No title

Co z toho je vaší hlavní náplní?

ROÈNÍK XI/2006. ÈÍSLO 2 V TOMTO SEŠITÌ Nᚠrozhovor ....................................... 1 Svìtozor .............................................. 3 AR mládeži: Základy elektrotechniky ........................ 4 Jednoduchá zapojení pro volný èas ..... 6 Elektronkové zesilovaèe pro hudební nástroje ........................... 10 Regulátor napìtí 12 až 42 V/80 A ....... 16 Miniaturní svítilna s bílou diodou LED .............................. 17 Textová VGA grafická karta ................ 18 Vf generátor s priamym èíslicovým syntezátorom (DDS) (pokraèování) .... 22 Inzerce ................................... I-XXIV, 48 „Resetátor“ ....................................... 25 Semafory ........................................... 27 Oprava k èlánku „Doplnìk vodního chlazení PC“ z PE 11/05 .................. 28 Jednoduchá indikácia logického stavu ................................... 28 Enigma II ............................................ 29 Nové knihy ......................................... 32 PC hobby ............................................ 33 Rádio „Historie“ ................................... 42 Z radioamatérského svìta ................... 45

Praktická elektronika A Radio Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Redakce: Šéfredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoøi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havliš, OK1PFM, ing. Miloš Munzar, CSc., sekretariát: Eva Kelárková. Redakce: Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10, sekretariát: 2 57 31 73 14. Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 50 Kè. Rozšiøuje První novinová spoleènost a. s. a soukromí distributoøi. Pøedplatné v ÈR zajišuje Amaro spol. s r. o. - Hana Merglová (Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13). Distribuci pro pøedplatitele také provádí v zastoupení vydavatele spoleènost Mediaservis s. r. o., Abocentrum, Moravské námìstí 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161 6160; [email protected]; www.mediaservis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890. Objednávky a predplatné v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Šustekova 10, 851 04 Bratislava - Petržalka; korešpondencia P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33 - predplatné, (02) 67 20 19 21-22 - èasopisy; email: [email protected]. Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou - øeditelstvím OZ Praha (è.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci pøijímá redakce - Michaela Jiráèková, Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3). Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá autor (platí i pro inzerci).

Internet: http://www.aradio.cz E-mail: [email protected] Nevyžádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328X, MKÈR E 7409

© AMARO spol. s r. o.

s ing. Alešem Skoøepou, øeditelem firmy ASM, která se zabývá informaèními technologiemi (IT). Setkáváme se opìt po deseti letech. Mùžete nám krátce pøipomenout základní údaje o vaší firmì? Firma ASM spol. s r.o. vznikla jako øada dalších IT firem krátce po revoluci v roce 1991. Byla založena dvìma spoleèníky jako firma specializovaná na výrobu poèítaèù PC. Dnes má ètyøi poboèky, z toho jednu v Bratislavì. Dosahuje obratu 150 mil. Kè, pracuje v ní 30 zamìstnancù a ti, kdo navštìvují IT výstavy ji urèitì na všech uplynulých brnìnských Invexech zaznamenali. Když jsme spolu mluvili v roce 1995, byla firma ASM zamìøená pøedevším na výrobu poèítaèù PC. Od té doby se mnohé zmìnilo a pøedevším se zcela zmìnil trh informaèních technologií. Mìnící se trh postihl øadu IT firem, dobøe známé jsou krachy i velkých a známých distribuèních spoleèností. Nezapomeòme ani na vstup do EU, který mìl v období pøed i po velký vliv. To vše zøejmì vyústilo v øadu fúzí, které se zvláštì v letošním roce na èeském trhu v oblasti IT distribuèních firem udály. Dá se øíci, že nám se podaøilo uplynulými léty proplout velmi uspokojivì a s mìnícími se potøebami držíme krok. Urèitì na tom mají nezanedbatelnou míru i jasné vlastnické vztahy, kdy je firma 100 % vlastnìna jen dvìma spoleèníky, kteøí dennì øídí chod spoleènosti. Rovnìž se podaøilo dlouhodobì stabilizovat zamìstnance, a tak bez ztráty know-how, které v nich firma má, proplouváme i dosti bouølivými èasy. Od našeho posledního rozhovoru se pøestìhovalo ústøedí firmy a centrální sklad do velkých prostor s pohodlným parkováním pro zákazníky na Prahu 9. Také jsme v roce 2000 otevøeli poboèku pro SR v Bratislavì. Vybudovali jsme informaèní systém spojený s „on-line“ obchodem (www.asm.cz), pøes nìjž se dnes vìtšina zákazníkù dovídá aktuální informace. Stále více zákazníkù opouští klasické nakupování po telefonu èi osobní návštìvou a využívá pøímo „on-line“ nákup. Velká zmìna nastala v roce 1997, kdy jsme se stali partnerem tchajwanské firmy Planet Technology specializované na síové prvky. V prùbìhu témìø devíti let jsme s ní navázali pevné vztahy a stali se výhradními dovozci jejích produktù pro ÈR a SR. Rovnìž jsme se stali dovozci firmy Lexcom BONA specializované na prùmyslové poèítaèe. Dodáváme výpoèetní systémy vysokého výkonu firmy Nexcom. Zavedli jsme vlastní znaèku XtendLan, pod níž produkujeme øadu specializovaných zaøízení. Jsme výhradní dodavatelé firmy IrLan pro optické spoje a bezdrátové spoje. Máme silnou pozici v dodávkách kabeláží a pasivních prvkù pro sítì LAN. Velmi dobøe si vedeme v dodávkách komponent pro bezdrátové sítì, a to jak v pasivních, tak aktivních prvcích. Rozvíjíme nová pole pùsobnosti, jako jsou aplikace bezdrátových infraèervených spojù, bezpeènostních bran, VoIP telefonie, NAS, tenkých klientù (technologie umožòující provoz aplikací na vzdálených terminálech), pøenos dat po netradièních pøenosových médiích, jako je TV rozvod, a pøenos dat po sítích nn napìtí.

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Postupem doby jsme si vybudovali silnou pozici na trhu síových prvkù. Dá se øíci, že cokoliv se dá pøipojit k síti Ethernet, lze u nás koupit. A to dnes rozhodnì není malé portfolio. Jsme tedy pøedevším dodavatelé aktivních a pasivních síových prvkù. Stejnì tak ale realizujeme kompletní sítì na klíè. Nejsme však jen dodavatelé výrobkù. K dodaným produktùm dostanete pøedevším technickou podporu. V pøípadì jakýchkoliv potíží máte s kým konzultovat vzniklý problém. Technické oddìlení je schopné si situaci simulovat ve své laboratoøi a ve spolupráci s výrobcem chybu urèit a odstranit. Stejnì tak má zákazník k dispozici vždy možnost výmìny zaøízení. Existuje rovnìž možnost zapùjèení pøed nákupem, což je velmi dùležité pro øadu projektù, kdy se realizují sítì bez dostateèných informací o existující infrastruktuøe. Pro konkrétní pøedstavu ètenáøù bych zvláštì upozornil v našem sortimentu na nejrùznìjší „gigabitovᓠzaøízení, spravovatelné pøepínaèe, zaøízení pro øízení pøenosového pásma, bezpeènostní brány s detekcí napadení, brány s automatickou síovou antivirovou ochranou. Rovnìž dodáváme úplné øešení pro pøenos videa po IP sítích, jako jsou IP kamery, videoservery a bezpeènostní kamerový software. Máme velmi zajímavá zaøízení pro budování bezdrátových spojù v pásmu 2,4 GHz a 5 GHz, vèetnì pasivních prvkù, jako jsou antény, vf kabelហa venkovní skøínì s integrovanými anténami. Dodáváme rovnìž jednotky pro infraèervená spojení o rychlostech až 155 Mb/s. Velkou aktivitu vyvíjíme v oblasti pøenosu hovorù po IP sítích (Voice over IP), kde dnes nabízíme vše od IP telefonù pøes podpùrné servery až po specializované brány a IP telefonní ústøedny. Pro malé sítì dodáváme øadu jednoúèelových prvkù, jako jsou brány ADSL, ethernetové routery, integrální bezdrátová a VoIP zaøízení, NAS servery. Neopomenu zmínit naše aktivity v oblasti pøenosu dat po dvouvodièových vedeních a pøenosu dat po elektrické rozvodné síti. A právì ten považuji za nejzajímavìjší pro ètenáøe PE… Pøesnìji øešeno jedná se o vysokorychlostní pøenos dat po elektrickém vedení st nízkého napìtí (do 400 V). Vysokorychlostní PLC (Power Line Communication) je technologie urèená pro budování „poslední míle“. V našich podmínkách našla zatím uplatnìní pøedevším pro budování sítí v rámci budov. Jaké má tento pøenos výhody? Nepotøebuje žádnou další kabelហani stavební práce, nepoužívá žádné antény. Sí je potenciálnì dostupná v každé domácnosti a v každé kanceláøi - elektrické rozvody jsou všudypøítomné. Její fyzická instalace je velmi jednoduchá (zejména u koncového uživatele, ale i v rámci budování sítì) a vìtšinou se obejde i bez vypnutí elektrické energie. Je pøekvapivì rychlá, v souèasnosti jsou bìžná zaøízení o signálové rychlosti 14 Mb/s a 85 Mb/s, novì se chystají zaøízení s pøenosovou rychlostí až 200 Mb/s Použití nalezne všude, kde je tøeba spolehlivý vysokorychlostní pøenos dat - vysokorychlostní Internet, audio a video, „TV on-demand“, videokonference, kamerové systémy, IP telefonie atd.

1

ñ

Je zde obdobná situace, s jakou se mohli již ètenáøi setkat u bezdrátových zaøízení WiFi. Výrobci deklarovaná rychlost 14 Mbps je signálová. Efektivní rychlost je velmi závislá od stavu rozvodù a pøipojených spotøebièù. V praxi se dosahuje efektivních pøen osových rychlostí 4 až 6 Mb/s. Znaèný pokrok nastal u jednotek 85 Mb/s s režimem Turbo, které dosahují efektivních rychlostí pøes 9 Mb/s. A cena takových zaøízení? Protože tato zaøízení jsou urèena právì pro domácí segment, je zde cena velmi dùležitá. Proto jde o cenovì ta nejpøijatelnìjší øešení. Vyjádøeno úrovní trhu, jde o stejnou cenovou skupinu, jako jsou modemy ADSL, routery a ethernetové pøepínaèe pro domácí uživatele. Jak se instalují a propojují? PLANET PL-104E, jednoduchá instalace pro pøenos dat po elektrické síti

ñ

Která zaøízení pro tento pøenos nabízíte? Konkrétnì jde o zaøízení pro pøenos signálovou rychlostí 14 Mb/s a 85 Mb/s. V našem sortimentu naleznete øadu adaptérù Ethernet/PLC. Zvláštì jednoduchou aplikací vynikají adaptéry PLANET PL-104E, které staèí opravdu jenom zasunout do zásuvky. Vlastní zaøízení je vlastnì integrovaný napájecí adaptér a dvouportový „Fast ethernetový“ pøepínaè. Dále jsou populární zaøízení integrující malý „Fast ethernetový“ pøepínaè a PLC, PLANET PL-401E, který má 4 porty. A samozøejmì cenovì nejdostupnìjší jsou adaptéry USB/PLC PL-104U urèené pro pøímé zapojení do portu USB poèítaèe. Novì jsou k dispozici jednotky s pøenosovou rychlostí 85 Mb/s PLANET PL-201. Jaký je dosah pøenosu? Dosah velmi závisí na provedení elektrických rozvodù a použitém modelu zaøízení. Garantuje se dosah do 100 m, není neobvyklé spojení na 200 m kabelové trasy, výrobce deklaruje u nìkterých modelù až 300 m. Nevadí soubìžnì pøipojené spotøebièe? Technologie skrytá v èipech tìchto jednotek je velmi chytrá a adaptivní. Dá se øíci, že se podobá modernímu bezdrátovému pøenosu pomocí rozprostøeného spektra, jež je bìžnì užito v zaøízeních WiFi. Avšak pøenosové pásmo tìchto jednotek leží v pásmu 4 až 21 MHz. Pokud jde o spotøebièe, tak se jako nejvìtšími zdroji rušení ukazují samotné poèítaèové zdroje, pokud generují nadmìrné pulsní rušení. To mùže výraznì omezit pøenosovou rychlost nebo ji zcela znemožnit. Zvláštì jde o zdroje, které nemají PFC (Power Correction Factor - korekce úèiníku). Poèítaèe dodané od roku 2001 by však mìly být vždy vybaveny alespoò pasivním PFC tak, aby splnily platnou normu pro elektromagnetickou kompatibilitu.

Velmi snadno. Zaøízení se jen zapojí do elektrické sítì a propojí se s portem LAN poèítaèe nebo místním ethernetovým pøepínaèem. Každá elektrická zásuvka se tak stává ihned èlenem datové sítì. Nezbytnou podmínkou pro komunikaci mezi jednotlivými zaøízeními je to, aby byla v uvedeném dosahu a byla instalována na jedné elektrické fázi. V budovách, kde je více rozvodù, lze komunikaèní propojení pro PLC øešit i vložením kapacitního vazebního èlenu (v našem sortimentu PL-3P). Existuje vùbec standard? Je zaruèena budoucí propojitelnost? Ano, PLC zaøízení používají standard HomePlug vytvoøený HomePlug PowerLine Alliance (www.homeplug.org). Všechna zaøízení (vèetnì nových 85 Mb/s jednotek PLANET PL-201) jsou zpìtnì kompatibilní k tomuto standardu. Nutno zdùraznit, že se jedná o globální standard, který prošel certifikací všemi rozvinutými zemìmi. Co domácí spotøebièe s integrovaným PLC? Trh s inteligentními domácími spotøebièi využívajícími výhod PLC teprve startuje. Již dnes jsou však na trhu zaøízení pro konverzi mezi bìžnými analogovými spotøebièi, která umožòují napø. distribuci videosignálu pøes rozvod 230 V pomocí PLC. Budoucnost však i v tomto smìru patøí spíše øešením založeným na „set-top-boxech“. To jsou zaøízení, která veškerou komunikaci uskuteèòují pøes Ethernet, v našem pøípadì konvertovaný do 230 V, a digitalizují a reprodukují data. Typicky jde právì o pøenos videa pro domácí kino. Stejnì tak se dnes již pomocí PLC pøipojují i takové domácí spotøebièe, jako je øízení osvìtlení, øízení vytápìní, zabezpeèovací systémy nebo inteligentní lednice. Mùže být použita tato technologie pro pøenos dat mezi budovami?

Je technologie skuteènì tak rychlá, jak se definuje?

Prakticky nelze. Technologie pracuje v pásmu 4 až 21 MHz. Její pøenos pøes indukèní souèástky navržené pro 50 Hz je samozøejmì silnì omezen. Proto ji prakticky lze používat pro spojení mezi byty pøes indukèní elektromìry jen za cenu velkého snížení pøenosové rychlosti. A jakákoliv komunikace zcela jistì konèí na nejbližším transformátoru. To znamená, že pøípojka na Internet „pøímo po 230 V“ není možná? Ale je, avšak nikoliv bez služby poskytované provozovatelem elektrické rozvodné sítì. Je totiž nezbytnì nutné, aby vlastník pøenosové soustavy nainstaloval nezbytná technická zaøízení do svých rozvoden, pøedevším pak jde o zaøízení pro PLC komunikaci na vysokém napìtí (22 kV) a zmìnu indukèních elektromìrù za elektronické. Již dnes jsou na našem území v bìhu pilotní projekty testující jak technickou, tak ekonomickou stránku takovýchto projektù, které mají umožnit pøipojení domácností „po 230 V“ k Internetu. Prozatím je to však hudba budoucnosti a velký tlak ze strany xDSL poskytovatelù internetového pøipojení mùže také znamenat, že nebudou nikdy realizovány. Jak je to s bezpeèností? Pokud jde o fyzickou bezpeènost, tak mohu všechny ujistit, že jde o elektricky naprosto bezpeèná zaøízení, která prošla svìtovými certifikacemi, samozøejmì vèetnì EU. Bezpeènost dat pøi komunikaci je chránìna 56bitovou šifrou DES, tak ji definuje standard HomePlug. Dalším omezením je samozøejmì dosah jednotek, èili omezená možnost odposlechu na vìtší vzdálenost. Nicménì nový standard pro 200 Mb/s HomePlug AV ji rozšíøil na 128bitovou DES. Existuje ještì jiná alternativa? Technologií pro pøenos dat po metalických párech existuje celá øada. Ètenáøùm dnes bude notoricky známá technologie ADSL, která koexistuje s telefonní linkou, respektive nepoužívá hovorová pásma. Stejnì tak dodáváme technologie VDSL pro vysokorychlostní pøenosy po dvou vodièích se zachováním hlasového pásma. Tyto dva typy spojení jsou typu bod-bod, tzn. kdy na každém konci vedeni leží jen a pouze jedno zaøízení. Jako analogie k PLC existuje standard HPNA (HomePhoneline Networking Alliance - www.homepna.org) speciálnì vyvinutý pro vysokorychlostní sbìrnicový zpùsob komunikace po dvouvodièových vedeních. Ten dovoluje pøipojit na jedno vedení mnoho zaøízení, která mezi sebou komunikují. Ve standardu HPNA 3.0 má signálovou rychlost 128 Mb/s a jeho efektivní propustnost pøesahuje 30 Mb/s. V našem sortimentu jde o zaøízení pro pøenos dat po dvouvodièových vedeních XtendLan XL-HB128M umožòující na jednom vedení provozovat 25 konvertorù. Velmi zajímavá je jednotka dovolující pøenos dat po rozvodech spoleèné televizní antény - samozøejmì koexistuje s pøíjmem TV signálu. Jednotka XL-HB128C dovoluje instalaci 64 zaøízení na jediný anténní svod. Takovouto instalaènì jednoduchou technologií se datovì pøipojují byty v panelových domech, aniž by bylo nutné položit jediný kabel. Na závìr: Co nového chystáte? Je to napøíklad 10gigabitový Ethernet, vysokorychlostní výpoèetní clustery, další rozšíøení portfolia tenkých klientù, prùmyslový Ethernet. V oblasti malých sítí chystáme øadu nových zaøízení pro internetovou telefonii, vèetnì integrálních zaøízení pro službu Skype.

PLANET PL-201, pøenos dat po elektrické síti rychlostí 85 Mb/s

Dìkuji vám za rozhovor. Pøipravil ing. Josef Kellner.

2

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Digitální kamera gigashot s pevným diskem Na veletrhu CES 2006 pøedstavila firma Toshiba nové digitální kamery, které jako záznamové médium používají 1,8" pevný disk s kapacitou 30 nebo 60 GB. Kamera s vìtším diskem umožòuje nahrát až 13 hodin videa ve vysoké kvalitì. Obì kamery mají obrazový snímaè s rozlišením 2 Mpx a LCD obrazovku s úhlopøíèkou 2,5". Kameru lze použít i pro fotografování. K poèítaèi PC a vybraným DVD rekordérùm Toshiba ji lze pøipojit pøes USB nebo Ethernet kabel. Pro pøipojení k dalším pøístrojùm (napø. TV) lze použít výstupy S-video a bìžný A/V výstup. Souèástí kamery je i slot pro karty SD. S kamerou dodávaný software dovoluje ihned pracovat s kamerou, editovat fotografie a video, autorizaci a vypalování DVD. Kamera GSC-R30 se zaène prodávat v únoru za cenu 799 (30 GB), resp. GSC-R60 s diskem 30 GB za 999 dolarù.

rezistorem lze nastavit maximální výstupní proud; jeho dosažení a nadmìrnou teplotu èipu signalizují logické signály. Zesilovaè je možné vstupním logickým signálem uvést i do úsporného režimu (SHUTDOWN) s výstupem s velkou impedancí. OPA567 je dodáván v pouzdøe QFN s rozmìry 5 × 5 mm s tepelným mùstkem usnadòujícím odvod tepla z èipu. JH

Japonská spoleènoè NEC vyvíjí nový typ akumulátoru, který mùže sloužit jako záložní zdroj energie pro poèítaèe PC a mnoho jiných domácích zažízení. Akumulátory ORB (organic radical battery) využívají elektrochemickou reakci v organickém radikálu bez použití tìžkých kovù, jako jsou napø. rtu, olovo a kadmium, které jsou v bateriích obvykle obsaženy. Baterie má malý vnitøní odpor a lze ji rychle nabít. Baterie vážící asi 85 g o rozmìrech 54 × 41 mm je schopna zálohovat PC s odbìrem 140 W po dobu jedné minuty, což je dostateèný èas pro korektní ukonèení vìtšiny bìžných aplikací. Zatím není známo, kdy budou tyto baterie bìžnì v prodeji.

Analogový front-end pro bezdrátové aplikace Firma Microchip uvádí na trh obvod MCP2030, urèený pro bezdrátové pøístupové aplikace pracující s nízkým kmitoètem 125 kHz. Obvod má nastavitelnou vstupní citlivost, citlivost na hloubku modulace menší jak 8 % a tøi vstupy pro pøíjem signálu ve smìru všech os. Obvod je nastavitelný pøes rozhraní SPI. Souèástka nabízí také inteligentní filtr pøerušení prodlužující životnost baterie. Obvod je vhodný k realizaci „hands-free“ pøístupových systémù v bytech a automobilech, ke sledování tlaku v pneumatikách a v mnoha dalších bezdrátových aplikacích. Spolupracuje se všemi procesory PIC.

OZ v miniaturním pouzdøe lze zatížit proudem až 2 A Mezi novinkami firmy Texas Instruments v roce 2005 byl i operaèní zesilovaè s malým pøíkonem OPA567 s velkým výstupním proudem. Je použitelný prakticky ve všech obvyklých zapojeních s OZ, s napájením z jediného zdroje 2,7 až 5,5 V i dvojitým, nikoli nutnì symetrickým napìtím (max. 5,5 V mezi sbìrnicemi). Rozkmit vstupního i výstupního signálu se mùže pøiblížit až na 150 mV k napìtí napájecích sbìrnic (Rail-to-Rail Input Output) pøi výstupním proudu 2 A, s menší zátìží i blíže. Je urèen napø. pro ovládání aktorù, ventilù, servomotorù, termoelektrických chladièù, buzení senzorù nebo jako proudový booster pro operaèní zesilovaèe. Externím

Alkalické baterie ORB

Miniaturní varistory s velkou kapacitou Varistory SHCV ze série SR6 firmy EPCOS kombinující mnohovrstevný varistor s keramickým kondenzátorem jsou vhodné pro pøepìové ochrany a odrušovací èleny stejnosmìrných motorù. Jsou dostupné s hodnotami 220 nF/ /14 V, 470 nF/35 V, 1 µF/20 V a 1 µF/ /35 V. Teplotní rozsah je -55 až +125 °C.

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Nová øada referenèních zdrojù s malým pøíkonem Tøísvorkové napìové reference z nové øady ADR12x od Analog Devices vynikají pøesností výstupního napìtí, minimálním teplotním driftem (podle verze B/A je to 9/25 ppm/°C), malým úbytkem napìtí (300 mV) a malou vlastní spotøebou (85 µA). Zatížit je lze pøitom proudem +5/-2 mA. Malé rozmìry (6vývodové pouzdro TSOT-23-6 má pùdorys 2,9 × 2,8 mm) je pøedurèují napø. pro použití jako referenèní zdroje pøevodníkù A/D v pøenosných, bateriovì napájených pøístrojích, lékaøských pøístrojích a vzhledem k rozsahu pracovních teplot -40 až +125 °C i v elektronických øídicích jednotkách automobilù. Øada obsahuje reference ADR127, ADR121, ADR125 s výstupním napìtím 1,25 V, 2,5 V a 5 V s pøesností ±0,12 % nebo ±0,24 %, opìt podle verze. Vstupní napìtí mùže být mezi 2,7 až 18 V. JH

3

AR ZAÈÍNAJÍCÍM A MÍRNÌ POKROÈILÝM Navrhujeme desky s plošnými spoji (Pokraèování)

První návrhy je vhodné zaèít pøekreslením schématu tak, aby se spoje zbyteènì nekøížily - viz obr. 4. Také spoje, které jsou ve schématu jen naznaèeny (zde spoleèný vodiè) poctivì rozkreslíme. Pøi vlastním návrhu desky pak umístíme souèástky tak, jak jsou rozmístìny na schématu. První ruèní návrh desky na ètvereèkovaném papíøe pak mùže vypadat tak jako na obr. 5. Desku lze navrhovat i na poèítaèi PC. Existuje nìkolik programù, které lze v omezené verzi legálnì zdarma stáhnout z internetu a používat. Nejèastìji jsou tyto programy omezeny maximální velikostí desky, poètem souèástek na desce a poètem vrstev spojù. I tyto omezené verze bohatì postaèují pro návrh desek až s nìkolika desítkami souèástek. Složitìjší spoje zaèáteèníci vìtšinou stejnì nenavrhují. Je tøeba si uvìdomit, že takový program za vás desku nenavrhne, jen vám návrh více èi ménì usnadní. Existují sice programy, které souèástky na desku rozmístí a po-

Obr. 4. Pøekreslené schéma pøedzesilovaèe

spojují vývody. I v takovém pøípadì je však nutno zadat alespoò rozmìry desky a polohu vstupù a výstupù, resp. polohu konektorù. Navržený spoj pak rozhodnì nemá souèástky rozmístìné nejlépe, používá vždy dvoua vícevrstvou desku a má zbyteènì mnoho prùchodù mezi spoji po obou stranách desky. I u složitìjších desek bývají nejlepší návrhy ty, které navrhne zkušený konstruktér. Návrh desky v prvním pøiblížení je na obr. 6. Pájecí plošky pro pøipojení vývodù z desky (napájení, výstup) použijeme spíše vìtší, aby vývody byly pøipájeny dostateènì pevnì a pøi mechanickém namáhání se z desky nevytrhly (což se nìkdy „podaøí“ i s kusem spoje). Protože jsem v knihovnì prvkù nemìl elektretový mikrofon, je na desce místo mikrofonu znaèka elektrolytického kondenzátoru se stejnými rozmìry, jako má mikrofon. Pøi osazování desky se samozøejmì místo tohoto kondenzátoru (oznaèeného Mic) zapojí mikrofon. Sami jistì vidíte, že takto navržená deska sice mùže být funkèní, ale souèástky jsou na desce rozloženy volnì, a že je mezi nimi mnoho vol-

Obr. 7. Upravený ruèní návrh desky s plošnými spoji s lepším rozmístìním souèástek

Obr. 9. Pøedloha pro výrobu desky s plošnými spoji

Obr. 5. Ruèní návrh desky s plošnými spoji (zmenšeno)

Obr. 8. Optimalizovaný návrh desky na PC

Obr. 6. Návrh desky s plošnými spoji s využitím programu na PC

4

ného místa. V další fázi návrhu proto pøemisujeme na desce souèástky tak, aby plocha desky byla co nejlépe využita. Souèasnì je tøeba dávat pozor, aby bylo možné souèástky mezi sebou propojit. Je-li to nutné a nelze-li vést spoje jinak, mùžeme samozøejmì použít desku se spoji po obou stranách, ale taková deska se amatérsky vyrábí obtížnì. Desky proto radìji navrhujeme tak, abychom si vystaèili se spoji jen na jedné (spodní) stranì desky, v pøípadì potøeby použijeme drátové propojky. Drátové propojky je vhodné vést pøímo a mimo ostatní souèástky, aby bylo možné na propojku použít holý neizolovaný napnutý drát. Propojka drátem volnì nataženým pøes okolní souèástky mùže zpùsobit nechtìný zkrat, pøípadnì se od desky odlomit, je-li deska vystavena vibracím. Další nedostatek desky na obr. 6 je, že postrádá díry pro uchycení. To je pomìrnì dùležitý konstrukèní prvek, protože vìtšina desek je po osazení souèástkami pøipevnìna do nìjaké krabièky nebo k šasi pøístroje. Upravená deska pro pøedzesilovaè je na obr. 7 a 8. Pro výrobu desky potøebujeme pøedlohu spojù ze strany spojù (obr. 9). Pøi ruèním návrhu musíme spoj buï pøekreslit, nebo desku navrhovat rovnou ze strany spojù. Pøi návrhu na PC si mùžeme zrcadlový výstup pøímo nastavit, pøípadnì obrázek pøevrátíme v nìjakém grafickém programu. Fotografie osazené desky je na obr. 10. VH (Pokraèování pøíštì)

Obr. 10. Fotografie osazené desky pøedzesilovaèe podle návrhu z obr. 8

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Digitální technika a logické obvody Jednoduché sekvenèní obvody (Pokraèování)

Klopný obvod D øízený úrovní U nejjednodušších klopných obvodù typu R-S, se kterými jsme se seznámili v minulém dílu, jsme narazili na jeden nepøíjemný problém, kterým je tzv. zakázaný stav. Jedná se o stav, kdy jsou oba vstupy R i S aktivní (tj. R = S = 1 u klopného obvodu R-S sestaveného z hradel NOR a = = 0 u klopného obvodu R-S NON z hradel NAND). V takovém pøípadì jsou na obou výstupech Q i stejné úrovnì, což odporuje jejich funkci. Zároveò obvod pøejde do náhodného stavu, pøejdou-li nyní oba vstupy do opaèné úrovnì. Stejný stav, kdy nelze pøedpovìdìt, zda se obvod vynuluje nebo nastaví, nastane také pøi pøipojení napájecího napìtí. Vzhledem k tìmto neduhùm nejsou nejjednodušší klopné obvody typu R-S vhodné pro realizaci složitìjších sekvenèních obvodù. Jednou z možností, jak pøedejít problémùm se zakázaným stavem, je zapojit pøed vstup klopného obvodu invertor. Pøidáme-li navíc dvì hradla NAND, získáme

a)

Obr. 98. Zapojení klopného obvodu D øízeného úrovní a), schematická znaèka klopného obvodu D øízeného úrovní b)

b)

tzv. klopný obvod D øízený úrovní, který je zobrazen na obr. 98. Zapojení vychází z R-S NON klopného obvodu ( - KO) sestaveného z hradel NAND, pøed jehož vstupy jsou pøedøazena další dvì hradla NAND, která jsou øízena signálem E (enable, èesky povolit [funkci]). Pøivedeme-li na vstup E úroveò H, signály R a S jsou negované pøenášeny na vstupy - KO. Úrovní L na vstupu E blokujeme pøenos signálù R a S, na vstupech - KO jsou úrovnì H a obvod se nachází v pamìovém režimu v souladu se stavovou tab. 49 (viz PE 1/2006). Celý klopný obvod D je øízen signálem D (data), který je pøivádìn na vstup S a invertovaný na vstup R. Tím je vylouèen problematický zakázaný stav, se kterým jsme se potýkali u klopného obvodu R-S. Funkce klopného obvodu D je vyjádøena stavovou tab. 50. V pøípadì, že je vstup E v úrovni H, nastaví se obvod pøi D = H, a pøi D = L se nuluje. Data ze vstupu D jsou tedy pøenášena pøímo na výstup Q. Pøivedeme-li na vstup E úroveò L, obvod pøejde do pamìového režimu a na výstupech budou úrovnì, které odpovídají pøedchozímu stavu nezávisle na momentální úrovni na vstupu D. Chování klopného obvodu D je tak velice podobné pamìti. V anglickém jazyce je tento obvod oznaèován jako latch, což v èeském pøekladu znamená závora. Tento termín vcelku trefnì vystihuje funkci obvodu, kdy „závora“ ovládaná signálem E umožòuje nebo blokuje pøenos dat ze vstupu D na výstup Q. Funkci klopného obvodu D øízeného úrovní lze též vyjádøit èasovým diagramem na obr. 99. Klopných obvodù D øízených úrovní se využívá jako støadaèù. Pøíkladem ètyøbitového støadaèe je integrovaný obvod TTL 7475, jehož vnitøní zapojení a rozmístìní vývodù je uvedeno na obr. 100. V obvodu jsou integrovány ètyøi klopné obvody D øízené úrovní (støadaèe), z nichž vždy dva jsou øízeny stejným signálem uvolnìní E. Je-li E = H, jsou data ze vstupù D pøenášena na výstupy Q a . S pøechodem signálu E z úrovnì H do L jsou data ve støadaèi uložena až do okamžiku, kdy se jeho úroveò vrátí zpìt do H. Pokud vás nenapadá, k èemu by se dal takový obvod použít, pøedstavte si zapojení, které by mìøilo frekvenci na základì poètu impulsù, které pøijdou na vstup obvodu za jednu sekundu. Srdcem takové-

Tab. 50. Tabulka stavù klopného obvodu D øízeného úrovní D E Qn L H L H H H H L X L

ho zapojení by byl èítaè, který by poèítal impulsy a každou vteøinu by byl vynulován. Na jeho výstupu by byl dále dekodér a displej. Abychom však na displeji vidìli mìøený kmitoèet namísto pouhého rychlého sledu nic neøíkajících èísel, museli bychom mezi výstupy èítaèe a dekodér zapojit právì zmínìný støadaè, který by uchovával maximální hodnoty èítaèe tìsnì pøed jeho vynulováním. Klopný obvod D øízený hranou V mnohých pøípadech je žádoucí, aby se data ze vstupu D na výstupy klopného obvodu nepøenášela po celou dobu, kdy je vstup uvolnìní E v úrovni H, ale pouze pøi nábìžné nebo sestupné hranì tohoto signálu. To lze zajistit napø. zapojením dvou klopných obvodù D øízených úrovní podle obr. 101. Øídicí signál C (clock – hodinový signál) je pøiveden ke vstupu E1 prvního klopného obvodu a jeho negovaná úroveò ke vstupu E2 druhého klopného obvodu. Ze zapojení je patrné, že vstupní signál D nemùže být nikdy pøenášen pøímo na výstupy Q a , protože se vždy jeden z klopných obvodù D nachází v pamìovém režimu. Je-li C = L, první klopný obvod si pamatuje úroveò, která byla na jeho vstupu pøed pøíchodem sestupné hrany hodinového signálu (tj. než se zmìnil signál C z úrovnì H do L). Druhý klopný obvod je nyní prùchozí a pøenáší tuto úroveò na výstupy Q a . S nábìžnou hranou signálu C nedojde na výstupech k žádné zmìnì. Druhý klopný obvod totiž pøejde do pamìového režimu a na výstupu tak bude stále udržovat úroveò, která byla na vstupu D pøed pøíchodem sestupné hrany hodinového signálu. Úrovnì na výstupech se zmìní až s další sestupnou hranou signálu C. V tomto okamžiku pøejde první KO do pamìového režimu a druhý KO pøenese úroveò z výstupu prvního klopného obvodu na výstupy Q a . Vidíme tedy, že velmi krátký pøechod signálu C z úrovnì H do L je jediným okamžikem, kdy se pøenášejí data ze vstupu D na výstupy Q a . Funkce klopného obvodu øízeného sestupnou hranou je vyjádøena stavovou tab. 51. Jednoduchou úpravou bychom mohli navrhnout klopný obvod D øízený nábìžnou hranou. Staèilo by prohodit invertor a pøivádìt tak negovaný signál ke vstupu E1. Vít Špringl (Pokraèování pøíštì)

Obr. 101. Zapojení klopného obvodu D øízeného hranou se dvìma KO D øízenými úrovní

Obr. 99. Èasový diagram klopného obvodu D øízeného úrovní

Obr. 100. Funkèní schéma a rozmístìní vývodù støadaèe 7475. Napájení: UCC – pin 5, GND – pin 12

a) b) Obr. 102. Schematická znaèka klopného obvodu D øízeného nábìžnou (a) a sestupnou (b) hranou

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Tab. 51. Tabulka stavù klopného obvodu D øízeného sestupnou hranou ( ↑ = nábìžná hrana, ↓ = sestupná hrana) D

C

Qn

X X X L H

L H ↑ ↓ ↓

L H

H L

5

JEDNODUCHÁ ZAPOJENÍ PRO VOLNÝ ÈAS Signalizácia osvetlenia auta Uvedené jednoduché zariadenie (obr. 1), do ktorého stavby sa môže odváži aj zaèiatoèník, má za úlohu zabráni v lete i zime opusti vozidlo pri zapnutých svetlách a v zime jazdu bez zapnutého osvetlenia. Tranzistor T1 môže by akýko¾vek PNP tranzistor. Rezistory R1 až R4 sú miniatúrne s rozptylom hodnôt ±20 %. Diódy D1 až D4 sú akéko¾vek kremíkove. Sirénka SP1 je akáko¾vek miniatúrna na 6 až 12 V (samokmitajúca). Odpor rezistora R3 volíme pod¾a požadovanej hlasitosti. P1 a V1 sú miniatúrne jednopólové páèkové prepínaèe. Èinnos v lete: Pri zapnutých svetlách a vypnutí zapa¾ovania sa tranzistor T1 otvorí cez R1 a D1 a sirénka signalizuje zapnuté svetlá. Ak potrebujeme ma zapnuté svetlá pri vypnutom zapa¾ovaní, vypneme prepínaè V1. Èinnos v zime: Aby sirénka nebola v èinnosti, musia by súèasne zapnuté svetlá i zapa¾ovanie. Pri vypnutých svetlách a zapnutom zapa¾ovaní sa T1 otvára cez R2 a D2, resp. pri zapnutých svetlách a vypnutom zapa¾ovaní sa T1 otvára cez R1 a D1, a

Obr. 1. Signalizácia osvetlenia auta sirénka signalizuje. Taktiež môžeme signalizáciu v prípade potreby vypnú prepínaèom V1. Obrazec spojov a rozmiestnenie súèiastok na doske s plošnými spojmi je na obr. 2 a obr. 3.

Zoznam súèiastok R1, R2 R3 R4 D1 až D4 T1 SP1

68 kΩ, miniatúrny viï text, miniatúrny 12 kΩ, miniatúrny 1N4148 BC556B sirénka miniatúrna, 6 až 12 V V1, P1 prepínaè páèkový, miniatúrny, jednopólový doska s plošnými spojmi è. PE339 Ing. Ivan Hálik

Generátor signálu s prùbìhem rampy

Obr. 2. Obrazec plošných spojov obvodu signalizácie osvetlenia auta (mer.: 1 : 1, rozmery 45 x 40 mm)

Schéma celkem jednoduchého generátoru signálu s prùbìhem rampy je na obr. 4 (prùbìh rampy je mezním pøípadem trojúhelníkového prùbìhu, který má støídu 1 : 0). Jak vyplývá ze schématu, jsou použity jenom dva èíslicové integrované obvody. Obvod IO1 je èasovaè typu 555 a slouží jako generátor pravoúhlých taktovacích impulsù. Taktovací impulsy jsou pøivádìny na vstup sedmistupòového binárního èítaèe s obvodem CMOS typu 4024

(IO2). Na výstupy èítaèe je pøipojena sérioparalerní sí rezistorù s odpory R a 2·R (viz R1 až R14 v seznamu souèástek), takže celek pracuje jako digitálnì-analogový pøevodník. Rezistory R1 až R14 by mìly být co nejpøesnìjší (s tolerancí ≤ 1 %). Na výstupech Q0 až Q6 èítaèe (na vývodech 12, 11, 9, 6, 5, 4 a 3 IO2) je taktovací kmitoèet vydìlen v binárním pomìru 2x, 4x, 8x, 16x, 32x, 64x a 128x a v tomto pomìru budí uvedenou odporovou sí. Obsah èítaèe se zvìtšuje sestupnými hranami taktovacích impulsù a napìtí na výstupu generátoru plynule vzrùstá. Když èítaè dosáhne stavu 127, následujícím taktovacím impulsem se vynuluje a výstupní napìtí generátoru poklesne skokem na nulu. Pak opìt obsah èítaèe vzrùstá a celý proces se neustále periodicky opakuje. Signál rampy má mezivrcholový rozkmit 8 V a kmitoèet 128x nižší než taktovací signál. To musíme vzít do úvahy pøi návrhu èasové konstanty R16, C1. Aby se dosáhlo pøijatelné kmitoètové stability, mìl by být kmitoèet signálu rampy v rozmezí 100 až 1 500 Hz. Kmitoèet se nastavuje odporem rezistoru R16. Rezistor R15 na výstupu je oddìlovací. Výstup nesmí být znatelnì zatížen, a proto je vhodné za nìj zaøadit sledovaè napìtí s velmi velkým vstupním odporem. Generátor je napájen stabilizovaným napìtím 9 V, které je pøipojeno mezi svorku +9 V a zem. Zdenìk Hájek

Obr. 3. Rozmiestnenie súèiastok na doske obvodu signalizácie osvetlenia auta

6

Obr. 4. Generátor signálu s prùbìhem rampy. R1 až R8 = 150 kΩ/1 %, R9 až R14 = 75 kΩ/1 %, R15 = 10 kΩ, R16 = 100 kΩ, C1 = 1 nF, fóliový

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

US siréna Na obr. 5 je schéma obvodu, který generuje výstražné signály, jaké v USA používají hasièi, zdravotní záchranná služba (ambulance) a policie. Výhodou popisovaného zapojení je, že neobsahuje speciální integrovaný obvod, ale že je složeno z tranzistorù a dalších bìžných souèástek, které najdeme v „šuplíku“ nebo je mùžeme „vytìžit“ z rùzných vrakù starší spotøební elektroniky. Aby se ovìøilo, nakolik vìrohodný zvuk siréna vydává, byl zhotoven a promìøen její vzorek. Fotografie zapojené desky sirény je na obr. 6.

Popis funkce Siréna obsahuje dva multivibrátory a zesilovaè výkonu, ze kterého je buzen dynamický reproduktor. Dále uvedené parametry signálù z multivibrátorù byly zmìøeny osciloskopem na realizovaném vzorku pøi napájecím napìtí 12 V. První multivibrátor s tranzistory T3 a T4 generuje pravoúhlý signál o kmitoètu asi 0,5 až 3 kHz se støídou pøibližnì 1 : 1 a rozkmitem mezi vrcholy 0 až 12 V, který je elektrickou formou vlastního výstražného tónu. Multivibrátor je zapojen klasicky se zkøíženými kondenzátory C5 a C6 mezi bázemi a kolektory tranzistorù. Druhý multivibrátor s tranzistory T1 a T2 generuje modulaèní signál, kterým se rozmítá kmitoèet prvního multivibrátoru, aby tón sirény mìl charakteristický kolísavý charakter. Modulaèní signál se z emitoru T2 pøivádí na rezistory R6 a R8, pøes které se nabíjejí kondenzátory C5 a C6 prvního multivibrátoru. Modulaèním signálem se mìní proud rezistory R6 a R8 a tím i rychlost nabíjení C5 a C6, èímž se mìní kmitoèet prvního multivibrátoru. Èasový prùbìh (tvar) modulaèního signálu se pøepíná propojováním vývodu D s vývody A až C. Jsou-li navzájem propojeny vývody D a A, je pøipojením kondenzátoru

C7 paralelnì k C4 asi 10x prodloužena základní perioda kmitù druhého multivibrátoru. Modulaèní signál má tvar klesající exponenciální rampy se vzestupnou hranou v délce asi 0,1 s a sestupnou hranou v délce asi 3,7 s. Napìtí signálu rampy se pohybuje v intervalu 2 až 6,6 V. Kmitoèet prvního multivibrátoru se modulací plynule snižuje v rozmezí od asi 1,25 kHz do 450 Hz, pak se skokem zvìtší zpìt na 1,25 kHz a znovu pomalu klesá atd. Charakter pomalu nesymetricky kolísajícího tónu odvozeného z tohoto signálu odpovídá znamení hasièù. Jsou-li navzájem propojeny vývody D a B, není obvod druhého multivibrátoru nijak modifikován (vývod B je nezapojen). Modulaèní signál má tvar klesající exponenciální rampy se vzestupnou hranou v délce asi 20 ms a sestupnou hranou v délce asi 420 ms. Napìtí signálu rampy se pohybuje v intervalu 2 až 9 V. Kmitoèet prvního multivibrátoru se modulací plynule snižuje od asi 1,25 kHz do 450 Hz, pak se skokem zvìtší zpìt na 1,25 kHz a znovu se pomalu snižuje atd. Charakter rychle nesymetricky kolísajícího tónu odvozeného z tohoto signálu odpovídá znamení policie. Jsou-li navzájem propojeny vývody D a C, je pøipojením rezistoru R11 paralelnì k R5 upraven režim èinnosti druhého multivibrátoru. Modulaèní signál se zmìní na exponenciálnì trojúhelníkový se støídou pøibližnì 1 : 1, periodou asi 190 ms a rozkmitem mezi vrcholy 1 až 8,4 V. Kmitoèet prvního multivibrátoru se modulací periodicky plynule snižuje a zvyšuje v rozmezí mezi asi 3 kHz do 500 Hz. Charakter rychle symetricky kolísajícího tónu odvozeného z tohoto signálu odpovídá znamení ambulance. Elektrický signál sirény je odebírán z kolektoru T4 a pøes zesilovaè výkonu s PNP tranzistorem T5 je veden do reproduktoru SP1 (8 Ω/5 W), který jej pøemìòuje na akustický signál. Zesilovaè výkonu je zapojen jako emitorový sledovaè, výstupní výkon

Obr. 6. Deska s plošnými spoji US sirény dodávaný do reproduktoru je urèen odporem rezistoru R10, který omezuje proud báze tranzistoru T5. Pøi odporu R10 = 3,3 kΩ byl zmìøen na reproduktoru 8 Ω mezivrcholový rozkmit obdélníkového napìtí 2,4 V. Tomu odpovídá efektivní napìtí 1,2 V a výkon nf signálu 0,18 W. Pøi zmenšení odporu R10 na polovinu (pøipojením paralelního odporu 3,3 kΩ) se zvìtšil mezivrcholový rozkmit napìtí na reproduktoru na 3,8 V, èímž se zvìtšil výkon nf signálu na 0,45 W. Tranzistor T5 se zaèal zahøívat, takže bylo nutné jej pøimìøenì chladit. Pro další zvìtšení výkonu je nutné k reproduktoru pøipojit výkonový tranzistor T6 s chladièem (na obr. 5 naznaèeno èárkovanou èarou), který vytvoøí s tranzistorem T5 Darlingtonovu dvojici s velkým proudovým zesílením. Rezistor R10 pak pøíliš neomezuje rozkmit napìtí na reproduktoru, který mùže být až 10 V. Tomu odpovídá efektivní napìtí 5 V a výkon nf signálu asi 3 W. Nevýhodou jednoduchého buzení reproduktoru jedním tranzistorem je skuteènost, že reproduktorem protéká stejnosmìrný proud, jehož støední hodnota mùže být až 1 A. Tomu odpovídá ss ztrátový výkon až 10 W (èinný odpor reproduktoru o jmenovité impedanci 8 Ω je 5 Ω i ménì). Proto je reproduktor SP1 dimenzován na výkon 5 W a SP2 na 15 W, i když výkon støídavé složky signálu mùže být nejvýše 3 W. Siréna je napájena hrubì stabilizovaným napìtím 9 až 12 V z olovìného akumulátoru nebo ze síového zdroje. Napájecí proud závisí na zapojení výkonového zesilovaèe a mùže být od asi 100 mA do 1 A.

Konstrukce a oživení

Obr. 5. US siréna

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Siréna je zkonstruována z vývodových souèástek na desce s jednostrannými plošnými spoji. Obrazec spojù je na obr. 7, rozmístìní souèástek na desce je na obr. 8. Pro pøepínání charakteru zvuku sirény je vhodné mezi vývody A až D zapojit jednopólový tøípolohový páèkový pøepínaè (ON-OFF-ON) nebo tøípolohový posuvný pøepínaè. Desku osazenou souèástkami oživíme. Pøipojíme reproduktor SP1,

7

chladièe pro tranzistory T5 a T6 - viz text deska s plošnými spoji è. KE02C3 Elektor, 7-8/2003

Ochrana integrovaných stabilizátorù napìtí Obr. 7. Obrazec plošných spojù US sirény (mìø.: 1 : 1, rozmìry 54,6 x 36,8 mm)

Obr. 8. Rozmístìní souèástek na desce US sirény pøivedeme napájecí napìtí a ve všech polohách pøepínaèe charakteru zvuku vyzkoušíme funkci sirény. Zapojení není problematické a realizovaný vzorek fungoval okamžitì. Nakonec si mùžeme zmìnou odporu rezistoru R10, pøidáním tranzistoru T6 nebo výbìrem rùzných typù reproduktorù (èím vìtší, tím lepší) „pohrát“ s výstupním výkonem a s hlasitostí vydávaného zvuku. Aby se dosáhlo dostateèné hlasitosti, musí mít reproduktor ozvuènici!

Seznam souèástek R1, R9 R2 R3 R4, R8 R5, R6, R7 R10 R11 C1 C2 C3 C4 C5 C6 C7 T1, T2, T3, T4 T5 T6 SP1 SP2

8

2,2 kΩ, miniaturní 470 Ω, miniaturní 47 kΩ, miniaturní 22 kΩ, miniaturní 18 kΩ, miniaturní 3,3 kΩ, miniaturní 1 kΩ, miniaturní 100 µF/16 V, radiální 2,2 µF/50 V, radiální 10 µF/50 V, radiální 47 µF/25 V, radiální 22 nF/J/100 V, RM5, fóliový (CF2) 33 nF/J/100 V, RM5, fóliový (CF2) 470 µF/16 V, radiální BC547B (NPN, nf univerzální) BD140-10 (PNP, 80 V, 1,5 A, 8 W) MJ2955 (PNP, 70 V, 15 A, 90 W) reproduktor, 8 Ω, 5 W reproduktor, 8 Ω, 15 W

Integrované tøísvorkové stabilizátory napìtí mají vestavìnou øadu vnitøních ochran (omezení maximálního proudu, tepelnou ochranu, ochranu SOA apod.), takže se zdají být neznièitelné. Nebezpeèí však pro nì znamená náboj z blokovacího kondenzátoru pøipojeného na výstup stabilizátoru. Pokud náhodnì zkratujeme vstup stabilizátoru, který má na výstupu pøipojen kondenzátor o kapacitì 10 µF nabitý napìtím 10 V, vteèe z kondenzátoru do výstupu stabilizátoru nièím neomezený znaèný proud a stabilizátor se s velkou pravdìpodobností znièí. Aby se zabránilo tomuto zpùsobu poškození stabilizátoru, je tøeba blokovat výstup stabilizátoru kondenzátorem s pøimìøenì malou kapacitou a mezi vstupní a výstupní svorky stabilizátoru zapojit ochrannou diodu, kte-

Obr. 9. Ochrana stabilizátoru pevného kladného napìtí (78xx)

rá pøi zkratu na vstupu vybije výstupní kondenzátor. Doporuèená zapojení rùzných typù integrovaných stabilizátorù, která zajišují jejich bezpeènou èinnost i pøi zkratu na vstupu, jsou na obr. 9 až obr. 11. Blokovací kondenzátory C1 a C2 na vstupech i výstupech stabilizátorù mají kapacitu pouze 220 nF, která je však dostateènì velká na to, aby zabránila kmitání stabilizátorù a zmenšila témìø na nulu jejich dynamický výstupní odpor v oblasti vyšších kmitoètù. Blokovací kondenzátory musí být zapojeny co nejblíže k pouzdru stabilizátoru a musí být „bezindukèní“. Nejvhodnìjší jsou vícevrstvé (monolitické) keramické kondenzátory. Ochranné diody D1 (D2) postaèují jakékoliv typu 1N400x. RadCom, srpen 2003

Elektronická obdoba tavné pojistky Integrované stabilizátory napìtí pøi pøetížení omezují proud na urèitou maximální velikost, èímž vzniká problém s jejich zahøíváním. Pokud chceme chránit napájecí zdroj tak, že se po pøetížení jeho výstupní proud pøeruší, (jako pøi ochranì tavnou pojistkou), mùžeme mezi zdroj a spotøebiè zapojit elektronickou pojistku podle obr. 12. Výstupní proud z napájecího zdroje se spíná tranzistorem T1 typu P-MOSFET, který je pro tento úèel vhodnìjší než bipolární tranzistor. Tranzistor T1 dimenzujeme podle proudu odebíraného ze zdroje. Nejuniverzálnìjší je použít nìjaký výkonový tranzistor v pouzdru TO220 (napø. BUZ271, IRF4905 nebo IRF9530 apod.), který vyhoví témìø ve všech pøípadech. Pøi vìtších proudech (napø. nad 5 A) opatøíme tranzistor malým chladièem. Tranzistor T1 je ovládán bistabilním klopným obvodem s tranzistory

Obr. 10. Ochrana stabilizátoru pevného záporného napìtí (78xx)

Obr. 11. Ochrana stabilizátoru nastavitelného kladného napìtí (LM317)

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Obr. 12. Elektronická obdoba tavné pojistky

T3 a T4. Tranzistory jsou stejnosmìrnì vázány, kladná zpìtná vazba, která dává obvodu klopný charakter, je zavedena rezistorem R5. Klopný obvod se nuluje kondenzátorem C1 pøi zapnutí napájecího napìtí nebo tlaèítkem S1 (RESET) pøi aktivaci pojistky. Na výstupu vynulovaného klopného obvodu (na kolektoru T4) je nízká úroveò. V tomto stavu je T1 otevøený a elektronická pojistka vede proud ze svého vstupu na výstup. Velikost proudu procházejícího pojistkou se snímá boèníkem R1. Napìtím vytvoøeným na boèníku se ovládá pomocný tranzistor T2. Pøekroèí-li úbytek napìtí na R1 velikost asi 0,6 V, tranzistor T2 se otevøe a svým kolektorovým proudem nastaví klopný obvod s tranzistory T3 a T4. Výstup klopného obvodu pøejde do vysoké úrovnì, tranzistor T1 vypne a proud pojistkou se pøeruší. Odpor R1 boèníku stanovíme na základì požadovaného jisticího proudu I p (pøi kterém pojistka vypne) podle vztahu: R1 = 0,6/I p

[Ω; A].

Boèník R1 volíme pro takovou výkonovou zatižitelnost, která je pøibližnì dvojnásobkem maximálního ztrátového výkonu Pp boèníku: Pp = 0,6·I p

[W; A].

Vypnutou pojistku uvedeme zpìt do aktivního (sepnutého) stavu stisknutím tlaèítka S1 nebo vypnutím a zapnutím napájecího zdroje pøipojeného ke vstupu pojistky. Elektronická pojistka je vhodná pro jištìní zdrojù o napìtí 6 až 50 V, aniž bychom museli upravovat hodnoty jejích souèástek podle obr. 12. Pokud chceme popisovanou pojistkou jistit zdroj stabilizovaného napìtí, zapojíme ji mezi zdroj nestabilizovaného napìtí a stabilizátor. Pak se rušivì neuplatní úbytek napìtí na boèníku R1. Pro kontrolu stavu pojistky by bylo vhodné ji doplnit èervenou indikaèní LED, která by svítila po vypnutí pojistky. Tato LED však v pùvodním prameni není uvedena. RadCom, øíjen 1999

Obr. 13. Indikátor bouøky

Indikátor bouøky Na obr. 13 je schéma dvouúrovòového indikátoru bouøky s integrovanými obvody CMOS. I když je ještì zima, mùžeme si indikátor zhotovit a èíhat s ním na první jarní bouøku. Indikátor obsahuje tyèovou anténu o délce asi 1 m, do které se pøi úderu blesku indukuje impuls vysokého kladného napìtí. Impuls z antény se zeslabuje odporovými dìlièi s rezistory R2 až R5. Pøítomnost impulsu na výstupech odporových dìlièù vyhodnocují komparátory s hradly IO1A a IO1B. Hradla v obvodech IO1 a IO2 jsou typu Schmittùv klopný obvod (4093), aby komparátory mìly hysterezi a nemohly být nedefinovaným napìtím na svých vstupech uvedeny do hazardního stavu. Pro pøechod výstupu hradla typu 4094 do úrovnì L musí napìtí na vstupu hradla pøekroèit horní rozhodovací úroveò o velikosti pøibližnì +2,9 V. Protože dìliè R2, R3 má dìlicí pomìr 1/455, pøejde výstup hradla IO1A do úrovnì L pøi napìtí asi 1,3 kV na anténì (na svorce J1). Druhý dìliè R4, R5 má dìlicí pomìr 1/4546, takže výstup IO1B pøejde do úrovnì L pøi napìtí 13 kV na anténì. Krátké impulsy úrovnì L z výstupù komparátorù IO1A a IO1B se ukládají do pamìti tvoøené bistabilními klopnými obvody RS z hradel IO1B, IO1C a IO2B, IO2C. Stav klopných obvodù

RS indikují LED D1 a D2. Obì LED jsou èervené s velkou úèinností (typu oznaèovaného 2 mA). Pøi úderu blesku se klopný obvod RS impulsem úrovnì L z komparátoru nastaví a rozsvítí se pøíslušná LED. Pøi impulsu napìtí 1,3 kV na anténì se rozsvítí pouze LED D1, pøi impulsu 13 kV se rozsvítí obì LED D1 i D2. Podle svitu LED tedy mùžeme usuzovat na vzdálenost nebo mohutnost bleskù (nutno vyzkoušet). Indikátor se uvádí do klidového stavu se zhasnutými LED vynulováním klopných obvodù tlaèítkem S1 (RESET). Vstupy nevyužitých hradel IO1D a IO2D je nutné ošetøit pøipojením k zemi (tj. ke sbìrnici Uss). Indikátor je napájen napìtím 9 V z destièkové baterie nebo ze síového adaptéru.Napájecí napìtí je zmenšováno na velikost +5 V a stabilizováno obvodem IO3 typu 78L05. Napájecí proud v klidovém stavu (pøi zhasnutých LED) je urèen vlastním odbìrem stabilizátoru IO3 a je asi 2 mA. Každá rozsvícená LED navíc odebírá proud asi 3 mA. Indikátor vestavíme do malé plastové skøíòky. Anténu použijeme teleskopickou o délce 1 m, v nouzi postaèí i metrový kus drátu. Zemní svorku J2 indikátoru musíme uzemnit na vodovodní potrubí nebo na trubku ústøedního topení. Elektor, 6/2003

Vyhlášení Konkursu 2006 s CD ROM 2005 s LCTématem èísla 1/2006, které vychází zaèátkem metr - generátor s Zosilòovaè so surround maúnora 2006, je elektronika pro pamìtníky 3. ticou s Elektronkový zesilovaè (pokraèování) s Èasopis je malým prùvodcem elektronickými PraktickáVGA elektronika A Radio - 02/2006 Vf generátor DDS (pokraèování) s Textová komunikaèními a navigaèními systémy 9 grafická karta (dokonèení) s Kompresní zesilovaè Luftwaffe z období 2. svìtové války.

Elektronkové zesilovaèe pro hudební nástroje Vojtìch Voráèek, OK1XVV Popisovaný zesilovaè je urèen pro hudební úèely, hlavnì pro zesilování signálù z kytar, baskytar, harmonik a jiných elektroakustických nástrojù. Rozhodnì se ale nejedná o nìjaký Hi-Fi nebo dokonce HIGH-END zesilovaè. V hudební praxi je výsledná barva zvuku kytary a dalších nástrojù vytváøena nejen ve vlastním nástroji, ale v podstatné míøe i v zesilovaèi. Toho jsou si jak hudebníci, tak výrobci zesilovaèù pro hudebníky vìdomi a také dobøe vìdí, že s tranzistory a integrovanými obvody nelze kýženého zvuku dosáhnout. Tranzistorové zesilovaèe pøi pøebuzení produkují hlavnì liché harmonické kmitoèty, a ty tvoøí se základním tónem a jeho dalšími harmonickými disonantní akordy s pomìry kmitoètù 2:3, 3:4 atd. Naproti tomu vakuové triody zkreslují pøevážnì sudými harmonickými a produkují harmonické kmitoèty v oktávových intervalech, které jsou žádoucí. Pøebuzení zesilovaèe je podmínkou pro udržení dlouhého tónu kytary (sustain), v elektronkovém zesilovaèi dochází k mìkké limitaci, kompresi signálu a snížení dynamiky signálu – silné nástupy tónù jsou omezeny. Proto nejlepší zesilovaèe urèené pro zpracování zvuku z nástrojù jsou

Obr. 1. Elektronka EL34

Obr. 2. Elektronka EL84

10

vždy osazeny elektronkami, èasto lidovì nazývanými „lampy“. Takové zesilovaèe spolu s pøíslušnými reproduktorovými soustavami  z podstatné èásti dotvoøí zvuk nástroje. Ten je pak z pódiového aparátu kytaristy èi jiného hudebníka snímán vìtšinou mikrofonem, nebo souèástí zvukotvorného procesu jsou i akustické vlastnosti reproduktorové soustavy a okolního prostoru, pøípadnì akustická vazba nástroje a reproduktoru. Pak teprve je signál veden do ozvuèovací aparatury (PA), jejímž úkolem je pokud možno již vìrnì zesílit a reprodukovat signál vytvoøený hudebním nástrojem a modifikovaný sestavou zesilovaè–reproduktor, pøípadnì obohacený dalšími efekty. Zesilovaè pro ozvuèení už mùže být osazen polovodièi, na dotvoøení zvuku se nepodílí, nepracuje (zpravidla) v oblasti pøebuzení a signál by nemìl dál ovlivnit. Je proto tøeba rozlišovat mezi zesilovaèi urèenými pro pøímé pøipojení k tìm hudebním nástrojùm, které spolupráci zesilovaèe pro koneènou tvorbu „rejstøíku“ nástroje pøímo vyžadují (vìtšinou kytary), a mezi zesilovaèi, které mají jen vìrnì zesílit signál pøivedený jim na vstup (napø. zesilovaèe pro klávesové nástroje, ale i zde není potøeba dotvoøení zvuku zesilovaèem vylouèena; pamìtníci, vzpomeòte si na krásnì zkreslený zvuk varhan Hammond ve skladbách z doby pøed 35 lety). Nᚠzesilovaè patøí do první skupiny, je plnì elektronkový, signál neprochází pøes žádný polovodièový pøechod. Pøedzesilovaè je osazen elektronkami typu ECC83. Rozmýšlel

jsem se, zda nepoužít i vakuový usmìròovaè anodového napìtí, na výsledném zvuku se podepisuje i charakteristika tohoto prvku. To vìdí výrobci kytarových zesilovaèù a osazují dodnes usmìròovaèe elektronkou, vìtšinou typu GZ34, pøípadnì dávají hudebníkovi možnost pøepínat mezi polovodièovým a vakuovým usmìròovaèem (napø. zesilovaè MESA BOOGIE DUAL RECTIFIER). Ovšem vysoká cena dvojité diody GZ34, specifické žhavicí napìtí 5 V vyžadující samostatné izolované vinutí, velký žhavicí pøíkon a ztrátové teplo spolu s omezenou životností nakonec rozhodly pro použití usmìròovacích diod v anodovém okruhu. Ovšem kdo chce, má možnost GZ34 místo diod samozøejmì v usmìròovaèi použít. Bìžnìjší elektronka EZ81 v zesilovaèi s výkonem nad 20 W nevyhoví. Koncová èást zesilovaèe je navržena v základní verzi pro optimální

Obr. 3. Zesilovaè JMP 2061X a doporuèená reproduktorová soustava 2061CX (foto MUZIKUS)

Obr. 4. Zesilovaè JMP 2061X zevnitø (foto MUZIKUS)

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

výkon pro kytary 50 W pøi osazení dvìma koncovými pentodami EL34 (obr. 1), ale zapojení lze snadno modifikovat. Lze použít jak menší novalové celosklenìné pentody EL84 (obr. 2), se kterými lze docílit výkon 20 W, tak i osazení koncového stupnì zdvojit. Pøi osazení 4x EL34 se dosažitelný výkon blíží 100 W a pøi osazení 4x EL84 asi 40 W. Budicí stupeò (invertor) je dostateènì dimenzován, deska zesilovaèe obsahuje i obvod pro nastavení pevného pøedpìtí møížek koncových elektronek. Podle osazení se musí dimenzovat síový transformátor a vybrat nebo vyrobit pøíslušný výstupní transformátor. Výstupní transformátor je asi nejdražší souèástka v zapojení. Lze ho vyrobit i svépomocí, ale je to dost pracné, vinutí se musí vzájemnì prokládat: nejprve èást sekundárního vinutí, pak èást primárního vinutí atd. Izolace vinutí musí také vydržet velké rozdíly napìtí. Na konci èlánku jsou odkazy, usnadòující výrobu nebo nákup transformátorù. Popsaný zesilovaè vychází ze zapojení slavných kytarových a basových aparátù, jako jsou Marshall, Mesa Boogie, Vox, Fender, Orange, Hiwatt a další. Na internetu lze najít stovky zapojení tìchto zesilovaèù,

a jak si lze po studiu schémat všimnout, zapojení jsou si velice podobná. Pokud nìjaký výrobce pøišel s nìjakou zásadní zmìnou, tak zmìna nebyla vìtšinou hudebníky pøijata a vše se vrátilo zpìt. Dnes se naopak vyrábìjí pokud možno co nejvìrnìjší repliky (èi reedice) starých slavných aparátù ze šedesátých a sedmdesátých let, napø. Marshall nyní uvedl na trh „staronový“ zesilovaè JMP 2061X (viz obr. 3) s elektronkami 2x ECC83 a 2x EL84, osazovaný ruènì na pájecí oèka (viz obr. 4), vyrábìný pùvodnì v letech 1967 až 1973. Jeho cena je však 39 900,- Kè. K nìmu doporuèená reproduktorová soustava s dvìma reproduktory 12 “ stojí 18 990,- Kè. A prodává se, a to v celém svìtì. Pro srovnání – nesrovnatelnì složitìjší (4 pøedzesilovaèe – kanály) a výkonnìjší (350 W) zesilovaè Marshall Mode Four o hmotnosti 24 kg stojí jen 32 900,- Kè, ovšem je osazen elektronkami jen èásteènì, koncový stupeò je tranzistorový a není ruènì osazován, používá desku s plošnými spoji. Naproti tomu ruènì osazované plnì elektronkové kombo (zesilovaè a reproduktor ve spoleèné skøíni) Marshall 1974X s výkonem 18 W (osazení 2x EL84) a jedním 12 “ reproduktorem stojí 52 900,- Kè. Pøitom polovodièo-

Obr. 5. Slavné kombo Marshall 1974X

Obr. 6. Montហzesilovaèe na pájecí oèka

vé kombo 15 W od stejného výrobce, dokonce s digitálními efekty, typ MG15DFX poøídíte za 4 990,- Kè. Dokonce jeden výrobce nabízí soupravu – kombo 15 W vybavené i nìkolika efekty v sadì s kytarou za cenu 3 990,- Kè. Samozøejmì zesilovaè komba je polovodièový, osazený na koncovém stupni bìžným integrovaným obvodem. Muzikanti dobøe vìdí, že bez elektronek a pøitom kvalitnì to asi nepùjde, i když to bude pro koncového zákazníka drahé. Ale drahé to nemusí být pro zruèného konstruktéra – hudebníka. I v ÈR je nìkolik výrobcù, kteøí vyrábìjí elektronkové zesilovaèe. Ovšem na svìtových pódiích pøevažují aparáty svìtových výrobcù, z nichž nejznámìjší a nejslavnìjší jsou asi známé „stacky“ Marshall (dvì reproduktorové soustavy na sobì a na nich položený zesilovaè. Jim Marshall, zakladatel této anglické legendární firmy, nìkolikrát navštívil Prahu a jsem rád, že jsem se s ním mohl osobnì setkat.

Popis konstrukce Celá napìová èást zesilovaèe je umístìna na desce s plošnými spoji a to hodnì usnadní stavbu. Nyní mnoho muzikantù namítne – „vždy to nemùže poøádnì hrát, pravé aparáty jsou zapojovány na pájecích lištách s oèky“. To je pravda a nezbývá s tím než souhlasit, „klasické“ jednoduché aparáty se již 50 let montují tímto zpùsobem dodnes. Traduje se totiž, že plošné spoje zpùsobují svými kapacitami a svody zhoršení zvuku, výrobci drahých, ruènì sestavovaných zesilovaèù tuto teorii podporují a nechají si výrobek zaplatit. Já se ale domnívám, že je to pravda tak na pùl. Totiž pokud se nìjaký výrobce zesilovaèe odhodlá k použití desky s plošnými spoji, zjednodušení a zrychlení montáže mu nabídne možnost použít zapojení složitìjší, pøidat nìjaké nové prvky na úpravu zvuku a polovodièové obvody

Obr. 7. Pøíklad konstrukce zesilovaèe s elektronkami

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

11

(tøeba elektronické obvody DSP pro simulaci reproduktorových soustav, efektù atd.), snaží se zapojení zbyteènì vylepšit, a tím se vzdálí od pùvodního „klasického“ zvuku jednoduchých aparátù. Ale tento nᚠzesilovaè je jednoduchý stejnì tak jako pùvodní aparáty a vìøte, že deska s plošnými spoji jeho zvuku pøíliš neublíží. Postavil jsem zesilovaèù montovaných na oèkách spousty (viz tøeba polotovary na obr. 6) a zvuk zesilovaèù montovaných na plošných spojích není horší ani lepší. Snadná reprodukovatelnost a stavba bez plošných spojù? To nejde moc dohromady, vždy pokud by se dnes v moderním èasopise objevilo schéma a pak „drátovaèka“ na pájecích lištách, nebyla by stavba pøehledná a ani popsatelná a asi by si nikdo ménì zkušený na výrobu ani netroufl. Deska s plošnými spoji stavbu maximálnì usnadní. Jen koncové elektronky, nìkolik výkonových rezistorù a samozøejmì rozmìrné transformátory a jeden velký kondenzátor jsou v tomto zesilovaèi umístìny mimo desku s plošnými spoji. Není vhodné montovat koncové elektronky na desku. O tom by mohli vyprávìt opraváøi, opravující starší evropské elektronkové zesilovaèe ze sedmdesátých let. Koncové elektronky hodnì høejí a materiál desky v okolí jejich objímek èasem degraduje, mìdìná vrstva s objímkou se odloupne, zhorší se

i elektrické vlastnosti a dochází i k prùrazùm. Osazená deska s plošnými spoji zesilovaèe je vložena do šasi tvaru „U“ nebo obrácené otevøené krabice se svaøenými kouty, pøichycena maticemi potenciometrù a dvìma distanèními sloupky. Šasi je zasunuto do døevìné krabice z pøekližky a potažené koženkou, nebo lze zesilovaè vestavìt do reproduktorové soustavy. Konstrukci si každý asi pøizpùsobí podle požadavkù, výkres možného tvaru šasi bude otištìn v pokraèování èlánku.

Zapojení zesilovaèe Schéma zesilovaèe (obr. 8) vychází z osvìdèených zapojení pøedních svìtových výrobcù zesilovaèù a mùj pøínos k nìmu je v navržení plošného spoje a napsání tohoto èlánku. Zapojení tìchto zesilovaèù všech výrobcù jsou si velice podobná a není na nich co mìnit již mnoho let; každá zmìna se projeví spíše negativnì, jak jsem již pøipomínal. Zesilovaè má dva volitelné vstupy, z nichž jeden oznaèený HI je s velkou impedancí (1 MΩ) a s vìtší citlivostí, druhý, (LO) s impedancí kolem 100 kΩ, má citlivost polovièní. Tím lze citlivost pøizpùsobit pøipojenému nástroji. Pøepínání vstupù je vtipnì øešeno pøímo vstupními konektory jack 6,35 mm s rozpojovacím kontaktem, jiné konektory se pro výstupy a vstu-

Obr. 8. Schéma èásti zesilovaèe (bez koncového stupnì)

Obr. 9. Elektronky ECC83 a ECC803S

12

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

py z nástrojù nepoužívají. Pokud je využit vstup LO, je zapojen dìliè napìtí, impedance vstupu se blíží sériové kombinaci R1 a R2 (asi 100 kΩ) a vstup HI je uzemnìn. Pokud je zapojen vstup HI, jsou R1 a R2 zapojeny paralelnì, slouží jako filtr proti pronikání vf a napìových špièek, vstupní impedance je 1 MΩ a citlivost vstupu nejvìtší. Pro zachování rozumného odstupu signálu od šumu a brumu jsou bez zasunutých konektorù oba vstupy uzemnìny. Signál se dále pøivádí na møížku prvního systému dvojité triody E1, samozøejmì typu ECC83. Pøípadnì lze použít elektronku ECC803S (má úzké tolerance, delší životnost, vìtší spolehlivost a je otøesuvzdorná) èi 12AX7, což je americké oznaèení pro ECC83 (obr. 9). Jiné elektronky se v žádných hudebních pøedzesilovaèích nepoužívají. Nesetkáme se s pentodami typu EF806S ani s jinými typy elektronek se zdánlivì lepšími parametry. Jejich charakteristika nevyhovuje pro správné zkreslení zvuku kytary. V katodì triody E1a je paralelní èlen R5, C1, na kterém vzniká kmitoètovì závislá záporná zpìtná vazba, jejíž úèinek se zmenšuje se zvyšujícím se kmitoètem. To má za úkol zajistit zdvih na vyšších kmitoètech. V celém zesilovaèi je takových obvodù na zdvih výšek nìkolik, signály z kytary to vyžadují, obzvláštì pøi použití úèinných snímaèù s velkým po-

ètem závitù a dlouhým kabelem. U elektronkových zesilovaèù je potøeba poèítat s velkými impedancemi. Správná zatìžovací impedance kytarového snímaèe je 1 MΩ a všichni to dodržují. Paralelnì k této impedanci je pøiøazena øada kapacit, z nichž nejvìtší je právì kapacita kytarového kabelu a úbytek výšek je tøeba kompenzovat, obzvláštì pro nìkteré hudební žánry. Kapacitu kondenzátorù blokujících katodové rezistory lze mìnit a optimalizovat tak požadovaný zvuk. Pøípadnì lze kondenzátory úplnì vynechat, nepotøebujeme-li takový zisk zesilovaèe, tøeba pro aktivní nástroj a pro hudební žánry, kde není potøeba velké pøebuzení zesilovaèe. Za prvním triodovým systémem je zaøazen regulátor zisku, kterým se nastavuje správná úroveò signálu pro další stupnì tak, aby tyto stupnì byly optimálnì vybuzeny èi pøebuzeny. Tento potenciometr (P1) bývá nazýván GAIN. I u nìj je pøeklenutím kondenzátorem C3 zajištìn zdvih výšek ve vìtšinì rozsahu potenciometru. Potenciometr P1 má logaritmický prùbìh, ale v pøípadì potøeby agresivnìjšího nástupu zisku použijte lineární. Za ním je další zesilovací stupeò s druhou polovinou E1, který má v katodì opìt shodný kompenzaèní èlen RC. Vazba na další triodu E2a je pøes kmitoètovì závislý dìliè R9, R10 a C5, který opìt pøidává vyšší kmitoèty. A aby toho nebylo málo, jednotlivé stupnì zesilovaèe jsou vázány pøes kondenzátory s kapacitou jen 22 nF, které spolu s pøíslušnými rezistory tvoøí derivaèní èleny a potlaèují nižší

kmitoèty. Trioda E2a má v katodì standardnì jen rezistor R13 bez paralelního kondenzátoru, kdo však chce zvìtšit zisk zesilovaèe na všech pøenášených kmitoètech (napø. pro snímaè s menší citlivostí), mùže R13 blokovat kondenzátorem C7 s kapacitou 4,7 µF (napø. tantalovým na napìtí alespoò 6,3 V) nebo použít opìt menší blokovací kondenzátor 100 až 220 nF pro další zdvih jen na vysokých kmitoètech. Z anody E2a je napájen tøípásmový kmitoètový korektor. Jeho zapojení je zcela shodné jako u všech svìtovì významných zesilovaèù. Ponìkud „podivné“ zapojení funguje a je mnohokrát ovìøené. Vyskytuje se ještì s malou obmìnou – potenciometr P4 pro regulaci støedù bývá nìkdy zapojen jako promìnný odpor, vìtšinou v zesilovaèích Mesa Boogie. V tomto zesilovaèi je korektor buzen z anody, nìkdy se mu pøedøazuje katodový sledovaè, obojí je správné. I Marshall používá obì zapojení u rùzných svých zesilovaèù. V jednom zesilovaèi mám pøepínání napájení korekcí jak z anody, tak z katodového sledovaèe, a zvuk je pokaždé nepatrnì jiný, nedovedu však posoudit, který je lepší. Tak jsem zde radìji použil toto možná více rozšíøené zapojení, i vzhledem k optimálnímu využití systémù elektronek, k napìovým pomìrùm v zesilovaèi a odstupu signál/šum. Pokud nìkoho zajímá prùbìh takto zapojených korekcí, mùže si ho nasimulovat na nìkterém z programù vytvoøených pro simulaci chování elektrických obvodù. Sám jsem ho vyzkoušel v programu RFSIM. Prùbìhy se vám budou zdát velmi podivné, rozhodnì neèekejte

nìjaké Hi-Fi korekce, vše je zde podøízeno zvuku kytary a kmitoètové charakteristice jejího zvuku. Za korekcemi je katodový sledovaè s druhou polovinou E2 (E2b). Ten má napìové zesílení blízké jedné. Z jeho katody se signál vede jak na regulátor celkové hlasitosti, tak na výstup pro efektové zaøízení (bod nazvaný TO FX), za oddìlovacím rezistorem R21 se signál z efektového zaøízení zavedený do vstupu FX smìšuje s hlavním signálem. Pro nìkteré žánry není potøeba paralelní efektové zaøízení (vìtšinou dozvukovou jednotku) použít, zesilovaèi se pøedøadí vhodná „krabièka“. Za regulací hlasitosti již následuje invertor s E3 pro buzení protitaktnì zapojených koncových elektronek. Invertorù existuje nìkolik zapojení, vybral jsem opìt osvìdèené, používané vìtšinou výrobcù. Využívá obì poloviny dvojité triody, pracuje symetricky a má rezervu pro buzení všech typù koncových elektronek. Do tohoto typu invertoru lze zavést snadno i pøípadnou zpìtnou vazbu ze sekundárního vinutí výstupního transformátoru. Proto jsou v zapojení pøipraveny rezistory R28 a R42. Pokud by mìl nìkdo potøebu zpìtnou vazbu zavést a dosáhnout tak menšího zkreslení, tøeba pro použití zesilovaèe ke klávesám, mùže osadit R28 (normálnì je místo nìho drátová propojka) a do bodu FB pøes R42 zavést signál ze sekundárního vinutí výstupního transformátoru, jehož druhý konec je uzemnìn. Polarita vinutí se zvolí taková, aby zpìtná vazba byla opravdu záporná. Od sekundárního vinutí výstupního transformátoru lze pøivést signál zkrouceným párem vodièù do bodù oznaèených na desce jako FB-L (živý) a FB-G (zem). Nìkteøí výrobci zpìtnou vazbu používají, jiní ji naopak nepoužívají, jako napø. VOX u slavného aparátu AC-30. Zpìtná vazba mùže být i vypínatelná.

6,3 V/4 A (žhavení EL34, EL84) 10,5 V/1 A 80 V/0,1 A 300 V/0,3 A viz text

Obr. 10. Koncový stupeò se dvìma elektronkami EL34, výkon 50 W a zapojení vývodù síového transformátoru dopsat napìtí !!!

Obr. 11. Koncový stupeò s elektronkami EL84, výkon 20 W

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

13

Výrobci (Marshall) obèas obvod zpìtné vazby doplòují kmitoètovì závislým èlenem a zmìnou vazby se reguluje presence, pøesnìji zde nikoliv selektivní zvýraznìní kmitoètù kolem 3 kHz, ale další pøidání výšek. O jejich pokles na nejvyšších kmitoètech se postarají parazitní kapacity. Velikost zpìtné vazby se nastaví odporem rezistoru R42, výchozí nejvìtší odpor je asi 100 kΩ. Pokud zpìtnou vazbu nepoužijete, bude mít R28 nulový odpor, nahradí se propojkou a do bodu FB se nic nepøipojí. Z anod E3 se vzájemnì fázovì otoèené signály pøivádìjí na øídicí møížky koncových pentod, které jsou umístìné již mimo desku pøedzesilovaèe. Souèástí desky pøedzesilovaèe jsou však i obvody pro vytvoøení a regulaci záporného møížkového pøedpìtí – – BIAS, které vyžadují koncové elektronky pro nastavení správného pracovního bodu – klidového proudu. Zde se pracuje s pevnì nastaveným pøedpìtím (FIXED BIAS), je to energeticky a obvodovì výhodnìjší než vložené katodové rezistory pro velké zatížení, na nichž vzniká katodovým proudem pøíslušný úbytek napìtí. Tyto rezistory musí být dimenzovány na výkony kolem 10 W a musí být blokovány elektrolytickými kondenzátory, které pracují obvykle v jejich blízkosti za teplotnì nevýhodných podmínek, vysychají a jsou èastou pøíèinou sníženého výkonu a zkreslení po delší dobì provozu. Nastavení pøedpìtí je zde spoleèné pro obì elektronky, i když se nìkdy používá nastavení pro každou zvl᚝. Vzniká tím však zbyteènì možnost nesprávného nastavení a asymetrie signálu. Vìtšina výrobcù proto používá spoleèný nastavovací prvek, zde je to trimr R35. Jím se nastaví správný klidový proud elektronek, mìøený jako úbytek napìtí na malých mìøicích katodových rezistorech koncových elektronek R101 a R102. Klidový proud je nutný pro dosažení malého zkreslení pøi menším vybuzení. Èím je záporné pøedpìtí vìtší, tím menší je klidový proud elektronky (posun od tøídy AB ke tøídì B), menší je odbìr i teplota a prodlužuje se životnost elektronek, zase se však zvìtšuje pøechodové zkreslení. Je tøeba najít vhodný kompromis. Pøi nastavování proudu kontrolujte anodovou ztrátu elektronky. Radìji nevyužívejte elektronky na maximum, abyste zbyteènì nezkrátili jejich dobu života. Provedení zesilovaèe je díky desce s plošnými spoji velice kompaktní a stavba jednoduchá. Jen koncové elektronky, výstupní transformátor, síový transformátor, pojistky, spínaè, kontrolka, konektory a jeden filtraèní kondenzátor jsou umístìny mimo desku. Typ koncových elektronek a síový transformátor se volí podle požadovaného nf výkonu a podle toho se

14

mìní i zapojení koncového stupnì. Zapojení koncového stupnì s 2x EL34 a výkonem asi 50 W vèetnì zapojení vývodù síového transformátoru je na obr. 10. To bude asi nejèastìji stavìná varianta zesilovaèe. Pro studiové a klubové hraní staèí výkon do 20 W a levnìjší osazení elektronkami EL84. Schéma takto upraveného koncového stupnì je na obr. 11. Pak by anodové napìtí mìlo být po usmìrnìní asi 320 až 340 V, napìtí na vinutí transformátoru pro koncový zesilovaè kolem 240 až 250 V. Vinutí musí být dimenzováno na proud minimálnì 120 mA. Požadujeme-li vìtší výkon, lze zvolit ètveøici EL84 (nebo samozøejmì dvì elektronky EL34), pro obì varianty vyhoví shodný výstupní transformátor. Lze pak dosáhnout výkonu do 40 W ze 4x EL84 pøi provozním anodovém napìtí 320 V (napìtí vinutí transformátoru pro anody asi 240 V naprázdno, dimenzováno pro odbìr 180 mA) nebo 50 W ze dvojice EL34 pøi anodovém napìtí 400 až 440 V (napìtí transformátoru maximálnì 320 V, proud 200 mA). Nezapomeòte zmìnit møížkové pøedpìtí podle použitého osazení a tvorby møížkového pøedpìtí, viz dále. Pro ještì vìtší výkony lze použít ètveøici EL34; pro toto uspoøádání je typický udávaný výkon 100 W. Pak se samozøejmì musí výstupní i síový transformátor dimenzovat podle tohoto výkonu. Møížkové rezistory v G1 i G2 a katodové mìøící rezistory budou samostatné pro každou elektronku. Lze použít dokonce i šestici elektronek EL34 nebo amerických elektronek øady 6L6, pak však vycházejí cena i rozmìry výstupního i síového transformátoru velké. Vìtší výkony jsou ale v hudební praxi zbyteèné, nezapomeòte, že tyto „kytarové watty“ jsou zcela odlišné od „domácích Hi-Fi“ èi „poèítaèových wattù“. Kytary pracují do reproduktorù s velmi velkou úèinností (až o 20 dB/W/m vìtší než domácí Hi-Fi reprosoustavy a nelze je srovnávat ani s reproduktorky pro poèítaèe s udá-

vanými astronomickými výkony) a mají kmitoètovou charakteristiku, která zdùrazòuje základní tóny kytary. Signál se pro vìtší sály dále zesiluje ozvuèovacím systémem. Pro dvojici EL34 nebo ètveøici EL84 nemusíme výstupní transformátor vyrábìt, lze ho koupit hotový napø. v GES. Na desce pøedzesilovaèe jsou i usmìròovaèe a filtraèní kondenzátory napájecích zdrojù, kromì jednoho velkého, C19. Žhavení elektronek pøedzesilovaèe je stejnosmìrné, nestabilizované, napìtím po usmìrnìní 12,6 V. Vždy jsou obì žhavicí vlákna dvojitých triod zapojena sériovì, odbìr jedné elektronky ECC83 je pak 0,15 A a filtrace napájecího napìtí je snadnìjší. Lze použít i paralelní žhavení obou systémù napìtím 6,3 V, pak je odbìr jedné elektronky 0,3 A. Na desce s plošnými spoji jsou vývody žhavení propojeny drátovými propojkami, aby byly možné obì varianty podle dostupného transformátoru. Stejnosmìrné žhavení je výhodné pro zachování nejmenšího brumu zesilovaèe, i když ho øada výrobcù nepoužívá. Vyplatí se však u elektronek horší jakosti, které mají svodový odpor mezi katodou a vláknem menší. Nevadí-li menší odstup signálu od brumu (jen pro koncertní hraní), lze elektronky pøedzesilovaèe žhavit støídavým napìtím 6,3 V, stejnì jako koncové. Pak se jednoduše vynechá usmìròovaè žhavicího napìtí s diodami D7 až D10, kondenzátory C24 a C25, propojí se vývody elektronek è. 4 a 5, na nì se pøivede jeden pól žhavení, druhý na vývod è. 9. Mezi vývody žhavení 6,3 V transformátoru se zapojí trimr asi 220 Ω, jehož bìžec se pøipojí na zem. Trimrem se nastaví nejmenší brum zesilovaèe po nažhavení a bez pøipojeného nástroje. Nezapomeòte pøi stejnosmìrném žhavení uzemnit na desce s plošnými spoji jeden konec vlákna elektronek èi støed žhavení E1, podle toho, kdy bude brum menší. I zde záleží na kvalitì izolace žhavení-katoda. (Pokraèování pøíštì)

Obr. 12. Fotografie jedné z variant popisovaného zesilovaèe

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Regulátor napìtí 12 až 42 V/80 A Ing. Zdenìk Budinský

Popisovaný regulátor najde uplatnìní všude tam, kde potøebujeme v obvodech napájených stejnosmìrným napìtím mìnit støední hodnotu napìtí na zátìži. Mùže se jednat o regulaci topných tìlísek, svitu žárovek, ale hlavnì o regulaci otáèek motorù v elektrických vozítkách. Výstupní napìtí regulátoru lze potenciometrem nastavit plynule od nuly až do plného napájecího napìtí. Jedná se o regulaci témìø bezeztrátovou s vysokou úèinností pøemìny napìtí. Je to umožnìno tím, že koncové tranzistory pracují ve spínacím režimu, kdy jsou buï zapnuty, nebo vypnuty. Výstupní napìtí regulátoru se mìní zmìnou støídy otevøení koncových tranzistorù od 0 do 1. Základní technické údaje Napájecí napìtí Un: 12 až 42 V. Trvalý zatìžovací proud: 80 A. Druh regulace: plynulá, PWM. Rozsah regulace: 0 až 100 % Un. Kmitoèet spínání: 5,5 kHz. Tepelná ochrana: pøi teplotì chladièe nad 110 °C.

Popis zapojení Schéma zapojení je na obr. 1. Lze je rozdìlit na dvì èásti. V levé polovinì schématu je multivibrátor, složený z operaèního zesilovaèe IO2B, rezistorù R4, R5, R9 a kondenzátoru C7. Rezistory R1 a R12 tvoøí umìlý støed napájení pro multivibrátor, aby výstupní signál byl symetrický. Výstup operaèního zesilovaèe mùže být pouze ve dvou stavech, a to v kladné saturaci (výstupní napìtí je maximální, blízké +Un ) nebo v záporné saturaci (výstupní napìtí je minimální, blízké -U n ). Je to proto, že pracuje jako komparátor, tj. je-li na neinvertujícím vstupu (oznaèen znaménkem +) kladnìjší napìtí než na invertujícím vstupu (oznaèen znaménkem -), je výstup operaèního zesilovaèe v kladné saturaci, a naopak. Pøi popisu èinnosti multivibrátoru vyjdìme ze sta-

vu, kdy se výstup právì pøeklopil ze záporné do kladné saturace. Z výstupního napìtí se pøes rezistor R4 zaène nabíjet kondenzátor C7. Pøesáhne-li napìtí na vstupu - napìtí na vstupu +, dané pomìrem odporù rezistorù R5 a R9 (pøibližnì 0,75 Un), pøeklopí se výstup IO2B z kladné do záporné saturace. Na vstupu + se objeví napìtí pøibližnì 0,25 U n a kondenzátor C7 se zaène pøes rezistor R4 vybíjet. Klesne-li napìtí na vstupu pod napìtí na vstupu +, pøeklopí se výstup IO2B ze záporné do kladné saturace a celý dìj se neustále opakuje. V tomto zapojení nevyužijeme výstupní napìtí multivibrátoru, ale napìtí na invertujícím vstupu -, které má pøibližnì tvar rovnostranné pily. Jeho rozkmit je urèen pomìrem odporù rezistorù R5 a R9, kmitoèet kapacitou kondenzátoru C7 a odporem rezistoru R4 (v našem pøípadì je kmitoèet pøibližnì 5,5 kHz). Toto napìtí je pøivedeno na invertující vstup druhého operaèního zesilovaèe IO2A. Ten pracuje také jako komparátor a na svých vstupech srovnává stejnosmìrné napìtí z bìžce potenciometru P1 a právì toto napìtí pilového prùbìhu. Takové zapojení zároveò zaruèuje, že støí-

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

da výstupního napìtí se nemìní se zmìnami napájecího napìtí. Výstup IO2A mùže být opìt buï v kladné saturaci (na vstupu + je kladnìjší napìtí než na vstupu -), nebo v záporné saturaci (na vstupu + je zápornìjší napìtí než na vstupu -). Rozsah regulace je urèen možností zmìny napìtí na neinvertujícím vstupu. Pøi pøedepsaných hodnotách souèástek (R2, R13, P1) mùže být napìtí na bìžci P1 v rozmezí 0,25 U n až 0,75 U n . To staèí právì k tomu, aby se støída napìtí na výstupu komparátoru IO2A mìnila v rozmezí 0 až 1 a byla pøitom využita celá dráha potenciometru P1. V dìlièi R2, P1 a R13 je také zapojena polymerová pojistka F1, která automaticky sníží výstupní napìtí regulátoru, zahøeje-li se na pøibližnì 110 °C. Polymerová pojistka je souèástka, která prudce zvìtší svùj odpor, pøekroèí-li jí protékající proud maximální dovolenou hodnotu nebo (v našem pøípadì) se pojistka ohøeje vlivem vnìjšího okolí (chladièe) nad pøibližnì 110 °C. Tím se skokovì zvìtší její odpor a zmìní se rozložení napìtí na dìlièi R2, P1 a R13. Napìtí na bìžci potenciometru klesne pod 0,25 Un, což zpùsobí doèasné uzavøení regulátoru. Po ochlazení se zmenší odpor pojistky zpìt na nìkolik Ω a výstupní napìtí regulátoru se obnoví v pùvodní výši, která je daná nastavením potenciometru. Výstupním napìtím operaèního zesilovaèe IO2A se budí paralelnì zapojené výkonové tranzistory T1, T2 a T3. Rezistory R7, R8 a R9 omezují proud tekoucí pøi nabíjení øídicí elektrody tranzistorù MOSFET. Je-li výstup IO2A v kladné saturaci, jsou tranzistory plnì otevøeny a zátìží mùže protékat proud, a naopak. PoObr. 1. Schéma zapojení

15

Obr. 2. Deska s plošnými spoji 101,5 x 80 mm užitý typ operaèního zesilovaèe s velkým výstupním proudem zaruèuje rychlé vypínání i zapínání výstupních tranzistorù. Rezistor R10 zajišuje uzavøení regulátoru v pøípadì odpojení potenciometru P1. Rezistor R15 slouží k uzavøení tranzistorù T1, T2 a T3 v pøípadì výpadku napájecího napìtí øídicí èásti regulátoru. Diody D3 a D4 se nazývají nulové a slouží k ochranì tranzistoru proti proražení vysokým napìtím, vznikajícím pøi vypínání indukèní zátìže (napø. motoru). Každá indukèní zátìž má snahu udržet protékající proud konstantní, což by jí bylo znemožnìno pøi uzavírání tranzistorù T1, T2 a T3. Proud ihned po jejich uzavøení proto pøevezmou nulové diody D3 a D4 a pøepìtí nemùže vzniknout. Øídicí èást regulátoru je napájena napìtím 18 V z výstupu stabilizátoru IO1. Kondenzátory C1 a C2 brání nestabilitì jeho výstupního napìtí. Napájecí napìtí stabilizátoru je omezeno Zenerovou diodou D2 a filtrováno tlumivkou L1. Dioda D1 oddìluje napájecí napìtí øídicích obvodù od napájecího napìtí regulátoru, které mùže být znaènì zvlnìné (napøíklad pøi napájení ze síového zdroje). Kondenzátory C3 až C6, C8 a C9 zachycují energii, která se vrací ze zátìže pøi komutaci regulátoru zpìt do zdroje. Varistor R6 a transil D6 omezují napìové špièky na zdroji a na koncových tranzistorech, které by se mohly indukovat pøi komutaci regulátoru. Má-li mít potenciometr, který má být použitý k regulaci napìtí, menší odpor než 2,5 kΩ, je nutné do volných pozic R3 a R14 na desce dopl-

16

nit dva rezistory R2 a R11, jejichž odpor se vypoèítá ze vzorce: R N = 4,7R P/(2,5 - R P), kde R N je odpor rezistorù R2, R13 v kΩ a RP je odpor nového potenciometru v kΩ. Má-li mít potenciometr, který má být použitý k regulaci napìtí, vìtší odpor než 2,5 kΩ, je nutné jej pøemostit rezistorem, jehož odpor se vypoèítá ze vzorce: R M = (R P.2,5).(R P - 2,5), kde R M je odpor paralelního rezistoru k P1 a R P je odpor potenciometru v kΩ. Potenciometr se pøipojuje pomocí standardních šroubovacích svorek K3 nebo trojicí kolíèkù K5. Napájecí napìtí a zátìž se pøipojuje pøes velké svorkovnice K1, K2, K4 a K6.

Popis konstrukce Deska s plošnými spoji je na obr. 2. Na výbìr použitých souèástek nejsou kladeny žádné nároky, staèí kontrola pøemìøením. Stykovou plochu tranzistorù T1, T2 a T3 a chladièe natøeme silikonovou vazelínou, aby pøechodový tepelný odpor byl co nejmenší. Diody D3 a D4 musí být pomocí slídové podložky a plastového kroužku od chladièe izolovány. Všechny výkonové souèástky jsou k chladièi pøišroubovány samoøeznými šrouby. Otvory v chladièi je nejjednodušší vyvrtat podle otvorù na desce s plošnými spoji. Chladiè je pøipevnìn k desce šestihrannými sloupky. Teplotní pojistka F1 se musí zespodu dotýkat chladièe.

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Spoje, kterými teèou velké proudy, musí být vyztuženy vodièem o prùøezu alespoò 1 mm2 a pocínované tlustou vrstvou cínu (obr. 3). Bez této úpravy by se pøi rozbìhu motoru mohly pøepálit. Aby pájení bylo co nejkvalitnìjší, je vhodné zvolit tento osvìdèený postup: Po vyvrtání všech otvorù (prùmìr 0,8 mm nebo 1 mm) odstraníme z povrchu ochranný lak. Pomocí èisticího pøípravku obsahujícího vápenec (napø. Cif apod.) a kartáèe odstraníme oxidy z povrchu desky a ihned jej natøeme roztokem kalafuny v perchloretylenu nebo lihu. Takové spoje lze pájet obyèejným trubièkovým cínem s kalafunou. K pájení je vhodné použít pistolovou pájeèku s oèkem z mìdìného drátu o prùmìru asi 0,7 mm nebo mikropájeèku, pro pájení pøídavného vodièe je nutná velká odporová pájeèka s pøíkonem alespoò 50 W. Po zapájení všech souèástek odstraníme špièatým nástrojem zbytky kalafuny, abychom odhalili pøípadné nedokonalé spoje nebo zkraty (nejlépe pohledem proti svìtlu). Pøipojíme napájecí napìtí a zkontrolujeme, zda kmitá multivibrátor IO2B (na výstupu IO2B namìøíme pøibližnì polovinu napájecího napìtí IO2). Potom pøipojíme potenciometr P1 a zkontrolujeme voltmetrem, zda se napìtí na výstupu IO2A mìní pøibližnì od 0 do napájecího napìtí. Nakonec pøipojíme zátìž a vyzkoušíme èinnost celého regulátoru. Nelze-li regulovat napìtí na zátìži v celém rozsahu, zmenšíme odpor rezistorù R2 a R13. Tím je celé zapojení oživeno a desku s plošnými spoji lze opìt natøít ochranným roztokem kalafuny v perchloretylenu nebo lihu.

ñ

Miniaturní svítilna s bílou diodou LED Jan Horký Bílá dioda LED se vzhledem k barevnì spektrálnímu složení svìtla velmi dobøe hodí jako náhrada malých žárovek v kapesních svítilnách. Tyto diody se vyrábìjí se svítivostí 6 000 až 20 000 mCd a vyrovnají se svítivostí žárovkám s èoèkou E10 2,2 V/0,2 A. Pøi konstrukci musíme vycházet z toho, že prahové spínací napìtí bílé diody je asi 3,3 V. K napájení ve svítilnì tedy nepostaèují ani dva 1,5 V èlánky a tøi už zase zabírají pøíliš mnoho místa a s miniaturizací se mùžeme rozlouèit. Øešením je použít jednoduchý dvoutranzistorový mìniè zapojený jako astabilní napìtí zvyšující multivibrátor pomocí indukènosti L1. Indukované napìtí na tlumivce je usmìrnìno diodou D1 a vyfiltrováno kondenzátorem C2. Pracovní kmitoèet je od 80 do 120 kHz. Odbìr proudu z 1,5 V èlánku je od 40 do 70 mA a je závislý na zesilovacím èiniteli použitých tranzistorù. Proud diodou LED lze mìøit mA-metrem a je v rozsahu 20 až 25 mA. Pøi vybitém èlánku 1 V Obr. 1

ještì mìniè odebírá 25 mA, proud diodou je asi 15 mA a dioda svítí ještì velmi dobøe. Úèinnost tedy není valná, ale v tomto pøípadì to není na závadu, jde o nouzové posvícení na krátkou chvíli.

Konstrukce Svítilna je navržena do plastové krabièky KPDO2, k  napájení je použit „mikrotužkový“ èlánek a celá konstrukce je nejlépe patrná na titulní fotografii. V krabièce je dost místa, a proto není nutné použít souèástky SMD. V zásadì je nepoužívám; když vám na zem nìco upadne, už to nenajdete, a jsou vhodné pouze pro hromadnou robotizovanou výrobu, vf techniku nebo pro fanatické zastánce absolutní miniaturizace. Na desce je nutné pøevrtat otvory na tlaèítko TL1 a na pérové bateriové kontakty vrtáèkem 1,2 mm. V boku krabièky se vyvrtá otvor na diodu 5,2 mm. Na plastový hmatník v krabièce je nutné zevnitø nalepit asi 1 mm tlustý kousek

napø. tvrdého papíru, aby se hmatník mechanicky dobøe dotýkal tlaèítka TL1.

Seznam souèástek R1 10 kΩ R2 2,2 kΩ R3 1 kΩ C1 330 pF, keram. C2 2,2 µF/50 V D1 BAT85 T1 BC546B T2 BC337-25 D2 LED bílá, 5 mm, 15 500 mCd L1 100 µH TL1 TS250 (P-B1720A) Bateriový kontakt DPS, 2 ks Krabièka KPDO2 Èlánek 1,5 V AAA Kompletní stavebnici svítilny, vyvrtanou desku, všechny souèástky, vèetnì krabièky, lze objednat na dobírku za 165,- Kè (vèetnì DPH) na adrese: Hobby elektro, K Haltýøi 6, 594 01 Velké Meziøíèí; tel. 566 522 076, 776 853 844, fax 566 520 757, [email protected], www.webpark.cz/ hobbyelektro

Obr. 2. Deska s plošnými spoji

ñ

Každý pól napájecího zdroje a zátìže se pøipojuje na zdvojenou šroubovací svorkovnici. Proto je výhodnìjší místo jednoho tlustého propojovacího vodièe použít jeden bìžnì dostupný ètyøžilový kabel o prùøezu alespoò 4 x 1,5 mm 2 a každou žílu pøipevnit pod šrouby (z obou stran) svorkovnice.

Seznam souèástek R1, R12 R2, R13 R3, R14 R4, R5, R9 R6 R7, R8, R11 R10 R15 P1 C1, C2 C3 až C6, C8, C9 C7 IO1 IO2 T1, T2, T3

1 kΩ 1,2 kΩ viz text 68 kΩ VE17M00300K 12 Ω 820 kΩ 4,7 kΩ 2,5 kΩ/N, TP 160 47 µF/35 V 330 µF/50 V 1 nF 78L08 L272M IRF1405

D1 1N4007 D2 BZX83/36V D3, D4 30CTQ45 D6 1,5KE47A L1 3,9 mH K1, K2, K4, K6 MT210/2, 4 ks K3 CZM 3/5 K5 lámací lišta S1G Chladiè TF118 Slídová podložka GL530, 2 ks Izolaèní prùchodka IB2, 2 ks Šestihranný sloupek DA5M3X05, 2 ks Deska s plošnými spoji Obr. 3

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Pro zájemce o stavbu regulátoru je pøipravena sada souèástek a deska s plošnými spoji za 650 Kè, pøípadnì sestavený regulátor za 1150 Kè. Objednávky posílejte na: BEL, Eliášova 38, 160 00 Praha 6; tel. 224 317 069; [email protected]. Komerèní využití tohoto návodu bez souhlasu autora není dovoleno.

Závìr Oblast použití regulátoru, jehož zhotovení by mìl zvládnout i zaèáteèník, je opravdu široká. Regulátor byl zapojen v rùzných elektrických samohybech, mimo jiné v golfových vozítkách nebo pro pohon lanovky s kamerou pøi natáèení filmu, ale dost kuriózní bylo i jeho využití pøi øezání hlubokých otvorù horkým odporovým drátem do nìkolikametrových polystyrénových blokù, používaných pøi stavbì dálnièních náspù.

17

Textová VGA grafická karta Petr Sedláèek Tato karta pracuje v rozlišení 80 x 30 znakù, pøièemž každý znak má rozlišení 8 x 16 pixelù a mùže být zobrazen jednou z 8 barev. Ze stejného poètu lze vybírat i barvu pozadí znaku, a dále každý znak mùže blikat. Karta je konstruována jako vestavný modul a komunikace s ní probíhá sériovým pøenosem. Zobrazení textu na standardním monitoru VGA je v rozlišení 640 x 480@75 Hz. Vzhledem k tomu, že jsem již delší dobu potøeboval kvalitnìjší a hlavnì levnou náhražku èernobílých textových displejù LCD, jsem se rozhodl navrhnout jednoduchou grafickou kartu co nejmenších rozmìrù, která by se jako modul vestavìla do hlavní konstrukce, a na pøipojeném VGA monitoru se zobrazoval text pùvodnì zobrazovaný na LCD modulu. Výsledek mého snažení nyní pøedkládám a troufám si øíci, že snad kromì velikosti monitoru a nutnosti jeho napájení ze sítì 230 V je tento „displej“ po všech stránkách lepší. Text se mùže zobrazovat 8 rùznými barvami stejnì jako jeho pozadí, každý jednotlivý znak mùže blikat, nemluvì o 80 x 30 znacích na displeji, možnosti zobrazení v 16 znakových sadách a stránkování pamìti textu.

Technické parametry Napájecí ss napìtí: 5 V. Spotøeba: pøibližnì 180 mA. Rozlišení: 80 x 30 znakù. Vlastnosti každého znaku: výbìr jedné z 8 barev znaku, výbìr jedné z 8 barev pozadí znaku, volitelné blikání.

Znakové sady:

výbìr zobrazení v jedné ze 16 sad uložených v pamìti EPROM, každá sada obsahuje 255 zobrazitelných znakù. Stránkování pamìti textu: výbìr zobrazení jedné ze 4 stránek, možnost zápisu do libovolné stránky nezávisle na zobrazované. Vstup: asynchronní obousmìrná sériová linka. Rychlost komunikace: 38 400 Bd. Formát dat: speciální protokol popsaný v èásti „Komunikaèní protokol a instrukèní soubor karty“. Výstup: libovolný VGA monitor zvládající níže uvedený mód. Pracovní mód VGA monitoru: 640 x 480@75 Hz. Mechanické rozmìry: 60 x 83 x 18 mm.

Volba kritických souèástek Jak je podrobnì popsáno v èásti „Èasování signálù VGA monitoru“, pro stabilní zobrazení libovolného obrazu na monitoru je nutné pøesnì èasovat celkem 5 signálù - horizontální a vertikální synchronizaci a 3 barvové signály RGB. Pøi uvedeném rozlišení obrazu a snímkové frekvenci (neprokládané, tzn. vykresluje se najednou celý snímek) 75 Hz

Obr. 1. Schéma zapojení

18

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

vychází doba, po kterou paprsek monitoru vykresluje jeden bod, na pøibližnì 30 ns. To je dosti málo vzhledem k tomu, že napøíklad procesoru øady 51 (který má 12 hodinových taktù na strojový cyklus), pracujícímu s taktovací frekvencí 24 MHz, trvá vykonání jedné jednocyklové instrukce 500 ns. Pokud by takový procesor ovládal barvové vstupy monitoru, ta nejkratší možná zobrazitelná teèka by vypadala jako èára dlouhá asi 17 obrazových bodù. A to neuvažujeme ostatní funkce, které je pro správné zobrazení nutné vykonávat, jako naèítání obrazových bodù z videopamìti, generování synchronizace, atd. Ani použití vyspìlejších klonù tìchto procesorù není moc platné, a navíc s rychlostí stoupá i cena, která by pro amatérskou konstrukci byla neúnosná, nemluvì o dostupnosti takových speciálních souèástek. Možností, jak vyøešit tento problém, je navrhnout zapojení využívající minimálnì 20 pouzder integrovaných obvodù, které budou vykonávat všechny potøebné funkce. To však má nìkolik nevýhod: velikost takové karty by i pøi použití technologie SMT s umístìním souèástek na obì strany DPS jistì byla znaèná, a tím pádem její použití jako vestavného modulu nemožné. Dále návrh lev-

Obr. 2. Blokové schéma

Obr. 4. Naèítání registrù

né desky s plošnými spoji, která by se ještì s trochou peèlivosti dala vyrobit v amatérských podmínkách, by byl velmi složitý. V neposlední øadì by taková karta mìla relativnì velký odbìr. Proto jsem se rozhodl rozšíøit si své obzory a porozhlédnout se po nìjaké moderní souèástce, která toho „umí hodnì“, ale její použití je snadné. Touto souèástkou jsou hradlová pole. Jejich použití se v této konstrukci pøímo nabízí, protože dokáží slouèit do jednoho pouzdra nìkolik funkcí (integrovaných obvodù vykonávajících základní logické a sekvenèní funkce) a zároveò jejich rychlost je dostaèující i pro tuto aplikaci. Asi každý alespoò jednou v životì sousloví „hradlové pole“ slyšel. Zároveò si pod tímto oznaèením pravdìpodobnì pøedstaví obvod s oznaèením GAL/ /PAL/PALCE... Nejinak jsem na tom byl i já, avšak po detailním studiu tìchto hradlových polí jsem dospìl k závìru, že by zapojení zjednodušila jen velmi málo. Hlavnì proto, že mají omezený poèet výstupních makrobunìk. Napøíklad nejvìtší bìžnì dostupný typ 22V10 má jen 10 makrobunìk, což prakticky znamená, že s ním jde zrealizovat napøíklad jen jediný 10bitový binární èítaè, který nebude vykonávat nic jiného. To je pro tuto konstrukci málo. Proto jsem hledal dál a našel jsem obvody firmy Xilinx [1] øady XC95.., které jsou daleko vyspìlejší, v pomìru cena/výkon výraznì levnìjší a také relativnì dobøe dostupné i pro bìžného èeského zákazníka. Jejich podrobný popis je v èásti „CPLD XC95xxXL“. S XC9572XL-10VQ44 jsem zrealizoval tuto konstrukci a musím øíci, že celé zapojení se díky nìmu výraznì zjednodušilo na pouhých 6 integrovaných obvodù, z nichž 2 by ještì bylo možné ušetøit použitím vìtšího CPLD. To jsem však nemìl k dispozici a navíc velkým omezením pro amatérské osazovaní souèastek je jeho fyzická velikost, nebo spíš malost, rozteè vývodù 0,5 mm se pájí tìžko... V souèasnosti vím o dvou dodavatelích tìchto obvodù, firmì ASIX [2] a firmì GM Electronic [3]. V pøípadì poptávky po opravdu velkých sériích bude pravdìpodobnì nejlepší se obrátit na mezinárodního distributora firmy Xilinx, firmu MEMEC, kterou u nás zastupuje firma MES Praha [4].

dobnì lepší sledovat pøi ètení následujícího textu blokové schéma, viz obr. 2. Jádrem celého zaøízení je již zmínìné hradlové pole IO1 XC9572XL firmy Xilinx. To spoleènì s procesorem Atmel AT89C(S)52 IO2 obsluhuje všechny funkce, které má karta vykonávat. Dále je zde 32 kB znaková pamì RAM 62256 IO3, 64 kB pamì EPROM generátoru znakù a dva pomocné obvody IO5 a IO6 pro øízení datových sbìrnic. Krystal X1 22 MHz a krystalový oscilátor X2 32 MHz zajišují hodinový kmitoèet pro procesor a hradlové pole. Na výstupu karty jsou budièe signálù RGB a synchronizace, které upravují napìí na velikost potøebnou pro rozhranní VGA. Hradlové pole a krystalový oscilátor jsou napájeny z výstupu 3,3 V stabilizátoru IO7. Hradlové pole IO1 je naprogramováno tak, aby vykonávalo nìkolik dùležitých funkcí. Za prvé pøebírá z výstupu znakového generátoru IO4 data, která postupnì vykresluje na monitor zpùsobem (barva a blikání), který naète ze znakové pamìti IO3. Dále generuje horizontální synchronizaci a nìkolik dalších signálù, které ovládají obvody sbìrnic (E_OE, OE, DIR) a synchronizují èinnost navazujících obvodù (UPC_S). Nakonec zajišuje zápis nových dat do znakové pamìti. Schéma vnitøku hradlového pole je na obr. 3. Z jediného hodinového signálu 32 MHz se èasuje všechna aktivita na portu VGA. Tento signál je pøiveden na vstup 10bitového binárního èítaèe. Jeho stav se zvìtšuje každý obrazový bod o jednièku, a tak lze kontrolou jeho výstupù a jeho nulováním snadno generovat signály RGB a synchronizace. Èítaè èítá postupnì do 5, 106, 54 a 648, pøièemž po dosažení tìchto èísel je vždy znulován, nastavena další hranice èítání a podle toho, v jaké z tìchto ètyø fází se zrovna nachází, odvozena nìjaká akce. Èasy jednotlivých fází odpovídají èasùm stavù na rozhraní VGA (front porch, synchronization, back porch, active video) a v souvislosti s tím jsou provádìny pøíslušné akce. Lepší vysvìtlení poskytne asi tab. 1. Pokud je zrovna aktivní fáze 4 (active video), zaktivují se výstupy RGB a pomocí 3 výstupních multiplexerù se na nì vyèítá obsah registru barvy a blikání (dále budu tyto vlastnosti zobrazení znaku nazývat „atribu-

Popis funkce jednotlivých èástí

Tab. 1

ty“), ovládaný výstupem multiplexeru, na jehož 8 vstupech je v registru znaku uložena právì vykreslovaná øádka aktuálního znaku. Naèítání do registrù probíhá zpùsobem, popsaným obr. 4. Jednotlivé èasy 1 až 8 jsou èasovány prvními tøemi bity èítaèe. V èase 1 se do registru znaku pøepíše hodnota z výstupu znakového generátoru, pøièemž výstup oddìlovaèe sbìrnic IO5 je ve stavu vysoké impedance a výstup pamìti znakového generátoru aktivní, to je dáno signály OE = H, nebo E_OE = L. Zároveò se zmìní adresa urèující aktuální znak v øádce znakové pamìti a nastaví 8. bit této adresy na log. 0, to znamená, že se na výstupu IO3 objeví atributy aktuálnì vybraného znaku. V èase 2 se nastavení výstupù prohodí, tzn. výstup IO5 bude aktivní, kdežto výstup IO4 ve vysoké impedanci. Díky tomu je umožnìno v èase 3 naèíst do prvního registru atributù hodnotu uloženou ve znakové pamìti. Zároveò se nastaví 8. bit adresy znaku na log. 1, takže na výstupu IO3 bude èíslo znaku, který se má zobrazit. V èase 4 se opìt aktivuje výstup znakového generátoru a dezaktivuje výstup IO5. V èasech 5 až 8 probíhá generování znaku, který se zobrazí v dalším cyklu. Vzhledem k tomu, že pamì RAM IO3 má vybavovací dobu 70 ns, musí se na místì znakového generátoru IO4 použít bezpodmíneènì EPROM, která má vybavovací dobu max. 120 ns. Jinak hrozí riziko, že IO4 nestaèí bìhem cyklu dodat na výstup správná data a na obrazovce se budou místo správnì zobrazených znakù objevovat znaky nesmyslné. Zbývá jen poznamenat, že signály E a E_OE se mìní, jen když je zrovna i vertikální bìh ve fázi active video (bude popsáno dále), jinak jsou trvale ve stavu E_OE = 1 a OE = 0 kvùli tomu, že mùže probíhat zápis do znakové pamìti. Stejnì tak i signál DIR, jenž rozhoduje o smìru toku dat na sbìrnicích, je øízen touto podmínkou a pøi vertikální active video je trvale v L, to znamená data jsou pøenášena ze znakové pamìti do hradlového pole, kdežto když je D_ON v log. 0, je DIR = H, aby data mohla být pøenášena z výstupu procesoru do znakové pamìti IO3. Dalším funkèním blokem v hradlovém poli je generátor blikání. Je to 6bitový binární èítaè, který realizuje funkci dìlièe 64. Na jeho vstup je pøiveden signál D_ON, na kterém je snímková frekvence 75 Hz. Z výstupu je signál s periodou asi 1 sekundy pøiveden do logického èlenu, zajišujícího, že pokud je nejvyšší bit atributù právì zobrazovaného znaku v log. 1, bude tento znak blikat s touto periodou (po dobu asi 0,5 s bude vykreslen znak na pozadí a následujících asi 0,5 s jen pozadí). Poslední funkce integrovaná v hradlovém poli se týká zápisu do znakové pamìti. Pokud je signál D_ON v log. 1 (vertikální bìh je ve fázi active video), je na adresové vstupy znakové pamìti pøenášena adresa

Po objasnìní volby kritických souèástek mùžeme pøistoupit k popisu funkce jednotlivých obvodù. Schéma zapojení karty je na obr. 1. Vzhledem k pomìrné nepøehlednosti sbìrnicového kreslení spojù (které je zde však nutné kvùli složitosti) bude pravdìpo-

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

19

Obr. 3. Vnitøní schéma hradlového pole

postupnì naèítaných znakù aktuální øádky. Pokud je však D_ON = L, pak nastala jedna ze tøí fází vertikálního zpìtného bìhu (front porch nebo synchronization nebo back porch) a na adresové vstupy se pøenese hodnota z portu pøednastavení adresy procesoru, který tímto zpùsobem pøi zpìtném vertikálním bìhu zcela pøevezme kontrolu nad adresováním znakové pamìti, aby mohl kamkoli do ní zapsat nová data (hodnotu znaku nebo jeho atributy). Za zmínku ještì stojí signál UPC_S. Ten s pøedstihem signalizuje procesoru, že nastane horizontální zpìtný bìh, aby pøerušení, obsluhující inkrementaci obrazového øádku, bylo spuštìno co nejdøíve po dokreslení posledního obrazového bodu øádku stávajícího, a správná adresa nového øádku se vèas objevila na adresových vstupech znakové pamìti a generátoru znakù. V hradlovém poli by mohlo být soustøedìno daleko víc funkcí, prakticky celá karta kromì znakové pamìti a pamìti generátoru znakù, avšak - jak již bylo øeèeno - velikost obvodu XC9572 není dostaèující, takže funkce, které se nevešly do nìj, realizuje procesor IO2. Zatímco hradlové pole si bere na starost hlavnì èasovì nároèné úkoly èasování horizontálního bìhu a naèítání zobrazovaných dat ze znakové pamìti, do procesoru IO2 jsem umístil funkce, na které jeho rychlost staèí. Jde o èasování vertikálního bìhu, zápis dat do pamìti znakù pøi vertikálním zpìtném bìhu a komunikaci karty s okolním svìtem pomocí sériové linky. Princip èasování vertikálního bìhu je velmi podobný horizontálnímu, pouze zdrojem hodinového kmitoètu je signál UPC_S z hradlového pole, poèítá se do jiných hodnot a provádí jiné akce. Èasování obsluhuje v procesoru rutina pøerušení /INT0, na jehož vstup je signál UPC_S pøiveden. Následující tab. 2 shrnuje všechna dùležitá fakta: Pøi vertikálním zpìtném bìhu (front porch, synchronization a back porch) je signál D_ON v log. 0, což zpùsobí vypnutí signálù RGB (pøi zpìtných bìzích musí být vždy vypnuté) a nastavení pomocného obvo-

du sbìrnic IO5 do stavu umožòujícího zápis nových dat do znakové pamìti. Pokud má procesor nìjaká nová data k dispozici (pøes sériové rozhraní pøišla instrukce, že je tøeba zmìnit nìjaký znak nebo atributy), pak je v tuto chvíli mùže zapsat kamkoli do znakové pamìti. Nastaví pøíslušnou adresu na signálech AP.0 – AP.7, na sbìrnici D2.0 – D2.7 zapíše data, která chce zapsat, a pulsem do L na signálu RAM_W, který ovládá zápis/ /ètení do RAM IO3, data zapíše. Dále procesor ovládá veškeré vertikální adresování, to znamená, že vždy po pøíchodu horizontálního synchronizaèního pulsu musí co nejdøíve inkrementovat èítaè adres. Nejnižší 4 bity tohoto èítaèe vybírají jednu ze 16 øádek znaku ve znakovém generátoru (signály ER.0 – ER.3) a dalších 5 bitù vybírá jeden ze 30 øádkù textu na obrazovce (RA.8 – RA.12). Procesor také kontroluje aktuální zobrazovanou znakovou sadu (EP.0 – EP.3) a zobrazovanou/zapisovanou stránku pamìti znakù (RP.0 – RP.1). Protože je to relativnì dosti signálù a portù integrovaného obvodu málo, je použit latch IO6, ovládaný výstupem CLK procesoru. Vstupní data jsou pøijímána asynchronním sériovým portem rychlostí 38 400 Bd podle protokolu popsaného v následující èásti.

Komunikaèní protokol a instrukèní soubor karty Jak již bylo øeèeno, komunikace s kartou probíhá po dvoudrátovém (+zem) asynchronním sériovém rozhraní rychlostí 38 400 Bd. Data jsou pøijímána pinem RxD a odesílána pinem TxD konektoru K1 (smìry jsou z pohledu karty). Napìové úrovnì jsou 5 V TTL. Data jsou vysílána ve formátu 1 startbit, 8 datových bitù a jeden stopbit:

Tab. 2

20

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Pro ovìøení správnosti dat a potvrzení možnosti zaèít s vysíláním dalších (procesor musí stíhat pøijímaná data odebírat) je každý pøijatý bajt po jeho zpracování procesorem odeslán zpìt po sériové lince. Nadøazený systém by tento zpùsob mìl respektovat a využívat, to znamená neposílat další data, než pøijde z karty odpovìï, a tuto odpovìï zkontrolovat. Pokud karta nevrátí stejný bajt, jako ten, který do ní byl bezprostøednì pøedtím poslán, nabízí se nìkolik možností øešení této situace. Za prvé je možné kartu znulovat postupem popsaným dále. To ovšem znamená vypsat do ní znovu všechna obrazová data, která je nutno zobrazit. Pravdìpodobnì využívanìjší bude (pokud se chyba v pøenosu vyskytne zøídka) tuto chybu ignorovat, dokonèit pøenos dat postupem pøi výskytu chyby popsaným dále a instrukci, pøi které se chyba vyskytla, do karty nahrát znovu. Tento postup je bezpochyby rychlejší, vystavujeme se však riziku, že pokud byla díky chybì instrukce rozpoznána jako jiná, mohou být zobrazovaná jiná data, než si nadøazený systém myslí, že zobrazuje (nejmarkantnìji se to projeví pøi instrukcích pracujících s celou obrazovkou, napø. 131 „Vyplò celou stránku RAM znaky“, dùsledek si jistì každý dokáže pøedstavit). Je tedy jen na volbì návrháøe nadøazeného systému, jak bude výskyt chyby v pøenosu øešit. Data posílaná do karty vždy tvoøí vìtší celek, tzv. paket, který se skládá z jednotlivých bajtù a má následující formát:

Hlavièka, která se vysílá vždy (a jde o textový nebo pøíkazový paket), se skládá ze tøí bajtù. Pokud jde o textový paket, následují za hlavièkou èísla znakù, které se mají vypsat do pøíslušné stránky pamìti RAM. Tìchto èísel - znakù - mùže být až 40 v jednom paketu. Každý paket je ukonèen vyhrazeným bajtem 0. Znak s hodnotou 0 tedy neexistuje (proto je v každé znakové sadì jen 255 znakù, èíslo 1 až 255), protože by byl vyhodnocen jako konec paketu. Výjimku tvoøí hlavièka, kde je výskyt bajtu 0 povolen. To znamená, že pokud jde o pøíkazový paket, má délku vždy 4 bajty, pokud jde o paket tex-

tový, mùže se jeho délka pohybovat v rozmezí 5 až 44 bajtù. 7. bit prvního bajtu hlavièky rozhoduje, zda je paket textový (= log. 0) nebo pøíkazový (= log. 1). Textový paket má následující hlavièku:

kde: PRx urèují stránku RAM, kam se text vypíše, Yx urèují øádek (0 až 29) na vybrané stránce, kam se text vypíše;

kde: Xx je adresa sloupce (0 až 79) na vybrané stránce, kam se vypíše první znak textu (pokud paket obsahuje více znakù, tak další se vypíší na øádku za pøedcházející znak; pokud se dojde na konec øádky, pokraèuje se na øádce následující; pokud se dojde na konec poslední øádky, pokraèuje se na první øádce stejné stránky RAM); kde: BL je pøíznak blikání textu (BL = H), Px je RGB barva pozadí textu, Zx je RGB barva znakù textu. Pøíkazové pakety mají následující formáty: „Zhasnutí obrazovky“: 128, x, x, 0 Tato instrukce zpùsobí zhasnutí obrazovky. Monitor však stále bìží, pouze se neaktivují signály RGB, tím pádem se vykresluje samá èerná. „Rozsvícení obrazovky“: 129, x, x, 0 Tato instrukce zpùsobí rozsvícení obrazovky (aktivují se signály RGB). „Vyplò celou stránku RAM atributy“ 130, ATRIBUTY, STRANKA, 0 Zmìní u všech znakù ve vybrané stránce RAM (bajt STRANKA) atributy na ATRIBUTY. Bajt ATRIBUTY má následující formát:

kde: BL je pøíznak blikání znaku (BL = H), Px je RGB barva pozadí znaku, Zx je RGB barva znaku. Bajt STRANKA má následující formát:

kde: PRx je èíslo stránky RAM, na které má být zmìna provedena. „Vyplò celou stránku RAM znaky“ 131, ZNAK, STRANKA, 0 Zmìní všechy znaky ve vybrané stránce RAM (bajt STRANKA) na ZNAK. Bajt ZNAK obsahuje èíslo znaku (1 až 255), který se má na celou stránku vypsat. Bajt STRANKA má následující formát:

kde: PRx je èíslo stránky RAM, na které má být zmìna provedena. „Zmìò zobrazovanou stránku RAM a znakovou sadu“ 132, STRANKY, x, 0 Tato instrukce zmìní aktuálnì zobrazovanou stránku RAM a znakovou sadu, v níž je tato stránka zobrazována. Bajt STRANKY má následující formát:

kde: PRx je èíslo zobrazované stránky RAM, PEx je èíslo znakové sady. „Vykonej soubor z flash“ 133, SOUBOR, x, 0 Tato instrukce spustí vykonávání souboru uloženého ve flash pamìti procesoru.

Každý soubor musí být ukonèen instrukcí 134 „Konec vykonávání souboru z flash“, obsahuje ji však ve svém tìle. Proto pro vykonání souboru staèí zavolat instrukci 133 s èíslem souboru a poèkat, než karta vrátí poslední bajt (= soubor byl vykonán). Pro bližší informace si prostudujte zdrojový kód firmwaru IO2. Bajt SOUBOR obsahuje èíslo souboru, který se má vykonat. „Konec vykonávání souboru z flash“ 134, x, x, 0 Tato instrukce ukonèí vykonávání souboru uloženého v pamìti flash procesoru. Pro bližší informace si prostudujte zdrojový kód firmwaru IO2. Karta je dále vybavena nulovací funkcí. Ta se vyvolá tak, že se do karty zapíše libovolná posloupnost nenulových bajtù delší než 44 bajtù a zakonèí se nulovým bajtem. Potom karta provede následující funkce: nastaví nultou zobrazovanou stránku RAM, nultou zobrazovanou znakovou sadu, vyplní tuto stránku bílými neblikajícími znaky èíslo 32 s èerným pozadím a zapne obrazovku. V pøípadì, že se vyskytla chyba v pøenosu (vrácený bajt neodpovídal naposledy odeslanému) a nechceme znulovat kartu, tak hned následující bajt, který odešleme, bude nulový a budeme nuly posílat tak dlouho, než nám pøijde jako odpovìï také nula. Tento postup však s sebou nese všechna rizika popsaná døíve.

Popis zapojení Jednotlivé obvody karty si pøedávají data a adresy po nìkolika sbìrnicích. Jejich funkce již byla podrobnì vysvìtlena, proto zde jen struènì. Z hradlového pole IO1 8bitová sbìrnice RA.0 – RA.1 adresuje znakovou pamì RAM IO3. Další 8bitová sbìrnice AP.0 – AP.7 slouží pro pøednastavení této adresy procesorem IO2 pomocí brány P0. Další èást adresy znakové pamìti tvoøí 4bitová sbìrnice RA.8 – RA.12 spolu s výbìrem aktuální stánky RAM, signály RP.0 a RP.1. Èást tìchto signálù (RA.8 – RA.11) je buzena pøímo z brány P1 procesoru, ostatní (RA.12, RP.0 a RP.1) jsou oddìleny „latchem“ IO6 (kvùli zvýšení poètu výstupù procesoru). Dále brána P1 procesoru pøímo ovládá nejnižší ètyøi bity znakového generátoru pamìti EPROM IO4. Tyto signály se jmenují ER.0 – ER.3. Pøes „latch“ IO6 jsou také ovládány adresy A12 až A15 EPROM (signály EP.0 – EP.3), které vybírají aktuální znakovou sadu. Datové výstupy RAM, port oddìlovaèe sbìrnic IO5 a adresové vstupy A4 až A11 EPROM spojuje 8bitová sbìrnice D1.0 – D1.7. Koneènì datové výstupy EPROM, druhý port IO5, hradlové pole a bránu P2 procesoru spojuje 8bitová sbìrnice D20. – D2.7. Funkce obvodù IO3, IO4, IO5 a IO6 jsou ovládány nìkolika signály z hradlového pole a procesoru. Zápis/ètení IO3 urèuje signál RAM_W z procesoru. Smìr pøenosu dat a stav výstupu IO5 ovládají signály DIR a OE z hradlového pole. Stav výstupu IO4 øídí signál E_OE také odtamtud. Hradlové pole pøedává horizontální synchronizaèní impulsy procesoru po UPC_S a zpìt se vede signál D_ON, urèující, zda je zrovna vertikální fáze „active video“, nebo ne. „Latch“ IO6 je øízen procesorem pomocí CLK. Èasování VGA signálù je odvozeno z frekvence 32 MHz krystalového oscilátoru X2, jehož trvale aktivovaný výstup je pøiveden na pin „GCK1“ hradlového pole. Hradlové pole se programuje rozhraním JTAG, které lze pøipojit konektorem K3. Podrobnìjší popis programování pøes rozhraní JTAG bude uveden v èásti „CPLD XC95xxXL“. Procesor IO2 je zapojen bìžným zpùsobem. Rezistor R4 a kondenzátor C10 nulují obvod po spuštìní napájení, rezistorová sí R5 definuje logické úrovnì na jeho

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

open-drain bránì P0. Rezistor R6 na vývodu /EA/VPP zajišuje vykonávání programu pouze z interní flash pamìti procesoru. Sériové rozhraní (vývody RxD a TxD) je vyvedeno na konektor K1, zajišující komunikaci karty s nadøazeným systémem. Krystal X1 a dva kondenzátory C1 a C2 generují pro procesor hodinový kmitoèet. Trochu zvláštní frekvence 22 MHz byla zvolena kvùli komunikaci po sériovém portu, protože právì tìchto 22 MHz poskytuje nejmenší odchylku od požadované rychlosti 38 400 Bd. V procesoru je totiž rychlost „UARTu“ odvozena právì od hodinového kmitoètu, a i když ji lze v urèitých mezích „mìnit“, je krok této zmìny stejnì dost hrubý. Na to je tøeba pøi volbì krystalu pamatovat a zde pøi této komunikaèní rychlosti byl kmitoèet 22 MHz nejlepším prùnikem požadavkù „UARTu“, rychlosti procesoru a hodnot vyrábìných krystalù. Pokud nebude karta øízena poèítaèem nebo jiným zaøízením, které by mìlo generovat pøesnì požadovaných 38 400 Bd, doporuèuji osadit nadøazený systém krystalem s toutéž frekvencí a nastavit øídicí procesor takto: SM0=0, SM1=1, SM2=0, TH1=3, SMOD=1, vyšší nibble TMOD 0010 (bitovì), TR1=1 a ET1=0. Nastavení platí samozøejmì pouze v tom pøípadì, že nadøazený systém používá také procesor øady 51. Takto je nastavený i procesor na kartì, takže komunikace by mìla být pøesnì synchronizovaná. Významnou úlohu na kartì plní obvody budièe rozhraní VGA. Jejich úlohou je upravovat napìové úrovnì na hodnoty akceptovatelné tímto rozhraním. Horizontální synchronizace, generovaná hradlovým polem, a vertikální, generovaná procesorem, mají mít na konektoru VGA úrovnì 5 V TTL. O to se starají jak rezistory R7 a R8 ve funkci „pullupù“, tak u horizontální synchronizace tranzistor T4 s rezistorem R9, které upravují 3,3 V signál z hradlového pole na 5 V. Barvové výstupy RGB (z pohledu monitoru vstupy) potøebují o nìco vìtší pozornost. Tyto signály potøebují rozmezí napìtí 0 V (signál není aktivován, pixely pøíslušné barvy nesvítí) až 0,7 V (signál je aktivní, plný svit). N-MOSFET tranzistory T1 až T3 oddìlují obvody karty od 0,7 V výstupù. Dále jsou tu páry rezistor - dioda R1 - D1, R2 - D2, R3 - D3, které plní funkci zdrojù 0,7 V. Nakonec jsou do cesty signálùm vloženy malé tlumivky L1 až L3. Ty se použijí napø. v pøípadì použití karty v silnì zarušeném prostøedí, které by se projevilo jako šum na èerných plochách obrazu. Fungují totiž jako malé „rozmazávaèe“ obrazu, což vychází z podstaty jakékoli indukènosti - pokud se rychle zmìní napìtí na jejich vývodech, snaží se co nejdéle udržet pùvodní stav a výsledek je plynulý pøechod od pùvodního stavu k aktuálnímu. Jejich indukènost je velmi malá (1 µH), takže rozmazání rozhodnì nezhoršuje kvalitu obrazu, jen ho v nìkterých pøípadech mírnì ztmaví. V drtivé vìtšinì pøípadù však tyto tlumivky nebudou zapotøebí, a proto se místo nich zapojí kousky drátù. Na místech spínacích tranzistorù T1 až T3 byly použity typy N-MOSFET kvùli tomu, že i na plnì otevøených bipolárních tranzistorech je vždy úbytek kolektor - emitor minimálnì 0,7 V, což by zde prakticky znemožnilo správnou funkci. Koneènì diody MUSÍ být pøedepsaného typu (1N4448), protože plní funkci stabilizátoru 0,7 V (otevøeným pn pøechodem) a použitím jiného typu by se toto napìtí zmìnilo. Posledními souèástkami na kartì jsou stabilizátor 3,3 V IO7 a blokovací a filtraèní kondenzátory C3 až C9 a C11 až C19. Napájecí napìtí pro kartu je odebíráno z konektoru K1.

(Dokonèení pøíštì)

21

Vf generátor s priamym èíslicovým syntezátorom (DDS) Ing. Daniel Valúch, PhD.; Ing. TomᚠDresler (Pokraèovanie)

V predchádzajúcej èasti seriálu bol predstavený zásuvný modul s èipom DDS. Tento poskytuje pomerne rozsiahlu funkcionalitu vo frekvenènej oblasti, ale v oblasti riadenia amplitúdy výstupného signálu sú jeho možnosti ve¾mi obmedzené. Na vytvorenie univerzálneho signálového generátora preto ešte potrebujeme modul atenuátora a zosilòovaèa (modul riadenia amplitúdy).

Modul riadenia amplitúdy (zosilòovaè a atenuátor) Programovo je možné riadi amplitúdu výstupného signálu viacmenej od nuly do plného rozsahu oboch prevodníkov D/A. V prvej èasti seriálu sme ale vysvetlili, preèo je takéto riadenie amplitúdy pre generátor s vyšším dynamickým rozsahom výstupného signálu nevhodné. Na dosiahnutie najlepších hodnôt SFDR je preto nutné použi externé riadenie amplitúdy. Vzh¾adom na parametre modulu DDS bola nominálna výstupná úroveò zvolená 0 dBm, èo však platí len pri práci do záaže s ve¾kou impedanciou a s modifikovaným rekonštrukèným filtrom. Pri zaažení modulu nominálnou impedanciou 50 Ω úroveò klesne na -6 dBm. Modul riadenia amplitúdy som sa snažil navrhnú maximálne univerzálne, aby ho bolo možné použi aj v iných zariadeniach. Skladá sa z troch blokov - vstupný predzosilòovaè, výkonový zosilòovaè a skokový atenuátor. Profesionálne signálové generátory obyèajne umožòujú úplné odpojenie výstupu generátora od záaže. Táto funkcia je v riadiacej èasti generátora pripravená, ale výstupné relé

Obr. 19. Útlmový èlánok v konfigurácii π

22

nie je z priestorových dôvodov na doske atenuátora zapracované. V prípade, že užívate¾ vyžaduje túto funkciu, je potrebné postavi ešte ve¾mi jednoduchý modul odpojenia výstupu.

Technické parametre modulu zosilòovaèa a atenuátora Samotný modul zosilòovaèa a atenuátora: Nominálna impedancia: 50 Ω. Nominálna vstupná úroveò: 0 dBm. Maximálny výstupný výkon zosilòovaèa: +15 dBm. Šírka pásma výkonového zosilòovaèa (-3 dB): 300 MHz. Útlmové èlánky: 5, 10, 20, 30 dB. Maximálny útlm: 65 dB. Vložný útlm (všetky relé vypnuté): 0,07 dB (10 MHz), 0,36 dB (100 MHz). Šírka pásma atenuátora: >300 MHz pre odchýlku 1 dB od nom. hodnoty. Napájanie: +12 V/250 mA. Modul so zapojeným predzosilòovaèom Nominálna vstupná úroveò: -6 dBm. Celková šírka pásma modulu (-3 dB): 146 MHz. Napájanie: ±12 V. Ostatné technické parametre sú zhodné.

Útlmový èlánok typu p Atenuátor je realizovaný prepínate¾nými útlmovými èlánkami v konfigurácii π (obr. 19). Hlavným dôvodom, preèo sa útlmové èlánky tohoto typu používajú vo vysokofrekvenèných obvodoch je, že majú definovanú impedanciu na oboch portoch. Preto ich je možné použi nielen ako atenuátory, ale aj ako širokopásmové impedanèné prispôsobovacie obvody (napríklad „minimum loss pad“). Hodnoty rezistorov pre súmerný πatenuátor (R1 = R3) s útlmom A (v dB)

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

a menovitou impedanciou Z0 sú nasledovné: (5) Vypoèítané odpory rezistorov obyèajne vychádzajú úplne mimo vyrábané rady, ale paralelným spojením už dvoch rezistorov zo štandardnej rady je možné dosiahnu ve¾mi dobré výsledky. Pre použitie generátora v televíznej technike je možné atenuátor ¾ahko prepoèíta na 75 Ω systém (viï tab. 4).

Atenuátor Atenuátor sa skladá zo štyroch sekcií, ktoré sa do obvodu zaraïujú pomocou relé (obr. 24). Obvod je univerzálny a pre použitie v televíznej technike je ho možné postavi vo verzii 75 Ω (viï predchádzajúca podkapitola). Sekcia +15 dB (v prípade použitia predzosilòovaèa aj sekcia 0 dB) nie sú úplne impedanène prispôsobené smerom na výstup. Pre amatérske použitie by to však nemalo predstavova problém, v prípade potreby je možné obvod modifikova tak, aby bol stále prispôsobený za cenu nižšieho výstupného výkonu. Hodnota kroku 5 dB bola zvolená ako kompromis medzi kvalitou signálu DDS (parameter SFDR) a komplexnosou zapojenia atenuátora. Regulácia amplitúdy v rámci 5 dB sa realizuje programovo priamo v DDS. V atenuátore sú použité malosignálové relé SMD typu G6K-2F firmy Omron. V katalógovom liste týchto relé je možné nájs ich základné vf parametre do 100 MHz. V praxi sa výrobcom udávané hodnoty obyèajne ukazujú ve¾mi optimistické a ažko reálne dosiahnute¾né. Relé bolo preto na testovacej podložke zmerané analyzátorom vysokofrekvenèných sietí Agilent E5070B (obr. 20). Namiesto relé Omron je možné použi aj iné malosignálové relé SMD s rovnakým „footprintom“. Je ale nutné upozorni, že vf parametre obvodu sa môžu výrazne zmeni. Namerané hodnoty impedanèného prispôsobenia (~S11) a izolácie kontaktov relé sú znázornené v grafe na obr. 21. Relé vykazuje vynikajúce parametre izolácie a  prispôsobenia ešte aj na frekvenciách stoviek MHz, takže ho môžeme bez problémov použi Tab. 4. Hodnoty prvkov sekcií atenuátora pre 50 a 75 Ω systém

Obr. 20. Meranie VF parametrov relé nielen v atenuátore pre generátor s obvodom AD9854. S oh¾adom na parazitné kapacity medzi kontaktami relé a z nich vyplývajúce presluchy bola zvolená maximálna hodnota útlmu na jeden èlánok 30 dB. Aby konštrukcia atenuátora ostala jednoduchá a reprodukovate¾ná aj v amatérskych podmienkach, stanovil som poèet sekcií na 4 s krokmi 5 dB, 10 dB, 20 dB a 30 dB. Tomu zodpovedá maximálny útlm 65 dB. V prípade potreby vyššieho útlmu je potrebné použi externý fixný atenuátor.

Predzosilòovaè Zaažený modul DDS v publikovanej podobe dodáva maximálny výkon -6 dBm. Preto je na vstupe modulu riadenia amplitúdy zaradený rýchly operaèný zosilòovaè AD8021 s fixným zosilnením 6 dB, ktorý zosilòuje signál na nominálnu úroveò 0 dBm. Vstupný zosilòovaè má šírku pásma len 146 MHz (zelená krivka na obr. 22), èo je práve postaèujúce pre modul DDS s obvodom AD9854. Výkonový zosilòovaè má však šírku pásma približne 300 MHz (modrá krivka, obr. 22) a pasívna èas viac ako 600 MHz (oranžová krivka obr. 22). V prípade použitia modulu na iné úèely je možné vypustením vstupnéObr. 22. Frekvenèné charakteristiky subsystémov modulu riadenia amplitúdy

Obr. 21. Namerané hodnoty izolácie a impedanèného neprispôsobenia na vstupe relé

ho OZ výrazne rozšíri použite¾né frekvenèné pásmo. Ove¾a lepšie vf parametre celého systému je možné dosiahnu použitím transformátora na výstupe DDS obvodu. V prípade záujmu je možné neskôr publikova aj túto zdokonalenú verziu.

Výkonový zosilòovaè Výstupný výkon èipu DDS 0 nebo -6 dBm nie je dostatoèný pre použitie v univerzálnom signálovom generátore, preto je do signálového reazca nutné zaradi širokopásmový zosilòovaè. Zosilòovaè so ziskom 15 dB bol navrhnutý tak, aby dokázal doda výkon minimálne +15 dBm do záaže 50 Ω. Skladá sa z dvoch stupòov. Prvý je klasický zosilòovaè so spoloèným emitorom so ziskom trochu vyšším ako 15 dB nasledovaný emitorovým sledovaèom, ktorý budí samotnú záaž. Zosilòovaè je osadený tranzistormi BFG135, ktoré sú bežne dostupné v kusovom množstve v maloobchodnom predaji. Emitorové rezistory R18 a R19 majú spolu výkonovú stratu približne 0,5 W. V zapojení sú použité rezistory SMD ve¾kosti 2512, ale v prípade problémov s dostupnosou je možné použi „klasické“ bezindukèné rezistory. Dosiahnutá šírka pásma tohoto zosilòovaèa je vyše 300 MHz (obr. 22), èo postaèuje aj pre modul so synte-

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

zátorom AD9858. Zmeraná prenosová charakteristika výkonového zosilòovaèa je na obr. 23. Je vidie, že zosilòovaè je možné bez problémov prebudi o viac ako 5 dB, èo znamená výstupný výkon viac ako +20 dBm.

Konštrukcia modulu Kompletná schéma zapojenia modulu je na obr. 24. Modul riadenia amplitúdy je postavený na jednej dvojstrannej doske s plošnými spojmi, ktorá je vložená do tieniacej krabièky z pocínovaného plechu. Pri použití DPS s prekovenými otvormi je možné dosiahnu vynikajúce parametre útlmu a zosilnenia až do oblasti stoviek MHz (viï namerané parametre na obr. 31 a 32). Doska sa ku tieniacej krabièke priletuje po celej dåžke na oboch stranách dosky. Krabièka je vo vnútri rozdelená tieniacimi prepážkami na 5 èastí. Prepážky A, B a C sa nasadia do pripravených zárezov a potom prispájkujú po celej dåžke k plošnému spoju a krabièke. Tieniace prepážky je vhodné vyrobi z medeného plechu hrúbky 0,5 až 1 mm. Napájanie modulu a riadiace vývody relé sú kvôli zachovaniu súvislej zemnej roviny na spodnej strane dosky vyvedené len na letovacie plôšky. Obr. 23. Prenosová charakteristika výkonového zosilòovaèa

23

Obr. 24. Schéma zapojenia modulu riadenia amplitúdy

Obr. 25. Doska plošného spoja – strana súèiastok

Obr. 26. Doska plošného spoja – strana spojov

Obr. 30. Tieniace prepážky

(Pokraèovanie)

24

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

„Resetátor“ Stanislav Kubín Zaøízení slouží k periodickému odpojování síového napájecího napìtí. Je urèeno pøedevším pro síové komponenty, jako jsou „switche“, modemy apod. Délku odpojení a interval odpojení lze nastavit v širokém rozsahu a s velkou pøesností danou použitím mikrokontroléru øízeného krystalem. Základní technické parametry Spínané napìtí/frekvence sítì: 230 V/50 Hz. Maximální spínaný proud: 0,5 A (až 8 A). Nastavitelné délky odpojení: 1, 5, 10, 30 s, 1, 5, 10, 30 min. Nastavení intervalu odpojení: 1, 2, 3, 4, 6 hod, 8, 12, 24 hod.

Problematika Konstrukci jsem vyvinul na základì zkušeností s nìkterými komponenty poèítaèových sítí, jako jsou „switche“, modemy apod. Nìkdy se stává, že „switch“ se zasekne nebo modem ztratí synchronizaci, IP adresu apod. Výsledkem je, že systém nepracuje a je nutné vše restartovat (odpojit od napájení). Tato konstrukce vše øeší jednoduchým zpùsobem. Podle požadavku na èetnost restartù lze jednoduše nastavit jak interval „resetování“, tak jeho délku.

Popis zapojení Jak již bylo popsáno, díky použití mikrokontroléru a krystalu v zapojení lze jednoduchým zpùsobem dosáhnout dlouhých intervalù. Interval i délka odpojení se nastavuje na DIP pøepínaèi. Jednotlivými pøepínaèi s oznaèením 1, 2, a 3 nastavujeme délku intervalu. Je-li jezdec pøepínaèe u nápisu ON, je na vstupu mikrokontroléru log. 0. V následující tabulce je vidìt závislost nastavení pøepínaèù na nastaveném intervalu.

1 0 1 0 1 0 1 0 1

Pøepínaè 2 3 0 0 1 1 0 0 1 1

0 0 0 0 1 1 1 1

interval 1h 2h 3h 4h 6h 8h 12 h 24 h

Jednotlivými pøepínaèi s oznaèením 4, 5, a 6 nastavujeme délku intervalu. V následující tabulce je vidìt závislost nastavení pøepínaèù na nastavení délky odpojení. 4 0 1 0 1 0 1 0 1

Pøepínaè 5 6 0 0 1 1 0 0 1 1

0 0 0 0 1 1 1 1

délka odpojení 1s 5s 10 s 30 s 1 min 5 min 10 min 30 min

Pro øízení mikrokontroléru byl použit krystal 32,768 kHz. Pøi práci s dlouhými èasy je výhodné použít krystal s nižším kmitoètem. Program je pak jednodušší nebo, èasových smyèek je ménì. Pro spínání napájecího napìtí je použito polovodièové relé firmy Sharp. V konstrukci je použit typ S202S02, který spíná napìtí až 600 V a proud až 8 A. V konstrukci není spínací prvek chlazen, a tak je dovoleno spínat maximálnì 0,5 A (asi zátìž 100 W). Pokud by bylo potøeba spínat vìtší proudy, je nutné použít dostateènì dimenzovaný chladiè. Aby spínaè pra-

coval spolehlivì, musí být dioda LED na primární stranì spínaèe buzena dostateènì velkým proudem. Podle výrobce 16 až 24 mA. V konstrukci je nastaven budicí proud na asi 18 mA. UPOZORNÌNÍ. Pokud bychom potøebovali, aby zaøízení pracovalo opaènì. tj. aby v intervalech spínalo a nikoliv rozpínalo, staèí diodu D3 otoèit opaènì a zapojit opaènì pøívody k diodì v IO3. Mikrokontrolér má pro tento pøípad propojeny bity RA0, RA1 a RA2, aby byl zajištìn dostateèný proud i pro aktivní úroveò log. 1. Úpravy desky s plošnými spoji jsou na obr. 2 (pod IO3).

Osazení, oživení a mechanická konstrukce Desku s plošnými spoji osazujeme od nejnižších souèástek k vyšším. Pod mikrokontrolér použijeme objímku. Diody LED D5 a D7 pøipájíme za konce vývodù. Pro vyzkoušení doporuèuji zaøízení nejprve napájet ze zdroje 12 V pøipojeného ke kondenzátoru C1. Dioda D5 indikuje „život“ zaøízení blikáním s intervalem jedné sekundy. Po odzkoušení funkce pøipevníme desku s plošnými spoji

Obr. 2. Úprava desky s plošnými spoji

Obr. 1. Schéma zapojení

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

25

ñ

(v místì tlaèítka) do krabièky otvor o prùmìru asi 2 až 3 mm. Stejným zpùsobem vyvrtáme do boèní strany vrchního dílu dva otvory o prùmìru 5 mm pro diody LED. Desku s plošnými spoji se zásuvkou a zástrèkou krabièky propojíme kablíky délky asi 7 cm. Nezapomeneme propojit ochranný zemnicí vodiè - viz fotografie. Zaøízení lze restartovat (dostat do výchozího stavu, kdy zaèíná odeèítat první interval) dvìma zpùsoby. Jednak odpojením zaøízení od napájení (což tøeba není vždy možné), jednak stisknutím tlaèítka S2.

Obr. 3. Deska s plošnými spoji

ñ

do krabièky. Pokud budeme potøebovat restartovat zaøízení tlaèítkem S2, musíme pøed pøipevnìním desky s plošnými spoji do krabièky vyvrtat z boku

POZOR Pracujeme zde s napìtím 230 V, takže pozor pøi práci.

Seznam souèástek R1 R2

22 kΩ 100 Ω

R3 C1 C2 C3 C4, C5 D1 D2 D3 IO1 IO2

150 Ω 47 µF/50 V 100 nF 4,7 µF/50 V 33 pF B250C1500F LED5MMG LED5MMR 7805 PIC16F84A-04/P program S238 IO3 S202S02 F1 0,63 A S1 DIP6X S2 P-KSM632B TR1 TRHEI302-1x970 X1 32,768 kHz Objímka 18 vývodù Deska s plošnými spoji S238 (www.volny.cz/plspoj) Krabièka Bopla 44093004 + 44020004, Držáky pojistky Program si lze také stáhnout na stránkách http://web.iol.cz/sct nebo na www.aradio.cz.

:02000000AF2827 :08000800AA00030EAB00830106 :100010000A08AC008A010408AD00840183128B1E1B :1000200013280B191D2083122D0884002C088A0028 :100030002B0E8300AA0E2A0E0900851D212885118A :1000400022288515291C2C288D0B2C288E0B2C285A :100050007520F830850529108C0B38283C308C0031 :100060008F0B3828900B38283B2007308504291443 :1000700083120B110800060807399100910A910BB1 :1000800046283C308F00013090007428910B4D2899 :1000900078308F00013090007428910B5428B430D0 :1000A0008F00013090007428910B5B28F0308F0096 :1000B000013090007428910B622868308F00023064 :1000C00090007428910B6928E0308F000230900076 :1000D0007428910B7028D0308F0003309000742862 :1000E000A0308F00063090000800060E07399100FE :1000F000910A910B802801308D0001308E00AE28CE :10010000910B872805308D0001308E00AE28910BB1 :100110008E280A308D0001308E00AE28910B952874 :100120001E308D0001308E00AE28910B9C283C3093 :100130008D0001308E00AE28910BA3282C308D004D :1001400002308E00AE28910BAA2858308D00033063 :100150008E00AE2808308D0008308E000800840123 :1001600018308500FF30860083164430810000304F :100170008500FF30860020308B008312A9013C30BF :100180008C003B20752083128B1764000000000058 :040190000000C5287E :02400E00EC3F85 :00000001FF ID0-ID3: 2380. Oscilátor: 00=LP. Watchdog: Povolené. Power-up timer: Nepovolené. Ochrana programu: Celá ochrana.

26

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Semafory Marián Sova Tieto semafory pôvodne vznikli ako hraèka. Ale dali by sa použi napríklad aj pri dopravnej výchove v školách. Sú to štyri semafory na križovatku dvoch ciest. Srdcom je mikroprocesor, takže zapojenie je ve¾mi jednoduché. Základom zapojenia je mikroprocesor ATMEL AT89S51. Tento ovláda spínacie tranzistory, ktoré rozsvecujú LED semaforov. Bolo by síce možné použi aj procesor AT89C2051, ale procesor AT89S51 má výhodu v tom, že sa dá programova pomocou ISP (a momentálne ani nemám iný programátor). Semafory sú spojené do dvoch dvojíc. Vždy jedna dvojica oproti sebe. Napájanie je od asi 8 do 15 V. Odber je maximálne 100 mA pri 9 V. Orientaèná cena súèiastok je 300 Sk (vrátane procesora).

Ovládanie Na ovládanie sú použité tri tlaèidlá. Tlaèidlom S3 sa prepínajú režimy. V prvom režime blikajú všetky oranžové LED diódy. To signalizuje, že semafory neriadia križovatku. Spolu s oranžovými LED bliká aj signalizaèná LED1. V druhom režime semafory riadia križovatku. Tlaèidlom S2 sa skracuje doba svietenia èervenej a zelenej farby. Tlaèidlom S1 sa predlžuje doba svietenia èervenej a zelenej farby. Prepínanie farieb je rozložené do krokov. Sú dva typy krokov – krátke a dlhé. Dlhé kroky sa skladajú z urèitého poètu krátkych krokov (nastavite¾né tlaèidlami S1 a S2 od 5 do 20, po zapnutí sú nastavené na 10). Krátky krok trvá asi 1,5 s. Signalizaèná LED1 krátko blikne vždy na zaèiatku krátkeho kroku (teda asi po 1,5 s). Jednotlivé kroky zobrazuje obr. 1.

Obr. 1. Zobrazenie krokov semaforov. D – dlhý krok (7,5 až 30 s), K – krátky krok (1,5 s). Minimálna dåžka cyklu 24 s, maximálna 69 s.

Popis zapojenia O napájanie celého zariadenia sa stará stabilizátor 7805. Dióda D1 zabraòuje prepólovaniu napájacieho napätia. Tranzistory pripojené na výstup procesora fungujú v spínacom režime. Keï je na výstupe procesora log. 1, príslušný tranzistor sa otvorí a príslušné LED sa pripoja cez ochranné rezistory R7 až R18 na 0 V a rozsvietia sa. Ak je na výstupe procesora log. 0, príslušný tranzistor je zatvorený a LED nesvietia. Kondenzátor C3 a rezistor R19 slúžia na reset procesora po pripojení napájacieho napätia. Kryštál Q1 a kondenzátory C1 a C2 slúži pre vnútorný oscilátor, ktorý urèuje takt procesora.

Vyhotovenie a oživenie základnej dosky Riadiaci obvod semafora s procesorom a tranzistormi je vyhotovený na jednostrannej doske s plošnými spojmi s rozmermi 82 x 64 mm. Procesor je umiestnený v objímke. Stabilizátor IC2 nepotrebuje chladiè. Po osadení súèiastok prekontrolujeme dosku na

prípadné skraty. Pri prvom pripojení na napájanie ešte nevložíme procesor do objímky, ale najprv si zmeriame napätie na vývode 40 proti vývodu 20. Musí tam by napätie okolo 5 V (4 až 6 V). Ak nie je, skontrolujeme stabilizátor. Ak je, môžeme do objímky vloži procesor a znovu pripoji napájanie. Ak je všetko v poriadku, zaènú blika všetky oranžové LED a aj signalizaèná LED. Program pre procesor je možné stiahnu na internetových stránkach èasopisu na adrese www.aradio.cz.

Vyhotovenie semaforov Semafor je spolu so základnou doskou pripojený plochým 4-žilovým káblom. Svietivé diódy na semafore majú spoloène spojené anódy na jednu žilu kábla a katódy zvl᚝ na ïalšie žily kábla (obr. 4). Anódy sú pripojené na JP5 a JP6. Katódy semaforov sú pripojené na JP1 až JP4. Vždy na pine 1 je zelená LED, na pine 2 oranžová LED a na pine 3 èervená LED. Všetky tri LED diódy jedného semafora som umiestnil na špaj¾u a ako podstavec som použil korkovú zátku. Všetky som umiestnil na tvrdý papier a prekryl výkresom s nakreslenou cestou (obr. 5).

Rozpis súèiastok riadiaca doska R1 až R6, R20 R7 až R18, R21 R19 C1, C2 C3 C4, C5

8,2 kΩ 180 Ω 100 kΩ 33 pF 10 µF/16 V 100 nF

Obr. 2. Schéma zapojenia semaforov

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

27

Obr. 3. Doska s plošnými spojmi a rozloženie súèiastok

Obr. 4. Prevedenie semafora D1 LED1

1N4007 ¾ubobovo¾ná pod¾a vlastného výberu T1 až T7 BC546 IC1 AT89S51 (naprogramovaný) IC2 7805 Q1 7,3728 MHz S1 až S3 mikrospínaè doska s plošnými spojmi semafory 4x LED èervená, priemer 8 mm 4x LED oranžová alebo žltá, 8 mm 4x LED zelená, 8 mm plochý kábel, najlepšie 16-žilový špaj¾a, korková zátka ...

Oprava k èlánku „Doplnìk vodního chlazení PC“ z PE 11/05 Na pùvodní desce s plošnými spoji je øídicí elektronika galvanicky spojena se sítí 230 V! Opravená deska je na obrázku, rozmístìní souèástek se nemìní. Radim Hoøínek

Obr. 5. Poh¾ad na hotové semafory

Jednoduchá indikácia logického stavu Prednedávnom som potreboval na jedno zariadenie indikátor BUSY/READY s LED, prièom vždy by svietila iba jedna z nich. Používa na to dva výstupy procesoru sa mi zdalo plytvaním a pridáva invertor by vyžadova-

Obr. 1. Opravená deska k èlánku „Doplnìk vodního chlazení PC“

28

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

lo ïalší IO. Tak som použil toto jednoduché zapojenie. Ak je na vstupe log. 0 (0 V), prúd preteká cez LED1, tá svieti. Naopak pri log. 1 (5 V) preteká prúd cez LED2. Zapojenie bolo asi už publikované tisíckrát, ale ešte som ho nikde nevidel. Nevýhodou je, že sa nedajú použi výkonové LED a asi ani LED s väèším úbytkom napätia na nich (modré – 3,5 V apod.). Spotreba je asi 2,5 mA, doporuèujem použi zelenú a èervenú LED. Odpory rezistorov sú poèítané pre 5 V. David Gustafík

Obr. 1. Indikácia dvoch stavov s LED

Enigma II Stanislav Kubín junior Zaøízení „Enigma II“, vybavené dvouøádkovým displejem LCD, je urèeno pro oboustrannou komunikaci v Morseovì abecedì. Komunikovat je možno ve dvou rychlostech. Dále nabízí Enigma II pøeklad Morseovy abecedy do ASCII znakù (teèky a èárky zadané na klávesnici pøevede do ASCII znakù, které zobrazí na displeji LCD). Enigma II je pøizpùsobena pro napájení z baterie 9 V. K zaøízení se pøipojuje klasická poèítaèová PS2 (nebo DIN) klávesnice jakožto vnìjší ovládací prvek. Základní technické údaje Napájení: baterie 9 V. Odbìr: pøi obousmìrné komunikaci: 8 až 35 mA, pøi pøíjmu: 8 až 27 mA, pøi vysílání: 8 až 27 mA. Ovládání: • klávesnice PC s rozhraním PS2 nebo DIN, • 1x pøepínaè pro pøepínání piezosirénky. Indikace: • dvouøádkový (16 segmentù) displej LCD, • 2x LED k indikaci pøi komunikaci, • 1x 70 dB piezosirénka k indikaci pøi komunikaci. Komunikace: • Pomalý režim - sluchem rozeznatelný (cca 8 Bd), • rychlý režim – pro rychlou komunikaci (cca 60 Bd), • režim pro pøeklad Morseovy abecedy. Buffer pro pøíjem z klávesnice: 5 znakù, pøíjem Morseovy abecedy: 2 znaky.

Popis chování a ovládání Po pøipojení baterie 9 V je zaøízení pøipravené k provozu - zapneme je spínaèem na boku krabièky. Nastavení režimu vysílaní/pøíjímání (rychlé, pomalé, vnitøní pøeklad) je vždy zøejmé z dvou vyhrazených segmentù na LCD displeji. Tyto segmenty se v prùbìhu vysílání nemìní, viz

obr. 1 (první segment zprava na každém øádku). Jako vnìjší komunikaèní prvek slouží klávesnice PC. Rozeznatelné (akceptované) znaky jsou: abeceda bez diakritiky, teèka, èárka a èíslice v rozsahu 0 až 9 (ne v numerické klávesnici) a nìkteré znaky numerické klávesnice (viz dále v tomto odstavci). V pøípadì stisknutí jiného znaku bude znak ignorován. Po pøijmutí znaku z klávesnice se znak nejprve zobrazí na displeji LCD a následnì je vysílán v Morseovì abecedì. Další znak se na displeji zobrazí vždy po odeslání pøedchozího znaku. Odeslané znaky se zobrazují na prvním øádku displeje a pøijaté znaky se zobrazují na druhém øádku displeje. V pøípadì zobrazení symbolù „(“ a „)“ je nastaveno rychlé vysílání (nastavíme ho stisknutím klávesy F2 – výchozí). V pøípadì zobrazení symbolù „<“ a „>“ je nastaveno pomalé vysílání (nastavíme ho stisknutím klávesy F1). V pøípadì zobrazení symbolù „<-“ a „<-“ je nastaven pøeklad z Morseovy abecedy na písmena (nastavíme ho stisknutím klávesy F3), text zadáváme tlaèítky v numerické klávesnici: hvìzdièka = teèka, pomlka = èárka, lomítko = další písmeno, 2x lomítko = konec slova. Pøeklad zadaného znaku se objeví vždy po stisknutí lomítka, které znaèí konec znaku. Pøi velmi rychlém psaní v režimu rychlé vysílání nebo pøi psaní v režimu pomalé vysílání se plní buffer. Pøi pøeteèení tohoto bufferu se na prvním øádku (ve vyhrazeném segmentu) objeví „#“. Znamená to, že se po dobu vyslání posledního znaku pøijatého z klávesnice nebude pøijímat další znak vyslaný z klávesnice. V pøípadì pøíjmu Morseovy abecedy se na druhém øádku objeví „*“ (ve vyhra-

zeném segmentu) – po dokonèení pøíjmu daného písmena se znak hvìzdièky vrátí zpìt do normálu.

Využití zaøízení Enigma II Pøi rychlém vysílání je možno Enigmu II využít jako komunikaèní prostøedek v Morseovì abecedì mezi tìmito zaøízeními. Pøi pomalém vysílání se dá využít jako vhodný doplnìk pro výuku Morseovy abecedy – pøi této komunikaci bychom mìli klávesou F5 vypnout vysílání mezery, nebo v klasické Morseovì abecedì tento znak není zahrnut (opìtovné vysílání znaku mezery mùžeme zapnout klávesou F4).

Komunikaèní rozhraní klávesnice Komunikace mezi klávesnicí urèenou pro PC probíhá sériovì po dvou vodièích. Na vodièi nazvaném DATA jsou data a na vodièi nazvaném CLOCK jsou hodinové impulsy. Klávesnice je napájena napìtím 5 V. Kmitoèet hodinového signálu mùže být v rozsahu 10 až 20 kHz. Když je stisknuto tlaèítko, klávesnice vyšle do poèítaèe (Enigmy II) kód klávesy. Po uvolnìní klávesy je vyslán øídicí znak oznamující uvolnìní klávesy a kód uvolnìné klávesy. Signál CLOCK je vždy øídicí a øídí ho sama klávesnice (pøi vysílání znaku z klávesnice i pøi pøíjmu znaku do klávesnice). Pøíjem znaku z klávesnice probíhá pøi stisku klávesy a naopak znak je vysílán pøi požadavku zaslání øídicího znaku do klávesnice. Na signálu DATA jsou vždy pøi sestupné hranì platná data. Pøi vyslání znaku z klávesnice øídí signál DATA klávesnice, pøi vysílaní znaku do klávesnice øídí signál DATA poèítaè. Pøi komunikaci se pøenáší vždy jedno 8bitové slovo, 1 start bit, 1 paritní bit (lichá parita) a 1 stop bit. V pøípadì požadavku na vyslání øídicího znaku do klávesnice je nutné signál DATA stáhnout na úroveò logické nuly a klávesnice si sama zaène generovat hodinové pulsy na signálu CLOCK. Potom staèí tento øídicí signál CLOCK sledovat a poslat mu data jako pøi pøíjmu (1 start bit, 8bitové slovo a 1 paritní bit (lichá parita). Komunikaèní rozhraní zaøízení Enigma II

Obr. 1. Vnìjší indikace a chování Enigmy II

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Enigma II komunikuje po dvoužilové lince. Jeden vodiè je využit pro pøíjem a druhý pro vysílání. Vysílání i pøíjem je øízen vnitøním èasovaèem mikroprocesoru PIC16F84A, který se mìní v závislosti na nastavené rychlosti vysílání. Pøi požadavku na odeslání urèitého znaku je nastaven pøíslušný bit v registru – tento bit je pøi každém dosažení urèitého èasu otestován, a pokud je v hodnotì, která byla

29

nastavena v dùsledku požadavku vyslání znaku, zaène se znak vysílat. Nejprve pøeèteme nejvyšší tøi bity registru obsahu daného znaku (pø. písmeno „A“„01000010“) a tím zjistíme, jak je daný znak dlouhý, výsledek si uložíme do registru „jakdl“ (písmeno „A“ je dlouhé 010 = 2). Dále otestujeme první bit registru (1 = èárka, 0 = teèka) a podle toho bude na vývodu RA4 u IO1 po dobu urèitého èasu (nastaveného dle zvolené rychlosti) log. 1 (v pøípadì teèky bude log. 1 na vývodu RA4 u IO1 pøesnì 1/2 èasu nežli v pøípadì vysílání èárky). Po každé vyslané èásti znaku (èárky nebo teèky) odeèteme jednièku z registru „jakdl“, každý bit z obsahu registru písmene posuneme o jednu pozici smìrem doprava ( pø. „10000010“ => „01000001“) a zaèneme vysílat dále, otestujeme první bit atd. Vysílat (posouvat bity) budeme tak dlouho, dokud bude registr „jakdl“ vetší než nula. V pøípadì nuly v registru „jakdl“ ukonèíme vysílání a budeme èekat na požadavek vysílání dalšího znaku. Pøíjem je také øízen vnitøním èasovaèem mikroprocesoru. Pøi každém dosažení urèitého èasu se zkontroluje stav vstupu pro pøíjem Morseovy abecedy, a pokud je na vstupu log. 1, zaèneme pøijímat. Podle toho, jak je na vstupu dlouho, vyhodnotíme buïto teèku, nebo èárku. Konec vysílání zjistíme tak, že mezera (log. 0) mezi jednotlivými „teèkami a èárkami“ bude min. 2x delší než mezera mezi dvìma vysílanými èárkami. Kompatibilita rozraní PS2 a DIN Komunikaèní protokol klávesnice se v prùbìhu èasu pøíliš nezmìnil. Jinak je tomu ovšem u konektorù, které se neustále zdokonalují a zmenšují. Zaøízení Enigma II je vybaveno novìjším z konektorù, a to PS2. Protože signály jsou kompatibilní, lze k zaøízení pøipojit i klávesnici s konektorem DIN. Zapojení redukce mezi konektorem DIN a PS2 je na obr. 3.

Obr. 2. Synchronizace signálu DATA a CLOCK

Obr. 3. Redukce pro propojení konektoru PS2 a DIN

30

Popis funkce Zapojení pøístroje je na obr. 4. Øídicím prvkem celé konstrukce je mikroprocesor PIC16F84A, který pøímo komunikuje s displejem LCD, klávesnicí PC a datovou sbìrnicí mezi pøístroji Enigma II. Komunikace s displejem je vedena pøes ètyøbitovou sbìrnici, data se tudíž pøenášejí na dvakrát. Nejprve se do displeje pøenesou horní ètyøi bity a posléze zbývající dolní ètyøi bity. Do displeje LCD se dále vedou 3 stavové bity, a to Read/Write, Register select a Enable. Klávesnice PC využívá (jak již bylo øeèeno) dvou vodièù. Hodinový signál je veden pøímo do vstupu RB0 (u IO1), což je vstup pro pøerušení. (Klávesnice má nejvyšší prioritu.) Druhý vodiè je použit jako datová sbìrnice. Pro komunikaci mezi pøístroji Enigma II je použita dvouvodièová sbìrnice, a to proto, aby pøíjem i vysílání mohly probíhat souèasnì. Výstupy IO1 RB2 a RB3 jsou vedeny pøes tranzistory T1 (T2), spínaèe S1 (S2) a jsou použity pro vnìjší svìtelnou a akustickou signalizaci vysílání a pøíjmu. Signalizace jsou k sobì pøipojeny paralelnì pøes spínaèe S3 a S4. Spínaèi lze nastavit, zda má akustická signalizace reagovat na pøíjem, vysílání nebo pøíjem i vysílání. Díky spínaèùm S1 a S2 mùžeme signalizaci zcela vypnout. Popis funkce programu Po zapnutí napájení se mikroprocesor automaticky resetuje. Po resetu se inicializují vnitøní registry mikroprocesoru a námi pøedvolené promìnné, které budeme v prùbìhu programu používat. Dále se inicializuje displej LCD na ètyøbitovou datovou sbìrnici (namísto výchozí osmibitové sbìrnice) a cyklicky se zapisuje úvod na displej LCD. Program prozatím èeká v hlavní smyèce na pøerušení. Po aktivaci pøerušení se program dostává do podprogramu, který vyhodnotí, jaký podnìt vyvolal právì toto pøerušení (klávesnice nebo èasovaè). V pøípadì, že pøerušení vyvolal stisk klávesy, program opìt odskoèí do podprogramu, který zjistí, jaká klávesa byla stisknuta. Kód stisknuté klávesy se uloží a program se vrátí zpìt do hlavní smyèky (do místa, kde se cyklicky zapisuje úvod), kde se porovná s kódem klávesy F6. Pokud je výsledek rozdílný,

je stisknutá klávesa ignorovaná a program pokraèuje v cyklickém zápisu úvodu. V opaèném pøípadì program pokraèuje dál nastavením „pomalé rychlosti vysílání“ a aktivací pøíjmu a vysílání. Opìt je program ve smyèce a èeká na pøerušení. V pøípadì, že pøerušení vyvolala klávesnice, program rovnou odskoèí do podprogramu, který vyhodnotí, jaký znak byl stisknut. Pokud není stisknut znak „speciální“ (F1, F2, F3, F4, F5) nebo neplatný, pøevede se daný znak do Morseovy abecedy a je následovnì zapsán do bufferu pro odeslání. Speciální znaky vyhodnotí samostatný podprogram, který podle funkce stisknuté klávesy nastaví pøíslušné bity v registrech. Neplatné znaky se ignorují a program se vrací zpìt do hlavní smyèky. Pokud je pøerušení aktivováno z dùvodu pøeteèení èasovaèe (slouží k pøenosu Morseovy abecedy), program zjistí, zda se má vyslat èi je vysílán nìjaký znak, pøípadnì zda se nìjaký znak právì pøijímá. V pøípadì, že je vysílán nebo se má zaèít vysílat znak, program skoèí do podprogramu, který zkontroluje stav bufferu pro vysílání, a pokud je menší než 4 (ve frontì je ménì než pìt znakù, které se mají vyslat), odstraní møížku v prvním øádku vpravo (signalizující pøeplnìní vysílacího bufferu). Dále vyšle pøedem pøipravenou èást znaku, který se má vyslat. V pøípadì, že je pøijímán znak, program nastaví bit v registru tak, aby se v druhém øádku vpravo zobrazila hvìzdièka (signalizující pøijímání Morseovy abecedy). Dále se uloží právì pøijímaná èást znaku, a pokud je znak celý, program odstraní hvìzdièku (signalizující pøijímání Morseovy abecedy), pøevede kód do ASCII a zobrazí na dolním øádku displeje LCD právì pøijatý znak. Ošetøení nežádoucího chování zaøízení Enigma II 1) Jak jsme si jistì mohli všimnout, propojení displeje LCD s mikroprocesorem je pouze ètyøbitové. V pùvodním návrhu této konstrukce bylo propojení osmibitové (nìkteré piny procesoru byly sdíleny pro dvì funkce), avšak toto øešení bylo programovì pøíliš nároèné. 2.) Klávesnice vysílá jako desátý bit paritu. Parita je sice mikroprocesorem kontrolována, avšak v pøípadì chyby není do

Obr. 4. Schéma zaøízení Enigma II

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

klávesnice odeslán požadavek na nové odeslání naposledy posílaného znaku – místo toho je znak vyhodnocen jako chybný a nezobrazí se. Tato chyba se projevuje pøi velmi rychlém psaní asi tak v 0,2 %. 3.) Pokud bychom chtìli komunikovat pøímo s Enigmou II (ne dvì Enigmy II spolu) museli bychom dodržet pomìrnì pøesnì kmitoèet vysílání. Aby bylo zajištìno bezchybné rozeznání pøíchozího znaku, nesmí být odchylka v rychlosti vysílání vìtší než asi 6 %. 4.) Pøi komunikaci mezi zaøízeními Enigma II mùže vzniknout problém pøi odlišném nastavení rychlosti. Z tohoto dùvodu jsou v konstrukci dvì LED (jedna zobrazuje pøíjem a druhá vysílání). Pokud

Jako první zaèneme osazovat vìtší desku. Nejprve osadíme rezistory R1 až R8. Z odštípnutých vývodù vyrobíme propojky. Dále osadíme kondenzátory C1 až C3 a tranzistory T1 a T2. Pokud budeme k zaøízení pøipojovat starší klávesnici, obvykle s konektorem DIN, mìli bychom ke stabilizátoru pøipevnit chladiè. LED pøipájíme ve výšce 2,5 cm od desky. Posléze pøipájíme spínaèe S1, S2, S3 a S4, krystal X1, objímku pro PIC16F84A a piezosirénku KPE-242 (SP1). Nakonec pøipájíme k vývodùm displeje jednoøadý žebøíèek (16x1). Displej pøipevníme k desce s plošnými spoji ètyømi šroubky, které vedeme skrze duté distanèní sloupky vysoké 1 cm. Konektor K1 zapájíme do menší

LED indikující pøíjem bliká odlišnou frekvencí než LED vysílání, pøepneme si rychlost klávesami F1 nebo F2. Popis úpravy desky s plošnými spoji a osazení Enigma II je postavena na dvou deskách s plošnými spoji – vìtší (9 x 7,6 cm) a menší (3,1 x 2,4 cm). U vìtší desky zvìtšíme díru pro distanèní sloupek krabièky na prùmìr 1 cm, díry pro pøipevnìní desky ke krabièce vyvrtáme vrtákem o prùmìru 3 mm a díru pro pøipevnìní stabilizátoru IO3 vrtákem o prùmìru 4 mm. U menší desky zvìtšíme pouze díry pro pøipevnìní desky ke krabièce na 3 mm.

Obr. 6. Montហdispleje LCD

Obr. 7. Díry pro vìtší desku s plošnými spoji

Obr. 8. Pøipevnìní menší desky s plošnými spoji

Obr. 9. Otvor pro konektor PS2

Obr. 5. Desky s plošnými spoji a rozmístìní souèástek

Obr. 10. Pøipevnìní pøepínaèe a zdíøek

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

31

desky. Desky mezi sebou propojíme buï konektory K2 a K3, nebo ètyøžilovými vodièi. Popis úpravy krabièky Pro pøipevnìní vìtší desky si pøedkreslíme tøi body ve vrcholech rovnoramenného trojúhelníka, viz obr. 7. Pro pøipevnìní druhého plošného spoje si pøedkreslíme ètyøi body v pravé èásti krabièky, viz obr. 8. Díry vyvrtáme vrtákem o prùmìru 3 mm. Díru pro konektor PS2 si pøedkreslíme a vyvrtáme, viz obr. 9. Dále si pøedkreslíme tøi body (obr. 10) pro pøipevnìní zdíøek (vstup, výstup a GND) a vyvrtáme vrtákem o prùmìru 9 mm. Díru pro pøepínaè (vyp./zap.) si pøedkreslíme 1,5 cm pod prostøední zdíøkou. Vìtší desku s plošnými spoji pøipevníme distanèními sloupky dlouhými 2 cm, na menší desku sloupky o délce 5 mm. Zdíøky a pøepínaè namontujeme do pøedem vyvrtaných dìr a propojíme s vìtší deskou. Oživení Odpor rezistorù R5 a R6 zvolíme podle typu LCD displeje. Nejprve si zvolíme poèáteèní odpor 10 kΩ. Dále sledujeme kontrast displeje LCD a zmenšujeme nebo zvìtšujeme odpor jednoho z rezistorù tak, aby ve výsledné podobì byly viditelné pouze zobrazené znaky na displeji. Pozor je tøeba dát také na to, aby pøi nastavení akustické a svìtelné signalizace nebyly sepnuté spínaèe S3 a S4 souèasnì, pøedejdeme tím nežádoucí signalizaci. V pøípadì, že bychom mìli oba tyto spínaèe sepnuty, LED by reagovaly jak na pøíjem, tak na vysílání souèasnì. Délka provozu závisí pøevážnì na typu použité baterie a klávesnice. Doporuèuji

použít alkalickou baterii 9 V a nový model klávesnice. Tím dosáhneme co možná nejmenší spotøeby. V tomto pøípadì bude Enigma II na jednu baterii v provozu kolem 24 hodin. Pøi použití klasické baterie 9 V (ne alkalické) bude doba zkrácena na asi 5 h. Se starou klávesnicí se odbìr mùže radikálnì zvìtšit a tím se i doba provozu zkrátí 4 až 5krát. Spotøeba pøístroje se též dá omezit vypnutím akustické a svìtelné signalizace. Seznam souèástek R1, R2 R3, R4 R5, R6 R7, R8 C1, C2 C3 C4 D1, D2 T1, T2 IO1

330 Ω 1,2 kΩ podle typu LCD (10 kΩ) 330 Ω) 33 pF 47 µF/16 V 100 nF LED 5 mm, zelená BC548C PIC16F84A (naprogramovaný) IO2 SC1602A IO3 7805 X1 4 MHz SP1 KPE222A S1 až S4 DIP 4x K1 MDD6BB Pøepínaè P-KNX4 Krabièka KM 51 Zdíøky 1x K201, 2x K201R Klips na baterii 006-PI nebo 006-PT K2, K3 - propojení desek s plošnými spoji: 2x PSH02-04P + 2x PFH02-04P + 8x PFF02-01FG + kabel Naprogramovaný mikroprocesor PIC PIC16F84A (program G007) si lze objednat na [email protected] za 199 Kè + poštovné. Desku s plošnými spoji G007 si lze objednat na [email protected], krabièka viz http://www.krabicky.cz.

Obr. 11. Fotografie vnitøního provedení pøístroje

32

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Juránek, A.; Hrabovský, M.: Eagle pro zaèáteèníky. 1. vydání, nakladatelství BEN - technická literatura, 192 stran A5, obj. è. 121228, MC 199 Kè. Podobná pøíruèka tu pomìrnì dlouho chybìla, nebo k programu EAGLE vyšla snad jen jedna brožura asi pøed 10 lety k jedné, dnes již historické verzi. První èást knihy je zamìøena na seznámení s programem. Na zvoleném pøíkladu návrhu plošných spojù pro stabilizovaný napájecí zdroj jsou jednoduše vysvìtleny základní operace s programem. Zámìrnì byl zvolen jednoduchý obvod, kde i zaèáteèník mùže reagovat a vidìt spojitosti mezi jednotlivými editory a sám sebe kontrolovat. Autor zvolil jednoduchost a výstižnost výkladu, jednotlivé úkony jsou doplnìny názornými obrázky. Pøi tvorbì tohoto návodu sice autor vycházel z verze 4.11, avšak demonstrovány jsou principy práce s programem, takže je pøíruèka použitelná univerzálnì. Na podnìt prodejce programu byla kniha doplnìna o referenèní pøehled všech pøíkazù spolu s pøíklady použití. Tato èást je velmi obsáhlá a tvoøí více než dvì tøetiny celé knihy. Pøíkazy jsou øazeny abecednì, každému z nich je vìnován rozsah od jedné do tøí stran. Publikace je urèena zaèáteèníkùm a studentùm, kteøí se chtìjí rychle nauèit základùm práce v programu EAGLE. Podle zájmu nakladatelství pøipraví také další pøíruèku z praxe o navrhování plošných spojù v prostøedí tohoto programu. Knihu si mùžete zakoupit nebo objednat na dobírku v prodejnì technické literatury BEN, Vìšínova 5, 100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax: 2 7482 2775. Další prodejní místa: Jindøišská 29, Praha 1, sady Pìtatøicátníkù 33, Plzeò; Cejl 51 a Veveøí 13, Brno, Èeskobratrská 17, Ostrava, e-mail: [email protected], adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zásielková služba na Slovensku: Anima, [email protected], www.anima.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Národnou bankou SR), 040 01 Košice, tel./fax (055) 6011262.

,$ù1ù @Ì"1."1 Rubriku připravuje ing. Alek Myslík, INSPIRACE, [email protected]

FREEMIND — MAPA MYŠLENEK Freemind je software určený k tvorbě tzv. myšlenkových map. Je dokonalejší náhradou různých papírových i softwarových osobních informačních manažerů (PIM, Personal Information Manager ), protože dokáže mnohem lépe a přehledněji zachycovat strukturu a vzájemné vazby ukládaných informací a velmi operativně je přeorganizovávat, doplňovat, třídit a jinak s nimi pracovat. Pracuje se soubory ve formátu XML, které umožňují transformaci i do jiných systémů práce s informacemi a snadnou publikaci obsahu (i dílčího) na web ve formátu HTML. Na webu lze publikovat i celé funkční mapy. Na titulním obrázku je ukázka mapy, vytvořená jako příklad použití programu při sestavování této rubriky časopisu. V programu se snadno a rychle vytváří klasická stromová struktura převážně textových bloků (lze ale používat i obrázky), nazývaných uzly (node). Z ukázky bohužel není a nemůže být patrná podstatná základní vlastnost vytvořené mapy (struktury), a to její „pružnost“ – kterýkoliv uzel lze myší a/nebo klávesovými zkratkami snadno volně posouvat, přemisťovat a kopírovat. Jednotlivé uzly

jsou propojeny spojnicemi, které se přizpůsobují změně jejich umístění (mohou být buď rovné, nebo mít tvar Bezierových křivek). Všechny nápisy a texty lze formátovat běžným způsobem, tj. změnou typu, velikosti a barvy písma a barvy pozadí. Tyto vlastnosti lze sdružovat do stylů, tak jsou známé z textových editorů.

Tvorba a editace uzlů Nový uzel lze velice rychle vytvořit klávesovou zkratkou nebo z kontextové

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

nabídky. Volbou zkratky se rozhoduje o tom, kam je umístěn – zda do stejné úrovně, nebo o úroveň níž, a zda přijde nad nebo pod poslední v té úrovni vytvořený uzel. Program rozeznává „krátké“ a „dlouhé“ uzly – krátký může obsahovat pouze jeden odstavec textu (nelze vytvořit novou řádku), zatímco dlouhý takto omezen není. Kliknutím (nebo klávesovou zkratkou) na zvolený uzel se otevře editační okno krátkého uzlu, otevření většího okna pro editaci dlouhého uzlu se

33

volí jinou zkratkou nebo z kontextové nabídky. FreeMind plně podporuje fonty (typy písma) Unicode. Typ a velikost písma lze zvolit v nástrojovém pruhu jako u textových editorů, velikost se dá také zvětšovat nebo zmenšovat příslušnými klávesovými zkratkami. Rychle lze také text formátovat jako tučný nebo kurzívu. Pro volbu barvy se z kontextové nabídky vyvolá barevná paleta pro výběr. Podobně se nastaví i barva textu a barva pozadí. Lze používat tzv. fyzické styly, které jsou souhrnem všech nastavení provedených na zvoleném uzlu. Nově tvořeným uzlům je pak lze rychle přiřazovat jednoduchými klávesovými zkratkami. Styly lze mezi uzly také snadno kopírovat (zkopírovat Alt+C, vložit Alt+V). Vložíte-li do uzlu text v HTML, lze využít všech formátovacích možností jazyka HTML. Dají se tak tvořit např. i seznamy s odrážkami, tabulky ap. Texty uzlů mohou být zobrazovány buď volně, nebo v rámečcích se zaoblenými rohy (tzv. bubliny).

Práce s mapou a uzly

Hypertextové odkazy u uzlů

K uzlům lze přidávat ikony

Mapy mohou být libovolně veliké (formát plochy se nastavuje při tvorbě nové mapy). S mapou můžeme pouhým přidržením levého tlačítka myši pohybovat tak, abychom na obrazovce viděli to, co potřebujeme (tzv. panning). Lze samozřejmě použít i posuvníky, kurzorová tlačítka nebo rolovací tlačítko myši. Stejně jednoduše a plynule se dá měnit měřítko zobrazení – rolovacím tlačítkem při stisknutém Ctrl. Měřítko lze nastavit i na nástrojovém pruhu. Podstruktury jednotlivých uzlů se dají zobrazit/skrýt kliknutím myší na uzel nebo stiskem mezerníku na vybraném uzlu. Tlačítky na nástrojovém pruhu lze také najednou zobrazit/potlačit všechna rozvětvení v mapě. Jednotlivé uzly můžeme v mapě způsobem drag and drop snadno přemisťovat do jiné části celé struktury nebo je stejným způsobem při přidržení klávesy Ctrl kopírovat. Podle toho nad kterou částí cílového uzlu je „upustíte“, zařadí se jako uzel na stejné nebo nižší úrovni. Vybrané a označené struktury lze „zabalit“ do „obláčků“ a tím zvýraznit jejich sounáležitost. Obláčky mohou být i vnořené a lze jednotlivě nastavit jejich barvu.

Uzly v rámečkách (bublinách)

Další možnosti propojování uzlů linkami

Další doplňky uzlů

Uzly bez rámečků

Jiný typ propojovacích čar

Propojovací čáry neviditelné (bílé)

Všechno lze mezi sebou kombinovat

Různé možnosti tvorby uzlů

34

Odkazy – ke kterémukoliv uzlu lze přidat hypertextový odkaz (link), vedoucí na webovou adresu, mailovou adresu, na libovolný soubor na počítači nebo na jiný uzel v mapě. Odkaz je indikován malou šipečkou (viz obr.). Odkazy lze kromě přímého vypsání nebo vyhledání v adresářové struktuře počítače také velice snadno tvořit pouhým přetažením souboru ze souborového manažeru (Průzkumník, Total Commander ap.) na požadovaný uzel, nebo přetažením internetového odkazu z webové stránky na požadovaný uzel. Ikony – ke kterémukoliv uzlu lze přidat libovolný počet z pevného výběru asi 30 ikon (používání vlastních ikon bohužel není možné). Propojovací linky – kromě automaticky vytvářených hierarchických propojení stromové struktury lze přidávat barevné grafické linky (případně opatřené šipkami) mezi libovolnými dvěma uzly. Rychle se vytvoří tažením myší od jednoho uzlu ke druhému při stisknutém pravém tlačítku. Poznámka – z nabídky Vložit v nástrojovém pruhu lze k uzlu vložit poznámku, která se automaticky zobrazí v dolní části obrazovky při najetí kurzorem na uzel.

Používání „obláčků“ ke zvýraznění

Program má undo a redo, počet kroků, o které se lze vrátit se nastavuje v Preferencích.

Kopírování a vkládání Kopírovat a vkládat lze celé uzly v rámci jedné mapy i mezi různými mapami. Uzel se zkopíruje i se všemi uzly nižších úrovní, které obsahuje. Pokud zkopírovaný uzel vložíte do textového editoru, zobrazí se jeho struktura odsazením od levého kraje. Pokud editor umí pracovat s formátem RTF, zůstane zachováno základní formátování textu. Kopírujete-li naopak text z textového editoru do uzlu, jednotlivé odstavce (tj. všechny „nové řádky“) se zkopírují jako samostatné uzly. Pokud jsou odsazeny od kraje, vytvoří se podle hloubky odsazení struktura těchto uzlů. Je tak možné velice jednoduše vytvořit strukturu v textovém editoru a pak ji dvěma kliknutími zkopírovat do mapy. Pokud zkopírujete do uzlu text ve formátu HTML, bude v jediném uzlu ja-

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

text kopírovaný do uzlu kapitola 3:

text kopírovaný do uzlu kapitola 3:

Ema má maso. Máma má Emu. My se máme Oni se mají.

Ema má maso. Máma má Emu. My se máme Oni se mají.

Kopírování textu do uzlů: pro každou novou řádku se vytvoří samostatný uzel. Odsazení od kraje ovlivní zanoření uzlu .

ko plynulý text (odpovídající formátování v HTML), tedy nevytvoří žádné další uzly kromě případného uzlu Odkazy, kam umístí všechny hypertextové odkazy z kopírovaného textu. Pokud zkopírujete seznam souborů ze souborového manažeru (Průzkumník, Total Commander) do uzlu, vytvoří se pod ním pro každý soubor samostatný uzel s odkazem na tento soubor.

čemž všem adresářům i souborům jsou přiřazeny odkazy na ně. Podobně lze do programu importovat např. všechny oblíbené odkazy (Favourites) z Internet Exploreru. Importu adresářů lze využít např. k tomu, abyste si k jednotlivým souborům (odkazům) vytvořili popisy a zařadili je do různých struktur (i opakovaně do několika různých), přičemž odkazy zůstávají stále funkční ke spuštění nebo zobrazení příslušných souborů. Nabízí se tak třeba tvorba knihoven dokumentů nebo aplikace pro spouštění programů (tzv. Launch Pad) ap.

Vyhledávání Vyhledávání je jednou z důležitých vlastností programu. Vyhledává se vždy směrem dolů od označeného uzlu, pro prohledání celé mapy je nutné označit její kořenový uzel (stačí stisknout Esc). Pro vyhledávání se stiskne Ctrl+F a vloží se vyhledávaný text. Další výskyt se hledá pomocí Ctrl+G. Program vyhledá uzel, kde se zadané slovo vyskytuje.

Tisk Funkcí Tisk lze mapu vytisknout buď celou na jednu stránku nebo na několik listů papíru. Není ale dořešen tiskový náhled. Je proto možná lepší mapu nejdříve vyexportovat do HTML nebo jako obrázek a potom teprve vytisknout.

Používání obrázků K vkládání obrázků používá program kódování HTML. Buď si příslušný kód (s odkazem na obrázek) napíšete sami přímo v kódu HTML () a vložíte ho do uzlu jako text, nebo použijete klávesovou zkratku Alt+K, která stejnou operaci provede automaticky s vámi vybraným obrázkem. Podporovány jsou tedy pouze obrázky JPEG, GIF a PNG. V použitém HTML funguje i definování šířky a výšky obrázku, takže můžete upravit velikost jeho zobrazení ().

Export – Import Celou mapu nebo zvolenou větev (uzel a jeho poduzly) můžete stiskem Ctrl+H vyexportovat jako dokument HTML včetně podpory rozbalování/

Nastavení Příklady umisťování obrázků do uzlů

skrývání struktur. Tato funkčnost se dá nastavit v Preferencích, a to i ve variantě XHTML (s JavaScriptem). Mapu lze také uložit jako bitmapový obrázek PNG nebo JPG, nebo jako grafiku SVG. Pokud si ho umíte vytvořit, lze pomocí příslušného transformačního souboru XSLT vyexportovat mapu do libovolného jiného formátu XML. Program umí vyexportovat mapu i jako dokument programu OpenOffice Writer. Kromě dříve uvedeného importu zkopírováním lze importovat i vybranou adresářovou strukturu z počítače, při-

V základním nastavení programu – Preferencích – lze měnit jazyk, umístění konfiguračních a pomocných souborů, interval pravidelného ukládání, základní formáty a barvy pro nové uzly a spojovací linky, velikost mapy, velikost uzlů, typ odkazů (relativní/absolutní), nastavení všech používaných klávesových zkratek, počet úrovní undo a redo, způsob výběru uzlů, způsob exportu do HTML.

Program FreeMind je napsán v jazyku Java a pracuje tak ve všech operačních systémech. Lze ho zdarma stáhnout z webu http://sourceforge.net/ projects/freemind (asi 8 MB).

V Preferencích programu FreeMind lze nastavit mimo jiné např. základní používané barvy nebo všechny klávesové zkratky

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

35

SÍŤOVÝ DISK LANDISK Externí disk k počítači dnes již není nic mimořádného a jeho připojení přes USB 2.0 zajišťuje dostatečné rychlosti přenosu, díky kterým je prakticky ekvivalentní náhradou disku vestavěného k počítači. Lze ho samozřejmě i sdílet v počítačové síti – logicky pouze za předpokladu, že je spuštěn počítač, ke kterému je disk přes USB připojen. Dále popisované zařízení LanDisk umožňuje samostatnou existenci a dostupnost disku v počítačové síti nezávisle na kterémkoliv počítači. LanDisk je „skříňka“ na běžný disk 3,5“ (který není součástí produktu), vybavená elektronikou se samostatným operačním systémem, na kterém pracuje souborový server (také FTP server a DHCP server). Vše co lze nebo je zapotřebí nastavit se nastavuje přes webové rozhraní z internetového prohlížeče kteréhokoliv počítače připojeného ke stejné počítačové síti. Výhodou zařízení je univerzálnost a jednoduchost uvedení do chodu.

Konstrukce Konstrukce LanDisku je patrná z obrázků. Po uvolnění (dva šroubky) a odejmutí zadního panelu se celý vnitřek snadno vysune ven. Na kovovou chladicí desku se mezi dvě bočnice vsune a přišroubuje libovolný běžný 3,5“ pevný disk. Dvěma propojkami – napájecí a datovou – se propojí se základní deskou elektroniky. Vše se opět zasune do skříňky, zakryje zadním panelem a po připojení dodaného napáječe 12 V/2 A, sepnutí hlavního vypínače a propojení s počítačovou sítí je LanDisk připraven k provozu.

V-gear LanDisk

Uvedení do chodu V případě, že připojujete LanDisk do fungující počítačové sítě, kde jsou IP adresy přidělovány automaticky, nemusíte dělat téměř nic. DHCP server z vaší sítě mu přidělí adresu a disk se „objeví“ ve vašem síťovém prostředí. Pokud máte síť s pevnými adresami, musíte nastavit vhodnou adresu i LanDisku. Zde nastane trochu komplikace, protože pokud LanDisk nedostane přidělenou adresu ze serveru DHCP, přepne se na svou základní IP adresu 169. 254.0.1, což bude velice pravděpodobně adresa nedostupná z vaší sítě a nedostanete

se tak k webovému rozhraní LanDisku. V takovém případě je nutné dočasně změnit nastavení vaší sítě tak, aby byla adresa 169.254.0.1 její součástí, a přes webové rozhraní nastavit novou vám vyhovující IP adresu LanDisku.

36

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Montáž vlastního disku 3,5”

LanDisk je spravován přes webové rozhraní

Kromě základních síťových parametrů lze nastavovat i přístupová práva jednotlivých uživatelů k FTP

Možnosti webového rozhraní

Další technické údaje

Webové rozhraní vyvoláte snadno pouhým zapsáním landisk do webového prohlížeče některého počítače v síti. Po přihlášení (základní ID je admin a heslo také admin, obojí můžete a měli byste samozřejmě změnit) se dostanete na první stránku, na které je zobrazen (jako první položka menu) Status LanDisku – verze firmwaru, přesný čas, typ pevného disku, jeho celková a volná kapacita, IP adresa a název LanDisku v síti. Další položka v menu je Disk Utility. Můžete zde disk zformátovat, nastavit velikost clusterů popř. disk zkontrolovat. Pod položkou File Manager můžete pracovat s adresáři na disku – mazat nebo přejmenovávat stávající a tvořit nové. Pak je zde Network Share – nastavení síťových možností. Nezávisle se nastavují možnosti souborového serveru (SMB) a FTP serveru. Přístup lze jednak celkově povolit nebo zakázet, dále lze vybrat, které adresáře budou sdíleny a ke každému adresáři lze navíc nastavit samostatné přístupové jméno a heslo. U SMB serveru lze nastavit jeho jméno a příp. skupinu, ke které náleží. U FTP serveru lze dále nastavit základní adresář (přístupný i anonymně), možnost pouze čtení nebo čtení i zápisu, a uživatele (jména a hesla), oprávněné k přístupu – u každého jednotlivě lze pak upravit možnost čtení/zápisu a výběr adresářů, do kterých má přístup. V položce System lze změnit přihlašovací údaje (login a heslo), nastavit datum a čas s možností automatické korekce času ze zvoleného internetového serveru (je podporován SNTP (Simple Network Time Protocol), nastavit IP adresu popř. její automatické nastavování z jiného DHCP serveru a spustit vlastní DHCP server (s nastavením rozsahu přidělovaných adres, doby jejich platnosti, a neměnných pevných adres. V menu následuje položka Maintenance (údržba) – zde můžete inovovat firmware (vnitřní software) LanDisku ze souboru, který lze stáhnout z webu výrobce vgear.com (zatím se zdá, že nové verze přicházejí několikrát do roka). Konečně pod položkou Logs je deník všech spuštění a změn v systému LanDisku.

LanDisk pracuje pouze s disky velikosti 32 GB až 2 TB, podporujícími UltraDMA (prakticky všechny disky nad 20 GB). Používá formát FAT32 a soubory jsou vzhledem k tomu omezeny na velikost do 4 GB. Základní velikost clusteru na disku je 32 kB. Disk může mít pouze jednu partition. Pokud na disku nedojde po dobu 15 minut ke čtení ani zápisu, zastaví se (power saving) – při jakémkoliv pokusu o přístup se samozřejmě opět rozběhne. Jako souborový server je použit známý server Samba s protokolem SMB (Server Message Block). LAN port na LanDisku je typu Auto-MDI/ MDIX a lze jej tak připojit i přímo do konektoru LAN na počítači (není nutné použít překřížený kabel). LanDisk podporuje 16 současných připojení na FTP serveru a (zároveň) 16 současných připojení na SMB serveru. Modré diody LED na předním panelu LanDisku indikují (shora dolů) zápis/ čtení dat, připojení k LAN, funkci CPU, otáčení HDD a připojené napájení.

Vlastní zkušenost Všechno pracuje jak má. Mechanická konstrukce je poměrně solidní, skříňka je tvořena hliníkovým profilem s drážkami, do kterých se zasouvá vnitřní konstrukce. Upevněním disku na kovovou desku a jejím zasunutím do drážky skříňky je pevný disk ochlazován celým tělesem zařízení. Vše je poměrně dobře vidět z pořízených fotografií. Jednoduchá montáž/demontáž umožňuje rychlou výměnu disku v případě potřeby (to nemusí být jen při poruše, můžete např. chtít vložit disk s jiným obsahem). Uvedení do provozu bylo opravdu dílem chvilky a od té doby pracuje bez problémů. Už dvakrát jsem updatoval firmware ze souboru staženého z Internetu (soubor má asi 390 kB a název firmware(024).bin, kde číslo je číslo verze – zatím poslední je 24). Cena (na našem trhu okolo 2000 Kč bez DPH) mi připadá přijatelná a i s novým diskem v součtu nepřesahuje cenu externích disků pro USB. Mohu mít na domácí síti trvale přístupné soubory, aniž by musel běžet nějaký určitý počítač.

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

37

FONTY NA INTERNETU Doba fontové mánie, kdy každý z nadšení „že to jde“ používal v jednom dokumentu co nejvíce různých písem, je již naštěstí pryč a většinou vystačíme s několika základními fonty. Jsou však různé příležitosti, kdy by se pro zajímavý nadpis nebo upoutávku nějaké neobvyklé písmo hodilo. A pak jsou tzv. dingbats, fonty, kde jsou místo písmen různé obrázky, drobná grafika. To může často opravdu ušetřit hodně času. Webů, kde si lze zakoupit nebo stáhnout zdarma stovky různých fontů, je bezpočet. Zde je několik základních tipů.

www.dingbatpages.com

www.dingbatpages.com Fonty Truetype jsou vektorové, což znamená, že vektorové jsou i „dingbats“ - obrázkové fonty. Má to tu výhodu, že grafiku můžete libovolně zvětšit a pořád zůstává ostrá a pěkná. Jsou to takové malé „kliparty“, které zpestří textový dokument, nebo výrazně usnadní jeho tvorbu, pokud je v oboru, používajícím hodně obrázkových symbolů (např. astrologie, hudba ap.). Z několika set fontů na webu Dingbatpages je několik ukázek na obrázku vpravo. Fonty jsou roztříděny do kategorií mimozemšťané, historie, šipky, umění, osoby, byznys, postmoderna, zvířata, ezoterie, hry, svátky, ornamenty, speciality, obrázková písma. Najdete zde freeware, shareware i placené produkty, určitě si něco vyberete i když si myslíte, že nic nepotřebujete. Jsou zde i odkazy na další stránky s fonty. Ukázky obrázkových fontů z webu www.Dingbatpages.com www.topfreefonts.com

www.topfreefonts.com TopFreeFonts.com je web s průběžně aktualizovaným seřazeným seznamem nejlépe hodnocených webů s fonty a o fontech. V jeho databázi je údajně téměř 200 webů. I když u webů tohoto typů je nutné předpokládat, že si jejich provozovatel propaguje zejména nejrůznější svoje weby (i když to navenek není patrné), přesto zde lze najít dobré a zajímavé tipy.

http://fontanie.webpark.cz Fontanie je český web, který dělá jeho autor hlavně pro svoji potřebu. Písma jsou seřazena podle abecedy a podle ní se také vyhledávají. U každého písma je kromě názvu uvedena ukázka, velikost souboru a možnost stažení. Všechna písma na tomto webu umějí správně česká písmena (ukázkovou větou je Příliš žluťoučký kůň ...).

38

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

http://fontanie.webpark.cz

www.geocities.com/jeffsfonts/

www.geocities.com/jeffsfonts/ www.fontavenue.com

Jeff Levine tvoří fonty jako součást svého zájmu o typografii a poskytuje je zdarma jak říká proto, aby „celosvětovému webu“ taky něco vrátil. Je zde přes stovku obrázkových „dingbats“ a několik pěkných obrázkových písem.

www.netbistro.com/georgemusic/tablatur.html

www.fontavenue.com

www.netbistro.com/georgemusic/ tablatur.html

Univerzální portál pro vše související s fonty. Je zde adresář všech webů zabývajících se fonty, archivy fontů, najdete zde nástroje na tvorbu fontů a jejich úpravy, informace a tutoriály o fontech a typografii a odkazy na takto zaměřené weby, vyhledávání fontů podle zadaných parametrů.

Speciální fonty, které umožňují zapisovat hudbu v běžném textovém editoru. Písmena na klávesách odpovídají přímo názvům not. Zapsat můžete třeba i tohle:

www.worldlanguage.com/ProductTypes/Fonts.htm

www.worldlanguage.com Web Worldlanguage.com je specializovaný na jazyky a najdete zde informace i k těm nejneobvyklejším jazykům na Zemi. Protože jedním z aspektů každého jazyka je písmo, je zde i část věnovaná fontům. Hlavním zřetelem nejsou různá umělecká ztvárnění běžných písem, ale jakákoliv ztvárnění speciálních písem - jen namátkou jmenujme arabštinu, tamilštinu, sanskrt, tibetštinu, navajo, zulu atd. Odkazy vedou většinou ke komerčně prodávaným fontům, ale i zde najdete fonty volně šířené.

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

39

ZAJÍMAVÉ WEBY

www.webelements.com www.lipsum.com Nevíte, co je to Lorem Ipsum? Je to textová výplň, používaná grafiky a typografy. Nahrazuje budoucí text v grafickém uspořádání stránky. Pozoruhodné je, že se začal používat již okolo roku 1500 a přetrval až dodnes, byl převzat i do elektronického a digitálního zpracování. Používá se nejen kvůli tomu, že mnohdy není při grafickém návrhu definitivní text ještě k dispozici, ale i proto, že je známo, že má-li čtenář posoudit grafickou stránku publikace, smysluplný text odvádí jeho pozornost. Proto většina učebnic, grafických návrhů a jejich sborníků a dalších publikací používá Lorem Ipsum. Přestože se má obecně za to, že jde o čistě náhodný text, není to pravda – jeho kořeny jsou v kousku klasické latinské literatury z roku 45 před n. l. Podle určitých slov byl přesně určen zdroj – je to Finibus Bonorum et Malorum (Extrémy dobra a zla) od Cicera. Na těchto webových stránkách si můžete vygenerovat potřebnou délku textu (můžete ji zadat v bajtech, slovech nebo odstavcích).

Podle autora, Marka Wintera z katedry chemie Univerzity v Sheffieldu v Anglii, je to první interaktivní periodická tabulka prvků na webu. Je zde ve dvou verzích, jednodušší školní a kompletní profesionální. Po výběru prvku v tabulce se zobrazí popis jeho vlastností a parametrů včetně vyobrazení a struktur (viz obrázky). Anglickou výslovnost názvu prvku a popis jeho vlastností si můžete i poslechnout po kliknutí na příslušnou ikonu. Tabulka se dá vytisknout, jsou zde výklady všech parametrů prvků a principu periodické tabulky, web má i verzi pro WAP a pro Palm. Lze si stáhnout i pěknou flashovou verzi tabulky. Web vytvořený v roce 1993 údajně navštěvuje průměrně skoro 50 000 lidí denně a obdržel mnoho cen.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisicing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Pasáž textu Lorem ipsum, používaná již od roku 1500

40

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

TECHNICKÉ ZAJÍMAVOSTI Iomega Micro Mini Hard Drive Micro Mini Hard Drive je přenosné úložiště dat o kapacitě 4 nebo 8 GB od známé firmy Iomega. Na první pohled je velmi podobné obyčejnému flash disku. Uvnitř je však miniaturní pevný disk s kapacitou 4 nebo 8 GB, jeho plotny se otáčejí rychlostí 4200 ot./min. Celé zařízení váží méně než 50 gramů. Disk je kompatibilní s operačními systémy Windows 2000/XP/ME, Mac OS od 10.1 a Linux od 2.6.7. Dodává se s programy pro automatické zálohování dat, správu hudebních souborů a správu fotografií. V USA se prodává za 130 resp. 170 USD (4/8 GB).

– samotných hliníkových mřížek a rámečků, které drží chladič s modulem pohromadě. Prvními moduly, které budou používat chladiče XTC, budou PC3200 (400 MHz) a PC3500 (433 MHz) Gold Gamer eXtreme.

GeForce 7800GT

Pasivně chlazená GeForce 7800GT Xtreme Thermal Convection

Firma ASUS umí zkombinovat výkonnou grafickou kartu a pasivní chlazení, založené na heatpipes. Po GeForce 6600GT a Radeonu X800 uvedl jednu z nejvýkonnějších karet dneška, pasivně chlazenou GeForce 7800GT. Je osazena systémem chlazení SilentCool a standardně taktována na 420 MHz pro jádro a 1240 MHz pro 256 MB pamětí GDDR3. Cena je stanovena na 450 € (asi 13 500 Kč).

Micro Mini Hard Drive Iomega

Bezpečnostní disk Kangaru Solutions Firma Kangaru Solutions představila novou řadu disků BioStor HD. Po připojení disku je na něj nutno pro jeho aktivaci přiložit prst - „heslem“ je totiž otisk prstu. BioStor HD dokáže rozeznat až pět různých předem zadaných otisků prstů. Kapacity disku jsou od 40 GB až po 100 GB (v cenách 230 až 350 USD). Kryptovací rychlost disku je 1,6 Gb/s a disk odolává otřesům do 200 G.

Extreme N6600GT Silencer

Vodní chlazení AQX 500RS

AQCOOL

Kangaru BioStor HD

Chlazení pamětí od OCZ

.

OCZ Technology, výrobce paměťových modulů, uvedl nové chladiče pamětí nazvané Xtreme Thermal Convection (XTC). Jejich struktura se podobá včelí plástvi, nejde však prý jen o parádu a mají údajně výrazně lepší chladicí schopnosti díky perforacím. Systém chlazení XTC se skládá ze dvou částí

Vodní chlazení AQCOOL od českého výrobce Silentek má označení AQX 500RS. V nabídce jsou sady pro chlazení pouze procesoru, procesoru a grafické karty (1+1) a procesoru, grafické karty a čipsetu (1+2). Modelovou řadu doplňuje sada AQX 500 RS Dual, která nabízí dva CPU bloky určené pro chlazení dvouprocesorových systémů. Specifikace Model: AQX 500RS Barva: černá Napájení: 230 V ~50 Hz, 12 V Příkon: 5W Ventilátor: 80x80x25 mm Čerpadlo: 230 V ~50 Hz Hlučnost: <20 dB Rozměry: 200x140x85 mm Hmotnost: 2 kg

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Lite-On s podporou DVD-RAM První vypalovačkou společnosti LiteOn s podporou zápisu na média DVDRAM se stal model Super Allwrite SHM165P6S pro rozhraní ATAPI/ EIDE smaximálně pětinásobnou rychlostí zápisu. Poradí si i s dvouvrstvými DVD+/-R DL, umožňuje ultrarychlý přepis médií CDRW (až 24x) a 48x zápis na klasická CD-R.

Super Allwrite SHM-165P6S

41

RÁDIO „HISTORIE“

Pøíbìh elektronky (Pokraèování)

Druhy elektronek Dioda - má dvì elektrody, katodu a anodu - schematické znaèky viz obr. 3. Proud pøes diodu prochází jen tehdy, má-li její anoda vùèi katodì kladné napìtí. Nejèastìjší využití má jako usmìròovaè støídavého nebo vysokofrekvenèního proudu. Nìkteré elektronky pro usmìrnìní vyšších proudù se plnily napø. rtuovými parami (AX50, DCG4/1000) nebo argonem (UA025A). Trioda - používá se ve vìtšinì aplikací jako zesilovaè napìtí. Její tzv. øídicí møížka, kterou ve schématech oznaèujeme jako g1, má vùèi katodì malé záporné napìtí (pøedpìtí), jehož zmìnou lze øídit anodový proud. Vlastnosti lze vyèíst z tzv. pøevodní charakteristiky, což je grafické znázornìní prùbìhu anodového proudu v závislosti na møížkovém pøedpìtí pøi provozním napìtí na anodì (obr. 4). Tetroda - klasická tetroda má vloženu mezi øídicí møížku a anodu další elektrodu, tzv. stínicí møížku g2, která je pøipojena na kladný potenciál. Snižuje mezielektrodovou kapacitu mezi anodou a prvou møížkou Cag1 a omezuje vliv anodového napìtí na anodový proud. Pùsobí odsávání elektronù tvoøících prostorový náboj, èímž lze právì ovlivòovat velikost anodového proudu pøi stálém napìtí na g1. Ménì obvyklým typem tetrody je tzv. dvoumøížková elektronka, u té je „druhᓠmøížka vložena mezi katodu a øídicí møížku - bývá také spojena s kladným potenciálem, zde odsává elektrony hromadící se v prostoru tìsnì nad katodou, což umožòuje dosáhnout požadovaného anodového proudu již pøi napìtích 10 až 20 V na anodì. Klasickým pøedstavitelem byla elektronka A441N, pozdìji byl princip

a)

b)

c)

Obr. 3. a) Schematická znaèka pøímožhavené diody; b) schematická znaèka nepøímožhavené diody; c) nepøímo žhavená dvojitá dioda, tzv. duodioda

Obr. 4. Pøevodní charakteristiky triody

42

uplatnìn i u vícemøížkových elektronek (DAH50, RL12P45). Tetroda má ovšem i nectnost - velká rychlost elektronù dopadajících na anodu pùsobí pomìrnì vysokou úroveò sekundární emise, takže proud sekundárních elektronù pøi nižších napìtích na anodì (kolem 100 až 150 V) mùže být dokonce vyšší proud než primárních elektronù. Toho je možno sice využít v zapojení tetrody jako speciálního oscilátoru (dynatron), ale v principu se jedná o nežádoucí jev, který lze omezit napø. vnitøní konstrukcí (svazková tetroda 6L50) nebo vyšším napìtím na anodì (vysílací elektronky). Svazkové tetrody jsou ale výrobnì složité, nebo pøi jejich výrobì musí být jednotlivé závity první a druhé møížky „v zákrytu“. Pentoda - mezi stínicí møížkou a anodou má další - tzv. brzdicí møížku g3, která bývá mnohdy pøímo uvnitø systému spojena s katodou. Ta ubrzdí sekundární elektrony natolik, že zmìní smìr a vracejí se na anodu. Pentody mají velký vnitøní odpor, vysoký zesilovací èinitel a malou kapacitu mezi anodou a øídicí møížkou Cag1 (obr. 5 a). Elektronky s více møížkami než má pentoda, jsou hexoda (vnitøní uspoøádání møížek si mùžeme pøedstavit jako dvì tetrody za sebou). Nejèastìjší použití bylo ve smìšovaèích - na první møížku se pøivádìl signál z antény, na druhou øídicí møížku signál z oscilátoru a stínicí møížka je vzájemnì oddìlovala stejnì jako další stínicí møížka vùèi anodì. Dalším jejím vylepšením byla heptoda, navíc s brzdicí møížkou nejblíže anodì. V moderních konstrukcích elektronek býval spojen systém heptody spolu se systémem triody, která pracovala jako oscilátor v jedné baòce; pokud byly tyto systémy zcela oddìlené, využíval se systém heptody také pro mf zesílení a triody jako nf zesilovaè. Dalšími mnohamøížkovými elektronkami byl tzv. pentagrid s pìti møížkami nebo oktoda se šesti (obr. 5 b), u kterých se využíval prostorový náboj vznikající mezi møížkami jako virtuální katoda pro poslední tetrodový èi pentodový systém. Enioda se používala v zaèátcích FM rozhlasu k demodulaci, ale u nás se elektron-

a)

b)

ky tohoto typu prakticky nevyskytovaly. V moderních øadách elektronek je již nenajdeme, nebo dvousystémové elektronky jsou pro svou univerzálnost vhodnìjší. Ale v naší pøedváleèné literatuøe byste našli také rùzné pokusy o nalezení „vhodnìjšího“ názvu, které naštìstí záhy zanikly. Nalezli byste mixodu, binodu a jiné. Mìnícím se stoupáním závitù první møížky lze ovlivnit u elektronek obecnì strmost pøi rùzném pøedpìtí - takto uzpùsobeným elektronkám øíkáme selektody, nebo elektronky s øízeným zesílením.

Nožièkové elektronky Když pomineme úplnì první typy elektronek (i když bychom mìli spíše øíkat lampy, což bylo oznaèení bìžnì v té dobì používané), které mìly na našem území význam spíše pokusnický (obr. 8 a, b), pøípadnì elektronky francouzské provenience typu R, které se k nám v menší míøe dostaly brzy po 1. svìtové válce hlavnì s francouzskou vojenskou spojovací technikou, ve dvacátých letech minulého století pøevažovaly u nás na trhu nožièkové elektronky dvojího provedení „klasické“ ètyø- èi pìtikolíkové (tzv. „evropskᓠpatice); výjimku tvoøí jen tøíkolíkové diody, obr. 6, 7. Pozdìji se na trhu (hlavnì s nástupem složitìjších systémù) objevily elektronky se sedmikolíkovými paticemi (v kruhovém uspoøádání 4+3).

Obr. 6. Tøíkolíková patice

c)

Obr. 5 a) Schematická znaèka pentody (tøetí møížka propojena s katodou v systém); b) oktoda; c) schematická znaèka pro indikátor vyladìní - „magické oko“

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Obr. 7. Pìtikolíková patice (u ètyøkolíkové je vynechán støední kolík)

V pøedváleèné dobì (dvacátá a tøicátá léta) se u nás vyskytovalo mnoho druhù elektronek - z poèátku pøevážnì zahranièní provenience, ale èeské výrobky jim brzy zaèaly konkurovat. I když se elektronky pozdìji používaly v øadì zaøízení dalších, nejmasovìjší spotøebu pøedstavovaly od prvopoèátku pøijímaèe - pøednì rozhlasové, ale jakmile zaèala vysílat televize, mnoho speciálních typù bylo vyvinuto pro televizní techniku a ve spotøebì elektronek zaèaly televizory dominovat. Ještì nesmíme zapomenout, že z poèátku byl poslech radiopøijímaèe víceménì individuální záležitostí - elektronky byly schopny dodat výkon, potøebný nejvýš pro nìkolikera sluchátka. Teprve v roce 1927 se na trhu objevila výkonová trioda, s výkonem dostateèným k napájení reproduktoru. Nejèastìjší znaèky, se kterými se mùžeme setkat jak ve starých schématech, tak v zásobách pamìtníkù a sbìratelù, jsou výrobky firem Marconi, Microtron (pozdìji Valvo), Philips, Rectron, Tungsram, a u speciálních Siemens. Zatím co u vìtšiny výrobcù se dle mého zdání znaèení elektronek vymyká nìjakému øádu (systém jsem v literatuøe nenašel, snad jen Tungsram má poslední èíslici udávající žhavicí napìtí), firma Telefunken oznaèovala elektronky pro pøijímaèe písmeny RE, usmìròovací RG a vysílací RV. Pokud bylo v oznaèení tøetí písmeno, znamenalo S elektronku s více møížkami a N s nepøímožhavenou katodou (ovšem s výjimkami - u usmìròovacích znamenalo písmeno N elektronku do zdroje napìtí), poslední èíslice udávala žhavicí napìtí (opìt s výjimkami u elektronek pro sériové žhavení). Firma Philips mìla také svùj kód - písmeno, dvì èi tøi èíslice a pøípadnì další doplòující písmeno. Prvé písmeno udávalo potøebný žhavicí proud (napø. B 0,1 až 0,2 A, E 0,7 až 1,25 A) a prvá èíslice (dvì u ètyømístných) udávala žhavicí napìtí; pokud poslední dvì èíslice dávaly èíslo menší než 40, jednalo se o triodu a toto èíslo udávalo pøímo její zesilovací èinitel. Èísla vìtší než 40 pak znamenala vícemøížkové elektronky. Z dnešního pohledu to byl systém nepøíliš praktický, ale vzhledem k relativnì malému poètu vyrábìných typù doèasnì vyhovoval. Ovšem kód nebyl u všech dodržován - pøíklad: A442 byla vysokofrekvenèní tetroda se žhavením 4 V, 0,6 A, což by odpovídalo písmenu C. K této problematice píše ing. Štìpánek v kvìtnu 1933: „Naše továrny sice svým oznaèením mnohdy chtìjí øíci mnoho (intenzitu i voltហžhavení a i jiné údaje), ale nejednotnost tohoto oznaèování pùsobí spíše zmatek, než aby napomáhala k informovanosti.“

Snahy po jednotném oznaèování Ing. Štìpánek nebyl jediný, kterému se rùznorodost v oznaèování jednotlivými výrobci nezamlouvala. Již v roce 1931 uveøejnil èasopis „Èeskoslovenského radiosvazu a radioklubù v nìm sdružených“ Èeskoslovenský radiosvìt návrh na jednotné oznaèování elektronek. S odstupem mùžeme øíci, že naštìstí pøijato nebylo - stejnì by se již bìhem desíti let muselo podstatnì zmìnit. Návrh spoèíval

b)

a)

c)

Obr. 8. Marconiho elektronky: a) typ DEV (DE = Dull Emitter); b) CAT2 (CAT = Cooled Anode Transmitting); c) typ DE4 (pøevzato z èasopisu Antique Radio No 33 a 61, viz www.antiqueradio.it)

v oznaèení písmenem a tøímístným èíselným kódem, jako pøíklad zde uvádím jen písmena E (nf zesilovací lampa) a F (nf odporová lampa), nebo J (dvoumøížková lampa pøijímací) a K (dvoumøížková lampa oscilaèní). Poslední dvì èíslice mìly udávat strmost v obvyklých mA/V a prvá èíslice: 1 - žhavení z akumulátorù, 2 - libovolné žhavení, 3 - pøímožhavené støídavým proudem, 4 - nepøímožhavené, 5 lampy pro sériové žhavení. Na tomto návrhu je pozoruhodné snad jen to, že pøišel tak brzy. Pochopitelnì nemìl podporu ani u našich ani u zahranièních výrobcù, kteøí již vyrábìli své elektronky ve velkých sériích a nepøetržitì pracovali na vývoji nových typù.

dioamatéry velmi vyhledávaná. Po válce ji vystøídala RV2,4P45, což ovšem byla pentoda s prostorovou møížkou. Vìtšina triod mìla jednotné uspoøádání vývodù - v patici byly tøi nožièky blíže k sobì - na støedním byla vyvedena møížka a z obou stran bylo žhavení, na vzdálenìjším byla vyvedena anoda. Pentody mìly obvykle brzdicí møížku propojenou s jedním koncem žhavení a stínicí møížku vyvedenou na pátý, støední kolík, ale napø. tetroda RES094 mìla anodu na èepièce a na vzdálenìjším kolíku g2.

Pøímožhavené elektronky

S postupující elektrifikací ale pøestalo být bateriové napájení pøijímaèù zajímavé, spíše pøinášelo problémy s nabíjením akumulátorù a nutnou èastou výmìnou drahých anodových baterií. Radiopøijímaèe vùbec tehdy patøily k luxusnímu zboží, které si nemohl každý dovolit. Orientaèní ceny byly od 1000 Kè za „dvojku“ po 2500 až 4000 Kè (i více) za superhet, takže se rozhlasové pøijímaèe prodávaly i na splátky. V polovinì 30. let stála jen obyèejná vf pentoda 120 až 150 Kè. Proto byly vyvinuty elektronky s tzv. nepøímým žhavením, kdy vlastní katoda - obvykle niklový váleèek potažený emitující vrstvou kyslièníku barya byla jen vyhøívána žhavicím vláknem uvnitø. Pøímožhavená elektronka pøežívala dlouho jako usmìròovaè a elektronkami AZ1 nebo AZ11 se osazovaly radiopøijímaèe ještì v 60. letech. V pøedváleèných letech byly nejèastìji používány jako usmìròovaè elektronky typu 506 nebo RGN1504, 2004 a další, pøípadnì RGN1304 jednocestná. I u tìch bylo bìžné žhavicí napìtí 4 V, výjimeènì 2,5 V (RGN1503) nebo 5 V (RGN2005) a jako velkou zajímavost lze jmenovat dvoucestnou „doutnavou“ usmìròovací lampu RGN1500, která je dnes i jako druh usmìròovací elektronky se „studenou katodou“ bez žhavení prakticky neznámá.

Prvé elektronky byly pochopitelnì pøímožhavené, z praktických dùvodù (žhavení ze dvou èlánkù olovìných akumulátorù) se témìø u všech setkáváme se žhavicím napìtím 4 V. V letech 1910 až 1920 se v prvních vyrábìných pøijímaèích vyskytovaly obvykle elektronky Telefunken typù RE11, RE58, RE78, RE84. Pozdìji se vyrojilo typù jako máku - jmenujme alespoò ty nejbìžnìjší (v závorce pøibližný ekvivalent jiného výrobce): pro vf úèely RE074n (H407sp), pro nf zesilovaèe RE034 (W406, A425), RE074 (H406, A409), RES094 (A442), koncové triody RE114 (L410, B406), RE134 (L413, B409), RE304 (C405), RE604 (D404) a RE614 (LK4110, E408N), koncové pentody RES164 (B443S), RES174d (B443), RES364 a 374 (C443), RES664 (L491D nebo pøímožhavená E443H, E443N èi C443). Hlavnì firma Philips pak užívala i „dvouvoltovou“ øadu B255, B262 (vf tetrody), B226, B228, B217 (nf triody) a B240, což byla dvojitá koncová trioda. Ty najdeme v bateriových pøijímaèích vyrábìných kolem roku 1935 hlavnì „bateriovou“ firmou PALABA. Zde stojí ještì za zmínku „univerzální“ dvoumøížková elektronka, která se spokojila s pouhými 16 V na anodì - RE074d, U409D èi bìžnìjší A441N, která byla ra-

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Nepøímožhavené elektronky

(Pokraèování)

QX

43

Cívkový dvoustopý magnetofon

TESLA „SONET DUO“, APN 210 Rudolf Balek Slovo sonet oznaèuje lyrickou báseò se 14 verši a do èeštiny se pøekládá jako „znìlka“. A od znìlky už je to krùèek k nf technice... O magnetofonu SONET DUO mùžeme s trochou nadsázky øíci, že je pøedchùdcem dnešní hifi techniky. Má dvoustopý monofonní záznam, je pìtielektronkový, se síovým napájením 110 až 240 V/50 Hz, spotøeba 50 W. Byl vyrábìn v padesátých letech minulého století v podniku TESLA Pardubice. Podívejme se na tehdejší filozofii a technologii magnetického záznamu zvuku a vrame se do doby pøed padesáti léty. Propagaèní letáèek oznamuje, že podle mezinárodní normy je dvoustopý a dvourychlostní magnetofon SONET DUO osvìdèeným pøístrojem a pro jeho velkou oblibu je vyrábìn ještì v tomto roce (1966). Má dvì rychlosti nahrávání a pøehrávání: 4,7 cm/s pro ménì nároèné nahrávky a øeè, druhá je 9,53 cm/s, urèená pro jakostní nahrávky – té doby – napø. pro hudbu nahrávanou z gramofonových desek LP apod. V informaèním materiálu je uvedena rychlost posuvu pásku 9,50 cm/s. Z hlediska ovládání pohybových mechanismù jsou následující možnosti: posuv vpøed – pravé šoupátko – pøi kolísání rychlosti ±0,4 % až ±0,6 %, posuv vzad a pøevíjení – šoupátko na levé stranì magnetofonu – trvající podle druhu použitého pásku asi 1,5 až 2 minuty. Pásek se zastavuje stlaèením tlaèítka na šoupátku, které tak uvolní aretaci, a šoupátko se vátí do pùvodní polohy – pásek se zastaví. Pro úplnost ještì dodejme, že na vstup magnetofonu je možno pøipojit tlaèítkem „M“ a do dutinky „M“ dodávaný dynamický mikrofon typu TESLA AMD101, pøípadnì jiný, dále tlaèítkem „R“ diodový výstup z rozhlasového pøijímaèe a samozøejmì gramofon tlaèítkem „G“ (tlaèítka jsou na pøedním panelu vpravo v rohu). Rozmìry a hmotnost: 348 x 190 x 287 mm, 12 kg. Magnetofon má šoupátkové ovládání funkcí podle èeskoslovenského patentu, dokonalé brzdy, stop tlaèítko s aretací, pøesné nastavení libovolného místa záznamu, široký kmitoètový rozsah zesilovaèe, bezhluèný chod, konstrukce nedovoluje nechtìné chvìní a otøesy. Tab. 1. Pøehledný seznam dùležitých parametrù magnetofonu TESLA SONET DUO

Obr. 1. Firemní ilustraèní snímek magnetofonu TESLA SONET DUO s mikrofonem TESLA AMD 101 Svými parametry se øadil do tøídy poloprofesionálních pøístrojù (nìkde nacházíme název „konzumní tøída“). Kolik Sonetù bylo vyrobeno, se nepodaøilo zjistit, mùj SONET mající výrobní èíslo 1340 310 (vyskladnìný 13. 12. 1965) svìdèí o tom, že byl pravdìpodobnì vyrábìn hromadnì nebo ve velké sérii. Od výrobních èísel 1200 001 a 1200 200 byly provedeny menší zmìny v zapojení: zatlumení korekèního obvodu, zmenšení parazitní kapacity pøívodù ke kombinované hlavì, zmìny v obvodu korekèní tlumivky L2 a zmìna v katodovém obvodu elektronky E2 (ECC83) druhého systému. Osazen byl novými typy elektronek: novalovými devítikolíkovými celosklenìnými typy EF86, ECC83, EM81 a EZ80, které tehdy pøedstavovaly špièkovou technologii. SONET DUO se stal následovníkem staršího Sonetu, vylepšený a s doplnìným názvem SONET DUO. Prodával se v tehdejších prodejnách „ELEKTRO“ a „Domácí potøeby“ za 2300 Kès. Jeho pokraèovatelem se stal SONET B3, který byl èásteènì hybridní, ještì mìl pìt elektronek a ve vstupní èásti dva Ge tranzistory. SONET DUO – magnetofon nezmar – byl vhodný do bytu i pro „tìžké“ provozy. Nepøetržitým vyhráváním doprovázel zábavné a pouové atrakce, obsluhován vìtšinou laickou osobou, nìkdy v nepohodì, dešti, horku a v zimì. Vydržel… (Pokraèování pøíštì)

Obr. 2. SONET DUO s mikrofonem, vidìný oèima ilustrátora

44

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

Z RADIOAMATÉRSKÉHO SVÌTA Kepleriánské prvky

Družice SuitSat-1

Obr. 1. Družice SuitSat-1: skafandr ORLAN bez kosmonauta, vybavený ale pro rádiovou komunikaci a madlem (v pase) pro uchopení Další kosmický experiment je pøipraven a vše nasvìdèuje, že bude zaèátkem února 2006 také realizován. Pøi nadcházející kosmické procházce vypustí astro(kosmo)nauti z ISS do volného prostoru ruský kosmický skafandr ORLAN a vytvoøí tak z nìho samostatnou umìlou družici. Skafandr bude samozøejmì bez kosmonauta, ale vybavený rádiem a malým poèítaèem s jednotkou pro èteni CD, viz obr. 1. Obrázky uložené na disku budou vysílány k Zemi módem SSTV. Kromì obrázkù budou vysílány také hlasové zprávy v rùzných jazycích, vèetnì tøíkanálové telemetrie (palubní èas, teplota a napìtí baterie 28 V). V ruštinì bude vysílána hlasová zpráva oslavující 175. výroèí založení Baumanovy státní technické univerzity v Moskvì. Protože baterie SuitSat-1 (nazývaného také Radioskaf) nebude bìhem mise dobíjena, je oèekávaná èasovì omezená životnost. Na orbitì vydrží SuitSat-1 asi šest týdnù. Frekvence FM vysílaèe SuitSat-1 bude 145,990 MHz a výkon 0,5 W (obr. 2). Pøedpokládá se také, že stávající FM pøevadìè 2 m/70 cm, instalovaný na ISS v rámci programu ARISS, bude po dobu èinnosti SuitSat-1 naladìn pøijímaèem na

NAME

EPOCH

INCL

AO-07 AO-10 UO-11 RS-10/11 RS-15 FO-29 SO-33 AO-40 VO-52 AO-16 WO-18 LO-19 UO-22 KO-23 AO-27 IO-26 TO-31 GO-32 UO-36 MO-46 NO-44 SO-50 AO-51 XO-53 NOAA-10 NOAA-11 NOAA-12 MET-3/5 MET-2/21 OKEAN-4 NOAA-14 SICH-1 NOAA-15 RESURS FENGYUN1 OKEAN-0 NOAA-16 NOAA-17 NOAA-18 HUBBLE UARS PO-34 ISS OO-38 NO-45 UWE-1 XI-V NCUBE2

6005.70068 101.60 52.54 0.0012 201.35 158.71 12.53572 -2.8E-7 6002.18982 27.48 355.97 0.6033 250.21 38.08 2.05868 2.3E-6 6004.57296 98.21 11.31 0.0010 72.88 287.36 14.79365 1.3E-6 6004.77393 82.92 89.05 0.0011 179.62 180.50 13.72769 2.7E-7 6004.82327 64.81 141.44 0.0167 281.78 76.44 11.27551 -3.9E-7 6004.95522 98.52 32.02 0.0351 13.33 347.68 13.52918 -3.5E-7 6004.30841 31.43 335.72 0.0355 123.96 239.53 14.28070 1.8E-6 6005.35337 7.38 261.60 0.7913 119.23 339.27 1.25584 -4.8E-7 6004.76211 97.89 80.57 0.0027 170.78 189.40 14.81027 3.7E-6 6004.61459 98.19 23.71 0.0011 327.93 32.13 14.31706 3.1E-7 6004.60909 98.20 28.26 0.0012 327.82 32.23 14.31778 2.2E-7 6004.60269 98.20 32.99 0.0012 327.11 32.93 14.31951 5.8E-7 6005.75095 98.27 328.77 0.0007 193.14 166.96 14.39528 2.6E-7 6004.64921 66.08 84.54 0.0008 208.52 151.54 12.86435 -3.7E-7 6005.53116 98.27 355.49 0.0009 29.33 330.84 14.29158 -1.4E-7 6004.47862 98.26 355.74 0.0010 28.67 331.50 14.29401 4.9E-7 6005.74707 98.50 71.65 0.0002 331.83 28.28 14.23693 -8.3E-7 6004.65056 98.49 67.70 0.0001 13.86 346.27 14.23096 -4.2E-7 6005.50834 64.56 22.35 0.0003 234.86 125.22 14.78569 2.3E-7 6004.57414 64.56 17.76 0.0052 270.23 89.28 14.82893 4.4E-6 6005.67245 67.05 66.27 0.0007 275.38 84.65 14.29421 1.5E-6 6005.76271 64.56 246.11 0.0063 194.97 164.96 14.71082 2.3E-7 6005.67846 98.19 64.93 0.0085 339.83 19.95 14.40499 4.1E-7 6005.75749 98.18 266.49 0.0017 323.30 36.70 14.59428 1.3E-6 6005.08579 98.76 16.34 0.0012 265.27 94.71 14.27281 -8.6E-7 6005.06533 98.84 95.22 0.0012 94.39 265.87 14.14787 2.7E-6 6005.12134 98.72 359.19 0.0013 198.81 161.26 14.25481 -4.1E-7 6005.79028 82.56 15.53 0.0014 87.11 273.16 13.17003 5.1E-7 6005.68323 82.55 100.37 0.0021 275.77 84.11 13.83599 6.1E-7 6004.59093 82.54 69.59 0.0022 189.62 170.46 14.82294 4.2E-6 6005.08447 99.06 61.43 0.0010 148.40 211.77 14.13625 -8.6E-7 6004.54232 82.53 210.49 0.0024 177.50 182.63 14.81296 3.6E-6 6005.14513 98.51 12.35 0.0011 127.66 232.56 14.24558 4.8E-7 6005.91376 98.52 74.11 0.0001 320.28 39.83 14.24094 5.0E-7 6005.54405 98.62 4.33 0.0014 242.96 117.02 14.11807 3.2E-6 6004.60636 97.74 26.49 0.0001 36.19 323.94 14.73329 1.7E-6 6005.13256 99.05 330.03 0.0010 216.21 143.84 14.12304 -5.3E-7 6005.13024 98.64 80.38 0.0012 185.25 174.85 14.23739 5.2E-7 6005.10468 98.77 312.03 0.0014 326.42 33.60 14.10920 3.6E-6 6004.41685 28.47 37.40 0.0004 244.56 115.46 14.99940 7.6E-6 6004.63027 56.98 76.33 0.0103 254.95 103.98 15.41686 7.7E-5 6004.76085 28.46 44.34 0.0005 258.90 101.09 15.16577 1.0E-5 6006.06972 51.64 300.99 0.0011 121.58 63.14 15.73802 1.5E-4 6005.78170 100.19 267.59 0.0037 204.23 155.71 14.35749 6.3E-7 6005.62765 67.06 66.07 0.0006 291.51 68.54 14.29511 -2.0E-6 6005.76488 98.18 266.46 0.0017 320.73 39.27 14.59288 3.1E-6 6005.83074 98.18 266.55 0.0018 320.45 39.54 14.59344 3.1E-6 6003.42559 98.18 264.18 0.0017 331.01 29.01 14.59496 2.7E-6

Obr. 2. Anténa a ovládací panel SuitSat-1 jeho frekvenci. Na frekvenci downlinku pøevadìèe 437,800 MHz pak bude možné pøijímat opìt signál SuitSat-1, vysílaný ovšem podstatnì vìtším výkonem 10 W. Cílem tohoto experimentu je pøiblížit kosmickou techniku a komunikaci co nejširší èásti populace, pøedevším z øad studentù a mládeže. Nápad a realizace projektu jsou z ruské strany pøisuzovány S. Samburovovi, RV3DR, A. P. Alexandrovovi a A. Poleshukovi z RSC Energia. V USA, kde bylo zaøízení vyvinuto pod vedením Lou McFadina, W5DID, a reali-

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

RAAN

ECCY

ARGP

MA

MM

DECY

REVN 42502 16963 17157 92873 45412 46347 37559 2380 3619 83291 83297 83304 75964 62950 64012 64004 38923 38898 36173 28514 22270 16353 7976 1028 389 89147 76101 69198 62357 60574 56802 55776 39750 38930 34306 34766 27256 18357 3238 66048 78406 39721 40761 31136 22273 1028 1017 209

Obr. 3. Ovládací panel, vysílaè, mikropoèítaè a digitalker zováno skupinou S. Bibla, N7HPR, probìhly také pøedletové zkoušky (obr. 3). Další informace lze získat na: http://www.amsat.org/amsat-new/ index.php http://www.amsat.org/amsat-new/ articles/SuitSat/ http://www.amsat.org/amsat-new/ articles/BauerSuitsat/index.php OK2AQK

45

Z galerie šikovných radioamatérských rukou

Vzpomínky konstruktéra - OK2JI (Dokonèení)

Obr. 27 a 28. Dva zábìry z UHF/SHF Contestu 2004. Vlevo pohled do vysílacího stanu s transceivery TRX-12 pro pásmo 70 cm a TRX-11 pro 23 cm. Vpravo celkový pohled na stanovištì (kóta Mladoòov, lokátor JN89MW)

Doba, kdy se shánìly souèástky, je dávno pryè, výborných konstrukèních prvkù je obrovský výbìr a dodací lhùty minimální. Poèet amatérù, kteøí jsou však schopni nìco postavit, je pomìrnì malý. Není se èemu divit, nebo na trhu je k dostání množství hotových zaøízení pro všechna pásma od KV až po SHF a pro amatéra vybaveného jen minimálním mìøicím zaøízením je témìø nemožné dosáhnout podobných technických parametrù. Než udìlat špatné zaøízení, se kterým budeme znepøíjemòovat provoz ostatním, je skuteènì lépe koupit si zaøízení profesionální a vìnovat se pouze tìm doplòkùm, které nemají podstatný vliv na stabilitu a èistotu vysílaného signálu. Nejlépe asi udìlá ten, kdo se bude vìnovat anténám. Co se týèe provozu, nejsem asi ten nejpovolanìjší, který by se k tomu mohl vyjadøovat, i když jsem velké množství spojení na VKV pásmech navázal a závodù na VKV absolvoval.

Rád vzpomínám na doby, kdy jsem doma slyšel pøi dobrých tropo podmínkách prosakovat stanice z PA, SM a veèer potmì a v zimì posbíral zaøízení, naložil do auta a vyjel na kopec, kde sám, jen s baterkou postavil anténu a odmìnou bylo asi 40 krásných DX spojení do severských zemí. Nemám moc rád domluvená spojení, i když na vyšších pásmech to asi jinak nejde. Mám vždy vìtší radost, když se na výzvu ozve stanice, kterou jsem neèekal, nebo se podaøí dovolat na stanici, která je na úrovni šumu. Jak jsem již døíve uvedl, nejsem velký pøíznivec FM pøevadìèù, rád jsem však pracoval pøed léty pøes lineární pøevadìè OK0A umístìný na Snìžce, který konstruoval Standa, OK1MS, a umožòoval provoz více stanicím SSB souèasnì. Je škoda, že témìø úplnì (asi používáním pøevadìèù a rušením TVI) zmizel provoz v SSB pásmu na 2 metrech pøesto, že s nynìjšími zaøízeními by se dalo komunikovat na znaèné vzdálenosti. Pøi pro-

vozu v závodech bych uvítal - když už všichni nemùžou pracovat z kót nad 1000 m - alespoò používání max. výkonu 100 W, což jsou vìtšinou maximální výkony komerèních zaøízení bez pøídavných výkonových stupòù. Je to však opìt jen otázka do diskuse a každý bude mít jiný názor. Závìrem povídání a úvah o mé konstrukèní a také provozní èinnosti bych rád podìkoval mé manželce, která již pøes 40 let trpí v paneláku mou dílnu a tráví se mnou v nepohodlí závody na kótì. Vždy po zimì se „tìší“ na další závody. Co bude následovat dále, ještì nevím, ale doufám, že ještì nìjaké zaøízení postavím, snad pro ještì jedno vyšší pásmo, než je 23 cm. Vše, co zde bylo napsáno, je pouze struèný popis konstrukcí, které vznikaly øadu let a jsou zajímavé pro ty, kteøí se podobnou èinností zabývají. Všem, kteøí se do podobné konstrukèní èinnosti pustí, pøeji hodnì úspìchù a vytrvalosti.

Kalendáø závodù a soutìží na únor a bøezen (UTC)

ta všech milovníkù CW provozu (vèetnì WARC pásem), elektronické klíèe a „poèítaèový“ provoz nejsou pøípustny. Podmínky jednotlivých závodù uvedených v kalendáøi naleznete souhrnnì na internetových stránkách www.aradio.cz.

Kalendáø závodù na bøezen (UTC)

15.2. 18.-19.2. 25.2. 25.-26.2. 25.-26.2. 25.-26.2. 25.-26.2. 25.-26.2. 26.2. 26.2. 4.-5.3. 4.3. 5.3. 5.3. 6.3. 11.3. 11.3. 11.-12.3. 12.3. 13.3. 18.-19.3. 18.-19.3. 25.-26.3.

AGCW Semiautom. CW ARRL DX Contest CW Kuwait National CW+SSB CQ WW 160 m DX SSB French DX (REF) SSB Europ. Community (UBA)CW GACW Key Day CW Russian WW PSK PSK31 OK-QRP Contest CW HSC CW CW ARRL DX Contest SSB SSB liga SSB Provozní aktiv KV CW DARC Corona 10 m DIGI Aktivita 160 SSB OM Activity CW/SSB AGCW QRP Contest CW DIG QSO Party SSB UBA 80 m Spring SSB Aktivita 160 CW Russian DX Contest MIX Internat. SSTV DARCSSTV CQ WW WPX Contest SSB

19.00-20.30 00.00-24.00 00.00-24.00 00.00-24.00 06.00-18.00 13.00-13.00 18.00-06.00 21.00-21.00 06.00-07.30 viz podm. 00.00-24.00 05.00-07.00 05.00-07.00 11.00-17.00 20.30-21.30 05.00-07.00 14.00-20.00 viz podm. 07.00-11.00 20.30-21.30 12.00-12.00 12.00-12.00 00.00-24.00

GACW Key Day není závod, ale na uvedenou dobu je vyhlášena aktivi-

46

Pozor, bìhem WPX contestu (26. 3. od 02.00) zaèíná platit letní èas - v 02.00 se u hodin øízených rádiem objeví údaj 03.00 a také v poèítaèovém prostøedí Windows se údaj pøestavuje automaticky. V dobì tohoto závodu probíhá také posluchaèská soutìž WW WPX Challenge SSB provozem. Adresy k odesílání deníkù pøes internet Aktivita 160: [email protected] ARRL: [email protected], [email protected] CQ 160 m SSB: [email protected] CQ WPX: [email protected] DARC 10 m: [email protected] DARC SSTV: [email protected] EC-UBA: [email protected] HSC: [email protected] OK-QRP: [email protected] REF (SSB): [email protected] RSGB 160 m: [email protected] Russian: [email protected] UBA Spring: [email protected] YL-OM: [email protected] QX

Praktická elektronika A Radio - 02/2006

4.-5.3. I. subreg. závod 1)144 MHz až 76 GHz 7.3. Nordic Activity 144 MHz 11.-12.3. ATV Contest 2) 432 MHz a výše 144 a 432 MHz 11.3. FM Contest 3) 14.3. Nordic Activity 432 MHz 16.3. Nordic Activity 50 MHz 18.3. AGCW Contest 144 MHz 18.3. AGCW Contest 432 MHz 19.3. Provozní aktiv 4) 144 MHz až 10 GHz 19.3. Mistr. ÈR dìtí 5) 144 MHz až 10 GHz 19.3. AGGH Activity 432 MHz - 10 GHz 19.3. OE Activity 432 MHz - 10 GHz

14.00-14.00 18.00-22.00 18.00-12.00 09.00-11.00 18.00-22.00 18.00-22.00 16.00-19.00 19.00-21.00 08.00-11.00 08.00-11.00 08.00-11.00 08.00-13.00

) Deníky na OK1AGE: Stanislav Hladký, Masarykova 881, 252 63 Roztoky u Prahy. E-mail: [email protected] 2 ) Deníky na adresu OK1MO: Jiøí Vorel, P. O. Box 32, 350 99 Cheb 2. 3 ) Hlášení na OK1OAB. 4 ) Hlášení na OK1MNI: Miroslav Nechvíle, U kasáren 339, 533 03 Dašice v Èechách nebo E-mail: [email protected] PR: OK1KPA @ OK0PHL 5 ) Hlášení na OK1OHK. OK1MG 1

2%-('1È9.$352ý(6.285(38%/,.81$52. =DMLVWČWHVLSĜHGSODWQpXQDãt¿UP\$0$52D]tVNiWHVYpWLWXO\DåR.þNVOHYQČML 6SROXVSĜHGSODWQêPQDYtF]tVNiYiWHYêUD]QRXVOHYXQDQiNXS&'520

Titul 3UDNWLFNiHOHNWURQLND$5DGLR

3ĜHGSODWQpþtVHO .þ

.RQVWUXNþQtHOHNWURQLND$5DGLR

3ĜHGSODWQpþtVHO 2EMHGQiYNXRGþ

0QRåVWYt

.þ .þ

$PDWpUVNpUDGLR

.þ

3ĜtORKD(/(&786[]DURN

.þ

.þ 01/2006

7LWXO\SURVtP]DVtODWQDDGUHVX 3ĜtMPHQt.......................................................................................-PpQR....................................... $GUHVD............................................................................................................................................. .......................................................................................................................................................... 2UJDQL]DFHGRSOQtQi]HY¿UP\,ý2',ý7HOID[HPDLO............................................................ ..........................................................................................................................................................

2EMHGQiYNX]DãOHWHQDDGUHVX$PDURVSROVUR=ERURYVNi3UDKDWHOID[HPDLOSH#DUDGLRF]

Titul 6DGD&'520 &'520URþQtN &'520URþQtN &'520URþQtN &'520URþQtN &'520URþQtN &'520URþQtN &'520URþQtNY\MGH  &'520$5

&HQD

0QRåVWYt

.þ SR.þ SR.þ .þ .þ .þ .þ .þ .þ

       

&HQDSURQDãH  SĜHGSODWLWHOH

0QRåVWYt

.þ SR.þ .þ .þ .þ .þ .þ .þ .þ

7LWXO\SURVtP]DVtODWQDDGUHVX 3ĜtMPHQt.......................................................................................-PpQR....................................... $GUHVD............................................................................................................................................. 2UJDQL]DFHGRSOQtQi]HY¿UP\,ý2',ý7HOID[HPDLO............................................................ ..........................................................................................................................................................

2EMHGQiYNX]DãOHWHQDDGUHVX$PDURVSROVUR=ERURYVNi3UDKDWHOID[HPDLOSH#DUDGLRF] XXIX

6H]QDPLQ]HUHQWĤY3( $$SODVWRYpNUDELþN\DM XV ABE TEK - technologie pro DPS  XX $0(HOHNWURQLFNpSĜtVWURMHDVRXþiVWN\VI $6,;YêYRMRYpSURVWĜHGN\DSURJUDPRYiQt XXI $9(/0$.HOHNWURQLFNpSĜtVWURMH XIX $;/]DEH]SHþRYDFtV\VWpP\DMXI $:9]GURMHVII %2+(0,$+286(HOHNWURQLFNpSĜtVWURMH XXII %6$&2867,&UHSURGXNWRU\DUHSURV~VWDY\ XVIII %8ý(.HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\VIII &2032HOHNWURQLFNpGtO\X 'DWD4XDUG6ORYDNLDHOHNWUVWDYHEQLFHDSĜtVWURMH XXII '(;21UHSURGXNWRU\ XIV ',$0(75$/]GURMHDSiMHþN\III (/(.7526281'SORãQpVSRMHHOVRXþiVWN\DM XV (/(7(&+LQWHUQHWRYêREFKRG XXII (/(;HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\DM XX (/)$RSWRHOHNWURQLFNiþLGOD XX (/,;UDGLRVWDQLFHV (/1(&SURJUDPiWRU\DM XV (/352VSiMNRYDFLDDRVDG]RYDFLDWHFKQLND XXII (/7,3HOHNWURVRXþiVWN\ XX (0326PČĜLFtWHFKQLNDIV (5$FRPSRQHQWVHOHNWURQLFNpVRXþiVWN\ XIV

48

),6&+(5HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\XI )ODM]DUVWDYHEQLFHDNDPHU\IX )8/*85EDWHULHDNXPXOiWRU\QDEtMHþN\DSRGXI *(6HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\II *0HOHFWURQLFHOVRXþiVWN\ ;9,;9,, Hanzal Josef - BitScope  XV +3SUĤP\VORYiHOHNWURQLNDYêUREDPHFKSUYNĤ XVIII -$%/27521]DEH]SHþRYDFtDĜtGLFtWHFKQLND I .21(.725<%512NRQHNWRU\ XV .21(/NRQHNWRU\ XIX .27/,1LQGXNþQtVQtPDþH XVIII / ,HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\ XX MEDER - reléX 1(',6HOHNWURQLFNpSUYN\ XV 3 9YLQXWpGtO\ XIV 3D3RXFKPČĜLFtDNRPXQLNDþQtWHFKQLND XIX 3+VHUYLVRSUDY\DSURGHM3+,/,36 XIX 3+2%26HOHNWURQLFNpPČQLþHDVLUpQN\X 3UR¿&$'VRIWZDUH XXI 5/;&20321(176HOHNWURQLFNpV~þLDVWN\ XXII 61$**,QDEtGND/(' XXII 7(,)RUPLFD XV 7(&+1,.3$571(5NRQVWUVRXþiVWN\ XXII 7,3$HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\ XII - XIII

Praktická elektronika A Radio - 02/2006