No title

1-2 06

www.mistnikultura.cz

Ročník XVI

Zaostřeno na město

Kutná Hora

Muzejní manažeři na konferenci Lidová tvorba: součást moderní společnosti Strukturální fondy dávají větší příležitost kultuře Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

Webové stránky www.mistnikultura.cz byly v podobě, v jaké je znáte, spuštěny v květnu 2004. Od té doby se k naší radosti několikanásobně zvýšila jejich návštěvnost. Denní přístupy se v 1. polovině roku 2005 pohybovaly v rozmězí 40 – 70, v prosinci to bylo již přes 560 návštěvníků denně. Tento narůstající trend trvá i v letošním roce. Adekvátně se také zvýšil počet prohlédnutých stránek: v závěru roku odbavoval náš server téměř 10 000 stránek denně.

Snažíme se, aby se naše vebové stránky staly místem soustředěných zajímavých informací z kultury. Kromě zveřejněných tištěných čísel časopisu Místní kultura, kulturních aktualit, diskusí a anket, nabízejí stránky možnost prezentace místních a regionálních aktivit a naším přínosem je jejich denní aktualizace. Obsah stránek můžete ale ovlivnit také vy sami. A mnozí z vás už si tento postup osvojili tím, že využívají možnost napsat nám zprávu a odeslat rovnou na ně. Máme celorepublikovou působnost a zatím není v našich silách zveřejňovat lokální programy jednotlivých isntitucí, např. kin, divadel apod. Ale i takovou možností se toho času zaobíráme.

Celkem jsme od května 2004 napočítali přes 45 tis. návštěv, a to je dobrá vizitka pro kulturu samotnou.

50000 40000 30000 20000 10000 0

Počet stránek zobrazených za měsíc Počet návštěv za měsíc

Místní kultura

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XVI, rok 2006, dvojčíslo 1-2. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: 234 092 859, fax: 228 133 409 e-mail: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994 Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682 Na titulní straně: Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Foto Ing. Michal Cais Uzávěrka čísla 3/2006 – 6. 2. 2006 Uzávěrka čísla 4/2006 – 6. 3. 2006 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.

1-2 / 2006

Obsah Strukturální fondy dávají větší příležitost kultuře ....................................... 4 Statistika vypovídá - Zřizovatelské funkce v oblasti muzeí, památníků a galerií ...................................................... 5 Purkyňova nadace vyhlašuje ..................... 6 Od národní osvěty po dnešek ................... 7 Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě ....................................... 9 Sto let půjčování knih .............................. 10 Informace pro turisty i občany ................. 11 Podnikatel vydal knihu o operní pěvkyni . 12 Zástupci krajských úřadů na MK ............. 13 Krajská knihovna potřebuje nové sídlo .... 15 Mladá Boleslav není jen městem aut ...... 16 Za Ortenem do Kutné Hory ..................... 17 Eurorando 2006 ....................................... 19 Olympiáda cestovního ruchu v Praze ...... 19 Připravte se na turisty z Japonska .......... 20 Karlovarské sněmování kronikářů ........... 21 Duha prostějovského nebe ...................... 22 Letní kino zahájilo na Silvestra ................ 23 Projekt 100 oficiálně zahájen .................. 24 Jediné kino v Prostějově ......................... 25 Loutky léčí ............................................... 25 Junior Internet letos v rámci Visegrádu ... 26 Úspěšný projekt málem neuspěl ............. 27 Lidová tvorba - součást moderní společnosti .............................................. 28 Další úspěchy krajkářky .......................... 29 Verbuňk na seznamu UNESCO .............. 30 Otazníky kolem „točny“ ............................ 30 Muzeum a změna 2 ................................. 31 Vzácné skleněné poklady ........................ 33 Blýská se chrámu na lepší časy? ............ 35 Divadlo Novanta ...................................... 37 Divadlo nabízí „divadlenky“ ..................... 38 Pardubice přejí vážné hudbě ................... 40 Od taneční klasiky k „lázeňskému švihákovi“ ................................................ 41 Architektura knihy .................................... 43 Interfotoklub 2006 .................................... 43 Projekt, který uspěl .................................. 44 Patnáct let společného psaní v Jičíně ..... 45 Básnické setkání XXVI ............................ 46 „Hezky česky“ .......................................... 46 Primátor přijal velvyslance ....................... 47 Nejsem tulák ............................................ 48 Výstava ve skleníku ................................. 50 Rok s židovskou kulturou ........................ 51

3

4

Téma

Strukturální fondy dávají větší příležitost kultuře Institut umění uspořádal dne 9. prosince seminář s názvem Kultura a strukturální fondy, který napomohl k orientaci, jak žádat o peníze z EU v rámci těchto fondů, zejména na příští období 2007 – 13. Diskusi moderovala Eva Žáková, vedoucí IU Divadelního ústavu, který konferenci ve spolupráci s Ministerstvem kultury připravil právě z jejího podnětu. Řekla, že kultura je důležitým prvkem hospodářského, sociálního a regionálního rozvoje a největší finanční podpora kultury z EU jde právě ze Strukturálních fondů (SF). Je jen potřeba naučit se rozumět pojmům, vypracovávat kulturní projekty v širších souvislostech a začleňovat je do podporovaných oblastí, jakými jsou cestovní ruch či lidské zdroje, i když pro nové období je již v návrzích tzv. nařízení kultura zařazena samostatně mezi podporované oblasti. Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj Miroslav Daněk se pokusil problematiku SF přiblížit, jak sám řekl, trukturální fondy jsou z první ruky, tedy nástrojem k dosaho- přímo od zdrování ekonomické a soci- je. Obeznámil ální soudržnosti (koheze) přítomné s tím, Evropské unie. Prostředky co je naznačez těchto fondů jsou určené no v evropských na pomoc méně rozvinu- d o k u m e n t e c h tým regionům, regionům o podpoře kulpotýkajícím se se struk- tury – podpora turálními problémy a na je směřována do podporu adaptace a mo- investic včetně dernizace politik a systé- ochrany a uchomů vzdělávání, odborné vání kulturního přípravy zaměstnanosti. dědictví, rozvoje kulturní infrastruktury, v souvislosti se socioekonomickým rozvojem, cestovním ruchem atd. Z toho vyplývá, že kulturní projekty by měly být součástí širší strategie a zohledňovat dané cíle, tedy měly by se zaměřit na spolupráci, schopnost konkurence a zaměstnanost. Zmínil velmi aktuální téma – harmonogram finanční perspektivy, na jejíž schválení se v čase konání konference čekalo. Letos už by měla probíhat příprava programových dokumentů

S

a vlastních projektů. ČR by měla podle schváleného návrhu získat ze Strukturálních fondů (SF) a Fondu soudržnosti (FS) o 0,3 % HDP méně, než podle původního návrhu, ale i tak se jedná o velmi vysokou částku. A nevyato unikátní příležitost čerpat ji, jako se více než dříve týká zřejmě v tomto kultury a nebude se už období, by byla v takové míře opakovat! nejen škoda, ale i nezodpovědnost. Právě spolufinancování, které je jednou z podmínek pro přiznání peněz a znamená přidat svůj finanční podíl v rozmezí 15 – 25 %, vyvolává obavy, plynoucí z napjatých rozpočtů ČR a z toho, aby mandatorní výdaje nedosáhly takové výše, že nebudou žádné volné prostředky k dispozici. Důležité je uvědomit si, že tyto evropské peníze budeme moci v takové míře čerpat pouze v plánovaném období 2007 – 13, protože jednak by díky tomu měla naše republika dosáhnout životní úrovně ostatních vyspělých států Evropy (což předpokládá dokument Strategie hospodářského růstu, dokument schválený vloni v létě s cílem, aby se ČR do roku 2015 dostala na úroveň průměru EU), a jednak se dá očekávat rozšiřování společenství, tedy více potřebných žadatelů. Národní strategický referenční rámec je název dokumentu (někdy nesrozumitelná terminologie vznikla překladem z angličtiny), ve kterém už bude definováno, co se bude v ČR realizovat a za kolik peněz. Vzniká na principu partnerství a účastní se ho také Ministerstvo kultury a neziskové organizace z kultury, zastoupené Radou vlády pro NO. Ale jsou mezi nimi také zástupci resortů, které obhospodařují zanedbané oblasti infrastruktury, jako je např. doprava, životní prostředí a dal., a ti jsou sice partnery, ale zároveň budou zdatnými soupeři v soutěži o jeden, i když poměrně velký, balík peněz. Ludmila Kučerová

T

Některé úspěšné projekty vám postupně představíme. Dnes najdete články na stranách 27 a 44, a pokud jste sami uspěli napište nám, rádi vaše zkušenosti zveřejníme! Místní Kultura

Statistika

Statistika vypovídá Zřizovatelské funkce v oblasti muzeí, památníků a galerií Domníváme se, že proces transformace zřizovatelských funkcí v oblasti muzeí, památníků a galerií (muzeí výtvarného umění) se v roce 2004 dostal do stadia, které bude v příštích letech vykazovat stabilitu. Jistotu budeme mít samozřejmě až po porovnání oborové statistiky za roky 2004 a 2005. Stav v roce 2004 jasně ukazují grafy jednotlivých krajů. Výseč v černé barvě ukazuje muzea a galerie zřizované a financované státem (Ministerstvem kultury). Šrafovaný díl znázorňuje počet muzeí a galerií zřizovaných a financovaných krajem. Tyto dvě skupiny muzeí a galerií jsou základem sbírkotvorné sítě na území republiky. Výseč bez výplně vyjadřuje podíl muzeí a galerií, které v jednotlivých krajích zřizují města a obce. Jejich absolutní počet je zdaleka nejvyšší. Šedivá část grafů vypovídá o podílu muzeí a galerií, které v jednotlivých krajích zřizují jiné subjekty než ty, které jsou financované veřejnými rozpočty. Např. občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, akciové společnosti, nadace, ale i fyzické osoby a podnikatelé. Je to ale i církev, družstvo nebo zájmové sdružení právnických osob. Tato muzea, památníky a galerie jsou většinou specializovanými institucemi a znamenají především obohacení základní sítě těchto zařízení v jednotlivých krajích. Nejčastěji je najdeme v Praze a Středočeském kraji. Výseč bez výplně a šedá by se mohly v příštích letech zvětšovat. Jistě jen pomalu a někde. Cílem přece není jejich zvyšující se počet, ale jejich kvalitnější a různorodá nabídka. Můžeme si jen přát, aby tyto základní kulturní instituce plnily svoji úlohu v kulturním životě obcí a měst a staly se neopominutelnou chloubou obyvatel a cílem návštěvníků. Věra Schollarová

Praha © Ing. Michal Cais

1-2 / 2006

5

6

Purkyňova nadace vyhlašuje Grantový program na prostředky z výnosu NIF je vyhlášen v oboru památkové péče v rámci dlouhodobé strategie nadace jako IV. kolo programu Památky a občané.

Obecná problematika

Společné prohlášení Ministerstva kultury, Iniciativy pro kulturu, Rady uměleckých obcí a zástupců dalších uměleckých sdružení a asociací. Dlouhodobě neuspokojivý stav financování resortu kultury dovedl představitele Ministerstva kultury i nejrůznějších uměleckých sdružení a asociací pod hlavičkou „Iniciativy pro kulturu“ ke krokům, jež mají za cíl tuto situaci změnit a obrátit pozornost veřejnosti, politické reprezentace a státní exekutivy ke skutečnosti, že kultura v současném světě představuje jednu ze základních a nepominutelných složek života společnosti, podílejících se zásadním způsobem na jeho kvalitě. Celou tiskovou zprávu najdete na www.mistnikultura.cz ze dne 4. 1. 2006.

Diskuse o památkové péči

na internetových stránkách MK Program je určen pro občanské iniciativy, které působí v oboru památkové péče a vyvíjejí soustavné a cílevědomé úsilí o záchranu a smysluplné využití zachráněné nemovité památky. Žádost – přihlášku – předložte v listinné podobě nejdéle do 31. 3. 2006 do sídla nadace max. na 2 stranách A 4. Teprve vybrané projekty budou dokládat právní subjektivitu a ostatní náležitosti, aby mohla být uzavřena smlouva. Prostředky jsou určeny pro občanská sdružení, o.p.s., nadace a nadační fondy a CPO. Vlastní záměr a předchozí údaje popište zjednodušeně a přehledně vlastní formou bez připraveného formuláře. Uzávěrka: 31. 3. 2006 Kontakt: Slatina čp. 11, 410 02 Lovosice 2 Telefon, fax: 416 591 552 e-mail: web:

[email protected] PURKNADACE.WEBPARK.CZ

Na základě vyhlášení otevřené diskuse o památkové péči byla 23. prosince 2005 zprovozněna e-mailová adresa: [email protected]

Na ni mohou odborníci i široká Na www.mkcr.cz nalaická veřejnost zasílat své názo- jdete související tiskory, náměty a doporučení týkající vou zprávu ze 23. 12. se této problematiky. Výsledky a 29. 12. 2005 otevřené diskuse by měly být zohledněny při novelizaci Zákona o památkové péči.

Sledujeme za vás Divadla a kina bez cigaretového kouře Od letošního ledna platí „protikuřácký zákon“ (oficiální název: Zákon o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami) č. 379/2005, který zakazuje zapálit si cigaretu nejen ve školách, sportovních halách, budovách státních úřadů, na nástupištích a dalších veřejných místech, ale také v kinech a divadlech. V těchto kulturních institucích lze kouřit jen ve vyhrazených prostorech. Pozn.: Otázka je, jak si poradí dramaturgové s kouřením, které je v divadle provozováno účinkujícími na jevišti v rámci uměleckého záměru. Zákon o kronikách Parlament ČR schválil návrh zákona o kronikách obcí, sněmovní tisk 940/0. Tisk byl doručen začátkem roku do Senátu. Místní Kultura

Organizace - Instituce

Od národní osvěty po dnešek Stejně jako náš časopis − Místní kultura, tak její vydavatel Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), existuje 15 let. Jako příspěvková organizace Ministerstva kultury nese štafetu svých předchůdců, zejména Svazu osvětového, posléze Masarykova lidovýchovného ústavu, a k patnáctiletému výročí se určitě hodí zavzpomínat na vývoj, kterým prošla, a na jehož konci se stala Národní institucí. V roce 1905 byl z podnětu tehdejší Národní rady české ustaven s podporou českých politických stran Svaz osvětový, sdružující nejvýznamnější české svazy, jednoty, matice, sdružení a spolky, které vykonávaly různými způsoby a v různých oborech osvětovou, kulturní a výchovnou činnost. Jeho úkolem bylo zejména koordinovat činnost organizací ve svazu sdružených, pomáhat jim organizačně, později i studijní a metodickou činností. V roce 1925 byl přebudován Svaz osvětový na Masarykův lidovýchovný ústav, který se státní podporou dostal poměrně rozsáhlé studijní, koncepční a koordinační úkoly. K jeho dalším proměnám došlo v období druhé světové války a po únorovém převratu v roce 1948. V padesátých letech se změnil na Osvětový ústav a vedle něj vznikly další instituce, např. Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti, který byl s OÚ v roce 1971 sloučen v instituci s názvem Ústav pro kulturně výchovnou činnost. V roce 1991, po zrušení ÚKVČ, bylo založeno Informační a poradenské středisko pro místní kulturu (IPOS). S účinností ode dne 4. 5. 2004 se na základě rozhodnutí ministra kultury změnilo v národní instituci s novým názvem Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS).

NEJEN

NA ZAČÁTKY TÉTO INSTITUCE VZPOMÍNÁ

- JIŘÍ VALENTA. Vzpomínej, starče (78), vzpomínej, jak to tenkrát doopravdy bylo, když jsi uprostřed revolučního kvasu stál před úkolem likvidovat zařízení jedno a na jeho troskách stavět zařízení druhé, které trvá jen s malými obměnami dodnes. Měl jsem příležitost sledovat vznik a cestu kulturních zařízení v naší zemi, zvláště pak společenské souvislosti toho, co se odehrávalo v domě, který dlouhá léta nesl hrdý nápis Masarykův lidovýchovný ústav, v pražské Blanické ulici. Vyrůstal JEJÍ PRVNÍ ŘEDITEL

1-2 / 2006

jsem na vsi jako syn vesnického učitele, stal se studentem posedlým divadlem, publicistikou, sběratelstvím, a posléze po studiích v jednom z prvních ročníků DAMU, poznamenaných více ideologickou než odbornou výchovou, dramaturgem královéhradeckého divadla. Nebylo mi lhostejné to, co se stalo zvláště s ochotnickým divadlem po pohromě února 1948. Moje cesta pokračovala koncem padesátých let v divadelním oddělení Ústředního domu lidové umělecké tvořivosti, po životních peripetiích v Osvětovém ústavu. Po patnáctiletém kulisáckém odpykání „prohřešků” z roku osmašedesátého jsem byl v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost pověřen jeho likvidací. Po třech letech ředitelování IPOS jsem pracoval v útvarech Regis, v redakci Místní kultury a posléze v Artamě, kde – zdá se mi – jsem na stará kolena našel rozhřešení a útěchu v dějinách amatérského divadla. (Pozn. redakce – Jiří Valenta je členem týmu, který knižně vydal Místopis amatérského divadla a nyní zpracovává elektronickou databázi.) Mám-li vzpomínat, musím začít od působení pradědečka, řídícího učitele v Holenicích, který tam koncem 19. století postavil novou školu, od babiččina recitování oslavných básní na France Josefa a jejího úspěšného monologu „Paličova dcera, víte, co to znamená…”, od mámina muzicírování, od tátova osvětaření na vesnici, nejdříve plného masarykovských ideálů a potom v zajetí oficiální učitelské služebnosti. Musím uvést pár dobových svědectví o skutečnostech, které pro mé další působení byly základní výbavou. Svědectví první: V kotlině mezi kopci Babou a Chlumem u Mladé Boleslavi, v krajině mého jinošství, leží deset vsí. Ve většině z nich byla ještě v první polovině 20. století škola, jednotřídka. V ní učitel (táta byl jedním z nich) – a nepamatuji žádného, který by nebyl zároveň organizátorem kulturního života – většinou divadelního, ale i hudebního. Vedle spolků existovala i státem organizovaná síť místních rad osvětových, jejichž činnost byla většinou také ►

7

Organizace - Instituce ► v rukou učitelů. Zhruba dvakrát do roka přišel

s tátou pobesedovat o kulturním životě obce obvodní důvěrník okresní rady osvětové, v čele té rady tehdy stál okresní školní inspektor, vlastivědný pracovník a známý regionální spisovatel. V té kotlině dnes poslední z vesnických škol usiluje o své zachování. A organizace kulturního života vlastními silami s čestnými výjimkami skončila. Řeknete, že mají dnes auta a televizi. No, když vám to stačí! Svědectví druhé: Nazval bych je nejspíše Od palice k internetu. Možná, že nevíte, co to byla palice. Pěkně soustruhovaný jakýsi dřevěný palcát asi půl metru dlouhý, u paty proražený šroubem, který měl částici, jíž bylo možno na něj připevnit list nebo listy papíru. Pan starosta, který oběh palice ovládal, na ni připevnil sdělení občanům (kde nepást husy, že autobus má nový jízdní řád, co vzkazuje Sbor dobrovolných hasičů, co bude projednávat obecní zastupitelstvo atp.). Potom už stačilo jen palici odnést sousedovi a její pravidelná cesta po vsi byla zaručena. Od souseda k sousedovi. Nikoho zpráva neminula. Palici nezaložíš. Kam se hrabe vývěska, natož jak potom budovatelskými písněmi otravoval po vsích hlučící místní rozhlas. Obce dnes vydávají svoje zpravodaje, mají internetové stránky. Ovšem kam se všechny ty současné nákladné sdělovací prostředky hrabou na oslovení každé rodiny touto palicí. Svědectví třetí: Těžko popisovat trampoty německé okupace a válečných let. Těch svědectví je na tisíce. Ale já také pamatuji, jaké zázraky sdružovací a k pospolitosti vedoucí v té době dokázalo ochotnické divadlo. Nejen, že se v každé z těch vsí hrálo, ale bylo to období usilovného ochotnického vzdělávání se. Jeho organizaci svépomocně zajišťoval Šmilovského okrsek Ústřední matice divadelních ochotníků českých. Ze sousední vsi ze tří set obyvatel chodilo pravidelně od podzimu do jara na nedělní lekce dvacet ochotníků, z naší, stejně veliké, „jen” deset. A k tomu se ozývalo dunění explozí z bombardovaných Drážďan a nakonec leckoho neminulo nucené totální nasazení, ani mne ne. Mezi tím ovšem došlo k závažným společenským změnám, nejprve k osvobození, ale zanedlouho po roce 1948 k opatřením, která rozmetávala tradiční kulturní život země, zničila jeho stoletou spolkovou základnu a léta trvalo, než se

z té pohromy společnost postupně vzpamatovávala. Situaci jsem v roce 1954 charakterizoval v královéhradecké rubrice Ať rozkvétá ochotnické divadelnictví: Ochotničtí divadelníci ochabli ve své práci. Jednoho dne se totiž dozvěděli, že už nejsou divadelním spolkem Jirásek, Tyl nebo Klicpera, ale že jsou dramatickým odborem ČSM, nebo závodního klubu některého podniku, ve kterém náhodou pracoval někdo z předsednictva kroužku. Jindy se zase dozvěděli, že nemají hrát Maryšu, protože „dnešku nic neříká”, a jindy zase mohli hrát Vojnarku jen se slibem, že příští hra bude „politická”. Jiří Valenta Nastal čas zá- 1959 - 1963 vedoucí divadelního oddělení Ústředního chrany. Při domu lidové uměhodnocení lecké tvořivosti, tohoto obdo- 1964 - 1967 pracovník, posléze ved. výzkumu Osvěbí budování tového ústavu, sítě státních 1969 - 1972 pracovník Ústavu a odborových pro kulturně výchovkulturních nou činnost, likvidátor ÚKVČ, zařízení, je- 1990 hož prioritou 1991 - 1994 ředitel IPOS, 1994 - 2004 postupně pracovník bezpochyútvarů Regis, Místní by byl dozor kultura, Artama. Databáze českého a ovlivňování 2005... amatérského divaobsahu všech dla oblastí kulturních činností, se obvykle zapomíná na to, že na půdě těchto zařízení (okresních a krajských kulturních středisek, osvětových domů, závodních klubů atp.) se dělo v té době leccos pozitivního. Podařilo se tehdy (pod pláštíkem ideového dozoru) vybudovat síť kulturních zařízení a vytvořit fungující síť krajských a okresních poradních sborů pro jednotlivé umělecké obory, která ve velmi obtížných podmínkách stupňujícího se státního dozoru, svým způsobem suplovala bývalou činnost organizovanou na spolkové základně. Pokračování příště...

Foto: L. Novotná

8

Místní Kultura

Informatika

Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě

Vzhledem k tomu, že je zapotřebí uchovat ve vhodné podobě četné kulturní památky, především rukopisy, historické tisky, archiválie, ale i umělecké předměty a zároveň umožnit jejich užívání společností pro účely studia, vědeckého výzkumu a osobní potřebu, je nutné hledat nejvhodnější cesty k řešení této problematiky. Rozsáhlé a optimální možnosti, např. pro paměťové nevýdělečné kulturní organizace, kam patří knihovny, archivy a muzea, nabízí digitalizace. Jednou z významných aktivit na toto téma se stala konference věnovaná otázkám moderního přístupu k fondům těchto institucí a jejich využívání. Možnosti ochrany a zabezpečení přístupu ke zdrojům kulturního dědictví z hlediska různých programů, fondů a iniciativ Evropské komise a dalších evropských i národních institucí přiblížila pracovníkům zmíněné kulturní oblasti konference „Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě“. Uspořádalo ji Ministerstvo kultury ČR, MinervaPlus, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Národní archiv ČR a Národní technické muzeum ve dnech 30. 11. – 1. 12. 2005. V průběhu jednání konference byly prezentovány zajímavé příspěvky týkající se např. plánů Evropské komise pro paměťové instituce, informace o Evropské digitální knihovně a projektech TEL-ME-MOR i několika dalších

evropských projektech digitalizace. Aktuální problémy týkající se evropských strukturálních fondů určených ochraně kulturního dědictví, rovněž i činnost Evropské skupiny pro muzejní statistiku, či dokumentaci a evidenci movitého kulturního dědictví – v programu ISO byly též námětem vystoupení přítomných odborníků. Přednášející věnovali pozornost i informačním technologiím v archivnictví a muzejnictví, novele autorského zákona, intenzivní digitalizaci pro Google, ale i projektu Digitální knihovny ČR a koncepci uchovávání knihovních sbírek a elektronických dokumentů v knihovnách ČR, v současnosti a budoucnosti. Jde o velmi důležité a jistě přínosné předávání poznatků v této stále živé a velmi důležité kulturní oblasti v národním, ale i celoevropském prostředí. Vincenc Streit

KNIHOVNY JIHLAVA (50 tis. obyv.): Městská knihovna v Jihlavě vydala v pořadí již druhou knížku dětských autorů. Po loňských 14 příbězích nazva-

Díky za pohádku! Knížka byla slavnostně pokřtěna za účasti samotného Andersena a jeho přítelkyně Pohádky v podání herců jihlavské-

ných O přátelství se zvířátky je letošní publikace věnována pohádkám. Pod tímto názvem bylo vydáno 47 nových dětmi vymyšlených pohádek, doprovázených barevnými dětskými ilustracemi. Autorsky se na ní podílelo 59 dětí – čtenářů dětského oddělení knihovny, které se nechaly inspirovat letošním 200. výročím narození H. Ch. Andersena. Pohádky byly vydány v nákladu 100 kusů – kniha je neprodejná, lze si ji půjčit v jihlavské knihovně a jejích pobočkách. K nahlédnutí je i na webových stránkách knihovny. Touto publikací se knihovna zapojila do projektu Klubu dětských knihoven SKIP - Kde končí svět -

ho Horáckého divadla. (Čtenář, č.12, 2005)

1-2 / 2006

KAMENICKÝ ŠENOV (4 tis. obyv., okres Česká Lípa): Fond Městské knihovny v Kamenickém Šenově byl v říjnu doplněn o dlouhodobou výpůjčku literatury České sklářské společnosti. Fond je k dispozici zájemcům a knihovnám formou meziknihovní výpůjční služby. Katalog sklářské literatury již vzniká a bude přístupný v knihovně. (Českolipský deník, 04.11.2005) KARLOVY VARY (52 tis. obyv.): Za 8 měsíců byla v Karlových Varech vybudována z jídelny krajská

knihovna, která byla slavnostně otevřena 1. 12. Zároveň se ruší pobočka ve Dvorech (Karlovy Vary), zůstávají však další městské pobočky, které bude provozovat radnice. Náklady na přestavbu dosáhly 90 mil. Kč. Finance pocházely z 80 procent z EU, z 12 procent ze státního rozpočtu a z 8 procent z rozpočtu Karlovarského kraje. (Karlovarské noviny, 01.12.2005) BRADLECKÁ LHOTA (210 obyv., okres Semily): V Bradlecké Lhotě byla otevřena nová knihovna. Nový interiér obec získala díky dotaci z Programu obnovy venkova. Knihovny v Semilech a Lomnici nad Popelkou sem půjčují putovní soubory knih. Obec ročně přispívá na provoz knihovny částkou 3 tis. Kč. (Deník Pojizeří, 29.10.2005)

9

10

Knihovny

Sto let půjčování knih Knihovna města Mladá Boleslav (KMMB) oslavila počátkem druhého tisíciletí sto let od svého založení. Zařízení nabízí mimo klasických činností i veřejný internet, k pohodlí čtenářů přispívá v roce 1998 dokončená automatizace knihovního procesu, jejíž součástí je i instalovaný systém na ochranu knihovního fondu proti krádeži. Zřizovatelem této příspěvkové organizace se od ledna 1997 opět stalo město. gislativními dokumenty. Nyní na okrese pracuje 8 knihoven s profesionálním knihovníkem a 73 knihoven s neprofesionálním pracovníkem (u tří z nich je pozastavena činnost). V loňském roce šlo na pokrytí RF 1375 tisíc, z toho na nákup knih do výměnných souborů 330 tisíc Kč. Celá spolupráce probíhá na smluvním základě. S většinou zúčastněných obcí je navíc nasmlouvána částka cca 300 tisíc Kč na nákup knih, které se mohou dočasně půjčovat ostatním knihovnám obcí, které tímto způsobem přispívají. Pokud by obce projevily zájem, knihovna by jim takto nakoupený knihovní fond, z něhož jsou utvořeny soubory, vrátila. Od ledna 2006 dochází ke změně. Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo novou koncepci podpory knihoven v kraji. Pověřenými knihovnami se stanou pouze zařízení v Benešově, Příbrami, Kladně, Kutné Hoře a Mladé Boleslavi. KMMB tak bude zajišťovat RF pro 159 knihoven, z toho 19 profesionálních a 140 malých, neprofesionálních. Nový způsob se bude ověřo- ►

Foto: E. Veselá

V roce 1901 se otevření veřejné čítárny časopisů setkalo s velkým zájmem zdejších občanů, a proto se město rozhodlo ještě v témž roce založit vlastní knihovnu. Ta se během let několikrát stěhovala, počátkem 50. let se stala zařízením s okresní působností. Spolu s rozvojem automobilky a města se počet uživatelů knihovny v 60. a 70. letech zvyšuje, narůstá knihovní fond i další služby. Těmto potřebám tehdejší umístění instituce nedostačovalo, a tak se jediným řešením stala výstavba nové budovy. Stát a město spojily počátkem 90. let finanční prostředky a v červnu 1994 byl otevřen objekt centrální knihovny. Doplňují ji pobočky v Mladé Boleslavi – Severním městě a v integrovaných obcích – Debři nad Jizerou a Čejeticích. Regionální funkce v roce 2005 a nyní Výkon regionálních funkcí (RF) nebyl v okrese Mladá Boleslav nikdy přerušen. Jen poté, co se knihovna stala městským zařízením, doznal určité změny. Zajišťuje je oddělení veřejných knihoven a statistiky v rozsahu daném příslušnými le-

Místní Kultura

Informační centra ► vat během celého roku, jeho

posláním je snížit mzdové a režijní náklady a posílit částku určenou na nákup výměnných souborů. Pro nevidomé a slabozraké uživatele V roce 2001 byl zkušebně zapůjčen soubor zvukových knih. Registrovalo se 15 zájemců a KMMB získala pro rok 2003 grant ve výši 20 tisíc Kč z dotačního programu Evropský rok osob se zdravotním postižením a stejnou sumu přidala ze svého rozpočtu. V roce 2004 se grant nepodařilo získat a nákup byl hrazen z prostředků KMMB. Loni se opět v grantovém řízení zdařilo obdržet 13 tisíc Kč a toutéž sumou přispěla mladoboleslavská knihovna. V současnosti možnosti výpůjčky zvukových knih využívá 20 uživatelů, výměnnými soubory je fond doplňován 1 až 2krát ročně. Od internetu k pohádkám Roční registrační poplatek činí pro dospělé 130, pro žáky, studenty a důchodce 70 Kč. Tito uživatelé mají zdarma přístup na internet na šesti počítačích. V prvním pololetí loňského roku proběhla akce Čteme dětem, s cílem přivést děti zpět ke čtení knih. KMMB má také hodně čtenářů slovenské národnosti, a tak požádala Ministerstvo kultury o grant, jímž získala finance na nákup literatury ve slovenštině. Před čtyřmi lety navázala spolupráci s Malokarpatskou knižnicou v partnerském městě Pezinoku. Eva Veselá 1-2 / 2006

Informace pro turisty i občany Informační centrum města Hradec Králové (99,9 tis. obyv.) je oddělením Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, s. r. o. Své služby nabízí ve dvou střediscích – na Gočárově třídě, kde jsou návštěvníky zejména zdejší občané, a v pobočce v historickém centru na Velkém náměstí, kterou díky poloze vyhledávají hlavně turisté. IC je zařazeno v kategorii B, má 6,5 přepočtených pracovníků, příchozí se tu domluví také v anglickém, německém a ruském jazyce. Informační centrum (dále IC) na Gočárově třídě najdeme v přízemí domu spadajícího pod Správu nemovitostí – jde o majetek města. IC dříve platilo symbolický roční nájem, nyní nájemné „v místě obvyklé“ a tato částka je promítnuta do příspěvku na činnost. Ve vyváženě vyřešeném prostoru se nachází vlastní služby IC, Regionální informační evropské středisko (dále REIS) a minigalerie. Další plochu má pronajatu Dopravní podnik Hradec Králové, který zde prodává jízdenky a čipovací karty – zákazník zaplatí určitou sumu a při používání městské hromadné dopravy se jednotlivé jízdy odečítají. Právě toto spojení je pro IC výhodné, protože přiláká i občany, kteří by do něj jinak nezavítali. REIS je v provozu od roku 2000, využívají jej zejména studenti zdejších středních a vysokých škol. Právě tady mají možnost získat řadu dokumentů, které se nedají stáhnout z internetu, k dispozici jsou nejaktuálnější informace přímo z Bruselu – směrnice, statistiky atd. Minigalerie nabízí během roku 12 výstav, na jejich dramaturgii spolupracuje IC se zdejším Impulsem (PO zřizovaná Královéhradeckým krajem – viz MíKu č. 10/2003, str. 18). Příchozí, kterých je ročně kolem 17 tisíc, mohou využívat standardních služeb – informace o městě a památkách ve východních Čechách, zakoupit videokazetu, brožury i pohlednice přibližující Hradec Králové, upomínkové předměty atd. IC je otevřeno celoročně v pondělí až pátek, od 8 do 17.30 hodin. Pobočka IC na Velkém náměstí je určena zejména návštěvníkům města a regionu. Nabízí souhrnné informace o památkách ve městě i ve východních Čechách, seznamuje s kulturním a společenským děním v Hradci Králové, s údaji o městech sdružených v České inspiraci, s nabídkou výletů, ubytování, odpovídá na dotazy vztahující se k jízdním řádům, zprostředkovává průvodcovské služby. Existuje i možnost připojení na internet (45 Kč za hodinu) atd. Otevírací doba IC vychází z požadavků turistické sezony: od poloviny června do poloviny září mohou návštěvníci přijít v pondělí až pátek od 8 do 12 a od 12.30 do 16.30 hod., v sobotu a neděli od 9 do 15 hodin. Po zbytek roku je provozní doba stanovena na pondělí až pátek od 8 do 12 a od 12.30 do 16.30 hodin. Géčko, kulturní a společenský měsíčník města Hradec Králové, vydává IC již téměř desítku let. Za cenu 15 Kč si jej lze zakoupit jednak v IC, ale také v trafikách a prodejnách časopisů. Na 50 stránkách následují po stručném kalendáriu, v němž jsou řazeny akce podle data konání, informace jednotlivých kulturních, školských a dalších zařízení. Eva Veselá

11

12

Podnikatel vydal knihu o operní pěvkyni MĚLNÍK: V prosinci loňského roku pokřtil ve Stavovském divadle ředitel naší první scény Daniel Dvořák monografii Vladimíra Mikeše o slavné operní pěvkyni 40. – 70. let minulého století, sopranistce Marii Tauberové. Umělkyně, provdaná za významného českého dirigenta Jaroslava Kromlocha, vytvořila za svou úspěšnou kariéru v Národním divadle více než padesát rolí. Zemřela v roce 2003 ve věku 92 let a je pochována v rodinné hrobce na Mělníku. Také tato skutečnost přiměla místního podnikatele Jaroslava Šubrta (viz str. 37) k iniciaci vzniku více než 200stránkové, fotografiemi doplněné publikace a následně k jejímu vydání nákladem 1,5 tis. výtisků. Knihu si můžete objednat za 390 Kč + poštovné a balné na adrese: Vydavatelství Novanta – Jaroslav Šubrt, Smetanova 2697, 276 01 Mělník nebo zakoupit v pražském Národním divadle a Rudolfinu. [ika]

Publikace z NIPOSu O dětském scénickém tanci

Závěrem roku 2005 vydala Artama publikaci „20 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance“. Text autorek Bohumíry Cveklové a Dany Ždímalové zachycuje časové období 1968 až 2003. Téměř 200 stránek formátu A4 doplňuje přes 60 černobílých fotografií. Cena publikace, která je 4. svazkem edice Pohyb, činí 80 Kč. Zájemci si ji mohou objednat nebo zakoupit v NIPOSu Praha.

Malým zpěváčkům

Pod tímto názvem se skrývá sborník písní pro menší děti. Vydala jej koncem minulého roku také Artama ve spolupráci se Sdružením pro rozvoj ZUŠ v Českém Krumlově a Českokrumlovským dětským sborem. Na 99 stránkách formátu A4 je téměř 50 písní (notový záznam a text). Autory hudby jsou Pavel Jurkovič, Otmar Mácha, Antonín Tučapský a Mirek Uherek. Texty Seznam všech publikací, ktepocházejí z dílen ré nabízí NIPOS, najdete na: našich předních www.mk-nipos.cz → Nabíbásníků a literátů – zíme → Publikace NIPOS. Františka Hrubína, Jiřího Žáčka, Františka Nepila a Markéty Zinnerové. Publikaci je možno koupit nebo objednat v NIPOSu za cenu 120 Kč. [ev]

Obec své rodačce VESELÁ: K 115. výročí narození své rodačky a čestné občanky Jarmily Kurandové vydala vloni obec Veselá (okr. Pelhřimov) sborník, který se může stát základem monografie. Text zahajuje přetisk série vzpomínkových článků z časopisu Květy – Černé hodinky s národní umělkyní J. Kurandovou. Je obdivuhodné, jak malá obec dokázala vzdát hold své rodačce a přispět k jejímu budoucímu portrétu. Sborník připravili Marie Novotná a Petr Mazanec. [luk] MÉDIA HOLICE (6 tis. obyv., okres Pardubice): V Holicích začalo vycházet nové periodikum – Holické listy, které vydává město prostřednictvím tamního Kulturního domu. Jeho hlavním posláním je objektivně informovat o místním dění. Podle redakce by měl postačit rozsah 20 stran, protože listy nebudou obsahovat zprávy z okolních obcí. Cena byla stanovena na 10 Kč. (Holické listy, č.1, 2005) PRAHA 19: Městská část Praha 19 – Kbely začala v nákladu 2 tis. kusů vydávat nový zpravodaj, který bude pod názvem Kbelák vycházet každé 2 měsíce. Občané ho získají zdarma na několika distribučních místech. Přinese aktuality a informace, které se týkají např. sociální oblasti, podnikání, kultury, školství, zdraví, životního prostředí atd. (Kbelák, č.1, 2005)

Místní Kultura

Publikace

Zříceniny západních Čech

PRAHA: Jeden z našich nejvýznamnějších autorů knih o hradní architektuře v Čechách PhDr. Tomáš Durdík spolu s vydavatelem a fotografem Viktorem Sušickým uvádějí na knižní trh další díl ze série o zničených památkách v ČR pod názvem Zříceniny hradů, tvrzí a zámků – Západní Čechy. Obsahuje něco přes šest set barevných fotografií, perokresby hmotových rekonstrukcí a nákresů značení turistických přístupů a samozřejmě text k jednotlivým objektům. Český text doplňuje příloha s kompletním překladem knihy do anglického jazyka. Práce rozšiřuje již dříve vydané části řady mapující zříceniny ve středních, východních a jižních Čechách. Publikaci vydala Agentura Pankrác, s.r.o., nakladatelství zaměřené na populárně naučnou literaturu z oblasti historie, významných osobností zejména z řad české aristokracie, prózy a turistických průvodců. Lze ji zakoupit za 790 Kč. Informace: www.pankrac.com [ika] PUBLIKACE HRADEC KRÁLOVÉ (95 tis. obyv.), PRAHA: Historický ústav AV ČR v Praze a Univerzita HK vydaly další díl Historického atlasu, věnovaného Kladsku. Autory jsou E. Semotanová a O. Felcman. Atlas se zabývá problematikou kartografie regionu a jeho územním vývojem. Obsahuje reprodukce starých map Kladska, rekonstrukční mapy související s vývojem středoevropského regionu (např. Scultetova mapa ze 17. st., letecký snímek Kladské pevnosti z r. 1938) a další. Kniha byla vydána s podporou Grantové agentury ČR a Královéhradeckého kraje. (Orlické noviny, 01.12.2005)

1-2 / 2006

Kraje

13

Zástupci krajských úřadů na Ministerstvu kultury Tradiční pracovní porada se konala ve čtvrtek 15. prosince v Nostickém paláci, sídle Ministerstva kultury. Zástupce krajských úřadů a magistrátu hl. m. Prahy přivítal náměstek ministra Petr Koutný. Ministr kultury Vítězslav Jandák se pro pracovní zaneprázdnění nezúčastnil, jeho projev tlumočil první náměstek František Formánek. Z projevu vybíráme: Kultura bude vždy věcí veřejnou a nejen stát, ale ani kraje a obce se nemohou zbavit odpovědnosti za její rozvoj. Za součást kulturního dědictví a historické paměti považujeme nejen umělecká díla, rituály, slovesnost a životní styl, výrobky a výultura bude vždy věcí robní technologie tradiční veřejnou a nejen stát, ale řemeslné dovednosti, ale ani kraje a obce se nemohou i historickou architekturu, zbavit odpovědnosti za její urbanismus sídel a další. rozvoj. Podporujeme rozvoj moderní i tradiční lidové kultury a také péči o menšinovou a lokální kulturu. Jsme si vědomi toho, že kultura je spojena s cestovním ruchem, máme však také obavy, že v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím reklamy, která jimi prostupuje, dochází ke krizi hodnot, jež nemůže zůstat bez následků. Budeme proto podporovat i výrazný podíl samosprávných profesních a zájmových sdružení neziskové sféry na spolurozhodování o charakteru a rozvoji kulturních aktivit. Formou vícezdrojového financování je třeba rozšiřovat prostor a předejít tak jednostranné závislosti kultury na obecních a krajských samosprávách. Vítáme partnerství veřejného a soukromého sektoru. Společným cílem by měla být schopnost aktivně se zapojit do politiky evropského společenství v oblasti strukturálních fondů, které na nadcházející období 2007 – 13 výrazněji než dosud počítají s kulturou. V závěru textu ministr zmínil také problematiku převodu státního majetku (hradů a zámků) a prostředků státního rozpočtu spravovaných Národním památkovým úřadem a Ministerstvem kultury na kraje. MK zastává názor, že příslušný polečným cílem by měla státní majetek kulturní pobýt schopnost aktivně vahy, zpravidla národní se zapojit do politiky evrop- památky, má celostátní výského společenství v oblasti znam, a proto zodpovědnost strukturálních fondů, které by měla zůstat i nadále na na nadcházející období 2007 státu, tedy MK. Koncepce – 2013 výrazněji než dosud účinnější péče o památkopočítají s kulturou. vý fond v ČR do roku 2005 bude komplexně vyhodnocena na počátku letošního roku. Příslušný materiál obdrží také kraje a ministr vyjádřil ochotu na toto téma diskutovat a hledat vzájemně přijatelná stanoviska. Ta by se mohla promítnout do ►

K

S

14

Kraje

► návrhu nového památkového zákona. Péče o pa-

mátky je jedním z klíčových úkolů Ministerstva kultury. Náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková, členka řídícího a koordinačního výboru MMR, který připravuje obsahovou náplň Národního rozvojového plánu, osvětlila přítomným politiku EU v oblasti kulturních programů a strukturálních fondů. Touto problematikou se zabývá nové oddělení pro strukturální fondy pod vedením ing. Jany Drahotové, které bylo zřízeno vloni v listopadu a je začleněno pod zahraniční odbor. Ředitelka tohoto odboru, ing. Jaromíra Mizerová, upozornila na to, že se hovoří o novém programu „Občanství pro Evropu“, jehož gestorem je vláda a u jednání, která se vedou, je zastoupeno i Ministerstvo kultury (předběžný rozpočet 235 mil. EUR). Informovala také o programu CULTURE 2000, který by měl fungovat i v období 2007 – 2013, přičemž se jedná o navýšení prostředků (zhruba o 200 mil. EUR) v jeho prospěch. Zmínila, že pod program CULTURE 2000 spadá také soutěž Evropské město kultury, kterou čekají změny, např. budou nominována vždy dvě města z různých členských zemí (jedna, tzv. stará, a druhá později přistoupivší). Nominace ČR je zařazena podle harmonogramu, který je stanoven až do roku 2015, spolu s Belgií až na konec plánového období – tedy v roce 2015. Důležité je ale myslet na to, že nominace musí být zahájena 4 roky předem. Možnosti využití zdrojů v rámci finančních mechanismů evropského hospodářského prostoru/ Norska (jde o 110,91 mil. EUR na období 2004 – 2009) a zkušenosti z první výzvy, přípravy na druhou výzvu, jejíž vyhlášení se předpokládá v květnu 2006, představila Zuzana Bauerová z odboru ochrany movitého kulturního dědictví muzeí a galerií, která je také kontaktní osobou pro tento program spolu se svou kolegyní Marcelou Strakovou. Národním kontaktním místem těchto fondů je Ministerstvo financí – Centrum pro zahraniční pomoc, kontaktní místa jsou také v každém kraji. Informace lze najít na stránkách ministerstva financí nebo na: www.egrant.cz. Promluvila o myšlence vytvořit evropskou digitální knihovnu, přičemž by se mělo jednat o vytvoření společného kulturního portálu všech kulturních institucí Evropy. Jednotlivé členské země se dohodly, že pod pojem knihovna budou za-

Národním kontaktním místem hrnuty také Strukturálních fondů je Ministerstvo muzea a gafinancí – Centrum pro zahraniční lerie a další pomoc, kontaktní místa jsou také paměťové v každém kraji. Informace lze najít na stránkách Ministerstva financí instituce, nebo na: www.egrant.cz které by se měly v dalším období dočkat větší podpory. Proces přípravy Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 přiblížila Anna Chorvátová, ředitelka odboru OUK, jedna ze spoluautorek tohoto dokumentu. Přípravou materiálu byl pověřen Divadelní ústav a zatím je v procesu schvalování. Do vnitřního připomínkového řízení by měl materiál jít začátkem tohoto roku. Jedním z témat pracovní porady byly i kontroly výkonu státní památkové péče v souvislosti s návrhem stavebního zákona. Tomuto tématu se věnoval Jiří Varhaník, ředitel PI. Uvedl, že koncem roku končí druhá dvouletá etapa kontroly výkonu státní správy na krajských úřadech. PI zpracuje souhrnnou zprávu, kterou předloží vládě a posléze zpracuje stať, která bude publikována v tisku (na jaře v časopise Veřejná správa). Upozornil na fakt, že dnem 1. 1. 2006 vstupuje v platnost nový Správní řád a na problémy, které v této souvislosti mohou nastat. Na toto téma podrobněji a konkrétněji pohovořil Martin Zídek z odboru památkové péče, který upozornil na dvě různá knižní vydání komentářů k výkladu „Správního řádu“, jednak z nakladatelství LINDE autora Radka Ondruše a ASPI Jana Hrabáka a Tomáše Nahodila. Náměstkyně Petra Smolíková se ještě zmínila o vládním návrhu změny zákona o státní památkové péči (tato právní norma je součástí návrhu zákona o územním plánování a stavebního řádu). Počítá se s tím, že norma by měla platit až od roku 2007. Ludmila Kučerová

KRAJE PLZEŇSKÝ KRAJ, KARLOVARSKÝ KRAJ: Plzeňská diecéze, do které patří Plzeňský a Karlovarský kraj, má letos ve své správě celkem 437 kostelů. Z toho 49 % je v odpovídajícím stavu, 35 % ve velmi špatném stavebně-technickém stavu, 11 % v havarijním stavu a 5 % kostelů je zčásti nebo zcela zřícených. Na opravy by diecéze potřebovala ročně 100 mil. Kč. V tomto roce získá pouze 30 mil. Kč. (Plzeňský deník, 25.10.2005)

Místní Kultura

Kraje

Krajská knihovna potřebuje nové sídlo

Moravskoslezský kraj vyhlásil již v roce 2004 soutěž o architektonický návrh na projekt budovy. Nyní má již vítěznou verzi, vhodné místo pro stavbu, ale stavět se pravděpodobně nebude... V materiálu vydaném k soutěži najdete následující komentář: O tom, že vědecká knihovna v Ostravě potřebuje nové sídlo, nebylo již dlouho pochyb. Vždyť tato významná kulturní a vzdělávací instituce Moravskoslezského kraje s roční návštěvností 190 tis. osob nikdy vlastní sídlo neměla. Při svém založení v roce 1951 byla provizorně umístěna (nejdéle na deset let) do prostor Nové radnice a do dnešních dnů se situace příliš nezměnila. Postavila se budova skladu v Ostravě-Přívoze, knihovníci zabrali další radniční sklepy, a tím s trochou nadsázky prostorový rozmach vědecké knihovny ustal. Čtenáři se tak stále marně ptají po volném výběru literatury, v půjčovně po sobě šlapou a zavalují miniaturní prostory šatničky oblíbenými batůžky. Ani zcela nedostatečné doplňování knihovního fondu, v němž stát knihovnu „podpořil“ opakovanou redukcí povinného výtisku, nezabránilo přeplnění skladů. Hledaly se tedy nové prostory. Na první pohled připadlo v úvahu několik budov, které však po propočtu kapacitních potřeb nevyhovovaly a znamenaly by pro knihovnu opět provizorní řešení. Po nerealizovaném rozhodnutí z roku 1999 dostavět objekt administrativního, společenského a kulturního centra Ostravy tak, aby se v jedné z jeho částí nacházela knihovna, bylo v březnu 2002 rozhodnuto zřizovatelem knihovny o novostavbě na „zelené louce“. Jenže na takovou investici prostředky z krajského rozpočtu nestačí. „Kraj opět nedostane nic na výstavbu vědecké knihovny, ačkoli už léta žádá o zařazení stavby do státního rozpočtu. Pro rok 2006 jsme chtěli 65 mil. na zahájení stavby, návrh nakonec sněmovnou neprošel. Celkové náklady se odhadují na 650  700 mil. Kč. Bez pomoci státu kraj ale knihovnu nepostaví,“ řekla Šárka Swiderová, tisková mluvčí KÚ Moravskoslezského kraje. [luk] 1-2 / 2006

Zavedení širokopásmového internetu Do projektu, který zavádí širokopásmový internet do obcí Zlínského kraje a usiluje o vybavení a provoz míst s veřejně přístupným internetem v knihovnách, obecních úřadech a na dalších veřejných místech, je zapojeno 75 partnerů (zejména měst a obcí Zlínského kraje). Celkový rozpočet projektu činí 7,814 mil. Kč (10 % bude financováno ze státního rozpočtu, 75 % z evropských fondů a 15 % z prostředků Zlínského kraje). K realizaci projektu nakoupí kraj licence produktů Microsoft. [luk]

Kraj získal ocenění

Moravskoslezský kraj získal ocenění za druhý nejlepší cizojazyčný materiál v prestižní soutěži časopisu pro cestovní ruch COT Business v kategorii „Náš kraj“, za komplexní přístup k tvorbě propagačních materiálů pro turisty, které za poslední rok vydal. [luk] KRAJE KRAJ VYSOČINA: Neprofesionální umělci z kraje Vysočina mohou v r. 2006 získat z Fondu Vysočiny částku ve výši 2 mil. Kč. Krajští zastupitelé 29. 11. schválili grantový program Regionální kultura. O dotace mohou žádat obce, příspěvkové a neziskové organizace a podnikatelé. Maximální výška příspěvku činí 50 tis. Kč. Příjemce se na nákladech musí podílet částkou minimálně ve výši 70 %. Uzávěrka přihlášek byla 9. 1. 2006. Dotace se vztahují na akce pořádané v období od 1. 4. 2006 do 31. 3. 2007. V dosavadních čtyřech ročnících podali organizátoři 468 žádostí o příspěvek v celkové výši 16 mil. Kč. Kraj podpořil 266 projektů v objemu přes 7 mil. Kč. (Vysočina-Noviny Třebíčska, 02.12.2005) MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ: Ústav pro regionální studia při Ostravské univerzitě vydal dvousvazkovou Kulturně-historickou encyklopedii Slezska a severovýchodní Moravy. Publikace obsahuje více než 2 tis. hesel z 15 oborových okruhů (historie, literatura, divadlo, hudba, výtvarné umění, architektura, demografie, žurnalistika aj.) a představuje první syntetickou práci tohoto druhu u nás. Podává obraz kulturních dějin regionu v celé jeho tematické šíři. Knihu připravil kolektiv 90 autorů z řady vědeckých institucí a vysokých škol z Ostravy, Opavy, Olomouce a Brna. (Literární noviny, č.47, 2005)

15

16

Místa

Mladá Boleslav

není jen městem aut…

Ve městě spjatém s automobilovým průmyslem není kultura rozhodně žádnou popelkou. Z loňského městského rozpočtu ve výši přes 810 milionů jí bylo věnováno 43,5 milionů Kč. Kromě kulturních zařízení zřizovaných městem a dalšími subjekty tu působí řada spolků a občanských sdružení. O aktivitách nejen v oblasti kultury informují média – od tisku až po webové stránky. se schází 21 členů, zástupců z různých oborů Kulturní klima města kultury. Zabývají se posuzováním grantových Nejvíce zdejších kulturních institucí zřizuje projektů, organizují i některé akce, vyjadřují se město. Jde o příspěvkové organizace – Knihovnu města (viz str. 10), Kulturní středisko Svět ke Kulturnímu měsíčníku města M. B. vydávanéa Městské divadlo. Na jejich činnost šlo z městho zdejším Informačním střediskem. V loňském ského rozpočtu 35 milionů Kč (knihovna 9,5 roce bylo předloženo 30 žádostí o poskytnutí milionu, kulturní středisko 7,5 milionu a divadlo grantové podpory, z nichž 24 uspělo a získalo 18 milionů Kč). Hvězdárnu najdeme v Základcelkem 800 tisíc Kč. Jsou vypracovány Zásaní škole Pastelka, spadá pod město, které hradí dy poskytování příspěvků (neinvestiční dotace) provoz a mzdu správce, jehož prostřednictvím na činnost spolků. Město pravidelně podporuje ji může veřejnost navštívit dvakrát týdně, školy ty, jež působí pod jeho hlavičkou – jde o Smína základě dohody. V minulém roce ji navštíšený pěvecký sbor Boleslav, Komorní orchestr vila řada astronomů v čele s Jiřím Grygarem. a Vlastivědnou společnost Mladoboleslavska, Historickým majetkem města je zřícenina hradu které se úspěšně podílejí na reprezentaci města Michalovická Putna, nacházející se v katastru u nás i v zahraničí. Další okruh představují granměstské části Michalovice. Provoz zajišťuje na ty určené na zájmovou činnost s mládeží – prazákladě smlouvy kastelán. V loňském roce navidelné je poskytnutí částky 100 Kč na 1 osobu vštívilo objekt cca 1,5 tis. zájemců, město na a rok. V červnu se granty schvalují, od července jeho údržbu každoročně uvolňuje částku od 500 po dobu jednoho roku probíhá jejich čerpání. tis. do 1 mil. Kč. Muzeum Mladoboleslavska, Koupí či nekoupí město kulturní dům? sídlící na zdejším hradě, zřizuje Středočeský V druhé polovině minulého roku proběhla na kraj. V nejvýznamnější stavební památce Mladé stránkách regionálního deníku zpráva o tom, že Boleslavi – v paláci Templ, byla několikamiliodbory KOVO Škoda Auto zvažují prodej nebo onovým nákladem zpřístupněna expozice měsdlouhodobý pronájem svého kulturního domu. tem zřizovaného muzea. Na to, jaká je situace v současné době, jsem se Nejdelší historií se může pochlubit Smíšený zeptala vedoucího odboru školství, kultury, těpěvecký sbor Boleslav (občanské sdružení), zalovýchovy a zdravotnictví Magistrátu Mgr. Aleložený v roce 1857. Často spolupracuje s Mlaxandra Mackeho: „Rozhodnutím zastupitelstva doboleslavským komorním orchestrem (o.s.) města došlo ke koupi a město založilo společa Velkým dechovým orchestrem Škoda Auto. nost s ručením omezeným, která dále zajistí tenOd roku 1999 působí jako jeho součást smíšené to dům pro kulturní vyžití Mladé Boleslavi.“ vokální kvarteto Quadrifollium a chlapecké Trio Kde získat informace o kultuře? Profundo. Z iniciativy sboru se poprvé v roOd letošního roku dojde ke změně v distribuci ce 2000 pořádal podzimní festival pěveckých měsíčníku Boleslavsko. Tato městem financosborů, kterého se každoročně zúčastní pěvecká vaná příloha Boleslavského deníku se stane dotělesa všech věkových kategorií z regionu i zastupnou pro všechny občany – budou ji dostávat hraniční hosté. do poštovních schránek. V provozu jsou i dvě Město prodalo objekt bývalého kina Oko, dnes regionální rozhlasové stanice – Jizera a Delta. v něm sídlí taneční škola a areál letního kina. V letošním roce obnovila činnost regionální teKulturní komise a granty levize. Stále více příznivců si získávají webové Jde o jednu z nejaktivnějších a také co do počtu stránky města i jednotlivých kulturních zařízení. jednu z největších komisí rady. Jednou měsíčně Eva Veselá Místní Kultura

17

Za Ortenem, začínajícími básníky a rodáky do Kutné Hory

Při naší listopadové návštěvě jsme měli možnost poznat toto bývalé hornické město, ve své době druhé nejvýznamnější po Praze, nejen jako architektonický skvost zapsaný na seznam UNESCO, ale také jako sídlo spolků podporujících místní společenský a kulturní život. O historii i obnovené činnosti jednoho z nich, občanského sdružení „Klub rodáků a přátel Kutné Hory – Kutná Hora v Praze“ pojednává následující článek. Historie Klub byl založen už v roce 1945 v Praze. Jeho jádro tvořily osobnosti pocházející z „města stříbra“, které našly uplatnění v naší metropoli, ale nadále se cítily se svým rodištěm spjaty a hodlaly je podporovat. Jak říká manželka doktora Emanuela Růžičky, jednoho z obnovitelů klubu: „Tehdy bylo velkou ctí stát se členem takového sdružení,“ a ukazuje nádherně zdobené vázané ročenky ze 40. let, např. s příspěvkem od herce Jaroslava Vojty. Už tehdy vydával klub čtvrtletně také časopis Krásné město (vychází dodnes a financuje ho město), zaměřený na historii a kulturní život v Kutné Hoře spjatý s prací spolku. Počátkem 50. let sdružení zaniklo a teprve v roce 1990 na půdě Občanského fóra v Praze se ke své činnosti vrátilo. Jeho posláním je především připomínat kulturní dědictví města široké veřejnosti, přispívat k jejímu společenskému vyžití a k propagaci Kutné Hory. Dnes má klub tři sta členů, mezi nimiž jsou uznávané osobnosti z celé řady vědních i uměleckých oborů, ale i rodáci, kteří dosáhli vysokých společenských postů. Co vše klub organizuje V současné době se pravidelné akce ustálily na pořádání multikulturního festivalu Ortenova Kutná Hora (OKH) a na diskusních večerech 1-2 / 2006

s významnou osobností pod názvem Disputace, které se konají jednou měsíčně za spolupráce s čáslavským muzeem střídavě v Kutné Hoře a Čáslavi. Kromě toho členové organizují setkání připomínající slavné rodáky nebo osobnosti se vztahem k městu či kraji. Mimořádnou letošní událostí tohoto druhu bylo vzpomínkové sympozium k poctě kpt. Emanuela Vosky, blízkého spolupracovníka T. G. Masaryka. Festival Ortenova Kutná Hora V rámci třídenního zářijového setkání, jehož vůdčí pořadatelskou osobností je od počátku Alfréd Strejček, probíhá řada kulturních a spo- ► Profesor Ota Ornest, dlouholetý ředitel Městských divadel pražských, režisér a překladatel, předává cenu laureátům OKH. Foto: archiv

18

Místa

► lečenských akcí – recitace ortenovské poezie,

autorská čtení, koncert, pořad o významném kutnohorském rodákovi, raut v historických prostorách Vlašského dvora ad. Vstupné na celý program činí 300 Kč, po slevě polovinu, diváci jednotlivých pořadů pak zaplatí od 50 do 150 Kč. Součástí festivalu je také vyhlášení vítězů autorské soutěže básníků do 22 let. Klání mladých literátů se koná od roku 1993 k uctění památky dalšího rodáka, básníka Jiřího Ortena, který v takto raném věku tragicky zemřel. Patronem akce se stal lyrikův bratr, prof. Ota Ornest, dlouholetý ředitel Městských divadel pražských, režisér a překladatel. Loňského 12. ročníku se zúčastnilo více než 240 autorů z celé republiky, přičemž na vyhlášení výsledků přijelo 55 účastníků, kterým organizátoři

zajistili přespání v tělocvičně. Jejich básnické umění hodnotila šestičlenná porota v čele s dr. Marií Rút Křížkovou, specialistkou na dílo Jiřího Ortena. Ta stojí i za projektem Knižnice Ortenovy Kutné Hory – První knížky, který klub už od roku 2001 s cílem pomoci novým autorům při vydání jejich první sbírky také zastřešuje. Děje se tak díky grantu a ve spolupráci s Nadací českého literárního fondu. Z nejlepší poezie zúčastněných se každoročně připravuje almanach „Názvuky“, letos vyšel nákladem 200 kusů a prodával se za 20 Kč. Finance Festival OKH by se nemohl konat bez finanční podpory Středočeského kraje a města, které navíc poskytuje prostory zdarm a . Každoročně přispívá i celá řada sponzorů, především pak místní podnikatelé, kteří tímto způsobem pomáhají naplňovat poslání klubu. Nejvýrazněji jsou mezi nimi díky předsedovi sdružení MUDr. Jiřímu Plačkovi zastoupeni lékaři a lékárníci. Ve spolupráci se sdružením vznikla také Nadace F. Munka, dalšího rodáka (profesora žijícího dlouhá léta v Americe), na podporu nadaných studentů a absolventů kutnohorského gymnázia při studiu v zahraničí. Do klubu se mohou přihlásit nejen rodilí Kutnohoráci, ale rovněž přátelé tohoto historického města. Pokud zaplatí registrační poplatek 100 (senioři 50 Kč) na rok, budou dostávat pozvánky na jednotlivé akce. Irena Koušková Třináctá OKH se uskuteční 8. – 10. 9. 2006 a uzávěrka pro zaslání básní je již 31. 3. Propozice a všechny potřebné informace naleznete na www.okh.cz, respektive www. rodaci.kutnahora.cz. Místní Kultura

Cestovní ruch

Eurorando 2006 Evropská asociace turistických klubů (EWV), sdružující padesát organizací z 26 států Evropy, spolu s Klubem českých turistů (KČT) pořádají již druhý ročník celoevropské turistické akce s názvem EURORANDO 2006. Několik desítek vícedenních pochodů proběhne od března do srpna po Evropských pěších dálkových cestách označených E 1 až E 11. Závěr Euroranda 2006 se uskuteční v ČR, v Českých Budějovicích, a bude symbolizovat velké rozšíření EU, ke kterému došlo v roce 2004, kdy se členem stala i Česká republika. Na dny 3. – 9. září je v celém městě i Jihočeském kraji připraven bohatý turistický program, včetně pochodů, prohlídek historických památek, koncertů a dalších akcí. Setkání organizuje Klub českých turistů pod záštitou MMR, CzechTourismu, Jihočeského kraje a města Českých Budějovic. Klub získal v závěru loňského roku Cenu ministra životního prostředí 2005 za více než století trvající práci. Organizace vznikla v roce 1888 a její členové, tisíce dobrovolníků, kromě jiného vyznačují a udržují značné množství turistických cest po celé ČR. Program akce naleznete na www.klubturistu.cz. [ika]

Loupežníci podpoří cestovní ruch Společnost Cestovní ruch Kokořínska o.p.s. založily obce Mělnické Vtelno, Mšeno, Nebužely a Řepín. Jak již z názvu vyplývá, hlavním úkolem tohoto subjektu je podpora lokálního turistického ruchu. Tato obecně prospěšná společnost byla pověřena vypracováním marketingového plánu turistické hry „Kokořínští loupežníci“, jejíž premiéra se odehraje v dubnu letošního roku. Prostřednictvím dvaceti soutěžních otázek zavede tuzemské návštěvníky do menších i větších obcí Mšenska a Kokořínska, a přispěje tak k oživení cestovního ruchu v této oblasti. Mediálními partnery hry jsou Deníky Bohemia a Country Radio, reklamním partnerem pak společnost Rosana. Do hry se mohou zapojit i regionální podnikatelé v cestovním ruchu. Více informací získáte na www.kokorinsko.info Tisková zpráva/luk 1-2 / 2006

Olympiáda cestovního ruchu v Praze se blíží V listopadu minulého roku proběhlo v kanadském Montrealu největší světové setkání pracovníků cestovního ruchu, kongres World Travel, pořádaný Americkou asociací cestovních kanceláří (ASTA). Právě tady se rozhodlo, že další setkání se uskuteční v březnu 2006 v Praze. Přispěla k tomu naše prezentace – tisková konference ministra pro místní rozvoj Radko Martínka, následný čtyřhodinový program i galavečer. Šlo o největší propagaci ČR v rámci veletrhů cestovního ruchu. O možnost pořádat tuto prestižní akci se snažilo také Maďarsko, Brazílie, Maroko a Turecko. ASTA je největší asociací cestovních kanceláří na světě a na pražském kongresu bude mít Česko možnost představit kompletní nabídku. Kromě kongresové turistiky i bohatost přírody, historie, památek, které by k nám měly přilákat různou klientelu cestovních kanceláří. Předpokládá se zvýšení cestovního ruchu do ČR, především ze zámoří, až o 20 %. [ev]

Sezona s novým produktem ČESKÉ BUDĚJOVICE: Velmi zajímavou nabídku připravuje město pro své návštěvníky na letošní sezonu. Odbor rozvoje a cestovního ruchu (odd. fondů EU) byl pověřen vypracováním a předložením žádosti o dotaci na projekt Turistická karta. Tato žádost byla vyhodnocena jako úspěšná a projekt byl podpořen v rámci grantového programu Jihočeského kraje – produkty a služby v cestovním ruchu. Karta umožní majiteli vstupy zdarma do památek, muzeí, zoologické zahrady a jiných turistických atraktivit, zároveň získá oprávnění zdarma využívat městskou hromadnou dopravu. Kartu si budou moci zájemci koupit, případně objednat, v Turistickém informačním centru, kde také obdrží podrobnější informace. [luk] CESTOVNÍ RUCH ČESKÁ LÍPA (39 tis. obyv.): Na veletrhu cestovního ruchu v německém Görlitz se prostřednictvím Městského informačního centra prezentoval region Českolipska. Pracovnice předvedly řadu cizojazyčných průvodců a materiálů. (Českolipský deník, 23.11.2005)

19

20

Cestovní ruch

Připravte se na turisty z Japonska! Asociace japonských cestovních kanceláří JATA (Japan Association of Travel Agents) si vybrala Českou republiku jako destinaci pro své pracovní setkání s názvem „JATA Presidium Meeting“, které hostila ČR od 3. do 8. listopadu 2005. V rámci programu připravila agentura CzechTourism pro uristé z Japonska přijíž- „ k a p i t á n y “ dějí po celý rok, takže se j a p o n s k é h o jedná o klientelu stálou, niko- c e s t o v n í h o li pouze sezonní. ruchu poznávací cestu do regionů s cílem představit zajímavá a významná místa České republiky. Český Krumlov, po Praze druhý nejnavštěvovanější cíl japonských turistů v České republice, nechyběl. Dvacet členů prezidia JATA si v doprovodu manželek prohlédlo zámek a město Český Krumlov a během společenského setkání v Hotelu Růže se setkali se starostou města JUDr. Františkem Mikešem. Český Krumlov využil jedinečnou šanci představit město a jeho turistický potenciál špičkám japonského cestovního ruchu, a posílit tak svoji dobrou pověst a jméno u japonské klientely.

T

První skupiny Japonců se objevily v Krumlově v roce 1995, dnes se odhaduje návštěvnost více než 2,8 tisíc japonských skupin ročně a předpovědi pro rok příští slibují nárůst. Turisté z Japonska přijíždějí po celý rok, takže se jedná o klientelu stálou, nikoli pouze sezonní. Japonská klientela stále více využívá celou paletu turistických služeb města – ubytování, stravování, návštěvu památek, nejen prohlídku hradu a zámku, ale i galerií a muzeí jako např. Egon Schiele Art Centrum. Krumlov má Japoncům co nabídnout a důležitý je i servis. Toto 14tisícové jihočeské město má dnes dva japonsky mluvící průvodce, v edici propagačních materiálů vyšel propagační leták v japonštině a v knihkupectvích a informačních střediscích lze zakoupit knižní průvodce Č. Krumlovem rovněž v jazyce země vycházejícícho slunce. Předloni přicestovalo do ČR 122 613 japonských turistů, což je za posledních pět let počet rekordní. Délka jejich pobytu činila 3,4 dne. Japonci patří ke skupině turistů, jejichž výdaje se pohybují v průměru kolem 147 USD na osobu a den, a řadí je tak do skupiny s nejvyšší útratou. Tisková zpráva/luk

Kutná Hora je připravena

Také do Kutné Hory přijíždí v posledních třech letech stále více turistů z Japonska. Průvodcovská služba s.r.o. (o této společnosti najdete informace v příštím čísle) proto nechala vytisknout průvodce městem kromě dalších pěti jazykových verzí také v japonštině (viz foto).

Místní Kultura

Kroniky

Karlovarské sněmování kronikářů

V prosinci minulého roku se uskutečnil druhý ročník celokrajského semináře kronikářů a představitelů samosprávy, nazvaný „Informační zdroje kronikářů“. První setkání proběhlo v Krajském muzeu v Sokolově, druhé v právě otevřené budově Krajské knihovny v Karlových Varech (dále KK). Ve víceúčelovém sále, který umožnil také propak vyvarovat. Dotkl se i stále žhavé problemamítání filmů, se sešlo kolem čtyřicítky kronikátiky ukládání dopsaných kronik do příslušného řů. Za práci pro obce jim poděkoval náměstek archivu. Kladně zodpověděl i otázku, zda může hejtmana Ing. Jiří Behenský. S činností KK obec dostat pokutu, pokud se ke kronice nechoseznámila přítomné její ředitelka PhDr. Eva Žává jako k archiválii. Dále se hovořilo o průkazu kronikáře, který zpřístupňuje řadu akcí. ková. Ze strany knihovny zazněla nabídka na Stále živé je i schvalování ročního zápisu zastuškolení zaměřené na práci s počítačem, využívání služeb, zejména fondu regionální literatury. pitelstvem. Mnozí kronikáři řeší otázku, jak poMgr. Věra Schollarová hovořila o publikaci Krostupovat při případném nesouhlasu s částí zápisu niky (pracovnice NIPOS – Regis, který brožuru – zda použít opravu nebo schválení s výjimkou. vydal) a jejím připravovaném novelizovaném Při nástupu by se každému kronikáři měl pro vydání, o návrhu nového zákona o kronikách, jeho činnost vymezit určitý rámec, např. je nečinnosti Spolku malých obcí i významu, poslání žádoucí, když se projeví jeho sympatie s určitou i problémech práce kronikářů. politickou stranou. Ředitelka Krajského muzea v Chebu PhDr. Eva Zajímavé bylo vystoupení dlouholetého kroniDittertová přiblížila činnost tohoto zařízení, dále káře Krajkové (807 obyv., okres Sokolov) Franzmínila spolupráci s obcemi při přípravě publitiška Dvořáka, který přišel do obce v roce 1946 kací. Právě tady mohou kronikáři získat inforjako reemigrant z Maďarska. Jeho zásluhou byla mace o muzejních sbírkách a využívat služeb také z němčiny přeložena stará obecní kronika, badatelského centra otevřeného v roce 2004. vydaná nedávno tiskem. V soutěži Vesnice roku Zařízení má bohatý fotodokumentační fond získaly zdejší kronikářské zápisy v minulém – negativy, pozitivy, fonotéku s řadou pamětroce diplom za vzorné vedení. A protože byly nických vzpomínek. Také audiodokumentační na semináři k nahlédnutí, rozvinula se nad nimi záběry představují důležitý zdroj pro poznání bohatá diskuse spojená s výměnou zkušeností. regionu. Karlovarský kraj se nachází ve zvláštní Příští celokrajské setkání se uskuteční v Chebu pozici – zdejší německé obyvatelstvo bylo po a chebské kroniky na něm nebudou chybět. roce 1945 vystřídáno novými dosídlenci z vniZávěr celodenního semináře patřil promítátrozemí, ze Slovenska a reemigranty z Maďarní archivních záběrů amerického kameramana ska, Rumunska atd. Muzeum, které je krajským z osvobozování západních Čech, doplněného pracovištěm pro dokumentaci tradiční lidové komentářem Anny Ratajské. Kronikáři přispěli kultury, by při plnění úkolů uvítalo spolupráci svými poznatky k upřesnění řady míst zachyces kronikáři. Pro letošní rok jsou stanovena dvě ných na neozvučeném filmovém pásu. hlavní témata: domácí výroba hudebních nástroEva Veselá jů (především v oblasti Chebska) a krajkářství (Krušnohoří a Karlovarsko). Jedná se také o zachycení dodnes dodržovaných zvyků, tradičních Odhalení pamětní desky řemesel a kultury, kterou si s sebou přinesli ti kronikáři Starého Plzence nově příchozí. O vztahu archiv – kronika – kronikáři hovoV listopadu loňského roku byla slavnostně odřil ředitel Státního okresního archivu v Chebu halena pamětní deska prvnímu kronikáři měsPhDr. Jaromír Boháč. Zmínil se o kronice jako ta Starý Plzenec Martinu Hruškovi (*1785 o svébytně psaném textu. Pro začínajícího kro– +1874). Tato zajímavá informace dorazila na nikáře je ideální, může-li nahlédnout do více naše webové stránky www.mistnikultura.cz, kde kronik, aby získal přehled, jak psát zápisy, uklási můžete přečíst celý článek, zveřejněný 24. 11. dat dokumentaci i přílohy a jakých chyb se naoloňského roku. 1-2 / 2006

21

22

Kulturní domy

Duha prostějovského nebe Dá se říci, že název Kulturního klubu Duha (KKD) nebyl vybrán náhodně. Stejně jako je duha barevná, tak také toto kulturní zařízení nabízí pestrou škálu kulturních aktivit. Jde o příspěvkovou organizaci, zřizovanou od roku 1992 městem. Působnost KKD se však nesoustřeďuje pouze na Prostějov. Konají se zde akce regionálního, celostátního i mezinárodního významu. Rekonstrukce objektu skončila Kompletní rekonstrukce objektu, který je majetkem města, a ve kterém má své sídlo i KKD, probíhala od roku 2004 do léta 2005. Vyžádala si několik desítek milionů Kč a město na ni získalo dotaci ze státního rozpočtu. Kromě jiného se podařilo vybudovat klimatizaci ve víceúčelovém sále, galerijní osvětlení, výtah pro imobilní občany a nové sociální zařízení. V roli pořadatele přehlídek, soutěží a slavností Zařízení je organizátorem přehlídek od městských až po mezinárodní. Dlouholetou tradici mají festival poezie Wolkrův Prostějov, soutěž v sólovém dětském zpěvu Hanácké kohót a přehlídky dětských národopisných souborů. Do XXII. ročníku letos vstoupily Hanácké slavnosti, patřící mezi první desítku nejúspěšnějších folklorních festivalů u nás, oblíbené jsou Velikonoce a Vánoce v lidových řemeslech atd. Zcela ojedinělou akci představuje pořádání Diskodromu, mistrovství České republiky, Evropy a světa v moderních tanečních disciplínách dětí a mládeže, na němž spolupracuje KKD s International Dance Organization se sídlem v Dánsku a s Českomoravskou taneční organizací. Na jeho realizaci přispěl v roce 2004 Olomoucký kraj dotací 385 tisíc Kč, letos 150 tisíc Kč v rámci významných projektů Olomouckého kraje. Této taneční soutěže se již pravidelně účastní na 2 tisíce tanečníků z 10 států, navštíví ji na 3 tisíce diváků a trvá 3 dny. Klubové pořady, výstavní činnost a kurzy V sále s kapacitou 80 až 150 míst probíhají pořady Divadelní kavárny věnované poezii, obdobné těm v pražské Viole. Na své si přijdou i příznivci folkové či trampské hudby, děti i senioři, kterým jsou určeny z hlediska návštěvnosti úspěšné Taneční večery. Ročně 12 výstav připraví komorní galerie, prezentující zejména díla českých a moravských grafiků. Úzká je i spolupráce s prostějovským Klubem přátel výtvarného umění, jejímž výsledkem jsou besedy, setkávání sběratelů a přátel ex libris atd. Oblíbené jsou kurzy, kde se

zájemci seznámí s lidovou uměleckou výrobou, např. malováním kraslic, přípravou kynutého i vizovického pečiva a další. K řadě aktivit vycházejí publikace zaměřené zejména na folklor, poezii a výstavní činnost. Místo setkávání KKD poskytuje své prostory i občanskému sdružení Národopisný soubor Mánes, který patří mezi nejlepší, dále tanečnímu a pohybovému divadlu Doteky, jehož členy jsou převážně studenti. Ti tvoří i Taneční skupinu Ruth (představili jsme vám ji v MíKu 6/2004), ve Smíšeném pěveckém sboru Schola cantorum se setkávají mladí i dospělí, úspěšná je i Hanácká lidová muzika Ječmeni. Po zániku ROSY přešel na krátkou dobu do KKD i poetický literární klub Violka. Součástí KKD je také kino Metro 70 (viz MíKu str. 25). O úspěšnosti vypovídají nejen čísla Předloni uspořádal KKD 557 akcí – dramatické, hudební pořady pro děti i dospělé, výstavy, společenské akce atd., kterých se zúčastnilo kolem 49 tisíc návštěvníků (přitom 2 měsíce klub nefungoval z důvodu rekonstrukce objektu). V Radničních listech jsme si na jaře 2005 mohli přečíst v článku místostarostky města Boženy Sekaninové: „Je velmi potěšitelné, že tato kulturní instituce pokrývá 51 % nákladů vlastními tržbami, což je číslo, které převyšuje o 15 % celorepublikový průměr u příspěvkových organizací tohoto typu.“ Eva Veselá KULTURNÍ DOMY UHERSKÝ BROD (17 tis. obyv., okres Uherské Hradiště): Dům kultury v Uherském Brodě oslavuje 20 let své existence. Je nejvýznamnější společensko-kulturní institucí na Uherskobrodsku a díky interiéru velkého sálu s citlivě zabudovanými varhanami patří k nejhezčím kulturním stánkům v republice. K tomuto zařízení, které má ještě malý sál s 99 sedadly, prostornou učebnu, zkušebny pro hudební soubory, zrcadlový sál, salonek pro 40 lidí, restauraci a další prostory, patří i galerie Panský dům, hvězdárna a kino Máj. (Brodský zpravodaj, č.11, 2005)

Místní Kultura

Kina

Letní kino zahájilo na Silvestra Z netradiční akce možná tradice

Slavnostní otevření opraveného letního kina v parku Petra Bezruče připravili v Bohumíně netradičně na konec roku. Nová promítací stěna se poprvé rozsvítila v sobotu 31. prosince 2005 odpoledne. Letní kino pochází z šedesátých let minulého století. Hlediště i pódium však byly téměř dva roky prázdné a opuštěné. Naposledy se zde po dlouhé odmlce uskutečnily dva ročníky multižánrového festivalu a dřevořezbářského plenéru Léto-kruhy. Přestavba areálu si vyžádala téměř 13,7 mil. Kč. Město na opravu získalo téměř 8 milionovou dotaci z MMR, z vlastního rozpočtu vyčlenilo 6 mil. korun. Díky převážně přírodnímu materiálu, který byl na rekonstrukci použit, splývá celý areál s prostředím parku a přilehlým Hobbyparkem pro děti. Zbourána byla stará budova, v níž se nacházela promítací kabina s technickým zázemím a občerstvením. Namísto ní vyrostl zcela nový objekt. V přízemí se nachází letní restaurace s terasou a částečně zastřešenou venkovní dřevěnou pergolou. V patře pak promítací kabina se sociálním zázemím pro promítače. Nevzhledná plastová sedadla v hledišti nahradily stylové dřevěné lavice. Nově zde vyrostla promítací plocha vysoká 8 a dlouhá 19 m a budova sociálního zázemí. Po rekonstrukci pojme kino až 700 diváků a lépe se tady budou cítit i účinkující. Do areálu vedou nové přístupové chodníky, je instalováno moderní osvětlení a dřevěné oplocení. Projektanti nezapomněli na bezbariérový přístup. Důvody netradičního silvestrovského promítání vysvětloval Ivo Višinka, ředitel městské společnosti Bospor, která kromě dalších objektů letní kino spravuje: „Protože jsme celou stavbu v prosinci zkolaudovali, chtěli jsme ji ukázat bohu1-2 / 2006

mínským občanům.“ Kromě toho akce symbolicky zahájila celoroční oslavy 750. let od první písemné zmínky, které oslaví Bohumín v letošním roce. „Promítat budeme za každého počasí. Sněhovou nadílkou se nenecháme zaskočit. Po konzultaci s promítacími techniky to zkusíme, i když bude sněžit. Už jsme na silvestrovské promítání nakoupili 40 kilogramů párků a 30 litrů vína na výrobu ‚svařáku‘. V naší nabídce ale nebude chybět ani šampaňské na slavnostní přípitek,“ avizoval předem Ivo Višinka. A skutečně přívaly sněhu Silvestra v letním kině ohrožovaly, ale našli se dobrovolníci, kteří jej odklízeli. Filmoví fanoušci mohli tedy zhlédnout film režiséra Mika Newella „Harry Potter a ohnivý pohár“, kterému dali přednost v internetovém hlasování před filmem King Kong z režisérského pera Petera Jacksona. Vstupenka na silvestrovské promítání stála padesát korun a prodalo se jich přes sto. Zrekonstruovaný stánek letního kina si přišlo ovšem prohlédnout přes 500 zvědavců. Letní sezona začne pravděpodobně v květnu, ale akce zakončená slavnostním ohňostrojem se vydařila a provozovatelé zcela logicky zvažují založení tradice silvestrovského promítání v letním kině. Ludmila Kučerová

23

24

Kina

Projekt 100 oficiálně zahájen

Dvanáctý ročník putovní filmové přehlídky odstartoval 11. ledna 2006 v pražském kině Světozor. Letos je zaměřen na snímky, které vypovídají o snaze nespokojených a vzpurných jedinců měnit svět kolem sebe. V jeho rámci proběhne velká přehlídka kanadské kinematografie, a zčásti bude věnována nejvýznamnějším kanadským animovaným filmům. Proto také na slavnostním zahájení promluvil velvyslanec Kanady v ČR J. E. Bruce Jutzi, který úvodem řekl: „Nemáme pouze společnou vášeň k hokeji, ale také lásku k animovanému filmu. Jsem moc rád, že se kanadské filmy objeví v pražských a regionálních kinech.“ [luk] KINA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM (16 tis. obyv., okres Trutnov): Městské kino Svět ve Dvoře Králové nad Labem prochází rekonstrukcí, která přijde na 2 mil. Kč. Kapacita nového sálu bude 210 míst. Průměrná návštěvnost byla dosud kolem 30 osob na představení, ale na animované pohádky bylo vyprodáno. Kromě klasického programu se tu konají představení Filmového klubu a Art kina. (Krkonošské noviny, 27.10.2005) KRASLICE (7 tis. obyv., okres Sokolov): Kraslice od ledna 2006 ruší městské kino, protože v roce 2005 město doplácelo na každou vstupenku 166 Kč. Náhradou by měla být videokavárna v přízemí kulturního domu. V průzkumu, který provedla radnice, se sice 44 % lidí vyjádřilo pro zachování kina, avšak jen 2 % z nich uvedla, že představení navštěvují. (Sokolovský deník, 29.11.2005) LIBEREC (97 tis. obyv.): Kina v Liberci jsou prodělečná. Ve 3. čtvrtletí byla návštěvnost jen 13 tis. diváků. V útlumu je i filmový klub s průměrnou návštěvou 20 – 30 diváků. (Liberecký den, 19.11.2005) OLOMOUC (101 tis. obyv.): V nákupním centru na Pražské ulici v Olomouci se 8. 12. otevírá nové multikino společnosti Cinestar se sedmi sály. Zahájení jeho provozu bylo důvodem ke zrušení biografů Central a Lípa. Ve městě tak zbyl jen Metropol. Sály nabízejí stadionové sezení a nejmodernější zvukové systémy. (Hranický den, 07.12.2005) PRAHA 5: Radnice chce přestavět kinosál v Základní škole na Chaplinově náměstí na Barrandově na víceúčelové kulturní zařízení. Barrandovskému sídlišti, v němž žije na 20 tis. obyvatel, podobné zařízení chybí. Podle představ radních by výsledkem rekonstrukce měl být tzv. multimediální sál, v něm by se měly konat koncerty, divadelní a filmová představení a přednášky. Projekt přestavby si radnice nechá vypracovat příští rok. (Metro, 13.10.2005)

Místní Kultura

Děti - Mládež

Jediné kino v Prostějově

Kulturní klub Duha provozuje od roku 1998 kino Metro 70, které je jediné ve městě. V roce 2004 se umístilo na 23. místě v rámci ČR. Velký sál měl kapacitu 523 míst a nyní, po opravách, je určen pro 376 diváků. Jedno promítání průměrně navštíví kolem stovky osob, vstupenka přijde na cca 65 Kč. Dřívější kino Palác bylo vráceno v restituci a svému původnímu účelu již neslouží. Nejbližší multikino najdeme v Brně, otevření dalšího se připravuje v nedaleké Olomouci. Pro komfort diváků Kino postavené v roce 1970 je majetkem města, a to do jeho oprav investuje zejména v posledních dvou letech. Je si dobře vědomo toho, že divák očekává jen přívětivé prostředí, které nabídne promítání s kvalitními technickými parametry. Vyměněna byla elektroinstalace za 7 mil. Kč a vloni pořízena nová křesla, na něž Fond kinematografie poskytl 1 milion Kč. Následovalo nové akustické obložení kinosálu, plošina a výtah pro handicapované, oprava kanalizace. To vše za 20 mil. Kč. Kinokavárna Duha je určena pro 80 osob a cena vstupenky se pohybuje kolem 55 Kč. Přestože bylo kino Metro 70 v loňském roce 2,5 měsíce uzavřeno, na 777 představení přišlo 67 tisíc diváků. Každý si vybere Kino promítá denně minimálně dvě představení, několikrát do měsíce je doplní noční představení od 22.15 h. Filmový klub Metro ustoupil od vydávání průkazek a nabízí 2 až 3 projekce měsíčně. Jde o artové filmy či snímky Přerovské kino je Projektu 100 v Kinokavárně. jedním z těch míst, Za vstupenku na klubový film kde bude letos prozaplatí zájemce minimální bíhat Projekt 100. vstupné stanovené filmovou distribuční společností. Pro děti základních škol je tu dětský filmový klub Bijásek na průkazky. Během pololetí přináší 10 filmů promítaných v odpoledních hodinách za cenu 120 Kč. Bio senior v Kinokavárně Duha nabízí dvakrát měsíčně filmovou projekci se začátkem v 15 hodin, kterou mohou navštívit také studenti. Cena vstupenky činí 35 Kč. V objektu kina najdeme i Galerii Metro 70 s díly výtvarníků a fotografů z Prostějovska. Ročně se zde připraví 10 výstav, zejména fotografií, plakátové tvorby i kresby. Eva Veselá 1-2 / 2006

Loutky léčí

Loutky v nemocnici je název divadla, které usiluje o ulehčení pobytu dětí v nemocnicích. Aktéři přicházejí za dětmi do nemocničního prostředí doprovázeni spoustou loutek malých i velkých. Třeba z postýlky se stane jeviště a děti mají možnost se do pohádkového děje zapojit. Není to totiž jen obyčejné představení, ale zároveň nabídka na bezprostřední komunikaci, kdy děti napovídají, pomáhají nebo vymýšlejí příběhy. Také mohou vodit loutky, kterým si při hře často postěžují na to, co je trápí. Vzniká prostor pro verbalizaci stísňujících pocitů. Tento proces výsledně působí blahodárně na průběh nemoci. „Tak to je ta naše medicína. Doba našeho pobytu na oddělení je variabilní. Často zůstáváme k dispozici po celý den. Přizpůsobujeme se možnostem oddělení i dětských pacientů. Máme diferencovaný přístup k různě nemocným dětem. Spolupracujeme s nemocničním personálem i s rodiči,“ říká se na www.noise.cz/divadlo. Kontakt: Marka Míková, Klírova 1916, Praha 4, tel. 776 58 68 57, [email protected] [luk]

MK bude spolupracovat s Filozofickou fakultou UK Dohodu o spolupráci Ministerstva kultury s Filozofickou fakultou pražské Univerzity Karlovy podepsali 3. ledna 2006 ministr kultury Mgr. Vítězslav Jandák a děkan Filozofické fakulty UK prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc. Dlouhodobá spolupráce mezi oběma subjekty je zaměřena na prohlubování poznatků a jejich praktickou aplikaci v oblasti kultury. Studenti budou moci získávat praktické zkušenosti například prostřednictvím odborné praxe, stáží a konzultací při zpracovávání svých závěrečných prací. Filozofická fakulta poskytne Ministerstvu kultury poradenskou a expertní činnost. Na konec ledna má ministr kultury Vítězslav Jandák naplánováno, že se zúčastní besedy se studenty této fakulty. Tisková zpráva/luk

25

26

Děti - Mládež

Junior Internet

letos v rámci Visegrádu

Dětská konference Junior Internet, jejíž 7. ročník se uskuteční jako jedna z hlavních akcí projektu Březen – měsíc internetu 2006, se poprvé odehraje také v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Po březnových konferencích v Budapešti, Wroclavi a Bratislavě bude 1. dubna 2006 následovat závěrečná konference v Praze, na kterou přijedou kromě tuzemských účastníků internetových soutěží také vítězové zahraničních soutěží. Internetové soutěže byly vyhlášeny dvě – Junior Web a Junior Text a obě v kategoriích do 15 a do 18 let. Jejich uzávěrka je 15. února 2006. Organizátoři mají zvláštní zájem na zapojení mladých lidí se zdravotním postižením. „Cílem projektu je být odrazovým můstkem pro cílevědomé mladé lidi, kteří vytvářejí vlastní projekty na internetu. Za 6 let se kolem projektu vytvořila silná komunita mladých aktivních lidí. Nyní bychom si rádi vyměnili naše zkušenosti i s dalšími zeměmi střední Evropy,“ objasňuje Jiří Peterka, 18letý koordinátor projektu Junior Internet, který s jeho myšlenkou přišel ve svých 12 letech. Zvláštní důraz bude v 7. ročníku Junior Internetu kladen na účast mladých lidí se zdravotním postižením, kteří se rovněž zapojí do práce přípravného výboru a poroty. V programu konference zazní i přednáška na téma Zdravotně postižení a internet. Pro neslyšící účastníky konference zajistí organizátoři tlumočení do znakového jazyka, přístup na místo konání bude bezbariérový. Podrobné informace na www.juniorinternet.cz Tisková zpráva/luk

DĚTI - MLÁDEŽ LIBEREC (97 tis. obyv.): Gymnázium v Liberci-Radčicích pořádá ve svém Experimentálním studiu 1. ročník Festivalu anglického divadla. Původní představou loňského nultého ročníku bylo připravit studentům netradiční formu výuky anglického jazyka. Součástí třídenního programu byly umělecké dílny, setkání s herci Divadla F. X. Šaldy, kteří jim předávali základy herectví. 1. ročník se koná ve dnech 25. až 27. 4. 2006 v Malém divadle. (Liberecký den, 05.11.2005) PÍSEK (30 tis. obyv.): Celkem 52 dětí z písecké Základní umělecké školy Otakara Ševčíka převzalo diplomy za úspěchy v 7 mezinárodních soutěžích v Číně, Maďarsku, Řecku, Polsku, Německu, Bulharsku a Slovinsku. Např. v Mezinárodní výtvarné soutěži v Číně, v níž porota posuzovala 30 tis. prací dětí ze 60 zemí světa, získali žáci z Písku zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili. Jedná se o mezinárodní soutěže, jejichž tradice trvá 25 – 30 let. Zúčastňují se jich děti všech kontinentů. Oceněným žákům písecké ZUŠ předal diplomy premiér Paroubek. (Učitelské noviny, č.46, 2005)

Vyhlášení literární soutěže v oboru prózy, poezie a publicistiky

HOŘOVICE VÁCLAVA HRABĚTE 2006 7. bienále

LITOMĚŘICE (26 tis. obyv.): Žáci ZŠ U Stadionu v Li-

Máte zajímavý námět a chuť psát? Zapojte se do soutěže, kterou vyhlásilo vloni v prosinci Městské kulturní centrum Hořovice spolu s městem Hořovice a Gymnáziem Václava Hraběte.

toměřicích získali 10 tis. Kč za umístění svého školního časopisu Školák mezi 20 nejúspěšnějších v soutěži O nejlepší školní časopis roku 2005, které se zúčastnilo 151 škol z ČR. (Deník Litoměřicka, 06.09.2005)

Podmínky soutěže: Zúčastnit se může každý ve věku 14 až 25 let, kdo dosud nikde knižně nepublikoval.

DĚTI - MLÁDEŽ

BEROUN (18 tis. obyv.): Výtvarná soutěž Malé Berounále 2006 nabízí výtvarníkům do 18 let ke zpracování téma Hra. Soutěž ve spolupráci s Městskou galerií v Berouně organizují manželé Kubáskovi z Tetína. Snaží se povzbudit návštěvníky k většímu účastenství. Uzávěrka: 15. 2. (Berounský deník, 10.11.2005)

Informace o soutěži, přihlášku a stanovy lze získat na adrese: MKC Hořovice, Vrbnovská 1138, 268 01 Hořovice, tel.: 311 512 564, e-mail: [email protected] www.mesto-horovice.cz/kul/hvh2006.htm

Místní Kultura

Handicap

Úspěšný projekt málem neuspěl!

O evropských penězích a strukturálních fondech jste si mohli přečíst na straně 3 tohoto čísla. Na konferenci, o které je v článku řeč, představili své projekty z kultury ti, kteří v soutěži o evropské peníze již uspěli. Překonali všechny potíže, někdy dosáhli cíle až napodruhé. Museli se kromě vypracování kvalitního projektu vypořádat s názvoslovím, s náročnou administrativou, s problémem financovat projekt až do ukončení ze „svých“ a s dalšími úskalími. O tom, jaká úskalí mohou čekat na žadatele o peníze z EU, a to už na „domácí půdě“, může posloužit příklad z Olomouce... Oblastní unie neslyšících v Olomouci vypracokvalifikačních a vzdělávacích kurzů a zlepšení podmínek pro integraci osob se sluchovým povala projekt na výstavbu multifunkčního vzdělávacího centra (nejen) pro neslyšící (sluchově stižením do většinové společnosti“, který byl postižené) občany Olomouce. Jedná se o přípředložen v rámci grantového schématu Podpostavbu stávajícího sídla této organizace v obra sociální integrace v Olomouckém kraji. Chce jektu situovaném na obecním pozemku, který je se říct: „Konec dobrý, všechno dobré“, ale jak a i nadále zůstane výlučným majetkem města. málo scházelo a kvalitní projekt, který získal peV rámci schváleného projektu SROP 3.1. Unie níze z EU, by spadl pod stůl. neslyšících uspěla a potřebovala, aby se město Ludmila Kučerová na realizaci projektu, která by vedla k zhodnocení celého objektu, o kterém je řeč, včetně Neslyšící v dějinách vedlejší Knihovny města Olomouce (mj. tepelná izolace komplet celého objektu), podílelo. PRAHA: V prosinci vyšlo nové CD Federace V září loňského roku zastupitelstvo odsouhlasirodičů a přátel sluchově postižených (FRPSP) lo 10% spoluúčast města. Mohlo se zdát, že je „Neslyšící v dějinách – Velký ilustrovaný přívyhráno, jenže zádrhel se objevil v souvislosti běh o cestě neslyšících od vysmívání k plnému s tím, že žadatelé musí své projekty financovat a rovnoprávnému uplatnění ve společnosti“. Aupředem a teprve po dokončení obdrží přiznanou toři Jaroslav a Irena Hrubí vytvořili vlastně třetí, dotaci. Unie neslyšících řeší tento problém poopět značně rozšířené, vydání oblíbeného Průmocí půjčky. Při podpisu smlouvy s bankovní vodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich institucí o poskytnutí úvěru bylo potřeba, aby vlastním osudu. Na téměř 1,2 tis. elektronických se město ještě zavázalo k uhrazení úroku z úvěstránkách je zachycen nejen vývoj vzdělávání ru. O náklady na úrok se měl s městem podělit takto handicapovaných, ale především rozvoj podle předběžných ústních jednaní z 50 % Kraj. jejich spolků a úsilí o uznání znakového jazyka Krajští radní o tom teprve měli jednat, ale Rada od starověku až do současnosti. Srozumitelnosti města Olomouce žádost zamítla rozdílem jednonapomáhá téměř tisíc převážně barevných obho hlasu. O jednání zastupitelstva, které o této rázků. Vydání CD dotovalo MK ČR, prodává se věci následně rozhodovalo, řekl Ota Panský, tedy za symbolickou cenu 150 Kč. Zájemci si je předseda Unie neslyšících v Olomouci: mohou objednat ve FRPSP – tel.: 235 517 691, „Nakonec to vyšlo, ale zase částečně. Díky asfax: 235 517 808, e-mail: [email protected]. [ika] poň za to. Město uvolní 600 tis. Kč a zbytek 350 tis. Kč musíme do Vánoc sehnat.“ HANDICAP Začátkem ledna jsme dostali informaci, že potřebných 350 tis. Kč poskytl sponzorsky autor stavebního projektu pan Ctirad Kolář a zástupci UN podepsali 22. prosince 2005 smlouvu o zahájení projektu. Ota Panský ještě dodal: „Na následující navazující projekt, v rámci SROP 3.2., již máme od Olomouckého kraje přislíbenou bezúročnou půjčku na předfinancování projektu „Vyrovnání příležitostí v přístupu na trh práce pro osoby se sluchovým postižením pomocí re-

1-2 / 2006

JAROMĚŘ (13 tis. obyv., okres Náchod): ZUŠ Jaroměř navázala spolupráci s organizací „Ljudska univerza“ ze slovinského města Celje. Vznikl již návrh prvního společného projektu nazvaného „Dva světy - svět slyšících a neslyšících“. Uskuteční se v Jaroměři počátkem dubna 2006 za účasti 10 studentů ze Slovinska, 8 žáků jaroměřské ZUŠ a 2 neslyšících studentů z Hradce Králové. (Jaroměřský a josefovský zpravodaj, č.10, 2005)

27

28

Lidová kultura

Lidová tvorba

součást moderní společnosti

Foto: soukromý archiv K. Vorlové

Hradec Králové, nazývaný někdy díky své architektuře „salonem republiky“, je i místem, v němž se podle jeho obyvatel žije nejlépe v celé ČR. K této skutečnosti nemalou měrou přispívá i řada kulturních aktivit. s kůží, malbu na hedvábí, tkaní baretu a tašky na Jednou z nich je činnost Klubu lidové tvorby, rámu, výrobu vánočních ozdob a figurek z šuskterý přibližuje mnohá řemesla a techniky s bohatou historií. tí a slámy. V lednu pak zahajujeme síťováním Dříve byl Klub lidové tvorby (dále jen Klub) a paličkováním. Některé lekce jsou rozděleny jedním z oborů Krajské lidové konzervatoře. pro začátečníky a pokročilé, protože řada absolventů se k nám ráda vrací a chce své dovednosti Počátkem 90. let však toto krajské zařízení svoji zdokonalit. Nabízíme výběr až ze čtyřiceti růzčinnost zrušilo, ale posedlost a umíněnost kolektivu žen rozvíjet i nadále činnost v oblasti lidové ných řemesel. Chodí ženy i muži, od 15 do 90 tvorby a řemesel vedly v roce 1994 k ustavení let. Ročně máme kolem 150 frekventantů. občanského sdružení. Po registraci na ministerKolik členů má Klub nyní a jak se prezentuje stvu vnitra následovalo vydání živnostenského na veřejnosti? listu, zpracování stanov atd. Počet členů se ustálil na 29, z toho jsou tři muži. O činnosti Klubu jsem si povídala s Františkou Jeden z nich se věnuje dřevu, druhý drátuje, paKateřinou Vorlovou, manažerkou Klubu, která ličkuje, batikuje a třetí vyrábí vše, co potřebují se dlouhodobě věnuje problematice zvykosloví. krajkářky k práci. V loňském roce jsme se účastMezi hlavní aktivity Klubu patří vyučování různili velké výstavy Zlaté české ruce, uspořádané ných dříve používaných technik. Co vše v této v budově radnice, na které předvedla své výoblasti nabízíte? robky téměř čtyřicítka vystavovatelů. O zájmu Máme potřebnou akreditaci a výuku provádíme veřejnosti vypovídá i návštěva tří tisíc osob běna základě živnostenského listu. Dříve byla souhem deseti dnů. Zhruba dvě třetiny našich členů vislá, nyní nabízíme jednotlivé lekce. Školné za ovládají pět až šest druhů technik a jsou schopni každou z nich představuje 150 Kč. Zájemci si se velice rychle naučit další. Tradičně pořádáme mohou vybírat z deseti sobot během roku, v jardny otevřených dveří, velikonoční jarmark a miním a podzimním běhu, vždy od 9 do 14 hodin. kulášské trhy, výstavy spojené s ukázkami jedPo působení v domečku na dvoře Gymnázia B. notlivých řemesel. Hradec Králové se stal potřiNěmcové jsme nyní našli azyl a potřebné zázekráte místem setkání krajkářek a naši členové se jeli podívat na krajkářský kongres do Prahy. mí v Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti v objektu Adalbertina. V loňském roce jsme Co nabízí Klub dětem? nabídli výuku tvarovaného a figurálního, tzv. Pro děti připravujeme řadu akcí na mikulášských hronovického pečiva, tkaní gobelínů, drátovátrzích. Nejen že tady uvidí množství exponátů, ní, malbu na skle, několik druhů batiky, práci ale samy mají možnost zkusit si ozdobit perníček nebo vyrobit vánoční ozdobu. O velikonočním jarmarku mohou vniknout do tajů zdobení kraslic. Na malý zájem si rozhodně stěžovat nemůžeme, spíše naopak. Královéhradecký kraj věnuje lidové kultuře velkou pozornost. Od roku 2002 uděluje cenu „Zlatý kolovrat“ za mimořádný přínos v této oblasti lidské činnosti. Komu se zatím podařilo toto ocenění získat? Během čtyř ročníků bylo ohodnoceno patnáct osob zabývajících se tradičními lidovými řemesly – např. řezbářstvím, paličkovanou krajkou, replikou lidových výšivek, zvykoslovím, zdobe- ► Místní Kultura

Lidová kultura ► ním kraslic, hronovickým pečivem, podmalbou

na skle, výrobky z kukuřičného šustí. V osmi případech se jednalo o členy Klubu. Oceněným byl také ing. Oldřich Kvapil, který v roce 2003 získal titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru řezby perníkářských forem. Stala jste se nositelkou této ceny v 1. ročníku, co to pro Vás znamená? Je těžké vyjádřit, jak mě rozhodnutí komise, udělit toto prestižní ohodnocení hned v prvním ročníku právě mně, zaskočilo. Činnost v této oblasti lidského konání, to je více než pouhá organizátorská práce. Je to můj vztah k lidové tvorbě, zvykům a obyčejům, prostě k lidové kultuře. Je to něco, co jsem si přivezla z rodné Moravy a navázala pak prací v Hradci Králové. Za rozhovor děkuje Eva Veselá LIDOVÁ KULTURA

OPAVA (60 tis. obyv.): ZŠ v Opavě-Kylešovicích vydala v r. 2005 knihu Zvykoslovný rok na Opavsku autorky Šárky Bělastové. Při tvorbě příručky vycházela z práce slezského folkloristy Jana Vyhlídala a sběratelky lidové slovesnosti Ludmily Hořké. Publikace seznamuje s lidovými zvyky, slavnostmi a obřady v průběhu církevního i kalendářního roku. Součástí je slovníček nářečních výrazů. (Opavský a hlučínský deník, 01.10.2005)

29

Další úspěch krajkářky Jedna z předních evropských krajkářek Jana Štefková z Merklovic, vesnické části Vamberka, kterou poctil vloni 2. září cenou Zlatý kolovrat 2005 hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík za mimořádný přínos v oblasti lidové kultury, má velký úspěch na severní Moravě. V galerii Muzea města Třince a Třineckých železáren vystavuje do 31. ledna 2006 kolekci 83 svých originálních krajkářských artefaktů. Mj. v deseti vitrínách tu prezentuje šperky, ubrusy, betlémy, prostírání a čepce, ale k vidění jsou i její špičkové práce: cyklus Jaro – Léto – Podzim – Zima a (nádherně nasvícený) Ikaros. (Fotografii posledně jmenovaného díla najdete na konci článku.) Na hojně navštívené vernisáži hrála Horňácká cimbálová muzika Petra Mička. Jana Štefková je nositelkou Grand Prix v soutěži na téma „oděvní doplněk jako šperk“, konané v rámci světového kongresu OIDFA (Organisation internationale de la dentelle au fuseau et l´aiguille). Připomínáme, že tam soutěžila s paličkovaným čepcem z pravého hedvábí a stříbra, (pozn. redakce: fotografii jsme otiskli v Místní kultuře č. 1-2/05) a Grand Prix získala za originální nápad, vynikající výtvarné i řemeslné zpracování i celkový estetický dojem; tehdy jí ji předala choť premiéra Viktorie Špidlová. Redakčně kráceno Josef Krám

PLZEŇ (163 tis. obyv.): V r. 1954 začal v Plzni pracovat Soubor písní a tanců, který velmi brzy po svém vzniku začal získávat ocenění v krajských soutěžích. V 60. letech byl jeho název změněn na Soubor písní a tan-

1-2 / 2006

Foto: J. Krám

ců Škoda Plzeň. Tehdy jeho kmenový repertoár stále tvořily české tance a písně především z Chodska a Plzeňska. Soubor však nastudoval ukázky tanců z ostatních národopisných oblastí Čech, kterými doplňuje programy svých zahraničních zájezdů. Každoročně absolvuje desítky vystoupení a koncertů. Kromě účasti na domácích přehlídkách se soubor vícekrát prezentoval na mezinárodním festivalu ve Strážnici a v cizině, kam vyjel poprvé v r. 1958. Navštívil např. Německo, Polsko, Itálii, Belgii, Portugalsko, Velkou Británii, Řecko, USA, Mexiko, Japonsko aj. Svou první gramofonovou desku muzika souboru nahrála v r. 1972. V r. 1994 soubor přijal zatím poslední název – Mladina. V r. 2004 oslavil 50. výročí svého trvání. V současnosti má přes 40 členů, z čehož je 15 tanečních párů a zbytek tvoří lidová muzika a zpěváci. Vedle kolektivu dospělých pracuje stejně početný přípravný dětský soubor Mladinka. (Folklor, č.4-5, 2005)

30

Lidová kultura

Tanec VERBUŇK na seznamu UNESCO

V listopadu loňského roku prohlásil generální ředitel UNESCO sólový mužský tanec „Slovácký verbuňk“ za mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Verbuňk, který se tradičně tančí na jižní Moravě, obdržel pro ČR historicky první ocenění v kategorii nehmotného dědictví lidstva. Přírůstky na seznam vyhlašuje UNESCO se souhlasem členských států od roku 2001. Návrh na zařazení mezi tuto elitu kulturního dědictví může podat pouze příslušný stát, za ČR tak učinilo Ministerstvo kultury. Mezinárodní porota, v níž jsou zastoupeni nejen odborníci, ale také řada světových osobností (např. jordánská princezna), zasedá jedenkrát za dva roky. JihoFoto: archiv NÚLK moravský tanec verbuňk uspěl ve velké konkurenci více než 70 návrhů, z nichž titul získala asi třetina. Verbuňk se dodnes tančí ve většině obcí na Slovácku, věnují se mu hlavně folklorní soubory, ale stále častěji je i přirozenou součástí tanečního repertoáru (např. při hodech, svatbách či vinobraních). UNESCO jej ocenila pro jeho vysokou uměleckou úroveň a označila ho za výraz kulturní identity celé oblasti Slovácka. Odborníci rozlišují šest základních regionálních stylů – oblast Kyjova, Strážnice, Břeclavi, Uherskohradišťska a Uherskobrodska, Velké nad Veličkou a hanáckého Slovácka. Toto ocenění je velkou poctou naší tradiční kultuře, přičemž velké uznání patří nejen sólovým tanečníkům – verbířům, ale také spolkům a obcím, které pečují o to, aby improvizovaný tanec s mnoha symbolickými a sociálními významy i prvky soutěživosti zůstal v našem kulturním povědomí stále živý. [luk]

Movité kulturní dědictví

Otazníky kolem „točny“

se dočasně mění v tečku Termín odstranění českokrumlovské točny bude prodloužen do 31. prosince 2008 říká tisková zpráva Ministerstva kultury: Dohodli se na tom ministr kultury Vítězslav Jandák a primátor Českých Budějovic Miroslav Tetter. Dodatkem, který podepsali v pátek 6. ledna, změnili termín z původní smlouvy, uzavřené mezi Národním památkovým ústavem a městem České Budějovice, která předpokládala odstranění otáčivého hlediště z barokní zahrady zámku v Českém Krumlově do konce letošního roku. Město České Budějovice se zavazuje, že ještě letos zajistí vypracování projektu na změnu stávajícího zařízení točny tak, aby její existence v nové úpravě byla přijatelná pro investora, provozovatele i Ministerstvo kultury. Zeptali jsme se primátora Českých Budějovic Miroslava Tettera: Můžete nám, prosím, sdělit, zda slovo odstranění znamená, že se město soustředí na variantu zachování točny v zámecké zahradě českokrumlovského zámku s demontovatelnou vrchní částí, nebo skutečné odstranění, resp. přemístění na jiné místo (např. v tiskových zprávách zmiňovanou „Stromovku“ v Českých Budějovicích). A pakliže zvažujete první variantu, bude toto řešení vyhovovat požadavkům komise ICOMOS (UNESCO)? Miroslav Tetter: „Pan ministr kultury má zájem stejně jako my na zachování točny v původním místě, tj. v zámeckém parku v Českém Krumlově. Budeme tedy především hledat řešení na stávajícím místě. To ale neznamená, že budeme akceptovat návrh architektů, který nechalo zpracovat město Český Krumlov. Necháme si zpracovat, v souladu s podmínkami uvedenými v dodatku ke smlouvě, vlastní studii. Umístění na jiném místě, např. ve Stromovce v Českých Budějovicích, je náhradní řešení. Podotýkám, že ICOMOS nevyjádřilo žádné své požadavky, pouze podpořilo názor a požadavek našich památkářů.“ [luk] Místní Kultura

Muzea

31

Muzeum a změna 2

Muzejní manažeři se sešli na konferenci Pantheon Národního muzea se ve dnech 8. – 10. listopadu 2005 stal místem setkání, přednášek a diskusí muzejníků téměř celého světa. Asociace muzeí a galerií České republiky, Ministerstvo kultury České republiky, Národní muzeum, Český výbor ICOM a Mezinárodní výbor pro muzejní management INTERCOM v těchto dnech uspořádaly mezinárodní muzeologickou konferenci nazvanou Muzeum a změna 2/Museum and change 2. Po třech letech se tak v Praze znovu uskutečnilo muzeologické fórum na nejvyšší úrovni. Přemýšlivý pozorovatel by se jistě mohl pozastavit nad tím, zda se muzea potkávají se změnami tak často. V rozmezí tří let již druhá změna? Nebo jde o změnu identickou a nepřetržitou? Dá se v takovém případě mluvit o změně? A jaký je vztah muzea a změny? Potkávají se či potýkají? Poměřováno uzeum pomáhá vy- změnou je mutvářet kulturní pa- zeum bytostně měť tím, že umožňuje „žít institucí asynve dvou časech“. chronní. Pomáhá vytvářet kulturní paměť tím, že umožňuje „žít ve dvou časech“. Změna jako taková svou podstatou naopak odmítá minulé a glorifikuje budoucí. Muzea by měla mít na paměti „jistou dvojčasovost“, která se udržuje ve všech stadiích kulturního vývoje. Vztahuje se tedy termín „změna“ k vnějšímu prostředí? Přes 180 muzejníků ze tří kontinentů (Severní Amerika, Evropa, Asie) a devíti států (ČR, Slovensko, USA, Kanada, VB, Belgie, Nizozemí, Rakousko a Slovinsko) tak mělo možnost se seznámit s prací kolegů, jejími výsledky, či naopak představami a vizemi do budoucna. Třídenní konferenci tvořily čtyři jednací bloky. První, nazvaný „Management změny“, probíhal po dva dny, a ráz mu udávaly příspěvky kolegů z Velké Británie a Kanady. David Fleming, prezident Mezinárodního výboru ICOM pro management muzeí, a Francoise McClafferty sympatickým vystupováním podtrhli své představy o řízení muzeí doložené na příkladu situace Národních muzeí v Liverpoolu. Se stejnou erudicí, avšak pro úroveň regionálních muzeí, hovořil Christian Waltl z Korutanského zemského muzea. Dovolím si tvrdit, že tito odborníci by byli schopni s úspěchem vést jakoukoliv kulturní, respektive společenskou instituci kdekoliv na světě. Jejich schopnost rozpoznat a reagovat na okamžité po-

M

1-2 / 2006

třeby a požadavky společnosti je staví do role předních muzejních manažerů dnešní doby. Silným hlasem promluvila k publiku Kanada. Joanne DiCosimo, generální ředitelka Kanadského muzea přírody, informovala o modelu „národní služby“ přírodovědného muzea v Ottavě. John McAvity, výkonný ředitel Kanadské muzejní asociace, informativně seznámil s Kanadskou asociací muzeí a systémem nové muzejní politiky v Kanadě. V tomto bloku relevantně vystoupili zástupci tří českých muzeí. Přemysl Reibl, ředitel Národního zemědělského muzea, se svými představami o řízení zemědělského muzea nabídl přímou odpověď zahraničním kolegům. Dva konkrétní příklady „muzea a změny“ následovaly v zápětí. František Šebek, ředitel Východočeského muzea v Pardubicích, informoval o strategii oprav a činnosti svého muzea. V podobném duchu se nesl i příspěvek Ivo Štěpánka z Technického muzea v Brně. Tone Kregar svým bezprostředním vystoupením upozornil na proměnu slovinského Muzea současných dějin v Celje. V tomto případě bychom mohli najít celou řadu paralel na české prostředí: Původně politické muzeum prošlo v prvních letech nového tisíciletí, zejména díky nadšení svých kurátorů, změnou, která byla součástí přelomového vývoje ve slovinském muzejnictví. Téma druhého jednacího bloku konference znělo „Muzeum a dobrovolníci“. Dopolední část tohoto jednání se stala prezentací zkušeností amerických kolegů. Sally Yerkowich, ředitelka Tribute Center, které vzniká na místě Světového obchodního centra, informovala o úsilí zapojit svědky událostí a přímé účastníky jako muzejní lektory. Jde o podobný přístup, který u nás realizuje např. Židovské muzeum. Pomoc při získávání podpory a finančních prostředků pro různé projekty muzeí nabídla prezidentka Nadace pro ►

32

Muzea

► umění a kulturu ve střední a východní Evro-

pě Jillian H. Poole. O dobrovolnictví v České republice mluvily ředitelka Národního dobrovolnického centra Olga Sozanská a výkonná ředitelka AMG Dagmar a dobrovol- Fialová. Nejen z reakcí nictví nejsou publika usuzuji, že na tendosud česká mu- to aspekt činnosti nejsou zea připravena. dosud česká muzea připravena. Třetí blok přitáhl zájem účastníků konference nejen svým názvem „Mobilita sbírek“, ale i provokativními názvy referátů (Nebezpečí zábavnosti, Zábava a vzdělání). Složení přednášejících tohoto bloku – ředitel Národního muzea, ředitel Národní galerie, vedoucí Odboru ochrany movitého kulturního dědictví MK a ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, vzbuzovalo očekávání větší diskuse k současným problémům a ožehavým otázkám oboru. Naplněný Pantheon však dostál své pověsti sálu soch apriori odmítající pochybnosti. Poslední blok „Muzea ve virtuálním prostoru“ byl na jednu stranu naplněn povětšinou technickými údaji o systémech evidence sbírek a jejich zpřístupnění, na druhou stranu skloňoval ve všech pádech pojmy jako digitalizace či virtuální muzeum. Muzea se musí učit absorbovat toto prostředí, které se stává důležitou součástí lidského života a vznikající informační společnosti. Závěrečná vyčerpávající přednáška byla symbolicky přednesena Zbyňkem Z. Stránským, jedním ze zakladatelů české muzeologické školy vznikající v šedesátých letech v Brně. Co se tedy změnilo od konference uspořádané před třemi lety? Nárůst zaznamenal počet přednášejících i účastníků. Pro posluchače se tak konference svou délkou posunula na samý okraj zvládnutelnosti jako celku. Pořadatelé v čele s AMG jistě i díky minulým zkušenostem zajistili průběh jednání na výbornou a opět připojili zajímavý večerní společenský program. Na slovech přednášejících a diskusních příspěvcích (zejména u zahraničích kolegů) mě nejvíce zarazila jistá samozřejmost zpolitizování činnosti muzeí. Jsem ji schopen pochopit a přijmout v širším významu slova. Ale v tom dnešním, úzce vymezeném s věčným přívěskem slovíčka lobby, působí přinejmenším nepřiměřeně ke smyslu a podstatě muzea. Muzea tím totiž sebe sama včleňují na úroveň komerčních subjektů

N

a do oblasti spotřební zábavy přizpůsobující se okamžité poptávce a reklamním vrtochům. Domnívám se, že management muzea by neměl nikdy přistoupit na tento způsob boje o návštěvníka navíc s vynucenými zbraněmi. V podobném smyslu se vyjádřili generální ředitel Národní Galerie Milan Knížák a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Největším přínosem podobného typu pracovního setkávání je diskuse. Teprve konfrontací a dialogem je možné nalézt nové cesty a neviděná řešení. Zdá se ale, že pro tento způsob mnohá muzea doposud sbírají sílu a odvahu. Přesto z živých rozhovorů v kuloárech bylo zřejmé, že je o čem hovořit. Závěrem bych chtěl znovu poděkovat všem organizátorům, ale i doposud nezmiňovaným spolupořadatelům – Rada galerií České republiky, Ústav archeologie a muzeologie MU v Brně, Ústav historie a muzeologie SU v Opavě, Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze za uspořádání této konference. Mgr. Pavel Douša, PhD. Národní muzeum – centrum pro prezentaci kulturního dědictví MUZEA BOSKOVICE (11 tis. obyv., okres Blansko): Boskovičtí radní se zabývají budoucností Muzea Boskovicka. Pro r. 2006 totiž z krajského rozpočtu město dostane na jeho provoz pouze 500 tis. Kč, což je o polovinu méně než v předchozích letech. Blanensko a Boskovicko jsou jediné regiony, kde není zřizovatelem muzeí kraj. Tento fakt přináší finanční znevýhodnění proti zařízením tohoto typu v jiných okresech. Rozpočet boskovického muzea pro příští rok je cca 3 mil. Kč. Po snížení podpory kraje by město muselo nést většinu nákladů na jeho provoz samo. Kraj doporučil 2 varianty řešení. Buď převést boskovické muzeum pod správu Muzea Brněnska nebo ho sloučit s muzeem v Blansku. První variantu považuje boskovická radnice za problematickou vzhledem ke vzdálenosti, druhá možnost se jeví být návratem ke stavu před r. 1992. (Rovnost-noviny pro Blanensko a Boskovicko, 07.12.2005) PŘELOUČ (9 tis. obyv., okres Pardubice): Městské muzeum v Přelouči nemá dosud vlastní budovu. Tisíce exponátů jsou jen provizorně uskladněny. Radní se rozhodli přistoupit k redukci sbírkových předmětů. (Pardubické noviny, 15.11.2005)

Místní Kultura

Vzácné skleněné poklady

Sklářský střih. Foto: archiv muzea

Muzeum Šumavy Sušice má ve svých fondech rozsáhlou a cennou sbírku několika tisíc kusů šumavského skla. Tato sbírka je známá i z hlediska mezinárodního (zejména díky kolekci secesního Lötzovského skla) pro svou kvalitu, ale také díky tomu, že muzeum dlouhodobě vystupuje jako český garant mezinárodního projektu „Sklo bez hranic“, pořádá řadu výstav doma i v zahraničí a vydává tematicky zaměřené publikace. Součástí sklářské sbírky je i rozsáhlý archiv tzv. sklářských střihů. Tato sbírka obsahuje cca 80 tis. položek originálních střihů a vzorníků sklárny Lötz. Jedná se o téměř kompletní archiv sklárny zachráněný těsně před demolicí budov bývalé továrny v Klášterském Mlýně u Rejštejna. Kromě vlastní produkce továrny obsahuje sbírka i střihy na zakázky významných firem z celé Evropy (např. pro Paříž, Londýn, Mnichov). Střihy zachycují produkci sklárny v období od 70. let 19. století do roku 1947, kdy sklárna ukončila definitivně svou činnost. Jedná se o skutečný světový unikát, nikde neexistuje tak rozsáhlý archiv s tímto tématem. Sbírka obsahuje originály a návrhy skel od řady významných světově uznávaných autorů (např. Franz Hofstätter, Leopold Bauer, Marie Kirschnerová, Otto Prutscher, Josef Hoffmann). Střihy obsahují také cenné zápisy o provedení dekoru, autorovi, datu výroby, počtu vyrobených kusů, o cenách i odběratelích. Uložení tohoto cenného souboru v současnosti není příliš vhodné – střihy jsou uloženy v krabicích nevyhovující velikosti a z nevhodného materiálu (vysoká kyselost). Ohroženy jsou zejména střihy mladší produkce, které se zhotovovaly z horšího (kyselého) papíru a začínají se rozpadat. Střihy jsou také spojovány kovovými sponkami, které reziví a poškozují papír, nejsou však naštěstí ohroženy plísní. V minulosti bylo zpracováno a publikováno pouze cca 4,5 tis. střihů z období secesní produkce sklárny Lötz. Zbylá část archivu se v současnosti v podstatě nedá využít badatelsky ani k publikování, protože jakákoliv manipulace s nimi je ohrožuje. Velkým úspěchem proto je, že po ročním jednání uzavřelo vedení Muzea Šumavy v listopadu roku 2005 smlouvu s panem Christianem Clausenem z Rakouska na poskytnutí finančního daru určeného právě na postupné zpracování a nové uložení tohoto souboru. Dle uzavřené smlouvy pan Clausen poskytl jako soukromá osoba muzeu účelově částku ve výši celkem 15 tis. EUR na zpracování (roztřídění, popis, okopírování a částečně digitalizace) tohoto unikátního a cenného archivu, aby nadále nebyl jen „mrtvým“ fondem, ale aby mohl být v budoucnu využíván odborníky historiky, výtvarníky atd. Sušická sbírka skla se rozrostla díky daru Do sbírky Muzea Šumavy Sušice se nedávno podařilo také získat unikátní dar – sbírku skla od soukromého švýcarského sběratele. Počátkem května 2005 navštívil Muzeum Šumavy Dr. Ing. Bruno Schreiber ze Švýcarska (Dr. Schreiber je původem Čech, po roce 1968 emigroval do Švýcarska). Zaujaly ho expozice ► 1-2 / 2006

33

Foto: archiv muzea

34

Muzea

► věnované šumavskému sklářství, seznámil se jak

se sbírkou skla, s historií jejího vzniku a složením, tak i s plány muzea na rozšíření sklářské expozice a dalšími záměry na její využití z hlediska odborného i badatelského. Pan Schreiber již několik let také sbíral sklo a hledal možnost, jak by se jeho sbírka mohla někde uplatnit. Vyslovil tedy přání darovat za určitých podmínek svou sbírku skla právě Muzeu Šumavy Sušice. Obsahem jeho sbírky je převážně šumavské sklo ze 17. – 20. století. Několika exempláři je zastoupeno barokní a renesanční sklo. Převážnou většinu sbírky tvoří sklo z období 1820 –1860 a asi 20 kusů pochází z produkce druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Zhruba 30 kusů jsou skutečně cenné unikáty. Sbírka obsahuje hodně tzv. upomínkových číšek, což byl typický produkt 1. poloviny 19. století. Zastoupeno je zde především období tzv. starší produkce převážně šumavských skláren v Anníně, Lenoře, Klášterském Mlýně a Adolfově. Ojedinělé jsou předměty z produkce novohradských skláren. Po poměrně krátkém jednání uzavřela ředitelka Muzea Šumavy Mgr. Zdeňka Řezníčková ve Švýcarsku smlouvu o darování této sbírky Muzeu Šumavy, a to za velice příznivých podmínek, tj. uchovat celou sbírku jako celek po dobu nejméně 25 let a vystavit ji v expozici muzea. Dne 3. listopadu 2005 odvezla ředitelka exponáty do Muzea Šumavy v Sušici, pro které je tato sbírka velice cenná a přínosná, a to z několika důvodů. Zahrnuje období, které je ve sbírkách muzea zastoupeno poměrně skromně. Dále je unikátní i v tom, že při jejím vytváření se její majitel cíleně snažil zařazovat do ní takové exempláře, které by reprezentovaly všechny sklářské techniky tehdy používané. Vytvořit takovou sbírku je velice náročné, a to nejen finančně, ale i časově, a lze konstatovat, že je to otázka několika desítek let, kdy je nutno sledovat různé aukce, katalogy obchodů se starožitnostmi atd. Také cena jednotlivých kusů je různá a liší se kus od kusu – některé lze ocenit až na několik desítek tisíc korun. Celková hodnota tohoto daru převyšuje 4 miliony korun a díky němu se sklářská sbírka Muzea Šumavy v Sušici zařadí mezi cca 4 – 5 největších sbírek skla v České republice (za sbírky UMPRUM Sbírka bude od v Praze a muzeí v Jablonci a Li1. května 2006 vystavena v su- berci). šické expozici Mgr. Zdeňka Řezníčková, muzea. ředitelka Muzea Šumavy

MUZEA JIMLÍN (750 obyv., okres Louny), MOST (68 tis. obyv.), LITVÍNOV (27 tis. obyv., okres Most): Na zámek Nový Hrad v Jimlíně má být z muzea v Mostě přesunut depozitář střepového materiálu nalezeného v severních Čechách. Do muzea v Mostě bude přemístěn hudební archiv z litvínovského zámku. Postupná oprava zámku v Jimlíně trvá již 20 let a vyžádá si milionové částky. (Deník Lučan, 29.10.2005) TROSKOVICE (130 obyv., okres Semily): Na podzim 2005 vzniklo v Troskovicích první české Muzeum panenek a medvídků, které otevřeli manželé Šimkovi. Některé exponáty jsou až 150 let staré. Sbírka je vystavena ve 2 podlažích bývalého penzionu v obci. Podle majitelky jsou medvídci mladší než panenky, děti si s nimi začaly hrát až kolem r. 1900. V příští sezoně bude uspořádáno několik prodejních výstav a první česká burza panenek. Přes zimu je muzeum uzavřeno (prohlídky pouze na telefonické objednávky), otevírá se 1. 4. 2006. (Hradecké noviny, 22.11.2005)

upozorňuje všechny zájemce na své nejbližší akce: SEMINÁŘ „Jak zpřístupnit historické památky tělesně postiženým“ Seminář, který bude zaměřen na často opomíjenou problematiku, se koná 7. března 2006 v Boskovicích KONFERENCE 16. konference se tentokrát bude zabývat velmi aktuálními otázkami na téma: Koncepce památkové péče 21. století a fondy EU. Proběhne ve dnech: 6. – 9. dubna 2006 v Karlových Varech Zváni jsou všichni, kteří se zajímají o aktivní život našich měst! Sledujte webové stránky Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska www.shscms.cz! Místní Kultura

Nemovité památky

Blýská se chrámu na lepší časy?

35

Svatostánek patronky hornictví, chrám sv. Panny Barbory v Kutné Hoře, unikátní to dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, prochází již téměř deset let rekonstrukcí. Vedoucí realizačního týmu na opravu památky a ředitelka Nadace „Kutná Hora – památka UNESCO“, Dagmar Fundová, nás seznámila s historií i vývojem prací směřujících k obnově tohoto národního skvostu. Chrám sv. Barbory byl v roce 1995 zapsán spona základě průzkumu „z lešení“, kdy bylo oblečně s historickým jádrem bývalého hornicjeveno narušení statiky v jižní části fasády, se kého města a katedrálou Nanebevzetí Panny začaly shánět finance na statické zajištění opěrMarie v Sedlci na prestižní Seznam světového ných oblouků a fiál. Psal se rok ničivých povodkulturního a přírodního dědictví UNESCO. ní 2002, kdy se situace stala neudržitelnou, doTomu předcházelo prohlášení sakrální stavby konce hrozilo zřícení části chrámu. Jeden opěrný v Barborské ulici do té doby vedené pouze jako oblouk se totiž pouhým tlakem ruky vychyloval nemovitá kulturní a s ním se hýbala památka za nácelá fiála. Počírodní (NKP). Toto tačová modelace označení náleží nám pak ukázataké kapli Božího la, že destrukce těla a Vlašskému jedné fiály by dvoru. Přesto, znamenala ohrože se město, círžení ochozových kev, kraj i stát na kaplí, stržení projektu obnovy dalších oblouků chrámu podílejí, a dominový efekt stále není jisté, boření. Tento hazda se rekonvarijní stav zastrukci exteriéru larmoval celou Foto: archiv nadace podaří dokončit v roce 2010. D. Fundové z výše republiku včetně zmíněné nadace, která zajišťuje pro církev jako sněmovny, která v roce 2003 uvolnila ze státvlastníka stavby práce „na Barboře“, jsme se zeního rozpočtu v rámci poslanecké iniciativy na ptali: opravu jižní části chrámu 20 mil. Kč. Dále se V jakém sledu probíhaly opravy a kdo je hledaly možnosti způsobu restaurování kamefinancoval? ne, protože původní gotický kámen, tzv. mušlák S projektovou dokumentací k rekonstrukci (druh vápence) byl místy při posledních oprachrámu se započalo už v roce 1994, ale až o čtyvách „Barbory“ před sto lety nahrazen pískovři roky později přišly první finanční prostředky cem a ten, jak se teď zjistilo, se s originálem z MK ČR, z programu záchrany architektonicchemicky nesnáší. Statiku opěrných oblouků kého dědictví. Podařilo se tak opravit hnilobou pak zajišťuje speciální jádrové vrtání kvádrů, do napadené krovy a střechu chrámu, která spotřenichž se vkládají halifaxové tyče. V roce 2004 bovala 2 tis. m² nové břidlice. Sedmimilionovou byla opět díky finanční injekci 15 mil. Kč přímo z Poslanecké sněmovny a se 4milionovým investici zafinancovaly rovným dílem MK a církev. V dalším období se památka ocitla bez jisvkladem MK ČR dokončena oprava pláště jižní toty pravidelného přísunu peněz a organizování strany chrámu. Od roku 2005 zařadilo MK „Baroprav se tím pochopitelně ztížilo, prostředky boru“ mezi projekty financované z programu na jsme si museli najít sami. Následovaly práce na podporu a rozvoj církevního majetku. Vyčlenilo kamenném plášti stavby, nejprve na mezistřešna ni částku 22, 908 mil. Kč, další bezmála 4 ních žlabech s dotací MK 4 mil. Kč a následně mil. Kč vložila církev a mohlo se začít s opra- ► 1-2 / 2006

36

Nemovité památky

► vou presbyteria, která si vyžádá cel-

kem 45 mil. Kč. S koncem loňského roku pak PS na dominantu Kutné Hory přidala na letošní rok 7 mil. Kč a MK ČR přislíbilo mimořádných 30 mil. Kč. Máme teď větší jistotu, volnější ruce při plánování a koordinaci restaurátorských a stavebních prací. Před čtyřmi lety byly celkové náklady na rekonstrukci odhadnuty na 100 mil. Kč, dnes víme, že tento předpoklad nedodržíme už jen vzhledem k tomu, že vzrostlo DPH z 5 na 19 %. Za tři roky jsme prostavěli 59,8 mil. Kč a jsme těsně před polovinou. Chrám je i přes stále probíhající opravy zpřístupněn veřejnosti… V roce 2000 nebyl žádný problém vypsat havarijní výměr a „Barboru“ zavřít. Církev se však rozhodla v provozu pokračovat, odřízlo by ji to totiž od příjmů, které potřebuje na opravy dalších památek. Konají se tu bohoslužby, koncerty a chrám je celoročně otevřen turistům. Musíme proto veškeré práce dobře koordinovat, aby nenarušily provoz památky. Pokusili jste se o získání grantů vypsaných EU? Ano, v roce 2004 i loni, ale nejen na dóm sv. Panny Barbory. Loňská žádost nesla název „Záchrana gotických chrámů stříbrné Kutné Hory“. Vždy je těžké a nákladné takový projekt vypracovat. O to více pak mrzí, když se evropští úředníci ani neozvou. Zřejmě nám nevěří, že máme takový problém sehnat na památku UNESCO potřebné finance od státu. Členství v této mezinárodní organizaci přináší prestiž a zájem turistů, ale nikoliv přímé finanční prostředky na záchranu památek. Za odpovědi děkuje Irena Koušková P.S. Radnice založila v roce 1997 „Nadaci Kutná Hora – památka UNESCO“ za účelem prezentace, dokumentace a zprostředkování kontaktů mezi veřejností, památkovou péčí a samosprávou. O nadaci příště.

NEMOVITÉ PAMÁTKY MORAVSKÁ TŘEBOVÁ (12 tis. obyv., okres Svitavy): Moravská Třebová přikročila jako první město v Pardubickém kraji k označování významných kulturních památek také v anglickém jazyce. Nový systém značení informačními tabulkami byl dokončen v červenci a radnice si od něj slibuje větší podporu cestovního ruchu v regionu. Měl by usnadnit orientaci návštěvníků a jejich informovanost o památkách. Moravská Třebová, která je od r. 1980 městskou památkovou rezervací, má na svém území několik desítek památkových objektů. Jsou označeny tabulkami s údaji o vzniku, tvůrci a výjimečnosti příslušného objektu. Označeno je více než 50 národních kulturních památek v celém regionu, z toho přes 30 přímo v Moravské Třebové. Nové označení s popisem má např. Morový sloup, u něhož byly přeloženy i původní latinské nápisy. Informační tabule o rozměru 1,5 x 1 metr jsou umístěny také před zámkem a poblíž vzácných slunečních hodin na jeho nádvoří a vedle českých a anglických popisů obsahují i fotografie. Nový projekt se podařilo realizovat díky podpoře Pardubického kraje, který na tuto akci uvolnil prostředky v rámci své grantové politiky. Celkové náklady na projekt činí 230 tis. Kč, z toho kraj hradil polovinu. (Veřejná správa, č.33, 2005) JILEMNICE (6 tis. obyv., okres Semily): Program regenerace 19 ha městské památkové zóny v Jilemnici byl zpracován na desetileté období, které skončilo v r. 2004. Město proto vytvořilo nový výhled péče o dochované soubory historických objektů i okolního prostředí. Jilemnice má i vzácné stavby, uvedené v Ústředním seznamu památek ČR. Je to především Zvědavá ulička, soubor 15 staveb lidové architektury z konce 18. století. Její název vznikl proto, že některé domy jsou posunuty vždy o jednu okenní osu do ulice tak, aby byl dobrý výhled k náměstí. K ústí uličky byl posunut rekonstruovaný tzv. Šaldův statek, z nějž je dnes hostinec, který byl v letech 2000 – 2004 rozebrán. Ministerstvo kultury, město a vlastník statku poskytli na přemístění přes 1,2 mil. Kč. Podoba většiny těchto domů zatím není v souladu s hledisky tamní architektury. Složitost nápravy ovlivňuje fakt, že město nevlastní všechny tyto stavby. Další významnou budovou je klasicistní radnice, na opravu její střechy a fasády přispěl i stotisícovým grantem Liberecký kraj. Prostor před radnicí zdobí empírová kašna, která bývá v zimě dekorována sněhovou postavou Krakonoše. Mezi památky města patří i zámek (jeho oprava zatím stála 4 mil. Kč), bývalý pivovar a historická budova Základní školy v Komenského ulici. (Moderní obec, č.4, 2005) KAPLICE (7 tis. obyv., okres Český Krumlov): Lesní správa Kaplice v rámci Programu 2000 Lesů ČR vydala na opravu kapličky Nejsvětější Trojice částku ve výši 150 tis. Kč. Dalšími 100 tis. přispělo sdružení Hrady na Malši na archeologický průzkum hradů Louzek a Pořešín. Všechny objekty stojí na jejich pozemcích. (Českokrumlovské listy, 24.10.2005)

Místní Kultura

Divadlo

Divadlo Novanta aneb Koupím zchátralou budovu...

1-2 / 2006

Foto: I. Koušková

V Místní kultuře č. 11/2005 jsme přinesli článek o novém divadelním prostoru v mladoboleslavské čtvrti Debř. Rehabilitaci původního rockového klubu, skladu potravin a masny zde financoval podnikatel ve stavebnictví Jaroslav Šubrt. Na jeho plány s přilehlým rozsáhlým areálem a další činnost na poli kulturním jsme se přijeli informovat do mělnického divadla Novanta, které rovněž vlastní a provozuje. Jaroslav Šubrt (roč. 1938) se ve stavebnictví pobídku aktivit pro děti již brzy rozšíří také tanečhybuje celý život. Začal podnikat už v roce 1987 ní či boxerská škola ve dvou zbylých, zatím nedokončených sálech. Celý areál chce podnikatel a jeho záměrem bylo opravovat kostely v Itálii. zpřístupnit jako veřejný park s letní scénou. ProUčil se italsky, odtud i název firmy a obou jeho zatím provizorně opravil zdevastovaný a vykradivadel, Novanta čili Devadesátý. Sám aktivně dený kostel sv. Barbory tak, aby se v něm mohly a pro radost hraje na klavír, maluje i píše, přičemž kulturu chápe jako přirozenou součást konat bohoslužby a koncerty. V dalších úpraživota, kterou může propojením s podnikatelvách jako zvětšení rozestupů mezi kostelními skou činností prakticky podporovat, ačkoliv se lavicemi či nová výzdoba se pokračuje, aby vše za sponzora nepovažuje. Jak sám říká: „Koubylo připraveno pro sloužení mší. Problematická pím k podnikání zchátralou budovu, opravím je zatím doprava do Debře, autobus totiž nemá ji, zhodnotím a vybuduji zde galerii, divadlo či v blízkosti komplexu zastávku, ovšem o jejím koncertní sál.“ Mělnickou Novantu, na kterou zřízení se jedná. Na své diváky myslelo i divanatrefíte v Českolipské ulici na Pšovce, získal dlo mělnické – v cukrárně „U Šubrtů“, kterou v roce 1994 jako objekt pro podnikání a po revlastnil majitelův syn, se daly koupit lístky na konstrukci zde o tři roky později uspořádal prvpředstavení a zároveň odsud odjíždělo auto svání představení. V Novantě, k níž patří i v patře žející návštěvníky do Novanty na okraj města. umístěná galerie pro příležitostné výstavy, se Opomenuti nejsou ani handicapovaní, v Debři je hraje dvakrát do měsíce. Město každoročně připro ně vybudován vjezd pro vozíčkáře. Činorospívá na provoz, vloni částkou 50 tis. Kč. Měldý Jaroslav Šubrt ke všem svým aktivitám přidal nický podnikatel to komentuje: „Posledních pět i činnost vydavatelskou. První knihu pro Italské let se orientuji hlavně na děti, s nimi má smysl kulturní středisko vybavil levněji než nakl. Mepracovat a radnice tyto aktivity podporuje, zkoulantrich už v roce 1994, každý rok pak vznikl kalendář s dětskými kresbami a v loňském roce šejí a hrají tady bezplatně amatérská divadla, orobjemná publikace o životě a díle slavné operní chestry, ale nejen ty. Vloni v sále s kapacitou 70 pěvkyně Marii Tauberové (viz str. 12). míst koncertovalo díky grantu Nadace Bohuslava Martinů i známé Kvarteto Martinů. Preferuji Irena Koušková především umělce, kteří jsou ochotni vystoupit za minimální honorář. V minulých letech to byli kromě studentů HAMU také M. Horníček, J. Stivín, P. Nárožný ad., to se ještě hrálo i dvakrát týdně.“ Kromě zajištění mělnického divadla, s jehož provozem pomáhá rodina a přátelé, se teď J. Šubrt soustředí především na práce v sálech mladoboleslavské Novanty, ke které patří ještě rozlehlý komplex dvora s kostelem a zahrada. Azyl zde poskytl místnímu amatérskému Divadýlku na dlani, které by se podle představ majitele rovněž mělo orientovat na malého diváka. Na-

37

38

Divadlo

Divadlo nabízí „divadlenky“

Nová forma předplatitelských kuponů KLADNO: Středočeské divadlo Kladno připravilo pro své diváky novou variantu předplatitelských kuponů. Nese název Středočeské divadlenky a v pokladně divadla je můžete zakoupit již od poloviny listopadu loňského roku. Princip je v tom, že zájemce si zakoupí blok, který obsahuje deset kuponů volně směnitelných za vstupenky do divadla, přičemž vstupenky nejsou vázány na termín. Takže je možné vybrat jakékoli představení a je pouze na divákovi, zda kupony použije všechny najednou nebo postupně. Velmi výhodná je v tomto případě i cena – 800 Kč, tzn. jedna vstupenka za 80 korun. Přitom běžné ceny vstupenek na večerní představení se pohybují od 110 do 160 Kč. Divadlenky platí nejen na běžná představení, ale za určitých podmínek i na premiéry či divadelní ples. Divadlo uvedlo divadlenky už koncem roku, protože se kupony mohly stát vhodným vánočním dárkem. Pravidla použití včetně prodejců najdete na: www.divadlokladno.cz v rubrice Aktuality. [luk]

S dětmi do zákulisí LIBEREC: Naivní divadlo láká od ledna malé diváky programovou novinkou „Procházky divadelním zákulisím“. V doprovodu herce si prohlédnou skrytá místa, kam se běžný návštěvník nedostane, a to na jeviště mezi kulisy právě odehrané pohádky, do skladu dekorací, kabiny zvukaře a osvětlovače nebo do truhlářské dílny. Ve Studiu divadla se mohou účastníci (skupina max. 25 osob) seznámit s několika druhy loutek (marioneta, javajka, maňásek adal.) a způsobem jejich ovládání. Při tom se dozvědí také vše o historii a současném provozu divadla. Informace: www.naivnidivadlo.cz [ika]

Česká divadelní avantgarda má nový web

Ústav pro studium divadla a interaktivních médií FF MU spustil své nové internetové stránky České avantgardní divadlo: www.phil.muni.cz/udim/avantgarda

DIVADLO MÝTO (1,4 tis. obyv., okres Rokycany): Divadelní soubor J. K. Tyla v Mýtě má bohatou historii. Byl založen již v r. 1863. Od r. 1976 v Mýtě působil i dětský divadelní soubor. V roce 2005 se po osmileté odmlce mýtští ochotníci opět přihlásili, a to hrou Jelen v Laguně. Jejich vystoupení se setkalo s velkým zájmem diváků z Mýta i nejbližšího okolí. Dvě představení byla zcela vyprodána, třetí zhlédlo 102 diváků. Soubor má v současné době 15 členů (včetně techniků). Se svou novou inscenací zajíždí i do okolních míst. (Podbrdské noviny, č.19, 2005) HRADEC KRÁLOVÉ (95 tis. obyv.): Město Hradec Králové odmítlo přispět 200 tis. Kč na vydání publikace Encyklopedie loutek, kterou sestavil M. Knížák. Grant měl odstartovat spolupráci s cílem zřízení expozice loutek sbírky M. Knížáka s asi 1 tis. loutek a pořádání kongresů se zaměřením na loutkoherectví ve městě. (Hradecké noviny, 26.10.2005) VYSOKÉ NAD JIZEROU (1,3 tis. obyv., okres Semily): Divadelní soubor Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou chce opravit budovu divadla. Nová fasáda a výměna oken a dveří přijde na 600 tis. Kč. Nadace Via poskytne grant 330 tis. Kč, město věnovalo 100 tis. Kč a dalších 150 tis. Kč se vybralo. (Krkonošské noviny, 03.10.2005) HOŘOVICE (7 tis. obyv., okres Beroun): V Hořovicích se pod vedením herečky S. Hozové formuje ochotnický spolek. Historie amatérského divadla se tam uzavřela někdy v 60. letech. Když zhruba před 7 lety v Hořovicích vzniklo Městské kulturní centrum, mělo mimo jiné za cíl také podporu uměleckých aktivit. Snahy hrát divadlo se vyskytly na gymnáziu. Nyní byli zájemci vyzváni, aby se přihlásili do ustavujícího se Divadelního spolku Hořovice. Podle složení přihlášených bude zvolena vhodná hra. Herečka Hozová se ujme vedení souboru, v němž bude moci uplatnit i své zkušenosti s režírováním amatérských herců, protože kromě angažmá v profesionálním divadle také pracuje se souborem Tyjátr na káře. (Podbrdské noviny, č.19, 2005) KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ (16 tis. obyv., okres Chomutov): Jeden z nejstarších ochotnických souborů v Klášterci nad Ohří Kandrdas končí po 14 letech svou činnost. Poslední představení sehrál na přehlídce Klášterecké divadelní žně, které se konaly v listopadu. (Deník Chomutovska, 08.11.2005)

Místní Kultura

Hudba DIVADLO

Popmuseum v novém

KLADNO (69 tis. obyv.): Divadlo Lampion, které letos slaví 55 let své existence a úspěšně se prezentuje v zahraničí, bojuje o svou samostatnost. Město Kladno jako jeho zřizovatel nečekaně přijalo usnesení o přípravě sloučení se Středočeským divadlem pod jedním ředitelem. Zaměstnanci divadla adresovali kladenskému magistrátu otevřený dopis, v němž proti záměru protestují a poukazují na pozitivní ohlas své tvorby, k níž zřizovatel doposud neměl připomínky. Upozorňují na to, že tendence ke spojení loutkových divadel s větší kamennou scénou se objevují již mnoho let a prokázalo se, že nic neřeší po ekonomické stránce a vedou k tomu, že loutkářský soubor se redukuje na skupinku herců hrajících pro děti. Divadlo, které se chce vyvíjet, nemůže hrát jen pro předškolní děti. Ve světě se prosadil trend, že představení pro mládež a dospělé tvoří legitimní součást tvorby loutkových divadel. Starosta Kladna Jiránek vysvětluje, že zvažování možnosti sloučení obou divadel souvisí s přijatou koncepcí kultury – se snahou zjednodušit a daňově zlevnit provozování kultury ve městě. Připustil, že obě divadla si konkurují, což město nechce dotovat. Pro radnici je problematické i to, že Divadlo Lampion kontinuálně působí také mimo město, což Kladno nemůže financovat. (Lidové noviny, 01.12.2005)

PRAHA: Muzeum a archiv populární hudby (MAPH) založilo v roce 1998 stejnojmenné občanské sdružení. Vhodný objekt nalezlo seskupení, mezi jehož členy jsou také spolutvůrci TV seriálu „Bigbít“ o historii československé rockové hudby, nejprve v Besední ulici v Praze. V roce 2000 zde zahájilo provoz, ovšem po povodních v roce 2002 se muselo vystěhovat a hledat nové prostory. Prozatímně pak členové MAPH pořádali výstavy v pražském klubu Vagon, v Českém muzeu hudby a kulturním centru Kaštan na Praze 6. Posledně jmenované zařízení získalo do pronájmu sdružení pro nezávislou kulturu, Unijazz, které poskytlo Popmuseu dvě místnosti. A tak instituce v září loňského roku přesídlila na novou adresu, na Břevnov. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout stálou expozici hudebních nástrojů, především elektrických kytar československé výroby a kláves či zhlédnout krátkodobé výstavy, aktuální s názvem „Zabte ho, je to kritik!“ k dějinám české hudební publicistiky. MAPH funguje zároveň jako informační a dokumentační centrum – zájemcům jsou k dispozici databáze, specializované časopisy a literatura, k poslechu a nahlédnutí se nabízí celá řada historických nahrávek či audiovizuálních dokumentů. Informace: www.popmuseum.cz [ika]

BRNO (386 tis. obyv.): Po 12 letech je otevřena opravená budova Reduty Národního divadla Brno. Náklady na kompletní rekonstrukci objektu dosáhly 323 mil. Kč. Celou sumu uhradilo město Brno ze svého rozpočtu. Sál Reduty pojme 400 návštěvníků. (Rovnost–Deník Blanenska, 30.09.2005)

HUDBA ÚVALY (4,9 tis. obyv., okres Praha-východ): První pěvecký soubor založený v Úvalech v r. 1885 byl nazván po velikánu české hudby Smetana. Nyní zde působí tři pěvecké soubory. Nejstarším je Chrámový sbor při kostele Zvěstování Páně, který po zániku spolku Smetana v 50. letech minulého století úzce navazuje na jeho tradice. Druhým pěveckým sborem, který má rovněž bohatou historii, je Pěvecký sbor Základní školy v Úvalech, sestavený z žáků této školy. Také v jeho práci lze nalézt návaznost na školní sbor z období před 2. světovou válkou, kdy byl součástí všech oslav ve městě. Třetím – nejmladším – úvalským souborem je Komorní sbor Christi. Všechna pěvecká seskupení uspořádala 25. 10. koncert, který byl věnován 120. výročí založení zpěváckého spolku Smetana. (Život Úval, č.12, 2005)

1-2 / 2006

HUDBA LUHAČOVICE (6 tis. obyv., okres Zlín): V Luhačovicích působí Dívčí saxofonový orchestr, který má 36 členek. Již podruhé tento soubor (resp. jeho nejstarší členky) účinkoval na slavnostní recepci, která se konala po udělování státních vyznamenání 28. října na Pražském hradě. Ve Španělském sále a přilehlých prostorách se sešlo společně s prezidentem 3200 čerstvých držitelů vyznamenání, politiků, diplomatů, umělců a dalších osobností. V souboru jsou 3 generace. Nejstarším členkám je 23 let, nejmladší získávají zkušenosti. Každá členka je zároveň i sólistkou a musí cvičit doma. Soubor jim půjčuje nástroje. V současné době saxofon stojí kolem 20 tis. Kč, jeho oprava 7 – 8 tis. Luhačovický soubor má nastudovaný mezinárodní program, protože vystupuje také v zahraničí. Na recepci po udělování státních vyznamenání se dostal díky několika úspěšným koncertům při příležitosti přísahy vojáků Hradní stráže. (Luhačovické noviny, č.12, 2005)

39

40

Hudba

Pardubice přejí vážné hudbě Na bohatou hudební tradici tohoto regionu navázala v roce 1969 založená Komorní filharmonie Pardubice (dále jen KFP), která se stala prvním profesionálním hudebním tělesem ve východních Čechách. Sídlí v Domě hudby, jehož majitelem je Pardubický kraj. Objekt má ve správě konzervatoř působící zde od počátků sedmdesátých let. KFP, příspěvková organizace zřizovaná městem, tady má pronajatou část prostor – kanceláře, šatny orchestru, místnosti pro potřebné vybavení a koncertní sál – Sukovu síň pro abonentní a mimořádné koncerty. Prvním šéfdirigentem orchestru se stal Libor Pešek, na jehož práci navázala řada dalších výrazných osobností, které přispěly k vysoké umělecké úrovni tělesa. Od roku 1977 pokračuje v této práci Leoš Svárovský. Typicky haydnovsko-mozartovský orchestr má 37 členů. Sukova síň přispívá k hudebnímu zážitku V roce 2004 proběhla náročná rekonstrukce, kterou financoval majitel budovy – kraj. Zásadně se zlepšila akustika, v průčelí se instalovaly nové varhany, pro větší pohodlí návštěvníků byla nově zabudovaná pohodlná sedadla. Do tónů hudby všech období se tu může naráz zaposlouchat 472 osob. Koncerty nejen v Pardubicích V roce 2005 uskutečnila KFP 92 koncertů, z toho 44 v místě svého sídla. V zahraničí odehrála 15 koncertů, mimo jiné ve Španělsku, Německu a Rakousku. S jejím uměním se mohou setkat i posluchači v Chrudimi, kde se ve Velkém sále muzea konají Chrudimské pátky. Následují vystoupení v Litomyšli, Svitavách, Ústí nad Orlicí, Hradci Králové atd. Díky svým kvalitám se účastní řady renomovaných hudebních festivalů – Pražského jara, Smetanovy Litomyšle, Chopinova mezinárodního klavírního festivalu v Mariánských Lázních, nechybí na koncertních prknech v Brně, Českých Budějovicích atd. Nováčkem není ani v řadě prestižních hudebních síní či na festivalech v Evropě a zámoří. Posluchači mají z čeho vybírat Přímo v Pardubicích mohou hudební příznivci volit ze tří abonentních cyklů, velký představuje 10, malý 6 koncertů. Předplatné činí pro první cyklus 700 až 1450 Kč, pro druhý 420 až 870 Kč. Slevy jsou poskytovány studentům a seniorům, kde se cenová relace pohybuje od 560 do 1160 nebo od 340 do 700 Kč. V Hradci Králové ve velkém sále Albertina mohou posluchači navštívit malou abonentní řadu, tvořenou 4 koncerty. Varhanní cyklus v právě probíhající sezoně nabízí 4 koncerty.

Šance pro mladé hudebníky Se zdejší konzervatoří existuje dohoda, na jejímž základě mohou její studenti zdarma navštěvovat koncerty KFP. Nejlepší z nich mají možnost zahrát si s tímto hudebním tělesem, které také spolupracuje na absolventských koncertech, a v jehož řadách najdeme i bývalé konzervatoristy. V závěru jsem se ředitele PhDr. Ludvíka Kašpárka zeptala, co přeje KFP v letošní 37. koncertní sezoně: „Komorní filharmonii přeji hodně spokojených posluchačů, spolupráci se špičkovými dirigenty a sólisty a v neposlední řadě přízeň města Pardubice, které orchestr zřizuje a v podstatné míře také financuje.“ Eva Veselá

Tanečníci podpořili svůj časopis V divadle Ponec vystoupili v prosinci čeští tanečníci a choreografové ve prospěch našeho jediného odborného časopisu, zabývajícího se současným tancem a tanečním divadlem – revue Taneční zóna. Na benefičním večeru s minimálním vstupným 500 Kč se zároveň snažili upozornit na současný tanec a jeho rozličné podoby. Revue současného tance Taneční zóna/Dance Zone vychází čtvrtletně od června ´97, v česko-anglické verzi od roku 2002. Hlavním cílem časopisu je rozeznat a podpořit vše nové, živé a perspektivní, co se na současné české taneční scéně děje, poskytnout odbornou reflexi profesionálním tvůrcům a vést srozumitelný dialog o tanci se zainteresovanou kulturní veřejností. Ke stejnému účelu slouží i webové stránky časopisu www.tanecnizona.cz, kde najdete aktuální informace, programy tanečních představení, rozhovory či minirecenze. Zdroj: Divadlo.cz [luk] Místní Kultura

Od taneční klasiky k „lázeňskému švihákovi“ Řadu našich kulturních zařízení, která nabízejí základní taneční kurzy, provází problémy s jejich naplněním. V Hradci Králové (99,8 tis. obyv.) je však situace zcela jiná. Zájem o taneční aktivity tady mají téměř všechny věkové kategorie. Je to nemalou zásluhou Tanečního a společenského centra Revues.

1-2 / 2006 centra Foto: archivTanečního

41

42

Tanec Tvoří je taneční škola Krok (TŠ), zabývající se výukou, a Mezinárodní taneční centrum, jehož posláním je reprezentace v soutěžích tanečního sportu. Za vším stojí manželé Jaroslav a Jana Krtičkovi, kteří se aktivně věnují tanečnímu sportu. O historii, současnosti a dalších plánech Revuesu jsem si povídala s Jaroslavem Krtičkou. Jak dlouhou činnost má za sebou taneční škola Krok? Téměř patnáct let jsme působili v Malšovicích, okrajové čtvrti Hradce Králové, v objektu bývalé Osvětové besedy, který byl v roce 1990 v restituci navrácen původním majitelům. Jednalo se vlastně o hospodu zrekonstruovanou pro potřeby schůzí a společenských akcí (sál a přilehlé místnosti se sociálním zařízením). V roce 2002 jsme však vyhráli výběrové řízení na využití objektu bývalého kina Střelnice, nacházejícího se v centru města. Budova pochází z roku 1906 a je majetkem České strany sociálně demokratické. Jak probíhala rekonstrukce a co je jejím výsledkem? Práce spojené s rekonstrukcí začaly v září 2002 a skončily v dubnu 2004. Během nich se vynořila celá řada problémů, které bylo nutné vyřešit. Původně předpokládané náklady se ztrojnásobily. Výsledek ale stojí za to. Hlavní promítací místnost se změnila v Zlatý sál s plochou 340 m2, Stříbrný baletní sál má 80 a nejmenší Bronzový 60 m². V těchto dvou menších je specifická podlaha se zvláštní povrchovou úpravou, kde je možné provozovat balet, ale také třeba step. Podařilo se nám vybudovat jedno z nejmodernějších center tance u nás. Našim klientům nabízíme taneční výuku, ale i další doplňkové služby – jakýsi „taneční servis“. V pasáži je vedle butiku s mladou módou také velice potřebný obchod s taneční obuví, konfekcí, metráží a dalšími doplňky. K posezení zve návštěvníky malá kavárnička a kadeřnictví se postará o úpravu vašich vlasů. Z jakých tanečních aktivit si mohou zájemci vybírat? Pro nejmenší děti od 4 do 6 let je určena dětská přípravka, kterou ve čtyřech třídách navštěvuje kolem osmdesáti dětí. Jsou rozdělené podle věku do různých kategorií. Do hlavní kategorie patří tanečnice a tanečníci od 18 do 34 let a senioři od 35 let. Velký zájem je o různé směry diskotanců,

o step, mažoretky, orientální tance a nejnověji také o klasický balet. I tady máme zájemce už od 4 let, horní hranice není omezena. Renesanci u nás prožívají klasické taneční kurzy a kupodivu je i zájem ze strany chlapců. Naší snahou je, aby jejich počet byl minimálně stejný jako dívek. Daří se nám to díky různým doplňkům a zpestřením pro tuto věkovou kategorii. Moderními se staly taneční pro manželské páry a dvojice, které jsou rozděleny na začátečníky a pokročilé. Podle přání zajišťujeme také individuální výuku. Oblíbená je i kategorie „lázeňský švihák“ pro ty, kteří se chystají do lázní a potřebují doplnit svůj taneční um o nejmodernější tance. Setkáváme se s tím, že se k nám klienti po letech vracejí, aby se zdokonalili a naučili něco nového. Přispívá na aktivity určené dětem město? Ano, v posledních dvou letech se nám podařilo úspěšně předložit několik projektů. Věříme, že v rámci podpory mládeže do 18 let získáme od města pro rok 2006 na každého účastníka určitou finanční částku tak, jak je stanoveno v jeho nových směrnicích. Zájemci z dětských domovů, kteří k nám chodí, mají výuku zdarma. Velice nás těší všechna umístění na vrcholných soutěžích v různých kategoriích, i vítězství, kterých je za dobu působení bezpočet. Jsme velice rádi, když členy naší taneční školy nadchneme tak, že se tanci věnují studiem na některé ze škol. V současné době studuje 12 mladých lidí v Německu, Anglii a USA. Pořádáte a zúčastňujete se řady soutěží u nás i v zahraničí. Co považujete za největší úspěch? Každý měsíc u nás probíhají přehlídky a soutěže různých kategorií a rozličných tanečních směrů, které se setkávají s velkým zájmem veřejnosti. Tradici má Novoroční cena, Aprílová cena, cena Hradeckých pekáren, z těch mezinárodních je to Bohemia Open, Hradec Králové Open a další. Máme své zástupce na celé řadě tanečních soutěží po celém světě. S výjimkou Austrálie a Nového Zélandu jsme navštívili všechny světadíly. Zatím největší úspěch představuje 1. místo v tanečních párech na soutěži Canada Open, Niagara Cup, 4. místo na EP v tanečních formacích, semifinálové umístění na MS a ME a bezpočet titulů Mistr ČR. Posledním skvělým výsledkem je šest medailí z mistrovství Evropy v mažoretkovém sportu, konaném v září v Polsku. ► Místní Kultura

Výtvarné umění ► Co vám přináší tanec?

Já jsem se tanci věnoval od třinácti let a moje žena Jana nejdříve baletu od pěti a od šestnácti také tanci. Tanec nás zaujal, je to živel. Každý člověk má určitý náboj, předpoklady a charisma. Když to v sobě objeví, rozvine a podpoří tréninkem, vzděláním a poctivou prací, stává se z toho životní poslání, kterým můžete pomocí hudby a pohybu přinášet druhým skvělé zážitky. Kterého osobního úspěchu si nejvíce ceníte? To je velice těžké jednoznačně zodpovědět. V každé výkonnostní třídě považujeme vítězství za ten největší úspěch. Ceníme si ale i vítězství na zahraničních soutěžích, nebo když získáme cenu diváků ve vyprodaném sále kulturního domu či sportovní hale. Určitě to ale bude to, že jsme našli a měli společného koníčka. Poctivě jsme trénovali, založili jsme rodinu, máme 4 děti a dodnes tančíme. Absolvovali jsme 540 soutěží, i když v poslední době jako trenéři a choreografové, a stále tancem promlouváme k tisícům diváků. Za rozhovor děkuje Eva Veselá

Architektura knihy Vědecká knihovna Olomouc již po čtrnácté připravila odbornou konferenci věnovanou historickým a vzácným fondům Čech, Moravy a Slezska pod názvem: Architektura knihy (forma, obsah a jejich vzhled). Konference proběhla během dvou listopadových dnů loňského roku v Muzeu výtvarného umění v centru Olomouce. Zaznělo osmnáct příspěvků odborníků z knihoven, archivů, muzeí a vysokých škol. Část byla věnovaná rukopisům, vývoji tištěné knihy a její výzdobě i vzhledu od inkunábulí, až po současnost. Námětem se staly různé cenné fondy historických knih, ale i knihovní miniatury a grafické listy. Kniha byla prezentována z hlediska svého vývoje jako artefakt a zdroj informací. Také byly představeny moderní technologické přístupy k rukopisům a starým tiskům, které různou formou převádí tyto vzácné originály do elektronické podoby – např. digitalizací, a umožňují jejich uchování, ochranu a také daleko kvalitnější a rychlejší zpřístupňování, využívání pro nejrůznější účely – výuku, bádání i vědeckou činnost. Konference byla tematicky pestrá a přispěla k vhodnému rozšíření údajů a odborných informací o historických fondech na území České republiky. Redakčně kráceno Vincenc Streit 1-2 / 2006

Interfotoklub 2006 Radnice ve Vsetíně vyhlásila již 24. bienále prestižní mezinárodní fotografické soutěže Interfotoklub Vsetín 2006. I tentokrát záštitu nad soutěží převzala mezinárodní federace umělecké fotografie FIAP. „V současné době jsou rozeslány vstupní formuláře a propozice nejen do všech národních středisek FIAP, které jsou prakticky po celém světě, ale také účastníkům minulých ročníků soutěže,“ informovala o průběhu příprav tajemnice soutěže a vedoucí oddělení kultury vsetínské radnice Eva Liďáková s tím, že připraveny jsou také medaile FIAP. Umělečtí fotografové mohou stejně jako v letech minulých soutěžit v kategorii jednotlivců nebo ucelených kolekcí fotoklubů, přičemž témata si mohou zvolit libovolně. „V případě jednotlivců budou zvlášť hodnoceny barevné a zvlášť černobílé fotografie,“ poznamenala Eva Liďáková. Poslední bienále Interfotoklubu mělo velmi vysokou úroveň, do soutěže bylo přihlášeno bezmála 2 tis. fotografií od autorů z celého světa. Nejvyššího ocenění se dočkal také katalog soutěže, v němž jsou tradičně prezentovány vítězné snímky. „Kvalita katalogu dává umělcům obraz o celkové úrovni soutěže, proto se dá očekávat, že i tentokrát budou doručeny fotografie vysoké umělecké hodnoty,“ poznamenal prezident soutěže František Novotný. Uzávěrka soutěže je stanovena na 30. června roku 2006, v průběhu listopadu by měly být známy vítězné snímky. Ty budou vystaveny nejen ve vsetínských galeriích, ale také na Slovensku. Eva Stejskalová VÝTVARNÉ UMĚNÍ NEPOMUK (3,7 tis. obyv., okres Plzeň-jih): Přestože Fotoklub Nepomuk má za sebou jen roční historii, jeho členové se zúčastňují výstav i soutěží. Např. do 7. ročníku fotosoutěže a výstavy v Chanovicích „Obec a její lidé“ poslali celkem 38 fotografií. K vystavení bylo vybráno 22 z nich a 2 byly úspěšné – získaly cenu poroty a zvláštní cenu. (Nepomucké noviny, č.23, 2005)

43

44

Výtvarné umění

Projekt, který uspěl

Vybudování galerie kubistického designu a muzea J. Gočára Projekt, který uspěl při žádosti o podporu ze strukturálních fondů, připravila Nadace českého kubismu. Vznikla v roce 2002 a jejím cílem je ochrana kulturních památek, zejména architektonických staveb první poloviny 20. století, a ochrana užitého umění designérů ze stejného období. A dále podpora při obnově a ochraně kulturního dědictví ČR, které svým významem převyšuje daný region. Aktuálním záměrem nadace je rekonstrukce kulpakliže se s touto problematikou potýká řešitel turní památky – Bauerovy vily v Libodřicích č.p. poprvé. Připravit projekt tak, aby hodnotitelská 111 (u Kolína) architekta Josefa Gočára a vykomise měla šanci rychle se zorientovat a pobudování muzea se stálou expozicí nábytkové chopit, o co v projektu jde. Prověřit si předem tvorby a designu z období kubismu, zaměřenou co všechno je potřeba k žádosti přiložit, projednat problematiku s partnery a uzavřít s nimi konpředevším na dílo architekta Josefa Gočára. Vila krétní smlouvy. Úzce spolupracovat s krajským obydlená do roku 1939 měla pohnutou historii, úřadem, kde jsou kontaktní místa pro čerpání stejně jako její původní vlastníci, kteří zahynuli prostředků ze SF a úředníci obeznámení s prov Osvětimi. Po válce se stala státním majetkem blematikou, připraveni pomoci (pozn. redakce: a v jejích prostorách se střídaly různé instituce. Přesto se vnitřní interiér dochoval. doufáme, že je to tak ve všech krajích). V nepoÚspěšnou cestu projektu představila předsedslední řadě najít si dobrý finanční ústav, který kyně správní rady a vedoucí projektu Beáta poskytne potřebný úvěr. Závěrem Majdišová Majdišová na konferenci Strukturální fondy přiznává, že žádat o tyto peníze je složité, ale je a kultura konané dne 9. 12. 2005 (viz strana 4). třeba mít na mysli, že peněz je ve Strukturálních Cesta za penězi začala v dubnu 2003 a zaměřifondech pro ČR hodně... A až budete zpracovála se na sponzory. Ovšem potřebnou částku 20 vat druhý či třetí projekt, půjde vám to snadno. – 25 milionů se nedařilo získat. V létě roku 2005 Ludmila Kučerová proto obrátila manažerka projektu pozornost ke strukturálním fondům, a v únoru loňského roku zahájili řešitelé projektovou přípravu. V dubnu byl projekt podán a v květnu přišla informace, že snažení je korunováno úspěchem, tedy že projekt získá peníze. Celkové uznatelné finanční prostředky dosahují 21 milionů 776 tisíc Kč, (všechny částky jsou uvedeny s DPH), státní podíl spolufinancování je 2 mil. Kč. Vlastní prostředky vložila také nadace a sponzoři a památka bude díky těmto penězům uvedena do původního stavu. Zkušenosti, které získala Beáta Majdišová a podělila se o ně s účastníky konference se dají shrnout následovně: je potřeba vyčlenit dostatečně dlouhý čas na zpracování projektu, zejména

Foto: L. Kučerová

Místní Kultura

Literatura

Patnáct let společného psaní v Jičíně

Dne 24. dubna roku 1990 byl při Městské knihovně v Jičíně založen literární spolek LIS. Kupodivu si vůbec nevzpomínám, jaký to byl impuls, který vedl lidi rozličných zájmů, rozdílného věku, muže, ženy, studenty i důchodce k tomu, že se začali scházet. Jistě k tomu přispělo i pěkné prostředí a vlídné přijetí tehdejší okresní, dnes městské knihovny. Zajisté jest výraz společné psaní jen floskulí, neboť společně psát dokázali jen kdysi Voskovec s Werichem, a kdo ví, jak to opravdu bylo. V Jičíně tehdy šlo jen o naplnění pocitu sounáležitosti lidí, kteří si mají spolu co říci. To ostatně trvá stále. Hlavní náplní LISu bylo a je povídání nad napsanou prózou a poezií, společné vydávání časopisů a almanachů, organizace autorských čtení a jiných vystoupení. Bylo by idealizací tvrdit, že LIS neměl krize. Literární tvorba je a zůstane převážně vlastním bojem s tužkou a papírem, nyní s obrazovkou. Člověk hryzající okraje tužky (co vlastně hryžou ti u obrazovky?) přece jen jednou dílo dokončí a je jen málo těch, kteří nechtějí vědět co na to lidstvo. A co na to kolegové? To byl asi hlavní moment vzniku jičínského LISu. Před každou schůzkou rozdá někdo své poslední dílo, kolegové jej doma v klidu přečtou a pak se diskutuje. Někdy dosti tvrdě! Diskuse pak zákonitě přenese se i mimo psaní, na dění společenské a naše místo v něm. Patnáct let sounáležitosti vytvořilo zajímavé lidské vztahy a vazby. Potřebu kontaktů, někdy i bilaterárních. Pomocí emailů se často vedou zajímavé debaty. Spolek se schází i u ohně, na „stmeláčích“. U skleničky se pak narodí rozličné nápady. Potěšitelné je, že většina se splní: Spolek vydal celkem 6 almanachů. Poslední byl z děl účastníků Jičínského poetického jara. Prostředky na výrobu se získávají od sponzorů (stále méně a méně), z městských grantů, či členských příspěvků, velmi pomáhá i knihovna. Spolkový měsíčník Kobra je dílem agilního šéfa spolku Václava France. Informuje o běžném dění, přináší názory členů, i některé jejich čerstvě napsané věci. Čaj se jmenuje větší časopis, ve kterém neúnavný zubní lékař Franc uveřejňuje práce členů. Díky dalšímu členu, Martinu Žantovskému má spolek i své internetové stránky www.kobra.zde.cz. Mezi členy spolku je už jen málo těch, kteří nemají vydánu alespoň jednu knížku. Nejde jen o malé samizdaty, které si 1-2 / 2006

na kopírce vydávají lidé nákladem desítek výtisků. Mluvíme o knížkách z „kamenných“ nakladatelství. O tom, jak obtížné je vydávat dnes poezii, svědčí slova Václava Teslíka nad jeho sbírkou Trosečníci na ostrově Amen: „Někdo si koupí motorku, já jsem si vydal sbírku.“ Zpočátku téměř nesmělé autorské čtení objevilo ve členech spolku talent i v mluveném slově. A tak vznikly některé komponované pořady, se kterými se LIS zúčastnil 7. ročníku Dnů poezie. Jednou z největších akcí, kterou LIS uspořádal, bylo v roce 2004 Jičínské poetické jaro. Na třicet autorů z celého Česka i ze slovenského Martina se sešlo v Jičíně. Nad velkou mapou rozebrali si svá místa a pak putovali po městě a tam recitovali i četli prózu. Sugestivní závěr četby se odehrál ve vězeňské cele. Úspěšně spolupracuje spolek i s festivalem Jičín město pohádky. Kromě mnoha soutěží, které členové LISu úspěšně obesílají, zúčastňují se i různých autorských setkání. Příjemné je i jejich přátelství s kolegy ve slovenském Martině, které dostalo konkrétní naplnění: Jičíňák Pavel Herbrych přestoupil v důsledku svatby mezi literáty martinské. Redakčně upraveno proChor

Člen Literárního spolku při Městské knihovně v Jičíně Václav Franc pokřtil svou sbírku Autogramy dětství ve svém pracovním zubařském plášti. Foto: autor

45

46

Literatura

Básnické setkání XXVI Pravda, že lidé tvůrčí písmem se dělí na dvě skupiny: ty, kteří cítí potřebu potkávat se s kolegy, a na tvůrčí individuality, kterým k úspěšné tvorbě vyhovuje samota. Oba typy však potřebují zpětnou vazbu, tedy znát reakci na své psaní. Organizovaní i neorganizovaní se proto čas od času setkávají, čtou svá díla a v nekonečných diskusích pak probírají vše, co s psaním souvisí. Skupina s názvem XXVI činí tak už 22 let a zájem o setkávání neklesá. I vloni se sešlo na začátku prosince na římskokatolické faře v Příchovicích třicet osm autorů všech možných žánrů. Fara, na kterou navazuje interdiecézní centrum Křižovatka, je pro setkání místem téměř ideálním. Církevní půda přitom neznamená, že účastníky mohou být jen autoři s náboženskou orientací. První čtení se konalo v starokatolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie v Desné. Starokatolický kostel neoplývá blyštivou výzdobou ani přehnanou ornamentikou, tím více vyniká akustika často strohých veršů. Následoval den s písní a kytarou faráře Vládi a společnou snídaní. Hlavní čtení proběhlo na faře. Tady se střídala próza s poezií a hrou na flétnu. Na faře se sešly všechny věkové kategorie – od studentů po důchodce. Společným jmenovatelem byl hluboký ponor, převládaly texty filozofující. Příchovické setkání skupiny XXVI bylo jedním z mnohých, právě tak, jako je rozmanité společenství tvůrčích lidí. proChor

Novoroční předsevzetí LKNB Čáslav Na rok 2006, pátý rok trvání, se připravují členové Literárního klubu Dr. Nadi Benešové v Čáslavi. V prvé řadě vytvořili webové stránky a říkají sami, že jsou precizní. Přesvědčit se může každý na webové adrese: www.lknbcaslav.cz. Přehled aktivit najdete také na našich stránkách www.mistnikultura.cz v článku ze dne 2. 1. 2006. [luk] LITERATURA VESELÍ NAD MORAVOU (12 tis. obyv., okres Hodonín): Městská knihovna v říjnu vyhlásila soutěž o nejlepší povídku začínající větou „Pod opuštěnou lavičkou v parku ležela kniha“. Zúčastnilo se 124 žáků 2. stupně ZŠ J. A. Komenského a ZŠ Hutník v kategoriích 6.-7. třída a 8.-9. třída. Největší počet příspěvků přihlásili starší žáci. Některé knihovna vystaví ve svých prostorách, 3 z nich jsou otištěny v prosincovém čísle Veselského zpravodaje. (Veselský zpravodaj, č.12, 2005) LIBEREC (97 tis. obyv.): Nadace Škola hrou a Labyrint Bohemia ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou, deníkem Liberecký den a Knihkupectvím a antikvariátem Jaroslava Fryče v Liberci pořádá pro studenty 1. až 4. ročníku víceletých gymnázií a žáky 2. stupně ZŠ literární soutěž nazvanou Řekni mi co čteš... Tématem je otázka: Jaký vliv měla konkrétní kniha na můj život, činy a myšlení. Uzávěrka: 10. 2. 2006. Vyhlášení vítězů se koná v průběhu Veletrhu dětské knihy (16. až 18.3. 2003). (Liberecký den, 28.11.2005)

„Hezky česky“

Cyklus programových setkání Cyklus pořádá již devátým rokem oddělení kulturních služeb Krajské knihovny v Pardubicích vždy jedno úterý v měsíci v Domu hudby. Příznivci českého jazyka a literatury budou mít opět příležitost prohlubovat a osvěžovat si své znalosti. Nabízená témata jim též umožní zajímavá setkání s odborníky. Organizátoři věří, že cyklus osloví i další zájemce o neobyčejně vlídnou mateřštinu.

Nejbližší termíny setkání: 28. února KULTURA JAZYKA V MÉDIÍCH Do jaké míry nás ovlivňují? Lektorka: PhDr. Jitka Dršatová, Ph.D. 21. března ČEŠTINA V TELEVIZI O češtině před i za kamerou s dramaturgem ČT. Lektor: Mgr. Martin Štoll Místní Kultura

Zahraničí

Primátor přijal velvyslance Velvyslankyni Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Lindu Joy Duffield a velvyslance Francie Joëla De Zorziho přijal koncem loňského roku primátor Miroslav Tetter. České Budějovice se staly vůbec prvním místem společného výjezdu velvyslanců, kteří postupně chtějí navštívit větší města po celé naší zemi. „Česká republika přece není jenom Praha, a to je třeba si nejen uvědomit, ale také se podle toho zařídit. Turistická politika je pro region důležitá a měla by se podle mého názoru co nejdříve změnit,“ uvedla velvyslankyně Velké Británie, která České Budějovice navštívila ve své funkci poprvé. Podle primátora má jihočeská metropole velký dopravní handicap. „Navzdory mnoha proklamacím dosud nemáme adekvátní spojení se světem. Chybí tady dálnice, kvalitní železnice a zatím i letiště. K tomu, abychom mohli s nadsázkou říci, že všechny cesty vedou na český jih, máme ještě opravdu hodně daleko, ale přitom máme co nabídnout. Kulturní i historické památky, zachovalou přírodu se všemi půvaby. I turistika je ale obchod a my bychom měli začít tuto komoditu dobře a se ziskem prodávat,“ poznamenal primátor Miroslav Tetter. Vynikající spolupráci s Jihočechy si pochvaluje velvyslanec Francie. Podle něj ve městě kromě Britské rady spolehlivě funguje také Francouzská aliance. „Vaším partnerským městem je náš Lorient už od roku 1997 a vzájemná spolupráce funguje. V Budějovicích má své sídlo hned několik významných a úspěšných podniků se stoprocentním francouzským kapitálem, což nás pochopitelně těší,“ dodal velvyslanec Joël De Zorzi. Tisková zpráva/luk

„Člověk v tísni“ obětem tsunami

Před více než rokem zasáhla ničivá vlna tsunami pobřeží Indonésie, Thajska, Indie a Srí Lanky a další země u Indického oceánu. O.p.s. Člověk v tísni zahájila okamžitě řadu projektů na pomoc postiženému území. Spadá mezi ně provozování pojízdné knihovny na Srí Lance, s dodávkou více než dva tisíce knih a denním tiskem. Knihovna objíždí třicet pět uprchlických táborů. Zdroj: SOS Srí Lanka – Zpráva o využívání prostředků veřejné sbírky společnosti Člověk v tísni [ika] 1-2 / 2006

Podpora kulturní rozmanitosti PAŘÍŽ: Vloni v říjnu proběhlo v Paříži 33. zasedání Generální konference UNESCO, jehož se zúčastnila delegace ČR včetně zástupců Ministerstva kultury. Hlavním úkolem zasedání bylo schválení programu a rozpočtu UNESCO na dvouletí 2006 – 2007. Prioritní oblastí zůstává výchova a vzdělávání. V oblasti kultury je to ochrana materiálního i nemateriálního kulturního dědictví a podpora kulturní rozmanitosti. Právě přijetí Úmluvy na ochranu a podporu rozmanitosti projevů kultury věnovali přítomní velkou pozornost. V oblasti komunikací a informací je pozornost zaměřena na budování společnosti vědění a volné šíření informací, počítá se s konkrétním zapojením UNESCO do plnění závěrů Světového summitu o informační společnosti (Tunis, listopad 2005). [luk]

Rok mezikulturního dialogu

Evropská komise vypracovala plán a návrh na označení roku 2008 Evropským rokem mezikulturního dialogu. Na podporu projektu chce vyčlenit 10 milionů eur. Návrh byl nyní podstoupen Evropské radě a Evropskému parlamentu a ke schválení má dojít koncem roku 2006. Zdroj:www.ngo-eu.cz [ika] ZAHRANIČÍ JESENÍK (12 tis. obyv.): V září navštívili pracovníci Knihovny Vincence Priessnitze v Jeseníku Veřejnou knihovnu Wladyslawa Broniewskiego v Nyse. Předmětem setkání bylo podepsání Dohody o spolupráci knihoven partnerských měst Jeseník a Nysa, a to na základě dohody mezi vládami Polska a ČR o spolupráci v oblasti kultury. Meziregionální příhraniční spolupráce partnerských měst je důležitým článkem polsko-českých vztahů a rozšiřování vize Evropské unie, k čemuž chtějí dohodou o vzájemné spolupráci přispět také obě knihovny. (Jeseník, město a lázně, č.11, 2005)

47

48

Vlastivědný vycházkář

Nejsem tulák, ale vlastivědný vycházkář ve výslužbě

„Už na jaře začínám ‚šmejdit‘ po malých obcích Berounska, okresu Praha-západ, abych zjistil, že vystavovat lze jen kresby z jednoho okresu. Volím Příbramsko a jeho 14 malých obcí navštěvuji jen o sobotách a nedělích...“ (z výtvarné zpovědi 2003). Jaký klíč existuje ke kresleným reportážním výstavám z malých obcí? Především musí člověk znát výstavní prostor. Ten určí počet obcí i kreseb. Zdá se, že se stabilizovalo číslo 14... Po 14 obcích Příbramska jsem kreslil 14 obcí Benešovska a budu kreslit 14 obcí Nymburska. Výjimku tvoří 9 obcí Rakovnicka, ale k těm musím připočítat 10 obcí Třemšínského mikroregionu, které jsem kreslil za „domácí úkol“... Rozhodující je počet kilometrů od zastávky vlaku do té které obce. Ideální jsou 2, 3 i 4 km. Sedm a více kilometrů již odmítám... Kdysi se vyprávěl vtip, že největšími nepřáteli socialismu jsou jaro, léto, podzim a zima... Jako „vlastivědný vycházkář“ bohužel podléhám větru a dešti... Na Příbramsku se nade mnou „Pámbů“ smiloval a ten rok nepršelo... Otištěné „seskupení“ kreseb a textů vychází ze zavěšeného výstavního pásu kreseb a textů, téměř dvoumetrového. Vedle pásu bývá v klipu zavěšena nejlepší kresba z obce. Texty jsou kombinovány – jsou sázené i rukou psané. Článek redaktora Karla Hutra, který vyšel v Příbramském deníku k první výstavě výletů, má jednu chybu. Jeho titulek – Tulák s fixem a pa-

„...stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenší na celém světě...“ (viz klasik), to proto, abych lépe pochopil MALÉ A NEJMENŠÍ obce v Čechách, „terén“, který chci začít mapovat příští rok (eventuálně v předčasné penzi) s tím, že seriál „někde udám“. A když neudám, tak vystavím. A když nevystavím, tak se taky nezblázním. O pátém týdnu letošní dovolené jsem si zkusil „nanečisto“ jednu malou obec na Chrudimsku: Biskupice (55 obyvatel). Začal jsem kreslit domek – jakousi zvláštní sestavu dílny, obytného prostoru a malé stodoly v jednom bloku. Z nedaleké vilky se ozvalo: „Co to děláte?“ Moje odpověď byla velmi stručná: „Kreslím.“ „Jak to? Kdo vám to dovolil?“ „Já si můžu kreslit co chci.“ „Nó, tak to jste velkej pán.“ „Paní, když budu kreslit Hradčana, taky se nebudu ptát pana prezidenta.“ „Stejně to je vnučky, a tak vám to není nic platný...“ pírem – vypadá sice romanticky, ale já jsem se nikdy necítil „tulákem býti“... Všechny mé cesty jsou vyčtené a naprogramované z map a načasované z jízdních řádů. ► Místní Kultura

Vlastivědný vycházkář ► Protože grafické zpracování výstavního pásu je

vždycky o nějaký ten textík či kresbu chudší, cituji ze svého poznámkového bloku: „Nedbej ženy, nedbej tchýně, přijď mezi nás 6x týdně“ – text z nestrašovické hospůdky „U Kocíků“, která je schopna rozšířit své služby až na non-stop. V parném létě roku 2003 jsem se vždycky mohl těšit na osvěžení chladnou limonádou – kdykoliv Příslušníci Hradní stráže z nedalekého výcvikového střediska v Dobré Vodě mají u „U Kocíků“ vždycky otevřeno.

1-2 / 2006

Po čtyřicetiletém působení v našem tisku a na „stará kolena“ mám pro svůj penzijní čas jediný úkol: stále se vylepšovat v kresbě... I když si pečlivě připravuji „nádobíčko“, abych pak nebyl „v poli“ zaskočen, právě do Nestrašovic jsem podruhé – v létě – vyrazil, aniž bych doplnil zásobu kreslicích čtvrtek (kartonů). Pouhé 4 „kousky“ jsou velice málo. Pravda, každá čtvrtka má dvě strany, ale tady hraje roli i nervozita a z kreslení se stane „nervák“... Navíc vystavit lze jen jednu stranu „pokreslené“ čtvrtky.

49

50

Zajímavosti

Výstava ve skleníku Prezentace děl výtvarných umělců se uskutečňuje v České republice různým způsobem, především formou výstav. K těmto účelům slouží různé výstavní síně galerií, muzeí a jiných kulturních zařízení. Ostatně všichni víme i o zdařilých výstavních akcích sochařské tvorby pod širým nebem. Málokdy však dochází k příznivému skloubení dvou prostředí – výtvarného a přírodovědného. Akademický malíř Jaroslav Klát, absolvent pražské AVU (též studoval malířství v pověstné Mecce malířů Paříži) a rodák z Karlových Varů, si od mládí oblíbil přírodu. A také za ní dokázal podnikat cesty se štětcem a paletou – nejen po půvabných místech domova, ale i do Středomoří. Navštívil a maloval v severní Africe, také v oblasti Karibského moře, např. na přitažlivém ostrově Martinik. Působivé barvy, v nichž převládá červená, hnědé odstíny, ale v některých případech i modř a zeleň, to jsou hlavní aspekty Klátových obrazů. I když vystavoval na mnoha místech – v Praze, Karlových Varech, Litomyšli aj., ale i v zahraničí, zajímavá výstava na něho čekala právě na začátku roku 2006. Jde o výjimečnou koncepci, která představila zájemcům o výtvarné umění a malířskou tvorbu Jaroslava Kláta obrazy, které vytvořil ve svém skleníkovém období. Zdařile zachytil tvary, barvy a prostředí skleníků a v nich rostoucích subtropických a tropických rostlin. Díky pochopení a spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK v Praze a řediteli Botanické zahrady UK, Na Slupi, dr. Václavu Větvičkovi (též spisovateli a autoru zdařilých rozhlasových pořadů) se uskutečnila působivá a v jistém slova smyslu unikátní výstava Klátových pláten, přímo ve skleníku, pod názvem „...skleníkové aspekty.“ Věřme, že podobné aktivity budou následovat. Vincenc Streit

Studio animovaného filmu

SINGAPUR: Vloni v říjnu se oficiálně otevřely dveře studia animovaného filmu v Singapuru. Toto digitální animační studio bude vytvářet filmy a televizní pořady pro diváky z celého světa. Singapurské studio firmy Lucasfilm Ltd., s celkovou plochou přibližně 40 tis. čtverečních stop (3715 m²), se nachází v oblasti singapurského města Changi. Dosud bylo přijato více než 35 zaměstnanců z 19 zemí celého světa a přijímání nových pracovníků bude pokračovat i letos. Tisková zpráva/luk

Nabídka Hradec Králové – Muzeum východních Čech JAN KOULA (1855 – 1919) – architektura, kresba, umělecké řemeslo, do 26. 3. Kroměříž – Muzeum Kroměřížska ČESKÁ ILUSTRAČNÍ TVORBA PRO DĚTI, do 5. 2. Karlovy Vary – Galerie umění Václav Fiala – POKUS O RETROSPEKTIVU, do 26. 2. Brandýs n. L. – Oblast. muzeum Praha-východ ŽEHLIČKA – Vladimír Zach, do 12. 3. Alena Vitáková: EGYPT – OBRAZY, do 5. 3. Jílové u Prahy – Regionální muzeum „KDE LÁSKA MÁ SVÉ SÍDLO, TAM ŠTĚSTÍ BÝVÁ ZŘÍDLO“, textil a jiné předměty potřebné v kuchyních našich babiček, do 1. 5. Praha – Polské kulturní středisko YOUNG BLOOD: I‘M A YOUNG „POLLISH“ ARCHITECT!, (výstava prezentující nejmladší architektonickou generaci v Polsku), do 5. 3. Výstava je přístupná na adrese: Centre of Central European Architecture, U Půjčovny 4, Praha 1 Třebíč – Muzeum Vysočiny TAK ŠEL ČAS. Boris Baromykin – nová i nejnovější tvorba vedle vzpomínek, do 14. 5. Brno – Moravské zemské muzeum, Dietrichsteinský palác HISTORICKÉ BRNO NA PŘELOMU TISÍCILETÍ (kresby brněnského malíře O. Rejnuše), do 25. 2. Chrudim – galerie Muzea loutkářských kultur, GABRIEL FILCÍK: MALOVANÝ SVĚT (ilustrace, hračky, hry), 2. 2. – 2. 4. Opava – Slezské zemské muzeum JOSEF JÍRA – GRAFIKA, do 26. 2. Rakovník – Galerie Samson Cafeé (Muzeum T. G. M.) ROMAN CH. SKLENIČKA – OBRAZY, do 25. 2. Kladno – Zámecká galerie PŘÍRODA KLADENSKA – výstava fotografií, do 12. 2.

Místní Kultura

51

Rok s židovskou kulturou 100 let Židovského muzea v Praze

V roce 2006 uplyne rovných sto let od vzniku Židovského muzea v Praze. Při této příležitosti se obrátilo Židovské muzeum na další kulturní instituce v ČR, na židovské obce i veřejné činitele, aby s jejich podporou i za přispění několika velvyslanectví a zahraničních kulturních středisek připravilo celoroční projekt s celostátní působností nazvaný „Rok s židovskou kulturou – 100 let Židovského muzea v Praze“. Jednotlivé projekty představí tvorbu našich i zahraničních umělců, jejichž společným jmenovatelem bude židovské umění a kultura. Každý měsíc od ledna do prosince 2006 se tak na několika místech České republiky uskuteční kulturní program na židovské téma, který připomene významné výročí ŽMP, a současně upozorní na přínos židovské kultury v českém i mezinárodním kontextu. Do projektu se v ČR zapojilo více než 80 institucí. Záštitu nad oslavami převzali ministr kultury Vítězslav Jandák, předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, předseda Senátu Přemysl Sobotka, primátor hl. města Prahy Pavel Bém a Václav Havel. Mediální partneři projektu: MF Dnes, Český rozhlas, Týden, Prague Post.

1-2 / 2006

Prestižní zahájení v zaplněné Španělské synagoze proběhlo diskusí na téma „Moje setkání s židovstvím“ s bývalým prezidentem Václavem Havlem, za účasti ředitele Židovského muzea Leo Pavláta.

Foto: Gérard Gratadour

Projekce „Zdi nářků“ Díky webové kameře umístěné v prostoru galerie se nyní i vy můžete stát svědky cestování v reálném čase a virtuálním prostoru, a případně též sledovat speciální doprovodné akce. Více na: www.jewishmuseum.cz

Mimořádná příloha

Tradiční lidová strava krajů ČR Brožura o cca šedesáti stranách vzniká za pomoci odborných pracovišť pro lidovou kulturu v jednotlivých krajích, ale i řady dalších institucí a jednotlivců. Přibližuje tradiční stravu jako součást lidové kultury 14 krajů naší republiky. Úvodní slovo: herečka a spisovatelka Ivanka Devátá K otázce ochrany tradičních národních receptů se vyjádřila: stálá představitelka ČR při UNESCO Irena Moozová Při čtení Chuťového místopisu regionů přejeme příjemné vzpomínání na domácí kuchyni maminek a babiček i na mnoho oblíbených místních specialit. S přáním dobré chuti všem, kteří se rozhodnou tyto recepty vyzkoušet. Tato speciální příloha časopisu nazvaná Chuťový místopis regionů vyjde současně s časopisem Místní kultura č. 3/2006.

Získají ji všichni předplatitelé ročníku 2006!

Ř

ímovští hadi (vyhlášené doudlebské pouťové pečivo) 1,5 lžíce medu, 37,5 dkg hladké mouky, 2 vejce, 25 dkg práškového cukru, 5 dkg másla, anomium (lze nahradit „na špičku nože“ jednou sodou nebo práškem do pečiva), 1 velká lžíce skořice, 10 kusů roztlučeného hřebíčku, 22,5 dkg směsi ze všech druhů ořechů a mandlí. Vypracované těsto se nechá 4 hodiny odležet, pak se tvarují válečky, které se na povrchu ozdobí 2 – 3 rýhami. Buď se ponechá váleček rovný, anebo se zkroutí do esovitého tvaru. Zdroj: PhDr. Mgr. Marcela Macková, Regionální odborné pracoviště pro lidovou kulturu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích Ilustrační foto