No title

EUR ZPRÁVY I N F O R M A Č N Í B U L L E T I N P R O Č L E N Y A S Y M PAT I Z A N T Y Č E S K É S T R A N Y S O C I Á L N Ě D E M O K R AT I C K É

Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů

www.socialistgroup.eu

2. SPECIÁLNÍ VYDÁNÍ . KVĚTEN 2009

OBSAH EUROZPRÁV 2 3 4-5 6-7 8-9 10-11 12-13

Úvodní slovo europoslanců Volby do Evropského parlamentu Rozhovor s Liborem Roučkem Jak to vidí Libor Rouček Rozhovor s Richardem Falbrem Jak to vidí Richard Falbr Aktivity Libora Roučka

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, milé přítelkyně a milí přátelé, Mnozí z nás mají ještě v živé paměti období našeho přistupování k Evropské unii - rok 2003, ve kterém více jak 77% občanů řeklo našemu vstupu do EU své ANO, a pak 1. květen roku 2004, kdy se Česká republika oficiálně stala členskou zemí EU. Od té doby uplynulo pět let a to znamená, že i volební období Evropského parlamentu se chýlí ke svému konci.

2

S koncem volebního období se pojí i čas bilance. Hodnocení toho, co všechno Evropský parlament za posledních pět let udělal, a také hodnocení naší práce - jak v Evropském parlamentu, tak i doma v České republice. Prvních pět let našeho členství v EU a působení českých zástupců v evropských institucích je vpravdě historickou událostí. Kdo by si ještě před dvaceti lety pomyslel, že život za Železnou oponou vyměníme za členství v klubu nejvyspělejších států světa? Nyní s nimi sedíme za jedním jednacím stolem a náš hlas má stejnou váhu! Naše působení v Evropském parlamentu je toho dokladem. Přestože jsme zde jen dva sociální demokraté z České republiky, náš hlas je slyšet a v rámci sociálnědemokratické frakce máme nemalý vliv na vytváření a podobu evropské legislativy. Řada příkladů to potvrzuje, ať už z oblasti rozpočtové, sociální, zahraniční nebo třeba regionální politiky.

14-15 16-17 18-19 20 21 22-23 24

Aktivity Richarda Falbra Studijní cesty a vědomostní soutěže Výběr z denního tisku Jak nás hodnotí Pohledem osobností Česká republika pátým rokem v Evropské unii Publikace | Kontakty | Poděkování

Avšak nejen pro nás jednotlivce, ale i pro naši zemi byl vstup do Evropské unie jednoznačným úspěchem. Nikdo již nerozhoduje „o nás bez nás“. Členství v EU výrazně pomáhá našemu hospodářství. Roste životní úroveň. Díky schengenu se můžeme po celé EU svobodně pohybovat bez hraničních kontrol. Prostřednictvím peněz ze Strukturálních fondů si modernizujeme naši zemi. Mladí lidé studují a pracují v zahraničí, učí se cizí jazyky, poznávají nové kultury a sbírají důležité profesní zkušenosti. Víme, že zdaleka všechno ještě není ideální. Asi největším problémem zůstává malá informovanost lidí o tom, jak Evropská unie funguje a proč vlastně Evropskou unii potřebujeme. Také proto jsme se rozhodli publikovat toto speciální vydání našich Euro Zpráv, které pro Vás jinak vydáváme měsíc co měsíc již od ledna roku 2005. Pevně věříme, že Vás tyto informace zaujmou a že Vám budou k užitku. Doufáme také, že občané naši práci ocení a že v dalším volebním období vyšlou do Evropského parlamentu více sociálních demokratů, než tomu bylo v roce 2004.

Dr. Libor Rouček

JUDr. Richard Falbr

poslanec EP

poslanec EP

5. a 6. června 2009

Váš hlas může být v Evropě slyšet 9 důvodů, proč jít hlasovat 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Jste to právě vy, kdo rozhodujete svým hlasováním. Poslanec Evropského parlamentu - Váš hlas v Evropě. Hlasovat je Vaše právo. Evropský parlament je tu pro lidi. Jedno hlasování - 375 milionů hlasujících. Europoslanci mají na podobu evropské legislativy velký vliv. Váš hlas pro rozmanitost. Jít hlasovat je demokratickým vyjádřením názoru. Zvolte svého poslance a pak kontrolujte jeho práci.

www.volby2009.eu

3

EVROPSKÝ PARLAMENT

Lisabonské smlouvy nebo i vedení Unie v podobě předsednictví Rady EU v prvním pololetí letošního roku. Nepodařilo se také - na rozdíl od sousedního Slovenska nebo Slovinska - najít shodu na naší politické scéně v otázce přijetí společné evropské měny EURO. Jinými slovy, za uplynulých pět let máme mnohé úspěchy, ale máme také některé neúspěchy, jejichž následky bude třeba řešit v příštích letech.“ V roce 2004 přišlo do Evropského parlamentu 24 českých poslanců, dva sociální demokraté - vy dva s Richardem - a pak dvaadvacet dalších. Jak hodnotíš práci českých poslanců? Jak se Ti s českými kolegy z jiných stran spolupracuje, existuje vůbec taková spolupráce? A jak hodnotíš Tvoji a Richardovu práci v EP za uplynulých 5 let? „Čeští europoslanci, podobně jako i celá Česká republika, bohužel v uplynulých pěti letech dostatečně nevyužili svého potenciálu. V roce 2004 bylo do EP zvoleno devět členů ODS, šest komunistů, řada nezávislých, včetně poslanců a poslankyň jakými jsou Jana Bobošíková a Vladimír Železný, kteří si okamžitě po zvolení vjeli do vlasů. Svého počátečního potenciálu nevyužili hlavně poslanci ODS. Jejich práce, jak již řekl jeden německý kolega z bavorské strany CSU v rozhovoru v Lidových novinách, "není vidět". Poslanci ODS v Evropském parlamentu často chybí, následkem toho je jejich vliv nulový. Pokud jde o nás dva, zástupce ČSSD, myslím, že jsme za uplynulých pět let v EP nejenže neudělali ostudu, ale dokázali jsme maximum.“ Jak se podle Tvého názoru změnila Evropská unie za posledních pět let? Jaký je rozdíl mezi EU roku 2004 a roku 2009? Co se EU podařilo? „Evropská unie učinila za posledních pět let obrovský skok kupředu. Stačí připomenout rozšíření z dřívějších patnácti členských států na dnešních sedmadvacet. EU má bezmála půl miliardy obyvatel, vzrostla váha celé Evropy ve světě. Evropská unie dnes v mnohých záležitostech určuje globální pravidla. Zde bych připomenul např. tzv. "legislativu REACH", čili požadavky ohledně kontroly a registrace chemických látek, anebo energeticko-klimatickou politiku EU, ze které si bere vzor dnešní americký prezident Obama i další země světa. Evropské unii se ale nepodařila doposud jedna věc, a to je přizpůsobit počtu zemí i fungování svých institucí. Pod stůl spadla tzv. Ústava, problémy jsou i s ratifikací Lisabonské smlouvy. Evropa se v příštích pěti letech nebude moci pohnout dopředu ani v otázce vnitřních reforem ani dalšího rozšiřování, pokud Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost.“

4

Jak hodnotíš působení České republiky za posledních pět let v EU? Jaké vidíš přínosy našeho členství? Čím jsme Evropskou unii obohatili? Asi ne tím, že jsme zatím neschválili Lisabonskou smlouvu… „Obrovský pokrok za uplynulých pět let, aniž si to mnohdy uvědomujeme, učinila i Česká republika. Naším členstvím v EU máme zajištěnu bezpečnost, suverenitu, svobodu; můžeme svobodně rozhodovat o naší budoucnosti. Členstvím jsme se posílili i hospodářsky. Zvýšila se životní úroveň. Když jsme do Evropské unie vstupovali, byli jsme někde na dvou třetinách evropského průměru, nyní jsme již na více než 80 procentech. Samozřejmě mnohé se i nepovedlo. Nepovedlo se vytvořit shodu na domácí politické scéně v základních otázkách směřování EU, ať je to již ratifikace zmíněné

Jakým nejdůležitějším tématům ses v Evropském parlamentu v průběhu uplynulých pěti let věnoval? „Vždy pro mě bylo prioritou to, aby naši občané měli v EU stejná práva a stejné podmínky jako občané starých členských států. V prvních dvou letech našeho členství v EU byla velmi důležitá otázka volného pohybu pracovních sil z nových členských zemí. Většina starých členských států (s výjimkou Velké Británie, Irska a Švédska) po našem vstupu do EU uzavřela své pracovní trhy pro naše lidi. To nám znemožnilo využívat jednu ze základních svobod Evropské unie - svobodu volného pohybu osob. V Evropském parlamentu jsem proto na začátku roku 2006 předložil písemné prohlášení apelující na staré členské země, aby evropským nováčkům své pracovní trhy otevřely a zrušily přechodná období na volný pohyb pracovních sil. 1. května 2006 tak skutečně učinila většina starých členských států, například Španělsko, Itálie, Portugalsko, Finsko a další. Postupem času se pak otevíraly i další země. Jako poslední zatím zrušila přechodná období Belgie. Jedinými zeměmi, které dosud udržují určitá omezení, tak zůstávají Německo a Rakousko. S otázkou volného pohybu pracovních sil úzce souvisí i otázka volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru bez hraničních kontrol. I v této oblasti jsme po našem vstupu do EU ještě nemohli využívat plně všech výhod členství, neboť bylo potřeba uvést do provozu tzv. Schengenský informační systém druhé generace. Když se v roce 2006 ukázalo, že hrozí odložení tohoto systému z důvodu technických problémů, důrazně jsem vyzval Evropskou komisi, aby dodržela časový plán a umožnila plánované rozšíření schengenu. Nakonec se nám podařilo ve spolupráci s portugalským předsednictvím najít technické řešení a v prosinci 2007, tři dny před Štědrým dnem, se naše země skutečně stala součástí evropského prostoru bez hraničních kontrol. Další pozůstatek Železné opony tak definitivně padl.“

V Evropském parlamentu pracuješ ve dvou výborech Rozpočtovém a Zahraničním. Co se Ti podařilo v prvním jmenovaném výboru? „Začnu připomínkou toho, že jsem kromě Výboru pro rozpočet působil v prvních dvou letech také v tzv. Dočasném výboru pro rozpočtové výzvy, jehož úkolem bylo připravit návrh dlouhodobého rozpočtu EU na období let 2007 - 2013. Po tvrdých vyjednáváních nakonec vyústila práce tohoto výboru v dohodu s Radou EU, se kterou můžeme být jako Česká republika velmi spokojeni. Příspěvky jednotlivých států do evropské pokladny jsou v takové výši, která zaručuje potřebnou akceschopnost a sílu evropských rozpočtových výdajů. A především: České republice se podařilo vyjednat z rozpočtu EU na období 2007 až 2013 vůbec nejvíce peněz na obyvatele. Máme tak jedinečnou příležitost zmodernizovat naši zemi a přiblížit se v životní úrovni těm nejvyspělejších států Evropy. V rozpočtovém výboru jsem pak vždy hleděl na to, aby evropské rozpočtové prostředky byly použity co nejúčelněji, například na rozvoj vědy a výzkumu nebo na podporu našich lidí v EU. Podpořil jsem vznik a financování dvou exekutivních agentur EU pro vědu a výzkum, které budou administrovat prostředky na vědecké a výzkumné projekty v členských státech a na podporu mladých vědců a přeshraničních mezinárodních vědeckých týmů. Také jsem pomohl zmařit záměr Evropské komise na přesunutí 50 miliónů EUR do rozpočtové rezervy. Tyto prostředky totiž měly být původně určeny na zaměstnávání lidí z nových členských zemí. Jejich přesměrováním by stovky našich občanů ztratily možnost působit v institucích EU, což by i celkově oslabilo pozici naší republiky. Komise nakonec pod tlakem z Evropského parlamentu ustoupila a zmíněné finanční prostředky uvolnila k původnímu účelu.“

Součástí práce každého europoslance není jen působení v Evropském parlamentu v Bruselu nebo Štrasburku, ale je to samozřejmě také práce ve volebním obvodu, kterým je v případě českých poslanců celá Česká republika. Jak bys shrnul své aktivity doma, v České republice, za uplynulých pět let? „Během uplynulých pět let jsem uskutečnil doslova stovky návštěv středních a vysokých škol, průmyslových podniků, starostů, podnikatelů, odborářů, důchodců a dalších skupin po celé České republice. Povinností europoslance, alespoň tak to chápu já, je informovat veřejnost o tom, co dělají evropské instituce, jaká legislativa se v Evropském parlamentu připravuje. Zároveň je také pro europoslance důležité být informován o dění doma tak, aby tyto poznatky a zkušenosti mohl využít při své práci. Při svých cestách po naší krásné zemi jsem se setkal se zájmem o činnost a fungování Evropské unie, ale setkal jsem se bohužel také s tím, že lidé přese všechno nemají dostatek informací. A tady vidím trošku problém v našich médiích, převážně těch veřejnoprávních. Měla by to být hlavně jejich úloha o dění v Evropské unii mnohem více informovat, než se tomu děje doposud. Bohužel veřejnost i politici si málo uvědomují např. skutečnost, že většina legislativy, která se schvaluje v českém parlamentu, má svůj původ na půdě evropských institucí. Přál bych si, aby se situace v tomto směru u nás zlepšila. Abychom byli minimálně na stejné úrovni jako jsou naši sousedé v Rakousku, či Německu. Je to v zájmu všech. Dokonce i nejnovější členská země v Evropské unii - Rumunsko - má v Bruselu celkem dvacet korespondentů. Českých novinářů je v Bruselu doslova jen hrstka. Z toho je vidět, že Rumuni pochopili mnohem více než my význam Evropské unie pro sebe i pro Evropu.“

Tvým hlavním výborem je však Výbor pro zahraniční záležitosti. Jak bys shrnul výsledky své práce zde? „Témat a oblastí byla celá řada. Od počátku svého působení v zahraničním výboru jsem dával důraz na základní hodnoty sociálnědemokratického zahraničněpolitického programu, kterými jsou podpora míru ve světě, mezinárodní odzbrojení, nešíření zbraní hromadného ničení, boj proti mezinárodnímu terorismu, snaha o vymýcení chudoby a pomoc zemím třetího světa. Vždy jsem odmítal jakékoliv snahy o jednostranný - unilaterální přístup a vždy jsem byl zastáncem multilaterální mezinárodní spolupráce. I z toho důvodu odmítám a vždy jsem odmítal projekt americké protiraketové obrany a umístění jeho prvků v Evropě. Otázka evropské bezpečnosti nemůže být řešena jen na bilaterální bázi mezi USA a jednotlivými zeměmi Evropy. Naši bezpečnost můžeme zajistit jen kolektivně v rámci spolupráce uvnitř EU a NATO. Právě z tohoto důvodu jsem otevřel otázku umístění amerického radaru na našem území na půdě Evropského parlamentu. Opakovaně jsem vyzval Vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solanu, aby předložil analýzu dopadů na politiku EU. V rámci svých zahraničních cest jsem jednal s představiteli nové americké administrativy i s kolegy v americkém kongresu, v Moskvě jsem hovořil s ruským ministrem zahraničí Lavrovem a během návštěvy Teheránu s íránským ministrem zahraničí Mottakim. Snažil jsem se využít každé příležitosti k tomu, abych vysvětloval stanovisko sociální demokracie a důvody, které nás vedou k našemu odmítavému postoji vůči americkému radaru. Nejsme samozřejmě pacifisté a uvědomujeme si rizika spojená s íránským jaderným programem. Problémy tohoto charakteru je však potřeba řešit společně a nikoliv jen na bilaterální úrovni.“

V dalším pětiletém období Evropského parlamentu nastanou určité změny. Česká republika, která má nyní 24 europoslanců, jich bude mít jen 22. Jaká je Tvoje prognóza vývoje EU, práce Evropského parlamentu i našeho členství? „Začnu Evropskou unií. Věřím, že státy Evropské unie již během příštího roku úspěšně překonají nejtěžší hospodářskou krizi od 2. světové války. Věřím, že Evropská unie po všech peripetiích přijme Lisabonskou smlouvu, a také věřím, že se Evropská unie rozšíří o další země. Tady bych zmínil Chorvatsko a pravděpodobně i zemi, o které nikdo donedávna neuvažoval, a to je Island. Věřím, že se rozšíří i eurozóna. Přál bych si, aby to bylo i o Českou republiku. Jinými slovy, jsem přesvědčen, že Evropská unie se bude i v příštích letech přes všechny problémy úspěšně integrovat. Pokud jde o Českou republiku, bude nám bohužel několik let trvat, než zahladíme negativní dojem, který jsme udělali při našem předsednictví EU. Jak rychle se nám tento špatný dojem podaří zahladit bude záviset mimo jiné i na vývoji v naší zemi - na tom, zda si politici napříč politickým spektrem uvědomí význam Evropské unie a naše místo v ní. Přál bych si, aby v tomto směru vykonali pozitivní práci i poslanci, kteří zanedlouho budou do Evropského parlamentu na dalších pět let nově zvoleni. Jak jsem již naznačil v předchozích otázkách, v prvních pěti letech našeho působení se to ne všem poslancům a ne všem stranám dařilo.“

5

JAK TO VIDÍ LIBOR ROUČEK Cestování bez kontrol Od prosince 2007 se mezi námi a sousedy zrušily kontroly na pozemních komunikacích, v březnu 2008 skončily také kontroly na mezinárodních letištích v rámci schengenského prostoru. Vstup do „schengenu“ byl výsledkem několikaletého procesu, ve kterém se český právní řád přibližoval evropským normám. „Zapojení do schengenu, které nám otevřelo hranice k našim sousedům, se dlouho protahovalo a přinášelo s sebou řadu problémů. Proto jsem také interpeloval Evropskou komisi, aby urychlila přípravu vstupu nových členských zemí do schengenského systému. Komise tento návrh podpořila a výsledek se projevil na konci roku 2007, kdy jsme konečně mohli využít základní evropské svobody volného pohybu osob. Čeští občané tak poprvé mohli projet hranicemi bez zastavení. Jsem přesvědčen, že jsem tak dostál jednomu ze svých slibů, že budu usilovat o rovnoprávné postavení obyvatel České republiky v Evropské unii. Věřím, že před blížícími se letními prázdninami to spoluobčané na svých cestách do zahraničí ocení.“

Levnější volání ze zahraničí V červnu 2007 Evropská unie zavedla eurotarif, který zaručil horní hranici cen tzv. roamingu na příchozí i odchozí hovory. Tato hranice byla každý rok o něco snižována, takže v letošním roce mohou čeští občané volat ze zahraničí za 43 centů (přibližně 12 korun) za minutu. Díky nařízení se zvýšila i průhlednost účtování. Při příjezdu do zahraničí, zákazník obdrží od operátora zprávu informující o cenách telefonování a zasílání sms. V budoucnu chce frakce evropských sociálních demokratů dále snižovat tarify, aby Evropané mohli bez starosti telefonovat při svých cestách po Evropské unii. „V červnu 2007 jsme z Bruselu mohli zavolat domů dobrou novinu, a to, že budeme moci volat v Evropské unii bez obav z přehnaných účtů za telefon. V Evropském parlamentu se nám totiž podařilo nastavit přijatelnou horní cenovou hranici pro volání ze zahraničí. Ve frakci sociálních demokratů jsem apeloval dlouho na to, že telekomunikační společnosti na výzvy o dobrovolné snížení přemrštěných roamingových cen nereaguje. Proto jsme podporovali vznik evropské legislativy, která zavádí maximální tarify roamingu, jež jsou třikrát a v některých zemích až čtyřikrát nižší než původní ceny! Letos v létě se sníží i ceny za textové zprávy ze zahraničí. Eurotarif tak ušetří každému z nás za volání v průběhu dovolené.“

Bezpečnější, čistší a levnější energie pro každého 6

Dostupná a levná energie je nezbytná proto, aby evropská společnost mohla fungovat. Z tohoto důvodu také Evropská unie usiluje o vytvoření společné energetické politiky. Jejím cílem je, aby byly zabezpečeny dodávky cenově dostupné energie pro domácnosti i průmysl. Zároveň EU usiluje o to, aby spotřeba energií neohrožovala naše životní prostředí a především nezpůsobovala globální oteplování. V roce 2008 byl proto v Evropském parlamentu přijat tzv. klimaticko-energetický balíček, který je prvním krokem k naplnění zmíněných cílů. Zároveň Evropská unie pracuje na vytvoření jednotného trhu pro elektřinu a zemní plyn, který přispěje k lepšímu zajištění energetických potřeb všech občanů Evropské unie.

„Evropský parlament přijetím klimaticko-energetického balíčku zajistil kompromis mezi zájmy průmyslu, potřebami ochrany životního prostředí a samozřejmě také, což je velmi důležité na pozadí současné hospodářské krize, potřebami zaměstnanosti a ochrany pracovních míst v Evropě. Především však energetická politika Evropské unie zlepšuje postavení koncového spotřebitele. Jedním z důvodů, proč jsem přijetí nové legislativy podporoval, je skutečnost, že zavádí podporu sociálně slabším rodinám, které si nemohou dovolit platit vysoké účty za plyn či elektřinu. Z pozice 1. místopředsedy Zahraničního výboru je pro mě rovněž důležité, že Evropská unie posiluje spolupráci v oblasti vnější energetické politiky. Bezpečnost dodávek totiž závisí na dobrých vztazích EU se zeměmi jako Rusko, Saudská Arábie či Alžírsko.“

Rozšiřování Evropské unie Členství v Evropské unii se stalo úspěšným nástrojem politické a hospodářské transformace v zemích střední a východní Evropy. Přistoupení deseti nových zemí v roce 2004 a jejich úspěšné začlenění mezi vyspělé západoevropské státy je toho pádným důkazem. Proto také Evropská unie přislíbila na summitu v řecké Soluni členství zemím západního Balkánu. Přestože některé hlasy volají po přehodnocení politiky rozšiřování, integrace západobalkánských zemí se i s přispěním poslanců Evropského parlamentu nezastavila. „Členství v Evropské unii je nesporným přínosem pro každou zemi. Z hospodářského i politického hlediska výhody členství převažují nad nedostatky. Rozšiřování má však velký význam i pro Evropskou unii. Nové členské země mohou být přínosem v mnoha oblastech, turistikou počínaje a energetikou konče. Platí to rovněž pro země západního Balkánu. Pro každého českého turistu bude určitě příjemné, když nebude muset při cestě na letní dovolenou na chorvatských hranicích ukazovat pas. Země jako Srbsko, Chorvatsko či Albánie jsou dynamicky se rozvíjející ekonomiky, které mohou být novým trhem pro české zboží. I z těchto důvodů jsme v Evropském parlamentu přesvědčeni, že proces rozšiřování by měl pokračovat.“

Evropský rozpočet pro občany Přestože evropský rozpočet představuje necelé jedno procento hospodářského produktu členských zemí Evropské unie, může výrazně přispívat ke zlepšování hospodářské a sociální situace obyvatel EU. Více než 100 miliard EUR je dnes spravedlivě a efektivně investováno do dalšího rozvoje prostřednictvím strukturálních fondů, komunitárních programů a zemědělské politiky. Evropská unie také přispívá na významné projekty, například na obnovitelné zdroje energie či evropský navigační systém Galileo, které poté slouží každodenně evropským občanům. „V Evropském parlamentu jsme v uplynulých pěti letech vždy prosazovali takovou podobu rozpočtu, která by nejlépe odrážela zájmy a potřeby našich spoluobčanů. Prostřednictvím prostředků věnovaných na strukturální a kohezní politiku jsme tak přispěli k realizaci stovek projektů. V České republice jsou "evropské peníze" využívány především k rozvoji dopravní a turistické infrastruktury, na sociální projekty či na podporu technologií šetrnějších k životnímu prostředí. Skutečnost, že evropský rozpočet může mít konkrétní přínos pro občany, mohou potvrdit také studenti. Každoročně Evropská unie poskytuje miliardu EUR, aby se mohlo bezmála tři sta tisíc mladých lidí zúčastnit výměnných programů. V neposlední řadě Evropská unie investuje do energetické bezpečnosti svých občanů tím, že finančně podporuje takové projekty, jakými je plynovod Nabucco, který může zabránit podobné krizi, jaké jsme čelili počátkem letošního roku.“

Konstruktivní dialog a vztahy s Ruskem Evropský parlament usiluje o zlepšení vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem prostřednictvím otevřeného a na důvěře založeného dialogu. Rusko je strategickým partnerem, se kterým je nezbytné diskutovat o takových otázkách jako mezinárodní bezpečnost, energetika, migrace či organizovaný zločin. Sociálně demokratická frakce v Evropském parlamentu, která jako jediná politická skupina má vůči Rusku konzistentní a konstruktivní postoj, průběžně jedná s politickými představiteli a zástupci ruské občanské společnosti. „Evropa a s ní celý svět stojí před celou řadou vážných globálních problémů, jakými jsou mezinárodní terorismus, globální oteplování, šíření zbraní hromadného ničení a mnoho dalších. Žádný z nich Evropská unie nevyřeší sama. Zároveň EU potřebuje stabilní dodávky energetických surovin, aby evropské hospodářství a celá společnost mohly fungovat. Rusko je proto přirozený partner, se kterým je nezbytné spolupracovat. Rusko totiž Evropskou unii také potřebuje, aby mohlo prodat své nerostné suroviny, nakoupit nové technologie a modernizovat svoje hospodářství. Vzájemná závislost nás proto svazuje a vytváří společnou budoucnost pro obě strany. To však předpokládá dialog, a to dialog na všech úrovních, od energetické politiky, recipročních investičních aktivit až po dialog v oblasti lidských a občanských práv a demokracie.“

„Víra, že neviditelná ruka trhu může zajistit trvalý hospodářský růst, se v současné době stala minulostí. Je zřejmé, že evropská ekonomika potřebuje účinnou regulaci a rozsáhlé investice do hospodářství. Skutečnost, že krize je velmi závažná, dokládá to, že i konzervativní strany dnes prosazují sociálnědemokratickou politiku. Příkladem může být německá kancléřka Merkelová. Avšak co skutečně nyní potřebujeme, je evropská odpověď na problémy našeho hospodářství. Hospodářský vývoj v ostatních unijních zemích totiž ovlivňuje i nás. V Evropském parlamentu proto podporujeme návrhy, které podpoří vznik aktivní evropské hospodářské politiky a umožní nastartování růstu a vytvoří nová pracovní místa pro naše spoluobčany.“

Evropská bezpečnost a radar V uplynulých šedesáti letech byla evropská bezpečnost založena na mnohostranné spolupráci mezi evropskými zeměmi a Spojenými státy. NATO bylo zárukou, která umožnila Evropanům žít v míru. V posledním desetiletí začala rovněž Evropská unie posilovat svoji roli v bezpečnostní a obranné politice. Hlavním důvodem je, aby ochránila své občany před novými hrozbami a nebezpečími, jakými jsou například mezinárodní terorismus či šíření zbraní hromadného ničení. „Evropa se správně rozhodla, že v dnešním světě může obstát pouze pokud bude spolupracovat i v oblasti bezpečnosti a obrany. Proto je také umístění prvků americké protiraketové obrany v Evropě celoevropskou otázkou. Není to jen záležitostí Čechů, Poláků a Američanů. Důsledky totiž postihnou celou Evropu, nejen Českou republiku. Proto jsem také chtěl, aby se toto téma stalo součástí jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy a aby Rada a Komise této otázce věnovaly pozornost. V Evropském parlamentu totiž prosazuji, že větší bezpečnosti dosáhneme spoluprací s dalšími důležitými partnery, jakými je Rusko či Čína, než konfrontací a zvyšováním napětí. Radar v Čechách proto nepovede k posílení bezpečnosti, ale naopak ke zhoršení naší bezpečnostní situace.“

Nové investice do hospodářského růstu Současná finanční a hospodářská krize ukazuje, že Evropská unie potřebuje hospodářskou politiku, jež by umožnila nastartovat rychlejší ekonomický růst a jež by vytvářela více pracovních míst. Dlouhodobým záměrem Evropské unie je investovat do lidí, výzkumu, technologického rozvoje a sociálního zabezpečení. V době krize je potřeba zajistit investice do průmyslu a nových pracovních míst. Pouhá koordinace hospodářských politik nestačí.

7

nebo pošt. Sám jsem se v otázce zachování veřejných služeb aktivně angažoval. Je v zájmu všech občanů EU, aby byl v legislativě uplatňován princip solidarity a aby se snižoval počet lidí, kteří žijí na okraji společnosti.“ Jaké nejzásadnější otázky projednával Výbor pro zaměstnanost a sociální věci, jehož jsi řádným členem? „Nejzásadnějším tématem ovládajícím všechna jednání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci byl boj o zachování toho, co jsme si zvykli nazývat evropským sociálním modelem. Z úst poslanců pravice jsme celou dobu poslouchali řeči o tom, jak musí být Evropa konkurenceschopná a jak má napodobovat ekonomiku Spojených států amerických. Přes to, co se stalo, v této rétorice pokračují dále. Podobně jako naši pravicoví spasitelé. Proto považuji za nutné, aby ti, co podporují levici, vysokou účastní ve volbách s těmito bludy konečně skoncovali. “

Jak celkově hodnotíš první volební období Evropského parlamentu, během kterého mohli čeští poslanci poprvé spoluvytvářet evropskou legislativu? „S jistými rozpaky. 24 českých poslanců nevystupovalo jednotně, ostatně systém práce poslanců ve frakcích to ani neumožňuje. Většina poslanců ODS se vyznačovala tím, že hlasovala proti všemu, co z dílny Komise a Rady vzešlo. Naše dvoučlenná delegace byla v sociálnědemokratické frakci hodně znát. Já považuji za svůj osobní úspěch velmi výrazné angažmá při projednávání původního návrhu Směrnice o službách, kdy se nám podařilo výrazně změnit Komisí navržené znění, které by bylo vytvořilo nebezpečí sociálního dumpingu exportované z chudších do bohatších zemí EU. Jsem také spokojen se svým působením ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci při projednávání a zamítnutí původního návrhu Směrnice o pracovní době. Považuji za uznání své práce skutečnost, že jsem byl zařazen do smírčího výboru, který v tzv. Trialogu (jednání Rady, Komise a Evropského parlamentu) hledá kompromis poté, co Parlament odmítl možnost tzv. opt-outu, čili výjimky umožňující požadovat po zaměstnancích, aby pracovali 65 i více hodin týdně. “

8

Jaké otázky, které projednával Evropský parlament, považuješ za nejdůležitější a jaká byla Tvá pozice během diskusí? „V rámci pětiletého funkčního období projednával Evropský parlament řadu klíčových směrnic, které zlepší ochranu spotřebitele, využívání veřejných financí, zlevní telekomunikace, rozšíří a zkvalitní studijní programy nebo například zlepší ochranu životního prostředí. Já osobně považuji za důležité ty zprávy, které se týkaly ochrany sociálně slabých, volného pohybu pracovních sil, pravidel vnitřního trhu a poskytování dostupných a kvalitních služeb v rámci Evropské unie. Jsem pevně přesvědčen, že je třeba zabraňovat privatizaci služeb veřejného zájmu, to znamená zdravotnických zařízení, škol a

Jaké nejzásadnější otázky projednával Výbor pro regionální rozvoj, jehož jsi členem? „Klíčové bylo období hned po našem příchodu do Evropského parlamentu, kdy se začala projednávat nová pravidla pro čerpání peněz ze strukturálních fondů EU pro období 2007 - 2013. Ve Výboru pro regionální rozvoj jsem předložil několik pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo vyjednat co nejlepší podmínky pro čerpání těchto 'evropských peněz' tak, abychom mohli čerpat co možná nejvíce a aby realizace projektů byla maximálně usnadněna. Navrhl jsem například, aby Evropská komise uznávala pro spolufinancování programů EU nejenom veřejné, ale také soukromé zdroje, aby finanční spoluúčast EU v rámci kofinancování projektů byla zvýšena z navrhovaných maximálně 75% na 85%, aby bylo prodlouženo pravidlo n+2 o další rok a aby Evropská komise ponechala mezi uznatelnými výdaji také nevratnou DPH. Přestože některé tyto návrhy kvůli odporu poslanců ze starých členských zemí v Parlamentu neprošly, podařilo se je nakonec prosadit s pomocí britského předsednictví Evropské unie.“ S kým jsi během pěti let svého působení v EP zejména spolupracoval? A s kým spolupracuješ v České republice? „V rámci Evropského parlamentu jsem nejblíže spolupracoval samozřejmě s poslanci sociálnědemokratické frakce, zejména se španělskými a britskými kolegy. V rámci EU jsem v kontaktu s Evropskou odborovou konfederací a odborovými organizacemi jednotlivých členských států. V České republice konzultuji evropskou politiku zaměstnanosti a její aspekty s odboráři ze svazů sdružených v ČMKOS. Samozřejmostí je úzká spolupráce s vedením naší konfederace. Taktéž jsem aktivně zapojen do činnosti hospodářských a sociálních rad na území Ústeckého kraje, které fungují jako rozšířené tripartity, v nichž jsou zastoupeny obce a města, významné podniky, odbory i fyzické osoby. V mostecké radě, kterou jsem před deseti lety spoluzakládal, jsem ukončil z časových důvodů své předsednictví. Naopak předsednickou funkci vykonávám v Hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje. Díky práci v těchto radách jsem stále velmi blízko konkrétním problémům kraje. Jsem si ale vědom skutečnosti, že jako poslanec EP zastupuji celou Českou republiku, proto spolupracuji aktivně i s ostatními kraji. Samozřejmě jsem v kontaktu i s poslanci a senátory, kteří se věnují evropské problematice. O mou práci v EP jeví zájem také představitelé některých velvyslanectví v Praze.“

Kde se s Tebou mohou občané setkat? „V rámci své práce se pohybuji mezi Evropským parlamentem, který zasedá v Bruselu a ve Štrasburku, a mezi svým volebním obvodem, kterým je, jak jsem již řekl, celá Česká republika. Během doby, kdy pracuji v České republice, se mnou mohou občané hovořit v mé kanceláři v Mostě či Praze. Taktéž se účastním mnoha veřejných konferencí a diskusí, které se konají zpravidla v Praze či během mých pracovních výjezdů do jednotlivých krajů. Zde jsem samozřejmě vždy připraven zodpovědět jakoukoliv otázku týkající se mé europoslanecké práce.“

Co si myslíš, že ve Tvé práci ještě zbývá udělat? Proč si myslíš, že je důležité, aby v EP byla silná

Jak jsi přenesl své zkušenosti nabyté v Evropském parlamentu do České republiky a jak se snažíš napomáhat zvyšování informovanosti o EU? „Předávat zkušenosti a poznatky se snažím dvojím způsobem. Zaprvé publikuji pravidelný měsíčník o evropských dotacích. Ten je zdarma k dispozici na mých internetových stránkách www.falbr.cz a moje kancelář jej rozesílá elektronickou poštou na více než deset tisíc adres měst, obcí, neziskových organizací, občanských sdružení aj. Druhou aktivitou je pořádání setkání s odborníky na problematiku čerpání peněz z EU. Můj český tým připravil v minulosti řadu tématických seminářů, jejichž cílem bylo seznámit zejména starosty menších měst a obcí s tím, jak získat dotace z Evropské unie. I zde je příležitost hovořit o problémech, které nyní v rámci České republiky a Evropského parlamentu řešíme, a předat informace o nejnovějších změnách v čerpání těchto evropských dotací. Ohlas na tyto mé aktivity je velmi pozitivní, o čemž svědčí e-maily, které skoro denně dostávám. Zatím poslední seminář jsem zorganizoval na jihu Čech v Třeboni a zúčastnilo se ho přibližně 90 starostů a zástupců měst a obcí z celého Jihočeského kraje.“ S jakými médii spolupracuješ nejvíce? „V prvé řadě je potřeba poděkovat redakci odborového časopisu Sondy za velký prostor, který mi na svých stránkách pravidelně věnují. Jsem rád, že prostřednictvím Sond se řada odborářů dozví věci, které se bohužel z našich ústředních deníků ani televizních stanic nedozví. Z redaktorů a redaktorek, kteří působí v Bruselu, oceňuji práci Kateřiny Šafaříkové z Lidových novin a Barbory Šámalové z České televize. Obě redaktorky se snaží objektivně informovat o tom, co se v Bruselu a Štrasburku děje. Ale někdy mám pocit, že editoři vládnoucí v televizi i v celostátních denících informace potlačují. A tak se bohužel dozvídáme nejvíce o tom, kolik kdo „tam“ bere peněz a proč. Informační deficit, který není jen problémem České republiky a jejích sdělovacích prostředků, ale existuje i ve starých členských státech Unie, pak vede k tomu, že je nízká volební účast ve volbách do Evropského parlamentu.“ Jak hodnotíš české předsednictví a odvolání vlády v době jeho průběhu? „Prohlásil jsem hned po pádu vlády, že mi jí není líto a měla jít k čertu již dávno. Zdá se, že české předsednictví po stránce administrativní a logistické bylo zvládnuto celkem slušně. Ale trapná vystoupení českých politiků možná celkově uspokojivý dojem rychle likvidovala. Když to mám vyjádřit česky co nejstručněji, tak jsme za voly! A to zejména kvůli trapnému přešlapování okolo Lisabonské smlouvy. Věřím tomu, že Irové v druhém referendu Lisabon schválí. Česká republika tak, se svou překlenovací vládou a euroskeptickým prezidentem, zůstane dál fackovacím panákem a nehodným dítkem Evropské unie.

9

foto © Evropský parlament

JAK TO VIDÍ RICHARD FALBR Směrnice o pracovní době Díky sociálnědemokratické frakci zůstane snad zachován 48-hodinový pracovní týden. Během tohoto pětiletého volebního období se Evropský parlament intenzivně zabýval zněním Směrnice o pracovní době. Sociálnědemokratická frakce úspěšně prosazovala vymezení limitu 48 hodin, označení doby pohotovosti za dobu výkonu práce, zaručení náhradního volna za přesčasové hodiny či podporu skloubení rodinného a pracovního života. Podle nového znění směrnice může být umožněno pracovat více hodin, nicméně pouze v rámci jasně ohraničeného období (např. letní měsíce v oboru cestovního ruchu). „Pokud by Evropský parlament a sociálnědemokratická frakce nestála v opozici k návrhu Rady, vrátili bychom se ke stavu z 19. století, kdy panovala tzv. svobodná volba. Parlament hlasoval proti tomu, aby bylo možno pracovat až 65 hodin týdně. Stranou by šly nejen odbory, ale i pracovní právo a ochrana zdraví pracujících. Pokud to je cesta, kterou některé členské státy sedmadvacítky chtějí zvýšit konkurenceschopnost EU, pak ať se podívají do Číny. Luxusní značkové zboží tam lidé v průmyslových zónách vyrábějí při 70-ti hodinové pracovní době za hodinovou mzdu 18 centů z dolaru. Nikoho nepřekvapí, že česká delegace ve složení Nečas a Julínek návrh diskutovaný Radou odsouhlasila. Před volbami do Evropského parlamentu by tedy pracující a odbory měli mít na paměti tyto hrobaře Evropského sociální modelu. “

Ochrana osob pracujících mimo svůj domovský stát

10

Sociálnědemokratická frakce významně přispěla k zajištění dostatečné ochrany pracovníků, kteří se rozhodnou vykonávat svou činnost v zahraničí. Evropský parlament v čele s naší frakcí vyzval Evropskou komisi, aby vyjasnila práva a možnosti odborů chránících tyto migrující pracovníky. Je totiž nezbytné, aby odbory měly možnost jednat v případě, kdy dochází k diskriminaci, nerovnému zacházení a ohrožování zdraví pracovníka i v situaci, kdy pracuje mimo území svého státu. Frakce apelovala na Komisi, aby ve snaze o zpružnění trhu práce nezanedbávala sociální ochranu občanů a zajistila jejich relevantní platové ohodnocení. „Jedním z důvodů, proč vznikly odbory, byla snaha o zajištění důstojných platových a pracovních podmínek pro všechny zaměstnance. A tak vzniklo kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy. Je to jedno ze základních práv, které odborům zaručuje příslušná úmluva Mezinárodní organizace práce. Právní úpravy kolektivního vyjednávání jsou v různých zemích odlišné (naše patří mezi nejlepší) a tomu také odpovídají výsledky. Frakce sociálních demokratů v EP se v rámci tohoto hlasování vyjádřila pro narovnání rozdílů a zaručení maximální ochrany pracujících. Nelze liberalizovat trh a pod tuto liberalizaci podřadit i demontáž pracovního práva.

Pracovní právo vzniklo proto, aby chránilo zaměstnance při jejich nerovném postavení ve vztahu k zaměstnavateli. Připomínám jedno z prvních ustanovení Mezinárodní organizace práce, které říká, že „Práce není zboží“. To pořád platí. Kdyby totiž práce byla zbožím, pak by platil zákon nabídky a poptávky a nebylo by nezaměstnaných, protože by lidé u nás dělali třeba za tisíc korun měsíčně. Úmyslně přeháním, abychom si uvědomili, co frakce sociálních demokratů brání.“

Stejné platy pro muže i ženy Již v zakládající smlouvě EU je pamatováno na to, aby platy mužů a žen vykonávajících stejnou práci byly stejně vysoké. Bohužel realita je jiná. Platy žen jsou zpravidla o 15-20% nižší než platy mužů a třetina žen vykonává práci na částečný úvazek, tedy za částečný plat, ale mnohdy s plnou pracovní náplní. Frakce sociálních demokratů v Evropském parlamentu se i v tomto pětiletém volebním období zasazovala o to, aby narovnání platových podmínek nebylo jen prázdnou frází. Sociální demokraté v EP vytvořili soubor praktických návodů, které mají přispět k lepšímu vyhodnocování stávajícího stavu a napomoci k jeho zlepšení. Frakce jasně požaduje sankcionovat zaměstnavatele, kteří diskriminují své zaměstnance na základě pohlaví. „Kolikrát jsem v dobách své práce v odborech slyšel na podnicích větu: 'Muž musí mít vyšší plat, je přece živitel rodiny.' Jsem pro kvóty a jsem dokonce pro to, aby byla změněna nebo zrušena příslušná úmluva Mezinárodní organizace práce, která odměňování pracujících mužů zvýhodňuje.“

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci Fond pro pomoc zaměstnancům továren, které byly uzavřeny anebo přestěhovány do zemí s levnější pracovní silou, vznikl v roce 2006. O jeho výši se zasadila zejména sociálnědemokratická frakce. Protože kritéria pro čerpání byla velmi přísná a v minulém roce nemohly získat peníze všechny postižené podniky, došlo k jejich změně. Díky tomu mohou být rozděleny fondy, které by za starých pravidel zůstaly nevyužity. Sociálnědemokratičtí poslanci podpořili i tyto změny. Díky nim budou moci lidé, kteří přišli o práci v důsledku krize, získat např. rekvalifikační kurzy. „Jde o tzv. Globalizační fond. V tomto roce Evropský parlament zvýšil částku, ze které lze prostředky čerpat, na jednu miliardu EUR. Peníze jsou určeny k tomu, aby pomohly v případech, kdy dojde k pádu podniků zaměstnávajících hodně lidí ve městě nebo v regionu nebo dojde-li k přestěhování podniku do jiného státu. Žádat se může v případě, kdy je propuštěno více jak 500 zaměstnanců. Když bylo zřízení tohoto fondu schváleno, naše vláda i Ministerstvo práce a sociálních věcí ho okázale ignorovaly. Zřejmě z ideologických důvodů. My peníze přece nepotřebujeme... Na ekonomiku jsme nejlepší. Když padla sklárna ve Světlé nad Sázavou, ptal jsem se ministra Nečase, proč nevyužijí možnosti čerpat peníze z Globalizačního fondu? Odpověděl, že se na to podívá... Podle mých informací se teprve teď začala vláda intenzivně zabývat možností požádat o peníze. Přitom z fondu čerpaly tak silné země, jako jsou například Německo a Francie...“

Finanční krize Frakce sociálních demokratů v Evropském parlamentu se zasadila o lepší ochranu lidí, na které nejtíživěji dolehla současná finanční krize, a zároveň požadovala nastavení pravidel pro předcházení jejímu opakování. Frakce podporovala všechny návrhy na zpřísnění dohledu nad hedgeovými fondy a fondy soukromého kapitálu a na ochranu penzijních fondů. Frakce požaduje, aby byla zajištěna větší transparentnost správy fondů a byla prohloubena míra konzultací se zaměstnanci. „Čtyři roky poslouchám v Evropském parlamentu řeči o tom, jak jsou "USA náš vzor". A náhle nám - sociálním demokratům - dává finanční krize v USA šířící se do všech států světa za pravdu. Totální deregulace, privatizace, zeštíhlování státu nikam nevedou! K vzteku je, že dokud se vydělává, tak se pakují šéfové bank a finančních institucí. Když vznikne krize, náhle se stát hodí. I to by si měli lidé uvědomit, kdykoliv jdou k volbám. A vrcholem je pak tvrzení našeho polovzdělaného ex-premiéra Topolánka, že krize vznikla kvůli regulaci!“

11

foto © Evropský parlament

Dr. Libor Rouček Parlamentní práce v letech 2004-2009 Parlamentní otázky - interpelace Evropské komise a Rady ministrů  Privatizace majetkové účasti České republiky ve společnosti OKD (říjen 2008)  Navrhované slyšení Komise o "zločinech genocidy, zločinech proti lidskosti a válečných zločinech spáchaných totalitními režimy" (březen 2008)  Americký obranný protiraketový systém v České republice a Polsku (únor 2007)  Otázka k písemnému zodpovězení k oddálení rozšíření schengenského prostoru (říjen 2006)  Rakousko-české hranice - omezování volného pohybu osob a zboží (únor 2006)  Podpora PPP a politika soudržnosti (říjen 2006)  Ústní otázka k oddálení vstupu nových členských států do schengenského prostoru (říjen 2006)  Ústní otázka k odsouzení režimu generála Franca u příležitosti 70. výročí frankistického státního převratu (červen 2006)

Vystoupení na plenárním zasedání EP

12

Celkově vystoupil v plénu více než 100krát. Mimo jiné k následujícím tématům:  Transatlantické vztahy po volbách v USA  Dopady současné krize na plynárenství a strategický přezkum energetické politiky (únor 2009)  Evropský plán na oživení ekonomiky / Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států / Politika soudržnosti: Investice do reálné ekonomiky (březen 2008)  Situace v Gruzii (září 2008)  Jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zrušení víz (duben 2008)  Systém protiraketové obrany USA (leden 2008)  Představení programu českého předsednictví (rozprava) a situace na Blízkém východě (leden 2008)  Schválení Listiny základních práv Evropské unie Evropským parlamentem (listopad 2007)  Restrukturalizace cukrovarnického průmyslu a společná evropská vnější energetická politika (září 2007)  Definice, označování, obchodní úprava a etikety lihovin (červen 2007)  Domnělé využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů (únor 2007)  Evropská agentura pro chemické látky/ REACH (prosinec 2006)  Nástroje pro financování rozvojové a hospodářské spolupráce / Nástroje EU pro vnější vztahy (květen 2006)  Evropská politika sousedství (leden 2006)

 Příprava Evropské rady / Lisabonská strategie (březen 2005)  Uchovávání údajů zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejných elektronických komunikačních služeb (prosinec 2005)  Cestovní ruch a rozvoj (září 2005)  Ústava pro Evropu (leden 2005)  Pokrok Turecka a Rumunska v přípravách na přistoupení (prosinec 2004)  Prohlášení nominovaného předsedy Komise (červenec 2004)

Pozměňovací návrhy Výbor pro zahraniční věci  Zpráva o Evropské bezpečnostní strategii  Zprávy o pokroku zemí západního Balkánu  Zpráva k politice Číny v Africe  Zpráva k Evropské bezpečnostní a obranné politice  6 pozměňovacích návrhů k druhému strategickému přezkumu energetické politiky EU  Zpráva ke vztahům EU a středomořských zemí  Zpráva o budoucnosti Kosova a role EU  Zpráva o strategii a hlavních výzvách rozšiřování 2006-2007 Výbor pro rozpočet  Řada pozměňovacích návrhů k ročním rozpočtům EU  Ke zprávě o založení Výkonné agentury pro výzkum a Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum

Stínové zprávy • k situaci v Bosně a Hercegovině • k politice Číny v Africe • k návrhu doporučení Evropského parlamentu Radě ve věci Bosny a Hercegoviny

Usnesení    

o správě arktické oblasti (říjen 2008) o Íránu (leden 2008) o volbách v Nigerii (květen 2007) o Ázerbájdžánu (říjen 2006)

Stanoviska  k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007 přijetím víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (listopad 2007)  k návrhu rozhodnutí Rady o podepsání Dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou o zjednodušení vydávání krátkodobých víz (říjen 2007)

Písemná prohlášení • Inicioval písemné prohlášení o volném pohybu pracovních sil (únor 2006)

Zahraniční pracovní cesty V průběhu volebního období z pozice stálého zpravodaje pro Albánii několikrát navštívil její hlavní město Tiranu (naposledy v březnu 2009). Další cesty směřovaly do: Německa (jednání o prioritách německého předsednictví EU v listopadu 2006, následně v únoru 2009 na konferenci s tématem 1989-2009: Poučení pro budoucnost), do Francie (jednání o prioritách francouzského předsednictví EU červen 2008), do Slovinska (jednání představitelů zahraničních výborů parlamentů členských zemí EU - únor 2008), do Ruska (jednání se Sociálně demokratickou frakcí s představiteli ruské vlády a parlamentu - květen 2007), do USA (jednání s vedením amerického kongresu a se zástupci nové administrativy o nešíření zbraní hromadného ničení - únor 2009), do Nigérie (pozorovatelská mise Evropského parlamentu - duben 2007), do Turecka (duben 2007), do Číny (jednání s představiteli Čínského všelidového kongresu listopad 2006, červen 2007, listopad 2008), do Maroka (jednání se zástupci zahraničního výboru marockého parlamentu - březen 2008), do Íránu (jednání s íránským parlamentem - prosinec 2007), na Maltu (jednání rozpočtového výboru - září 2007), na Kypr (jednání s představiteli řeckých i tureckých Kypřanů - listopad 2006).

Prezentace a výstavy v Evropském parlamentu Zorganizoval a zaštítil výstavu plakátů v Evropském parlamentu s názvem Evropská identita (soutěž studentů výtvarných škol a uměleckých akademií z celé EU); ve spolupráci s Českou radou pro mezinárodní vztahy. Výstavu zahájila evropská komisařka Margot Wallströmová (červen 2006). Taktéž spolupořádal konferenci Sociálně demokratické frakce k Pražskému jaru (květen 2008).

Domácí aktivity v letech 2004-2009 2004  17 výjezdů  Podpora kandidátů do Krajských zastupitelstev a Senátu při akcích „Drakiáda“, besedy MDA, společná návštěva s J. Paroubkem vojenského objektu Podlesím • Konference „Úloha samosprávy v Evropské unii“

2005  29 výjezdů  13 besed na SŠ a VŠ – Obchodně podnikatelské fakulta Karviná, Univerzita Karlova - Ústav politologie, Gymnázium Rakovník  Pochod za Euroústavu, besedy s občany, návštěva společnosti Lego Kladno, vědomostní soutěž o EU pro studenty středních škol na Karlovarsku. • Jednání se zástupci obcí např. Nového Sedla a Karlových Varů o možnostech čerpání finančních prostředků z Evropské unie • Spoluorganizace Česko-bavorského hospodářského fóra v Domažlicích a Furth im Wald za účasti komisaře V. Špidly a německého ministra Wolfganga Clementa

2006  58 výjezdů  26 besed na ZŠ, SŠ, VŠ – Gymnázium Mladá Boleslav, Integrovaná SŠ Litoměřice, VŠE Praha, Základní škola Cerhenice  2. ročník vědomostní soutěže o EU pro studenty středních škol na Olomoucku  Návštěva podniku FOXCONN Pardubice, automobilky TPCA Kolín, besedy s občany, besedy se zástupci místních samospráv, podpora kandidátů v komunálních volbách • Setkání se zástupci Evropské federace asociací turistických průvodců

2007  46 výjezdů  30 besed na SŠ a VŠ – Gymnázium Chotěboř, Střední zdravotní škola Trutnov, Univerzita Pardubice, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem  Vystoupení na konferenci zaměřené na energetiku, zahájení lázeňské sezóny v Karlových Varech, návštěva podniku RYOR Kyšice, slavnostní otevření cyklostezky v Přerově a návštěva Zemského hřebčína v Písku

2008  43 výjezdů  21 besed na ZŠ, SŠ a VŠ – ZŠ Nezvěstice, SŠ Písek, Západočeská univerzita Plzeň, Gymnázium Fr. Hajdy Ostrava  Návštěva podniků Aero Vodochody, firmy Panasonic AVC Network Czech a společnosti Changhong Europe Electric Nymburk, Konference Energy Forum, seminář na téma „Sociální demokracie v exilu“, účast na pietním aktu ve Třešťi  Další ročník vědomostní soutěže o EU pro studenty Středočeských SŠ • Organizace konference frakce Evropských sociálních demokratů na téma "Pražské jaro" (mezi účastníky byli spisovatel Pavel Kohout, předseda ČSSD Jiří Paroubek a komisař Vladimír Špidla)

2009  17 výjezdů  8 besed pro studenty SS a VŠ – Gymnázium J. V. Jirsíka Budějovice, Střední škola zemědělská Šumperk, VŠ Báňská  Návštěva vojenského letiště Chotusice a firmy FOXCONN na Kutnohorsku, návštěva Kladenské nemocnice a domova seniorů, besedy v domovech důchodců  Vědomostní soutěž o EU pro studenty SŠ v Moravskoslezském kraji • Organizace prezentace publikace "Evropské odpovědi na globální výzvy 21. století" vydané ve spolupráci s nadací Friedrich-EbertStiftung a sborníku Sociálně demokratické frakce "Politics of the Past:Use and Abuse of History"

Funkce v ČR vykonávané během volebního období:  Předseda Unie evropských federalistů České republiky  Předseda Zahraniční odborné komise ČSSD  

Kompletní a aktuální diář Libora Roučka najdete na webu:

www.liborroucek.cz

13

JUDr. Richard Falbr Parlamentní práce v letech 2004-2009 Parlamentní otázky - Interpelace Evropské komise a Rady ministrů • Nekompetentní odpověď Evropské komise z 8. 12. 2008 na interpelaci E-5956/08 ve věci privatizace- majetkové účasti České republiky ve společnosti OKD (prosinec 2008) • Privatizace majetkové účasti České republiky ve společnosti OKD (říjen 2008) • Podpora partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP) a politika soudržnosti (ústní interpelace Komise, říjen 2006) • Odsouzení režimu generála Franca u příležitosti 70. výročí frankistického státního převratu (2 ústní interpelace, jedna Rady a druhá Komise, červen 2006) • Budoucnost obuvnického průmyslu v EU (ústní interpelace Komise, říjen 2005) • Ukončení využívání dětské práce (ústní interpelace Komise, březen 2005) • Strukturální fondy na období 2007–2013 : aplikace pravidla N+2 (písemná interpelace Komise, únor 2005)

Vystoupení na plenárním zasedání EP • • • • • • • • • • • • • • •

14

• • • • •

Zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí (únor 2009) Představení programu českého předsednictví (leden 2009) Úprava pracovní doby (prosinec 2008) Agenturní zaměstnávání ( říjen 2008) Sociální balíček (září 2008) Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (červen 2008) Hlavní směry politiky zaměstnanosti členských států (květen 2008) Strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (leden 2008) Zhodnocení sociální reality v EU (listopad 2007) Zelená kniha Evropské komise o budoucnosti pracovního práva EU. Kritika systému flexikurity (červenec 2007) Transatlantické vztahy a kritika administrativy G.W. Bushe (duben 2007) Služby na vnitřním trhu (listopad 2006) Přechodná opatření, která omezují volný pohyb pracovníků na trhu práce v EU (duben 2006) Služby na vnitřním trhu (únor 2006) Prohlášení komisaře McCreevyho ve věci Vaxholm (říjen 2005) Městská dimenze v souvislosti s rozšířením EU (říjen 2005) Strukturální fondy (červenec 2005) Sociální začleňování v nových členských státech (červen 2005) Úpravy pracovní doby (květen 2005) Sociální situace v Unii (březen 2005)

Pozměňovací návrhy Výbor pro zaměstnanost a sociální věci • Směrnice o pracovní době   • 2010 Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení         • Zpráva k podpoře sociálního začleňování a boji proti chudobě, zejména pak chudobě dětí v EU  • Sociální ochrana a sociální začlenění Pozměňovací návrh k návrhu směrnice o pracovní době • 9 pozměňovacích návrhů ke zprávě o sociální ochraně a začleňování v 25 zemích EU • Pozměňovací návrh ke zprávě o přechodných opatřeních na volný pohyb pracovních sil • 10 pozměňovacích návrhů ke zprávě o zřízení evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí

Výbor pro regionální rozvoj • 6 pozměňovacích návrhů k nařízení Komise o strukturálních fondech na období 2007 – 2013

Stínové zprávy • Zpráva k  aktivnímu začleňování osob vyloučených z trhu práce • 2010 Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení • Zpráva k podpoře sociálního začleňování a boji proti chudobě, zejména pak chudobě dětí v EU • Stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o zřízení Evropského fondu pro začlenění státních příslušníků třetích zemí pro období 2007 - 2013 • Přechodná opatření, která omezují volný pohyb pracovníků na trhu práce v Evropské unii • Sociální ochrana a sociální začleňování v 25 zemích EU • Městská dimenze v souvislosti s rozšířením EU • Sociální začleňování v 10 nových zemích EU  

Písemná prohlášení • Inicioval písemné prohlášení o volném pohybu pracovních sil (únor 2006)

Dohodovací řízení k nalezení kompromisu o znění revidované Směrnice o pracovní době Pravidelná pracovní setkání skupiny poslanců Evropského parlamentu, zástupců Rady a Evropské komise (prosinec až březen 2009) 

Pracovní skupina na vysoké úrovni pro Směrnici o službách Pravidelná pracovní jednání pod vedením zpravodajky Evelyne Gebhardt za účelem vypracování pozice EP

Návštěvy a výstavy v Evropském parlamentu V roce 2005 až 2009 se zúčastnilo studijních cest do EP na pozvání R. Falbra celkem 600 hostů, kteří měli možnost poznat fungování Evropského parlamentu a dalších klíčových institucí EU. Mezi hosty byli zejména studenti středních škol a gymnázií, členové ČSSD, senátoři, komunální politici, výherci rozhlasové vědomostní soutěže a hasiči. Hosté se během své cesty setkali s poslanci a vyslechli přednášky o činnosti institucí a práci poslanců. Regionální politici měli možnost účastnit se též prezentace o strukturálních fondech. JUDr. Richard Falbr též zaštítil a spoluorganizoval výstavu komiksů o práci ilegálních migrantů v České republice, která byla vystavena ve Štrasburku v květnu 2009. Výstava se uskutečnila ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha.

Domácí aktivity v letech 2004-2009

2007 • Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje • Výkon funkce předsedy Správní rady Národního vzdělávacího fondu • Vědomostní soutěž o EU pro studenty středních škol Ústeckého kraje, které se zúčastnilo 140 studentů • Vědomostní rozhlasová soutěž o EU pro posluchače z Libereckého a Středočeského kraje • Vydávání periodika o datacích z EU – 10 vydání za rok – distribuováno městům obcím, neziskovým organizacím a dalším institucím (cca 10.000 adres) • Organizace semináře pro 70 účastníků k Zelené knize Evropské komise „Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století“ • Organizace semináře pro města a obce Ústeckého kraje s názvem "Jak na evropské dotace" • Setkávání s členy KVV Ústeckého kraje, chargé d´affaire a velvyslanci v ČR, zástupci Odborového svazu zemědělců, Odborového svazu dopravy, senátory, studenty středních škol a gymnázií, ministry, podnikateli • Účast na diskusích a seminářích (Praha, Slovinsko, Most, Třeboň, Španělsko, Zlín) • účasti na demonstracích odborů (Praha)

2004 • Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Mostecka • Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje • Výkon funkce předsedy Správní rady Národního vzdělávacího fondu

2005 • • • • • • • •

Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Mostecka Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Výkon funkce předsedy Správní rady Národního vzdělávacího fondu Vědomostní soutěž o EU pro studenty středních škol Karlovarského kraje, které se zúčastnilo 555 studentů Organizace semináře na téma "Strukturální fondy pro koho a jak?" setkání se zástupci obecní samosprávy, se studenty Jihomoravského a Karlovarského kraje, se zástupci neziskového sektoru, odborů, podnikatelů a zástupci úřadů práce Zlínského kraje Vystoupení na konferencích a výstavách (Brno, Brusel, Bratislava, Plzeň) Setkání s prezidentem republiky, zástupci ČMKOS, ministry, se zástupci Svazu českých a moravských bytových družstev, univerzit

2008 • Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje • Výkon funkce předsedy Správní rady Národního vzdělávacího fondu • Vědomostní soutěž o EU pro studenty středních škol Středočeského kraje, které se zúčastnilo 200 studentů • Vydávání periodika o datacích z EU – 10 vydání za rok – distribuováno městům obcím, neziskovým organizacím a dalším institucím (cca 10.000 adres) • Organizace semináře pro města a obce Libereckého kraje s názvem "Jak na evropské dotace" • Organizace semináře s hosty z Evropského parlamentu s názvem "Nová sociální Evropa – proč a jak?" pro 50 účastníků • Organizace semináře pro nově zvolené zastupitele a radní z ČSSD (50 účastníků) "Evropské fondy – pomoc regionům" • Účast na diskusích a seminářích (Praha, Madrid, Most) • Setkávání s členy vlády, Stálého zastoupení ČR při EU, zástupci ČMKOS a odborových svazů, studenty středních a vysokých škol a gymnázií, podnikatelů, podpora kandidátů do Senátu během jejich předvolebních kampaní (Jindřichův Hradec, Uherské Hradiště, Zlín)

2006 • • • • • • • • •

Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Mostecka Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Výkon funkce předsedy Správní rady Národního vzdělávacího fondu Vědomostní soutěž o EU pro studenty středních škol Olomouckého kraje, které se zúčastnilo 179 studentů Vědomostní rozhlasová soutěž o EU pro posluchače z Olomouckého a Středočeského kraje Vydávání periodika o dotacích z EU – 10 vydání za rok – distribuováno městům, obcím, neziskovým organizacím a dalším institucím (cca 10.000 adres) Vystoupení na konferencích (Praha, Granada, Madrid, Palma de Mallorca - Španělsko) Setkání se senátory, podnikateli, studenty, zástupci obcí Mladoboleslavska a Turnovska, Šumperku, zástupci neziskového sektoru zabývajícími se otázkou chudoby, ČMKOS podpora politiků ČSSD ve volbách

2009 • Výkon funkce předsedy Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje • Výkon funkce předsedy Správní rady Národního vzdělávacího fondu • Vědomostní soutěž o EU pro studenty středních škol Moravskoslezského kraje, které se zúčastnilo 290 studentů • Vydávání periodika o datacích z EU – 10 vydání za rok – distribuováno městům obcím, neziskovým organizacím a dalším institucím (cca 10.000 adres) • Organizace semináře pro města a obce Jihočeského kraje s názvem "Jak na evropské dotace" • Setkání s odboráři (Paříž, ČMKOS - Praha), chargé d'affairs a velvyslanci, ministry, studenty

Kompletní a aktuální diář Richarda Falbra najdete na webu:

www.falbr.cz

15

Studijní cesty a vědomostní soutěže Studijní cesty do institucí Evropské unie Libor Rouček společně s Richardem Falbrem organizují studijní cesty do institucí Evropské unie pro sociálnědemokratické komunální a krajské politiky, mladé lidi, studenty a neziskové organizace. Cílem těchto aktivit je umožnit občanům ČR načerpat nové poznatky a zkušenosti, které pak zúročí ve své práci či studiu. Za uplynulé volební období takto navštívilo Brusel a Štrasburk přes tisíc lidí.

Vědomostní soutěže o Evropské unii Kromě studijních cest naši europoslanci organizují také vědomostní soutěže o Evropské unii pro studenty středních škol. První soutěž uspořádali v roce 2005 v Karlovarském kraji a 45 nejlepších studentů se za odměnu podívalo do Evropského parlamentu ve Štrasburku. Druhý ročník proběhl v Oloumockém kraji a třetí pokračování se uskutečnilo v Ústeckém kraji, následoval Středočeský a Moravskoslezský kraj. Šanci prověřit své znalosti o Evropské unii dostala i širší veřejnost v rozhlasových soutěžích pořádaných oběma poslanci v letech 2006 a 2007 v Olomouckém, Libereckém a Středočeském kraji. Ve všech těchto aktivitách chtějí poslanci i nadále pokračovat.

V období od prosince 2004 do května 2009 navštívily v rámci studijních cest Evropský parlament v Bruselu či ve Štrasburku tyto skupiny: 2004 • Do Evropského parlamentu ve Štrasburku přijela skupina 60 Mladých sociálních demokratů a mladých odborářů ze Škody Auto. V průběhu návštěvy z galerie hlavního zasedacího sálu shlédli část plenárního zasedání a s poslanci pak mj. diskutovali o možnostech uplatnění mladých lidí v institucích Evropské unie.

2005

16

• Na pozvání našich europoslanců navštívila štrasburské sídlo Evropského parlamentu skupina 45 sociálnědemokratických tajemníků a komunálních politiků. Součástí programu byla přednáška o Evropské unii a fungování jejích institucí, s důrazem na roli Evropského parlamentu. • Skupina senátorů za ČSSD navštívila Evropský parlament v Bruselu. Šest sociálnědemokratických senátorů se v rámci svého programu zúčastnilo jednání zahraničního výboru EP a na půdě Evropské komise absolvovali pracovní setkání s českým komisařem Vladimírem Špidlou. • Skupina sociálnědemokratických komunálních politiků, tentokrát ze severní Moravy, navštívila Evropský parlament ve Štrasburku. Po diskusi s oběma poslanci, ve které zazněla témata jako Evropská ústava, rozšiřování EU, finanční výhled na léta 2007 - 2013 či regionální politika EU, včetně problematiky strukturálních fondů, měli hosté možnost z galerie hlavního zasedacího sálu sledovat průběh plenárního zasedání. • Evropský parlament ve Štrasburku navštívila skupina 42 studentů z Karlovarského kraje. Tito středoškoláci nejlépe obstáli ve vědomostní soutěži o Evropské unii, kterou pro ně Libor Rouček a Richard Falbr připravili ve spolupráci s Karlovarským krajem. • Na pozvání Richarda Falbra přijelo do Bruselu 40 studentů ze severních Čech. Část skupiny tvořily děti ze základních škol v Mostě, které si cestu do Evropského parlamentu vysloužily jako cenu za vítězství ve vědomostní soutěži o EU. Spolu s nimi Brusel navštívila desetičlenná skupina studentů Obchodní akademie v Děčíně. Skupina navštívila Evropský parlament a setkala se se zástupci Evropské odborové konfederace.

• Na pozvání Libora Roučka do Bruselu přijela skupina 45 komunálních a krajských zastupitelů za ČSSD ze Středočeského kraje. Mezi návštěvníky byla řada starostů středočeských obcí a měst a také několik členů krajského zastupitelstva. Na programu studijní cesty byla především návštěva tří hlavních institucí EU - Rady, Komise a Parlamentu. • Na pozvání Richarda Falbra do Bruselu přijela skupina představitelů hospodářských a sociálních rad jednotlivých okresů Ústeckého kraje. Návštěvníci se mj. zúčastnili zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EP.

2006 • Studijní cesta starostů ČSSD z Vysočiny a Jihomoravského kraje na plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. • Bruselské pracoviště Evropského parlamentu navštívila skupina komunálních politiků za ČSSD z hlavního města Prahy. Návštěvníci si prohlédli budovu Evropského parlamentu a setkali se s europoslanci Liborem Roučkem a Richardem Falbrem. Skupina dále navštívila Pražský dům. • Do Štrasburku přijela delegace okresních a krajských tajemníků ČSSD. Delegace navštívila Evropský parlament, kde poslanci tajemníkům poděkovali za jejich práci v předvolební kampani. Po návštěvě Parlamentu se delegace odebrala na prohlídku Štrasburku, kde pro ně byl připraven doprovodný program. • Skupina 45 studentů jihomoravských gymnázií z Vyškova a Bučovic přijela na pozvání Richarda Falbra do Štrasburku. Po prohlídce Evropského parlamentu studenti s Richardem Falbrem diskutovali mimo jiné o sociální politice EU. • Na pozvání Libora Roučka a Richarda Falbra jako poděkování za pomoc ve volební kampani navštívila Evropský parlament v Bruselu skupina 8 členů ČSSD. V Evropském parlamentu měli příležitost zúčastnit se zasedání Zahraničního výboru, a poté z galerie sledovat průběh plenárního zasedání.

2008

• Do Štrasburku přijelo 45 studentů středních škol z Olomouckého kraje. Po exkurzi v Evropského parlamentu studenti diskutovali s Liborem Roučkem a Richardem Falbrem o dalším rozšiřování Evropské unie. • Na návštěvu Evropského parlamentu v Bruselu přijela skupina 8 občanů ze Středočeského a Olomouckého kraje - výherců rozhlasové vědomostní soutěže pořádané Liborem Roučkem a Richardem Falbrem. Návštěvníci si prohlédli Evropský parlament a vyslechli přednášku o činnosti a organizaci této evropské instituce.

2007 • V březnu přijela do Štrasburku na pozvání obou poslanců skupina krajských a komunálních politiků z Karlovarského a Plzeňského kraje, kteří s Liborem Roučkem a Richardem Falbrem diskutovali o regionální politice a aktuálním dění v Evropské unii. • Následně navštívilo 45 členů Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy v průběhu dubnového plenárního zasedání Štrasburk. Po prohlídce Evropského parlamentu diskutovali s Richardem Falbrem a Liborem Roučkem o problémech vztahujících se k práci hasičských sborů. Skupina se rovněž setkala s hasičskou jednotkou EP a absolvovala prohlídku parlamentního protipožárního zabezpečení. • Do Štrasburku přijela v květnu na pozvání Libora Roučka delegace komunálních politiků z Královehradeckého a Pardubického kraje, kteří se tak mohli blíže seznámit s problematikou evropské integrace. • Na pozvání Libora Roučka a Richarda Falbra se uskutečnila návštěva deseti členů Senátorského klubu ČSSD. Senátoři se v Bruselu setkali s velvyslancem Vladimírem Müllerem. Skupina rovněž navštívila jednání sociálnědemokratické frakce a plenární zasedání. • Skupina 40 studentů Vysoké školy finanční a správní v Mostě přijela na pozvání Richarda Falbra do Štrasburku. Studenti se mohli seznámit s průběhem plenárního zasedání a zúčastnili se debaty s europoslanci. • V listopadu se uskutečnila tradiční návštěva výherců vědomostní soutěže pořádané oběma poslanci pro studenty středních škol v Ústeckém kraji. 40 studentů tak kromě prohlídky Štrasburku navštívilo Evropský parlament, kde se seznámili s jeho činností. Skupina následně sledovala průběh plenárního zasedání a v průběhu návštěvy parlamentu se rovněž setkala s poslanci Liborem Roučkem a Richardem Falbrem.

• V dubnu na pozvání Richarda Falbra přijelo do Štrasburku 43 zástupců obecní a krajské samosprávy Libereckého a Ústeckého kraje. V průběhu své návštěvy se setkali s europoslanci a zúčastnili se prezentace o činnosti Evropského parlamentu. • Na pozvání Libora Roučka se v květnu zúčastnilo 37 komunálních politiků ČSSD ze Středočeského kraje studijní cesty do Štrasburku. Vedle tradičního programu se rovněž setkali s místními zástupci německé SPD a francouzské Partie Socialiste. • V říjnu navštívila Štrasburk na pozvání Richarda Falbra skupina dětí z dětských domovů z Ústeckého kraje. Pro 40 dětí, které byly vybrány s ohledem na prospěch a zájem o další studium, byl připraven zajímavý program, včetně prohlídky historického centra města a diskuse o možnostech studia v zahraničí. • Skupina 40-ti výherců vědomostní soutěže pořádané oběma poslanci pro studenty středních škol navštívila listopadové plenární zasedání. Studenti, převážně ze Středočeského kraje, se tak mohli seznámit s prací europoslanců a fungováním Evropské unie. • V prosinci na pozvání Richarda Falbra a Libora Roučka navštívila skupina 18-ti nově zvolených senátorů Brusel. V průběhu své návštěvy absolvovali jednání sociálnědemokratické frakce a setkali se s předsedou Strany evropských sociálních demokratů P. N. Rasmussenem. Vedle diskuse s oběma poslanci senátoři rovněž hovořili s komisařem Vladimírem Špidlou.

2009 • 42-členná skupina výherců 5. ročníku vědomostní soutěže o EU navštívila v březnu Štrasburk. Studenti středních škol Moravskoslezského kraje se kromě exkurze po Evropském parlamentu také seznámili s prací Rady Evropy a navštívili muzeum města Štrasburk. • V březnu rovněž do Štrasburku na pozvání Libora Roučka přijela skupina 30 Mladých sociálních demokratů z celé České republiky. Vedle tradiční diskuse s europoslanci se mladí lidé setkali se zástupci mladých francouzských socialistů, se kterými si vyměnili zkušenosti s přípravou mládežnických politických aktivit. • Pod záštitou Richarda Falbra se v květnu uskutečnila studijní cesta zástupců Regionálních odborových rad ČMKOS. 33-členná skupina navštívila Evropský parlament ve Štrasburku a zúčastnila se vernisáže výstavy Czech Made, která představuje soubor komiksů o zaměstnávání cizinců, kterou v EP hostí rovněž Richard Falbr.

17

Přejeme si opravdu dvourychlostní Evropu? Právo | 21. 6. 2007 něli Letošní rok je rokem Evropy. Nedávno jsme si připom ního 50. výročí Římských smluv a počátky evropského integrač é unie procesu.Tento týden se bude o budoucnosti Evropsk á unie rozhodovat znovu, a to na summitu v Bruselu. Evropsk návrhů dostane buď novou smlouvu, která zahrne většinu Unie obsažených v evropské ústavě, nebo hrozí rozpad dostala v Evropu dvou rychlostí. Ratifikace ústavní smlouvy se sku. do potíží po zamítavých referendech ve Francii a Nizozem ale ešeny ř vy avy t ús é evropsk ijetím ř p být měly teré k my, é Probl ruován nezmizely. Společný evropský dům byl původně konst kých pro šest nájemníků. Dnes má však Evropská unie 27 člens Rada států. Důležitá rozhodnutí jsou léta odkládána, protože ovat ministrů musí podle současných pravidel rozhod době jednomyslně. Chtějí-li členské státy Unie být v ě. postupující globalizace úspěšné, musí jednat společn Jen tak úrovni. ské p o celoevr na a án m přijí ýt b í mus nutí d Rozho lanci může EU fungovat efektivněji a také demokratičtěji. Pos občanů Evropského parlamentu, kteří přímo reprezentují hlas a být v EU, by měli spolurozhodovat ve všech oblastech Radě. v rovnocenném postavení vůči členským státům v by měl Předseda Evropské komise jako hlava evropské „vlády“ nikoli být v budoucnu volen přímo Evropským parlamentem a h jmenován členskými vládami, jako je tomu dosud.Návr něm v ou s j Poprvé ahuje. s ob řešení á takov y v ústa pské evro Unie. definovány společné cíle a hodnoty, jakož i práva občanů skou Nová smlouva jasně vymezuje pravomoci mezi evrop ijímání úrovní a úrovní členských států. Vliv občanů na př evropských zákonů a rozhodnutí se významně posiluje. mohl Evropský parlament jako ,sněmovna občanů’ by Do spo lu rozhod ovat pr a kticky ve všech oblaste ch. odní rozhodovacího procesu by měly být silněji zapojeny nár by parlamenty. Novinkou je také zavedení referenda: Komise jeden musela zohlednit všechny petice, které podepíše alespoň zájmu milión občanů. Evropská ústava je tedy jednoznačně v nyní lidí. Obě země, ve kterých ratifikace ztroskotala, jsou žují připraveny ke kompromisu. Tento kompromis však ohro ská, vlády, které se o ratifikaci ústavy zatím ani nepokusily: brit ky se polská a česká. Naprostá většina obyvatel České republi česká však tomu dory z Nav ústavu. u o opsk r ev o pr e vyslovuj dách. vláda stále manévruje v nejasných euroskeptických vo Požaduje přenesení evropských politik zpět na národní úroveň, Dosud aniž by upřesnila, kterých oblastí by se to mělo týkat. t bez také česká vláda neřekla, kde a jak by chtěla působi ústavní Evropské unie efektivněji sama. Členské státy EU, jež t tomu, smlouvy již ratifikovaly, nebudou ochotny jen přihlíže o. jak euroskeptici ničí kompromis, kterého bylo dosažen zí hro ná, ž mo mlouvě s ské p evro nové na hoda o d nebude Pokud í bude vznik Evropy dvou rychlostí. Jedna skupina zem ía pokračovat v prohlubování integračního procesu. Váhajíc pro ně euroskeptické země pak zůstanou vzadu se všemi zájmy negativními následky. Zastupujeli česká vláda skutečné it na občanů, jak sama o sobě tvrdí, měla by být ochotna přistoup mis. nadcházejícím evropském summitu na rozumný kompro seda Libor Rouček, Jo Leinen, (Autoři jsou 1. místopřed ústavní pro Výboru seda d pře a P E u r výbo ho í ičn n Zahra ) záležitosti EP. Psáno pro Právo a Frankfurter Rundschau

18

O stavu naší demokracie Metro | 18. 2. 2008 V uplynulých dvou týdnech jsme se všichni stali svědky pokleslého představení pod názvem "Volba prezidenta České republiky". Tento, v jiných zemích na výsost důstojný ba slavnostní akt, na našem Pražském hradě připomínal spíše tragikomedii či frašku odehrávající se na prknech podprůměrného provinčního divadla. Občané mohli opětovně vidět, jak nedílnou součástí naší pokleslé politické kultury jsou vulgarity, hrozby, zastrašování či dokonce vydírání. Mnohým z nás přišlo na mysl, že pokud to s naší politikou půjde takhle dál, bude s českou demokracií možná brzy konec. Pokud diváci, posluchači či čtenáři novin nepodlehli z této bizarní podívané rovnou depresi a nihilismu, pak se domnívám, že jedinou nadějí na změnu může být pouze co nejrychlejší uzákonění přímé volby prezidenta. Jedině tak se do budoucna podaří zamezit politické korupci, gangsterismu a nepřípustnému chování typu ministra vnitra Ivana Langra. Pouze budou-li si občané volit prezidenta republiky sami v přímé volbě, bude prezident disponovat skutečnou demokratickou legitimitou. Jedině takový prezident bude mít potenciál stát se prezidentem všech občanů a nikoliv jen podezřele zvoleným představitelem jedné politické strany a jejích úzkých, neprůhledných a mnohdy i pochybných politicko-ekonomických zájmů. V diskusi o možnostech zkvalitnění a posílení naši demokracie bychom však neměli zůstávat jen u přímé volby prezidenta republiky. Otázkou, nad kterou bychom se rovněž měli zamyslet, je i to, jak zvýšit účast a podíl mladých lidí na veřejném a politickém dění? Třeba v sousedním Rakousku vloni přijali zákon, kterým se snížila věková hranice pro účast ve volbách z osmnácti na šestnáct let. Rakousko se tak stalo první zemí Evropské unie a Evropy vůbec, která takto dává mladým lidem šanci aktivně se účastnit politického života. Šlo-li toto udělat v poměrně konzervativním Rakousku, nevidím důvod, proč bychom podobnou změnu nemohli učinit i u nás? Rakousko je země podobné velikosti jako Česká republika, s prakticky stejným počtem obyvatel a podobnými či velmi příbuznými historickými a kulturními zkušenostmi. Využijme proto rakouského příkladu a veďme i my o těchto otázkách prozatím alespoň diskusi. Naší stále ještě mladé demokracii to může být jedině ku prospěchu! Libor Rouček, poslanec EP

DS O s l e k e p o d Cesta st 09 lé ODS nutno Právo | 23. 4. 20 ájí představite si lidé vedle h i c ě v í pš le hodnou tom, že S tvrdošíjností rmy, která má spočívat v šetřit u u na důchody fo e do r u é b u ov m té ys s důchod á Jiří o d éh se ov o důchod žení před placení státníh ojišťoven, jejichž sdru ch od o vý sy st ém p dů , co soukromých en tu j í tí m , ž e s t át ní de moc a těch ělý um bu rg rů A o k. ni se no e kv Rus ož s ot o pr ž , ne ho zkolabuje jde o nic jiné eníze“, které v budoucnu p álo. Přitom ne é m , uh ci lo d rá „ p at na zbudou shromažďov u řečeno slovy do í ř e bu kt y n i, kšeft!Pojišťov esítky let posílat důvěřivc í!Zde jsou údaje ěř d jim budou po nberga těmto „kecům“ uv su finančních trhů p ze a r l a ko w h c em S mých Karla důsledk ajetku soukro : Okamžitým D m C s E e O kl y po ln dí em a ký z ic dn at le m i a ez dr m byl atily v roce 2008 ů. Podle této instituce ztr stavuje 4,5 biliónu nd dnoty, což před anky, jsou ztráty penzijních fo acet procent ho éb říjnem 2008 dv , které jsou klienty Světov vou pravicí tolik h to íc ě m v S ze . V % 50 dolarů. šetří na ndů od 8 do ého si v Chile tu 25 penzijních fo hilský systém“, podle kter rá zt 8 0 0 2 „c v roce vychvalovaný iónu zaměstnanců, utrpěl ových d o ch dů h c í l tn i tá důchody 8,3 m rize se zřejmě dotkne i s ozřejmě mnohem m .K miliard dolarů vaných průběžně, ale sa avější: s ohledem co ím an aj in f jz ne ů, systém teď to e nyní ukromých. A oj a vystupuj ého méně než so Světová banka svůj post žn bě rů p ystémů í na krizi měn ádami podporovaných s ODS! vl ilá ve prospěch nečně, naše m robuď se již ko P í. án ov nc a n fi LBR RICHARD FA

, europoslanec

ČSSD

k a n i j u o m a b O S než s Bushem en 2009 web ČSSD | břez ech a týdnech Tisková zpráva není v těchto dn ní dě í n d áro zin uli, než je ko Pro politiku a me ležitějšího místa na země jí převratné dů dě a se ho tů jší stá vě a ch ný zajím vním městě Spoje jí za poslední Washington. V hla obsahem a rozsahem nema je vystavena ým sv ům n ré su po kte a změny, přehodnocování i, viz je utváření Re e . hř by ve do desetiletí ob nostní politika; eč zp be a í ohostranné n čn i m an kách globální téměř celá zahr a postupů v otáz í jaderných zbraní, obsahu ů tup řís p ch vý en no šíř nebo Irán. oly zbrojení a ne měmi jako Rusko spolupráce, kontr ráce i vztahů se ze lup o sp ké ckém c nti a transatl náních na ameri ulý týden při jed Se ná tu př es vě dč it, yn l up hl mo se re su i Jak jsem hr an ičí , v  Ko ng vá utvářející se m in ist er stv u za systém protiraketové obrany. No i cká většina je ati přehodnocován amy i Demokr prezidenta Ob amoceně jako os va m ati sté str sy ni to mi ad ten nátu, nevidí již še zmíněných v Kongresu a Se ávě v kontextu celého přediva vý estranného pr vš í ale , en da síl po vlá a na zájem Bushov Obama má velký i m oc n os tm i vztahů. Prezident i čn ím i (z áp ad o) ev ro ps k ý m ů s Ruskem ra d tah pa rtn er stv í s t ), na zlepšení vz – Lavrov a ámci EU a NATO á (dvojstranně i v r síce dojde k setkání Clintonov louvy NPT mě sm k ího ro íšt nto př (te í em ěh jen (b zbro děv) a kontrole Obama – Medvě ckého a START). ání nového ameri způsobu uvažov oj ve str do ná a o ran jak ob e vá uz po Protiraketo sku) dá, maximálně Ru pa za (a ne pě š ro íli Ev př prezidenta daří-li se USA, Po raní, . zb nu Irá ch í či ern vů vyjednáváních vzdal vývoje jad dčit Irán, aby se e mít zcela smysl. Nepodaří-li vě es př ě čn ole sp ové obrany přestan USA a její umístění v Evropě systém protiraket rana ím, že protiraketová ob e ud b tak žádným tajemstv i se toto, ční a ashingtonu není an W n fi Ve ě . ob ytě v d úb a uje skomírat na o, ne zcela fung jeho en na řeč t y va ck dá ati ni systém, diplom nejsou nakloně rci dá no ko zá . e c ekonomické krize ech další desetimiliardové injek let bude v USA vývoj v nejbližších raketové obrany důvodů si ř, zda vývoj proti ch ná ký čte tic teď oli op se li itr vn Zeptá ní. Z  pověď je negativ ěn ze „zrady“ zcela zastaven, od může dovolit být opozicí obvin i při svém ne a, Prezident Obam vrah. žádný prezident nostních zájmů. be národních bezpeč politický realista a ne politický se stí jsou ochotni ou idealismu, je naště otevřenost s jak ry. Například ezprecedentní je zo ná í ciz at jím i Zcela nová a b př řili dokonce até naslouchat a američtí Demokr rci v americkém Kongresu vyjád vropskými s e dá no y ko ok zá kr é a stupy kolegov at jednotlivé po ujistit, že tyto kroky budu zájem koordinov áře mohu en aru a Čt . aty kr mo i v otázkách rad lala sociálními de y koordinovat dě an to sm e r ž ne ng , ko s americkými ela jiném směru rany. A to ve zc protiraketové ob a. lád v va ko o radaru Bushova a Topolán erických smluv ifikaci česko-am ložena na neurčito. rat o jde d Poku být od ovně, ta by měla ičního výboru v poslanecké sněm předseda Zahran sto mí 1. a EP c ne sla po k, če Libor Rou

Hrobaři e sociálníh vropského o modelu

Právo | 13. 6. 2008, st r. 6 Za velkého jásotu evro socialistický pské pravi ce a bohuže c směrnice o h ministrů práce E vropská ra l za přispění některýc pracovní do da h parlament od bě, které je výrazně ho schválila nové zněn mítl v prvn í rší než to, ím čtení. Nové zněn je ž E vr o ps í ký konfederac vyvolalo pobouření e vyjádřil šp a řady odborových c a nesouhlas Evropsk en an é do 19. stol ělský ministr prác trál v zemích EU. Pr odborové e, e egnantně to průměrně tí. Směrnice totiž do když řekl, že zna m 60 vo práce, přijat hodin týdně! Takž luje, aby zaměstna ená návrat nci pracov e úmluva á již v roce ali M 19 e 19 z in , a ár Evropská so od Referenční ciální charta ní organizace do jdou k čertu. V praxi to bou pro výpočet prům te požadovat, dy znamená, že zam ěrné pracovní doby jso ab ě u Jedinou zá y část této referenční stnavatel může po za tři měsíce. ruk m odpočinku ou, že se nebude pra doby pracovali až 78 ěstnancích cov v hodin týdně cem, který délce 11 hodin. To vš at déle, je povinná doba denní . na takovou e je možné ho úp do ra j vu e dn „dobrovoln Údajná oc ě“ přistoup at se zaměstnanhr í. podepsat v ana zaměstnance sp oč pr podmínkác vním měsíci trvání ívá v tom, že se do h pr h v tříměsíční znamená, že ji za acovního poměru. To oda nesmí m zk V Británii po ušební době, násled ěstnavatel může po v českých ky ža miliónů lid depsalo takto dobrovol případného odmítnut dovat již í. ně 12-hodi í jsou jasné no . vé pracovní sm Vracíme se ěny pět te Stranou jd dy ke stavu z 19. stole ou tí, kdy panov pracujících. nejen odbory, ale i pracovní ala tzv. svobodná volba právo a oc . Pokud to j hrana zdra e ví konkurenc cesta, kterou chtějí es některé stát y sedmadv zn ač ko v é chopnost EU, pak ať ac zb 70-hodinov ož í ta m v p r ům se podívají do Č ítky zvýšit íny é pracovní y s l o vý ch Nikoho nepř době za ho z ó ná ch v . Luxusní yr dinovou m e odsouhlasi kvapí, že česká dele zdu 18 cent áb ěj í př i ga la. čtení tento Nezbývá než doufat, ce ve složení Nečas, ů z dolaru. Julínek návr ne že Evropský h protože k od uvěřitelně cynický výplod zam parlament ve druhé mítnutí bude m ítne. Bude Evropského potřeba hlas to ale těžké p a ů rl 39 am 5 en po tu sledovat hr slanců. Pře , obaře evrops by tedy měli pra d volbami cuj do kého sociál Pokud by sm ní modelu. ící a odbory pozorn ě republice pl ěrnice prošla Evropský a práce. Dou tit jen za předpokladu m parlamentem, začal fejme, že v té době bude , že bychom změnil a by v České Richard Fa i me mít vlád lbr, poslanec u, která to ne náš zákoník EP dovolí.

19

Kompletní monitoring tisku:

www.liborroucek.cz / www.falbr.cz

VÝBĚR Z DENNÍHO TISKU

Jak nás hodnotí... „Libora Roučka znám díky naší společné práci v Zahraničním výboru EP. Jako jeho místopředseda zde Libor vždy angažovaně a s velkou vervou zastával a prosazoval sociálnědemokratické postoje. Také se velmi zasloužil o dialog mezi novými a starými členskými zeměmi. V Evropském parlamentu vždy vystupuje jako zapálený obhájce myšlenky evropské integrace. I jako předseda české Unie evropských federalistů se zastává silné Evropy a dalšího pokračování evropského sjednocování. Těším se, že s Liborem budeme v příštím období Evropského parlamentu dále pracovat na budování evropském integračního projektu.“

Jo Leinen Europoslanec (SPD, Německo) předseda Výboru pro ústavněprávní záležitosti

„Mezi lidmi, kteří mi nejvíce pomáhají v obraně práv pracujících, je můj přítel Richard Falbr, který je pro mne vzorem osobnosti i politika.“

Stephen Hughes Europoslanec (Labour Party, Velká Británie) Mluvčí Skupiny sociálních demokratů v EP pro zaměstnanost a sociální věci

Alejandro Cercas Europoslanec (PSOE, Španělsko) Hlavní zpravodaj Směrnice o pracovní době

„Richard Falbr je výjimečným členem sociálně demokratického týmu, který se podílí na práci Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Díky jeho bohatým zkušenostem z práce v odborech a díky zdravému selskému rozumu je Richard Falbr pilířem a oporou v tomto tak nejistém a nestabilním světě.“

„Libor Rouček byl v tomto funkčním období vlivným poslancem Evropského parlamentu. Jako místopředseda Zahraničního výboru se zasadil o to, aby zde náležitě zazněl sociálnědemokratický hlas. Hodně pomohl při řešení komplikovaných témat, jako byly např. problémy bývalé Jugoslávie. Díky Liborovi také víme mnohem více o české politice. Ale především je to rozený sociální demokrat a fajn člověk!“

Hannes Swoboda

Europoslanec (SPÖ, Rakousko)

Jan Marinus Wiersma Europoslanec (PvdA, Nizozemí)

Členové Zahraničního výboru a místopředsedové frakce PES „Richard Falbr a Libor Rouček sú vysoko rešpektovanými členmi Európskeho parlamentu. Rešpekt nie je niečo, čo len tak dostanete. Musíte si ho zaslúžiť. Obidvaja si ho získali nielen v politickej skupine 216 poslancov Európskeho parlamentu z frakcie Európskych socialistov, ale aj vo výboroch, v ktorých odviedli kvalitnú prácu, prospešnú pre obyvateľov Českej republiky a pre celú Európsku úniu. Najlepší spôsob, ako využiť ich potenciál, je poslať ich znova do Bruselu a Štrasburgu. Bude to tá najlepšia investícia nielen pre Českú republiku...“

20

„Libor Rouček a Richard Falbr patří k nejviditelnějším poslancům Evropského parlamentu z nových členských zemí. Jejich práci ve výborech jakož i jejich osobní kvality a profesní zkušenosti oceňují kolegové poslanci napříč politickým spektrem z nových i starých členských států. Liborova odbornost v oblasti zahraniční politiky a Richardova odbornost v otázkách zaměstnanosti a sociálních věcí významně pomáhají naší frakci, jejímž cílem je vtisknout evropské politické agendě sociálnědemokratickou pečeť.“

Vladimír Maňka

Marianne Mikko

Europoslanec (SMER, Slovensko) Hlavní zpravodaj pro rozpočet EU na rok 2010

Europoslankyně (SDE, Estonsko)

POHLEDEM OSOBNOSTÍ

„Jaký přínos měl a má - z Vašeho pohledu a na základě  Vašich profesních zkušeností - vstup do Evropské unie pro Českou republiku a její občany?“ Dana Drábová

Martin Jahn

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

„Evropská unie je pro mne prostorem pro řešení témat a výzev, na které jeden stát rozměrů České republiky při nejlepší vůli a schopnostech nestačí a může být „jen“ týmovým hráčem usilujícím o dosažení společného zájmu. Jedním z takových témat je energetická bezpečnost. Dostupnost energie je klíčovým faktorem prosperity, ekonomického a společenského rozvoje včetně postupného zmírňování chudoby a v neposlední řadě i ochrany životního prostředí a kvality života obecně. Stále zřetelněji se ukazuje, že bude třeba spolupráce silných politických osobností, které budou mít vůli zabývat se energetikou jako jednou z priorit vládních programů. Budou muset mít vizi a schopnost předvídat problémy daleko dříve, než je bude možno zachytit běžnými analýzami. Bude to vyžadovat odvahu k přijetí a prosazení obtížných rozhodnutí, zejména z pohledu rovnováhy blahobytu současné generace a generací příštích. Pod čarou je však jasné, že rozhodnutí budou ovlivněna kompromisy odrážejícími osobní nebo skupinové preference a subjektivní posouzení důležitosti jednotlivých ukazatelů. I proto zde vidím spolupráci v rámci EU jako velkou příležitost.“

„Vstup do Evropské unie byl jednoznačným přínosem pro české občany i firmy. Jednotný trh znamenal zcela nové možnosti pro podniky, které prokázaly svoji konkurenceschopnost a předkládaných výhod bohatě využily. Česká ekonomika výrazně zrychlila svůj růst, což vedlo i k rychlému zvyšování životní úrovně. Unijní legislativa a pravidla přiměly ČR upravit vlastní zákony a předpisy. Většinou to bylo směrem k lepšímu, nicméně v některých oblastech byly české vlády aktivní až příliš a výsledkem je výraznější zátěž podnikatelů, než Brusel požaduje. Česká republika rovněž dostala jedinečnou možnost využít velkého množství prostředků z unijních fondů. Bohužel, i tuto výhodu zatím Česko vlastními chybami a zbytečnou byrokracií plně nevyužívá. Z psychologického hlediska se ČR svým vstupem do EU posunula v očích investorů mezi respektované a důvěryhodné země. Důsledkem byl další příliv zahraničních investic, jejichž struktura se postupně měnila směrem k vyšší přidané hodnotě a prestižním oborům. Obavy, které před vstupem ČR do EU zaznívaly, se tak vůbec nepotvrdily. Obdobný vývoj očekávám i po přijetí eura, u kterého dnes v ČR panuje obdobná zbytečná nedůvěra z neznámého.“

Jaroslav Zavadil místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů „Za pět let, kdy jsme součástí EU, musí být zaměstnancům ČR jasné, že strašení lidí před referendem našimi euroskeptiky bylo velmi liché. České odbory vnímají, že vstup do EU znamenal pro české zaměstnance společnou identitu, která zlepšuje obranu pracovníků a jejich práva. Velmi významným počinem bylo například přijetí tzv. "euronovely" zákoníku práce, kdy do českého pracovního práva byly implementovány evropské směrnice, které zlepšily postavení lidí v zaměstnání. Evropský sociální model přes veškeré snahy ho demontovat zůstal zachován a sociální politika EU je stále vnímána jako investice a nikoliv výdaj, na rozdíl od názoru donedávna vládnoucích politiků v ČR. Českomoravská konfederace odborových svazů jako člen Evropské odborové konfederace má možnost v rámci evropského sociálního dialogu a samozřejmě i prostřednictvím europoslanců Richarda Falbra a Libora Roučka podílet se na tvorbě směrnic týkajících se života zaměstnanců v EU.“

Jan Prášil Analytik Asociace pro mezinárodní otázky stážista v Evropském parlamentu „Vstup do EU s sebou mladé generaci přinesl více možností zapojit se do aktivního občanství a celkově zvýšil mobilitu mladých. Unie podporuje mezinárodní záměry, které u žáků a studentů rozvíjí demokratické myšlení a porozumění. Podporovány jsou projekty, kde spolupracují lidé z více zemí, ať už v oblasti politického vzdělávání, kultury, nebo sportu, ekologie, či sociální péče. V minulých letech jsem měl možnost poznat styl vysokoškolského studia v zahraničí v rámci programu Erasmus. Měl jsem možnost studovat magisterský program v zahraničí bez jakýchkoliv administrativních potíží, cestovat do mimoevropských zemí s výhodami občana Unie, angažovat se v mezinárodních neziskových organizacích, pracovat pro Evropskou komisi a pomáhat prosazovat český pohled v Evropském parlamentu. Od roku 2004 takovou cestou může jít každý z nás. Nemluvě o cestování v Unii bez hranic nebo možnosti pracovat v rámci Evropské dobrovolné služby kdekoli v Evropě, učit se tak jazyky a sbírat nové zkušenosti. K plnohodnotnému evropskému životu schází už jen přijetí eura.“

Radko Martínek Hejtman Pardubického kraje „Evropská unie je jediná cesta jak zařadit Českou republiku mezi vyspělé státy. Velká část růstu české ekonomiky souvisí se vstupem do Evropské unie. Evropská unie není ale žádný sbor samaritánů, každý stát si hledí svých zájmů. Nemůžeme ji idealizovat, ale prosazovat věci pro nás potřebné. Důležité je umění komunikovat s ostatními státy. Vstup do EU nám přinesl evropské fondy, které řeší léta neřešené problémy. Umožňují posunout celou řadu oblastí na srovnatelnou úroveň s ostatními zeměmi. Na druhou stranu je třeba zvažovat, které projekty lze přihlásit. Evropské peníze nejsou zadarmo, mají přísná pravidla.“

21

Vydáváme tiskoviny zaměřené na evropské dotace

podrobnosti naleznete na zadní straně obálky

Česká republika pátým rokem v Evropské unii 22

Ačkoliv před referendem o vstupu do EU v červnu 2003 mnozí o přínosech členství pochybovali, výhody našeho vstupu do EU dnes - po pěti letech - pociťuje přímo či nepřímo každý z nás. Změnila se jak naše země, tak i samotná Evropská unie. Rozšířením o Rumunsko a Bulharsko v roce 2007 jsme nyní členy společenství s 500 milióny obyvatel. Nikdo již nerozhoduje „o nás bez nás“. Naši zástupci v Radě EU a Evropském parlamentu mají možnost o všem spolurozhodovat.

foto © Evropský parlament

Evropská unie v letech 2007 až 2013 poskytne České republice 26,7 miliardy Euro.

Kam jsou tyto prostředky investovány? Věda a výzkum 7,80%

Doprava 21,60%

Ostatní 8,50% Podpora podnikání 11,30%

Životní prostředí 18,40% Zaměstnanost a lidské zdroje 15,00% Regionální rozvoj 17,40%

Posílili jsme unii

Peníze z Bruselu

Unie se rozrostla nejen geograficky, ale především hospodářsky a politicky. EU je nyní silnějším hráčem na globální scéně. Jsme u toho a podílíme se na důležitých rozhodováních. S třiceti procenty celosvětového hrubého domácího produktu je Evropská unie nejsilnějším hospodářským společenstvím na světě. Jsme rovnocennými partnery a využíváme toho.

Unijní prostředky ze strukturálních fondů se využívají většinou na rozvoj infrastruktury, lidských zdrojů, venkova a méně rozvinutých oblastí. První balík, do kterého jsme se zapojili, pokryl období 2004-2006 a dal nám možnost vyčerpat přibližně 2,6 miliard EUR. Díky tzv. pravidlu N+3 se prodloužila doba, po kterou je možné projekty financovat a realizovat. V období 2007-2013 můžeme z EU čerpat až 27 miliard EUR.

Unie posílila nás Členství v Evropské unii znamená v první řadě strategickou orientaci naší země. Znamená pro nás modernizaci, posílení ekonomiky a prohloubení demokracie. Evropská pravidla nás přibližují starým členským zemím a mají na fungování naší země pozitivní vliv. EU s sebou přinesla volný obchod a zvýšení přílivu zahraničních investic. Členstvím v EU jsme posílili náš ekonomický růst a zvýšili si životní úroveň.

Ekonomika Díky přijetí unijních pravidel u nás vzniklo stabilní a konkurenční hospodářské prostředí. Našim výrobcům se sice zvýšila konkurence, dochází tím však zároveň ke zvyšování kvality vyráběného zboží a poskytovaných služeb. Vyrábíme technologicky náročnější zboží s vyšší kvalitou, které nám přináší vyšší zisky. Zatímco mezi lety 1999 a 2003 rostlo naše hospodářství v průměru o 3,5% ročně, v období 2004–2008 se jednalo o 5,5% ročně. Došlo ke znatelnému nárůstu zaměstnanosti, přibližně o 1,5% ročně.

Proti krizi EU pomáhá novým členským státům lépe překonat hospodářskou a finanční krizi. Letos nám Unie nabídla vyčerpat předčasně z fondů EU přibližně 10 miliard korun. To pomůže nastartovat ekonomiku a udržet pracovní místa. Evropský parlament se zasadil o změnu legislativy a umožnil čerpání peněz z Evropského fondu pro regionální rozvoj na energeticky šetrnější přestavby bytů a domů, zateplování, výměnu starých kotlů, či pořizování solárních panelů.

Pohyb bez hranic V prosinci 2007 jsme se zapojili do Schengenského prostoru, od března 2008 nemusíme ukazovat cestovní pas ani na letištích. Díky Schengenu mají české úřady přístup k evropským databázím trestně stíhaných či pohřešovaných osob. Náš pohyb v Unii je tak jednodušší a bezpečnější. Občané nových členských zemí mohou s dočasnou výjimkou Německa a Rakouska volně pracovat ve všech starých státech Unie. Mobilita uvnitř Unie bývá lákavá hlavně pro lidi mladší 35 let. Dává jim zkušenosti a rozhled, které pak mohou zužitkovat po návratu do své země.

Přístup ke vzdělání v zahraničí Mladí lidé rádi vyjíždějí na zkušenou do zahraničí a jejich počet stále roste. Již přes 27.000 českých studentů se za posledních pět let zúčastnilo programu Erasmus, který zajišťuje studijní místa v 31 zemích a poskytuje mladým lidem studijní stipendia. Evropská unie financuje program Erasmus částkou 450 miliónů EUR ročně. Mladí lidé mají šanci zapojit se i do dalších unijních vzdělávacích programů, jako jsou Comenius, Leonardo, Marie Curie nebo Grundtvig.

Zemědělství Vstup do Evropské unie s sebou přinesl větší příliv peněz do zemědělství, díky kterým se zmodernizovala zemědělská výroba a zvýšila efektivita a produktivita práce. Máme volný přístup na vnitřní trh EU. Tradiční české a moravské výrobky jsou chráněné. Z nových členů EU získala Česká republika nejvíce označení chráněných produktů: za všechny jmenujme například Žatecký chmel či Třeboňského kapra.

23

Připravili jsme pro Vás následující tiskoviny Sociální demokraté v Evropském parlamentu

Brožura s příklady úspěšných českých projektů financovaných z evropských dotací

Informační materiál o práci poslanců zvolených za ČSSD v Evropském parlamentu elektronická verze ke stažení na: www.liborroucek.cz www.falbr.cz

elektronická verze ke stažení na: www.liborroucek.cz www.falbr.cz

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické

Aktuální přehled dotačních programů a příležitostí Vychází jako měsíčník Na požádání budete zahrnuti do databáze pravidelných příjemců - vyřizuje kancelář Richarda Falbra

Vychází jako měsíčník Na požádání budete zahrnuti do databáze pravidelných příjemců - vyřizuje kancelář Libora Roučka

elektronická verze ke stažení na: www.falbr.cz

elektronická verze ke stažení na: www.liborroucek.cz www.falbr.cz

Dr. Libor Rouček

JUDr. Richard Falbr

Kancelář poslance EP Hybernská 7, 110 00 Praha 1 tel.: +420 296 522 225 fax: +420 296 522 222 e.mail: [email protected] www.liborroucek.cz

Kancelář poslance EP Budovatelů 2830, 434 01 Most tel./fax: +420 476 206 857 e.mail: [email protected] www.falbr.cz

Poděkování spolupracovníkům Česká delegace sociálních demokratů

Závěrem bychom rádi poděkovali všem našim spolupracovníkům, kteří tvořili v uplynulém volebním období náš europarlamentní tým. Jedná se o dnes již bývalé asistenty Zuzanu Stöcklovou, Jitku Poláškovou a Jaroslava Straku, a dále o současné kolegyně a kolegy Gabrielu Nekolovou, Milušku Novotnou, Lucii Krejčíkovou, Ivu Petříčkovou, Tomáše Petříčka a Václava Mlse. Také díky jejich nasazení, schopnostem a zkušenostem se nemusíme za svou práci v Evropském parlamentu stydět! Děkujeme a těšíme se na spolupráci i v novém volebním období.

www.socialistgroup.eu

Libor Rouček a Richard Falbr

Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu

design © 2009 martindesign.cz

Kde nás můžete kontaktovat?