No title

Co s naším korábem? (Etika ve vztahu k

děravým

vesmírným

přírodě)

Igor Míchal / I

Dnes již málDkdD pDchybuje O' tDm, že pDkračující ignDrDvání ekDIDgických zákD­ nitDstí by nás přivedlO' ke zkáze. RespektDvání ekDIDgických zákDnitDstí je tím teDreticky uznánO' za jeden z živDtně důležitých spDlečenských prDblémů. Mají-li však spDlečenské pDstDje k jakémukDliv prDblému vést k jehO' efektivnímu řešení, musí překDnat někDlik vzestupných fází vyznačených schématem: Fáze 1. Mluvit - nečinnDst (byl Dbjeven reálný prDblém k řešení, které se však nedaří prDsadit) Fáze 2. Mluvit (úspěšná Dsvěta a přesvědčDvání) - činnDst: 2a. Likvidace důsledkll, příčiny půsDbí dál 2b. Likvidace příčin prDblému. Případně: Fáze 3. Nemluvit (není třeba, vždyť jde O' Dbecně uznané samDzřejmDsti) - čin­ nDst: Systematická prevence příčin vzniku problému V případě ekolDgické krize závisí pDsuny spDlečenského vědDmí z jedné fáze do druhé (alespDľl pDdle méhO' sDudu) mnDhem víc na prDměnách dobové myšlen­ kové atmDsféry nežli na hDSPDdářském rDzvDji nebO' na dalším hrDmadění vědec­ kýCh pDznatků. PDkusím se ukázat, že přechDd z jedné fáze dO' druhé lze přitDm chápat nejen jakO' pDkrok ekDlogickéhD uvědomění a DdpDvědnDsti, ale také jako spDlečenský pDkrDk vůbec. Nebyly tO' žádné Dbjevy nebO' jiné duchDvní výkDny, CD posunulO' veřejné mínění na práh 2. fáze ekolDgickéhD uvědDmění. Zcela v duchu marxistické teze "bytí určuje vědDmí" tO' bylO' především zjevné zhorŠDvání celkDvé ekDIDgické situace. PDkraČDvání v tDmtD trendu by však nabylo vražednéhO' rázu. Pokud bych Dm splnili půvDdní záměry dDdnes prDgresívní "stá tní koncepce tvor­ by a Dchrany živDtního prDstředí a raciDnálníhD využívání přírDdních zdrojů" z rDku 1985 , vytvDřili bychDm technické pDdmínky přechodu dO' fáze 2a. Tyto záměry však byly hrubě defDrmDvány resortními přístupy už v navazujících "nárDdních" kDncepcích bývalé ČSR a SSR a všeDbecně se ví, že v terminu 1993 splněny nebudDu. BDhužel i řada Dpatření DbDU národních vlád po listDpadDvé revDluci svědčí O' tDm, že významná část naší pDlitické reprezentace svým ekDID­ gickým uvědDměním dDsud vězí "přinejmenším jednDu nDhDu" ve fázi 1 (za mnohé důkazy alespDii: zdražení veřejné dDpravy). "MDdrá" kn iha MŽP ČR sice záslužným zpúsDbem shrnuje příčiny sDučasné devastace prDstředí a manifestu je přechDd k fázi 2. Její vyústění k veřejné diskusi předlDžená "duhDVá" kniha - však dDsud není uceleným návrhem politických a ekDnDmických rDzhDdnutí vlády, ale spíše další sDndDu směrem k fázi 2a (likvidace dúsledkú).

/, -- ________tl ,; ~/

----

I

/

~ ~1(p

~jJ:llr

I ,I',J , J

Kreslil Jan StekIik

1

moudrost spatřu j e klíčový problém našeho devastovaného nedostatku finančních prostředků, podruhé v nedostatku právního uspořádání, potřetí v nedostatku moderní techniky. Z tohoto hlediska mohlo šokovat prohlášení ). Vavrouška [Zelená nit života, Lidové noviny 16. 7. 1990), že pro náš přístup by mělo být klíčové především "hledání nové etiky". Předsta vitel federá lní vlád y hned dodal, že taková změna bude "velice obtížná, protože souvisí s ochotou lidí změnit celkový způsob života ", primárně orientova· ný na materiální spotřebu. Tento postoj zaznívá ještě výrazněji v odpovědi na dotaz, co považuje za hlavní problém našeho životního prostředí: "Největší pro· blém je prostě přežít jako lidský druh i vůbec ... Předpokládá to změnu systému hodnot, změnu přístupu k sobě, k žívotu, ke svému bližnímu" [Mladý svět c. 31 z 31. 7. 1990). Tolik na důkaz, že část naší politické reprezentace začíná uvazovat o podmínkách prechodu k fázi 2b ve výše uvedeném schématu. Zamyslíme-Ií se nad fází 3, pak lze silně pochybovat, zda jí mMeme dosáhnout do konce tisíciletí. Ale nejen to: Dnes ještě narážíme na pochyby, zda je její dosažení vůbec reálné - bez ohledu na jakékoliv časové horizonty. Ve fázi 3 by totiž muselo být dosaženo takového kvalitativně zcela nového stavu morálky a následně i práva, které by ve svých ustanoveních zakotvilo většinový souhlas o hodnotě přírody "o sobě" [nikoliv jen o její hodnotě "pro člověka"). Jen za tohoto předpokladu se mllže stát součástí obecně známé morálky, tj. společensky fixovaných představ o tom co je "dobré" a co "zlé", vzájemný respekt mezi lidmi a přírodou i mezi lidmi navzájem - vztah založený na harmonii a nikoliv ovládání. Na úroven ekologického uvědomění, odpovídajícího fázi 3, se dne~ propracovává jen malá menšina; menšina, kterou humanistická výchova, ekolo­ gické poznání anebo náboženská víra přivádějí k poznání, že taková morálka je nezbytná k vyústění "sapientace" lidského rodu zmoudření druhu Horno sapiens na úroveI'í otlpovídající jeho roli určující síly [edifikátoraJ glObálního ekosystému Země. Podle L. Vaculíka (Jinou ústavu - Literární noviny 15/ 1990) je v současné situa · ci "náš další osud urcován stavem přírody více než vládou a úřadem". Proto požaduje, aby ústava CSFR zakotvila (vedle právní úpravy vztahu Občan-stát) také požadavek rovných práv člověka a přírody. A vzápětí se dozvídáme [j. Fra­ něk: PoruCíme větru, desti Lidové noviny 1. 8. 1990}, :že tento požadavek je "myslenka stejně nedomyslená a nešťastná, jako snaha poroucet větru, dešti". Prý "skutecnou odpovědnost vůci Zemi a životu na ní ... nemúžeme prokázat nějakým sebeomeznváním v činnosti, kterou činíme již miliardy let, tj. ve využí ­ vání bol1atství Země " . I hleďme, hleďme: J. Franěk zře j mě mluví jménem veškerého Vyššíl10 živo č isstva včetně legií vymřelých druhú _ . vždyť existence řádu primátú není doložena více než 65-70 miliónů let. Horno sapiens sapiens po více než 30-40 tisíc :let a orba po více než 10000 let, a přece náš neomezený rozvoj rychle spěje ke glo­ bální ekologické katastrofě z vyčerpání přírodních zdrojů Země. Dobrá, ta Frallkova miliarda let je podobenství, berme to prostě jako "hlubinu věků" - ale požadavek "jen žádné drastické sebeomezování" znamená, že "my jak tu náhodou zrovna žijeme, spotřebujeme a zničíme Zemi většině lidí, kteří se teprve narOdí" [L. Vaculík}; ignoruje jak poznání limitů růstu na této drobné křehké Zemi, tak i poznání, .že neexistují žádné limity lidskému učení. Požadavek "jen žádné drastické omezování" tak znamená z evolučního hlediska prokazatelně posílat lidstvo do propadliště, do horoucích pekel. Uvědomíme-li si s Vaculíkem i současnou vědou, že nás další osud je určován stavem přírody více než vládou a úřadem, nesmíme tuto pravdu zamlčovat a musíme ji říkat, i když bude mnoha lidem nepříjemná: Stav naší přírody je důležitější než brzký příchod tržně ekonomického ráje, ·je nadřazen bojům o pozice stran ve veřejném životě atd. Poznanou pravdu nesmíme sml·c et. Veřejné mínění je setrvačné a na nové pOdněty reaguje se zpožděním, které se může stát významným faktorem naší vlastní zhouby. Z praktických dúvodů by cíle a koncepce odvozené z teoretického poznání [v tomto případě z ekologie a z etiky jako filozofie morálky), neměla do společnosti její prozíravější menšina clulit vcelku, ale v dávkách pro společnost v dané historické situaci na základě učiněné zkušenosti "stravitelných". Vždyť kdo by rád slyšelo tom, že si nevidí na spičku nosu a nemá ponětí, co vlastně potřebuje? Nemáme-li společně směřo­ vat k hraně útesu, za nímž hrozí pád do propasti, měly by tyto cíle a koncepce [nejen podle mého soudu) zahrnovat už dnes - přerušení jednostranné závislosti "bytí určuje myšlení" předstihem myšlení před bytím v duchu ekologizace rozhOdOvání, které do· káže anticipovat ekologické důsledky lidské činnosti v dostatečném předstihu, zakotvení ekologických poznatků v morálce a právu. K charakteristice morálních problémů, spojených s každou ze vzestupných fází ekologického uvědomění, jak jsou uvedeny výše, připojíme představu o riziku, které tu kterou fázi provází. Soudobá

prostředí

2

konvenční

jednou v

Ekologická

páteř

Evropy

Železnou oponu nahradit ekologickou páteří Evropy tak lze stručně ch a ­ rakterizovat cíl mezinárodní inicia ti ­ vy "Ekologické stavební kameny pro náš společný evropský dům". Před ­ stavu o možnosti záchrany zbytki'1 přirozené kra jiny tam, kde až dosud kontaktům lidí i přírod y bránila zelez­ ná opona, před ložil prof. dr. Ha n s­ Peter Durr v únoru 1990 na zasedání Evangelické akademie v Tutzingu v SRN. Myšlenka trvalého zajistění ochrany zbytkú dosud nenarušených krajin v pohraničních oblastecll středoevropských a východoevrop­ ských států našla př íznivý ohlas. Me­ zinárodní iniciativa "Ekologické sta­ vební kameny" byla založena již v březnu v Bonnu. Na druhém zasedá­ ní, které se konalo v červenci v Bra­ tislavě, se k ní připojilo 30 meziná­ rodních i národních organizací a hnutí, především z Rakouska, SRN, Maďarska a Polska a také 9 organi­ zací československých. Patří k· nim i Veronica - ekologické centrum ČSOP v Brně. Na třetím zasedání členů a sponzorí'l této iniciativy, které proběhlo v říj­ nu 1990, byla již pi'edložena základ­

~~n~DllunC8~

První (soui!asná) fáze ekologického uvědomění odpovídá přechodu mezi fázemi 1 a 2a: Příznaky ekologické krize - znečištění ovzduší, vod a půdy - už nelze přehlížet a i když snad dosud nejsou obecně spojovány s krácením průměrného lidského věku dožití, stalo se jejich odstra­

nění obecným požadavkem.

Všichni jsme přispěli k tomu, že jedeme společně v děravém člunu. Pouze se

dohadovat, kdo do něj udělal větší díru, by nám bránilo společně usilovat o to, aby se člun nepotopil. My však ve snaze o rychlou nápravu hledáme viníka a obviňujeme určité společenské skupiny, jednoNivá výrobní odvětví, nedokonalé zákony, zdravotnictví, totalitní systém jako celek - kohokoliv 's výjimkou nás samých. Hlavní problém této vstupní fáze ekologického uvědomění tkví v tom, že ' břitce kritizujeme ty ostatní a tváříme se, že jsme se sami na této žalostné úrovni nijak nepodíleli. Morální defekt takového postoje spočfvá v tom, že většina společenských subjekti'! se posuzuje izolovaně od ostatních a od spo­ lečného prostředí všech: [Energetik) Vadí vám elektrárenské emise!' Přece ne­ chcete svítit loučemi! [Zemědělec) Teče moči'!vka do rekreačního rybníka nebo dokonce kontaminuje přírodní léčivé zdroje? My přece plníme plán výroby masa a mléka, a jíst byste chtěli! [Představitel ministerstva stavebnictví) Nechcete, abychom devastovali další území těžbou štěrkopískú? Přece nebudeme bydlet v dřevěných staveních ... atd. atd. Jakkoliv se dnes takové výroky mohou zdát karikaturami, jsou to doslovné citáty z úst konkrétních lidí, zastupujících do ­ nedávna výrobní resorty. Takové výroky byly účinnými triky, jak obcházet plat­ né právní normy a zbavovat se odpovědnosti za zhoršování stavu přírody i život­ ního prostředí. Jestliže se takové postoje staly neúnosnými, je to především z morálních a nikoliv právních důvodů: Staly se očividně nemravnými, COž je jednak di'!kazem posunu ekologického uvědomění pod tlakem zhoršujícího se prostředí, jednak zdrojem naděje do budoucna. Další negativní rys období přechodu k vyšší úrovni společenského uvědomění [fáze 2a) spočívá ve zjednodušeném , a proto matoucím pohledu, jako bychom si s problémy ochrany přírody a životního prostředí mohli poradit jednorázovou kampaní: Dejte nám dost peněz na ekologické investice a problém je vyře­ šen ... Stačí když zavedeme novou výrobní technologii atd. atd. Ekologické uvědomění však bude mít krátl
Druhá fáze ekologického uvědomění - "posádka vesmírného korábu"

odpovídá ve vpředu uvedeném schématu fázi 2b: Od likvidace di'!sledků zne­

čišťování prostředí budeme přecházet k odstraňování jeho příčin úměrně tomu,

jak pronikne do obecného povědomí, že z hlediska energomateriálových toků jsou

těmito příčinami naše vlastní spotřeba, její úroveň a zpi'!sob a synergtický

efekt ri'!zných Zpi'!SObll využívání zdrojll země.

EkoIogické problémy začínají být předmětem řešení na kontinentálních i na glo­

bální úrovni úměrně poznání, že jejich efektivní řešení pouze v rámci státních

hranic je nemožné . Pri'!myslově vyspělé i rozvojové země si začínají uvědomovat,

že jsou společnými uživateli biosféry a že její ochrana se musí stát nezbytností

pro každého, nejen "pro ty ostatní".

Na úrovni celé biosféry lze zapsat příčiny globální devastace [stejně jako cesty

k jejímu odstranění) jednoduchou rovnicí:

Specifický účinek Celkový účinek výrobních technologií Počet Spotřeba [narušení ekosystémů obyvatel na hlavu vztažený na a znečištění prostředí jednotku spotřeby

x

Představa

x

o jednoduchých příčinách ekologické krize, příznačná pro 1. fázi ekologického uvědomění, se i ve světle této jednoduché rovnice ukazuje jako neudržitelná: Většina obyvatel pri'!myslově vyspělých zemí si uvědomuje, že jim běžná úroveií spotřeby při daných počtech obyvatel Země a daných technologifch výroby je nedosažitelná vzhledem k omezeným zdrojům naši planety. Spravedli­ vý požadavek "rovných práv všem" je tedy neuskutečnitelný. Nezbývá než si­

ní dokumentace prvních 24 oblastí, zai'azených mezi "ekologické staveb­ ní kameny". V neuvěi'itelně krátké době Alexandr Zinke z rakouského WWF připravil zvláštní číslo časo­ pisu Politische Ďkologie, vydané v trojjazyčné verzi [anglicky, německy a česky), kde jsou výstižně charakte­ rizovány přírodní hodnoty, současný stav ochrany a možné ohrožení kaž­ dého území Proč česky? Nejen pro­ to, že zasedání bylo v Praze, ale i proto, že 10 z 24 území, vymeze­ ných jako ekologické stavební ka­ meny, leží anebo zasahuje na území ČSFR. Myslím, že stojí za to uvést alespoň přehled těchto území. Eko­ logické stavební kameny společného evropského domu tvoří tyto oblasti: - Údolní nivy Dunaje, Dy je a Mora­

vy (Rakousko, ČSFR, Maďarsko)

- Rodopy, Nestos a sousední území

[Řecko, Bulharsko, Jugoslávie, Turec­

ko)

- Delta Dunaje [Rumunsko, SSSR)

- Bavorský les/Šumava [SRN, ČSFR,

Rakousko)

- Bieszczady/východné Karpaty

[Po~ko, ČSFR, SSSR)

- Dráva a Kopacki Rit [Jugoslávie,

Maďarsko)

Skadarské jezero [Jugoslávie, Albánie) - Bělověžský prales [Polsko, SSSR) Finsko-ruské lesní oblasti. [Fin­ sko, SSSR) - Třeboňsko [ČSFR) - Slovenský kras [ČSFR) - Neziderské jezero [Rakousko, Ma­ ďarsko)

Tatranský národní park [ČSFR, Polsko) - Krkonoše [Polsko, ČSFR) - Mezinárodní krasový park [Itálie, Jugoslávie)

- Spreewald [SRN)

- Schorfheide-Chorin [SRN, Polsko)

Siichsische Schweiz/Labské píS­ kovce [SRN, ČSFR)

- Prespa [Řecko, Jugoslávie, Albá­

nie)

Biebrza (Polsko) Pieniny (Polsko, ČSFR) - Podyjí!Thayatal [ČSFR, Rakousko) - Údolní ni vy Mury (Jugoslávie, Ra· kousko) - Údolní nivy Sávy [Jugoslávie) . Cílem mezinárodní iniciativy je vše­ mi možnými prostředky podporovat zachování přírodních hodnot těchto oblastí. Z jednotlivých "ekologických kamenů" by měla být vytvořena sít po­ stupně doplňovaná o další územL Me­ zinárodní iniciativu "Ekologické sta­ vební kameny pro náš společný evropský dům" by měli podporovat všichni, kdož si uvědomují, že trva­ le udržite~ný rozvoj Evropy nenl mož­ ný bez zachování evropského přírod­ ního dědictví. ab

3

I

,,

multánne ekologizovat vseclll1y v ýro bní technologie, redukovat luxusn í úroveri materiální spotřeby i uvědoměle snižovat pocet obyvatel většiny kontinentů i ce ­ l é Z e mě. N a zna č ené akce jsou s amozřejmě v konzumně orientované společnosti nepopu­ lární. Nemohou být prakticky realizovány, dokud významný podíl Země n e ­ dospěje k jasnému vědomí konecnosti Země, k jasnému vědomí zranitelnos ti jejícll nosn ých ekologických sy s tém ů a k absurdnosti představ o ře š ení pře­ l idn ě no s ti Země emigrací lidstva do vesmirnéllO prostoru. Z takového vědomí pak vyplyne pozadavek respektuvat vzájemnou závislos t všech lidských bytostí a vědomí morální povinnosti nenici!, nenarušuvat a nezneužívat přírodní zdroje, které nezbytně potře b ujeme my i následujíci generace (ted y vše dnes již teu ' retické s amozřejmosti!). Tato zdánlivá idyla vsak přinese nová podstatná rizika. Potenciální nebezpe čí 2. fáze ekologické ho uvědomění mú že ozřejmit dosti frekventované podobenství, ve kterém je Země přirovnávána k vesmírnému korábu a lidstvo k početné po­ sádce kosmDnautů. Když použi jeme jako model pro ře~ení našich ekologických p ro b lémú toto podobenství, pru mnohé dnes poeticky atraktivní, zjišťujeme: Vy­ so ce pozitivním rysem je Iláskypln ý pohled na "krásnou modrou planetu", zpro · s tředkovaný prvními kosmonauty , a z toho plynoucí vědomí křehkosti Země a je­ jích ekologick ých sys témú, zaru č ujících existenci veškerého života. Pod dOjmem této představy přestáváme bý t jen přís'lušník y jednotlivý ch ra s, národů, konti­ nentll a stlÍvH.me se především ob č any planety Země, které hrozí ztráta oby­ vatelnosti. Výsledkem takových postojíi může být např. moratorium na některé technické inovace, jejicl1ž dúsledk y nedokážeme spolel1livě předvídat a jež pro lidský život a bJaho ne jsou pods tatné (luxusní dprava nadzvukovými letadly , nov é biocidy a plastické hmoty, stavba o brovských ,jadernýc h elektráren, pře­ l1rady na všech hlavnícl1 tocích, bezuzdná exploatace děštnýcl1 pralesú, pod­ moř s ká těžba nerostlI apod.). Koncepce 'lid s tva jako "posádky vesmírného ko­ rábu " však n ep ostrildá rozporn é rysy: Naším úkulem je udrž et vesmírný koráb v cbodu, a proto na něm potřebu j eme mít pokud možno vse pod kontrolou. Z ekologie jako potenciá'l ního zdroje lidské moudrosti se tím slH.vá pouhý ná­ s tro j manipu lace a zdokonalovan ého ovládání přírody . Pro sv ě t "nespoutané " př í rody se zde s tává cílem taková jeho .. humanizace", při níž bude vše v přírodě ..sloužit č lověku". Pokud něco fungujícího bez zřejmél10 užitku pro Clověka ucho­ váme, pak jen v příp a dě záruk, že to projeví svuu služebnou užiteľ: nost, v bu · doucnu . Ul(á že-li se to ke službě nevl1odným, mělo by to být .. rac i onálně" li kvilluváno. Jakmile tedy přijmeme jako základní model pro řesení globální eku­ logické krize miliardovou posádku vesmírné iodi v přesvědčení, že tím vzniká automaticky "nejlepší z možných světú" [což je u nás běžná interpre tace pojmu "noosféra"], jak v pojetí Teilharda de Clwrdin, tak i Vernadského, p ak nutně směřu j e k filozoficky scestné a zastaralé představě člověka jako "pána a vládce přírody". Namísto spontánnosti, spoluprožívané radosti, svobody, novosti a p o­ dobný cl1 hoclnot , jež dávají lidsk ému životu smysl, vidíme na rubu představy mi ­ liard kosmonautů vesmírného korábu, řízeného z jediného centra, kulturní ho­ mogenizaci, monotónnost, nudu a omezování svobodn ýc h možností rozvoje nejen př í rody, ale i lověka. Třetí

fáze ekologického

uvědomění

-

"Zeměobcanská

etika"

Rozeznat konečnost Země a jejích přírodnícb zdrojú i vzájemnou závislost vSecll lidí je důležitým a nutným, nikoliv všek postačujícím krokem. Jako na úrovni 2. fáze ekologického uvědomění, bude i ve 3. fázi ekologický problém 11Odnocen jako složitý průnik fyzikáJ.ních, biologických, sociálních, politických, technolo­ gick ých a ekonomických faktorů, ale na rozdíl od 2. fá ze k nim přistoupí nutně významný, možná rozhodující faktor etický. Tento stav je však tak vzdálený, že js me schopni formulovat spíše ·j en souhrn mlhavých, byť nutkavých přání než něco, c o by bylo možno vydávat za prugnózu. Úl ol1y všech společenských institucí ve 3. fázi ekologického uvědomění zahrnou mj. funkci udržovat ekolugickou stabilitu, produktivitu a diverzitu biosféry a vy­ tvářet člověka dftstojné prostředí v llarmonické kooperaci s přírodou. Proto­ že nemůžeme nikdy beze zbytku vědět, jak vše (ba spíše ani jak většina věcí) SOUVISI s ostatními, plyne z toho vědomí vzájemná ohleduplnost, tolerance a v mnohém ohledu dokonce pokora. Nějak se musíme propracovat na úroveň takové etiky, která usiluje o řešení eko Vogických problémů v harmonické spolu­ práci lidí a přírody, v selektivní kontrole založené na porozumění ekologických zákonitostem a na spo,lečné evoluci. Takovou etiku nelze uskutečňovat jinak než v souběhu s etikou mezilidských vztahů, a to nikoliv jen na úrovni jednotlivých národll a států, ale na globální "Zeměobčanské" úrovni. Zní to mlhavě a vizionářsky: Říkáme, "propracovat se nějak", aniž jsme schopni alespoň provizorně formulovat, "jak". Jsme však pl'esvědčeni, že k tomu musí

4

Stopy Jindřich

Zogata

K oiíadra - p táč ek nep odobný koni

s 7'í.adry - z pív al p o cel o u v alent ýnsk ou noc Ráno spatřili jsme před pr ah em d voj í stopy Obešla nás bá ze i í K olik uběhl o l et ? Kam vedli jsme se? Stopy p o p odk o v ě prorezavele čern oz e m í do pekel po střípcích p t ačíC h pr stů zaklesnutých do n ebe už t u z ůstanou Ja k o by pukl l ed v tvářích a Země stávala se trilob item na pozadí ve s míru Co žili jsme po celou v al entýnskou n oc ? Zima se zimou podávaly si ruce rampouch ů v dozrávajícím ovse Ov ce nesvléka l y v l é tě k ožic h y Kam odvedl nás a zavád ěl měsícem rdící se kus led u nad horami? Pi'išla se zvti' a /a loučit ? leště minuléh o d ne jich bylo k n e spočt ení p o hlasec h Minul by je i severák do jižních kr a jin pode bíra jící p tá č k y pod l(řidly k sev eru rozčesáv a jící cvalem prsat é koně Hory mlčí do pliů a suché lesy mlčí do h or až t ak že zpívají pís ně k t eré nikdo nikdy neSlyší Vsechno je mi vítr - ozývá se d ušný prostor víry letokruhil v trouchni fosforeSkující ch pařez ů (N edá se věi'i t o zvěná m } Dvojí stopy! Podej mi ruku K odpoledni ozývá se lIukot hodin ve ZJeži

dojít v předstihu před tím, než nás naše vlastní postoje k přírodě i k ostatním l'idem přivedou k apokalyptickým důsledkiim, srovnatelným s jadernou válkou - k důsledkům, které lze dnes zcela racionálně prognózovat. Jde proto o je­ den z jednoznačně vytyčených a téměř obecně nutně pociťovaných problémů, k je jichž řešení zatím neznáme schůdné cesty, nevzdáváme se však naděje , že je objevíme, a proto je usilovně hledáme. Víme s určitostí, že "Zeměobčanská" etika nemůže být založena na extrémně antropocentrickém nazírání [podle něhož význam ohrožení biosféry se omezuje na to, že jím ohrožujeme sami sebe), ale zahrne také uznání naší odpovědnosti vůči veškerému životu pro tento ži­ vot samotný. Zároveň si můžeme být jisti, že klíčové rozdíly mezi 2. a 3. fází ekologického uvědomění se týka jí i etiky mezilidských vztahl\. Rozdíly v názo­ rech a postojích mezi oběma fázemi ekologického uvědomění shrnuje tabulka [Miller jr. 1975): K I'íčové

kontrastní zdroje po s tojli k

přírod ě

ve 2. fázi ekologického uvědomění typu "posádka vesmírného korá bu"

ve 3. fázi ekologického uvědomění typu "Zeměobčanská" etika

1. Blaho člověka je výlučným krité­ riem všech hodnot. Teprve vklad lidské práce zhodnocuje přírodní zdroje, které jsou jinak volně pří­ stupným veřejným statkem. 2. Příroda existuje pouze pro lidský užitek [extrémně antropocentrický instrumentální přístup).

1. Člověk není zdrojem všech hodnot. Pracovní teorie hodnoty bude pře­ konána pro své očividné negativ­ ní ekologické dlisledky [nevíme čím a jak). 2. Uznává se, že příroda má smysl a hodnotu sama o sobě, i když způsoby zdůvodnění [ekologické kosmocentrické, teologické) se mo­ hou lišit. 3. Prvotní smysl lidské existence je služba něčemu přesahujícímu vlast­ ní existenci. Rozvoj lidských schop­ ností je tomu podřízen. Výroba je pouze prostředkem pro jiné cíle mimo materiální konzum.

3. Prvotní smysl lidské existence

je produkovat, spravedlivě směňovat a kultivovaně konzumovat.

4. Produkce musí rllst do

protože rostoucí by.

nekonečna,

má právo na stále úroveň materiální spotře­

člověk

5. Heslo "každému podle jeho zásluh" vede k požadavku uspokojovat všechna klíčící přání. 6. Materiální zdro je jsou neomezené a případná omezení [zdánlivé li­ mity) dokáže technika vždy pře ­ konat. 7. Člověk se nepotřebuje přizpůsobo­ vat přírodnímu prostředí, protože je s využitím vědy a techniky vždy dokáže přetvojj t podle svých pot­ řeb.

4. Stálý růst materiá'l ní produkce pt'estává být pro zlepšování kom­ plexně chápané životní úrovně ne­ zbytný. 5. Heslo "každému podle jeho potřeb" vymezuje horní úroveň růstu spo­ třeby [a tím nepřímo i výroby). 6. Materiální zdroje Země jsou ko­ nečné a musí být při zvyšování spotřeby striktně respektovány. 7.

Člověk musí nastolit s přírodou symbolické partnerství a chránit fyzickou, biologickou a kulturní diverzitu veškerého [lidského mimo lidského ) života na Zemi.

V takto naznačených souvislostech lze předpokládat, že převládající lidské po­ stoje vůči přírodě i vůči sobě navzájem musí zahrnout v podstatně větší míře než dnes uznání svobody (v protikladu se všezahrnu jící kontrolou], ohleduplnost a toleranci (v protikladu s plánovitými předpoklady vsevědy a úplné kontroly přírodních procesů), cílevědomou podporu rozmanitosti ekosystémll i kultur (v protikladu s paušálním zjednodušováním ekologických systémll a homo­ genizací lidských kultur). To vše jsou etické imperativy, kterým musíme, máme-li jako lidstvo přežít, vy­ bavit co nejdříve společenská zřízení, o která usilujeme. Když přehlížíme historii humanismu nebo velkých náboženství, nenacházíme v klíčových postojích toho, co jsme zde označili provizorním názvem "Zeměobčanská" etika, vlastně nic principiálně nového. Rozdíl tkví v tom, že jsme dnes na Zemí dosáhli stavu , kdy o takové etice nestačí hovořit, ale kdy ji musíme - bez ohledu na název, kte­ rým ji obdaříme -společně začít uvádět v život.

Nekrolog a varování

Ochranářský "Mnichov" tak nazva l šéfredaktor Petr Přívětivý závěrečné roz'loučení se čtenáři na konci první­ ho čísla XI. ročníku časopisu Naší pří­ rodou. Neboť toto číslo bylo číslem posledním. Již podruhé, neboť poprvé byl stejnojmenný časopis zastaven na­ cistickými okupanty před padesáti le­ ty. Prof. Josef Dostál, nestor našich botaniků a poslední ze zakladatelú a pamětníků původní redakce označu­ je současné zastavení časopisu Na­ ší přírodou za smutné vysvědčení na­ ší kulturnosti. Má pravdu. Časopisu Naší přírodou se dalo mnohé vy­ tknout, ale skutečností zůstává, že to byl nejpopulárněji zaměřený a také nejrozšířenější ochranářský č a ­ sopis Nezbývá než poděkovat Petru Přívětivému za to, že i v dobách, kdy to rozhodně nebylo jednoduché uve­ l'ejňoval pravdivé články o tom, co se děje s přírodou a životním pro­ středím. Historici najdou ve starých ročnících průběh bojů o brněnský autodrom i postup záchrany bledulí v ničeném luhu na dně novomlýnské nádrže. Nezbývá než doufat, že Naší přírodou se v budoucnu zrodí znovu a že to bude dříve než za čtyřicet let. Pro ekologickou výchovu je ta­ kový časopis nezbytný.

Chystáme se tedy na "vstup do Evro­ py" s pěti novými sexy časopisy [to­ lik jsem jich napočítal na brněnSkých novinových stáncích], z ochranář­ ských časopisů zbývá pražská Nika a Veronica. Pro Niku a Veroniku, ale i pro nás všechny, co máme rádi přírodu, je osud časopisu Naší pří­ rodou varováním. Záleží opravdu na nás, -jestli tyto časopisy přežijí. Vero­ nica se pochopitelně neobejde bez dotací, neboť stále vyšší ceny papíru a tisku zvýšily náklady tak, že reálnou cenu by mnozí nemohli zaplatil. Ma­ lý užší redakční kruh Veroniky pra­ cuje s nadšením a láskou, ale obávám se, že v budoucnu to nebude stačit. Potřebuje pomoc, především finanční příspěvky, ale také pomoc při za j iště­ ní prodeje. Myslím, že Morava a Slez­ sko si sVllj časopis o přírodě, život­ ním prostředí a ekologické etice za­ slouž!. Myslíte-li si to také, pomozte. Antonín Buček

5

Vypustíme "Nové Mlýny? Stanovisko k

současné

vodohospodářských

Antonín

Buček, Jiří

ekologické situaci v oblasti úprav iižní Moravy

Gaisler

Po dvacet .let probíhající vodohospodářské úpravy jižní Moravy by­ ly v roce 1989 dokončeny napuštěním dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny. Již v šedesátých letech, v období schvalování projektů, vyvolaly jednostranně technokraticky koncipované vodohospodář­ ské úpravy řek Dyje a Moravy rozsáhlé polemiky. Přírodovědci v řa­ d2 studií rozebrali negativní důsledky regulace řek a především výstavby nádrží Nové Mlýny v krajině údolních niv jižní Moravy. Up oz orňovali na to, že dOjde k narušení a destrukci evropsky je­ dinečné krajiny, tvoi'ené mozaikou biologicky neobyčejně vysoce produktivních moki'adních, lučních a lesních ekosystémů s vysokou druh c: vou diverzitou, která se po staletí vyvíjela v nivách řek Dyje a Moravy. PTírodovědci lHvrhovali vypracování variantního řešení

6

Nedívej se do zrcadla, máš-li hubu křivou, n apsal

kdysi. Gogol. O mnoho let jeho výrok použIl pan Valtr Urbánek v nadpisu krátké recenze, v níž hodnotil výs tavu "Krajina budouc ­ nosti" a sou č asně podrážděnou re­ akci vodohospodářů na skutečnost, že výstava si vzala na musku vodní dí­ lo Nové Ml ýny, Bylo to v roce 1966. Tenkrát byl jp-ště čas zastavit I roz­ jíždějící se přípravu výstavby této nádrže. Lesy ještě stály, ornitologové kroužkovali na Pannsee divoké husy, rybáři tam chytali r yby a Stracho­ později

v~~n~ DTIun®~

úpravy nepříznivých vodohospodářských poměrů na jižní Moravě, bez drastických a nákladných technických zásahů, pouze pravidel­ nou údržbou soustavy odvodňo~acích kanálů a koryt řek. Přes va­ rovné výsledky přírodovědných studií bylo s podporou tehdejších politických struktur prosazeno technokratické řešení vodohospo­ dářských úprav, bez ohledu na ekologické důsledky v krajině jiho­ moravských údolních niv. Realizace tohoto řešení je v současné do­ bě dokon C: e!la. Největší kontroverze vyvolala výstavba nádrží Nové Mýny na řece Dyji. V rozsáhlém souboru přírodovědných studií byly komplexně rozebrány různé ekologické, ale i ekonomické aspekty tohoto zá­ měru. Výsledky studií dokládaly neodůvodněně rozsáhlý zábor ze­ mědělské a lesní plldy, upozorňovaly na to, že budou zničeny ce­ loevropsky významné lokality vzácných rostlin a živočichů, jejichž stav odpovídal nejpřísněj S' ím kritériím mezinárodní ochrany příro ­ dy a na negativní důsledky znečištění vody v povodí řek Dyje, Svratky a Jihlavy na budoucí nádrže. Přírodovědci UPOzorl'íovali ta­ ké na problematickou ekonomickou návratnost této miliardové in­ vestice, na to, že p ř edpokládané zvýšení zemědělské produkce uplatňováním velkoplošných závlah na 45 000 ha zemědělské půdy je v jihomoravských podmínk ách nereálné. Stanovisko ČSAV k vý­ stavbě nádrží Nové Mlýny vypracované v r. 1969 doporuč il o stavbu nádrží ve dvou etapách s tím, že 2. etapa - stavba doln í nádrže měla být povolena až po vyhodnocení ekonomických a ekologických důsledků provozu ho r ní a střední nádrže, zařazených do 1. etapy výstavby. Ani toto doporučení nebylo respektováno. Se zdůvodně­ ním , že přerušení výstavby by znamenalo ekonomické ztráty a způ­ sobilo provozní potíže, zp ů sobené nutným přesunem stavebních ka­ pacit, byla výstavba dolní 'nádrže zahájena již v roce 1982. Přitom vyhodnocení důsledků provozu horní a střední nádrže bylo v rám­ ci cílového projektu ČSAV komplexně zpracováno až v roce 1985. Toto vyhodnocení ukázalo, že varovné ekologické prognózy se vět­ šinou naplnily, zatímco ekonomické přínosy jsou podstatně nižší, než bylo předpokládáno, především v důsledku opožďování výstav­ by a nižšího využití velkoplošných závlahových soustav. V současné době je vodou z novomlýnských nádrží zavlažováno 15449 ha zemědělské půdy. Skutečné odběry vody jsou 'asi polo­ viční oproti původně předpokládaným, takže disponibilní voda v novomlýnských nádržích je pro závlahy využívána pouze z 15-20%. Investiční i provozní náklady dalších závlahových soustav, vzdá­ lenějších od nádrží, se podstatně zvyšují. Rozbor produkční úrovně zemědělských podniků v okrese Břeclav ukázal, že mezi podniky s velkoplošnými závlahami a bez závlah je zcela nevýznamný roz­ díl. Přitom nové ekonomické podmínky, eliminace dotací a zvýšení ceny energie nesporně ovlivní i efektivnost závlah. Tyto skutečno­

tínští ještě tu a tam sekali louky, než

je posléze přemohla marnost toho po­

čínání. Vždyť odvodňovací strouhy už

dlouho nikdo neudržoval, bagrování

Dyje bylo zastaveno aby se bagristé

neobohacovali, a nebesa se protrhla

a vypršela všechnu vodu, zjevně i tu

která byla určena pro rok 1990. A

tak kopky sena většinou neschnuly,

ale pluly na hladině záplav.

Přesto tenkrát ještě byl čas.

Ale ,jak vysvětlit potomki'lm, proč

nikdo neseděl na tom ohromném du­

bu, blízko Novomlýnského jezu, když

se chystali jej skácet, proč nikdo ne­

držel hladovku před Hydroprojektem,

kde projektanti pečlivě vyšívali obraz

budoucí nádrže,

proč nikdo nedržel hladovku před

KNV v době, kdy tento úřad dostal

od vlády prvních 500 mil. Kčs a roz­

hodl se na Dyji postavit to, co stavěl

náš velký vzor na veletocích siré Ru·

si, proč nikdo nedržel hladovku před ně­ kterou z kateder renomovaných vy­ sokých škol, kde horlivé módní švad­ leny šily kabátek pro technické dílo a schrafíovaly zrníčka nápadú, ab y se to pak všechno semlelo v těch No­ vých Mlýnech. Těžko říct, potomci nejmilejší. Na pa­ dá mi jen jedno vysvě t lení, ba spíše poučení. Totiž, že nejkolosáln ě j š í a nejhloupěj ší nápad se nejlépe u jím á, protože ti, kteří 'jsou při rozumu, ho dlouho považují za š patn ý vtip. A pak už je pozdě. S amozřejmě, že při tom všem hrály roli roky strachu o děti, aby se dos­ ta ly na školu, roky únavy z mnoha jiných kolosálních nápadi'l, rok y hor­ livého úsilí usnadnit si život zalíbe­ ním se mocným a roky lezení a špl­ hání po ně č em, někomu, někam ne­ bo někomu. A tak jsme udělali tu výstavu a na pozvánku jsme namalov ali něco jako výhled k roku 2000. Nebýt okolnosti, že sur[ v té době ještě nebyl znám a vlastnictví jachty jsme spojovali pouze s Onassisem a jinými takový­ mi, je obrázek na pozvánce téměř realistický. Jistě se ptáte, proč jsme tu pOZVánku vytáhli právě teď. Přece proto, že jsme si tenkrát říkali, kolik asi dnÍ! uplyne, než někdo tu přehradu vy­ pustí. Dnes to víme. 6. prosince to bylo 8589 dni'l. Zbývalo už jen 60 dni'l.

za kolektiv autorů výstavy

"Krajina budoucnosti"

pořádané Svazem architektů v ro­

ce 1966 Jarmila Kocourková

7

...

Kreslil R. Posplšil

sti jsou velmi důležité pn současném rozhodování o dalším osudu vodního díla Nové Mlýny, především dolní nádrže. Nepříznivé ekologické dopady novomlýnských nádrží vedly občany okolních obcí k vytvoření "Akčního výboru pro obnovu krajinného biotopu pod Pálavou". Jejich požadavek na zlepšení současného eko­ logicky nevyhovujícího stavu krajiny lze považovat za plně opráv­ něný . Nevyhovující stav krajiny potvrdila i "Vstupní studie eko­ logických úprav v oblasti nádrží Nové Mlýny" , zpracovaná na zá­ kladě podnětu MŽP ČR a dokončená v září 1990 brněnskými vý­ zkumnými pracovišti, koordinovanými Geografickým ústavem ČSAV. V této studii jsou nastíněny důsledky vlivu nádrží na krajinu, shrnu­ ty hlavní ekologické připomínky, navrženy varianty řešení a další postup výzkumných prací. Ukončení výzkumných prací a dokonče­ ní komplexní ekologické studie je předpokládáno v roce 1992. Na základě současného stavu přírodovědných znalostí lze konsta­ tovat, že z 9 možných variant provozu nádrží Nové Mlýny je ekolo­ gicky vyhovující a přitom ekonomicky únosná varianta, předpoklá­ dající vypuštění dolní nádrže, částečné vypuštění střední nádrže a ponechání nádrže horní. Tato varianta umožňuje postupnou re­ generaci mokřadních i terestrických biotopů na dně dolní nádrže, spojenou s vytvořením podmínek existence řady vzácných a ohrože­ ných druhů organismů a optimálně zajišťuje původně stanovenou funkci střední nádrže jako klidové oblasti pro vodní ptactvo. Stá­ vající technická zařízení přitom zůstanou zachována, takže potřeb­ ný ochranný účinek nádrží v případě extrémních velkých vod se zvýší, neboť dojde k zvětšení retenčního prostoru střední a dolní nádrže. Pouze tato varianta umožňuje obnovit návratnost ekosysté­ mů údolních niv v nadregionálně významném biokoridoru, prochá­ zejícím Dyjskosvrateckým úvalem. Překvapivě rychlou regeneraci biotopů údolních niv potvrzuje sledování průběhu přirozené sukce­ se na výzkumné ploše Moravského muzea, nacházející se na původ­ ně zcela devastDvané ploše zemníku v zahrází střední novomlýn­ ské nádrže. Postupně se zcela vyvíjejí nejen mokřadní a vodní eko­ systémy, ale i společenstvo lužních lesů, včetně prvků tvrdého luhu. Proces regenerace lužního lesa na dně dolní nádrže lze POChDpi­ telně urychlit výsadbou stanovištně odpovídajících dřevin, kterou je lesní závod Židlochovice připraven provést. Obnova sukcesně zralých ekosystémů lužního lesa bude ovšem dlouhodobá záležitost. Právě proto je účelné z, ačít s ní CD nejdříve. Obnova přirozených biotopů na dně dolní nádrže a zajištění optimálního ekologického režimu ve střední nádrži by vyvolaly velmi příznivý mezinárodní ohlas. Dolní a střední nádrž navazují na území biosférické rezerva­ ce Pálava, ležící v oblasti navrhovaného mezinárodního chráněného území "Údolní nivy Dunaje, Dyje a Moravy". Vyhlášení tO'hoto chrá­ něnéhO' území je jedním z cílů mezinárodní ekologické O'bčanské

8

Jaké stromy podél cest? "Podél veškerých silnic říšských, zem· ských, okresních a obecních musejí býti aleje, anebo kde by nemohly bý­ ti, alespoll jednoduchá stromořadí ..." Tímto citátem ze zákona o vysazováni stromořadí, přijatého roku 1884 sně · mem Království českého, začíná pub­ likace Ludmily Bínové Vzorová kon­ cepce silniční zeleně, vydaná jako svazek 1. v edici Veronica. V agro­ industriální krajině zbývá místo pro stromy často jen podél komunikací, proto je potřeba dobře zvážit jaké dřeviny, kam a za jakých podmínek budeme vysazovat. Publikace L. Bino­ vé je metodickým návodem na to, jak zpracovat okresní generel doprovod­ nýCh porostů komunikací. Obsahuje metodické postupy prúzkumll a roz ­ borů, potřebné k tomu, aby v návrho­ vé části mohlo být rozhodnuto o stup­ ni obnovy doprovodných porostů, je­ jich pí'idorysné dispozici a druhovém složení, o způsobu zakládání výsadeb a realizačních etapách návrhu. Velmi cenný a originálně zpracovaný je pře­ hled druhú dřevin vhodných k vý­ sadbě podél komunikací, zpracovaný podle stanovištních podmínek. Na­ vržené pojetí koncepce silniční zele­ ně využívá nejnovějšícll krajinně eko · logických poznatkú k tomu, aby se doprovodné porosty komunikací staly součástí ucelené soustavy územních systémů ekologické stability krajiny. Pro budoucího uživatele této příručky je dúl'ežité také to, že se nejedná pouze o teoretickou vizi. Autorka při zpracování využila poznatky získané při tvorbě okresního generelu silnič­ ní zeleně na okrese Vyškov. Publi­ kace má 56 stran, je doplněna foto­ grafiemi a 3 barevnými přílohami, obsahujícími příklady výsledkú prů­ zkumu a komplexního návrhu. Stojí 25 Kčs a ,je možno 'ji objednat v re­ dakci Veroniky. Doporučuji všem, kdož pečují o aleje a stromořadí, i těm, co se zajímají o jejich stav a vývoj. ab

iniciativy "Ekologické stavební kameny pro náš společný evropský dům", působící v rámci helsinského občanského sdružení. Podpora obnovy přirozených biotopů v oblasti novomlýnských nádrží by nej­ lépe dokumentovala výrazně novou ekologickou politiku v demo­ kratické ČSFR. Okamžité vypuštění dolní nádrže lze považovat za prospěšné, i když definitivní rozhodnutí o ekologicky a ekonomicky nejvýhodnější variantě nádrží Nové Mlýny bude učiněno až po komplexním vy­ hodnocení všech vlivů. Vypuštění nádrže umožnilo seriózně zpra­ covat návrh biotechnických opatření pro řešení optimálního způ­ sobu obnovy přirozených biotopů. Zabránilo by také nebezpečí ne­ žádoucího živelného rozvoje rekreace, které hrozí po skončení stavební uzávěrky, vyhlášené v oblasti dolní nádrže do konce roku 1990. Vypuštění také umožní minimálně po dva roky sledovat po­ čátek regeneračních a sukcesních procesů v ekosystémech. Vzhle­ dem k tomu, že pro současný rozsah závlah zbude i po vypuštění dolní nádrže dostatečné množství disponibilní vody v ostatních ná­ držích, nebude proiv oz závlah ohrožen. Další sledování vývoje kra­ jiny v oblasti vodohospodářských úprav jižní Moravy má velký vě­ decký význam. Kromě nutných podkladů, které přírodovědný výzkum přináší pro řešení věcných problémů tohoto regionu JSOU získané poznatky důležité i z hlediska posouzení správnosti meto ­ dik, používaných při hodnocení přírodovědných, socioekonomických i technických aspektů dopadů velkých technických děl na prostředí. Pro verifikaci prognostických postupů je tato oblast neobyčejně vhodná díky tomu, že je 'k dispozici jak výchozí souboľ prognóz, zpracovaný v období prOjekční přípravy, tak i materiál soustavných sledování dosavadního vývoje krajiny v různých vědeckovýzkum­ ných pracovištích. Proto doporučujeme zařadit komplexní geoeko­ logický výzkum oblasti vodohospodářských úprav jižní Moravy mezi Ekologické programy a projekty ČSFR a zajistit pro něj potřeb­ né finanční prostředky. O účast na přírodovědném výzkumu krajiny jižní Moravy projevila zájem řada zahraničních pracovišť, a to jak v rámci celosvětového mezinárodního programu MAB (Člověk a biosféra), tak i v rámci bilaterálních spoluprací. Schválilo kolegium biologie organismů, populací a společenstev ČSAV v Praze 22. 11. 1990. Foto Jana Hilluzíková

o

\,1\7(f~i lJil
t, 1r -....r-=-

/L.r'-J

Vojenská akademie brněnským lesům Zajímavá a prospěšná akce se zrodi­ la jedno pondělní odpoledne v domě ČSOP při pravidelném sezení pár přá­ tel divoké přírody. Tajemník městské­ ho výboru si v hovoru posteskl: "V Bystrci mají sázet stromky, chtělo by to brigádu, ale dávají tak ~měšnou odměnu , že to nikdo nechce dělat.·' Citovaný povzdech zachytilo citlivé ucho bývalého lesního inženýra Ing. Miloslava Hříbka, nyní pověřeného velením jednotky na vojenské akade­ mii. Ihned si zkombinoval možnost relaxace venku za dveřmi městského bytu s užitečnou pomocí př ír odě s vy­ užitím student Li vojenské akademie. Slovo dalo slovo a v sobotu 17. listo­ padu se děly nevídané věci. Snad poprvé v historii I esníc II brigád se stromky sázel y samy. To proto, že ráno se v plné pracovní pohotovosti dostavilo deset studentli vojenské a ka­ demie v maskovacích oděvech, ve kterých splývali s podzimní krajinou. Po krátké instruktáži společně se čle­ ny 11. ZO ČSOP při Ústavu systema­ tické a ekologické biologie ČSAV se rázně chopili díla a stromky se jeden za druhým stavěly do země jako vo­ jáci do řady. I když pracovníci pfí­ městských lesů původně slibovali, že budou hotové jamky, čekala brigád­ níky nepřipravená pláií s těžkou a ka­ menitou pLl d ou. Vo jsko zvyklé zako­ pávat techniku daleko rozměrnější než vzrostlá sazenice kaštanu si však i s touto překážkou poradilo. Zane­ dlouho se prostory u bystrckého síd­ liště zaplnily vzrostlými jeřáby pta­ čími, jírovci madaly a spoustou vrb bílých. O přestávce všem přítomným přišel vhod horký čaj a domácí buch­ ta paní Hanzíkové z ČSAV. Tato vzor­ ná akce v myslícl~ všech účastníkLI našla tak příznivou odezvu, že se do­ mluvili příští víkend vzít opět sou­ středěným útokem oblast Kozí horky na přehradě, kde se nachází i chrá­ něný bukový prales Jelení žlíbek. Tentokráte byly jamky skutečně při­ pravené a tak, ač byla vzhledem k volbám menší účast, byl úkol splněn o mnoho dříve. Ve zbývajícím čase došlo i na vyčištění paseky od větví po těžbě. K novému zalesnění tak by ­ la připravena další nemalá plocha. Nastupující sychravé počasí sice na­ čas přerušilo tuto slibně se rozvíjejí· cí spolupráci, ale všichni si umínili, že na jaře se v lese sejdou opět a program po práci vylepší o posezení u táboráku s občerstvením. Miloš Hříbek, Jiří Schauer

9

Mistr moravské krajiny

Dole: lavorniky (údolí podt"até) Vpravo: Ráno I.

jakých se u nás mnoho nerodí. Jeho dílo, předčasně uzavřené

Snad každý, kdo měl to štěstí a mohl někdy obdivovat krajinářské fotografie dr. Miloše Spurného (a čtenáři Veroniky to byli po­ měrně často) , musel být nadšen jeho neobyčejným citem a viděním detailú krajinných struktur, hrou světel a stínů na jeho fotografiích, nevídanými panoramatickými záběry. Spurný byl Mistr krajiny, jakých se u nás mnoho nerodí. Jeho dno předčasně uzavřené však není cenné jen z hlediska uměleckého, estetického. Spurný se snažil proniknout k podstatě krajiny toho kterého regionu, byl i jejím dokumentátorem, proto jsou jeho fotografie i vzácným do­ kladem postupného zániku historických struktur krajiny a pro mladší generace i jedinečnou možností poznat, jak líbezná byla Mo­ rava (neboť zejména na ni se Spurný fotograficky zaměřoval) př e d kolektiviza cí venkova - hlavní příčiny drastických změn v krajině. Požádali jsme proto manželku M. Spurného, dr. Věru Spurnou, aby nám poněkud přiblížila jeho práci v krajině. red.: Mohla byste nám prozradit, kdo měl na dr. Spurného rozhodu­ jící vliv, kdo ho nejen v jeho vědecké, ale i fotografické práci nej­ výrazněji směroval?

dr. Spurná: V prvé řadě to byl profesor Úle hla, jenž byl pro Miloše velkou autoritou. A nejen pro něj, pro celou poválečnou generaci na přírodovědecké fakultě. Nikoli pouze proto, že byl vynikající fy­ ziolog a pedagog, ale i proto, že měl dobrý vztah ke studentúm. Na­ víc měl velmi vřelý vztah ke krajině a domnívám se, že to byl prá vě Úlehla, který Milošovi krajinu nejvíce přiblížil. Naučil ho v krajině číst, poznat ji do hloubky, odhalovat všechny její souvislosti.

10

Konvence o ukládání odpadů Ve dnech od 29.

ří jna

do 2. aistopadu 18. se tkání zá · stupců č len Ských státLI Londýn ské konf e renc e o ukládání odpadů (Lon­ don Dumping Convention). Morato­ rium na u k lá dání r a dioaktivních od­ padů v mo ři byl o rozšířeno o zákaz ukládání pod moř s k ým dnem. Návrh na tuto zm ě nu pocházel od zá s tupc ů Španělsk a a byl přija t pomě r em hl asů 29 :4 ( č tyřmi státy hlasujícími proti byly USA , Ve lk á Británie, SSSR a Francie - tedy zem ě , které disponu ­ jí jadernými ponork a mi) . Závěry se t ­ kání jsou vš ak bo h užel nezáva zné kVllli nesouhlasu vý še u vedenýc h ze­ prob ěh lo

V

L o nd ý n ě

mí.

Moratorium

n a uk lá dání ,jaderných bý t formá l ně revidová­ no až v roc e 1991 nebo 1992. Očeká­ vá se, že čl ensk é s táty, které si př ej í obnovit možnost ukládání, zintenzívní kampaú požadující zavedení změn v konvenci. Ve Velké Británii, Japonsk u , Francii, USA a Tc hajwanu narů stají potíže se skladováním odpadu na so u­ si. Ty to státy vidí v p o dmořském uklá­ odpadů mů ž e

red.: Myslím, že by bylo zajímavé podívat se na vývoj dr. Spurného jako fotografa . ..

že by Miloš měl ve svých fotografických začátcích nějakého přítele, který by ho vedl. K fotografování ho ví­ ceméně inspiroval jeho bratranec, dr. Oldřich Vybíral, který ač právník, byl i technicky zaměřen a vyráběl si sám různé fotografické přístroje. Miloš, ještě jako kluk, si po jeho vzoru vyrobil svůj fotoapa­ rát z překližek a objektivů, které koupil ze starých deskových apa­ rátů. Fotograficky potom již vyrůstal sám, sám sobě byl kritikem, který věděl, co chce, jestli je to či ono dobré. Fotografii využíval i při své vědecké práci. Díky profesoru Úlehlovi, který u nás začí­ nal se sběrným filmem, se později dostal i k filmování. dr. Spurná: Nedá se

říci,

Po čase se samozřejmě stal i členem Klubu fotografů města Brna, chodil na jejich schůzky a sedánky, kde si vzájemně konfrontovali své práce. Tehdy také začal pracovat s panoramatickou fotografií, kterou nikdo nedělal, takže jeho snímky dostaly nezaměnitelnou pečeť. Setkání v klubu pro něho byla přínosem, neboť tam v pade­ sátých letech docházeli velmi dobří profesionálové, kteří dokázali Milošovy fotografie velmi kriticky zhodnotit. On ovšem kritiku někdy přijal, někdy také ne, neboť tito umělci viděli fotografii pou­

d ání přijatelnou mo žnost řeš ení svých potíží. Pozn. redakce: Zprávu jsme převzali ze zpravodaj e skupiny pro hledání alternativ jaderné energie lmutí DU­ HA, nazvaného TOP SECRET. Znovu si ověřujeme, že hnutí DUHA, a č pa­ ří k nejmladším a nejméně početn ý m, je až neuvěřitelně činorodé. Jenom vydání dvaceti stranného měsíčního zpravodaje plného zajímavých infor· mací o nukleární politice z domov a i ze světa představuje obrovský kus práce Opravdoví zá jemci nechť se přesvědčí na adresách studentů lana Beránka, Vymazalova 19, 615 00 Brno , [telefon 05-636104) nebo Jil kub a Pa­ t očky U Velké ceny 12, 615 00 Brno [ telefon 05-381673). Další lwntaktní adresou na Duhu je Ekocentrum Brno, Jakubské n. 7, telefon 05­ ·25337. Také Ekocentľllm s brněnskými Bron­ tosaury vydávají vlastní informační zpravodaj dobrého organizačního pomocníka zelených iniciativ v Brn ě .

11

ledním z nejrozsáhlejších tl nejzachovalej­ ších komplexů luk v jižní části CHKO Bílé Karpaty je stáhli přírodní rezervace Certo­ ryje (též Vojšické louky). Foto Miloš Spurný

(~astn

disku to van a ha dcová slep II Mohelna nad za klesnutým meandrem ře k y Jihlav y {Ce rtúv ocasl. Foto Miloš Spurn ý

Vpravo :

Cesk omoravs ká v rcho vin a, ,Rozsoch y

Lednický areál paUr k n ej cennějším skvos­ tům m ora vské kultur ní kr a jin y . Tvrd á r e­ g ul a c e Dyje ho n aš t ě ti n ep ostih la to lik ja ko ostatni lužní partie jižní Moravy. Foto Miloš Spurný

Vpravo: Žně

12

na

Vys očině

(1961 )

ze z formální či umělecké stránky, nikoli jako krajinu, o niž pře­ devším Milošovi šlo. Mezi fotografy měl sice mnoho přátel, o nějaké spolupráci s nimi však nelze hovořit. Teprve až později založil skupinu REKRAFO ­ regionální krajinářské fotografie, jejímiž členy ovšem byli vesměs mladší kolegové. Práci v ní si představoval tak, že každý z členů bude systematicky zpracovávat určitou oblast, zaměřovat se přede­ vším na to, co z původních struktur v krajině zůstalo. red.: Z fotografií dr. Spurného je vidět, že s postupem devastace krajiny se především soustřeďoval na dokumentaci toho, co ne­ návratně mizí. Mohla byste zdůraznit to , čeho si nejvíce všímal?

Převzato "Četínek

-

z okresů

průvodce

po

naučné

stez­

ce" Český

svaz ochránci'! přírody ve spo­

lupráci s Českou státní spořitelnou

vydal brožuru "Čeřínek - průvodce

po naučné stezce". Podobný a obsaž­

ný text na vysoké odborné úrovni,

fotografie, mapky a diagramy pochá­

zejí od jednoho autora - RNDr. Ot­

wina Taubera, ředitele Muzea Vyso­

činy. Tuto potřebnou publikaci je

možné objednat u Ing. Milana Slavin­

gera, Lesní závod-ředitelství, Jihlava­

-Henčov.

Analyzátor ovzduší v Lukách n. J.

První mimojihlavskS' analyzátor ovzdu_

ší instaloval v Lukách-Starém Brně

místní obecní úřad (ještě MNV).

Byl dodán a je vyhodnocován vý­

zkumným ústavem v Běchovicích u

Prahy. Přístroj měří koncentrace oxi­

dů dusíku a síry, i když s poměrně

značnou odchylkou. Získané údaje v

podzimním období byly dobré, nedo­

sahovaly zdaleka výše přípustných

hodnot, které činí 100 mikrogramú v

m' u oxidí'! dusíku a u oXidů síry

150 mikrogramll v m 3.

Jednoduché analyzátory ovzduší

Získali jsme tip n a jednoduché ana­

lyzátory ovzduší, které si může objed­

nat každá ZD .. Jde o pásky s chemi­

k áliemi, které měří zneč ištění oxidy

dusíku a síry již po 24 hod. Odesíla jí

se k vyhodnocení jejich dodavateli,

Výzkumnému ústavu v Mníšku pod

Brdy, který obratem oznamuje vý­

sledky. V případě zájmu se uzavírá

tlOspodářskcí smlouva. Cena jednoho

a nalyzátoru činí 45 Kčs.

Ze zpravodaje OV ČSOP Jihlava

Návštěva čističky

v Laa a. d. Thaya V tomto městečku byly první zděné kanály městských odpadních vod po­ staveny již před rokem 1880, některé jsou ještě dodnes zčásti v provozu. Dohromady dnes měří systém odpad­ ního potrubí Laa, který by se zčásti měl obnovit, zčásti rozšířit, 35 km. Zvlášť se toto městečko může pyšnit svou komunální čističkou. Aby se pou­ žil ideální č istí cí systém, nechal měst­ ský rada již v roce 1979 prozkou­ mat kromě dosavadních variant kon­ venčních čisticích zařízení také sy­ stémy neohrožující přírodu. Společně s působením Úřadu dolnorakouské zemské vlády a projekčním ústavem Ůkoplan se v Rakousku poprvé poda­ řNo opatřit povolení týkající se vod­ ního práva pro projekt rybníků na odpadní vody s uspořádáním za sebou.

13

dr. Spurná: Manžel sám byl Brňák, takže nejbližší mu bylo brněn­ ské ok'o lí. Začal tedy zde, ať již to byly Kníničky, Bystrc, atd. Nako­ nec to bylo limitováno i kapsou, protože jako student žádné zvlášt­ ní příjmy neměl. Objekt svého zájmu hledal v tom, co nikdo nevi­ děl, co bylo pro každého všední. V každé brázdě, v 'každé mezi vi­ děl něco, co je spojeno s vývojem daného regionu. ISnažil se to potom dokumentovat tak, aby to bylo opravdu regionální, aby ta krajina nebyla anonymní. Nejraději fotografoval na podzim či na jaře, léto neměl moc rád . Jako krajinář čekal často dlouhé chvíle i na příhodné světlo. Později, někdy počátkem šedesátých let se přimkl hlavně k Vysoči­ ně, krajině krásné, otevřené, v níž našel mnoho výtvarných prvků a kde zřetelně viděl, jak její malebnost drastickou kolektivizací poznenáhlu mizí do nenávratna. Ze začátku se věnoval Bystřicku, později zejména Křižanovsku, ale jezdil stále dál a dál, až za Žďár, Herálec, Křižánky, ba i na českou stranu. Když jsme na podzim ro­ ku 1968 byli na studijním pobytu v zahraničí a měli jsme výhodné nabídky na to tam zůstat, byla to právě Vysočina, která nám v tom

14

Současná likvidace domovního odpa­ du probíhá v oblastech, kde ještě ne­ ní žádná adekvátní kanalizace, v usa ­ zovacích jámách nebo ve tříkomoro­ vém vyhnívacím zařízení. Projekt sí­ tě kanálů městečka Laa a. d. Thaya se považuje za hybridní systém, tzn. že se znečištěná a dešťová voda svá­ dí do společného potrubí. Kanalizač­ čním potrubím z města a .jeho okolí přitékají odpadní vody do nově vy­ budované čističky . Kromě obytných domů, škol, dětských školek, hostinců, řeznictví, výroben octa a sterilizované zeleniny, ale i městských lázní, se čistí také voda od největšího dodavatele odpadních vod, pivovaru Hubertus. Vybudováním, resp. obnovením současných kanálů se již znečištěné vody nesvádí do vy­ hnívacích jam a do Dyje. To vyža­ duje stavební opatření nejen v závo­ dech, jejichž voda se čistí, ale i v obytných domech, aby se odpadní vo­ dy pokud možno co nejdříve odvedly do kanalizace, a tím i do čističky. Jen tak je možné zaručit, že stupeň vyčištění čističkou bude odpovídat za­ daným předpisům. Jak pracuje čisti č ka odpadních vod s uspořádáním nádrží za sebou? Od konvenčních čističek se na jedné straně liší možností přírodního uspo­ řádání, tzn., že jímky pro příjem od­ [ladní vody jsou zabudovány v zemi, na druhé straně možností zachycení zvýšeného množství vodních srážek při deštích. Výhody odpadních ryb­ níkú spočívají také ve větší vyrovná-

Bílé Karpl1ty

(Nerlašov ~ Cervený KameiJ)

vací schopnosti, tedy v krátkodobé přetížitelnosti, ale i v simultánním zpracování a mineralizaci usazenin, což přináší podstatně menší podll č istírenských kalů oproti konvenčním zařízením.

zabránila. Miloš tehdy prohlásil jednoznačně: "To nejde, vždyť já

mám na té Vysočině ještě tolik co fotit, než mi to tam všechno

zořou! " .

Poté přišla na řadu jižní Morava, kterou měl manžel vždy velmi

rád. Zde zachycoval ty "staré řeky", které neuváženou regulací po­

zbývaly svých dávných tvarů, takže měl opět co dělat, aby vš e

zvěčnil, jednak na fotografiích, jednak také na filmu.

red.: Odehrávaly se v klubu fotogrrafů i diskuse či polemiky o tom,

kam se krajina ubírá?

dr. Spurná: V klubu bohužel nikoho nezajímalo, že se krajina mění.

Tam viděli f otografii jako takovou, hovořilo se tam zejména o je­

jích formálních stránkách. Miloš tam byl vlastně jeden z mála

krajinářů. Krajinářská fotografie se totiž prosazovala velice těžko ,

zejména na mezinárodních salónech. Z jakéhosi "trucu" proto zač al

dělat různé formalisti cké snímky, anonymní krajinné kombinace ,

které pak měly vždy úspěch. Nikdy se však nevzdal svého úmyslu ,

toho, že c htěl krajinu dokument ovat, hledat, llacházet a ukazovat

její krásu i v oblastech "turisticky neatraktivních ", tam , kde lidé

nevidí ni c zajímavého.

red.: Angažoval se dr. Spurný i v bojích proti technokratickým

projektům?

dr. Spurná: Jistě, a myslím, že jeho problémy na pracovišti plynuly právě odtud. Publikoval asi osmdesát článků, zaměřených na ochra­ nu přírody. Sám ty drastické změny i fotograficky dokumentoval. Vedle svého hlavního oboru, jímž byla fy ziologie rostlin, studoval na filozofické fakultě i filozofii. Bylo to ještě v dobách, kdy nebyla okleštěna (končil v roce 1949), takže dokázal propojit biologii s fi­ lozofií, díky čemuž také dovedl velice dobře vyhmátnout, co je podstatné a co nikoli. Proto i ve fotografii často předháněl vývoj. Ve své práci byl velmi systematický. Když f otografoval Vysočinu, prostudoval k tomu celé stohy písemností o tom kterém kraji. Ne­ c htěl totiž krajinu vidět pouze v dnešním stavu, pronikal i do toho. jak se měnila v průběhu věků, aby ji posléze mohl lépe pochopit. red.: Na jeho fotografiích ale nejsou vidět lidé . .. dr. Spurná: To ovšem neznamená, že by lidi neměl rád, naopak . .. Lidi nefotil proto, že mu na obrázcích zavazeli. On totiž vlastnoruč­ ně konstruovanými fotoaparáty (nazýval je "bednaflexy" ) snímal dlouhými expozicemi, a to by tam dotyčný musel stát jako strom. Jakmile se pohnul, už to bylo rozmazané. Měl ovšem i aparáty jiné, jimiž samozřejmě lidi fotografoval hodně, zejména na Vysočině, všechny ty "pantáty a babičky", ale i architekturu. To vše však bylo pouze pro jeho soukromý archiv. Nebyla to jeho doména. Ve svých krajinách lidi opravdu neměl. Ve skutečnosti tam však byli. Byla tam přítomna jejich práce, jejich úsilí i duch, jímž krajinu po celá staletí přetvářeli a formovali.

.red.: Děkujeme za rozhovor. zpracoval VS

Tak jako v konvenčních čističkách i zde přebírají baktérie vlastní čiště­ ní odpadních vod. Proto musí být baktérie dostatečně zásobeny kys lí' kem také v odpadních rybnících. V čističce v Laa jsou proto použity pro­ vzdušňovače v uspořádání za sebou, které jsou vyrobeny z oceli a jsou vhodné pro včlenění do obrazu kra­ jiny. V kompresorovně se natlakuje vzduch a pomocí potrubí se přivádí do odpadnícl1 rybníku pro provzduš­ ň ování.

I zde byla u odpadních rybníků s ná­

sledným provzdušň ováním zříze na pro­ vozní budova, ve které jsou umís ­ tě na čerpadla k čer pání odpadních vod a vlastní kompresorovna. Po p rů ­ chodu hrably je odpadní voda čerpá­ na čerpadly z n e jnižšího bodu kana­ liza č ního systému do odpadníc h r yb ­ níkiL V pro vo zní budov ě je také umí s tě­ no nezbytné la boratorní vybavení, které obsluze č isti č ky umo žní každ o­ denní kontrolu funk ce a h ospodárn é ve dení provozu či sti čky. Z ařízení s po č ítačem, který r egistruje díl.ležité údaje jako teplota, průtok, obsah l{y­ selin, zásad a obsall kys lík u také v nep řítomno sti obsluhy, pomá h á obs lu­ ze čističky 1 vedoucí + 1 provozní technik) při kontrole a op timaliza ci. V č ističce v Laa je v posle dním č i s ­ tíc ím stupni (po t ře tím odpadním r yb­ níku ) připoj e n je ště tzv. zkrášlovací rybník, ve k terém se d ostávají s vy­ č i ště nou vodou d o s tyku drobní živo ­ č ichové k maximálnímu do č iš tě ní př ed kone č ným vypu š těním do hlavního to ­ toku. V dočišťova cí m rybníku, č ástečn ě pro­ ros tlém rákosím, s e již ob jevují i prv­ ní r yby, které js ou přen es eny dík y pt á kům přiro z enou cestou. Už nyní je možné rozpoznat obohacení zví ře ­ cí říše také př ítomno st( ně který ch vodních ptáků. Je třeba je š tě uvést to, že obyvatel é městečka jsou k takovémuto ekolo­ gickému myšlení tlačeni ekonomic­ ký mi nástroji, neboť obytný dům, kte · r ý má svoji vl astní od padní jímku [septik], a tudí ž do veřejné kanali­ zace pouští méně zneči š těnou vodu, platí 100 šilinků měsíčně za vyčišt ě­ ní odpadní vody, zatímco ten, který septik nemá, platí 1000 šilinků m ě ­ síčně. "A on si to prý každý velice rychle spočítal, co pro něho bude výhodnějsí," řekl nám zástupce sta­ rosty města, který kromě této funkce plnil již zmíněnou funkci vedoucího čističky spočívající v občasné návště­ vě a kontrole areálu ČOV, takže se dá vlastně říci, že celý chod č istič­ ky spravuje jeden provozní technik. Čistička byla pol'ízena z peněz daňo­ vých poplatníků města Laa a. d . Thaya. Marek Kubeš

15

I,

I 1I

'.. ~~.~__~~.~~"_~_._~ _____ ~~.._~.J

.~~~

r---------------------------------------------------­

v ievo:

Petr Sl<6cel : Gajdošova u lice, kresba Inakon

Tindřicha

Vodá ka, Vikt or a Dyka a M na N ováka. Pi'ímo o h oubách a houbaře ­ Zachráněné ní však psa l také, a t o roku 1934 v jednom ze svých proslul ých sloupků Když p řijde t as hub, k aždou v olnou Není t omu tak d ávno, sna d něco přes v Lidovýc h novinách . chvlii t r ávím v l esích. Di!lám t o už rok, k dy jsem při ná h odném listová ­ A ostatní naši spis ovate l é? Pokud vEm, od di!tských l et. Ho uba ření je totiž ní Rovnos tí nara zil n a zprá vu o urych ­ houbami se Mstečni! zabyval Toset La­ jednou z m ých n ejvětš ích zálib, pi'i­ leném líhnu tí k omá ríi v t ůních na dCi v prozaick ém souboru Strachy na náší ml r adost, j e mou niternou po­ jižní Morav ě. Daleko více mě ale v vrbě [ 1940}, Lubomír Tom ek v Kníž­ t řebou. Na své výpravy se vy dávám od t éto zp r áv i čc e za u jala poznám ka, že ce na houby {1982} a Tan táč ek v n o­ lét a do pOZdního podzimu. Sto ji v ždy v je dné z těc ht o tůní byly nalezeny vele Mykol ogický kr oužek [ 1983}. za 10! Vracívám se z nich unitrni! i žábronožky, což s vědčí o čistotě A utoři přírodní beletri e si n ub kupo­ oNšti!n, s mnoha zážitky k r ásy a ti­ tamn í vody. Srd ce ochraná ře zabuši­ div u moc nevšímají. Mohu vá m vša k cha. lo, proto že žáb r onožky, tito kdysi ty­ d o po ručit knihu slovensk ého básník a Abych řekl pravdu, ne j sem žádny vel­ pičtí obyva te lé jarních periodických nazvanou Rastú ! Tána M ajerníka ký walec. Houby mi! fascinují přede­ tCmí, p atří dík y regulacím všech na­ [1980} , česky vyda nou pod názve m vsím svými rozmanitými t vary, bar­ šich vel ký ch řek mezi nejvíce ohro­ O houbách [19M}, a spis sovi!tsk{!!zo vami a vůni!mt, jakož i svým soula­ žené živ o čichy, a ruka ochranál'e autora Vladimíra SOlo71china Tretí lov dem s okolním prosU·edím. Leč málo okamžitě vy t áč e l a telefonn í číslo na (1968), který si m ůžete přečíst ve platné, jsem houbař, a t udíž ve kra jskou hygienickou stanici, o je­ slove nském překladu (Porovačka na shodě s pohledem ruskIJh o spisova­ jíž "k omáří zprávu" se v článku jed ­ huby, 1976) . tele S. T. Aksakova a jeho následov­ nalo. B ě h em prvního volného dne Ho uby ovšem nepht ahují jen spisova­ níků - i lovec! 1s e m již stá l v úžasu nad malou tůň­ tele. Když rostou, pOSkytU jí inspiraci Přiznám se, že houby t akIJ velmi rád kou pod lesn ím mos tem u Tvrdonic, r ov ni!ž novi nářům a kreslii'ům, na­ jím. Řeknu vám, taková bra mboračka ve k teré jsem zpočátku až na larvy příklad Vdclavu Johanusovi, Petru Tu ­ s čers t vými havel k am i, to je vi!c ! A co komá rů, buch anky a potápníky ne­ řen ovi, Miroslavu Bartákovi, Jiřini! teprve smaženice z de vat era různých viděl nic. Ale za chvíli . . . jedna, Palkové, Tanu Vyčltalov i, Pavlu Ma­ druhů, růžovky na kmíni! či říz ky dvě, pě t, dvacet, snad několik set tuškovi či Tii'ímu Slívovi. Na své sl z mohutného hři ba! To všechno jSou M 'j ných k orý šů zde pla valo svým ty­ phc1!úzejí i mnozí f ot ogr afovti. znamen it IJ pochoutky, jimž se hned tak pickým způso b em hřbetem dolů. Sa­ Te nabíledn i, že houby jSou organis­ ni!co nevyrovnd. Můžeme na mítn ou t, mice již s vajíčky ve vaječ n ých my velmi pozoruhodné a mnohostran­ že v ni!kterych houbách číhá sm r t a pouzdrech (bylo 24. 3.) převládaly ně užite čné. V posledních letech jich že mnohlJ z n ich v soM koncentrují n a d samci, nebo byly alespoň díky p ohříchu ubývá, nebot jim ne svědčí nebezpečnIJ těžké ko vy. Te t o tak, S V ě tl ý m po uzdrům da le k o lépe vidi­ kyselé dešti!, slav našich lesů ani pří­ avšak obsahují i všeli j aké cen né lát ­ tell n é. V okr uhu 1 km jsme pak na­ lišný sMr. Proto bychom je měli za­ k y, takže vhodně obohacují naši stra­ lezli s kolego u dr. Macháčkem ješ­ čít chránit! Jestliže t o neudě láme, na­ vu. Navíc mají r oz llčnti l tičivlJ účin­ tě da lší dvě tů ň ky s t ěmito obyvate­ ši potomci o nich budou místo 6d ky. li. Je d na z nich byl 1l- dokonce v te­ psát žalozpi!vy Jiří Poláček Lidti je sbírali a jedli snad odjakž i va. r én ní depresi up r ostřed rozsáhlé lou­ Svědčí o l om něk t erIJ písni!, ale ky. i mnohá rče nÍ. Každý z nás ví, co O to ho r šI bylo naše překvapení le­ znamená r ůst jako houby po de§ti, tos na začá t ku d u bna , kdy jsme jeli byt je ště na h oubách nebo mít houby tů ň ku zkontrolovat a žá bronožky na­ s oc tem { připadni! h oubec či h oube­ foti t. Už n a kraji lesa nám do auta les}. Exist ují ovšem I mIJn i! zndmd vnikl ne př íjemný zápach asfaltu. rčen í. Di!lají se mlhy? To báby vaN Čic h nás nek lamal, n e bot většina "les­ houby. Zahálíte? Pok ud ano, hrabete ních" cest byla kompletně vyasfalto­ houby. Pi'išel n i!kdo z vašich p ředků vána a p osypá na h r ubým štěrkem. na svěl jak o nemanželskti díti!? Pak Úplně nepochopitelné bylo , že tato měl možná v matrice ' napsdn o, že je­ tzv. " b ěž n á úpra va" l5e týkala i plo­ ho otec byl na houbách. chy všech m ostků. Pochopitelně, me­ Svůj půvab majl též lidové názvy jed­ zi d ře v ěnými trámk y asfalt protekl notlivyc h druhů hub. Hl e, pár přl­ dolll - mj. i do tůňky se žábronož­ kladů : couralka, faf r llnka, medovka, kami. Ten, kt e rý protéci nestačil . to ch r upák, op uchlík, čertovo vejce, je­ dohá něl o 14 dnll později, během lení ja zyk , kančí zub, uhelka, oplzldk. teplejších dnů . Na hladině mastná S t e jně p ůva bnti jsou však i m nohé od­ kola, dno poseto kapkami asfaltu ­ borné názvy, n apří k l ad h ř ib kříšť , a m ezi tím opět stovk y žábronožek. c hř apáč kadeřavý, hadovka smrdutá, Okamžitě jsme z ačali uvažovat o ně­ kukmák okázaly, st r mělka anýzka, k u­ jaké záchra nné a k ci, d r uhý den jsme 1 řdtečko popelavlJ, r oso l ozub lwspeni­ p ř ije li s 501 kanys t r em a cca 500 tý. Tsou výstižné i bdsn iv é, zhust a ci­ žábronožek se n á m podařil o převézt t ovi! zabarve né. N i!které z nic h jak o na lokalitu s e srov na t eln ými podmín­ by charakterizova ly spíš lidi , zvlášt ě k a m i, kde žá d né podobné nebezpečí . . . . .. . . ženy { platí t o t ř e ba a hol ub ince jízli ­ nehrozilo. Min im á ln ě ste jný počet . . . ·l· . .. ..\ ... . " . . .. vé, odbarventi, uny l é či sm utné} . žá brono že k jsme v tůn i zane ch ali.­ ~:: .•... •. . .• .,. \ .. Tllň u v nitř lesa, kt eré se n aš těst[ Svérázností těc ht o pojmenování se 4 . •\. .. . • . , '" .. . . ... .. . ,~ ..... ..... ... . .. .. a sfalt ovací akc e nedotkl a, jsme po­ kdy si in spir oval K ar el Čapek v sat i­ ......", . . ... . . n e chali i s jejími po č e tn ý mi obyva­ r ic ké m fej eton u České ho uby, otiš­ · · :: ::.'··: : : ~7 teli (tisfce žá brono žek ) bez doteku. t ěn ém r oku 1919 II časopis e N elJOjs a. O výs.ledku p ř en os u budeme č t en áře Vzal s i v nl!m na musku řadu zná­ Veroni ky s amo zi'ejm ě in formovat. mýc h kulturníc h osobností, mimo ji­ Kreslil Václav Houf nti Zdeňka Nejedlého, F. X. Saldu, Josef Chytil

Óda na houby

žábronožky

tA

Ul'>~

.~

i.;lIl tl.

't· '\ ,\ ' , ,

{::1'::::::::::::<: <:\ ,

,

,

'

,

,

,

,

,

,

". ,

----.

17

i

Patnáctý ročník soutěže "Týká se to také tebe" Orga nizá to ři festivalu se letos odhod­ lali k inovaci: dovoltl1 kuloárovým diskusím ekologů a ochránců příro­ dy z minulých let, a by zaujaly rov­ nocenné místo po boku hlavního pro­ g ramu, tj. vedle promítaných soutěž­ ních filmů. Výměn y n áz o r ů byly pře­ n eseny do hlavního sál u a mě l y se us ku tečn it formou tzv. mod e ro vané pane lové diskuse. Tomu byly přizpů­ s obeny i tematické ok ruhy, d o nichž byly promítané filmy zař a zeny: eko­ logie a etika, ekologie a e stetično, ekologie a tech nika, ekologie a poli­ tika. Už v tě chto diskusích však byly pa­ trné u rčit é r ozpaky: budeme m luvit k pr omítan ým filmům , ne bo využije­ me našeho setkání k tomu, a bychom n ezávisle na tom, co jsme v id ěli na plátně, společně debatovali, jak s e v nové politické situaci d a ří naší zele­ né vě ci? K rozpač i to s ti hr ad i šťské inova ce přis p ěla to lerantnost mode­ rátorů, kteří ne chali diskutu jícím vol­ ný prosto r pro poněku d nesourodé n á m ěty a nápa dy. Jisté vš ak je i to, že samy filmy nebyly p rávě inspir u­ jící, p o d ně c ují c í dis k usi. Pa m ě t níc i se ves mě s shod li, že úro ­ veň letošních snímků byla sla bší než v před cházejících ro čn ících . Mnoh é z Hlmů dosu d těžily z pra vdivého, leč pl'ece jen po n ě k ud pře no š en ého nář ­ ku na d komunistickým dědictvím, aniž by vůbec h ledaly, kud y z n ě h o ven. Na festivalu se předvedla i jiná v ýzn ačná kategorie, stojící n aop ak v novém duchu, tj. ve službách ko merč­ ních za davatelů , napl'íklad "Z e l eň pro všech ny" a "Využití str omo vé k ů r y" Vladimíra Kolia ndra. Můžeme se za­ tím jen ptá t, zd a právě z p ůsob vzni­ ku takových fil mů je př edem n ezba ­ vuje to h o podstatného, čí m byla po léta nesen a sláva amatérské film ové tvorby, totiž étosu, ležícíh o n ap ří klad v zá klade ch zná mých sním ků Ivana

de rované Čestmírem Klosem a Kar­ lem Merhautem J, seminá ř i instrukto­ r ll ochrany pl'írody, b e sedě s mini­ strem Moldanem. Ještě větším konku­ r en tem se staly udá losti neplánova­ né či jen docela volně pi'idružené: vystoupení Václava Kla use ve spor­ tovní hale a spote č ensk ý več er s cim­ bálovkou. Kdo vi d ěl Ludvíka Vaculíka "há zet do cimbála" , kdo klad l m inistru Mol­ da novi provokat1vní otá zky a kdo s ly­ šel ve sportovní hale nelítostné utká­ ní Pražských matek s ministrem fi ­ nancí, musel potom v sobě mobilizo­ vat káze ň a smysl pro spravedlnost, a by se v myMenká ch vracel k to mu, proč vla st ně d o Hradiště př ij el. (O­ bránci zelených zájmll mohli doda t eč­ ně se zadostiučiněn ím i jako směro ­ datnou inform aci konstatovat, že po­ dobný niterný problém musel zvládat i sám V. Kla us, ba že jej nezvlá dl do­ cela. O tom, že mu nedají Pr ažské matky spá t, s věd čí jeho člá nek , kte ­ rý se objevil 7. prosin ce v O b čanském deníku, v Moravskoslezs kém dni a možná i jinde.) V ětšina návště v níků s o utěž e TSTT odjížděla i le tos z Uherského Hra­ diště spoko jená . Určitě jsme byli na­ plně ni silnými zážitky. Neodvážila bych se však tvrdit toté ž o autorech f1;lm ů a v ů be c o film a řs ké části pub­ lika. Je nyní na organizá tor ech, aby posoudili, zda jim jde o z p rostřed k o­ vání p r á v ě takových zá žitků. Zda chtějí v příští c h letech o pě t připra­ vit kultivovaný prostor pr o setkání neformálních skupin d opl n ěné filmo­ vým poř ad em . Jiný vývoj totiž př i tom to širokém or ganizačním pojetí s otva lze o čeká vat. Na první pohled s e ch ce říci, že t ěžiš tě a osud festi­ va lu závisí n a k v a lit ě př ed vedené fH ­ mové tvorby. Věc vša k př e c e sto jí tro chu jinak: sejdOU-li s e dnes ochrán­ ci př írod y , naléhavostí a d ram ati č ­ ností svých staros tí př e d čí, bohužel, fantazii každého uměleckéh o tvů rc e. Hana Librová

S třít eského .

V sou těži zvítězii fil m J iří ho Bálka z Ústí nad Labem . "Ja tky z minulého století". A~ e i o něm byly vyslovo vá ­ ny pochybnos ti. Je otázka, zda sní­ mek nebyl a utory pojat jak o zpr aco­ váni naléh avé t ematiky o dbo rá řsk é spíše ne ž ekologické či ochraná řsk é, zda utrpení h os p od á řsk ýc h zvíř a t v závěr u ,jejich krušného živo ta nebylo jen pouhou exp resívní ilustr ací obtíž­ ných pracovních podmínek v provozu ja tek. Filmový program te dy so tva mohl v 1 5. ročn ík u akce "Týká se to také tebe " úspěšně konkurovat ostatním b odClm programu: tribuně nevládních e kologických organizací (zdařile mo­

Příroda

na prodej?

Je naše příro da pro Enduro nepo­ stradatelná? Terénní motocyklová s out ěž "Šesti­ denní" s e po řádaá a poprvé v r. 1913. Od vznik u soutěže do r oku 1939, ne­ byla pořád á na v Československu. Po d ruhé s vě t o vé válce, k dy se zač alo utvářet socialistické Č es koslovensko , se tato sout ěž na našem území po­ řádala dev ětk rá t, v tomto období jsme nejčastějšími pořadateli na světě. V povál eč ném budovatelském zá palu, kdy kra'jina nebyla tak zdevastová­

na jako n yní a jezdilo se na mo to­ cyklech č esko slo venské výr oby, ne­ měla vel'e jnost proti tomuto s portu u nás výhrady. V roce 1981 do s tala so utěž označení ENDURO a jezdí se jako mistrovství s vět a. Naposledy se v Čes koslovensku po ř ád al 57 . ročník ENDURA. Bylo to v ro ce 1982 a hos ­ ti[ a jej tehdy Považská Bystrica. Ju­ raj Čig aš tenkrát uvedl v programu: plnou podporu "Tato s ou těž našla stranických a stá tních o rgá nťl.. " Jeho slova byla ve své p odstat ě platná i pro ENDURO, kter é se mělo konat v r oce 1990 v B rně. O budoucím p o řada t eli této s outěže n a F IM se jedná p ředbě žně 4 r oky v pi'edstih u a defi ni tivně se poi'ada­ tels tví př id ěl uje 2 roky p řed samot­ nou s out ěží. Když ovšem naši mo to­ risté podali na m ezinárod ní motocyk­ lovou FIM žádos t o us pořádání ENDURA v Če skos l ovens k u, nebyl ten to zá měr posouzen a prodiskuto­ vá n tě mi, kte ří do jeho p o ř ádán í mě­ li r o zh odně co říc i. Ta k se stalo, že Ji hom oravské státní les y byl y o tom­ to z á mě r u mo t o r istů informov ány až po přidě l e ní s o u t ě ž e Čes k oslovens k u . Do stejné rol e se dostalo obyvate l­ s tvo, jehož obcemi byly trasy n aplá­ n ovány. Český svaz o chránc ů p řírody (Č S O P 1 se o s outěži dověděl kon­ cem březn a 1989. Mezitím o r o č ník 1990 pro jevilo zá jem Švédsko, které d o té doby pořá d alo soutěž pouze tři ­ krát. Česko s l ov en sk o tento termín Švédsk u pi'epusti lo a byl mu při d ělen ro č ník následující. Tímto ročním odkladem byla ovšem doposud utajovaná jedná ­ ní odh a lena. Motoris té vša k pr avd ě­ pod o bně spo'léhali na to, že se př í­ pravou Šes tidenní na jIžní Mor av ě za­ býval organiz a č ní výbor pod vede­ ním teh d e jšího př edsed y KNV Troja­ na, který spolu s d alšími osobami mě l být zárukou h ladkého průb ě h u s o utě že. Jistot u viděli i v tom, že na­ šli p odporu u vedou cího ta jemníka KV KS C Hermana . V této dob ě si to ­ tiž motoristé je š tě nep ř ipoušt ěii, že by mohlo i u n ás d ojít k podobným pro bl émům jako v tehde jší NSR, kde byla s o u t ěž vy tlačen a do vo jenských pros torů a i p řesto docházelo k je jí­ mu narušován!. St a čilo např1k lad, že po projetí pl'edjezd ců byly zn ič eny orienta č ní z na čky a závod musel být př er uš en . Př í kla d tak byl dán a i na B rněnsku za č a li mnozí o podobných akcích pi'emýš let. Mezitím ovšem do­ staly závažnou trhlinu i argumenty podporu jící ENDURO. V r oce 1989 to ­ tiž j e ště č ást naši reprezentace jela na jawách, následující rok všek již naši jezdci měli m otocykly zahrani č ­ ní výrOby. Jednod uše došlo k tomu, že vývoj terénních motocyklll ve svě­ tě nám ukázal záda. Bohužel ste jn ě 1ako ve vývojI motorismu jsme za­

18

1--- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ­

v7(f~n~ mufi®g;}

důslednou ochranu životnlho prostředí. Na rozdíl od motocyklú

spali i

ovšem nemáme možnost z poškoze­ ného životního prostředl je dnod uše př ese dl a t na jiné prost ř edí. Mo toris­ té proto hledali pří k:la d y vždy tam, kde bylo možné neúplnou informaci klamat ve řejnost. Tak napří k la d je­ jich tvrzení o p říst up u Švédska k ENDURO postráda lo pravdivé srov­ nání životního pro stře dí obyvat el ve Švé dsku a v n a ší zemi, st e j n ě jako informac i o hu s tot ě obyvate l n a je­ den km 2 V po č t u p oř ádaný ch Šesti­ d enních mají Švéd ové také co do há­ n ě t. Nikdy ·jsem se z inf ormací mo-' t oristů ta ké nedov ě d ě l , pro č si na př . neber ou vzor ze Švýcars ka, kde si svo ji př í ro d u chrání a motoristické a kce p ořá d ají na b rněn sk ém okr uhu. Chápu, že naši motoristé ne jsou tak bohatI, aby si m ohli pro na jmo ut za­ h raniční okruh, nep ochopím však, ja­ kým právem obchodu jí s n aším ži­ votn ím prostředím a proč jim to naše společ nost trpí. Nikdo z motoristů asi netuší, co vše ­ chno se m ů ž e změnit za jediný rok. Po 17. listopadu přestal platit i je­ jich původní a rgument o přílivu va­ lut od fanoušků IIIotor ismu ze Zápa­ du . Dnes je možné vidět v naší zemi to lik západních turistů, že místy spí­ še vznik,l a obava z jejich kupní sí.ly. D ůležitější ovšem bylo, že po 17. lis­ topadu ztráceli mo toristé svoji nej ­ větší síl u, totiž oporu poskytovanou Komunistickou stranou Ceskosloven­ ska. V tomto období se podařilo za­ bránit této akci n a Brněnsku a poz­ ději nebyla d oporuč e na ani minister­ s tvem život ního prostředí CR . Jistě n ení bez zajímavosti zamyšlení nad tím, kdo si opravdu naší krajiny váží. Tam, kde sl lidé uvěd o muj í ne ­ bezpečí motoristického sportu pro životní prostřed í, navrhu jí, aby se tento sport pořádal v krajině už po­ škozené. Jisté je, že by např. na Mos­ tecku ENDU RO takové škody nenadě ­ lalo. Pravdu mají ovšem i lidé byd lí­ cí ve zdevastované krajině, když tvr ­ dí: "My už máme životn í prostředí natolik špatné, že nemáme zájem si h o j eště ničit" . Ale ani motoristé ne­ mají zájem pořádat soutěž jako je E NDURO v takové kra j ině jako je Mostecko. Nezdá se jim dost "re­ prezen tativní" a dochází zde takří ­ kajíc ke vzájemné sh o dě při r ozdíl­ ném poMed u n a věc . Otázk a, zd a po­ řádat ENDUR O ve vojenských pros­ torech, ta ké n ení jednod uchá. V mís­ t ě dopadu mun ice, kde přír o da utr­ p ěla , by to sice možné bylo, niko U však bezpe č né . V ostatních č ástech je kraji na velmi zachova lá a mě lo by s e s pfše uvažovat o je jí ochr an ě. Po Brně bylo pol'adatelství navrženo n a Vyškovsko a Brezovou pod Bra d­ lom. Motoris té zřejmě vycHlli vě tší

šanci na Slovensku, jellkož Vyškov je blízko Brna a brněnské ochraná­ ře by to nenechalo v klidu. Notně se však přepočít ali, protože sloven­ ští ochranáři zaujali stejný postoj jako jejich kolegové z jižní Moravy. Mezi největšími zastánci soutěže ENDURO na ú zemí Ceskoslovenska je místo předseda Mezinárodní motocyk­ lové federace [FIM) Jan Křivka. 23. lis topadu 1989 napsa l předsed o vi Mě V ČSOP v Brn ě mimo jiné: "Na dotaz (pl'eds ednictva FIM), k de bU­ de středisk o (Šestidenní), jsem od­ p ověd ě l , že pr avd ě podobně v areálu Velké ceny v B rně . .. Ne bylo námi­ te k, protože tento a r eál je mnohým č lenům pře dsedn ictva FIM znám. Ne­ bud u se r ozepisova t, jaký by byl asi n esouhlas, k dy by bylo s d ělen o jiné místo ." Pl'es to je p an Kři vka velký obhá'jce uspořád áni' ink riminované sout ěže v Br ezové pod Bradlom. Pan Křiv k a byl účas tníkem všech p o­ válečn ýc h Šestidenních v různých fun k cích a má i na dále v této oblasti velký vliv. Je ocho tn ý pro mo toristic­ ký sport u nás ud ě l a t maximum. Jis­ tě mu př išl o líto, že se ra da ČS O P B rn o-měs t o s ná zorem na tu to sou­ t ěž obrátila př ímo na př e d sedu FIM do Zenev y a slovenští ochránci na zasedání FIM do Bu dapešti a nik oli na něho. U r čitě by n ám o pě t r ád n a­ psal a ob hajoval s out ě ž , ten to krát sice na jin ém míst ě, ale přece jen u n ás. V této souvislosti je ji s tě pa ­ r ad oxní, že sídlo FIM je ve Švýcar­ s ku, v zemi, kde si kra jiny váží. Prosadí-li motoristé i přes odpor o chránců či veřejnosti ENDURO v p říštím roce v Ceskoslovensk u, ať u ž by to bylo k dekoli, je možné, že oba­ va , vys lovená v deníku Svobodné slo­ vo 1. lis topadu 199 0, je o pr áv něná. Jenom pro informaci cituji: "Chystá s e jednání mezi slovenS kými ochrán ­ ci přírod y a p o ř ad a teli, a le i v klad ­ ném příp ad ě hrozí, že odpůrci mo­ hou běh em soutěže klást přes trat zá ta r asy, otáčet s měr ovky apod., což by jistě byla mezinárodní ostuda." Milan Barták

)~

~

~~



KreslU Jan s teklik

Příroda

nám odpustí?

"Medzinárodná šesťdňo v á motocykl o­ vá s úťaž ENDURO nie je plodom pred­ chádza'júceho t otalitného režimu a ani politickou a kciou, a le moto cykl ovou olympiádou . . . To, že ochrancovia prírody z Br na sa radiká lne pos tavili proti uskuto č neniu sMaže ne bol do­ vo d ek o1logický, a le odveta za výs tav­ bu autodromu ... Prírod a ná m usku­ toč nen ie sM a že odpustí, tak ako od­ pustila tento r ok Švédsku, v min ulom r oku SRN a po n á s odpustí Austrá lii. Slovensko nám však v budúcnosti n e­ odp us tí, že sme urobili další krok spa t v oblasti, kde nás sve t uzná va. Boj za zruše nie súť aže zo strany SZOPK už nesled uje ciel c h rániť prí­ ro du, ale je pres tížno u zá,ležitostou." Takto argumentu je AUTOMO TO KLUB Brezová pod Bradlom ve svém vyhlá­ šení k p řípra vě 66. mezinárodní šesti­ denní s o utěže m ot ocyklů 'ENDURO 91 , vydaném 14. 9. 1990. Ctenáři Veroniky - v ědí, že na Moravě jsme si diskusi o Enduru odbyli již v roce 1989. Vzh ledem k nebezpečí vážného narušení přírody nebyl schvá­ len záměr p ořá d at Šestidenní na Č e s­ k omoravské v r chovině (s centrem na b rněnském autodromu), ani na Dra­ hanské vrc hov ině (s centrem ve Vyš­ k ov ě). Ro zho dně n ešlo jenom o pres­ tižní odvetu za autodroID. Všechny pře d p o k l ádané škOdy nebylo možné vyčíslit, ale o r ozsahu narušení svěd ­ čí to, že 'jen n áklady na opravu les­ ních cest by p řevýšil y 17 mil. Kčs. Stanovisko slovenských ochránců pří­ rody je shrn ut o v závěrech z 9. stret ­ nutia S~ovenského fóra ochrancov a tvorcov životnéh O prostredia, které se k onalo 9 . 10. 1990 v Bratislavě: "Prin­ cipiálne nie sme pro ti organizovaniu motoristických sútaží u nás, ale len v priestoroch na tieto úče l y vybudo­ van ých, a lebo u ž inou činno s ťou čl 0­ veka zdevastovaných (opus tené ta­ žobré areály apod. ), resp. v priesto­ ro ch doteraz využívan9ch útvarmi re­ zo r tu ministerstva obr any . . . Sme zásadne proti usku to čneniu inedziná­ rodn e j motocyklovej Š e sťdennej súta­ že ENDURO 1991 v Brezove j pod Brad­ lom a na lok alitách v je j okolí. . . Ziadame, aby príslu šné orgány štát­ ne j sprá vy neprip ustili organizovanie moto risticl{ých súťaží v chránených územiach ." , Myslím, že není nutné znovu opako­ va t všechny negativní efekty průjez­ d u stovek m o to c yklist ů kra'jinou, Po­ žadavek zák azu terén ních mo toristic ­ kých sou tě ží m imo vyhr azené areály je plně o p rá vn ěný. Org a ni zát o ři mo­ toristických so u t ěž í si m usí u vědo ­ mit, že si opravdu n emůž eme d ovoJit ještě více narušovat naši již tak t ěž­ ce zkoušenou p říro du. ab

19

Horko Michal Stránský voda se por oučí v tůních se po tápějí Msnlci ale nepočte§ si

Přirozené

vodní toky v Podbeskydí

V roce 1990 byl plénem ONV ve Frýd­ ku-Mís tku vyhlášen c hrá n ě ný pi'írodní výtvor "Prom Morávky". Ve vyhlašo­ vacím i'íze ní se na ch áze jí další dva ná vrhy CHPV - " Ště rk ové ná plavy Hodoňovice" a "Skalická Morávka" . I když ve všech př ípadech není fe ­ nomén lužního lesa hlavním motivem ochrany, tvoří n e o d d ěli te ln ou a velmi významnou součást ch r á ně ný ch území. CHPV Prom Morá vky se na chází n a k. ú_ Staré Město u Frýdku Místku a Dobrá, má vý měru cca 50 ha. Hlav ­ ním motivem ochrany je zachování při rozeného toku řeky Morá vky vý­ chodně od intravilánu Frýdku-M ístku v říčním km 1,1 - 3,45. Nepravidelný profil ne upraveného ště r konosného toku Morávky místy meandruje, v yt váří š tě r ková pole a mění situačně tok v r ámci ře čiště. V korytě se odkrylo pl'edkvarterní podloží a vyt v ořily se skalní prah y, peřeje a kaňony. Vrstvy frýdecké a podslezské (svrchně křído vé stál'f) zde vytvái'ejí asymet rickou syn'ltliná­ lu, jejíž jádro je v y plněno jílem s va­ louny a dobrým štěrkem . Na tyto vrstvy diskonta k tně nasedají holocen­ ní hrubé ště rky s kameny a balvany. Povrch terasy tvoř í tenká zahliněná zóna s nedokonale vyvinutým půdním typ em. Společenstvo řady úvalových luhů v širokých aluviích pahorkatin. Vy ky­ tují se, zde vzácné rostlinné druhy (kyčelovice žláznatá, měsič ni ce trva­ lá, prvosenka vyšší, l'idoviník němec­ ký). Zije tady mnoho druhů hmyzu, plazů, obojžive lníků, ptá ků . Lesn í po­ rosty jsou tvořeny pi'edevším olší še­ dou i lepkavou, .jasanem ztepilým, lI­ pou malolistou, vrbou bílou, topolem čer ným, břízou pýřito u. Mladší sku­ piny tvoř í javor kle n, dub letní, lípa malolistá. Vtroušen je habr obecný, fil m habrolistý i vaz. Z k eřů se vy­ skyt uje bez č erný, Hska obecná, kru­ šina olšová, st řemcha hrozn ovitá, pta­ čí zob obec ný, hloh obecný, ře šetlá k počis tivý, svída krvavá. Návrh CHPV Skalická Morávka se na­ chází na k . ú. Nošovice, Skalice, Niž­ ni Lhoty, VyšnI Lhoty a Raš kovice a má výměr u 106 ha. Zahrnuje zhruba tříkil o m etrový ús ek řeky Morávky včetně břehový ch por osti'l a vých od­ nich s v ahů. kóty "Vrchy". Hlavní mo­ tiv ochrany je zachování toh oto pří­ ro dního vodního toku bez technických ú prav, jakož i zach ování lužního lesa (s pěs te bními zásah y, které zlepší d ruh ové složení ve pr os pě ch přiroz e ­ né dř ev in né s kla dby). SkalnI podloží je tv ořeno převážn ě jnovci a pískovci. Kvarterní pokryv je vymodelová n holocenními povodňový­ mi h lInami s p říměsí hrubozrnného až balvanitého štěrku s p!sčitou přI­

20

měsL

~ ů dním

typem jsou al uviální sedimenty údo lních n iv a ter as, zvod­ ně lé štěrk o písky a štěrky. Reka Mo­ rávka je v dan ém úseku tokem s čistou vodou. V ře č iš ti je dnes hojná . v rba nachová, janovec metlatý, kříd­ la tka hrotollstá. V lužních porostech pi'evládá olše šedá, jasan ztepilý, topol č e rný, vrba bílá, přimíše na je lípa malolistá, ja­ vor klen, javor m l éč, h a br obecný, jUm vaz. Východní svahy Vrc h ů. jsou porostlé du bovou buč inou - dub let­ ní, buk lesní, jedle bě lokorá, smrk ztepilý. V podrostu se vyskytu je lýko­ vec jedovatý. Z rostlinných dr uhfi je zasto upena sasanka hajní, dymnivka dutá, mař i n k a vo nn á, zběhovec plazi­ vý, kopytník evropský, kostival hUzna ­ tý, hrachor jarní. Území je stanoviš­ těm l'ad y dr uhů obojživelníků a ryb. Mimo řá d ně boha tá je or nitofauna (čáp černý, kavk a obecná, le jsek čer­ ný, pisík obecný, led ňáček říční, re­ hek zahradní ). Návrh CHPV Štěr ko vé náplavy Hodo ­ ňovice se nachází na k . ú . Kun č 1čky u Ba ky a Baška na výměře cca25 ha. Hlavní motiv ochrany je zach ování posledního neregulovaného úseku ře_ ky Ostravice s p e ře j e mi. Výs kyt p opu­ lace vzácného pa vouka z čel e di sl!­ ďák ov itý ch jde o jednu ze dvou dosud zná mých lokalit. Hloubka skalního podloží se pohybu­ je v r ozmezí 1,0 - 4,4 m pod terénem. Kva rterní sedimenty tvol'í hrubozrnný až balvanitý š t ě r k s pís č ito u přím ě si. Půd ním typem jsou fl uviální sedimen­ ty údolních niv, p ov o d ňové ště rk o p ís­ ky a štěrky . Druhové složení lesních porostů je obdobné jako u předcháze jíc í ho úze­ mí. V bylinném podrostu p ř e va žu je d evětsil bílý, d evě tsH l ékařSký, chras­ tice rákosovitá. Bezlesé aluvium je po­ rostlé k ř ídl at k ou hr otollstou . Z chrá­ n ě ných d r uhů. živ oč i chů se zde vy­ skytuje svižník písč inn ý, zás tupci r o­ du Cara bus, vážky, s p l ešťu le blátivá, j eštěrka obecná . Hnízdí zde kulík říční. Miroslav Kos ň ovský

Ekologická

angličtina

Redakce Ver oniky poi'ádá spolu s Na· dací Jana Husa desetidenní k ur s eko­ logicky zamě ře né a nglič tiny pr o sti'ed n ě pok roč ilé zájemce. Lekce povedou dva uč itelé z Velk é Britá­ nie. Kurs se uskuteční s největší prav d ěpodobností v CHKO Bflé Kar­ paty a vý uka jazyka bude dopl něna za jímavým eko ~ogi cky a kulturn ě smě r ovaným programem. Kurzovné, v č etně ubytováni a stravy bude činit 1000-1200 Kčs. Zájemci, rezervujte si pro tuto akci čas v do­ bě od 1. do 10. 8. 1991 a napIšte včas na adr esu Veroniky.

vážka se naklání ke zvl n ěnému tichu· v§echn o už ;sem rozbaltl a pořád nic vyzobali

mě plameňáci

Rezekvítek Už trad i ční letní školu ekologillké výchovy pro začínající vedoucí od­ dílů v ech dětS kých organizaCÍ po­ řá da jí v období 22. až 31. července 1991 v někt er ýc h z chráně ných úze­ mí Ceské re pu bliky instituce: Dům ekologické výchovy Lipka, Dům děti a mládeže Brno-Bohunice, Ekocent­ rum Brno, Veronica, Krajské stř e dis· ko památkové péče a ochrany pří ­ rody v Brn ě. Př ih Mšky a podrooné informace získáte na adrese: Aleš Mácha l, útvar ochrany příro dy KS SPPOP, Radnická 2, 601 54 Brno. Pište rychle, vloni se na opozdilce nedostalo!

Den Země Už tradi ní oslavy Dne Země se ten­ tokrát v celé republice protáhnou n a týden Země od 13. do 21. dubna. V Brně z a č a ly na př í p r av ě akcí, je­ jichž cílem je upoutat pozornost ve­

řej no s ti k hrozivým ekologickým pro­

blémfim globálního i místního roz ­

měr u, int enzívně pracovat všechny

orga nizace sdružené v Zeleném kru­

hu. Veře j n o st se o podrobné m pro­

g ramu dozví včas ve všech sd ěl ova­

clch p ros t ře d cích. Veronica se bude

podílet hlavně na těchto a kcích: vý­

stava nejlepších plaká tfi z a rchiv u

mezil1árod ní s outěže EKOPLAKÁ.T do­

mu VTS v Z1l1ně, kter á bude za las­

kavé podpory vedení Mor avského

muzea instalována v prostorách Etno­

g rafického muzea v BrnA.

- Promítání ekologických filmfi a

vi deo klip ů v b rně nskýc h kinech

a klubech.

- Účas t z ahrani č ní c h nevlá dních or·

ganizací, ekologIcky orIentovaných

vý ro bců a novinál'i'l ze jména na zá ­

v ěre č n ém "ekotrh u".

- Organizace ekotrhu v n e děli 2l.

4. 1991 na Zelném trhu, jež se v ten den s tane prodejní výsta vou ekolo­ gIckých technologlf, výrobki'l, ekolo­ gIckých organizacI a h nutr, progr ami'l a všeho, co je spojeno s orientaci k šetrnému hospodal'en[ s bohatstvím té to Země.

'Yd~n~ Dnufi®2:l

Dopis

poněk u d nadnesený, n eboť z kontex­ a oz načili ta b ulkam i. Na vrcholu u tu č,lánk u v žádném příp ad ě nevy­ kaple zabudovaU nový info rmační pa­ plývá, 'Že by Veronica "odvozoval a nel, k terý je nyní osazený tabulí své sebevěd o mí z v ýroků a postOjů Chráně né území, tabu lí s mapk o u a jednoho č,lo věka, b yt by jím byl velký kresbami a nejnov ě j i zde visí i nový básník Jan Skác el ". Z jeho pochval ­ návště vní řád. Na hlavních p řís tupo­ ných vě t na a dresu Veroniky jsme vých cestách byly zabudovány nové m ěli ovšem r adost. výs tražné tabule. Po c elou dobu pro­ Z ko ntextu č lánku rov něž nevyplývá, • vázelo brigád níky sluníčko a za dob­ ře odve d enou prá Ci pro ně byQo od­ že se distancuji "od r yze ochraná ř­ ských pozic MOjmíra Vlašína". (V sou ­ měnou s trá vi t někol1k dní v "típí" pod Pá lavou. Druhá skupina mladších časnosti ovšem jsem proti jím pro ­ středošk olá ků r ozbila svůj tábor v pag ovanému n á s i I n é m u vy p uště­ malém lomu na úpatí pod hradem D ě ­ ní spodní nádrže vodního díla Nové vičky u Pavlova, což jim umožnilo Mlýny). V kritizovaném člá nk u jsem dobré zásobová ní, m ožnost koupání a se ale distanc oval pouze od způso­ hlavn ě blízkost k práci. Hlavní ná pl­ bu, jak ým 'byl básník - tř e baže ne ní jejich činnosti byl generální ú klid ve zlém úm yslu - zesměš něn . Po­ hrad u, mimo to však také vymezili važoval jsem za svo u povinnos t bás ­ cestu z úpatí ke hrad u, postavili no ­ níka, k terý nikoliv vlastnf vinou ne­ vé výstražné tab ule s návště vními řá­ byl široké ochranái'ské vei'ejnosti dy na p řís t upový c h cestách a p roře ­ znám, obhájit. (Nejedno u jsem se závali tras u naučn é stezky_ Nejná r o č ­ setkal i mezi lidmi jina k slušně vzdě­ nější byl y pro mladé stře do školáky lanými s absurdní zám ě nou d vou bás­ pi'esuny s velkým převýšením, nepří­ ni ckých p rotip 6lů - Ská ly a Ská ce ­ jemný byl i noční konfllk t s posilně­ lal J Jan Skácel skutečně věi'il, že no­ nýml místními mladíky, Brigádníci ta­ vomlynské nádrže jso u dílem pro­ ké mohli na vlastní kůži zakusit onen spěšným. Shodou okolností ,jsem to pocit marn os ti, když druhý den na byl právě já, který se ho snažil po ukl1zeném hradě n aš li nové hromá dky léta přesvědčova t o opaku. Marně. odpadkti, či bezmocnost při napomí ­

Čtyř ve rší na st ě ně elektrárenského nání turistů , chodících kde se jim lí­

objek tu u Nových Ml ýnů jsem i já bL Pi'est o p a t řI oběma partám náš

považova l a považuji za problematic­ dík a s nad i n a sh~edanou. A co příš ­

ké a Ijako t akové jsem h o také v člán­ tě? Své si žádá Sirotčí hrádek a Ta­

ku "Studánka Smuténka" uvedl. bulová h ora, dostatek pr áce bude 1 na

Na závěr proto, moh u opa kovat jen to, Děvíně (po zrušení stáda kozy be­

co jsem už ve svém č lánk u napsal. zoárové, v c ož brzy doufá me). Samo­

- Jediné č ty ř verší (pr oblema tické z zl'ejmě o tom podáme informace.

h lediska ekologů a o chra ná řů) ne­ Jiří Matuška

může znehodno tit veliké básnické dílo. An i och ranář e by ne mělo od ­

ra dit od zá jmu a touhy se do Ská ­

celových ver š ů opa t r ně ponořit. Ko ­ ne čně jsou totiž Ská celovy bá sně volně příst up né. Nakladatelství - Cs .

spisovatel letos v masovém n á kla du vydalo výbor z jeh o milostné poezie "Noc s Věstonickou venuší", s pů- . vabnými ilustra cemi bás níkova pi'íte le Oldřicha Tomana. Tato kníž ka urč i­ tě p i'esvědčí o t om, že pro Jan a Ská­ cela byla láska k ž en ě rovnocenná s láskou k jihomoravské kraji ně .

Ja n Lacina

čtenáře

Ráda bych rea g ovala na dva články z posledn rch čísel. 1) Veronica se stala dobrým časopi­ sem, za jeh ož kvalitou stojí v ědo m os­ ti, úsilí i srdce redak torů a dlouhé řady a uto rů. Ne p o tř ebuj e odvoz ova t své sebevědom í z výroků a p os tojů. jednoh o č l o věk a , byt by jím byl vel­ ký bás ník Jan Skácel. Z prvních od­ stavců čl á nku Jana La ciny v 1. čísle letošn íh o roku, psaného v plurálu (za r edak č ní r ad u?) , taková závis­ lost př ímo vane, A dá le: ud atný boj och r ánců příro­ dy proti technokratické omezenosti náhle kr otne, oslav uje-li Nov omlýn­ skou nádrž "kníže soud obých čes­ kýc h bá sníků." , J. Lacina se ve Vero­ n ice (!) distanc u je od "ryze ochr a­ ná ř skýc h pozic " MO jmíra Vlašína. (Mimo chodem - č es t nost úmyslů při chvá le Novomlýnských děl sotva mů­ že být kritériem. Cestné a nadšen ec­ ké úmysly byly tragicky charakteris ­ tické pro většinu d nešních šedesá t­ níků a sedmd esá tnfků, bývalých bu­ dovatel ů ekologicky i jinak š kodli­ vých staveb a da lších děl socialis­ mu.) C'lá nek Studá nka Smut énka je podle mého názoru př í mo kr ystalem kultu osobnosti na stránkách jinak kriticky r eflektujícíh o č aso pisu. 2) V diskusi "Vypustíme Nové Mlý­ ny?" ve 2. čísl e 1990 chybí pohled ekologicky orientovan ého politika , nebo fll ozofa, pedagoga či sociolo­ ga. Mohu-li jej stručn ě s up lovat, sou­ dím, že v y p u ště n í třetí nádrže by v očf ch vei'ejn osti znamena lo n e ob yč ej ­ ně cenné vítězství ekologické orien­

tace. Výchovný vliv takového rozhod ­ nutí by byl mimořá d ný . Znamenalo by zá rove ň potř e b né a zasloužené

povzb uzení pro ochránce příro dy, je­ jichž síly nyní v b ěh u politické a eko ­ n omické dyna mik y n u tně slábnou. V B rn ě 8. i'í jna 1990 Hana Librová

Odpověď paní H~ Librové

doktorce

Básníka Jana Skácela jsem si hlubo­

ce vážil, vá žím a budu vážit. Nejen díky jeho básnickému u mění (jeho

verš i se cítím být doslova od kojen],

ale i díky jeh o neohro žen ým občan ­ ským posto jů m. Z t ě cht o osobních pozic (milovaného básníka nelze brá t jinak než os o b n ě ) jsem se snažil v č l á nku "Studánka Smuténka « nas tí­ nit jeho profit Je docela možné, že mě můj obdiv k básníkovi ved l k for­ mulacím, k teré kritičtějším čtenái'ům zaváně'jf zcela nekritickou oslavou. I tak mi však pi'lpadá výrok panl doktorky o "krys talu kultu osobnos ti"

Letos

Kopeče'k

a

Děvičky

I na lo ňs ký r ok jsme připravili práci pro dva turnusy tábora brontosaurů, p rvní v červenc i pro účastníky orga­ nizované Ekocen trem a druhý, domá­ cí, pro s tudenty jedné ti'fd y bi'eC'lav­ ského gymnázia. V červenci se skupi­ na náhodně sestavených hochů a dí­ vek věnovala opravě hlavnr přístupové cesty v SPR Svatý Kopeček u Mikulo­ va. Nejhorší úsek upravili do schůd­ ných stupňti, místa, kudy sl nenechav­ ci zkracujf cestu, ohradili zábradlím

•

KresW Ilo&tblu Po.plIU

21

Exkurze do minulosti i budoucnosti Ekologické s tředisko Veronica ve spo­ lupráci s rakouskou poradenskou služ­ bou pro životní prostředí Umweltbe­ ratung uspořádaly v říjnu 1990 ex­ kurzi po ekologických farm ách v ob­ lasti Wa ldvierte l, která př írodními podmínkami odpovídá nej vyšším polo­ hám Č e sk o m o ra v ské vrchoviny. Zá­ jezdu se zúčastnili jak příznivci "eko­ logického k onzumenství ", tak poten­ c iá lní so ukromí č i družs tevní biolo­ gi čtí f arm áři ze jména z ob[asti Bí­ lých Karpa t a Žď árs kýc h vrchi'!. Rakouští kolegové phpravili ve lmi za­ jímavý program pro plné dva víken ­ dové d ny. Na vštívili jsme n ě kolik so u­ k romých far em z aměřený c h n apř. na chov koz a výrobu kozíh o sýra , na pečení speciál ního celozrnného chle­ ba, pěst ování léčivýc h r ostlin a sadov­ nic tví. Zvlášť hodnotná byla exkurze po z e měd ě l ské š kole v Edelhofu, kte rá je obdo bou našich z eměd ělský c h u č ilišť , avšak v p o dst a t n ě kvalitnější a komplexnější fo rmě . Žáci m ají mož­ nost se v praxi nau čit celému spe kt­ ru klasické zeměděls ké výroby s vy­ užitím m oderních p řístupů . Nezapo­ míná se an i na výc h ovu k och r a ně ži­ vo tníh o pro středf (výroba bioplyn u z mo čůvky, komp os továnf organických komuná lnfch odpadů aj. ), na vý uku marketingu, který smě řuje k př ímé­ mu prode ji zeměd ě ls k ých p rodu k tů a podobně. Prohléd li jsme si také jed­ nu z pr odejen ekologic ky nezávad­ ných výrobků rozvíje jfcí se sítě EVI­ Laden ve Zwettlu. Máme-li shrnout záklladní do jmy, mu­ síme zdůraznit následující: 1. Upřímno u pohostinnost a otev ř e­ nost rakouskýc h sedláků a 1e jich zá ­ jem o Českoslo vens ko , 2. Zachovalou strukturu zemědělské krajiny, l{terá odpovfdá našemu stavu před počát ­ kem socializace. Tepr ve ze srovnání s našimi stahektarovými, erozí degra­ dovanýmí lány, n a př. na Žďá rsku, si člověk uv ěd o mí dosah a souvislosti změn, včetně jejich psychologických a sociologických d ůs led ků. 3. Nesmír­ ný význam individuální p éče rak ous­ kých sed lá ků, k terá se pro je vuje na první pohled při s rovná ní celkového vzhledu našich a 'jejich far em, s ta vu zvířec tv a a před e v š ím základní vý­ robnf mate rie - pů d y . Úč astní ci ex­ kurze byli přímo fascinová ni p éčí, kterou rorrníci v ě n ujf kultiva ci p ů dy - návratu humusu do pi'tdy, ochraně p ř ed hutněním , v ylouč ení chemiza­ ce a da lšfm. Na zoraných polfch v oblasti podobné n aší kamenité Vys o­ č ině jsme n evi děli jediný kámen. 4. Podstatn ě lep í vyb avení malou me ­ chanlzacf, kter é bude jedním z hla v­ ních h a ndic a pů našich za čí najícfch soukromnfkiL

22

5. Dobrou spolupráci a vzájemnou in­ formovanost rolníků, jejich otevřenost novým myšlenkám a zároveň smyslu pro tradici a skromnost vesnických lidí. 6. Lásku ke krajině a hrdos t nad vý­ sledky vlastní práce. 7. Za chovalou tradiční vesnickou vý­ stavbu, která se dokázala vyhnout (evidentně v souvislosti s nenaruše­ nou kontinuitou v:lastnickýc h v ztahů) aroganci urbanizačního procesu, kte­ rý tak tvrdě postihl náš venkov. Mohli bychom jmenovat i dalšf a ka ž­ dý z t ě chto aspekti't by si zas loužil samostatný komentái', což 'je mimo rozs a h této zprávy. Co je však dfile ­ žité pro b udo uc nost : Rakouš tí sedlá­ ci majf velký zájem o spolupráci v mn oh a formá ch. Ch t ějí navá zat př í­ mé kontakty se skupinami našich 1'01­ níki't, vyměňovat si zkušenos ti, ge no ­ fon d a d a IšI. Pro naše zemědělce mo­ hou být zajíma v ě i k rátkodo bé praxe na rakouských fa rmách, možnost vý­ hodnéh o odkoupení me ch a niza ce a pod. Zájem ci o tuto s polupráci se moh ou přihlásit na adr ese naší redakce, Na požádánf může me posk ytnout adresář rakouských biologických farem, zpro­ stř e dkovat přím é kontak ty a další. mik

Zo Slovenska Mimoriadny zjazd SZPOK zvolil nov ý ústredný vý bor. Predsedom sa v taj­ nom hlasovanf stal opat RNDr.. Miku­ láš Huba , CSc. Ta jomníkom Ije RNDr. Jozef Gregor, podpredsedami sa stali M. Fulín a P. Deván. Pozrime sa na niektoré závery z jazdu:

- končí sa monopol územného prin­

cipu a o rga nizovať sa vo zvaze bude

d a t aj na zákl ade zá u jmov ého princI­

pu,

- p os ilň uj e sa automnos ť zá kla dných zložiek a fu q kcie okresných a mes t­ s kých organizáci! sa pomaly, a le iste mení na k oor dinačnú, - podporov ať sa bud e pr iama spolu­ práca všetkých zložiek s partners ký ­ mi organizácia mi v ČR a v za hra n ičí, - zvaz s i zachová svoj nad politic ký a na dstranícky, nev,l á dny do brovoln ý cha rakter, a le bude stá le intenzívnej ­ šie o vply vňo va ť politiku na všetk ých úro vniach svo jej aktivity. Zjazd vy­ zva l čl en skú zá k lad ňu k viičše j radi­ kalizácH och ranár skeho hnutia. November 1989 znamenal výrazné zm eny aj v bratislavskom ochranár­ skom hnutL Členovia velm i silného mestského výboru Slo venského zv1! zu ochráncov prírody a krajiny (mnohí autor i a spolupr acovníci Bratis lavy nahl as ) sa ro zišli na viaceré miesta: spolupodnietili vznik VPN (J . Budaj, P. Tatár), Strany zelených (P. Šremer, J. Šíbl ), pre li do vyšších funkcii v SZOPK (M. Huba) aj vo vláde (V. OnUruš). Odchod osobnostI a výrazná dif erenciácia však narušila kom uni­ kačné kanály, čo sa odrazilo na ne­ koordino va nosti našich zelených sna ­ žení a d o ča sn om umrtven í činnosti. Akcie bežaJi ďale j , ale stratilo sa to "politik um", ktoré pred novembrom priťahovalo záujem verejnosti. čaká nás nová sebareflexia, hladanie zmys­ lu činnost i , nových foriem práce a možnost[ ovplyvnenia vere jnosti. V pokročiIom štádiu rozpracovanosti je ná vrh trilaterálneho ná r odného par­ ku Podunaisko. Podiela sa na ňom SZOPK, Strána zelených, ÚŠOP a Slo­ venská a kadémia vied . Do k o n čený a predložený Slovenskej komisi! pre ži­ votné prostredle by mal byť tento ná vrh do konca novembra 1990. Sa­ motná e xis ten cla parku by však bola ohrozená dokončením vodného diela Ga b č í k o vo podla pOvodného projektu. V deník u Sme na vychádza Už niekoI­ ko mesiacQ v sobotná prnoha "Zelené Slovens ko" pripravovaná SZOPK. Stra­ nou zelen ých a hnutím Strom živo ta. Okrem časopisu Ochra nca prírody, k torý vydáva ÚV SZ OPK vychádza jú raz za mesiac aj II ( Interné irtformá,­ cie), ktoré pr inášajú s právy ni elen z činn os ti br a tis la vských ochranárov, ale aj zo z ahraničia. Int erně jnfor­ má cie vyd á va mestský výbor SZOPK Zora PauHniovA v Bratislave.

Kozí farma Marku se Sch orplla z Mottlnge ram tu. Majitel vyrlibí 3 druhy sýr a, které pro dává hlav ně ve Vídni. Zatímc o "klas ič tí " sed llici v této oblasti • h osp odaří většinou na 10-15 hektQrech, s tli do 50 koz , po t ř ebuje o n ěco vě tš í roalohu - asi 40 hektarů půdy . Foto: Miloš Holzer

•

Kreslil

J..

Il.kllk

~;J­

t"'.::>.;:J. ~,)"' v..J

"- .... y

(vJ-.JcjJ " v •.1 <.J <.J) :.J~,~ \

Mateřídouš'ka brněnská

STOP EKOTRANS!

\

Ne, takovýto druh ješ t ě neb yl popsán, přesto má toto ,drobn é kvítko, opě­ vované b~sníky, bližší vztah k brně n ­ skému okolí. P ř edstavov a t mHov níkům p ř lrody ma ­ t eřídoušku by bylo nošením dříví do lesa. "Cím více po nf šlapeš, tím více voní . . ." ř íká výs ti žně poeta. Vy­ zn ava či bylinkov ých č ajů ocení je jí chuť i l éč iv é vlastnosti. Jan Cerný ve své knize, vyda né v Norim berku r o­ ku 1517, mimo jiné píše; " Mat eří douš­ ka, l a ti n ě Serpillum, n ěme c ky Kwe n­ de 1, zahřieva a ž k tl'etiemu st upni. U v íně s maře nú vař e ná moč i zby­ t ečnosti matky vyh ání, žření v ž ivotě krotí, jedova tá ukúše ní i ušt knutí h o­ jl, obraženiny léč í. Tr acení krvavé za­ stavuje v oc tě v ař e ná a pitá. Květ s semenem va ř ený u vín ě [ to píti) ka ­ pání moče ře zavé opra vuje, ká men rozsypává , omdlení zastav uje, dá vení s nech utenstvím ode jímá, játra, ledví i jeji ch o te ~lo st h ojL Bolest hl avy (s rouží v oc tě vař ená ) svým obkla ­ daniem krotí. Ma te řie douška chuť má ko usavou, moci horké , ro zpúš t ěj íc í , vyš lecht ujícL A silnější jest polní má ­ ty i pole je a poHum . .." So u č as né lidové l éčit e ls t ví není tak optimistic ­ ké , pře sto mat e ř í d o ušku do po r učuje­ me př i katarech dýchacích cest, př i dráždiv ém a černé m kašli, poruchách ža l u d eč ních a střevních (na dýmání ), jako stavící pr ostř e dek při prtljmech ; rovn ěž v ob kladech a koupelích při hnisavých ra nách. V Brně, resp. v k raji, jsme mě li vždy dobré znalce toho to rodu. Mate­ l'ldouškami se zabývali napřík l ad Adolf Oborný (čet né s bě ry z okoU Znojma z k once minulé ho a p očátku tohoto století jsou uloženy v našich her bá ří c h ), Ed uar d Formáne k (sbíral i na Ba l k án ě , odk ud popsal četn é no­ vé typy ), Albín Wi1d t. Robert Weig­ hart, ř íd í cí u č ite l v Ivanovicíc h u Brna, systematicky dokladoval m a t e ř í ­ doušky b rněnského oko lí. A nak onec Ferdinan d Weber, úř e dník tová r ny v Bro dku u Př erova, pa třil k evr opsky uznáva ným syste matiků m tohoto r odu. Na jižní M oravě se můžeme s etkat s 5 druhy m a te ř í douš e k , které se, vyjma mate ř ídou š ky píseč n é , na vzájem v oko­ lí Brna setká vají, tv oří četné kř íž e nce ( křížence m a t e ří d oušek jsou plodné a mohou se zpět ně kř í žit s ro dičov s kými druhy nebo i s druhy jinými), če tn é var iety a formy. M a teřído uš ka vej č itá je da lece rozší ř ena na sever a západ od Brna, n a teplejšíc h stanoviš tích ustupuje na chladně jší severní svahy či okraje lesu. Kvete v lét ě a na pod­ podle zim a je lehce poznatelná čtyřl'ad éh o oděnl květonosný ch v ětví. Mateřídouška časná

rozkvétá jako prv­ nl druh tohoto rodu .již v první p o­ lovině května, 8. stejně jako mateřI­ douška olysalá 8. mateřídouška panon­

Vá žený pa ne pl'edsedo vlády CR, vážený pane prezidente, Vážený pane pře dsedo FSI

,

Mimořá dně

~



\

~

ská, které kve tou v druhé polo vině kvě t na a v č ervn u , dá vá pl'ednos t tep­ lým, výsl unným s ta novišUm. Poslední jihomoravskou ma teří d ouško u je m. pís e čná, rozkvétající koncem červ e n­ ce a v srpn u na plsčin ách v okoH Bzen ce, n o v ěji byla objeven a dr. Gru­ Uch em lokalita u Oleksov1c v malém pískovém lomu. Ro stla též n a pís eč ­ ných d uná ch u Dyje pi'i Doln!ch Věs ­ toniclch. Z okolí Brna byly popsány n ěk teré varie ty, spada jící do širší va ria bility s vých d ruh ů, n api'. ma tel'ldouška p a­ nonská J e d ličkova (Královo POle ), m. panonská ú zko lis tá [skály u Kounico­ vých k olejí ], matei'fdouška č asná med­ lá necká atd. Ma tel'ídouš ky z okolí Brna llŮz ejI ­ zv l áš tě te p~ omnné druhy. Pl'itom se nedá l'lci, že bychom je byt v nej­ bližším okolí města, dobře znali. Ne­ dávno jsem nalezl na tak známém místě , jako je Kamenný vrch , r ostli­ ny s vými znaky podobné na Ba l ká n ě r ozší řené mateřídoušce Thymus longi­ caulis (druh popsal č es ký botani k C. Presl) . Tento dr uh byl rovn ě ž ud áván z Dol­ ních Ra kous, v našf květen ě však ne ­ ní znám. Mate řídoušk ov ou fl ór u Hádll známe nyní již v ě tš i nou jen z dokla­ dů Wndtových, Formánkových a Welg­ h artových . Ro vněž ská~y nad krá lovo­ polským nádražím již n emají tak bo­ ha tou kv ě tenu. Na významně lok alitě Santon také m a teřídoušek ubylo. Na skalách Spilberku byla poslednf ma­ teřídouška sl;Jfrá na v prvnf p ol ovině llŮnuléh o století. Ubývá mateřídouš e k na Kamenném vrchu i na Spict u Újezda, n a Strán­ sk é ská le nebyla po des etiletí sbírá­ na mat eří douška vej č itá. Mnohé skal ­ ky a lomy v jižní části Moravského krasu za rů st ají. Chemickým po stř ikem byla zlikvidována ma te ř íd o uška pa ­ nonská u starého h řb itova u Heršpic (Zahrada u Heršpic J. M a t eř ídoušce vejčité, r o z šířen é skoro n a všech mezích v p l'e dhůřl Vysočin y i na Vysočině samé, vyhubení zaHm nehrozí. U ostatních teplomiilných dru­ hů se budeme muset zasadit o je­ jich důslednější ochranu, aby nám "matel'!douška brn ě nská u nezmizela úplně.

J.

Cáp

závažným pro blémem z hlediska oc hrany životního prostře dl je pi'fpadné us k u t e č nění p l á nů a. s. Ekotr a ns Moravia na p ropo jení vod­ ních toků Duna je , Odry a Labe . Ta k zi'l.važným, že 'je j bu dou pos uzovat ' i o rgány na vlá dn f ú rovni. K řeš e ní pro blematiky p řis pěj e te pods ta tnou mě rou i Vy. Proto se n a Vás obrací­ me s žádos tí, a bys te vě nov ali pozor­ nos t našemu prohlá šení. Voda je kol ébkou živo ta, Je ne zbyt­ nou podmínkou pr o existen ci a vý voj všech organismu na Zemi. Proto JS OU n aše řeky s dopro vodn ou ze lení, ni­ vami, lužními lesy a mokřady ekol o­ gickou kostrou kraj iny s nezastupi­ tel nou h odnotou, pa tř í k nejotevř e­ nějším př iro z en ým ekos ystémům. Ne­ lze na ně n ahlížet jako na prostor o hrani čený řf čníllŮ te ra sami, který je v přím é m dosa hu vodního toku, a le jako n a velm i komplikovaný a citlivý systém vz tahů, kte r é prostupují okol­ ní k rajinu. Zpětnovazebnými funkce ­ mi tato území p odpor uj í udr žení sta­ bility p řírodní c h dě jů na r ozsáhlém území a působí ta k proti negativním zásahum č l ověk a do př ír o dy. Mok ř ael. ­ n í plochy působí jako h ouba nasák­ lá při jarních vysokých s tavech vo­ dy, která potom po celý rok po čáS­ tech zásobí vláho u a na ni vázaným bohatým životem oblasti, kde .je hos­ podářSk OU č inností čl o věka fun kce ekosystému výr a z něji n arušena. Hodnota tě chto ploch je stále více ceněna i n a ú rovni mezinárodní. Již v ro ce 1971 by;l a vyh láše na tzv. Ra m­ sarská konvence o o chraně mo k ř a d ů , vo dou .zapla vovaných n ebo p ř e syce­ ných pozemku. ' V naší vlasti d ě láme vše pr o to, aby z ní vymizely eko lo­ gicky n e j c e nnější p lochy. N e uvěd o­ mujeme si po tře bu za d rženf vod y v kra ji ně , vys oušíme ji, o dvo dň u j eme, urychlujeme je jí odtok, m in imalizu­ jeme sa močistí cí schopn ost, zhorš u­ jeme kvalit u povrch ový ch , pod zem­ n ích a závlahových vod, ničfme pra­ meny a př es zn eč iš t ě ní vo d v ý ra zně ovli v ň u jeme zdr avotní stav populace. Lužní lesy, po kl ady naší krajiny, umíra jí. Nedostatkem vlá hy, neuvá­ ženou výsadbou a t ěžb ou dř evin, p ře­ množením zv ěř e, nadměrný m odnímá ­ ním vody. Posledním hře be m pak jsou vo dohos p o dář ská monstra typu Nových Mlýn ů . N e č ekáme, jaké ná­ s[edky bude mít výs tavba a zprovoz­ nění G'abčíkova, a již se neuvá ženě vrháme do dail šího dobrodružství, ka­ nálu Dunaj-Odra-Labe. O p ět mnoho

23

(/

penl!z, bezpečí pro projek č ní kole kti­ vy, s t avba ře, techniky, op ě t p oro učí ­ me vi!tru a dešti. Bohužel v případl! I zdánlivě n epatr­ ných technických nedomyšleností či omyl "Ů v rá m ci těchto rozsáhlých sta­ veb, které navždy výraz ně pozmění tvá řno st krajiny, h rozí destruk ce eko­ s ys t ém"Ů, k teré jsou již dnes v hro ­ zivém stavu. Proto s e plně s tavíme za stanovisko minis te r stva ZP CR ze dne 2. 10. 1990, kdy jeho ministr B. Molda n v televizním vystou pení pro ­ nesl zása dní nesouhlas s výs tavbou ka ná lu Duna j-Odra -La be. Ekonomic­ ké a technické zákonitos ti podléhají častým změ nám. Ty přírodní, ve smys ­ lu uchování p řírod ních dějťt, jsou platné stá le, i když vypadají zdánlivě jednoduše. Prosíme Vás, zvažte pečlivě své roz­ ho dnutí ve věci kanálu D-O-L. Pří­ padné odmítnut í sta novis ka minister­ stva ZP zásadním zp ůso be m ovlivní smýšlení a d ů věru široké ochranář­ ské ve řej nos ti. Bumerang vyp u štěný z r ukou a. s. Ekotrans Moravla v pří ­ padě negativního dopadu nesko n čí bohužel jen na hlavách je jích pr a­ covník"Ů . K zá chran ě m okř ad ů snad budeme muset použit i n ěkte rá tec h ­ nická opatření , rozho d ně však ne ty­ pu kanálu D-O-L. Dů r azně protestujeme proti výstavbě kaná lu Dunaj-Odra-Labe! Za organizátory disk usního fóra, kte­ ré se konalo v Olomouci 18. 10. 1990, čle no vé ZO CSOP 04 Olomouc. Michal Bartoš

Jaký den

Země?

22. duben 1990 byl první pro ěrkou toho, jakou pozornos t bud e obyvatel­ s tvo v dobách tak ř ík ajíc porevoluč­ ních věnovat podpoř e ekologických aktivit. Náv ště v a papeže v tomto ter ­ mínu poch opite lně osla bil a úč ast na připravených akcích v mn oh a morav­ ských centrech. Velmi nesp okojeni by­ li olomoučtí a úplně se museli vzdát nap ř. uherskohradištští. Brňákťtm se Den z emě 90 p oměrně vy dařil, ale ješ ­ tě výraznější byly úspěch něk te r ý ch vesnických organizací. Napříkla d ZO CSOP Svitávky a Kunš tá t na Mo ra v ě se p od ařilo vytáhnout ke známým jes ­ kyním Rudka u Kunštátu n a 160 nad­ š enc ťt, převáž n ě d ětí z širokéh o o)ío­ li. Bohatý zábavný , sportovní i pra­ covní pr ogram smě řu j ící k ob n o v ě parku a celého areálu byl zárukou, že i le tos ob čané pozván! přijm o u . Bude to tak všude? Prognóza zní s píš če rn ě [Idé s e orient u jí mnohem ví­ ce na své e xi sten ční problémy než na spo l e čnou o d p o věd n os t za budoucnost tohoto s v ěta. C htěli bychom však být p říj emn ě pře kvapeni.

24

mOt



Lipka v Pisárkách Ul1cl Lipová v Br n ě -P isárk á ch tvořf k rásné vilky. Měly by tady být veliké aípy ~ to by oč e kával náhodný c hodec. Li pová je však plná vzrostlý ch akátll. Dopadne-li vše dobře , bude už brzy v této uHci docela nová Lipka , dokon ­ ce s ve lkým L, n eb oť je to název no­ vě z ři zov ané ho domu eko logické vý­ chovy dětí. Ekologická Výchova zde bud e posta­ vena n a poznávání přír ody a původ­ ních forem z emědě l st v í. Děti budou mít m ožnost pěst o vat ze leninu a ovoce a upravova t ze svých výpěstků známé i dávno za pomenuté pokrmy, připravova t čaje z vy p ěs t ovaných by· lin, naučí se pe č ov at o ovocné stro­ my i správně pěs t ovat domácí rostli­ ny, ve spolupráci se státní ochranou pl'fro dy se pokusí o založeni genoban ky některých oh r ožen ých rostlin, a také ma lé botanické zahrádky obsa­ huj ící nej o byčejnější i vzácněj ší dru­ hy vyskytující se v okolí Brna . I chovatelé zde budou mít možnosti reali zace. Podle pře d stav budoucích zaměstnanc"Ů Lipky b ud ou děti cho­ vat pouze zv ířata běžná v naší příro­ dě, p řípad ně se se známí s chovem králík"Ů, slepic a ovcí. Součástí pro­ gramu zájmových ú tv ar ů Lipky bude péče o ch ráněný př í r o dní výtvor Ka­ menný vrch (kosení, likvidace ne žá­ doucích dř ev i n i nepořádku ZPll sobe­ ného n ávštěvn íky], p ři čem ž se děti pokusí s ledovat vllv spásání ovcemi a kozam i na vegetaci územL Na Ka­ menné m vrchu by m ě l a postupn ě vzniknout výuk ová n auč n á stezka. Lipka bude pro svoje čl eny i vedou­ cí zájmových dětských kolektivů při­ pravovat programy pro volné dny i prázdniny. V dopoledních hodinách všedních dni'! budou mH prostory Lipky k dispozici žáci základních škol, aby s e zde ne­ trad ič ními formami seznamovali s uči­ ve m je jich ročníkl1 a rozš íř ili si svo je v ědo mos ti o mnohé d alšf poznatky. Při této práci p o čítajf pra covníci Lip­ ky s výra zno u pomocí studen til pe­ dago gické fak ulty MU, kterým bude na oplátk u umožněno využívat domu pr o us ku tečňo vá ní c vičenf a seminá­ řů.

Tyto a spous tu da lších námět 11 se sna ží zrealizovat pra covní skupin a pr o p ř íp ra vu DEVD Lipka pět lidí, kte­ ří už ř a du le t pracují s m ládeží a m ě li by se v nejbližší době stá t pra­ covníky Lipky. Stanou se jimi, d opad­ ne-li opravdu všechno tak, jak bylo stanoveno Rad ou NVmB a budovu n a Lipové ulici př edá PBH do m aj e tku školského ú řa du města Brna. PBH to­ tiž budovu vlastní a zár oveň provádí její r ozsáh lou opra vu. Předání by mě­ lo pr o běhnout v p o lov ině rok u 1991 a v září 1991 bude zah á jena činnost .

8 Kres lil R. Pospíšil

S o učasná doba je znač ně nejistá a zdá s e, že bude pi'át výchově - zá­ ležitosti na pr vní poh led zce la nevý­ nosné. Proto hledá Lipka přá t e le - ta­ kové , kte ří pomohou dobrou ra dou, d obrou prací a možná i fin ančnl č á st­ kou. I malá pomoc bude využita pro ekologickou výchovu děti a mládeže v našem m ěstě.

Konta ktnf adresa: DEVD Lip ka Kyjevská 2 62500 Brno Naše konto: stání spol'ttelna Brno - Kobližná č. ú. 2619748 - 628 Česká

Pekaři,

pozor!

Celodenní seminář s praktickou vý­ ukou p e čení biologických, tmavých d ruhů ch leba, jejich ochutná vkou a předává nfm receptář"Ů, organizuje Ve­ ronica pr o pekaře, ktef' í se umějí dívat dále do budoucnosti. Techno­ logie pl'ednášená bavorským odbor­ nfkem je vhodná i pro velmi malé domácí pece. Pro tože se nám k sem inář i nepod a ři ­ lo zajistit žádnou dotaci, m usejí být ná klady hrazeny z přfspěvků účastní­ kll. Cena pro soukromníky je 200 ko ­ run, pro zástupce s tá tnfc h podn iků a akciových sp ole č no stí 260 Kčs. Obě skupiny mohou uhra dit poplatek ta k é v jednotné c en ě 10 DM nebo 70 rakouských šillnkl1. Seminář se koná v sobotu 6. dubna v sále Ze leného k ruhu Brno, Jakub­ ská 7, 4. patro. Zájemci, p ři hla s te se předem na adrese redakce Vero niky počet míst bude omezen.

Genové základny lesních v Jihomoravském kraji

dřevin

Jiří Šindelář

Zbytek původního porostu buku lesního, dubu a habru. Porost navržen k ochraně. Lesní závod Znojmo, lesní správa Dešov, lokalita "Habrová seč". Foto archiv VÚLMH liloviště

-

Strnady.

Jak je obecně známo, jsou lesy a les­ ní dřeviny, především jehličnaté, na území CR ohrožovány, poškozovány a ničeny řadou škodlivých abiotIc­ kých i biotických činitelll v rozsahu, který nemá v historii českých lesů a českého lesního hospodářství obdoby. V souvislosti s těmito jevy je korodo­ ván a místně a regionálně likvido­ ván i genofond populací lesních dře­ vin. Postiženy jsou také lesy Jihomo­ ravského kraje, i když stupeň a roz­ sah škod nemá zatím nikde charak­ ter ekologické katastrofy, jako je to ­ mu v některých horských oblastech Čech a severní Moravy. Vliv průmys­ lových imisí se citeln ě projevuje na některých lesních porostech smrku ztepilého na LZ Nové Město na Mo­ ravě a Bystřice pod Hostýnem. Lo­ k á lně je postižena borovice lesní v Jihomoravských úvalech (LZ Stráž­ nice, Židlochovice) . Vítr a sníh pO so­ bí kalamity a méně výrazná, rozptý­ lená, avšak citelná poškození lesních p orostů převážně smrkových (LZ Jih­ lava, Tel č aj.). Destrul{tivní ú či nky fa ktoru abio ti ckých JSOll ča st o je š t ě st upňovány a d oplňovány škod livým působením někt e r ý ch hmyzích šk ůd ­ ců . V posledních letech dochází v řa­ dě oblastí ČSFR, v prvé řadě na Slo­ vensku, k hromadnému h ynutí d u­ bů v důsledku tzv. tracheomyk6z. Tento komplex chor ob ohrožuje ge­ nofond původních cenných populací dubil. Výra zn ě postiženy jso u dubo ­ vé porosty i v Jihomoravském k raji. Onemocn ě n í bylo v této oblasti re ­ gistrováno zatím asi na 30 % plo­ chy dubových porostů, v prvé řad ě na lesním závodě Luhačovice a Žid­ lochovice. Zdravotní stav dubů je zhoršován navíc i masovým výskytem o chmetu evropského. Vedle obecně pozorovaného ústupu jilmfl bylo odu­ mírání lokálně registrováno i u lípy malolisté, buku lesního a někter ý ch další ch listnatých dřevin r např. je­ řá b ptačí aj.]. S ohledem na uvedené skutečnosti jsou i v Jihomoravském kraji opatře­ nf k záchraně a reprodukci genofon­ du původních populací lesních dře­ vin velmi aktuální. Podle údajŮ pub­ likovaných v roce 1977 existuje v Ji­ homoravském kraji asi 25 lesních re­ zervací o celkové výměře kolem 800 hektarů. Jejich podstatná část má sta­ tut státní přírodní rezervace. Jen ně­ kolik těchto rezervací však má vět­ ší rozlohy, např. Javorina v oblasti lesního závodu Luhačovice, Květnice (LZ Kuřim) aj. Jiné jsou ovšem le­ sem pouze z částI. Navazujf např. na volné plochy, jinde na rostlinná společenstva stepní nebo lesostepní. V Jihomoravském kraji jsou však i unikátní lesní rezervace, které mají z hlediska záchrany genofondu původ­ ních populací lesních di'evin značný

25 ....

Vlevo.

Pěkné vyvinuté I"ormy kmenů dře vi n typic­

k f ch pro smíšený listnatý le<.

Foto Igor Míchal

S Ullinatý klen.

26

Foto Ottu Hauck

-N.\VRH Gi: HOVYCH lAKLADEH lESNICH DŘEVIN V KR AJI JIHOMORAYSKEH

~'~

~

.

. ~),r-~

iokal lla ~en ove uk lad ny (scol' mal lck y)

•

\~"t ~' J'--J,( .~\ ,'0 "' ~ ~. l"e ' I . - \, ~-< \ . ( , ,_~\ \. '~'--, ~ ••,,, .,,, V'P'",'.o,' ) ~i''l - ~r ' > i l • Ttlč I ." _.' . ~ ~7 0 'V r~ ""'y"m / \ ' ~ ~a\..rom Cr1Ce nRok ~' M. ..... " J (~1 ~) '"/'~~ j ",,/' : " 'L~--.) _ . .,,,,..,.", /)( "h"",,, , t""'' ''''

~ _ .' . ) \ _

Hm

),hl...

,

\

,'-

I

_

)

ť~ /

I

".r",)

\)

r

Mi

P"'''I''

K, n..m

y•

~. - ,



,--,,,",,

Zoolmo

~ v

-

I

r-")

---/

B" "", p

; / I,

'i ·' ,

- / j '" -

"" .~

Z, dl""",,,

I U ~l ch I~ ~o u0

'

'. ,"

('

"1

~~

""-

"" -\

r----- \ OJ' _B "-. .."".' J\viz _"r

H.c'" , . 0,1. ",

')

"

.'

J

hr.Hllcc

')

/,

. y~

r::; ~}of

'

-

" .. /

'-­

\

~-;

význam. Možnosti jejich využití v les­ ním hospodářství jsou však s ohle­ dem na statut státních přírodních re­ zervací omezené. Vy čerpány však ješ­ tě zře j mě nejsou ani možnosti ochra­ ny dal ších vho dných objektů. (např. zbytek pů.vodních lesních porostů. "Habrová se č " v oblasti LZ Znojmo, lesn í správa Dešov aj.). K zá c hr aně a repro d ukci genofondu pů.vodních populací lesních dřevin sm ěř uje řad a opat ření , k teré ovšem

mohou tuto funkci plnit pouze v urči­ tých směrech a v určitých časových a prostorových dimenzích. Jde ze­ jména o porosty uznané ke sklizni osiva (v Jihomoravském kraji je dnes uznáno cca 23000 ha), reproduktivní výsadby - semenné porosty (529 haj, semenné plantáže (67 ha). K těmto účelům přispívá i selekce a ochra­ na výběrov ý c h stromi'l, některé typy výzkumných ploch, i banka lesního osIva, zřízená _v roce 1985. Perspek­

s míšený porost dubu, lípy, habru, borovice a lIlo d řínu . Porost uznán ke sklizni osiva. M odřín uměle zaveden, pravděpodobně je­ senickéh o (sudets k ého) původu. Foto arch iv VULHM Jíl o viště - Strnady.

tivní metodu představují banky ros t­ linných explantátů. Metodi cké postu­ py množení lesních dřevin a ucho­ vání exemplářů však ještě nejsou na­ tolik propracovány, aby mohly být prakticky používány. Metodicky nový přístup k řešení pro­ blematiky záchrany a reprodukce ge­ nofondu lesních dřevin představuje projekt genových základen. Genové základny lesních dřevin definujeme jako soubory původních lesních po­ rosti'! nebo komplexy porosti'! s vyso­ kým podílem pi'lvodních nebo jinak cenných populací lesních dřevin ta­ kové rozlohy, která postačuje k udr­ žení genetické proměnlivosti popula­ ce. Základny musejí být p ř i vhodném způsobu hospod ař ení schopny auto­ reprodukce cestou přirozené obnovy. V podstatě mají představovat repre­ zentativní, nejhodnotnější zbytky pi'!­ vodních populací lesních dřevin, kté­ ré se do dne šní doby zachovaly. Ge­ nové zá kladny se navrhují pro všech­ ny hospo dář sky významné lesn í dř e ­ viny. Ve větš ině případ ľl pújde o ge­ nové zá kladny p r o větší počet dř e ­ vin so uborně (smíšené porosty). Po­ č aá se s tím, že každá genová základ­ na by mě la mít výměru cca 100 a ž 1500 ha podle podmínel\ i1 mazností, ja kož i p odle hlavního cíle, který se zř izením ge nové základny sleduje. Je žá doucí, a by genové základny nava­ zovaly tam, kde jsou podmín ky, n a s tá tní přírodní rezervac e, a v př í pa ­ dě smr ku ztepiléh o zahrnovaly i s ou­ bory po r os ti't urč en ý c h k reproduk ci rezon a nčn í ho d ř e va . V základn ách se má h o spo da řit podle specifických s m ěr nic s tím, že jako zá kladní sy­ stém r eprodukce bude u p l a t ň o v á n a př iroze ná obnova. Veškerá či nno st v těcht o zá klad nách má navíc směř o ­ vat k tom u, a by se jejich druh ová skladba p ři bližova l a přirozen é mu za­ stoupe ní d ruhů dř e vin v daných eko­ logic.k ých p odmínká ch. Pro lesy v Jihomoravsk ém kra ji byl so u čin n ostí lesnického výzkumu or ­ gánů h ospodá ř ské ú pr a vy l esl1 a les­ n íh o provozu zpracován ná vrh na zříz ení proza tím 31 g enových zá kla­ den o p ři bliž n é celk ové v ýmě ře 16 300 ha. Nav ržené genové zákla d­ n y by m ě ly v ýrazně přis p íva t k udr­ žení a re produkci genofond u vše ch p ů vodn ích dřevin jeh Iičnatýc h i list­ natých, významných pro lesní h os­ p o d ářstVí v Jihomoravské m kraji. v ý­ jimku představuje mod ř ín opadavý, který v tomto kraji není původní. Jeho populace - prokazatelně nebo pravděpodobně jesenického pilvodu - které rostou v oblasti lesního zá ­ vodu Jaroměřice nad Rokytnou a škol­ ního lesního podniku vSZ ve Křti­ nách II Brna, se však osvMčují a za­ sluhují si proto zvláštní pozornosti.

27

Zvláštní forma lípy velkolisté V

je podé I plotu školky "U Velké ceny" vy­ sázena řada lip malolistých a velko­ listých. Nejedná se o starou výsadbu, protože kmínky stromů mají průměr jen o něco větší než 10 cm. U jedno­ ho exempláře 'lípy velkolisté již ně­ kolik let puzoruji čtyři různě silné Brně-Kohoutovicích

mateřské

výmladky

[nejsilnějsí má u země v asi 5 cm) s laciniátními Jis­ ty, tedy s listy na první pohled tak odlišnými, že vůbec listy lípy nepři ­ pomínají (viz obrázek) . Výskyt těch­ to odchylek je znám u řady druhů listnatých stromů a v praxi se tyto stromy s odJiSnými listy využívají k výsadbám v parcích. Poměrně obsáhle se problematice laciniátnosti 'lípy vel­ kolisté věnoval ve svém článku I. Klášterský [1965], který se domnívá . průměru

že naprostá většina lip s laciniátními listy 1e výsledkem roubování, a že se tedy na lokalitách vyskytuje v důsled­ ku zásahu člověka. Vznik mutací po­ važuje za velmi vzácný a ,jmenovitě uvádí pouze dva případy, u kterých se dá tento způsob vzniku předpo­ kládat. U exempláře z KohOutovic však je možný pouze tento, Roubová­ ní, nebo záměrné vysazení je neprav­ děpodolmé.

Karel Sutorý

Fo(O Lubumír zelinka

Husy na stromech? Ano,je to tak. Pokud byla jižní Mo ­ rava ve světě ornitologie něčím zná­ má, tak to bylo rozhodně i zcela uni­ kátní lmízdění husí velkých [a ji­ ných druhů vodních ptáklt) na stro­ m ech . Lépe řečeno, především na hla­ vatých vrbách. V první polovině břez­ n a, kdy většina husí za č íná lmízdit, bývaly lužní .lesy na jižní Moravě pra ­ videlně pod vodou, kterou přinášela jarní Dyje. A husy již odedávna vy­ uživaQ y ideálního místa na vrcholec h rozšířený c h "hlav" hlav a tých vrb na s tavbu svých hnízd. Zde byla hnízda chráněna proti ttyřnohým i dvouno­ h ým nepřátelům. Bohužel, stovky hla ­ va tých vrb jso u již dávno minulostí, byly vykáceny v oblasti Podkov, Pan­ see, Mušova a Strachotína "díky" vý­ stavbě Novom:lýnských nádrží. A v SPR Křivé jezero, kde jich zůstalo za­ chováno 'je š tě mnoho desítek, nyní zase chybí jarní vody - a pok ud jsou vrby na suchu, husy je jako hnízdiš­ tě nepoužívají. Zřejmě je ale pud hn'ízdění na stro­ mech tak silný, že husy hleda'jí ná­ hradní řešení. Našly je paradoxně v ještě větších výškách v používání starých dravčích hnízd. Ať již je to staré hnízdo jestřába, káně, nebo ve dvou případech dokonce uměle po­ stavené hnízdo pro orl y mořské ve výšce 25 m. V letošním roce (1990) jsem takováto hnízda objevil tři ­ na černém topolu ve výši 25 m, na dubu v asi 15 metrech a na černém topolu v asi 18 m . Hnízda byla vzdá­ lena od vody cca 20, 40 a 150 m. Bo­ hužel se mi nepodařilo sledovat se­ skoky žlutě ochmýřených housátek­ padáčků při opouštění hnízd musí to být nádherný pohled. S potěšením lze ale konstatovat, že příroda je opravdu mocná čarodějka, a v řadě případů použije taková řešení, jaká bychom ani nečekali. Josef Chytil

28

~



Pozoruhodní hmyzí přistěhovalci

z evropského jihovýchodu Nemá smyslu si zapírat, že přes všechna tabu z minulýcl1 desetiletí se nepodařilo utajit plíživý ústup pře ­ devším desítek hmyzích druhú od nás se spádem od severozápadu k ji­ hovýchodu. Obecné povědomí ohro­ žení živočišstva se vsak většinou vz tahuje na [velké] savce Cl pták y,

a to především na druhy "exotické", z nichž ti nejnápadnější a nejohro­ ženější se dokonce stali státními sym­ boly (např. guatemalský kvetsal, australský lyrochvost a koala či čín ­ ská panda velká). U nás - ruku na srdce - by prů ­ měrný občan sotva dokázal kompe­ tentně vybrat živočicha podobně symbolizujícího ohrožené nebo vymí ­ rající druhy. Divoké prase, medvěd, rys, dokonce i stále pronásledovaný vlk jimi totiž již aktuálně nejsou. Na Morav ě se stále častěji objevuje

a hnízdí krkavec, a ž do š umavských pronikne občas los, úspěšně pro­ bíhají tamní pokusy s aklimatizací rysa, a ojediněle si i medvěd a vlk troufnou podívat se za západní hrad­ bu Karpat. V těchto případech však jde s píše o "návrat ztracené ho syna" než o skutečné obohacení naší f au­ n y. V minulosti však šlo o živočichy obecně povědomé jak dokládaj í např . pohádky, v nichž vys tupují ja­ k o přátelé n e bo vůbec partneři č l o ­ les ů

v ě ka.

Podstatn ě přesnější představy o úst u­ pu naší faun y ma jí (amatérští) ento­ mologové. Klukovský sen chytit si do sbírky třebas rohá č e , nosoro žíka, tesaříka obrovského, zlatohlávka , ja­ so ně, ma rtináč e n e bo smrtihlava už pomalu zůstává opravdu snem. Obec ­ ně platí te nto poznate k zvl áš tě o h my­ zu, k terý na (jižní) Mora vě do s ahuj e severozápadní hran ice své ho ro zší­ ř e ní. Avšak od poloviny tři c át ýc h let to pl a tí o někter ýc h skupiná ch hmy­ zu o be cn ě . Z v lášt ě vš ak od pa desá­ t ých l et II n ás e xpon e nciáln ě zmize­ ly desítky motýlí cl1 druhů. Zatím si­ ce nel ze tv r dit, že dnešní děti se m use jí po zvolna lou č it s mo týly, jiS­ té vš ak je , že na mnoh é z nich s i už nesáhn o u. Bud se ocitli na listi­ n á ch ohro ženýc h a chrán ě n ýc h dr u­ h ll (např. jasoni, otaká r ci , modrás­ ci ), nebo js ou na v ym ř e ní (ně k t eř í p řástevníci, bourovci, m ů ry a marti­ ná č i). Má m e však i ú s pě cl1y. Přine j ­ menším na ř á dku let se v ypou š t ě ní m chovaných mot ý lů poda řil o na jižní Morav ě až k Brnu n e jen za chránit ohrožené kolonie pestrok ř í d lec e pod­ ražcového, nýbrž je i ro zšířit. Někd y s i př íroda pomáhá i sama. S rozv o­ jem porostli šťovíku na ruderále ch ko lem periferních "panelá k ů" s e ji ž d obrých dvac et let rela ti vn ě 110 jn ě vysky tuj e o hniváč e k š ťov í kov ý, nád ­ h ern ý motýle k do p rovázejí cí dvo use č ­ n é l u č iny v teplých údolních nivác h dnes vět š in o u dávno zli k vido va­ n ýc h, kter ý byl je š tě ve č tyř icátý ch letech ve sbírk ách našich ot c ů ra ri­ t ou. S kopřivov ý mi ruderá ly expan­ d u je už od padesátých let na še nej ­ babočka sí ť o va ná m e nší b a bo č ka - d nes běžn ý jarní motý l. Jako dv a­ náctiletý kluk jsem ji při prvním s etkání pod hradem V e veří v ro zč i ­ le n í minul a nesp a l jsem potom n ě­ k olik no cí. V sousedním Rakou sku p ře ží v a jí již desít!{y let dva velké a ozdobné dru­ hy východ oasijsk ých martiná č ů, kte­ ř í zprvu unikli z chovů a později by­ li i z áměrně vysazováni. Úspě š ně se žiVÍ na dubech a pajasanech a stá­ vají se ozdobou noční přírody zvlástě ve velkoměstských parcích. V Lipsku probíhá nákladný pokus vysazovat tuto aklimatizovanou středoevropskou

29

. ~-~--~-- ~~--~. -.-.--

-

.. - -

Vlevo samci, vpravo samice žluťáska erate. nápadného motýla, který se k nám dostal z Balkánu. Vyznačuje se širokým černavým křídelním lemem a značnou rozmanitostí barevných forem - od citronově žluté až po krémově oranžovou.

".'

populaci na expandující pajasan a tím zpestřit tamní hmyzí faunu. V řadě aridních poválečných let s vyvr cholením v roce 1947 k nám pro ­ nikl ze sousedního Maďars k a teplo­ milný, původem severoamerický přás­ t evní če k. Ne byl sá m. Dalším zavle­ če ným škůdcem z teplého jihu se stal pověstn ý červec San José alias ští­ tenka zhoubná . Auto c htonně pronikl z Bulha rska a Rumunska přes Maďar ­ sko "mol" řepný. Všichni k malé ra­ dos ti našich ochránci"! rostlin. V roce 1958 nás navštívil další, čás­ teč ně už exotický host: z Balkánu se k nám přes Maďarsko doslova pře­ vali la masová invaze subtropické mouchy bzučivk y zlaté (Chrysomgia a l biceps) , jejíž blízké př í buzné jsou n ádherně kovo v ě lesklé tropick é fo r­ my konzumující zdechliny ( jejich bzukot zpopulárněl v mnoha dobro­ družných fil me ch ) . Tato kovově zla­ toze lená, č ernav ě k roužkovaná ná ­ vštěvnic e zdech lin a odpadků proni k ­ la a ž k brněnsk é přehradě , kde se s t a la obligátním č lenem mušíc h spo­ leč enstev na volně diseminovaných výkalech, přednostně na "lidovcích". Je jí z říd lé k olonie se zde udr žely j e š t ě v ro ce 1959. Tvrdé zimy z p o ­ č átk u šed esátých let ji u nás sice zlikvidovaly, a však v sousedním Ma­ ďarsk u a v rakouském Podunají s e jako vzá cnost ostrúvkovit ě stále ob­ je vovala. Tak byla povážlivě na hlo ­ dána skepse nlči starším mapám v li­ t eratu ř e počátku našeho století, kde bylo zakresleno řídk é rozšíření této s ubtropické mouchy také na našem území, a připomněli jsme si, že stře­ dověké záplavy sarančí z Balkánu [o nichž se na svoji dobu velmi podrOb­ ně zmiňuje Karel IV. ještě jako markrabě moravský a z nichž po­ slední postihla střední Evropu ještě v 2. polovině 18. století) nám už ne­ hrozÍ patrně pro velkoplochou into­ xikaci dnešního vegetačního krytu. Vzpomeňme jen, že na pobřeží Čer­ n ého moře, Jadranu atd. se stalo zlo­

30

zvykem hromadně nasazovat letadla k domnělému hubení komári"!. Ve sku­ tečnosti ovšem jde o nesmyslnou hmy­ zí genocidu. Poslední dvě zimy z konce osmde­ sátých let, zvláště zima 1989/1990 už zimami téměř nebyly. I otrlé meteo ­ rology zaskočily jasné únorové dny beze stopy po sněhu, kdy jsme se při 18 °C mohli směle opalovat. Jestliže však léto 1989 bylo dost dlouho ve znamení okrajového monzúnu (pro­ slulý "Medard"), byl červen, červe­ nec i srpen 1990 ve znamení rozsáh­ lých slapů horkého subtropického vzduchu z jihovýchodu. A tu se to stalo. Již v květnu se objevU náznak příletu Zástupci"! stře­ domořského prvku v podobě lyšaje livornského - bratrance dalších dvou ob ča sných imigrantú ze Středomoří - Qišaj e oleandrového a lišaje smrti­ h'l ava, z nichž poslední se u nás ob­ jevuje častěji. To hlavní však při š lo až po letních vedrech. Tou dobou patří žluťásek čičorečkový k běžným mot ý lům na našich vOjtěškách, jete­ lích a suchých úhorech. Dokumento­ vat si sbírku několika čerstvě vylíh­ nutými kusy patří k sběratelské ruti­ ně. Domnělý žluťásek čičorečkový nám však trochu vyrazil dech. Ukázalo se , že jde o jeho příbuzného, avšak ne­ zaměnitelného žluťáska erate (Colias e rate). Tento motýl doprovází aridní jihosibi ř skou stepní zónu od Ukraji­ ny napříč Asií až po Japonsko. Nám nejbližší etablované populace žijí v Bulharsku, odkud pozvolna expando­ valy do sousedního Rumunska a jed­ notlivě se objevovaly také ve východ­ ním Maďarsku. U nás se však objevi­ la místy až hejna tohoto druhu tak­ řka jednorázově a rychle pronikla až na střední Moravu. Já sám jsem po­ zoroval motýly mezi Prešovem a Ko ­ šicemi, na okrajích Slovenského kra­ su, na Žitném ostrově, na jižní Mo­ ravě na Pálavě, v Pouzdřanech, u Kurdějova, a'l e také na jižních okra­ jích Brna. Jejich let pokračoval hlu­

boko do podzimu [na Znojemsku a Mikulovsku létali nádherně oranžo ví jedinci obojího pohlaví je š t ě 12. ř íj­ na za již chladného, avšak slun n éh o počasí]. Na rozdH od ž luťáska č ičo­ rečkového a příbuzných se náš při­ stěhovalec vyznačuje širokým č e rna­ vým křídelním lemem a polyc hro­ mismem forem - od citrono vě žlu­ tých až po krémově oranžové. Ač s e zdá, že tuto invazi mají opravdu př i­ nejmenším zčásti na svědomí posled­ n í mírné zimy, bude za jímavé s ledo­ vat další osud těcht o přistěhovalc i"! . Housenky tohoto ž l uťáska a příbuz ­ ných sice přezimuj í přímo n a živ­ ných rostlinách (mot ýl okvětý c h], al e snášejí i tuhé kontinentální zimy. Nelze tedy odhadnout, zda naše zima bu d e mezním faktorem přežití tohot o druhu u nás . Zbývá p řipomenout, že nejde o je­ dinou invazi hmyzu z jihovýchodu . Ž luťáska erate toti ž znovu d oprO váZÍ naše stará známá - bzu čiv k a zlatá a konečně se poprvé na Mor avě t aké objevila subtropická ma s a ř ka Para­ sarcophaga crassipalpis nápa dn ě pestrá velká forma, krémově šedá , č erně proužkovaná s výrazně r udým h rotem zadečku. Tento p oslední druh je dosti řídký na ne jj i žn ě j ším Sloven­ sku [okolí Štúrova) a vyznívá u Ni­ try, k de je v p ozdním l é tě vzácný. Je ­ ho nález na Pálavě je historicky prv­ ní v českých zemích a znamená · vý­ znamné obohacení naší faun y. Sotva lze počítal se spoluprací naší v e řej­ nosti při sledování obou zmíněných much, avšak našeho nového žluťáska mi"!že pozorovat leckdo - a stojí to za to. MÍlj známý amatérský znalec a nadšený milovník motýlii se k to­ mu vyjádřil při náhodném setkání la­ pidárně: "Kolego tohle je mimo srandu". A jeho šestnáctiletý, stejně nadšený syn sdílel jeho nadšení slo­ vy: "Ty vole, prorektore, s takovou nebudeme muset jezdit za motejlama na Balkán." DP.

k

v

brněnských č tvrtích byla vloni vysazena nová uliční stromořadí, převážně z lip. vzrostlé stromy se díky pravidelnému zalévání ze značné části uía l y. Zejména pro lípy však bud e zatěžká­ vací zkodkou zima - jsou citlivé n a so­ lení a proti tomu nejsou nijak chráněny . Futo Stanislav Skoupt

na

několi k a jaře

a

Ekologický program

pro Brno

ses tavila s kupina brněnskéh o Ze le n é­ ho k ruhu. Základy ekologického pro­ g ramu p r o Brno byl y p ř ipraveny před komuná lními volbami s cmem pomoci jednak kan d id á t ům při fo rmulac i je­ jch volebních progra mi'!, je dnak vo li­ č ům při r ozhodová ní o tom, kterou s tranu, koali ci, sdružení č i ka ndidáta zvoli t. Výchozí úva hy a zá s a dy dlou­ holet é strategie p éč e o krajinu a ži­ votní prostředí jsou za'l oženy na fil o­ zofii trvale udržitelného rozvoje. "Na ­ š e s polečná budoucnost záleží na tom, jakou cestu vývoje pro Brno vybereme. Trvale udr žite lný je pouze takový rozv o j, který př i naplň o v ání so u č as ný ch lids kých p otř eb nevede k ohrožování p ře dp olda d ů zajištění ži­ vota a potře b příš tích generací a ke snížení boh a tst ví přírod y . Ta kový roz­ vo j mfiže být založe n pouze na ma xi­ málním š e tř ení se všemi pří r od ními zdro·ji. Plýtvá ní s vod ou, p ů do u, vzdu­ chem ani s k r aj inou si už nemfiž eme dovolit." Tak jsou v úv odu definová­ n y zásady ekologick ého p rogramu. Za n ejv ýz n amn ě j ší pokládám přehl e d cel o městsk y d filežitých "operativních" o pa tření, z nichž v ě tši n a je pl ně v pravomoci měs tsk é samospr ávy. Sk u­ p ina o db orn íků Zeleného kr uhu do ­ p o ruč uj e :

- přeměnit autodrom, budovaný jak o areá l b r ann ě techni ckých činno s ti Svazarmu a s vév ol n ě pře jmenova ný n a Masaryků v okruh , na areál zdraví; - zaj istit účinnou och ranu s tudá nek s kvalitní pitnou vodou na území m ě s ­ ta; - nepřipus ti t devastaci pisáreckého údolí vedením tzv. pražské ra diá ly ; - zvýšit stavy zvěře v oboře Holed­ ná na únosnou míru; - do roku 2000 vyhlásit moratorium na jakýkoli zábor lesní půdy na úze­ mí město pro jakékoli účely; - zrušit málo využívanou lyžařskou sjezdovku v Jiráskově lese;

31

Kreslil Václav Houf

Pro inspiraci k

sousedům

Rozhovor s Christianem Schrefelem, spolkovým koordinátorem rakouské poradenské služby pro životní prostředí, Umweltberatung.

upravit a přísně kontrolovat vý­ robní program Lachemy Brno; - nepovolit stavbu podzemní tram­ vaje, pokud by narušovala parky v centru města; - postupně omezovat prodej potra­ vin, především tekutin v nezálohoviJ­ ný ch obalech a snížit tak podíl plas ­ tú v odpadech; - vybudovat 2. stupeň čištění ve spa­ lo v ně Líšeň;

- přeměnit území vojenských kate­ der VÚT a VŠZ na parkové areály; - s n ížit negativní vliv individuální d opravy, předevš ím zákazem vjezdu do středu města, vytvořením kli d ové pěší zóny v jádru města a zavedením poplatku za vjezd do širš í centrální oblasti, vybudovat sys tém cyklistic­ ký ch stezek ; - uv és t do provozu dllm ekologické výchovy dětí "Lipka"; - zřídit po radenskou službu pro ži­ v otní pro st řed í [obdobnou 'jako ra­ ko us ký Umweltberatung), na kterou b y s e ob ča né mohli ohracet se žá d os­ tí o pomoc při řesení problémú ži­ votn íh o prostředí; - doplnit síť chráněných území o 12 d alších chráněnýc h přírodních výtvo ­ rú a klidovou oblast Baba. Poslední požadavek neobnovovat v o je nský provo z na letišti v T uřa ­ n e ch - byl je š tě p ř ed volbami spl­ něn chvályhodným rozhodnLltím mi ­ nistra národní obrany L. Dobrovské­ ho. První povále č ný civil ve funkci "vojenského" ministra totiž velmi rychle pochopil to, co předešlí gene­ rá"ové nechtěli po deset let chápat - že lidé nemohou žít v podmínkách katastrofální hlukové zá těže. Z Lu­ boše Dobrovského by si měli vzít pří­ klad nově zvolení členové městského zastupitelstva a být podobně prozí­ raví při rozhodování o dalších brněn­ ských problémech. Skupina odborníků a všechna hnutí a organizace Zele­ ného kruhu budou jejich činnost sle­ dovat a konfrontovat se zásadami Eko­ logického programu pro Brno. ab

32

Veronica: Mohli bychom začít od his­ torie vzniku a hlavního poslání vaší poradenské služby. . . Christian: Služba Umweltberatung vznikla v roce 1986 ve dvou regio­ nech Dolních Rakous (Waldviertel a Mostviertel) z aktivity skupiny lidí, kteří hledali nová pracovní místa v oblasti životního prostředí a minis­ terstva práce a sociálních věcí. Teh­ dy jsme se sešli se zástupci oblast­ ních úřadů, ministerstva životního prostředí a ministerstva financí (pro­ tože ti měli pochopení pro ekologic­ ké problémy) a začali jsme o projek­ tu diskutovat. Tato přípravná fáze trvala asi púl roku a pak jsme v lis­ topadu 1986 začali pracovat se dvě ­ ma skupinami po 5 lidech ve Zwet­ tlu a v Amstettenu. Absolvovali jsme tříměsíční kurs a v únoru 1987 jsme zahájili faktickou činnost pro lidi. V roce 1988 začaly pracovat skupiny ve Vídni a v Horních Rakousích. V Dolních Rakousích byly začátkem roku 1989 otevřeny další 3 kancelá­ ře. V Tyrolsku se konstituoval jeden tým od roku 1990 a poslední praco­ viště se rozběhlo v ří j nu 1990 v Bur­ genlandu. Koordinační kancelář Um­ weltberatung Osterreich ve Vídni by­ la založena v roce 1989. V 15 našich poradenských středis­ cích pracuje nyní okolo 75 lidí. V již­ ním Rakousku existuje podobná po­ radenská služba pro otázku odpadú. Kr omě užsího zaměření se od nás li­ ší i tím, že nepracují ve skupinách, aJl e po jednom na obecních úřadech - tím jsou více závislí na politice. Máme s nimi dobré kontakty. Primárním pos láním služby Umwelt­ beratung je hledání nových cest a ře­ sení prolYlémú životního prostředí v k onkrétních regionech. Snažíme se být prostředníky mezi lidmi, jejich těžkostmi a úřady. K tomu potřebu ­ jeme být nezávislí. na politicích. Veronica: Jaký je styl Vaší práce a 111avní témata, kterými se zabýváte? Christian: Začali jsme s poraden­ stvím v domácnostech - chodili jsme po lidech, což představovalo asi 50 procent naší aktivity. Dnes už je to Jenom 5 procent a lidé nás zvou do­ mů jen ve dvou okruzích problémii: 1. výstavba a šetření energií, 2. zdravotní aspekty stavby domll. Dalším hlavním térnatúm se věnu­ jeme na pracovištích: - kompostování odpadú z domác­ ností,

chemie v konzumentském okruhu, ai\ternativní zdroje energie, biologické zemědělství a zahrád­ kářství.

To nám zabírá 30-45 procent času . 20-40 procent kapacity věnujeme poradenství po telefonu k velmi ši­ rokému spektru problémů např. letos jsme zaznamenali nárůst dota­ zů k problematice ozónu. Chodíme také do ško!. Ze začátku jsme zkoušeli pracovat s dětmi, ale teď jsme přešli na vzdělávací pro­ gramy pro učitele - ze jména v ob­ lasti zacházení s odpady a výchovy dětí k tomu, aby omezovaly spotře­ bu chemických látek. (Možná 20 až 40 procent naší kapacity v závislosti na místě). Velmi dúl e žitá je spolupráce s obce­ mi, zejména na poli odpadú, využí­ vání energií a někdy při plánování cest, cyklistick ých stezek. Tento druh práce nám dosud zabral 10 až 20 procent kapacity a v poslední do­ bě jeho podíl roste . Dalšími tématy jsou výstavy a infor­ mační akce takového typu, jako byl např. Den Země u vás v Brně. Veronica: Jaké procento populace o vaší poradenské síti ví '? Christian: Podle sociologických prú­ zkumi't je to asi 40 procent obyvatel Vídně a asi 70 procent lidí ve Wald­ viertelu, kde jsme před čtyřmi le · ty začínali. To víte, v menš ích loka­ Htách se lidé lépe znají. Veronica: To je úspěch za tak krát­ kou dobu existence. Je to tím , že jste chodili k lidem až domů'? Christian: Věnovali jsme hodně pr o­ pagaci, spolupráci s masovými sdě ­ lovacími prostředky . . . Velmi dúle­ žitá je dosažitelnost - aby byl po­ řád někdo na telefonu. Mimo úřední hodiny funguje automat. Lidé se pta­ jí a my se jim snažíme pomoci. Třetí nejdúležitější aspekt je dobrá práce v terénu - v obcích, ve š ko­ lách a v domácnostech mezi lidmi. Veronica: A co když obdržíte otázku, na kterou neumíte odpovědět? Christian: Máme otevřený účet u Eko­ logického ústavu, univerzit i u jed­ notlivých odborníků, kteří nám po­ máhají získávat informace. A oni jsou také rádi, že se jejich teoretic­ ké poznatky dostávají ven mezi lidi. Jednou z pOSledních myšlenek, kte­ rou se teď snažíme sledovat, je ana­ lýza cesty výrobku od jeho samotné­ ho zrodu přes proces užívání až k . jeho opotřebení a likvidaci, včetně sociálních aspektů. Výsledkem je se­ znam rizik a vedlejších efektů ce­ lého k(]lloběhu na životní prostředí.

~

/

Na základě takového rozboru se dá

usoudit, zda je výrobek ekologicky

vhodný či nikoliv. Je možné specifi­

kovat nejslabší články celého pro·

cesu a zkusit je ovlivnit.

Začali jsme například projekt s vý­

robci chemikálií, jmenovitě čisticích

prostředků, a požádali jsme je o in­

formace ke složení jejich výrobků.

Zjistili jsme, že nejméně 40 procent

jejich obsahu je zbytečný odpad.

Jedna firma už na program zareago­

vala a začala jednání o snížení ob­

sahu škodlivin v pracích prášcích.

Veronica: Ptají se lidé více na kon·

krétní lokální problémy nebo na ty

Obecnější, jako je ozón, strava apod.?

Christian: Oba okruhy jsou zhruba

stejně frekventované. Obecné a glo­

bální problémy lidé většinou zachytí

ve sdělovacích prostředcích a nás se

ptají na podrobnosti. Reakce na lo­

kální otázky bývá většinou dost slo­

žitá - musíme nejdříve obejít úřa­

dy, orientovat se v tématu, udělat

vlastni expertízy . . . Víte, změnit ně­

co konkrétního v obci je většinou

těžší, než odpovídat na obecné otáz­

ky globálního rozsahu. Proto je pro

nás důležité:

- být nezávis'lí,

- pracovat ne sami, ale ve skupině,

a to po delší čas,

- mít co nejbližší kontakt s lidmi

a dobré znall osti regionu.

Z dosavadních zkušeností vyplývá, že bychom potřebovali jednoho poradce na 10 až 20 tis(c obyvatel, aby bylo přenášení informací do praxe zajiš­ teno co nejefektivněji. Zatím máme v některých regionech jednoho člo­ věka na 20000 obyvatel, v jiných až na 50000. Veronica: Jak jste financováni? Christian: Zpočátku 'jsme získávali peníze pouze od spolkových vlád a od ministerstva práce a sociálních věcí z fondu na rekvalifikaci a tvor­ bu nových pracovních míst. Nyní pře­ vládá financování od okresních úřa­ di\, ale je to proměnlivé. Například naše kancelář v Insbrucku získává hodně peněz od města. Roční rozpo­ čet celé spolkové sítě Umweltbera­ tung činí asi 40 mil. šilinků. Chtěli bychom 20-40 procent zabezpečovat z jiných než vládních zdrojů, a to ne­ bude lehké. Musíme pamatovat také na systém kontinuálního vzdělávání našich po­ radců každý absolvuje několik týdnů v roce speciální kursy. Pozná­ ní v oboru životního prostředí se vy­ víjí velmi rychle a proto je třeba vzdělávání pečlivě sledovat a ne­ Jenom v technice, také v sociálních a komunikačních aspektech. Veronica: Jaké jsou vaše vztahy s ne­ vládními organizacemi v Rakousku? ChristiaR: V některých oblastech

spolupracujeme vellmi úzce. Napří­ klad nedávno proběhla v tisku kam­ paň společností, které vyrábějí oba­ ly. Propagovala plastikové a papíro­ vé nevratné obaly a zdůrazňovala je­ jich přednosti před skleněnými lah­ vemi, ve kterých se distribuují ná­ poje. Spojili jsme se s Greenpeace, WWF, Ekologickým ústavem a řadou dalších nezávislých organizací, aby· chom mohli účinně zareagovat v pro­ tikampani. Máme mnoho osobních ne­ formálních kontaktů, takže komuni­ kace a vzájemná informovanost ne­ jsou problémem. Ostatně, Rakousko je malá země. Držíme důsledně mimostranickou platformu, i když naše práce je sa­ ma o sobě politická, protože se sna­ žíme něco ve společnosti změnit. Zaznamenal Miroslav Kundrata

Evropský kontext poradenství POl'adenské služby pro životní pro­

stl'edí (Umweltberatung, Ecoadvi­

sing, Ecoconsieling) jsou poměrně

novou evropskou aktivitou z posled­

ních let.

Ve většině zemí jsou chápány jako

sociální služba obyvatelstvu a pro­

střednícl v řešení problémů mezi ob­

čany, úřady, organizacemI a podniky.

Jejich zaměření je velmi rozmanité

v závislosti na místních podmínkách.

Společnými jmenovateli jsou:

- otevřenost a vstřícnost vůči ve­

řejnosti, politickým a hospodářským

subjektům,

- realistický program zaměřený na

region a co nejužší kontakt s míst­

ním obyvatelstvem,

- vyváženost mezi angažovaností a

odborným přístupem k otázkám ži­

votního prostředí,

-

dobré technické vybavení, infor­ základna a napojení na infor­ mační systémy, - permanentní vzdělávání, - politická nezávislost. Nová iniciativa získává mezinárodní kredit i pod záštitou Evropských spo­ lečenství první konference se ko­ nala v roce 1989 v jeho sídle Strassburgu. V listopadu 1990 se zástupci rakous­ kých, německých, švýcarských, fran ­ couzských, belgických, lucembur­ skýcll a anglických služeb sešli v Salzburgu k přípravě vídeúské kon­ ference, která se uskuteční v září 1991. Přítomni byli také zástupci Řec­ ka, , Maďarska a Československa, kde iniciativní skupiny založení poraden­ ské služby pro životní prostředí při­ pravují. V Brně chce tuto myšlenku uvést do života Český svaz ocllráncú přírody, který má v "Zeleném domě" na Pan­ ské 9 dobré prostorové předpoklady k jejímu provádění. Také široké od­ borné zázemí ČSOP a dlouholetá an­ gažovanost v konkrétních problé­ mech Brněnska a jižní Moravy dávají záruky kvalifikovaného přístupu, a te­ dy i úspěšnosti projektu. Největším problémem bude získat prostředky na to, aby se poradenství mohli plně věnovat 2-3 lidé. Zdá se, že největší inspiraci a po­ moc můžeme hledat u rakouských ko­ legú, jejichž podmínky jsou nám nej­ bližší. Bezplatné zaškolení našich li­ dí i materiální pomoc pro nastartová­ ní projektu přislíbili spolkový koordi­ nátor rakouské Umwelberatung Christian Schrefel spolu s šéfem ví­ deňského Okologie Institut Franzem Meistrem. Ze Salzburgu jsme si odvezli pi'íslib zapojení do evropské sítě poraden­ ských s~užeb a bezplatné poskytování informací a konzultací k různým pro­ blémúm. mik mační

Kreslil Vi\clav Houf

"I

I

I

,,1'

t,

r,

1I

j /I

I

I II" II

, I '/

I"

I' I

'tl

I'

I I

'1111 I

I

r 'I

33

Ochrana kritický

přírody

v Rakousku

přehled

Kurt Farasin Současný stav ochrany přírody v Ra­ kousku je charakterizován stejně ja­ ko v mnohých zemích stále větším rozporem mezi zákonnými cí,li a sku­ tečným stavem přírody a krajiny_ I přes tradičně bohaté zákonodárství a snahy řady dobrovolných ochra­ nářských organizací, klesá počet di­ voce žijících živočišných fl rostlin­ ných druhů i je·jich stanovišť v roz­ s'a hu, který budí obavy. Podle červené .k nihy zvířat a rost­

je ohroženo 100 % 92,3 % plazů, 58,3 % ryb, 55,3 % ptáků, 45,8 % savců a 37,6 % rostlin v rozdílné míře ohro­ žených. Je možné mluvit o neúspěchu , a do­ konce o selhání ochrany přírody. Zdá­ se, že je neúčelné oddělovat od sebe pojmy životní prostředí a příroda. Pů ­ da, vzduch, voda patří dnes "ochra­ ně prostředí", termínu, který je po­ jímán technokraticky. Tak se stáva jí !in Rakouska

obojživelníků,

požadavky na ochranu přírody vobec­

né rovině rakouské politiky ochrany

životního prostředí jen okrajovým

problémem.

Důvody těchto chyb je třeba mimo ji­

né hledat v nejasném vymezení po­

jmu "příroda", která v komplexnosti

a proměnlivosti je pro člověka těž­

ko pochopitelná.

Státní ochrana přírody

Ochrana přírody náll eží v Rakousku

do kompetence 9 spolkových zemí.

Spolková republika nemá možnost vy­

dávat rámcový zákon, takže v Rakous­

ku pIa tí devět, v některých bodech

velmi ri'!znorodých, zákonů ochrany

přírody s doplňkovými narlzeníml.

Tradičně jsou vydávány zá kony na

ochranu domá cích živočišných a rost­

linných druhiI a na ochranu oblastí.

Druhová ochrana má l'lhné stupně

intenzity: např. rostliny jsou "úplně

chráněny" nebo "částe č ně chráněny".

Obchodní sběr r os tlin a zví řa t lze

provádět jen s úředním povolením:

v poslední době byla např. v n ě kte­

rých spolkových zemích vydána přís ­

ná nařízení ve sběru hub a nerosti'! .

Zpravidla veškeří plazi a ptáci (s vý­

jimkou lovných, tzn. též dravcú! J.

jsou pod "přísnou ochranou".

Kategorie územní ochrany:

Přírodní památka

Přírodní památky jsou poměrně in­

tenzívně chráněny, mají však nejniž­

ší ekologickou cenu. To ukazuje vý­

razně zastaralý směr ochrany pří ­

rody, v něm ž je ochrana objektu a

druhu nadřízena ochraně území. U

přírodních památek se většinou jed­

ná o prameny, vzácné jednotlivé stro·

my, maloplošné areály jako xero­

termní trávník, rybník apod. V ně­

kterých krajinách jsou vykazovány

velkoplošné přírodní památky jako

"chráněné části krajiny", aV. ak ne­

dosahují stavu a velikosti přírodních

oblastí.

Chráněná krajinná oblast

Chráněné krajinné oblasti v Rakous­

ku svými 16,9 % spolkové plochy vy­

kazují největší rozsah. Mají ale ta­

ké nejmenší ochranný obsah . Velmi

nepřesné formulace, které určuj!, že

zásahy nemají měnit celkový charak­

ter oblasti a staví národohospodář-

Pohled z Vran! skllly do údoH řeky Dyje y navrhovaném národním parku Podyjí - Thayatal Foto J. Grepl

34

J

....

Dolní tok Moravy na rakouském břehu uvi­ tal exkurzi Veroniky rozkvetl9mi polop'l. rozenými loukami a útulnými vrbinami. Nu pořádný lužní les se však dolnorakouští sousedí podívají až na našem břehu Mo­ ravy. Foto Naďa Hrabalov á

Dole: Typická luzní krajina Foto pndřich Grepl

dolního

pomoravi.

ské zájmy nad ochranu přírody, ne­ za brání výrazným změnám krajiny. V praxi tedy lze sloučit výstavbu hydroelektráren, lyžařských sjezdo­ ve k, dálnic, hrází apod. se statutem "chráněná krajinná oblast". Scháze­ jící pravidla lesního hospodářství a zemědělství jenom dokreslují velmi podřadnou ú,l ohu tohoto ochranného statutu. Chráněné krajinné oblasti mají obecně pouze velmi omezený vý ­ znam pro ochranu přírody . Chráněná přírodní oblast Tato kategorie ochrany (3,3 % spol­ kové plochy) se týká podle zá kona nejpřísněji cllráněných areálů Rakous­ ka. Stavební opatření jsou zakázána, v některých spolkových zemích je omezeno nebo zakázáno využití, kte­ ré odporuje ochrannému cíli, jako je lov, lesní hospodářství, zemědělství atd. Lovecké, lesní a zemědělské zá­ 'jmy však mají mnohdy podporu mís t­ ních politiků. Charakteristický je ne­ dostatek personálu u všech tří chrá­ něných přírodních oblastí a c hybějí cí pl'á ny péče spolu s vědecký mi pod­ klady. Podle prvého hrubého hodno­ c ení vykazuje pouze málo oblastí velmi dobrý nebo dobrý stav. Péče o chráněné přírodní oblasti ne­ má v Rakousku žádné koncepční pod­ klady; je založena na iniciativě jed· not1ivcll nebo spolkli na ochranu př í­ rody. Kvůli rozdílné struktuře majet­ kl! a rozdílné úrovni zájmů je velmi ztíženo vytv ář ení nov ýc h přírodních oblastí. Na předním místě v moder­ ním pojetí ochrany př í rody se udržu­ je v Rakousku po několik le t spol­ ková republika Vorarlberg. Nově vy ­ tvořené chráněné oblasti v této ze­ mi charak terizují odpovídající omeze­ ní ve využi tí, koncepce péče , dohled zemských eko logů a záruky extenzív­ ního hospodaření (jako jsou jednoseč­ né .louky). Národní park Ještě před několika lety tento ter­ mín v zákonech na ochranu přírody c hyběl. Ve více zemích byly dnes už národní parky vytvořeny (podle zv,l áštní úmluvy se spolkovou vládou , která také přebír á náklady), n ebo jsou plánová ny. Žádný z parků není uznáván v rámci lUCN, o statut se však USiluje. Současná diskuse Rok 1990 'je v Rakousku rokem ná­ rodních parků. Pro čtyři národní par­ ky byly stanoveny následující kro· ky: národní park Vys oké Taury byl zvětšen o "Tyro1 l ský díl", tím byla odložena ad acta dlouho diskutovaná hydroelektrárna Dorfstal. Oblast Ne ­ ziderskébo jezera je národním par­ kem, který přesahuje státní hranice. V současné době probíhají první jed­ nání s Maďarskem . Národní park

35

"Vápencové Alpy" (Kalkalpen) byl v roce 1990 a je ve stadiu prvních plánovaných akcí. Národní park Dunajské ni vy (Donau-March Auen) pod Vídní má být zřízen do roku 1995. Plánovací fáze započatá v roce 1990, jejímiž nositeli jsou ofi­ ciálně příslušné spolkové země, má být uzavřena v roce 1993. Návrh na vytvoření diskutovaného národního parku "Thayatal", který má být zří­ zen mezi Dolním Rakouskem a ČSFR, byl právě předložen ministerstvu ži­ votního prostředí. Po prozkoumání si­ tuace byly ještě v roce 1990 zaháje­ ny rozhovory o podílu spolkové vlá­ dy. Těmto čtyřem národním parkům je společné, že byly uzavřeny tzv. "stát­ ní smlouvy". U nových parků je nut­ no uzavřít smlouvu pro plánování nebo zřízení národního parku. Spol­ ková země jako garant ochrany je povinna podílet se na nákladech. Obecné prostředky, které jsou k dis­ pozici [1990: 70 mil. šilinkí'!, poskyt­ nutých spolkovou vládou) slouží k financování nutných plánovacích pra­ cí, stejně jako pro informační a ve­ řejné práce. Velmi dúležitým hlediskem je mezi­ národní uznání národních parkú pro­ střednictvím IUCN (Mezinárodní unie pro zachování přírody a přírodních zdrojů), která je uznávána jako nej­ vyšší vědecká autorita v otázkách me­ zinárodní ochrany přírody . Veře j né prostředky jsou poskytová­ ny v současné době pouze těm ob­ lastem, kde jsou plněny nebo mohou být plněny směrnice IUCN a tím i ob­ sah pojmu "národní park". Označit za "národní park" oblasti, které nevykazují mezinárodní stan­ dard IUCN, není vždy vhodné. Na­ stává tak nebezpečí, že pod atraktiv­ ním označením se nároky na národ ­ ní park rozmělní. Přírodní parky Tato kategorie byla v některých ze ­ mích včleněna do zákona. Přírodní parky slouží k rekreaci obyvatelstva a k využití přírodních luk. Dodržování zákona ochrany přírody Za dodržování zákonú na ochranu pří­ rody jsou v prvé řadě odpovědny okresní správní úřady. Ty však ne­ mají k dispozici vyškolené odborné síly jako např. biology. Většinou je nahrazují lesníci a referenti pro ho­ nební záležitosti. Ani nejbližší nadří­ zená instance, vláda spolkové země, nevlastní odborný personál. Ochrana přírody je věcí právníkú, ·jeden nebo dva biologové jsou většinou přetíže­ ni a vystaven! stále rostoucímu tlaku. Pozitivní vývoj v oblasti ochrany pří­ rody 'l ze v současné době pozorovat ve spolkové zemi Vorarlberg. Jako jediná spolková země provádí mo­ derní mapování biotopů a vlastní fond péče o krajinu. Fond péče o kra­ vytvořen

36

jinu, podstatná podpora pro obecní, nikoliv vysoce dotovaný rozpočet ochrany přírody, je financován "zem­ skými výdaji". U zásahi'! narušují­ cích krajinu, jako je těžba zemin, štěrku, lyžařské výtahy, přehradní hráze apOd., platí provozovatel urči­ tou částku, která je dána k dispozi­ ci na ochranu přírody a na péČi o krajinu. Soukromá péče o krajinu Mnohé iniciativy na ochranu příro­ dy, především diskuse o zachování druhů a biotopi'!, vycházejí ze sou­ kromých organizací. Rakouský svaz ochrany přírody stejně jako společ­ nosti "Přátelé přírody" a "Rakouský alpský spolek" stlYjí blízko pOlitic­ kým činiteli'!m a jsou podle toho pod­ porovány. Svaz ochrany přírody s asi 60000 členy je loajální s vládou a s!l eduje hlavně konzervativní linii ochrany přírody. V popředí aktivit stojí nákup oblastí a jejich pronají­ mání. Formou rezolucí a akcí v pro­ blémových územích upozorňuje na bolavá místa a podporuje iniciativy proti projekti'!m, které narušují pří­ rodu. Pro Rakouský alpský spolek je cha­ rakteristická výrazná "modernizační vlna". Upustil od výstavby horských chat a zakládání nekonečných sítí cest a orientuje se na takzvanou "hedvábnou turistiku". WWF - Světový fond pro ochranu pMrody Z této organizace vychází snad nej­ aktivnější a nejmodernější ochrana ekosystémů v Rakousku. Protože :je politicky nezávislá, získává WWF vět­ šinou jen malou podporu od zemských vlád. WWF je jedinou organizací, která pečuje vedle nákupí'! oblastí a jejich pronajímání také o účinnou péči o oblasti. Za podstatné akce na ochranu přírody v Rakousku vděčíme WWF. Uveďme např. záchranu "Lan­ ge Lacke" na Neziderském jezeře, vy­ koupení území rezervace Marchauen u Marcheggu v nivě Moravy a ostat­ ní veřejně účinné projekty, které vý­ razně ovlivňují ekologickou orientaci veřejného mínění.

akce probíhá nyní v sou­ vislosti s nákupem 450 ha lužního ile­ sa na Dunaji, sbírkou ve výši 80 mil. rakouských šilink i'! se vytvoří před­ poklady pro zřízení národního par­ ku na úseku Dunaje, který byl ohro­ žen hydrocentrálou. "Bodlákový spolek" Tento mladý spolek jako první v Ra­ kousku překlenul bariéru mezi ochra­ nou přírody, zemědělstvím a lovem . Smluvně závaznými projekty chce tento spolek ukázat, že ochrana pří­ rody musí vycházet v prvé řadě z uživatele krajiny. Ochrana přírody není krajinou za tabulemi zákazi'!, nýbrž musí být pochopena integrač­ ně. Je cílem vytvořit ekonomické pod­ Největší

ktlady, které připouštějí obhospoda­ kulturní krajiny únosné pro

řování

přírodu.

ÚGNU (Rakouská společnost pro ochranu přírody a životního prostředí)

Rakouská společnost pro ochranu přírody a životního prostředí je za­ střešujícím svazem všech spolki'!, kte ­ ré se více či méně zajímají o pro­ středí. Tato společnost v prvé řadě pořádá semináře, sleduje problémy životního prostředí a jednotlivé okru­ hy reprezentativně zpracovává. ŮGNU vydává časopis "Ochrana prostředí". Už několik let existují v Rakousku tendence, aby ochrana přírody půso­ bila na celém území. Postupy při úpravě zemědělských pozemků, me­ tody zemědělského obdělávání a opat­ ření při výstavbě vodních děl jsou postupně podřizovány ekologickým záměri'!m. vývoj v tomto směru je teprve na začátku . V budoucnu oče­ kávaný rozvoj těchto tendencí by mohl působit na klasickou ochranu přírody jako žádoucí konkurence.

Báseň Luděk

na zakázku

Navara

Poprosila mě jedna slečna vlastně už paní abych jí napsal báseň O Castorovi Abyste rozuměli Castor je pes sedával smutně na kraji našeho betonového dvora a kňučel ve svém divném domově v poi'adí čtvrtém prestože venku bylo pravé psí počasí Pak musel pryč Teď už to vím byl pNliš velký nevešel se ani do boudy ani do bytu Byl příliš velký pro tento svět kde vládne miniaturizace kde se zmenšuje užitná plocha a krátí vzdálenosti Byl příliš velký a on to dobře věděl tak měnil pány jako měníme boty které nás někde tlačí

LE euuewQ313a BW,}l!A ÁZ9JJoWOlal\l nJoqnos az - ~dwnd RU P.UUl!d

Kreslila Marie Lattenbergová VYSV~TlIVK"" :::::-- ... odni toky

O~sldlOl

.3

lokality cnr.iněnYch ůzeml

-Zně na Horňácku v okolí lavorníka. Fotu" Ferdinand Bnčina, 1943

Dole: Jednotlivé keře hlohů jsou v době ozdobon bělokarpatských rezervací. Folo Milo Cernoušek

Chráněná

území okresu Hodonín

Na okrese Hodonín je vyhlášeno cel­ kem 14 maloplošných chráněných území o celkové rozloze 867,3 ha. Z toho je 13 státních přírodních re­ zervací o rozloze 865,4 ha a jedno chráněné naleziště o rozloze 1,9 ha. Stavební úřad městského národního výboru ve Vracově vyhlásil v r. 1986 na tomto okrese chráněné území po­ dle zákona Č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Je­ zero, k. Ú. Vacenovice. Ekologicky významnou lokalitu, důležitou zejmé­ na pro výskyt mnoha druhů obojži­ velníků. Přehled chráněných území: 1. SPR Búrová, k. ú. Suchov, vyhlá­ šeno v r. 1987, výměra 18,8 ha ­ ochrana přirozených společenstev karpatských luk, ojedinělý výskyt ký­ chavice černé na Moravě.

7. SPR Machová, k. Ú. Javorník, vy­ hlášeno v roce 1987, výměra 118,0 ha - komplex přirozených bělokarpat­ ských luk s typickou květenou a bo­ hatou entomofaunou a s četnými zá­ stupci vstavačovitých a jiných chrá­ něných a kriticky ohrožených rostlin­ ných druhů. 8. SPR Na Adamcích, k. ú. Želetice, vyhlášeno v roce 1972, výměra 7,5 ha - stepní stráňky s xerotermní kvě­ tenou. 9. SPR Oskovec, k. ú. Strážnice, vy­ lllášeno v roce 1956, výměra 14,1 ha - úsek lužního lesa, hnízdiště čápů, volavek aj. 10. SPR Písečný rybník, k. Ú. Miloti­ ce, vyhlášeno v roce 1956, výměra 35,5 ha - rybník s četnými ostrův­ ky ochrana vodních, pobřežních a bažinných rostlinných společenstev, hnízdišť a útulků ptactva.

2. SPR Čertoryje, k. Ú. Kněždub, Tv. Lhota, Hr. Vrbka, vyhlášeno v roce 1987, výměra 325,6 ha komplex typických bělokarpatských luk a lu­ hových stepí s teplomilnými spole­ čenstvy rostlin a živočichů.

11. SPR Skařiny, k. ú. Mikulčice, vy­ hlášeno v roce 1956, výměra 13,2 ha - lužní les, přirozené hnízdiště vo­ lavky a čápa.

3. SPR Háj u Lipova, k. ú. Lipov, vy­ hlášeno v roce 1956, výměra 3,3 ha ostrůvek karpatského lesa s la­ doňkou dvoulistou.

12. SPR Slanisko-Zápověd, k. Ú. Te­ rezín, vyhlášeno v roce 1952, výmě­ ra 1,3 ha - bývalá pastvina s halo­ fytní vegetací.

4. SPR Hošťálka, k. ú. Skalka, vyhlá­ šeno v roce 1949, výměra 0,1 ha ­ ostrůvek xerotermní květeny v kul­ turní krajině.

13. SPR Zahrady pod Hájem, k. Ú . Velká nad VeiJičkou, vyhlášeno v ro­ ce 1987, výměra 162,3 ha - komplex květnatých karpatských luk a luho­ vých stepí s bohatou květenou a zví­

5. SPR Jazevčí, k. ú. Javorník, Nová Lhota, vyhlášeno v roce 1987, výměra 99,3 ha - přirozená luční společen­ stva s hO'jným výskytem vstavačovi­ týCh rostlin a minerálními prameny. 6. SPR Kútky, k. ú. Radějov, vyhláše­ no v roce 1987, výměra 66,4 ha ­ zbytek původních karpatských luk s chráněnými druhy rostlin a luhových stepL

38

řenou.

14. CHN Žerotín, k. Ú. Strážnice, vy­ hlášeno v roce 1987, výměra 1,9 ha ochrana charakteristického zbyt­ ku lesostepi s přirozenými společen­ stvy teplomilných rostlin a živočichů.

Eva Smejkalová

květu

Ani jedenkrát za celou dobu své exis­ tence nevyužil okresní národní vý­ bor v Hodoníně možnosti zajistit le­ gislativní ochranu vzácných přírod­ ních lokalit. A tak je z 82 ekologic­ ky významných segmentů krajiny, za­ členěných v roce 1986 v okresní kon­ cepci ochrany životního prostředí do kostry ekologické stability, chráněno pouze 14. A to ještě státní přírodní rezervace Slanisko-Zápověď zůstává v seznamu chráněných území nejspíš jako ' doklad toho, že pouhé umístění tabule se státním znakem k záchra­ ně přírodních hodnot nestačí. Úprava vodního režimu na okolních zeměděl­ ských pozemcích způsobila takovou změnu ekologických podmínek v re­ zervaci, že vzácné slanomilné rostli­ ny nepřežily. Zanikla tak poslední lokalita halofytů v prostoru bývalých stepních zasolených jezer v okolí Čejče. Smutný osud slanistých stepí na Hodonínsku by měl být dostateč­ ným varováním! V síti chráněných území hodoníns.ké­ ho okresu není ani jedna lokalita pomoravních luk a tak by se také mohlo stát, že zůstanou zachovány jenom v dolňáckých písních. Z kdy­ si rozsáhlých luk v nivě Moravy zů­ staly již 'jen zbytky - Očovské, Stráž­ nické a Petrovské louky patří k nej­ rozsáhlejším. Zcela nedostatečně jsou chráněna lesní společenstva. Žádné chráněné území není ve Ždánickém [ese, v hodonínské části Chřibů ani Bílých Karpat, ba ani v hodonínské Dúbravě, takže často poslední zbyt­ ky přirozených lesních porostli jsou ohroženy těžbou a následnou umě­ lou obnovou jehličnany. V nepatr­ ných zbytcích se dosud zachovala společenstva vátých písků, takže psa­ mofilní rostliny pomalu, ale jistě následují halofyty. Ani teplomilná stepní vegetace nemá zajištěno pře­ žití na pouhých třech chráněných územích, z nichž jedno má plochu necelých 10 arů. Přitom již v roce 1986 bylo známo dalších 11 lokalit se vzácnými xerotermofyty. Počet lokalit vzácných druhů, společenstev a biotopů se jistě zvýšil po dokonče­ ní podrobného mapování okresu v r. 1990, takže ti, kdož se budou starat o ochranu přírody na novém okresním úřadě si nebudou moci stěžovat na nedostatek práce. Antonín Buček

Problém jaderných odpadů Jaderný odpad je základní surovinou pro nukleární zbraně faderná energetika vznikla zároveň s rozvojem nukleárních zbraní po druhé světové válce. Téměř všechny technologie, dnes známé a využíva­ né v jaderném prumyslu, byly vyna­ lezeny proto, aby sloužily při výro­ bě jaderných zbraní. Každý, kdo má alespoií základní znalosti a používá jaderný reaktor, má zároveň prostřed­ k y k výrobě jaderných zbranI. Spoje­ ni mezi jaderným arzenálem a jader­ nou energetikou je zřejmé, i když je mnozí, :zvláště pak obhájci jaderné energetiky, ignorují. Ve Francii ani např. v SSSR vláda nerozlišuje mezi civilní a vojenskou jadernou teclmo­ logií. Je ironií, že v prvních letech rozvoj e jaderného prumyslu bylo nejžádan ěj ­ ším produktem provozu jaderných re­ aktoril použité palivo. Bylo tomu tak proto, že při používání uranu jako paliva v jaderných reaktorech vzniká plutonium, které je nejvhodnějším štěpným materiálem pro výrobu bomb. Toto plutonium lze oddě lit od ostat­ ního vyhořelého paliva pomocí po­ měrně jednoduchých chemických pro­ cesu, které tvoří základ tzv. "přepr a_ cování paliva". Plutonium, vyráběn é z jaderného paliva, lze pozděj i použít při konstrukci nukleárních zbraní. A skute č ně je takto využíváno, o čemž svědčí četné pokusné exploze jader­ ných zbraní světových velmocí. fediným dalším možným zpusob em vý­ roby jaderných zbraní je využívání obohaceného uranu , což klade mno­ 11em větší ekonomické i technologic­ né nároky. Proto také první velká ja ­ derná elektrárna ve Spojených stá­ tech pracovala šest let s jediným cílem - výrobou jaderného "odpadu" Energie, která přitom vznikla, nebyl a vůbec využívána. Z těchto důvodů by mělo být pře­ pracovávání paliva zastaveno. Řeš e ­ ním však není ani jeho přímé uklá­ dání, protože nevylučuje jeho vo­ jenské zneužití v budoucnu. Ba na­ opak - většina prvků, obsažených v palivových článcích, s e postupně roz­ padá právě na plutonium-239, čímž procento plutonia obsažené v odpa ­ du stále narústá. Jeho zneužití s e tak stává jestě lákavější. Připomeňme, že uložené paliVO mtlže být zneužito po desítkách tisíc let. odpadů, který "neexistuje dlouhého období postupného rození epochy jaderné energie od 40. do konce 50. let problém s od ­ pady oficiálně neexistoval právě z to­ ho dúvodu, že použité palivo bylo žádaným a ceněným vojenským arti­ klem. Přirozeně, že technikům, kteří se na vývoji a využívání jaderné energetiky podlleli, musela být tato skutečnost známa. Problém s odpady byl však stále utajován až do 70. let, v některých zemích dokonc e o mno­ ho déle. Součástí přípravy rozvoje jaderné energetiky ve Svédsku v 60. letech se stalo i bizarní tvrzení, že odpadu vzniká jen nepatrné množství, které lze navíc plně využít pro lé­

Problém Během

kařské účely .

39

Území obětovaná jaderným odpadům [aderný odpad, který vzniká v reakto­ rech, zůstává radioaktivní tak dlou­ ho, že je nutno jej izolovat od všech procesů v biosféře na stovky tisíc let. Bohužel, tato izolace je v souča s nosti i při vyu žití nejmodernějších tech ­ nologií, neproveditelná. Bez ohledu na nebezpečí, které představu jí, jsou velká množství c ivilních i vOjenských ['adioaktivních odpadli skladována více či méně dočasnými zpúsoby , často v nejbližším okolí jaderných elektrá­ ren nebo továren na zpracování ura­ nu. Již dnes existují případy, kdy by­ lo takovým s kladováním zamořeno okolní prostředí, a to na neurčitou, avšak velmi dlouhou dobu. Rozptýle­ ná radioaktivita zde dosahuje takové intenzity, že je životu nebezpečná . Příkladem takových území jsou : Sa­ vannah Rive r a Hanford v USA, Kyst­ hym a Černobyl v SSSR, Sellafield (Windscale) v Anglii aj . Kromě toho exis tují další území , zničená pokus­ nými jadernými výbuchy Spojených státll, Francie, Sovět s kého svazu, Anglie, Číny a Indie. Nejznámějšími takto pos tiženými oblastmi jsou sou­ os troví Bikirli a Mururoa v Jižním Pa cifiku a Nova ja Zemlja v SSSR. Na povrchu Země byl znemo ž něn ži­ vot dnes i v daleké budoucnosti již na deseti místech . Avšak důležitá ne­ ní celková rozloha takto z amořených oblastí největ š ím problémem je fakt, že se nedá zabránit dalSímu ší­ ření radiaktivity ovzduším a vodou. Jaderný odpad se týká všech Všechna území jsou navzájem propo­ jena cirkulac í ovzduší, vody a orga­ nických materiálfl. Proto každá jader­ ná ve lmoc zod pov"í dá za případné ná ­ s ledky nejen vla s tnímu obyvatelstvu, a le celé planetě. K tomu, aby byl ohrožen život na zemi, stačí nehoda v jediné zemi. Tento fa kt potvrdila i katastr ofa v Černob y lu, kdy z pro­ storu reaktoru uniklo pouhých 3-5 % ra dioak tivních lát e k. Př es to nebezpe­ čí , zpúsobené spade m ces ia, ohrozilo i území vzdálená tisíce kilometriL Pro­ tože navíc 70-85% iZOtOPll s dlouhým polo č asem ro zpadu dopadlo do Bal­ t ického moře, nelze odhadnout možné budoucí dúsledky, zvláště ve Skandi­ návii. Politická nestabilita Pfestože ekonomické otázky spojené s jadernou energetikou jsou velmi slo­ žité, mnohem větším problémem jsou otázky politické stability. Která ze­ mě využíva'jící dnes jaderno u energii múže (jen se podívejme do jejich his­

40

torie) zaručit na stovky tisíc let svou technickou, sociální a politickou sta­ bilitu nutnou k bezpečnému uchování odpadú? Kvúli každému ze stovek reaktorú, které již dnes ve s větě pra­ cují, budou muset budoucí vlády uvol­ [lOvat obrovské částky peněz . Národ­ ní důchod tedy nebude vyu žíván jen na řešení vlastních, současných prob­ lémů, ale i k "úklidu" po předcho­ zích generacích . ·tačí jen uvážit současnou politickou situaci v některých jaderných velmo­ cech, aby se situace jevila ještě da ­ leko hrozivěji. Nejsou mezi nimi je­ nom státy nacházející se na hranicích bankrotu jako jsou Polsko a Mexiko, ale také země jako Jižní Afrika nebo Izrael, které se stávají časovanou ná­ loží. Jaký bude asi přístup bezohled­ ných diktátorů, kterými by se mohl! v pf í padě převratu stát Marcos nebo Somoza, k citlivému a komplikované_ mu problému jaderných odpadů? Už vllbec nemluvě o současných vládcích typu Nera, Hitlera nebo Idi Am ina. Je vůbec reálné spoléhat na to, že se ne­ vyskytne (kdekoliv na Zemi) sabotáž nebo válečný konflikt , který by za­ sáhl osudné místo, spojené s jaderno u energetikou nebo ukládáním odpadi'!? Bohužel , výroba jadernýcll zbraní a jaderné energie již dnes vytvořila tu­ ny odpadu obsahující plutonium. Větši­ na zemí se pot9ká s nedostatkem zodpovědnosti i pouhé kvalifika ce na to, aby mohla zajistit alespOll přija­ telně bezpečné skladování již existu­ jících odpadú, nemluvě o množství, které vznikne v budoucnu. Navíc se mnoho zemí, využívajících jadernou energetiku , nacház í v oblastech s čas­ tým výskytem zemětřesení a vulka­ nické činnosti, které mollOU v jedi­ ném okamžiku zničit veškerá bezpeč­ nostní opatření a rozš í řit radioaktiv­ ní spad po celé biosféře.

Morální

zodpovědnost

Pokračující

výroba jaderné energie je založena, mimo jiné, na předpokladu, že řešení jaderných odpadů existu'e a bude v budoucnosti nalezeno. Né­ známe však žádn9 přírodní zákon, který zaručuje fešitelnost všech tech­ nických nebo vědeckých problémů. Problém jaderných odpadů vyřešen není a mOžná nikdy nebude. Z morál ­ ního a etického hlediska si tedy mll­ žeme položit dvě otázky: 1. Co máme udělat s již existujícími odpady? 2. Jaké máme právo vyrá bět dalS.í a další odpady? Zádná z otázek nen[ jednoduchá. Prv_ ní z nich se dotýká vzájemné solida­

rity a zodpovědnosti vúči současným i budoucím generacím, včetně existence života samotného. Musíme vynaložit veškeré úsilí k tomu, abychom v me_ zích možností zajišťovali co nejbez­ pečnější uložení již existujících odpa­ dů . Přesto bude tento problém nalo­ žen na bedra nadcházejících generací. Proto lidé bojující proti jaderné ener­ getice musí podporovat vyfešení této otázky nejen dalším výzkumem, ale i současným mobilizováním všech existu jících zdrojů . Co se t9če druhé otázky, musíme po­ soudit technické i vědecké možnosti pro nalezení takového řešení, které navždy odstraní nebezpečí radioaktiv­ ního zamoření. Mus íme zaručit ma­ ximá lní bezpečnost ukládání odpadů po dobu stovky tisíc let. Bude společ ­ nost schopna budovat a provozovat potřebná zařízení ? A kolik z přibližně 30 zemí, jež dnes rozvíjejí jadernou energetiku, bude schopných tato za­ hzení platit? Pravděpodobně většina rozvinutých zemí, ale určitě ne mno­ ho zemí třetího světa. Není reálné věřit tomu, že rozvojové země, které dne s mají problémy se zajišťováním nejzákladnějsích potřeb svých oby­ vatel, budou mít dostatek zdrojli na to, aby investovaly velké sumy peněz do rozvo ;e budoucích jaderných pro­ gramů. Kromě toho IAEA [Mezinárod­ ní komise pro atomovou energii J, zá­ padní společnosti věnující se jaderné energetice i jejich průmysl se snaží stále více naléz a t up l atněn í pn zavá ­ dění jaderných technologií dll zem í třetího světa.

Isme vůbec scllOpni posoudit, jak se otázka jaderných odpadů, které jim po nás zůstanou, dotkne budoucích generací? Nevyl'ešené aspekty jsou tak rozsáhlé, že z morálního hledis ­ ka nelze př i jmout jaderné technolo ­ gie, kter é tento odpad vyrábí. Proto otázka, jestli můžeme vyrábět dal ší odpady, tj . jestli můžeme pokračovat ve výstavbě a provozu jaderných e lek­ tráren, má jasnou odpověď : "NE!" Z publikace "Nuclear waste in Swe­ den - The Problem Is Not Solved " [Miles Goldstick & kol.) přeložil Jan V. Berállek. Zájemci o práci energetického klubu Hnutí DUHA mohou kontaktovat: Jan Beránek, Vymazalova 19 , 51500 BRNO, tel. 05-53 51 04