Vyobrazení k č|ánku LitoměĚickyi hrad o 0
LitoměĚicky hrad
:\
FnnNrIŠnrZÁRt,tsn
-o
;3 o( tt o íD
j
6' =. o.
oo
FrantiŠek Záruba: Li 1oměi'ic'e Costle The article is concerncd rvith the dcvelopnrent ofthe Litclrnčiice king's castle during thc l4.l.century the castlc's relation to the town agglorneratiorr. According to the ne archcological clisco-
ald cliscuscs
veriesby().KotyzaandM.SykorathecastlcwasnotbuiItcarlier1hanintheÍjrsthal1.oťtlre
l4.l.ccntury
o.
ancl it had the lbrrn oť a central European castel that cotnbined rottnd and quadrangular towers. AfŤer the ycar 1387 a largc and ostcntatious palacc includirrg a chapel was built. It turned desolatcd during the
@
purposcs ancl it
o o o
OJ
C
o o o N o = g: o f
l ='
oo
@
o
o =
o'
J
a
o o
o =
o' J E.
o
D
Š -Tl
o o o E o
ď
o o
f N
o o
Na první straně obá|ky'
obr' 7' RoŽnov, hrad. Keramická pIastika Panny Marie s JeŽíŠkem.čeIny pohIed' (Vyobrazeni k č|ánku Keramická pIastika Panny Marie s JeŽíŠkemZ hradu RoŽnova')
llttssitelvarsandkingVladislavIldonatedittcrthctorvnin r'r'as
|499.Thetcxl'nusedthecastlcíbt.ecclnclmicaI
later changecl into a brewcry.
Key words: castlc. central European castcl. tnedieval archltecture. torvn.
Úvod
LitomčŤick1i hrad pŤedstavuje mimoŤádrrč zajírnavy objekt, ktcry byl po cclé 19. a ve|kou část 20' stolctí mimo Zájem historikŮ (aŽ na v jimku A. Sedláčka). To bylo ZpŮsobeno pi.edevšírntím, ž'e hradní areál byl pŤestavěn na pivovar a navíc byl obestavěn para7'itni zástavbou. o exi stcrrci pozŮstatkťr hradu sc tak aŽ do roku l 97 l ncvědělo téměŤ n ic. Stranou pozornoSti zŮstal i pro historické bádání' které sc soustiedilo pŤedevŠínlna samotné měSto. Po objevu vyznamnych částípŮvodního hradr'r se Stal StŤedem zájmu několika badatelťr, alc vlsledkyjejich vyzkunru vzbuzfií spíšc dalšíotázky. V současrré době hrad prochází radikální opravou, která pŤirrcsla Ťadu zásadrríclr Zjištění, a od jara 2009 probíhá na Vrcholně
stŤedověkém hradě archeologick vyzkurn o' Kotyzy a M. Sfkory, ktery zásadně mění náš pohled na Stavební v1ivc1 hradu.I Na základě tčchto skutečnostíje nutné se tomuto hradu poněkucl podrobněji Věnovat. Následující studie se zaměŤuje pŤedcvŠímna Vrcholně stiedověkou piestavbu hradu z konce 14. století a ZaÍazení hradLr clo kontextu dobové
hradní zástavby. Stav bádání Poprvé eXiStenci hradu zaznamenal J. Lippert v knize Ge,schichte cler Stadt Leitmeritz z roku l871 (l87l, 33. I21), ve Starší literatuŤe, jako napŤ. u Sommera, není o hradu ani zrr.rínka, byť se dějinarni města zabyvádosti podrobně (Sommer l833). Lippert lokalizoval hrad na dnešní místo a pŤedpokládá, Žc vzn1k| současně nebo krátce po zaloŽeni města' Jako první ztnínku o hradu uvádí rok l 359. Následuje zpracování dějin hradu A. Sedláčkem ve XIV. svazku Hrad , zcimk a tvrzí českych. Sedláček pŤevzal tezi cl vzniku hradu od Lippcrta a doplnil následné dějiny hradu aŽ do husitskych válek. Jeho pozornosti uniklo pouze nčkolik zmínek o purkrabích a jedna zásadní listirra, která je ovšem uloŽena v Madhrsku a nebyla tehdy známa (Sedláček 1923,361 368). Jeho dílo doplnil aŽ|van Hlaváček v roce l980 publikací naprosto zásadni listiny pro drŽbu lrradu v době Václava IV., která zásadně mění ipohled na stavební dějiny lrradu (Hlaváček l980' 1l3_ll6). Současrrě se
Čnsopts sPoLEcNosT| PŘATEL STARoŽ|TNosTi
/118
o 2t201o
dějinanri Litorněiic ztlr'yvá jindiich Tornas, ktery se sice soustŤedi] na hospodár".ské dějiny nrěsta, ale několikrát se věnoval i samotnérrru hradu, pŤičemŽŤešil piedevšímdobu jeho vzniku a zabyval se i stavbou a prťrbělrerl městskych hradcb. ktcré jsou
zásadrlí pro poznání vztahu
hradtr
(Kotyza Tomas l995,9l l06; Tomas 1985, 59 108; Tomas 1985, 31 90; Macck Smetana - Tomas 1996; Kotyza - Smetana Tomas k rněstu
|991,124 l25). Pomčrnčvyznatlnou studií pro dosavadrrí bádání byl článek J. Cechury, ktery se sice nctykal piírrro obr' 1' Litoměrice. P|án města z Íoku 1741|2
hraclu, alc ŤcšípokLrsy o zaloŽerrí města na Hoie sv. Štěpánu, .|c'iichŽ neírspěch rnčl vÓst právě ke vzniku
(Cechura l98l-1984,11 20,43 68), coŽ.jc v rozporu s nejrrovějŠímiarcheologickynálczy. Dějiny hradu v rtclvovčku dosud nebyly zpracovány. Stavební podobou hradu se poprvé z'abyvá aŽ.lan Muk, kter1i objeviljeho pozťrstatky, byť.;eho lokaci zmiiiuje jiŽ A. Sedláčck. MukŮv vyzkurn se zar-něŤil na existující kclnstrukce. zvláŠtě na clclsud stojící palác ze l4. století, ale neŤešírclzsah hradního areálu, ani jeho vztaIr k nrěstu.Základem jeho práce byl stavcbně historicky prŮzkum pro SURPMo (Muk l97l), kterérnu lze v1,tknout.jen to, Že nebyl opatŤerr kvalitnírn zpracováním dčjin objektu. l.ato priicc se následně stala zdrojern pro Sallostatn1i článck. ktery jc dosud základní pr.ací hraclLr r-lli
tl litorněŤickérrr hradě (Muk l980' l0l lll). Rckonstrukcíraně girtického Irraclu, dobou jeho vzniku a jelro vztahu k rrrěstu sc dvakriít zabyr,'al Pctr Maccl< (l989, l7l-183; l990' Ill 1l9)' jerrŽ svolt tcorii staví pŤcdel,šínlna ptLrbčhLr rrrěstskyclr hradeb (které měly jiny rozsah, cr.lŽ ukáza| pozdějŠívyzkurrl). Jehcl tllizory později korigoval TornአDurciík (l998' 23l 235) a takto prezentovaná pi.eclstava. prcclevŠínrco se t če jádra hradu' nikoliv jeho vztahu k rněstu, je vcelkr'r piijatelná. ikclyŽ jenLrtnédoplnitncjnovější ná|ezy, kterépŤecejenponěkudrnění nášpclhlednaarcál jako celek. Tatcl picdstava byla pňejata i do ŠirŠí literatury, z'níŽ' je nLrtné pŤiporrrcnout práci L'vy Šaruiirrkor'Ó r,čnovanott mčstu Litor-něŤicírrr (Šarnánková l982. 39 40) ncbo Dobroslava Líbala (200l' 23 ). Nejnovčji byly stavebrrí dějiny lrradu zpracovány Fr.antiškcm Gabrielern a Ivanem Pei"inou, a to jako podklad pro právě probihající rekonstrukci hradu. Autoi.i
částečněprohloubili starŠípozrratky Jana Muka z rokLr k clomir Čp. 68
(Gabric| Pciina
l97l' a to picdcvším ve vztahu
2007).
Vznik hradu Vrchcllnč stŤcdovčkyIrrad v Litornčiicíclr sc poprvé pŤiporlíná tcprve roku l359. kdy KareI IV. povoIil nlěstu vysázet vinclhrady na lroie zvané Radobyl a po deseti Ictech oclv1r. dčt dcsirtek z vína. ktcry nrčl byt sloŽcn '1tff,tttt.sct. ltuu's :tt I'ettÍnteric':,'(CIl\.l II. 548). |1racl jc tlr,šerll t.l nčccl strlrší.a pr".cclcvšínl r,'sanlotrlycIl L'itcllnči.icích rl-rč| sl'éhll rartč stt".cclclr'ěkého piedchťrdce. ktery stál na Dotllskét.tl n/lr rŠi.
Je vcelku jisté, Že v
jc doloŽerr v letech
1253
a |262, ale skončil nerJrspěclrenr. Podle.|. Čc'chury pr.ár'ě
nezdar clonutil Piemysla otakara II. k tornu, aby opustil zátnčr stavět na ptrvodnírrl rrlístě akropole nacházející se pŤi kostcle sv. JiŤí a pro stavbrr rrového hradu zvolil jirrou lokalitu (Čechura 198l l984, |7 2().43 68, zvláště 49). Tento názor byl násleclnč pŤejat P. Mackcrn a T. Durdíke m. Od jara 2009 probíhá na vrclrolně stiedověkÓrn hradě archeologicky vyzkum O. Kotyzy a M. S;Íkory, kter)' odhalil nejstarší sídelrrí vrstvtr spadajícíaŽdoprvnípoloviny l4. století' Z tclho jc zŤejrné, Že hrad nevznikljiŽ v době PŤcmysla otakara ll., ale aŽ v době Jarra Lucclnburského. Je patrné, Že púvodní hrad na DÓmském návrší byl snad modernizován' ale kaŽdopádně v nějaké podobě fungoval aŽ do kcrncc l3. století, jak to dokládá Ťada kaste. lánťr a purkrabích, kteií právě v době zaloŽcní nového rnčsta zamění Íitu| ,,ca,stellantts,, pŤipomíná ,,Blegone costelclno c]e Lttithomeric,. l'a ',burgrttvills... K roku ll76 a ll77 sc (RBM l, l56' CDB I,25l). |253 ,,Boruta castellano Luthomerit:ell,ll..(RBM lI' 3)' ale jiŽ lpku 1276 ,,Ltr1tus, burgruvius Luthmeriecensl,i" (RBM ll,445), l2ll a 1282,,Jctrc'o tle Whldenberg, purt:rauitts Lt,tÍhrntiricen.sls..(RBM II,46l,548). K roku l325 je doloŽen jist Albrecht z Frydlantu, tehdy purkrabí na PŤirndě. ktcry o sobě prolrlaštr.1e, Že v době Vliclava II. bylpurkrabím v LitorlěŤicích (CIM l|.23l.234). Následně litorněŤičtípurkrabí rrlizí z písemnych pramenŮ, a to do roku l352, kdy se pŤiporníná jisté clo' které se rnčltl platit purkrabínru (ClM Il, 483 484), a opčt roku l359, kdy je poprvÓ vyslovně doIclŽen ihracl (CIM ll' 548). Vyskyt titulLr litoměiického kasteltrna, později pLrrkrabílro. dobie tldpov'íclá zániku osícllcní na Hoie sv. Štepána a VZniku nového hradu. Nicrnéně pozťrstatky kamerrrrÓ zástavby ze l3. století V ll1íStech pťrr'odníakropole zatírn rrcbvly lokalizclv1rny. Vcelku bčŽnčse Lrváclí. Žc opevnění DÓmského návrší poclráz'í.iiŽ z,e l.]. slolctí. alc ani to zatiln ncbylo pcltvrzcrro archeologickyrll vyzkurlern. Ncclávno byla plocha hradiŠtě v blízkosti akroptllc zkoutnátra a byly zcle nalczeny clŮlrlllV O iritcnzivnínr osídlcní z raného stiedor',ěktr a také ze l3. století. kter.Ú lze spojit sc za|tlŽenítrl rrového nrěsta. objeverra byla racla síclclních a vyrobnícll objektťr. osídlenízdc zariiklr rra korlci l3. stcllctí (VaŤeka lloráčkol'a Š'lr..1.la ]tltttt;
terrtcl
Star'eništč hradu l'itornčiice ocl |3. století patií k nc.j|épc prosperLrjícínr ttrčsttrrn v ť.ccháeIr ;.r.jc te{rltér ttctll
Ilraclbor't.kterli.jcpoprl'cl
ceIi D(lllrskc
n1rl rší.Na1lroti 1oIll|.l l11ěst().jiŽ stťrlcr. bvltl obchnanel '''1',sIolrrčdtlloŽcrlartlkLr l]57(('I)t]V'/l č. l2l).alc.jcbezptlchyby
pŤed linii hraclby, a to o ŠíŤkuzdi. Ještě v l8. století je zobrazována jako porněrnč vysoky
relikt. Dále sc z pŮvodníl-ro hradu Zachovala scverní hradba, ktcrá byla vyuŽita jako jiŽní rrácivorní zecl'paláce z clruhé poloviny l4. století, coŽ bylo odhalcno teprvc ned/rvno. Piedc. všírntato zecl', rnírně mirno svťrj stŤed, obsahovala porněrně Širokou bránu vybavenou vpadlinou pro zvedací mŤíŽ, která rr-rá dclsud částečně dochované ostění. V patě oblouku brány se nachází Ťínlsa se stŤíškoua spodní črist je vyŽlabena. Podoba článkŮ vce|ku jasrrě rnluví prcl dobu vzniku v první polovinč l4. stolctí. V scverozápadním nároŽí, ktcré je dnes vyt.aznč zkotlc.lleno (nachází se zde šikmá uzavírající7.ed,ze l6. stol, která je zbytkern zaclní stčny pozdně gotické bašty či věŽc). byly pŤi právě probíhajícímvyzkurnu nalczeny základy clruhé krulrové věŽe' jejíŽ priiměr je mclŽné rekonstruovat na 9 l0 rn; měla tedy stejné roz.
rlčry jako pieclcházející věŽ v scverovychodním nároŽí. VěŽ zanikla v první polovině l.5. století. P. Macek zcle pŮvocině identiÍjkoval hranolovou věŽ, která mčla pocházet již'ze
obr. 2' Litoměiice. Perspektivni p|án města od J. G|ockspergera z roku 1726.
starŠiho data. Arcál města zabíral veškcré plcrchy vhodné ke stavbě hradu, které by poskytovaIy alcspclri nějakou prirclzenou ochranu, a nezbylo tecly nic jiného neŽ hrad vystavět na severní stranč pŤecl městskyrrri hradbami. .Iako staveništč byla zvolena rovinatá, mírrrě klesající plocha pii severozápadnín-r nároŽí rněsta ncdaleko nrělkého dolí Pokratického potoka, a to mirno vIastní areál města. picd
severním prťrběhenr městsk ch hradeb' V současnédoběje lrradní areál vctknut clo nároŽí mčstskych hradeb, které ovšen-r vznikaly od poloviny l4' století a jejich stavba trvala několik desetiletí.
l 3. století. ale terrto lichobčŽny objektje pŤiloŽen na spáru ke starŠízdi a pochitzí z1evnč aŽ zc l6. století. Podstatně závaŽnějšíje jeho in|orrnace o pravoL|rlrlém severozápadninr nároŽí: .,pi.i v{,kopot,.vr:h prac:ít:h pro novy kulturní d[)m bylo na vněj'ší sÍrctně hradb.v z.iištěno, že hrat|ební zed'trltit,odně U|vái'ela ono Íéměi'pravotihlév.vrazné naroží.,(Macck l989' l72). coŽjc zjevně v rozporu s nálezem okrouhlé věŽc z doby vzniku hradu. Vysvětlit tuto situ. acijeIrloŽnépouzctím, ž'enároživzniklozaa)jakoprovizorní uzavŤeníhradupozániku r,ěŽe v prvn í polovině l5. století, které bylo na pŤelomu l5' a l6. stolctí nahrazcno okrouhlou baŠtou, b) toto nároŽí patŤí nrlaclšíparazitní zástavbě, která v l9. stolctí obklopila hrad. BohuŽel tento nálcz nebyl adekvátně dokunrentován a nelzc zcelajistě vyloučit anijcdnu
vanantu. Západní stěna hraduje Zachována v celé své délce a pravděpodobně k ní bylo piiloŽcno obytné kŤídlo, cclŽ je rr-roŽné oclvodit z existence prevétu, kter1i byl nesen na dievěnych korrzolách ajchoŽ bočnístěnyjsou pevnč svázány s hradební zcií. Jakou měla tato zástavba 1lodobu, dclsud nevíme a ncznáme anijejí vyškové rozměry. V jihozápadním rolru se nachlrzí cialšíhranolová věŽ, která je podsklepena..|iŽníani v chodní hradba sc nezaclrovala a ncní ikorrograficky cloloŽerra. Rekorrstrukce hradu provedená P. Mackenl zde rovněŽ poČítás existerrcí čtvrténárožní věŽe.
PŤedhradí a vzlah hradu k městu
se z pŮvodního hradního areálu zachovaly pouzc dvě strarry, a to Se-
Rckonstrukce P. Macka pŤedpokládá, Že se zhruba čtvercovy areál rra jihu pojiI k městskynr hraclbám, respektive byl od města oddělen pŤíkopem. a pŤed hradem se snad ještě nalézal ťrzk parkán, ktery je cloloŽen i na jin;ych městskyclr lrradech doby Piemysla
nepravidelny lichoběŽník o délce zhruba 60 x 15 m, ktery byl po celém svém obvodu obehnán pŤíkopem. PŤíkop je i písemně doloŽen a ještě pÍed zahájenírn posledních památkov1ich uprav v 70. letech byl na severní straně patrn . oproti městu, moŽná i kolem ce|ého obvodu hradu snad existoval i tizk parkán (Durdík 1998,23|:35), i kdyŽ je nutné zvaŽovat také moŽnost, Že hrad parkán nemčl. DeÍjnitivní rozhodnutí v této otázce mŮŽe pŤinést teprve archeologicky vÝzkum. Za pŤíkopem na straně od města byl vyhozen val. Z 1lrivodního hradu se zachova| piedevšímmohrrtny relikt severovychodní nárožni válcové věŽe' která měla prúmčrkolern 9 m a síla její zdi sc pohybovala kolern 2.9 m, Yěž' mírnčpŤedstupuje
rněstské hradby' a to hned na několika místech' pŤedevším v severovychodní části měSta, kde hradba běŽela pŤímo v severní linii uličníčáry okruŽní ulice (Kotyza - Tomas l995. 9l-l06). Hradba tedy probíhala piibližně o 50 rn jiŽněji neŽ pŤedpokládal P. Macek. Mezi areálem hradu a městem tak byla značná proluka. Nabízíse tedy otázka, co se v této proluce naclrázelo.] odpověd'se téměŤ sarna nabízí.Václav IV. totiŽ roku 1397 povolil
Hrad v první polovině |4. sto|etí
V současnédobě
verní' která byla na konci l4. století pouŽita pŤi stavbě obdélného palácc, a z,ápadní. Kronrě toho se zde zachovaly zbytky tŤí věŽí, z nichŽjedrra byla čtvercová a dvě okrouhlé. Na základě Mackovy a Durdíkovy rekonstrukce a s piihlÓdnutím k nejnovějším archeologick1Ím nálezŮm o. Kotyzy a M. S1ikory je moŽné pŤedstavit si hradní areál jako mírně
otakara Il. Tato hypcÍetická rekonstrukce je založena na pŤedpokladu' Že rněstská hradba tlpisovala okružníulici ve vzdále nosti, která by umožřovala stavbu bloku městskych dornťr a korrčila by v dosud dochovaném nároŽí s čtyŤhrannou městskou věŽí, kteráje dnes zvána Na l.lvězdárně. Mezi areálem hradu a městskou hradbou by se tak nacháZela zhruba desetimetrová proluka, která by měla obsahovat pŤíkop a zky parkán. Tato pŤedstava' byť na první pohled vypadá pravděpodobně, je v rozporu s novymi archeologick mi objevy z první polovirry 90. let 20. století, kdy byly nalezeny základy
mčšthnťlIxZastavět ,,tlie ht steÍe vor Lrn,'erer ve,sÍe CZl| LuÍhmerit:z,,, tedy obsaclit p|oclru hospodáiského dvora nebo piedhradi a současně si vymínil moŽnost sern rozŠíiithracl a pŤíkopy. pokud budc chtít on ncbo rrčktery následujícíčesk;|' král zdc zrrovu bydlet
(crM rr,895). V první po|ovirrě l4. století toto hospodáiské pťedhradí zjevně hrálo značnou ťrlo1ltr, avŠak s tírn, jak se tcrrčil královsky majetck v okolí rněsta, postupně upadalo a za Václar,,a IV'
deÍlnitivně ztrácí srnysl. Po rozŠíieníměstskyc|r hradeb v drtrhé polovině l4. století se tcnto clvúr rravic ocitl vyraznč lrluboko v rr-rěstskérrr organismu a pravdčpodobně okamŽitě z'ača| z'anikal. Tímto ZjiŠtčním se rovnčŽ zpŤesĎuje otázka kornunikačlrího schérrratu hradu' a jc zí.cjmé.Že lrrad byl prujezdn naose severjih, právě pies tento hospocláisky dr,'ťrr nebo pi.edhradí. a to v návaznosti na osu dneŠni ulicc Krajské. Tato ulice vede dále k.iihu na D mskÓ návrŠía mohla pŤedstavovat.jcdnu z ptivodních rarrě stŤedověkych cest, které vcclly k hradiŠti.Zároveri tato komunikace vedla skrz Dorninikánsktlu bránu clo ťrclolíPclkratického potoka k pčístavištiu Labe, ktcré hrálo zásadrrí roli v ekorrornice rněsta. Rozsa|r hospodáŤského dvoraje vcc|ku dobie vytyčenzetŤi stran: zjihu lro bezpochyby vytnezoval prťrběh rněstskÓ hradby s pŤíkopem, Ze Severtl arcál hradu, na západní straně
rnírná terénní hrana Pokratického potoka, která sc kry.je s mladŠíhradbou ze |4. století. Že i v1ichodní Strana Se svclu ŠiŤkouvícc rnénčkryla s vnějšírn valovym opevnčním. opevněnípiedhradí není známé' alc je moŽné pŤeclpokládat. Že bylo tvoŤeno rninimá|ně protaŽcním l'nějšího valového opevrrěníjádra hraclu, které se pravclěpoclobně pojilo k městské lrradbě'
Analogicky lze piedpokládat,
Podoba hradu.jedrroznačrrě navazuje na tradici piernyslovskych rněstskych hraclŮ. a tcl konkrctně lla to, co clnes clznačujerne.jako kastel' rcspektive jde o hybriclní variantu. která konlbinujc prvky liancoLrzského a sti"edoevropského kastclu. Pclzoruhclclrré.jc uŽití clvou válcol,yclr včŽív Čele hraclu a věŽe, popŤípadě dvou věŽí hranolovych' čímŽse hracl blíŽil podobě starŠíholrradu Kotnov r' Táboie, ktcry pochází .iiž z doby P|crnysIa otakara lI. Čclo hraclu. ktcré je po stranách flankované dvěnla virlcovyrni r,ěŽenri. nalcznenlc i na ŠlechtickÝch hradech z počátku l4. stolctí' Pi.íklaclern nlohou b},t ZVíi.etice nebo VlaŠirn. Zccla nlinloriiclná je ptlzice hraclu piccl prŮbělrern městskych hradeb a eristence picdhraclí
nlezi
obr. 3. Litoměiice. Nádvorní fasáda pa|áce. Foto autor, |eden 2009.
ht.aclcIn a tl-tčstetl-t.
llrad
r' druhé polor,ině l4. sto|etí |.l. století a zv|áŠtčjeho clrLrhá prrltlvirra sc IleSe ve znatrrenír'cl|<éhcl rtlzllrachu trrěsta.
kterc sc prál,č r.ttlto době l'Ýraznč zr'čtŠiloa získaltl nové hraclbv'.|c zjevnc" Že
sta1.ba
lnčstskéhtlcrpcvnční.|
Právě clo závěrečnÓho období vláciy Karla IV.' tedy do tŤetí Čtv'rtiny l4. století. je kla. cicna i piestavba hrac|u. pŤi ktcré nlěl vzniknotr1 rninlclŤádrrě rozlehly palác. jehoŽ součástí jc i kaple. Datace celélro palácc se opírá pieclcvŠímo stylovy rclzbor J. Muka (Muk l980. |()6). kterj,ovŠem nevYznívá zcelajednoznačně, ajal< níŽe ukáŽenle'jc tato clatace nrylná. ()statní badatelé ttrto dataci vícernénčpievzali'
Stavba nového pa|ácc Palác byl z'a|ož'en na scverním okraji hraclního jádra' a to velnli rrctradičnčrnirno vlastní plochr-r lrradr.r. byI ttltiŽ rreobvykIe vysunr'rt do hradního piíkopu. ktery zcela pi.ehrac1il. coŽ jc dobi.e patrrré na plár-rcch rněsta z l8. století. JiŽní nádvorní stěna palácc vznikla integrací starŠílrraclební zdi. ktcrii byla ve stŤedníčástinovč p.ilícovárra nebo novč vystar,'čna. Nejlepšírn důkazern je existence zubú cirlrbuii v zirpadní části paláce. Palác nlčl rnirnor'.ádně velké rtlzrlrčry. jeho šíikaje l8.5 rrr a clélka 42.5 m. Pťrvcldně byl trojpocllirŽrrí a jiŽ ocl počátku ipodsklepen1l. V škové dělcní sc nezaclr
jednotlivé ťirovně byly dá|e člerrěny lchčírnipŤíčkamina jednotIivé rlíst-
a
nosti, jak
jc patrné z nesynletrického
rozmístěrrí oken. PÍíčkyani jejich otisky se bohuŽel nezachova|y. Palác byl vyraznč poškozen adaptací na pi-
v lt]. století, kdy došlo k piepatrování celého objektu, coŽ se rol,nalcl zárriku všech vrriti.rrích konstrukcí. Z piivodního vybavení paláce se dclclrovala por.rze kaple obsaŽená v Šír".i Vovar
vyclrodní zdi. V současné době je intcriér paláce v prvním a druhénl pod|aŽí,zbav en všec|r rn ladšíchkorrs1ru kcí a vzniká zde vestavba. která palác adaptLrjc na kulturní dťrm. Palác je dnes kryt gotizujícívalbovou stŤechou s nárnčtky, která je ovšem vysleclkern rekonstrukce z 80. Iet 20. sto|etí podlc návrl-ru J. Muka' Do této doby byl palác zastŤešcrr sedIovou stŤechou s mír-
nym sklonem pocházející z konce
obr. 4. LitoměŤice. Re|ikty hradní brány z počátku 14. stoleti' Foto autor. květen 2009
l8. století' PťrvodnístŤechajc zachycena na Willenbcrgově vedutě města a na Merianově rnapě, ale v obou dvou pŤípadech se jedná o vágní zobrazení,
kde je rnoŽnÓ rozeznat pouze to, Žc se jedrralo o valbovou stŤechu.
Bezpochyby nejnáročnějším prričelírnpaláce bylo to jiŽní, které bylo orientováno do nádvoií' V současnédobč je tato stěna ze dvou tŤetin zakryta mladŠíbudovou, jejíŽ jádro pochází 1tŽ z'e 17. století. Stěna obsahovala dvě i.ady oken nad sebott, z nichŽ jsou dosud rra exteriéru patrná piedevším dvě v prvním patŤe a v interiéru jsou zaclrovány okenní niky dalšíchčtyŤ oken. V rovni pŤízerníjepatrny z'azděny portál p vodnílro vstu. pu do paláce.
Stěna je vyzděna z opukového lornového zdiva, které je Ťádkované' Palác rná dosud zachovanou korunu zdiva ajeho v;iška odpovídá navazující hradbě' která ovŠerlvznikla ve dvou etapáclr' respektive pŮvodní hradba zprvní poloviny l4' století byla zvyšena zhruba o 2 nl. Mczi lrranou paláce pŤi koruně zdivaa zvyŠenouhradbouje patrná vyrazná vertikální spára, ktcrá se zhruba v ťrrovni mezi prvnírn a druh m podlaŽím stáčídoprava a šikmě klesá k patě portálu vstupu do paláce, kter1i vznikl v místech staršíhradní brány. Tcnto vstupje v současnédobě v rjrovni terénu' a to na rozdíl od pŮvodní brány, která se nacházela zhruba o 3 m níŽe. Palác byl piístupn1i z nádvoŤí dosud částečnězachovanym a mimoŤádně náročnym hrotitym portálem. Portál rněl bohatě prclÍilované ostění a navíc byl flankován dvěnra fiálarni. Pii piestavbě byl portál zazděn a v jeho horní pravé části bylo prolomcno obdélné clkno' které poškodilo jehcl ostění. Portálje vytesán z měkkého nažlcluticiro pískovce' jehoŽ
povrch je vyrazně ptlŠktlzen erozi. Profilace oboLr fii.rl je těŽce poškozerra' dosucl je poněkLrd lépe patrná lcvá Íiála. na níŽ jsou stále patrné zbytky profilace. Zdá se. Že liály nenasedaly na portál pŤímo, ale byly vynáŠeny na konzolách, ktcrÓ
1'yrťrstaly z ostění portálu. Fiály byly zakončeny ki.íŽovou kytkou' ktcrá se ovšem zcela rozpadla. Vnějšíčlenění archivolty je bohu-
Žel značně poškozeno' ale je zi.cjmé.
Žc nac] samotnou profilací oblouku
byla poloŽerra Ťímsazakončcná snad Šikrrrou stŤíŠkou,která nasetIaIa rta konzoly pod tiálarni. okna v prvním patŤe rla.jí dosud clobŤe zachovaná ostění. zejrnérra se
jedná o clvč okna na nezakry-
té západní stěně a o nejkrajnější ychodní okno, které je sice zakryto r-rrladším dotnem, ale otevírá se clo jeho podkroví..|ejich rozrněr je 103 x |12 cr-rr a pŮvodně byla členěna vnitčnínrkŤíŽem' okna by|a unlístčnaV Segmentovč zaklenut ch nikách vysokych 225 245 cm, ktcré byly po stranách vybaveny closud částcčně dochovarr1imi sedátky. Záklenkyjsou vyzdčny z lor'
rnového kamene.
obr' 5' Litoměiice' B
va|5i
vstupní portál do hradního pa|áce
Foto autor leden 2009.
PŤízerníbylo rovněŽ vybaveno iaclou oken, která.jsou ovšem jiŽ pŤezděna, protoŽe pŤi pŤestavbě paláce na pir'ovar. res. pektivc pii pŤepatrování došlo ke změně v1išky piízemía okerrní otvory do nádvoŤí byly zakryty konstrukcíkleneb s v jimkou jedineho, ktery ovše rl-r ukazuje, Že okna byla pclměrně nralá.
J. Muk uvádí' Že nádvclrní stěna vpravo od portálu pravděpoclobně obsahovala točité schocliŠtě.které snad bylo vynášcno na konzole (podobnějakoje tomu na hradě Točníku) a spojovalo obě podlaŽí. Později bylo odbouráno ajeho prostor vyzděn cihlami(Muk l97l. ]0 2l). Je vŠakzjevné, Žc popisované situace vznikly aŽ pŤipojenírn nrladšíbudovy. která se nachází pied jiŽnírn prťrčelím.Popisovany VstLlp na schodiště v patŤe je ve skutečnosti zbvtek okenní niky' V chodní stěna paláce obsahu1c rovnčŽ iadu pozoruhodnych clctailŮ. V ťrrovni pÍízení, zlrruba ve svém stiedu (pončkud severněji). obsalruje náročnou palácovou kapli (viz samostatná kapitola). která se Vcn otc\'írala Irrotitynl oknem. Vlevo od tohotcr hrotitého okna kaple se rrachází dalšíokno..jeŽ.ic obclélné a nrělo prostÓ karncnné ostění bez profilace.
Pťrvodnčbylo uzavieno kovovou nriíŽí. rjrovrli clruhého podIaŽí jc na vnitŤní stranč doloŽeno dalšíokno. dnes z'azděné.
V
tclvč zaklenutá okenní nika, kteráje shod. ná s iadou oken V tÓŽe ťrrovni na scverní stěně. V jiŽním soltsedství tohoto okna se
Širt
profilace. Podle .l. Mtrka tento portál vedl na oc|roz, kter mčl obílrat věŽ po vneiŠí
straně (Muk |91|,25). Zbytky kapes trám rresoucích tento ochoz byly nirlczeny lta zdir u ri'Že 1Muk Iq7|.57). Ui'e| ocho. zu není zŤejrn)i, snad vedl k rrrčstskÓ hradbě. která navazovala na vclkou okrotrhlou věŽ na opačnéstraně' popr'ípadč Se mohlo jednat cl prel'ét. Zhruba Ve StŤedll v chod-
ní zcli je patrny dalŠídrobn okenní či vstupní otvor, jenŽ je ve spodní části zakryt rnladší pŤiloŽenou zdí. Jeho ťrČelr-rení
zcela jasny.
Scvcrní stěna palácc byla ve stŤedovčku členěna dvěnla Ťadami oken nad sebou. Jejich rozrnístčnínení pravidelné a evidentrrč se vázalo na r,nitŤní členěnípalácc. okr-ra v obou patrech jsou tÓhoŽ charakteru. ostění je tvoŤeno ncprofilovanynli pískovcov rni kvádry a okna jsou osazena v porněrně širok1ich nikách se segmentov1ymizáklenky. V pŤízcmíregistrujemczbyÍky pěti okcn, jejiclrŽ v ška sepohybujekolem l6.5cm.ší|kajc60crn.oknavdrulrérnpodlaŽíjsouoněconiŽši.jejich vyŠka je ll5 cm. alc zato jsou Širší,85crn. Jejich soLrčasná podoba je ovšem vysledkenl
ncvybírar,épiestavby paláce v 80. letcch 20. století. Stěna byla rovnčŽ zakončena púvodní profilovanou iírlsou' kterzí je dnes odstraněna. Západní stěna paláce je nejméně zajímavá. V ťrrovni pŤízerníncrcgistrujerne Žádné zbytky po pťrvoclních okncch či portálech. Zato v druhÓm podlaŽí nacházínle v interiéru několik z'azděnych otvorťr sti.eciověkého pŮvoclu. Zce|a v již'nim rohr-r je tcl zbytek kanlennél-ro ostění. ktcry je piekryt nlladŠízazc|íyktlu., vstirp vcdl na prevé1 vynášeny na konzolách. V jeho tčsnénrsousedstvíse nachází zazděnáokerrní nika se segrrrentovyrn zákIcrrkern' .icŽ je téhoŽ charakteru jako na severní stěně. Na vnčjŠí straně bylo okno opatŤcncl ncproíilovanytn ostčníma jeho v ška je 80 crn a šíŤka46 crn' Dále k Severu se nachází dalšízazděná rrika. která.je ovŠern uŽšíneŽ pŤedeŠlá.Je stejné vyšky a je rovnčŽ segn-rentovč zak lenuta.
Kaple
hroti-
vychodní z'di, u 1ejíŽ paty sc rraclrázejí relikty zděnÓ oltáŤní
kter17 vedl trrirr-ro areál hradu; na vnější straně.1e clpatŤen kanlcnnyrn ostěnírrr bez
Foto autor' květen 2009.
byl osvětlcn
Z vnitiní strarry je patrná ŠirclkáSegmen-
nach.iZí rovněŽ zazdčny drobn prŮchod,
obr. 6' Litoměňice. DetaiI ostění vstuoního Dortálu
PresbytáŤ
tym kruŽbovytn tlkénkenl v clse
Kaple je orientována k vychodu a rn1t podobu clrobnÓho' Žebrovclu klenbou zaklenutého prcsbytáie obsaŽcnÓho v Šíiivychcldrrí zdi. Ptidorys presbytáieje zaloŽcn na pěti stranách osrniťrhcIníku a na z1rpadě se kaple otcvírala vítěznym obloukern tlo pros|or paláce.
llle nZy. Jihov1ichodní stčna kap-
le obsalruje obdéln1i
sanktuáŤ.
hloubka kap|e je 2,6 m, vyška klenby nad puvodní urovní podlahy je 3'70 m. Délka tií stran v závčru .jc l20 cm,
stěny bočrríměŤí l45 cm. Kaple byla pŤi pŤestavbě paltice na pivovar zrušena a její pros1or byl částečněvyuŽitjako okno a část SlouŽila jako komo-
|a, rovněŽ došlo ke zvyšení o l20 cm. Pievyrazně zdevastovala stavba ťrrovně podlahy
pi.edevším jiŽní část kaple, kde
došlo k odstranění poloviny klcnby
a
jejírnu nahrazení seg-
rnentovyrn záklenkem, kter1i spočívalna dělícízdi. RovněŽ
obr' 9. Litoměiice. Zbytek sanktuáŤe v kapIi. Foto autor, květen 2009.
byla odlánlánajiŽní část presbytáÍe, která piekáŽela novétrru oknu. Kaple byla objevena teprvc pŤi zahájení rekonstrukce paláce v 70' letcch 20. století. Tato piestavba odstranila velkou část klasicistních zazdívek v prostoru kaple a ponechala pouze západní zeď, která odclěluje prostor kaple od interiéru paláce. NepŤílišcitlivá rekonstrukce naštěstí na konci 80. let uyáz|a a v ťrpravácl-r paláce se začalo pokračovat teprve nedávtro ( nor 2009). V rámci nclvé piestavby byl prostor kaple prohlouben na pŮvodní stŤedověkou ťrroveř a byla odstraněna mohutná betclnová Vrstva, která zalila podlahu.
.ližnístěna kaple neobsahujc Žádné podstatné detaily, patrrr je pouze mal5i zbytek vítězného oblouku. Stěnajc kryta pŤeváŽně klasicistníomítkou, která souv isí s vybudovánírn okna. V levérn nároŽí je zachována ostruhově podseknutá patka náběhu klenby, která se nachází l85 cm nad ťrrovní podlahy. Jihov)ichodní stčnaje Zachována pouze v dolní polovinč, horní část byla odbourána pŤi stavbě klasicistního okna' Ve vyšce 125 cm je zachována dolní část sanktuáŤe, vytesaná z jednclho bloku. otvor v klenku je obdéln1i a je rárnován hruškovcem. PŤeklad Se sicc nezachoval. ale ze zachovaného kvádru v zadní části sanktuáie je zŤejmé, že byl rovny. Plocha sarrktuáŤe rrcsc dosud poztistatky nčkolika vrstev polyclrromic. Dolrrí část stěny tvoi.í opukové kvádry, které se nacházejí i na dalŠíchdvou stěrrách zál,ěru. Kvádrové zdivo s|ouplr aŽ k náběhu klenebníhcl Žebra a tvoŤíjakésizpevnění, coŽje moŽné pozorovat i u dalŠíchtlvou nábi'hťr v zár ěru. V1iclrodrtí stěna je rovněŽ v levÓ horrrí č1rsti vybouri,na 1iž zmíněnynl klasicistnírrr oknenl. V dolrrí části se nacházejí zŤetelné poziistatky zděné oltáiní menZy,.jeŽ jsou aŽ 30 crn vvsoké a pi.cdstupují o 30 crrl picd stčnu. V levé horní části se dosud velrrri dobi.c dochovala levá sto.jka hrcltitého okIla, ur-trístěná l30 cnl vysoko rrad pťrvodnípocllahou.
os1ěníje profilované;jcho profil, zcela shodn jak na vnějŠí,tak i vnitirrí straně, tvoŤí šikrrrina, široká ploška a mělk1i v1/Žlabek. Bočnístěna stojky je dosti otlučená a obsahuje dva otvory po mŤíŽi nebo po okenních rámech. t.Iorní kvádr, kter piechází do archivolty, je
pŤekvapivě utváien porrěkudjinak. vnitŤní v1iŽlabekje nahrazen ozubem pro vloŽení okenního rámu, vrrějŠíproÍilace zŮsta|a stejná. RovněŽ jez,de patrny náběh na okerrní kruŽbr.r, respektive na jeptišku. okno zabíra|o téměŤ celou šíŤivychodní stěny. Na vnčjšístrarrě bylo v době provádční SHP.I. Muka patrné obdélné rámovaní okenního otvoru (Muk l97l' 23 24), dnes je tato situace zakryta betonovott omítkou. V scverním nárclŽí se zaclroval náběh klenebního Žebra, kter1f je ve spodní části ot|učen. Sevcrovychodní stěnajejiž'zachovánav celÓrrr SVém rozsahu. ale v horní části obsahujc dodatečně vlállanou skŤíiiku, která má dodnes zachtrvanou dŤevěnclu polici. V lcvérn nároŽí sc opět doohoval náběh klenebního žebra, Žebro sarrrotné zde sice v době ná|ez'u v 80. letech 20 století stále bylo, ale po odbourání dělicí pŤíčkyodpadlo. Severní stěnaje rovněŽ dobŤe dochována' Ve spodní části pozorujernejednu Ťadu opukovych kvádrŮ, které po levé straně stoupají aŽ k náběhu Žebra a zdá sc, Že tvoií hranu. Spodní část zdije vyzděna z lomovélro zdíva a je dclsud částečněomítnuta. StŤední část zdi obsalruje pravoťrhlou mě|kou vpadlinu, jejíŽ levou stranu tvoií 1iŽ z'míněny ,'pilíŤ.. náběhu klenebrrího Žebra a protějšípravou stranu dosti poškozenésmíšenézdivo tvoŤené vclk mi kvádry i lomovym zdivem. StŤed vpadliny tvoií nedbale loŽcné velké opukové kvádry. Tato vpadlina by snad mohla b1i t určena k osazení obrazu. Horní část severní stěnyje vyzděna z cihel, alc nachází se zdc sorrda, která bezpečně ukazuje, Že kápě klenby pokračuje dá|e za tuto zed'. Celá sitr-race pŮsobí dojnler-rr, Že se zde nacházel nějak1i vjklcnek, snad sedile' kter1Í byl dodatečně z.az'děn' Po levé straně sc zachoval náběh klenebního Žebra s dosud Zachovanym Žebrerr.r; zachovalo se clíky tomu, Že je pcl
obr. 10' Litoměiice. Hmotová rekonstrukce hradu v první po|ovině 14' sto|etí. Kresba autor
stínek je 80 crn, proluky cimbuŤí jsou široké70 cm. Na cimbuií trejsou patrné Žádné pozťrstatky po zakrytí ochozu. ochoz jc v současnosti širok aŽ l30 cm a pŮvodně byl zčásti vynášen na trárnech , z nichž se dochovaly kapsy na západní zdi (Gabriel - PeŤina 2001, |2). Pravděpodobně se zdc setkáváme s nejstarŠímpiíkladern pouŽití stŤílen vybaverrych pro palné zbraně,ještě z pŤedhusitského období. K roku l5l2jsou sice k dispozici udaje o Lipravě hradebního oclrozu, ale v této dobč by nekryt obrarrny ochoz byl arc|raicky, coŽ by bylo v rozporu S podobou nově budovaného pásu opevnění, kteréje kvalitní. Datace stavby Datací hradního paláce se zabyval pŤeclcvšímJ. Muk, ktery pŤestavbu klade do doby Karla IV. Yychází pŤi tom z datování profilu oken, ktcrá srovnává s okny Starého paláce
husitskych válek (l358, |364, 1402, l406 a |411) aje lokalizována,,itl subttrĎlo..nebcl ,,preurbio,',je evidentnč rnyln (Kotyza St-tletatra Totrras |991, |24 l25). Královská hra
Pravděpoclobnč v souvislosti se vznikem nového nlěstského opevněrlí došlo i ke zvyšcní hradebních zcJí hradLr. PŮvodní hradba rněla vyšku zhruba 8 tn, zatírnco nově budované městské clpevnění l0 m. Te nto rozdíl byl vyŤešerr navyšenírn stávajícího zdiva a clorovnánírn takto vzniklélro vyškovéhorozdílu. Spára je patrná rra vrritŤnírrr líci krátkého ťrseku severní
hradby a také na vnitiním líci zápailní hradby v nlístech, kdc hradbu zakryvá stiecha
donru čp. 65, i rra exteriéru. Vnčjšílíc hradby byl zkonrolerr pii opravě hradby. Novč zvyšená zed'nesc dosucl pŮvodnícirnbuI".í, kterÓ je totoŽné s cirlrbr-rŤírn na rněstskych hradbách. Je široké60 cnl a dcrsahuje v1yšky 2 rrl. Stínky nr.r1í šíiku2Í]0 cnl a jsilu ve stieilu prolonleny štěrbinovou strílnou' ktcrá jc vybavena dievěnou piíčlípro zaklesnr',(í hákovnicc. VyŠka
obr' 11' Litoměňice' Hmotová rekonStrukce hradu na konci 14. StoIetí. KreSba autor
na Pražskétrl hraclě a okny Rotlcvova domu, a z podoby portálu, jenŽ je srovnáván S novoměstskyrni kostely (Muk l980, l04). V textu Pasportu vŠakprojcviljistou opatrnost a sám piipouští dataci kolcm roku 1400 (Muk l97l, l3). Podobu paláce také srovnává s hrady Karla IV., ale poněkr-rd opomenul, Žc podobn1i typ stavby se Zccla bčŽně vyskytujc iv době Václava lV. PŤíkladern rnŮŽe b1it dolní palác na Točníkunebo purkrabsky palác rra KŤivoklátě. Také v rlěstském prostŤedí na|ezneme nčkolik velmi zajínravych analogií, a to zvláŠtě Král v dvŮr rra Starém Městě praŽském, nebo šlechtickémčstskéhrady v Soběslavi a v Uštěku. Kaplc samotná jc klaclena aŽ do doby kolcnr roku l397 a je podle J. Muka dodatečná. V současné dobč se kaplejevíjako zcela současná ke stavbč paláce a Mukem ptlpisované situace, které jej vedly k uvedenérnu závěrv, nejsclu patrné. Kaple ipalác tedy vznikly současně a samotn srovnávací materiál, ktcry uvedI J. Muk' vyz'nívá spíševe prospěch doby kolem poloviny 80. let 14. století, tedy do doby' kdy byl hrad Václavem IV. dán v léno královskému mincmistru a raclovi Kunátu KaplíŤi ze Sulejovic a jeho bratr".írn Janovi a JiŤírnu. Listina byla vydárra 2. května l387 v Praze a znlíněníbratŤi získali hrad se všemi právy a náleŽitostmi, ale měli por innost,'t'e,slztltge ttnd hausung zu Luthmeric;.., která pro zchátralost zÍjstaIa po dlouhÓ časy neobyvatelná, opravit, dclslovrrě se uvádí, Že ma.;ípovinnost bav,en, besseren, ve'sten, bewaren und dor\,nne \ťOnen und haushalden sollen,,. ',hausttng Dále si král vyrnínil' Žc lrrad nadále múŽe využívat,kdykoliv ho bude potŤcba (Hlaváček 1980. r r3-l 16). Tuto listinuje zcelajistě moŽné spojit spíšes pŤestavbou hradu a se vznikem paláce neŽ sjeho opravou. Pokud by palác skutečně pocházel jižz'doby Karla IV' a byl by krátce po svérn dokončeníroku l369 navštíven Karlem IV. (Kotyza Smetana Tomas |997, |24), tak by sejen stěži za pouh ch 20 let stal neobyvatelnym. Palác se tak iadí ke stavbám dvorského okruhu Václava IV.. karn se vcelku dobŤe hodí svou vytvarnou atrnosÍěrou. Kunát KaplíÍze Sulejovic patŤil k pŤednírrr milc m Václava IV., kteŤí pŤeváŽně pocházeli zÍadnižší Šlechty a jejich společensky vzestup byl velmi často doprovázen stavbou luxusních reprezentativních sídel. Stačísi pŤipomenout monumentální stavbu Krakovce nebo Iuxusní pt'estavbu E'gerbcrku, a to za ťrčastitěch nejlepších karneníkrj tehdejšídoby. Tato okázalost rněla evidentně demonstrativní charaktcr a rněla zastiit nedostatek v podobě nízkého pŮvodu stavebníka; záměrern bylo vyrovnat se staryrn šlechtickyrn rodŮrn, rrebo je i pŤedčit. Ror,něŽ pro ncobvyklé umístěnípaláce, kter1i byl celou svou hmotou vysllnut pŤed linii hradby azap|ni| piíkop, a to nikoliv z dťrvodu, Že by v ploše hradu jiŽ nebylo místo, najdeme analogie v hradní architektuŤc Václava IV. Hradní paláce Václava IV. na Točníku, Lokti a ve VlaŠskérndvoŤe mají zccla specifické umístění, stojí totiŽ v čele dispclzice, pohlcdově exponovaném z piístupové ccsty. Tato pohledová akcentace byla na Lokti a ve Vlašském dvoŤe unrocněna tím, Že vrrějšístčna palácc pňekročila linii starší Irradby a palác, kter jiŽ pievyšoval okolní zástavbu, se tak stal zcela nepŤehlédnuteln nr. Podobně torrru bylo irraTočníku,kdc sice palác pŤí|išnepŤedstupuje' a|e zato se ocitnul pŤímo v če|e hradu ajcho vydutá čelnístěna, včetnčhran opatŤenych
nároŽnírn bosovanyrn armováním, mu dodává ncobyče'|ně prisobiv]i v raz. Také palác Václava IV. na Novém hradč u Kunralic byl situován pii vstupu, alc citelné napětí, hrozící kdykoliv pŤeriist v nekontrolovatclnÓ povstání, jiŽ neclovolilo postavit palác zccla bezstarostt-tě do čcla dispclzice, a tak byl pro jistottr skryt za mohutnou hradbou tl'oiícípčed nír-n ostry brit.
Podobné dr)vocly stály i za neobvyk|1inr vysurrutírrr litoměiickélrcl hradního paláce. ktcry sice stavěl Kurrát KaplíŤze Sulejovic. alc hrad měl zťrstat otcvieny panovrríkovi,
takŽc bylo nutné vzít v potaz nároky na královskou reprezentaci. Takto vysunuty palác byl opět pohledově akcentován z pŤísttrpovécesty do mčsta, která ve 14. století procházela Lidickou ulicí piímo do rohu námčstí.Později, na pŤelornu l5. a l6. století' doŠ|ok posunr-rtí scverní městské brány na ulici vynl|uvně zvanou Novobranská' jeŽ je zaclryccna jiŽ na plánech z l8. století. Zobraz'ena je rovněŽ i stará brána na konci Lidické, která tehdy vedla jen na městské parkárrové opevnění z l5. století. .1iŽ Snad lze jen doplnit' že jtŽ zmíněná okna paláce v prvnínl patŤe rnají zcela shoclny proÍiljako tlkna ve Vysokém domě Vlašského dvora. tedy v paláci Václava lV. Ta jsou sice jerr kopicnliz l9' století, ale 1rŤi porovnání s dobovymi tbtografiemije zŤejnré, Ževycház'ejí relativně věrně z pťrvcrdní pi.cdlohy. Vlašsk1y clvŮr byl budován někcly pcl roce l387 a roku l394 se poprvÓ pi.ipomíná jeho obytrrá část. Pozorulroclné je naprosté ignorování obranyschclpnosti litorlěŤickéhcl palácc. Vcelkr-r bezstarclstně se otevíral na všechny vnějŠínechránčnéstrany poměrnč vclk1ymi okny. tŤebaŽc byla opati.ena rni.íŽemi. To.jc ve velkém kontrastu s pcčlivčbudovanym rněstskym opevněnírn. Tatcl bczstarostnost má opět paralelLr r' hradní architektuŤe Václava IV.
Hrad v l5. sto|etí V násleclujícímobdobí hrad rychle z'trácí na vyznamu' KaplíŤ ze Sulcjovic nepcrcirŽcl, zhruba po deseti letech ím opět j
d
si
jcj dlouho
isponuje Václav lV.. kter]jl roku l 397 .,unseťer
bur4ie gelegen in tln,sererr sÍttt ztt Lttthonerit,z,. zapsal EliŠce,manŽelce míšeřskéhomarkrabího Viléma|.,,,zLt einer behav,sLrngen,, (CDS. 93). TéhoŽ roku byl dárr do drŽení rněšťa. nťi dvťrr pŤed hradem (C|M Il' 895)' jak bylo pŤiporlenuto vyŠe. Na počátku husitsk ch
r.álek hrad několikrát vyuŽ|t Zikmund Lucelnbursky, po pŤestupu nrěsta k husitství zde srracl sídlil hejtrr.ran Hynek KolŠtejnsk1i z Valdeka. V pohusitské době hrad zpr-rstl, nakonec htl roku l499 daroval král Vladislav městu 1ako,,zámek nአpttsty, z kteréhožžádného :t,láštnieho ttžitku nenláme.., aby zde k potŤebě města byIo moŽno stavět, ale s vyjirnkotr .,ubl,nám v tom hradě pusÍém nějakého nís!a nec:httli u je pi|ipruvlli..ke skladování vína (c]IM III 939 94()). Město následně vyuŽilo hrad k hospodírísk1ÍmÚrče|rim' jako s1ipku ajako sklad vína. a takéjako byty mčstsk ch LiŤedníkŮ. Roku l532 byl na hradě vystavěn trovy krov (MLrk l97 l.5). V rocc l665 hrad vylroŤel a rokLl 1767 by| do hradu prenescn mčstsky pivovar, k černuŽ byl roku l787 hrad pŤestavěn. Ze stŤeclověkyclr stavebních aktir,it v areálu hraclu víme pouZe o stavbě nové okrouhlé r,ěŽc či bašty, která nahra
|rradu z rokLr l 50, kde.je zobrazena jako okroulrlá věŽ v nároŽ'í s kltŽelovou stieclrou a Zesílenou patou. Na Vyobrazeníoh Z první po|oviny l8. století je 1iž bcz' stŤech, coŽ .jc cltikazerr.r. Že by|a ZasaŽona poŽárenr v roce l665 a náslcdnč ponechána svérnu osudu. Na \,yobrazcních a plárrech lxčst Z konce l|l. století se jiŽ ncvyskytLrje. zachyccna je jen její rtilclvorní stěna. Otázkotr zťrstirvá, kdy doŠlok zárriku opevrrěrrí hracltr oproti městu. Na nejstarŠírnplárru trlčsta z rclku l 50 jiŽ nerrí Zobrazeno. Zaniklo pravděpodobnč po roce l499. kdy hrad pieŠcldo majetku mčsta a bylo budováno nové opcvnění města. Existcnce satnostattrě ol)evněnÓho hradu tehdy pozbyla jakéhokoliv vyznarnu.
POZNAMKA
l)
===:===
Za poskytnr"rtí inlbrtnací o vyzkumr-r děkuii M. Sykorovi.
PRAMENY CDII I:Codcx diplorraticus et epistolaris regni Bohcrniae [, Friedrich, G. (ed.), Praha 1897. CDB II:Coclex cliplornaticus et epistolaris rcgni Boherniae II, Friedrich. G. (ed.), Praha 1904 1907. C'DB V/l: Codcx diplonlaticLls ct cpistcllaris regni Bohcnliae V/|. Schánck J' DLršková, S. (ecl.), Praha 1974.
r00
I
ffi
ru
IB 2, Urkunden der Markgrat-en von Meissctt uttd Landgrattn von Thiiringcn. Ed. llubert E,n.nisch. Lipsko 1902. C'lM II:Codex juris municipalis rcgni Bohemiae Il. Cr-lrkorsky,.l. (cd.). Prlha llJ95. CIM lll: Clodex jLrris n.runicipalis regni Bohemiae lll. C'elakorsky. J. Fricdrich, G. (ecl.). Praha CDS: Codex diplontaticr,rs saxorriac rcgiae
I
9,18.
acl beneÍicia ecclcsiatica Pragenscll-t pcr archiclicleccsinr. lIl IV. Ld. Emler. J, Praha lU83 RRM I: Regesta diplomatica nec non cpistolaria Bohcmiac et Moraviae I. Ed. Erben. K..1. Praha
L(. III tV: Libri C]onÍ]rrnatitltium
r
855.
RBM ll: I
Rcgesta cliplomatica ncc non epistolaria Bohemiae et Moraviae Il. Ed. frmler, J. Praha
U82.
ffi
l,l!:r!:!:g!!i!grlll u!:,!:!!!!!:r!:t!!t
N
tiiiiiiiiiiiiiiiiiiil
tr-:! tttrl
E:Í:Í:Í:Í:Í:Í
W li!i:i:t!i!i:{
obr' 12 Litoměiice' Rekonstrukce vfvoje hradního areá|u. A'podoba hradu v první po|ovině 14' století,
B - podcba hradu na konci 14. sto|eti, C podoba hradu na počátku 16' sto|etí. 1 _ městská hradební zed, Z prVni poIoViny 13' stoIetí' 2_zdlvo hradu z prvni poIoviny 14. stoIetí' 3 _ hypotetiCké zdivo hradu z první '14. _ městská hradební zed'z druhé poloviny 14' stoIetí, 5 - zdivo pa|áCe z doby po roce StoIeti. 4 ?:|o-u'ly IJÓ/. ti - městské opevnéní z pieIomu 15' a 16' sto|etí, 7 _ pňíkopy.
URA Čechura, J. l98l t-I.IF,RAT
l9t]'t: Nczclaienií |okacc PŤerlysla otakara Il. na IloŤc sr'. Šti'pánlr 3 \t]tky chotěšovskÓho kláštera na t'itonlěŤicku v clobě pi.edhusitské' Vlastivčdny sborník Litoničňicko
l7 20.43
68.
Durdík. T. Bolina. P. 200l : St i.edor i'kt' h rlLly r Cc-chách a na Morirvč. Praha. Durdík. T. l996: IIustrovlrná cncyklopedie česk;ich hraclťl' Praha. Durdík.T. |998: Č'cskáhradníarchitekturadobyJanaLucernburskcho.CastellologicaboherrricirVI.
7
68.
Durclík. T. l99li: lIrady kastelového typu l3. století vc stŤcclní Evropě. Praha l998,231 235' Cjabriel. |.. Peiina. Í.2001: Litorněiice hracl SlIP. Rkp. Č,cská Lipa. Hlar.áčck. I. l980: Piíspčvek k clč1jinám drŽby litorlěÍickélro hradu v dobč Václar'a IV. Vlastivčdny
sbtlrník Litomči.icko. ll3 ll6. O. Ttltllas. J. l995: Ne.jstarši n.rěstské hraclby r'Litornči.icích (Poror'náníarc|rcologickych nálezťr sc zprltvarlli prarrtcnir). Archacoltlgia historica XX.9l l0(l.
Kcltyza.
O. Stnetilna. .I' Tomas' .|, |L)97: Dějiny rněsta LitclrrlěŤic. Litorněiice. 124 125, KLttlran,.I. l9t] : K otázcc gerreze kastelii krále Picrnysla ()takara lI. ln: ltá|iť, C'cchy n strední [:vrcpa. Praha, 109 l2l. Líbal. D. IC){J0: Stavcbnč historick1i prúzkurr-r Liklmc:iic. Pasptlrt SU|{PMo. r.kp. Praha. Líbal. D.200l: Katalog gotické architcktt|ry r (.eskÚ republicc do husitsk};ch válek. Praha.23(l. Lippcrt..l. l87l: Geschichte der Stadt Leitrreritz. Praha. Lippert' J. 1902: Biirgerlicher l-andbesitz iln l'{. Jahrhuntlert Zur StiirlclcÍiagc.jcncrZcit. Mittci. lttllgcn des Vcrcincs Íiir (lcschichtc dcr Dcutschcn irr Brjhrncn XL. l 50. .fclnlas'.l. l99 : LitonrěŤice. tlisttlrickj utIus tllcst ('eské republiky. sv. l. Macck..I. Srnetana..l. Kotyza,
Praha.
Macek. I). l989: Mčstsky hrad r,,Litclllčiicích.CastcIlologica boherrlica I. l7l 183. Macck. P. l990: K počátkťlnl rr-rěstskéhcl hraclu v L-itorněricích. l-itonlěricko. lll l|9. Menclová, D. |976: Čcskéhrady l. lI. Praha. Muk,.I. l97l: l'itorněiice' SHP hrlcltr. Rkp. SURPMo, Praha. Muk. J. l980: co1ickii hrad v LitorrlčŤicícli. VIastil'čdn sborník Litomči.icko' l01 l l2. Sed|áčck. A. l923: Hrady' zámky a tvrze Králol'ství českéhoXIV. Praha. Satn/rnkor,á. E. l982: I-itonlěiice. Praha. 39 40. Tomas' J. l985: Počátky nlL\sta Lit()nlčiic ll/| Usteck sborník historicky' 59 l0li. Ttlr.nrrs..|. l985: Poč1rtky rnésta Litornčiic lll2. Ustecky sborník historick;i.3l 90. Tclnlits,.l. l999: od ranč sticdovčkéaglclnlerace k priivnínlu nrěstLr (r',ybor strrclii ed. Klápštč.J. Kotyza. o.). LitorněŤicc. VaŤcka' P. Horáčková. A. Šrnejtla. L. 2()0{): Piedběžná z,práva o predstihcx'ém archeolcrgickér-rl vyzkurnu Katedry archeologie ZC'U v PIzni rra Dolnském vrchu v LitomčŤicíchv roce 2000. http://rvrvri'.kar.zcu.cz,lvyzkurn/Litomerice/prcdbezna
Ženrlička' J. |99T: Kastelán BIah
l
jeho roci.
zpraval.htm.
MVP/CSPS l07' l93 206.
ZI.JSAMMENFASSUNG Die Burg in Leitmeritz Dic Burg in l,eitnleritz beÍinclct sich heutc in dcrnordu.estlichen Stac1tecke uncl ist in die Stadr Í.csturlg intcgriert' Nach der neuesten archáologíschen Forschung r,otn O. Kcltyza und M. Sykora
cntstantl die Burg nicht in dcm 13. .lahrhundcrt" wie die bisherige L.iteratur angibt. sondern crst in de r erstcn Ilálltc cles |.1. Jahrhunderts zu Regicrungszcit dcs Johantles von Luxemburg. Die archáologische Forschung entdccktc u'eiter die Grtincle des zr.vcitcn Runclturmcs in dcr Nordrvestlichen
Mauerccke uncl Nordtor cler Burg. AuÍgrund dieser Forschung kann rnan sich den Grundriss a|s ctncnl Quaclrat nahenden Viereck vorstcllcn. in dcrcn Mauerecken zu,ei Runcltiirme stanclen und ar-r1'clcr Stacltscite in der Stidt'cstlichcn Mauerecke stand cin Prismcnturnt. In der restlichen Mauerecke u ird clie Existenz des zweitcn Tunrcs vorallsgesetzt. Die Burgrvurdc lici vordcn Stadtrnauern aulgebaut in clcr EntttrrlllÍrg Voll ca. 0 rll vor dcr ursprtinglichen Stacltnlauer aus dcm l3. Jahrhr-rndert. [)en Iiaurr zr'"ischen der Stadt und cler Burg fiilltc dic Vorburg aLrs, die Wenzel lV. im Jahr l397 den Btirgern schetlktc. Die BLrrg war oÍ-Íčnsich1Iichauf dcr Nord-Siidachse clurchÍahrbar und u,ar nrit dcr Staclt r,crbunden. In dcr zrr'citcn Iliiltle dcs l4. .Iahrhundcr.1s u'urcle clic Burg in die neu entstehcndc StadtÍěstung integricrt uncl in kurzenr Abstancl aLrch umgcbaut. In diescr Zeit entstiind dcr urnlangreiche zrveist ckige. i8,'5 nl brcite uncl z12.5 tl lange PaIast. dcr eine KapclIe beinhaltete . Zr.rrl l}r-rrghol.ijl.Ílrete sich clcr PaIast drrrch auRergcw hnlich ansprtrchsl'olIe Hol.Í.assatlc trrit rcich proÍilicrtr'nl PclrtaI flankiert nrit zrvci Fialen. Der Pirlast u urdc dr-rrch seine ganze Massc irr derr BLrrggrabcn rorgesetzt. den cr gánzlich abdiirnrnte. [)er Unrbau u'urdc bis.jetzt in dic 7'eit Karls |\'' 'rlcIcgt. aber clie
Stilanalyse zeigt, dass dic Burg erst in die Zcit Wenzels IV. gehÓrt. Aus dicser Zcit erhielt sich auíJergew hnliclr interessante Urkrrndc' die am 2. Mai l387 im Prag ausgcstellt wurde. Irr ihrgab WcnzcI lV. ir-rs Lehensgut die Burg dcm Mtinzemeister urrd Amtsrat KLlnát Kaplíi von Sr-rlejclvicc' ttnd scincn BrÚdern Johanrres und Gcorg. Kurrát KaplíŤ erhiclt dic Burg rnit allen Reclrterr und Voraussctzungen, jecloch nrit cle r Pí]icht.'r,cslrrltge und huu.sung:u I'uthntet.lc;.., clie lvegen Schadhafiigkeit l.Úr lange Zeit urrbewohnbar blicb' zu reparieren. WortwÓrtlich wird angeÍLihrt. dass sie r''erpflichtet sitld,,hausutlg bal,,en, bcs.set.en, \,ť'\Íen, bev'uren ttnt| dor1,nne v.onen und hau'shtllden sollen." Weiter bedingtc sich dcr Ktinig voraus. dass cr dic Burg r.veiterhin jederzeit nutzcn kann. \\'cnn cs notu'enclig ist. Die Burg vcrlicrt in cler Folgezeit schnell an Bcdeutung. Kap|íi vcln Sulcjovicc behielt die Burg rlicht lange u|ld etwa nach lchn .lahrcn verÍiigte Úber die Burg wieder Wetlzel IV., der im .Iahr l397 ,Jtn.\erer burge gelcgen in unsererr sÍtlt:u LttÍhomcri.:.'tragte Illisabcth cin, der Gattin des Me iRe ners Markgralčn Wilhe lm |',,.:u einer |lehtlv,sttngen',, In cler naclrhussitisclren Zcit vcrwahrloste dic Burg uncl schlieÍJlich schcnktc die Burg irr.r Jalrr l'199 Konig Vladislav der Stadt a|s,,unser y,crwtthrlo:;teSc'llos.s,
au,sv,elchenwirkcinenbesonclerenNulzhaben"
damitsie hierbeimbeclarf
batten kÓnnen^ rnit der Bcdingung.. ,,danit ttn'y in tler v,ii,sten Burg ein PlaÍ: gelus.sen ttnd lllrbeiraitet v,ird" zur Weinlagerung. Die Stadt nutzte nachfblgend die Burg zr-r Wirtschafts-zwecken, als
Speicher und als Wcinlager. und auch als Wohnungcn dcr Stadtbeamten. ln dieser Zcit wurde r,crmutlich <1ie BurgÍěstung gcgcntiber der Stadt abgerissen. Irr-r Jahr l665 brannte clie Burg ab und inr Jahr 1767 u'urdc in die Burg die Stadtbraucrei un.rgesiedelt, wozu dic Burg im Jahr 1787 urngebaut rvurde.
