný zájem o přírodovědná a/nebo technická témata a více jak polovina z nich by do budoucna chtěli nebo spíše chtěli studovat na vysoké škole tohoto zaměření. Z postřehů, které žáci uváděli v závěrečném hodnocení, vyplývá, že aktivita se jim líbila a to hlavně v závislosti na tom, jaké téma probírali nebo jaký byl výklad přednášejícího. „Bylo to super, chtěla bych ještě nějakou podobnou akci, moc se mi to líbilo“ uvedla respondentka ze školy P9. Žákyně (P4) například uvedla „divila jsem se, co je všechno vidět a slyšet v lese kousek za školou“.


2.2.9. A2i Využívání technických památek a interaktivních expozic technického a přírodovědného charakteru k přípravě školních/žákovských projektů zaměřených na popularizaci tohoto typu vzdělávání Do jaké míry byly pro Tebe tyto aktivity přínosem?

Zúčastnil/a by ses podobných aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost? 2000

1500 1399 1000

1500 1520

1105 1000

1062

500 372

161

100

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím


500

určitě ano spíše ano

O přírodovědná a/nebo technická témata se 1200 1000 800 600

1000

1124 799

161

90

tak napůl

spíše ne

určitě ne


800 889

320 0

600

884 707

778

400

400 200

239

76

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl


459

200

321

0 určitě ano spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P4, P5, P8, P11, P13, P17, P19, P21 Aktivity, které byly spojeny s návštěvou technických památek a interaktivních expozic, hodnotilo 80 % účastníků velice kladně, jako velmi nebo spíše přínosné. Podobných aktivit by se rádi zúčastnili v budoucnu znovu. Mezi účastníky převládali ti, co se o přírodovědná a/nebo technická témata velmi nebo trochu zajímali a 51 % by dokonce tyto obory chtěla studovat na VOŠ/VŠ. Žáky nejvíce bavily „praktické ukázky (P11)“, „řezání cihle (P11)“, „prohlídka aut (P21)“, „kaplanova turbína (P11), „poznávání rostlin (P8)“ atd. Někteří žáci oceňovali interaktivnost aktivity „za největší přínos považuji to, že jsme se dostali mimo školu a neučili se to za lavicemi“ nebo její přínos „dokázali nám, že učení může být i zábavné formy, byla sranda!“, uvedli respondenti z P5.

2.2.10. A2j Stavební úpravy škol, které budou nezbytné pro rozvoj přírodovědného a technického vzdělávání Ze slovního hodnocení této aktivity vyplývá od partnerů, že aktivita byla nezbytná pro další rozšíření/budování nových zázemí. V jejím rámci se jednalo většinou o stavební úpravy jako oprava omítek, nátěr stěn (P1), rozvody LAN a úpravy elektroinstalace (P1). Dále např. osvětlení místnosti,


respektive pracovních míst, opravení omítky a vymalování, položení nové krytiny podlahy PVC, vytvoření úložných prostor (P4). Dále se jednalo o vyvýšené stupínky pod demonstračními stoly a katedrou učitele, rozvodnice, elektrické rozvody do žákovských stolů, instalace odborných stolů, přívod vody, elektřiny, odpadu (P8) atd.

2.2.11. B1a Sdílení učeben /dílen /laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ a spolupráce se zaměstnavateli nebo jejich zástupci v oblasti přírodovědné a technického vzdělávání Pedagogové Do jaké míry myslíte, že byla tato aktivita přínosem pro vyučované žáky?

Do jaké míry byla pro Vás tato aktivita přínosem? 250

250 200 150

200 192

202

188

150

100

100

50

22

9

0

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím


50 34

4

0

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

Myslíte, že výuka v rámci této aktivity materiálů žáky bavila?

Zúčastnil/a byste se podobné aktivity znova, kdybyste měl/a tu možnost?

250

250 200 150

171

200 201

207

150

157

100

162

100

50

42

8

3

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

50 37

4

0

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P3, P4, P6, P7, P8, P9, P11, P12, P13, P15, P16, P20, P21, P22 Hodnocení pedagogických pracovníků této aktivity, které se zabývala sdílením učeben SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ a spolupráce se zaměstnavateli v oblasti přírodovědného nebo technického vzdělávání, je velice kladné. Naprostá většina respondentů si myslí, že pro ně osobně byla aktivita přínosem a byla rovněž přínosem pro vyučované žáky. Téměř 87 % vyslovilo možnost se takovéto aktivity zúčastnit znova. Dotazovaní taktéž kladně hodnotili průběh aktivity například, že si „žáci mohli prakticky vyzkoušet práci s plechem (P12)“ nebo „velmi názorné seznámení s programováním. Přístup vyučujícího byl vynikající (P9)“. Nejčastěji pak učitelé zmiňovali, že žáky nejvíce bavila práce Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem CZ.1.07/1.1.00/44.0011

s názornými ukázkami a výuka, při které mohli experimentovat. „Žáky nejvíce bavila práce s novými (neznámými) přístroji, praktická měření ze světa kolem nich, věda se stala hrou, nikdo nebyl stresován ani známkován“ uvedl respondent z P1. Žáci Do jaké míry byla pro Tebe tato aktivita přínosem? 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Bavila Tě tato forma výuky? 3000 2500

2949

2000

2050

2625

1500 1000 981

velmi přínosná

spíše přínosná

nevím

433

163


Zúčastnil/a by ses podobné aktivity znova, kdybyste měl/a tu možnost? 3000

500

2506

určitě ano

2500

449

115

spíše ano

tak napůl

spíše ne

určitě ne


2196

1500

2127

1500

1000

1000

500

1144

500 tak napůl

1152 797

276

0 547

245

spíše ne

určitě ne


746

0

2000

2500 2000

2622

velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl


Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na střední škole? 2500 2000

2153

1500 1000

1636 1093

1091

500

625


nevím

spíše ne

vůbec ne

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P3, P4, P7, P8, P9, P10, P11, P12, P13, P15, P16, P20, P21, P22 O této aktivitě se dotazovaní účastníci vyjádřili, že pro ně byla velkým kladem, tedy až 76 % žáků hodnotilo aktivitu jako spíše nebo velmi přínosnou. Podobné procento (celkem 80 %) zaujala a bavila i forma výuky. Dotazovaní žáci měli o přírodovědná/technická témata průměrný zájem a podobné


aktivity by se v budoucnosti zúčastnili znova. Žáci nejčastěji uváděli konkrétní aktivity, které je bavily např. „výroba hlavolamu (P9)“ , „roboti (P9)“, „jezdit autem a zapojování el. obvodu (P16)“, „Zvířata (P10), „zkoumání mikroskopem (P10)“, „bavilo mě pracovat s rezistorem a vypočítávat odpor. Taky měřit tep srdce (P22)“ atd. „Tato práce mě velmi bavila. Byla to sranda vyrábět, měli jsme tam přístroje na ohýbání, nůžky na stříhání kovů a veliká kružítka na rýsování kovů. Chtěl bych si to zopakovat“ uvedl žák z P13.

2.2.12. B1b Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání pro žáky ZŠ s využitím moderních učeben /dílen/laboratoří SŠ Pedagogové Jaký jevili žáci ZŠ o tyto volnočasové aktivity zájem? 120 120

100 80

100

60

100

20

98

80

64

40

Domníváte se, že tyto volnočasové aktivity zvýšily zájem žáků ZŠ o přírodovědné a/nebo technické témata a obory?

60 19

0

0

mírný nezájem

úplný nezájem

0 velký zájem mírný zájem tak napůl

40

55

20

26

3

0

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

Do jaké míry myslíte, že volnočasové aktivity žáky bavily? 100 80

85

92

60 40 20

5

0

0

spíše nebavily

vůbec nebavily

0 velmi bavily spíše bavily tak napůl

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P4, P5, P6, P7, P8, P9, P10, P11, P12, P13, P14, P15, P17, P18, P19, P20, P21, P22 Tuto aktivitu hodnotí vyučující kladně. Domnívají se, že aktivity zvýšily zájem žáků o přírodovědné/technické obory a že žáky velmi nebo spíše bavily. O aktivity dle pedagogů projevili žáci velký nebo mírný zájem. Učitelé ve slovním hodnocení nejčastěji uváděli, že pro žáky byly zajímavé praktické ukázky především. „Aktivity žáky zaujaly, praktická cvičení zapůsobila určitě více. Žáci radí vyrábět funkční modely (P8)“ nebo „Kroužek umožnil žákům vyzkoušet si v praxi nové pokusy a ověřit


si technické znalosti (P22)“. Aktivitu respondenti hodnotí i takto „Skvělé, že je možné využít nové stroje a vybavení i ve výuce kroužků pro ZŠ žáky (P14)“. Žáci Před začátkem aktivity

Po skončení aktivity

Do jaké míry očekáváš, že pro Tebe bude tato volnočasová aktivita přínosem?

Do jaké míry byla pro Tebe tato volnočasová aktivita přínosem?

800

600 500

718

600

400 400

516

533

300 200

324

200

23

4

100

145

27

7

0

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím

velmi přínosná


Účastnil/a ses již podobné volnočasové aktivity?

spíše přínosná

nevím


Zúčastnil/a by ses podobné volnočasové aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost?

1200

600

1000

500 982

800

560

400

600

456

300

400

200 380

200

100

220

0

161

46

19

spíše ne

určitě ne

0 ano

ne

nevím

určitě ano

O přírodovědná a/nebo technická témata se 700 600 500 400 300 200 100 0

513

spíše ano

tak napůl

O přírodovědná a/nebo technická témata se 600 500

651

501

400 471

300

375

392 290

200 71

10

100

39

9

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl


velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl



Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na střední škole?

500

600 500

514

400 300

Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na střední škole?

400

546

396 300

358

323

358

200

200

100

100

130

37

0

115

48

spíše ne

vůbec ne

0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

určitě ano

spíše ano

nevím

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P4, P5, P6, P7, P8, P9, P10, P11, P12, P13, P14, P15, P17, P18, P19, P20, P21, P22 Před začátkem volnočasové aktivity se žáci domnívali, že pro ně aktivita bude velmi nebo spíše přínosná. Takto samotnou aktivitu hodnotili i na konci. Ačkoliv se 62 % žáků nikdy předtím neúčastnilo podobné volnočasové aktivity, až 82 % by se jí do budoucna určitě nebo spíše zúčastnilo opětovně. Počet žáků, kteří se zabývají přírodovědnými nebo technickými tématy, se po průběhu aktivity téměř nezměnil. Tedy na začátku se velmi nebo trochu zajímalo 71 % žáků, na konci aktivity pak 73 %. Počet žáků, kteří by chtěli studovat jmenovaný obor na SŠ, nepatrně stoupl (z 55 % před začátkem projektu na 58 % na jeho konci). V poznámkách v šetření se žáci zmiňovali o konkrétních příkladech aktivit, které proběhly nebo pak obecně např. „bylo to pro mě velmi zajímavé, protože chci toto studovat (P9)“ či „Dobře jsem využil svůj volný čas. Pobavila jsem se a naučila nové věci (P10).

2.2.13. B1c Programy vzájemného učení, kde žáci SŠ připravují a realizují pro žáky ZŠ vzdělávací aktivity/projekty zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání Do jaké míry Tě bavila tyto aktivity nebo tato forma výuky?

Do jaké míry byla pro Tebe tato aktivita přínosem? 1000

1000

800

800 600

808

600

642

778 657

400

400 200

259

92

39

200

307

72

21

spíše nebavily

vůbec nebavily

0

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím


velmi bavily spíše bavily tak napůl


O přírodovědná a/nebo technická témata se 700 600 500 400 300 200 100 0

Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat až dokončíš své současné studium?

663

800 497

436

600 600 400 181

velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl

55


477 327

200

300 129

0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P4, P6, P7, P9, P10, P11, P12, P13, P14, P17, P19, P21, P22 K této aktivitě zaujali žáci ZŠ a SŠ kladný postoj. Většina z nich si myslím, že jim aktivita byla přínosem a 79 % dotazovaných navíc uvádí, že je tato forma výuky velmi nebo spíše bavila. O přírodovědná témata se velmi nebo trochu zajímá 60 % z dotázaných. 44 % z by se pak rádi po dokončení studia zaměřili na přírodovědný/technický obor. Žáci opět ocenili praktičnost výuky a konkrétní aktivity. „Nebylo to jen strohé učení, ale bylo to hodně praktické (P12)“ nebo „Pokusy byli velmi zajímavé. Téměř žádný z nich jsem neznal. Celkově se mi všechno líbilo, doufám, že půjdeme se školou zase někam na něco podobného (P6)“. Kladně hodnotili i žáci SŠ spolupráci se žáky ZŠ. „Bavilo mě pomáhat mladším žákům a sledovat je jak se o tyto aktivity zajímaly (P22)“.

2.2.14. B1d Spolupráce středních a základních škol se zaměstnavateli v rámci komunitního rozvoje Do jaké míry byla pro Tebe exkurze přínosem?

30

Chtěl/a bys u tohoto nebo podobného zaměstnavatele v budoucnu pracovat? 20

25

26

20

15

15 10 5

16

10 10

6

0

2

spíše přínosná

nevím


11

určitě ne

nevím

5

0 velmi přínosná

12 4

1

určitě ano

spíše ano

0 spíše ne


Uvažoval jsi o podobném povolání už před exkurzí? 20 15

16

17

10 5 2

4

určitě ano

spíše ano

7

0 spíše ne

určitě ne

nevím

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P13, P15 Účastníci této aktivity hodnotí spolupráci SŠ a ZŠ se zaměstnavateli v rámci komunitního rozvoje jako spíše přínosnou. Pouze 11 % z nich by chtělo o kontaktovaného zaměstnavatele v budoucnu pracovat a 25 % ještě není rozhodnuto. Většina z dotázaných o podobném povolání ani před exkurzí neuvažovala.

2.2.15. B1e Využití výstupů vzniklých v rámci IPo a IPn na podporu badatelsky orientovaného vzdělávání s přírodovědným a technickým zaměřením Pedagogové Do jaké míry bylo podle Vás využití výstupů jiných projektů přínosné?

Jaký jevili žáci o výuku s využitím těchto výstupů zájem?

5

4

4

3

4

3

3

2 1

2

1 1

0

1

0

0

0

0

mírný nezájem

úplný nezájem

0 velmi přínosné

4

3

2

spíše přínosné

nevím


Domníváte se, že výuka s využitím těchto výstupů zvýšila zájem žáků o přírodovědné a/nebo technické témata a obory?

velký zájem mírný zájem tak napůl

Do jaké míry myslíte, že výuka s využitím těchto výstupů žáky bavily? 6 5 5

4

3 3

3

3

2

2 1

1 1

0

0

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

2

0

0

0

tak napůl

spíše nebavila

vůbec nebavila

0 velmi bavila spíše bavila


Partner, který aktivitu hodnotil: P11 Tuto aktivitu hodnotí pedagogičtí pracovníci jako spíše přínosnou. 86 % z nich uvádí, že žáci o ní jevili velký nebo mírný zájem. Domnívají se také, že výuka za pomocí výstupů vzniklých v rámci IPo a IPn zvýšila zájem žáků o přírodovědná a/nebo technická témata. Myslí si také, že žáky tato aktivita za použití výstupů spíše bavila. Žáci Do jaké míry byla pro Tebe tato aktivita přínosem?

Do jaké míry Tě bavila tato forma výuky? 10

10

8

8 6

8

6

7

9

4

4 2

3

0

0

2

1

0

0

spíše nebavila

vůbec nebavila

0

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím

velmi bavila spíše bavila tak napůl



Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na střední škole? 12

12 10

10

11

8

11

8

6 4

8

6

5

2

2

0

0

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl


4

5

2

2

0

0

nevím

spíše ne

vůbec ne

0 určitě ano

spíše ano

Partner, který aktivitu hodnotil: P11 Pro žáky byla tato aktivita jednoznačně přínosem, jak je patrné z grafu. 44% z nich uvádí, že je tato forma výuky velice bavila. Jednalo se o žáky, kteří se trochu nebo velmi zajímají o technická a/nebo přírodovědná témata a 89 % z nich by je určitě nebo nejspíš chtěla studovat na SŠ.


2.2.16.

B1f Stáže pedagogických pracovníků SŠ na ZŠ a naopak

Do jaké míry byly pro Vás tyto aktivity přínosem?

Byli ostatní pedagogičtí pracovníci ochotni sdílet své zkušenosti? 35 30 25 20 15 10 5 0

30 25 20 15

27 21

10 5

0

0

0

0 velmi přínosné

spíše přínosné

nevím

28

20 17

10 5

0

3

0

velmi zřídka

nikdy

0 neustále

velmi často

občas

2

0

0

tak napůl

spíše ne

určitě ne

Do jaké míry jste v kontaktu s pedagogickými pracovníky z hostitelské školy?

30

15

17

určitě ano spíše ano


Jak často využíváte zkušenosti nabyté díky této aktivitě? 25

29

30 25 20 15 10 5 0

26

13 0 neustále

velmi často

občas

7

2

velmi zřídka

nikdy

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P17, P19 Všichni účastníci stáží hodnotí aktivitu jako velmi nebo spíše přínosnou, důležitým faktorem je, že ostatní pedagogové byli ochotni sdílet své zkušenosti. V navázaném kontaktu se udržuje více jak polovina respondentů občas a nabyté zkušenosti využívá občas 58 % účastníků. Nové dovednosti, které se naučili, jsou např. „Využití a používání vázacího drátu, využití přírodních materiálů při výrobě dekorací na vánoční jarmark (P17)“.


2.2.17. B2 Krajská setkání metodiků, vedoucích předmětových komisí a pedagogických pracovníků v oblasti přírodovědného a technického vzdělávání - společná pro ZŠ a SŠ Do jaké míry byly pro Vás tyto aktivity přínosem?

Byli ostatní účastníci ochotni sdílet své zkušenosti?

120

120

100 80

111

100

93

105

80

60

92

60

40 20

9

2

0

0 velmi přínosné

spíše přínosné

nevím


40 20 určitě ano

Jak často využíváte zkušenosti nabyté díky této aktivitě?

1

0

spíše ano

tak napůl

spíše ne

určitě ne

Do jaké míry jste v kontaktu s ostatními účastníky této aktivity? 100

120 100

80

102

80

89

60

60

67

40

40 20

17

0

40

6

0

64 46

20

14

1

velmi zřídka

nikdy

0

0 neustále velmi často

občas

velmi zřídka

nikdy

neustále velmi často

občas

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P1, P2, P9, P12, P13, P19 Tato aktivita byla dotazovanými hodnocena jako spíše přínosná. Důležitou roli zde sehrála ochota výměňovat si zkušenosti z praxe, což byl jeden z hlavích motivů pro realizaci této aktivity. Co se týče kontaktu s ostatními účastníky tohoto setkání, je tato intenzita nepravidelná a kontakt probíhá u 63 % neustále nebo velmi často u 30 % občas. Nabyté zkušenosti z této aktivity ale 66% účástníků neustále nebo velmi často využívá. Ze slovního hodnocení aktivity vyplývá, že se účastníci naučili konkrétní věci, např. „zkušenosti s výukou CAD programů s využitím 3D techniky (3D scanner, 3D tisk)(P13)“ nebo „určitě byla tato zkušenost velmi prospěšná. Rozšířila jsem si obzory a naučila jsme se aplikovat nové pedagogické metody (P9)“.


2.2.18. C1b Tvorba cizojazyčných slovníků, které budou následně využity ve výuce technických a přírodovědných předmětů na SŠ Pedagogové Myslíte, že výuka za pomoci těchto materiálů žáky bavila?

Do jaké míry považujete tyto materiály za přínosné pro žáky? 14 12 10 8 6 4 2 0

12 10

12

11

8 8

9

6 0

0

4

0

2 velmi přínosné

spíše přínosné

nevím


0

0

0

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P2, P12 Pedagogové hodnotí tuto KA jako přínosnou hlavně pro žáky a domnívají se, že tyto výukové materiály byly vhodné a práce s nimi žáky bavila. „Žáci považují slovníky za přínosnou pomůcku při vyučování. Oceňují zvláště obrázky a celkové zpracování (P12)“. Další respondent (P21) uvádí: „Podílel jsem se na výrobě slovníků a vidím to, jako velice vhodný materiál názornost obrázků dokáže zaujmout žáky, ve výuce používám velmi často“.

Žáci Do jaké míry považuješ tyto materiály za přínosné?

Doporučil/a bys tyto materiály své kamarádce či kamarádovi? 250

300 250

200

255

200

198 150

150 100

128

100

50

74

11

146

4

0

96


spíše přínosné

nevím


23

9

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

tak napůl



Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na vysoké škole?

250

150

200

72

122

100

140

100 50

137

199

150

96 44

15

50

66 49

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl


0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Partneři, kteří aktivitu hodnotili: P2, P10, P12, P17 Žáci se s pedagogy shodli v přínosnosti materiálů. Celkem 81 % je považuje za velmi nebo spíše přínosné a 73 % z nich by je doporučilo svým kamarádům. Skupina dotazovaných zahrnovala žáky se zájmem o přírodovědná a/nebo technická témata, ale jen 40 % by je určitě nebo spíše chtěla studovat na VŠ.

2.2.19. C1c Zapojení rodilého mluvčího/odborníka z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů na SŠ jako druhého pedagoga ve výuce Do jaké míry byly pro Tebe tyto aktivity s odborníky z praxe přínosem?

Zúčastnil/a by ses podobných aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost?

100

100

80

90

80

60

20

78

60

40

46

41

40 11

2

0

50

46


spíše přínosné

nevím


určitě ano

2

spíše ano

tak napůl

spíše ne

určitě ne

Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na vysoké škole?


80 60

80

70

81

61 60

40 20

13 0

28

26

40

43

2

34

20

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl


19

13

0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne


vůbec ne

Partner, který aktivitu hodnotil: P10 O této aktivitě se dotazovaní účastníci vyjádřili jako o velmi nebo spíše přínosné (69 %) s potenciálem se jí znovu zúčastnit. Dotazovaní představovali skupinu s průměrným zájmem o přírodovědná a/nebo technická témata a prozatím nejsou zcela rozhodnutí, zda by tyto obory chtěli studovat na VŠ. „Hodiny s rodilým mluvčím mi velice pomohli k lepší angličtině“ hodnotil například aktivitu respondent z P10.


2.3.

Naplňování monitorovacích indikátorů

V době tvorby Sborníku dobré praxe nebyly ještě k dispozici konečné hodnoty monitorovacích indikátorů za celý projekt, jelikož projekt byl teprve finalizován. Šestá monitorovací zpráva projektu ještě nebyla k dispozici, proto nebylo možné uvést finální hodnoty MI. Z vytvořených Evaluačních zpráv za jednotlivé partnery je patrné, že většina partnerů neměla s naplněním monitorovacích indikátorů problémy. Monitorovací indikátory byly z velké části naplněny. V 10 případech došlo u partnerů (prozatím) k nenaplnění MI. Většinou se jednalo o MI č. 07.41.20 Počet podpořených osob – poskytovatelů služeb nebo 07.41.65 Počet podpořených osob – pracovníků v dalším vzdělávání. Dle partnerů vznikaly problémy s naplněním indikátorů v případech počátečního nedorozumění, kdy někteří špatně pochopili metodiku výpočtu MI a plánovaná hodnota byla nastavena nereálně vysoko. Tak tomu bylo například u Partnera 6, který v Evaluační zprávě uvedl: „Nenaplnění monitorovacích indikátorů bylo způsobeno chybným započtením některých osob v různých pracovních pozicích dvakrát při zpracovávání projektového záměru“. Podobný problém se vyskytl i u Partnera 9 nebo Partnera 13. Dalším důvodem nenaplnění MI, byl například problém s časovým harmonogramem, kdy škola díky posunutí některých aktivit nestihla uskutečnit všechny plánované přednášky (Partner 17) nebo kdy pro malou efektivitu neproškolila některé pedagogy v obsluze přístrojů, neboť se pedagogové s přístroji během klíčových aktivit nesetkali (Partner 7). U dalších partnerů pak bylo nenaplnění způsobeno např. administrativní chybou (partner 15), kdy při schvalování projektového záměru školy došlo k vyřazení plánované aktivity, ale v hodnotách MI nebyla změněna. Plánované hodnoty monitorovacích indikátorů celého projektu budou ale – i přes výše uvedené drobné potíže některých partnerů – naplněny, jak ukazuje mj. souhrnná tabulka níže. Tabulka č. 1: Naplnění MI jednotlivými partnery Partner 07.41.14 Počet pod07.41.20 Počet podpořených osob v pořených osob – počátečním vzdělávání poskytovatelů služeb celkem – žáků

07.41.65 Počet podpořených osob – pracovníků v dalším vzdělávání

06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů

1

Plánovaná hodnota 874

Skutečná hodnota 1 584


Skutečná hodnota 17





2

210

798

14

36

5

10

2

2

3

2 480

3 724

20

31

72

80

28

28

4

622

1 621

19

25

x

x

1

1

5

460

765

22

27

10

15

1

1

6

387

504

32

28

10

6

1

1

7

421

700

21

21

10

7

1

1


8

1000

3 218

8

51

x

x

1

1

9

5 248

3 220

58

42

73

50

1

1

10

4 259

5 526

38

75

62

83

6

6

11

460

1 603

18

20

40

68

1

1

12

1 200

3 118

20

53

x

x

6

6

13

390

1 045

15

13

23

18

1

1

14

1 890

3 069

105

22

x

x

1

1

15

700

1 388

17

12

10

10

1

1

16

408

1 353

23

26

x

x

1

1

17

840

1 049

27

20

40

40

3

3

18

440

564

14

19

x

1

1

19

432

462

46

32

28

58

1

1

20

700

2 523

9

50

3

5

1

1

21

560

1 845

0

18

12

13

1

1

570

2 198

6

6

46

45

1

1

544

644

450

516

57

57

22 Celkem

24 551 41 877 Zdroj: Informace od jednotlivých partnerů

x


2.4.

Zkušenosti partnerů a příklady dobré praxe

Z rozhovorů, které byly vedeny s partnery na konci projektu, během června a července 2015 a jejich slovního vyjádření vyplývá několik často opakovaných pozitivních zkušeností a také poznatků, které se jim v průběhu realizace osvědčily a mohou je prezentovat jako dobrou praxi. Dají se rozdělit do několika skupin, které zahrnují většinu provedených aktivit. Pravděpodobně nejvíce oceňovanou pozitivní zkušeností ze strany partnera je zapojení žáků SŠ do vyučování žáků ZŠ, tedy vzájemné učení žáků středních a základních škol, aktivita B1c. P14 takto uvádí realizaci aktivity a zdůvodňuje, jakým byla přínosem: „V rámci realizace KA B1c se osvědčila příprava výuky spolu se žáky SŠ, kteří si byli nuceni na základě obdržené anotace od učitelů ZŠ a SŠ připravit témata výuky, která byla přesahem z ŠVP základní školy do prostor a možností výuky přírodovědných oborů na školním statku. Velmi přínosné shledáváme spolupráce žák SŠ – učitel ZŠ – učitel SŠ – metodik při výběru a následné přípravě témat a vlastní přípravě probírané látky na infrastruktuře školního statku. Vzájemné učení tak bylo formou výuky, která zřetelně posiluje vazby mezi jednotlivými stupni vzdělávací soustavy a pro žáky ZŠ tvoří i vzor v podobě žáka SŠ, který předává vlastním úsilím nabyté zkušenosti výkladem látky na svých předem připravených stanovištích. Jedná se o osobnostní vzor pro žáka ZŠ v podobě žáka SŠ blízký jeho věku i způsobu uvažování a jazykové srozumitelnosti“. P8 uvádí podobnou zkušenost „Žáci v roli asistenta pedagoga přistupovali k této aktivitě velmi zodpovědně a byli užitečnými spolupracovníky zapojených učitelů. Pro některé z nich se jednalo o zkušenost, která má vliv na jejich rozhodování ohledně další profesní orientace. Žáci se zájmem o přírodní vědy a kladným vztahem k dětem budou do budoucna vítanými uchazeči o učitelské povolání“. Se zapojením středoškoláků do aktivit má velmi pozitivní zkušenosti i P15 a to přesněji v rámci aktivity organizování exkurzí KA B1d pro žáky ZŠ. „Středoškoláci se velmi vhodným způsobem věnovali svým mladším kolegům při prohlídkách, spolupracovali na výkladu při provádění exkurzí a pomohli tak svým pohledem mladším žákům lépe pochopit danou problematiku“. Jako asistenti figurovali žáci SŠ i v dalších aktivitách, P12 podotkl jejich velice dobré zapojení ve volnočasových aktivitách, kdy byli tito žáci mnohem zdatnější v předávání zkušeností a to hlavně díky lepšímu porozumění mezi sebou. Podobnou zkušenost má i P20, „pro pedagogy i pro žáky byl velmi přínosný post asistenta pedagoga a to hlavně při přípravě hodin. Žáci SŠ mohli ocenit práci pedagoga a zkusili si jaké to je vystupovat před třídou, na druhou stranu pro učitele to byl velký přínos a pomoc, nelze, aby vše dělal sám“. Post asistenta se osvědčil i P15 v průběhu pořádaných exkurzí. „Velmi se osvědčil přístup vedení projektu, nasazovat na stejné exkurze tytéž žáky SŠ. Již na druhé exkurzi získávají tito žáci jistotu a jsou schopni velmi dobře vést skupinu a motivovat je k dobrým výsledkům. Žáci si tak nejenom rozšíří znalosti v dané oblasti, ale naučí se i vést a pracovat se skupinou“. Další dobrou zkušeností partnerů je práce s nově pořízeným vybavením. Častokrát respondenti uváděli, že díky nově zakoupeným pomůckám získávají žáci i učitelé novou chuť a elán do učení. Žáky


výuka s novými, třeba i interaktivními pomůckami, baví a zvyšuje jejich motivaci ke studiu přírodovědných a/nebo technických oborů. Příklad uvádí P2 „ten efekt nových pomůcek je, že výuka žáky více baví, je to takové praktičtější, asi pak mají větší vztah k přírodovědným předmětům. Vybavení laboratoře má pro žáky hlavně pozitivní dopad“. Souvislost mezi novými pomůckami a větším zájmem o předmět uvádí i P1: „Měli jsme možnost pořídit vybavení, jak tomu říkáme nová interaktivní fyzikální laboratoř, která je zaměřená na robotiku, optiku, 3D tisk, mechaniku a moderní formy energie. Není využívaná jen v rámci projektu, ale v celé výuce, což má na atraktivitu předmětů velký dopad“. Do budoucna také toto nové vybavení zajistí kvalitní výuku, dodává P10. Díky nově nakoupeným přístrojům jsou žáci těchto škol více konkurenceschopní, neboť se s nimi měli možnost seznámit již na SŠ. „Když absolventi vyšli normálně do provozu, tak neznali nástroje, protože normálně na školách nebyli k dispozici, projekt umožnil, že se s tím setkají dřív“ uvedl P14. „Žáci si rozšířili schopnosti pracovat v laboratoři a mají možnost pracovat s novými moderními přístroji“ potvrdil P20. „Pro děti to má obrovský přínos, v širším rozsahu. Mohou sice využívat laboratoř, ale stoupá i jejich zájem o předmět (P4)“. S novými nástroji souvisí i interaktivní způsob výuky, který získal velmi dobrý ohlas, jak od žáků tak učitelů. Žáci si měli možnost častokrát věci poprvé v životě vyzkoušet „na vlastní kůži“ a vidět je v praxi. „U nás neseděli v lavicích, u nás byli v provozu, to vidím jako velký přínos projektu. Žáci mohli být přítomni samotné akci, mohli se realizovat v provozu a v živé přírodě“, uvádí na toto téma P14. Studenti v rámci P17 měli například možnost vybudovat vlastní muzeum a naučnou stezku a jak uvádí partner, pomohlo to určitě i hrdosti na svůj obor. Učení praxí se objevilo i v projektových dnech, „obecně měli projektové dny velký ohlas, protože se tam děti učili praxí“ uvedl P6. Pro žáky zábavná forma učení byla i s využitím moderních technologií. „Netradiční byla výuka pomocí tabletů, nadšené byly děti z aplikací, u kterých musely přemýšlet a které byly udělány zábavnou formou, která je nejspíš velmi účinná“, podotkl P3. „Určitě projekt měl pozitivní dopad na žáky ZŠ, že si uvědomili, že technika může být i zábava, že to není jen manuální práce, co bylo zažité dřív, ale že je dnes technika i programování zábava (P21)“. Hlavně technicky zaměřené školy podotýkaly, že bylo až překvapivé, jaký zájem měli o kroužky různé skupiny dětí. „U kroužků, což byla nejširší aktivita, bylo potěšení sledovat zájem o stavebnice (P5)“ nebo jak uvedl P9 „zájem dětí byl i o kroužky typu programování, mechatronika, nábytkářství, stavebnictví, elektrotechniku atd.. Mysleli jsme si, že se nikdo nepřihlásí a nakonec jsme museli otevřít dva běhy“. Stejný ohlas zaznamenal i P13 „kroužky se geometrickou řadou nafoukly, původně měly být jednou za 14 dní, nakonec se střídaly sudé a liché týdny a svážely se vždy jiné děti, a kapacita se zvýšila dvakrát“. Zájem byl i o přírodovědné předměty, P6 provozoval v průběhu projektu volnočasový kroužek „Zkoumálek – kroužek plný pokusů“ který „byl trvale naplněn na své maximální kapacitě a stále se hlásili další děti i rodiče“. P8 zase překvapil „velký zájem ze strany žáků, konkrétně třeba o kroužky chemie, žáci tam pracovali v laboratořích, což děti asi postrádají v běžné výuce a asi to chtějí nahradit v zájmových kroužcích“. Díky volnočasovým aktivitám se častokrát stalo, že školy získaly nové studenty. „Protože jsme vlastně pro ZŠ zadarmo vyučovali kroužky a jejich fyziku, tak všechny třídy všech spřízněných ZŠ měly možnost podívat se a využívat naše vybavení. A je to vidět, ze všech škol na Rakovnicku, tak naše vykazuje nárůst počtu studentů, mají zájem, i děti ještě před Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem CZ.1.07/1.1.00/44.0011

9. třídou“ popsal situaci P1. Podobně to uvedl P18 „už několik žáků se k nám přihlásilo do studia, protože na základě kroužků věděli, do čeho jdou“ nebo i P15 „máme zpětnou vazbu od ZŠ třeba, že se mnoho žáků se na základě kroužků přihlásilo ke studiu“ Školy se nejen díky kroužkům dostaly do širšího povědomí. To potvrzuje i P9 nebo P12, kteří uvádějí, že zaznamenávají vyšší zájem žáků hlásících se na jejich školu. P16 například vysvětluje zvýšený zájem tím, že škola se účastnila aktivity B1a, „hodně důležité pro nás bylo sdílení dílen, význam jsme viděli již v prvním roce projektu, kdy až 13 dětí nastoupilo do 1. ročníků právě díky účasti v dílnách“. „Propagace projektu udělala v žákovské a rodičovské veřejnosti své“, pochválil výsledek projektu P5. „V Kolíně máme dobrou pověst, ale dozvěděla se o nás mnohem více lidí, díky uveřejňování článků v tisku apod.“ dodal P12. Obecně pak P21 sdělil „zvedlo nám to prestiž a třeba i povědomí o naší škole, že se u nás neučí pouze automobilové obory, nejsme škola jen pro automechaniky“. Většina partnerů má velmi dobrou zkušenost se zapojením ZŠ do projektu. Díky tomuto spojení bylo možné, jak již bylo zmíněno, získat nové studenty, navázat nové kontakty anebo získat podporu pro další spolupráci. „Existují takové vztahy, které předtím vůbec nebyly, výchovní poradci mohou naší školu doporučovat a všichni vědí, jak to tu funguje“ uvedl efekt tohoto spojení P12. „Žáci měli možnost si prohlédnout a seznámit se s tím, co je na naší škole čeká“ vysvětlil nejdůležitější účinek navázaných kontaktů P19. Partnerům se velmi osvědčila výuka žáků ZŠ, která podpořila navázanou spolupráci i na další roky dopředu. „ZŠ oceňovaly změnu prostředí, tedy to, že nebyly ve svých učebnách a také připravenost témat od SŠ učitelů, která doplňovala jejich vzdělávací program (P7)“. Obecně pak se vyplatila i dobrá spolupráce mezi partnery navzájem, uvádí P5, „vždy jsme se dohodli a poradili nám. A když jsme na tom byli špatně, tak nás podpořili“. „V průběhu realizace aktivit se potvrdilo, že kromě zajištění pomůcek a materiálního vybavení učeben má na motivaci žáků rozhodující vliv učitel, jeho schopnost zaujmou žáky, příprava na aktivity, nadšení, osobní příklad a „zápal“ pro vyučovaný předmět. Potvrdila se tedy známá skutečnost, že učitel je rozhodujícím faktorem ve vzdělávacím procesu“ uvedl v rozhovoru P8. Toto potvrzují i jiní partneři. Úspěšná realizace aktivit tak mnohokrát závisela na měkkých faktorech, jakými byly elán a zapojení učitelů do práce. „Častokrát hrála roli osobní hladina, tedy jak se učitelé dokázali postavit k projektu. Naštěstí u nás bylo velice kladné zapojení, byli aktivní a sami říkali, že materiály jsou použitelné do budoucna“ řekl v rozhovoru P8. Jedním z výsledků projektu a dobrou praxí je dle P7 „navázání spolupráce mezi všemi. Byla to taková týmová hra ve škole a ZŠ jsme mohli ukázat, práci naší školy. Byla to ukázka toho, jak to vypadá u nás ve škole, jak se učí“. „Ukázalo se, že projekt krásně formuje školní kolektiv, ukáže se, kde je ochotný se zapojit a kdo ne. Jsem až překvapený, jakou obrovskou zkušenost jsme získali, naučili jsme se pracovat v týmu“ upozorňuje na jeden z vedlejších efektů projektu P1. Naopak tomu ale bylo u P13, kdy spíše došlo k rozdělení kolektivu „vnímání kolegů uvnitř školy bylo rozděleno na ty co „mají projekt“ ty co „nemají projekt“. Jako jeden z posledních hlavních přínosů projektu hodnotí partneři inspiraci, jež získali z exkurzí, přednášek vysokoškolských odborníků nebo návštěv podniků. Školy měly díky projektu možnost zorganizovat „akce, na které jsme normálně neměli peníze (projektové dny, odborníci z praxe, Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem CZ.1.07/1.1.00/44.0011

přednášky, projektové dny) a dokonce dvě expedice, které měly velký úspěch, protože byly díky financím organizovány na vysoké úrovni (P4)“. Školy uvedly, že se nejvíce osvědčily exkurze, neboť měly možnost navštívit zajímavá místa, kam by se bez finančních prostředků nedostaly. Respondenti dále velmi kladně hodnotili návštěvy podniků, jak například vysvětlil P13 „rozšiřovali jsme si technický obzor, jeli jsme do strojírenských firem a získali jsme představu o strojařině o jednotlivých odvětvích. Viděli to v praxi, což je velmi důležité. Daleko líp se jim učí, když vidí, že to co se naučí v teorii u nás na škole, tak v praxi funguje“. Podobný efekt jaký měly návštěvy žáků ze ZŠ na SŠ, měly i návštěvy žáků SŠ na VŠ. „Díky kontaktům s VŠ už teď student ví, co může čekat, ne jen z pohledu co musí umět, ale spíše jim to dodalo motivaci, aby pokračovali ve studiu, protože viděli jak to na VŠ chodí (P11)“. Důležité pro studenty tedy nakonec bylo jakékoliv reálné prostředí, kde měli možnost se potkat s realitou nebo si vyzkoušet činnosti v praxi.

2.5.

Zhodnocení zájmu partnerů o jednotlivé KA

Zájem finančních partnerů o jednotlivé klíčové aktivity realizované v rámci projektu „Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem“ se odvíjí od obecných zájmů škol a školských zařízení jako takových. Oprávněně lze tvrdit, že specifické nastavení výzvy č. 44 v rámci OP VK (Procentní limit na kapitolu 3 rozpočtu – Zařízení a vybavení je stanoven pro tuto výzvu odlišně od limitu uvedeného v Příručce pro žadatele a Příručce pro příjemce na 40 % z celkových způsobilých výdajů projektu – běžně ve výzvách OP VK pouze 10%) je to, co vzbudilo zájem finančních partnerů projektu. Důvodem je na straně jedné zastaralé vybavení škol a školských zařízení orientovaných na technické a přírodovědné vzdělávání a následná snaha těchto zařízení o pořízení moderního, trendy sledujícího zařízení a vybavení, které by přitáhlo nové uchazeče o studium a na straně druhé chronický nedostatek finančních prostředků na tento druh investic. Obecně lze tvrdit, že se zavedením normativního způsobu financování regionálního školství, se jedním ze základních cílů každého dotčeného školského zařízení stala soutěž o žáka. Je to logické, neboť od počtu žáků se odvíjí výše finančních prostředků poskytovaných zařízení zřizovatelem. Z tohoto vyplývá, a zkušenosti z projektu to potvrzují, že největší zájem byl o klíčové aktivity A1a Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, školní hospodářství a střediska praktického vyučování (investice) a A2a Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání. Dalším způsobem, jak zajistit dostatečný počet studentů ve školském zařízení je práce s mládeží probuzení zájmu o studium na příslušném školském zařízení již u studentů základních škol. To se Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem CZ.1.07/1.1.00/44.0011

odráží v zájmu o aktivity B1a Sdílení učeben /dílen /laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ a spolupráce se zaměstnavateli nebo jejich zástupci v oblasti přírodovědné a technického vzdělávání, B1b Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání pro žáky ZŠ s využitím moderních učeben /dílen/laboratoří SŠ a B1c Programy vzájemného učení, kde žáci SŠ připravují a realizují pro žáky ZŠ vzdělávací aktivity/projekty zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání. Nedílnou součástí snahy školských zařízení je i zájem o udržení stávajících žáků a tedy zájem o aktivitu A2d Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ. Na druhé straně spektra zájmu se nacházejí aktivity cílené na cizojazyčné vzdělávání - C1b Tvorba cizojazyčných slovníků, které budou následně využity ve výuce technických a přírodovědných předmětů na SŠ a C1c Zapojení rodilého mluvčího/odborníka z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů na SŠ jako druhého pedagoga ve výuce. Tento nízký zájem partnerů lze vysvětlit tím, že akcent na jazykové vzdělávání je již mnoho let nedílnou součástí vzdělávací strategie škol a školských zařízení a poptávka škol a školských zařízení je v této oblasti saturována.

2.6.

Doporučení z realizace

V rozhovorech se zástupci partnerských škol bylo zjišťováno, jaké návrhy nebo doporučení by mohli poskytnout do budoucna, zda v projektu shledávali problémy nebo zdali by některé jeho aspekty změnili. Před zahájením projektu by se napříště partneři zaměřili důkladněji na jeho samotnou přípravu. Dle jejich vyjádření nebyl velký čas na „podrobné promyšlení všech detailů projektu“, jak nastiňuje P5. „Například bychom lépe promysleli investiční část“ uvádí P18. P17 zase zmínil: „určitě bychom aktivit nedávali tolik, bylo složité je všechny udržet a uhlídat“, totéž uvádí i partner 22. Naopak P19 dodává „možná bychom rozšířili nákup vybavení, ale měkké aktivity bychom nechali úplně stejně“. Obecně se pak někteří shodují, že v počátcích projektu jim problémy způsobovala hlavně celková nezkušenost s dotacemi. S tím se pojí návrh partnera 5, který říká: „kdyby se ze začátku uskutečnil nějaký trénink nebo modelové situace (pozn. přípravy a realizace projektu), hodně by to pomohlo“. P6 například uvádí, že až po zahájení projektu „zjistili, že administrativní zátěž by byla stejná u rekonstrukce jedné i více laboratoří, takže příště zrekonstruujeme všechny najednou a přibereme nějakou pomocnou sílu na administrativu“.


Vzhledem k nezkušenosti pak partneři měli problém s časovým harmonogramem a jeho dodržováním. Téměř všichni v rozhovoru zmínili, že největší překážkou v projektu pro ně byla komplikovaná výběrová řízení, díky kterým se pak musel vždy harmonogram upravovat. „Z mého pohledu bych viděla, že než by se všechny aktivity začaly dělat, tak by se mělo první udělat výběrové řízení, zajistit materiálně technické zázemí, aby se to dalo využívat“ uvedla zástupkyně P7. „Větší část aktivit jsme dodělávali teď na konci, lepší abychom to dělali v průběhu, ale bohužel to nešlo jinak“ uvedl P10. Problémy s výběrovým řízením pak měli partneři i v jiných ohledech a do budoucna by navrhovali změnit jeho metodiku. P20 by kladl důraz na „stanovení pravidel hned na začátku, aby se snížila byrokracie a aby ten projekt mohl fungovat“. Většina partnerů pak dále zmiňovala, že by do budoucna bylo žádoucí snížit celkovou administrativu projektu a sjednotit ji. Mezi partnery nepanuje jednotný názor ohledně zapojení ZŠ a výběru žáků, kteří by se měli účastnit vybraných aktivit. P2 v tomto ohledu uvádí: „změnili bychom orientaci na žáky, pro příště bude lepší se zaměřit na starší děti, ale v jiném duchu, první stupeň má jednodušší aktivity, pro druhý by to bylo již náročnější, ale měli bychom tam tu návaznost pak k nám na školu“. Často partneři uváděli, že děti ze ZŠ byly velmi pozitivním aspektem, neboť se do aktivit daly jednodušeji zapojit, byly aktivnější a měli o ně větší zájem než středoškoláci. „Zaměřili bychom se i na mladší ročníky a to i z důvodu lepší spolupráce“ zmínil P16. Několik partnerů se dále shoduje, že pro příště by od začátku mohli zapojit více škol. P11 například sdělil: „asi bychom to trochu pozměnili, byli bychom více aktivní a zapojili bychom i více než 4 partnerské školy“, stejné uvedl P10. „V průběhu projektu jsme zapojovali další a další školy, mezi učiteli na vesnicích byl hlavně velký zájem o zapojení, takže jsme mohli rovnou od začátku jich asi zapojit víc“ poznamenal P6. Všichni se shodují, že postrádají návaznost projektu, rádi by nabyté zkušenosti s přípravou a realizací projektu dále využili. „Zkušenosti, co jsme získali v realizaci, je škoda nevyužít, i vyučující získali dovednosti a zkušenosti. Uvítali bychom, kdyby bylo pokračování v nějaké formě“ uvedl P12. „Ještě by to chtělo jednou zopakovat, teď už konečně víme, jak to funguje, takže bychom chtěli pokračovat dál“, uvedl P11.


2.7.

Fotodokumentace a příběhy z realizace

Partner 1 – Otevření nové interaktivní fyzikální laboratoře


Partner 4 – Využití nové biologické laboratoře při výuce

Partner 6 – Volnočasový kroužek Zkoumálek - kroužek plný pokusů


Partner 7 - Vybavení školní zahrady - přírodní učebny

Partner 13 – Výuka žáků ZŠ


Partner 15- Řemeslné dílny


Partner 17 – Vybudované školní muzeum zemědělské techniky

Partner 20 – povinná výuka žáků ZŠ


Partner 22 - otevření nové experimentální učebny přírodovědných předmětů

Během projektu se partneři setkali s velmi pozitivními reakcemi od žáků. Partner 10 takto uvádí situaci, ve které po proběhlé aktivitě – volnočasovém kroužku laboratorních cvičení- učitelé obdrželi fotografie od žačky, která vlastní pokusy začala zkoušet sama doma, na základě právě absolvovaného kroužku. Další příklad pozitivní zpětné vazby Partner 10 uvedl, „třeba nám paní učitelka posílala studentský web, kde vlastně žákyně komentuje, jak byli na projektovém dnu, co dělali a co se jim líbilo“. Partner 14 zase zmínil událost, kdy jako zpětnou vazbu od dětí ze ZŠ obdrželi namalované obrázky s tím, co na školním statku viděli nebo dělali. „Zpětná vazba tam je“ uvedl partner 14 v telefonickém rozhovoru, „i když jsme se po nějakém časovém horizontu ptali, tak tam byly vidět zážitky. Pozitivní jako třeba skákání do sena, ale i negativní, třeba když vedli prasata na porážku, což je ale pro život velmi důležité, aby viděli, jak zemědělství opravdu funguje“. Nejednalo se o nadšení z aktivit jen u dětí. Partneři měli několikrát velmi dobrou zkušenost s tím, že průběh aktivit kolikrát nadchnul i samotné učitele. Partner 3 tak v telefonickém rozhovoru uvedl, že bylo možné využít vedlejší aktivity učitelů, kteří se pak rádi velmi aktivně zapojili. Například uvádí, „máme na škole učitelku, která sice nedělá žádný přírodovědný obor, ale sama se zajímá o ptáky, tedy ornitologii a tak jsme projekt rozšířili o rorýse a stali jsme se „rorýsovou školou“. Postavili jsme budky a pozorujeme je. Vlastní aktivita učitelů mě až překvapili, byli do toho sami velmi zapálení. Máme třeba i stavební fyziku, tak se taky do toho učitelky položili, vymýšleli velmi aktivně náplně a aktivity“.


Jak široký měl projekt dopad, dokazuje i zájem ze strany rodičů a ohlasy od okolí obecně. Partner 11 uvedl: „Když jsme dělali kroužek pro ZŠ, tak se rodiče velmi zajímali, co tam budou dělat, spíše to zajímalo rodiče než děti, mělo to i velmi pozitivní aspekt, protože když se rodiče nestydí, tak se pak ani děti nestyděly“. I Partner 10 uvádí, že projekt zasáhl mnohem širší okruh lidí. „Ze zpětné vazby od rodičů ze škol, kam jsme ani neposílali nabídky, víme, že se také ptali, jestli by nebylo možné docházet na kroužky nebo projektové dny“. Partner 7 uvádí, že v průběhu realizace pak „byl velký prostor pro praktický rozhled a aktivity. Šlo třeba i o sázení semínek a pak sklizení úrody, což někteří rodiče měli za zázrak a moc se jim to líbilo, děti viděly věci v reálných souvislostech. Rodiče ocenili tyto aktivity, protože to v dnešní době už bohužel není normální a dětem tyto manuální zručnosti naprosto chybí a rodiče jsou pak šťastní, že dostanou někoho, kdo je hlídá, a když získají někoho, kdo s nimi tyto činnosti dělá. Třeba kope motykou“. Z vyjádření žáků v dotazníkovém šetření nejčastěji vyplývalo, že největší zájem byl o aktivity, ve kterých si mohli něco „vyzkoušet“ nebo vidět něco zcela nového. Partnerská škola 10 se v rámci aktivit seznámila s množstvím přednášek od VŠ učitelů. Jednou z atypických přednášek, kterou během projektu žáci absolvovali, byla například jedna „ od člověka, co preparuje zvířata. Bylo vidět, že je zajímavé pro děti vidět úplně nové věci v tomto směru“ uvedl v rozhovoru zástupce partnera 10. Partner 20 v tomto ohledu dodal, že velmi přínosná pro ně byla spolupráce s ČZU, „naši žáci jezdili na praktické laborky, co my jsme nemohli nebo neuměli udělat, viděli věci, co zde nemáme, například jak se pěstuje vanilka ve skleníku. Je pro ně určitě přínosem, že ochutnali jiný styl výuky“.


No title

Recommend Documents