-7-.
-
Y'
/EYERUV FOND PRILESKE AI(ADEMIIVED A UMENI r-^,o,,
, -
N r-
Magda|éna Pokorná
o Juliu Zeyerovi se psávalo, žemíŤildo dálek čiŽe se ohlíželdo minulosti, pravdouje ale i to, Že myslel na budoucnostčeskéliteratury. Chtěla bych touto statípŤispětk objasněníjedné z kapitol životaspiso. k literárnímudebutu.Zárove se dozví. vatelri v Čechách,totiŽjejich pŤíleŽitosti me mnohéo činnostiinstituce,která se k péčio českouliteraturupÍihlásilajiŽ ve je Fond Julia Zeyerapii Českéakademii věd svémnázvu. KonkrétnínrpŤíkladem a umění(dálejen Čevq. Julius Zeyer ve své závěti ze dne 30. června 1899, neŽ odjel na svou poslednícestu do Ruska, ustanovil: 6000 zl. věnuji Ceskéakadenlii věd a umění, aťjsott odevzdány jejímu prezidentovi, stavebnímu radovi Joseftt Hlavkovi, by sám blížeurčil,jak s těmi 6000 zI. má v Akademii naloženobyti.v tétoposlední vúli bylo stanoveno, Že právo na vydání svych sebranych spisúzadal jsem pp. Šináčkovún4nakladatelúm.Honoráž aťpÍipadne mym sestrátn a bratÍímv stejnénzpodílu.| o rok a pril později, 23.|edna l90l, jen t'.idenpied svou smrtí,stvrdil Zeyer dodatkemk posledníwli její podstatnouzměnu v tom smyslu,že veškeré svéspisy, jak vydané tak i posud nevydané,jakož i veškerá svá práva autorská l
24
stejnou částkoupamatovalJulius Zeyer takéna spolek Svatobor,s ninrŽ by| po léta získalněkolikát stipendiačípodporyna své v zl$'ch kontaktechajehoŽprostŤednictvim cesty.
odkazuji Českéakaderuii pro vědu, slovest,tosta untění v Praze. Veškerého l,ytěžh z této nté literární poz stalosti nechťpoužije se ku podpoŤe nlladych česlEch spisovatelú (beletrist ) vynikajícího nadání. Všechnabližšíustanovení učiniti splnomocžtujisvépŤátele Josefa Hlnku a Josefa Maudra.2 NeŽ pÍiblíŽímkonkrétnív znanr tohoto Zeyerova odkazu pro českou literaturua pro činnostČnvu konkrétně,je tŤebaosvětlit komplikovany vztah Julia Zeyera k tétoinstituci a k jejímu zakladateli,mecenášia prvnímuprezidentovi Josefu Hlávkovi. Čavu zahájí|ačinnostv roce t8903 jako Česká akademie pro vědy, slovesnosta umění císaŤeFrantiškaJosefa I. TvoĚily ji č|yŤitŤídy'do prvníbyly exaktnívědy (včetně zahrnuty vědy humanitní(bez filologie), do druhépŤírodní, lékarství),tŤetíbyla určenafilologúm a čtvrtáumělcrim. Tato čtvrtátiída se rozdělila na odbor literární,vytvam1,7 a hudební.Činnostakademie byla financována jednak z vlj'nosrizákladníhojmění, jednak ze Státnía zemskédotace.a kteŤí Akademie si pŤizaloŽenía během svéhop sobenízískalamnoho pŤímivcťr, většímiči menšímidary nebo odkazy zlepšovalijejí finančnísituaci. Z těchto darŮ a odkazťrby|y zÍizovány fondy nesoucíjména dárcri nebo osob, k jejichŽ poctě byl fond založen,a b valo u nich Zpravidla pŤímourčeno,v jaké l".išia k jakémuričelujsou určenya kten.ívědnínebo umělecky obor se má podporovat. Vyššíkapitá| než Zeyerttv fond měly v době počátkrijeho činnostiz fondri za|oŽenj,chjednotlivci pouze fondy JUDr. Karla Adámka a jeho sestry Klemenťy, fond MUDr. Aleše Hrdličky, fond arclr.AntonínaWielrla a jeho manŽelkyMarie literatury a později za|oŽenyfond Josefa a Julie Maudroqiclr.'Na podporučeské 6: vzniklo v Čavu několik fondri fond Josefiny Čermákové,fond Matěje Havelky, jeho choti RriŽeny a vnuka Karla Pippicha-Havel|7 (k udělování cen za dramatickou tvorbu a za poezii), fond Zdeřky H|ávkové (k oceĎováníčeské literatury a českéhudby) _ vznikl osamostatněnímdvojího kapitálu, ptivodně pŤipojeného k pŤedešlému fondu, fond ing. arch. BedŤichaHlaváčkaa jeho choti Ludmily (k oceřování lidovéarchitekturya historickébeletrie),fond RobertaLva Nováka (k lydávání básnickych spisri mladych autoru). Julirrs Zeyer odkázal část svéhojmění a vlnos z budoucíholydávání slrych děl instituci, v níŽ nebyl nikdy členem,protožesvou volbu za minro2
3 4 5 6
Viz poslednírnjle Julia Zeyera, uloŽenav Archil,u A|'ČR, fond ČAVU, inv. č 799, kart. 28.l' Jen na okaj budiž ponamenáno, že se v budoucnu na Čavu několikát obrátity Zeyeror"y sestry paní Helena Jungfeldová a Jana Davidová, později pak dcera posleduě jnrerrovaItés prostou o finančnípodporu. Bylo jim pravidelrrě lryhověno. Vlběr literatury k dějinám ČAVU shrnuli Beran _ Levora _ Šlechtová 1989' s' XXXII _
xxxtv.
Naposledy se touto problematikou zab;ivala A. Mišková (Míšková 1994' s. 65_79). V jinrečnémísto mě| nrezi fondy v meziválečném obdobi fond Leopolda Katze, o něm naposled! Krejčová l993, s. l47_l53. Ne r,šechny mohly b1it ale ryužvány.
25
ZrvrBŮvFoNDpŘtCrsrÉ,qKAorvtt vĚo,quvĚNí Magda|énaPokorná
o Juliu Zeyerovi se psávalo, Že míŤildo dálek čiŽe se ohlíŽeldo minulosti, pravdouje ale i to' Že myslel na budoucnostčeskéliteratury. Chtěla bych touto statípŤispětk objasněníjedné z kapitol životaspisovate| v Čechách,totiŽjejich piíleŽitostik literárnímudebutu.Zárove ,sedozvíme mnohéo činnostiinstituce'která se k péčio českouliteraturupŤilrlásilajiž ve svémnázvu. KonkrétnímpŤíkladenrjeFond Julia ZeyerapŤiČeskéakadenriivěd a un.rění(dále jen Čavu;. Julius Zeyer ve své závěti ze dne 30. června 1899, neŽ odjel na svou poslednícestu do Ruska, ustanovil: 6000 zl, věrutjiČeskéakademii věd a umění, at,jsott odevzdány jejímu prezidentovi, stavebnímttradovi Joseftt Hlavkovi, by sám blížeurčil,jak s těmi 6000 zl. má v Akademii naloženobyti.v tétoposlední vťrli bylo stanoveno, Že pravo na vydání svych sebranych spisťtzadal jsem pp. Šimáčkovnt, nakladatel m. Honor፠aťpŤipadne mym sestrátn a bratžímv stejnénlpodílu.| pied svou smrtí,stvrdil o rok a pril později,23. ledna l90l' jen ť'./den Zeyer dodatkemk poslednívuli jej ípodstatnouzměnu v tom smyslu, Že veškeré svéspisy, jak vydané tak i posud nevydané,jakož i veškerá svá prdva autorskd l
24
Stejnoučástkoupamato\'alJulius Zeyer takéna spolek Svatobor,s ninrŽ byl po léta získalněkolikát stipendiačipodporyna své v uzJ
odkazuji Českéakaderuii pro vědu, slovestlost a w,1ě,.,ív Praze. Veškerého l,ytěžkuz této nté literární poz stalosti nechťpoužije se ku podpoí.e nlladych česlEch spisovatelú (beletristú)vynikajícího nadání. Všechnabližšíttstanovení učiniti sp}nomocžtujisvépžátele Josefa Hlnku a Josefa Maudra.2 Než piiblížím konkrétnív znan tohoto Zeyerova odkazu pro českou literaturua pro činnostČ,q'vu konkrétně,je tĚebaosvět|itkomplikovany vztah Julia Zeyera k tétoinstituci a k jejímu zakladateli,mecenášia prvnímuprezidentovi Josefu Hlávkovi. Čevu zaháji|a čínnostv roce 18903jako Česká akademie pro vědy, slovesnosta umění císaĚeFrantiškaJosefa I. TvoĚily ji čtyŤitĚídy,do prvníbyly exaktnívědy (včetně zahrnuty vědy humanitní(bez filologie), do druhépŤírodní' lékaŤství)' tŤetíbyla určenafilologrim a čtvrtáumělcrim. Tato čtvrtátŤídase rozdělila na odbor literární,rn-Ítvarn1i a hudební.Činnostakademie byla financována jednak z q7nosri základníhojmění' jednak ze státnía zemskédotace.a kteŤí Akademie si pŤizaloŽenía během svéhoprisobenízískalamnoho pŤímivcú, většímiči menšímidary nebo odkazy zlepšovalijejí finančnísituaci. Z těchto daru a odkazŮ by|y z}izovány fondy nesoucíjménadárcri nebo osob' kjejichž poctě byl fond založen,a byvalo u nich zpravidla pŤínrourčeno,v jaké q./šia k jakému čelujsou určenya kten-/vědnínebo umělecky obor se má podporovat. Vyššíkapitá| neŽ Zeyertlv fond měly v době počátkrijeho činnostiz fondŮ za|oŽenychjednotlivcipouze fondy JUDr. Karla Adámka ajeho sestryKlementy, fond MUDr. Aleše Hrdličky, fond arclr.AntonínaWiel.rlaa jeho manŽelkyMarie a pozděj i za|oŽenyfond Josefa a Julie Maudrov}iclr.' Na podporu české|iteratury 6: vmiklo v ČRvu několik fondri fond Josefiny Čermákové,fond Matěje Havelky, jeho choti RriŽeny a vnuka Karla Pippicha-Have|ky (k udělování cen za dramatickou tvorbu a za poezii), fond Zdeřky Hlávkové (k oceřování české literatury a českélrudby) - vznikl osamostatněnímdvojího kapitálu, privodně pÍipojeného k pŤedešlému fondu, fond ing. arch. Beďicha Hlaváčkaa jeho choti Ludmily (k oceřování lidovéarchitekturya historickébeletrie)'fond RobertaLva Nováka (k vydávání básnicklch spisri mlad1/chautoru). Julius Zeyer odkázal část svéhojměni a v nos z budoucíhorrydávání sv'.ich děl instituci, v níŽ nebyl nikdy členenr,protoŽe svou volbu za minro2
3
4 5 6
Viz posledníuile Julia Zeyera, uloŽena v Archi|,u A,.ČR, fond ČAVU, inr'. č.799, kart' 284. Jen na okaj budiŽ poaamenáno' Že se v budoucnu na ČAVU několikát obrátily Zeyeroly sestry paní Helena Jungfeldová a Jana Davidor,á' později pak dcera posledrrě jnrenovarrés prostou o finatčtrípodporu. Bylojim pravidelně lyhověno. Vlběr literatury k dějinám ČAVU shmuli Beran - Levora _ Šlechtová 1989, s' XXXII -
xxxlv.
Naposledyse toutoproblematikouzab 'r'alaA' Míšková(Míškor,á1994's' 65.79). obdobífond LeopoldaKatze, o něm V/jinrečnémisto měl mezi fondy v meziválečlrém naposled!Krejčovál993, s. l47-l53' Ne r'šechnymohly blt ale rryuŽívány'
25
ŤádnéhočlenaČAVU v roce 1890 dotčeněodmítlv Hlase národa (Zeyer l890). ZveŤejněnbyl takéjeho dopis Svatopluku Čechovi v tétověci: Co se založení do4)ká, zdá se mi to urážkou,žeto neníAkademie KráIovsní českého,ale jalEsi provinciální rakousky stav, něco jako krajinského.Mohla by to byt Akademie plzeřská nebovodúanská nebojakákoli aje mi divno, ženikdo z politik necítíten hrot, to naschvál pomíjenínašichpráv co stát. I ta Učenáspolečnost,povstalá za Josefa II., je královská. Prato byl jsem hned z počátku proti našíAkademii a z žádn chjinych pÍíčina žekljsem to Riegrovi hned, kdyžjsempo svémnávratu z Franciev bec teprve se ojejí existenci dověděl. (Zeyer I9|L) ZeyerŮv vztah k ČAVU a zejménak jejímu literiírnímuodboru v rámci IV. tŤídynebyl ovšem tímto krokem vyŤešen,trápil jej po léta,dovršil jelio již nikdy v budoucnu nenapravenou roŽrŽku s dávn;/'mpŤítelemJaroslavem Vrchlich.Ím a odrazil se i vjeho korespondencinapŤ.s J. V. Sládkem (Zeyer_ Sládek l957). Zeyerťx vztah k Josefu Hlávkovi byl mnohostrannější,vděčně pŤijímal zejménav druhépolovině 90. let jeho pohostinství na zámku v LuŽanech (srov. Moravec l966), jehoŽ dobrou dušíbyla ZdeŤkaHlávková av niŽnachžzelZeyer dar duši.Josef Hlávka mu imponoval a jako štědrovečerní vnímavouspŤízněnou od něj piijal finančníobnos (sloŽen! jako anonymníu Zemskébanky), kten.imu zajišťovalročnídrichod 600 zlat'-Ích.Do Lužan se také Julius Zeyer uch1/lil svéhoživota,na sklonku roku l900. Pravděpodobněprávě v poslednícht..1i'dnech tehďy za posledníhoZeyerova pobytu zde se rodila myšlenka,kterou 23. ledna l90l, q/den pĚed svou smrtí,Zeyer vtělil do qiše citovanéhododatku ke své závěti. Ze svědectvíJaroslava Kvapila (Kvapil l946, s. 250) také vyplyvá, že Josef Hlávka měl jiŽ počátkemledna l901, po Zeyerově pŤevozudo Prahy k jeho sestŤeHeleně Jungfeldovéplnou moc jednat v literárníchvěcech. A o Josefu Hlávkovi se vědělo, Že ďokáza|penízevydělat i investovat.A tak sejiž v červnu l90l ričastniljednánío lydávání Zeyerovych sebran ch spisri.Jejich vydáváním byla pověŤenaČeská grafická společnostUnie., PŤedběžnájednání probítrala ještě za Zeyerova života, od listopadu 1900, rámcová dohoda byla sepsána v bŤeznu l90l, ale uzavŤenídohody se protahovalo až do záÍi |901. Čevu pŤenechalav'.ihradníprávo nákladu na všechnadosud lydaná, ale i nelydaná díla Ju|iaZeyeravyjma jeho korespondenciprávě tétoUnii. Sebranéspisy měly blt vydávány od 1. Ťíjna1901 a ukončeny posledním svazkem nejpozději v roce 1909.
roztrpčenrecepcí JestliŽeještěpočátkem90. let se mohl Julius Zeyer cÍtí| sv.Ích děl a okázal1/m uznáním projevovan m někten./mjeho kolegrim (napŤ. Jaroslavu Vrchlickému i Jakubu Arbesovi), což se odrazilo nejen v jeho vztahu titerárníhoodboru IV. tŤídyCAVU, ve druhépolovině 90. let se k pŤedstavitelrim
situace změnila, a jak vzpomínal napi. Jaroslav Kvapil (Kvapil 1946, s. 248), nejmladšíčeská literatura (Moderní rewte) i katolická moderna se k Zeyerovi hlásila. TomášVlček pak v rivodu k zeyerovskémusborníkunapsa|'Že Zeyer mě| mimoŤádnouoblibu u čtenáiria ta byla ,,v době od konce l9. stoletído čtyŤicá$ich let našehostoletídosud největší,jaká byla počtemedicí komu prokázána v dějinách českéliterafury..(Vlček 1997,s.7)' Není v tétosouvislosti podstaťné, zda je tento soud zcela pŤesny,faktem je, že zájem o dílo Julia Zeyera se počátkemstoletízvedl (an. l908 - l909), cožpŤineslodostatečnyfinančnípŤínos i vzniklému fondu, a ten mohl b;Ítaktivován. Podrobn1iÍáďZeyerovafondu vznikal sice po několika letechod autorovy smrti, ale prvotní impuls k jeho obsahu byl.již Zeyertx. Pravidla fondu vypracovali Zeyrovi plnomocníci Josef Hlávka a Josef Mauder a byly schváleny na schrizi správníkomise Čavu dne 7. června|907 v době, kdy Čavujiz získala zavydanésebranéspisy více než72 000 K, coŽ jí spolu se základnímkapitálem dávalo možnostfond aktivovat' V dalšíchletechsejmění fondu rozrŮstalojednak zásluhou vlastního vydávání Zeyerovych děl, jednak z provozování dramat,které získávala Čavu prostŤednictvímSpolht česlEch spisovatel beletristtl Máj,8 dále z pŤekladria takéz prodeje práv ke zfilmování. V pruběhu let byla prodána práva ke zfilmování několika Zeyrovych děl (napŤ.ondÍej ČernyŠev, Darija, některézpěvy z jeho práce Vyšehrad,Sestra Paskalina), nejzajímavějšíosud měl v tomto ohledu román Jan Maria Plojhar.9 Dne l0. července |937 byla smlouva o právech k Zeyerovu dílu na zák|adě novelizace zákona o právu autorskémještě prohloubena o šíŤení děl rozhlasem. V roce 1950 zastupování tzy. vel[/ch práv autorslqich pŤevzalo Československédivadetní a literárníjednatelství,Č,qvu dopisem z 20. ÍÍjna l950 postoupilaprávo roáodovat o povolenítétoinstituci,jen v pŤipaděbezplatnéhoprovozování si r,yhradila o věci rozhodovat sama. ZÍekla se svéhopráva v době, kdy autorská práva k Zeyerovu dílu již vyhasínala. ZeyerŮv fond byl určenpro podporu mladych česlqlchspisovatel (beletristf) vynikajicího nadání, jimŽ bude poslqtrutta pŤíležitostk prvotnímu vydáníjich spistttímzptisobem,že díla jich k publikaci pŤijatá, honorována budou dle normy v Českéakademii obvykléa ku zajištěnítiskového,vydáníposlgltru bude alrtoru kromě toho další pžíslušny pžíspěvek.Na vyhodách /.../participovati mohou i ti mladí spisovatelé, kteri z iedné z twedenych tŤíkategorií beletrie některy spis sice již publikovali, avšak s dílemjiné z uvedenych kategorií poprvé hodlají vystoupit na vežejnost. Publikování básnínebo povídekv novinách se ovšemnepovažovaloza pĚekáŽku k vydánípráce v Bibliotéce (Věstník 1901/|9I|).
8 9
7
26
jsou u|oŽenyv Archin Av ČR. fond ČAW. inv' č' 799' Piístušnéhrateriáty K tétokapitole z osudtj Zeyerova díla se vrátim v smostatné studii.
Podnrínkysmloulyjsou utoženyv Arclriw AV ČR' fond ČAVU' inv. č'799
27
Ťádnéhoelena ČAVU v roce l890 dotčeněodmítl v Hlase národa (Zeyer l890). Zveíejněnbyl takéjeho dopis Svatopluku Čechovi v tétověci: Co se založeni dot15ká,zdá se mi to urážkou,žeto neníAkademie KráIovsní českého,ale jalEsi provinciální rakouslE tistav, něco jako krajinského.Mohla by to byt Akademie plzežtskánebovodřanská nebojakákoli aje mi divno, ženikdo z politik necítíten hrot, to naschvál pomíjenínašichpráv co stát. I ta Učenáspolečnost,povstalá za Josefa II., je královská. Proto byl jsem hned z počátku proti našíAkademii a z žádnllchjinllch pžíčina Ťekljsem to Riegrovi hned, kdyžjsempo svémnávratu z Francie v bec teprve se ojejí existenci dověděl. (Zeyer |9||) Zey erťxv ztah k ČAVU a zejménak j ej ímul iterárnímuodboru v rámci IV. tŤídynebyl ovšem tímto krokem vyŤešen,trápil jej po léta,dovršil jeho již nikdy v budoucnu nenapravenou roztrŽku s dávn1im pŤítelemJaroslavem Vrchliclo.im a odrazil se i vjeho korespondencinapŤ.s J. V. Sládkem (Zeyer- Sládek 1957). Zeyertx vztah k Josefu Hlávkovi byl mnohostrannější,vděčně pŤijímal zejménav druhépolovině 90. let jeho pohostinsfví na zámku v Lužanech (srov. Moravec |966), jehoždobrou dušíbyla ZďeikaHlávková ay nižnachíue|Zeyer duši.Josef Hlávka mu imponoval a jako štědrovečerní dar vnímavouspŤízněnou od něj pŤijalfinančníobnos (složen!jako anonymníu Zemskébanky), ktery mu zajišťovalročnídrichod 600 z|atych. Do LuŽan se také Julius Zeyer uchllil v posledníchtydnech svéhoživota,na sklonku roku l900. Pravděpodobněprávě tehdy za posledníhoZeyerova pobytu zde se rodila myšlenka,kterou 23. |edna l90l, tyden pŤedsvou smrtí,Zeyer vtělil do qiše citovanéhododatku ke své závěti. Ze svědectvíJaroslava Kvapila (Kvapil 1946, s. 250) také vyp|yvá, že Josef Hlávka měl již počátkemledna l90l, po Zeyerově pŤevozudo Prahy k jeho sestŤeHeleně Jungfeldovéplnou moc jednat v literárníchvěcech. A o Josefu Hlávkovi se vědělo, Že dokáza|penize lydělat i investovat.A tak sejiŽ v červnu l90l ričastniljednánío vydávání Zeyerovych sebran1ichspis . Jejich vydáváním byla pověŤenaČeská grafická společnostUnie.7 PŤedběŽnájednání probítrala ještě za Zeyerova života, od listopadu 1900, rámcová dohoda byla sepsána v bŤeznu 1901, ale uzavŤenídohody se protahovalo až do záÍÍ I90|. Čavu pienechalavlhradní právo nákladu na všechnadosud vydaná, ale i nevydanádíla Ju|iaZeyeravyjma jeho korespondenciprávě tétoUnii. Sebranéspisy měly b;/t vydávány od l. Ťíjnal90l a ukončeny posledním svazkem nejpozději v roce 1909. Jestližeještěpočátkem90. let se mohl Julius Zeyer cÍti|roztrpčenrecepcí srn.fchděl a okáza|ym uznáním projevovan1im někten.ímjeho kolegúm (napŤ. Jaroslavu Vrchlickému i Jakubu Arbesovi), což se odrazilo nejen v jeho vztahu literárníhoodboru IV. tŤídyČAVU, ve druhépolovině 90. let se k pŤedstavitelrim
situace změnila, a jak vzpomínal napi. Jaroslav Kvapil (Kvapil 1946, s. 248), nejmladšíčeská literatura (Moderní revue) i katolická moderna se k Zeyerovi hlásila. TomášVlček pak v vodu k zeyerovskémusborníkunapsal,žeZeyer mě| mimoŤádnouoblibu u čtenáĚriataby|a ',v době od konce 19. stoletído čtyŤicáQ,Íchlet našehostoletídosud největší,jaká byla počtemedicí komu prokázána v dějinách českéliterafury..(Vlček |99,7,s.7)' Není v tétosouvislosti podstatné, zda je tento soud zcela pŤesn , faktem je, Že zájem o dílo Julia Zeyera se počátkemstoletízvedl (an. l908 - l909), cožpŤineslodostatečn]i finančnípŤínos i vzniklému fondu, a ten mohl b;litaktivován. Podrobn;liÍádZeyerovafondu vznikal sice po několika letechod autorovy smrti, ale prvotní impuls k jeho obsahu by| jižZeyerŮv. Pravidla fondu lypracovali Zeyrovi plnomocníci Josef Hlávka a Josef Mauder a byly schváleny na schrizi správníkomise Čavu dne 7. června|9O,7v době, kdy Čavu.)iz získala zavydané sebranéspisy více než]2 000 K' cožjí spolu se základnímkapitálem dávalo možnostfond aktivovat.V dalšíchletechsejmění fondu rozrristalojednak zásluhou vlastního vydávání Zeyerovych děl, jednak zprovozování dramat,které získávala Čavu prostŤed.nictvlrnSpolht čestqch spisovatel beletristti Máj,s dále z pŤekladria takéz prodeje práv ke zfilmování. V pruběhu let byla prodána práva ke zfilmování několika Zeyrovych děl (napŤ.ondÍej Černyšev,Darija, některézpěly z jeho práce Vyšehrad,Sestra Paskalina), nejzajímavějšíosud měi v tomto ohledu román Jan Maria Plojhar.9 Dne l0. července |937 byla smlouva o právech k Zeyerovu dílu na základě novelizace zákona o právu autorskémještě prohloubena o šíŤení dět rozhlasein. V roce 1950 zastupovánÍ tzv. velh.ich práv autorslqich pŤevzalo Československédivadelní a literárníjednatelství,Čavu dopisem z 20. Ííjna l 950 postoupilaprávo roáodovat o povolenítétoinstituci,jen v pŤípadě bezplat. néhoprovozování si lyhradila o věci rozhodovat sama. ZÍekla se svéhopráva v době, kdy autorská práva k Zeyerovu dílu již vyhasínala. Zeyertlv fond byl určenpro podponl mladych česlEchspisovatel (beletristť)vynikajícíhonadání, jimŽ bude poslytnttta pŤíležitostk prvotnímu vydáníjich spistttímzp sobem, že díla jich k publikaci ptaijatá, honorována budou dle noťmy v Českéakademii obvykléa ku zajištěnítiskovéhovydání poslEtnut bude autoru kromě toho další pžíslušnypŤíspěvek.Na vyhodách /.../participovati mohou i ti mladí spisovatelé, kterí z jedné z wedenllch tžíkategorií beletrie některy spis sice již publikovali, avšak s dílemjiné z uvedenych kategorií poprvé hodlají vystoupit na veÍejnost. Publikování básnínebo povídekv novinách se ovšemnepovaŽovaloza pŤekáŽku k vydánípráce v Bibliotéce(Věstník|907/|9||).
8 9
7
26
v Archiw AV ČR,fondČAVU, inv.č.799' smloulyjsouuloženy Podnrínky
Piíslušnéhrateriályjsouuloženyv Archiw AV ČR, fond ČA\rU, inv. č, 799' K tétokapitole z osudŮ Zeyerova díla se l'rátim v samostatnéstudii.
27
SoutěŽe,jejichžrn.isledkybyly vyhlašoványvždy v den Zeyerov;ichnaroTěžko lze dnes bezpečnězjistit z ne. zenin26. dubna, byly hojně obesílané.l0 pŤíslušné konrise,kolik prací.bylov jednotlirn.fch letech ripln!ch záznamťrjednání pčihlášeno.Dlouholef'.i funkcionáŤČavu Bohuslav Šeplauypočátkem50. let uváděl,llŽesejichsešloažl30.obvyklesealejejichpočetnazákladězjištěnych jednání pohyboval mezi23 až 63 di|y, většinou ridajŮ z protokolri pĚíslušnych básniclo-/nris bírkami. o rn.,isledkusoutěžerozhodovala IV. tŤídaAkademie na základě návrhu poroty' jejížjeden členbyl zástupcem literárnísekce IV. tiídy ČAVU, tŤíčlenné a tŤetíhospisovatele druhf zvolen soutěžícími(nikoli však z Ťadsoutěžících) zvolili tito dva společně.Toto ustanoveníse ukázalojako velmi komplikované,a proto pŤirevizi stanov v roce l9l 1 bylo ustanoveno,Že komise bude sloŽenaze dvou zístupcŮ litprární sekce IV. tŤídyCAVU a z jednoho spisovatele zvoleného V porotě se lystŤídalaŤadaliterátri soutěžícímize spisovatelťrnesoutěžících. jedenz vykonavatelriZeyerovy poslednívúletakéJosef (zpočátkuv ní byljako Antonín Kláštersh-i,FrantišekHerites, F. S. ní zasedali Mauder): pravidelně v FrantiškemSekaninou,F. V. Ikejčím, prťrběhu let doplněni v ti byli Procházka a Dykem, Bohdanem KaminM. Čapkem, Viktorem K. Boreck17m, Jaromírem sk57m,Gabrielou Preissovou, Josefem Haisem T neclg?m, FrantiškemSkácelíkem, Janem opolskym, A. M. Píšou,Josefem Knapem. S vysledky soutěŽeseznamoval pravidelně dennítisk a neďídka se staly podnětem k širšírivaze literámí kitiky. Tak napŤ.s velklmi nadějemi vítal Zeyeriv fond piispěvateÍMáje: ,'Dnes opětně proŽívámejednu z krizí podobnfch a postiženaje hlavně českápoezie. /,../ ZašIy slavnéNerudovy Poetické besedy, zďla Kabinetníknihovna,jen poŤídkuobjevíse svazek básnív Salonní bibliotécea PoetickébesedyMáje, od nichŽ tolik bylo očekáváno,pro nedostatek odběratelri zkomírají.Prostredhy,jimiŽ disponuje čtvrtátŤídaČAVU, nejsou veliké,pŤesto však podporujíse jimi vedle pracíbeletristickychtéždílanárodopisná, literárně historická, kritická apod. l...lNová naděje kyne však autorŮm, z fondu Zeyerova.,,(-a- |907, s. 606-607) aspoĎ nrlad1/'m, Jížv roce 1909 byla s podporou fondu lydána v ottově nak|adatelství sbírkabásníJan Spáčila Vyšea propasti.YyuŽívat qitěžku z fondujako podporu na vydání spisri mladlch beletrisfrinarazilo u soukromych nakladatelriale na značnépotíŽe,coŽ vedlo k tomu, žebylo roáodnuto za|ožitsamostatnouBibliotékufondu lu|ia Zeyera. Hned pŤi rozhodování v prvním ročníkusoutěžebyla postavena porota problém. Soutěžil totižtehdy Antonín Macek, redaktor Práva lidu, pŤedožeha'r'.í l0 lt
28
l9l9' l92l a l93l. l 9tl e l'ch Soutěžnebylarypsrfuravlé Blatroslav:Fond Julia Zeyera,1953' 15s. strojopisu,uloženv Archiw AV ČR' Šeplar".i, fondČAVU. inv.č.l l l2.
jemuž bylo již padesát let. Ze sntutkurradsmrtídítěterrapsalpoprvébásně,které nazval Mémttdítěti.Porota ocenila tuto sbírkujako nejlepší.Ale bylo moŽné udělit podporu spisovateli, kterémubylo jiŽ padesátlet? Nakonec bylo rozhodnuto: k pojnl m mlady a staršíspisovatel nenlá byt vúbecpŤihlíženo.Mlady je začátečník, ktery posud santostatnéknihy vjednéz kategoriípoezie, dranla, prÓza krásná nevydal a ktery této kategorii zadává rukopis...,2 Že je tedy nutno posuzovat mládí autorovo nikoli podle věku fyzického, ale podle věku literárního.Toto rozhodnutívedlo později porory i k pŤehlíŽení autorovavěku, coŽ bylo v rozporu s duchem Zeyerovy závěti, kde tv rci Ťádufondu určili,aby práce lydaná tiskem byla autorovouvizitkou na literárníkolbiště.A tak se v roce l932 dokonce stalo, že byla lydána sbírka básní (TroslE) Františku Skácelíkovi, kterénrubylo pŤes60 let a něl jiŽ spisovatelskéjménozískanélydáním několika román . Byl radou v ministerstvuzdravotnictyi,takžebyl f,rnančně zajištěn,byl členemUmělecké besedy a funkcionáŤenrjejího literárníhoodboru.Ale protoŽe v poezii by| ,,začátečník.., podporu dostal. V tomto pŤípadějistě hrálo rilohu osobnípňátelstvíautora s Antonínem Klášterslqim,kter'-Í byl od počátkufondu jeho porotcenr.KuriÓzních situacítohoto ťypunastalo v prriběhulristorie Zeyerova fondu ještěněkolik, ale nebyly jiŽ s takovou intenzitouv tisku kritizovány. Když rozeberenredostupnépodklady, zjistíme,Že ve věkovéskupině 20 _ 2 4 l e t b y l o o c e n ě n ol 3 o s o b ,v e v ě k u 2 5 - 2 9 l 5 , 3 0 - 3 4 t a k él 5 , 3 5 - 3 9 l 0 o s o b , ve věku 40 - 44 let 5 osob, 45 _ 49 let 6 osob, věková skupina 50 - 54 let nebyla zastoupenav bec, ve věku 55 - 59 byl oceněnjeden laureát stejně tak jako ve věkové skupině následující,60 - 64let. (Věk l5 laureátrjse nepodaiilo zjistit.) Z celkovéhopočtu8l laureátŮtak bylo ve věku do 34 let oceněno 43 osob, tedy vícenežpolovina z celku. Knihy vydávanév Bibliotéce fondu Ju|iaZeyera nrěly z počátkustejnou pravu, notesov;i formát, zelenavou obálku se Zeyerovyn medailonkem upro. stŤedtitulu knihy. Mnohá jména z celkového počtu 8l laureát se objevují v literárním Životě i po svém debutu a získajízvučnéjméno. NěkteŤíse stali i pozdějšín-ri členyČAVU: Metoděj Jalrn,Rudolf Medek, Jan Vrba, Josef Hora, Vojtěch Martínek.V dějinách českéliteraturynezapadli ani dalšínositeléZeyeroly ceny' jakymi byli napŤ.A. M' Píša,JaroslavKolman, Zdeněk RÓn, František K'Ťelina,Alfons Breska, FrantišekKubka, Z. M. Kuděj, L. N. ZvěŤina. Jako první Žena by|a oceněna Nora Hausková v roce l9l1 a Marie Majerová v roce l912, dalšímibyly Antonie Tyrpeklová a Tylda Meinecková v roce l 916, po nich následovaly v roce l 9l 7 Věra Vášová a Maryša B. Šárecká. Celkem by|y ze Zeyerova fondu publikovány práce 22 Ženám, z toho Renatě
Arclriv eV ČR,fond ČAVU, Protokolyo sclrúziclr IV. tŤídy, inv' č'29, kat' l9, pŤiloŽeno k materiá|ům ze schtizel ' 5' |908'
)o
SoutěŽe,jejichž l".isledky byly lyhlašovány vždyv den Zeyeroqich naroTěžko lze dnes bezpečnězjistit z nezenin26. dubna, byly hojně obesílané.l0 k.onrise,kolik prací.bylov jednotliv.-i ch letech riplnfch záznamrijednánípŤíslušné pŤihlášeno.Dlouholet'./funkcionáŤČevu Bolruslav Šeplau.ipočátkem50. let uváděl,ll Že sejich sešloaŽ l30. obvykle se alejejichpočetnaziíkladězjištěn;/ch ridajŮ z protokolri pÍíslušnychjednání pohyboval mezi 23 aŽ 63 díIy,většinou básniclo./misbírkami. o rn.isledku soutěŽe rozhodovala IV. tŤídaAkademie na základě návrhu poroty, jejížjeden členbyl zástupcem literárnísekce IV. tŤídyČAVU, tŤíčlenné druhf zvolen soutěŽícími(nikoli však z Ťad soutěŽících)a tŤetíhospisovatele zvolili tito dva společně.Toto ustanoveníse ukázalo jako velmi komplikované,a proto pŤirevizi stanov v roce l91 l bylo ustanoveno,Že komise bude složenaze dvou zístupcriliterárnísekce IV. tŤídyČAVU a zjednoho spisovatelezvoleného V porotě se \ystŤídalaŤadaliterátti soutěŽícímize spisovatelťrnesoutěžících. (zpočátkuv ní byljakojedenz lykonavatelú Zeyeroly poslednívúletakéJosef Mauder): pravidelně v ní zasedaIiAntonín Kláštersk1i,FrantišekHerites, F. S. Procházka a ti byli v prŮběhulet doplněni FrantiškemSekaninou,F. V. Krejčím' Jaromírem Boreck;Ím,K. M. Čapkem,Viktorem Dykem, Bohdanem Kaminskym, Gabrielou Preissovou' Josefem Haisem T neclqim, FrantiškemSkácelíkem, Janem opolskym, A. M. Píšou,Josefem Knapem. S vysledky soutěŽeseznamoval pravidelně dennítisk a neďídka se staly podnětem k širší vaze literární kitiky. Tak napŤ.s velklmi nadějemi vítal Zeyeriv fond pŤispěvate|Máje: ,,Dnes opětně proŽívámejednu z krizí podobnlch a postiŽenaje hlavně českápoezie. /.../ Zaš|yslavnéNerudovy Poetické besedy, zďla Kabinetní knihovna,jen poŤídkuobjevíse svazek básnív Salonní bibliotécea PoetickébesedyMáje, od nichŽ tolik bylo očekáváno'pro nedostatek odběratelťrzkomírají.ProstĚedky,jimiŽ disponuje čtvrtátrída ČAVU, nejsou téŽdílanárodoveliké,pŤesto však podporujíse jimi vedle pracíbeletristick..ich pisná, literárně historická' kritická apod. l..'lNová naděje kyne však autor m, aspoĎ nrladym, z fondu Zeyerova',,(-a- |907, s. 606-607) JiŽ v roce 1909 byla s podporou fondu vydána v ottově nakladatelství sbírka básní Jan Spáčila Vyšea propasti.YyuŽivat u.itěŽ:kuz fondu jako podporu na vydání spisri mlad;ich beletristu narazi|o u soukrom1ich nakladatelri ale na značnépotíže,což vedlo k tomu' Že bylo rozhodnuto za|oŽitsamostatnouBibliotékufondu Ju|iaZeyera. Hned pŤi rozhodovánív prvním ročníkusoutěŽebyla postavenaporota problém. Soutěžil totižtehdy Antonín Macek, redaktorPráva lidu, pŤedožeharn.í l0 ll
28
S o u t ě Ž n e b y l a r y p s i í lnéa tve c lh9 l l ' l 9 l 9 ' l 9 2 l a l 9 3 l . Fond Julia Zeyera,1953,l 5 s. strojopisu,uloŽenv Archiw AV ČR' Šeplav!,Blalroslav.. fond ČAVU' inv. č.l l 12.
jemuŽ bylo jiŽ padesát let' Ze snrutkunad smrtídítěter-rapsal poprvébásně,které nazval Mémtt dítěti.Porota ocenila tuto sbírkujako nejlepší.Ale bylo nrožné udělit podporu spisovateli, kterémubylo jiŽ padesát let? Nakonec bylo rozhod. nuto: k pojm m mlady a staršíspisovatel netná byt v bec pňihlíženo.Mlafu je začátečníNktery posud sanlostatnéknihyvjedné z kategoriípoezie, dranta,prÓza krásná nevydal a ktery v této kategorii zadává rttkopis...,2 Že je tedy nutno posuzovat mládí autorovo nikoli podle věku szického, ale podle věku literárního.Toto rozhodnutívedlo později porory i k pielrlíŽeníautorovavěku, coŽ bylo v rozporu s duchem Zeyero*ry závěti,kde tvrirci Ťádufondu určili, aby práce vydaná tiskem byla autorovouvizitkou na literámíkolbiště.A tak se v roce l932 dokonce stalo, že byla vydána sbírka básní (TroslE) Františku Skácelíkovi, kterémubylo pies 60 let a nrěl již spisovatelskéjménozískanér,ydánímněkolika román . Byl radou v ministerstvuzdravotnictyí,Íakžebyl finančnězajištěn,byl členemUmělecké besedy a funkcionáŤemjejího literámíhoodboru. Ale protože v poezii byI ,,začátečník..' podporu dostal. V tomto pŤípadějistě hrálo rilohu osobnípŤátelstvíautora S Antonínem Klášterskym,kteqi byl od počátkufondu jeho porotcenr.KuriÓzních situacítohoto typu nastalo v prťrběhuhistorie Zeyerova fondu ještěněkolik, ale nebyly jiŽ s takovou intenzitouv tisku kritizovány. KdyŽ rozeberenredostupnépodklady, zjistíme,Že ve věkovéskupině 20 _ 2 4 l e t b y | oo c e n ě n ol 3 o s o b ,v e v ě k u 2 5 - 2 9 l 5 , 3 0 - 3 4 t a k é l 5 , 3 5 - 3 9 l 0 o s o b , ve věku 40 - 44 let 5 osob, 45 _ 49 let 6 osob, věková skupina 50 - 54 let nebyla zastoupenavribec, ve věku 55 - 59 byl oceněnjeden laureát stejně tak jako ve věkovéskupiněnásledující'60 - 64let. (Věk I5 laureátrise nepodaŤilo zjistit.) Z celkovéhopočtu81 laureátritak bylo ve věku do 34 let oceněno 43 osob, tedy více neŽ polovina z celku. Knihy lydávané v Bibliotéce fondu Ju|iaZeyera nlěly z počátkustejnou pravu, notesovy formát, zelenavou obálku se Zeyerovym medailonkem uprostŤedtitulu knihy. Mnohá jména z celkového počtu 81 laureátri se objevují v literárnímživotě i po svém debutu a získajízvučnéjméno. Někteňíse stali i pozdějšínričlenyČAVU: Metoděj Jalrn,Rudolf Medek, Jan Vrba, Josef Hora, Vojtěch Martínek.V dějinách českéliteraturynezapadli ani dalšínositeléZeyerovy ceny,jah./mi byli napĚ.A. M. Píša,Jaroslav Kolman, Zdeněk RÓn, František K-Ťelina,Alfons Breska, FrantišekKubka, Z. M. Kuděj, L. N. ZvěŤina. Jako první Žena byla oceněna Nora Hausková v roce l9ll a Marie Majerová V roce l9l2, dalšímibyly Antonie Tyrpeklová a Tylda Meinecková v roce 19l6, po nich následovalyv roce 19l7 Věra Vášová a MaryšaB. Šárecká. Celkem by|y ze Zeyerova fondu publikovány práce 22 ženán, z toho Renatě
AÍchivAv ČR'fond ČAVU, Protokolyo sclr zíchIV. tŤídy, inv. č.29, kart. l 9, piiloŽeno k materiálm ze schtizel. 5' 1908'
29
Horalové(Michalové)v letech |943 _ l945 dvakrát.Celkově byly tedy laureátkanri Zeyerova fondu zjednéčtvrtinyŽeny. jeŽ si ponechalaČevu pro své Náklad díla byl cely, ažna30 exempláŤri, ještě menšíhonoráň.Autor si nrohl potŤeby,majetkenrautora,kter'.idostal k tonru s nákladenrdělat, co chtěl. Mohl jej dát do komise některénruknihkupci, niohljej rozdat anebo tŤebaprodávatpo hospodách,jak to pn./udělal Z. M. Kuděj se svou knilrou povídekBídnédny. Častose stávalo, že finančníprostŤedkyfondu nestačilyna lydání nejbyla autorumtěch dalšíchpozoruhodn ch udělováira lepšíchprací.V tom pŤípadě stipendiav nenšíchobnosech,pokud penízefondu stačily,jako uznáníliterární konrise práce.JiŽ najednání v lednu l9ll se ale objevilo usnesenípiís|ušné ČAVU, aby autor m, kteryimbylo uděleno stipendium, budiž vyslovně pÍipomenuto, že vydaji-li dílo, kterym se o podporu ucházeli, nesmějíje označitijako vydanépodporott Českéakademie i nlusí podepsat o tonl zvláŠtnírevers, nežli peníze obdrží.V1yslovněbyl tento požadavekzdŮrazněn v souvislosti se stipendiem udělen nr Marii Majerovéza ronrán Nánlěstírepublilql: ježto uvedené stipendiurtt uděl4je se jí nikoli na tuto práci, nybrž vzh]edem ku projevenému vynikajícíntu nadání jako povzbuzení a untožněníi usnadnění dalších prací literárních.,, Ve formě stipendiízískaloza|étaI9O9_ |945 zhruba200 autor ,13asi l6 z nich získalocenu i dvakrát,jen FrarrtiškuJakubriudělili cenu v 30. letechtŤikrát. Mezi poctěn;ímise objevila nemnohá jména těch, kterí byli či se později stali laureáty Zeyerovy ceny, byli to Ludnrila Atsebešová(SinronettaBuonaccini), JosefHora, Milada Kalinová-DvoŤáková,HelenaPeeMarie BIaŽková-PĚíleská, rová, Maryša B. Šárecká,Zbyněk VavŤín.Mezi těmi, kteií obdrželiZeyerovo stipendium, bylo celkem 48 Žen, tedy áruba opět čtvrtinaz celkovéhopočtu. Nositeli stipendiíbyli nrnozí,kteŤíse qiznanrn1imzp sobem zapsali do dalšího literárníhoŽivota, v tomto snrys|uje nroŽnévyzdvihnout Lva Blatnélro(|92|), JosefaČapka(|925),JanaČarka(|920), FrantiškaGellnera(l9|4), JosefaHoru (l9l4), Benjamina Kličku (l919 a l92l), do Ťadytěc|rtovyznanrenanychpatŤil také Jarmil Krecar (l9l7)' Stanis|avLom (1914) spolu s Josefem Machem (l908), Marií Majerovou (l9l2) a Vojtěchem Martínkent(l909). Stipendiuni obdrŽeltakéKarelNovy, Václav Prokripek,Alfréd Radok (l94l) a MaryšaB. Šárecká,Radovan Šimáček,Edvard Valenta, Z. J. YavÍÍn,Karel Deweter, Jan Vrba.
I J
30
byli r1hlďovríníspolus laureátya jejichjnrénabyla publikol'ánatakéve Stipendisté je u|oŽenv Archiw AV ČR,fondČAVU, :právádr ()4Í11 semam stipendistri |.yročních k ontezenému rozsa]tu tadyr'zlrledenl statt. inv.č.l l20. NepŤetiskujijej
KdyŽ se F. V. Krejčí|oučilv roce l90 l s Juliem Zeyerenl,povzdechlsi: ,,Básnik odešel,s nínrje mrtev i svět jeho fanÍazie,a|e co z něho bylo vtěleno v literárnídílo,zristáváa žijedálejako bohatákoŤist... (Krejčíl90l, s. l ) Po vaze nad desetiletímifungování Fondu Ju|ia Zeyera pri ČAVU je možnéŤícizávěrem' že se Zeyerovo dí|o nestalo ničí ,,koŤistí.., ale v české literatuie qijimečnlm odrazov5Ímm stkem pro celou plejádu literátŮ,u nichž teprvečasukázal,jaké rovně byli po svémdebutu schopni dosálrnout.
PŘílorn; Seznam pracívydanych v Bib|jotécefondu Julia Zeyera,,
l. 2. 3. 4. 5. 6. '7. 8. 9. 10. rl. t2. 13. t4. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 2t. 22. 23.
I4
1 9 0 9 Antonín Macek, Mému dítěti,básně 1 9 0 9 Enril Pauer' Dva sny erotické(Vraní skála a Liliana) 1 9 0 9 Jaroslav Košek, Povídky ŠandoraLanga 1 9 0 9 Methoděj Jahn, Polní rriŽe,lyrické básně l 9 l 0 J. B. Polom (J. B. Beránek), Balady a dojmy slovenské,básně r9I2 L. N. Zvěiina, PŤedbranouŽivota@olesti, touhy a hněly), verše t 9 1 3 A. Vachata, Castiglione, historická hra l 9 l 3 Z. M. Kuděj' Bídnédny a jiné povídky 1914 Rudolf Medek, Dvě novely (Víno, Z|ať! věk) t 9 t 4 FrantišekKubka, Slunovrat, básně t 9 t 4 Jan Vrba, Radostnézaslíbení,básně 1 9 1 5 JosefHora, Básně r 9 l 5 Alfons Breska' Euridyke, orfická alegorie t9t6 Antonie Tyrpeklová, Snílkovéz pŤedměstí,tŤiprÓry l 9 l 6 Ty|da Meinecková, DŮnr u tií srdcía jiné povídky t 9 t 7 Jaroslav Kolman, Praha a jiné básně 19t',7 Věra Vášová. Básně t 9 t 7 Maryša B. Šárecká,Hlasy v proudu, verše l 9 l 8 Vojtěch Martínek,Svatopluk, dramatická báseř l 9 l 8 RriŽenaSchwarzová, Radostnéráno' básně l 9 l 8 Lucie Sovová' Introitus t920 Luděk Jan Pospíšil,o lásce a štěstí t92r A. M. Píša,Dnem a nocí
Piíloha jé sesta\'ena na základě publikor,anfch rlsledkrl soutěž ve |.jročnich zpráv ch (-.,4l 1,/v jednot|itÝch létech'
Horalové(Michalové)v |etech|943 - l945 dvakrát.Celkově byly tedy laureátkami Zeyerova fondu z jednéčtvrtinyženy. Náklad díla byl cely, aŽna 30 exempl áÍ ,jeŽ si ponechalaČe'vu pro své potŤeby,majetkemautora,kten.idostalk tonruještěmenšíhonoráŤ.Autor si nrohl s nákladenrdělat, co chtěl' Mohl jej dát do komise některénruknihkupci, nrohljej rozdat anebo tňebaprodávatpo hospodách,jak to pry udělal Z. M. Kuděj se svou knilrou povídekBídnédny, Častose stávalo' že finančníprostŤedkyfondu nestačilyna vydání nejbyla autorunrtěch dalšíchpozoruhodn1ichudělováira lepšíchprací.V tom pŤípadě stipendia v menšíchobnosech,pokud penízefondu stačily'jako uznáníliterární konrise práce.JiŽ najednání v lednu 19ll se ale objevilo usnesenípŤíslušné ČAVU, aby autonim' kteryirnbylo uděleno stipendium, budiž vyslovně pžipoje označitijako menuto, že vydají-li dílo, kterym se o podporu ucházeli, nesn'tějí podepsat i ntusí tom zvláštrtí revers, nežli akademie o České vydanépodporott poŽadavek tento zd razněn v souvislosti se stibyl Vfs|ovně peníze obdrží. pendiem udělen1inrMarii Majerovéza ronrán Náměstírepubli|E: ježto uvedené stipendium uděluje se jí nikoli na tlrto práci, nybrž vzhledem ku projevenénnt vynikajícínru nadání jako povzbuzení a untožněníi ttsnadnění dalších prací literárních,,, 13 Ve formě stipendiízískaloza |éta|909 _ |945 zhruba200 autorti, asi l 6 z nich získa|ocenu i dvakrát,jen FrarrtiškuJakubŮ udělili cenu v 30. letechtŤikrát. Mezi poctěn;imi se objevila nemnohá jména těch, kteŤíbyli či se později stali laureáry Zeyerovy ceny, byli to Ludrrri|aAtsebešová (SinronettaBuonaccini), Marie BlaŽková-Piíleská' Josef Hora, MiIada Kalinová-DvoĚáková, Helena Peerová, Maryša B. Šárecká,Zbyněk VavŤín.Mezi těmi, kteŤíobdrŽeli Zeyerovo stipendium, bylo celkem 48 Žen, tedy zhruba opět čtvrtinaz celkovéhopočtu. Nositeli stipendiíbyli nrnozí,kteŤíse qiznanrn;im zp sobem zapsali do dalšího literárníhoŽivota, v tonto snrysluje moŽnélryzdvihnout Lva Blatnélro(|92I), JosefaČapka(|'925),Jana Čarka(|920),FrantiškaGellnera(l9l4), JosefaHoru ( l 9 l4), Benjamina Kličku ( l9 l9 a l 92 l ), do Ťadytěchto vyznanrenanychpatĚil také Jarmil Krecar (l9l7)' Stanislav Lom (l914) spolu s Josefem Machem (l908), Marií Majerovou (l9l2) a VojtěchentMartínkenl(l909). Stipendiunr obdrže|takéKarel Noqí, Václav Prok pek, A|fréd Radok (l94l) a Maryša B. Šárecká,Radovan Šimaeek,Edvard Valenta, Z. J, YavÍin, Karel Deweter, Jan Vrba.
l3
30
Stipendistébyli ryh|ašoviíníspolu s laureáty a jejiclr jnténa byla publikor,ána také ve l'jročnich :právticll (]4I ?l Semam stipendistúje uloŽen v Archiw AV ČR, fond ČAvU, inr'. č. l l20. NepŤetiskujijej tady r'zlrledenr k onlezenému rozsalru stati.
KdyŽ se F. V. Krejčíloučilv roce l90l s Juliem Zeyeren, povzdechlsi: ,,Básnk odešel,s nínrje mrtev i svět jeho fantazie,a|e co z něho bylo vtěleno v literárnídílo,zristáváa Žije dálejako bohatákoŤist... (Krejčíl90l, s.l ) Po vaze nad desetiletínrifungování Fondu Ju|ia Zeyera pri ČavU je možnéiíci závěrenr, že se Zeyerovo dílo nestalo ničí ,,koŤistí.., ale v české literatuŤev'.ijimečn1im odrazo{m mristkem pro celou plejádu literátri,u nichž teprvečasukázal,jaké rovně byli po svémdebutu schopni dosáhnout.
PŘÍlo*t Seznam praciltydanych v Bib|iotécefondu Ju|ia Zeyera,o
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. l l. 12. 13. 14. 15. 16. t7. 18. r9. 20. 21. 22. 23.
t4
1909 1909 1909 1909 l9l0 t9t2 l913 1913 1914 t9t4 t9t4 l9l5 l9l5 1916 t9t6 t9t7 t9r7 19t7 l9l8 l9t8 l9l8 1920 t92l
Antonín Macek, Mému dítěti,básně Enril Pauer,Dva sny erotické(Vraní skála a Liliana) JaroslavKošek,PovídkyŠandora Langa Methoděj Jahn, Polní rŮŽe, lyrické básně J. B. Polom (J. B. Beránek), Balady a dojmy slovenské,básně L. N. ZvěŤina,PŤedbranouŽivota@olesti' touhy a hněly), verše A. Vachata,Castiglione, historická hra Z. M. Kuděj, Bídnédny a jiné povídky Rudolf Medek, Dvě nove|y (Víno, Zlat.-ivěk) FrantišekKubka, Slunovrat, básně Jan Vrba, Radostnézaslíbení,básně Josef Hora, Básně Alfons Breska, Euridyke, orfická alegorie Antonie Tyrpeklová, Snílkovéz pŤedměstí, tŤiprÓzy Tylda Meinecková' DŮm u tŤísrdcía jiné povídky Jaroslav Kolman, Praha a jiné básně Věra Vášová, Básně Maryša B. Šárecká,Hlasy v proudu, verše Vojtěch Martínek,Svatopluk, dramatická báseř RriŽenaSchwarzová, Radostnéráno, básně Lucie Sovová. Introitus Luděk Jan Pospíšil,o lásce a štěstí A. M. Píša.Dnem a nocí
PŤílohajd sestavena na základě publikovanlch (:A,.U v jednot||vÝch létech.
r]/sledkri soutěž ve Vjlročníchzprávách
3r
24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 3 l. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 4|. 42. 43. 44. 45. 46, 47. 48. 49. 50. 5l. 52. 53. 54, 55. 56. 5.1. 58. 59. 60. 6l. 62u 62b. 32
|92| |923 |924 I9z4 |924 |924 |9z5 |925 |926 |926 |927 |927 |928 |928 |928 1928 1929 l930 l930 l930 l930 |932 1932 |932 |933 l933 |933 |934 |934 |934 |936 |936 |937 |937 |937 l938 |939 |939 |940 |94O
BeatriceBresková,opojenésrdce,verše Necestou Anna Brtníková.Petňíková, povídky ZdeněkRÓn, Za člověkem, voda, básně Holub,Živá František opuštěnácesta,básně JaroslavHora (Jaroslavobenberger), Milena Nováková,Bez kotvy,povídka Felix Bělohlávek,TamaraArtamanovaa jinépovídky JáclrymBlechta,Prvníknihalyriky HelenaDvoiáková,Dětstvía jinépovídkry VladimírBidlo' Duben H|askoŤenťr K-Ťelina, František Miroslav Dohnal,Berberkaa jinépovídlqy (Simoneťta Buonaccini),Lanpa v okně LudmilaAtsebešová Moravskéobrázky Marie PŤíleská, Psychémluví Eva Jurčinová, J. M' Augusta,Západ Jar.Chvoj,Kvitnricedial'ky Vyhasl! krb BenešGri.inwald, Věra H. Viednerová,Hvězdy nadstŤechou MiladaKalinová,Světlav mlze KarelNovák'TobiášVerner Trosky,básně Skácelík, František JosefRoedl,Bledénoci Václav Dey|,Zátišís velbloudema jinénovelety JiŤinaKarasová,Písněze života,básně JosefSlaby,Zápiskysrdcea rozumu,básně Nina Svobodová,Dušefresek,novely Kniha sonet JosefNápravník, Jar.UhlíŤ,Písněsanroty,básně Marcel Hudec'ozvěny a stíny,básně FráĎaRichter,Nebe a země,verše JankoSilan (JánĎurka),Kuvici, básně MilušeHavelková,obraz v zrcadle,verše HelenaPeerová,Vyznání,verše Filipa,povídky DaliborC. Faltis,Piíběhyhrobníka Markup,Modrf květ,román František Jan TruhláŤ,Yyznánína cestu V. Ambrož,PoŽárna Blatech,román BoŽenaRegalová,Myrthusa Lilie, básně MěsícnadVídní(něm.cenzurouzabaveno) LadislavŠíša,
63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. '10. 't 1. 72. 73. 74. 75. 16. -t7. 18. 79. 80. 81.
1940 1940 t940 t940 194r r94l t943 1943 1943 1943 t943 1943 t944 1944 1944 t944 t944 t944 t945
Miloslav Haluza' Žena do domu JosefVopaŤil, Pouť za hvězdou Vladimír Mikolášek, DlaĎ proti nebi Zby něk VavŤín,Proměnlivo Vl. Tiele, Karkulka ve smutku Jan Pecháček,Marná setkání,povídky Josef Kozák, Kouzelny prstenPetra Jana Jiií olmr, Nocí poraněn Renata Horalová, PŤeskoieny neseno Jiií Baudiss, ostrov pŤelud BlaŽena Šotková,Starodávnépanenky Zdeněk Jerman,Rozmarná putování Květoslav F. Sedláček,Pod klenbou mamuta,román Vladimír Businslgi, Žijimnoho Životti,román Jan Mach, Povídky velikonočního$idne, povídky Josef Němec, Vzplanutí' básně L. Tráva, PŤedjarem, básně J. S. Lončar(Jaroslav Směja)' ZamŽenéhroudy, román Renata Horalová, V objetízemě, povídky
PRAMENYA LITERATURA -al907 ,.Literární krize a fondZeyerriv.., Máj 5, 1907' č,39,s. 606-607 an. l 9 0 8 - l 9 0 9 . . C o č t e m l á d e Ž s t i e d o š k oBl seksáe.d. ,y l i dlu7 . l 9 0 8 _ l 9 0 9 , čl.6 , s . 252 ARCHIV AV ČR ve fondu Čavu BERAN, Jirí-LEVoRA, JoseĚŠLECHToVÁ, Alena |989Českáakademievěd a umění1890_I952' Invent፠fondu(Praha:ÚstŤední archivČSAV) KREJČÍ, FrantišekVáclav |90| Julius Zeyer.Kritická studie(Praha:Hejda& Tuček) KREJČovÁ, Helena |993,,LeopoldKatz,.,Ceskáakadentie věda nnění]891- t 991. Sborníkpiíspěvkti k l00. vyročizahájení (Pralra:Historick;/stavAV ČR) činnosti
33
24, 25. 26. 27. 28. 29. 30. 3l. 32. 33. 34' 35. 36. 37. 38. 39. 40. 4|. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 5l. 52. 53. 54. 55. 56. 5,1' 58. 59. 60. 6t. 62u 62b. 32
|92I |923 |924 |924 |924 |924 |925 |925 |926 |926 |92,7 |927 |928 |928 |928 1928 1929 l930 1930 l930 l930 |932 |932 |932 l933 1933 1933 |934 |934 |934 |936 |936 |937 193,7 |937 l938 1939 1939 1940 |94o
BeatriceBresková,opojenésrdce,verše Necestou Anna Brtníková-PetŤíková' povídky ZdeněkRon,Za člověkem, Ho|ub, Živá voda, básně František (Jaroslav obenberger), opuštěnácesta,básně JaroslavHora Milena Nováková,Bez kotvy,povídka Felix Bělohlávek,TamaraArtamanovaa jinépovídky JácliymBlechta'Prvníknihalyrik7 Dětstvía jinépovídky HelenaDvoŤáková, VladimírBidlo,Duben KŤelina,Hlas koienťr František Dohnal, Berberkaa jinépovídky Miroslav (Simonetta Buonaccini),Lampav okně LudmilaAtsebešová Moravskéobrázky Marie PŤíleská, Psychémluví Eva Jurčinová, J. M. Augusta,Západ Jar.Chvoj,Kvitnricedial'ky BenešGrtinwald,Vyhaslykrb Věra H. Viednerová,Hvězdy nadstŤechou MiladaKa|inová'Světlav mlze KarelNovák,TobiášVerner FrantišekSkácelík'Trosky,básně JosefRoedl,Bledénoci Václav Dey|,Zátišis velbloudema jinénovelety JiŤinaKarasová,Písněze Života,básně JosefSlab1i,Zápiskysrdcea rozumu,básně Nina Svobodová,Dušefresek,novely Kniha sonet JosefNápravník, Jar.UhlíĚ,Písněsamoty,básně Marcel Hudec,ozvěny a stíny,básně Frářa Richter,Nebe a země'verše JankoSilan (JánĎurka),Kuvici, básně MilušeHavelková,obraz v zrcadle,verše HelenaPeerová,Vyznání,verše hrobníka Filipa,povídky Dalibor C. Faltis,PŤíběhy Markup,Modry květ,román František Jan TruhláĚ,Yyznánína cestu V. Ambrož,PoŽárna Blatech,román BoženaRegalová'Myrthusa Lilie, básně MěsícnadVídní(něm.cenzurouzabaveno) Ladis|avŠíša,
63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. '70. '7 r. 72. 73. 74. 75. 76. 't7. 78. 79. 80. 81.
1940 1940 1940 1940 t94l r94r 1943 t943 t943 t943 1943 1943 t944 1944 1944 1944 t944 t944 1945
Miloslav Haluza, Žerrado domu JosefVopaiil, Pouťza hvězdou Vladimír Mikolášek,DlaĎ proti nebi Zby něk VavŤín'Proměn livo Vl. Tiele, Karkulka ve smutku Jan Pecháček,Marná setkání'povídky Josef Kozák, Kouzeln1i prstenPetra Jana JiĚíolmr, Nocí poraněn Renata Horalová, PŤeskoŤenyneseno JiŤíBaudiss, ostrov pŤelud Blažena Šotková,Starodávnépanenky Zdeněk Jerman,Rozmarná putování Květos|av F. Sedláček,Pod klenbou mamuta, román Vladimír Businsk1i,Žiji mnoho život , román Jan Mach, Povídky velikonočníhofydne, povídky Josef Němec, Vzplanutí,básně L. Tráva, PŤedjarem, básně J. S' Lončar(Jaroslav Směja),ZamŽenéhroudy, román Renata Horalová, V objetízemě' povídky
PRAMENYA LITERATURA -al907 ,.Literární krize a fondZeyerriv.. , Máj 5, |907,č.39, s. 606-607 an. l908_ l909.,Cočtem|ádeŽ stŤedoškolská.., Besedylidu l 7' l908- l909,č.l6, s. 252 ARCHIV AV ČR ve fondu Čavu BERAN, JiŤí-LEVoRA, JoseĚŠLECHToVÁ, Alena |989Ceská akademievěd a uměníI890_1952,Invent፠fondu(Praha:Ústiední archivČSAV) KREJČÍ, FrantišekVáclav l90| Julius Zeyer.Kritická studie(Praha:Hejda& Tuček) KREJČOVÁ, Helena l993 ,,Leotpold Katz.,.Českaakademievěda umění] 89t _ 1991.SborníkpŤíspěvk'i k l00. vyročizatrájení (Pralra:Historick!ristavAV ČR) činnosti
KVAPIL, Jaroslav Dr.VáclavTomsa) |946o čemvímI (Praha: ltÍŠrovÁ' Alena: společnosti v Čecháchdo a státnísubvencepro tii hlavnívědecké |994,,Zemské r . 1 9 1 0 "D. W 2 7 , 1 9 9 4 MORAVEC. Josef (Praha:NadáníJ.,M. aZ. Hlávkovych;u piíleŽitosti |966JuliusZeyertl Lužanech J. Zeyera) narozeni l25. v ročí sLÁDEK, Josef Václav _ ZEYER, Julius red' J. Š. |957 Josef VáctavSládek_ Julius Zeyer.Yzájemnákorespondence. Kvapil (Praia:CSAV)
lRnpn5PlSoVATELŮ JiťíPokorny
VĚSTNÍK... |gO7l|91l ,,Stanovyfondu'.,VěslnikCAVU |6, l907, s. 275-277'revidovaná 20, 19|l' s. 333-334 verzetamtéž VLČEK, Tomáš l997,,otevŤenákapitola..,inTexty,sny,obrazy'téžred.(Vodřany:ERM)'s.7-9 ZEYER, Julius Hlas národal890' č.305'5. l l. 1890(Zasláno), Strejček: Z Korespondence z ||. 6. l89l). in František (Dopis S. Čechovi t9l l JuliaZeyera,Květy|9|l' s' 98-99
34
Květnoqi Manifest česlEch spisovatelťt v roce |9I1 změnil orientaci české politiky, která od tédoby s|edovalajiŽ celkem jednoznačnějako hlavnícíl uvolněnívšechpout' jeŽ váza|a česlqinárod k Rakousku; kromě toho zaprisobil silně i na dosavadnístyl politiky _ kabinetníjednání a procedury Zastupitelské demokraciezastínilpúsobiv'.iapel na veŤejné mínění.Národ se pŤestalzajímato osvědčenépŤedáky' prokazujícísvou dovednost v stranic[ich sekretariátech, pŤedpokojích ministrria na parlamentnítribuně,a popŤálsluchu těm, kteŤídovedli nejpŤesněji a nejprisobivějiformulovatjeho skrytá pŤánía tísnivéobar,y- spisovatel m. Vliv, kteq.i tehdy spisovatelézískali, se snaŽili udrŽet, lyuŽít a do jistémíry i organizačněpojistit za|oženimRadyspisovatelri.Dušítétoiniciatily byl opět hlavní privodce manifestu - básník, reŽiséra šéfčinohryNárodního divadla Jaroslav Kvapil. Rada piitom vznikla dost mimoděk, proto, aby dodala legitimitupostupuJaroslavaKvapila a Aloise Jiráska, kteií zaritočilina hlavního piedstavitelečeskéaktivistické'prorakousképolitiky, místopŤedsedu orgarrizace českychposlancrive vídeřskémparlamentu (Českéhosvazu) a zároveí vedoucího činitelesociálně demokratickéstrany Bohumíra Šmerala.V červnu l9l7 měl totiŽ Šmeralodjet na nrezinárodníkonferenci sociálně demokratick ch stran (kromě něho byli delegovániještěAntonín Němec a Gustav Habrman).KvapiI se za|ekl, aby tam ŠmeralpŤílišnepropagoval své názory, a nepoškodil tak věc národníhoodbojě.Čes[ím poslancrinrve Vídni adresovaltelegram, ŽádajícÍ, aby se Smeral pŤedsqinr odjezdemvzdal svéfunkce v tétoinstituci a ve Stockho|mu
35
