„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Dělnická
Určeno pro
9. tř. ZŠ
Sekce
základní
Předmět
Přírodopis
Téma / kapitola
Vnitřní geologické děje – 1. část
Zpracoval
Mgr. Lenka Grygová (tým 3)
Obsah: 1
POJEM VNITŘNÍ GEOLOGICKÝ DĚJ.............................................................................................4
2
PORUCHY ZEMSKÉ KŮRY ...............................................................................................................4
3
VRÁSNĚNÍ .............................................................................................................................................8
4
PŘEHLED LITERATURY ...................................................................................................................9
2
VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE – 1. ČÁST
V této kapitole se dozvíte: Co je příčinou vnitřních geologických dějů Jak se projevují vnitřní geologické děje na povrchu planety Budete schopni: Uvést, jaký je rozdíl mezi vrásou a zlomem Vysvětlit, kdy vzniká kerné pohoří, kdy příkopový propadlina Vysvětlit, co je vrásnění, čím je způsobeno
Klíčová slova této kapitoly: Vnitřní geologické děje, poruchy zemské kůry, vrása, zlom, kerné pohyby, vrásnění Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5 h (teorie)
3
1 Pojem vnitřní geologický děj Změny povrchu planety nazýváme geologickými ději. Ty, které mají svůj původ uvnitř Země, hlavně v zemském plášti, nazýváme vnitřní. Vytvářejí vyvýšeniny a sníženiny. Jejich činnost je tvořivá, tvoří různé útvary na povrchu planety.
2 Poruchy zemské kůry
Poruchami zemské kůry se zabývá část geologie zvaná tektonika. Tlak a teplota uvolňující se v zemské kůře mění geologické útvary, např. vrstvy a další geologická tělesa. Síly, které mají svůj převládající směr kolmo k povrchu Země, nazýváme tlakové. Síly, které působí převážně ve směru vodorovném k povrchu Země, se jmenují tahové. Často dochází ke kombinaci obou typů těchto sil. Výslednou změnu geologického tělesa ovlivňuje také rychlost, s jakou síla působila. Pomalé působení sil vyvolává spojité, nepřerušené změny, ohýbání vrstev. Nazýváme je vrásy. Rychlé a razantní síly vyvolávají nespojité, přerušené změny, rozlomení vrstev. Nazýváme je zlomy, kry. Vrásy Pozvolné formování vrstev převážně tlakovými silami vyvolává ohyb vrstev. Dochází ke vzniku: - koryta – prohnutí vrstvy - sedla – vyklenutí vrstvy - vrásy – kombinace obou předchozích a jejich spojení rameny.
4
Na vráse můžeme sledovat její osu souměrnosti, podle jejího směru rozlišujeme vrásy na - přímou - šikmou - překocenou (střední rameno je překocené) - ležatou - ponořenou. Pokud dojde u vrásy dalšími tlaky k přerušení vrstev, sedlo se přesouvá přes koryto, nazýváme tento jev vrásový přesmyk.
vrása
5
Zlomy Krátkodobé a silné stlačení vrstev způsobuje jejich zlomení – vznikají zlomy nebo jejich soustavy. Tyto praskliny mohou zasahovat až pod zemskou kůru. Oddělují od sebe části ker a také celé tzv. litosférické desky.
zlom
Kerné pohyby Protože na zlomené kry nebo jejich části působí další síly, dochází k jejich zatlačování nebo vyzvedávání na polotekutém zemském plášti. Rozlišujeme: - horizontální posun – kry se posouvají ve vodorovné rovině - kerný pokles – jedna z ker poklesne dolů - kerný přesmyk – jedna z ker je vysunuta nahoru nad druhou - hrásť = kerné pohoří – střední kra je vyzdvižena nad soustavou zlomů postupnými kaskádami - příkopová propadlina - střední kra poklesla do soustavy zlomů postupnými kaskádami.
6
7
kerné pohoří
3 Vrásnění Vrásnění je proces vzniku složitých systémů, které nazýváme pásemná pohoří. Ta mají protáhlý tvar a velikou výšku. Jsou uložena na okraji litosférických desek. Mohutné tlakové síly stlačují oceánské dno a ohýbají vrstvy usazenin na pobřeží. Zvrásněné vrstvy se pak vyklenují z mořského dna a přesouvají se na pevninu. Vytvářejí tzv. příkrovy, ohromné přesmyky zvrásněných vrstev. Ty se postupně skládají jeden na druhý, připomínají částečně překryté šupiny ryby. Při vrásnění se uvolňuje velké množství tepla a probíhá přeměna a tavení hornin. Hlubinné vyvřeliny jsou vytlačovány směrem vzhůru a praskají zlomy. Pásemné pohoří dále roste. Všechny tyto děje jsou způsobeny pohyby litosférických desek po zemském plášti. V průběhu vývoje povrchu Země došlo k několika vrásněním, trvala až desítky milionů let. Poslední vrásnění stále probíhá – při něm vznikly Himaláje, Alpy a Karpaty, jejichž okrajovou částí jsou naše Beskydy.
8
oblouk písemného pohoří Alpy – Karpaty
Shrnutí kapitoly Změny na povrchu planety vyvolané silami uvnitř Země nazýváme vnitřními geologickými ději. Změny bez porušení vrstev, spojité, nazýváme vrásy. Podle směru osy vrásy rozlišujeme vrásy přímé, šikmé, překocené, ležaté a ponořené. Změny vrstev s porušením nazýváme zlomy. Typ poruchy geologických těles ovlivňují délka působení a velikost síly. Zlomy a pohyby ker dělíme na posun, pokles, přesmyk, příkopovou propadlinu a kerné pohoří. Při složitém ději vrásnění vznikají pásemná pohoří. Vyvolává je pohyb, pokles, vrásnění vrstev na okraji desky na podmořském dně. Zvrásněné vrstvy se přesunují na pevninu a tvoří systém příkrovů. U vrásnění dochází k tavení hornin.
4 Přehled literatury Nakladatelství Prodos, Zapletal, Janoška, Bičíková, Tomančáková, Přírodopis 9 SPN Praha, doc. Dr. František Pauk, CSc., Mineralogie, petrologie, geologie Internetová encyklopedie Wikipedie www.google.cz Konec kapitoly
9
