No title

3/2006

EKO - AKCE 2.9.2006 na úklid hřiště Oulehla a okolí Pořadatelem akce byla Obec Pozořice a skupina Experiment. Velké poděkování touto cestou všem dětem i dospělým účastníkům!

1910

Na rozloučenou s prázdninami a létem hrála večer skupina EXPERIMENT. Táborák, dobrá nálada a občerstvení bylo zajištěno.

Pozořický zpravodaj číslo 3/2006. Vydává Obec Pozořice, Na Městečku 14, 664 07 Pozořice, IČO: 282375, evidenční číslo MK ČR 10239. Vyšlo: září 2006. Šéfredaktor: Pavel Topinka. Adresa redakce: [email protected]. Oficiální webové stránky obce: www.pozorice.cz.

1945

1944

2

Slovo starosty

Pozořický zpravodaj 3/2006


Z redakce

3

Vážení občané, léto, období školních prázdnin a dovolených, je minulostí. Za několik dní letošní rok vstoupí do posled ní čtvrtiny. V měsíci říjnu končí volební období stávajícího zastupitelstva, a proto vám chci v tomto čísle zpravodaje velmi stručně zrekapitulovat akce uskutečněné v tomto volebním období. Nové stavby: - dokončení stavby domu s pečovatelskou službou - stavba 2 x 12 bytových jednotek - chodník na ulici Holubické - I. úsek včetně inženýrských sítí a veřejného osvětlení - inženýrské sítě v ulici Pod Poustkou - plocha autobusové zastávky před budovou školy Rekonstrukce: - budovy „C“ zdravotního střediska - sociálního zařízení a kuchyňky v II. NP budovy radnice - sociálního zařízení v přízemí budovy radnice - fasády budovy radnice se zateplením a venkovní prostranství - střešního pláště a fasády budovy V Zámku č.p. 5 - elektrorozvodů a zřízení počítačové sítě v budově radnice - školní kuchyně II. etapa Opravy: - střechy na budově SDH včetně jejího zateplení - předláždění hlavní cesty na hřbitově a zřízení veřejného osvětlení - domu na Spodním Kopci č.p. 253 - komunikace Spodní Kopec - severní zdi Dělnického domu včetně odvodnění - kanalizace v ulici V Zámku - havárie - příčné vpusti v ulici Na Rybníku - havárie - výměna oken a dveří zdravotního střediska, radnice, V Zámku č.p. 5, Na Městečku č.p. 247 Máme ještě připravené akce propojení vodovodu v ulici Nad Sokolovnou, plochu pro kontejnery na točně Jezera, úprava ústí cesty vč. příčné vpusti v ulici Pod Kostelem (Do pekla), ale vzhledem k nevyrovnanému rozpočtu a nenaplnění plánovaných příjmů obce v loňském roce a v I. polovině letošního roku zastupitelstvo obce neschválilo jejich zařazení do letošního rozpočtu. V letošním roce obec nakoupila malou a střední mechanizaci na údržbu zeleně a komunikací. Vykoupili jsme domy č.p. 84, 128 a 129, na které bylo vydáno povolení k demolici, která by měla být provedena do konce měsíce října. V závěrečné fázi je výkup pozemků pod stávajícím hřbitovem a okolních pozemků pro jeho rozšíření. To je souhrn toho podstatného, co se za uplynulé 4 roky v naší obci zrealizovalo. Ne vždy se nám zdařilo vše, jak jsme měli v záměru. Většina členů zastupitelstva obce, výborů a komisí odvedla velký kus práce pro Pozořice a touto cestou jim děkuji. Zvláště chci vyzvednout odpovědný a konstruktivní přístup členů rady obce k úkolům vyplývajícím z jejich funkce. Vážení občané, přeji vám pěkné a příjemné podzimní dny. František Toužín, starosta obce

v rámci přípravy vytváření

jednotného informačního střediska v naší obci hledáme

spolupracovníky všech věkových skupin na pozici

redaktora správce dat Informace a nabídky: Pavel Topinka, Úvoz 137, 664 07 Pozořice telefon: 723 331 668 e-mail: [email protected] (nebo přímo na obecním úřadě)

VÝZVA PRO PODNIKATELE Naše redakce v současné době zpracovává pro vydání další přílohy Zpravodaje databázi obchodů a služeb v obci. Cílem této práce je získat ucelený přehled o celkové nabídce podnikatelské a živnostenské činnosti Pozořic. Tato databáze by měla být využita kromě otištění v Pozořickém zpravodaji k prezentačním účelům obce na internetu, v rámci regionu apod. Zájemce o uvedení do této databáze žádáme, aby v nejbližší době zaslali na obecní úřad anebo přímo redakci tyto informace: - název firmy - druh činnosti - předmět podnikání (např. prodej potravin, zednické práce, kadeřnictví apod.) - adresa sídla firmy nebo provozovny v obci - otevírací či provozní doba (nebo uvést např. po tel. dohodě…) - telefon (popř. fax, e-mail, www.stránky) Pokud nám nebudou tato data poskytnuta, budeme brát zřetel na to, že si nepřejete být zveřejněni. Vaše data v tomto případě nebudou nikde publikována. Za vstřícnost a pomoc na společné reprezentaci naší obce předem děkuji. Pavel Topinka

2 4 5 7 8 10 12 15 16 17 18 20 21 22 25 26

4

Úřední zprávy


Výtah z usnesení ze zasedání zastupitelstva obce konaného dne 28.6.2006 v Dělnickém domě v Pozořicích - ZO neschválilo revokaci usnesení č. 21/2/06 ze dne 9.3.2006 o schválení záměru prodeje pozemku p.č. 104 PK o výměře 9757 m2 - ZO schválilo odprodej části pozemku p.č. 1197/1 manž. Ing. Tomáši a Brigitě Vrchovským, Horní Kopec 202, Pozořice (výměra bude upřesněna po dodání geometrického plánu) za cenu 30 Kč/m2 + úhradu nákladů spojených s převodem - ZO schválilo prodej NTL plynovodu JMP sloužícího pro 2 x 12 BJ vybudovaného na pozemcích dle geom. plánu č. 830-142/2003 ze dne 26.1.2004 za cenu 110.000 Kč dle návrhu smlouvy JMP - ZO schválilo záměr koupě pozemků na ulici Nová po straně zástavby pro umístění chodníku a cyklistické stezky dle studie VPU DECO vypracované v XII/05 - ZO schválilo záměr koupě části pozemku p.č. 69 pro uložení dešťové kanalizace a vybudování chodníku - ZO pověřilo jednat o majetkovém vypořádání části p.č. 1254 PK a části p.č. 1297/1 - ZO schválilo uzavření smlouvy, příp. dodatku na projektové práce a inženýrskou činnost nad rámec původní smlouvy přípojek (16 veřejných přípojek o celkové délce 860,9 m a 50 revizních šachet) ve výši 290.000 Kč bez DPH - ZO schválilo vstup obce Pozořice v rámci Mikroregionu Rokytnice do občanského sdružení MAS Za Humnama - ZO schválilo příspěvek občanskému sdružení MAS Za Humnama na program projektu rozvoje venkova ve výši 30 Kč na obyvatele - ZO schválilo vybudování 1 kotce pro krátkodobé umístění odchycených psů v prostorách dvora radnice - ZO schválilo zajištění školení pro strážníka s cílem získání osvědčení k odchytu psů a koček a pořízení potřebných pomůcek k odchytu - ZO stanovilo v souladu s § 68, odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění pro volby do obecního zastupitelstva konané v říjnu t.r. počet členů zastupitelstva obce na 15 - ZO schválilo záměr přeložení dešťové kanalizace u koupaliště a vybudování sběrné šachty na hranici pozemku obce a bratří Brtníkových (na bývalém koupališti) - ZO schválilo návrh rozpočtových opatření, jak byl předložen - ZO uložilo neprodleně vyřídit podání dotace na sportoviště na r. 2007 na Ministerstvo financí


Úřední zprávy

5

CO NOVÉHO V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Vážení občané! Konec léta se nenávratně blíží a s ním i podzimní termín sběru velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Ve spolupráci se svozovou firmou van Gansewinkel se uskuteční tradičně v sobotu 30.9.2006. Předpokládám, že budete mít dostatek času na vyčištění svých domácností od přebytečných a překážejících věcí a připravíte si je ke sběru, který se uskuteční v následujícím pořadí:

Nebezpečný odpad Místo sběru: hodina: ul. Jezerská – u zvonice 8.00 - 8.50 Dělnický dům – parkoviště 9.00 - 9.50 V Zámku – před orlovnou 10.00 - 11.20 U Školy – před fotbal. hřištěm 11.30 - 12.00 Bude odebírán odpad: Zbytky olejů, brzdových kapalin, barev, ředidel aj. chemikálií vč. znečištěných obalů, akumulátory, suché monočlánky, léky, galvanické články a zářivky-výbojky, radia, televizory, ledničky, mrazničky, spreje. Odpad ponechávejte pokud možno v původních obalech, spotřebiče kompletní vč. přívodních kabelů. Nebude odebírán odpad vyprodukovaný živnostenskou činností!!!

Velkoobjemový odpad Místo sběru: hodina: Jezera – na Točně 8.00 – 12.00 max. – do naplnění 2 kontejnerů Pozořice – u orlovny 8.00 – 12.00 max. – do naplnění 2 kontejnerů Bude odebírán odpad: Starý nábytek, koberce, podlahové krytiny, obaly větších rozměrů, ostatní rozměrné vybavení domácností. Žádáme občany, aby ostatní odpady zde neuvedené likvidovali ve sběrných dvorech. Kovový šrot bude sbírán až příští rok na jaře členy SDH Pozořice. Cena likvidace nebezpečného a velkoobjemového odpadu vyprodukovaného občany je zahrnuta v místním poplatku stanoveném obecně závaznou vyhláškou.

Odpady a ochrana ovzduší S nastávajícím podzimem začíná období postupného ochlazování s nutností domovního přitápění. Mnozí z vás si pořídili různé krbové a jiné spalovací zdroje různých výkonů, tzv. malé stacionární zdroje znečištění ovzduší. Tyto spotřebiče jsou na palivo doporučené výrobcem, především na palivové dříví. V zákoně o ochraně ovzduší č. 385/2005 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, se v § 3, odst. 5 uvádí, že: ….. v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nesmějí být kontaminována chemickými látkami. Mezi ně patří např. nátěrové hmoty, ropné látky aj.

6


Úřední zprávy

Takto znečištěné dřevo spadá do kategorie odpadu, který je likvidován ve spalovně. Jedna z možností jeho likvidace je právě sběrem nebezpečného a objemného odpadu organizovaného obcí nebo větší množství přímo ve spalovně SAKO Brno a.s. po dohodě. Palivové dříví musí být dostatečně vyschlé, aby jeho spalováním nebyl překročen limit tmavosti kouře a nepřekročena přípustná míra obtěžování zápachem osob ve svém okolí a obydlené oblasti. Spalování látek, které nejsou palivy určenými výrobci jejich zařízení, je zakázáno. Nedodržování těchto ustanovení opětovným porušováním povinností a poškozováním kvality ovzduší se provozovateli zařízení ukládá orgánem obce pokuta od 500 do 150.000 Kč. Součástí bezproblémového spalování a neznečišťování ovzduší je čištění a kontrola spalinových cest, tj. komínů, kouřovodů, kterou je zajištěn dostatečný a bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší dle požadavku norem a stavebního zákona. Kontrolu provádí pověřená osoba, tj. kominík, kterého si provozovatel přizve ve lhůtě 1x za 6 měsíců při topení jak plynnými, tak tuhými palivy. Nejbližší mistr kominický p. Alexander Václavík sídlí ve Šlapanicích, tel. 605 408 305. Závěrem bych vám všem popřál hodně zdraví a spokojenosti s přáním, že v novém volebním období se v Pozořickém zpravodaji budete opět setkávat s články s tímto stále aktuálním tématem. Pavel Skládaný, místostarosta obce

Informace ze zdravotního střediska v Pozořicích


Společenská kronika obce Narozené děti :

MUDr. Ivana Kopáčková, praktická lékařka - pacienti se nemusí objednávat - minimální čekací doba - registrujeme nové pacienty

Ordinační hodiny: po 8,00 – 13,00 út 8,00 – 13,00 st 9,30 – 15,30 čt 8,00 - 13,00 pá 8,00 – 12,00

ROK 2005 listopad Robin Kupčík prosinec Jakub Zemek Filip Honek Sandra Mikulová Matyáš Plevač

ROK 2006 leden únor březen

květen červen

Telefon: 544 250 340

Ing. Ivo Bárek, senátor Parlamentu ČR

Matyáš Mánek Michal Krška Nicol Podsedníková Michal Bureš Veronika Filipová Jan Ruprecht Denis Janča Tomáš Beňák Natálie Hroníková Andrea Topinková Robert Koudelka Gabriela Tománková Michal Tománek Jan Holešínský Ondřej Belatka Terezie Řičánková Sára Čechovská

Úmrtí ROK 2005

Životní výročí v roce 2006

volební obvod č. 57 - Vyškov, Brno-venkov

leden

Senátorská kancelář Ing. Ivo Bárka 9. května 21, 682 01 Vyškov tel., fax, zázn.: 517 330 013 e-mail: [email protected], www.barek.cz

únor

Senátorské dny (termín a čas je třeba dohodnout s asistentem): Vyškov: pondělí 8,30 – 12,00, 13,00 – 16,00 Brno: první pondělí v měsíci 13,00 – 16,00 MÚ Šlapanice, pracoviště Brno, Opuštěná 2, kancelář tajemníka, 3. poschodí, dveře č. 410

březen Ing. Julie Skřivánková Josefa Jahodová Libuše Bombíková Marie Machainová Dalibor Machain Anna Marčíková Marie Plchotová Jenovéfa Kousalová duben František Šedý Josef Doležel Miroslav Barták Jaroslav Řehák květen Milada Šedá Marie Zábojníková Emilie Křížová Jan Zrnečko František Zedník Anna Možná Jiřina Kokešová Františka Kachlíková červen Marie Nesvadbová Emilie Mazlová Marie Doleželová Anna Andrysíková

Narozené děti

duben

Zdravotní středisko Pozořice

7

Úřední zprávy

Anežka Buchtová Oldřich Šlesinger Věra Jančíková Františka Šmerdová Jan Zuziak Milan Divácký Jaroslav Kalábek Vlasta Kleinová Marie Řičánková Milan Kubíček Marie Sopoušková Karel Šmerda Ing. Jaromír Červenka

70 75 80 85 85 70 70 70 75 80 80 86 87

prosinec Marie Pantůčková

ROK 2006 Mojmír Šedý Václav Severa duben Milada Bartáková Marie Kučerová květen Jan Bajer červen Jan Hromek Růžena Purdjaková červenec Václav Barták Jana Drápalová František Smutný

březen

70 70 70 75 80 85 86 88 75 80 80 88 70 70 75 75 80 80 85 86 70 80 80 96

8

Z farnosti


Milí přátelé, v tomto čísle vám předkládám dva příspěvky. V prvním z nich se dozvíte, že v posledních letech každý rok je k nám do Pozořic na faru poslán někdo ze studentů teologické fakulty v Olomouci, aby zde prožil svoji prázdninovou praxi. Letos s námi byl Pavel Vybíhal z Letovic, který v těchto dnech nastupuje do 5. ročníku. Můžete si přečíst, jak on viděl svůj pobyt v Pozořicích. Ve druhém příspěvku přijměte naši pozvánku na tradiční sloupskou pouť, kterou naše farnost koná již nejméně 150 let. ICLic. Mgr. Jan Nekuda, farář

KTERAK BOHOSLOVEC DO POZOŘIC PŘIPUTOVAL Asi před dvěma roky jsem byl navštívit jednoho mladého faráře. Hned při setkání mi řekl: „Měl bys tady zůstat aspoň přes víkend. Lidi zde ještě neviděli živého bohoslovce.“ Vy, občané Pozořic a okolí, máte to štěstí (dá-li se to nazvat štěstím) téměř každoročně. Jak se k vám takový bohoslovec dostane? Odpověď je stejně jednoduchá jako otázka sama: Většinou autobusem. Někteří pěšky (alespoň od toho autobusu), jiní (jako já) si dopřejí luxus až k faře autem svých rodičů. A proč právě Pozořice? Na první pohled to vypadá jako náhoda (zastávám názor, že náhoda neexistuje). V olomouckém Arcibiskupském kněžském semináři přijde otec vicerektor, aby tlumočil vůli otce biskupa (a snad i vůli Boží). Letos opět zazněla izaiášovská otázka: „Kdo nám půjde … do Pozořic?“ Nemohlo mě překvapit, když se odpovědí vicerektora stalo heslo našeho brněnského otce biskupa: „Non ego, sed tu.“ (Ne já, ale ty). I stalo se tak. Prst vicerektorovy pravice ukázal na mě. A tak jsem tady! (Tedy v době, kdy vychází tento článek: Byl jsem tady). Kdo se nějaký den na faře nezdržel, ani neví, jaký poklad v útrobách této budovy má. Pominu-li stále plnou ledničku a fantastický výhled z okna na překrásnou krajinu, nejdražší perlou v této „truhlici“ jsou otcové Karel a Jan. Není divu, že otec biskup posílá na zkušenou právě do Pozořic. Také kostel je pokladnice, ve kterém mluví Bůh skrze všechny, se kterými se tam setkal můj pohled; počínaje panem kostelníkem Skládaným, ministranty, lektory, každým z vás. A v neposlední řadě i s ženou v poslední řadě – paní varhanicí Čalkovskou. Ač to tak nevypadá, každý dokáže už jen svou přítomností – beze slova promluvit, aniž by si to třeba uvědomoval. A to druhého už samo obohacuje, stačí to jen vnímat. Navíc samotný kostel je jeden, smím-li to tak nazvat, velký reproduktor Božího slova a obraz toho, co Stvořitel skrze naše předky zanechal pro nás. I vaše na první pohled nevelké varhany, na které jsem občas chodíval hrávat, svým mohutným hlasem umí člověka povznést nad to pozemské. Vraťme se ale zpět na zem. Mezi pozemské starosti patří jídlo. Je pravdou, že jsem se tu nesetkal se stravou jako v semináři, např. ruský boršč a k tomu moskevský chléb, či grenadýrský pochod, k jehož názvu připisuji „aneb Co týden dal“. Ale kreativita v kombinaci názvů jídel se nerovná součtu výběru surovin a kuchařskému umění paní Titzové. Výsledek v podobě prudce jedlého obědu se dal vždy hodnotit jen klasifikací výborně. I úterní setkávání kněží na zdejší faře je nejen skvělý nápad vašich duchovních, ale i bohatou stravou pro duši. Při příchodu do Pozořic jsem říkal, že jsem tu jen na krátko. Stejně jako Jára Cimrman tvrdil, že se v Liptákově dlouho nezdrží, neb je světoběžníkem. Já sice nejsem žádný světoběžník, ale jáhen pro bohoslovce v Arcibiskupském kněžském semináři stojícím na nejvyšším místě


Z farnosti

9

hanácké metropole. Na rozdíl od tohoto génia jsem svůj slib splnil. Volají totiž nejen bohoslovci a otec rektor, ale i škola (věřte, že pozorská fara je mnohem lepší než olomoucká fakulta). A tak si říkám: „Hospodin dal, Hospodin vzal. Hospodinovo jméno budiž pochváleno.“ Stejně tak si tyto dvě věty můžete říci i vy. Buď tónem, jak je pronesl zbídačený Job, a nebo v nějaké durové tónině, která je jistě od Jobova i mého (i když po praxi u vás nejsem zbídačený) způsobu pronesení veselejší. Nechávám to na vás. Já každopádně děkuji za to, že mě vám a vás mně Hospodin na chvíli dal, za vaše přijetí a za vše, co jsem směl v Pozořicích načerpat. Letos nastupuje do 4. ročníku sice jen jeden bohoslovec naší diecéze, ale kdoví, zda za rok nepřiputuje zase právě k vám. Pavel Vybíhal, jáhen

10


Z farnosti

TRADIČNÍ FARNÍ POUŤ DO KŘTIN


Z farnosti

11

V kostele ve Křtinách nás pak přivítal P. Tomáš Prnka. V 10.30 byla mše svatá a odpoledne svátostné požehnání.

NEDĚLE 11. ČERVNA 2006 NA SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE Tak, jako již mnoho desítek let, i letos putovali pozořičtí farníci k Panně Marii do Křtin. Na tuto cestu se vydáváme týden po hlavní křtinské pouti. Ráno jsme se sešli v Pozořicích v kostele a naši pouť zahájil P. Karel Pavlíček. První zastávka na naší cestě byla na okraji lesa za Hostěnicemi u kaple svaté Anny.

Po krátké modlitbě jsme se vydali na další cestu.

ZÁJEZD DO LITOMĚŘIC

Další naše zastávka u Březiny sloužila k občerstvení těla i ducha. A protože jsme šli na pouť, nezapomínali jsme na modlitbu. Cestou jsme se modlili růženec.

V sobotu 22. července 2006 jsme jeli navštívit biskupa Pavla Posáda, který před léty sloužil několik měsíců jako kaplan v Pozořicích, do Litoměřic. Cesta byla daleká a horký letní den před námi. V Litoměřicích jsme nejprve navštívili katedrálu sv. Štěpána a pan biskup pro nás sloužil mši svatou. Potom nás seznámil s historií katedrály i biskupství. Po dobrém obědě jsme odjeli na litoměřický hřbitov ke hrobu biskupa Štěpána Trochty. Na tomto hřbitově byl také pohřben roku 1938 básník K. H. Mácha a má tam svůj pomník. V Litoměřicích je i dům, ve kterém K. H. Mácha žil a zemřel a dnes je upraven jako muzeum. Příjemné odpoledne jsme strávili prohlídkou biskupského paláce a vyhlídkou na Litoměřice a okolí z věže katedrály. Naše další cesta vedla do Terezína, kde jsme navštívili památník obětem 2. světové války. A ještě nás biskup P. Posád zavedl do kláštera v Doksanech. Na závěr jsme se ještě vyfotografovali. Fotografie z této akce naleznete na internetové adrese: www.pozorice.cz v podsekci farnost. A už jen rozloučení a přání, abychom šťastně dojeli zase domů. Děkujeme biskupu Pavlu Posádovi za to, že se nám celý den věnoval a dodal nám mnoho duchovní síly. Děkujeme také Jednotě Orel Pozořice, která měla organizaci zájezdu na starost. A dík patří i panu O. Sedláčkovi, protože autobusy s klimatizací, které poskytl, byly v horkém letním dnu velmi příjemné, a řidičům za to, že jsme se šťastně a spokojeně vrátili domů. Božena Škrobová (autorka obou příspěvků)

12


Školství

Školní rok 2006/2007 V letošním školním roce nastoupí do 1. až 9. ročníku Základní školy Pozořice 359 žáků (o 20 méně než v loňském roce). Na 1. stupni bude 115 žáků, z toho 48 dívek a 67 chlapců v pěti třídách, na 2. stupni je v devíti třídách 244 žáků, z toho 115 dívek a 129 chlapců. Průměrný počet žáků na třídu je 26. Ve škole bude vyučovat 25 vyučujících (20 učitelek, 5 učitelů), z toho 5 na zkrácený úvazek, a 2 vychovatelky školní družiny.

Počty žáků a třídní učitelé v jednotlivých třídách:


13

Školství Přijímací zkoušky na střední školy: 23. 4. 2007, pondělí

Nepovinné předměty: 1.- 9. ročník: Náboženství 8. ročník: Německý jazyk

Organizace šk. roku 2006/2007 Zahájení: 4. 9. 2006 Rodičovské schůzky: Ukončení 1. pololetí: 31. 1. 2007 15. 11. 2006, středa Ukončení 2. pololetí: 29. 6. 2007 18. 4. 2007, středa Prázdniny: Hovorové hodiny: Podzimní: 26. 10., 27. 10. 2006 10. 1. 2007, středa Vánoční: 23. 12. 2006 – 2. 1. 2007 (nástup 3. 1.) 6. 6. 2007, středa Pololetní: 2. 2. 2007 Jarní: 12. 2. – 18. 2. 2007 Dny otevřených dveří: Velikonoční: 5. 4., 6. 4. 2007 28. 11. 2006, úterý Hlavní: 2. 7. 2006 – 31. 8. 2007 8. 3. 2007, čtvrtek Schůzka s rodiči žáků 9. ročníku (k volbě povolání): 15. 11. 2006 v 16 hodin ve školní jídelně Zápis dětí do 1. ročníku: 1. 2. 2007, čtvrtek od 12 hodin v přízemí Schůzka s rodiči budoucích prvňáčků: 31. 5. 2007 v 16 hodin ve sborovně Schůzka s rodiči žáků budoucího 6. ročníku: 6. 6. 2007 v 16.30 hodin ve školní jídelně Kontakty: telefon - škola: 544 226 100, 728 401 600 školní jídelna 544 226 253 Školní družina: 724 050 091 724 059 069 e-mail: [email protected] webové stránky: www.pozorice.cz/skola

Učební plán vzdělávacího programu Základní škola, č.j. 16 847/96-2 2. stupeň Předmět 1. stupeň Netřídní učitelé: Mgr. Jiřina Chromčáková Mgr. Petr Kadlec Mgr. Eva Machů Mgr. Jan Skřivánek Ing. Vít Tříska RNDr. Olga Třísková Mgr. Hana Maderová Mgr. Irena Píšová Marcela Trhlíková Františka Švábenská, vychovatelka

Vedení školy: ředitelka: RNDr. Ivana Vařeková zástupkyně: PhDr. Vladimíra Neužilová výchovná poradkyně: Mgr. Soňa Petrová vedoucí školní družiny: Jaroslava Šmerdová

Povinně volitelné předměty : 7. ročník: Anglická konverzace, Sportovní výchova, Informatika 8. ročník: Anglická konverzace, Informatika, Sportovní výchova 9. ročník: Matematická cvičení, Mluvnická cvičení, Anglická konverzace, Německá konverzace

Předmět

Ročník 1. 2. 3. 4. 5.

Český jazyk 9 Cizí jazyk Matematika 4 Prvouka 2 Přírodověda Vlastivěda Hudební vých. 1 Výtvarná vých. 1 Pracovní čin. 1 Tělesná vých. 2 Celkem hodin 20

10 5 2 1 1 1 2 22

8 3 5 3 1 1 1 2 24

7 4 5 1 2 1 2 1 2 25

7 4 5 2 2 1 2 1 2 26

Český jazyk a liter. Cizí jazyk Matematika Občanská výchova Rodinná výchova Zeměpis Dějepis Přírodopis Hudební výchova Tělesná výchova Výtvarná výchova Fyzika Chemie Pracovní činnosti Volitelné předměty Celkem hodin

Ročník 6. 7. 8. 9. 5 4 3 4 5 4 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 2 - 1 1 - 2 29 30

5 3 5 1 1 1 2 2 1 2 1 2 2 1 2 31

4 3 4 1 1 2 2 2 1 2 1 2 2 1 3 31

14

Školství


Základní umělecká škola Pozořice zahájila školní rok 2006/2007 v pondělí 4. září 2006

Obory Škola poskytuje základní umělecké vzdělání schopným zájemcům a přípravu talentovaných jedinců k dalšímu studiu na vyšších uměleckých školách v těchto oborech: Hudební - přípravná hudební výchova, dechové nástroje, klavír, akordeon, smyčcové nástroje, kytara, sólový zpěv Pěvecké oddělení - sólový, komorní a sborový zpěv - klasika, populár i muzikál Kromě výuky hry na nástroj navštěvují žáci hodiny hudební nauky a pro nejmenší je určena přípravná hudební výchova (PHV), kde se žáci 1. tříd seznamují se všemi nástroji a ve 2. pololetí začínají na vybrané nástroje hrát. Taneční - taneční průprava, taneční gymnastika, moderní scénický tanec Výtvarný - kresba, malba, grafika a keramika

Kolektiv učitelů vás zve na všechny akce pořádané během školního roku. Více informací se můžete dozvědět na webových stránkách školy www.zus-pozorice.cz


Zájmová sdružení - spolky

15

Co nového na skautské stezce? Vážení spoluobčané, přijměte několik informací ze života Skautského střediska Pozořice za uplynulé období. Léto je časem skautských táborů. Letos jich naše středisko uspořádalo celkem pět. Pozořický chlapecký oddíl zavítal po deseti letech opět na tábořiště novoměstských skautů u obce Podolí u Bobrové, pozořický dívčí oddíl a tvaroženský oddíl k obci Bojanov nedaleko Křižanova, oboje na Českomoravské vysočině v okrese Žďár nad Sázavou. Ochozský oddíl letos tábořil na základně oslavanských skautů u Pozďatína, mokerský a rousínovský oddíl uspořádaly svoje kratší tábory na naší terénní základně Jelenici. A na našem hlavním tábořišti v Rakoveckém údolí pod obcí Bukovinkou pro změnu letos tábořily děti ze Slavkova a Blanska. Tábory proběhly vesměs velmi zdařile, proto bych chtěl všem vedoucím za jejich službu dětem upřímně poděkovat.

V měsíci září se postupně rozbíhá činnost všech našich oddílů. Zahajujeme skautský rok. Také letos očekáváme příchod nováčků do našich řad. Znovu zveme do skutského společenství ty, kteří se nebojí to zkusit a prožít spoustu krásných chvil. Už koncem měsíce září se řada členů střediska chystá na setkání skautů brněnské diecéze „Skautský podzim“, které letos proběhne na Vranovské přehradě. Tradičně vyrazíme do krásné podzimní přírody na poutě do Sloupa a Lulče a na další výpravy. A naše klubovny opět ožijí pravidelným ruchem účastníků schůzek. RNDr. Aleš Mikula, vůdce střediska

16



30. září 2006

Akce se koná v rámci družební návštěvy Ivanky pri Dunaji v Pozořicích!

Z činnosti Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami Naše organizace není početná, je nás celkem 38. Máme zástupce v Okresním výboru v Brně. Náplní naší činnosti je převážně pořádání poznávacích zájezdů. Letos 5. května jsme pořádali zájezd do Tišnova na mezinárodní aukci minerálů se zastávkami v přístavu v Brně-Bystrci, na hradě Veveří a v Předklášteří. Zastávky byly pro většinu účastníků zajímavé. V přístavu viděli brněnskou flotilu připravenou pro vyplutí, na Veveří vzpomínali na školní výlet a v Předklášteří v Porta coeli byli mnozí poprvé a měli k tomu zasvěcený výklad. Při návštěvě aukce jsme nevěděli, na co se dříve podívat. Byly tam minerály z celého světa jak v surovém stavu, tak většinou opracované v provedení jako ozdoby. Aukce byla na třech místech. Většina výrobků se dala koupit za přijatelné ceny. Zájezd jsme ukončili v obchodním domě Futurum. Ke spokojenosti nám také velmi přispěl řidič autobusu pan Jiří Malík. Václav Jarolím Fotografie na titulní straně - tentokrát historické záběry na ulici Úvoz a objekty, které již nenávratně zmizely ze světa. Poděkování za ně patří paní Anně Možné, která nám k obrázkům poskytla I velmi poutavý výklad.

Poohlédněte se ve svých rodinných albech po starých fotografiích, kde kromě vašich blízkých je zachycen kus zapomenuté minulosti Pozořic. Fotografie digitálně zpracujeme pro tisk našeho obecního zpravodaje Fotografie (z doby dávné a další prezentace obce do roku cca 1980) můžete: a obratem vám je vrátíme. Tyto sesbírané materiály by - zanést přímo do redakce (Pavel Topinka, Úvoz 137, měly být časem využity i při Pozořice, tel.: 723 331 668) budování malého muzea - proti podpisu je zapůjčit přímo na obecním úřadě - zaslat je v elektronické podobě na adresu: Pozořic. [email protected]



17

Mateřské centrum Človíček zahajuje svou činnost

Otevřeno v malém sále sokolovny: úterý 8.30 – 11.30 a 16.00 – 18.00 cvičení rodičů s dětmi v tělocvičně, ve čtvrtek 8.30 -11.30 a 16.00 – 18.00 hodin. Hlavním cílem mateřského centra je poskytování příležitosti a vhodného prostoru pro pravidelné setkávání rodin s dětmi. Dále pak nabídka smysluplného a podnětného trávení času rodičů s dětmi, pořádání zábavných akcí pro děti a poskytování poradenství formou přednášek a konzultací s přizvanými odborníky či dle znalostí a zkušeností členů sdružení. Měsíční program bude zveřejňován jak na stránkách obce a MC, tak ve vývěskách na sokolovně, ve školce, škole, v obchodě u Špíglů ,v supermarketu Hruška a ve vstupní chodbě radnice. Menší změny programu vyhrazeny. Jeho striktní dodržování není totiž ani možné vzhledem k věkové skupině dětí. Většina dětí si stejně přijde jen tak pohrát s ostatními, což je ostatně také velice prospěšné. Když jsme se scházeli při přípravách, bylo už jasné, že mateřské centrum bude splňovat svůj účel. O dětech jsme téměř nevěděli a mohli jsme se věnovat práci. Těšíme se na všechny, kteří se nás rozhodnou navštívit a možná i trochu pomoci. Členové sdružení

ZO Českého svazu ochránců přírody Pozořice vás zve na setkání

do údolí Hostìnického potoka při příležitosti

20. výročí vysázení

MÍROVÉ ALEJE

MLÁDEŽE

(rok 1986 byl vyhlášen SVĚTOVÝM ROKEM MÍRU) Sejdeme se v neděli 8. října 2006, v 13.30 hodin u chaty Jelenice. Po procházce alejí následuje beseda u táboráku.

18



VŠESOKOLSKÉ SLETY Všesokolské slety vždy byly a jsou ukázkou činnosti a dění v Sokole pro širokou veřejnost a možností setkání těch, kterým je blízká sokolská myšlenka. V minulosti byly slety často i povzbuzením v pohnutých dobách celého národa. Kromě společného vystoupení tisíců cvičenců slety přinášely a přinášejí i řadu sportovních soutěží, přehlídek kulturních souborů, turistických srazů, a to nejen v době sletu, ale v průběhu celého sletového roku. Přední čeští umělci se vždy podíleli na sletových výstavách, tvorbě hudby pro vystoupení, návrhu kroje, výzdobě stadionu apod. Zatím se konalo 13 všesokolských sletů. Nejvýznamnější skutečnosti jednotlivých sletů: I. všesokolský slet 1882 byl uspořádán k 20. výročí založení Sokola na Střeleckém ostrově. Cvičilo se bez hudby, povely se dávaly úderem tyče. Již byl zaveden jednotný cvičební úbor. Průvod Prahou vedla Kmochova kapela, zahájení sletu bylo v Národním divadle. II. všesokolský slet 1891 byl součástí Jubilejní výstavy, která byla demonstrací češství. Cvičilo se v Královské oboře a byla poprvé provedena prostná za doprovodu hudby. Na pódiu byli předcvičovatelé. Součástí sletu byly závody na nářadí a ve skoku vysokém. Diplomy pro závodníky vytvořil malíř Ženíšek. III. všesokolský slet 1895 se konal v době Národopisné výstavy českoslovanské. Na výstavě byl Sokolský pavilon – postavený jako ukázková sokolovna se cvičebním sálem vybavený nářadím, šatny, zasedací místnost, knihovna atp. Cvičilo se na Letenské pláni. Poprvé zde vystoupili dorostenci a sokolská jízda. Konaly se závody na nářadí, v běhu, skoku do výšky, šplhu. Závodili i cizinci. Na výstavišti byl předveden lampiónový rej. IV. všesokolský slet 1901, na kterém poprvé v historii vystoupily ženy, které předvedly cvičení s kuželi. Opět se soutěžilo. Slet provázel bohatý kulturní program (koncert sokolských pěveckých souborů, sletová výstava, slavnostní večer v Národním divadle). Výstavní plakát namaloval Mikoláš Aleš. V. všesokolský slet 1907 byl první „velký slet“ se širokou účastí sokolů ze zahraničí (včetně Ameriky). Vystoupila školní mládež, středoškoláci. Byly předvedeny moravské tance v původních krojích. Konal se plavecký závod na Vltavě, regata s ohňostrojem, sokolská jízda, mezinárodní závody. VI. všesokolský slet 1912 byl pořádán jako první slet Svazu slovanského sokolstva a zároveň se stal oslavou 50. výročí založení Sokola. Slet trval 5 týdnů, cvičilo přes 30 000 cvičenců. Slet se stal mohutnou manifestací slovanských národů v rakousko-uherském mocnářství a největší tělocvičnou slavností na světě do té doby pořádanou. VII. všesokolský slet 1920 byl prvním sletem po světové válce. Cvičilo přes 100 000 cvičenců. Poprvé zde zazněl pochod Josefa Suka „V nový život“. Byl pořádán Den školní mládeže a Dny dorostu. Sletu byl přítomen prezident T. G. Masaryk. Vystoupila armáda ČSR. Slet byl oslavou nové republiky, zejména pak sletová scéna „Stavba sochy svobody“. VIII. všesokolský slet 1926 se poprvé konal na Strahově, poprvé se vcházelo bránou borců. V Tyršově domě byla odhalena socha M. Tyrše a otevřeno sokolské muzeum. Prezident T. G. Masaryk věnoval sokolstvu sokolskou vlajku. Ve sletové scéně „Kde domov můj“ vystoupili i přední čeští umělci. IX. všesokolský slet 1932 byl oslavou 70 let trvání Sokola a vzpomínkou na 100. výročí narození Miroslava Tyrše. Byly zde Dny žactva (na ně se přišel podívat i prezident Masaryk), dorostu, členstva. Konaly se soutěže sokolských souborů divadelních, loutkových, pěveckých, hudebních i trubačských sborů. Sokolský plakát vytvořil Max Švabinský. Cvičení sledovalo přes milion diváků, na cvičišti se vystřídalo 188 000 cvičenců.



19

X. všesokolský slet 1938 patří mezi slety, na které se dodnes vzpomíná. Konal se v době fašistické hrozby. Na Strahově vystoupilo přes 29 000 mužů ve slavné skladbě „Přísaha republice“. Poprvé pod cvičební plochou byly reproduktory. Průvody Prahou a celý slet byly demonstrací odhodláni čelit zlu. Byl zařazen Den brannosti na Strahově. Prezident E. Beneš daroval ČOS prapor. Sletu se zúčastnilo 348 000 cvičících a přes 2,3 milionů diváků. XI. všesokolský slet 1948 se konal po únorovém puči komunistů a byl poslední manifestací demokratického smýšlení v Československu. Prezident Beneš mezitím podal abdikaci. Při hlavním sletovém průvodu stál na tribuně K. Gottwald. Sokolové skandovali protikomunistická hesla, před tribunou sklonili prapory, nedali poctu novému prezidentovi. Na cvičišti byla mimo jiné předvedena nezapomenutelná prostná mužů – Věrni zůstaneme (pocta statečnosti sokolů padlých během války), cyklistický rej, jezdecký rej, vystoupení táborníků. Úbor pro dorostenky navrhoval Karel Svolinský. Celkem vystoupilo více než půl milionu cvičenců. Po sletu (na podzim 1948) akční výbory vyloučily ze Sokola cca 11 000 členů. Mnozí z nich neušli vězení a další perzekuci. XII. všesokolský slet 1994 se konal po 46-leté přestávce. Měl dvě slavnostní odpoledne, bylo předvedeno 12 skladeb. Sletu přihlížel i prezident Václav Havel a další političtí činitelé. Jako hosté vystoupili Sokol na Slovensku a ČA SPV. Zahájení bylo v Národním divadle. Delegace ČOS byla přijata prezidentem republiky na Hradě. Cvičících bylo více jak 23 000. XIII. všesokolský slet 2000 – na stadionu Evžena Rošického bylo předvedeno 14 skladeb včetně vystoupení hostů. Okouzlily děti, nadchli muži – „Chlapáci“. Tanečníky (všech věkových kategorií) folklorních souborů ze Slezska a severní Moravy ocenili diváci na Strahově i Pražané, kteří přišli pozdravit průvod Prahou. Vystoupení sledoval prezident Václav Havel, předseda vlády Miloš Zeman a další. Byl bohatý doprovodný sportovní i kulturní program. XIV. všesokolský slet 2006 se konal ve dnech 1.-6. července na Rošického stadionu a v Sazka aréně. Cvičili rodiče s dětmi, mládež, dospělí, starší, ale stále mladí duchem. Záštitu nad sletem převzal prezident Václav Klaus, záštitu nad sletovým průvodem primátor města Prahy.

Farní charita Pozořice pořádá ve středu 18. října 2006 od 8.00 do 18.00 na farním dvoře

sbírku obnošeného šatstva, textilu, přikrývek, školních potřeb, hygienických a pracích prostředků, nádobí, lůžkovin a jiných věcí, které by ještě mohly sloužit potřebným. Věci přineste čisté a zabalené. Děkujeme i za příspěvek na dopravu. Materiál bude odvezen do Diakonie Broumov. Farní charita se také zapojila do projektu "Adopce na dálku". Máme adoptované tři děti z Indie - chlapce jmény Ganesh a Rolwin a děvče jménem Vinaiya. Kdo byste se chtěli na této adopci podílet, můžete přispět při sbírce. Roční příspěvek na jedno školné činí 4 900,- Kč. Farní charita Pozořice

20





21

O pohár zastupitelstva obce Pozořice POZOŘICE

Jednoho nedělního dopoledne, přesněji 18. června, se děly opět v lese za pozořickou hájovnou podivuhodné věci. Mezi stromy vykukovali a obtěžovali různí pochybní tvorové a dokonce byli tak troufalí, že nikoho nepustili dál bez splnění úkolu. Asterix a Obelix číhali na Římany (tady v Pozořicích…..), nějaký námořník chtěl složit lodičku, vodník chytit rybku a loupežníci si z nás doslova vystřelili, protože nám nakonec všechno stejně nechali. Karkulka se kamarádila s vlkem a kolem nich se popásala koza s kůzlaty. Princeznám na koních nechybělo nic na půvabu a Popelce zase nic na umouněnosti. Čarodějnice byla ještě mladá, vypadala na takových dvě sta třicet, ale i tak z ní šel strach. No dohromady hrůza, co vám mám povídat! Jedině pohádková babička byla docela vlídná. Tak teď už všichni jistě víte, že šlo již o třetí ročník Pohádkové cesty. Počasí nám i letos přálo a účast byla hojná. Na Jelenici se opékaly vuřty a k poslechu vyhrávala skupina Experiment. Že se akce i letos vydařila, bylo znát hlavně na těch nejmenších. Ostatně pro ně ji každým rokem chystáme a doufám, že v tom budeme pokračovat i dál. Všem strašidlům a bytostem včetně zvířat děkujeme a snad k nám zase za rok z pohádek a příběhů zavítají. Hlavně však patří dík tradičním sponzorům, bez nichž by uspořádat akci pro děti bylo mnohem obtížnější. Jsou to: JB stavební, Masna Kuncovi, Potraviny Sedláková, Supermarket Hruška a Potraviny Múller. Za rok se těšíme na strašenou!

H.N.

25. 6. 2006 proběhl v prostoru před orlovnou 24. ročník soutěže hasičských družstev O pohár zastupitelstva obcePozořice. Soutěž začala ve 14.00 za krásného letního počasí. Při nástupu pozdravil soutěžící místostarosta obce pan Pavel Skládaný. Soutěž simuluje požární zásah, tzn. s nástupem do vozidla, příjezdem k nádrži a zásahem na cíl za pomocí tří útočných proudů a cestou se překonávají překážky. To vše při počtu sedmi soutěžících v jednotce. Soutěže se zúčastnilo jedenáct jednotek z blízkého i vzdálenějšího okolí. První tři místa byla vybojována následovně: 1. místo Velatice 1:54:43 2. místo Pozořice 1:59:84 3. místo Tvarožná 2:01:91 Ceny do soutěže věnovali tito sponzoři: K+S, Potraviny Sedláková, obch. dům Hruška, obec Pozořice Děkujeme všem sponzorům, členům SDH za přípravu na soutěž a všem divákům za příjemnou sportovní atmosféru. Za Sbor dobrovolných hasičů Pozořice Stanislav Šmerda, starosta SDH

22

Kultura


Vzpomínání na Františka Neužila 3. pokračování vzpomínek Jindřicha Tioky I když byla jeho díla vydávána během vlády minulého režimu, vždy je patrné, že v nich hovoří člověk pevného křesťanského názoru zakotvený ve víře předků, linii nejlepších tradic. A dal-li mi radu, abych, budu-li psát povídku nebo román, nepouštěl ze zřetele sociální otázky, je zřejmé, jak opravdově soucítil se zápasy o spravedlnost, dobrý život a bratrské soužití ve své zemi. Vždy jsem si velmi vážil generace, jíž spisovatel František Neužil patřil, která prožila a přežila obě světové války a fašismus i komunismus. U mnohých jejích příslušníků lze vystopovat i hrdinství. Také řadu předností, jež jsme my ztratili a jež se snažíme znovu nalézt. K tomu patří například i sdružování umělců, především malířů a spisovatelů, kteří, hlavně začátkem minulého století, vystupovali před veřejnost ve skupinách vedeni společnými ideami, a také v potřebě přátelství a v podporování jeden druhého. Z toho se vyvinula i vzácná přátelství a vzorná spolupráce. V našem případě bude dobré vzpomenout přátelství Františka Neužila s Josefem Koudelákem, ale také s Lubomírem Nakládalem, Josefem Suchým a řadou současníků. A tito lidé byli i blízcí stěžejním zjevům naší literatury - Janu Zahradníčkovi a Jakubu Demlovi. A tyto ryzí vztahy bychom už v poválečné době skutečně těžko hledali. Našli bychom spíše osamělé harcovníky. Druh spolupráce na základě přátelství, nezištné pomoci na čemkoliv, též na literárním díle, v době totality, kdy jsme byli všichni víceméně otráveni planým a nařízeným schůzováním, byl sotva možný. Asi i to bylo jednou z příčin, že prvním posuzovatelem a kritikem a taktně radícím pomocníkem byla Františku Neužilovi především jeho manželka. A třeba přiznat: zde měl náš dobrý spisovatel skutečně velké štěstí. Však se tím také netajil. Vždy označoval svou paní za první čtenářku svých knížek. Nebo spíš posluchačku. Tvrdil, že nejprve jí předčítal své texty a nahlas si přitom korigoval, co i jemu připadalo chybné v prvoposlechu. Pozorným uším posluchačky pak neušlo mnoho i z dalšího, co pisateli často unikne v zápalu prvého zobrazování, i při podobně nadnesené prvé kontrole. Jistěže vznikly i neshody. Na světě nejsou dva lidé naprosto stejného názoru na estetické působení. Hádka proto nebude. Debata ano. Většinou vzrušená, když autor, třebaže v rámci zdravé kritičnosti pokorný, ale také si, rovněž zdravě, svého slova vážící, zjišťuje, že na základě pravdivého posouzení zkušené čtenářky bude muset škrtnout nebo přepsat celý odstavec nebo i celou stránku. Praští možná napřed rukopisem o stůl. Pak znovu úporně pracuje. Následují nové četby. Tiché, brumlavé, hlasité. Přednes. Jenže koncepce nám zaskřípala v samých základech. Kapitolu třeba předělat, vytvořit ji v podstatě celou znovu. Muž literární sedí zachmuřen. Čas přece plyne. Také jsme slíbili skončit v nějakém termínu strmícím v kalendáři příštího měsíce, jisté smlouvy uzavřeli. Žena jde do kuchyně připravit něco pro posilnění. Jemně se usmívá. Však on to svede. Pak zvážní. Noc asi nebude prospaná. V tom už mu nepomůže. Leda až ho zase ráno uvidí, laskavě ho pohladí po čele nad očima červenýma od námahy. Spisovatel s poněkud jedovátým šípem v hrudi sotva potřebuje něco víc. Takže se dá říct: v mnoha, v převážné většině knih Františka Neužila, třebaže to ani v tiráži není, čtěme hned za jménem


Kultura

23

autorovým, ještě před vydavatelem a tiskařem, jméno původcovy manželky. Vytvořila podmínky, povzbuzovala a těšila a prodloužila chápající rukou prvotní úsilí až k zdárnému finále. Cherchez la feme. Postavení života a díla Františka Neužila v naší literatuře je vlastně docela unikátní. Věříčí učitel, i když překládán z místa na místo, mohl v komplikované době stále, až na závěr, vykonávat své povolání a přitom s chutí psát své romány, které mu za života vycházely i u několika nakladatelů. To se může nazvat také osobním štěstím. A jestliže mají jeho knihy převážně historické náměty, což vypadá jako útěk od ožehavých témat současnosti, která o sobě nechtěla slyšet pravdu, třeba si uvědomit, že František Neužil byl vzděláním a zájmem skutečným historikem a dějiny byly jeho koníčkem. S pomocí jejich barvitosti oslavil svůj rodný kraj a dal čtenářům také řadu dalších poučení, jež nám minulé události správně vyložené mohou poskytnout. A bylo to zřejmě i vyšším řízením, že jeho hlas neumlkal. A že mohl díky vzpomenuté péči zesílit v poslední etapě pracovního vypětí. Budiž tedy ještě vzpomenuto, kolik prostého, ale téměř hrdinského úsilí bylo třeba nakonec vynaložit k vytvoření mocné historické fresky o svatém Vojtěchovi, Bosém biskupovi z Libice. Celý definitivní čistopis tohoto působivého románu totiž mistr opsal na psacím stroji, ťukájíc do klávesnice jen prostředním prstem na pravé ruce. Však roků devadesát nebylo už daleko. Muž se usmívá a třebaže mluvit skoro nemůže a hýbat se může velmi omezeně, optimismus a laskavost jej neopouští. Povzbudivě hovořil k světu celý život. A i teď ještě rozevírá knihy nebo hledí vzhůru a bez umdlení se modlí, aby až do posledních chvil správně využil hodiny života. Tak nám dal příklad a vzpomínky na sebe učinil plnými obdivu a úcty. Objevil jsem ve svém archivu zajímavý článek. Možná i vám poskytne informace, které jste dosud nevěděli. ICLic. Mgr. P. Jan Nekuda

O rómském národě Podle časopisu Deník mladých č. 8/1993

Kdo jsou Cikáni? Odkud přišli ? Jaká je jejich původní vlast? Otázky, které si Evropa kladla a po staletí na ně neuměla odpovědět. S neznalostí souvisel i odstup, který mezi Cikány a ostatním evropským obyvatelstvem vznikl a který v mnoha lidech přežívá dodnes. První krok k odpovědi na tuto otázku udělal v roce 1763 maďarský student teologie Štefan Váli. Setkal se v Holandsku s několika Indy a zaujala ho jejich podobnost s Romy, které dobře znal ze svého maďarského domova. Nezůstal jen u vnějšího dojmu, zkusil si porovnat jejich slova se slovy romského jazyka. Podobnost byla překvapující. Na tento začátek navázalo podrobné studium, kterému se věnovala řada odborníků. Studium nejen jazyka, ale i historie a dalších vědních oborů. Indický původ Cikánů je dnes mimo jakoukoliv pochybnost. Jak se ale tito lidé dostali do Evropy? Proč přišli a jaká byla jejich evropská historie? Jejich předkové patřili v dávné Indii k nejnižší společenské vrstvě. Těžkosti života, zřejmě především nijak vzácné hladomory, na ně doléhaly nejtíživěji. Tady někde můžeme tušit důvod, který tyto lidi vyhnal z jejich původní vlasti. Největší skupina dnešních Cikánů opustila střední Indii někdy kolem roku 500 po Kristu a odešla nejprve do oblasti severozápadní Indie, do tzv. Paňdžábu. Tito lidé byli příslušníky společenské skupiny označované názvem Dómové; po profesní stránce především hudebníci a košíkáři. V Paňdžábu se zdrželi asi 300 let, potom zřejmě pod tlakem dalších hladomorů nastoupili své dlouhé putování na západ.

24

Kultura


První písemnou zprávu o jejich příchodu do Evropy, konkrétně do Cařihradu, máme z roku 1100. Jsou v ní označeni jako Atsinganové. Je pochopitelné, že jejich postavení v ekonomicky vyspělé Byzanci bylo více než svízelné. Jejich primitivní řemesla nemohla obstát v konkurenci domácích řemeslníků. Velmi brzy zjistili, že se pohybují v křesťanském prostředí, a začali se vydávat za egyptské křesťany, kteří museli ze své vlasti uprchnout před pronásledováním. Odtud pochází anglické označení Cikánů Gypsies, tedy vlastně Egypťané. Je docela dobře možné, že se tak Cikáni vyhnuli výraznějšímu působení křesťanské misie; byli považováni za křesťany, nebylo jim tedy třeba věnovat zvláštní pozornost. Tato skupina Cikánů, o které hovoříme, prošla územím Balkánu přibližně v letech 1100 až 1400 a pokračovala dále do střední a východní Evropy. Hranicí jejich postupu na západ se staly přibližně Uhry a řeka Morava. Během svého pobytu na území Byzantské říše změnili své jméno. Protože hlásky D a R si jsou v indoevropských jazycích velmi blízké a protože se pohybovali v oblasti, kde domácí obyvatelé označovali sami sebe slovem Romanoi, tedy Římané, začali se tito lidé nazývat už ne Dómové, ale Rómové. Rómové ovšem nejsou jedinou cikánskou skupinou, která do Evropy přišla. Jinou takovou skupinou jsou španělští Cikáni, kteří se od hlavního proudu Dómů oddělili někde v oblasti dnešního Iránu a do Evropy přišli přes severní Afriku; zůstali pak omezeni na Pyrenejský poloostrov. Další cikánská skupina zřejmě opustila Indii o několik staletí později, Balkánem a střední Evropou prošla poměrně velmi rychle a usadila se v západní Evropě. Sami sebe nazývali Sinti, Manuš nebo Lallero. Většina z nich nepřežila druhou světovou válku. Jak se Cikánům v Evropě vedlo? Původní celkem neutrální přijetí se začalo poměrně brzo měnit. Protože nebyli schopni obstát v konkurenci svého okolí, živili se řemeslem jen z malé části. Většinou se věnovali hádání z ruky, věštění, nebo různým kouzelnickým, krotitelským či akrobatickým kouskům. Kromě toho bezpochyby i kradli. Nepřízeň okolí byla v prvních staletích eliminována postupem do nových oblastí, kde ještě nebyli známi. V roce 1417 dokonce získali ochranný list uherského místokrále Mikuláše Gary a vzápětí i císaře Zikmunda. V následujících letech se k těmto dokumentům přidaly další, ve 20. letech 15. století například list od papeže Martina V., který jim přikazoval sedmileté putování Evropou jako trest za to, že jejich egyptští předkové prý kdysi neposkytli pomoc a přístřeší Panně Marii a sv. Josefovi, když s malým Ježíškem utíkali před Herodem do Egypta. Tento list současně nařizoval každému křesťanovi, aby jim byl v jejich putování nápomocen. Již v průběhu 15. století, které mnozí označují jako “zlatý věk Cikánů v Evropě“, se ale objevují i první zásahy proti nim. Od roku 1471 byli pravidelně vypovídáni ze Švýcarska, od roku 1482 ze středního Německa a postupně i z dalších západoevropských zemí. Na území celé římskoněmecké říše pak začalo pronásledování Cikánů v roce 1498. Rozhodnutím říšskoněmeckého sněmu byli tehdy Cikáni prohlášeni za psance, jejich objevení se kdekoliv podléhalo hlášení, každému dopadenému Cikánovi hrozil trest smrti. Největší pronásledování Cikánů v Čechách nastává po roce 1697, kdy byli Cikáni postaveni císařským dekretem znovu mimo zákon. Každý mohl Cikána beztrestně zastřelit, oběsit nebo utopit, ženám a dětem uřezat nosy a uši a vyhnat je za hranice, při opakovaném dopadení hrozil i ženám trest smrti. Pronásledování ukončila až Marie Terezie; po řadě let v něm pak pokračoval ještě Adolf Hitler. Život Rómů ani ostatních Cikánů v Evropě nebyl nikdy snadný. I v době “zlatého věku“ představovali nejchudší skupinu obyvatelstva. Evropa je prakticky nikdy nepřijala. Jistě to bylo z nemalé části jejich vlastní vinou, ale je zřejmé, že Evropa, která si říkala křesťanská, se v jejich případě příliš křesťansky nezachovala. Takové je tedy dědictví historie. Co k němu přidá naše generace?


Ke kávě

25

Kulturně - společenské okénko 30. 6. 18. 8. 20.8. 2. 9. 23. 9. 30. 9. 20.-21. 10. 28. 10. 3. 12.

zakončení školního roku se skupinou Experiment na Oulehlách předpouťový večer u Dělnického domu se skupinou Experiment tradiční pozořická pouť zakončení prázdnin se skupinou Experiment na Oulehlách tradiční pozořické hody - průvod stárků, hodová zábava v Dělnickém domě fotbalové utkání a družební setkání s přáteli z Ivanky při Dunaji volby do zastupitelstva obce ve 14. hodin - oslava vzniku Československé republiky u pomníku T. G. Masaryka na Jezerách přehlídka dechových hudeb v sokolovně

Dobří Dobří sousedé... sousedé...

Abychom mohli toto o sobě slýchat, je nejenom nutné se po ránu s úsměvem na líci pozdravit, ale také dodržovat různá pravidla, ať už vyplývající ze slušného vychování, nebo ze zákonů našeho státu. Tak tedy něco málo o nich.

Za sousedy jsou ve smyslu zákona považováni obyvatelé i širšího okolí. Je třeba připomenout, čím vším by se sousedé neměli obtěžovat: hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi a rovněž nesmí chovná zvířata vnikat na sousedící pozemek. (I když taková zaběhnutá husička……) Častým jablkem sváru bývají větve, a to nejen jabloňové, přerůstající z pozemku na pozemek a z nich padající nebo česané ovoce. Stromy a vegetace náleží k pozemku, ze kterého vyrůstá, tudíž i úroda náleží vlastníkovi této vegetace. Na její sběr musí soused umožnit sousedovi přístup a obráceně – pokud úroda padá na sousedův pozemek a on to vnímá jako znečištění, je povinen majitel stromu či keře toto uklidit. Další příčinou nedobrých vztahů je nežádoucí zasahující vegetace. Pokud vlastníkovi pozemku zasahující větve ze sousedství vadí a obtěžují ho, může je mimo vegetační období sám ořezat, ale nesmí tím dojít k ohrožení samotné rostliny. Je vhodné vyzvat vlastníka vegetace, aby toto provedl on sám. Nejlépe je dodržovat dostatečný odstup od sousedícího pozemku již při výsadbě. Zvláště aby nedošlo časem třeba k narušení dřevěných plotů či zdiva. Platí pravidlo, že rostliny živého plotu by neměly být vyšší než 2 metry a měly by růst minimálně půl metru od hranice pozemku. Proto přesahující větve včas ořezávejte a vyhnete se tak zbytečným sporům. Jiným a velmi častým problémem bývá hluk. Každý z nás má jistě na paměti dodržování nočního klidu od dvaadvaceti do šesti ráno, ale i přes den nesmíme nikoho obtěžovat, aniž bychom například dopředu neupozornili na stavební práce a souseda by evidentně obtěžovali. To bychom také mohli zanedlouho mít před domem skupinku s přístrojem na měření hluku. Dnes se hluk stal velmi sledovanou veličinou. Nejčastější zdroj problémů je ovšem pálení. K tomu není co dodat. Snad jen to, že pokud nepomůže domluva mezi sousedy, nezbývá než obrátit se na obec, a když nepomůže domluva ani odtud, postupuje se většinou podle obecních vyhlášek, a to většinou pokutováním. Nejlépe ovšem bude řídit se vlastním rozumem a nikoho zbytečně neobtěžovat, mít na paměti, že tu nejsme a ani přece nechceme být sami a že tu chvilku, co kráčíme po tomto světě, si zbytečně navzájem nebudeme znepříjemňovat. H.N. (Údaje o sousedských právech jsou čerpány z přílohy Práva - Dům a bydlení – duben 2006.)

26

Ke kávě



Ke kávě

27

XI. VŠESOKOLSKÝ SLET V ROCE 1948 Vzpomíná tehdejší dorostenec Miloš Florian ze Sivic V této době, kdy vrcholí přípravy na XIV. všesokolský slet v Praze, vrací se moje myšlenky o 58 roků nazpět, tedy do roku 1948, kdy rovněž vrcholily horečné přípravy na XI. všesokolský slet první slet po šestileté nacistické porobě českého národa. To nadšení ve znovu nabyté svobodě s nímž celá naše jednota přistupovala k nácviku sletových skladeb žen, mužů, dorostenek a dorostenců, se nedá slovy vyjádřit. Navíc bylo umocněno právě dokončenou stavbou nové sokolovny, od níž jsme pak slavnostně v sokolských krojích odjížděli do Prahy, abychom nejen celému národu, ale i cizině dokázali, že velká sokolská rodina znovu žije a nezlomila ji ani šestiletá poroba. Jak jsem již předeslal, tak všechny složky s odpovědností a poctivostí věnovaly mnoho sil a času k nácviku sletových skladeb. Zatím bez hudby, tak, aby se tyto sestavy vryly do podvědomí každého cvičence, který byl součástí skupiny sedmi či devíti cvičenců. Později pak při hudbě z gramofonových desek se pilovaly krokové, taneční a jiné variace tak, aby vše zapadalo do taktů hudby, kterou pro XI. slet složil Jan Seehák. Každá jednota se zúčastňovala tak zvaných nácvičných, kde před hodnotící komisí jsme museli předvést, jak ta která složka svoji skladbu zvládla. Ku cti naší jednoty lze říci, že se nestalo, aby došlo k výtce za nedostatečné zvládnutí skladby. Těchto nácvičných bylo několik, které pak v rámci jednot v okrese naší župy Dr. Jindry Vaníčka se staly společným veřejným cvičením Dá se říci malou generální zkouškou. Svoje cvičení jsme pak ještě předváděli na veřejných cvičeních ve Tvarožné, Velaticích, Hostěnicích, Podolí, Viničných Šumických. Generální zkouška celé župy Dr. Jindry Vaníčka se uskutečnila v Brně, pak už jen následovala Praha – Strahovský stadion. Tato stať obsahuje všeobecné vzpodmínky v té době 17-letého dorostence. Další vzpomínky se budou týkat pouze nás, tehdy 16 a 17-letých dorostenců. Není lehké vybavit si v paměti všechno, co se před 58 lety událo. Na první místo bych dal obrovské nadšení při stavbě nové sokolovny, moderní s veškerým zázemím, náhradou za sokolovnu starou, která byla v samém závěru války vybombardována. Nový výbor jednoty ve složení Jaroslav Florián – učitel, Ludvík Odnoga – Cukrárna, Ferdinand Poláček – krejčí, Ferdinand Palatin – učitel, Eduard Klein st. – krejčí, Nasťa Sopoušková, Vojtěch Neužil – učitel, František Florian – poštmistr, Otakar Skládaný – kovář, dokázal za pomoci všech členů jednoty, že nová sokolovna byla v roce 1948 dokončena. Na tomto zdárném dokončení, které bylo určitým závazkem na počest XI. všesokolského sletu, jsme měli svůj podíl i my, tehdejší dorostenci, kdy jsme pomáhali likvidovat zbořeniště staré sokolovny, škrábat cihly, hasit vápno, na kolečkách vozit hlínu z jámy pro sklep a malý sál. Při tom všem jsme však věnovali mnoho času nácviku naší dorostenecké skladby v sále U Mazálků, kde naše jednota po válce působila. Skladbu pro dorostence složil rovněž Jan Seehák, kde část skladby pískal celý Strahovský stadion – tuto melodii si pamatuji dodnes. Ohlas u obecenstva obrovský. To ale předbíhám. Musím se vrátit zpět, kdy po zdařilých cvičeních na generálkách jsme slavnostně odjížděli na svátek všeho sokolstva do Prahy, na Strahov, cíl našeho dlouhodobého snažení. Odjížděli jsme za pěkného počasí z nádraží Blažovice, kde nám Československé dráhy rezervovaly vagon, tak zvaný hytlák, v němž se vozil dobytek – byl však absolutně čistý. Na každé stanici nás sokolským „Nazdar“ zdravily spousty lidí – ohromný zážitek – pozdravy jsme opětovali. Tak to bylo až do Prahy. Po vystoupení z vlaku na Wilsonově nádraží se nás ujali ubytovatelé a odvedli nás do školy na Vinohradech v Legerově ulici, kde již byly připraveny slamníky, na nichž jsme spali.

Byla to tělocvična plná mladých kluků, takže o zábavu a natírání obličejů pastou na zuby ve spánku nebyla nouze. Druhý den brzy ráno budíček, snídaně na Strahově, kde nám vařili vojáci v polních kuchyních – pro nás zážitek. Po snídani nástup na první generálku. Počasí nám nepřálo, déšť plochu stadionu pěkně promáčel, takže nástup na plochu během cvičenců na značky nás blátem pěkně pošpinil. Po generálce bylo volno, pak oběd, po obědě volná prohlídka Prahy. Jízda tramvají zdarma, takže jsme projeli Prahu křížem krážem. Navštívili jsme rovněž areál tehdejšího Pražského výstaviště, kde nás nejvíce zaujala 30-ti metrová věž, z níž, připoutáni do padákových popruhů, jsme si vyzkoušeli, jaké to je skákat padákem. Odměnou nám byl pak odznáček padáku. Další den opět nácvik, to už se počasí umoudřilo a nepršelo, ale bylo chladno. Toto všechno samozřejmě absolvovaly všechny složky. Konečně pak přišel pro všechny vytoužený den. Nad Strahovským stadionem se ráno vyhouplo nádherné sluníčko, bylo teplo a hned lepší nálada. Na naše dorostenecké cvičení nelze zapomenout, když se taková obrovská masa mladých těl sprintem řítí, za obrovského jásotu a potlesku stotisícového hlediště na svoje značky a předvádí svoji skladbu, které všichni věnovali všechno. Docvičili jsme za stálého potlesku a poděkování starosty ČOS Dr. Truhláře a opět během opustili Strahovský stadion. Jak jsem se dříve vyjádřil, takový zážitek nelze slovy říci – to se musí zažít. XI. všesokolský slet se blížil ke svému konci, kdy na závěr následoval triumfální pochod všeho sokolstva rozjásanou Prahou. Jedinou stinnou stránkou této celonárodní velkolepé akce bylo politické napětí, kdy po únorovém puči v roce 1948 se k moci dostává KSČ a do funkce prezidenta dosazen Klement Gottwald, který však při slavnostním pochodu kolem tribuny byl sokolským národem ignorován a sláva byla provolávána prezidentu Benešovi. Slet skončil, my se vrátili s nezapomenutelnými vzpomínkami do svých domovů. Poté nastala doba persekucí zasloužilých a obětavých členů Sokola, která za 40 let totalitní moci potlačila veškeré idee sokolství, které vytýčili zakládající členové sokolské myšlenky Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Tolik tedy z mých vzpomínek na dobu, kdy být sokolem byla velká čest.

No title

Recommend Documents