No title

Document converted by PDFMoto freeware version

Obsah strana 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4

Hodnocení báňské situace …..…………………………………..……. Hnědouhelné pánve severozápadních Čech a vývoj těžby v územně ekologických limitech …………………………………………………….. Možnosti korekce územně ekologických limitů a jejich vliv na vývoj těžeb ………………………………………………………………… Pánevní okresy …………………………………………………………… Současný stav a průběh douhlení činných lokalit v rámci územně ekologických limitů ……………………………………………………….. Mostecká uhelná společnost, a.s. Most (MUS) ……………………….. Severočeské doly, a.s. Chomutov (SD) ………………………………... Sokolovská uhelná, a.s. Sokolov (SU) …………………………………. Výhled celkových těžeb hnědého uhlí do vyuhlení v rámci ekolimitů ………………………………………………………….

Vyobrazení v textu obr. č. 1 Situování podkrušnohorských hnědouhelných pánví ………………… obr. č. 2 Schematický příčný profil lomu ČSA …………………………………… obr. č. 3 Schematický příčný profil lomu Vršany ………………………………… obr. č. 4 Schematický příčný profil lomu Jan Šverma …………………………... obr. č. 5 Schematický příčný profil lomu Libouš …………………………………. obr. č. 6 Schematický příčný profil lomu Bílina ………………………………….. obr. č. 7 Schematický příčný profil lomu Jiří ……………………………………... obr. č. 8 Schematický příčný profil lomu Družba ………………………………… obr. č. 9 Vývoj těžeb hnědého uhlí v podkrušnohorských pánvích …….……… Tabulky v textu tab. č. 1 Vytěžitelné zásoby uhlí v sokolovské pánvi k 1.1. 2002 ……………... tab. č. 2 Vytěžitelné zásoby v severočeské hnědouhelné pánvi k 1.1.2002 …. tab. č. 3 Přehled vytěžitelných zásob hnědého uhlí ČR (bez hlubinné těžby) .. tab. č. 4 Odhad maximálně možného vývoje těžeb hnědého uhlí podkrušnohorských hnědouhelných pánvích …………………………. tab. č. 5 Otvírky vybraných rezervních lokalit ……………………………………

2 2 7 9 10 10 16 19 22

2 23 24 25 26 27 28 29 30

3 5 6 6 9

Grafické přílohy č. 2.1 Rozsah vyuhlení severočeské hnědouhelné pánve dle útlumové varianty, M 1:100 000 č. 2.2 Současný a maximálně možný rozsah lomového dobývání v SHP č. 2.3 Rozsah vyuhlení sokolovské pánve dle útlumové varianty, M 1:100 000 č. 2.4 Výhledový rozsah lomového dobývání v SP, M 1:100 000

Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 2: Hodnocení báňské situace


-2-

2. Hodnocení báňské situace 2.1

Hnědouhelné pánve severozápadních Čech a vývoj těžby v územně ekologických limitech

Česká republika patří sice geologicky, petrograficky a mineralogicky k těm zajímavějším evropským zemím, ale praktická využitelnost nalezišť užitkových nerostů je však velmi nízká. Výjimku tvoří pouze ložiska černého a zejména hnědého uhlí. Rozsáhlá hnědouhelná ložiska vznikla v české kotlině při jižním úbočí Krušných hor v hluboké příkopové propadlině protáhlého tvaru. Slojová pásma v těchto podkrušnohorských pánvích jsou třetihorního miocénního stáří. Jejich situování zachycuje následující obr. č. 1 a přílohy č. 2.1 a 2.3. Jedná se od západu k východu o tato ložiska: • • •

chebská pánev; sokolovská pánev; severočeská hnědouhelná pánev.

obr. č. 1 Situování podkrušnohorských hnědouhelných pánví S těžbou v chebské pánvi, s jednou miliardou geologických zásob hnědého uhlí, se v žádné z dlouhodobých prognóz neuvažuje, vzhledem k nutné ochraně františkolázeňských termálních pramenů. Sokolovská pánev (SP) je situována v západní části Podkrušnohoří. Z jihu je omezena pohořím Slavkovského lesa, ze severu masívem Krušných hor. V pánvi jsou vyvinuty dvě uhelné sloje, vzájemně oddělené meziložím. Starší uhelná sloj Josef o mocnosti až 8 m není, z důvodu ochrany karlovarských pramenů, těžitelná. Těží se pouze mladší slojové souvrství Antonín o průměrné mocnosti 30 m. Západní část pánve je již vyuhlena (příl. č. 2.3) a probíhá zde intenzívní rekultivační činnost. Těžba probíhá již jen ve východní části pánve, severovýchodně od města Sokolova (příl. č. 2.4), a to na dvou k sobě přiléhajících Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 2: Hodnocení báňské situace


-3lomových lokalitách. V rámci útlumového programu uhelného hornictví byly pro tuto pánev vyhlášeny územně ekologické limity maximálně možného rozsahu lomové těžby, a to vl. usnesením č. 490/91 Sb. Územně ekologické limity dle tohoto usnesení blokují v sokolovské pánvi 217 mil. tun geologických zásob hnědého uhlí. S využitím těchto zásob se však v dlouhodobé prognóze možného vývoje těžeb neuvažovalo, zejména z důvodu vysoké zastavěnosti území (město Sokolov), ochrany karlovarských termálních pramenů a nevhodných báňskotechnických podmínek (úložní poměry, vysoký obsah závadných stopových prvků). Možný výhledový rozsah těžby v rámci útlumové varianty dokumentuje příl. č. 2.4. V provozu zůstávají v území sokolovské pánve dva k sobě přiléhající lomy Jiří a Družba, charakterizované následujícím tabulkovým přehledem č. 1. tab. č. 1 Vytěžitelné zásoby uhlí v sokolovské pánvi k 1.1. 2002 těžba vytěžitelné důlní průměrná roční těžba lom r. 2002 uhelné zásoby k společnost (1000 t)) (1000 t) 1.1.2003 (mil. t) Jiří 8170 159 6500 – 7000 Sokolovská uhelná, a. s., Družba 2200 83 2000-2500 Sokolov 8500-9500 celkem 10370 242 (SUAS) po r. 2025 jen 2000-2500

životnost do roku 2025 až 2027 2035 až 2043 x

V roce 2003 ukončí provoz vnější Podkrušnohorská výsypka situovaná severně od lomových prostorů v území Boučí – Lomnice – Vintířov (příloha č. 14), cca v roce 2017 i vnější výsypka Smolnice. Vyvřelý masív Doupovských hor odděluje od sebe uhelná ložiska západní a střední části Podkrušnohorského úvalu. Východně od tohoto horského předělu se nachází nejvýznamnější české hnědouhelné ložisko, severočeská hnědouhelná pánev (SHP). Vzhledem k reliéfu krajiny má pánev velmi protáhlý tvar. Rozprostírá se v délce větší jak 80 km od Kadaně až po Ústí nad Labem. Ze severu je omezena masívem Krušných hor, z jihu třetihorními vyvřelinami Českého středohoří. Pánev, vzniklá ve spodním oligocénu třetihor, se rozprostírá na rozloze 1 420 km2, z nichž zhruba 850 km2 je uhlonosných. Vývoj mocných uhelných slojí (cca 30 m, výjimečně až 60 m) spadá do spodního miocénu. Více jak 150-ti letou intenzívní velkoprůmyslovou těžbou bylo v oblasti této pánve vytěženo více jak 3,5 miliardy tun hnědého uhlí a je tedy z převážné části přerubána. Nejprve hlubinným dolováním, od začátku 20. století malolomovou těžbou a od 2. poloviny 20. století velkolomovým dobýváním. Mapa 1 : 100 000 v příloze č. 2.1 dokumentuje rozsah minulého i výhledového rozsahu těžby. Hlubinnou těžbou bylo postiženo zejména území s nejhlouběji uloženými slojemi (až 450 m), tzn. centrální, mostecko-bílinské oblasti pánve, ale i území teplickoústecké oblasti SHP. Lomovým dobýváním byla vyuhlena zejména území při výchozech uhelné sloje jihozápadně od Chomutova, západně a východně od města Mostu, severně od města Bíliny, severozápadně od města Teplice, jihozápadně a severně od města Ústí nad Labem.



-4Po politicko-společenských změnách na sklonku roku 1989 vzrostlo ekologické povědomí obyvatelstva a zesílila činnost ekologických hnutí, prosazujících rychlou nápravu nepříznivého stavu životního prostředí České republiky. Za této situace přijala česká vláda v roce 1991 rozhodnutí o útlumu hornictví, které se dotklo především SHP. Důsledkem tohoto rozhodnutí bylo vydání usnesení o územně ekologických limitech těžby č. 331/91 Sb. pro lom Chabařovice na Ústecku, které znamenalo definitivní zastavení těžby na tomto lomu v dubnu roku 1997 a vl. usn. č. 444/91 Sb., které omezilo územní rozsah činných velkolomů Libouš (Doly Nástup Tušimice, a.s., Severočeské doly Chomutov /SD/), Čs. armády (Mostecká uhelná společnost, a.s., Most /MUS/) a Bílina (SD), vedlo k zastavení lomu Most (MUS) v roce 1999 a ke zkrácení životnosti hlubinných dolů Kohinoor a Centrum. Ekolimity zcela znemožňují event. výhledovou otvírku nových lokalit, tzv. „na zelené louce“ v okrajových oblastech pánve. Dle těchto usnesení je v oblasti SHP takto blokováno 3,259 miliardy tun geologických zásob hnědého uhlí. Možný výhledový rozsah lomového dobývání v SHP dokumentuje mapová příloha č. 2.2 v měřítku 1 : 100 000. Variantně dokládá přípustný rozsah velkolomové těžby v rámci útlumové varianty, možnosti pokračování těžby činných velkolomů do území situovaných vně ekolimitů při jejich alespoň částečné korekci, ale i reálné možnosti realizace nových lomových otvírek v příštích desetiletích v případě nepříznivého vývoje celostátních palivoenergetických bilancí. V provozu zůstanou dlouhodobě čtyři velkolomy, z nichž u dvou by bylo reálné pokračovat s těžbou i vně ekolimitů. Za technicky, ekonomicky a územně reálné lze považovat jen tři nové otvírky. Výhledové možnosti těžby v SHP charakterizuje tabulkový přehled č. 2, založený za touto textovou stranou. V severočeské hnědouhelné pánvi je tedy v rámci územně ekologických limitů k 1.1.2003 k dispozici již jen 977 miliónů tun vytěžitelných zásob hnědého uhlí. Případnou částečnou korekcí těchto limitů by bylo možné zvýšit objem vytěžitelných zásob o 356 až 807 mil. t podle rozsahu jejich uvolnění. Ve velmi dlouhodobé prognóze lze uvažovat, při vstupu porubních front lomu Čs. armády do tzv. III. a IV. ekonomické etapy jeho rozvoje, i se 486 mil. t uhelných zásob v prostoru dnešního ochranného pilíře chemických podniků v prostoru Litvínov – Záluží, takže podmínečně vytěžitelné zásoby lze stanovit na 1293 mil. tun celkem (viz tab. č. 3). Při těžbě v rámci ekolimitů bude v SHP provozována po roce 2003 již jen jedna vnější výsypka, a to výsypka Pokrok lomu Bílina, zhruba do roku 2010. Maximálně možný vývoj těžeb v obou podkrušnohorských hnědouhelných pánvích ukazuje tab. č. 4. Tento vývoj těžeb může být výrazně ovlivněn plným zprovozněním jaderné elektrárny Temelín při současné ztrátě možností vývozu elektrické energie. Výhledové odbytové možnosti by pro severočeské hnědé uhlí mohly poklesnout až na 35 mil. t/rok, a to již v období po roce 2003. V tom případě by se životnost některých činných velkolomů mírně prodloužila, max. však o pět let. V současné době lze za jedinou reálnou variantu vývoje těžeb hnědého uhlí považovat variantu útlumovou, která odpovídá doposud platné energetické politice. Proto je třeba konstatovat, že oba hnědouhelné revíry severozápadních Čech se nacházejí v závěrečné fázi douhlování a je třeba důkladně připravovat návrhy na závěrečnou sanaci zbytkových jam velkolomů, na rekultivaci, revitalizaci a resocializaci všech území zasažených důlní činností. Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 2: Hodnocení báňské situace


-5-



-6-



-72.2

Možnosti korekce územně ekologických limitů a jejich vliv na vývoj těžeb

Dosavadní energetická politika ČR sice neuvažuje s uvolněním zásob uhlí vázaných územně ekologickými limity těžby, ale ponechává si prostor pro budoucí rozhodování konstatováním: „ … z hlediska využití (domácích – pozn. autora) zásob hnědého uhlí lze zajistit zdroje pevných paliv minimálně do roku 2060, avšak při korekci územně ekologických limitů těžby. O územní korekci by však mělo být rozhodnuto nejpozději do roku 2002“. Podívejme se, jaké zásoby uhlí územně ekologické limity těžby vlastně blokují. Podkrušnohorských hnědouhelných pánví se týkají tato vládní usnesení: • • •

č. 331/91 Sb. pro lom Chabařovice v SHP; č. 444/91 Sb. pro zbývající část severočeské hnědouhelné pánve; č. 490/91 Sb. pro sokolovskou pánev.

Tato tři vládní usnesení blokují v souhrnu 3,476 mld. tun zásob hnědého uhlí, viz tab. č. 3. Uváděné zásoby lze charakterizovat z pohledu vládních usnesení jako vázané geologické zásoby, odpovídající původnímu rozsahu dobývacích prostorů jednotlivých těžebních lokalit, ať už činných nebo výhledových lomů. Pro hodnocení reálně vytěžitelných zásob, alespoň při částečné korekci územně ekologických limitů těžby, je třeba zohlednit tyto skutečnosti: •

•

•

V předpolí lomu Libouš (SD, a.s. Chomutov), převážně v bývalém dobývacím prostoru (DP) Droužkovice, lze reálně vytěžit jen 134 mil. tun uhlí, ovšem za předpokladu uvolnění intravilánu obce Droužkovice. Pásma hygienické ochrany obcí Černovice, Spořice a Březno nebudou tímto rozšířením těžby narušena. V předpolí konečné horní hrany lomu Libouš je však již zahájena výstavba přeložky tratě ČD Chomutov-Žatec-Kladno-Praha tak, aby se uvolnilo předpolí pro postup porubních front tohoto lomu v poli Libouš-východ. Zásoby dosažitelné porubními frontami lomu Libouš vně limitů tím budou definitivně a trvale vázány. Jedná se o zásoby s průměrnou výhřevností původního vzorku (Qir) do 10 MJ.kg-1. Složitost opětného uvolnění těchto zásob k těžbě přímým postupem porubních front lomu Libouš v poli „východ“ podtrhuje na základě usnesení vlády ČR č. 444/91 provedené zrušení částí dobývacích prostorů Tušimice a Droužkovice, situovaných vně ekologických limitů a odpis zásob vázaných v tomto prostoru. Při překročení územně ekologických limitů lze na velkolomu Čs. armády (Mostecká uhelná společnost, a.s. Most) získat až 750 mil. tun kvalitního hnědého uhlí. Horní hrana tohoto lomu však již v r. 1996 dosáhla limitní demarkace. Rýpadla, určená k těžbě nadloží, jsou a budou postupně odstavována z provozu, těžba uhlí bude ukončena v období do roku 2020 podle výše ročních těžeb. Usnesení vlády ČR č. 444/91 o územně ekologických limitech těžby stanovilo zásoby uhlí, v prostoru mezi limitní demarkací těžby a ochranným pilířem areálu chemických podniků v Litvínově – Záluží, na 392 milionů tun v území tzv. II. ekonomické etapy možného rozvoje



-8tohoto velkolomu. Prakticky vytěžitelné zásoby lze stanovit v této části výhledového dolového pole ČSA na 264 milionů tun o výhřevnosti 17,4 MJ.kg-1. Jejich vytěžením by se životnost lomu při těžbách 5 až 6 mil. tun za rok prodloužila zhruba o 40 až 45 let, tj. cca do roku 2060. Odtěžením tohoto prostoru by se otevřela možnost těžby ve III. a IV. etapě rozvoje lomu, přechodem jeho porubních front přes území Chemopetrolu, kde je k dispozici minimálně dalších 486 mil. tun vytěžitelných zásob hnědého uhlí s výhřevností kolem 15 MJ.kg-1. Při těžbách 6 až 8 mil.t/rok by využití těchto zásob prodloužilo životnost těžby v centrální části severočeské hnědouhelné pánve do období kolem roku 2120. Z dnešního pohledu však tato možnost přichází v úvahu jen v případě akutní energetické krize celosvětového rozsahu. Pro možnou realizaci postupu lomu do prostoru II. etapy hovoří téměř 70 % devastace celého území minulou průmyslovou činností, zejména hlubinným dobýváním. Výjimku tvoří pouze intravilán obce Horní Jiřetín s osadou Černice, které by musely ustoupit těžbě. Zásoby v příslušných částech dobývacích prostorů, do nichž by se těžba lomu ČSA postupně rozšířila, jsou ve smyslu Horního zákona stále ve správě MUS, a.s. Most. •

Z dnes činných velkolomů lze reálně počítat i s možným překročením limitní demarkace lomem Bílina (SD, a.s.) v centrální části pánve. Geologické zásoby dostupné technologií lomu Bílina vně územně ekologických limitů nebyly příslušným vládním usnesením vyčísleny. Podle různých materiálů by bylo možné v prostoru zrušených Libkovic a devastovaném dřívější hlubinnou těžbou vytěžit 92 až 110 mil. tun uhlí vyšší kvality (nad 13 MJ.kg-1).

•

Jediným velkolomem, jehož těžební postup neomezují územně ekologické limity, je lom Vršany (MUS, a.s. Most). Spolu se zbytkovými zásobami zastavovaného lomu Jan Šverma a zásobami v porubním a energetickém koridoru Komořany-Hořany-Bylany má k 1.1.2003 k dispozici pro výhledovou těžbu až 335 mil. tun uhlí o průměrné výhřevnosti 11,12 MJ.kg-1. Přesto, že využití všech zásob dostupných technologií lomu Vršany nebrání územně ekologické limity, může se vytvořit natolik paradoxní situace, kdy s odvoláním na omezenost zásob hnědého uhlí, vyvolanou vyhlášením útlumového programu uhelného hornictví, nedojde v období kolem roku 2015 k obnově či výstavbě nových parních uhelných elektráren pracujících na bázi CCT. Ani omezené zásoby uhlí uvolněné k těžbě v rámci ekolimitů pak nebudou zcela využity. Dokumentuje to právě možný výhledový rozsah těžby vršanského velkolomu. Pro nedostatečný odbyt může být lom zastaven v období kolem roku 2030, aniž by jeho porubní fronty vstoupily do oblasti koridoru. Vytěžitelné zásoby se tak sníží z výše uváděných 335 na 210 mil. tun.

•

Původní počet devíti rezervních (výhledových) těžebních lokalit, vycházejících z dohody mezi bývalým SčKNV Ústí n.L. a bývalým GŘ koncernu Severočeských hnědouhelných dolů Most z roku 1990, zúžila již Studie sektoru uhlí (projekt Phare z let 1995 a 1996) z hlediska technického, ekonomického a ekologického hodnocení pouze na tři možné nové otvírky vně ekolimitních demarkací v dlouhodobé perspektivě, v období kolem roku 2030. Jsou to lokality zařazené do přehledu v tabulkách č. 3 a 5 a dokumentované územně na grafické příloze č. 2.2.



-9tab. č. 5 Otvírky vybraných rezervních lokalit Výhřevnost Výhledová V zájmové Vytěžitelné Qir lokalita těžební sféře zásoby (mil.t) (MJ.kg-1) Bylany

MUS

163,0

9,24

Zahořany

SD

164,0

9,90

Podlesice

SD

124,0

9,64

Celkem x 451,0 Pozn. CHLÚ – chráněné ložiskové území

x

Situování lokality bývalý DP Havraň, jz. od Mostu CHLÚ Vintířov, jižně od Kadaně CHLÚ Podlesice a Velká Ves jižně od Kadaně SHP

Částečnou korekcí územně ekologických limitů, omezujících doposud postup dobývání v severočeské hnědouhelné pánvi, je možné zvýšit celkový objem vytěžitelných zásob hnědého uhlí v ČR k 1.1.2003 z 977 mil. tun až o 1 293 mil. tun, tj. na 2 270 mil. tun. Maximálně možný vývoj těžeb při využití zásob vázaných doposud územně ekologickými limity dokumentuje tab. č. 4. 2.3

Pánevní okresy

Sokolovská pánev se rozprostírá prakticky pouze na území bývalého sokolovského okresu. Současná provozní plocha důlní činnosti (těžba a vnější výsypky) zaujímá rozlohu 4 940 ha (6,6 % území okresu). Do douhlení dojde ještě k záboru 750 ha území (1,0 % území okresu). Těžba lomu Jiří bude ukončena nejpozději v roce 2027 a lomu Družba v roce 2043. V sokolovském okrese je v návaznosti na těžbu uhlí provozována elektrárna Vřesová, elektrárny Tisová I a II a teplárna Sokolov. Sokolovsko lze tedy i v dlouhodobém výhledu považovat za tzv. pánevní území. Severočeská hnědouhelná pánev se nachází na území bývalých okresů Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Louny. Separátní pánvička Třískolupy v bývalém lounském okrese byla vyuhlena v 80. letech 20. století. Při severní demarkaci okresu s územím okresu Most zůstane dlouhodobě v provozu odsířená elektrárna Počerady (inst. výkon 1 000 MW), zásobovaná uhlím důlní vlečkou z lomu Vršany (okres Most). Těžba uhlí v okrese Ústí n. L. byla ukončena v roce 1997 předčasným zastavením provozu lomu Chabařovice. V souvislosti s tím byl ukončen i provoz tlakové plynárny Ústí n. L. – Úžín. Jediným provozem, navazujícím částečně na těžbu hnědého uhlí, tak v tomto okrese zůstává pouze teplárna v Trmicích u Ústí n. L. Okresy Louny a Ústí n. L. nelze již proto považovat za okresy pánevní. V následujících desetiletích bude těžba hnědého uhlí v demarkacích územně ekologických limitů soustředěna pouze do oblasti bývalých okresů Chomutov, Most a Teplice. Na Chomutovsku budou až do období let 2029 – 2034 těžit hnědé uhlí Doly Nástup Tušimice (SD, a. s., Chomutov) na lomu Libouš. Z provozů navazujících na těžbu uhlí zůstanou dlouhodobě v provozu odsířené elektrárny spalující hnědé uhlí, tj. Tušimice II (800 MW inst. výkonu), Prunéřov I (440 MW) a Prunéřov II (1050 MW). Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 2: Hodnocení báňské situace


- 10 Při východní demarkaci s okresem Most zasahují do okresu Chomutov provozní plochy lomů Čs. armády, Jan Šverma a Vršany, a to svými vnitřními výsypkami. Současná rozloha území okresu Chomutov, zasažená důlní činností je 4 760 ha (5,1 % území okresu). Výhledově bude lomem Libouš zabráno ještě pro těžbu 1 350 ha, takže celkový zábor území pro těžební činnost bude představovat 6 110 ha (6,5 % plochy okresu). V okrese Most se těží doposud hnědé uhlí na lomech Čs. armády (životnost do r. 2015-2018), Jan Šverma (ukončení 2005-2010 dle výše odbytu uhlí) a Vršany (životnost až do r. 2050-2053 min.) (MUS, a.s., Most). Při východní demarkaci s okresem Teplice postoupí na území okresu Most porubní fronty lomu Bílina (životnost do roku 2035 až 2040). Současná provozní plocha lomů (včetně částečně rekultivovaných ploch nepředaných jiným uživatelům) představuje rozlohu 4 450 ha (9,5 % území okresu). Do vyuhlení dle útlumové varianty bude nově zabráno území o rozloze 705 ha (1,5 % rozlohy okresu), takže celkový zábor pro těžební činnost bude představovat 5 155 ha, tj. 11 % území okresu Most. V roce 2002 ukončil provoz důl Kohinoor, takže v provozu zůstává již jen hlubinný důl Centrum, jehož činnost bude ukončena v období do roku 2007. V návaznosti na těžbu uhlí jsou v okrese Most provozovány: • • • •

úpravna uhlí Komořany (ÚUK); homogenizační drtírna uhlí Komořany (HMGD); teplárna United Energy v Komořanech; teplárna a. s. Chemopetrol v Litvínově – Záluží.

Na Teplicku těží hnědé uhlí lom Bílina (SD, a. s., Chomutov), životnost do období let 2035 až 2040). Do roku 2010 bude tento lom provozovat i vnější výsypku Pokrok. V současné době má provozní plocha důlní činnosti v teplickém okrese rozlohu 3150 ha (6,7 % území okresu). Výhledově bude zabráno pro těžbu ještě v tomto území lomem Bílina 400 ha (0,8 % rozlohy okresu), takže celkový zábor území pro těžební činnost bude v tomto okrese představovat rozlohu 3 550 ha, tj. 7,5 % jeho území. Na těžbu uhlí navazuje provoz úpravny uhlí Ledvice a elektrárny s fluidními kotli Ledvice I a II (330 MW). 2.4

Současný stav a průběh douhlení činných lokalit v rámci územně ekologických limitů

2.4.1 Mostecká uhelná společnost, a.s. Most (MUS) MUS, a.s., je součástí nadnárodní společnosti Appian Group. Svoji těžební činnost provozuje v mostecko-komořanské oblasti severočeské hnědouhelné pánve (SHP) na těchto pěti lokalitách: -

lom Československé armády (ČSA); lom Vršany; lom Jan Šverma; důl Centrum; důl Kohinoor.



- 11 Na šesté lokalitě, lomu Most - Ležáky, byla těžba uhlí ukončena v roce 1999 a probíhají zde rozsáhlé sanační práce. Mimo těžební lokality a související aktivity provozuje společnost také úpravnu uhlí Komořany. Dále podrobněji k jednotlivých těžebním lokalitám.

Lom Československé armády Lom provozuje svoji těžební činnost v severozápadní partii mosteckokomořanské části pánve. Hnědouhelná sloj o průměrné mocnosti 25-30 m má na hnědouhelné poměry vysokou kvalitu, když průměrná výhřevnost činí 16,03 MJ.kg-1, ale dosahuje až 18 MJ.kg-1. Lom tak těží ze všech povrchových lomových provozů v ČR uhlí nejvyšší kvality, které je vedle dnes běžného užití, vhodné i pro vyšší formy čistých uhelných technologií (CCT) jako jsou paroplynový cyklus, výroba kapalných paliv apod. Původní koncepce rozvoje lomu Tato koncepce předpokládala úplné vytěžení uhelné sloje v dobývacích prostorech Ervěnice a Komořany až k jejímu výchozu, paralelnímu postupem lomu východním směrem podél jižního úpatí Krušných hor, v jeho tzv. I. ekonomické etapě. Následným postupem JV směrem v tzv. II. ekonomické etapě, omezené ochranným pásmem Chemopetrolu Litvínov (postup zhruba do 60. let 21. století) mělo být dosaženo postavení lomu pro jeho případnou těžbu ve III. a IV. etapě (postup až do začátku 22. století). Současný stav lomu a jeho technologické vybavení V důsledku územních omezení dle vládního usnesení č. 444/91 bylo nutno původní koncepci rozvoje lomu redukovat pouze na území I. ekonomické etapy. Lom tak postoupil v původním směru pouze k hygienickému ochrannému pásmu osady Černice, kterého jeho horní hrana dosáhla v roce 1996. Od této pozice lom opustil postup východním směrem a stáčí se postupně na JV ke zbytkové jámě bývalého lomu Obránců míru. Nejvyšší partie nadloží je těžena kolesovým rýpadlem K 800 a lopatovým rýpadlem E7 v kombinaci s kolejovou elektrifikovanou dopravou o rozchodu 1435 mm a zakládána zakladačem Z 1650 a rýpadlem E7 do výsypky ve zbytkové jámě bývalého lomu Obránců míru. Tato technologie ukončí svoji činnost začátkem roku 2003. Hlavní část nadloží je těžena třemi technologickými celky řady TC 2 s dálkovou pásovou dopravou šíře 1800 mm (2x kolesové rýpadlo KU 800, 1x korečkové rýpadlo RK 5000). Skrývkové hmoty od dvou TC 2 jsou zakládány na vnitřní výsypce lomu ČSA, od jednoho TC 2 ve výsypce bývalého lomu Obránců míru. Všechny TC 2 jsou na zakládací straně vybaveny zakladači ZP 6600. Ještě v roce 1998 pracující 4. TC 2 s rýpadlem KU 800 a zakladačem ZP 6600, je v důsledku útlumu těžby od roku 1999 odstaven do rezervy. Uhlí je těženo třemi technologickými celky řady TC 1 s rýpadly KU 300.S. Je ve spojení s dálkovou pásovou dopravou šíře 1200 mm. Je směrováno do



- 12 homogenizační drtírny a odtud vlakovými soupravami do úpravny uhlí Komořany ke třídění nebo přímo ke spotřebitelům. Současné postavení lomu je schematicky znázorněno v příloze č. 2.2, technologický příčný profil je zřejmý z obr. č. 2. V důsledku celkového útlumu těžby uhlí v ČR, ke kterému došlo po společenských změnách a restrukturalizaci hospodářství ze začátku 90. let 20. století a dále v důsledku omezení těžebního území lomu, došlo k výraznému poklesu ročních těžeb, jak ukazuje následující srovnání: Údaj Těžba uhlí (mil.t) Těžba skrývky (mil.t) Příkryvný poměr (m/t)

Rok 1989 9,745 38,494 3,95

Rok 2002 6,218 23,255 3,74

Index 2002/1989 0,638 0,604 0,94

Srovnání hlavních kvalitativních parametrů uhlí ve stejném období: Údaj Výhřevnost (MJ.kg-1) Obsah popela v sušině (%) Obsah síry v sušině (%) Obsah vody (%)

Rok 1989 14,07 22,60 3,55 28,16

Rok 2002 17,85 16,76 1,79 27,22

Z porovnání je zřejmé, že došlo k výraznému zlepšení všech rozhodujících kvalitativních parametrů těženého uhlí. Průběh douhlení lomu v hranicích územně ekologických limitů Z dnešního postavení budou těžební fronty pokračovat dále JV směrem s technologickým vybavením popsaným výše. V důsledku respektování ochranného pásma arboreta Jezeří, zapsaného do souboru kulturních památek, dojde ke zkracování skrývkových i uhelných řezů, při jejich současném zaklesávání do hlubší části dobývacího prostoru. Jednotlivé těžební řezy ukončí svoji činnost po postupném proniknutí do zbytkové jámy lomu Obránců míru. Protože stav zásob vytěžitelných ve zbývající části tzv. I. ekonomické etapy ČSA činí k 1.1.2003 zaokrouhleně 72 mil. t, ukončí lom svoji životnost, v závislosti na skutečné výši ročních těžeb uhlí, v rozmezí let 2015-2018. Celkový postup lomu do vyuhlení proběhne v území poznamenaném předchozí báňskou činností a nevyžaduje žádný dodatečný zábor pozemků. Konečný stav lomu po jeho douhlení v hranicích územně ekologických limitů je znázorněn v příloze č. 2.2. Lom Vršany Současný stav lomu a jeho technologické vybavení Lom provozuje svoji těžbu při jihozápadním okraji mostecko-komořanské části severočeské hnědouhelné pánve. Uhelné souvrství je rozštěpeno do čtyř samostatných slojí, oddělených navzájem meziložím. Uhlí se tak vyskytuje na



- 13 všech těžebních řezech. Průměrná mocnost hlavní sloje činí 15-20 m, u ostatních tří slojí se pohybuje od 3,5 do 6,5 m. Průměrné kvalitativní znaky uhlí, které je zařazují mezi uhlí energetická s převažujícím využitím v parních elektrárnách, jsou následující: -

výhřevnost obsah popela v sušině obsah síry v sušině obsah vody

10,8 MJ.kg-1 40,5 % 1,2 % 28,25 %.

Koncepce rozvoje lomu je založena na paralelním postupném vyuhlování dobývacího prostoru Vršany, s plynulým pokračováním severním směrem do pole Holešice, kde dochází k propojování porubních front s lomem Jan Šverma. Území těžby není územně ekologickými limity dle vládního usnesení č. 444/91 omezeno. Technologické vybavení představuje jeden komplex tady TC 2 s rýpadlem KU 800, dálkovou pásovou dopravou š. 1800 mm a zakladačem ZP 6600 a dva technologické celky řady TC 1 s rýpadly KU 300.S a dálkovou pásovou dopravou š. 1200 mm. V důsledku útlumu těžby uhlí bylo v roce 1998 odstaveno do rezervy kolesové rýpadlo KU 300.S a v roce 2000 kolesové rýpadlo řady TC 2 KU 800. Pro rozdílné směrování uhlí a skrývky ze smíšených řezů je v otočném bodě lomu instalována rozdělovací stanice. Odtud je skrývka směrována k jednomu zakladači ve vnitřní výsypce lomu J. Šverma a ke druhému zakladači ve vnitřní výsypce vlastního lomu Vršany. Uhlí je přes drtiče směrováno do nakládacího zásobníku a vlakovými soupravami expedováno do elektráren, případně k dočasnému uložení na vyrovnávací skládku. V důsledku celkového útlumu těžby uhlí v ČR po roce 1989 došlo i na lomu Vršany k poklesu ročních těžeb uhlí a skrývky, jak dokazuje následující srovnání maximálně dosažené těžby z r. 1991 a těžby r. 2002: Údaj Těžba uhlí (mil.t) Těžba skrývky (mil.t) Příkryvný poměr (m/t)

Rok 1991 7,637 18,386 2,41

Rok 2002 6,790 9,943 1,46

Index 1989/2002 0,889 0,541 0,608

Na výrazném poklesu těžeb skrývky se projevil příznivý vliv postupného propojení těžebních front lomu Vršany a J. Šverma. Současné postavení lomu je schematicky zobrazeno v příloze č. 2.2, technologický příčný profil na obr. č. 3. Výhledový rozvoj lomu Lom Vršany patří mezi těžební lokality, u nichž stanovené územně ekologické limity dle vládního usnesení č. 444/91 původní rozvojové záměry lomu nijak neomezují. Pro budoucí rozvoj lomu tak bude rozhodující vývoj poptávky po energetickém hnědém uhlí v dlouhodobé perspektivě. V zásadě se jedná o to, zda stávající energetické zdroje, zásobované uhlím z lomu Vršany budou po skončení své technické životnosti obnoveny a na jaké výkonové úrovni, či zda obnoveny nebudou. Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 2: Hodnocení báňské situace


- 14 V závislosti na tom se rozvoj lomu může uskutečňovat v zásadě podle dvou variant, lišících se tím, zda lom ukončí svoji těžbu na hranici ochranného pásma tzv. Hořanského koridoru inženýrských sítí (varianta malá), nebo vytěží i uhelné zásoby vázané tímto koridorem, procházejícím územím stanoveného dobývacího prostoru (varianta velká). a) varianta malá (bez těžby Hořanského koridoru) Ze současného postavení bude lom postupovat paralelním způsobem severním směrem, kde vytěží, po postupném propojení těžebních front s lomem J. Šverma, uhelné zásoby v dobývacím prostoru Holešice a svoji těžbu ukončí po dosažení hranice ochranného pásma Hořanského koridoru. Tato varianta nevyžaduje obnovu těžební technologie. b) varianta velká (těžba Hořanského koridoru) Postup lomu severním směrem bude zprvu shodný s variantou malou. V průběhu severního postupu dojde k přeložce inženýrských sítí Hořanského koridoru východním směrem. Po uvolnění území, blokovaného koridorem, vytěží lom postupně uhelnou substanci pod i za původní trasou koridoru. S ohledem na výrazné prodloužení životnosti lomu, vyžaduje tato varianta obnovu stávající těžební technologie. Porovnání obou variant z hlediska vytěžitelných zásob a životnosti: Vytěžitelné zásoby k 1.1.2003 (mil.t) Životnost lomu v závislosti na skutečné výši ročních těžeb uhlí (roky)

*

Varianta malá

Varianta velká

Rozdíl

210

335

+ 125

po roce 2030

kolem roku 2050

+cca 20

Poznámka: * s ohledem na propojování s lomem J. Šverma jsou zásoby vykazovány v součtu za oba lomy Konečný stav lomu po douhlení dle obou variant je uveden v příloze č. 2.2. Lom Jan Šverma Současný stav lomu a jeho technologické vybavení Svoji těžební činnost provozuje lom v jihozápadní části mosteckokomořanské části pánve charakteristické tím, že původně jednotná uhelná sloj je zde rozštěpena na tři samostatné sloje, navzájem oddělené meziložím. Hlavní sloj má průměrnou mocnost 20 m, u zbývajících dvou se pohybuje od 5 do 10 m. Kvalitativní znaky uhlí jsou podobné jako u lomu Vršany. Lom postupuje jižním směrem a jeho řezy se postupně propojují s lomem Vršany. Ještě v 80. a převážné části 90. let minulého století představoval lom jednu z dominantních těžebních kapacit v SHP (maximální těžba v r. 1988 činila 10,368 mil. t uhlí). V důsledku probíhajícího útlumu těžeb uhlí v ČR těžba postupně klesla ke 3 mil. t a lom se tak stal určitým vyrovnávacím článkem k těžbě lomu Vršany.



- 15 -

Porovnání výše těžeb před zahájením útlumu a jejich současné výše: Údaj Těžba uhlí (mil.t) Těžba skrývky (mil.t) Příkryvný poměr (m/t)

Rok 1989 9,928 25,983 2,62

Rok 2002 3,020 9,943 3,29

Index 1989/2002 0,304 0,383 1,256

Lom je jediným provozem v SHP, kde je těžební technologie provozována výhradně ve spojení s elektrifikovanou, normálně rozchodnou kolejovou dopravou, když jediný TC 2 s dálkovou pásovou dopravou, nasazený do těžby v r. 1984, byl v důsledku útlumu těžeb v r. 1997 z těžby vyřazen. V současnosti jsou v těžbě nasazena dvě kolesová rýpadla KU 300.S a jedno kolesové rýpadlo K 800. Skrývka je zakládána na vnitřní výsypce u zakladače ZD 2100 a lopatového rýpadla E7. Uhlí je k dalšímu zpracování směrováno do úpravny uhlí Komořany, odkud je expedováno ke konečným spotřebitelům. Současné postavení lomu je schematicky znázorněno v příloze č. 2.2, schematický příčný profil na obr. č. 4. Výhledový postup lomu Lom bude i nadále postupovat přibližně jižním směrem s propojováním svých řezů s řezy lomu Vršany. Životnost lomu je zcela závislá na výši poptávky po hnědém uhlí na trhu paliv. V důsledku toho může dojít k ukončení jeho životnosti prakticky kdykoliv v rozmezí let 2005 až 2010. Konečný stav lomu je schematicky znázorněn v příloze č. 2.2. Hlubinný důl Kohinoor Přesto, že potenciální těžitelné zásoby hnědého uhlí vysoké kvality v hloubce kolem 400 m (výhřevnost až 19,5 MJ.kg-1), by umožnily dlouhodobý provoz dolu, v důsledku útlumu byla těžba na dole ukončena koncem roku 2002. Na dole tak již probíhají pouze činnosti, související s jeho likvidací. Hlubinný důl Centrum Důl těží uhelnou sloj v dobývacím prostoru Dolní Jiřetín metodou stěnování v lávkách s vypouštěním stropu. Kvalitativní znaky uhlí jsou následující: -

výhřevnost 15,40 MJ.kg-1 obsah popela v sušině 19,60 % obsah síry v sušině 0,53 % obsah vody 30,4 %.

Vytěžené uhlí (těžba v r. 2002 činila 478 tis. t), je směrováno do tepláren Chemopetrolu, a.s., Litvínov. Vzhledem k omezené životnosti příslušného spotřebiče, ukončí důl svoji těžbu cca v roce 2007. Situování dolů Centrum a Kohinoor je zřejmé z přílohy č. 2.2. Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 2: Hodnocení báňské situace


- 16 2.4.2 Severočeské doly, a.s. Chomutov (SD) Společnost provozuje svoji těžební činnost na dvou těžebních lomových lokalitách: -

lom Libouš, organizačně začleněný do těžební jednotky Doly Nástup Tušimice; lom Bílina, organizačně začleněný do těžební jednotky Doly Bílina.

Mimo tyto těžební lokality a související aktivity, provozuje společnost také úpravnu uhlí Ledvice. Severočeské doly jsou vůbec největší těžební společností v ČR. Dále podrobněji k oběma těžebním lokalitám. Lom Libouš Lom provozuje svoji těžební činnost v západní-chomutovské části SHP. Mocnost uhelné sloje se pohybuje mezi 20-25 m a je rozštěpena proplástkovým horizontem o proměnlivé mocnosti 1-14 m. Kvalita uhlí se zhoršuje ve směru S-J i Z-V a s výhřevností pohybující se v průměru mezi 11,3 až 10 MJ.kg-1 se jedná o uhlí energetické, s využitím v parních uhelných elektrárnách. S roční těžbou kolem 13 mil.t je lom Libouš největší těžební lokalitou v ČR. Původní koncepce rozvoje lomu Tato koncepce předpokládala, že po vyuhlení sloje severním paralelním postupem ve střední části dobývacího prostoru Tušimice, zahájí lom postup do jeho východní části (dříve DP Droužkovice), spojený s likvidací stejnojmenné obce a jižní části obce Strupčice. Po vyhlášení územně-ekologických limitů dle vládního usnesení č. 444/91 musela být podstatná část tohoto záměru opuštěna, došlo ke zmenšení území možné těžby, čímž se zmenšil i objem vytěžitelných zásob uhlí takto (stav k 1.1.2003, zaokrouhleno): - zásoby uhlí v hranicích dle 444/91 - zásoby uhlí za těmito hranicemi - celkem v původním prostoru

321 mil. t; 134 mil. t; 455 mil. t.

Současný stav lomu a jeho technologické vybavení Hlavní těžební fronta postupuje severním směrem k hranici dobývacího prostoru u obce Černovice. Současně je dotěžována i část bývalé těžební fronty lomu Merkur, jehož těžba byla zastavena v roce 1999. Nadloží je těženo čtyřmi technologickými celky řady TC 2 s dálkovou pásovou dopravou š. 1800 mm a kolesovými rýpadly (1x SRs 1500, 1x SchRs 1550, 2x KU 800) a zakládáno na vnitřní výsypce u zakladačů ZP 6800, 2x ZP 6600 a ZPDH 6600. Na těžbu uhlí a meziloží na hlavní uhelné frontě a na dotěžování bývalého lomu Merkur jsou nasazeny technologické celky výkonové řady TC 1 s dálkovou Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 2: Hodnocení báňské situace


- 17 pásovou dopravou šíře 1200 a 1600 mm a kolesovými rýpadly (2x K 800N, 4x KU 300.S) a 15-ti pásovými vozy typu PVZ a PVP. Na zakládání meziloží a výklizu z uhelného lomu je nasazen zakladač ZP 3500. Vytěžené uhlí je směrováno pásovými dopravníky přes homogenizační skládku (2x KSS 4000/3500) do elektrárny Tušimice a po naložení do vozů kolejovou dopravou do elektrárny Prunéřov I a II, případně k jiným odběratelům. Objem těžby v roce 2002, příkryvný poměr a kvalitativní znaky uhlí: -

těžba uhlí (mil.t) těžba skrývky (mil.m3) příkryvný poměr (m3.t-1) výhřevnost uhlí (MJ.kg-1) obsah popela v sušině (%) obsah síry v sušině (%) obsah vody (%)

12,838 48,886 3,80 11,16 32,71 2,43 33,19.

Současné postavení lomu je schematicky znázorněno v příloze č. 2.2, příčný technologický profil na obr. č. 5. Průběh douhlení lomu v hranicích územně ekologických limitů Z výše popsaného postavení bude lom pokračovat v postupu severním směrem. Vzhledem k očekávanému poklesu těžeb uhlí v souvislosti s plným provozem jaderné elektrárny Temelín, bude těžba nadloží po roce 2003 zajišťována pouze třemi komplexy TC 2 proti současným čtyřem, s přechodem rýpadel na víceřezovou technologii těžby. V průběhu let 2006-2010 dotěží postupně všechna tři rýpadla nasazená na těžbu skrývky (SchRs 1550/1, KU 800 a v roce 2006 nově nasazené rýpadlo SchRs 1550/2) svůj severní postup k hranici dobývacího prostoru. Poté budou, vždy po dotěžení příslušného řezu, přesunuta k dosavadní trase odtahových pásových dopravníků ve východním bočním svahu lomu Libouš – východ a zahájí postup východním směrem do prostoru nově otvíraného lomu Libouš – východ. Obdobně i uhelné řezy postupně do r. 2015 dotěží svým severním postupem uhelnou sloj a zahájí postup východním směrem. Do roku 2012 bude také ukončena těžba partií nedotěžených bývalým lomem Merkur. Z hlediska územního je uvolnění východní části dobývacího prostoru Tušimice pro východní postup těžebních front podmíněno přeložkou dosavadní železniční trati ČD v úseku Spořice – Březno v délce cca 7 km, za hranici dobývacího prostoru. Přeložka již probíhá a bude dokončena v roce 2005. Pro maximální omezení nepříznivých účinků lomu na okolní sídla (hluk, prašnost) byly u obce Černovice od roku 1996 vybudovány v délce 2 km zemní valy, u obcí Spořice, Droužkovice a Březno byly od roku 1997 vysázeny v délce 5 km lesní pásy, podle místních podmínek o šířce 60 až 200 m. Vytěžitelné zásoby v hranicích územně ekologických limitů činí k 1.1.2003 321 mil. t. V závislosti na skutečně dosahovaných ročních těžbách uhlí tak lze očekávat ukončení životnosti lomu Libouš v rozmezí let 2029-2034. Konečný stav lomu po jeho douhlení v hranicích územně ekologických limitů je schematicky znázorněn v příloze č. 2.2.



- 18 Lom Bílina Současný stav lomu a jeho technologické vybavení Jedná se o lokalitu, jejíž těžba není hranicemi dle vládního usnesení č. 444/91 omezována a v případě jejich zrušení existuje i možnost v těžbě za těmito hranicemi pokračovat. Lom provozuje svoji činnost při jihovýchodním okraji centrální části SHP. Uhelná sloj o mocnosti 30 až 50 m severním směrem zaklesává do větších hloubek, v nadloží se vyskytují pevné polohy pískovců a karbonátů, které komplikují jeho těžbu. Výhřevností 13-14 MJ.kg-1 a sirnatostí do 1 % se těžené hnědé uhlí svými kvalitativními parametry řadí v ČR na druhé místo za lomem ČSA. Naproti tomu má na ekonomiku těžby negativní vliv nejvyšší příkryvný poměr mezi všemi lomy, provozovanými v ČR. Koncepce rozvoje lomu je založena na vyuhlování dobývacího prostoru Bílina paralelním postupem těžených řezů západním směrem. Těžbu nadloží zajišťuje jeden technologický celek řady TC 3 (jediný v ČR) s kolesovým rýpadlem K 10000, dálkovou pásovou dopravou š. 2200 mm a zakladačem ZP 10000, dále čtyři technologické celky řady TC 2 (1x kolesové rýpadlo K 2000, 4x kolesové rýpadlo KU 800) s dálkovou pásovou dopravou š. 1800 mm, na zakládací straně jsou nasazeny tři zakladače ZP 6600 a jeden ZPD 8000. Vytěžená skrývka od technologických celků TC 2 je zakládána do vnitřní výsypky, od TC 3 na vnější výsypce Pokrok. Provoz na druhé vnější výsypce Radovesice, kde je nasazen zakladač A2RsB 8800, bude ukončen cca v polovině roku 2003. Na těžbu uhlí, výklizu a skrývky z uhelného lomu je nasazeno šest technologických celků řady TC 1 (5x kolesové rýpadlo KU 300.S a 1x kompaktní kolesové rýpadlo K 650) s dálkovou pásovou dopravou š. 1200 mm. Uhlí je směrováno k úpravě do úpravny uhlí Ledvice, odtud do stejnojmenné elektrárny ČEZ a k dalším odběratelům. Výkliz a skrývka z uhelného lomu jsou zakládány do vnitřní výsypky u zakladačů ZP 2500 a ZP 3500. Lom Bílina je jediným hnědouhelným lomem, který při celkovém útlumu těžby, po určitém poklesu v 90 letech svou těžbu proti roku 1989 zvýšil, jak dokládá následující přehled: Údaj Těžba uhlí (mil.t) Těžba skrývky (mil.t) Příkryvný poměr (m/t)

Rok 1989 8,593 67,132 7,8

Rok 2002 9,019 43,169 4,8

Index 2002/1989 1,049 0,643 0,613

Kvalitativní znaky uhlí vytěženého v roce 2002 jsou následující: -

výhřevnost (MJ.kg-1) obsah popela v sušině (%) obsah síry v sušině (%) obsah vody (%)

13,28 32,64 0,98 23,83.

Současné postavení lomu je schematicky znázorněno v příloze č. 2.2, technologický příčný profil na obr. č. 6.



- 19 Průběh douhlení lomu v hranicích územně ekologických limitů Ze současného postavení bude lom i nadále postupovat paralelním způsobem severozápadním směrem k hranici dobývacího prostoru Bílina, v podstatě s již popsaným technologickým vybavením. Po vnější Radovesické výsypce, jejíž provoz skončí v roce 2003, bude v roce 2010 ukončen provoz i na druhé vnější výsypce Pokrok a veškeré skrývkové hmoty budou zakládány do vnitřní výsypky. Vytěžitelné zásoby k 1.1.2003 činí 249 mil.t. V závislosti na skutečně docilovaných budoucích těžbách uhlí tak lze očekávat ukončení životnosti lomu Bílina v letech 2035 až 2040. Konečný stav lomu po jeho douhlení v hranicích územně ekologických limitů je schematicky znázorněn v příloze č. 2.2. 2.4.3 Sokolovská uhelná, a.s. Sokolov (SU) Společnost provozuje svoji těžební činnost ve východní části Sokolovské pánve na těžebních lokalitách: -

lomu Jiří, lomu Družba.

V západní části pánve byla těžební činnost poslední provozované lokality, lomu Medard-Liblík, ukončena v roce 2000 a v současné době zde probíhají sanační práce. Mimo těžební lokality provozuje společnost také tyto zpracovatelské provozy: -

tlaková plynárna Vřesová, klasická teplárna s instalovaným výkonem 220 MW e, paroplynová elektrárna Vřesová s instalovaným výkonem 370 MW e, která zpracovává energoplyn z tlakové plynárny, úpravna uhlí a briketárna.

Dále podrobněji k oběma těžebním lokalitám. Lom Jiří Současný stav lomu a jeho technologické vybavení Lom provozuje svoji těžební činnost v dobývacím prostoru Alberov v severozápadní partii východní části Sokolovské pánve. Svojí rozlohou a těžebními výkony kolem 8 mil. tun ročně představuje lom Jiří rozhodující těžební kapacitu SU. Těžební sloj Antonín o průměrné mocnosti 30-40 m má následující průměrné kvalitativní parametry:



- 20 -


13,5 20 0,7 37,5.

Z hlediska obsahu síry se jedná, spolu s lomem Družba, o uhlí s nejnižší sirnatostí ze všech hnědouhelných těžebních lokalit v ČR. Svými vlastnostmi je navíc vhodné k bezpojivovému způsobu briketování. Koncepce rozvoje lomu je založena na paralelním postupu těžebních řezů západním směrem. V jižní části těžební fronty přitom proniká do zbytkové jámy bývalého lomu Marie. Skrývka je těžena dvěma technologickými celky řady TC 2 (kolesové rýpadlo KU 800, dálková pásová doprava č. 1800 mm a zakladač ZP 6600) a dvěma celky řady TC 1 (kolesové rýpadlo KU 300.S, DPD š. 1400 mm, zakladač ZP 2500). Vytěžené skrývkové hmoty jsou zakládány do vnitřní výsypky, jeden zakladač ZP 6600 je nasazen na vnější podkrušnohorské výsypce, jejíž provoz bude ukončen v roce 2003. Uhlí je těženo pěti kolesovými rýpadly KU 300.S v kombinaci s dálkovou pásovou dopravou š. 1400 mm. Po prvotní úpravě drcením je uhlí expedováno do zpracovatelské části ve Vřesové a přes ústřední třídírnu v Tisové do tepelné elektrárny Tisová (ČEZ), nebo ve formě tříděného uhlí k dalším spotřebitelům. Hlavní těžební ukazatele za rok 2002 jsou následující: - těžba uhlí (mil.t) - těžba skrývky (mil.m3) - příkryvný poměr (m3.t-1)

8,170 19,654 2,41 .

Současné postavení lomu je schematicky znázorněno v příloze č. 2.4. technologický příčný profil na obr. č. 7. Výhledový postup lomu Lom bude i nadále postupovat paralelním způsobem západním směrem do té části dobývacího prostoru Alberov, kde je uhelná sloj dotčena dřívější hlubinnou těžbou. Severní část těžební fronty postupně pronikne do zbytkové jámy lomu Lomnice, jižní část bude přecházet přes zbytkovou jámu lomu Marie. Protože v roce 2003 bude ukončen provoz na vnější Podkrušnohorské výsypce, budou všechny skrývkové hmoty zakládány do vnitřní výsypky. Svůj postup lom ukončí na linii dle územně ekologických limitů, stanovených pro Sokolovskou pánev vládním usnesením č. 490/91. Vytěžitelné zásoby v tomto prostoru k 1.1.2003 činí 159 mil. t. V závislosti na skutečně dosahovaných ročních těžbách uhlí tak lom ukončí svoji životnost v rozmezí let 2025-2027. Konečný stav lomu po douhlení je uveden v příloze č. 2.4



- 21 Lom Družba Současný stav lomu a jeho technologické vybavení Svoji těžební činnost provozuje lom v dobývacím prostoru Nové Sedlo v jihovýchodní části Sokolovské pánve. Svoji rozlohou a těžebními výkony kolem 2 mil. t ročně se jedná o nejmenší lomovou hnědouhelnou lokalitu v ČR. Těžená, až 35 m mocná sloj Antonín, má následující průměrné kvalitativní znaky: -


13,6 25 0,7 38,0.

Koncepce rozvoje lomu je založena na paralelním postupu těžebních front západním směrem. Lom je vybaven jak technologií s kolejovou dopravou o rozchodu 1435 mm, tak technologií s DPD. Skrývka je těžena na nejvyšším řezu lopatovým rýpadlem E 25, rozhodující objem však dvěma kolesovými rýpadly K 800. Kolejovou dopravou je transportována ke dvěma zakladačům Z 1650 a jednomu ZD 2100. Nejspodnější skrývkový řez je těžen také střídavě rýpadlem KU 300.S z uhelného lomu a vytěžené skrývkové hmoty jsou pásovou dopravou š. 1200 mm dopravovány k pásovému vozu zakládacímu PVZ 2500. Skrývka je zakládána jednak do vnitřní výsypky, větší část do vnějších výsypek Vintířov a Smolnice. Výsypka Vintířov, tvořící východní část Podkrušnohorské výsypky, ukončí svoji činnost v roce 2003, životnost výsypky Smolnice se předpokládá cca do r. 2017. Uhlí je těženo dvěma kolesovými rýpadly KU 300.S (přičemž jedno střídavě těží i poslední skrývkový řez) v kombinaci s dálkovou pásovou dopravou š. 1200 a 1400 mm. Uhlí je po drcení dopravováno železniční dopravou k odběratelům a do zpracovatelské části ve Vřesové. Hlavní těžební ukazatele za rok 2002 jsou následující: - těžba uhlí (mil.t) - těžba skrývky (mil.m3) - příkryvný poměr (m3.t-1)

2,202 9,959 4,52.

Současné postavení lomu je schematicky znázorněno v příloze č. 2.4 technologický příčný profil na obr. č. 8. Výhledový postup lomu Lom bude i nadále postupovat paralelním způsobem v dobývacím prostoru Nové Sedlo západním směrem a přibližně po roce 2010 bude pokračovat v dobývacím prostoru Královské Poříčí. V roce 2003 bude ukončen provoz vnější výsypky Vintířov, přibližně kolem roku 2017 i výsypky Smolnice. Svůj postup lom ukončí na hranici, stanovené vládním usnesením 490/91. Vytěžitelné zásoby ve stanoveném prostoru k 1.1.2003 činí 83 mil. t. V závislosti na skutečných ročních těžbách uhlí tak lom ukončí svoji životnost v rozmezí let 2035-43. Konečné postavení lomu po douhlení je uvedeno v příloze č. 2.4. Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 2: Hodnocení báňské situace


- 22 2.4.4 Výhled celkových těžeb hnědého uhlí do vyuhlení v rámci ekolimitů Vycházeje z toho, co bylo uvedeno v kapitolách 2.4.1 – 2.4.3, lze očekávat vývoj celkových těžeb hnědého uhlí v obou podkrušnohorských pánvích dle grafu na obr. č. 9. V grafu je modře znázorněn vývoj těžeb podle očekávaných odbytových a červeně podle kapacitních možností jednotlivých těžebních lokalit.



- 23 -



- 24 -



- 25 -



- 26 -



- 27 -



- 28 -



- 29 -



- 30 -


No title

Recommend Documents