l28
K D Y 2 í \4 M B o D l c E . Ý | c ÍŽ | \ o T
hodnotné,schopnéosoby hodnélásky; vzniká ňující se proroctví lrycházejÍcí z negativních důo tom, jak si dítěporadíve světě. Ve druhéčásti si ukážeme.jak lze LatodeprimujícíoČekávánÍ tim, žeje z vnitřního světa opět převedeme do
kapitola
isou modřiny těte qfuáni si' žese na sebe bez ustóní zlabím. Něhd'y ani neuímproč.Nejspg jsem ze sebe úplnět,y. Nedokóžu přestat myslet n'a to, jak mi rod'iče i a ponižrnali mě. zddne kamardd,y si tlcdlouho. po n}jakédobě odehdzím.třeba i ze přdtel. Nejspíšnechci. aby přisli na to. jok hroznú,' Kateje svétlorlasámanažerkakontrolykvas pťÍsným pohledem.Pracuje pro velkou společnost. se ke mně na doporučenípraktické lékařky. Io|iŽmí|Záchva|}panik1 při řízenÍauta a ve výbudol7, v nížpracovala. Lékařka jí předepsala léky ale dě|alojístarosti.žeKate vycházÍze svéjen tehdy' jde'li do práce' Nalóhala na ni, aby vypomoc psychologa. věc, jížjsemsi všimla na Kate, byl j ejívážný' nevýraz. Jako by ho měla vytesaný na tváři, a nikdy neuměla usmát. Netrva]o příliš dlouho a pochopila proč:
]30
K D Y Ž N Á M R o D I Č EN ] Č ÍŽ I v o T
Vyrůstalajsem a lux,usníčturtina před,městíSt. Doma jsme mělí ušechrc,co si lze koupit za Zanějškujsme aypad,alijako dakonaló rod'inka, ale aot a ní... Tóta míualprud'ltéýbuchy uzteku. k nin dochdzelopohrjdces mdmou. Vrhl se nctto kterébylo nrjbl iz. Popadl priseka zočol seslrunebo mlútit přes nohy,.., po hlauě..., prostě ušud,e' začal, pohažd,émě poparJl strach, ženepřestane. Katiny deprese a strach byly odkazem týraného
Trestný ěínbez hraníc V milionech amerických domácnostl pokq;vajících spektrum sociálních, ekonomických I ,,vrstev..,je den co den páchán děsivý trestnýčin: týránídělí. A v mnoha ostatníchzemích tomu není ii Při definování tě]esnéhonásilí narážímena řadu troverzních témat a nejasností' Nemá]o rodičů přesvědčenoo tom, žerodičemajínejen právo, nýbrž m o o d p o v é d n o ps Io u Ž í r apI i i r ý r - h o r ě| ě l e s n é |re5|1. častějise objevujícírodičovské mottoZní:,,Škoda rány, která padne vedle... Děti donedávna nemélyžé n á z á k o n e m\ y m c z c n áp r á r a . D é t ib ý r a | yp o v a Ž o v á n y movitý majetek,,vlastněný..rodiči. Rodičovská byla celá staletÍ považována za nedotknutelná. R;di mohli ve jménuvýchovy naložits dětmi jakkoli' jen nesmě]i zabít. V současnémsvětě se pravidla mění.Prob]ematika lesnéhotýrání dětí je natolik r.ozšířená,ažveřejnost m ě | a p r á r n ís ) s | é ms l a n o \ i Ih r a n i c et é | e s n ý m Ires Americký kongres ve snaze objasnit rozsah tělesného rání v roce |974 vyda| Federální zákon o prevenci a šení tělesného týrání dětí. V tomto zákoně ie
NĚXDY JSoU MoDŘINYI NÁ TĚLE
13l
jako ..způsobování tělesných zranění. podlitin, řezných ran, zlopopálenin' modřin, jsou zapříči. zranění přičemž tato či lebky;
prudkýmiúderykousáním,bitím,zásahy
svazováním,tlučeníma podobně...Znéni zákona v řadě případůpodmíněnotím,jaká intelprezvolena. Každý stát Spojených státůamerických zákony o tělesnémtýrání dětí. Většina z nich jako federálnÍ zákon' ktery vyie podobnéznění poněkud vágně. Dítě' kteró utrpělo týrání rozsah ale většinažalobcůby netýráno, zjevně bylo podat trestníoznámenína rodiče,kteochotna il dítěti modřiny výpraskem. orávnička ani policistka, ale víc neždvacet let s tím, jakou újmu dokrížoudětem způsobit tělesnétresty.Formulovala jsem proto vlastní tělesného týrání: jakékoli chování způsobující tě1esnouúimu dítěti bez oh}eduna to, zda na něm či nezanechává viditelné stopy.
ťodiěe biii evéděti? lidí' kteří mají děti, někdy cítípotřebu třepnoui pocity bývají obzvlášt'silné, když dítě vytrvale a není k utišení,když nás ustavičněotravuje nebo vzdoruje. Jindy má tato tendence jen málo společs chovánÍmdítěte,spíševycházíz únar7,vysokémíry úzkosti či nespokojenosti rodiče. Většina rodičů odolat nutkání dítěuhodit, bohuže1to zdaleka ne. pro všechnyrodiče. Se pouze domýšlet proč' aie rodičům,kteří děti tělesně |ýrají,bývají společnéurčitévlastnosti. lrvése projevují nápadným nedostatkem sebekontroKdykoli prožívajínegativní pocity, jichž se potřebují napadnou svéděti. Mají minimální ponětÍo dopa-
I32
K D Y Ž N Á M R o D I Č EN I Č ÍŽ I v o T
dech svéhochování na děti, možnási je neuvědomujÍ bcc. TFlesné|ýráníjer jejich případěněcojako tická reakce na stres. Mezi podnětem a iednáním si představme rovnítko. Lidé tělesně týrajícísvéděti zpravidla pocházejíz din, v nichž týráníplatilo jako norma. Většinoutedy v spěIostipřímo opakujíto, co poznali a naučili se v Jejich vzorem byl tyran. Jediným nástrojem, který se učili používatpři nakládání s problémy a emocemi, devšímvztekem, bylo násilí' Nemálo tyranských rodičůvstupuje do dospělosti s rovskými citovými nedostatkya nenap1něnými Z emočníhohlediska isou pořád děti. Nezřídka n a v l a . l n íd ě | ij a k o n a n á h r a d n ír o d i č ep. r o t o žbey j e j i prostředniclvímpotřebovalinasytitsvépotřeby'kteréji rodicenikdy nedokázalinapinit.Jakmile díte skuteéní dokáženaplnit potřeby tyrana.ten Začnezuřjt. ne. v té chvíli Se dítě ocitá v roli náhradního rodiče nejvyššímožnérovíně, protožetyran se ve rozči}ujena vlastníhorodiče. M n o z Ír o d i č e .k t e ř í s r é d e t i t y r a j i . m í r a j ís o u p r o b l é m ys a l k o h o l e mč i d r o g a m i .Z n e u ž í v á nníá vých látek navíc vydatnépřispílá k oslabení i m p u l z ů .a l e r o z h o d n pn e n í v l o m I o s m y s l u j viníkem. R o d i č et p ] e s n p| ý r a j í rs"ríéd e t i b 1 r h o mm o h l i do několika skupin' Na konci tétopomyslnéškály se cházejírodiče,kteří si děti pořizují zdánlivě jen proto, je mohli terorizovat. většina z nich r,rypadá'm1uvía ná jako běžnélidské bytosti, ale v hloubi dušejsou iové. Nemají žádnépocity a vlastnosti dodávající lidství' Postrádají schopnost náh1edu, jejich nemá žádnouiogiku.
NĚKDY JsoU MoDillNY1NÁ TĚLE
133
vsoukťomísneníúniku otec byl uznávaný bankéř' pravidelně chodil do v1padal jako rodinný typ. Jen málokdo by si dopředstavit, žeprávě on týrá svéděti. Kate nežilave fantazie, jejím životemby1a skutečnánočnímůra. $g sestrou.jsmese u noci začaly zamykat u pokojíčku, jsme se bd,ly.Nikd,y nezapomenuna ten den'.. protože .Bylo mi jedenóct, sestře detět. Schoualy jsme se pod, postele,tó,ta mLúlilna d'ueře.Nikd'yjsem se toLik nebó,Ia.Najednou uyra,zil dueře a opacll do pokoje. Bylo . n jaln ue strašidelnémfi'Imu, daeře prostě spadly da nistnosti. Snažily jsme se utéct, ale on rul; popad} ' a mrštil nó,mi d'o rohu pokoje. ZačaI nó; nlld'tit po"skem. Stale d'okola na nas řtal: ,,Jestlí seještě nžhd,y zamknete'zabiju ads!,, Čekalajsem, ženó; zabijeprd't'lěu tu chuíIi. Snach popsaný Kate bývá pro domácí atmosférutě]esně týranýchdětí typický. Dokonce i v klidných chvilkách se dětibojí,žekaždouchvíli vybuchne sopka vzteku. Pokud totak opravdu je a oběťse začnebránit, rozlítítím útočníkaještě víc. Katiny zoufalépokusy ochránit se tím, že se schova]apod postel a zamkla dveře, pouze zintenzivnily otcovo iracionální počínání'Pro takové děti doma neexístuje místo,kde by se mohly sk{t. Ani nebezpečné naií ke komu utéct.
níkdy nevi' kdy to příide Joea jsem poznala na semináfi, kte. psychologie v rámci magistervedla na katedře 3sem studia. Ve své prezentaci jsem uvedla, že píšu
l34
K D Y Ž N Á M R o D I Č EN I Č ÍŽ l v o T
knihu ojedovatých rodičích.Joe pak za mnou přišel lední přestávce a nabídl mi' žemi posloužíjalo uk ý ptípad-Zr lastnípraxejsem sice mélakazuistik dost, ale cosi v jeho hlasu mi našeptávalo,žeby si b o v a ls n e k ý mp r o m l u v i l .D o h o d l i i s m e s i s e t t á n Í na dalšíden' Povídali isme si něko]ik hodin' nejen jeho otevřenost a upřímnost, nýbrž i jeho touhy využítbolestné Zkušenostitak, aby druhým. Thta mě u mě u pokoji pořád, mlótil, ani ne;)ím Prostě jsem něco dělrll, on atrhl dtnnitř' začal a křičet, ažsi múlem uyřual hlasiuky. Pak po mně pěstmi' jd před' ntm ustupoual a skončiljsern zód,y 1 mó'člmutý u zd,i' Ml,itil mě s takouou u"heme,ci" jsem mt1l'emupadl d,obeněd'omí, neuěděl isem. co L)IzýnédějP. hejhoršína Iom Dšembylo' 2" is.n l měl tušení,co ayproaokujejeho d'alšíuýbuch. Joe většinudětstvíčekal,kdy otce popadne vztek. žese jeho důsledkůmnevyhne. Z tétozkušenostise u vyvinula celoživotnízahlcujícíhrůzazIoho, žemu ublížínebo ho zradí.Dvě jeho manželstvískončila dem, protožese nedokázal naučitvěřit dnrhým' Nezboutlese toho' ani kdyz odejdetenebo se oženíte' Nepřetržitěse něčehobojíma nend,uidímsezcl,tc't.Jenže kdyby se lt udm túta, od, něhožse oček,ó,a(l" žeaós budemtt rdd o pc'tsloróse o uós. choualtakhlekrutě, taky budete mít strach z toho, co by se aó,rn ušechno mohlo stó,t u opraud,cnémsuětě. Zničil jsem si spoustu uztahůjen proto. žejsem sí nikoho ncpu^s|i! btíŽkn k tělu. Moc se za tg stydín' styd,ímse i za ten suůjnekon,ečný strl(h. Ziaot mě bohuželděsí. V teraoii na soběusilouněpraruju' abych získalnóhled. protožemi
NĚKDY JSoU MoDŘlNY I NÁ TĚLE
135
žeu tomhle sttluupro nikoho nebudupřínospro sebe. Je to těžlt,ýboj, to mi aěřte. ,věka,jehožtyranizovali rodiče,je nesmímě těžké se ost;tním věřit a cítit se v bezpečí.Na základě 's rodiči si totiž formulujeme očekáváníohledně s námi budou jednai lidé v okolním světě. Je-li naše s rodičipřevážněpozitivní,respektujÍ]i rodiče že očekáváním., s do dospělosti r i práva, vstoupíme pozitivní Tato náň o.tut.'í budou chovat podobně. vztaávánínám umožňují,abychom da1i v blizkých prcstoÍZranitelnosti a otevřenosti' Je-li dětství obnekončícíúzkosti,napětía boleSti,jako tomu bylo případě, vybudujeme si negativní očekávání ddajnéobrany. očekáva1od druhých to nejhorší.Předpokládal' že budou ubljžovata chovat se k němu zle, jak to zna} ltství'obrnil Se proto citovým brněním a nedopustil, kdokoli pronikl až pod ně. Z brnéníse bohuželvy. s p í šd u Š enr í \ ě z e n í n c žo c h r a n a .
totik problérnů; se' žeto sch!rtáš.. nikdy nepochopil, co v otci vyvolávalo vztek. většina ,'ů naopuk usi1uje o to, aby jim oběti porozuměly' děti, pak je prosí,abyje pochopily, dokonceje proodpuštění.Kate to takéznala: amatuju si,jak jed'noupo uečeřišla matka nakouir. Td,ta mě zose zmld'til tím zpropad,enýmpa'skem. zauolalípolicii, ale Křičela isem tal, noc' ažsoused'é td,touiše porlařilo policisty přesaěd'čit,že u núsje ašechnou naprostémpořá,tlku. Namluuil jim, žekřik Dychdzelz telnize. Skočili mu na to. Tok j,i tam sto-
'|36
KD)z \av RoD|(L \lcÍ 2l\of
jím ued'leněj, po taóřích rni tečouslzy, paže mó,m mou modřinu, a oni se tudří,jako by to neaid'ěli. by se alastnžměli chouatjinak: Můj tdta patřil k ulian,ějšímlid'em ae městě. Ti policisté ho uklid'nili. Po jejich odthod,u rni aysl)ětlil, žetoho tn6 posled'ni d,oboumoc, je zaaa,lenýstresem'' Netušila jsem, co obnóši' stres, ale snažil se, clbych pochopiLq čtmprochózt. Řekl mi, žematln na něj neníhodrn..., žes ním od,mttó'spdt a žepro manželao,manželkuneni spráuné, aby spolu nespali, Proto byl pořód jako na pérkó'ch. otec sdělil dceři, která byla příliš malá na to' aby mu kázala porozumět,nevhodné'intimní informace o svém votě. Přesto od ní očekával,žemu naplní citové Toto zmateníro]ívyvádělo Kate z míry,nechápala ho. strany tyranských rodičůbohuželbývá časté.Chtějí, jim děti zajistily úlevua zprostilyje viny. Bijíje, poté dějí svéchování na někoho jiného. Neřešil manže]sképroblémy přímo, svůj vztek a xuální frustraci si vylévai na dcerách, potéracio val svénásilné chování tím,žesváděl vinu na Tě]esnénási]í páchané na dětech bývá reakcí na v práci, konflikt s jiným členemrodiny nebo s dem, případněna celkovénapětíplynoucíz n jivého života.Děti představují snadný terč:nemohou bránit, lze je zastrašittak, aby byly zticha. Naneštěstí násilníka i obět'dosahuje násilník vybitím vzteku na těti pouze dočasnéúlevy. Skutečný zdroj vzteku vá, nezmění se a vztek začneznoyu narůStat.Smutnéi žebezmocný terčvzteku rovněžzůstávánezměněn. na něj bude vržen a dítě si tyto prožitky odnese dospělosti'
NňKDY JsoU MoDŘ]N1l NÁ'IĚLE
L37
to pro tvé vtastni dobro.. i nesvádějívinu za svéchování na druhé,ale žeto dělají v nejlepšímzájmu dítěte.Řada lo-
jediný ,tui"r"e věří, žetělesnétrestypředstavují žádoucího či zásad moráIních ý způsobvštěpovánÍ
Mnohétakto uštědřené,'lekce.. bývají předáváve jménu náboženství.K opravňováníbití byla nejbible. zneužívána .Ďoslova mě vyděsil dopis uveřejněný v několika novinh současně,konkrétně v poradenském sloupku pro
Dobrý den' zklamalcL mě uašeod'pouěd,d'íuce,kterou matka mló'tila pi,sltem. Učitelkatělocuiku si,ršimla mod.'řinna jejíci nohou a hýfuhícha označila ji za tÍr11,é'd'!tě. " iroč ui'm urlr]ibitírlítětepaskem, kr)yžndm bible jasně a srozumitelněst\ěluje,žeby to rod,ičeměli d'ělat? Přisloaí23,13 nóm přece říkd,:,,Nepřipraaujchlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.,, Přislouí mu holí a jeho žiuc;tt,y23,14ru1snabó,d,ó':,,Nrl,biješ nobod,íš od pod'suětí.,, Takovítorodiče bývají přesvědčenio vrozenéz]ovolnosti dětí.Domnívajíse, žetvrdébitÍzabránídětemv tom' aby se .proměnilyve zlovolnébytosti' Nezřídka říkávajívěci jako: j sem s rákoskou, občasné{chovné zákroky mi ne. ,,V1'rostla -uškodi1y...' ;,Musímdo něj zasítstrach z boha'..,',Musívě. .dět,kdo je tady pánem...,,,Musíse bát, aby sekal latinu... j e s t ed a l s i r o d i č eo m | o u r a j íb i t íd é t í| í m .Ž e s e j e d n á nezbytnýrituál či o zkoušku,jejímžprostřednictvímse utuží;je pak odvážnějšía silnější.o tomhle se rodisnažili přesvědčitJoea:
138
K D Y Ž N Í M R o D I ČE N I Č ÍŽ t v o T
Ttitouizemkla.matka. kdyžmu bylo čtrndct.N ikd'y z toho nedostal. Dodnesse z toho neuzpomatoual, ' o mu bud,ešed'esátčtyři. Nedfulno mi rikl, žena ntě turd'^Í proto, aby mi otupil city' NechtěI, abych Děci) prož'íual.Je to šílené^ a!e uyuodi! si.žekdiž čt01,ěk bud'e cítit, rnbude muset zald'dat bolest'žiuota. Jd upfimně myslírn,žemě chtěl ochrónit před' botestí. NepřóI si, abych prošel takouou bolestijako ,, po ^ol. činěsmrtí. Jenže bití Joea nezocelilo ani mu neotupělo pocity' opak v něm navodilo strach a nedůvěru.Jo".n"bul, pravený na zvládání nároků života.Je naprosto absr domnívat se, že přísnétělesné tresty buáou mít na pozitivní vliv.
NĚKDY JsoU MoDŘlNY I NÁ TĚLE
r39
alastn,ě nic. Někd'y se zamkla a koupeln'ě. jsem se d'iuil, proč se mě nezastane a nnzato šílenémló'cení. Nejspť se sama bó'la. Neměno lo. aby se td'touipostouila. Víle.Iúlaje a mó'ma žitloaka. Vyrostla a hod'ně chud'é
rod,ině.V prostřed'í,kd,eji uycfunó,aali,
nnříkaly mužům,co mají a nemajt d,ělat. Asi rá,d'a,že mú'střechu nad' hlaaou o, žejí manžel
íIslušnéžiuobyí.
matka sice děti nebila' a]e vzhledem k tomu' žeje ila před manželovýmnásilným chováním, stala Nezastala se dětí, nebránila je, naopak oroměnila ve vyděšenédítě.Tvrířív tvář manže. násilí byla bezmocná' jednala pasivně. Nechala syna osudu. byl na bolest sám' nikdo se ho nezastal a navíc byl nepřiměřenou zodpovědností:
Pasivnítýrání
{tlyžmi bylo asi d'eset,tl'ta jedruouDečerstrašnězmló,. til md,mtt Ró'nojsem brzy ustal a šeId'o kuchyně. Čejsem na něj. Přšel tam a županu.Zeptal se mě,proč isemuzhůrutak brzy. Příšernějsem se bóI, přesto jsem řekl: ,,Jestli ještěněkd,yzbiješmamka půjdupo tobě s basebo,Iltyuou pó'lkou.., ten' po mně sekl pohledtm zasmól se' Pak se šel osprchouat a odešelda pró'ce.
Dosud jsem se téměřvýhradně věnovala rodiči.který I t r n ě z n e u Ž í v dá í t p .V r o d i n n é m d r a m a t uv š a kb ý v á sazenaješ|ěda|šÍrole.jej íŽpredstariteIsdílía Iespon Z o d p o \ ě d n o s |M i .á m n a m y s | ir o d i ř e . k t e r y u m o ? n í ' docházelo k týrání,protož;se bojí'je na tyl.anovizái nebo potřebuje v rodině udržetstatus quo. Nazývá se sivní útočník' Zeptalajsem se Joea, co dělala matka' kdyžho otec
octil v převrácenéroli typické pro týlanédítě:přeza ochránění matky' jako by on byl ro. a ona dítě. Iodič můžetím' žese nechá ovládnoutbezmocí, popřít svou tichou účastna ýání. Převezmeli týnané roli ochranitele nebo začneJi raciorrrilně zdůvodňovat mlčícíhorodiče,jednodušeji popře skutečnost,že aadili oĎa rodiče' Kate je přesně ten případ:
l40
K D Y Ž N Á ] \ ,Rt 0 D I Č E N I Č íŽ l v o T
Kd'yž nó's td'ta začal bít, sestra i jd, june uolaty mamlt4 aby núm šla pomoct. Nepřišb. Sed'ěta a přízernní a poslouchala, jak křičíme a uoldme Zóhy jsme pochopily, žese múmy ned,oaolú'me. se tdtoui nepostauila. Nejspíšto nerJokózola. I když slýchávám výroky ,'Nejspíšto nedokázala.. často,pokaždémérozz].obí. Katina matka to moh]a zat. oznámilajsem Kate, žeje důležité, aby začďa na činuro1ipohlížetobjektivně' Matka se měla postavit Pokud se ho bríla,měla zavolat policii. Pro rodiče. přihlíží,jak je jeho dítě tyráno a nic neudělá, výmluva. V případě Kate i Joea byl otec aktivní tyran, matka hrála roli pasivního násilníka. V žádnémpřípadě se jedná ojedinou podobu scénáře.V některých rodi aktivním nási]níkem matka a pasivním otec. Pohlaví sice mění, ale projevy pasivníhoi aktivního týrání vají' Měla jsem v péčiklienty, kteréaktivně týrali oba diče, ale kombinace jednoho pasivního a i aktivního nási]níka bývá mnohem častější. Spousta dospělých dětíomlouvá pasivníhorodiče, tožeho vnímajíja}o dalšíobět,týráni. U Joea byl tento zor posílen tím, že se ocitl v převrácen é ro|i, v níž potřebu ochránit pasivní matku. Telry' třiačtyficetiletý člen marketingovéhotýmu, sel čelit ještě většímuZmatení,protožese pasivní proměnil v soucitnéhoutěšovatele.Tenvho tě]esně la matka takřka celé dětství.Nakonec si zidealizoval sivně jednajícíhootce. ByI jsern hodně citliué dítě, aíc mě z{r,iímaloumění a-hud,banEžtřeba sport. Mdma mi říkó'uala pad,auka. Casto se na mě zlobila, mlótila mě aším,co jí přišl'o pod ruku. Mó,m d'ojem,že.isern uětšinu dětstuístrá,uil
NĚKDY JSoU MoDŘINYl N^ TĚLE
l4r
se L,eslíříni. Nikd,y mi nebylojasré, proč ík bila, ale zdúlo se,žeji šnalo ašechno,co dě-
Z dětstuími ud,ěIalapeklo.
jsem se, co v takových chvílíchtlě1al otec. tóta za mnou častopřišela oběisem pok breČel. ip. D,z"l ,r , nóručia pouidal mi- žeho ty mot. t uýleuymoe mrzt' opakoual mi. žes tím nemůže ,áiloi. e,i Myby,h se uícsnažil.mohlo by to být xnau lepší.Tó,ta byl moc horlý. Dřel jako mezek, aby sejeho rodina mělo dobře. on jediný ně měl pořád ród. jsem Terrymu otázku, jestli v dospělosti mluvil o tom, co se mu dělo v dětství. jsem to zkusil' ale on,ažd,yckynamítl: ,,Co to bylo.,,Pročbych ho s tímměl zatěžouat?Móm s mdmou,ne s ntm, popíral otcovu spoluvinu, protožechtěl chránit jehezkou vzpomínku na dětství:láskyplné chvilky Jako vyděšenédítě se zuby nehty držel otcovy péče.A dělal totéži jako vyděšenýdospělý muž. 'il t".,lo.. šatnuza falešnourealitu. Neuděla] nic, ho přivedlo blížk pohlédnutípravdě do očí. 'erry si uvědomoval' jak moc mu matčino tyranství |žiio.ďe takřka nevníma"l,kolik vzteku v sobě dusí otci. Terry totižcelé roky popíral, žeby ho otec zraA aby to bylo ještě těžší,přenášel otec nemálo zodi na Terryho doporučením,aby se syn víc snažil Se tak bitÍ.
|42
K D Y Ž N Á M R o D ] Č EN I Č ÍŽ ] v o T
Jak se nauěítsebenenávisti: nZa všechnomůžuiá... Někdo tomu asi ani nebude chtítvěřit, ale týranéděd, jÍmajíobvinění.zatrestnýčin,kte{' j" pa"hÁ, "u "iáh dobně jako děti trpÍcíslovním tý,láním. Joe si Tó;tami řtkóual, žeza nic nestajím.Kdykoti mě m til, naúi,ual mi hlaua nehlal;a, sprostó, slaua byla
d,enním pořódku. Kdyžs tímmi,ú"ením skoďiil. pad'aljsem sijaka ta nejuětší nicka na saětě.A ži j' dostal sekec proto, žejsem si ho zaslaužil'
Semínka sebeobviňováníbyla v Joeovi zasazena brzy.Jak b1 ma|édítěmoh]oodporova||ak mor-nému k I a m o r á n Í j e hnou l o v éh o d n o t y ?J o e s I e j n ě j a k or š e '
iÍi:}u'Ťl.'u''
ověma lžím: žeje špatný a želeprávě
Lži mu namlouval silný, všemocnýotec, proto je zpochybňoval..Většinadospělých děti ty'a.,sty"h .o. navíc s.tě.mitolžemi žije pořád' nezpochybníje ani v spělosti. K takovým lidem patřil i Joe. Řekl o tom:
Mu: žil.;ot... S nikým neumírnud'ržetheziý 1,:":I a*ah..Nedohižuutlěřit' žeby někomuna mně opraud,uzó'leželo'
Kate mluvila o podobném pocitu, když nechtěla' ostatnípřišli na to, jak je hrozná. Tyto pronásledující city nízkésebeúctyse postupně měnÍv iebenenávist a sledkem jsou naruŠenévztah;. ztráta důvěry. neschopnosl|.paralyzujícísIrach'neohraničenÝ v: Kate to vyjádřila vystižně:
NĚKDY JsoU MoDŘINYI NA TĚr'}: I43
žiDotsi prornítóm a mysli, žesi nezasloužímšfo;tAsipróaě protojsem se n'ikd,yrcad,ala''..,s nijsetn nemžla hezk.ýoztah..., ned,oaolilajsem si úspěch. larostla' tělesné týrání ustalo. Sebenenávist týlíní ovšempokračovalo.Změnil se tyran: Kate týrat sebe samu.
a láska: matoucíkombinace děti bywajívystavoványbizarníkombinaci potěšení i. Joe popsalneustálý teror prolínajícíse s něžnými těmito slovy: něktty býaal L)tipnÍ, a občas býual i něžý. Například' jed,nou jsem se přihlasil na lýlyžařskézi'uor)y a td,túse d,o toho úplně zaodaezl mě na trénink do Jacksonu tle i kd,yžcesta truakl deset hodin. Chtěl, mohl trénouatna kllalitním sněhu. Cestou mi řel't,l,žejsem skaělý. Scl,mtlzřejměmi Při těch slouechprolétlo hlatlc,u:,,Kd,yžjsem skuělý' tak prc,čsi připad,óm tak hrozně?,.Ale řekl to' Na torn zó'Leželo ze ňeho nejaíc.Snažímse' abychom spolu prožiLipodnbný den jako tehd'y. poselstvíještěpřisytila Joůvzmatek, ztížilamu, na otce nahlédl realisticky. Vysvětliia jsem mu, že rodičořis]íbídítěti lásku, ale současněho týrá, vy." 'n""i dítět"- a rodičem neobyčejněsiiné, byt' citovépouto. Svět dítěteje velmi omezený a setyranštírodičev něm představujíjediný zdroj lása útěchy.Týranédítě stráví ce]édětství pátráním po
I44
K D Y Ž N Á M R o D I Č E\ ] Č ÍŽ ] V o , l .
Svatémgrálu rodičovskélásky. A toto hledání i v dospělosti' Kate si vzpomíná,jak to prožívalaona: Kdyžjsem byla miminlto, tútcl,mě choual, houpal, mě rúd,.Kdyžjsem pouyrostla, o uíkentlechmě na kurzy tance nebojsrne spolu chod,ili d,ohina. Tehdy mě ještě měl opraudu rárl' Ze ašehonejuícbych s[ asi přóla, aby mě měl tolik ró,cljako kd'ysi.
Nosítelrodinnéhotaiemství otcova sporadická benevolence posilovala v Kate zÍskatsi jeho lásku. Doufala, že se všechno změní. touhaji k němu poutalaještědlouho poté,co vstoupila d o s p ě | o s |Si .o u č á " |pío u t as o t c e mb y l a z j e j i h o p á h I e povínnost udržet pravdu o otcově chování v tai ,,Hodná.. holka by přece nikdy nezradila svoji rodinu. ,,Rodinné tajemství..se stává další přítěží dětí' Když se o týrání nemluví, vzdá se týranédítě je na jakoukoli pomoc. A jak to bylo s Kate? CeIý žiuotjsem měla pocit, žežiju ue lži. Je strašnc, jsem nemohla'oteuřeněmluuit o tom, co mi tak kd,yž zó'sad,nězasóhLo d'oži:tlota.Jalr člouěkpřelt,ond,bolest, kdyžo ní nesnímluuit? ]qsnp.mohlajsemse o níboalt na terapii, jenže to nemůžuudělat s lidmi, kteří na,demnou měli celéty roky obroaskoumoc. Jediný čIouěk,s nímžjsem to mohlcl,probrat' byla hospod'y' ně. Měla jsem za to, žena celémsaětě můžuuěřit jen jí. Jednou mi poté' co mě otec zbil, řekla: ',Kate, tuflj táta je hod,něnemocý,,, Nechdpala jsem' pročnešel do nemocnice,jestli mu bylo talt zle.
NĚKDY JSoU MoDŘINY I NA TÉLE
l45
1 jsem se jí, co by se nejspíšstalo, kdyby konfronoice a matku s tím, co se jí dělo v dětství.Upřeně mé zadívala.Po chví]i odpověděia:
by se určitězhroutil...A pak by přišlyproblémy.
by dostala hyxeický zó,chaat, sestra by na mě pročuýahuju min,uLost.PředÁtaute si, žeo tom, se stalo, se nrLou nikdy nepromlwila ani slouo!
loajalita vůči,,rodinnémutajemství..byla jako lekteré drželo rodinu pohromadě. Kdyby porušila mlčení,rodina by se rozpadla. Všechnose ue mně hromadí' Kd'ykoli jsem s nimi... Stejně se nic ruezmění.Túta.iena mě pořó,d' hnusný. Někd'y trybrchnu a řeknu m4 jak^! mómpocit, žeto neuyd,ržím, rc mně aře uztek,ale nakotuc se oalód'nu a mlčím. Kd'yžse na mě tóta rozčilí,md,mase tuó'ří,jaho by nic '" neslyšela.Přetl pdr lety jsme měli sraz ze střední šlto., Iy,Připadala jsem si jako pokrytec.spoluždcisi totiž po' mrysleli,žemúmeskuěIourod'inu.,'Kdyby aěd'ěIi,,, , myslela jsem si' Kéžbych rod'ičůmdokózala řict, jalt l' moc rni ztličili rohy na střední šltole.Nejrad'šibych na nězačalaječet,žemi ublížili tak strašně,ažnedolú'žu nikaho milouat. Neudržímsi d,louhodobýpartnerslrý tlztah.Roc]'ičemě citouě ničili. A d'ělají to pořd'd' lenžejó, se bojím a nic jim neřeknu. Dospělé já v Kate volalo po koďrontaci s rodiči,chtělo jim ŤÍct pravdu, ale týrané,lyděšenéjá se děsilo důsledků. byia přesvědčenáo tom, žekdyby otevřeně ventiloco se tehdy děio, všichni by ji za to nenáviděli. Bá]a žeby se domečekz karet' v němžži1ajejí rodina, sesyJejívztah s rodiči se proměnil v jedno velké divadlo. nestalo. i předstírďi' žese nikdy nic strašného
146
NEKDY JsoU MoDŘINYl NÁ TĚLt
K D Y Ž N Á M R o D I Č EN 1 Č íŽ l Y o T
Udržováni nrýtu pří životě Nedivila jsem se, když mi Kate oznámila, že ze střední školy žili v mylné představě o tom, jakou úžasnourodinu' Mnohé rodinv. v nichž dochází k |í, nabizejí světu ,'normální.. tvář. Prezentovaná honnost je v přímémprotikladu se skutečným v rodině; tvoří základy rodinného mýtu. I mýtus J rodiny byl typický: Kd,ykoli jsem někd,e s naší rodinou, je to fraška. Nic se nezměnilo. Tó'tapořó,d pije a určitěbi mómu. Jenžepod'le toho, jak se chtyudmea mltníme spolu, by si d,ruzímysleli' ženašerod,inaje prostě dnkonaló. Copak jsemjediný. kdo si pamatuje" co se u nús děl'o? Jsem jediný, kd,oznó, praad'u? Nezó'leží na tom, protožejó, stejně nikdy nic neřeknu. stejněfalešný jaho oni. Nedokdžu se azddt naděje, se to třebajed,rnu změní. Kdybychom předstirali s tě uětštueraou,je mnžné,žeby se z nó; stala normó,lní rod,irul^ Joe byl lapený v typickémhroznémkonÍliktumezi koďrontovat se s rodiči a strachem, žerodinu rozloŽí. chodil na střední školu,psal dopisy o tom, jak se cítil: v těch dopiÁechjsem' si ayléao,lsrd'ce,psal jsem o tom, jak jsem d,ostó'ual sekec a ignorouali mě. Nechdual jsem je na komnd,ě,d'oufaljsem, žesi je rod,ičepřečtou jestli to uděIali. Nihd,o o nich nikd'y Dod'n'esn,euím, řekl jed'inn slno. V dospíud,níjsem si nějakou psal deník. Takéjsem ho nechdaal ležetušude Neaím,jestli se d'o nžj rod,ičeněkdy pod,íuali,Ale zeptón se, na to se moc bojím.
747
nebránil v dotazu,jestli si rodičečetlijeho dopisy |cník. strach z da]šíhobití. Na to byl v době' kdy
na středníškolu,dost velký' Kdyby zjistil, žero-
ltli jeho prosby, ale nijak na ně nezareagovali,muse vzdát představy, žese jednoho dne stane zázÍak klíčk jejich lásce. Po všechtěch letech se na. že se dozvíodpověď na otázku, zda ho rodiče ,,odepsali"
ďtových trř'ižovatkách dětech vře úplný kotel vzleku. Není možné. někoho mlátil' ponižoval,děsil, zostuzovala viza vlastní bo]est, a člověk v roli oběti nedostal Jenžetýranédítě nemá možnostdát vzteku průchod. v dospěIosti si vztek musí najítcestu ven. Holly je podsaditá, přísně se tvářící v domácnosti. Má krátké,předčasněprošedivělévlake mně poté,co ji školníporadkyně nahlásila sociálně právní ochrany dítěte pro p odeztení z ýdesetiletéhosyna. Její syn dočasněbydlel u rodičů Terapie sice byla nařízená soudem, ukázalo se, Holly je ke spolupráci hodně motivovaná. se za sebe styilím. Pdrkró,t jsem ho kd'ysi ale tentokró,t mi potolily neruy. To d,ítěmě k nepříčetnosti...Víte,užilyckyjsem si slibožekdyž bud,u mít děti, nikd,y na ně neuztóhnu Moc dobře ttm, jakc to je. Příšemc. Jenž,ejá si ani neuaěd,omila a začala jsern se choaat jako bló'znioú'má,ma. Mlútili rně oba rod'iče,ak ona horší'Iednou mě honila po lruchyni s řeznickým
14B
K D Y Ž N Á M R o D I Č EN I Č ÍŽ I v o T
Holly měla dlouhou historii přehrávánÍ, to převáděla si]néemočnípodněty do agresivníhoj V pubertě měla opakovanéproblémy,několikrát byla loučenaze školy. V dospělosti sama sebe popisuje kráčeiícísoudek střelnéhonraclru. Někdy musím uypad'noutz dnmu, protožese toho, co bych mohla synoai udělat. Mám pocit, žese ned,okóžuouldd,at. Hollyin vztek si jako terčnašeljejího syna. V jiných hrocených případech se potlačovanývztek začne vovat jako násilné trestné činy od bití manželky znásilnění až k vraždě. Americká vězení jsou plná spělých' kteří byli v dětstvítělesně týráni, ale nikdy se naučili projevovat vztek přiměřeným způsobem. Kate naopak namířila vztek proti sobě. Cestu ven si šel prostřednictvímtěiesných příznaků. Ať mi někdo řehrc nebo proued,ecokoli, nedokdžuse sebezastat. Nikd,y nemám pocit, žebych to nldd,la. Bolí mě hlaua, často mi býuá ruanic. KažcIýpo mně šIapea jd ncúm, jak ty lidi zastrnit' I'nni jsem určitě měla žalud,eční uřed'y,bez ustóní mě bolelo břicho. Kate se na začátkuživotanaučLlažítživotoběti. Nikdy roli neopustila. Netušila,jak by se mohla chránit před ji pronásledoval.Tímto abyji někdo využíva1či v sobě udržovalabolest' kterou prožívalajako dítě. madící se vztek si pochopitelně potřeboval najít ven, ale vzhledem k tomu, žese ho bála dát najevo vyjadřovaly ho za ni tělo a nálady v podobě bolestí sevřenéhožaludku a denrese.
NĚKDY JSoU MoDŘINY I NÁ TňLE
I49
otec' takoYý syn? [tedch případech se týranédítě nevědomě identifis násilnickým rodičem.Není divu, tyrani působíjako nezranitelní lidé. Tyrané děti si myslí, že kdyby tytéžvlastnosti' dokázaly by se ochránit. Proto jako nevědomouobranu rozvíjejítakovérysy osobkteréna svémjedovatémrodiči nenávidějí nejvíc. si stibují, žebudou jiné nežon' a1epod tlakem strese mohou Začítchovatjako rodič.Tentosyndrom ovšem tak rozšířený,jak si lidé myslí. Řadu let panoval názor, že téměř ze všech týraných vyrostou týrajícírodiče,protoženeměly k dispozici rodičovskýmodel. Soudobéstudie tento předpoklad jí. Spousta lidí, kteří byli v dětství týraní, nedospíváv nenási1nějednajícídospělé,nýbržmíva. velképotížedokonce i s mírným,netělesným tíestáním dětí.Vzbouři]i se proti bolesti svéhodětství;vyhýse Stanovováníhranic a ieiich důslednémudodržování.Jenže i takové chování můžemít na vývoj dítěte negativnídopad, protožeděti potřebují bezpečívymeze. nýchhranic. Škodanapáchaná nadměrnou shovívavostí alebývá mnohem menšínežújmazpůsobenátýráním. Dobtá zpráva je, žedospěléoběti týrajícíchrodičůmohoupřekonat sebenenávist, těsný vztah S rodiči, pot]ačo.vanývztek, zahlcující strach i neschopnost důvěřovat druhýmnebo se cítit bezpečně.
