08/2012
První muzeum zmrzliny ----------------------------Ape Tour 2012 - Nej ÈR ----------------------------Nový rychlostní rekord ----------------------------Maserati Quattroporte ----------------------------Italská Pisa x Èeská Pisa -----------------------------
Jièínský veletrh - Stan
28.-30.8
Zemì Živitelka
30.8 - 4.9.
Èeské Budìjovice
19.-20.9.,Havlíèkùv Brod, Den zahradní a komunální techniky 11.-12.10.,Velká Bíteš,SVPS 15.11.,Otrokovice, VII. Setkání starostù a místostarostù Zlínského kraje 29.-30.11.,Sezimovo Ústí, Setkání èlenù SKS
Ape Tour 2012 - Nej v ÈR Hrèava, Pradìd, Hranická propast, Bøezina, vodní dílo Dalešice, Rožmberk, Lipno, Orlík, Èerné jezero, Sokolov, Krásná u Aše, Høensko, Praha
S
tejnì jako v minulých letech již tøikrát vyrazil i letos obchodní zástupce spoleènosti I-Tec Czech František Kubát zaèátkem srpna na cesty. S tøíkolovým vozidlem Piaggio Ape TM podnikl týdenní tour po Èeské republice. V dvojmístné tøíkolce ovšem nejel sám, s øízením i dokumentací navštívených míst, kterými byla pøedevším tuzemská zemìpisná NEJ, vydatnì pomáhala i druhá èlenka posádky asistentka spoleènosti I-Tec Czech Leona Bystroòová. Tøíkolka se speciálním designem a upravenou korbou s nerezovou truhlou na poøebné vìci vyrazila na cestu z Ostravy v Pátek 3. srpna a území Èeské republiky brázdila celý týden. Každý den urazila v prùmìru 300 km, což je na vozidlo, které nesmí používat dálnice úctyhodný výkon. Dne 7. srpna dorazila posádka v poøádku domù a již teï se tìší na další roèník.
foto: Jan Holomek
Nový rychlostní rekord ový èeský národní rekord
N
byl vytvoøen v sériovì vyrábìném vozidle v kategorii L5/e. Motocykl tøíkolka tovární znaèky Piaggio Ape TM Tipper s dvoutaktním motorem o obsahu 220 cm3 a výkonu 7,5 kW. Rychlostní rekord se podaøilo vytvoøit Leonì Bystroòové dne 6.8.2012 na silnici è. 39, kdy tachometr ukazoval 80 km/h. Pøièemž konstrukèní rychlost udávaná výrobcem je max. 60 km/h.
V Itálii se otvírá první muzeum zmrzliny na svìtì
Gondoliéøi v Benátkách budou mít povinnì GPS, aby ubylo nehod
G
ondoly a další plavidla na benátském Velkém kanále i postranních blíbená je v kornoutu, na døívku i v poháru a málokdo ji zvláš v létì kanálech budou muset být od 15. záøí kvùli hustému provozu odolá. Øeè je samozøejmì o zmrzlinì, která bude mít nyní v Itálii i své vybaveny navigaèními pøístroji. Mají zlepšit kontrolu rychlosti první muzeum. "Museo del gelato" (Muzeum zmrzliny) se slavnostnì a pozice lodí v historickém centru mìsta. Kontroly lodní dopravy otevøe 27. záøí 2012 ve mìstì Anzola dell' Emilia u italské Boloni. v Benátkách se mají zpøísnit proto, aby se zabránilo kolizím, vysvìtlil mìstský rada pro dopravu Ugo Bergamo.Pøístroji GPS budou muset být Návštìvníci se zde dozví o historii této pochoutky, která sahá až do starovìku, vybaveny kromì gondol a vodních taxi napøíklad i èluny pøepravující pouèí se o její tradici i technologii výroby. Dlouhé dìjiny zmrzliny dokládá zboží. Problémem v benátských kanálech není jen nadmìrný poèet v expozici 10.000 fotografií a historických dokumentù, vystaveno je tu i více než plavidel, ale také èasté pøekraèování povolených rychlostních limitù. 20 pùvodních strojù na výrobu zmrzliny, rùzné zmrzlinové recepty i recept Rychlé lodì navíc vyvolávají vlnobití, které dále pøispívá k podemílání na italské gelato. Souèástí muzea budou i multimediální prezentace základù mìsta vystavìného na písèité lagunì. a videorozhovory. V plánu jsou také workshopy pro dìti a dospìlé na téma výroba zmrzliny. Aby byla prohlídka ještì zajímavìjší, bude se zde podávat nìkolik druhù zmrzlin podle starých receptù. "Role muzea je vyzdvihnout zmrzlinu coby špièkový výrobek evropské gastronomické kultury," uvedla kurátorka muzea Luciana Polliottiová. Muzeum založil známý italský výrobce strojù na zmrzlinu Carpigiani za více než 40 milionù korun.
zdroj:www.denik.cz
O
zdroj: www.cestovani.idnes.cz
Passatelli Ingredience: 250 g strouhanky 250 g parmazánu 50 g hladké mouky 5 vajec špetka skoøice citronová kùra špetka soli slávky malé kalamárky cherry rajèata rukola parmazán èesnek Postup:
Torta di pesche e ribes (Dort s broskví a rybízem) Ingredience: 250 g hladké mouky 150 g másla 6 vajec 7 lžic cukru 1,5 dl smetany 100 g bílého øeckého jogurtu 3 mìkké broskve 1 vanièka èerveného rybízu vanilkový lusk
Postup:
Ze strouhanky, parmazánu, mouky, skoøice, vajec, citronové kùry a soli V míse postupnì vyšleháme povolené máslo s 5 lžícemi cukru, 4 vejce, mouku vypracujeme tìsto. Z tìsta vytvoøíme pomocí lisu malé nudlièky, které uvaøíme a semínka z pùlky vanilkového lusku. Dno formy vyložíme peèícím papírem. Tìsto v osolené vodì. Trvá to pouze pár minut. pøendáme do formy a uhladíme. Broskve nakrájíme na mìsíèky a vyskládáme na tìsto, zasypeme rybízem. V míse vyšleháme zbylá dvì vejce se zbytkem cukru, V pánvi na oleji a èesneku povaøíme slávky. Pøidáme bílé víno a necháme smetanou, bílým jogurtem a druhou pùlkou vanilkového lusku. Krém nalijeme redukovat pod poklièkou. Po otevøení mušlí pøidáme do pánve malé kalamáry na ovoce, peèeme v pøedehøáté troubì 45min na 180°. a rajèata. Smícháme s uvaøenými nudlièkami, vhodíme nasekanou petrželku, zakápneme olejem. Pøi servírování ozdobíme rukolou a strouhaným parmazánem.
zdroj:www.sitalemvkuchyni.cz
Z ÁBAVA
Na vìtvi visí netopýøi, všichni hlavou dolù, kromì jednoho, který stojí na nohách. Dva sousední netopýøi komentují: -No prosím tì, co to je, tady to? -Nevím, ještì pøed dvìma minutami mu bylo dobøe a pak omdlel.
Maserati: Quattroporte nahradí dva nové modely s americkou technikou Maserati: Quattroporte nahradí dva nové modely s americkou technikou
M
aserati nechystá jednoho nástupce Quattroporte, ale rovnou dva. Díky spolupráci koncernu Fiat s Chryslerem mají nová Maserati použít americkou techniku. Prodeje modenského výrobce mají v následujících letech vzrùst až na 50 tisíc aut roènì, èemuž má pomoci i SUV. Dva nástupci sedanu Quattroporte mají mít opodstatnìní v tom, že stávající sedan je pøíliš velký na to, aby byl vozem na sportovní jízdu, zároveò ale pøíliš malý na to, aby byl opravdovou limuzínou. Tento problém mají do dvou let vyøešit dva modely – malé a velké Quattroporte - jak tvrdí web Automotive News Europe. Oba sedany se budou vyrábìt v domovské Modenì, roènì se jich má prodat až 35 tisíc exempláøù.
Baby - Quattroporte
Full-size-Quattroporte
enší sedan se má pøedstavit na konci pøíštího roku. Pùvodnì se mìl tento automobil stát vlajkovou lodí znaèky Alfa Romeo, pokud se však bude prodávat jako Maserati, mùže být nabízen s vyšší cenovkou, navíc má Maserati už vybudovanou globální prodejní sí. Alfa Romeo se má vrátit na americký trh až v roce 2013.
elké Quattroporte dorazí v polovinì roku 2013, vznikne pøepracováním stávající generace. Délka tohoto sedanu bude zhruba 5.160 mm, díky èemuž bude asi o 22 cm delší než baby Quattroporte a stane se tak plnohodnotným luxusním sedanem.
M
Baby Quattroporte si má udržet klasickou koncepci s motorem uloženým vpøedu podélne a pohonem zadních kol. Pod kapotou má pracovat trílitrový vidlicový šestiválec, který vznikne rozsáhlou úpravou motoru 3,6 V6 Pentastar od Chrysleru. Ten bude vybaven variabilním èasováním ventilù MultiAir od Fiatu, dvema turbodmychadly a prímým vstrikováním paliva, díky èemuž se jeho výkon bude pohybovat okolo hodnoty 298 kW (400 k). Pro evropské trhy bude urèena i dieselová varianta s posílenou verzí tøílitrového motoru V6 od firmy VM Motori, který pohání napríklad Jeep Grand Cherokee. Cena malého Quattroporte se má pohybovat v rozmezí 55.000 a 70.000 euro (1.330.000,až 1.693.000,- Kè).
V
V motorovém prostoru se pravdìpodobnì objeví upravená 4,7 litrová V8, už používaná v modelech GranTurismo S a GranCabrio. Díky pøímému vstøikování dosáhne výkonu až 354 kW, spolupracovat bude s osmistupòovým automatem ZF. Maserati prý uvažuje i nad verzí s pohonem všech kol a systémem startstop, který sníží spotøebu paliva. Vedle motorù oba sedany použijí i další díly z dílny Chrysleru, a to napøíklad klimatizaci, pasivní bezpeènostní systémy a strukturu sedaèek. To pomùže snížit cenu a zároveò zabrání tomu, aby byla image Maserati pošramocena viditelnými výrobními díly od americké automobilky.
Italská Pisa
M
versus
Èeská Pisa
ìsto Pisa naleznete v italské oblasti Toskánsko na bøehu øeky Arno asi deset kilometrù od jejího ústí do Ligurského moøe. Historie mìsta sahá podle nejnovìjších prùzkumù až do doby Etruskù. Dnes turisté do Pisy pøijíždìjí pøedevším kvùli Námìstí zázrakù, kde se nachází nejvýznamìjší pisánské pamìtihodnosti: Šikmá vìž, katedrála (Duomo), baptisterium a monumentální gotický høbitov. Šikmá vìž v Pise (Torre pendente di Pisa) je nejvìtším symbolem a atrakcí pro turisty tohoto mìsta. Stavba vìžì zapoèala v roce 1178 v románském slohu a mìla se stát nejvyšší zvonicí na svìtì. Již brzy po zaèátku výstavby se ukázalo, že vìž má nestabilní základy navíc položené v mìkkém jílovitém podloží. Dùsledkem toho se stavba zaèala naklánìt. Stavitelé se snažili zpevnit podloží jak nejlépe umìli a navíc se pøi stavbì dalších pater vìže snažili pøenést váhu na opaènou stranu, aby tak vìž vyrovnali. Vež se sice zaèala vracet do svislé polohy, ale nakonec se zaèala naklánìt na pøesnì opaènou stranu než pùvodnì. Nakonec byla stavba v roce 1372 dokonèena pøidáním prostoru pro zvony na jejím vrcholku. Šikmá vìž dostála svému jménu a v prùbìhu staletí se stále více naklánìla. Vše vyústilo v uzavøení vìžì v roce 1990 a následným opravám, které mìly vìži pøinést stabilitu pro následující století. Podmínkou pøi rekonstrukci vìže bylo zachovat co nejvìtší možné naklonìní, protože radní mìsta Pisa si uvìdomovali jak je tento efekt dùležitý pro turistický ruch. Vychýlení vìže bylo sníženo z pìti metrù na pouhé tøi a v této poloze je vìž fixována pomocí ocelových lan a olovìného protizávaží. V roce 2001 byla vež v Pise opìt otevøena pro veøejnost.
C
ikmý kostel sv. Petra z Alkantary - rarita v celém Èesku. Pøes svou pohnutou historii, kdy pod kostelem klesla pùda o 37 metrù v pomìrnì krátké dobì a kdy se kostel vlivem poklesù silnì naklonil a vychýlil o 6,8 stupòù na jih, zùstal stát a dnes pøedstavuje ojedinìlou atraktivitu regionu. Svou šikmostí se tak blíží svìtoznámé vìži v italské Pise a stává se vyhledávaným cílem turistù z celého svìta. Kostelík byl zaøazen do Èeské knihy rekordù a kuriozit jako nejšikmìjší kostel v Èesku. Kostel svatého Petra z Alkantary byl postaven roku 1736 v barokním slohu. Nechal jej postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch na místì døevìného kostela svatého Martina, zmiòovaného již v roce 1447. Jelikož v Tìšínském Slezsku bylo již svatému Martinovi zasvìceno nìkolik kostelù, byl jako patron nového kostela vybrán svatý Petr z Alkantary. Teprve roku 1759 byl kostel konsekrován biskupem Filipem Gothardem Schaffhotschem z Vratislavi. Jedineènost chrámu spoèívá nejen v jeho historické hodnotì, ale zejména v okolnostech, které stavbu postihly a natrvalo poznamenaly. Po zahájení tìžby èerného uhlí bylo od roku 1854 pod kostelem vytìženo 27 slojí v celkové mocnosti 46,82 metrù. Ještì poèátkem 90. let minulého století hrozilo kostelu zøícení a byl urèen k demolici. V letech 1994-1995 probìhla generální oprava a zajištìní objektu a kostel se tak znovu zaskvìl v plné kráse.
Š
Zdroj: karvina.cz
REKLAMA
