No title

w w w.h u sto p e ce - cit y. cz

Obecné informace Město Hustopeče leží v samém srdci jižní Moravy, v krajině zalité horkým sluncem, prorostlé vinohrady a ovocnými sady. Celá oblast patří ke klimaticky nejteplejším v České republice, což prospívá nejen pěstování kvalitního vína, ale také turistické návštěvnosti v regionu a u nedalekých Novomlýnských nádrží. Hustopeče jsou vstupní bránou do jihomoravského vinařského regionu, otevírají pomyslné dveře do Velkopavlovické vinařské podoblasti. Město bylo vždy úzce spjato s vinařstvím. Dokazuje to nejen nejstarší hustopečská pečeť z roku 1322 se znaky vinařství, ale také fakt, že horenský soud, od kterého neexistovalo odvolání, působil právě v Hustopečích. O slávě hustopečského vinařství v minulosti svědčí mnoho pramenů. V 16. a v 18. století se staly Hustopeče výměrou vinic největší obcí Moravy. Spolu s Mikulovem a Znojmem představovaly Hustopeče hlavní vinařská centra jižní Moravy. Postavení administrativního a správního centra regionu si ostatně město zachovávalo, různou měrou, v průběhu dalších staletí. Hustopeče, ač na první pohled malé městečko, mají co nabídnout také návštěvníkům, turistům a milovníkům historie. Na náměstí defiluje celá řádka staveb a objektů různých stavebních slohů, od renesance a baroka až po modernu. Nejzajímavější dominantou náměstí byl kdysi kostel sv. Václava. Sledem událostí je tato památka dnes nahrazena jednou z nejmodernějších staveb na náměstí, kostelem sv. Václava a sv. Anežky České. Zástupcem renesance je kašna s tritonem a delfíny a také renesanční měšťanský dům U Synků. V barokním slohu je postaven morový sloup v horní části náměstí. Pak už následuje novorenesanční radnice, empírový dům a již zmiňovaný novodobý kostel.

1

Tomáš Garrigue Masaryk

2

Naučná, ale zároveň zajímavá je procházka po místech spjatých s osobou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. U příležitosti 85. výročí poslední návštěvy prezidenta Masaryka v Hustopečích se v červnu roku 2009 slavnostně otevřela všem návštěvníkům města naučná stezka „Masaryk a Hustopeče“. Vede od vstupního prostoru náměstí k reálce, kde Masaryk studoval a kde je umístěn originální nefigurální pomník, dále k původnímu místu rodného domu jeho matky, k domu, kde dožil jeho otec a do míst, kde měl tiskárnu Masarykův bratr Ludvík. Na konec zavede naučná stezka zvídavého návštěvníka až na městský hřbitov, kde jsou pochovaní prezidentovi rodiče. Kromě nefigurálního pomníku a naučné stezky je Masarykovi věnovaná také pamětní deska na domě Masarykova strýce v Dobrovského ulici, původní deska byla odhalena roku 1928 a na svém místě vydržela pouhých deset let, v říjnu 1938 byla rozbita německými nacionalisty. Současná deska visí na domě od 14. září 1947 a v dobách komunismu byla jedinou upomínkou na pobyt T. G. Masaryka v Hustopečích. Další vzpomínkou Hustopečských na Masaryka je deska s textem Masarykova vyznání městu u vchodu do radnice. Jejím autorem je MgA. David Hönig a byla odhalena 19. června 2005. Masaryk - student Masaryk v Hustopečích 1924

Tomáš Garrigue Masaryk

3

Procházky po okolí

4

Procházky po okolí K vycházkám vybízí také nedaleký Křížový vrch nad městem s lesoparkem a kaplí sv. Rocha nebo hustopečské rybníky a přírodní rezervace Kamenný vrch. V této lokalitě se nachází místní rarita: mandloňové sady. Nápad vysázet na našem území mandloně se rozvinul po 2. světové válce. Snahou socialistického Československa byla soběstačnost ve výrobě mandlí. Odvážná realizace proběhla pouze na jediném místě, v Hustopečích. Od roku 2003 jsou Hustopeče „obcí s rozšířenou působ-

5

ností“. Širokou nabídkou sportovního, kulturního a společenského vyžití se město snaží zkvalitnit a zpříjemnit život svých obyvatel a návštěvníků. Přispívá k tomu i rozvoj průmyslu, o čemž svědčí řada nových obchodních a výrobních společností působících ve městě. Velkou výhodou pro Hustopeče je v tomto ohledu strategická poloha při sjezdu z dálnice Brno – Bratislava, přímé silniční spojení mezi městy Brno – Hustopeče – Břeclav, a napojení na železniční trať Šakvice – Břeclav – Brno. Hustopečské rybníky

Boží muka

Burèákové slavnosti

6

Návštěvníkům nabízí Hustopeče především možnost ochutnat víno a burčák, ať už v některé z vináren či sklepů, nebo přímo na tradičních říjnových Burčákových slavnostech. Dvě hlavní vinařské uličky Na Hradbách a Vinařská nesou skupinky sklepů starších i novodobých. V prostorách těchto sklepů si může návštěvník víno ochutnat i zakoupit. Mnohé tradiční i obnovené vinařské akce se odehrávají přímo v těchto vinařských lokalitách. Velký počet turistů si každoročně nenechá ujít slavnostní otevření vinařské cyklistické stezky Krajem André. Právě množství kilometrů cyklostezek přes vinohrady a vinařské obce je důvodem pravidelného návratu cyklistů do Hustopečí. Bohatá turistická nabídka si žádá také adekvátní služby. V Hustopečích funguje celá řada ubytovacích a stravovacích zařízení různé kategorie. Od tříhvězdičkového hotelu až po ubytování kempového typu v chatkách, karavanech a stanech. Návštěvníkům je k dispozici sportovní areál s krytým bazénem a letním koupalištěm, tenisovými a volejbalovými kurty. Pro sportovní nadšence je určena sportovní hala.

Burčákové slavnosti

Rodáci a významné osobnosti mìsta Hustopeèe Johann Wolfgang Brügel Johann Wolfgang Brügel se narodil dne 3. července 1905 v Hustopečích v rodině c. k. okresního soudního tajemníka JUDr. Julia Brügela. Krátce po narození byl pokřtěn ve farním kostele v Hustopečích knězem Antonínem Konečným. Jeho celé jméno znělo: Johann Wolfgang Emanuel Karl. Do třetího roku svého života bydlel Brügel se svými rodiči v Dolní Panské ulici (dnešní Mrštíkova), poté byl jeho otec přeložen do Brna k okresnímu soudu pro věci trestní. Brügelova matka Irena, rozená Redlichová, pocházela z významné hustopečské židovské rodiny. Její otec – Jakob Redlich – byl majitelem zdejší cihelny, provozovatelem lokální dráhy a předsedou tehdy asi 100členné židovské náboženské obce Hustopeče. I přes příslušnost ke katolické církvi byla Irena Brügelová rasově perzekvována a stala se obětí holocaustu (Terezín). Johann Wolfgang Brügel se už od raného mládí zajímal o politiku a v roce 1924 se stal členem Německé sociálnědemokratické strany (DSAP). V roce 1928 byl promován doktorem práv a o rok později se stal tajemníkem ministra sociální péče, veřejných prací a zdravotnictví, dr. Ludwiga Czecha. Na tomto postu setrval do roku 1938. V předvečer druhé světové války se J. W. Brügelovi podařilo emigrovat do Francie, kde se účastnil činnosti Čs. národního výboru v Paříži. Po pádu Francie unikl do Londýna, kde pracoval v exilové státní službě Johann Wolfgang Brügel

7

Rodáci a významné osobnosti mìsta Hustopeèe a po válce se vrátil do Prahy jako úředník ministerstva průmyslu, vedeného tehdy Bohumilem Laušmanem. Zároveň předsedal Antifašistickému výboru hlavního města Prahy, jehož členy byli němečtí sociální demokraté. Zklamán celkovým vývojem v poválečném Československu, nevrátil se koncem roku 1946 ze služební cesty do Velké Británie. Uchytil se zprvu jako překladatel a tlumočník, pracoval publicisticky pro BBC, podílel se na vydávání dokumentů tzv. Wienerovy knihovny o zločinech nacismu. V pozdějších letech začaly vznikat jeho vědecké práce. Brügel proslul četnými studiemi z oblasti dějin práv národností a mezinárodního dělnického hnutí. Jeho stěžejním dílem je kniha Tschechen und Deutsche z roku 1967, kterou vydalo nakladatelství Academia i v češtině pod titulem Češi a Němci 1918-1938 (vyšlo v roce 2006) a Češi a Němci 1939-1946 (vyšlo v roce 2008). Johann Wolfgang Brügel zemřel roku 1986 v Londýně. Rudolf Hönigsfeld Narodil se 21. 8. 1902 v Hustopečích, zemřel 23. 3. 1977 ve Vídni. Přišel roku 1910 do Vídně, kde v letech 1916 – 1921 studoval stavební odbornou školu (Vídeň 3, Baufachschule). Pro vídeňskou hudební a divadelní slavnost v roce 1924 vytvořil „Divadlo bez diváků“ (Theater ohne Zuschauer), šlo o výsledek jeho spolupráce se slavným psychoterapeutem Jakobem Levy Morenem. Působil

8

v Berlíně, odkud musel v roce 1933 uprchnout, v roce 1933 – 1938 žil ve Vídni, kde byl činný převážně jako grafik a designer plakátů. Byl pronásledován jako Žid a komunista. V letech 1938-1939 pracoval jako důlní dělník ve východním Frýsku na nucených pracích. Pak byl přidělen k plánovací kanceláři „Gildemeester“, kde měl kreslit plány pro masové usídlovaní Židů v Abessinii. V letech 1940 - 1942 musel pracovat v železobetonářském táboře. V roce 1942 se mu podařilo odejít do ilegality. Po válce pracoval ve Vídni. Hönigsfeld vytvořil centrální pomník pro oběti fašismu z 10. vídeňského okresu (byl odhalen 28. 9. 1946). V letech 1956 – 1958 vedl kursy na lidové vysoké škole, v letech 1951 – 1953 pracoval ve stavební plánovací kanceláři Vídeň 4, plánoval Korneuberger Wer3t. Jan Obšil 25. 2. 1908 v Hustopečích – 13. 4. 1983 Ostrava Akademický malíř, scénograf. Již při studiích nakreslil pověstný „Hustopečský betlém“, sérii figurek místních občanů, což mu přineslo dost problémů. Zhotovil nástěnnou malbu v obřadní síni MěÚ a v hale spořitelny, která je však dnes skrytá za obložením. Podstatnou část života pracoval jako jevištní výtvarník v Ostravě a je autorem maleb v kostelech a společenských prostorách Ostravska. Jan Obšil - nástěnný výjev v dnešní budově České spořitelny

Rodáci a významné osobnosti mìsta Hustopeèe

9

Rodáci a významné osobnosti mìsta Hustopeèe Ilse Tielsch 20. 3. 1929 v Hustopečích, narozena jako Ilse Felzmann. Vystudovala gymnázium v Mikulově a Znojmě. Roku 1945 útekla před blížící se frontou do Rakouska. V roce 1949 jí bylo uděleno rakouské státní občanství, Na vídeňské univerzitě vystudovala žurnalistiku a germanistiku a roku 1953 získala titul doktor filozofie. Od roku 1964

10

spisovatelka a básnířka na volné noze. Základní tvorba se věnuje tématu vykořenění, vyhnání. V letech 19901999 působila jako místopředsedkyně rakouského PENklubu. Publikovala více než 20 děl, je nositelkou četných ocenění. Díla: Die Ahnenpyramide (Pyramida předků), Die Früchte der Tränen (Plody slz – románová trilogie o jedné moravské rodině německého původu), Die Zerstörung der Bilder (Rozbité obrazy - poznámky z cest po Moravě a Čechách). Vlastimil Svatopluk Juren 8. 3. 1864 – 16. 8. 1951 Českobratrský evangelický farář. V Hustopečích působil od roku 1905 do roku 1922. Vedle náboženské literatury byl autorem spisku vydaného vlastním nákladem: „Boj o české dítě v Hustopečích“. Byl iniciátorem první české školy v Hustopečích. Ilse Tielsch

Vlastimil Svatopluk Juren První sídlo České školy


11



12 Alfons Mucha a Filip Kuber

Filip Kuber (25. 4. 1858 Ivančice – 2. 8. 1913 Hustopeče) Advokátní koncipient a bankovní úředník, se do Hustopečí odstěhoval v dubnu 1889. Přišel tak do zcela odlišných jazykových a národnostních poměrů. V Hustopečích byli Češi v té době v menšině. Filip Kuber se rozhodl, že tuto situaci změní a stal se iniciátorem kulturních, společenských a politických aktivit české menšiny, na nichž se významnou měrou podílel i jeho švagr, světoznámý malíř Alfons Mucha. Alfons Mucha (24. 7. 1860 Ivančice – 14. 7. 1939 Praha) Zajížděl do Hustopečí na návštěvy k příbuzenstvu. Žila zde jeho sestra Anna Kuberová a od roku 1889 žil u Anny i otec Ondřej Mucha. Alfons Mucha měl ke své sestře Anně velmi blízký vztah. Byla jeho důvěrnicí a díky ní se také zachovala jejich vzájemná a intenzivní korespondence (dopis z Paříže dorazil tehdy do Hustopečí za pouhé 4 dny). Díky angažovanosti svého švagra Filipa Kubera se Mucha aktivně podílel na činnosti české menšiny v Hustopečích. Alfons Mucha - Král Cyperský „Pryč se zármutkem – Nepřátelům našim smějme se!“. Motto humoristického časopisu Veselé listy, který v roce 1891 začal vydávat Filip Kuber. Záhlaví nového čtrnáctideníku nakreslil Alfons Mucha.

13

Rodáci a významné osobnosti mìsta Hustopeèe Filip Kuber vydával časopis Krokodýl, který vycházel nepřetržitě 22 let, vždy jen poslední den v roce. Počátkem roku 1891 začal Kuber vydávat humoristický časopis Veselé listy. Záhlaví nového čtrnáctideníku nakreslil Alfons Mucha a vyobrazil na něm letícího čápa s rozzářeným slováckým hochem, který rozhazuje a nabízí časopis. Heslo tohoto, tehdy údajně jediného humoristického

14


listu na Moravě, znělo: „Pryč se zármutkem – Nepřátelům našim smějme se!“

o zpodobení nejrůznějších postav a postaviček, v nichž by Muchovo autorství rozpoznal málokdo.

V rámci činnosti v hustopečském ochotnickém divadelním spolku vytvořil Kuber několik žertovných scének a her, tzv. Ilustrovaných sólových výstupů, žertů a deklamací. Ke spolupráci opět přizval Alfonse Muchu, který toto dílo vyzdobil 51 kresbami. Jednalo se většinou

V roce 1894 nahradil Kuber Veselé listy politickým týdeníkem Slovanské listy. Redakce listu sídlila v dvorním traktu domu č.p. 105 (dnes ulice Mrštíkova). Ve stejném domě sídlila také Kuberem založená Rolnická záložna, která se zaměřila na poskytování půjček českým zemědělcům a živnostníkům, čímž se podílela na české hospodářské emancipaci. Roku 2008 byl dům opatřen pamětní deskou připomínající mimořádné Kuberovy a Muchovy zásluhy. Muchův úzký vztah k Hustopečím dokládá také fakt, že se ve městě ve dnech 9.–16. října 1898 konala výstava jeho obrazů. Filip Kuber zorganizoval převoz 80 Muchových obrazů z Paříže do Hustopečí, z toho více než polovina byly originály a rozměrná plátna, např.: Lumír nad Vyšehradem, Kytice, Ahasver a další.

Zleva: Filip Kuber, Anna Kuberová, Alfons Mucha, Anděla Remundová, Jan Remunda Filip Kuber

15

Hustopeèe v èíslech Výměra v m2: 24 470 000 m2 Výměra v ha: 2 447 ha Počet obyvatel k 01. 01. 2009: 5 897 Nadmořská výška: 184 m n.m.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hustopeče Výměra v m2: 355 110 000 m2 Výměra v ha: 35 511 ha Počet obyvatel k 01. 01. 2009: 35 114

Turistické známkové místo No. 794 Hustopeče (historická města)

16

Hanácké Slovácko a Hustopeèsko Etnograficky spadá oblast Hustopečska do oblasti hanáckého Slovácka. Zajímavostí tohoto území je skutečnost, že hranice jazyková a kulturní nejsou ve shodě. Jihovýchodní část tohoto etnografického celku spadá do pásma tzv. dolských nářečí a severozápadní část náleží k nářečím hanáckým. I když jsou rozdíly mezi oběma dialekty značné, existuje silné vzájemné ovlivňování, kdy jazykové jevy přesahují z jedné nářeční oblasti do dialektického území druhé. V kulturním ohledu měla tradiční lidová kultura v celém regionu shodné rysy – obyvatelé dvou rozdílných nářečí vytvořili svébytnou podobu své kultury (stejný způsob obživy, stavitelství, stejné zvyky a obyčeje). V oblasti vinařské kultury bylo hanácké Slovácko podstatnou měrou ovlivněno vysoce rozvinutou německou vinařskou tradicí. Sousedství s německými obcemi (v čele s Hustopečemi) znamenalo bezprostřední kontakt s městskou kulturou a s civilizačními vlivy. Značné rozdíly ovšem panovaly v oblasti estetického cítění, zejména v oděvní kultuře. Po roce 1848 zanikl kroj zdejších Němců a kroj jižního Brněnska a svou návaznost si uchoval pouze kroj hanáckého Slovácka, který byl ze zmiňovaných krojů nejvýraznější. Dnes je slavnostní kroj hanáckých Slováků nejzápadnější oblastí

17

Hanácké Slovácko a Hustopeèsko

Hanácké Slovácko a Hustopeèsko

18

kontinuálního nošení kroje na Moravě. Městské muzeum a galerie Hustopeče se od roku 2004 zabývalo možnou rekonstrukcí původního kroje. V roce 2009 byl tento

Rekonstruované kroje

19

rekonstruovaný kroj představen laické i odborné veřejnosti a je vystaven ve stálé expozici („Hustopečské trhy“) Městského muzea a galerie v Hustopečích.

Mikroregion Hustopeèsko

20

Město Hustopeče je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Hustopečsko. Ten vznikl pro územně ucelenou oblast, kterou pevně spojují přírodní, historické, technické, zemědělské, kulturní a folklorní prvky. V současnosti zde na rozloze 27.416 ha žije cca 36.500 obyvatel v 29 obcí: Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice, Zaječí. Hustopečsko je především kraj zemědělský a vinařský. Život zdejších obyvatel vždy závisel na zemědělské výrobě a odvíjel se od ní. Ráz krajiny tvoří mírně zvlněná pahorkatina pokrytá poli, sady a vinicemi. Je to však také místo s bohatou kulturní a folklorní tradicí. Tuto skutečnost připomínají například muzea v Kobylí, v Kloboukách a samozřejmě také v Hustopečích. Ale nejživější připomínkou místní historie jsou tradice, které v jednotlivých obcích dosud stále žijí. Vinohrady Stará hora

Mikroregion Hustopeèsko

21

Sportovní zázemí

Sportovní zázemí

22

23

Krytý bazén a aquapark

Sportovní hala

Město Hustopeče nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům možnost využít krytý bazén v zimě a v letních měsících moderní aquapark s množstvím atrakcí. V rámci letního koupaliště jsou umístěna hřiště pro plážový volejbal.

je místem konání mnoha sportovních klání v různých druzích sportu, každoročně se zde odehrává Hustopečské skákání, mistrovství ve skoku do výšky. Je zde zázemí pro stolní tenisty, volejbalisty, házenkáře. V bezprostřední blízkosti koupaliště a sportovní haly se nachází také tenisové kurty.

Aquapark

Freestyle motocross

Akce v Hustopeèích bìhem roku

leden

únor

24

Sportovec roku pro Hustopeče Hustopečské skákání Novoroční koncert Hustopečský džbánek Plesová sezona

březen

Velikonoční jarmark (duben) Hustopečský pulling

duben

Týden divadel pro děti Den Země a kuličkiáda České a Moravské vinařství – roky v EU - ,,O Hustopečskou pečeť“ (od r.2004)

květen

Tradiční prvomájová přehlídka vín, vinařů Hustopečského regionu (01.05.) Den matek Krok sun krok, festival tance Setkání při dechovce Semifinále mistrovství ČR v mažoretkovém sportu

Hustopečské skákání


25



26

červen

červenec

Concentus moraviae Expedice krajem André Mezinárodní šachový turnaj Beach open

září

Agrotec rally Svatováclavské hody

říjen

Burčákové slavnosti Pochod Maryša

listopad

Šmardovo sousedské divadlo Svatomartinské slavnosti (od r. 2006) Dobročinná aukce pro obyvatele Diakonie Betlém v Kloboukách

prosinec

Vánoční turnaj v házené Vánoční jarmark Vycházka s koňmi a zpívání pod vánočním stromem Štěpánský pohár

Burčákové slavnosti

27

Mapa mìsta Hustopeèe koupaliště

krytý bazén

28

stadion

tenis házená

WC

WC

radnice kostel muzeum infocentrum toalety ubytování restaurace zast. autobus vlak. nádraží kolem Hustopěčí stezka TGM

město

HUSTOPEČE

Turistické informační centrum Dukelské nám. 23 693 01 Hustopeče tel.: +420 519 412 909 [email protected] [email protected] www.hustopece-city.cz

Jak se k nám dostanete? Hustopeče leží 25 km jihovýchodně od města Brna na dálnici D2 Brno - Bratislava a v přímé linii měst Brno – Hustopeče – Břeclav. Město je napojeno na železniční koridor Brno-Břeclav-Vídeň. Brno-Břeclav-Vídeň

No title

Recommend Documents