22A 7/2011 – 69
US NESE N Í
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci navrhovatelů a) volební strany koalice politického hnutí H n u t í p r o T ě š ín , se sídlem Český Těšín, Masarykovy sady a politické strany S t r a n a z e le n ý c h , se sídlem Praha 5 – Smíchov, Stroupežnického 30, zastoupené zmocněncem Radanem Tolaszem, bytem Třinec, Karpentná 10, b) Ing. Lubomíra Matěje, bytem Český Těšín, Masarykovy sady 94/13, za účasti 1) Městského úřadu Český Těšín, se sídlem v Českém Těšíně, Nám. ČSA 1/1, zastoupeného JUDr. Alicijí Klimešovou, advokátkou se sídlem v Havířově-Městě, U Stromovky 1481/9, 2) MUDr. Tomáše Nykla, bytem Český Těšín, Slezská 483/7, 3) Emila Morávka, bytem Český Těšín, Úvoz 1412/1, 4) Petra Procházky, bytem Český Těšín, Karvinská 416/51, 5) Vladimíra Kročka, bytem Český Těšín, Polní 1814/12, 6) Ing. Petra Folvarčného, bytem Český Těšín, Viaduktová 593/17, 7) Josefa Gocieka, bytem Český Těšín, Koperníkova 1599/19, 8) Mariana Kuśe, bytem Český Těšín, Hlavní třída 113/11, 9) Bc. Anny Kabotové, bytem Český Těšín, Tovární 1316/4A, 10) Jana Tomanka, bytem Český Těšín-Mosty, Formanská 392, 11) Ing. Štěpána Štefky, bytem Český Těšín-Koňákov, Třanovická 48, 12) Ing. Zuzany Littnerové, bytem Český Těšín, náměstí ČSA 185/4, 13) Mgr. Stanislava Folwarczného, bytem Český Těšín, Havlíčkova 213/13, 14) PaedDr. Milana Pecky, bytem Český Těšín, Cihelní 1109/21, 15) Ing. Marka Kufy, bytem Český Těšín, nábřeží Svobody 1263/2, 16) Ing. Tadeáše Cichy, bytem Český Těšín, Střelniční 252/6, 17) Dipl. Ing. Rostislava Zabystrzana, bytem Český Těšín-Dolní Žukov, Frýdecká 333, 18) Karla Prymuse, bytem Český Těšín-Mosty, Na Dolinách 310, 19) RNDr. Miroslava Turjapa, bytem Český Těšín, Mládežnická 904/2, 20) MUDr. Tomáše Hennera, bytem Český Těšín-Koňákov, Středová 93, 21) Mgr. Marka Ježka, bytem Český Těšín-Stanislavice, Ostravská 157,
pokračování
-2-
22A 7/2011
22) Ing. Víta Slováčka, bytem Český Těšín, sídliště ONV 665/4, 23) MUDr. Ladislava Langnera, bytem Český Těšín, Hřbitovní 222/20, 24) Ing. Kateřiny Pindejové, bytem Český Těšín, Třanovského 1472/4, 25) Mgr. Jana Czudka, bytem Český Těšín-Dolní Žukov, Šadový 311, 26) MUDr. Stanislava Sikory, bytem Český Těšín, Žukovská 1766, 27) Mgr. Boleslava Slováčka, bytem Český Těšín, Studentská 617/9, 28) Františka Bouzka, bytem Český Těšín, Zátiší 1601/12, o neplatnost opakovaného hlasování do Zastupitelstva města Český Těšín konaného dne 8. ledna 2011 a o neplatnost volby kandidátů Mariana Kuśe, Bc. Anny Kabotové, Jana Tomanka, Ing. Štěpána Štefky a Zuzany Littnerové do Zastupitelstva města Český Těšín v opakovaném hlasování konaném dne 8. ledna 2011, tak to: I.
Návrh na neplatnost opakovaného hlasování do Zastupitelstva města Český Těšín konaného dne 8. ledna 2011 se z a m í t á .
II.
Návrh na neplatnost volby kandidátů Mariana Kuśe, Bc. Anny Kabotové, Jana Tomanka, Ing. Štěpána Štefky a Zuzany Littnerové v opakovaném hlasování do Zastupitelstva města Český Těšín konaném dne 8. ledna 2011 se z a m í t á .
III.
Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odův odně ní:
Navrhovatelé se návrhem podaným u soudu v zákonné lhůtě (dne 20.1.2011 v 9.29 hod.) domáhali A) vyslovení neplatnosti opakovaného hlasování do Zastupitelstva města Český Těšín konaného dne 8.1.2011 a B) vyslovení neplatnosti volby kandidátů Mariana Kuśe, Bc. Anny Kabotové, Jana Tomanka, Ing. Štěpána Štefky a Zuzany Littnerové do Zastupitelstva města Český Těšín v opakovaném hlasování konaném dne 8.1.2011. A) Návrh na vyslovení navrhovatelé takto:
neplatnosti
opakovaného
hlasování
odůvodnili
- při opakovaném hlasování byly opakovaně použity masovým způsobem a celoplošně, tj. u voličů ve většině volebních okrsků, metody, které jsou v rozporu s regulérním průběhem svobodných a demokratických voleb, takže opakované hlasování se uskutečnilo v rozporu s autonomními projevy vůle podstatné části voličů, takže bylo zatíženo volební vadou založenou na skutečném deformování vůle
pokračování
-3-
22A 7/2011
podstatné části voličů ve volbách formálně zúčastněných. Toto jednání spočívalo v masivním, předem připraveném a vysoce organizovaném ovlivňování vůle voličů, jejich formálním hlasováním za předem slíbenou a (zpravidla) až po hlasování vyplacenou odměnu, přičemž tyto postupy byly provázeny promyšlenými mechanismy kontroly navenek formálně projevené vůle, hlasováním pro určitou s voličem předem domluvenou volební stranu, což bylo provázeno systémem motivací možností vysokých výdělků pro tzv. „nákupčí“ hlasů. Těmito postupy došlo k porušování základních ústavních principů svobodných a demokratických voleb a právního státu, ale i konkrétních ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen ZVZO), a to takovým způsobem, který objektivně ovlivnil výsledky opakovaného hlasování. Navrhovatelé zdůraznili, že není objektivně možné detailně prokázat skutečný rozsah ovlivnění vůle voličů a zjistit konkrétní počty uskutečněných hlasování za poskytnutou odměnu, mají však za to, že z předložených a soudem vyžádaných důkazních prostředků je možno dovodit propracovanost a organizovanost systému masového uplácení voličů, jakož i porušení konkrétních ustanovení ZVZO i jeho principů a přinejmenším dovodit potencionální kauzalitu mezi zjištěnými volebními vadami a možností podstatného ovlivnění výsledků opakovaného hlasování, byť závěry, které vyplynou z provedeného dokazování, zůstanou v rovině neodhadnutelnosti skutečného volebního výsledku. Navrhovatelé zdůraznili složitost důkazní situace, neboť ovlivňování vůle voličů se dopouštěly stejné subjekty, které však jednaly více skrytě než v předchozím případě (návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Český Těšín konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 – vedený u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22A 151/2010). - navrhovatelé dále popsali změnu taktiky „nákupčích“ hlasů, kteří postupovali skrytěji a s voliči se domlouvali individuálně, kontaktovali je např. telefonicky, přičemž nákupčí byli pro uvedenou činnost finančně motivováni tak, že za každého zajištěného voliče, kterému nejprve slíbili a později měli vyplatit či vyplatili odměnu zpravidla v částce 1.000,- až 1.500,- Kč, sami dostali vyplacenu odměnu. Odměny koupeným voličům byly vypláceny nákupčími jednotlivě, případně organizovaně v těšínských barech a restauracích (např. v restauraci Slavoj si hosté objednávali pivo s tím, že zaplatí až dostanou peníze za hlasy). Svědkem vyplácení odměn byla také redaktorka deníku Mladá Fronta Dnes (dále MF Dnes) před barem na ulici Nábřeží Míru. - při opakovaném hlasování možnost hlasování za peníze znovu masově využily osoby s evidovaným trvalým pobytem na adrese sídla volebního orgánu, a to zejména ve volebním okrsku č. 11, kdy v den opakovaného hlasování přišlo volit celkem 25 těchto osob, přičemž v případě jiných voleb se jejich účast pohybuje mezi 2 až 5 aktivními voliči. Organizování nakupování hlasů bylo velmi úspěšné zejména v okrajových částech města, kde bydlí sociálně slabší obyvatelstvo (sídliště Svibice, méně pak sídliště Hornická a Hrabinská – volební okrsky č. 1 a 4). - ke kontrolním mechanismům navrhovatelé uvedli, že dle vyjádření některých členů volebních komisí byly do volební urny v některých okrscích vloženy totožně složené hlasovací lístky – mnoho lístků bylo přeloženo nadvakrát, tj. více, než bylo nutné s ohledem na velikost obálek. S největší pravděpodobností se jedná o kontrolní mechanismus sloužící ke zjištění zpětné vazby, tedy kolik voličů, kteří inkasovali odměnu za hlasování, skutečně vložilo do urny předem nestandardně složený
pokračování
-4-
22A 7/2011
hlasovací lístek. Zpětná kontrola může následně sloužit pro určení výše výplaty nákupčího, kdy je ověřitelné, kolik voličů požadovaným způsobem skutečně odvolilo. Za nejjednodušší a patrně nejčastěji používaný kontrolní mechanismus označili navrhovatelé vyžádání prázdného volebního lístku u volební komise před hlasováním s tím, že volič má u sebe již předem jinou osobou vyplněný hlasovací lístek, který za plentou vloží do obálky a vyžádaný prázdný hlasovací lístek odevzdá nákupčímu jako důkaz, že předpokládanou volbu nezměnil a současně jako požadovanou pojistku pro vyplacení peněz. Dle zjištění členů volebních komisí byl při opakovaném hlasování vydán nebývale vysoký počet prázdných hlasovacích lístků přímo ve volebních místnostech. Minimálně v jednom případě volič po zahájení hlasování ve volební místnosti s vyžádanými volebními lístky volební místnost opustil, aby se s někým venku poradil. - popisovaným jednáním byl porušen princip tajného hlasování zabezpečující svobodné vyjádření vůle a došlo k porušení ust. §§ 2, 4 a 5 ZVZO. Stejně tak došlo k porušení principu svobodných voleb zakotveného v čl. 21 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), ale také ust. § 33 odst. 1 ZVZO. Dále došlo k hromadnému porušování ust. § 30 odst. 3 ZVZO, podle kterého je ve dnech voleb zakázána volební agitace, ať už šlo o pokusy voličů opustit místnost v průběhu hlasování nebo o svážení voličů vozidly přímo k volebním místnostem a jejich doprovázení. - Strana pro otevřenou společnost (dále jen SOS) je stranou v politickém spektru zcela bezvýznamnou, když ve sněmovních volbách konaných v roce 2010 vůbec nekandidovala. Naposledy kandidovala v krajských volbách v roce 2008 pouze v Pardubickém kraji, kde dostala celkový počet 727 hlasů, což představuje procentní zisk 0,41%. Nejde tedy o zavedenou a úspěšnou politickou stranu, kterou by voliči i v komunálních volbách bez ohledu na konkrétní kandidáty z tohoto důvodu preferovali. Volební strana SOS v komunálních volbách v Českém Těšíně získala celkem 39.414 hlasů, což je za vítěznou KDU-ČSL a druhou ČSSD nejvyšší procentuální zisk celkových 17,70%. Na kandidátní listně této strany žádné významné osobnosti známé z veřejného života města nebyly, vyjma kontroverzní postavy lídra této volební strany. Navrhovatelé poukázali také na rozložení volebního zisku této strany v opakovaném hlasování do zastupitelstva, kdy zisky jednotlivých kandidátů v počtech hlasů i v procentuálním rozložení jsou velmi podobné, což je při systému voleb, kdy je možno hlasovat pro jednotlivé kandidáty napříč volebními stranami či kombinovaně, zcela neobvyklé (rozdíl mezi prvním a posledním kandidátem je 3,93% a 3,58% a např. rozdíl v počtu získaných hlasů mezi prvním a posledním kandidátem je pouhých 139 hlasů). Ke srovnání poukázali navrhovatelé na volební výsledky strany SOS pro Opavu, která v tomto městě vyhrála volby se ziskem 28,21% hlasů, přičemž je zde velký rozdíl mezi získanými hlasy prvního a posledního kandidáta (7.838 a 3.759). Je tedy zřejmé, že v tomto městě za uvedenou stranu kandidovaly osobnosti, kdežto v případě Českého Těšína pro tuto stranu byly vhazovány výhradně hlasovací lístky, které volily stranu jako celek. Strana SOS v průběhu volebního období od posledních komunálních voleb nevyvíjela v Českém Těšíně žádnou činnost. Předvolební kampaň této strany byla velmi jednoduchá a jejím nástrojem byl v podstatě jediný plakát s heslem „SOS STOP zadlužování města“. Téma zadlužování města přitom není v Českém Těšíně nijak aktuální. Před opakovaným hlasováním pak byl do schránek občanů doručován populistický leták s řadou nepravdivých údajů, na který reagoval volební orgán podáním trestního oznámení
pokračování
-5-
22A 7/2011
k Okresnímu státnímu zastupitelství v Karviné v souvislosti s šířením nepravdivých zpráv. - navrhovatelé poukázali na vysokou volební účast v komunálních volbách, kdy se dostavilo nebývalé velké množství voličů, a to i těch, kteří nikdy v minulosti nevolili, v průměru asi o 8% vyšší volební účast než v předchozích trojích volbách do zastupitelstva města, což podle nich jednoznačně potvrzuje tezi o nakupování hlasů významné masy voličů, kteří by se jinak hlasování vůbec nezúčastnili. Zvlášť viditelný nárůst volební účasti lze zaznamenat v již zmíněných částech města s velkým podílem sociálně slabšího obyvatelstva (volební okrsky 14 až 17). B) K návrhu na neplatnost volby Mariana Kuśe, Bc. Anny Kabotové, Jana Tomanka, Ing. Štěpána Štefky a Zuzany Littnerové (dále jen kandidáti) navrhovatelé uvedli, že uvedené osoby jsou kandidáty zvolenými do zastupitelstva města při opakovaném hlasování za volební stranu SOS pro Český Těšín. Navrhovatelé mají za to, že těmto kandidátům vůbec nemělo být umožněno kandidovat v opakovaném hlasování, takže jejich zvolení do zastupitelstva je neplatné. Podle navrhovatelů dne 22.11.2010 vydala politická strana SOS na svých stránkách www.stranaos.cz oficiální stanovisko výkonného výboru strany ve věci SOS Český Těšín v návaznosti na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.11.2010 č.j. 22A 151/2010-132, a to, že strana má důvodné podezření, že kupování hlasů organizovali přímo kandidáti SOS pro Český Těšín, takže se výkonný výbor strany rozhodl neumožnit kandidátům znovu kandidovat v opakovaných volbách a místopředsedkyně strany Ing. Pavla Brady byla pověřena k učinění patřičných kroků. Na základě tohoto stanoviska Ing. Pavla Brady odvolala dne 22.12.2010 zmocněnce volební strany SOS pro Český Těšín a jeho náhradníka a novým zmocněncem téhož dne ustanovila Pavla Měkýše. Tento nově ustanovený zmocněnec listinou ze dne 23.12.2010 doručenou registračnímu úřadu dne 27.12.2010, tj. ve lhůtě delší než 48 hodin před opakovaným hlasováním, odvolal všechny kandidáty volební strany SOS pro Český Těšín pro opakované hlasování, tj. jak kandidáty Strany pro otevřenou společnost, tak i kandidáty, kteří na příslušné kandidátní listině byli označeni jako nezávislí kandidáti. Volební orgán však na základě stanoviska nadřízeného Ministerstva vnitra ČR ze dne 29.12.2010 k uvedenému odvolání kandidátů nepřihlížel a všem kandidátům umožnil v opakovaném hlasování výkon jejich pasivního volebního práva. Tento postup považují navrhovatelé za příliš formalistický. Poukázali na ust. § 24 odst. 2 ZVZO, podle něhož u kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi může do 48 hodin před zahájením voleb písemně odvolat kandidaturu kandidáta též zmocněnec. Výklad, že politická strana, která prostřednictvím zmocněnce podala kandidátní listinu volební strany označené jako sdružení politické strany a nezávislých kandidátů, není oprávněna odvolat žádného kandidáta, a to ani kandidáta, který kandiduje výslovně za tuto politickou stranu, je nutno považovat za nesprávný. Podpůrně navrhovatelé poukázali na ust. § 21 odst. 4 ZVZO, podle kterého tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu, přičemž potřebný počet podpisů voličů je stanoven v příloze k tomuto zákonu. V daném ustanovení zákona absentuje povinnost předložení petice pro registraci kandidátní listiny registračnímu úřadu
pokračování
-6-
22A 7/2011
u typu volební strany označené zákonem jako sdružení politické strany a nezávislých kandidátů, což jistě není samoúčelné (§ 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění). Pokud je tedy kandidátka sdružení politické strany a nezávislých kandidátů podávána prostřednictvím zmocněnce ustanoveného politickou stranou, která splnila již dříve registrační povinnost, je pro účely výkladu ust. § 24 odst. 2 ZVZO podávána politickou stranou, byť na uvedené kandidátce jsou mezi kandidáty této politické strany zařazeni současně i nezávislí kandidáti. Výklad zastávaný Ministerstvem vnitra ČR je podle navrhovatelů nelogický a také v rozporu s ústavní zásadou rovnosti subjektů účastnících se na volebním procesu a volnou soutěží politických stran. Podle navrhovatelů byla při opakovaném hlasování významně narušena rovnost mezi jednotlivými volebními stranami tím, že i přesto, že zvolení kandidáti jsou politickou stranou, která je k volbám delegovala, podezřelí ze spáchání závažného volebního deliktu, politická strana, která kandidátku podala, nebyla oprávněna odvolat tyto své kandidáty jen proto, že na kandidátce byli zařazeni současně i nezávislí kandidáti. Nesprávným postupem volebního orgánu tak byl výsledek opakovaného hlasování zatížen významnou volební vadou, která měla za následek zvolení těchto kandidátů, ačkoliv jejich odvolání by mělo být posouzeno jako platné. Podáním doručeným krajskému soudu dne 26.1.2011 doplnil navrhovatel b) podaný návrh tak, aby soud v rámci dokazování provedl důkazy podklady Transparency International (dále jen TIC), které získala v průběhu opakovaného hlasování. K návrhu se u jednání před krajským soudem vyjádřila zástupkyně účastníka 1), která navrhla zamítnutí návrhu A), když volební orgán nezaznamenal kupčení s hlasy v masivním rozsahu. Byly zjištěny pouze dva případy voličů, a i tak se jednalo spíš o náznaky, které považuje za excesy, jež jako takové nemohly ovlivnit výsledek voleb. Pokud jde o návrh B), označila jej za ryze právní otázku, která již byla tímto soudem posouzena ve věci vedené pod sp. zn. 22A 4/2011 a s ohledem na to navrhla rovněž zamítnutí tohoto návrhu. Účastník 21) k podanému návrhu vyjádřil své přesvědčení, že i v případě opakovaného hlasování probíhalo v masivním rozsahu kupčení s volebními hlasy. Na rozdíl od předchozího hlasování (15. a 16. října 2010) je však v tomto případě návrh založen na poznatcích Policie ČR a poznatcích TIC. Navrhl proto, aby zejména návrhu A) bylo vyhověno. Krajský soud provedl ve věci dokazování při jednání. Ze zápisů okrskových volebních komisí bylo zjištěno, že tyto komise nezaznamenaly žádné zvláštnosti při hlasování v předmětných volbách, které by se mohly týkat podplácení voličů a ani jiné zvláštnosti. Výjimku tvoří okrsková volební komise č. 5, z jejíhož zápisu bylo zjištěno, že v 10.15 hod. se dostavil do volební místnosti Petr Staroň, který se dotazoval, kde dostane těch slíbených 500,- Kč, že to slyšel v rádiu. Byl informován, že peníze nedostane a nasměrován do svého volebního okrsku. Dále bylo ze zápisů zjištěno, že u okrskových volebních komisí č. 4, 5, 6, 7, 8, 11, 14, 15, 16, 18 a 22 byla provedena kontrola Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, a to bez zjištění jakýchkoliv závad s výjimkou okrskových
pokračování
-7-
22A 7/2011
volebních komisí č. 7 a 11, u nichž bylo zjištěno, že nebyla zapečetěna přenosná volební schránka a tento nedostatek byl odstraněn ihned na místě. Z tiskové zprávy TIC ze dne 11.1.2011 krajský soud zjistil, že zaměstnanci TIC zaznamenávali oznámení občanů, kteří popisovali své osobní zkušenosti s manipulováním voleb po celý den jejich konání. Na základě těchto oznámení a dalších osobních poznatků dospěla TIC k závěru, že i opakované volby doprovázelo rozsáhlé nakupování voličských hlasů, a to ve prospěch hned několika volebních subjektů. Přesto, že nakupování hlasů probíhalo skrytější formou, domnívá se, že vzhledem k rozsahu tohoto jednání došlo ke zmaření vyjádření svobodné vůle občanů ve volbách. Z úředního záznamu o podání vysvětlení sepsaného na OO Policie ČR v Českém Těšíně dne 8.1.2011 s Markétou Radovou, redaktorkou deníku MF Dnes, krajský soud zjistil, že jmenovaná přijela do Českého Těšína v den konání opakovaných voleb za účelem pořízení reportáže o jejich průběhu a navštívila bar na křižovatce ulic Střelniční a Nábřeží Míru, kde ji oslovila nějaká mladá žena a ptala se jí, co si přeje, i když se nejednalo o obsluhu baru. Do baru vešel muž zanedbaného zevnějšku, který ženě předal nějaký lísteček a šel si sednout k jednomu ze stolů. Žena ji pak vyzvala, ať se posadí k volnému stolu u okna a odešla. Redaktorka seděla tedy sama u stolu, pozorovala dění v baru a chování obsluhy se jí zdálo divné. Po chvíli již zmíněná žena vyšla ven, pravděpodobně s peněženkou v ruce. Před vchodem do baru stály dvě ženy středního věku a jedna z nich vytáhla z peněženky nějaký doklad a následně jí žena z baru předala bankovky, v jaké hodnotě, není redaktorka schopna uvést. Mohlo jít o 500,- Kč. Žena se pak vrátila do baru, do prostoru za barový pult, kde se zdržela pár minut a opětovně vyšla před bar, kde stál nějaký muž, ten jí ukázal občanský průkaz a pak oba vešli do baru, muž si sedl k nějakému stolu, žena šla do zadní části baru, kde u stolu seděla skupinka mužů a bavila se s nimi. Následně přišli další tři Romové, kteří ženu také kontaktovali a něco s ní řešili. Na dotaz redaktorky, zda se zde dají získat nějaké peníze za hlasy ve volbách, žena sdělila, že o tom nic neví a ani nic neslyšela. Na dotaz, proč dávala ženě na ulici peníze, odpověděla, že potřebovala směnit peníze v pokladně. Po rozhovoru redaktorka z baru odešla. Na ulici zpozorovala dvojici žen, kterým byly předány peníze a dotázala se jich, zda peníze byly za volby. Bylo jí sděleno, že jedna žen si pouze vyzvedla peníze, které jí někdo v baru zanechal, že se za volby dávají peníze slyšely, ale že to se snad děje na nádraží. Krajským soudem byl předvolán k jednání jako svědek Ryszard Mencner, který se však pro nemoc omluvil a soud vzhledem k zákonné lhůtě pro rozhodnutí ve věci nemohl odročit jednání na jiný termín. Využil proto listinný důkaz – záznam sepsaný v advokátní kanceláři advokáta Mgr. Marka Ježka s Ryszardem Mencnerem, z něhož zjistil, že asi dva týdny před volbami se začalo v zaměstnanecké firmě R. Mencnera DONGHEE v Českém Těšíně mluvit o tom, kdo všechno půjde volit za peníze. Rozhodl se, že to také zkusí. Telefonoval známému asi den před opakovanými volbami, zda by také mohl volit za peníze a ten mu sdělil, že si to bude muset ověřit, zda již není příliš pozdě. Za 10 minut mu zavolal, že to ještě půjde a že potřebuje znát jeho rodné číslo a v den konání voleb že se za ním zastaví domů. V den voleb asi o půl desáté dopoledne se zastavil u něj doma, ve dveřích mu předal 500,- Kč, o ničem se s ním nebavil a bez dalšího odešel.
pokračování
-8-
22A 7/2011
Z novinového článku ze serveru iDnes.cz ze dne 13.1.2011 „Svědectví z Českého Těšína: Vzal jsem peníze za hlas“ bylo zjištěno, že muž z Českého Těšína přiznal, že před opakovanými volbami do zastupitelstva přijal peníze za hlas a uvedl, že hlasy kupovala SOS pro Český Těšín a ČSSD. Uvedl, že jej oslovil spolupracovník v zaměstnání, jestli by si nechtěl vydělat pětistovku, že SOS pro Český Těšín platí za volební lístek. Své zkušenosti popsal v českotěšínské advokátní kanceláři, která sbírá důkazy o skupování hlasů pro TIC. Při přebírání 500,- Kč byl překvapen, když mu byly peníze pouze předány u něj doma a známý zase odešel. Z článku ze serveru iDnes.cz ze dne 8.1.2011 „V Českém Těšíně opět upláceli voliče. K urnám šli lidé i v dalších 4 městech“ bylo zjištěno, že redaktorka MF Dnes tvrdila, že byla v Českém Těšíně svědkem uplácení voličů. Za hlas dostávali voliči několik set korun. Krátce po zahájení voleb řešila komise první incident, kdy zneplatnila hlas muže, který z místnosti vzal lístky a odešel s nimi ven. Policisté během dne kontrolovali dění v ulicích i v několika restauracích a barech. Redakce má potvrzeno, že v jednom z barů se předávaly peníze, nejspíš za hlasy. Redaktorka podala svědectví na policii. Policisté navíc vyšetřují asi 4 anonymní oznámení o skupování hlasů a hovoří o něm i někteří místní. Ervin Sikora uvedl, že ví o tom, všichni o tom ví, taky mu nabízeli tisícovku, řekl, že ji nechce. Volební účast byla podle informací z volebních komisí vysoká, kolem poledne dosahovala přes 20% a ve značném počtu chodili i bezdomovci a sociálně slabší lidé. Poměrně velký počet přišel např. do volební místnosti v Bezručově ulici. Předsedkyně komise Aneta Mrózková uvedla, že do 12.00 hod. přišly volit desítky občanů, z toho 25 jich bylo bez domova nebo s trvalým bydlištěm hlášeným na městském úřadě. Jindy k volbám chodí tak 2. Z článku ze serveru lidovky.cz „Opakované volby: Opět je provázelo kupčení s hlasy“ ze dne 8.1.2011 bylo zjištěno, že se policie v souvislosti s volbami v Českém Těšíně zabývá pěti anonymními podněty, avšak nemá žádné zprávy, že by někdo narušil pořádek nebo spáchal trestný čin. Podle mluvčího policie nikdo nepotvrdil, že by za volební hlas dostal zaplaceno. Svědkyně viděla v restauraci machinaci s penězi, kdy jedna paní dávala někomu peníze, ale personál policii řekl, že o ničem neví a paní řekla, že si přišla pro dluh. Občané, kteří peníze měli přijmout, tvrdili, že si přišli rozměnit. Další oznamovatelka policistům vypověděla, že dostala nabídku, že pokud chce prodat lístek, má se dostavit do určité hospody. Tam ale policie nic nezjistila. Tři oznámení byla anonymní a týkala se srocení většího množství lidí. Podle projektového vedoucího TIC Stanislava Beránka se volební hlasy v Českém Těšíně opět kupovaly. Pozornost byla oproti podzimním volbám vyšší, takže to bylo pro organizátory složitější. Také se zvedla cena za hlas. Lidé dostávali zhruba 1.000,až 1.500,- Kč. Na rozdíl od minula se podle něj nákupčí domlouvali s voliči individuálně, kontaktovali je např. telefonem. Hlasy se údajně kupovaly pro dvě strany. Okrsková volební komise v Havlíčkově ulici prohlásila neplatným hlas muže, který předtím odnesl hlasovací lístky ven. Předsedkyně volební komise Aneta Mrózková sdělila, že počkali až se vrátí a pak mu řekli, že nemůže hlasovat. Volilo hodně lidí, které lze označit za bezdomovce, ale volby proběhly v klidu. Podle členů dalších volebních komisí se neopakovalo to, co na podzim, kdy přišla volit spousta lidí, kteří vůbec netušili, jak mají volební lístky označit a ptali se, kde je jméno konkrétního kandidáta. Voliči byli lépe připraveni.
pokračování
-9-
22A 7/2011
Výslechem svědkyně Anety Mrózkové, předsedkyně 11. okrskové volební komise, nominované za volební stranu KDU-ČSL, bylo zjištěno, že jeden z voličů po obdržení hlasovacího lístku a úřední obálky odešel z místnosti a když se vrátil, svědkyně ho poučila, že po obdržení hlasovacího lístku a obálky již nemůže volební místnost opustit a že jeho hlas bude zneplatněn, což komise také učinila. Krátce na to se dostavili příslušníci Policie ČR, kterým byl případ popsán a kteří požádali o otevření zneplatněného hlasovacího lístku a sdělení strany, pro kterou muž hlasoval. Nic mimořádného se podle svědkyně již v průběhu hlasování nestalo. K volbám se dostavili bezdomovci v počtu asi 80. Svědkyně vysvětlila, že důvodem, pro který se domnívá, že šlo o osoby, které lze takto označit, je, že mají jako místo bydliště uvedeno sídlo radnice, tj. nám. ČSA č. 1. Také osoba, která byl hlas zneplatněn, patřila do okruhu těch, které by svědkyně označila jako bezdomovce. Zneplatněný hlas patřil volební straně SOS pro Český Těšín. Svědkyně dále uvedla, že určitě nedošlo ve větším množství k požadování prázdných hlasovacích lístků voliči. Skutečně se však vyskytovaly nestandardně přeložené hlasovací lístky. Svědkyně upřesnila, že každý hlasovací lístek musel být s ohledem na jeho velikost a velikost obálky přeložen, avšak některé byly přeloženy nadvakrát. Nepamatuje si však, kolik jich bylo takto přeloženo, ani pro koho, tedy pro kterou volební stranu, bylo v těchto případech hlasováno. Volební okrsek č. 11 má zaregistrovaných asi 1700 voličů, z toho 800 bylo těch s trvalým bydlištěm na nám. ČSA č. 1. Zda se jedná o všechny bezdomovce ve městě Český Těšín a kolik jich je, svědkyně neví. Z vyšetřovacího spisu Policie ČR, Obvodního oddělení v Českém Těšíně, č.j. KRPT-1462-1/TČ-2011-070311 bylo zjištěno, že byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci maření přípravy a průběhu voleb a referenda v Českém Těšíně. Spis obsahuje úřední záznamy policistů a úřední záznamy o podání vysvětlení jednotlivých osob jednak k průběhu voleb konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 a jednak k opakovanému hlasování konanému dne 8.1.2011. Spis obsahuje úřední záznamy policejních hlídek k možnému svážení voličů řidiči konkrétních osobních automobilů, přičemž všichni dotázání řidiči Slavomír Burianský, Lukáš Kanči a Karel Střapec jednoznačně odmítli, že by se podíleli na svážení a rozvážení osob, které volily za úplatu. Další úřední záznamy hlídek policie i úřední záznamy o podání vysvětlení osob (Markéta Radová, Martina Dobsová, Radko Janda, Lenka Kohutková, Viktor Dobsa) se týkaly dění v Pivním baru. Úřední záznam o podání vysvětlení Markétou Radovou byl již soudem popsán výše. Ostatní jmenované osoby vyloučily skupování hlasů v uvedeném baru na Nábř. Míru, přičemž Martina Dobsová a Lenka Kohutková v něm pracují jako obsluha. Z úředního záznamu ze dne 7.1.2011 vyplývá, že policejní hlídka provedla šetření s negativním výsledkem i v dalších barech a hernách, a to bar Libero, hospoda Taverna, herna Dallas, herna Bolero, kde oslovená obsluha vyloučila, že by zde probíhalo kupčení s volebními hlasy. Ze spisu také vyplývá, že policejní hlídky kontrolovaly volební místnosti 1 až 18, přičemž poznatky získaly pouze k volebním místnostem č. 5 a 11, kdy ve volební místnosti č. 5 se jeden muž dožadoval finanční odměny za volební hlas, ale pak odešel a v této volební místnosti nevolil. Ve volební místnosti č. 11 jeden volič opustil volební místnost s prázdným volebním lístkem a po návratu mu komise zabránila volit. Následně byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení s tímto mužem, jímž byl Jindřich Szotek, který uvedl, že skutečně chtěl volební místnost opustit, a to proto, že zapomněl doma brýle, které potřeboval, protože chtěl volit formou výběru osobností. Vůbec nemohl pochopit, proč se touto věcí zabývá kriminální policie a teprve když mu bylo sděleno, že jeho odchod z volební místnosti nahrává podezření, že si chtěl za zvolení nechat
pokračování
- 10 -
22A 7/2011
venku někým zaplatit, tak se rozhořčil, že jej takové podezření hrubě uráží a uvedl, že sice žije v bídě, ale za hlas by si v žádném případě nenechal zaplatit. O kupčení s volebními hlasy slyšel z médií a sám ničeho takového nebyl svědkem. Dle úředního záznamu ze dne 19.1.2011 sepsaného s Šárkou Morcinkovou a Danielem Morcinkem, vlastníky secondhandu na ulici Nádražní, bylo zjištěno, že v den opakovaných voleb zhruba kolem 10.15 hod. tam přišla nějaká starší žena a všem sdělovala, že v baru na rohu ulic Střelniční a Nábřeží Míru prý dávají 1.000,- Kč tomu, kdo půjde k volbám a nechá si doporučit, koho volit, což vzbudilo všeobecné veselí v prodejně, leckdo zavtipkoval včetně paní Morcinkové, že za tisícovku půjde volit také, ale byla to jen legrace. Přesto jedna starší žena, kterou neznají, prohlásila, že tam půjde také a po nějaké době se vrátila s nepořízenou, kdy doslova řekla „že tam bylo černo“ od množství lidí určité konkrétní rasy či etnika, a proto to raději vzdala. Tím místem měl být uvedený bar. Paní Morcinková popřela, že by se jakýmkoliv způsobem podílela na kupčení s volebními hlasy a mrzelo ji, že si někdo špatně vysvětlil její humornou poznámku. Manžel v prodejně vůbec přítomen nebyl, pouze v tom okamžiku, kdy se o uvedené záležitosti hovořilo. Součástí spisu je také předvolební leták, který měl být šířen dne 8.1.2011 do českotěšínských domácností s názvem „Vezměte peníze, volte podle sebe!“ Obsahem letáku je praktický návod, jak má volič v případě, že již má stranu na volebním lístku označenou, znehodnotit volební lístek. Leták uvádí, že osoba, která zaplatí za hlas, není schopna zkontroloval obsah úřední obálky, kterou volič vhodí do urny. Leták není podepsán ani neobsahuje žádné jiné identifikační znaky. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení Miroslava Nytry bylo zjištěno, že asi tři dny před opakovanými volbami jej ve městě potkal jeden z mužů, kteří mu nabídli peníze za volby v říjnu a zeptal se, zda půjde volit zase stranu SOS a že dostane více peněz než v prvním případě, ale neřekl konkrétně kolik. Dále říkal, že to bude probíhat trochu jiným způsobem, ale jak, to neřekl. Všechno se měl dozvědět až v den voleb. Mezitím však M. Nytra vystupoval v souvislosti s předchozími volbami v televizi a tak už nebyl kontaktován. V opakovaných volbách nevolil však za peníze a na jeho osobu nebyl vyvíjen žádný nátlak. Nebyl svědkem žádného jiného narušení voleb. Krajský soud provedl důkaz obrazovými záznamy pořízenými TIC, a to v podobě fotografií a videozáznamu. Jednalo se o složku fotografií s názvem Sídliště Svibice (různé snímky téhož panelákového sídliště se zaparkovanými automobily a ojedinělými chodci) a o složku fotografií s názvem Slavoj a Střelnice (chodci procházející kolem vchodu do těchto podniků, tj. Slavoj a Pivní bar Radegast). Čtyřminutový videozáznam dokumentuje ze značné vzdálenosti pohyb osob kolem vchodu do Pivního baru (přičemž není zřejmé, že by si osoby něco předávaly). Z průvodního sdělení TIC soud k monitorující fotodokumentaci a videozáznamu zjistil, že tyto dokumentovaly dění na sídlišti Svibice v okolí volebních místností umístěných v ZŠ Pod Zvonek. Pracovníci TIC vycházeli z informace, že zde v podzimních volbách docházelo k nejotevřenějšímu a masovému nakupování hlasů. Další fotodokumentace se týká situace před restaurací Slavoj a Pivním barem. Fotografie mají operativní charakter a pro jejich vyhodnocení jsou podle autorů vhodnějšími osobami policisté. Pouze na jejich základě by TIC netvrdila, že docházelo k ovlivňování voleb. Z registračního spisu volební strany SOS pro Český Těšín bylo zjištěno, že dle kandidátní listiny této strany pro volby konané 15. a 16.10.2010 byla zmocněnkyní
pokračování
- 11 -
22A 7/2011
Radka Dubská a jejím náhradníkem Tomáš Kabot. Dle úředního záznamu ze dne 22.12.2010 se dostavila Ing. Pavla Brady a předložila odvolání zmocněnkyně Radky Dubské, odvolání náhradníka zmocněnce Tomáše Kabota a ustanovení volebního zmocněnce Pavla Měkýše. Dne 27.12.2010 doručil Pavel Měkýš registračnímu úřadu odvolání všech 27 kandidátů z kandidátní listiny strany. Ve spise se nachází usnesení celostátní konference strany SOS konané dne 11.12.2010, která mj. schválila odvolání místopředsedkyně strany Ing. Pavly Brady a dále stanovisko Ministerstva vnitra ČR ze dne 29.12.2010, z jeho obsahu vyplývá, že volební strana může sice zmocněnce po lhůtě, ve které mohla na kandidátní listině činit změny, odvolat, nemůže však již ustanovit zmocněnce nového (v případě konání opakovaného hlasování již nejsou znovu podávány kandidátní listiny, opakuje se pouze procedura hlasování). Je tedy vyloučeno, aby dne 22.12.2010 byl jmenován nový zmocněnec volební strany SOS pro Český Těšín pan Pavel Měkýš. Dále je zde odkázáno na ust. 24 odst. 2 ZVZO s tím, že toto výslovně specifikuje typy volebních stran, u nichž je zmocněnci dána možnost odvolat kandidáta (politické strany, politická hnutí a jejich koalice). A contrario u jiných typů volebních stran…zmocněnec kandidáty volební strany odvolat nemůže, vzdát se své kandidatury mohou v daném případě pouze kandidáti samotní…není přípustné, aby zmocněnec volební strany typu sdružení politické strany a nezávislých kandidátů jednotlivé kandidáty odvolal. Ze stanov Strany pro otevřenou společnost v posledním platném a účinném znění (změna stanov registrována Ministerstvem vnitra ČR od 6.1.2009), soud zjistil, že podle jejich § 7 odst. 1 věty první a druhé statutárním orgánem strany je předsednictvo strany, jehož členy jsou předseda a 4 místopředsedové, zvolení výroční konferencí. Členové předsednictva ve všech věcech jednají a podepisují samostatně. Byl zamítnut důkazní návrh na čtení informací, které obdržela TIC v průběhu volebního dne nebo později od občanů, záznamy rozhovorů s občany popisující nakupování hlasů např. v azylovém domě Betlém a s osobou popisující nákup hlasů ve firmách, neboť se buď jedná o vyjádření anonymní nebo osob, které uvedly pouze své jméno a telefonní číslo a dále o důkazy, které již byly provedeny, např. sdělení Ryszarda Mencnera nebo podání vysvětlení Markétou Radovou či Miroslavem Nytrou. Byl zamítnut důkazní návrh obsahem spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22A 151/2010, neboť skutkově jde o dvě rozdílné věci. Byl zamítnut důkazní návrh, aby soud přezkoumal zapečetěnou volební dokumentaci a sporné hlasovací lístky, neboť skutečnost, že hlasovací lístek je nestandardně přeložen, nemůže mít žádnou vypovídací hodnotu k otázce možného koupení voličova hlasu a závěry navrhovatelů, že způsob složení hlasovacího lístku představuje formu kontrolního mechanismu sloužícího ke zjištění zpětné vazby mezi voličem a kupujícím, je ničím nepodloženou domněnkou. Byl zamítnut důkazní návrh na čtení statistiky č. 1 až 5 (přílohy návrhu), neboť tyto nejsou podstatné pro posouzení skutkové otázky, zda došlo k nakupování hlasů voličů. Pokud ze statistických údajů navrhovatelé dovozují nárůst volební účasti v důsledku nakupování hlasů významné masy voličů, jedná se o nepodložené spekulativní tvrzení. Tvrzení navrhovatelů, že voliči většinou volili volební stranu SOS
pokračování
- 12 -
22A 7/2011
pro Český Těšín jako celek a nikoliv její jednotlivé kandidáty jako osobnosti není třeba statisticky prokazovat, neboť rovněž není podstatné pro posouzení základní skutkové otázky, tj. nakupování hlasů. Byl zamítnut důkazní návrh na čtení letáku strany SOS zveřejněného před opakovanými volbami a důkaz spisem Okresního státního zastupitelství v Karviné ve věci trestního oznámení v souvislosti se šířením nepravdivých zpráv. Pokud leták obviňoval současné vedení města z nekalých praktik způsobem, který si vyžádal reakci v podobě trestního oznámení, nelze z těchto skutečností dovodit žádnou příčinnou souvislost se skutkovou stránkou nakupování hlasů. V závěrečném návrhu navrhovatel b) uvedl k návrhu A), aby hlasování bylo opakováno, neboť volby byly zmanipulovány a zastupitelé nejsou zvoleni na základě hlasování občanů, ale na základě hlasů koupených. Nemůže se proto jednat o plnohodnotný zastupitelský sbor, který tím také nemůže přinést stabilitu městu Český Těšín. Navrhl také vyhovění návrhu B), neboť nezávislý kandidát musí připojit ke své kandidatuře petici občanů, ale v tomto konkrétním případě žádná petice nebyla a nebyli ani prohlášeni nezávislými kandidáty dle ZVZO. Z tohoto důvodu se neměli jmenovaní voleb zúčastnit. Zástupkyně účastníka 1) v závěrečném návrhu navrhla zamítnutí návrhu A) i návrhu B). K prvnímu z nich uvedla, že nebylo prokázáno masivní ovlivňování voličů, přičemž je zřejmé, že problém zde netkví v posouzení zákonnosti kupování hlasů, neboť k této otázce se krajský soud vyslovil jednoznačně již ve věci vedené pod sp. zn. 22A 151/2010 tak, že se jedná o nezákonné jednání a následně se ve stejném směru vyslovil také Ústavní soud, a to ve věci týkající se voleb do Zastupitelstva ve městě Krupka. V této posuzované věci jde především o otázku skutkovou, tedy zda bylo kupování hlasů prokázáno. K jednotlivým důkazům uvedla: zprávu TIC považuje za obecnou, hodnotící a nemající žádnou důkazní hodnotu, vysvětlení podané Markétou Radovou samo o sobě nesvědčí o tom, že popsané jednání bylo uplácením voličů, a to ve velkém rozsahu, a záznam o výpovědi Ryszarda Mencnera rovněž není konkrétní, když ten tvrdil, že byl kontaktován, vzal peníze, ale nebyla po něm požadována či ověřována protihodnota. Dva články ze severu iDnes.cz odkazují vlastně na předchozí jmenované důkazy a obdobně článek ze serveru lidovky.cz konstatuje všechny uvedené důkazy. Jediným přímým důkazem byl výslech svědkyně Anety Mrózkové, který nemá k otázce kupčení s hlasy žádnou vypovídací hodnotu a pokud jde o volební účast bezdomovců, je nutno podotknout, že se jedná o jediný okrsek ve městě, kde volili voliči s takto zaregistrovaným pobytem. Na základě uvedeného nelze spekulovat, že přišli volit za peníze, ani o tom, koho volili. Z vyšetřovacího spisu vyplynulo, že všechna provedená šetření vyzněla negativně. Také z fotografií a videa pořízených TIC nelze dovodit kupčení s hlasy, které by mohlo ovlivnit volby. K návrhu B) pak uvedla, že pokud jde o pochybnost, že kandidátka SOS vůbec neměla být připuštěna do soutěže volebních stran, je nutno odkázat na předchozí jednání u soudu z dnešního dne ve věci sp. zn. 22A 4/2011. Dále je třeba zohlednit, že volby mají určité etapy a v řízení o neplatnost volby kandidáta nelze namítat nedostatky registrace volební strany, neboť registrační řízení bylo ukončeno. Účastník 21) v závěrečném návrhu uvedl, že v nálezu Ústavního soudu ve věci voleb ve městě Krupka byl použit výraz „volební korupce“, ovšem na prokázání tohoto
pokračování
- 13 -
22A 7/2011
jevu je třeba nasadit řadu prostředků. Jistě nelze očekávat, že občané a nevládní organizace by mohli suplovat činnost policejních orgánů. Přesto, že ve věci je důkazní situace velmi chabá, poukázal na zásadu potencionální kauzality a navrhl, aby návrhu A) bylo vyhověno. Další účastníci se na závěr jednání nevyjádřili. Krajský soud při svém posuzování návrhu A) vycházel z ústavněprávní úpravy, a to z čl. 5 Ústavy ČR, čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny. Podle čl. 5 Ústavy ČR politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Podle čl. 21 odst. 1 Listiny občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Podle čl. 21 odst. 4 Listiny občané mají za rovných podmínek přístup k volebním a jiným veřejným funkcím. Krajský soud vycházel z ustálené judikatury Ústavního soudu ve věcech volebního soudnictví a z interpretace shora citovaných ustanovení Ústavním soudem, který ve svém plenárním nálezu ze dne 26.1.2005 sp. zn. Pl.ÚS 73/04 uzavřel, že „rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Podstatné však je, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu. Rozhodující je pravděpodobnost vlivu volební vady nebo volebního deliktu na volební výsledek v konkrétních volbách s konkrétními voliči (…) to jistě nevylučuje, aby kandidát, který se dopustil závažného volebního deliktu (např. podvod, podplácení) nebyl diskvalifikován.“ Krajský soud svůj právní názor, že podplácení voličů je jednáním, které ústavní právo České republiky jednoznačně zapovídá, vyslovil již ve svém rozhodnutí ze dne 15.11.2010 č.j. 22A 151/2010-132. Za závažný volební delikt označil podplácení voličů také Ústavní soud ve svém plenárním nálezu ze dne 18.1.2011 sp. zn. Pl.ÚS 57/10, v němž zdůraznil protizákonnost obchodně tržního pojetí voleb s tím, že vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá. V posuzované věci má krajský soud za prokázané záznamem o prohlášení Ryszarda Mencnera, sepsaným v advokátní kanceláři, že v případě tohoto jediného voliče k uplacení volebního hlasu došlo. Ačkoliv se soudu přes vykázanou snahu nepodařilo provést důkaz svědeckou výpovědí R. Mencnera, má soud za to, že citovaný listinný důkaz je relevantní k prokázání skutečnosti, že tento volič přijal peníze za svůj hlas. Jako nepřímý důkaz slouží také článek ze serveru iDnes.cz ze dne 13.1.2011 „Svědectví z Českého Těšína: Vzal jsem peníze za hlas“, který informuje právě o tomto vyjádření R. Mencnera, i když zde není jmenován. Žádný jiný případ uplácení voliče v tomto řízení prokázán nebyl. Neprokázalo se, že by nakupování volebních hlasů mělo znaky masovosti a organizovanosti, nebyl prokázán
pokračování
- 14 -
22A 7/2011
systém fungování nákupčích. Důkazy, které byly soudem provedeny, vypovídaly o určitých domněnkách či podezřeních – např. úřední záznam o podaném vysvětlení Markétou Radovou, Miroslavem Nytrou – nebo vyzněly zcela negativně (úřední záznamy o podání vysvětlení Martinou Dobsovou, Lenkou Kohutkovou, Šárkou Morcinkovou, Slavomírem Burianským, Lukášem Kančim, Karlem Střapcem). Žádnou vypovídací hodnotu k otázce podplácení voličů neměly ani videozáznam a fotografie pořízené TIC, neboť na nich není zachyceno nic, co by o takovém skutku vypovídalo. Tisková zpráva TIC ze dne 11.1.2011 uvádí zcela obecné závěry, které nejsou podloženy žádnými konkrétními zjištěními ve vztahu k formě či rozsahu tohoto jednání nebo subjektů, v jejíchž prospěch mělo nakupování voličských hlasů probíhat, takže pro účely dokazování v této věci nemá tento důkaz relevantní vypovídací hodnotu. Velmi obecné tvrzení obsahují také články ze serverů iDnes.cz a lidovky.cz, které navíc nepřesným a poněkud zavádějícím způsobem interpretují zjištěný skutkový stav, když interpretace původního zdroje je nejen nepřesná, částečně zkreslená, ale i rozšířená o vlastní nepodložené závěry redakce, jak bylo možno zjistit např. porovnáním záznamu o podaném vysvětlení Markétou Radovou a obsahu článku ze serveru iDnes.cz ze dne 8.1.2011 „V Českém Těšíně opět upláceli voliče. K urnám šli lidé i v dalších čtyřech městech“. V článku je uvedeno, že redaktorka byla v Českém Těšíně svědkem uplácení voličů. Z obsahu záznamu o podaném vysvětlení však taková skutečnost nevyplývá. Plyne z něj pouze to, že Markéta Radová byla svědkem popisovaného jednání, z něhož nabyla dojmu, že se jednalo o kupčení s hlasy. Svědkyně Aneta Mrózková popsala incident s voličem, jehož volební lístek byl zneplatněn, ale ze způsobu jeho chování nelze usuzovat, že by se jednalo o podplaceného voliče. Tato svědkyně také potvrdila, že ve volebním okrsku č. 11, kde byla předsedkyní okrskové volební komise, se dostavil k volbám větší počet bezdomovců či osob sociálně slabých (80 voličů), neboť všechny osoby, které mají registrovaný pobyt na území města, spadaly do volebního okrsku č. 11. Z jejich účasti však nelze bez dalšího dovodit, že byla ovlivněna kupováním jejich hlasů, ani to, pro kterou volební stranu hlasovaly. Poznatky o kupování hlasů nevyplynuly ani ze záznamů okrskových volebních komisí, kdy prakticky až na jeden případ (okrsek č. 5, kde se volič marně dotazoval volební komise na peníze za hlas) zde nebyl zaznamenán žádný skutek, který by narušoval průběh voleb. Jak uvedli sami navrhovatelé v podaném návrhu, důkazní situace je v posuzované věci mnohem obtížnější, než tomu bylo ve věci předchozí (spis sp. zn. 22A 151/2010) a přes rozsáhlé dokazování, které soud provedl, se nepodařilo prokázat uplácení voličů v masovém měřítku, ale pouze v jednom jediném případě. Za této důkazní situace stál krajský soud před otázkou posouzení intenzity dopadu zjištěné volební vady na výsledek hlasování. Ústavní soud uvedl např. v nálezu ze dne 12.12.2006 sp. zn. I.ÚS 768/06, že: „Volební soudnictví je založeno na principu ochrany mandátu a ne každé a prokázané porušení zákona musí nutně vést k tak závažným důsledkům, jakým je nezvolení voleného zastupitelského orgánu. Povinností volebního soudu je proto zkoumat, do jaké míry mělo nebo mohlo mít porušení zákona vliv na výsledek hlasování, který je nutno chápat nikoliv ve smyslu mechanického součtu odevzdaných hlasů v jednom volebním okrsku, nýbrž ve vztahu k účelu a cíli takového hlasování, kterým je rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů a určení pořadí jejich náhradníků. (…) Pokud však volební soud k závěru o neplatnosti hlasování či neplatnosti voleb na základě kvalifikovaného, tzn. dostatečně intenzivního porušení zákona dojde, vede takový závěr vždy nutně k nezvolení zastupitelského orgánu (§ 54 odst. 1 písm. a) zákona o volbách do
pokračování
- 15 -
22A 7/2011
zastupitelstev obcí)“. Krajský soud dospěl k závěru, že intenzitu porušení zákona a její dopad na výsledky voleb je nutno zkoumat vždy, tedy i v případě prokázaného hlasování za úplatu, neboť se nejedná o nijakým způsobem nadřazenou volební vadu, která by bez dalšího sama o sobě způsobovala neplatnost volby zastupitelského orgánu. Tzv. „kupčení“ s volebními hlasy musí být tedy prokázáno jako negativní společenský jev (nikoliv ojedinělý exces), jehož intenzita bude s vysokou mírou pravděpodobnosti způsobilá faktického dopadu na konkrétní volební výsledek. K závěru, že je nutno posuzovat uplácení volebních hlasů také z hlediska intenzity, vedou krajský soud následující důvody. Je to vážná hrozba zneužití opačného názoru k fingovanému tvrzení a formálnímu prokázání, že k uplácení, byť v ojedinělém případě, došlo, a to s cílem dobrat se poměrně jednoduchým způsobem opakovaného hlasování v případě nežádoucího volebního výsledku. Je nutno mít také na zřeteli, že vždy bude existovat skupina volně a eticky slabých jedinců, kteří mohou být k hlasování za úplatu zneužiti a je zde tedy reálná hrozba „uplácení“ jako negativního jevu, který může do budoucna provázet i další volby. Ve svém důsledku by absence zkoumání intenzity takového jednání a fakticky možného dopadu na volební výsledky mohla vést k řetězení marně se opakujících snah o demokratické zvolení zastupitelského orgánu. Taková situace by nutně měla negativní dopad na důvěru občanů v institut demokratických voleb a vedla by k oslabení právní jistoty voličů, že realizací svého volebního práva se podílejí na vytvoření demokratického zastupitelského sboru. Na základě shora uvedené skutkové a právní argumentace dospěl krajský soud k závěru, že v posuzované věci prokázané uplacení jednoho voliče nezpůsobilo neplatnost opakovaného hlasování do Zastupitelstva města Český Těšín konaného dne 8.1.2011, a proto v souladu s ust. § 90 odst. 3 s.ř.s. návrh A) zamítl. B) Návrh na neplatnost volby kandidátů Marina Kuśe, Bc. Anny Kabotové, Jana Tomanka, Ing. Štěpána Štefky a Zuzany Littnerové krajský soud rovněž neshledal důvodným. Podle § 20 odst. 1 ZVZO volební stranou podle tohoto zákona mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Podle § 22 odst. 4 ZVZO volební strana, s výjimkou nezávislého kandidáta, činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo kandidát. Úkony zmocněnce je volební strana vázána. Svého zmocněnce může volební strana písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání registračnímu úřadu. Podle § 24 odst. 2 ZVZO u kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi může do 48 hodin před zahájením voleb písemně odvolat kandidaturu kandidáta též zmocněnec.
pokračování
- 16 -
22A 7/2011
Ve sporné otázce výkladu ust. § 24 odst. 2 ZVZO se krajský soud ztotožňuje s právním názorem vysloveným Ministerstvem vnitra ČR v jeho stanovisku z 29.12.2010. Ustanovení § 24 ZVZO totiž upravuje speciální, konkrétní úkony ve volebních věcech, a to vzdání se kandidatury dle § 24 odst. 1 ZVZO, které může učinit jen sám kandidát, a odvolání kandidatury dle § 24 odst. 2 ZVZO, což je vyhrazeno jen pro některé z typů volebních stran uvedených v § 20 odst. 1 ZVZO, a to konkrétně pro takové volební strany, které neobsahují žádného nezávislého kandidáta. Ustanovení § 24 odst. 2 ZVZO je tedy v poměru speciality k ustanovení § 22 odst. 4 ZVZO, přičemž z ust. § 24 odst. 2 ZVZO a contrario plyne, že pokud se na kandidátní listině nachází také nezávislí kandidáti, není odvolání žádného z kandidátů takové volební strany volebním zmocněncem možné. Tento výklad je přitom ústavně konformní i s ohledem na čl. 5 Ústavy ČR, neboť sleduje v prvé řadě určitou ochranu nezávislých kandidátů, kteří kandidují na kandidátní listině té které politické strany a jejichž postavení jako „nestraníků“ je oproti kandidátům, kteří jsou členy dané politické strany, z povahy věci do jisté míry slabší. Je třeba zohlednit také tu skutečnost, že nezávislí kandidáti, jimž je tímto způsobem právě v zájmu zachování rovnosti v rámci politické soutěže poskytována ochrana, nekandidují na kandidátní listině „jen“ určité politické strany, ale také na určitém jejím místě a s určitými konkrétními kandidáty (včetně členů politické strany) a rovněž v tomto směru je jim poskytována ochrana proti případně možným zásahům dané politické strany, které by je mohly nedůvodně (resp. nerovně v porovnání s ostatními kandidáty) poškodit ve prospěch ostatních kandidátů, kteří členy předmětné politické strany jsou. Současně však tato právní úprava týmž způsobem chrání i kandidáty – členy politické strany, kteří spolu s nezávislými kandidáty tvoří konkrétní volební tým. Právní úprava tedy v prvé řadě reflektuje ono do jisté míry různě silné postavení kandidátů na kandidátní listině politické strany či politického hnutí nebo jejich koalic, kteří jsou či nejsou členy této politické strany, neboť ze členství k politické straně pravidelně plynou práva a povinnosti členů k této straně, což v případě nezávislých kandidátů neplatí. V daném případě bylo volební stranou sdružení politické strany a nezávislých kandidátů, což je typ volební strany, která není uvedena v § 24 odst. 2 ZVZO. Nepřipadá proto v úvahu, aby jakéhokoliv kandidáta na kandidátní listině volební strany SOS pro Český Těšín mohl volební zmocněnec odvolat. Krajský soud akceptuje názor navrhovatelů na výklad ust. § 21 odst. 4 ZVZO (absence povinnosti k předložení petice pro registraci kandidátní listiny). Neztotožňuje se však s jejich názorem na výklad ust. § 24 odst. 2 ZVZO z důvodů, které lze dovodit z právní argumentace uvedené výše, z níž plyne, že právní úprava obsažená v ust. § 24 odst. 2 ZVZO má zcela racionální důvody. Pro úplnost krajský soud uvádí, že nesouhlasí se shora citovaným stanoviskem Ministerstva vnitra ČR ze dne 29.12.2010 v názoru, že po odvolání zmocněnce již nelze ustanovit zmocněnce nového, pokud tak volební strana učiní po lhůtě, v níž mohla na kandidátní listině činit změny. Volební strana totiž podle ust. § 22 odst. 4 ZVZO činí úkony výlučně prostřednictvím svého zmocněnce (s výjimkou nezávislého kandidáta), přičemž volební zmocněnec činí obecně úkony ve všech volebních věcech, které např. zahrnují také odvolání kandidatury kandidáta (podle
pokračování
- 17 -
22A 7/2011
§ 24 odst. 2 ZVZO lze písemně kandidaturu kandidáta odvolat do 48 hodin před zahájením voleb) či podání návrhu ve správním soudnictví na neplatnost voleb, na neplatnost hlasování nebo na neplatnost volby kandidátů (§ 60 ZVZO), což jsou úkony, které lze učinit až po uskutečnění voleb či hlasování. Z uvedeného je tedy zřejmé, že volební zmocněnec činí za volební stranu úkony ve volebních věcech také po uplynutí lhůty, v níž volební strana mohla na kandidátní listině činit změny, tj. podle § 22 odst. 2 poslední věty ZVZO po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb do zastupitelstva obce. Závěrem soud považuje za vhodné vyjádřit se k relevantnosti právních úkonů učiněných Ing. Pavlou Brady ve věci odvolání zmocněnkyně volební strany SOS pro Český Těšín a jejího zástupce a jmenování nového zmocněnce, přestože posouzení této otázky není v posuzované věci zásadní. Podle zjištění soudu, jež byla přístupná v době rozhodování o této věci, Ing. Pavla Brady ke dni 21.12.2010, kdy odvolala volební zmocněnkyni SOS pro Český Těšín R. Dubskou a jejího náhradníka T. Kabota a současně ustanovila volebního zmocněnce nového, již nebyla místopředsedkyní politické strany SOS. Z usnesení celostátní konference SOS ze dne 11.12.2010 totiž vyplývá, že byla touto konferencí z funkce místopředsedkyně odvolána, přičemž podle ust. § 8 odst. 2 písm. d) Stanov SOS je výlučným oprávněním konference volit (a tedy a contrario a odvolávat) mj. statutární orgány této politické strany. Odvolání Ing. Pavly Brady z funkce místopředsedkyně politické strany, pokud je v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování politických stran a v politických hnutích, v platném znění a Stanovami SOS (§ 16a odst. 1 citovaného zákona) má přitom konstitutivní účinek a vyznačení statutárních orgánů politické strany u Ministerstva vnitra ČR má pouze deklaratorní povahu (§ 9 a § 10 citovaného zákona). Na základě shora uvedeného krajský soud podle ust. § 90 odst. 3 s.ř.s. návrh B), jímž se navrhovatelé domáhali vyslovení neplatnosti volby jmenovaných kandidátů volební strany SOS pro Český Těšín, podle ust. § 90 odst. 3 s.ř.s. jako nedůvodný zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 93 odst. 4 s.ř.s., které určuje, že ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 104 odst. 1 s.ř.s.). Toto usnesení nabývá právní moci vyvěšením na úřední desku Krajského soudu v Ostravě (§ 93 odst. 5 s.ř.s.). V Ostravě dne 7. února 2011 Za správnost vyhotovení: Marcela Jánová
JUDr. Monika Javorová, v. r. předsedkyně senátu
