72
P RÚMYst K VA sNÝ roč. 36/1990 _ čÍslo 3
Nemeček, F. . Štyráková, K. . Krásny, Š.:Využitie aktív. nych suchých vínnych kvasiniek v technológii šumivých vín. Kvas. prům.,36' 1990' č. 3' s. 70-72.
Nemeček, F. - Štyráková, K. . Krásny, Š.:Application of Active Dry Yeasts in Technology of Sparkling Wines. Kvas. prům., 36' 1990' No. 3' pp. 70_72.
V prevádzkových experimentoch výroby šumivéhovína tankovým diskontinuá]nym spÓsobom sa overilo využitie preparátov ASVK. Použili sa domáce prepaťáty Viakvas TV a Viakvas SPV, Vyrobenév overovacej Sérii v Potra. vinárskom kombináte, š. p., Trebišov, prevádzkáreň Droždiareň a zahraničný preparát Hefix 2000 [fa Erb. s1Óh Giesenheim]. Sekundárne fermentáCie iniciované týmito preparátmí zabezpečÍli prekvasenÍe substrátu tÍrážnej zmesi v optimálnom čase. Vyrobené šumivévÍna vykazovalÍ priaznivé chemické i senzorÍckévlastnosti.
The application of active dry yeasts for a productÍon of sparkling wines were tested in plant-scale experiments using the discontinuous tank fermentation. Two preparates Viakvas TV and Viakvas SPV from Food Fabrik Trebišov and the foreign preparate Hefíx 2000 [fa Erbslih Geisenhei'mJ were tested. The secondary fermentatÍons inoculated with those preparates permitted to achÍeve an optimum fermentation time. Good chemical as weII as sensorial propertÍes were achieved with fi. nal sparkling wines.
Hemeuer,
Nemeček, F. -Štyráková, K. . Krásny. Š.:Anwendung ak. tlver Trockenreinzuchthefe in der Schaumweintechnologie. Kvas. prům.,36, 1990' Nr.3, s.70-72.
B excnnyaraql{oHHbIx 3Kcnept,ÍMeHTaxnpoI-'3BoÁcTBa llrpucToro BI'Ha B qaHax npepblBHolo 4eůcrnun ósI"ro ncnbrraHo npr.rMeHeHue npenaparoB ACBK. Bnnu npuueHeHbI npenapaTbI oTeqecTBeHHo|onpoI,I3BoÁcTBaB}raxsac TB rz Buaxsac CIIB, I]3roToBJIeHHbIe B onbITHoů cepiln B niluIeBoM xorr,tóuuare,r.n. TpeónrrroB, qex Apoxxeqoro npoI,I3BoÁcTBa' u sapydexnr'rů npenapaT Hefix 2000 (l-r'' Erbslčh Geisenheim). BropuuHue QepMeHTauuIr l,ÍHHul-,IpoBaHHř'Ie 3TI,IMI{ npenapaTaMu o6ecneqnlu cópoxe. rrne cyócrpara ucxoArroůcMecI,II{ B.lAMeHu' B onTHMa"TbHoM Jrrcr 6"raronpuflrll blMIl flonyueunue urpucrbre Br.lHaorr'rl{qa XI,rMÝrqecKI,ÍMH csoůcrsaMI-,t. I] ceHcopHblMI.I
In Betriebsversuchen der Scbaumweinproduktion nach dem diskontinuierlichen Tankverfahren wurde die Applikation der Práparate TRZH erprobt. Es wurden díe in. Iándiscben Práparate Viakvas TV und Viakvas SPV an. gewandt, die in der Probesarie in dem Lebensmittelkomhinat, Staatsunternehmen, TrebišoV, Betrieb Hefefabrik erzeust wurden, und auch das auslándische PraDarat Hefix 2000 der Firma ErbslÓh Geisenheim. Die durch diese PráDarate in'Ítierte sekundáre Fermentationen si. cberten die Vergáťung der Tiragemischung in optimaler zeit. Die erzeugten schaumwein,e ÝViesen gůnstige che. mische sowie auch sensorische Eigenschaften auf.
Ana|ýza současnéhostavu řízenÍ fermentačnÍchprocesů
579 653
Měřicí metodyo čidlo(dokončení) Doc. In8. ZDENĚK BURIANEC' CSc., Ing' JANA BURIANo VÁ, csc., Ing. BLAŽENA HERALoVÁ, Vysoká škota chemickotechnologÍcká, katedra automatizovaných systémů řízení,Praha Kllčová s|ova:' měřicí metody, čidla, biotechnologie, řízení B. CHEMICKÉ MEŘENÍ Do této katesorie zařazujeme ty měřicí metody, které se většinou týkají složenÍfermentačníhomédÍa. Lza tak zjíštovat rychlost spotřeby nebo tvorby urči. t.7ch látek, např. substrátu, produktu apod. Detekce různých látek v kapalné fázi se provádí off-line' Metody enzymové a\aIýzy některých substrátů' metabolitů či produktů, jako organiekých kyselin a derivátů nukleo. vých kyselin' jsou používányčasto k monitorování katabo1icltých, anabo1ických a ener8etických metabolismů uvnitř buněk. y 56u[asné dct'ě isou vyvíiena automatická vzorkovpcí zaÍízení'řízená mikroprocesorem. Jsou též používány automatické analyzátory jako pIynové chromatografy, hmotové spektrometry a vůbec spektrometry pro viditel. nou, ultrafialovou a blÍzkou Ínfračervenouoblast. Vý. stupní signál je možno vést přÍmo do počítače'Vzhle. dem k zákiadnímu vybavení i3 cena fermentoru, vyba. veného takovýmto zařízením, řádově vyššÍ. pH pH je nejběŽnějÍmonitorovanou ve]ičinou během fer. mentace. Není třeba zde rozvádět důležitoststabilizace kyselostÍ roztoku a pop-isovatběžnépřístroje a elektrody pro měření pH. V ČSsR vyrábí sklenšné elektrody chemoprojekt satalice, ze zahranÍčníchvýrobců uveď. me firmy Rosemounth a Ingold. Koncentrace biomasy Koncentiace biomasy patřÍ k nejdůIežitějšímpara. metŇm. Chnťakteťizuiícím stadia termentacg. Přesto se nepodařiIo dosud vypracovat vyhovující metodu pro sta. novení koncentrace biomasy on-lÍne.V podstatě byly vypracovány metody, založenénaoptickém' chemickém,te.
pelném, mechanickém a ručním principu. Každý má své přednosti a nedostatky. Většina z nich je spíšelabora. torního typu' vhodná pro výzkumné účely' vyŽaduiÍcÍ trvalou péči a údržbu,jiné jsou Velmi nákladné atd' Výzkumně je tato problematika stále aktuální a v pře. hledu můžemeuvést několik prací, zabývajícíchse sta. novením koncentrace biomasy. Autoři [1] použÍvajíakustickou rezonanční denzÍto. metrii jako m-.todu vhodnou pro přesné on.line měřenÍ buněčné hmoty [kromě změny měrné hmotnostÍ). on. -line měřenÍ koncentrace biomasy ve filtrátu fermenta. ce mycelárního organišmu, jako je PenicillÍum chrysogenum, optickou metodou uvádí [2]. Přehled o vzorkování a stanovení biomasy je uveden v [3]. Koncentrace kyslíku a oxidu uhliřitého ve výdechových plyneeh Na trhu jsou běžně kontinuální analyzátory' Koncen. trace kyslíku se měřÍ magnetickým analyzátorem a kon. centrace oxidu uhličitého infraanalyzátorem. Měření těchto veličin se stalo běžnou rutinou při monitorování průběhu fermentace Ivýpočetrychlosti spotřeby kyslíku' rychlosti produkce oxidu uhlíčitéhoa respiračnÍhokvoc i ent ul . Uvedené analyzátory se vyrábějí v NDR [Junkalor)' V poslednÍ době se stále více používajÍhmotové spek. trometry, které jsou relativně levné. Vedle měření Coz a o2 je moŽno stenovit CHa, H2, alkoholy, kyseliny a aldehydy. on-Iine měření Co2 a 02 je diskutováno v [4], stanovení H2 v [5], obecně o této problematÍce je mluveno v [6] a [7]. U aerobních fermentacÍ je zdrojem kyslíku vzduch. RozdÍImezi vstupnÍ a výstupní koncentrací kyslíku nenÍ velký. ProtoŽe při měřenÍ paramagnetickým analyzáto.
KV asN Ý P R ÚMY s Í roč' Jtr/-r99u - clslo 3
rem kyslíku *cri*" jeho parciátní tlak, je měření citli. vé na změny barometrického tlaku, případně na lokální kolísání tlaku v okolí fermentoru. Podobně i vodní páry zkreslujÍ výsledky měření a je proto nutno před analýzou na obsah 02 i Co2 výdechové plyny vysušit' Rozpuštěný kyslik Kyslíkové elektrody se vyrábějí v komerčnÍmprovede. ní na vysoké odbornéúrovnÍa patří v podstatě ke dvěma typům; potenciometrÍcký [gatvanický) typ a ampero. metrický [polarografický nebo Clarkův) typ. Eiektrodový měrný systém je oddělen od fermentačnÍ. ho prostředísemipermeabi]nÍmembránou, kterou difundu. je li'yslík do roztóku elektrolytu, ve kterém dochází k oxidačně.redukčníreakci. MezÍ faktory, ovlivňujícími přesnost měřenÍ, můžemeuvést zalepovánÍ membrány, rychlost proudění kapaliny ko]em membrány Ialespoň 0'5 m. s-r] a drÍft signálu, který je významný při dlouhodobémměření. V ČSSR vyrábí kyslíkové elektrody Chemoprojekt Satalice. ze zahraničních firem uvedme alespoň firmu Ingold. UrčenÍdifuzního koeficientu kyslíku polarografÍckým typem elektrody uvádí [8]' studii mikrobÍálnÍchkultur, citlivých na kyslík ÍBacEIIussubtilis) [9], měření a řÍzení koncentrace rozpuštěnéhokyslíku pod 100 ppb [10] a studÍe přenosu kyslíku přÍ kultÍvaci Penicillium chry. sogenum [7I). Rozpuštěný oxiil uhliěitý Podobně jako v předcházejícím případě je elektrodový měrný systém odděIen permeabilní membránou od fer. mentačního prostředí. Molekuly Co2 difundují do roztoku hydrogenuhličÍtanusodného, kde změna pH je indikována skleněnou eiektrodou. Elektrody nejsou tepelně steri]ovatelné,a proto je jejich použÍtÍomezeno. Lze je použítv chemicky sterilovatelném prostředí. BěŽně se předpokládá' že rozpuštěný Co2 je v rovnováze s obsahem Co2 ve výdechových p]ynech, což není vŽdy pravda a někdy docházÍ k přesycenÍ roztoku. Proto v případech, kdy se provádÍ uhlíková bilance, je uŽitečné měřÍt současněkoncentracÍrozpuštěnéhoCo2. Iontově selektivnÍ elektrodu na Co2 vyrábí podnik Monokrystaly Turnov, ze zahraničníchvýrobců uveďme firmu Ingold, která vyrábí elektrody s permeabilní membránou. Anorganické ionty Iontově selektivní e}ektrody mohou být rozčleněny do několika typů: Skleněné elektrody, pevné krystaly, ion. toměničovéelektrody a biolo8ické elektrody. Mohou být pouŽity pouze v předepsaném rozmezí pH a nejsou ste. rilovatelné párou. Je třeba upozornít, Že tyto elektrody měřÍ iontovou aktivitu a ne koncentraci. Název ..iontově specifický.selektivnÍ..p]atí pouze v omezenémíře při vyIoučeníostatních interferujÍcíchiontů. Jejich přednostÍ je moŽnost mÍniaturizace,měření ,,in vivo.. a meznÍ citli. vost 10-5 a ž 10_8 mo l . l _1. Byly vyvínuty elektrody pro tyto ionty: NHA+, Ca2+, pb2+ , K+ , Na + , Cd2+, e 5+, e 12+, L i +, Mg 2+, A g +, B r -, Cl- , CN-, F_, Po4 3- , I _, No 3_, S 2- . V e v ě tš i n ě p řípa dů se však jedná o měření aktivity iontů v sérech, plasmě, moči apod. Výzkumně jsou pouŽíványv přetržité kultivaci mikroo18anismů. PouŽití iontově selektivních elektrod [12]' elektrochemických senzorů [13' 14] v ří. zenÍ procesů je uvedeno v citovaných č]áncích. Zdroi ilusíku Koncentraci dusÍčnanovýcha amoníových iontů lze měřit Íontově selektivními elektrodami [ve vodě a od. padních vodách), ale u fermentačních procesů se většinou nepoužívajívzhledem k prob]émůmsterilace a ome. zenÍ z hlediska požadovanéhodnoty pH přÍ měřenÍ. Přesto se v posledních letech objevilo několik prací' týkajících se kontroly fermentace z hlediska limitace dusíkem. Pro měření obou Íontů jsou pouŽÍvány standardní e]ektrody [15]' selektivní elektroda pro měření
73
No:- je popsána v [16]' se]ektivní elektroda pro měření N H 4 + je po uŽív á naa ut o r y [ 1 7 ] ' [ 1 8 ] . Iontové napětí V některých fermentačnÍchproceseclr lze sledovat prů. běh metabolických procesů měřením impedance roztoku. Zatím tato veličina byla v běŽných experimentech opomÍjena. MéÍicí zařizení je prosté' senerátor střídavého proudu -J'aŽ 10 kHz a napětí pod 1V. Měří se s1ožka rezistance v ekvivalentním RC obvodu. oxido-redukční potenciál Někteří badatelé jsou přesvědčení, Že měřením redox potenciálu lze lndikovat metabo]Íckou aktivitu během fermentace a oxidačníhladinu lze lépe Índikovat redox potenciálem neŽ měřením koncentrace rozpušténého kyslíku. Ve spojenÍ s počítačemnenÍ tato veličina běžně měřena, i kdyŽ čidlo je relativně Iaciné a spolehlÍvé' Potenciometrické měření s použitÍmz]até elektrody při redukci lipoové kyseliny v mikrobiálních kulturách je uv edeno v [ 1 3 ] . Koeficient přestupu hmoty K1a K problematice měření hodnoty koeficientu existuje rozsáhlá ]iteratura. Z posledních let je moŽno uvést tyto práce: PouŽití kyslíkovéelektrody [19]' měření K1a v systému plyn-kapalina-pevná látka [2c]' diskuse k měření v ne. newtonských kapalinách [21] a měření při aerobní fer. m ent a c i [ 2 2 ] . Glukosa a ethanol ' Z rozsáhlé ]Íteratury o stanovení koncentrace glukosy a ethanolu uvádÍme autory, popisujÍcíautomatické ana|yzátary obsahu těchto látek z posledních let, např. automatícký analyzátor glukosy při fermentaci pekařského dtoždí [23, 24], při fed-batch fermentaci Escheri'chia coli [25]. obecná problematika automatických analyzátorů glukosy je zpracována v [23, 26, 27, 28,29]. Rheologickou studií sÍrepÍomycesfradise pro produkci intra. celulární glukosa-isomerasyse zabývá [30]. Metodami monitorování koncentrace ethanolu při ří. zení ethanolového kvašení se zabýVajÍ autoři [31_35]. Biosenzory Vzhledem k narůstajícípotřebě rychlého on-line monitorování fermentačníchprocesůproš]a v minulém deseti. letí prudkým rozvojem výroba a aplikace čidel zaloŽe' ných na vyuŽití katalytických vlastností některých orga. nických látek a biologÍckých materiálů. Jedná se o systé. my tvořené dvěma sloŽkami. Jedna z nich je tvořena imobilizovanými enzymy, nebo subcelulárními útvary na vhodnémnosičÍ.Tento systém produkuje nebo spotřebovává při kontaktu se zkoumaným médíem - substrá. tem specÍfickélátky' jako např. kyslík, oxid uhličitý' methan, vodík event. jiné ]átky. Podle toho se dělÍ biologická čidla na dvě kategorie: biokatalyzátory a biore. ceptory [36]. Reakce můŽebýt také doprovázena změnou teploty. Druhou sloŽkou biosenzoru je čÍdlonebo přístroj, mě. řÍcÍaktivitu nebo tepelné zabarvenÍbÍochemickéreakce, jako např' termÍstor, spektrofotometr' fluorimetr, lase. rové čidlo' nejčastějÍvšak elektrody typu redox nebo iontové elektrody [37]. Tak např. enzymový systém selektivně kata]yzuje reakci slukosy C 6 H 1 2 O6 * 0 2
oxidasa * C o H r o O6 * H 2 O2
podle které lze určÍt koncentraci 8lukosy enzymovou elektrodou [38, 39, 40]. Je-li uvedená reakce nás]edována rozkladem peroxÍdu vodíku na vodu a kyslík [za přítomnosti katalasy], do. provázené vývojem tepla, lze pro určení koncentrace glukosy pouŽít namísto enzymové elektrody ,,enzymového termistoru...Entaipie rozkladu peroxidu vodíku,je asi 125,6k]lmot [41].
Í
DalšÍm přÍkladem je měřenÍ obsahu penicílinu při fermentaci. Koncentrace penicilinu je úměrná změně pH na e]ektrodě pokryté enzymem penicilasy ve vrstvě polyakrylamidového gelu v bIízkosti skleněné elektrody. Z dalších aplÍkací uvádíme moŽnost selektivně měřÍt kon. centraci těchto látek v závislosti na typu vázaného enzymu: Cholesterol, penicÍlin, glukosa, ťenol, katechol, ly. sin, koenzym NAD, alkohol, ethanol, laktosa. V literatuře je popsáno několik desítek typů komerč. ních systémů kombÍnovaného typu s imobilizovanými enzymy IdodávajÍ např. fy Beckman Instr..; Leeds and Northrup; Hoffmann-LaRoche Co.; Technicon Inc.; Yel]o'ó/ sprinss Instrument Co.] . Enzymové biosenzory yšak mají řadu nevýhod' spočívajícíchpředevším ve vyšoké ceně enzymů, jejich časténestabi]itě, nutnosti jejich izolace a stálého čÍštěníatd. Proto byly vyvinutý mikro. biální biosenzory tvořené ímobilizovanými celými buň. kami nebo jejich suspenzemi a v kombinaci s elektrodami kyslíkovými nebo iontovými. Tyto mikrobiální bio. senzory jsou používánypro měření koncentrace glukosy' asimilovatelnýeh cukrů, kyselÍny octové' mravenčí, glu. tamové,nikotinové, ethanolu, methanolu, amoniaku, du. sičnanových a síranových Íontů atd. |42l, Přehled o mikrobiáIních elektrodách je uveden v [43]' o aplíka. ci biosenzorůobecně v [43_56]. odstavec chemická měření lze doplnit i kapitolou, zabývajÍcí se chemÍckýmÍ analýzami, které umoŽňujÍ anaIýzu několika látek Současně.]sou to tyto metody: Plynová chromatografie: PouŽívá se k automatickému stanovenÍ ethanolu [57' 58]' butanolu, acetonu t59]' esterů [60]. Kapalinová chromatografie: Analýza penicilinu t61]' analýza proteinů [62' 63]' Iaktosy a sacharosy' sójového oleje, p enicilinu [64]. Hmotová a kvadrupolová spektrometrie [65_73] je použita k monitorování sloŽek fermentačnÍch procesů jako je vodÍk, methan' kyslík' oxid uhličÍtý'dusík ve výdechových plynech přÍ produkci antibiotik, droždÍ, methanolu, pří aceton-butanolové fermentaci atd. [69' 74l, pÍí sledování koncentrací antibiotik a toxÍnů [67]' - pyrolýznÍ hmotová spektrometrie používaná např. pro stanovení mikrobiáIně produkovaných polysachari. dů [75]. _ infračervená spektrometrie s aplikacÍ FourÍerovy transformace [76]. optické metody. Například při analýze na zařízewí pro FIA [Flow Injection AnalysÍsJ byla použita optická me. toda ke stanoveníproteinů [77]. c. BIocHEMIcKÁ
MĚŘENÍ
číslo 3
K detekci kontaminace jsou prováděny pokusy s použitím např. plynové chromatografie. Automatická měření v oblasti biologie jsou velmi ná. kladná a zatÍm v počátečnÍm stadiu výzkumu.. vŠEoBEcNÉ PRoBLÉMY MĚŘENÍ A sLEDovÁNÍ
PRocEsÚ
BIo-
V odborné ]iteratuře nalezneme řadu článků' týkajících se sledované problematÍky' např. všeobecných pře. hledů čidel a řízení bioreaktorů [85], elektrochemických čidel v analýze a Íízeníbioprocesů [86], rozboru stavu rnonitorování v biotechnologÍi [87]' instrumentace pro monitorování a řÍzenÍ bÍoreaktorů [88' 89]' instrumen. tace pro řízení fermentačníchprocesů [90]' monitoro' vání .s cílem optimalizace fermentačníchprocesů [91]' přehledu 11 typů čidel pro mléčnýprůmys} [92]' popisu digitálního intérface pro měření plynu při fermentaci [93]' magnetického průtokoměru ve výrobě antibiotik [94], faktorů ovlÍvňujícíchúdaj čÍdlapři on.Iine měření [95] a vývojových trendů a problémů instrumentace
Is6,s7].
zvláštní pozornost je věnována automatickému vzorkování ze sterilního prostředÍ [98], automatickémuVzorkování a ÍÍzení koncentrace substrátu v chemostatu [98], kontinuáIní vzorkovací technice pro analýzy on.IÍne [99] a monitorování fermentačních procesů a ana|ýze on.line některých antibiotik [100]. Komplikovaným problémem je též provádění on.line analýzy při řízení 1101' 102]' rozvoje lermentačnívýroby na základě on.]ine analýzy [103], ,'analytické'.řízení procesů biotechnologických systémů [104]. Diskuse k problematice on.Iine versus off-line analýzy je uvedena v [105]' popis kontinuálního analyzátoru, za]'ože. ného na kontinuální dialýze a pouŽitého pro řízenÍ kon. centrace anorganických fosfátů' je publÍkován ve [106]. Frůtokové systémy pro simultánní řízení koncentrace různých substrátů běnem fermentace ]Sou zveřejněny ve [107]. Kontrola kvality biologických produktů je uvede. na ve [108], přesné testovánÍštandardizovanýchmikro. biologických metod je ve [109]. Mikrobiální kultura pro měřenÍ makro- i mikromísení v biologických reaktorech je popsána ve [11-0]. MinipočÍtačovýSystém pro analýzu a hlášenÍ dat ze 16 sedmdesátititrových fermentorů za\ožerLýna počítači PDP 11/60je popsán ve [111]. Zminky si zaslouŽí i Kolokvium o pokročÍlých senzo. rech pro bi.otechnologií [712] a mezinárodnÍ konference o robotice' kde zvláštní sekce je věnována biotechnologickým robotům [113]. Použitírobotu pro selektivní prá. ce s mikrobiálnÍmi kulturamí v Petriho miskách je po. psána ve [].1.4].
Literatura Cílem těchto měření je zajistit informace o molekulár. ních.reakcích uvnÍtř buněk. Jedná se o určení konóenD. J., CALDER, M. B. C., CLARKE, F.] BLAKE.COLEMAN, trace těchto látek: RNA' DNA' bíIkoviny, sacharidy" IiMOODY, S. C.: Biotechnol. Bioeng. 28, 1986, s. L241 pidy. S výjimkou měřenÍ systému NAD/NADH neexistují [2 ] HARRI S, cH. M., K E LL, D - B ' : B Íose n sor s 1 ' 1 9 8 5 , s- 17 přístroje' které by umoŽňovaly měřenÍ on.line uvede. [3 ] T HOMAS, D . C., CHI T T U R, V . K ., CAG N EY , I . W ., LI M, H . ných látek" nepočÍtáme.liněkteré biosenzory. Analyzáto. Biotechnol. Bioeng. 27, 1985, s. 729 ry používanév této oblasti patří spíše do kategorie vý. t4 l D ORR, A. W . W I N K LER, M. A., W I SE MAN , A.: T r ac. T r e n d s jejich převyšuje zkumných aparatur a cena béžné An al . ch e m. I P e r s. E d .]3 , 1 9 8 4 , s. XV -XV I I I možnosti výzkumného pracovÍště.Řadíme sem tzv. fluo. [5l GoRTGES, s.: Der Deutsche Weinbau, 31' í.976' s. 1051 rescenčnía luminÍscenčnÍ metody, které mohou být po. {61 MANDENIUS, c. F.: J. Ferment. Technol, 65, 7987, s. 723 .\[7 ] V ORLOP , K . D ., B E CK E, užÍty pro on.Iine sledování rychlého dynamického cho. J . W ., ST OCK , J ., K LE I N , J . : E u r . con8r. Biotechnol., 3rd, verla8 chemie, weínheim. Fed. Rep. vání intracelulárního metabolismu buňky. ŽÍvé buňky 2, Ger. 1984, s. 325 totiž produkují za určítých experimentáIních podmínek t8 l l U , L. K ., HO, CH. S., B AD D oU R, R. F.: B i ote ch n ol . B io e n S . látky, {jednou z nich je např. redukovaná forma NADHJ' 3 1 .1 9 8 8 . s.9 9 5 jejichž fluorescencÍlze korelovat s koncentrací živébio. 1 9 l MoEs, I ., e t al .: B i ote ch n ol . B i oe n s. 2 7 , 1 9 8 5 , s. 4 82 masy a celkovou metabolickou aktivitou buňky. Biolumi[é0] HEINZLE' E.' et al.: Ann. N' Y. Acad. sci. 469' 1986' s. 17B niscenčně je určován obsah ADP, ATP' AMP [78_83]' [11] WITTLER, R. et al.: Biotechnol. Bioeng. 28, 1986, s. 1024 NADH' NAD [84]' specifická růstová rychlost methano. [1 2 ] cLARK E , D . J .' e t al .: I on . se l . El e ctřod e Re V .4 ,1 9 8 2 , s ' 75 gennÍChbakterií apod. c. A.: Bioelectrochem. Bioenerg. 12, 1984, s. 81 D. BIoLoGIcKÁ
MĚŘENÍ
Biologická měření detekujÍ změny v kontaminaci, mutací, morfologiÍ a fyziologÍi mikroorganismů. K tomu účelu jsou konstruovány cytometry, které umožňují mě' řenÍ některých morfolosÍckých veličin' jako je tvar, ve. Iikost' distribuce mikroorganismů podle velÍkosti a dÍStribuci podle stářÍ.
[13] IUNTER, t14l TWORK, I. V., YACYNYCH, A. M.: Biotechnol. Prog. 2, 1986 s. 67 [1 5 ] Le D U Y A., SAMSON , R.: B i ote ch n ol . Le tt. 4 , 1 9 8 2 , 3 0 3 [1 6 ] K OLE , M. M., e t al .: B i ote ch n ol . B i oe n t. 2 8 , 1 9 8 6 , s . 659 [17] SUZUKI, T., YASUDA, T., YAMANE, T., SHIMIZU, S.: J- Ferment. T e ch n ol . 6 4 , 1 9 8 6 s. 6 3 [1 8 ] T HoMP SON B . G ., K OLE , M., G E RSON , D . F.: B i o t e c h n o l. Bioeng- 27, 1985, s. 818 [1 9 ] V ELI K OV I C, V ., SK ALA, D ., J OV AN OV I C, S.; J . Se r b . c h e m . Soc. 51, 1986, s. 339
KV A. 'S N Ý P R ÚMY s t j
roč. 36/1990 -
75
čÍslo 3
[2Ol ANDRE, C., I\AOO-YOUNC, M., ROBINSON, C. W.: Can. l. Ch e m. Eng. 63, 1985, s. 202 [ 2 J '] KA W AS E' Y . ' Mo o .YoUNG, M.: Biotechnol. BÍoeng' 30, 1987, s- 345 Í221 Ko|zÍJMI, J'' AIBA' s.: Biotechnol. Bioen8. 26' 1984, s' 1131 [ 2 3 ] BR OOKS , S . L. : P3 71 FP . Avail: Univ. Micr ofilms Int., O r d e r No BR DX 8 I1 7 2 [,24] SHIMIZU, K., et al.: J. Chem. En8. ]PN. 21, 1988, s. 113 [ 2 5 ] LU LI, G . W . , et a l. : Biotechnol. Tech. 1, 7987, s.225 [ 2 6 ] BR OOKS , S . L. , A S HBY, R. E., TURNER, A. p. F., CALD ER , M. R. , C LAR KE, D. J. : B iosensor s 3, 1987, s. 45 l27l GHoVL, M., RONAT, E., ENGASSER, J. M.: Biotechnol. Bioeng. 28. 1986. s. 119 [ 2 8 ] IIJIM A ' s . , et a l. ; J. ch€ m . Technol. BÍotechnol. 40, 1987, s. 2 0 3 [ 2 9 ] MIZU T AN I' s . , et al.: l. Fer ment. Technol' 65' ů987' s . 3 2 5 [30] GHILDYAL, N. P., et al.: Chem. Technol. Biotechnol. 38, 1987, s. 227 [ 3 1 ] A X ELS S ON , J. P. , et al.: Biopr ocess Ent. 3, 1988, s. 1 [ 3 2 ] BEZEN G ER , M . C . , et al.; Ind. Aliment. Agr ic. 102, 1 9 8 5 , s. 1283 [ 3 3 ] BIR C H, S . W . , T URNER, A. P . F., ASH BY, R. E.: P r ocess B i oc hem . 2 2 , 1 9 8 7 , s . 37 [34] DINI{OODIE, R C., MEHNERT, D. W.: Biotechnol. BioenS. 27, 1985. s. 1060 [ 3 5 ] KUBO, I. , KA R U BE, I- : Bunseki KaBaku 37,1988, s.628 in Se n sor s [ 3 6 ] T UR N ER , A. P. E. : IEE Colloquium on,,Advances fo r Bio t ec hno lo 8 y " ID igest No. 38], London, UK, IEE, 1 9 8 8 , 5.s.1 [ 3 7 ] C LAR KE, D. J. , et al.: Biosensor s 1,1985, s.213 [ 3 8 ] EN F OR S s . O. , N ILSSoN H .:sth Fer ment. Symp. D ellw eg . H., Ed. verlaS. Berlin 1976, 23 [39] SATOH I-, et al.: Biotechnol. BioenS. lE, 1976, s. 269 s.1 2 5 1 [ 4 0 ] V o LES KY 8 . , EM OND C,: Biotechnol. Bioen8.21,1979, I 4 1 l S C HELLER , F . W . : stud. Biophys. 119, 1987, s. 221 W. C., RAWSON D. M.: Measurement and control [42] cAlsFqRD 22,1989, s.183 [ 4 3 ] C A R R -BR iON , K. G .: IEE Colloquium on ,,Advances in Se n sor s ío r Bio t ec hno lo 8 y . . ID i8est No.38], London, UK, lEE,198 8 Trans. R. Soc- London, 316, 1987, [44] CLARKE, D- I.: Philos. s. 169 on ,,Advance s i n [ 4 5 ] BLAKE-C OLEMA N , B. C.; IEE Colloquium s ens o rs Ío r Bio t echnolo8y.. (D i8est No. 38], 1988, Lon d on , U K, IEE, 1 9 8 8 20, 1987, [ 4 6 ] BR OOKS , S . L. , T URNER, A. P . F.: Meas. control s. 37 [ 4 7 ] EN FOR S , S . O. , C LELAND , N.; Methods Enzymol. 137, 1 9 8 8 , s. 298 [ 4 8 ] G R ON OW , M. , KIN GD ON, C. F. M., AND ERToN, D . l.: sp e c. Publ. . R . S o c . C hem. 5{, 1985, s. 295 [ 4 9 ] KAR U BE, I. , S UZU KI S.: Annual Repor ts on Fer ment. P r ocesses 6, Tsao. G. T., Acad. Press, New York 1983, kap. I [50] KARUBE, I.: Biotechnol. Appl. and Res. Publ. by Technomic. Publ. c o , Lanc as t er, P a, usA, 1985, s. 135 [ 5 1 ] KR ON ER , K. H. , STACH , W., KUH LMANN, W.: Chem. T e ch . IHeidelberg] 1 5 , 1 986, s. 74, 76 [ 5 2 l o PIE' R . : c o nt ro l and Instťum. (GB]' 1s' 1987, s. 157 ' 1 : 9 , L41, [ 5 3 ] R EEV E, A . : C o nt ro l and Instr um. IUK], 20, 1988, s. 78 [54] SCHMIDT H. et al.: Biochim- Biophys. Acta {29, !976, s. 283 [ 5 5 ] S C HMIDT , H. L. , SASCH EWAb, L: Biochem. Eng., tnt. Co n g r ., 1987, s.132 [ 5 6 ] T U R N ER , A. P. F . : Wor ld Biotech. Rep., Online P ubl., P in n e r , UK, 1 , 1 9 8 5 , s . 1 8 1 [57] COMBERBACH, D. M., BUI]OCK, J. D.: Biotechnol. Bioeng. 25, 1983, s. 2503 [ 5 8 ] V A R MA , R . , S AW ANT, U. D ., KARANTH , N. G.: Enzyme Mi cr ob . Technol. 5, 1984, s. 233 [ 5 9 ] MC LAUG HLIN , J. K., MEYER, CH . L., P AP O UTSAKIS, E. T. : B i O. technol. Bioen8. 27, 1985, s. 1246 [ 6 0 ] C o MBER BAC H, D. M., SCH ARER, J. M., MURRAY MOO- YO U N G : Enzyme Microb. Technol. 7, 1985, s. 543 [61] MOELLER, 1., et al-: Anal. Chim. Acta 190, 1986, s. 195 [ 6 2 ] LOW , D. K. R . : J. Chem. Technol. Biotechnol. 36, 1986, s. 3 4 5 [ 6 3 ] G US T A FS S ON , l. G., FREJ, A. K., H ED MAN, P .: Biotec h n ol . Bioeng. 28' í986' s. 16 [ 6 4 ] KR EUZIG , F . : l. Liq . chr omatogr . 6, 1983, s. 1227 [ 6 5 ] C OPPELLA, S . J. , D H URJATI, P .: Biotechnol. Bioeng. 29, 7 9 8 7 , s. 679 [ 6 6 ] HEIN ZLE, E-: W o rl d Biotech. Rep., Online P ubl- , P inner , U K 1, 1985, s. 719 [ 6 7 ] HEIN ZLE, E. , KR AMER, H ., D UNN, I. J.: Biotechnol. Bioe n g . 27, 1985, s. 238 [68] KNIGHT, J.: Control and Instrum. IGB] 18, 1986, s. 41 [ 6 9 ] LLOYD, D. , BOHA TKA, S., SZ ILAGYI, J.: Biosensor s 1, 1 9 8 5 , s.179 [ 7 0 ] LLo YD, D. , W HIT M O RE, T. N.: Lett. Appl. Micr obiol. 5, 1 9 8 8 , s.5 [ 7 1 ] MA N U A L, B. J. : Autom. Instr um. (Spain) 22, 1988, s. 1 4 7 [ 7 2 ] N rS Hr, r. , T A T EIS HT, M.: Keiso 30, 1987, s. 46 [ 7 3 ] HET N ZLE, E. , et al.: Eur . Congr . Biotechnol.. 3r d, Ve r l ag chemie, weinheim, Fed. Rep. Ger. 3, 1984, s. 575
[7 4 ] B ERE CZ , I ., e t al .; V acu u m 3 7 , 1 9 8 7 , s. 8 5 [7 5 ] COT T EE , F. H., B LACK W ELL, L G .: J . An al . Ap p l . P yr ol ysi s 11, 1987, s-. 549 Microb. Technol. 8, Í76] FINK' D. J.' CHITTUR' K. K.: Enzyme 1986. s. 561 Í7 7 ] RECK T EN W ALD ' A., K RoN ER, K . H., K U LA, M. A.: E n z yme Microb. Technol. 7, 1985, s. 146 [78] HYSERT D- W., et al.:Biotechnol. Bioeng, 21, 1979, s. 1301 [7 9 ] HY SE RT D . w .' MoRRI soN N . M.: J . Am. soc. B r e \ď .3 5 ,1 9 7 7 , s. 160 [80] KRAUSE, H., GERHARDT, V.: J. Lumin. (Netherlandsl 31, 1984, s. 888 I e 1 ]' SCHE P E R' T ., e t al .; An n . N . Y . Acad . scí . 5 0 6 ' 1 9 8 7 , s. 4 3 1 [8 2 ] SCHI MZ K . L., e t al .: Ad van ce s i n B i ote ch n ol oty 1 , 1 9 8 1, s. 457 [83] SRINIVAS, S. P., MUTHARASAN, R.: Biotechnol. Bioeng. 30, 1 9 8 7 . s.7 6 9 [8 4 ] G SCHW EN D K ., e t al .: B i ote ch n ol . B i oe n t. 2 5 , 1 9 8 3 , s. 2 7 89 [85] ARATANI, T.: J. Soc. tnstrum. Control Eng-, JAPAN, 26, 1987, s. |229 [8 6 ] T W oRK ' J . v., Y AcY N ycH, A' M.: B Íote ch n ol . P r o8 . 2 , 1 9 8 6, s. q7 [87] SCHULTZ, J. S., MEYERHOFF, M.: Enzyme Microb. Technol. g, 1987. s. 697 [8 8 ] ARMI G E R, W . B .: P r i c. of B i ote ch n ol .: En g . Con si d , Z , 1 9 8 5, s- 133 l89l WILSON, J. R.; Trac. Trends Anal- Chem. [Pers Edl 3. 1984, s- 223 En g . Con si d 2 , 1 9 8 5, [9 0 ] B U LL, D . N .: P r i n c. of B i ote ch n ol . s. J.49 [9 r ] MI Z I E R, M. O.: Me su r e s [Fr an ce ) 5 2 , 1 9 8 7 , s. 5 5 , 5 7 , 5 9 , 6 1 ,6 3 [9 2 l CARD E N ÁS, R., B oY AV AL, 52, 7987, s. ql, 93, 95
P ., coRRE,
c.: Me su r e s
I Fr an ce ] ,
S. * ., B i ote ch n ol . B i oe n 8 . 2 7, [9 3 ] E RD MAN , M. D ., D ELW I C" " , 1985, s. 569 [9 4 ] G OE L, D . P ., MI T T AL, B . P ., SHAMSHI , M. A.: Csi o Commu n . s, 7 9 8 2 , s.7 2 7 [9 5 ] Y AMASHI T A, S.: I n str u me n tati on (J ap an ) 3 0 , 1 9 8 7 , s. 2 2 [96] GUNDELACH, V. c.: Chem. Ing. Tech. 59, 79A7, s. 927 [9 7 ] I SHI K AW A, Y .: I n str u me n tati on I J ap an ) 2 9 , 1 9 8 6 , s. 8 4 [9 8 ] N ACAMU N E , T ., E N D O, I .: I n str u me n tati on []ap an J 2 9 , 1 9 8 6, [9 9 ] K RON ER, K . H., P AP AMI CHAE L, N .; P r oce ss B i och e m. 2 3 , 1 9 8 8, s. l l I -V I [1 OO] K RE U Z I G , F.: Ch r omatd tr . Sci . 3 6 1 1 9 8 7 , s. 2 4 5 [1 0 r ] SCHU E G E RL, T .: T r ac. T r e n d s An al - Ch e m. I P e r s. E d J 3, 1984. s. 239 [1 0 2 ] SCHU E G E RL, K ., LE U B B E RT , A., SCHEP E R, T .: Ch e m. I n g . Tech. 59, 1987. s. 701 [103] YAO, W.: Gon8ye Weishengwu 18, 1988, s, 29 [1 0 4 ] T N CZ ED Y , J .: Ma8 y. K e m. Fol y. 9 2 , !9 8 8 , s.2 4 7 !1 0 5 1 SCHU E G E RL, K ., e t al .: T r e n d s B i ote ch n ol . 4 , 1 9 8 6 , s. 1 1 [1 0 6 ] P E CS, M: , e t al .; J . Au tom. Ch e m. (cB J 7 , 1 9 8 5 , s. I s.1 1 3 [1 0 7 ] SCHMI D T , H. L., e t al .: cb l Mon og r . Se r .1 0 ,1 9 8 7 , [1 0 8 j B OG D AN SK Y , F, M.: P h ar m. T e ch n ol . l L,7 9 8 7 , s.7 2 [1 0 9 ] B ECK ERS, H. J .: J - T e st Eval ,1 4 ,1 9 8 6 , s- 3 1 8 [].1 0 1G RI OT , M.; B i or e act. Fl u i d D yn ., P ap . I n t. Con f ., B h r a Fl u id Eng. Cent., Cranfield/Bedford 1986, s. 203 [1 1 1 ] B OW SK I , L., P E RLEY , CH. R., W EST , J . M.: B i ote ch n ol - B i oe n S . 25, 1983, s. 1237 [1 1 2 ] I EE Col l oq u i u m on Ad van ce s i n Se n sor s f or B i ote ch n ol og y . Proceedings IEE 1988, i14, London, UK, 16. March 1988 Conference on Robot Vision and Sensory [113] 7th International Controls: RovISEc-7 Advanced sensor Technology. proce e d i n g s - I Fs I P u b l .) 1 9 8 8 . V I I t 3 5 9 , z úr i ch , sw i z e r l an d ' 2 -4 Feb. 1988 t1 1 4 ] MAssEN , R. c.' B oT T CHER, P ., LE I šI N G ER, U .: P r oce e d i n 8 s o f the 7th hternational conference on' Robot visÍon and sen. sory Controls: Rovisec-7 Advanced Sensor Technology, B e d f or d , u K , tFs (P u b l i cati on sl 1 9 8 8 , s. 1 1 5 [1 1 5 ] MESCHK E, 1 ., HE MP E L, D . C.: Au tomati si e r u n sste ch n i k I W es t G e r man y) 3 6 , 1 9 8 8 , s. 1 2
Lektoroual Doc. Ing. MojmÍr Rychtera, CSc' Burianec, Z. . Burianová, l. - Heralová, B.: Analýza sou. časnéIro stavu řízení fermentačních procesů. MěřicÍ m et o dy a č i dl a . K v a s . pr ů m . ' 3 6 ' 1 9 9 0 , č . 2 a 3 , s . 3 9 _ 4 0 ' 72-76. Je podán přehled čidel, používanýchv současnédobě při sledovánÍ a. řÍzení fermentačních procesů. Tento přehled byl doplněn počÍtačovourešerší,z níž by|y vy. brány práce' týkající Se této tematiky. Z rešeršeje pa. trno' jakým směrem Se ubÍrá výzkum.v oblastÍ měřenÍ a vývoje čÍdel pro biotechnolotické aplikace.
K VA S N Ý P R Ú MYst roč. 36/1990 _ číslo 3
76 Srprun.4 3. - Eypuano sa, f. - Iepa,nona, E.: AHauns coBpeMeHHoro cocrocHl,tfl ynpaBfleHHq npoqeccaun SepMeHTaUlru.I,lsnnepure"rrusre MeToAbtil qyBcTB[reJbHbregJteMeHrrr. Ksac. npyna.,36, 1990, Ns 2 u 3, crp. 39-40, 72-76.
trol of ferrmentationprocesses at present is made. This review was completed v/ith the computer aided literature Search on this topic. Fťo'mthe artÍcle,it can be seen the present state of art in the develop,mentof the measuring techniques and the construction orf instruments for biotechnological applications.
. flpnso1urca oó3o,ptryBcTBuTefl bHblx gfleMeHToB'IIpI,IMeHfl rcuu]xcfl ceroAHrr [pr4 KoHTpote ]i ynpaBJreHnr4 npoqeccaMl-r Burianec, Z. . Burianová, |. - Heralová, B.: Analyse des QepueHraqltn. 3ror oósop Áono"lHeu oósoporr,rno 3BM, I,i3 gegenwártigen stands der Steuerung der Fermentations. KoToporo },I3ópaHbI pa6orsI, Kacarcq}Iecí ÁarruoůTeMaTI,IKI,I. LIs nponeÁeHHollpa6oTbl BIIAHo HanpaB"'Iegile,B KoTopoM prozesse. Me3methoden und F.zhler. Kvas. prům., 36, 1990,Nr. 2 und 3, S. 39-40, 72-76. npoucxoÁI,ÍTcotspeMeHHoepa38I,ITneuccneÁosaHI4gs oó. JIacTI4I.I3MepeHI1Í I,l qyBcTBIlTe''IbHbIx o./IeMeHToB !'ng 6uoTexHo,loruqecKof o npuMeHeHIzfl . Es wird eine Ůbersicht der MeÍJftihlerangefuhrt, die gegenwártíg beÍ der Verfol8ung und Steueruns der Fermentationsprozessebenutzt werden. Diese Úbersicht wurBurianec, Z. - Burianová' J. - Heralová, B.: Analysis ol de durch eine computer.Recherche ergánzt, aus der the Control of Fermentation Processes. Measuring Methods die Arbeíten aus8ewahlt wurden, die diese Thematik and lnstruments. KvaS. prům.' 38, 1990, No.2 and 3, pp. behandeln. Aus der Recherche sind die Richtungen er39-40, 72-76. sÍchtlÍch,auf die dÍe Forschung im Bereich der Messung und der Entwicklung der Me8fiihler fur biotechnologische A review about probes using for measuring and conApplikationen orientiert ist.
KonstrukčnÍmateriály pro biotechnologický průmysl :-:*T:J::::Tsoká
prarra škola chemickotechnologická, katedrakvasnéchemÍea bioinženýrstvi,
průmysl materiáIy,plasty, koroze' biotechnologický Klíčováslova: konsÍIukční 1. SKLO
Tabulka 1. Hodnota nejčastéji použíuaných plastů
Materiál Chem. ce n a N ap ě ti Max . p r ac. Borosilikátové sklÓ je odolné vůči korozi při všech v tahu teplota odolnost biochemických a biologických procesech včetně působe. bez zatíženi I MP a] ní produktů těchto procesů Í vůči chemikáliím použíVa. I oc ] ným k mytí a Sanitaci zařízerÍ. Dálšími výhodami skla jsou: htadký povrch [důležitéz hlediska čištění)'prů. Polyethylen nizká dobrá zo-37 r20 hlednost Iumožňuje kontrolu probíhajícíoperaceJ' ste. P ol yp r op yl e n n í z ká 3 3 -3 8 dobrá 150 P V C n í Z ká 110 dobrá jisté 2 5 -3 2 i in situ] [n e mě kč e n ý ] míry a do rilovatelnost [v autoklávu T e l ]on vysoká výborná 7-28 260 potrubí a těIes a nizká cena. PoužíváSe k výrobě nádob, Nylon 6.6 nÍZká 62-43 150 absorb uj e bíoreaktorůlaboratorní velÍkosti Ido průměru 600mmJ' vlhkost A B s nizke dobrá 4I 90 průhledítekdo většíchbioreaktorů a ve formě skelných vláken k náplni hloubkových filtrů pro sterilaci Vzduchu. Sklo je křehké a má malou pevnost v tahu. DaIšÍ nevýhodou skla je nebezpečÍrazttžení skleněného válce Polyethylen - patří mezi termoplasty. Je levný, odoláVá pří sterilaci párou in situ v místě i nepatrného mechaslabým kyselinám, slabým i Silným alkáliím, většině mi. poškození v výrob. místě škrábnutí nebo nického [např. a rostlinných olejů a většině orsanÍckých roz. ní vady, tzv. ,,bubliny..ve skle]. Proto se před sterilací nerálních po uš t ědelpřÍ nÍ zk ý c h t epl o t á c h ( a s i do 6 0 . C J . N e n í st e . Iaboratorních fermentorů přímou párou musí provádět jako potrubí na vodu a preventivnÍ ochrana pbsluhujícího personáIu nasazová- rilovatelný teplem. Používá Se jiná média' zásobníky na kapa]ná médÍa'jako jsou ocet, nÍm ochranných krvtů na reaktorv. Většinou se však ]apivo, víno, oleje a ovocné štávy i jako materiál membrán boratornÍ feímentoiy sterilují po naplnění Živným mé- pro kyslíkovéelektrody [2]. diem V autoklávu. Polypropylen * má VlastnostÍ podobné polyethylenu, a]e je odo]nějšÍvůči teplu. snáší tepelnou Sterilaci při 2. PLASTY přetlaku 0'15 MPa po dobu 20 mín [3]. Při dlouhodobém působení Lze jej však vystavovat tepelně jen Používajíse pro stavbu nebo k povrchové úpravě tepelném do 100.C. Také jeho chemická odolnost je větší,proto nádob a nádtži, jsou vhodným materiálem pro hadice, potrubÍ' těsnění, membrány eiektrod a ventilů a slouží v procesu čištěnílze použít jak kyselíny, tak alkalické Í jako ložiskové materiály. obecně jsou plasty odolné roztoky. PoužÍváse ke stavbě zásobníků na kyseliny a proti korozi, přestože některé jsou málo odolné vůči louhy a potrubÍ pro regulaci pH. Z pevnostníhohlediska má dobrou odolnost vůči dynamickým rázům a není orsanickým rozpouštědlůmve srovnání s kovovými ma. toxický. PřÍ stavbě zásobníků S objemem nad 15 m3 se teriály' MajÍ také menší odolnost vůči rázovému namá. z vnějšístrany pokrývá podpůrným plastem obsahujícím hání. U termoplastů můžeurčitým problémem být měk. ske]ná v]ákna. Používá se téŽ k výrobě membrán nutí materiálu při tepelnézátěži. Pro zlepšenímechanic. pro kyslíkové elektrody kýCh vlastností plastů se tyto materÍály kombinují k mikrofiltraci [4]' membrán [5] a membrán pro imobilizaci buněk nebo enzymů Iplní) skelnými nebo uhlíkovými vlákny. Z hlediska 1.67 , 1. odolnosti vůčimikroorganismům jsou všechny plasty vy. hovujÍcÍ.Dalšími požadovanými vlastnostmi p]astů jsou: Polyvinylchlorid (PvC] má vysokou odolnost vůči kyse. odo]nost proti otěru; nesmí obsahovat látky difundujÍcí ]inám a alkáliÍm. Vůči rozpouštědlům (např. ketonům, z pIaStu Inapř. pIaStifikátory) ani aditiva, která jsou esterům a aromatickým uhlovodíkům) nenÍ tak odolný jako polyethylen. Měkčený PVc Se použíVá k výrobě toxÍcká, působízměnu barvy nebo oviivňují organoleptické v]astnosti zpracováVaného materiáIu [1]. Většinu hadic. Jinak se z něho vyrábějí trubky. Dlouhodobě snášÍ plastů nelze steriIovat teplem. Vzhledem k použÍvaným teplotu pouze do 50.C. Srovnáme.li investiční náklady teplotám a tlakům při sterilaci nelze použítani všechny na potrubÍ z nerezavějÍcíoceli s potrubím z PVC v pro. plasty vyztuŽenéskelnými vlákny tam, kde je Sterilace sperujícÍchstátech' dospějeme k vyššíceně při použití nezbytná. V tabulce í jsou uvedeny parametry několika PVC z konstrukčnÍchdůvodů {např. častějšímechanÍcké po dpo r y a t d. ) [ 8 j. nejčastěji používaných plastů.
