INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA CHOMUTOV
„AREÁL BÝVALÝCH KASÁREN A PŘILEHLÉHO OKOLÍ“
ZPRACOVATEL:
ČERVEN 2008
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
OBSAH
1
2
3
4
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................................................... 4 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ....................................................................................... 5 SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................................ 7 ÚVOD DO PROBLEMATIKY INTEGROVANÝCH PLÁNŮ ROZVOJE MĚST .......................... 8 1.1 Kontext a úloha IPRM .................................................................................................... 8 1.2 Definice IPRM ............................................................................................................... 8 1.3 Realizace principu partnerství......................................................................................... 8 1.4 Legislativní rámec.......................................................................................................... 9 ANALÝZA SOUČASNÉ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE MĚSTA a SWOT ANALÝZA .. 11 2.1 Vyhodnocení existujících strategických dokumentů a jejich provázání s IPRM ...................11 2.1.1 Soulad s dokumenty na úrovni Evropského společenství .............................................11 2.1.1.1 Strategické obecné zásady společenství (SOZS)..................................................11 2.1.1.2 Lipská charta o udržitelných evropských městech (Lipská charta) ........................13 2.1.2 Soulad s dokumenty na úrovni České republiky ..........................................................14 2.1.2.1 Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 (NRP ČR) ................................................14 2.1.2.2 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 (NSRR) ...............................15 2.1.2.3 Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007-2013 (SRR ČR) ..........................16 2.1.2.4 Strategie udržitelného rozvoje České republiky (SUR ČR) ....................................17 2.1.3 Soulad s dokumenty na úrovni NUTS II .....................................................................17 2.1.3.1 Regionální operační program NUTS II Severozápad (ROP SZ) .............................17 2.1.4 Soulad s dokumenty na úrovni Ústeckého kraje..........................................................18 2.1.4.1 Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006-2020 (SUR ÚK)...................18 2.1.4.2 Program rozvoje Ústeckého kraje 2008-2013 (PRÚK)..........................................19 2.1.5 Soulad s dokumenty na úrovni města Chomutov ........................................................20 2.1.5.1 Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020 (RSRM CV 2020) ......20 2.1.5.2 Komunitní plán sociálních služeb Statutárního města Chomutov (KPSS) ...............23 2.1.5.3 Územní plán města Chomutov (ÚP) ...................................................................23 2.1.5.4 Analýza sportovních zařízení a ploch na území Chomutova ..................................24 2.1.6 Shrnutí ....................................................................................................................24 2.2 Analýza současné sociálně ekonomické situace...............................................................25 2.2.1 Základní geografické údaje města včetně zhodnocení jeho pozice v rámci ČR a regionu25 2.2.2 Demografické údaje .................................................................................................29 2.2.3 Ekonomický rozvoj....................................................................................................34 2.2.4 Sociální integrace .....................................................................................................40 2.2.5 Životní prostředí .......................................................................................................45 2.2.6 Přitažlivá města ........................................................................................................47 2.2.7 Dostupnost a mobilita ...............................................................................................50 2.2.8 Správa věcí veřejných...............................................................................................54 2.2.9 Souhrn místních disparit a možnosti jejich odstranění .................................................61 2.3 SWOT analýza..............................................................................................................64 2.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny.......................66 2.4.1 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města ..........................................................66 2.4.2 Zdůvodnění výběrů zóny ...........................................................................................68 POPIS ZÓNY ................................................................................................................. 71 3.1 Kvantitativní a kvalitativní popis zóny.............................................................................71 3.1.1 Environmentální ukazatele ........................................................................................73 3.1.2 Nízká vybavenost veřejnými službami ........................................................................74 3.1.3 Výskyt zanedbaných a nevyužívaných areálů..............................................................77 3.1.4 SWOT analýza zóny IPRM .........................................................................................78 3.2 Vize, globální cíl – cílový stav ve zvolené zóně................................................................80 3.3 Stanovení cílů a strategie dosažení cílů ..........................................................................80 POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT ....................................................................................... 86 4.1 Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport.............87
ROPRO a.s. 2008
2/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ 4.2
Doplnění související infrastruktury podmiňující dostupnost, využitelnost a bezpečnost zóny........................................................................................................91 4.3 Revitalizace a regenerace zanedbaného území ...............................................................95 4.4 Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury .............99 4.5 Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM ............................................................................................103 5 POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ........................................................................................ 107 5.1 Indikátory globálního cíle IPRM ...................................................................................109 5.2 Indikátory pro hodnocení specifických cílů IPRM (globálních cílů opatření) .....................109 6 FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM ..................................................................... 113 7 POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRM........................................................................................................................... 118 7.1 Zajištění partnerství při přípravě IPRM .........................................................................118 7.2 Zapojení partnerů při realizaci IPRM ............................................................................121 7.3 Komunikace – podstata partnerství při přípravě IPRM ...................................................121 8 IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURA A ZPŮSOB ŘÍZENÍ IPRM ........................................... 123 8.1 Řídící struktura IPRM a kompetence ............................................................................123 8.2 Komunikace a partnerství............................................................................................127 8.3 Výběr a schvalování projektů ......................................................................................128 8.4 Realizace IPRM ..........................................................................................................128 8.5 Monitoring a změny IPRM ...........................................................................................129 9 ANALÝZA A ŘÍZENÍ RIZIK IPRM ................................................................................ 131 9.1 Management rizik .......................................................................................................131 9.2 Metodika a kategorizace rizik ......................................................................................132 9.3 Analýza rizik IPRM ......................................................................................................133 10 IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT ..................................................... 137 10.1 Rovné příležitosti ........................................................................................................137 10.2 Udržitelný rozvoj ........................................................................................................138 SLOVNÍČEK POJMŮ K IPRM .....................................................................................................139 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ...............................................................................149
ROPRO a.s. 2008
3/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad ES – Evropské společenství HDP – Hrubý domácí produkt IOP – Integrovaný operační program IPRM – Integrovaný plán rozvoje města KPSS – Komunitní plán sociálních služeb MM CV – Magistrát města Chomutov MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj NČ – Národní číselník NNO – Nevládní neziskové organizace NRP – Národní rozvojový plán NSRR – Národní strategický referenční rámec NUTS - Nomenclature des Unites Territoriales Statistice (Mezinárodní standard statistické územní jednotky) OP – operační program OPŽP – Operační program životní prostředí PRÚK – program rozvoje Ústeckého kraje PS – pracovní skupina RIP – regionální investiční podpora ROP – Regionální operační program RSRM CV 2020 – Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020 ŘO – řídící orgán ŘV – řídící výbor SKZ – Správa kulturních zařízení SLBD – Sčítání lidu, bytů a domů SOZS – Strategické obecné zásady Společenství SSZ – Správa sportovních zařízení SUR – Strategie udržitelného rozvoje ÚK – Ústecký kraj ÚP – Územní plán ÚRR – Úřad regionální rady
ROPRO a.s. 2008
4/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Přehled strategických a programových dokumentů relevantních k IPRM Tabulka 2: Rekapitulace specifických cílů RSRM CV 2020 v souladu s IPRM Tabulka 3: Geografické zařazení dle statistických územních jednotek EU a základní charakteristika města Tabulka 4: Základní údaje podle měst nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji Tabulka 5: Správní území Chomutova, kategorizace obcí dle počtu obyvatel k 1. 1. 2005 Tabulka 6: Správní území Chomutova k 1. 1. 2007 Tabulka 7: Přírůstek obyvatel ve statutárním městě Chomutov Tabulka 8: Vývoj některých demografických ukazatelů v okrese Chomutov (2004 – 2006) Tabulka 9: Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) v okresech Ústeckého kraje za rok 2007 Tabulka 10: Cizinci v okresech měst nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji k 31. 12. 2006 Tabulka 11: Věková struktura obyvatel podle okresů (města nad 50 000 obyvatel) v roce 2006 Tabulka 12: Vývoj indexu stáří Tabulka 13: Vzdělanostní struktura obyvatel okresů měst nad 50 000 obyvatel ÚK v roce 2001 Tabulka 14: Vzdělanostní struktura města Chomutov v roce 2001 Tabulka 15: Ekonomické subjekty se sídlem na území měst nad 50 000 obyvatel – Ústecký kraj 2006 Tabulka 16: Ekonomická struktura podle zaměstnanosti v okresech měst nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji v roce 2001 Tabulka 17: Přehled registrované míry nezaměstnanosti k 1. 4. 2008 Tabulka 18: Nezaměstnanost ve vybraných ukazatelích v okresech měst nad 50 000 obyvatel k 29. 2. 2008 Tabulka 19: Vývoj míry nezaměstnanosti včetně uvedení počtu uchazečů o zaměstnání v okresech měst nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji Tabulka 20: Opatření a specifické cíle RSRM CV 2020 pro oblast komunitního plánování sociálních služeb Tabulka 21: Obydlené byty podle právního důvodů užívání a velikosti bytu Tabulka 22: Infrastruktura pro sport v Chomutově Tabulka 23: Mateřské a základní školy na území města Chomutova v roce 2008 Tabulka 24: Střední školy v bývalém okrese Chomutov Tabulka 25: Kriminalita v Ústeckém kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2007 Tabulka 26: Emise základních znečišťujících látek v okresech Ústeckého kraje Tabulka 27: Počet parkovacích míst v jednotlivých obvodech města k 30. 8. 2007 Tabulka 28: Vedení a délka autobusových linek Tabulka 29: Vedení a délka trolejbusových linek Tabulka 30: Vybrané realizované projekty města Chomutov s využitím spolufinancování z dotace Tabulka 31: Přehled příjmů a výdajů za období 2004 - 2007 Tabulka 32 : Rozpočtový výhled města 2008 – 2014 – bez IPRM Tabulka 33: Hospodaření města za roky 2004 - 2007 Tabulka 34: Vývoj ukazatele dluhové služby 2004 – 2007 Tabulka 35: SWOT analýza města Tabulka 36: Počet vzdělávacích zařízení v Chomutově (31. 12. 2006) Tabulka 37: Počet zařízení sociální prevence a péče v Chomutově Tabulka 38: Počet zdravotnických zařízení v Chomutově (31. 12. 2006) Tabulka 39: Počet zařízení volnočasových aktivit v Chomutově (31. 12. 2006) Tabulka 40: SWOT analýza zóny IPRM Tabulka 41: Specifický cíl SC1 a soulad s RSRM CV 2020 a SWOT analýzou zóny IPRM Tabulka 42: Specifický cíl SC2 a soulad s RSRM CV 2020 a SWOT analýzou zóny IPRM Tabulka 43: Specifický cíl SC3 a soulad s RSRM CV 2020 a SWOT analýzou zóny IPRM Tabulka 44: Specifický cíl SC4 a soulad s RSRM CV 2020 a SWOT analýzou zóny IPRM Tabulka 45: Provázanost SWOT analýzy, opatření 1.1 a aktivit IPRM a ROP Tabulka 46: Provázanost SWOT analýzy, opatření 1.2 a aktivit IPRM a ROP Tabulka 47: Provázanost SWOT analýzy, opatření 2 a aktivit IPRM a ROP Tabulka 48: Provázanost SWOT analýzy, opatření 3 a aktivit IPRM a ROP Tabulka 49: Provázanost SWOT analýzy, opatření 4 a aktivit IPRM a ROP Tabulka 50: Relevantní indikátory na úrovni ROP SZ (oblast podpory 1.1)
ROPRO a.s. 2008
5/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
51: Hierarchie indikátorové soustavy ve vazbě na specifické cíle a opatření IPRM 52: Indikátory globálního cíle IPRM 53: Indikátory pro OP 1.1 54: Indikátory pro OP 1.2 55: Indikátory pro OP 2 56: Indikátory pro OP 3 57: Indikátory pro OP 4 58: Časový harmonogram realizace opatření IPRM 59: Rozpočet IPRM po létech (ve vztahu k čerpání z ROP SZ, resp. TOP) 60: Rozpočet IPRM dle jednotlivých opatření 61: Zdroje financování IPRM dle opatření 62: Matice vazeb jednotlivých opatření v rámci IPRM 63: Složení Řídícího výboru IPRM 64: Složení pracovní skupiny IPRM 65: Pětistupňová matice rizik 66: Rizika IPRM v přípravné fázi 67: Rizika IPRM ve fázi realizace 68: Rizika IPRM ve fázi udržitelnosti
Graf 1: Národnostní struktura obyvatel v okrese města Chomutov k 31. 12. 2006 Graf 2: Vývoj věkové struktury obyvatel statutárního města Chomutov
Obrázek úrovních Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
1: Schéma vzájemné provázanosti strategických dokumentů ve vztahu k IPRM na různých 2: Pozice Města Chomutov na geografické mapě Ústeckého kraje 3: Administrativní členění obce Chomutov s rozšířenou působností k 1. 1. 2003 4: Průmyslová zóna „Severní pole“ 5: Průmyslová zóna „Nové Spořice“ 6: Průmyslová zóna „Za Výtopnou“ 7: Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč v roce 2006 8: Vyznačená zóna IPRM 9: Schéma hierarchie cílů 10: Strategická struktura IPRM 11: Schéma řídící struktury IPRM a komunikačních toků 12: Schéma procesu managementu rizik
ROPRO a.s. 2008
6/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. Příloha č. Příloha č. Příloha č.
1: Komunikační a PR strategie IPRM 2: Statut a jednací řád Řídícího výboru IPRM Chomutov 3: Statut a jednací řád Pracovní skupiny IPRM Chomutov 4: Závěr zjišťovacího řízení (SEA) na Rámcovou strategii rozvoje města Chomutova do roku 2020
ROPRO a.s. 2008
7/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY INTEGROVANÝCH PLÁNŮ ROZVOJE MĚST 1.1 Kontext a úloha IPRM V programovacím období 2007-2013 musí vybraná města (nad 50 tis. obyvatel), pokud chtějí čerpat podporu z oblasti podpory 1.1 Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad, zpracovat Integrovaný plán rozvoje města (dále jen IPRM). Statutární město Chomutov jako jedno z šesti měst regionu soudržnosti Severozápad, které převyšují danou hranici počtu obyvatel, tuto povinnost splnilo. Jejím výsledkem je tento dokument. Co fakticky IPRM je a kde v rámci struktury dokumentů města je jeho místo? IPRM je, dle Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 14. září 2007, navazujícího na Usnesení vlády ČR č. 883 ze dne 13. srpna 2007, jedním z účinných nástrojů urbánní politiky, které mají zajistit koordinaci odvětvových a územních politik ve městech. Zároveň představuje nástroj pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících určená města jako póly rozvoje regionů prostřednictvím koncentrace alokace finančních prostředků do geograficky vymezené zóny města nebo v rámci řešení klíčového tématu rozvoje města. Cílem IPRM je koordinace aktivit a soustředění finančních zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a podpora ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu měst. V prosinci roku 2005 byla dokončena a schválena „Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020“, čímž byl zahájen proces, který má vést k naplnění vize a stanovených globálních a specifických cílů v jednotlivých oblastech rozvoje města Chomutov. Rámcová strategie rozvoje je základním východiskem pro zpracování IPRM, který umožní ve střednědobém horizontu plánovaný a efektivní rozvoj města. Jakým způsobem? IPRM navazuje na celkovou vizi a strategii rozvoje města („Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020“), přičemž identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města jsou voleny v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů. Z tohoto pohledu je IPRM nezbytným programovým dokumentem, jehož smyslem je rozpracovat z priorit a cílů Rámcové strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020 ty aktivity, které jsou vhodné ke spolufinancování z fondů EU v období 2007-2013 v rámci vybrané oblasti (zóny).
1.2 Definice IPRM IPRM se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území (zóně) nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. Mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. Integrovaný plán rozvoje města je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007 - 2013.
1.3 Realizace principu partnerství IPRM města Chomutov byl připravován při respektování principu partnerství v souladu s článkem 11 Nařízení Rady ES č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, resp. v souladu s Metodickým pokynem MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města. V průběhu procesu přípravy byl kladen důraz na zajištění funkčního partnerství, jako jednoho z klíčových předpokladů efektivního využívání podpory z fondů EU. Významným nástrojem koordinace celého procesu se stal Řídící výbor, který byl složen ze zástupců města, hospodářských a sociálních partnerů, vzdělávacích institucí, zástupce veřejnosti, Úřadu regionální rady a nevládních neziskových organizací. Důležitým partnerem byla také široká veřejnost, která měla po celou dobu přípravy
ROPRO a.s. 2008
8/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ a zpracování IPRM možnost sledovat průběh procesu přípravy IPRM a také se aktivně zapojit prostřednictvím sdělení připomínek a návrhů k zpracovávanému IPRM. K tomu účelu byly městem zřízeny zvláštní webové stránky (viz www.chomutov-projekty.eu), které jsou aktuálním zdrojem informací a zároveň nabízejí několik variant, jak se může veřejnost zapojit do procesu přípravy i realizace IPRM. Zástupci Řídícího výboru se podíleli během procesu přípravy a zpracování IPRM zejména prostřednictvím připomínkování předložených podkladů a materiálů k IPRM, které připravovala pracovní skupina IPRM, jež je subjektem zodpovědným za zpracování návrhů k věcné náplni IPRM. Pracovní skupina byla složena z pracovníků magistrátu města Chomutov (především odboru rozvoje, investic a majetku města), odborníka na regionální rozvoj a poradenské společnosti, která zajišťovala soulad z pohledu metodického, procesního a administrativního - prostřednictvím svých zástupů v Řídícím výboru a pracovní skupině. O procesu a postupu prací na přípravě a zpracování IPRM byla informována Rada města, resp. Zastupitelstvo města prostřednictvím předsedkyně Řídícího výboru, jíž je primátorka města. Důležitým prvkem v rámci přípravy IPRM bylo veřejné projednání IPRM, které se uskutečnilo dne 30. 4. 2008 a následně 9. 6. 2008 za účasti odborné i široké laické veřejnosti. Tato veřejná jednání poskytla všem přítomným celkový přehled o IPRM a zejména pak o dílčích prioritních projektech města a zároveň umožnila širokou debatu nad konceptem IPRM v průběhu jeho zpracování. Připomínky ze strany odborné i široké laické veřejnosti byly v rámci procesu přípravy a zpracování IPRM vypořádány. V rámci navazující a důležité úrovně partnerství – partnerství v rámci realizace IPRM – se počítá s prohlubováním komunikace s partnery v maximální možné míře, aby výsledné dopady aktivit v rámci IPRM vyhovovaly co nejlépe cílovým skupinám a byly naplněny stanovené cíle IPRM. Výsledný IPRM města Chomutov schválilo zastupitelstvo města Chomutov na svém řádném 10. zasedání dne 23. 6. 2008.
1.4 Legislativní rámec Na úrovni legislativy Evropské unie je IPRM města Chomutov připraven zejména v souladu s následujícími legislativními dokumenty:
rozhodnutí Rady ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, 2006/702/ES, nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (obecné nařízení), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999, nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (prováděcí nařízení), nařízení Komise (ES) č. 448/2004 ze dne 10. března 2004, jímž se mění nařízení (ES) č. 1685/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy, a zrušuje nařízení (ES) č. 1145/2003, Sdělení 141/2005 Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005 – 2008).
Na úrovni legislativy České republiky je IPRM připraven zejména v souladu s následujícími legislativními dokumenty:
zákon o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů,
ROPRO a.s. 2008
9/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
zákon č. 250/2000 předpisů, usnesení vlády ČR č. usnesení vlády ČR č. usnesení vlády ČR č.
ROPRO a.s. 2008
Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších 235/1998 o Zásadách regionální politiky vlády (v aktuálním znění), 1242/2004 k návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky, 984/2005 k návrhu Strategie hospodářského růstu České republiky.
10/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
2 ANALÝZA SOUČASNÉ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE MĚSTA a SWOT ANALÝZA Cílem této kapitoly je identifikovat problémové oblasti, které musí IPRM řešit, a zajistit tak logický rámec pro výběr strategie, cílů, priorit a aktivit IPRM. To se děje na základě analýzy nadřazených relevantních dokumentů, dat a odborných diskusí s relevantními subjekty a partnery. Jedním ze základních východisek a zároveň nástrojem k definování nejzávaznějším problémů města pro určení obsahové náplně IPRM, je sociálně ekonomická analýza města Chomutov. Účelem sociálně ekonomické analýzy je popis stavu jednotlivých oblastí rozvoje města, zachycení hlavních tendencí jejich vývoje, postihnutí vzájemných vazeb, jejich podmíněnosti a identifikace kvantitativních a kvalitativních předností či nedostatků. Sociálně ekonomická analýza je zpracována v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj pro přípravu Integrovaných plánů rozvoje města a Postupy pro vypracování IPRM (Příloha č. 9 Příručky pro žadatele v rámci oblasti podpory 1.1 ROP Severozápad). Na sociálně ekonomickou analýzu navazuje SWOT analýza, která na základě předchozích analytických poznatků definuje silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti rozvoje města. Cílem SWOT analýzy je vytvořit východisko pro formulování cílů a strategie IPRM. V následné části – na základě výsledků získaných analýzou výchozích dokumentů, sociálně ekonomickou a SWOT analýzou – je uvedena kapitola se souhrnným zhodnocením podmínek rozvoje města, obsahující posouzení trendů spojených s problémovými, resp. rozvojovými oblastmi hospodářského a sociálního vývoje města. Součástí je jasně vymezené území, které řeší IPRM v souladu s nadřazenými strategiemi.
2.1 Vyhodnocení existujících strategických dokumentů a jejich provázání s IPRM Východiskem pro zpracování sociálně ekonomické analýzy stavu rozvoje města jsou existující, relevantní strategické a programové dokumenty na různých úrovních. IPRM jako nástroj naplnění strategie rozvoje města musí být především v souladu s Rámcovou strategií rozvoje města Chomutova do roku 2020, ale také s dalšími relevantními strategickými/programovými dokumenty, které byly zpracovány v rámci města. IPRM města Chomutov vychází (je v souladu) ze strategických a programových dokumentů, jejichž přehled uvádí následující tabulka: Tabulka 1: Přehled strategických a programových dokumentů relevantních k IPRM Úroveň Název dokumentu Zdroj http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalniStrategické obecné zásady politika/strategicke-obecne-zasady-spolecenstvispolečenství ES ceska-verze-1 Lipská charta o udržitelných http://www.nuts2severozapad.cz/pro_zadatele/i evropských městech prm/lipska_charta.pdf http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalniNárodní rozvojový plán ČR 2007politika/narodni-rozvojovy-plan-ceske-republiky2013 2007-2013-prvni-pracovni-navrh Národní strategický referenční http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalniČR rámec ČR 2007-2013 politika/nsrr Strategie regionálního rozvoje ČR http://www.mmr.cz/index.php?show=00102400 pro léta 2007-2013 4003 Strategie udržitelného rozvoje http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPISF České republiky 7Z6L7V Regionální operační program http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/dokum NUTS II NUTS II Severozápad enty/rop/ ÚK
Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006-2020
ROPRO a.s. 2008
http://www.krustecky.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450018&i 11/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Program rozvoje Ústeckého kraje 2008-2013 Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020 Komunitní plán sociálních služeb Statutárního města Chomutov MĚSTO Územní plán města Chomutov Analýza sportovních zařízení a ploch na území Chomutova Zdroj: město Chomutov 2008
d_org=450018&id=714316&p1=92406 http://www.krustecky.cz/soubory/450018/071231_pruk_2008. pdf http://www.chomutovmesto.cz/html/dokumenty/strategie.pdf http://www.chomutovprojekty.eu/download/komunitni_planovani_mes ta.pdf http://www.chomutovmesto.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=5245&i d_ktg=32616&p1=37002 Magistrát města Chomutov
Ve shrnutí (podkapitola 2.1.6) je pro lepší přehled vzájemné provázanosti strategických dokumentů ve vztahu k IPRM na různých úrovních uvedeno schéma vazeb.
2.1.1
Soulad s dokumenty na úrovni Evropského společenství
2.1.1.1 Strategické obecné zásady společenství (SOZS) Obecná zásada: Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující IPRM usiluje realizací aktivit v něm obsažených (v konečném důsledku) o zvýšení konkurenceschopnosti regionálního trhu. Nezbytným předpokladem pro růst a zaměstnanost je totiž zabezpečení potřebné infrastruktury, za předpokladu zajištění souladu mezi hospodářským růstem a životním prostředím. Toto je zabezpečeno prostřednictvím kvalitního územního plánování, v rámci kterého dojde k obnovení - revitalizaci a regeneraci - fyzického prostředí, včetně rozvoje přírodního bohatství. To bude mít vliv na udržení (přilákání) kvalifikovaných zaměstnanců, resp. bude předpokladem pro zajištění přitažlivých podmínek pro podniky, ve spojitosti s ostatními oblastmi hospodářské politiky města, což je ve strukturálně postiženém regionu žádoucí. Obecná zásada: Vytváření více a lepších pracovních míst V rámci této obecné zásady Integrovaný projekt koresponduje zejména v naplňování těchto cílů: Přivést více lidí do zaměstnání, zajistit jejich setrvání v zaměstnání a modernizovat systémy sociální ochrany. Tento cíl bude v rámci IPRM naplňován zejména rozšířením základny hospodářských činností, infrastrukturou pro realizaci opatření v oblasti přístupu přistěhovalců na trh práce a usnadnění jejich sociálního začlenění, resp. prevence sociální exkluze (náplň tzv. měkkých projektů zajistí nestátní neziskové organizace využívající tuto infrastrukturu). Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a dovedností. V rámci tohoto cíle bude IPRM platný zejména investicemi do infrastruktury v oblasti vzdělávání, která přispěje ke zvýšení kvality vzdělávacího systému. Půjde zejména o využití sportovních zařízení pro potřeby vzdělávání (školy), ale i volnočasové aktivity dětí a mládeže. Tato oblast úzce souvisí s posílením kvality lidského kapitálu, což nesporně následně přispívá k lepšímu uplatnění na trhu práce. Správní kapacita. IPRM naplňuje tento cíl zejména tím, že podporuje návrh a realizaci politik a programů, následné monitorování, hodnocení a posouzení dopadu prostřednictvím statistik, odborných konzultací a prognóz. Zcela nezbytnými jsou v této souvislosti investice do lidského kapitálu a odpovídajícího vybavení informačními a komunikačními technologiemi, které vytváří předpoklad k naplnění tohoto cíle. Dále Integrovaný projekt naplňuje tento cíl zejména tím, že podněcuje dialog mezi důležitými veřejnými, soukromými subjekty a veřejností.
ROPRO a.s. 2008
12/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Pomoci udržet zdravou pracovní sílu. IPRM naplňuje tento cíl prostřednictvím realizace kroků (vybudování infrastruktury k prevenci zdravotních rizik) směřujících ke zvýšení počtu zdravých pracovních let svých občanů - pracovníků. Investice do podpory zdraví a prevence nemocí pomůže udržet aktivní účast co největšího počtu pracovníků ve společnosti, a tedy i jejich ekonomický příspěvek, což sníží podíl ekonomické závislosti. To má přímý dopad na produktivitu a konkurenceschopnost a rovněž důležité kladné vedlejší účinky na kvalitu života obecně.
2.1.1.2 Lipská charta o udržitelných evropských městech (Lipská charta) Doporučení I. Širší využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst IPRM byl koncepčně připraven a je zaměřen tak, aby přímo implementoval závěry a doporučení Lipské charty o udržitelných evropských městech (povinnost vypracování IPRM v rámci ROP SZ má svou podstatu právě v závěrech Lipské charty). V rámci plnění strategií, klíčových pro posílení konkurenceschopnosti měst je IPRM v souladu zejména s těmito: Vytváření a zajištění vysoce kvalitního veřejného prostoru IPRM je zpracován v souladu s přesvědčením, že kvalita veřejných prostranství, člověkem vytvořené městské krajiny a architektonický a urbanistický rozvoj hrají důležitou roli při vytváření životních podmínek městského obyvatelstva. Tyto „měkké“ lokalizační faktory jsou důležité pro přilákání podniků v oblasti znalostní ekonomiky, kvalifikované a kreativní pracovní síly a pro cestovní ruch. V rámci IPRM dojde k vytvoření a zajištění funkční a kvalitně projektované městské infrastruktury, jejíž rozsah a výsledná podoba se řeší ve spolupráci s regionálními a místními samosprávami, ale také s občany a podnikatelským sektorem.
Modernizace infrastrukturních sítí a zlepšení energetické účinnosti S touto částí doporučení IPRM koresponduje zejména v části, která se týká nutnosti přispívání k zajištění a zvyšování kvality života svých obyvatel a zvyšování své atraktivity jako lokality vhodné pro podnikání s využitím vyspělých informačních a komunikačních technologií v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních a zdravotních služeb, bezpečnosti a také prostředků ke zlepšení městské správy a řízení.
Doporučení II. Věnování zvláštní pozornosti deprivovaným/upadajícím čtvrtím v rámci města jako celku IPRM je koncepčně připraveno a definováno jako tzv. „zónové“, tzn. že aktivity budou směřovány do vybrané zóny, splňující kritéria definována Řídícím orgánem. Toto je zcela v souladu s doporučením v Lipské chartě, které říká, že v rámci jednoho města se mohou vyskytovat značné rozdíly v hospodářských a sociálních záležitostech, jež nabízejí jednotlivé městské části, jakož i závažné rozdíly v kvalitě životního prostředí. Realizací IPRM je věnována pozornost právě zóně, která vyžaduje regeneraci a oživení. Za klíčová v této oblasti považuje Lipská charta: Zavádění strategií pro dosažení vyššího standardu fyzického prostředí IPRM je v souladu s tímto doporučením. Město má dlouhodobou strategii rozvoje, čímž je posílena udržitelnost investic do zvyšování kvality života ve městě. Tato strategie také jasně ukazuje na další soulad. Doporučení a strategie rozvoje města jsou postaveny na přesvědčení, že hospodářská aktivita a investice na straně jedné a vysoce kvalitní urbánní struktury, zdravé životní prostředí, urbanistická řešení a moderní a účinná infrastruktura a služby na straně druhé jsou vzájemně těsně provázány. Strategie rozvoje města zohledňuje tyto oblasti.
Posílení lokální ekonomiky a místní politiky zaměstnanosti IPRM je v souladu s touto strategií, neboť realizace IPRM přímo souvisí se zásadním vylepšením lokální ekonomiky (oživení nevyžívaného areálu a revitalizace přilehlého okolí). Navíc se dá reálně očekávat mobilizace soukromých zdrojů v rámci vybrané deprivované zóny (synergie veřejných a soukromých investic).
ROPRO a.s. 2008
13/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Podpora cenově dostupné/sociálně únosné a efektivní městské dopravy IPRM koresponduje se závěry uvedenými v této části Lipské charty, neboť občané mají právo očekávat, že rozvoj deprivované zóny bude podpořen také efektivní a cenově dostupnou veřejnou dopravou. V rámci zlepšení mobility obyvatel v deprivované zóně se také nezapomíná na potřebná parkovací místa a odpovídající síť pro pěší a cyklisty.
2.1.2
Soulad s dokumenty na úrovni České republiky
2.1.2.1 Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 (NRP ČR) Na úrovni národní je východiskem pro zpracování a přípravu IPRM Národní rozvojový plán České republiky 2007 – 2013 v podobě vzaté na vědomí usnesením vlády České republiky č. 174/2006 ze dne 26.2.2006. Prioritní osa - Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky Priorita - Konkurenceschopný podnikatelský sektor Specifická pozornost je v rámci této priority věnována rozvoji a zkvalitňování infrastruktury pro podnikání, rozvoji a zkvalitnění podnikatelských nemovitostí, včetně regenerace brownfields. IPRM by naplněním svého obsahu měl vytvořit podmínky pro další úspěšný rozvoj podnikatelského sektoru a pro celkové posílení hospodářské a sociální soudržnosti chomutovského regionu, čímž zcela naplňuje cíl výše uvedené prioritní osy Národního rozvojového plánu ČR. Priorita – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu IPRM není prioritně zaměřen na cestovní ruch, nicméně v rámci IPRM bude regenerováno zanedbané území a revitalizována oblast, která je využívána k oddychu a relaxaci občanů Chomutova, kterou budou moci též užívat turisté a návštěvníci regionu. Z tohoto pohledu bude podporován rozvoj služeb cestovního ruchu, rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, tj. rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb i navazující infrastruktury, včetně doprovodných programů pro organizaci volného času turistů, při respektování přírodních hodnot území. Prioritní osa – Rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti Priorita – Vzdělávání IPRM pokrývá také částečně tuto prioritní osu, neboť v rámci této priority bude IPRM platný zejména investicemi do infrastruktury v oblasti vzdělávání, která přispěje ke zvýšení kvality vzdělávacího systému. Půjde zejména o využití infrastruktury pro hromadné akce v rámci vzdělávání a využití sportovních zařízení pro potřeby vzdělávání (základní a střední školy), ale i volnočasové aktivity dětí a mládeže. Tato oblast úzce souvisí s posílením kvality lidského kapitálu, což nesporně následně přispívá k lepšímu uplatnění na trhu práce. Priorita – Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Realizací IPRM dojde k oživení dosud nevyužívaného (zanedbaného) areálu, resp. oblasti, která byla využívána pouze sezónně. Jednou z cest, jak naplnit cíl této priority prostřednictvím IPRM je podpora dalšího rozvoje malého a středního podnikání, resp. vytvořením podmínek pro mobilizaci soukromých zdrojů v rámci deprivované zóny a jejího okolí. Priorita – Posilování sociální soudržnosti Realizace IPRM koresponduje s cílem vytváření rovných šancí pro všechny, napomáhání integraci skupin ohrožených nebo vystavených sociálnímu vyloučení a garantování sociální infrastruktury dostupné pro všechny obyvatele. Realizací IPRM vznikne nová infrastruktura, která bude využívána nestátními neziskovými organizacemi též pro aktivity napomáhající sociálnímu začleňování
ROPRO a.s. 2008
14/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ znevýhodněných skupin včetně imigrantů. Aktivity spojené se sociálním začleňováním budou rozvíjeny neziskovým sektorem, který bude v této souvislosti podporován a doprovázen úsilím o zefektivnění sítě sociálních služeb (komunitní plánování) a o zlepšení jejich kvality. Prioritní osa – Životní prostředí a dostupnost Priorita – Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Realizace IPRM bude mít přímý vliv na kvalitu života obyvatel (regenerace a revitalizace deprivované zóny) a přispěje k posílení atraktivity prostředí pro obyvatele i podnikatelské subjekty, čímž naplňuje cíl této priority. V rámci IPRM je také počítáno se zlepšením environmentální infrastruktury v rámci zóny a s projekty, které budou cíleně zaměřené na oblast zlepšení životního prostředí v rámci deprivované zóny. Všechny prvky infrastruktury budou voleny tak, aby byly v harmonii s přírodou a krajinou, tedy aby naplňovaly charakteristiku této prioritní osy. Prioritní osa – Vyvážený a harmonický rozvoj území České republiky Priorita – Vyvážený rozvoj regionů Záměr IPRM je plně v souladu s prioritou, jež je zaměřena na vyvážený rozvoj regionů, odstraňování environmentálních zátěží, řešení lokálně omezených problémů a snižování rizik vzniku sociálně patologických jevů. Realizací IPRM dojde ke snižování disparit v socioekonomické úrovni. Priorita – Rozvoj městských oblastí IPRM je plně v souladu s cílem posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů. Tato priorita, která je propojena s ostatními výše uvedenými prioritami má být řešena právě integrovanými projekty a má řešit komplexním způsobem socioekonomickou přeměnu vybrané zóny, resp. města, což IPRM naplňuje.
2.1.2.2 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 (NSRR) Národní strategický referenční rámec ČR přímo navazuje na Národní rozvojový plán (zpracování Národního strategického referenčního rámce ČR na základě požadavku ES). Soulad IPRM s Národním strategickým referenčním rámcem ČR je spatřován zejména v následujících, níže uvedených cílech: I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika A) priorita Konkurenceschopný podnikatelský sektor C) priorita Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství Realizací aktivit v rámci IPRM dojde k zatraktivnění města a zvýšení kvality života, což bude vytvářet předpoklad pro vytvoření podmínek pro rozvoj konkurenceschopného a silného podnikatelského sektoru, zejména z oblasti terciálního sektoru služeb (rozvoj podnikatelské infrastruktury). V oblasti cestovního ruchu IPRM, i když velmi okrajově, usiluje o zvýšení podílu cestovního ruchu v místní ekonomice a využití potenciálu, který se nabízí v souvislosti s utlumováním pověsti strukturálně postiženého regionu. II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost B) priorita Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti C) priorita Posilování sociální soudržnosti Cílem aktivit v rámci IPRM je v souladu s tímto strategickým cílem přispívat k vnitřní různorodé, avšak kohezní a sociálně citlivé společnosti, přispět ke zvyšování kvality života obyvatel. Soulad se projevuje také ve vytváření podmínek pro rozvoj silné ekonomiky a vytváření nových pracovních míst.
ROPRO a.s. 2008
15/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí A) Priorita Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Vazba na IPRM je zajištěna prostřednictvím naplňování cíle tohoto strategického „zajištění kvalitní fyzické základny pro hospodářský a sociální rozvoj prostřednictvím investic do zlepšení kvality životního prostředí a dostupnosti dopravních sítí“. IPRM je svou koncepcí zacílen především na zlepšení kvality životního prostředí, resp. zlepšení kvality života obyvatel města. IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území A) Priorita Vyvážený rozvoj regionů B) Priorita Rozvoj městských oblastí Celková koncepce IPRM se v podstatě ztotožňuje s IV. Strategickým cílem, kterým je: posilování místního rozvojového potenciálu s cílem systematického zvyšování konkurenceschopnosti regionu, urychlení socioekonomické přeměny a tvorby pracovních míst, posilování úlohy měst jako „motorů“ socioekonomického rozvoje, komplexní přístup k revitalizaci vybraných čtvrtí, dostupnost a kvalita veřejných služeb pro všechny skupiny obyvatel.
2.1.2.3 Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007-2013 (SRR ČR) Strategie regionálního rozvoje není dokumentem, na jehož základě budou bezprostředně rozdělovány prostředky ze strukturálních fondů, ale je východiskem pro přípravu regionálních programů rozvoje. Soulad IPRM s touto strategií je demonstrován na úrovni cílů. Globální cíl IPRM „Vytvoření atraktivní části města a zázemí pro aktivní, plnohodnotný a všestranný rozvoj života obyvatel“ je v souladu s globálním cílem Strategie regionálního rozvoje ČR (dále jen SRR ČR) „vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva“. V rámci globálního cíle stanovuje SRR ČR strategické cíle, se kterými je IPRM v souladu, resp. zaměřuje se: A) Rozvojově zaměřený cíl - zvýšení ekonomického a enviromentálního potenciálu, konkurenceschopnosti a sociální úrovně regionů ČR na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony Evropy. IPRM je zaměřen na tento cíl zejména v oblasti kultivace přírodních zdrojů pro vyšší kvalitu života obyvatel v regionu a pro rozvoj cestovního ruchu, snížení nezaměstnanosti a impulsu pro vytváření dalších příhodných podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí. B) Disparitně zaměřený cíl - zastavení růstu a postupné snižování nepřiměřených regionálních disparit a využívání specifik území. Koncepce IPRM je nastavena tak, aby byly sníženy/eliminovány disparitní charakteristiky (nežádoucí meziregionální rozdíly nebo výrazné odchylky od průměru regionu) a specifika problémového regionu. Toto je obzvláště důležité v regionu, ve kterém se s zpožděním projevují některé náklady transformace (strukturálně postižené regiony), jednak se nepřímo potvrzuje, že dosavadní regionální politika sice mírnila regionální náklady transformace, ale nedokázala zcela zabránit narůstajícím disparitám. Jde zejména o regiony zvlášť postižené restrukturalizací průmyslu. C) Instrumentální cíl - institucionální a finanční zabezpečení strategie. Principy přípravy IPRM a opatření v IPRM jsou v souladu s tímto cílem, jímž je zajištění kvalitní a dostatečné administrativní kapacity (nejde ani tak o počet osob jak o jejich kvalifikaci) ke zvládnutí realizace cílů stanovených v IPRM. Obecné podmínky jsou splněny zejména plněním principu
ROPRO a.s. 2008
16/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ kofinancování, posílením administrativní kapacity (jejím efektivním řízením) a aktualizací a tvorbou regionální strategie.
2.1.2.4 Strategie udržitelného rozvoje České republiky (SUR ČR) IPRM je koncipován tak, aby byl v souladu s principy strategie udržitelného rozvoje, zejména pak s principem generační odpovědnosti, principem synergického účinku, principem kultivace veřejného prostoru a principem partnerství. IPRM je v souladu se Strategií udržitelného rozvoje ČR a obsahově koresponduje s níže uvedenými pilíři: 1. Ekonomický pilíř: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky IPRM je v souladu s tímto pilířem zejména v oblasti regionálního rozvoje a racionalizace financování veřejných služeb. IPRM v rámci principu synergického účinku bude znamenat aktivizaci soukromých prostředků, zvyšování prestiže a atraktivity regionu, resp. zvyšování podnikatelské aktivity a s tím související zvyšování zaměstnanosti. Tato skutečnost napomůže konkurenceschopnosti Chomutova a přispěje v rámci regionu k zmírnění ekonomických disparit (nízký počet ekonomických subjektů se sídlem v Chomutově). 3. Sociální pilíř: posílení sociální soudržnosti a stability IPRM je zacílen na udržení stabilního stavu počtu obyvatel, usiluje o dlouhodobé zvyšování počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury místních obyvatel - zejména zvrácení trendu negativního migračního salda (vystěhovávání obyvatel). Tento cíl je však velmi ovlivněn nástroji, kterými disponuje vláda na centrální úrovni. V rámci IPRM dojde k zatraktivnění občanské infrastruktury a tím k rozšíření možností způsobů trávení volného času a ke zvýšení kvality trávení volného času. Součástí je též infrastruktura pro aktivity v rámci posílení sociální soudržnosti. 6. Správa věcí veřejných IPRM je v souladu s principem partnerství a transparentnosti, jejichž cílem je posilování podmínek pro účast veřejnosti (laické i odborné) na rozhodování ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytváření co nejširšího konsenzu při přechodu k udržitelnému rozvoji.
2.1.3
Soulad s dokumenty na úrovni NUTS II
2.1.3.1 Regionální operační program NUTS II Severozápad (ROP SZ) Na úrovni NUTS II je IPRM v souladu s Regionálním operačním programem NUTS II Severozápad (dále jen ROP SZ), který definuje priority rozvoje regionu na základě analýzy oblastí rozvoje regionu. Jedná se o dokument, ze kterého IPRM přímo vychází. Soulad IPRM s tímto dokumentem je zejména v následující rovině: Globální cíl IPRM „Vytvoření atraktivní části města a zázemí pro aktivní, plnohodnotný a všestranný rozvoj života obyvatel“ je v souladu s globálním cílem ROP SZ „Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU.“ IPRM je přímo koncipován tak, aby byl jeho prostřednictvím naplněn specifický cíl I ROP SZ „Moderní a atraktivní města, představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu“.
IPRM je zaměřen na prioritní osu 1. Regenerace a rozvoj měst: Hlavní cíl prioritní osy 1: „Zvýšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu“.
ROPRO a.s. 2008
17/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Specifické cíle prioritní osy 1: „Revitalizace a regenerace městských částí a nevyužívaných objektů vedoucí ke zvýšení jejich atraktivity a opětovnému využití“ a „Zvýšení nabídky a kvality infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů“. Operační cíle oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu: - Regenerace, revitalizace a zatraktivnění městských částí, areálů a objektů vedoucí k jejich oživení a znovuvyužití, - Regenerace a revitalizace brownfields, včetně související infrastruktury, - Zvýšení kvality života obyvatel velkých měst, - Zvýšení atraktivity velkých měst pro návštěvníky a investory.
V rámci IPRM budou podporovány větší (z hlediska rozvoje města) významné a strategicky zaměřené investice, které významně přispějí ke zvýšení kvality fyzického prostředí a ke zlepšení celkového obrazu města. Podpořeny budou takové investice, které přispějí k zlepšení fyzického prostředí ve vybrané části města, napomohou k odstranění bariér dalšího rozvoje příslušné části města, resp. města jako celku.
2.1.4
Soulad s dokumenty na úrovni Ústeckého kraje
2.1.4.1 Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006-2020 (SUR ÚK) V rámci této strategie se projevuje soulad s IPRM zejména v kladení důrazu na tyto oblasti a priority: 4.2 Sociální oblast A) Priorita: Rozvoj zaměstnanosti a zaměstnavatelnosti občanů v Ústeckém kraji IPRM je v rámci této priority v souladu s tímto strategickým cílem a opatřením:
Strategický cíl: V období 2008–2020 stabilizovat registrovanou míru nezaměstnanosti na úrovni 8 %. Opatření: Vytvářet nové pracovní příležitosti především při sanaci starých ekologických zátěží B) Priorita: Průběžně a systematicky vytvářet podmínky pro zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva Ústeckého kraje v souvislosti se zvýšením konkurenceschopnosti na trhu práce. IPRM je v rámci této priority v souladu s tímto strategickým cílem a opatřením:
Strategický cíl: Snížit podíl obyvatelstva Ústeckého kraje se základním vzděláním nebo bez vzdělání na 20 % do r. 2020.
Opatření: Zajistit systém motivačních volnočasových aktivit pro děti ze sociálně slabých rodin v rámci školní přípravy. D) Priorita: Zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva vytvořením systému prevence a následné zdravotní péče zejména u typů onemocnění se zvýšeným výskytem v populaci Ústeckého kraje. IPRM je v rámci této priority v souladu s tímto strategickým cílem a opatřením:
Strategický cíl: Prohloubit systém preventivních opatření vedoucích ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva
Opatření: Podporovat aktivity prosazující zdravý životní styl obyvatelstva. E) Priorita: Posilování sociálního kapitálu Ústeckého kraje. Zlepšení reprodukčního chování, dostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva a omezení výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje. IPRM je v rámci této priority v souladu s tímto strategickým cílem a opatřením:
Strategický cíl: Snížit počty výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje do r. 2020.
ROPRO a.s. 2008
18/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Opatření: Vytvořit střediska volného času pro děti ze sociálně slabších nebo problémových rodin a zajistit efektivní trávení jejich volného času s možností aktivně se podílet na přípravě programů, které odpovídají schopnostem a zájmům dětí. 4.3 Environmentální oblast C) Priorita: Efektivní a dostatečně rychlá revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů („brownfields“) Ústeckého kraje, sanace starých ekologických zátěží a omezení živelné výstavby na „zelené louce“ mimo kompaktně zastavěná území měst a obcí. IPRM je v rámci této priority v souladu s tímto strategickým cílem a opatřením:
Strategický cíl: Snížit podíl rozlohy nově zastavovaných ploch za rok z celkové rozlohy zastavitelného území na území Ústeckého kraje do r. 2020.
Opatření: V souvislosti s novými stavebními záměry na území kraje preferovat využití nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů („brownfields“) před výstavbou na „zelené louce“. 4.4 Správa věcí veřejných A) Priorita: Zintenzivnění činností vedoucí k zapojení veřejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni prostřednictvím intenzivnějšího zapojení neziskového sektoru, hospodářské komory a veřejnosti do činností krajských a místních samospráv. IPRM je postaveno na principu partnerství a transparentnosti a v rámci této priority je v souladu s odůvodněním této priority: Participace veřejnosti na rozhodování je jedním z klíčových aspektů udržitelného rozvoje. Je základem pro naplňování principu partnerství veřejného, neziskového a soukromého sektoru, striktně prosazovaného Evropskou unií. Účast zástupců neziskového sektoru v komisích a dalších poradních orgánech krajských a místních zastupitelstev.
2.1.4.2 Program rozvoje Ústeckého kraje 2008-2013 (PRÚK) Hlavními strategickými východisky pro aktualizaci PRÚK jsou Strategie udržitelného rozvoje ÚK 2006–2020 (SUR ÚK) a ROP NUTS 2 Severozápad (ROP SZ). Globální cíl IPRM „Vytvoření atraktivní části města a zázemí pro aktivní, plnohodnotný a všestranný rozvoj života obyvatel“ plně koresponduje s globálním cílem Programu rozvoje Ústeckého kraje „Ústecký kraj se v horizontu roku 2013 stane konkurenceschopným regionem, který vybuduje inovační potenciál a stimulující podnikatelské prostředí na své industriální tradici, výhodné geografické poloze, zvyšující se úrovni vzdělanosti a posilované spolupráci regionálních aktérů. Zvyšující se kvalita života, životního prostředí a fyzické infrastruktury posílí jeho vnímání mezi obyvateli Ústeckého kraje jako atraktivního regionu pro život, práci a cestování“. IPRM je přímo koncipován tak, aby byl jeho prostřednictvím naplněny následující specifické cíle a typové aktivity z programu rozvoje Ústeckého kraje: Priorita 2: Rozvoj lidských zdrojů Cíl priority: Zlepšit vzdělanostní strukturu a zvýšit kvalitu života obyvatel Ústeckého kraje prostřednictvím zkvalitnění poskytovaných veřejných služeb. V rámci zaměření a aktivit IPRM je tento cíl naplňován prostřednictvím souladu s těmito specifickými cíly PRÚK:
Specifický cíl: zlepšit a zefektivnit poskytování zdravotní péče a zlepšit zdravotní stav obyvatel. V rámci IPRM dojde k realizaci aktivit zaměřených na prevenci, vyšší informovanost a zodpovědný přístup ke zdraví občanů a tím ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel.
Specifický cíl: zajistit kvalitní a dostupné sociální služby na území kraje
ROPRO a.s. 2008
19/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ IPRM je částečně zaměřeno také na problematiku sociálních služeb, resp. prioritní oblast „sociální integrace“, která bude řešena připravením kvalitní a dostupné infrastruktury pro aktivity nestátních neziskových organizací a jejich programů. Priorita 3: Životní prostředí a zemědělství Cíl priority: Zlepšit životní prostředí, zajistit revitalizaci území poškozených těžbou a emisemi ze zvláště velkých zdrojů znečišťování, rozvíjet multifunkční zemědělství a zkvalitnit tak život obyvatel kraje a podpořit změnu image kraje jakožto regionu se zlepšujícím se životním prostředím. V rámci IPRM je tento cíl naplňován prostřednictvím souladu s tímto specifickým cílem PRÚK:
Specifický cíl: zlepšit kvalitu všech složek životního prostředí a zajistit revitalizaci území poškozených těžbou a emisemi ze zvláště velkých zdrojů znečišťování, IPRM je realizován na území města, které je strukturálně postižené a vykazuje značně poškozené životní prostředí. Realizace IPRM přinese zkvalitnění života obyvatel a podpoří změnu image města/kraje, jakožto regionu se zlepšujícím se životním prostředím a infrastrukturou, tedy regionem pro plnohodnotný a zdravý život. Priorita 5: Cestovní ruch a kultura
Cíl priority: Zvýšit příjmy plynoucí z cestovního ruchu prostřednictvím zvýšení návštěvnosti kraje, prodloužením doby pobytu návštěvníků v kraji a zvýšením jejich útraty a posílit nabídku kulturních zařízení a udržitelných kulturních akcí. IPRM je zaměřeno především na revitalizaci a regeneraci infrastruktury, která bude sloužit pro občany města, čímž dojde k zatraktivnění města (vybrané zóny) pro obyvatele, nicméně v souvislosti se zatraktivněním města pro život obyvatel nutně dojde také k posílení jeho atraktivity u návštěvníků. V rámci této (i když slabé) vazby je IPRM v souladu s tímto specifickým cílem PRÚK:
Specifický cíl: rozšířit a zkvalitnit veřejnou infrastrukturu a služby pro cestovní ruch. IPRM bude mít vazbu v rámci tohoto specifického cíle zejména v oblasti výstavby a rekonstrukce infrastruktury pro volnočasové aktivity. Priorita 6: Podpora regionálního rozvoje a absorpční kapacity
Cíl priority: Zvýšit atraktivitu prostředí obcí a venkovských oblastí aktivizací jejich vnitřního potenciálu a efektivním využitím vnějších finančních zdrojů.
Specifický cíl: zvýšit schopnost potenciálních příjemců využít efektivně podporu ze strukturálních fondů. Město, které zpracovalo a bude realizovat IPRM usiluje v rámci principů transparentnosti a spolupráce o maximální dialog s odbornou i laickou veřejností. Tento dialog se týká také problematiky financování projektů ze strukturálních fondů EU, prostřednictvím konzultací, konferencí a jiných nástrojů používaných v rámci Komunikační a PR strategie IPRM.
2.1.5
Soulad s dokumenty na úrovni města Chomutov
2.1.5.1 Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020 (RSRM CV 2020) IPRM je střednědobý strategický dokument, který plně vychází z Rámcové strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020 a napomáhá ke konečnému naplnění cílů této strategie. Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020, jako výsledek moderního strategického plánování, byla zpracována roku 2005 za spoluúčasti řady odborníků z různých oblastí, ale také občanů města a jeho okolí. RSRM CV 2020 stanovuje na základě analýzy klíčových oblastí rozvoje města, nadřazených strategických a programových dokumentů a možností spolufinancování ze strukturálních fondů hlavní směry rozvoje města na následujících 15 let, globální i specifické cíle a pojmenovává priority, ke kterým by měly být přiřazeny konkrétní projekty a aktivity pro jejich naplnění v nejbližším období.
ROPRO a.s. 2008
20/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Jelikož se jedná o strategii, která musí být posouzena z hlediska dopadu na životní prostředí, byla RSRM CV 2020 hodnocena v rámci procesu SEA, v jehož závěru vydal Krajský úřad Ústeckého kraje závěr zjišťovacího řízení, podle něhož „nebude strategie posuzována dle citovaného zákona“ (viz příloha č. 4). Soulad s IPRM na úrovni doporučení v RSRM CV 2020 IPRM je koncepčně připraven a zpracován v souladu s doporučením pro další postup a realizaci uvedeným v RSRM CV 2020 (s. 9): „Zpracováním Strategie začíná proces, který by mel vést k naplnění stanovené VIZE a stanovených globálních a specifických cílu v jednotlivých klíčových oblastech rozvoje. Tak jako probíhal proces zpracování Strategie ve spolupráci s řadou odborníku a zástupců organizací a institucí, vč. zapojení veřejnosti, je třeba postupovat i při realizaci Strategie“. Soulad s IPRM na úrovni základních principů rozvoje města Chomutova – MISE: Město se v rámci RSRM CV 2020 při svém rozvoji zavázalo i nadále respektovat (při přípravě a zpracování IPRM implementovalo): civilizační a přírodní hodnoty území tak, aby byly zachovány a dále rozvíjeny, potřeby a názory občanů tak, aby byla zajištěna spokojenost občanů a zainteresovaných stran, a to při preferenci celoměstských zájmů před individuálními, principy občanské společnosti a partnerství, potřebu včasné, důkladné, odborné a pravdivé informovanosti, průhlednost rozhodování, koncepčnost a reálnost stanovených cílů, udržitelnost rozvoje. Soulad s IPRM na úrovni vize RSRM CV 2020: IPRM je zacíleno na naplnění vize „Město Chomutov bude v roce 2020:“
kulturním, sportovním a společenským centrem regionu s hustou sítí kulturních, sportovních a volnočasových zařízení, (městským divadlem, zimním stadionem, městskými lázněmi atd.) nabízejících širokou škálu aktivit pro profesionály, poloprofesionály i veřejnost všech věkových kategorií a zájmů, městem harmonických mezilidských vztahů a spokojených, početně stabilizovaných obyvatel, kterým je k dispozici široké spektrum služeb a kvalitní občanská infrastruktura obecného charakteru.
Soulad s IPRM na úrovni jednotlivých klíčových oblastí, cílů a priorit rozvoje: Klíčová oblast: Hospodářství a zaměstnanost Globální cíl: Systémově řešit podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti s rostoucí nabídkou diversifikovaných pracovních příležitostí odpovídajících struktuře a kvalitě pracovní síly tak, aby nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru. Opatření: 1.2 Rozvoj infrastruktury pro podnikání. Specifické cíle: 1.2.2 Oživit zastaralé a nefunkční areály. Klíčová oblast: Životní prostředí, urbanismus a bydlení
Globální cíl: Rozvíjet efektivně fungující město v souladu s udržitelným rozvojem. Udržet stávající osídlení města a dosáhnout vyvážené a funkční struktury ve všech jeho částech. Podporovat rozvoj města jak z hlediska nárůstu obyvatel, tak i kvality bydlení a života. Opatření: 2.2 Zkvalitňování veřejné zeleně. Specifické cíle: 2.2.1 Zkvalitňovat údržbu stávající zeleně; 2.2.2 Zavést ochranná opatření proti vandalům.
Opatření: 2.6. Zlepšování stávajícího bytového fondu a občanské vybavenosti. Specifické cíle: 2.6.4 Zajišťovat bezbariérové přístupy do objektů veřejné správy a občanské vybavenosti.
ROPRO a.s. 2008
21/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Klíčová oblast: Volný čas, kultura, sport Globální cíl: Zajistit dostatečnou a strukturovanou nabídku kulturních, sportovních a volnočasových aktivit pro všechny vrstvy obyvatel města i pro návštěvníky. Zvolit specializovaný přístup pro občany s aktivním přístupem k životu a disponujícími finančními prostředky, které mohou investovat do náročnějších forem relaxace a odpočinku, dále pro mládež z nízkopříjmových struktur obyvatelstva, které se naopak nedostává dostatku podnětů, jež by formovaly jejich osobnost žádoucím směrem, dále pro zahraniční návštěvníky a pro pracovníky zahraničních firem se sídlem ve městě. Zvýšit zájem občanů o kulturní dění ve městě, podpořit jejich otevřenost k různým trendům v kulturním dění a aktivně je zapojit do kulturního a sportovního dění ve městě. Přitom úzce spolupracovat s občanskými sdruženími a občanskými aktivitami, výrobní ci finanční sférou ve městě. Vybudovat ve městě takové kulturní a sportovní zázemí, aby se město Chomutov stalo kulturním a sportovním centrem regionu. V oblasti sportu vytvářet podmínky pro zkvalitnění sportovní úrovně vrcholového, výkonnostního i masového sportu. Opatření: 5.1 Volnočasové, kulturní a sportovní aktivity Specifické cíle: 5.1.1 Zajistit co nejširší nabídku aktivit trávení volného času v různých částech města pro všechny věkové a sociální skupiny obyvatel; 5.1.2 Monitorovat a zohledňovat aktuální trendy v oblasti trávení volného času a přizpůsobovat nabídku poptávce; 5.1.3 Reagovat na potřeby a požadavky v oblasti kultury, sportu a volného času národnostních menšin i nově příchozích investorů vč. využití možnosti jejich finančního zapojení; 5.1.4 Podporovat činnost zájmových seskupení a občanských sdružení, která se kulturním a sportovním aktivitám přímo či okrajově věnují a zajišťují doplňkové aktivity, které město nenabízí nebo nemůže financovat.
Opatření: 5.2 Zařízení pro volný čas, kulturu a sport Specifické cíle: 5.2.1 Dobudovat infrastrukturu sportovních a kulturních zařízení (sportoviště, cyklostezky, dětská hřiště, kulturní stánky apod.) a další zařízení pro trávení volného času (rekreační klidové zóny, nízkoprahová centra atd.) tak, aby jimi byly všechny části města rovnoměrně vybaveny a aby byly využity volné kapacity školských zařízení; 5.2.2 Udržet stabilizovaný stav kulturních a sportovních objektů.
Opatření: 5.3 Řízení a zajištění institucí pro volný čas, kulturu a sport Specifické cíle: 5.3.2 V maximální míře využít možných dotačních programů z EU, ČR a dalších zdrojů (Nadace, sponzoři apod.). Tabulka 2: Rekapitulace specifických cílů RSRM CV 2020 v souladu s IPRM 2.2.1 Zkvalitňovat údržbu stávající zeleně 2.6.4 Zajišťovat bezbariérové přístupy do objektů veřejné správy a občanské vybavenosti 5.1.4 Podporovat činnost zájmových seskupení a občanských sdružení, Krátkodobé která se kulturním a sportovním aktivitám přímo či okrajově věnují a zajišťují doplňkové aktivity, které město nenabízí nebo nemůže financovat 5.3.2 V maximální míře využít možných dotačních programů z EU, ČR a dalších zdrojů (Nadace, sponzoři apod.) 1.2.2 Oživit zastaralé a nefunkční areály 2.2.2 Zavést ochranná opatření proti vandalům 5.1.1 Zajistit co nejširší nabídku aktivit trávení volného času v různých částech města pro všechny věkové a sociální skupiny obyvatel 5.1.2 Monitorovat a zohledňovat aktuální trendy v oblasti trávení volného Střednědobé času a přizpůsobovat nabídku poptávce 5.1.3 Reagovat na potřeby a požadavky v oblasti kultury, sportu a volného času národnostních menšin i nově příchozích investorů vč. využití možnosti jejich finančního zapojení 5.2.2 Udržet stabilizovaný stav kulturních a sportovních objektů 5.2.1 Dobudovat infrastrukturu sportovních a kulturních zařízení Dlouhodobé (sportoviště, cyklostezky, dětská hřiště, kulturní stánky apod.) a další
ROPRO a.s. 2008
22/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ zařízení pro trávení volného času (rekreační klidové zóny, nízkoprahová centra atd.) tak, aby jimi byly všechny části města rovnoměrně vybaveny a aby byly využity volné kapacity školských zařízení Zdroj: RSRM CV 2020
2.1.5.2 Komunitní plán sociálních služeb Statutárního města Chomutov (KPSS) Město Chomutov připravilo v roce 2006 Komunitní plán sociálních služeb, jehož charakteristickým znakem je důraz kladený na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká. Vize: „Kvalitní systém sociálních služeb, reagující na potřeby uživatelů, zohledňující vývojové sociální trendy regionu. Systém, který je ekonomicky výhodný a udržitelný, zohledňuje dostupnost a včasnost sociálních služeb a je zaměřený na rozvoj služeb umožňujících zůstat klientům v přirozeném sociálním prostředí“. IPRM naplňuje následující priority a opatření KPSS:
Priorita: 1 Cílené vytváření finančních prostředků pro udržení a rozvoj sociálních služeb Opatření: 1.2 Spolufinancování projektů (Vytvořit rozpočtovou rezervu, která umožní městu spolupodílet se na financování rozvojových projektů, jež ze 70-85% zajistí udržení a případný rozvoj některých sociálních služeb z jiných zdrojů, zejména z grantů EU.
Priorita: 3 Zvyšování kvality sociálních služeb při udržení šíře jejich současné nabídky. Opatření: 3.3 Udržet šíři nabídky a podporovat rozvoj sociálních služeb.
2.1.5.3 Územní plán města Chomutov (ÚP) Podkladem pro rozvoj Statutárního města Chomutova je Územní plán sídelního útvaru Chomutov Jirkov, který byl schválen v roce 1996 a v současné době se zpracovává jeho 10. změna. Vybraná zóna pro realizaci aktivit v rámci je součástí zastavěného území města. Aktivity připravované v bývalém areálu kasáren na Zadních Vinohradech v Chomutově se nacházejí v lokalitě č. 701, která je ve schváleném Územním plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov určena pro smíšené území městské – území smíšené vybavenosti a sportu. Jedná se o území sloužící převážně pro umístění polyfunkčních budov pro služby, komerční činnosti a sport. Výstavba zimního stadionu, letního stadionu a technické infrastruktury pro ně, vybudování kulturního a společenského centra jsou záměry v souladu s územním plánem. Záměr výstavby volnočasových zařízení a objektů včetně související infrastruktury a navazujícího parkoviště je navrhován do stávajícího území zahrádek, které leží mezi areálem Kamencového jezera a areálem nového zimního stadionu. Vzhledem k tomu, že nájemní vztah na toto území končí v roce 2009, je v rámci 10. změny územního plánu projednávána změna využití tohoto území na smíšené území městské – území smíšené vybavenosti a sportu. Její schválení se předpokládá v polovině roku 2009. Záměrem statutárního města Chomutova je využít bývalý vojenský areál ve prospěch sportovních a dalších volnočasových aktivit mládeže a ostatních obyvatel Chomutova. Záměr řeší využití bývalých kasáren, které jsou v současnosti opuštěné a v prostoru města vytvářejí klasický „brownfield“. Původní vojenský areál se má stát otevřeným veřejně přístupným prostorem, plocha území má být využita pro rekreační a kulturní funkce včetně příslušného zázemí a má vytvořit vazbu a hlubší kontext se současnými sportovními plochami v okolí Kamencového jezera a Otvického rybníka. Areál kasáren a blízkého okolí navazuje i na území Podkrušnohorského zooparku, navrhované využití pro sport a kulturu vhodně doplní sportovní a rekreační charakter této části města. Zpřístupněním a propojením revitalizovaného areálu bývalých kasáren včetně Otvických rybníků, Podkrušnohorského zooparku vzniká rekreační prostor pro obyvatele nejen přilehlých sídlišť, ale je dostupný cyklistickou stezkou i obyvatelům vzdálenějších sídlišť. Cyklistická stezka včetně pěší komunikace propojuje areál zooparku, Kamencového jezera také s atraktivním Bezručovým údolím.
ROPRO a.s. 2008
23/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ 2.1.5.4 Analýza sportovních zařízení a ploch na území Chomutova Město Chomutov zadalo zpracovat k 06/2006 analýzu, za účelem zjištění současného stavu zařízení a ploch určených pro sportovní aktivity v Chomutově. Jedním z výstupů této analýzy je odpověď na otázku, jaký je současný stav sportovišť. Z analýzy vyplývá, že letní stadion je v havarijním stavu a většina areálů vyžaduje modernizovat zázemí či zařízení. Závěr analýzy dále uvádí, že ve velmi špatném stavu je sociální zázemí některých hřišť, nutnost řešení havarijního stavu Městských lázní, Zimního stadionu a Městské sportovní haly. Odůvodnění se opírá zejména o aktuální neutěšený stav těchto zařízení, který brání využívání těchto zařízení některým cílovým skupinám (např. kojenci v případě nedostatečné kvality vody v Městských lázních) a také na skutečnost, že objekty nesplňují energetické normy, což ovlivňuje výši provozních nákladů. Soulad IPRM se v souvislosti s analýzou projevuje tím, že aktivity v rámci IPRM realizované, jsou reakcí na výsledky této analýzy a řešením problémů spojených s oblastí sportovních zařízení a ploch a jejich zpřístupnění širší cílové skupině. Ty jsou v souvislosti s programovacím obdobím 2007-2013 a možností spolufinancování z fondů EU umístěny do zóny, která splňuje podmínky zdrojového operačního programu (ROP SZ), resp. metodiky MMR a která má předpoklady k umístění plánovaných aktivit a naplnění vize (cílového stavu) v dané oblasti města (viz podkapitola 3.2). 2.1.6
Shrnutí
Závěrem lze obecně konstatovat, že IPRM je v souladu s dokumenty na národní úrovni, jejichž účelem je stanovení strategií, cílů a priorit pro růst zaměstnanosti a vyvážený rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatel. Tyto koncepční dokumenty jsou základními východisky pro čerpání podpory ze strukturálních fondů pro ČR, které v rámci regionu blíže rozpracovává ROP NUTS II Severozápad, který v rámci jedné ze svých prioritních os stanovuje městu možnost získat podporu z fondů EU na vymezené aktivity pouze za předpokladu zpracování IPRM. Velmi důležitá je vazba IPRM na relevantní strategické dokumenty a koncepce na úrovni kraje, kdy je IPRM sladěno s cíli strategií na této úrovni tak, aby se Ústecký kraj stal regionem se zvyšující se kvalitou života obyvatel, životního prostředí a fyzické infrastruktury, což posílí jeho vnímání mezi obyvateli Ústeckého kraje jako atraktivního regionu pro život, práci a cestování. V otázce vyhodnocení souladu IPRM a jeho cílů se strategickými dokumenty a plány na úrovni města je důležité uvést, že IPRM je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města. Dostatečně tuto provázanost charakterizuje slogan IPRM: „IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“. Celkový přehled vzájemné provázanosti strategických dokumentů ve vztahu k IPRM na různých úrovních poskytuje následující tabulka: Obrázek 1: Schéma vzájemné provázanosti strategických dokumentů ve vztahu k IPRM na různých úrovních
Zdroj: ROPRO a.s.
ROPRO a.s. 2008
24/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
2.2 Analýza současné sociálně ekonomické situace Obecná analytická část IPRM se skládá z: 1. sociálně ekonomická analýza města Chomutov (podkapitola 2.2) 2. SWOT analýza – identifikace silných a slabých stránek, ohrožení a příležitostí (podkapitola 2.3) 3. souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města (podkapitola 2.4) Účelem analýzy sociálně ekonomické situace města Chomutov je co nejaktuálnější popis stavu jednotlivých oblastí rozvoje, zachycení hlavních tendencí jejich vývoje a identifikace kvantitativních i kvalitativních předností či nedostatků. Analýza je zpracována na základě dat získaných při zpracování Rámcové strategie rozvoje města Chomutov pomocí metody strategického plánování, které byly aktualizovány dle potřeby nejčastěji údaji ČSÚ, MPSV a dalších relevantních institucí. Dále za využití výstupů pracovní skupiny při přípravě IPRM (konzultace, průzkumy a analýzy). Součástí socioekonomické analýzy je stručné shrnutí jednotlivých oblastí. Analýza je vypracována v souladu s Metodickým pokynem MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM. Smyslem této analytické části je tedy podat přehled o základních rysech aktuálního sociálně ekonomického stavu města a vyhodnotit klíčové bariéry rozvoje, růstu a konkurenceschopnosti ve městě Chomutov. Jednotlivé složky jsou charakterizovány odděleně a logicky řazeny do kapitol. Na sociálně ekonomickou analýzu navazuje SWOT analýza, která definuje silné a slabé stránky a rozvojové příležitosti a ohrožení města Chomutov. Primárně vychází z výsledků SE analýzy, konzultací a diskusí v rámci pracovní skupiny IPRM. SE analýza a závěrečná SWOT analýza vytvářejí následně informační základnu souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Chomutov. 2.2.1
Základní geografické údaje města včetně zhodnocení jeho pozice v rámci ČR a regionu
Kapitola má za cíl shromáždit základní údaje o městě Chomutov a analyzovat jeho polohu a vnitřní členění, dále pak rozlohu a počet obyvatel. Analýza hlavních charakteristik a dat o regionu identifikuje jeho základní specifika. Údaje jsou porovnány ve vztahu k ČR, krajům a ostatním vybraným městům nad 50 000 obyvatel. Historie První historické zmínky o Chomutovu jsou dochovány z roku 1252. Od roku 1396, respektive 1397 je potvrzeno právo na užívání městské pečeti a právo města na radnici. Ve znaku je zobrazena hradba s bránou a dvěma věžemi, což vypovídá o existenci městského opevnění. Roku 1605 se stal Chomutov královským městem. Ve druhé polovině 19. století v souvislosti s průmyslovou revolucí prožívalo město podstatné změny také v hospodářské struktuře. Až dosud zde byli převážně drobní řemeslníci a výrobci, částečně i zemědělci, kdežto nyní nastupoval průmysl. Zásadní změnu znamenalo pro Chomutov rozhodnutí o stavbě železnic. První trať spojila Chomutov 8. října 1870 s Ústím nad Labem, druhá roku 1874 s Prahou. Tato trať pak byla prodloužena až do Chebu. Železniční společnosti přinesly velký přínos pro město také tím, že zaměstnaly několik set místních dělníků. Všechny tyto skutečnosti měly za následek velký nárůst obyvatelstva, čímž získávalo město na významu. Základní identifikační údaje o městě a území Tabulka 3: Geografické zařazení dle statistických územních jednotek EU a základní charakteristika města Klasifikace územní statistické jednotky NUTS NUTS NUTS NUTS NUTS
Údaj
I: II: III: IV: V:
ROPRO a.s. 2008
Česká republika Severozápad Ústecký kraj Okres Chomutov Chomutov
25/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Základní charakteristiky města Počet obyvatel k 1. 1. 2008 Podíl žen k 1. 1. 2008 Průměrný věk k 1. 1. 2008 Podnikatelské subjekty k 1. 1. 2008 Základní územní jednotka č.: ID obce: Statut města: Počet částí: Katastrální výměra: Nadmořská výška: Pošta: Škola: Zdravotnické zařízení: Policie: Kanalizace (ČOV): Vodovod: Plynofikace: zdroj: správní agenda Města Chomutov
Údaj 51 187 28 989 39,6 15 645 562971 5245 Ano 1 2926 ha 340m.n Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Poloha Město Chomutov se nachází v jihozápadní části Ústeckého kraje na křižovatce významných železničních i silničních dopravních komunikací. Město se rozkládá při okraji podkrušnohorské pánve na jižním úpatí Krušných hor, nedaleko hranic se Spolkovou republikou Německo. Katastrální výměra činí 2 926 ha. Chomutov lze charakterizovat jako důležitý dopravní uzel a hospodářské a správní centrum okresu. Okres Chomutov sousedí na severu se SRN, na jihovýchodě s okresem Louny, na severovýchodě s okresem Most a na straně západní sousedí s okresem Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nejvýše položené místo na území okresu leží na úpatí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se ale nachází již na území kraje Karlovarského. Svou rozlohou 935 km2 patří mezi středně velké okresy České republiky a v Ústeckém kraji je svou rozlohou největším okresem. Na rozdíl od rozlohy patří v hustotě zalidnění se svými 134 obyvateli na 1 km2 až na páté místo. Chomutov je vzdálen od Ústí nad Labem 50,5km vzdušnou čarou. Od Prahy je vzdálen 84,5km a od nejbližšího hraničního přechodu se SRN 15,5km. Tabulka 4: Základní údaje podle měst nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji Město, kraj, ČR
Výměra (ha)
Počet částí
Počet obyvatel 1970
1980
1990
2001
ČR 7 886 700 9 805 157 10 326 792 10 362 740 10 224 192 Ústecký kraj 533 500 796 762 832 525 824 461 820 219 Děčín 11 769 34 50 301 53 207 53 899 52 506 Chomutov 2 926 1 39 905 51 769 53 107 51 007 Most 8 694 8 61 158 61 543 70 670 68 263 Teplice 2 377 7 52 941 53 964 53 004 51 060 Ústí nad 9 395 22 79 544 89 272 98 178 95 436 Labem Zdroj: ČSÚ (www.ustinadlabem.czso.cz); pozn.: údaje jsou vždy k 31. 12. daného roku.
ROPRO a.s. 2008
26/149
2006 10 266 646 823 193 52 165 49 817 67 691 51 046 94 565
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Obrázek 2: Pozice Města Chomutov na geografické mapě Ústeckého kraje
Zdroj: ČSÚ
Administrativní členění Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov svou rozlohou 486 km2 zaujímá 9,1 % rozlohy Ústeckého kraje, je tak druhým největším správním obvodem v kraji. Převážná většina obyvatel žije ve městech Chomutově a Jirkově. Chomutov je obec s rozšířenou působností a do jeho správního území patří 1 obec s pověřeným obecním úřadem Jirkov a dalších 23 obcí. Tabulka 5: Správní území Chomutova, kategorizace obcí dle počtu obyvatel k 1. 1. 2005 Počet obyvatel
1-199
200-499
500-999
1000-1999
Počet obcí
7
8
5
3
Zdroj: ČSÚ
ROPRO a.s. 2008
27/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Obrázek 3: Administrativní členění obce Chomutov s rozšířenou působností k 1. 1. 2003
Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/kraje/ul/publikace/orp/obsah/4203.html)
Tabulka 6: Správní území Chomutova k 1. 1. 2007 Obec Obec s rozšířenou působností Chomutov Obec s pověřeným obecním úřadem Jirkov Obec ve správním území Chomutova Výslunní Hora Svatého Šebestiána Kálek Blatno Křimov Místo Málkov Spořice Černovice Březno Droužkovice Všehrdy Hrušovany Nezabylice Bílence Údlice Obce ve správním území Jirkova Vrskmaň Strupčice Všestudy Pesvice
ROPRO a.s. 2008
Počet obyvatel
Rozloha v ha
49 817
2 926
21 006
1 712
212 235 223 368 218 322 572 254 483 1 232 617 126 402 176 229 1 098
3 033 3 440 4 870 4 534 3 034 1 345 2 189 1 666 559 4 611 1 068 386 1 257 670 1 272 1 187
237 668 174 102
1 498 1 966 511 384
28/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Otvice 594 Vysoká Pec 865 Boleboř 202 Celkem 80 432 Zdroj: ČSÚ; pozn.: počet obyvatel je uveden bez cizinců
531 1 957 2 005 48 611
Shrnutí ► Město Chomutov má výhodnou geografickou polohu. Hřebenem Krušných hor hraničí na severu se SRN, na jihovýchodě s okresem Louny, na severovýchodě s okresem Most a na straně západní sousedí s okresem Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Chomutov má vhodnou polohu pro další rozvoj. ► Chomutov je důležitým dopravním uzlem a hospodářské a správní centrum okresu. ► Město Chomutov bylo po celá desetiletí (a stále je) známo jako město těžkého průmyslu, energetiky, hutnictví a hnědouhelné těžby. ► Svou rozlohou 935 km2 patří mezi středně velké okresy České republiky a v Ústeckém kraji je rozlohou největším okresním městem.
2.2.2
Demografické údaje
V této kapitole je představena základní charakteristika obyvatelstva města a vývoje jeho počtu, dále pak věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva. Pro hodnocení byly použity běžně dostupné statistické zdroje. Důraz byl kladen na hodnocení města Chomutov jako celku a na srovnání stavu s jinými městy nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji. Vzhledem k tomu, že jednotlivá statistická data jsou dostupná za různou hierarchickou úroveň územních jednotek, je většina dat porovnávána v okresech měst nad 50 000 obyvatel. Obyvatelstvo Chomutov má v současné době 51 187 (stav k 1. 1. 2008) bydlících obyvatel. Počet obyvatel se v letech 1970 až 2006 zvýšil celkem o 10 122 osob, což je nárůst o 25 %. Hustota zalidnění je v kontextu ČR nadprůměrná (134 obyvatel na 1 km2). Chomutov je podle počtu obyvatel pátým největším městem Ústeckého kraje a k 1. lednu 2008 zde žilo 51 187 obyvatel. Ve městě dochází k pozvolnému úbytku populace – pro srovnání je možné uvést, že ještě v roce 1991 zde žilo 53 108 obyvatel. Jak je patrné z následující tabulky, celkový úbytek počtu obyvatel je zapříčiněn především úbytkem populace stěhováním, což může poukazovat na jistou suburbanizační tendenci. To do určité míry potvrzuje i zcela opačný trend v sousedním Jirkově. V tomto městě totiž s výjimkou let 2005 – 2006 dochází stabilně k přírůstku populace stěhováním. Z následující tabulky je rovněž zřejmé, že v Chomutově si přirozená měna obyvatel v zásadě udržuje mírně pozitivní tendenci, na rozdíl od převažujícího negativního trendu Ústeckého kraje, resp. České republiky. Tento pozitivní přirozený přírůstek však vzhledem ke svým hodnotám blížícím se nule nestačí saturovat úbytek počtu obyvatel stěhováním. Tabulka 7: Přírůstek obyvatel ve statutárním městě Chomutov Rok 1991 1996 2001 2002 Přirozený přírůstek na 1000 obyv. 1,8 0,1 - 0,1 0,3 Přírůstek stěhováním na 1000 obyv. - 10,7 - 2,2 - 5,5 - 5,9 Celkový přírůstek na 1000 obyv. - 8,9 - 2,1 - 5,7 - 5,5 Zdroj: ČSÚ
ROPRO a.s. 2008
29/149
2003 - 0,2 - 5,0 - 5,2
2004 0,3 - 1,8 - 1,5
2005 0,3 - 3,3 - 3,0
2006 0,4 - 4,6 - 4,2
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 8: Vývoj některých demografických ukazatelů v okrese Chomutov (2004 – 2006) Ukazatel/Rok Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Zdroj: ČSÚ (stav vždy k 31. 12. daného roku)
2004
2005
2006
1 1 1 1
1 1 1 1
1 1 1 1
281 304 601 330
336 288 634 555
300 182 402 711
Tabulka 9: Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) v okresech Ústeckého kraje za rok 2007 Oblast, kraj, okres
Sňatky
Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem
5006
Rozvody
Živě narození
Potraty Abortions
Zemřelí Deaths do celkem 1 roku
do 28 dnů
celkem
UPT
4461
2851
8741
51
34
Přirozený přírůstek
974
Přistěhovalí
Vystěhovalí
Přírůstek stěhováním
Celkový přírůstek
16443
9502
6941
7915
2783
9715
814 801 683 485 743 745
485 448 388 248 413 384
1627 1402 1384 999 1332 1518
751 733 512 453 594 740
445 491 293 280 382 522
1458 1203 1210 977 1280 1427
7 6 6 8 4 13
3 5 3 5 3 10
169 199 174 22 52 91
2485 2471 6739 1940 1789 3023
1789 1967 3197 1386 1945 1892
696 504 3542 554 -156 1131
865 703 3716 576 -104 1222
735
417
1453
678
438
1186
7
5
267
2574
1904
670
937
Zdroj: ČSÚ Město Chomutov tedy populačně ztrácí převážně migrací. Migrační ztráta se výrazně podílí záporně na celkové změně obyvatelstva Chomutov. Mezi častými důvody stěhování jsou snížené pracovní příležitosti, bytové důvody a kvalita životního prostředí. Město Chomutov může očekávat zvýšení počtu obyvatel pouze v souvislosti s předpokládaným slučováním s obcemi v jeho sousedství, což ale nepovede k procentuálnímu nárůstu (ke zvýšení natality), pouze k dočasnému zvýšení absolutního počtu obyvatel. O suburbanizačních tendencích vypovídá tabulka č. 10, která ukazuje, že kladné saldo přistěhovalých/vystěhovalých má Chomutov jako okres, ačkoli je třeba upozornit, že z porovnávaných okresů je druhým nejhorším. Proti klesající tendenci trvale žijících obyvatel v Chomutově je potřeba učinit určitá opatření. Jedním z faktorů, zamezujících odlivu obyvatel může být například zlepšení kvality života ve městě a celkové zatraktivnění regionu. Národnostní skladba obyvatelstva Národnostní skladba obyvatelstva je výrazně členitá, v okrese města Chomutov jsou výrazně zastoupeny menšinové národnosti. Největší podíl obyvatelstva má českou národnost 97%. K 31. 12. 2006 Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR eviduje ve svých evidencích 3 626 cizinců z několika zemí všech světadílu, kteří mají povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Nejpočetnější skupinou občanů s jinou národnostní jsou státní příslušníci Vietnamu: 1297, Ukrajiny: 1 027, Slovenské republiky: 439 občanů.
ROPRO a.s. 2008
30/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 10: Cizinci v okresech měst nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji k 31. 12. 2006 z toho Cizinci státní občanství kraj, okresy trvalé občané celkem ženy pobyty zemí EU Ukrajina Vietnam Slovensko Německo Rusko Ústecký kraj Děčín Chomutov Most Teplice Ústí nad Labem Zdroj:
26 336 4 234 3 626 2 823 4 410 4 414
10 086 1831 1 415 881 1 827 1 581
13 888 2 744 2 250 1 434 3 051 2 146
6 449 1 255 946 1 264 846 846
8 161 681 1 027 249 780 1 656
6 879 1 706 1 297 789 1 566 817
2744 323 439 324 435 483
1 977 385 241 720 214 153
ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR
Graf 1: Národnostní struktura obyvatel v okrese města Chomutov k 31. 12. 2006 Národnostní struktura obyvatel v okrese Chomutov
15%
28%
2% 7%
12% 36%
Ukrajina
Vietnam
Slovensko
Německo
Rusko
Ostatní
Zdroj: ČSÚ
Věková a vzdělanostní struktura Statutární město Chomutov bylo stejně jako celý Ústecký kraj silně ovlivněno poválečným dosídlováním a socialistickou industrializací, což se projevuje mimo jiné i na věkové struktuře obyvatel. Charakteristický je pro celý Ústecký kraj zejména vyšší podíl obyvatel v preproduktivním věku než ve věku postproduktivním, což se projevuje i v Chomutově (věková struktura města viz následující graf). Ve srovnání s Českou republikou je zde mírně vyšší zastoupení produktivní složky populace (v roce 2006 v ČR 71,2 %, v Chomutově 72,6 %), naopak podíl obyvatel starších 65 let je nižší (v roce 2006 14,4 % v ČR, v Chomutově 12,9 %). Podíl obyvatel v preproduktivním věku se blíží průměru České republiky (v roce 2006 14,4 % v ČR, v Chomutově 14,5 %). Podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let ve městě je vyšší, než odpovídá průměru Ústeckého kraje (71,7 % v roce 2006), nižší je naopak zastoupení obyvatel v preproduktivním věku (ÚK 15,5 %). Podíl obyvatel starších 65 let ve městě téměř odpovídá průměru kraje (12,8 %). Následující graf ilustruje vývoj věkové struktury v letech 1991 – 2006. Je zřejmý zejména poměrně výrazný pokles podílu nejmladší složky populace (dětí mladších 14 let) a současně i nárůst obyvatel v postproduktivním věku, což odpovídá celorepublikovému trendu stárnutí populace.
ROPRO a.s. 2008
31/149
1 296 110 74 53 486 359
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Graf 2: Vývoj věkové struktury obyvatel statutárního města Chomutov 80,0% 70,0%
72,9%
71,1%
68,0%
72,6% Podíl obyvatel ve věku 0 - 14
Podíl obyvatel
60,0% 50,0%
Podíl obyvatel ve věku 15 - 64
40,0% 30,0% 20,0% 10,0%
Podíl obyvatel ve věku 65 +
21,5%
18,0%
10,5%
11,0%
15,4% 14,5%12,9% 11,7%
0,0% 1991
1996
2001
2006
Rok
Zdroj: zpracováno podle ČSÚ V roce 2001, kdy proběhlo dosud poslední sčítání lidu, patřil Ústecký kraj v rámci ČR k oblastem s nejmladším obyvatelstvem. Tento stav trvá již od 60.-70. let 20 století, kdy se do kraje přistěhovalo především mladší obyvatelstvo s dětmi. Město Chomutov zaznamenalo v 60. – 80. letech značný nárůst mladších obyvatel, kteří se přistěhovali za prací v rozvíjejícím se průmyslu. V rámci věkové struktury se okres Chomutov řadil dle dostupných údajů z roku 2006 na první místo v nejvyšším podílu obyvatel v produktivním věku (15 – 59 let), jak dokazuje následující tabulka: Tabulka 11: Věková struktura obyvatel podle okresů (města nad 50 000 obyvatel) v roce 2006 Počet Počet obyvatel podle věku Podíl obyvatel podle věku (%) Okres obyvatel 0 - 14 15 - 59 60 + 0 - 14 15 - 59 60 + ČR 10 287 189 1 479 514 7 325 238 1 482 437 14,38 71,21 14,41 Ústecký kraj 823 265 127 404 590 169 105 692 15,48 71,69 12,84 Děčín 134 576 21 005 96 452 17 119 15,61 71,67 12,72 Chomutov 125 040 19 407 91 243 14 390 15,52 72,97 11,51 Most 116 832 17 946 84 247 14 639 15,36 72,11 12,53 Teplice 127 983 19 907 91 441 16 635 15,55 71,45 13,00 Ústí nad Labem 119 260 18 666 85 272 15 322 15,65 71,50 12,85 Zdroj: ČSÚ Současný trend stárnutí populace potvrzuje další tabulka, která srovnává vývoj indexu stáří v Chomutově s vybranými městy Ústeckého kraje, s průměrem Ústeckého kraje a České republiky. Index stáří, měřený podílem počtu osob ve věku 65 let a starších na 100 dětí mladších 14 let, dosáhl v roce 2006 v Chomutově hodnoty 88,9. To je sice o více než 10 procentních bodů pod průměrem České republiky, tato hodnota je však naopak vyšší než průměr Ústeckého kraje. Index stáří v Chomutově byl poprvé vyšší než průměr Ústeckého kraje v roce 2001. V Chomutově je rovněž nejvyšší index stáří ze všech srovnávaných měst Ústeckého kraje, stárnutí populace je ovšem podle tohoto indexu v těchto městech rychlejší než v Chomutově. Tabulka 12: Vývoj indexu stáří Město 1991 Chomutov Jirkov Most Kadaň
ROPRO a.s. 2008
48,8 27,6 41,3 33,9
1996
2001
2006
61,1 33,9 51,5 47,1
75,5 41,6 64,6 63,0
88,9 53,6 79,7 78,5
32/149
Index změny 2006/1991 1,8 1,9 1,9 2,3
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Klášterec nad Ohří
26,8
36,8
45,6
59,5
2,2
Ústecký kraj Česká republika
53,8 62,0
64,3 75,3
73,4 87,2
83,0 100,2
1,5 1,6
Zdroj: ČSÚ; pozn.: index stáří = podíl počtu osob ve věku 65 let a starších na 100 dětí mladších 14 let. V oblasti vzdělanostní struktury vykazuje okres Chomutov v porovnání s ostatními okresy v Ústeckém kraji nejhorší úroveň, což dokládá nejnižší hodnota indexu vzdělanosti (32,72). V souvislosti s tím lze konstatovat, že nepříznivá vzdělanostní struktura je pozůstatkem z dob, kdy bylo hospodářství města zaměřeno na průmysl a celospolečenské klima bylo nakloněno spíše dělnickým profesím, v kontextu charakteristiky regionu ještě zesíleným. Tabulka 13: Vzdělanostní struktura obyvatel okresů měst nad 50 000 obyvatel ÚK v roce 2001 Podíl obyvatel podle Počet Počet obyvatel podle vzdělání Index vzdělání Okres/Město obyvatel vzdělanosti nad 15 let ZŠ SŠ VŠ ZŠ SŠ VŠ ČR 8 575 198 5 381 568 2 431 171 762 459 62,76 28,35 8,89 46,13 Ústecký kraj 681 355 473 218 171 639 36 498 69,45 25,19 5,36 35,90 Děčín 111 143 78 431 27 673 5 039 70,57 24,90 4,53 33,97 Chomutov 102 862 73 818 24 434 4 610 71,76 23,75 4,48 32,72 Most 96 995 68 463 23 441 5 091 70,58 24,17 5,25 34,66 Teplice 105 343 74 739 25 394 5 210 70,95 24,11 4,95 34,00 Ústí nad Labem 97 926 62 463 28 224 7 239 63,79 28,82 7,39 43,61 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (Pozn.: ZŠ = obyvatelstvo bez vzdělání, neúplným nebo základním vzděláním, s neúplným středoškolským nebo nezjištěným vzděláním, SŠ = obyvatelstvo s úplným středoškolským vzděláním (s maturitou) vč. vyššího odborného, VŠ = obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním vč. bakalářského). Jak dokládá následující tabulka, vzdělanostní struktura Chomutova je v rámci sousedících měst mírně nadprůměrná, nicméně v rámci České republiky výrazně pod průměrem. Větší rozdíl oproti průměru ČR je patrný ve vysokoškolském vzdělání, ale ve městě je nižší i podíl obyvatel s úplným středoškolským vzděláním. Index vzdělanosti v Chomutově dosáhl v roce 2001 hodnoty 36,6, což je o téměř 10 procentních bodů méně, než činí průměrná hodnota ČR (46,1). Srovnání s vybranými městy poukazuje na vliv velikosti sídla na vzdělanostní strukturu, protože vzdělanější populace má tendenci koncentrovat se do větších měst. Index vzdělanosti je proto v Chomutově ze sledovaných měst druhý nejvyšší – po Mostě. Tabulka 14: Vzdělanostní struktura města Chomutov v roce 2001 Úplné střední Vyšší odborné Vysokoškolské Vzdělání vzdělání s matur. vzdělání vzdělání Chomutov 22,47 3,16 5,49 Jirkov 20,33 2,45 3,84 Most 23,35 2,85 6,05 Kadaň 22,43 3,20 4,83 Klášterec nad Ohří 19,96 2,49 3,79
Ústecký kraj Česká republika
22,30 24,90
2,89 3,45
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
ROPRO a.s. 2008
33/149
5,36 8,89
Index vzdělanosti 36,60 30,45 38,31 35,30 30,04
35,90 46,13
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Shrnutí ► Město Chomutov má (k 1. 1. 2008) 51 187 bydlících obyvatel, v posledních letech však populačně ztrácí převážně migrací. Proti klesající tendenci trvale žijících obyvatel v Chomutově je potřeba učinit určitá opatření. Jedním z opatření, zamezující odlivu obyvatel může být například zlepšení kvality života ve městě. ► Poměrně vysoký podíl národnostních menšin v porovnání s jinými okresy (v poměru k celkovému počtu obyvatel). ► Chomutov vykazuje v porovnání s ostatními okresy měst nad 50 000 obyvatel v rámci Ústeckého kraje nejhorší úroveň vzdělanosti obyvatelstva, která je stále důsledkem politiky před rokem 1989, kdy bylo město orientováno na rozvoj těžkého průmyslu. Spolu s restrukturalizací dochází k dalším problémům spojeným s tímto procesem a vzdělanostní úrovní. Prioritou města je iniciovat vznik vysokého školství v regionu a více s vysokými školami spolupracovat. ► Chomutovsko je regionem s nejmladším obyvatelstvem, což znamená potenciál pro rozvoj. Jistým problémem je v tomto kontextu ovšem vzdělanostní úroveň.
2.2.3
Ekonomický rozvoj
V rámci této kapitoly je analyzována ekonomika Města Chomutov, která je porovnávána s ukazateli za celou ČR, Ústecký kraj a ostatní vybraná města, na základě informací z následujících zdrojů: statistické údaje (ČSÚ, MPSV), webové stránky www.kr-ustecky.cz . Je sledováno zastoupení hlavních sektorů a významných odvětví ekonomiky. Dále je analyzována podnikatelská aktivita obyvatelstva a míra nezaměstnanosti. Město Chomutov je významným průmyslovým městem Ústeckého kraje. V blízkosti města se nachází povrchové doly hnědého uhlí, elektrárny Prunéřov a Tušimice. V minulosti byl Chomutov centrem pro výrobu bezešvých trubek a ušlechtilé oceli ve Válcovnách trub a železárnách, které byly pokračovatelem Manessmanových závodů a Poldi Kladno. Restrukturalizací ocelářského průmyslu však došlo k rozpadu této společnosti a tím ke ztrátě značného množství pracovních příležitostí. Město Chomutov však bojuje s touto nepříznivou situací a pro občany hledá nové možnosti uplatnění svých zkušeností. Průmysl, podnikatelské aktivity a rozvojové plochy Během více než dvou desetiletí jsou patrné změny ve struktuře zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Největší vzrůst zaznamenal obchod, opravy a spotřební zboží. Dřívější těžký průmysl je v Chomutově postupně nahrazován průmyslem lehkým v nové průmyslové zóně na Severním poli. Město Chomutov svou polohou v blízkosti státních hranic je strategickým místem pro vznik nových firem a rozvoje podnikatelských aktivit. Dopravní napojení na okolní regiony se stále zlepšuje. V současnosti je již hotov obchvat města směrem na přechod v Hoře Sv. Šebestiána a připravuje se obchvat směrem na Prahu spolu se zkapacitněním této silnice. Železniční koridor Cheb – Ústí nad Labem – Děčín je upravován, aby odpovídal současným požadavkům na železniční dopravu. Potenciál lidských zdrojů je v chomutovském regionu také velký a se zkvalitněním vzdělávacího systému zaměřeného na potřeby stávajících i nových firem se bude vyvíjet k vyšší kvalifikaci, tak žádané u nových pracovních míst. Město připravilo dvě nové průmyslové zóny. Průmyslová zóna Severní pole o 18 ha je dnes již zaplněna. V nové zóně Nové Spořice o velikosti 18 ha je vybudován výrobní závod prvního investora a v jednání jsou smlouvy na usídlení dalších dvou firem. Tím bude průmyslová zóna zaplněna, zbývá jen část, která je soukromého vlastníka.
ROPRO a.s. 2008
34/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Přehled investičních zón ve městě Chomutov Průmyslová zóna „Severní pole“ Celková plocha: Vlastník: Využití: Umístění:
18 ha Město Chomutov Možné využití pro výrobní a skladovací prostory Území leží v lokalitě zvané „Severní pole”, na jihovýchodním okraji města, mezi komunikacemi Pražská (I/7) a Dukelská, na severu vymezena průmyslovými objekty, na jihu městskou skládkou. Jedná se o rovinnou plochu s dobrým přístupem z místních komunikací. Město Chomutov má strategickou polohu na křižovatce silnic E442 (1/13) Karlovy Vary - Chomutov - Most (25 km) a 1/7 Chomutov - Louny - Praha (100 km).V současné době zde staví halu poslední investor, společnost PULS investiční s.r.o., která do této průmyslové zóny převádí výrobu z jiné výrobní haly v Chomutově.
Obrázek 4: Průmyslová zóna „Severní pole“
zdroj: http://www.krustecky.cz/investor/prum_zony/chomutov/severni-pole/index.php
Průmyslová zóna „Nové Spořice“ Celková plocha: Vlastník: Využití:
Umístění:
18 ha Město Chomutov, Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Zónu je možno využít jako smíšené území výroby a pro služby městského a příměstského charakteru, včetně skladů a skladovacích ploch. Jedná se například o služby v silniční dopravě s vazbou na mezinárodní dopravu, neobtěžující výrobní provozy, výrobní, zpracovatelské a opravárenské provozy s perspektivou dalšího rozvoje. Průmyslová zóna se nachází na západním okraji města Chomutova v blízkosti městské části Nové Spořice (kraj Ústecký, obec s rozšířenou působností Chomutov), má přímé napojení na silnici E224 (1/13) Cheb - Chomutov - Ústí nad Labem, (po roce 2006 též napojení (do 500 m) na silnici 1/7 - hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána - Praha).
ROPRO a.s. 2008
35/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Obrázek 5: Průmyslová zóna „Nové Spořice“
Zdroj: Magistrát města Chomutov Průmyslová zóna „Za Výtopnou“ Celková plocha: Vlastník: Využití:
Umístění:
12,6 ha 6,0 ha ve vlastnictví Města Chomutov 6,5 ha ve vlastnictví soukromého subjektu Jedná se o volné plochy (zemědělský půdní fond IV. třídy) bez projektové dokumentace.Zónu je možno využít pro smíšené území výroby a služby městského a příměstského charakteru, včetně skladů a skladovacích ploch. Jedná se například o služby silniční dopravě s vazbou na mezinárodní dopravu, technické služby, neobtěžující výrobní provozy, výrobní, zpracovatelské a opravárenské provozy s perspektivou dalšího rozvoje. Lokalitě č. 111 zvaná „Za výtopnou”, území leží na západním předměstí Chomutova (kraj Ústecký, obec s rozšířenou působností Chomutov), v areálu ohraničeném ze severozápadu Černovickou (E442) a Potoční ulicí a z jihozápadní strany Železničními strojírnami a opravnami.
Obrázek 6: Průmyslová zóna „Za Výtopnou“
zdroj: http://www.krustecky.cz/investor/prum_zony/chomutov/za-vytopnou/index.php
ROPRO a.s. 2008
36/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Jak je patrné z níže uvedených tabulek, Chomutov je v porovnání s ostatními velkými městy v Ústeckém kraji tím, které má nejnižší počet ekonomických subjektů na svém území, ačkoli jsou během posledního desetiletí patrné změny ve struktuře zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Největší vzrůst zaznamenal obchod, opravy a spotřební zboží. V současné době pracuje 50% obyvatel města v odvětví obchodu, jako zaměstnanci, zaměstnavatelé, živnostníci. Tento vývoj odpovídá celorepublikovému trendu přesunu ekonomicky aktivního obyvatelstva z priméru do terciéru. Největším zaměstnavatelem jsou Severočeské doly a.s. Chomutov. Tabulka 15: Ekonomické subjekty se sídlem na území měst nad 50 000 obyvatel – Ústecký kraj 2006 z toho fyzické … z toho právnické Města Celkem obchodní státní osoby živnostníci osoby družstva společnosti podniky Ústecký kraj 169 083 136 098 120 431 32 985 14 382 467 58 Děčín 12 182 9 778 8 882 2 404 885 27 5 Chomutov 9 974 7 663 6 764 2 311 993 19 3 Most 12 852 10 387 9 546 2 465 1 318 91 7 Teplice 11 916 8 993 8 111 2 923 1 757 49 6 Ústí nad Labem 21 715 16 192 14 608 5 523 2 737 62 9 Zdroj: ČSÚ
Školství, zdravot., veter. a soc. činn.
Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení
Doprava, pošty a telekomunikace
Obchod, opravy motor. vozidel
Stavebnictví
Průmysl
Zemědělství, lesnictví, rybolov
Okres
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Tabulka 16: Ekonomická struktura podle zaměstnanosti v okresech měst nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji v roce 2001
ČR 5 253 400 4,4 29,0 8,7 10,6 6,7 6,1 10,9 Ústecký kraj 426 599 3,1 28,7 8,3 9,7 7,5 6,4 10,5 Děčín 69 721 2,1 31,8 7,5 9,9 9,3 6,3 9,3 Chomutov 65 524 3,0 32,6 8,4 8,5 5,2 5,8 9,8 Most 61 331 1,4 32,6 7,0 8,7 6,5 5,2 10,6 Teplice 64 634 1,3 30,1 8,7 11,0 5,8 5,3 10,5 Ústí nad Labem 62 124 0,9 20,8 8,4 10,3 10,0 7,2 12,0 Zdroj: ČSÚ; pozn.: v tabulce jsou uvedeny podíly ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v daném sektoru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel.
Míra nezaměstnanosti Velkým problémem, který je ovlivněn vzdělanostní strukturou obyvatelstva města Chomutov, je poměrně vysoká míra nezaměstnanosti v Chomutově a jeho okolí i v celém Ústeckém kraji. V celé ČR činila míra nezaměstnanosti 29. 2. 2008 cca 5,9 %, zatímco v Ústeckém kraji to bylo 10,9 %. Míra nezaměstnanosti na Chomutovsku je k výše uvedenému datu (29. 2. 2008) cca 9,8%, což je v absolutních číslech 9 124 osob. V roce 2004 činila zatím maximální míra nezaměstnanosti 16,48 % v roce 2005 pak 15,47% a v následujícím roce 2006 byla míra nezaměstnanosti na 12,26 %. (údaj zahrnuje nezaměstnané z města Chomutov). Celorepublikový trend poklesu nezaměstnanosti se tedy přesouvá i do Ústeckého kraje a města Chomutov, ačkoli ve srovnáních kraj i město vykazují stále tradiční nepříznivé hodnoty.
ROPRO a.s. 2008
37/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 17: Přehled registrované míry nezaměstnanosti k 1. 4. 2008 Míra registrované Míra registrované Název obce nezaměstnanosti Název obce nezaměstnanosti (%) (%) Bilence 25,8 Místo 5,4 Blatno 5,0 Nezabylice 6,1 Boleboř 8,3 Otvice 8,1 Březno 10,7 Pesvice 11,5 Černovice 8,2 Spořice 9,3 Droužkovice 8,8 Strupčice 9,6 Hora Sv. Šebestiána 18,8 Údlice 5,5 Hrušovany 13,0 Vrskmaň 14,6 Chomutov 9,4 Všehrdy 7,6 Jirkov 11,9 Všestudy 13,3 Kalek 25,3 Výsluní 8,2 Křímov 31,4 Vysoká pec 5,3 Málkov 8,2 Zdroj: MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz)
Tabulka 18: Nezaměstnanost ve vybraných ukazatelích v okresech měst nad 50 000 obyvatel k 29. 2. 2008 Dosažitelní Pracovní síla Míra okres Volná místa uchazeči celkem nezaměstnanosti celkem Ústecký kraj 46 656 426 191 10,9 % 6 601 Česká republika 330 641 5 562 785 5,9 % 147 145 Děčín 8 281 74 562 11,1 % 635 Chomutov 6 255 63 861 9,8 % 1 213 Most 8 941 59 902 14,9 % 1 120 Teplice 6 923 58 665 11,8 % 682 Ústí nad Labem 6 599 58 437 11,3 % 1 090 Zdroj: MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska Tabulka 19: Vývoj míry nezaměstnanosti včetně uvedení počtu uchazečů o zaměstnání v okresech měst nad 50 000 obyvatel v Ústeckém kraji Správní obvod ORP Děčín Chomutov Most Teplice Ústí nad Labem Zdroj: ČSÚ
Počet uchazečů o zaměstnání
Míra nezaměstnanosti
2004
2005
2006
2004
2005
2006
11 181 12 184 14 749 11 300 8 618
11 000 11 243 14 421 10 125 8 787
9 846 9 124 13 007 9 702 8 562
14,89 16,48 22,71 16,59 12,04
15,07 15,47 21,25 16,79 13,42
12,88 12,26 19,47 15,69 13,32
Hrubý domácí produkt Ekonomická výkonnost je nejlépe měřitelná pomocí HDP. Na úrovni obcí však není hrubý domácí produkt (HDP) statisticky sledován. Ústecký kraj zaujímá hodnotu HDP na jednoho obyvatele ve výši 253 939 Kč a tak zaujímá 11. místo v rámci ČR. Proti hodnotě HDP na 1 obyvatele ČR zaostává Ústecký kraj o 60 826 Kč, to je téměř o 20%. Vzhledem k významným investicím na území kraje v poslední době lze očekávat trend postupného přibližování se k celostátnímu průměru.
ROPRO a.s. 2008
38/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Obrázek 7: Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč v roce 2006
Zdroj: ČSÚ
Cestovní ruch Město Chomutov má negativní image regionu postiženého průmyslem a zdevastovanou krajinou především u obyvatel města, ale i za hranicemi (image města). Přesto má nezanedbatelný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Region (město Chomutov) díky své poloze nabízí mnoho krásných míst, přírodních chráněných památek a rezervací, lesnaté plochy podhorské krajiny Krušných hor a Českého středohoří, pásmo historických hradů a zřícenin, množství zámků, kostelů a kaplí a dalších památek a v neposlední řadě rozvinutou síť turistických a cyklistických stezek. Ve městě je síť ubytovacích zařízení, kde je však nedostatek nabídek vyššího standardu. K rekreaci je vhodná příležitost na Kamencovém jezeře a v navazujícím Podkrušnohorském Zooparku. Ve městě je nedostatečná kapacita sportovních aktivit, chybí zde atletický stadion a víceúčelová hřiště přístupná veřejnosti. Shrnutí ► Město Chomutov je významným průmyslovým městem Ústeckého kraje (vysoký podíl průmyslu ve srovnání se službami). ► Město Chomutov vykazuje nejnižší počet ekonomických subjektů v porovnání s městy nad 50 tis. obyvatel v Ústeckém kraji. ► Město Chomutov svou polohou v blízkosti státních hranic je strategickým místem pro vznik nových firem. Dopravní napojení na okolní regiony se stále zlepšuje. ► Trend postupného nahrazování těžkého průmyslu automobilovým průmyslem v nové průmyslové zóně na Severním poli a činnostmi z oblasti terciálního sektoru – sektoru služeb. ► Velkým problémem, který je ovlivněn vzdělanostní strukturou obyvatelstva města Chomutov, je poměrně vysoká míra nezaměstnanosti v Chomutově a jeho okolí i v celém Ústeckém kraji. Vysoká míra nezaměstnanosti s sebou přináší negativní sociální jevy, resp. snižuje přitažlivost města/regionu. ► Proti hodnotě HDP na 1 obyvatele ČR zaostává Ústecký kraj o 60 826 Kč, to je téměř o 20%. ► Negativní image regionu postiženého průmyslem a zdevastovanou krajinou především vůči České republice. ► Nedostatečná kapacita v oblasti podmínek pro cestovní ruch – nutná modernizace/doplnění kulturní, sportovní a zábavní infrastruktury ve městě.
ROPRO a.s. 2008
39/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ 2.2.4 Sociální integrace Analýza sociální integrace se zaměřuje na 4 její složky: ► ► ► ►
zdravotnictví a sociální služby, bydlení, občanská vybavenost a volnočasové aktivity vzdělávání, bezpečnost.
U všech složek je analýza cílena na vybavenost, tzn. na infrastrukturu pro tyto služby, její kapacitu, strukturu a kvalitu. Zdravotnictví a sociální služby Město Chomutov provozuje domov důchodců, penzion domov pro důchodce, dům s pečovatelskou službou, ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež a dospělé, rehabilitačně pedagogické centrum, jesle a stacionář pro seniory. Je zde nemocnice, transfuzní stanice, odpovídající počet ordinací pro dospělé, pro děti a dorost, včetně specializovaných pracovišť a veterinárních ošetřoven. V současné době funguje 1 Nemocnice s poliklinikou, která poskytuje 449 lužek akutní péče, z toho 5 intenzivních pro ARO, 14 interních JIP, 6 neurologických JIP, 4 dětské JIP a 9 chirurgických JIP., 81 lužek následné péče“. Pro všechny obory nemocnice s poliklinikou je určen jako územní oblast okres Chomutov. Výjimku tvoří oddělení nukleární medicíny, Onkologické centrum, kardiologické centrum při interním oddělení, hematologicko–transfuzní odd., radiodiagnostické odd., chirurgické odd. a laboratoře klinické biochemie, u kterých je územní oblast nad rámec okresu Chomutov. V Chomutově existuje také síť soukromých praktických lékařů i specialistů, rehabilitačních nestátních center v celkovém počtu 133 samostatných jednotek. Ve městě mají své sídlo 4 zdravotní pojišťovny. Zdravotnické služby také poskytuje 1 transfuzní stanice a 1 středisko záchranné služby a rychlá zdravotní služba, 9 zařízení lékárenské péče. Zdravotní soukromou péči poskytuje 6 veterinárních ošetřoven. Úroveň zdravotní péče ve městě Chomutov představuje dlouhodobě standard pro obyvatele města i pro širší region. Město Chomutov má též zpracován Komunitní plán sociálních služeb, který navazuje na principy a priority rozvoje sociálních služeb deklarované v národních či krajských dokumentech. Z tohoto dokumentu vyplývají jasná opatření a priority (v souladu s cíli RSRM CV 2020), jimiž jsou kvalita a dostupnost rezidenčních služeb, kvalita a rozvoj terénních služeb a sociální pomoc a bezpečnost. Na jednotlivá opatření se váží specifické cíle: Tabulka 20: Opatření a specifické cíle RSRM CV 2020 pro oblast komunitního plánování sociálních služeb OPATŘENÍ SPECIFICKÉ CÍLE - modernizovat infrastrukturu sloužící pro poskytování rezidenčních služeb - zvýšit kvalitu života v ústavních Kvalita a dostupnost rezidenčních služeb zařízeních s využitím aktivit veřejnosti - zavádět a podporovat alternativní sociální služby - modernizovat infrastrukturu sloužící pro poskytování ambulantních služeb - poskytovat sociální podporu potřebným Kvalita a rozvoj terénních služeb skupinám občanů - podporovat preventivní poradenskou a výchovnou činnost - snižovat počet osob závislých na hmotné nouzi prostřednictvím sociálních Sociální pomoc a bezpečnost programů - eliminovat vliv negativních společenských jevů na občany města Zdroj: Komunitní plán sociálních služeb města Chomutov (s. 38)
ROPRO a.s. 2008
40/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Chomutov lze na základě výše uvedeného aktuálně vyhodnotit jako město s poměrně dobře saturovaným spektrem a kapacitami v oblasti zdravotnictví a poskytování sociálních služeb. Současně však také jako obec s určitými rezervami ve spektru terénních služeb a nízkým zapojováním dobrovolníku do sociální politiky. Bydlení, občanská vybavenost a volnočasové aktivity Kvalita bydlení představuje zásadní faktor ovlivňující vývoj populace ve městě. Podle výsledku SLBD v roce 2001 představoval domovní fond ve městě celkem 21 229 trvale obydlených domu a 153 trvale neobydlených domu. Vzhledem k těžbě uhlí v okolních obcích, byli obyvatelé nuceni opustit své domovy a usídlit se ve městě. Pro tyto účely byla postavena panelová sídliště, která byla ve vlastnictví státu. Dle šetření SLBD v roce 2001 byl převažujícím vlastníkem bytu stát nebo obec. Průměrné stáří trvale obydlených domu je 48 let. V současné době vznikají na obnovu a revitalizaci panelových sídlišť společenství vlastníků, což je právnické uskupení všech vlastníku bytu, z čehož vyplývá restrukturalizace bytového fondu ve městě. Město také privatizuje své byty, v městské části jsou ještě v menším poměru byty státní, v severní části města existují byty firemní nebo podnikové. Převažující skupinou vlastníků jsou nyní právnické osoby (SVJ) a fyzické osoby. Město nabízí také pozemky na výstavbu satelitních městeček a převažuje tedy výstavba rodinných domů. K dispozici jsou v současné době kvalitní pozemky v kvalitních lokalitách. Ve městě působí více než 25 realitních kanceláří, které zprostředkují koupi, prodej nebo pronájem nemovitostí. Tabulka 21: Obydlené byty podle právního důvodů užívání a velikosti bytu Obydlené byty úhrnem
Z toho podle právního důvodu užívání
Z úhrnu podle počtu obytných místností
21 229
Ve vlastním domě
2 220
V osobním vlastnictví
938
Nájemní
12 884
Člen bytového družstva
4 366
1 místnost
3 749
2 místnosti
8 464
3 místnosti
7 142
4 místnosti
1 414
5 + místností
391
Zdroj: SLBD 2001 Chomutovský kulturní ruch zastřešuje Správa kulturních zařízení s.r.o. (SKZ s.r.o.). Sídlem vedení společnosti SKZ s.r.o. je Městské divadlo. Mohou se zde pořádat koncerty, divadelní představení, zábavné pořady, plesy a další společenské akce. Možnost pronájmu prostor pro společenské a kulturní akce při kapacitě: velký sál: 500 míst, malý sál: 100míst, banketní salónek: 60-80 míst. V průběhu konání všech akcí jsou zajištěny kvalitní restaurační služby. Společenský život obyvatel města je ovlivněn ročním obdobím, historickou událostí spojenou s městem nebo příjezdem významné osobnosti. Každý rok se opakují Chomutovské slavnosti, Mikulášské rejdování a rozsvícení vánočního stromu, Vánoční jarmark, Sportovní a hudební akce pořádané městem a jiné. Ve městě působí Správa sportovních zařízení Chomutov, organizace zřízená Městem Chomutov, jejímž posláním je specifická služba, spočívající ve vytváření základních podmínek pro sportovní činnost sportovních klubů, oddílů i široké veřejnosti a jednotlivých občanů z Chomutova i jeho širokého okolí. Základní podmínky spatřuje město Chomutov a Správa sportovních zařízení v zajišťování materiálních, technických, provozních, organizačních a finančních předpokladů pro provoz, rozvoj a postupnou modernizaci stěžejních sportovních zařízení ve městě.
ROPRO a.s. 2008
41/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Pro aktivní odpočinek i profesionální sportovce jsou k dispozici ve městě sportovní areály pro letní i zimní sporty. Součástí města je krytý plavecký bazén 50m, jeden krytý zimní stadión, víceúčelový fotbalový stadión, sportovní haly, tenisové kurty, softbalové hřiště a jiná sportovní hřiště, veřejná koupaliště, tělocvičny, fitness centra a novější zařízení např. střelnice, jízdárna, squash centrum, loděnice, minigolf. V blízkosti Kamencového jezera se nachází vodní plocha, na které je vlek na vodní lyže. Pro zvýšení možností využití volného času je na území města Chomutova budována síť cyklostezek tak, aby nedocházelo ke střetům s motorovými vozidly a byl omezen vliv emisí z těchto vozidel na jejich zdraví. Důležitou složkou volnočasových aktivit je pohyb občanů v parcích a v objektech a areálech sportovních zařízení. Z analýzy sportovních zařízení a ploch na území Chomutova z roku 2006 vyplývá, že stav jednotlivých areálů je dlouhodobě neudržitelný. V havarijním stavu je letní stadion a dle posledních zjištění také zimní stadion, který je nejstarším provozovaným stadionem v ČR. Jednoznačným závěrem z provedené analýzy je nutná rekonstrukce městských lázní, zimního stadionu a městské sportovní haly. Ve velmi špatném stavu je též sociální zázemí na některých hřištích, které nesplňuje standardy EU. Ve městě chybí atletický stadion a víceúčelová hřiště přístupná veřejnosti. Obecným problémem je zejména kvalita těchto zařízení. Podle údajů ČSÚ z roku 2003 je struktura sportu následující: Tabulka 22: Infrastruktura pro sport v Chomutově Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Koupaliště a bazény Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) Stadiony otevřené Tělocvičny (vc. školních) Zimní stadiony kryté i otevřené Zdroj: ČSÚ 2003
15 3 18 3 20 1
Vzdělávání Vzdělanost je důležitým ukazatelem kvality lidských zdrojů, lepší vzdělanostní struktura obyvatelstva bývá považována za předpoklad úspěšného sociálního a ekonomického rozvoje. Vzdělávání je nástrojem, který hraje významnou roli také při sociální integraci. Současná vzdělanostní struktura je v Chomutově stále neuspokojivá. Je to zejména důsledkem politiky před rokem 1989, kdy bylo město Chomutov takřka výhradně zaměřeno na rozvoj těžkého průmyslu a v té souvislosti na jeho území migrovali ve značné míře lidé s nižším vzděláním. V té době v Chomutově nebyly takřka žádné příležitosti pro rozvoj vědy. V současnosti je ve městě a jeho okolí vysoká míra nezaměstnanosti, která je způsobována mimo jiné nutnou restrukturalizací průmyslové výroby v rámci ekonomických reforem po roce 1989, ale rovněž právě nízkou mírou vzdělanosti místního obyvatelstva, která je příčinou nízké míry flexibility obyvatelstva na trhu práce. Chomutovský Úřad práce a odborné vzdělávací firmy realizují v souladu s potřebami a požadavky trhu práce vzdělávací, rekvalifikační a motivační programy pro uchazeče o zaměstnání, zejména pro ty, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni – zdravotním postižením, nízkou kvalifikací apod. Soustava mateřských škol v Chomutově zahrnuje 13 zařízení, jejichž hlavní náplň je výchovně vzdělávací činnost. Tato soustava pokrývá kapacitu zájmu jak počtem, tak profilovými programy. Činnost probíhá dle vlastních vzdělávacích programů. Soustava 9 základních škol pokrývá vyvolané požadavky na umístění žáků. Každá ZŠ zpracovává svůj vlastní školní vzdělávací program vedoucí k cílenější profilaci. Základní a 2 speciální školy zahrnují zařízení umožňující vzdělávání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami dle různých vzdělávacích programů.
ROPRO a.s. 2008
42/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 23: Mateřské a základní školy na území města Chomutova v roce 2008 Mateřské školy
Základní školy
Šafaříkova 4334, 4335 Zahradní 5265 Alešova 2451 Na Příkopech 895 Blatenská 4879 Kadaňská 2334 Prokopova 3389 Písečná 5144 Třebízského 3084 Hornická 4387 Palackého 4057 Školní 1480 Dostojevského 4154 Havlíčkova 3675 Kundratická 4622, 4623 Ak. Heyrovského 4539 Písečná 5072 Březenecká 4679 17. listopadu 4708 Zahradní 5185 Školní Pěšina 5212 Růžová 5255 Celkem: 13 Celkem: 9 Zdroj: Město Chomutov
Základní školy speciální
Základní umělecká škola
17. listopadu 4728 Palachova 4881
T. G. Masaryka 1626
Celkem: 2
Celkem: 1
Soustava středních škol je tvořena 8 subjekty s místem působnosti v Chomutově a dalšími 4 v dostupné vzdálenosti bývalého okresu Chomutov. Svým zaměřením pokrývají zájem uchazečů o širší všeobecné vzdělání i odborné vzdělání. Problematickou z hlediska dalšího uplatnění absolventu na trhu práce se jeví orientace na ekonomické obory na úkor oboru s technickým zaměřením. V současnosti je akreditováno pouze jedno zařízení typu vyšší odborné školy zaměřené na technické vědy. Tabulka 24: Střední školy v bývalém okrese Chomutov Název školy
Adresa
Kapacita
Právní forma p.o. p.o. s.r.o. p.o.
Gymnázium Mostecká 3000, Chomutov 570 Gymnázium 5. května 620, Kadaň 420 Chomutovské soukromé gymnázium Školní 1251, Chomutov 165 Gymnázium a SOŠ Chomutovská 459, Klášterec nad Ohří 360+120(SOŠ) Gymnázia celkem: 4 1515 SŠ energetická a stavební Na Průhoně 4800, Chomutov 1566 p.o. Integrované školy celkem: 1 1566 SOŠ služeb a SOU 5. května 680, Kadaň 860 p.o. Střední zdravotnická škola Palackého 3, Chomutov 250 p.o. Soukromá SOŠ specializační Sokolovská 3401, Chomutov 588 s.r.o. OA, SOŠ gastronomie a SOU Chomutov 1690 p.o. Odborné školy celkem: 4 3388 SPŠ a VOŠ Školní 50/1060, Chomutov 540+500(VOŠ) p.o. SPŠ stavební a OA Komenského 562, Kadaň 480 p.o. Průmyslové školy celkem: 2 1020 SOU technické Pražská 702, Chomutov 870 p.o. Střední odborná učiliště celkem: 1 870 CELKEM STŘEDNÍCH ŠKOL: 12 CELKOVÁ KAPACITA: 8359 Zdroj: Magistrát města Chomutov, údaje uvedené k 3. čtvrtletí 2007, aktualizované na základě sloučení organizací po 1. 9. 2007. Typ vysokoškolského studia je na území města zastoupen jedním odloučeným pracovištěm UJEP a detašovaným pracovištěm Fakulty strojní Českého vysokého učení technického (ČVUT), a to na SPŠ a VOŠ Chomutov.
ROPRO a.s. 2008
43/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Mimoškolní výchovu a vzdělávání zajišťuje několik subjektů – Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže, četná občanská sdružení, sportovní kluby a zájmová uskupení. Problematikou celoživotního vzdělávání se zabývá několik subjektu (ÚP Chomutov, SKKS Chomutov, MÚSS Chomutov, Technologický park Chomutov, Hospodářská komora atd.), chybí však užší provázanost na oborové zaměření širšího spektra středních škol i potřeby podnikatelské sféry.
Bezpečnost Otázka zajištění bezpečnosti a ochrany je z hlediska kvality života občanů i image města Chomutova jednou ze základních oblastí. Jak dokládá níže uvedená tabulka, okres Chomutov vykazuje v rámci kraje zdaleka nejvyšší počet trestných činů. Tento jev je silně vnímán také občany Chomutova. Řadě z nich se totiž (v průzkumu realizovaném v roce 2008 v rámci přípravy IPRM) při vyslovení názvu města „Chomutov“ vybaví negativní asociace – kriminalita, nepřizpůsobivý občané, nezaměstnanost. To ukazuje na skutečnost, že s oblastí bezpečnosti nejsou občané příliš spokojeni. Bezpečnost ve městě je bezpochyby ovlivněna sociální a vzdělanostní strukturou obyvatel s početným zastoupením nepřizpůsobivých občanů. Ve městě je taktéž vysoký počet osob závislých na sociální pomoci. Jednou z možných cest, jak s tímto negativním trendem bojovat je, kromě boje s nezaměstnaností, také působení v oblasti prevence sociálně-patologických jevů a to především u mládeže. Město se v poslední době v této oblasti snaží do infrastruktury investovat, například nedávno vytvořilo jeden z nejlepších skateparků/bikeparků v regionu, právě na území problematického sídliště, avšak podobných aktivit je na území města stále málo. Městem vytvořená infrastruktura může následně sloužit pro aktivity nestátních neziskových organizací působících na území města (v regionu), které prostřednictvím svých programů mohou s cílovými skupinami na infrastruktuře vytvořené městem pracovat a působit tak preventivně v oblasti sociálně-patologických jevů. Bezpečnost ve městě je zajišťována Policií ČR a Městskou policií. Městská policie supluje činnosti státní policie a legislativa v oblasti pravomocí obcí ovlivňovat veřejný pořádek je v současné době dle zkušeností strážníků Městské policie nedostatečná. Tabulka 25: Kriminalita v Ústeckém kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2007 Kriminalita v Ústeckém kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2007 Z toho
Celkový počet trestných činů
absolutně
Kraj celkem
34 632
Hospodářská kriminalita Škoda celkem v tis. Kč
Obecná kriminalita
Objasněnost v%
celkem
54,4
24 651
Objasněnost v%
40,6
Z toho majetková
Objasněnost v%
20 546
32,6
3 799
V tom okres: Děčín 4 567 64,6 3 020 51,0 2 488 43,2 538 Chomutov 6 551 52,6 4 654 38,2 3 983 32,1 624 Litoměřice 4 201 53,8 2 963 39,3 2 360 28,2 382 Louny 2 727 55,7 1 935 40,9 1 564 29,9 283 Most 5 376 46,4 4 031 34,3 3 177 22,5 621 Teplice 5 834 50,3 4 205 34,9 3 538 26,7 654 Ústí n.L. 5 376 60,1 3 843 48,9 3 436 45,3 697 Zdroj:ČSÚ (http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/edicniplan.nsf/t/7E00220A04/$File/42024qq1.pdf)
Shrnutí ► Úroveň zdravotní péče ve městě Chomutov představuje dlouhodobě standard pro obyvatele města i širší region – jedna z páteřních nemocnic Krajské zdravotní a.s. (Chomutov). ► Chomutov lze aktuálně vyhodnotit jako město s poměrně dobře saturovaným spektrem a kapacitami v oblasti poskytování sociálních služeb se zaměřením na priority vyplývající z Komunitního plánu sociálních služeb – strategický přístup k této problematice. ► Město je typické sídlištní panelovou zástavbou, která je charakteristická probíhající vlastnickou restrukturalizací a s tím související postupnou revitalizací těchto sídlišť.
ROPRO a.s. 2008
44/149
419 178
51 80 43 49 34 83 77
260 329 711 056 632 161 029
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ ►
►
► ►
Občanská vybavenost a infrastruktura pro volnočasové aktivity je na jedné straně zajištěna v dostatečném objemu, avšak v naprosto nevyhovující kvalitě, za absence synergie jednotlivých aktivit (roztříštěnost) a chybí infrastruktura volně přístupných ploch pro nízkopříjmové vrstvy obyvatel (nástroj sociální integrace). Současná vzdělanostní struktura je v Chomutově stále neuspokojivá. Je to důsledkem politiky před rokem 1989, kdy bylo město Chomutov takřka výhradně zaměřeno na rozvoj těžkého průmyslu a na jeho území migrovali ve značné míře lidé s nižším vzděláním. Soustava školských zařízení v Chomutově obsahuje 13 Mateřských škol, 9 základních škol, 12 středních škol a odloučená pracoviště VŠ – UJEP a ČVUT. Bezpečnost ve městě je ovlivněna sociální a vzdělanostní strukturou obyvatel a početným zastoupením nepřizpůsobivých občanů. Ve městě Chomutov se jedná o jeden z nejzávažnějších problémů, dotýkající se kvality života občanů i image města (jednoznačně nejvíce trestných činů z okresů v ÚK). Jedním z nástrojů, jak v této oblasti působit je zaměřit se na oblast prevence sociálně-patologických jevů, zejména u dětí a mládeže.
2.2.5
Životní prostředí
Problematika životního prostředí je standardní součástí socioekonomické analýzy. Město Chomutov patří do oblasti, kde vzhledem k dlouholetému průmyslovému charakteru rozvoje byl, resp. je vliv lidských aktivit na životní prostředí velmi významný a je třeba této oblasti věnovat zvýšenou pozornost. Po roce 1989 se začalo výrazně zlepšovat životní prostředí v Chomutově, přesto patří mezi nejzatíženější části Ústeckého kraje, jak dokazuje následující tabulka, kde Chomutov zaujímá absolutně první místo coby místo s největší koncentrací základních znečišťujících látek. Tabulka 26: Emise základních znečišťujících látek v okresech Ústeckého kraje Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v t Kraj, okres
TUHÉ 2004
Děčín Chomutov
SO2
2005
459,8
2 127,0
1 878,7
1 170,5 1 290,2 24 905,9 24 998,3 25 450,9 25 481,7
1 973,5
1 817,2
352,4
2004
2005
1 225,8
1 029,7
2004
CO 2004
536,4
2005
NOx 508,0
Litoměřice
593,2
465,6
3 680,1
2 976,1
2 462,9
4 731,3
2 754,8
Louny
748,5
648,2
7 762,9
8 931,2 15 898,8 15 539,3
2 983,0
2 503,0
Most
482,8
424,2 18 160,0 17 423,2 10 775,8
8 119,0
1 737,4
1 921,5
Teplice
678,8
522,5 10 290,2
9 911,8
7 582,1
7 202,5
1 728,3
1 382,3
Ústí nad Lab.
216,0
221,8
5 578,0
6 687,7
2 038,1
2 294,0
899,5
918,5
4 426,2
3 924,9
71 602,9
71 958,0
65 084,8
61 559,2
16 180,0
13 176,0
Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ
2 831,1
2005
Město udržuje městskou zeleň a vysazuje nové porosty a tím se zvyšuje podíl zeleně ve městě. Chomutov patří mezi města s vyšší imisní zátěží, a to hlavně v zimních a jarních měsících. Měření čistoty ovzduší v centrální části města se provádí na dvou stanovištích. Průměrná roční koncentrace sledovaných škodlivin překračuje zpravidla stanovené limity. Produkce komunálních odpadů se ve městě Chomutov ustálila a postupně se zvyšuje objem separovaných složek a jejich následné využití. Komunální odpad je svážen Technickými službami města Chomutova na Městskou skládku a šachetní skládky. Vytříděné složky odpadu jsou směřovány specializovaným firmám. Nebezpečné a toxické odpady jsou odváženy a skladovány převážně v prostoru Městské skládky, částečně spalovány ve spalovnách. V katastru města se nachází jeden sběrný dvůr.
ROPRO a.s. 2008
45/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Horninová ložiska V surovinové základně Ústeckého kraje dominuje hnědé uhlí, jehož zásoby, ověřené v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem, tvoří cca 90 % prozkoumaných zásob hnědého uhlí v České republice. Z hlediska perspektiv není většina lomů územními limity těžby schválenými Usnesením vlády ČR č. 444/1991 Sb. bezprostředně dotčena. Dlouhodobá intenzivní, převážně povrchová těžba nerostných surovin způsobila přeměnu charakteru a využití rozsáhlých částí okresů Most, Chomutov, Teplice a Ústí nad Labem, cílem bude rekultivace těchto prostorů. Ovzduší K nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v Chomutovském okrese patří: Elektrárna Tušimice 2 a Elektrárna Prunéřov 1 a 2. Stav úrovně znečištění ovzduší však v posledních letech vykazuje zlepšující se tendenci. Celé území Chomutovského okresu je z hlediska imisního zatížení pod nejvyššími přípustnými koncentracemi. Zvláštní situace je u imisí NOx, u kterých na rozdíl od ostatních škodlivin dochází v celorepublikové úrovni ke zvýšení koncentrací. Jak vyplývá z výsledků rozptylové studie zpracované při vypracování vyhodnocení vlivu Rámcové strategie rozvoje města Chomutov do roku 2020 na životní prostředí, lze imisní zatížení pro škodliviny rozdělit na dvě kategorie. Jednak na imisní zatížení, jehož zdroje lze buď eliminovat, a nebo omezit vliv jejich dopadu a na zdroje, které tu jsou a jejich příspěvek nelze technickými a ekonomickými možnostmi významně omezit. Mezi prvně jmenované patří klasické stacionární zdroje a vliv sekundární prašnosti vyvolané provozem automobilové dopravy a mezi ty druhé vliv okolních lomů hnědého uhlí s jejich dopadem na města Chomutov a Jirkov. V případě jednotlivých urbanistických obvodů platí, že cca od 50 do 80 % (záleží na umístění jednotlivé městské části) je příspěvek lomů. Tedy emisí, které více méně za současného stavu věcí nelze ovlivnit. Dalším významným přispěvatelem k imisnímu zatížení jsou malé zdroje a automobilová doprava. Podíl malých zdrojů na imisním zatížení je od 10 do 43 % v závislosti na městské části. U automobilové dopravy pak od 2 do 44 %. Velké a střední zdroje se na imisním zatížení podílejí v této lokalitě minimálně. K malým zdrojům se dá konstatovat, že za stávajících podmínek je ve městě Chomutově a Jirkově ještě spalováno významné množství fosilních paliv, které vzhledem k rostoucím cenám energií ze zemního plynu a elektrické energie ještě spíše poroste. Pro automobilovou dopravu platí, že vypočtené podíly jsou dány spíše sekundární než primární prašností. Lze konstatovat, že za určitých podmínek je tato prašnost nejlépe odstranitelná, pokud budou navržena dostatečná ozdravná opatření technického charakteru. Hluk Hluk je z asi 85 % způsobován silniční dopravou, největší hlukovou zátěž obyvatelstva sídel způsobuje těžká nákladní doprava. Železniční a letecká doprava zasahuje svými negativními účinky menší počet obyvatel. Hluk dosud není v ČR soustavně monitorován. Nejproblematičtější situace je při průtahu některých silnic (zejména I., resp. II. třídy) zastavěnými územími obcí. Situace bývá řešena obchvaty sídel. Nejvýznamnějším odlehčením pro obyvatelstvo sídel nadměrně zatížených hlukem ze silniční dopravy je převedení velké části dopravní zátěže na rychlostní a dálniční tahy. V tomto smyslu je/bude přínosem zejména zkapacitnění silnice I/13 na čtyřpruh v úseku Chomutov – Ústí nad Labem. Voda Město Chomutov má vybudován systém zásobování velmi kvalitní vodou z Krušných hor. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. zajišťují provozování vodovodu a kanalizací, úprava vod a čistění odpadních vod, poradenství ve vodohospodářské činnosti, investorskoinženýrská činnost, projektová činnost. Přirozené vodní plochy na Chomutovsku prakticky neexistují. Jako zdroje pitné vody na Chomutovsku slouží přehrady Křímovská, Kamenička a Jirkovská. Vodní díla jako jsou Zaječická přehrada a Újezd slouží k regulaci toku Bíliny, Podkrušnohorského přivaděče a ochraně povrchových dolu. Kamencové jezero je unikátní vodní dílo vzniklé v poddolovaném území bývalého hlubinného kamencového dolu a dnes slouží k rekreaci a vodním sportům. Na území Chomutova leží také Filipovy a Otvické rybníky sloužící k chovu ryb. Velký Otvický rybník slouží i k rekreaci.
ROPRO a.s. 2008
46/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Nakládání s odpady Sběrné místo pro nebezpečné odpady od občanů a firem byl vyčleněno ve skladu posypových materiálů. Tento sklad tvoří čtyři samostatné boxy s portálovým jeřábem a je součástí areálu Technických služeb města Chomutova v ul. U Větrného mlýna na dobře přístupném místě navazující na asfaltobetonovou manipulační plochou napojenou na místní komunikaci. Plocha je odvodňovaná kanalizačním potrubím vybaveným lapákem ropných látek a dále směřující k ČOV, proto zde bylo možno později vybudovat sběrný dvůr pro vyseparované i nebezpečné odpady. Odpady jsou zde shromažďovány v kontejnerech a speciálních nádobách a dále přepravovány k odstranění. Obvod zpevněné plochy je ohraničen zemními krajnicemi, na které navazuje stávající zatravnění pozemků s výsadbou sazenic stromů, které tvoří přírodní bariéru oddělující areál sběrného dvora od veřejné komunikace. Nyní je na území města 162 stanovišť vybavených 503 nádobami na separovaný odpad papíru, skla a plastů, které jsou sbírány společně s kompozitními obaly. Ve školských zařízeních je umístěno 134 nádob převážně na papír a plasty. Na obrázku je stanoviště nádob na separovaný odpad v centru města již po výměně nádob na nový systém svozu. Po vyhodnocení výsledků sebraných odpadů za první čtvrtletí roku 2004, díky rozšíření počtu nádob, je předpoklad nárůstu množství o 45% oproti předchozímu roku. Shrnutí ► Město Chomutov patří mezi nejzatíženější regiony Ústeckého kraje, i přes to, že se po roce 1989 začala situace v oblasti životního prostředí výrazně zlepšovat. ► Stále jsou patrné stopy důlní činnosti, které se postupně rekultivují a krajina dostává postupně přirozený krajinný ráz. ► V oblasti čistoty ovzduší lze spatřovat problém ve zhoršení čistoty ovzduší ve městě (emisemi z dopravy), ale především důsledky hornické činnosti v blízkosti elektrárny Tušimice a Prunéřov 1 a 2. ► Voda je znečišťována jen místně a to díky lokálním záplavám či v důsledku nezodpovědnosti obyvatel města Chomutov. ► V oblasti nakládání s odpady dochází na území města nahodile k vytváření černých skládek komunálních a stavebních odpadů. Starou ekologickou zátěží je oblast bývalých kasáren, bývalé ploché dráhy, které skýtají potenciál rozvoje a částečně i oblast Podkrušnohorského zooparku. ► Město Chomutov se snaží udržovat veřejnou zeleň. Nesmí se však zapomínat na investice do zeleně – obzvláště v kontextu škodlivých látek v ovzduší. ► Oblast kvality životního prostředí jako jeden z hlavních faktorů kvality života občanů a jako výrazná charakteristika, kterou vnímají ve spojitosti s image města (identifikace slova „Chomutov“ a „špatného ŽP“ v průzkumu v rámci přípravy IPRM).
2.2.6
Přitažlivá města
V této kapitole je zhodnocena přitažlivost městského prostředí, prostřednictvím poukázání na možnost kulturního a sportovního vyžití ve městě. Obsahem jedné z podkapitol je téma bydlení, jehož ráz byl signifikantně ovlivněn průmyslovým zázemím Chomutovska. Rok 1948, který znamenal výrazný zvrat v poválečném Československu, přinesl Chomutovu řadu úspěchů a také problémů. Při bilancování uplynulých 50 let lze vidět rozvoj průmyslu ve městě i jeho okolí, který si vyžádal velký počet nových pracovníků a pro ně samozřejmě nové byty. Chomutov procházel řadou rekonstrukcí, některé jeho části zcela zmizely a místo nevyhovujících starých domků vyrostly domy, které byly schopny pojmout desítky lidí (předchůdci domů panelových). Zachováno zůstalo prakticky jenom náměstí a jeho nejbližší okolí. Kromě bytů se stavěly obchody, novostavba spořitelny a budova nové pošty. V prosinci 1979 tu byl otevřen obchodní dům Prior, výšková budova Armabeton a monumentální stavba bývalého OV KSČ, dnešní městský úřad. Na místě evangelického kostela u městského parku zbořeného roku 1972 vyrůstaly 8 let městské kryté lázně s padesátimetrovým bazénem. Tato stavba byla plánována již od 50. let 20. století. Značně zdevastovaný jezuitský areál slouží nyní po provedené rekonstrukci kulturním účelům. Sídlí zde okresní muzeum a Středisko knihovnických a kulturních
ROPRO a.s. 2008
47/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ služeb. Kostel sv. Ignáce byl opraven a do budoucna bude pravděpodobně sloužit výstavám a koncertům. Rozvoj metalurgie ve městě, hornictví a energetiky v jeho blízkém okolí si vyžadoval další a další pracovní síly. Začaly se také rušit vesnice, které musely ustoupit těžbě hnědého uhlí, a lidé z nich také potřebovali nové domovy. Stavební činnost tedy musela pokračovat, ale z centra se přesunula pod úbočí Krušných hor. Začátkem 60. let se proto začalo uvažovat o panelové výstavbě, která byla tehdy proti tradičním technologiím preferována. První velké chomutovské sídliště vzniklo v bývalé Horní vsi, dnešní Bezručově ulici v roce 1970 a pojalo 20 tisíc lidí. Bytů však bylo stále málo. Výstavba pokračovala v 70. a 80. letech dále směrem k Jirkovu a vytvořila pásové město pod svahy Krušných hor. Na hornoveské sídliště tak navazuje sídliště Březenecká, Kamenná, Písečná a Zahradní. Tím došlo de facto ke spojení Chomutova a Jirkova v jeden sídelní útvar. Přibližně ve stejné době bylo za Mosteckou ulicí postaveno menší sídliště Zadní Vinohrady. Za ním, směrem k Otvicím, byla vybudována nová kasárna, jejíž areál pro město následně představoval klasickou zátěž (v období reformy armádních sil) v podobě brownfieldu - bývalého vojenského prostoru. Bydlení Chomutov je lokálním historickým centrem (od pol. 13. století sídlem řádu německých rytířů), jeho historické jádro ve své středověké urbanistické struktuře zůstalo v podstatě zachováno dodnes. Prudký rozvoj osídlení i vlastního města začíná od pol.19. století a jeho hlavními podněty je výstavba železniční tratě Ústí nad Labem – Chomutov (- Cheb) a industriální rozvoj přímo spojený s těžbou hnědého uhlí, vznik a rozvoj železářských a ocelářských společností. Poměrně rozsáhlý poválečný rozvoj je spojen převážně jen s extenzivním rozmachem velkoplošné těžby uhlí, energetiky a těžkého průmyslu. Vznikají velké monofunkční celky výroby a sídlišť, krajina v zázemí sídelního útvaru je devastována, prudce se zhoršuje životní prostředí. Hlavní soustředění výstavby monofunkčních obytných celků je od 70. let směřováno do prostoru mezi Chomutov a Jirkov, do prostoru, který neměly zasáhnout ani maximální varianty povrchové těžby uhlí, počítající s likvidací velké části historického Chomutova. Postupně vzniká „pruh“ sídlišť Březenecká, Kamenná, Zahradní a Písečná v těsném kontaktu s komunikací I/13. Tento rozsáhlý celek o velikosti malého okresního města (1,5 Km2, 22 tis. obyvatel). Podle výsledku SLBD v roce 2001 představoval domovní fond ve městě celkem 21 229 trvale obydlených domů a 153 trvale neobydlených domu. Vzhledem k těžbě uhlí v okolních obcích, byly obyvatelé nuceni opustit své domovy a usídlit se ve městě. Pro tyto účely byla postavena panelová sídliště, která byla ve vlastnictví státu. Dle šetření SLBD v roce 2001 byl převažujícím vlastníkem bytu stát nebo obec. Průměrné stáří trvale obydlených domu je 48 let. V současné době vznikají na obnovu a revitalizaci panelových sídlišť společenství vlastníku, což je právnické uskupení všech vlastníku bytů, z čehož vyplývá restrukturalizace bytového fondu ve městě. Město také rozprodává své byty, v městské části jsou ještě v menším poměru byty Státní, v severní části města existují byty firemní nebo podnikové. Památky a atraktivity V Chomutově se nachází městská památková zóna, která zahrnuje území historického jádra Chomutova včetně budovy soudu a kostela sv. Ducha. Dominantní funkcí je občanská vybavenost pro potřeby celého regionu s významem kulturně společenským a sloužícím také cestovnímu ruchu. Historické památky ve městě: ► Oblastní muzeum - budova radnice Umělecko-historické expozice gotického, renesančního a barokního umění, lapidárium, barokní lékárna, zbrojnice, Fialův betlém. Všechny prostory jsou využity pro stálé expozice a krátkodobé výstavy, pouze z malé části pro správu muzea. ► Kostel sv. Kateřiny Je nejcennější historickou památkou v Chomutově a jednou z nejstarších raně gotických staveb v Evropě. Kostel byl v roce 1281 dostavěn jako řádový a byl součástí hradu. Možnost prohlídek.
ROPRO a.s. 2008
48/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
► Oblastní muzeum - budova jezuitského gymnázia Expozice pravěku, řemesel, přírodovědecké sbírky, muzejní knihovna, příležitostné výstavy, přednáškový sál, hvězdářská věž ► Kostel sv. Ignáce Raně barokní stavba basilikového typu s dvouvěžovým severním průčelím byla postavena Italem C. Luragem v letech 1663-1668. ► Objekt Špejcharu Objekt Špejcharu byl prvotním jezuitským kostelem před stavbou kostela sv. Ignáce. Postaven byl kolem roku 1611. Nyní je zde městská galerie. Bezbariérový přístup. ► Dům č. 9 na náměstí 1. máje Pozdně gotický jednopatrový dům se sklípkovými klenbami. Bezbariérový přístup. ► Barokní sloup "Nejsvětější Trojice“ Byl postaven roku 1697 sochařem Ambrožem Laurentisem na základě nadace mistra cechu pekařského Wolfa. ► Městská věž Městská věž byla postavena v roce 1525. Naposledy byla přestavěna v roce 1874 v novogotickém stylu. Podkrušnohorský Zoopark je dominantní atraktivitou cestovního ruchu v okresu Chomutov a je jednou z nejmladších zahrad u nás. Kamencové jezero v Chomutově je výjimečný přírodní útvar o rozloze 16,5 ha, široké je 240 m a dlouhé 676 m, největší hloubka je 3,25 m, objem jezera 333 000 m3 a obvod jezera je 1,8 km. V sousedství jezera se nacházejí rybníky Otvické pánve, které mají již zcela běžné složení vody. Již z tohoto důvodu je Kamencové jezero zvláštností. Složitost a komplikovanost podmínek vzniku kamencové vody je hlavním důvodem zvláštnosti a jedinečnosti, neboť kamencová voda může vzniknout pouze tam, kde vhodné geologické, geochemické, chemické a teplotní podmínky umožní celý proces vzniku kamencového ložiska v synchronnosti všech potřebných dějů. Izolace vzniklé nádrže, její nepropustnost s okolní vodou je další podmínkou existence Kamencového jezera. Přírodní park Bezručovo údolí je významnou rekreační zónou přímo navazující na městskou výstavbu Chomutova. Jedná se o nejhlubší, nejdelší a bezpochyby také nejkrásnější údolí v Krušných horách. Přírodním parkem bylo toto malebné údolí jmenováno v roce 2002. Pro krátkodobé rekreační pobyty mají obyvatelé a návštěvníci Chomutova k dispozici turistické stezky, které jsou vyznačeny v Bezručově údolí a Krušných horách. Ve městě je síť hotelů a penziónů. Avšak chybí zde kvalitní (více hvězdičkové) ubytovací a stravovací kapacity. Ve městě funguje infocentrum, které turistům i obyvatelům města poskytuje informace z oblasti kultury, sportu apod. Ve městě je také informační systém pro turisty, prozatím však jen v centru některých důležitých ulic. Informační značení je ještě nutné rozšířit. Infrastruktura pro volný čas Oblast trávení volného času obecně zaznamenává zvýšený zájem o cestování usnadněné odbouráním překážek při přeshraničním styku po vstupu do EU, vyšší nabídkou v obchodech a rostoucí kupní silou části obyvatelstva. Město Chomutov podporuje kulturní aktivity ve městě zejména třemi způsoby. Těžiště spočívá na organizacích k tomuto účelu zřízených, tj. Správě kulturních zařízení Chomutov s.r.o. a Středisku kulturních a knihovnických služeb. Jejich práci doplňuje činnost odboru kultury MÚ Chomutov. Aktivity občanských sdružení či iniciativ podporuje město systémem rozdělování finančních příspěvků prostřednictvím grantových řízení. Organizace zřízené městem spravují kulturní stánky, které
ROPRO a.s. 2008
49/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ v posledních letech procházejí četnými rekonstrukcemi. Spektrum kulturní nabídky je na vysoké úrovni zahrnující téměř všechny formy, avšak je nutné podotknout, že zejména mladší generace upozorňuje na nedostatek alternativních prostor ke svému kulturnímu vyžití. Již nyní je patrný další trend, který se s příchodem nových investorů do Chomutova objevil. Nedostatek pracovních sil v regionu je kompenzován příchodem pracovníku z jiných zemí (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko), které tvoří ne nevýznamnou část obyvatel na Chomutovsku. Akce, které byly v posledním roce těmito spoluobčany organizovány, napovídají, že v budoucnu budou i oni vyžadovat stále častější možnosti vzájemného setkávání a zapojování do kulturního života ve městě. Město Chomutov je městem se sportovní tradicí i současností jak na vrcholové, výkonnostní tak i masové úrovni. Správu sportovních zařízení ve vlastnictví města zajišťuje Správa sportovních zařízení s.r.o.. Zařízení pro organizovanou tělovýchovu jsou v převážné míře zastaralá, s nutností rekonstrukce, nebo výstavby nových. V posledních 10 letech vznikla nová modernější sportoviště ojediněle v méně frekventovaných odvětvích sportu. Pro širokou veřejnost není dostatek volně přístupných vybavených hřišť odpovídajících současným trendům, chybí veřejná sportoviště pro rekreační sport. O této skutečnosti svědčí také fakt, že investice do této oblasti jsou v následujících letech pro město prioritou. Většina sportovních klubu nemá silnější finanční zázemí, jejich ekonomická situace nedovoluje větší rozvoj. Finanční podpora je s ohledem na současné zvyšující se náklady a stav sportovišť nedostatečná. Shrnutí ► Existence brownfieldu (nevyužitého zanedbaného území) po armádě ČR na území města. ► Atraktivní historické jádro města, ale na druhé straně problémová panelová sídliště a znečištěné životní prostředí postižené povrchovou těžbou uhlí (imisní zatížení nejhorší v regionu), což je spojováno s image regionu Chomutovska. ► Nedostatek alternativních prostor ke kulturnímu vyžití zejména pro mladou generaci. ► Zařízení pro organizovanou tělovýchovu jsou v převážné míře zastaralá, s nutností rekonstrukce, nebo výstavby nové infrastruktury. V posledních 10 letech vznikla nová modernější sportoviště ojediněle v méně frekventovaných odvětvích sportu. Pro širokou veřejnost není dostatek volně přístupných vybavených hřišť odpovídajících současným trendům, chybí veřejná sportoviště pro rekreační sport. ► Většina sportovních klubu nemá silnější finanční zázemí, jejich ekonomická situace nedovoluje vetší rozvoj. Finanční podpora je s ohledem na současné zvyšující se náklady a stav sportovišť nedostatečná.
2.2.7
Dostupnost a mobilita
Následující kapitola je věnována dopravě, tedy dopravní infrastruktuře, druhům dopravy a její organizaci, a dále technické infrastruktuře. Silniční doprava Město Chomutov leží na západním okraji Ústeckého kraje na úpatí Krušných hor. Svou polohou je důležitým průsečíkem železničních a automobilových tras spojujících Cheb s Ústím nad Labem a Prahu se Spolkovou republikou Německo. Chomutovem prochází silnice I/7 z Prahy na hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána a silnice I/13 z Chebu do Ústí nad Labem. Dopravní napojení na okolní regiony se stále zlepšuje. Je budován obchvat města směrem na přechod v Hoře Sv. Šebestiána. Etapa od Křimova k Hoře Sv. Šebestiána je již otevřena. Dokončena je také část mezi Novými Spořicemi a Křimovem. Připravuje se obchvat směrem na Prahu spolu se zkapacitněním této silnice s předpokládanou realizací do roku 2010.
ROPRO a.s. 2008
50/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Železniční doprava Chomutov je důležitým železničním uzlem. Město má železniční spojení na důležitá města (Ústí nad Labem, Praha, Liberec, Most, Karlovy Vary, Cheb a přes trať Chomutov – Vejprty je trasa do Chemnitzu ve Spolkové republice Německo). Z Chomutova vycházejí čtyři železniční tratě - číslo 130 Chomutov - Most - Oldřichov u Duchcova - Ústí nad Labem, 140 Chomutov - Kadaň - Sokolov - Cheb, 137 Chomutov - Vejprty a 120 Chomutov - Žatec - Lužná u Rakovníka - Kladno - Hostivice - Praha. Železniční koridor Cheb – Ústí nad Labem – Děčín je v současnosti upraven tak, aby odpovídal současným požadavkům na železniční dopravu. Proběhla přeložka trati na Prahu z důvodu postupu těžby hnědého uhlí, kde u obce Březno je vybudován tunel pod kopcem Farářka. Na trati Chomutov – Vejprty je vybudována přeložka, čímž je odstraněn úrovňový železniční přejezd přes silnici I/13. Železnice má zásadní význam pro spojení Chomutova a Jirkova např. s krajským městem Ústím nad Labem nebo s Mostem. Ve spojení s Prahou hrají hlavní roli autobusy, protože rychlíků přes Žatec a Kladno jede pouze několik za den a rychlíky přes Most a Ústí nad Labem mají delší trasu a z toho vyplývající delší jízdní dobu a vyšší jízdné. Parkování Z hlediska zvyšování individuální automobilové dopravy se projevují negativní disproporce v počtu parkovacích míst v některých lokalitách města k celkovému počtu osobních vozidel (zejména na velkých sídlištích). Tabulka 27: Počet parkovacích míst v jednotlivých obvodech města k 30. 8. 2007 Stávající počet Název obvodu Počet obyvatel PM/deficit PM Historické jádro 257 371/+216 Střed 2461 753/-478 U parku 1373 174/-398 Mostecká 1349 179/-383 Zadní Vinohrady 2050 654/-371 U soudu 1517 1115/+356 U nemocnice 4810 657/-1748 Pod Černým vrchem 3799 400/-1515 U Jitřenky 3120 719/-941 U Luny 3414 347/-1370 U Severky 1861 163/-787 Březenecká 8273 1450/-2667 Kamenná 3685 631/-1232 Zahradní 5700 1205/-1660 Písečná 3665 1302/-551 Celkem 50888 10120/13529 Zdroj: Městská policie Chomutov Zjišťování údajů o počtu parkovacích míst bylo provedeno v noční době od 00:00 hod do 04:00 hod. Výpočet potřeby parkovacích míst byl stanoven dle normy ČSN 73 6110, kde požadovaný počet parkovacích míst je součtem potřeby odstavných míst pro obyvatele a potřeby parkovacích míst pro občanskou vybavenost v lokalitě. Z absolutních dat jasně vychází najevo, že stávající počet parkovacích míst je krajně nevyhovující. V současné době je několik projektů řešící tento nežádoucí stav ve fázi příprav, ale s jejich realizací se počítá až v letech 2009-2010. Hromadná přeprava Regionální a dálkovou autobusovou dopravu v Chomutově, Jirkově a okolí provozuje především Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova, a.s. Páteř městské hromadné dopravy tvoří v současnosti
ROPRO a.s. 2008
51/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ trolejbusová doprava, na ní navazuje autobusová. Dopravní podnik zajišťuje také linkovou dopravu. Kromě městského Dopravního podniku je obslužnost města a regionu zajišťována i jinými přepravci např. ČSAD BUS Ústí nad Labem, a.s., ČSAD Slaný, a.s., Anexia s.r.o. nebo Autobusová doprava s.r.o. Podbořany. Většina dopravců se podílí na významném spojení s Prahou. Současný odbavovací systém v Ústeckém kraji je nejednotný a postrádá větší rozšíření elektronických odbavovacích zařízení. Městská hromadná doprava Městskou hromadnou dopravu v Chomutově a Jirkově provozuje Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova, a.s. Dopravní podnik byl založen v roce 1987 jako investorská organizace pro výstavbu tramvajové rychlodráhy z Chomutova do Jirkova (ze které nakonec sešlo). O dva roky později byl z ČSAD vyčleněn chomutovský provoz městské dopravy. Vznikla tak nová organizace - Česká automobilová doprava, ČAD. Po sloučení s DP, pak jako ČAD - DP zajišťovala městskou a příměstskou dopravu v Chomutově a blízkém okolí. Pod stávajícím názvem zajišťuje městkou dopravu tento subjekt až od roku 1996. Městská doprava je zajišťována městskými autobusy a trolejbusy. Chomutovské trolejbusy slaví v roce 2006 své jedenáctileté výročí, autobusy pak slouží cestujícím již 79 let. Na linkách MHD je zaveden nástup pouze předními dveřmi a výstup dveřmi ostatními. Jednotlivé jízdné se platí platbou hotovosti do pokladny u řidiče nebo čipovou kartou, což zvyšuje komfort odbavení. Městská hromadná doprava funguje v Chomutově a Jirkově od roku 1927 a až do roku 1995 byla zajišťována pouze autobusy. Od roku 1995 byl postupně provoz na nejdůležitějších linkách nahrazován trolejbusy, které znamenají snížení emisí z dopravy v centru města. V současnosti je v provozu 12 denních a jedna noční autobusová linka městské dopravy. Denní linky jsou označeny čísly 1 - 9 a 12 - 14, noční linka číslem 11. Na noční autobusové lince neplatí časové jízdenky ani žádné slevy a je na ní zavedeno jednotné jízdné. Linka je v provozu pouze v pátek, sobotu a neděli a jako jediná linka veřejné hromadné dopravy obsluhuje chomutovské nádraží ČD. Tabulka 28: Vedení a délka autobusových linek Linka ODKUD - KAM a zpět
Délka
1
CV, GLOBUS - JI, AN
21,6 km
2
CV, AN - CV, KAUFLAND
18,2 km
3 4
CV, POVODÍ OHŘE - CV, ZADNÍ VINOHRADY CV, PODHORSKÁ - CV, POLIKLINIKA
13,1 km 11,3 km
5
CV, AUTOŠKOLA - CV, VODNÍ
10,4 km
6
CV, AUTOŠKOLA - CV, POLIKLINIKA
15,4 km
7
SPOŘICE - ÚDLICE
18,1 km
8
CV, OKÁLY - DROUŽKOVICE
17,7 km
9
ČERNOVICE - CV, ŽELEZÁRNY
11,8 km
10
Linka není v provozu
11
CV, NÁDRAŽÍ ČD - JI, AN
31,0 km
12
CV, AN - CV, MASOKOMBINÁT
2,6 km
13
JI, AN - OTVICE
14,1 km
14
CV, POLIKLINIKA - PALACKÉHO - CV, POLIKLINIKA
11,7 km
Zdroj: Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova, a.s. Pro Chomutov a Jirkov bylo zřízení trolejbusového systému šťastným řešením. S ohledem na vysoké náklady na výstavbu tramvajových tratí a také na směrové a sklonové poměry a šířku některých komunikací by nemohla případná tramvajová síť dosáhnout takového rozsahu, jako síť trolejbusová. V současné době je v provozu deset trolejbusových linek označených čísly 20 - 23 a 30 - 35. V současném systému číslování, který platí od roku 1998, je řada 20 vyhrazena trolejbusovým linkám jezdícím pouze v Chomutově, zatímco řada 30 náleží linkám z Chomutova do Jirkova.
ROPRO a.s. 2008
52/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 29: Vedení a délka trolejbusových linek Linka ODKUD - KAM a zpět
Délka
20
CV, PÍSEČNÁ - CV, POLIKLINIKA přes Zahradní I a II
17,1 km
21
CV, PÍSEČNÁ - CV, POLIKLINIKA
16,7 km
22
CV, PÍSEČNÁ - CV, VODNÍ
přes Zahradní I a II
17,1 km
23
CV, PÍSEČNÁ - CV, VODNÍ
15,4 km
30
JI, HORNÍK - CV, VODNÍ
19,3 km
31
JI, AN - CV, VODNÍ
18,8 km
32
JI, AN - CV, VODNÍ
21,1 km
33
JI, AN - CV, POLIKLINIKA
22,4 km
34
JI, AN - CV, AN přes Čelakovského
19,5 km
35
JI, AN - CV, ŽELEZÁRNY
23,2 km
Zdroj: Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova, a.s. Zajištění stávajícího rozsahu dopravní obslužnosti a případné možnosti jejího rozšiřování a zkvalitňování budou v následujících letech vyžadovat rozsáhlé investice v oblasti obnovy vozového parku i provozování trolejových tras. Stávající systém je plně v souladu s požadavky na provozování dopravy šetrné k životnímu prostředí a zdraví lidí a umožňující udržitelný a vyvážený rozvoj regionu. Jeho další rozvoj byl zaměřen na zvýšení mobility pracovních sil především směrem k nově vzniknuvším průmyslovým zónám (např. zóna Triangle), sportovním, nákupním a kulturním centrům. Tím byly zajištěny podmínky umožňující příchod dalších investorů do regionu i možné využití existujícího potenciálu např. v oblasti cestovního ruchu. Nezanedbatelným prvkem je rovněž využití dobré polohy města či zlepšení celkového image regionu. V současné době, v souvislosti s probíhající přípravou revitalizace areálu bývalých kasáren a přilehlého okolí bude dosažitelnost městské hromadné dopravy rozšířena právě o tuto zónu. Navrhované řešení zajištění dopravní obslužnosti bude znamenat rozšíření autobusové hromadné dopravy o čtyři linky a s nimi i rozšíření o čtyři nové prostředky městské hromadné dopravy. Letecká doprava V Ústeckém kraji se nenachází letiště s mezinárodním statutem, které jak se zdá bude i důležité pro další rozvoj a přilákání investorů do oblasti. Pouze v obci Pesvice v blízkosti města Chomutova se nachází letiště pro malá letadla, sportovní létání a modely. Rozvoj regionu a vybudování průmyslových zón (TRIANGLE) se zahraničními investory, rozvoj místních firem, ale i zájem široké turistické veřejnosti vyvolává potřebu provedení modernizace a dostavby letiště. Po podpisu Schengenské dohody odpadla nutnost k odletům a příletům do republiky využívat mezinárodní letiště a z toho důvodu je očekáván prudký nárůst zájmu o využití letecké dopravy pro „evropské“ lety turistů i podnikatelů. Cyklistická doprava Město má příznivé terénní podmínky pro cyklistickou dopravu. Ve městě jsou vybudovány dílčí úseky cyklistických tras pro každodenní i rekreační dopravu. Trasy jsou komunikačním spojením pro provoz cyklistu z Jirkova kolem Zooparku a Kamencového jezera až do Bezručova údolí a pak až do Krušných hor. Cykloturistika se stává významným sportem i pro obyvatele města Chomutova a blízkého okolí. Dochází k nárůstu využívání cyklostezek a cyklotras, které jsou využívány zhruba až 60%. Cyklostezky a cyklotrasy však nejsou dostatečně propojeny a napojeny směrem do SRN a ostatních regionů Severozápadních Čech. Připravovaná zóna je dostupná cyklistickou stezkou i obyvatelům vzdálenějších sídlišť. Cyklistická stezka včetně pěší komunikace propojuje areál zooparku, Kamencového jezera také s atraktivním Bezručovým údolím.
ROPRO a.s. 2008
53/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Pěší doprava Pozornost města je věnována i dalším způsobům dopravy. Jedná se o komunikace pro pěší, kde město průběžně opravuje chodníky. V rámci Národního programu mobility město buduje bezbariérové propojení centra města s autobusovým a vlakovým nádražím a přístup k objektům veřejné správy a dalších veřejných institucí. Stále však chybí bezbariérové propojení centra města se sídlišti. Infrastruktura Město Chomutov je pokryto inženýrskými sítěmi dostatečně, pouze nové lokality je třeba připravit pro jejich budoucí rozvoj. Dále je nutné dořešit problémy v rámci odvodnění města a to hlavně z hlediska odvodu dešťových vod. Město Chomutov má schválen Energetický dokument města Chomutova, jehož prioritou je zachování napojení na systém centrálního zásobování teplem. Zde vznikají problémy z hlediska závislosti občanů města prakticky na omezeném počtu dodavatelů tepelné energie pro domácnosti - United Energy a Actherm. Lokální vytápění v rodinných domcích bylo masivní podporou převedeno na ekologický zemní plyn. Jeho cena však v současnosti dramaticky roste. Podobně, vytápění s využitím elektrické energie se stává cenové problematické. Je podporováno napojení na obnovitelné zdroje energie. Informační systémy V oblasti informačních systémů dosud přetrvává nízká míra (ale i důvěra) při využití internetu a malé povědomí obyvatel o přínosech elektronických služeb. Podle údaje z r. 2004 má z celé ČR Ústecký kraj nejnižší využití internetu domácnostmi - pouhých 12%. Organizace a úřady jsou na tom nepoměrně lépe, avšak chybí zde dostatečná nabídka sofistikovaných elektronických služeb, které by klientům přiblížily výhodnost informačních systému a také přínosy v podobě komfortu obsluhy. Shrnutí ► Chomutov lze charakterizovat jako důležitý dopravní uzel, má přímé napojení na SRN. Chomutov leží na tahu do německého Chemnitzu a také do hlavního města Prahy, což mu zaručuje strategickou polohu. ► Město Chomutov je svou polohou důležitým průsečíkem železničních a automobilových tras spojujících Cheb s Ústím nad Labem a Prahu se Spolkovou republikou Německo. ► Velkým problémem je deficit parkovacích míst, zejména na velkých sídlištích. ► Jednou z priorit je rozšiřování cyklostezek a komunikací pro pěší, vzhledem k již tak zatíženému životnímu prostředí. ► Město Chomutov je pokryto inženýrskými sítěmi dostatečně, pouze nové lokality je třeba připravit pro jejich budoucí rozvoj. ► V oblasti informačních systému dosud přetrvává nízká míra (ale i důvěra) při využití internetu a malé povědomí obyvatel o přínosech elektronických služeb.
2.2.8
Správa věcí veřejných
Tato kapitola zmiňuje Chomutovskou spolupráci s jinými městy a to hlavně na nadnárodní úrovni. Dále pak stručně popisuje řídící orgány města. Zmiňuje se také o příspěvkových organizacích a obchodních společnostech. Dále uvádí zkušenosti města v oblasti získávání dotací a personální zajištění procesů spojených s rozvojovými projekty. V neposlední řadě je uvedena důležitá finanční analýza města, jejímž účelem je doložení zajištění dostatečných zdrojů na spolufinancování IPRM. Město Chomutov udržuje vztahy se svými třemi partnerskými městy. Jsou jimi Anaberg-Bucholz (Německo), Brandeburg (Německo), Arenzano (Itálie). Je členem Svazu mest a obcí České republiky, členem Euroregionu Krušnohoří. Partnerství je udržováno především pro výměnu lidských zdrojů a zkušeností či dovedností. Město řídí jedenáctičlenná městská rada, v jejímž cele stojí primátorka. Nejvyšším orgánem je městské zastupitelstvo se 36 členy. Volební období je čtyřleté. Volby proběhly na podzim roku 2006.
ROPRO a.s. 2008
54/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Magistrát města Chomutov je členěn do 10 odborů: Odbor kancelář primátora Odbor kancelář tajemníka Interní audit Obecní živnostenský úřad Obecní stavební úřad a životní prostředí Odbor ekonomika Odbor dopravních a správních činností Odbor rozvoje investic a majetku města Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Odbor školství Příspěvkové organizace: Technické služby města Chomutova (TSMCH) Městské lesy Chomutov Městský ústav sociálních služeb Chomutov (MÚSS) Podkrušnohorský zoopark Chomutov(PZOO) Středisko kulturních a knihovnických služeb Obchodní společnosti: Dopravní podnik měst CV a Jirkova a.s. Správa sportovních zařízení s.r.o. Správa kulturních zařízení s.r.o. Správa města a počet zaměstnanců k 1. 4. 2008: Odbor kancelář primátora: 16 Odbor kancelář tajemníka: 30 Interní audit: 5 Obecní živnostenský úřad: 16 Obecní stavební úřad a životní prostředí: 26 Odbor ekonomika: 17 Odbor dopravních a správních činností: 46 Odbor rozvoje investic a majetku města: 37 Odbor sociálních věcí a zdravotnictví: 45 Odbor školství: 5 Celkem 243 zaměstnanců
Zkušenosti s rozvojovými projekty (EU) Město Chomutov má bohaté zkušenosti při získávání dotací z nejrůznějších dotačních programů vyhlášených Českou republikou (MMR, MK, Českou energetickou agenturou, KÚÚK, apod.) a také s předstrukturálními i strukturálními fondy. V tabulce je uvedeno několik příkladů projektů realizovaných v posledních letech (viz následující strana):
ROPRO a.s. 2008
55/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 30: Vybrané realizované projekty města Chomutov s využitím spolufinancování z dotace Zdroj Celkové projektové Rok realizace Název projektu financování náklady Oprava turistické stezky 2002 Phare CBC-SFMP 17 210 EUR modré značky v úseku CZ Bezručovo údolí-Třetí mlýn 2002
2000 2005/2006
2005/2006 2005/2006 2000-2004 2005 2005/2006 2005/2006 2007 2007 2007 2007
Víceúčelový objekt Kamencového jezera – I.etapa Chomutov – kruhový objezd a autobusové nádraží Přístup občanů k informacím veřejné správy prostř. širokopásmého internetu Přírodní park bezručko údolí – Vybudování cyklostezek 1.etapa Rekonstrukce parkoviště a komunikace u PZOO Chomutovské slavnosti Severní areál PZOO Chomutov Klidová zóna – rekonstrukce parku u soudu Kamencové jezero - Rozvoj turistické infrastruktury Zajištění bezbariérového vstupu do DPS Rekonstrukce vnitrobloku Palacká Odstranění objektů v areálu bývalých kasáren RPS Chomutov, Horní Ves – Jitřenka
2007
Expozice na městské věži
2007
Hledáme partnera
MMR
10.000.000,- Kč
NP Phare
47.000.000,- Kč
SROP
3.932.550,- Kč
Interreg IIIA
2.480.367,- Kč
NP Phare 2003
2.500.000,- Kč
Phare SROP
63.920.- EUR 7.2000.000,- Kč
Interreg IIIA
5.6000.000,- Kč
SROP
2.318.905,40 Kč
MF
5.915.000,- Kč
MMR
6.779.000,-Kč
MMR
19.980.000,- Kč
MMR
5.996.000,- Kč
Fond malých projektů Fond malých projektů
200.000,- Kč 200.000,- Kč
Zdroj: Magistrát města Chomutov 2008 Přípravu a realizaci projektů po stránce administrativní zajišťuje odbor kanceláře primátora, resp. úsek projektů. Tento úsek dále spolupracuje na přípravě podkladů k projektům s dalšími odbory (zejména odborem rozvoje, investic a majetku města). V současné době, vzhledem ke změnám, které s sebou přineslo nové programovací období 2007 - 2013 a v rámci personálních změn v rámci úseku projektů je nezbytné, aby došlo ke stabilizaci počtu pracovníků tohoto úseku a zejména dostatečnému vybavení (jak technickému, tak znalostnímu). Kladen by tak měl být důraz na kvalitu administrativní kapacity a její vybavení, které by maximálně zefektivnilo práci na přípravě a realizaci projektů. Město Chomutov klade v rámci přípravy svého dalšího rozvoje důraz na komunikaci s občany. Jako jediné město nad 50 tis. obyvatel vytvořilo za tímto účelem speciální webové stránky, na kterých otevřeně informuje o investičních záměrech, seznamuje se závěry jednání v rámci přípravy, umožňuje diskusi k jednotlivým projektům atd. (více je uvedeno v kapitole č. 7 IPRM). Důležitým nástrojem v rámci komunikace s veřejností jsou také Chomutovské noviny, které jsou v pravidelných intervalech (vždy 2x měsíčně) distribuovány zdarma do každé domácnosti v Chomutově.
ROPRO a.s. 2008
56/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Ocenění kvality veřejné správy města Chomutov V rámci projektu CAF provedl úřad vlastní sebehodnocení, hledání slabých a silných stránek s cílem sebezlepšení vlastní činnosti. V rámci projektu Benchmarking poměřuje město náklady a výnosy na/z jednotlivých činností a veřejně poskytovaných služeb, dále úkony prováděné magistrátem. V projektu se město poměřuje s městy nad 50 tis. obyvatel. Hledá dobrou praxi a zajištění nákladově nejefektivnějších služeb. BSC - je projekt, který se netýká pouze magistrátu, ale je do něj zapojené celé město. Je to stupeň certifikace, podobně jako ISO pro veřejnou správu. Za účast v projektech obdrželo město ocenění MVČR Organizace dobré veřejné služby. Mimo to již město obdrželo 4 ocenění za inovaci v územní veřejné správě: zavedení platebních terminálů, koncept SMS komunikace s klienty, digitalizace archivu stavebního úřadu, koncept PB (samoobslužné obsloužení klienta pomocí SMS). Nejvýznamnějším oceněním města je:
V rámci 1. ročníku mezinárodní soutěže European Enterprise Awards získal Magistrát města Chomutova hned dvě významná ocenění. Projekt vytvoření podnikatelského centra se sníženou administrativní zátěží s podtitulem „Chytrá administrativa pro podnikatele“ se umístil na 1. místě v národním kole soutěže Evropské ceny za podnikání, kde získal první místo jak v kategorii cena za omezení byrokracie, tak se stal absolutním vítězem národního kola celého prvního ročníku soutěže a byl za Českou republiku nominován jako účastník do evropského kola soutěže European Enterprise Awards. V rámci evropského kola měl Magistrát města příležitost představit svůj projekt v rámci slavnostní konference, která se uskutečnila 7. prosince 2006 v Committee of the Regions v Bruselu, a možnost porovnat svůj projekt s ostatními účastníky. Projekt Chomutovského magistrátu byl vybrán z bezmála 400 účastnických projektů z 29 států Evropy do užšího finále, kterého se zúčastnilo 55 účastníků, z nichž porota vybrala 13 finalistů v pěti kategoriích vyhlášených cen. Projekt Magistrátu města Chomutova se umístil na výborném druhém místě v kategorii cena za omezení byrokracie.. Magistrát města tak měl možnost porovnat své schopnosti a dovednosti v celoevropské konkurenci, kde dozajista nezklamal. Finanční analýza města Hospodaření Statutárního města Chomutova lze za poslední čtyři roky hodnotit z ekonomického hlediska jako velice úspěšné. Město dlouhodobě hospodaří s přebytkovým rozpočtem a je ve svém střednědobém horizontu soběstačné. Ekonomika města není úvěrově zatížena, dluhová služba města činní 0,26 %. Město dlouhodobě dosahuje vysokých provozních přebytků a zlepšených hospodářských výsledků. Investiční politika města je nadstandardní a dosahuje opakovaně 17 – 20 % celkového rozpočtu (v korunovém vyjádření 170 až 200 milionů Kč). Investiční výdaje dlouhodobě převyšují příjmy z prodeje majetku a přijaté investiční dotace, což vypovídá o tom, že město spoří provozní výdaje, které investuje i na úkor běžných výdajů rozpočtu. Rozpočet města převyšuje 1,1 miliardy korun ročně. V roce 2007 hospodařilo město Chomutov s rozpočtem ve výši 1.114.260.000,00 Kč, včetně financování. Příjmy z rozpočtu města byly naplněny na 102,4 % upraveného rozpočtu. Celkově protekla rozpočtem města částka vyšší než 1.030,3 mil. Kč. Nejvyšší podíl tvořily daňové příjmy a dotace. Výdajová stránka rozpočtu města se zastavila na částce 991,0 mil. Kč, které představuje čerpání rozpočtu na 88,1 %. Město tedy uspořilo téměř 12 % svých plánovaných výdajů. Výsledek hospodaření představuje přebytek ve výši 49,2 mil. Kč, samotný provozní přebytek, tedy výsledek běžného hospodaření města, představuje 139,7 mil. Kč.
ROPRO a.s. 2008
57/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 31: Přehled příjmů a výdajů za období 2004 - 2007 2004 Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Hospodářský výsledek Provozní rozpočet Běžné příjmy z toho daňové příjmy nedaňové příjmy provozní dotace Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálový rozpočet Kapitálové příjmy z toho příjmy z prodeje majetku kapitálové dotace Kapitálové výdaje Kapitálový deficit Zdroj: Magistrát města Chomutov
2005
2006
2007
1 172 030,3 502 723,5 69 953,1 83 816,4 515 537,3 1 131 420,8 931 935,9 199 484,9
982 523,7 552 805,3 77 178,8 33 727,6 318 812,0 908 538,5 736 774,2 171 764,3
1 007 447,5 546 734,4 50 408,1 98 580,3 311 724,7 935 824,5 745 748,1 190 076,4
1 030 209,6 572 964,8 64 673,1 55 670,1 336 901,6 981 000,7 805 740,2 175 260,5
40 609,5
73 985,2
71 623,0
49 208,9
1 054 093,90 502 723,50 69 953,10 481 417,30 931 935,90 122 158,00
899 616,00 552 805,30 77 178,80 269 631,90 736 774,20 162 841,80
877 486,10 546 734,40 50 408,10 280 343,60 745 748,10 131 738,00
945 402,70 572 964,80 64 673,10 307 764,80 805 740,20 139 662,50
117 936,40 83 816,40 34 120,00 199 484,90 -81 548,50
82 907,70 33 727,60 49 180,10 171 764,30 -88 856,60
129 961,40 98 580,30 31 381,10 190 076,40 -60 115,00
84 806,90 55 670,10 29 136,80 175 260,50 -90 453,60
V průběhu celého popisovaného období bylo hospodaření města ověřováno nezávislým auditorem, jehož slovní výrok k ověření účetní uzávěrky i hospodaření města odpovídá výroku bez výhrad. Město je držitelem ratingového hodnocení vydaného společností AQE Advisors s.r.o., které v krátkodobém horizontu hodnotí hospodaření města známkou B1+ (vyhovující subjekt, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky) a v dlouhodobém horizontu hodnotou STR2 (Kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky). Financování V rámci položky financování zapojuje město Chomutov do rozpočtu splátky půjčky ze SFŽP na sanaci městské skládky, kde zbývá k 6/2008 doplatit 4.054.200 Kč, která je jediným závazkem města tohoto druhu. Splátky úvěru se promítají ve financování (ročně 1.160.000 Kč). Město nečerpá ani v minulosti nečerpalo žádné dlouhodobé úvěry na realizaci investičních akcí, z výše uvedených tabulek je parné, že je město provozně i investičně soběstačné. Město neemitovalo žádné obligace. Investiční aktivity města Investice do reprodukce městského majetku činily v roce 2006 částku 161,3 mil. Kč a v roce 2007 částku 178,3 mil. Kč, dále město poskytlo v roce 2006 8 investičních dotací v úhrnné částce 20,0 mil. Kč a v roce 2007 7 investičních dotací v úhrnné částce 11,7 mil. Kč. Mezi největší kapitálové výdaje patřily: 2006: Výstavba inženýrských sítí pro RD na Průhoně – 12,4 mil. Kč Oprava chodníků – 12 mil. Kč Cyklostezka Bezručovo údolí – 11,9 mil. Kč Rekonstrukce čp. 38 – ČVÚT – 11,9 mil. Kč Regenerace panelových sídlišť – 9,8 mil. Kč
ROPRO a.s. 2008
58/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ 2007: Přípravné práce k využití vojenského areálu – 20 mil. Kč Rekonstrukce čp. 38 – ČVÚT – 11,7 mil. Kč Oprava chodníků – 10 mil. Kč Výstavba skateparku – 7,4 mil. Kč Rekonstrukce divadelního sklípku 7,3 mil. Kč Největší kapitálové investiční zdroje: 2006: Rekonstrukce divadla (MMR – 4,3 mil. Kč) Regenerace panelových sídlišť (MMR – 4 mil. Kč) Rekonstrukce Kamencové jezero (MMR – 2,5 mil. Kč) Výstavba RD na Průhoně (MMR – 1,9 mil. Kč) 2007: Rekonstrukce detašovaného pracoviště ČVÚT (ÚK – fond hejtmana – 5 mil. Kč) Zajištění bezbariérového přístupu do DPS (MF – 4,8 mil. Kč) Rekonstrukce vnitrobloku Palacká (MMR 4,3 mil. Kč) Regenerace sídliště Jitřenka (MMR 4,2 mil. Kč) Rozpočtový výhled města Cílem města je maximálně efektivní a účinné využití svěřených finančních prostředků za účelem plnění svých povinností v samostatné i přenesené působnosti. Podmínkou pro zajištění finanční stability města je dlouhodobě vyrovnaný rozpočet korespondující s reálnými podmínkami, který je naplňován s ohledem na plánovaný budoucí rozvoj města. Tabulka 32 : Rozpočtový výhled města 2008 – 2014 – bez IPRM (zdroj: MM CV) Údaje (tis. Kč) Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky
RV 2008 874 343 808 526 65 817 19 000 5 000 893 343 814 686 79 817 -1 160 1 160 78 657
RV 2009 902 352 835 144 67 208 18 000 5 000 902 352 841 304 80 208 -1 160 1 160 79 048
RV 2010 931 463 862 846 68 617 17 000 5 000 948 463 896 006 80 617 -1 160 1 160 79 457
Údaje (tis. Kč) Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky
RV 2012 985 770 913 972 71 798 16 000 5 000 1 001 770 908 972 82 798 -1 160 1 160 91 638
RV 2013 1 010 414 936 821 73 593 16 000 5 000 1 026 414 931 821 94 593 -1 160 1 160 93 433
RV 2014 1 035 675 960 242 75 433 15 000 5 000 1 050 675 955 242 95 433 -1 160 1 160 94 273
RV 2011 961 727 891 680 70 047 17 000 5 000 978 727 897 840 82 047 -1 160 1 160 80 887
Město tedy může využívat prostředků běžného rozpočtu k financování investičních výdajů. K dalším možnostem zvýšení investičních aktivit města patří:
ROPRO a.s. 2008
59/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
hledání úspor na straně běžných výdajů města, prodej majetku, akcií a majetkových podílů, získání dalších mimořádných investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů Evropské unie či jiných institucí, využití sdružených prostředků - spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty přijetí střednědobého úvěru Jako nejschůdnější se podle našeho názoru jeví využití kombinace těchto možností.
V současné době počítá návrh rozpočtového výhledu s přijetím střednědobého investičního revolvingového úvěru ve výši 400 milionů korun, jež budou doplněny k volným peněžním prostředkům uvedeným v tabulce. Další volné finanční prostředky města jsou zhodnocovány prostřednictvím dluhopisných portfolií a repo operací. Jejich objem k 31. 12. 2007 činil 187.533.133 Kč. Město disponuje bankovní zárukou za prodej pozemků ve výši 210 milionů korun, které jsou vázány na výstavbu nového zimního stadionu. Rovněž tyto finanční prostředky město zamýšlí investovat jako vlastní spoluúčast pro kofinancování projektů IPRM. Vlastní prostředky města (spoluúčast k IPRM) má tedy město dopředu zajištěné. K profinancování jednotlivých akcí využije již uvedený revolvingový úvěr. Hospodaření uplynulého období Na základě provedené analýzy hospodaření města ve sledovaném období 2004 – 2007 lze konstatovat, že v hospodaření města se nevyskytly žádné závažnější nedostatky. Tuto skutečnost dokládají hodnoty dvou významných indikátorů: provozního přebytku, (saldo provozního rozpočtu – rozdíl běžných příjmů a výdajů) a ukazatele dluhové služby. Jednotlivé rozpočty jsou sestavovány jako vyrovnané s využitím položky financování. Tabulka 33: Hospodaření města za roky 2004 – 2007 (zdroj: MM CV) 2004 ukazatel
Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje
Upravený Rozpočet
1 136 940,0 479 288,0 57 598,0 66 893,0 533 161,0 1 288 620,0 1 040 973,0 247 647,0
Hospodářský výsledek
Běžný (provozní) rozpočet
Běžné příjmy z toho daňové příjmy nedaňové příjmy provozní dotace Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálový rozpočet
Upravený Rozpočet
1 023 951,0 479 288,0 57 598,0 487 065,0 1 040 973,0
Upravený Rozpočet
Kapitálové příjmy 112 989,0 z toho příjmy z prodeje majetku 66 893,0 kapitálové dotace 46 096,0 Kapitálové výdaje 247 647,0 Kapitálový deficit
ROPRO a.s. 2008
2005 Skutečnost
Upravený Rozpočet
1 172 030,3 923 851,0 502 723,5 497 642,0 69 953,1 72 370,0 83 816,4 36 710,0 515 537,3 317 129,0 1 131 420,8 1 048 347,0 931 935,9 850 823,0 199 484,9 197 524,0 40 609,5
Skutečnost
1 054 093,9 502 723,5 69 953,1 481 417,3 931 935,9 122 158,0 Skutečnost
117 936,4 83 816,4 34 120,0 199 484,9 -81 548,5
Upravený Rozpočet
837 940,0 497 642,0 72 370,0 267 928,0 850 823,0
Upravený Rozpočet
85 911,0 36 710,0 49 201,0 197 524,0
60/149
Skutečnost
2006 Upravený Rozpočet
2007
Skutečnost
982 523,7 961 229,5 1 007 447,5 552 805,3 510 937,0 546 734,4 77 178,8 46 372,0 50 408,1 33 727,6 99 334,0 98 580,3 318 812,0 304 586,5 311 724,7 908 538,5 1 102 695,5 935 824,5 736 774,2 874 254,5 745 748,1 171 764,3 228 441,0 190 076,4 73 985,2 71 623,0
Skutečnost
899 616,0 552 805,3 77 178,8 269 631,9 736 774,2 162 841,8 Skutečnost
82 907,7 33 727,6 49 180,1 171 764,3 -88 856,6
Upravený Rozpočet
836 158,5 510 937,0 46 372,0 278 849,5 874 254,5
Upravený Rozpočet
125 071,0 99 334,0 25 737,0 228 441,0
Skutečnost
877 486,1 546 734,4 50 408,1 280 343,6 745 748,1 131 738,0 Skutečnost
129 961,4 98 580,3 31 381,1 190 076,4 -60 115,0
Upravený Rozpočet
Skutečnost
1 005 958,0 1 030 209,6 554 112,0 572 964,8 63 524,0 64 673,1 50 142,0 55 670,1 338 180,0 336 901,6 1 113 100,0 981 000,7 890 786,0 805 740,2 222 314,0 175 260,5 49 208,9
Upravený Rozpočet
926 679,0 554 112,0 63 524,0 309 043,0 890 786,0
Upravený Rozpočet
79 279,0 50 142,0 29 137,0 222 314,0
Skutečnost
945 402,7 572 964,8 64 673,1 307 764,8 805 740,2 139 662,5 Skutečnost
84 806,9 55 670,1 29 136,8 175 260,5 -90 453,6
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 34: Vývoj ukazatele dluhové služby 2004 – 2007 ROK HODNOTA 2004 0,09 2005 0,22 2006 0,27 2007 0,21 Zdroj: Magistrát města Chomutov Město nečerpá ani v minulosti nečerpalo žádné dlouhodobé úvěry na realizaci investičních akcí, z výše uvedených tabulek je parné, že je provozně i investičně soběstačné. Jediným závazkem města tedy je přijatá půjčka ze SFŽP na sanaci městské skládky, kde zbývá k 6/2008 doplatit 4.054.200 Kč. Splátky úvěru se promítají ve financování (ročně 1.160.000 Kč). Shrnutí ► Město se stává významným pro celou spádovou oblast Chomutovska. Jako obec III. typu je také centrem správního využívání. Město má fungující síť organizací veřejné správy. ► Hospodaření města Chomutova lze z ekonomického hlediska hodnotit jako velmi úspěšné, zpravidla hospodaří s přebytkem. ► Město Chomutov má bohaté zkušenosti s čerpáním finančních prostředků z různých evropských a národních zdrojů. Je velmi důležité, aby byl v této oblasti budován stabilní tým zaměstnanců a byla zvyšována kvalita administrativní kapacity v oblasti rozvojových projektů (technická i personální). ► Komunikace s veřejností v oblasti rozvoje města jako jedna z priorit města. ► moderní metody řízení - město se zapojilo do projektů zvyšujících kvalitu poskytovaných služeb (projekty CAF, benchmarking a BSC)
2.2.9
Souhrn místních disparit a možnosti jejich odstranění
Základní geografické údaje města včetně zhodnocení jeho pozice v rámci ČR a regionu Disparity: poloha města (nadměrná koncentrace dopravy – dopravní uzel, rozsáhlá povrchová těžba uhlí, nedaleké uhelné elektrárny atp.) snižuje významně možnost využít potenciálu města jako regionu, který může nabídnout místo pro kvalitní život, ale i pro rekreaci, image města, stejně tak jako celého Ústeckého kraje je v rámci srovnání s jinými kraji ČR značně zatížena předsudky (dědictví politiky před rokem 1989). Možnosti odstranění: posilovat trend podpory takového podnikání, které nebude zatěžovat emisemi životní prostředí a naopak bude využívat ekologicky šetrných technologií, podílet se na propagaci města/regionu (Ústeckého kraje), jako kraje přírody a krajiny, v rámci níž má město co nabídnout – nutnost investovat do takových aktivit, které by kompenzovaly jasná omezení plynoucí z výše uvedených disparit.
Demografické údaje Disparity: nejhorší úroveň vzdělanosti v porovnání s ostatními okresy měst nad 50 tis. obyvatel v rámci Ústeckého kraje, město, ze kterého se stěhují lidé (populační ztráta migrací), region s nejmladším obyvatelstvem, Možnosti odstranění: iniciovat vznik vysokého školství v regionu a více s vysokými školami spolupracovat, využití vhodných ploch k vybudování volnočasové a rekreační infrastruktury, která by zlepšila image města, byla motivem pro pozitivní migraci a posílila jeho význam v rámci regionu – pól rozvoje.
ROPRO a.s. 2008
61/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Ekonomický rozvoj Disparity: nejnižší počet ekonomických subjektů v porovnání s městy nad 50 tis. obyvatel v Ústeckém kraji, nedostatečná nabídka pracovní síly, zejména vysokoškolsky vzdělaných pracovníků ze žádoucích oborů (technické obory), velmi nízká úroveň HDP Ústeckého kraje ve srovnání s ČR, nedostatečná kvalita kulturní, sportovní a volnočasové infrastruktury jako podstatného faktoru k přilákání investorů i pracovníků s kvalifikací. Možnosti odstranění: využít výhodné polohy v blízkosti státních hranic a ve spolupráci s partnery pro podporu a rozvoj podnikání změnit image regionu (města) jako místa vhodného pro podnikání i život, využít dostatečného počtu pracovních sil a ve spolupráci s Úřadem práce se snažit o rekvalifikaci těchto pracovních sil v souladu s požadavky trhu a plánovanými investicemi, zaměřit se na revitalizaci nevyužívaných areálů (pozemků) – tzv. brownfields a snažit se o maximální synergii aktivit v těchto brownfields plánovaných, nabídnout občanům co nejširší nabídku možností trávení volného času, pokud možno s ohledem na jejich přání (princip partnerství).
Sociální integrace Disparity: město s nejvyšší mírou kriminality v rámci regionu a s tím spojená nižší vzájemná tolerance lidí, vysoký podíl nepřizpůsobivých občanů, zejména v aglomeracích velkých sídlišť (koncentrace kriminality), což nepřispívá k dobrému vnímání města v regionu a je také častým důvodem stěhování obyvatel do jiného regionu, velmi nízká úroveň vzdělanosti, která je překážkou pro rozvoj podnikání – nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla, nevyhovující stav volnočasové infrastruktury (např. neexistence bezbariérových přístupů), kterou by využívaly široké skupiny obyvatel, vč. nízkopříjmových a kterou by mohly využívat pro své aktivity různé organizace zaměřené na sociální integraci atp. Možnosti odstranění: zintenzivnit spolupráci všech organizací na území města, podílejících se na integraci společensky nepřizpůsobivých občanů, vytvoření infrastruktury, která by následně sloužila také k realizaci tzv. „měkkých“ projektů, tj. aktivit, zaměřených na sociální integraci různých skupin obyvatel (zdravotně postižení, ohrožení sociálním vyloučením, mládež atp.), investice plánovat s vědomím výše uvedených charakteristik města, resp. s ohledem na maximalizaci prevence výskytu negativních sociálních jevů, např. prostřednictvím vhodného architektonického řešení (minimalizace „temných zákoutí“), zavedení kamerového systému, oplocení atp. budovat infrastrukturu s ohledem na potřeby osob se sníženou schopností pohybu a snažit se aktivně přistupovat k začlenění znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce, např. prostřednictvím podpory stáží, zaměstnání handicapovaných osob v organizačních složkách města.
Životní prostředí Disparity: město se značně zatíženým životním prostředím, vlivem emisí, povrchové těžby, těžkým průmyslem, špatné životní prostředí jako negativní asociace, kterou vnímají občané ve spojitosti s vyslovením slova „Chomutov“. Možnosti odstranění: soustředění investic města do revitalizace a regenerace zanedbaných území a rozšíření zeleně (priorizace „brownfields před „greenfields“),
ROPRO a.s. 2008
62/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
kompenzace zatíženého životního prostředí formou rozšíření kvalitní a pestré nabídky volnočasových aktivit ve vhodných oblastech (úleva centru města a naopak využití potenciálu dosud nevyužitých oblastí, dále od centra a frekventovaných komunikací), podpora ekologické mobility, např. formou investic do infrastruktury, která je základní podmínkou a motivem pro ekologickou mobilitu (např. rozšiřování cyklostezek),
Přitažlivá města Disparity: záporná bilance vystěhovalí/přistěhovalí občané jako důkaz nízké atraktivity města pro život občanů, nedostatek alternativních prostor ke kulturnímu vyžití zejména pro mladou generaci, nedostatek kvalitní volnočasové infrastruktury a nevyhovující stav některých základních sportovních zařízení na území města, potenciál v podobě nevyužívaných areálů a ploch – např. bývalý vojenský prostor (kasárny), koncentrace sociálně slabých skupin v některých lokalitách Chomutova (vznik sociálních ghet). Možnosti řešení: zapojení neziskového sektoru do řešení problémů, které mají vliv na negativní image města, podpora jejich aktivit prostřednictvím nabídky kvalitní infrastruktury (zázemí) pro jejich další aktivity, zlepšení image města, prostřednictvím investic do zvýšení kvality a nabídky volnočasových aktivit, vedoucích ke zvýšení nabídky pracovních příležitostí a synergie veřejných a soukromých prostředků, vytvoření ucelené zóny v rámci města, která bude nabízet po celý rok dostatek prostoru a širokou nabídku služeb pro oddych a relaxaci a uleví centru města – městské památkové zóně.
Dostupnost a mobilita Disparity: město s vysokým deficitem parkovacích míst, zejména na velkých sídlištích, Možnosti řešení: rozšíření počtu parkovacích míst na území města, s důrazem na velká sídliště, zklidňování dopravy prostřednictvím podpory MHD a zavedení parkovacího systému, propagace hromadné dopravy a napojení stávající dopravní infrastruktury i individuální) na připravovaná revitalizovaná území a průmyslové zóny, zřízení Fondu rozvoje dopravní infrastruktury města Chomutov.
(hromadné
Správa věcí veřejných Disparity: přes bohaté zkušenosti čerpání finančních prostředků z evropských i národních zdrojů nedostatečná administrativní kapacita (kvantitativně i kvalitativně) pro přípravu a řízení projektů, vzhledem k možnostem a nárokům nového programovacího obbodí 2007 – 2013, pomalu rostoucí využívání internetu veřejností. Možnosti řešení: budovat stabilní tým pro administraci projektů města, přičemž využít možností, které nabízí spolufinancování ROP SZ, využít všech příležitostí setkání s občany, partnery k prezentaci internetu (webových stránek) jako nejaktuálnějšího a nejobsáhlejšího zdroje informací a možnosti zapojení se do procesu rozhodování. umožnit veřejnosti komunikovat s veřejnou správou prostřednictvím elektronických médií (dokončit projekt e-Chomutovsko)
ROPRO a.s. 2008
63/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
2.3 SWOT analýza SWOT analýza identifikuje silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti rozvoje města, na základě předchozích analytických poznatků. Cílem SWOT analýzy je vytvořit východisko pro formulování cílů a strategie IPRM, ze kterých vyplynou možnosti řešení části městského prostoru v rámci zónového přístupu, s ohledem na způsobilost jejich financování ze strukturálních fondů a naplňování cílů NSRR, ROP a dalších nadřazených dokumentů. Tabulka 35: SWOT analýza města Silné stránky
Slabé stránky
geografická poloha – pohraničí, křižovatka cest, blízkost letiště
přetrvávající image špatného životního prostředí
existující potenciál pro cestovní ruch – Podkrušnohorský zoopark, Kamencové jezero, Krušné hory, městská památková zóna, Bezručovo údolí
chybí kontinuita přirozeného historického vývoje
velmi nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva
nízký počet ekonomických subjektů v porovnání s městy nad 50 tis. obyvatel
nízká úroveň HDP na 1 obyvatele Ústeckého kraje v porovnání s ČR
nedostatečná kvalita kulturní, sportovní a zábavní infrastruktury ve městě
nevyužívané průmyslové objekty
ekologické zátěže z minulých let
vysoká nezaměstnanost v širším regionu
nejvyšší kriminalita v rámci Ústeckého kraje (v porovnání okresů)
úbytek počtu obyvatel stěhováním (suburbanizační tendence)
bohatá historie regionu
hospodářská základna – doly, elektrárny, průmyslové zóny
poměrně vysoký podíl obyvatel v produktivním věku, relativně nízký podíl obyvatel v postproduktivním věku
klesající míra nezaměstnanosti ve městě
existence komunitního plánování sociálních služeb
investiční rozvoj – obnova historického jádra, obnova infrastruktury (dobrá občanská infrastruktura v intravilánu města)
široká sportovní základna
podpora zájmových činností, volnočasových aktivit
špatná kvalita stávající dopravní infrastruktury v regionu
vůle měnit věci k lepšímu – strategické plánování
slabší občanská vybavenost v některých okrajových částech města
dostatečný zdroj pracovních sil
otevřenost pro příchod investorů
nedostatek alternativních prostor ke kulturnímu vyžití zejména pro mladou generaci
zkušenosti města s čerpáním prostředků z fondů EU
velmi dobrá finanční situace města, hospodaření zpravidla s přebytkem
zastaralost zařízení pro organizovanou tělovýchovu (sportoviště) a nedostatek veřejných sportovišť pro rekreační sport
deficit parkovacích míst
dostatečné množství projektových záměrů pro naplnění priorit IPRM
nezájem obyvatelstva o dění – politické neshody, nízký patriotismus, chybějící kořeny
nedostatečná propagace města, vč. příměstských rekreačních zón –
ROPRO a.s. 2008
64/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ nedostatečný navigační systém Příležitosti
Hrozby
využití strategické polohy města
využití opuštěných průmyslových ploch a objektů („brownfields“)
vliv špatné stávající dopravní infrastruktury na rozvoj regionu
zvyšování emisí z individuální dopravy
orientace na velké investory a závislost na omezeném počtu velkých zaměstnavatelů
posilování pozice města jako centra rozvoje regionu – pól rozvoje
zlepšení bytové politiky a situace na sídlištích – zvýšení atraktivity
zkvalitnění vzdělanostní struktury obyvatelstva
prohlubování v oblasti úbytku obyvatel vlivem stěhování („odliv mozků“)
struktura obyvatelstva (sociálně slabé skupiny)
nižší vzájemná tolerance lidí
prohlubování špatného stavu infrastruktury v oblasti kultury, sportu a volnočasových aktivit
omezení rozvoje města důlní činností ve svých hranicích
nedokončení nebo špatné dokončení restrukturalizace (průmysl, především životní prostředí)
nedostatečná propagace změn
posilování prevence sociálněpatologických jevů, zejména u dětí a mládeže
zřízení vysoké školy, lepší spolupráce s vysokými školami
rozvoj turistiky
zlepšování image města
podpora malých a středních podnikatelů – tvorba nových pracovních míst
růst zájmu o aktivní způsob trávení volného času
rozvoj spolupráce s okolními obcemi vč. mezinárodní spolupráce
nepříznivá bezpečnostní situace ve městě
vytvoření infrastruktury pro kvalitní a dostupné trávení volného času
změny v oblasti RUD (rozpočtové určení daní)
nedostatečná informovanost o rozvojových projektech města
riziko změn v administrativní kapacitě při přípravě a řízení rozvojových projektů města
posilování významu kultury a volnočasových aktivit ve vazbě na úroveň kvality života ve městě
zkvalitňování životní úrovně obyvatel a životního prostředí
rozvoj dopravy šetrné k životnímu prostředí (MHD, pěší, cyklostezky)
Využívání dotačních titulů v rámci rozvojových projektů a zkvalitňování veřejné správy
Komentář k výše uvedeným charakteristikám města (SWOT analýze města) je uveden v podkapitole 2.4.1 na následující straně.
ROPRO a.s. 2008
65/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
2.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny Obsahem této kapitoly je zhodnocení souhrnných podmínek rozvoje města na základě předchozích analytických prací (sociálně ekonomická analýza, identifikace trendů – disparit a SWOT analýza) spojených s problémovými, resp. rozvojovými oblastmi hospodářského a sociálního vývoje města. Zároveň obsahuje rozhodující okruhy problémů významné pro další rozvoj města, které byly vybrány pro intervenci v rámci IPRM, resp. vybrané zóny a její zdůvodnění na základě relevantních kritérií stanovených Metodikou MMR. 2.4.1
Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města
Město Chomutov má v rámci regionu nejexponovanější polohu, neboť leží na rozvojové “pánevní ose” s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu. Zásadní podmínky a omezení v dalším rozvoji plynou z charakteristik, které byly městu, resp. regionu přisouzeny v minulosti. Jedním z důležitých dokumentů pro rozvoj oblasti byl v minulosti Územní plán Severočeské hnědouhelné pánve, vypracovaný a schválený počátkem šedesátých let minulého století, který zahrnoval také Chomutovsko. Tento územní plán stanovil s ohledem na tehdejší předpoklady potřeby elektrické energie a paliv pro budoucí období. Z toho následně vyplynuly potřeby pracovních sil a počty bytů, nároky na dopravní infrastrukturu a zásobování energiemi pro období příštích několika desetiletí. Skutečnost, že v Severočeské hnědouhelné pánvi jsou dostatečné zásoby energetického uhlí, rozhodla i o tom, že v této oblasti se bude vyrábět i elektřina rozvádět v energetických koridorech do ostatních území státu. Tak bylo rozhodnuto o postupu těžby hnědého uhlí a o lokalizaci tepelných elektráren, tím i o rozvoji oblasti Chomutovska. Chomutov se má rozvíjet jako souměstí spolu s Jirkovem na výhledovou velikost 72 až 80 tisíc obyvatel. K takovému programu byl vypracován a schválen územní plán Chomutova a Jirkova. Při stanovení lokalit pro další rozvoj města se vycházelo z daných přírodních klimatologických podmínek. Na rozdíl od ostatních měst podkrušnohorské části kraje (Most, Teplice, Ústí nad Labem) byly plochy pro bydlení rozvíjeny na místech, kam by převládající větry od severozápadu nemohly přenášet škodliviny v ovzduší od průmyslové zóny města, elektráren a povrchových dolů. Postupná výstavba jednotlivých sídlišť vytvořila podél úpatí Krušných hor pásové město, oddělené plochami zeleně a dopravním koridorem od průmyslové části Chomutova. V souladu s tímto záměrem byl i plánovaný severní silniční obchvat pro tranzitní dopravu, který by odděloval obytnou zástavbu od přírodního prostředí úpatí Krušných hor, umístěn do jižní části Chomutova. Z tohoto záměru byl již realizován takzvaný Jihozápadní obchvat Chomutova jako část propojení silnice I/7 ve směru ke hraničnímu přechodu Hora Sv. Šebestiána. Důležitým prvkem přírodního prostředí města byla a zůstává i nyní městská zeleň, propojená pásy zeleně od Krušných hor až do centra města a dále navazující na příměstskou rekreační zónu Kamencového jezera a Podkrušnohorského zooparku. Významnou etapou rozvoje Chomutova byla přestavba centra města, kde v přímé návaznosti na památkovou zónu bylo vybudováno v 70. a 80. letech minulého století nové centrum s byty a občanskou vybaveností. Již nevyhovující bytovou zástavbu s rozptýlenými výrobními zařízeními a kasárnami u Zborovské ulice a v místě dnešního Palackého ulice se tak podařilo nahradit novou obchodní třídu s pěší zónou. V tehdejší době, vyhrazené jen panelové výstavbě, se podařilo prosadit do města vhodnější atypické povrchové úpravy fasád bytových domů a monolitické betonové konstrukce pro podzemní a první podlaží těchto staveb. Taková přestavba centrální oblasti města byla tehdy zcela ojedinělá a srovnatelná jen s více propagovanou přestavbou centra v Mladé Boleslavi. Úkolem územního plánování bylo a je i řešení nové krajiny a osídlení území dočasně devastovaného těžbou a další průmyslovou činností. Oblast Severočeské hnědouhelné pánve byla značně devastována povrchovou a hlubinnou těžbou uhlí, složišti na ukládání popílků z tepelných elektráren a dalšími odpady z provozu hutního průmyslu. Tyto nepříznivé zásahy do krajiny se projevily i v bezprostřední blízkosti Chomutova a Jirkova. Na těchto místech je prováděna zemědělská, lesní a vodní rekultivace. V budoucnu by tato oblast měla být znovu navrácena původnímu účelu, například obnovení některých zaniklých sídel nebo občanského a technického vybavení. V současné době se zpracovává nový Územní plán velkého územního celku Ústeckého kraje, který bude obecnějšího charakteru. Dalším důležitým prvkem územního plánování Chomutovska jsou platné
ROPRO a.s. 2008
66/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ i nově připravované územní plány měst a obcí. Chomutov a Jirkov mají od roku 1996 schválený Územní plán sídelního útvaru Chomutov – Jirkov, na jehož změnách se nyní pracuje. V roce 2005 připravili představitelé města ve spolupráci s veřejností Rámcovou strategii rozvoje města do roku 2020. Smyslem tohoto dokumentu bylo stanovit hlavní cíle rozvoje Chomutova i okolních obcí na období do roku 2020. Strategický plán určuje priority rozvoje. Obecně lze říct, že je to především vytvoření příjemného prostředí pro podnikatelské subjekty i obyvatele města. To obnáší další zkvalitňování občanské vybavenosti, rozšiřování veřejné zeleně a zázemí pro sportovní i kulturní vyžití, vytváření prostředí podporujícího osobní růst každého jednotlivce. Od 1. července 2006 se Chomutov stal statutárním městem, což zdůrazňuje jeho význam jako centra západní oblasti Ústeckého kraje. Statutárních měst je v České republice kolem dvaceti, jsou to největší města v republice, například Brno, Ostrava, Plzeň, a pak města menší, ale významná, například Olomouc, Zlín, Pardubice nebo Karlovy Vary. Zařazení Chomutova mezi statutární města je nejen prestižní záležitostí, ale zároveň důležitým předpokladem pro jeho další rozvoj. S ohledem na výše zmíněné, resp. ze shrnutí jednotlivých oblastí sociálně ekonomické analýzy města a identifikovaných disparit (základních charakteristik a trendů v jednotlivých oblastech), SWOT analýzy města a priorit stanovených v RSRM CV 2020 vyplynuly prioritní oblasti, které jsou významné pro další rozvoj města a zároveň vhodné pro intervenci v rámci IPRM: 1) Přitažlivá města
Disparity, na něž budou reagovat intervence v rámci IPRM: nedostatek alternativních prostor ke kulturnímu vyžití zejména pro mladou generaci, záporná bilance vystěhovalí/přistěhovalí občané jako důkaz nízké atraktivity města pro život občanů, nedostatek kvalitní volnočasové infrastruktury a nevyhovující stav některých základních sportovních a volnočasových zařízení na území města, značný potenciál v podobě nevyužívaných areálů a ploch – např. bývalý vojenský prostor (kasárny), Intervence z prioritní oblasti „Přitažlivá města“: úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství budování a zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch 2) Sociální integrace
Disparity, na něž budou reagovat intervence v rámci IPRM: město s nejvyšší mírou kriminality v rámci regionu a s tím spojená nižší vzájemná tolerance lidí, vysoký podíl nepřizpůsobivých občanů, zejména v aglomeracích velkých sídlišť (koncentrace kriminality), což nepřispívá k dobrému vnímání města v regionu a je také častým důvodem stěhování obyvatel do jiného regionu, velmi nízká úroveň vzdělanosti, která je překážkou pro rozvoj podnikání – nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla, nevyhovující stav volnočasové infrastruktury (např. neexistence bezbariérových přístupů), kterou by využívaly široké skupiny obyvatel, vč. nízkopříjmových a kterou by mohly využívat pro své aktivity různé organizace zaměřené na sociální integraci atp. Intervence z prioritní oblasti „Sociální integrace“: boj s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností podpora sociálního začlenění a rovných příležitostí infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu nebo orientace infrastruktura prevence sociálně-patologických jevů (zejména u mládeže) infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti občanů 3) Životní prostředí
Disparity, na něž budou reagovat intervence v rámci IPRM: město se značně zatíženým životním prostředím, vlivem emisí, povrchové těžby, těžkým průmyslem,
ROPRO a.s. 2008
67/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
špatné životní prostředí jako negativní asociace, kterou vnímají občané ve spojitosti s vyslovením slova „Chomutov“. Intervence z prioritní oblasti „Životní prostředí“: doplnění nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech využívání obnovitelných zdrojů energie ve městech optimalizace hospodaření s energiemi (snižování energetické náročnosti) 4) Správa věcí veřejných
Disparity, na něž budou reagovat intervence v rámci IPRM: přes bohaté zkušenosti čerpání finančních prostředků z evropských i národních zdrojů nedostatečná administrativní kapacita (kvantitativně i kvalitativně) pro přípravu a řízení projektů, vzhledem k možnostem a nárokům nového programovacího období 2007 – 2013, pomalu rostoucí využívání internetu veřejností. Intervence z prioritní oblasti „Správa věcí veřejných“: integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji měst účast občanů sítě a výměna zkušeností
2.4.2
Zdůvodnění výběrů zóny
Na základě závěrů analýzy nadřazených dokumentů (zejména RSRM CV 2020), výsledků sociálně ekonomické analýzy města, SWOT analýzy a souhrnného zhodnocení podmínek rozvoje města byl navržen tzv. zónový IPRM. Město Chomutov pracovalo systematicky na přípravě rozvojových projektů na nové programovací období již od roku 2006, kdy začalo připravovat zásobník projektů pro období 2007 - 2013, který byl rozdělen dle priorit do ucelených oblastí (vzniklo 5 integrovaných plánů rozvoje měst), jež pokrývaly několik rozvojových priorit města Chomutov. Město se k tomuto kroku rozhodlo přesto, že nebyla známa konečná podoba operačních programů, a tudíž neexistovala potřebná jistota v oblasti metodického nastavení způsobu přípravy projektů spolufinancovaných z fondů EU ze strany Řídících orgánů příslušných operačních programů. K zásadní změně došlo po vydání Metodického pokynu MMR k hlavním zásadám pro přípravu IPRM (v září roku 2007) a následném vydání Postupů pro vypracování IPRM (začátek roku 2008), kdy bylo město nuceno přistoupit ke změnám, resp. zvolit kompromis v podobě redukce rozsahu připravovaných projektů a především je koncentrovat do zóny, která splňuje požadavky stanovené metodikou MMR, resp. která splní kritéria a zároveň je vhodná k realizaci prioritních projektů města. Výsledná zóna je tak kompromisem mezi podmínkami, které klade metodika pro města nad 50 tis. obyvatel při čerpání prostředků z oblasti podpory 1.1 ROP SZ, prioritami města (stanovenými v RSRM CV 2020) a finančními možnostmi města Chomutov. Celý proces vytváření tohoto kompromisu byl provázen principem partnerství a transparentnosti, který výslednou podobu tohoto kompromisu také ovlivnil. Pro vymezení zóny byly důležité následující závěry sociálně ekonomické analýzy: Město Chomutov má (k 1. 1. 2008) 51 187 bydlících obyvatel, v posledních letech však populačně ztrácí převážně migrací. Proti klesající tendenci trvale žijících obyvatel v Chomutově je potřeba učinit určitá opatření. Jedním z faktorů, zamezující odlivu obyvatel může být například zlepšení kvality života ve městě. Město Chomutov má velmi atraktivní centrum města (městská památková zóna), ale na druhé straně nevyužívané areály a plochy, které tvoří „mrtvá“ území. Město by mělo v souladu prioritami nadřazených strategických dokumentů a své vlastní strategie věnovat pozornost revitalizaci tzv. brownfields a upřednostňovat směřování investic do těchto území před tzv. greenfields. Město Chomutov je také výjimečné (v negativním slova smyslu) tím, že vykazuje nejnižší počet ekonomických subjektů v porovnání s městy nad 50 tis. obyvatel v Ústeckém kraji. Je nutné, aby docházelo ke stimulaci a aktivizaci soukromých zdrojů a rozvoji podnikání, vyvolaným díky investicím města v žádoucích oblastech města, které vykazují velmi nízkou ekonomickou aktivitu.
ROPRO a.s. 2008
68/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Občanská vybavenost a infrastruktura pro volnočasové aktivity je na jedné straně zajištěna v dostatečném objemu, avšak v naprosto nevyhovující kvalitě, za absence synergie jednotlivých aktivit (roztříštěnost) a chybí infrastruktura volně přístupných ploch pro nízkopříjmové vrstvy obyvatel (nástroj sociální integrace). Chybějící kvalitní a koncentrovaná infrastruktura v oblasti volnočasových aktivit a kultury způsobuje to, že není využitý potenciál města, jako místa pro kvalitní život. Chomutov zůstává v zajetí předsudků průmyslového, neatraktivního města. S tím je spojena oblast kvality životního prostředí jako jednoho z hlavních ukazatelů kvality života občanů. Image města nepřispívá ani existence brownfieldu (nevyužitého zanedbaného území) po armádě ČR, který je svým umístěním vhodný k vyřešení např. nedostatku alternativních prostor ke kulturnímu vyžití zejména pro mladou generaci. Pro vymezení zóny byly důležité následující závěry z průzkumu veřejného mínění k IPRM:
Průzkum veřejného mínění mezi občany Chomutova byl uskutečněný v únoru a březnu 2008 (dále jen průzkum 2008) pracovní skupinou IPRM. Tento průzkum vycházel z „Komunikační a PR strategie IPRM Chomutov“, kterou schválil Řídící výbor dne 14. ledna 2008 a z návrhu „Informačně-zjišťovací kampaně“, jež připravil hlavní projektový manažer IPRM a který schválil Řídící výbor dne 15. února 2008. Do průzkumu veřejného mínění se zapojilo celkem cca 763 občanů města. Zastoupení podle věku bylo proporční. Ve vzorku mírně převažovaly ženy (58 %) a také obyvatelé s vyšším vzděláním (17 % s vysokoškolským vzděláním, 5 % s VOŠ, 38 % se středním vzděláním s maturitou, 16 % se středním vzděláním a 24 % se základním vzděláním) než odpovídá průměrnému zastoupení v populaci. Většina respondentů jsou obyvatelé Chomutova po dlouhou dobu (přes 4/5 respondentů déle než 10 let). Rozmístění obyvatel na území Chomutova je poměrně nerovnoměrné vzhledem k existenci řady monofunkčních zón (obytných, průmyslových, s občanskou vybaveností). Zvolená zóna se nachází v oblasti, kde převažuje a bude převažovat rekreační funkce (nyní zčásti narušena brownfieldem bývalých kasáren), území v nejbližším okolí se pak vyznačuje převažující obytnou funkcí, což je výhodné s ohledem na dostupnost aktivit v rámci zóny plánovaných. Podle průzkumu 2008 se řadě obyvatel města při vyslovení názvu města „Chomutov“ vybaví negativní asociace – nepřizpůsobiví občané, kriminalita, špatné životní prostředí, nezaměstnanost, problémy s parkováním apod. To ukazuje na to, že přestože obyvatelé ve městě žijí dlouho, vnímají poměrně intenzivně řadu problémů, s nimiž se město potýká, a nejsou s životem ve městě zcela spokojeni. Na přímou otázku ohledně spokojenosti se životem v Chomutově uvádí přibližně polovina respondentů spokojenost, 1/6 nedovede tuto věc posoudit a 1/3 nespokojenost. Za problematické složky života ve městě považuje 35 % kulturu, 50 % kvalitu občanské vybavenosti a 41 % kvalitu volnočasových aktivit. Podle další otázky průzkumu vnímá téměř polovina obyvatel nabídku volnočasových aktivit ve městě jako průměrnou, 35 % jako dobrou a 17 % jako špatnou. V současné době vnímá velká část obyvatel Chomutov především jako průmyslové středisko (38 %) a dále jako regionální správní středisko (26 %). Naopak velmi málo respondentů vnímá Chomutov jako kulturní centrum nebo centrum turistického ruchu (po 5-ti %). Vnímání města se výrazně liší od toho, jak by podle obyvatel města mělo město vypadat v budoucnu. Zde mnohem více převažuje názor, že město by mělo být také centrem sportu, kultury, cestovního ruchu, služeb i lázeňství. 75 % oslovených respondentů průzkumu 2008 tráví v Chomutově převážně víkendy a svátky. Obyvatelé města tedy vytvářejí poměrně silnou poptávku po volnočasových aktivitách na území města. Navíc z těch, kteří víkendy a svátky v Chomutově většinou netráví, uvádí 37 % (tzn. 9 % z celkového počtu respondentů) jako hlavní důvod nedostatek volnočasových aktivit ve městě. Celkem je tedy z řad obyvatel města nejméně 84 % těch, kteří tvoří potenciální trh poptávající volnočasové aktivity. Obyvatelé města (podle průzkumu 2008) chtějí, aby město investovalo především do rozvoje a revitalizace sídliště (na což bude město žádat o finanční podporu z Integrovaného operačního programu), dále pak do revitalizace a rozvoje městského centra a areálu bývalých kasáren, případně Kamencového jezera (na což lze o finanční podporu žádat z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad, případně z některých tematických operačních programů). Prostor bývalých kasáren, kde mají být lokalizovány intervence v rámci IPRM, tedy patří k těm místům, která by podle obyvatel měla být revitalizována prioritně.
ROPRO a.s. 2008
69/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Pro vymezení zóny bylo důležité naplnění požadavků dle metodiky IPRM: Metodický pokyn MMR vyžaduje, aby zóna IPRM byla vybrána buď jako deprimované území, nebo jako území s vysokým potenciálem růstu. Pro IPRM Chomutova byla vybrána zóna, která jednoznačně patří mezi deprimovaná území. Podmínky pro přípravu IPRM v regionu soudržnosti Severozápad vyžadují, aby výběr deprivovaného území (zóny IPRM) byl zdůvodněn nejméně 2 ze 13 kritérii dle Metodického pokynu MMR. Výběr kritérií je ovlivněn především charakterem zvolené zóny. Zóna je územím, které je typickým příkladem zanedbaného areálu s nejasným či nevhodným funkčním využitím. Jedná se navíc o území, které je bez trvalého osídlení a bez ekonomických aktivit. Z tohoto důvodu nepřipadá v úvahu volba kritérií, která charakterizují sociální či ekonomickou problémovost (např. demografické ukazatele, nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení nebo nízká úroveň vzdělání). Zónu IPRM Chomutova naopak charakterizují nedostatky ve vybavenosti sociální infrastrukturou (veřejnými službami), zanedbanost a nevhodné funkční využití a zhoršený stav některých složek životního prostředí. Dalším faktorem, který ovlivňuje volbu kritérií, je dostupnost informací a dat poskytujících dostatečnou základnu pro věrohodnou argumentaci. Z výše uvedených důvodů byla městem zvolena následující 3 kritéria pro výběr deprivovaného území:
environmentální ukazatele (kritérium č. 4 dle metodiky MMR), nízká vybavenosti veřejnými službami (kritérium č. 5 dle metodiky MMR), výskyt zanedbaných a nevyužívaných areálů (kritérium č. 6 dle metodiky MMR).
Uvedená vybraná kritéria korespondují s prioritními oblastmi, které budou ve vybrané zóně řešeny, tzn.:
životní prostředí, sociální integrace, přitažlivá města, správa věcí veřejných.
V následující kapitole, resp. podkapitole 3.1 je podle výše uvedených kritérií proveden podrobnější popis zóny, včetně podrobnějšího zdůvodnění. Zdůvodnění a použitá argumentace navíc zčásti naplňují i další kritéria pro výběr deprivovaného území dle Metodického pokynu MMR, konkrétně kritérium č. 12 (zvláště zanedbané prostředí), které se obsahově zčásti překrývá s kritériem č. 6, a kritérium č. 13 (nízká úroveň obslužných a administrativních funkcí), které se obsahově zčásti překrývá s kritériem č. 5.
ROPRO a.s. 2008
70/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
3 POPIS ZÓNY V rámci této kapitoly je uveden popis zvolené souvislé zóny, ve vztahu k vybraným prioritním oblastem, resp. relevantním kritériím dle metodiky MMR. Vedle popisu stávajícího stavu zóny vybrané k intervencím v rámci IPRM je též popsán cílový stav, resp. uvedena vize a globální cíl. Následně je stanovena strategie pro dosažení cílů IPRM. Navržená zóna je vymezena relativně velmi úzce, což umožňuje výraznou koncentraci aktivit i finančních prostředků z IPRM do jednoho konkrétního problémového území při využití žádoucího synergického efektu.
3.1 Kvantitativní a kvalitativní popis zóny Tato podkapitola poskytuje argumentaci pro zdůvodnění výběru zóny IPRM Chomutova a zároveň popisuje vybranou zóny dle relevantních kritérií, které vychází z požadavků a doporučení:
Metodického pokynu MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM, Postupů pro přípravu vypracování IPRM pro období 2007-2013, Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad a navazujících programových dokumentů.
Území dnešních Zadních Vinohrad bylo zastavěno teprve v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy zde začala vznikat sídliště bytových domů. V roce 1977 byla dokončena výstavba areálu kasáren, kam se přesunuli vojáci z vojenských budov v ulici Zborovská. Historie vojenské posádky v Chomutově je dlouhá, vojenská posádka zde byla již v 17. století a od počátku devadesátých let se vinohradská kasárna stala základnou 41. radiotechnické brigády. V souvislosti s profesionalzací armády však její činnost v Chomutově roku 2003 skončila. V tomto roce Ministerstvo obrany ČR učinilo nabídku městu Chomutov – využít areál kasáren. V roce 2004 proto probíhaly průzkumy území, kvůli zjišťování starých ekologických zátěží a v roce 2005 byl areál převeden na město Chomutov. Město hledalo využití tohoto areálu, proto uspořádalo workshop, jehož výsledkem byly návrhy z různých oblastí – vybudování vysokoškolského areálu, postavení bytových nízkopodlažních objektů, vybudování rekreačního areálu s výstavištěm. V té době se také začalo hledat vhodné místo pro výstavbu nového zimního stadionu. Kvůli návaznosti na ostatní rekreační aktivity bylo místo pro nový zimní stadion navrženo v bývalém areálu kasáren. Tento návrh byl prověřen v rámci 7. změny územního plánu, která byla schválena v roce 2006. Zóna se nachází na severovýchodním okraji města a zahrnuje prostor po obou stranách Mostecké ulice, která prochází skrz zónu ve směru jihozápad-severovýchod. Větší část zóny se nachází na jihovýchodní straně ulice a tvoří ji prostor bývalých kasáren s několika chátrajícími budovami a účelovými komunikacemi, neudržovanou zelení a zanedbanými zpevněnými plochami. Areál v současné době postrádá využití. Jedná se tedy o typický zanedbaný, deprivovaný areál, tzv. brownfield. Menší část zóny se nachází na severozápadní straně Mostecké ulice. Tvoří ji území se smíšeným využitím – většinu pokrývá zahrádkářská kolonie, dále se zde nachází menší plochy neudržované zeleně a několik menších, chátrajících objektů. Zóna IPRM je vyznačena na ortofotomapě města Chomutov na následující stránce.
ROPRO a.s. 2008
71/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Obrázek 8: Vyznačená zóna IPRM
Zdroj: Magistrát města Chomutov
ROPRO a.s. 2008
72/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Charakteristickým rysem vymezené zóny je absence trvalého osídlení a minimum hospodářských aktivit. Absence trvalého osídlení vychází z dřívějšího i současného funkčního využití. Cílem IPRM je vytvořit z této zóny území s nabídkou veřejných (zvláště volnočasových) služeb primárně určených pro obyvatele Chomutova. 3.1.1
Environmentální ukazatele
Zóna IPRM Chomutova představuje celkově neudržované a zanedbané prostředí. Platí to zejména o větší části zóny ležící jihovýchodně od Mostecké ulice, kde se dříve nacházela kasárna a která je typickým brownfieldem se všemi atributy. Existenci tohoto brownfieldu navíc doprovází zhoršený stav některých složek životního prostředí a přítomnost některých starých ekologických zátěží. Pro zhodnocení environmentálních ukazatelů byly využity zejména tyto dva informační zdroje: darovací smlouva o převodu majetku v prostoru kasáren a garážového dvora ze strany České republiky-Ministerstva obrany ČR na Město Chomutov, Oznámení EIA na Zimní stadion Chomutov vč. analytických příloh (dále jen EIA). Níže jsou charakterizovány ty složky životního prostředí (tzn. environmentálně ukazatele v logice metodického pokynu MMR pro přípravu IPRM), kde byly výše uvedenými zdroji identifikovány problémy. Staré ekologické zátěže Kromě zanedbanosti areálu v důsledku technických nedostatků (stavební vady, havarijní stav dopravní a technické infrastruktury), které představují potenciální riziko pro zhoršení stavu životního prostředí v zóně, bylo již při převodu území bývalých kasáren shledáno také mírné narušení životního prostředí spočívající v lokálním znečištění horninového prostředí pohonnými hmotami (především u vtokových otvorů podzemních nádrží, na okrajích travnaté plochy a u mycí rampy), znečištění neutralizační jímky a porostu a vod v jejím okolí a výrazném znečištění zpevněných ploch. Tyto staré ekologické zátěže se projevují především lokálním znečištěním půdy a hrozbou znečištěním podpovrchových vod. Výsledky ekologického auditu, které jsou popsány rovněž v EIA, prokázaly místní znečištění povrchu stavebních konstrukcí (stěn jímek, lapolů, podlah parkování a údržby vozového parku, výdejních ploch PHM) ropnými látkami malého plošného dosahu. Dále byla zjištěna kontaminace horninového prostředí ropnými látkami v místě stáčení a uchování pohonných hmot v podzemních nádržích. Nepolární extrahovatelné látky (NEL) určující ropné znečištění ve směsném vzorku zemin dosáhly 850 mg/kg přesahující kritérium B metodického pokynu MŽP pro nápravu starých ekologických zátěží se znečištěnou zeminou. Kritérium C (1000 mg/kg) pro průmyslovou zónu překročeno nebylo. Výsledky zkoušek podzemní vody odebrané z jediného hydrogeologického vrtu v blízkosti nádrží (250 µg/l NEL) prokázaly kontaminaci NEL nad limit kritéria A, k překročení kritéria B (500 µg/l NEL) metodického pokynu MŽP nedošlo. Dále byla odebrána odpadní voda usazená v jímce pod mycí rampou, kde byla prokázána vysoká koncentrace NEL (700 µg/l). Vzorky kalu ze dna neutralizační jímky byly v rámci ekologického auditu analyzované na přítomnost kadmia (Cd) a olova (Pb). Hodnota koncentrace Pb dosahuje 630 mg/kg a přesahuje tak limit C pro obytnou (Pb 300 mg/kg) i rekreační zónu (Pb 500 mg/kg), zatímco limit C pro průmyslovou oblast (Pb 800 mg/kg) byl dodržen. Na základě ekologického auditu byl v rámci EIA zpracován průzkum kontaminace. Průzkum potvrdil staré ekologické zátěže v podobě kontaminovaného horninového prostředí ropnými látkami nad limit kritéria C metodického pokynu pro nápravu starých ekologických zátěží (MŽP 1996), a látkami PCB přesahujících kritérium B. Výsledky průzkumu charakterizují havarijní stav, který je zapotřebí řešit účinnou sanací. Živá příroda a krajina Lokalita se nachází v urbanizované krajině v intravilánu Chomutova. Zónou podle EIA neprochází žádná část územního systému ekologické stability a nenachází se tu žádná chráněná území ve smyslu horního zákona ani ve smyslu o ochraně přírody a krajiny. V blízkosti několika set metrů od zóny se nachází území NATURA 2000 Podkrušnohorský zoopark a významné, avšak neregistrované krajinné prvky Kamencové jezero a Velký Orfický rybník.
ROPRO a.s. 2008
73/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ EIA uvádí, že krajina v zóně IPRM (zvláště pak flóra) má nízkou přírodovědnou hodnotu. Ve skladbě flóry dominují nepřirozené velkoplošné antropocenózy (rostlinná společenstva vzniklá v důsledku činnosti člověka) s expanzivními ruderálními druhy. Také složení fauny dotčeného území je antropogenně ovlivněné a má podle EIa nízkou přírodovědnou hodnotu. Ovzduší Podle vyhodnocení dat za rok 2005 se zóna IPRM stejně jako celý obvod stavebního úřadu Chomutov nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší kvůli překračování limitních koncentrací polétavého prachu PM10 (podle EIA). Překračování limitních koncentrací PM10 prokázaly také hodnoty naměřené na monitorovací stanici v centru Chomutova (blíže viz EIA). Je pravděpodobné, že k překračování limitních koncentrací PM10 dochází i v zóně IPRM, protože se nachází na okraji intravilánu samotného města Chomutova, kde se nachází hlavní znečišťovatelé vč. koncentrace vysokých intenzit silniční dopravy. Na druhé straně se však zóna IPRM (podle EIA) nachází v dobře provětrávaném prostoru, a lze tady očekávat příznivější charakteristiky znečištění ovzduší než v centrálních částech, v okolí železnice a páteřních komunikací a v okolí měřicí stanice. Modelové propočty koncentrace dalších znečišťujících látek v ovzduší (zejména NO2) na základě intenzity silniční dopravy v Mostecké ulici ukazují, že imisní limit NO2 je s rezervou splněn (zdroj: EIA). Hluková zátěž Stávající akustická situace v řešeném území je podle EIA utvářena především hlukem ze silniční dopravy. Z výsledků modelových výpočtů a měření hluku vyplývá, že v některých referenčních bodech jsou v současnosti překročeny hygienické limity pro hluk z dopravy rovné 60 dB pro hluk z dopravy v okolí hlavních komunikací pro denní dobu. Závěr Jednoznačně největším problémem zóny IPRM z hlediska životního prostředí jsou možné dopady ekologických zátěží. Území má v důsledku předchozích aktivit (kasárna) kontaminované půdy, horninové prostředí a podpovrchové vody. Problém představuje zejména kontaminace ropnými látkami, zčásti i olovem. Řešení těchto ekologických zátěží vyžaduje důslednou sanaci a následnou revitalizaci území. Dalšími problémy životního prostředí lokality je existence nekvalitní, nepřirozené a málo hodnotné biosféry. Ta je výrazně antropogenně ovlivněná. Znečištění ovzduší a nadměrnou hlukovou zátěž lze vnímat jako existující, avšak relativně méně významné problémy životního prostředí jednak proto, že hygienické limity jsou podle modelových výpočtů překročeny relativně málo, a jednak proto, že problém s těmito složkami životního prostředí nelze omezit pouze na zónu IPRM, ale vztahuje se k území celého Chomutova, případně i jeho širšího okolí. Z výše uvedených důvodů lze některé složky životního prostředí v zóně IPRM považovat za velmi narušené a environmentální kritéria ve smyslu metodického pokynu MMR (narušení složek životního prostředí) proto zóna jednoznačně splňuje. 3.1.2
Nízká vybavenost veřejnými službami
Nízká vybavenost veřejnými službami je ukazatel, který nemusí být relevantní pro každou zónu. Zóna IPRM Chomutova je bez trvalého osídlení a nachází se tu minimální počet hospodářských aktivit (navíc spíše nahodilých a bez silnější vazby na konkrétní lokalitu, tzn. mohou existovat kdekoli). Na druhé straně se jedná o zastavěné území (tzn. nejedná se o lesní, vodní nebo zemědělsky využívanou plochu) a lze tedy oprávněně požadovat, aby takové území mělo smysluplné sociálně-ekonomické využití, ať již ve formě bydlení, ekonomických aktivit, obslužných aktivit nebo veřejných služeb. Protože IPRM Chomutova je jako celek zaměřen na revitalizaci území s následným převažujícím využitím pro veřejné služby, byla jako jedno z kritérií zvolena právě nízká vybavenost veřejnými službami. Veřejné služby lze přibližně rozdělit do následujících kategorií:
vzdělávání (vč. mimoškolních aktivit), sociální prevence a péče, zdravotnictví, volnočasové aktivity (vč. kultury a rekreačního sportu).
ROPRO a.s. 2008
74/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Společnou charakteristikou veřejných služeb je jejich převažující nekomerční povaha. Infrastrukturu pro veřejné služby i tyto služby samotné v požadovaném rozsahu a kvalitě tedy zajišťuje především veřejný sektor (stát, kraj, město). Soukromý sektor v této oblasti působí doplňkově. Níže je charakterizována vybavenost veřejnými službami v Chomutově podle výše uvedených kategorií a porovnávána s vybaveností veřejnými službami ve vymezené zóně. Vzdělávání (vč. mimoškolních aktivit) Počet provozoven veřejných služeb v oblasti vzdělávání v Chomutově k 31. 12. 2006 ukazuje následující tabulka: Tabulka 36: Počet vzdělávacích zařízení v Chomutově (31. 12. 2006) Služba Počet Mateřská škola 2 Základní škola – pouze nižší stupeň (1 - 5. ročník) 0 Základní škola – nižší i vyšší stupeň (1.-9. ročník) 9 Střední odborné učiliště 3 Gymnázium 2 Střední odborná škola (vč.zdravotnické) 5 Škola speciální 3 Základní umělecká škola 1 Vysoká škola 0 Jazyková škola 0 Vyšší odborná škola 1 Zdroj: ČSÚ (www.czso.cz), Městská a obecní statistika Z tabulky vyplývá, že struktura vzdělávacích zařízení odpovídá tomu, že město v oblasti vzdělávání obsluhuje nejen své vlastní území (především mateřské a základní školy), ale i spádové území dané přibližně správním obvodem obce s rozšířenou působností či okresem (střední školy a učiliště, speciální škola, základní umělecká škola). Z celkového počtu 26 identifikovaných škol a školských zařízení se v zóně IPRM Chomutova nenachází ani jedna. Sociální prevence a péče Počet provozoven veřejných služeb v sociální oblasti v Chomutově k 31. 12. 2006 ukazuje následující tabulka: Tabulka 37: Počet zařízení sociální prevence a péče v Chomutově Služba Počet Ústavy sociální péče pro dospělé 0 Ústavy sociální péče pro mládež 1 Domy s pečovatelskou službou 1 Domovy důchodců 1 Domov-penzion pro důchodce 1 Úřad práce - počet úřadoven 1 Domy pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou a 0 zařízení obdobného charakteru Zdroj: ČSÚ (www.czso.cz), Městská a obecní statistika V Chomutově se nachází několik zařízení sociální prevence a péče, což indikuje, že město je v této oblasti spádovým centrem pro okolní obce a města. Z celkového počtu 5 zařízení sociální prevence a péče, která uvádí městská a obecní statistika ČSÚ, se v zóně IPRM Chomutova nenachází ani jedno. Podrobnější analýzu a přehled sociálních služeb v Chomutově uvádí Komunitní plán Chomutova. Z této analýzy vyplývá, že sociální služby ve městě zahrnují kromě výše uvedených také pedagogickopsychologické poradny, denní stacionář, pečovatelskou službu, klub důchodců, charitativní organizace,
ROPRO a.s. 2008
75/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ ústavy a organizace pro zdravotně a mentálně postižené, ústav sociální péče, službu domácí péče, speciální základní školu, několik zařízení pro děti ohrožené sociálním vyloučením, ubytovny a azylové domy pro různé skupiny osob (matky s dětmi, senioři apod.) a několik občanských sdružení poskytujících různorodé sociální služby. Tato zařízení jsou rozmístěna po celém městě, zejména v jeho centrální a severní části. V zóně IPRM se nenachází ani jedno z nich. Z výše uvedeného podrobnějšího členění sociálních služeb vyplývá, že tyto služby jsou lokalizované v různých částech města, žádná z nich se však nenachází v zóně IPRM Chomutova. Zdravotnictví Počet provozoven veřejných služeb v oblasti zdravotnictví v Chomutově k 31. 12. 2006 ukazuje níže uvedená tabulka. Chomutov disponuje pestrým spektrem zdravotnických zařízení vč. nemocnice s řadou specializovaných pracovišť, zdravotního ústavu a mnoha desítek ordinací praktických lékařů i lékařůspecialistů. Z identifikovaných zařízení zdravotní péče se v zóně IPRM Chomutova nenachází ani jedno. Tabulka 38: Počet zdravotnických zařízení v Chomutově (31. 12. 2006) Služba Počet Služba Počet Samostatná ordinace praktického lékaře Sdružená ambulantní zařízení 0 22 pro dospělé Detašované pracoviště sdruženého Detašované pracoviště samostatné 0 3 ambulantního zařízení ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře Ambulantní zařízení 1 10 pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné Detašované pracoviště ambulantního 0 ordinace praktického lékaře pro děti a 0 zařízení dorost Samostatná ordinace praktického lékaře Nemocnice 1 27 stomatologa Detašované pracoviště samostatné Detašované pracoviště nemocnice 0 1 ordinace praktického lékaře - stomatologa Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben Samostatná ordinace praktického lékaře 0 7 dlouhodobě nemocných) gynekologa Detašované pracoviště samostatné Léčebna pro dlouhodobě nemocné 1 0 ordinace praktického lékaře - gynekologa Ostatní lůžková zařízení 1 Samostatná ordinace lékaře specialisty 37 Detašované pracoviště ostatního lůžkového Detašované pracoviště samostatné 0 1 zařízení ordinace lékaře specialisty Středisko záchranné služby a rychlá 1 Ostatní samostatná zařízení 27 zdravotnická pomoc Detašované pracoviště střediska záchranné Detašované pracoviště ostatního 0 4 služby a rychlé zdravotnické pomoci samostatného zařízení Okresní zdravotní ústav 1 Zařízení lékárenské péče 11 Detašované pracoviště zařízení lékárenské Transfusní stanice 1 1 péče Zdroj: ČSÚ (www.czso.cz), Městská a obecní statistika
Volnočasové aktivity (vč. kultury a rekreačního sportu) Oblast volnočasových aktivit je pro potřeby této studie významná, protože v zóně IPRM Chomutova budou lokalizovány zejména takto zaměřené aktivity. Počet provozoven veřejných služeb v oblasti volného času, kultury a sportu v Chomutově k 31. 12. 2006 ukazuje níže uvedená tabulka. Z tabulky vyplývá poměrně pestré vybavení Chomutova zařízeními pro volný čas, ať již pro kulturu (kina, divadla, galerie, knihovny), sport (hřiště, tělocvičny, stadiony, sportovní haly) nebo jiné způsoby trávení volného času (ZOO, dům dětí a mládeže). Řada těchto zařízení se v současné době nachází
ROPRO a.s. 2008
76/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ v nevyhovujícím technickém stavu (krytý zimní stadion, krytý bazén-městské lázně, letní stadion, kino), který je navíc obtížně řešitelný vzhledem k majetkovým poměrům. Ve vymezené zóně IPRM se z výše uvedených volnočasových zařízení nenachází žádné, přičemž zde lze předpokládat, že realizace IPRM přinese pozitivní změnu, kdy budou v problémovém, deprivovaném území s nejasným funkčním využitím lokalizováno několik zařízení pro trávení volného času. Tato zařízení zčásti nahradí zařízení současná, která představují problém vzhledem k majetkovým poměrům a technickému stavu. Tabulka 39: Počet zařízení volnočasových aktivit v Chomutově (31. 12. 2006) Služba Počet Služba Počet Veřejná knihovna vč. poboček 2 Koupaliště a bazény 3 1 Stálá kina 4 - z toho kryté bazény 2 Multikino 0 Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) 15 Divadlo 1 Tělocvičny (vč. školních) 20 Muzeum (i pobočky a samost. památníky) 4 Stadiony otevřené 3 Galerie (vč. poboček a výstavních síní) 7 Stadiony kryté 0 Kulturní zařízení ostatní 14 Zimní stadiony kryté i otevřené 1 Sakrální stavba 3 Ostatní zařízení pro tělovýchovu 47 Hřbitov 2 Středisko pro volný čas dětí a mládeže 1 Lázeňské léčebny 0 Zoologická zahrada 1 Zdroj: ČSÚ (www.czso.cz), Městská a obecní statistika Závěr Zóna IPRM Chomutova je souvislým územím, kde nejsou lokalizované prakticky žádné sociálněekonomické aktivity, přestože jde o území zastavěné. Vybavenost veřejnými službami, kterou je možné v zastavěném území v intravilánu okresního města očekávat (když zde navíc nejsou lokalizovány jiné funkce, např. bydlení nebo podnikání), není žádná. Zónu lze proto jednoznačně vyhodnotit jako území s nízkou vybaveností veřejnými službami. Realizace IPRM Chomutova výrazně napomůže oživení deprivovaného, zanedbaného území, které v současné době nemá jasné funkční využití, a to právě vznikem nových volnočasových zařízení. Doložení nízké vybavenosti veřejnými službami (kritéria č. 5 dle MMR) v rámci této dílčí kapitoly zčásti dokládá i nízkou úroveň obslužných a administrativních funkcí (kritérium č. 13 dle MMR). 3.1.3
Výskyt zanedbaných a nevyužívaných areálů
Kritérium výskytu zanedbaných a nevyužívaných areálů lze obtížně prokazovat kvantifikovaně pomocí statistických dat. Z tohoto důvodu je ve zdůvodnění tohoto kritéria použito převážně kvalitativní hodnocení, které se opírá o následující zdroje informací:
darovací smlouva o převodu majetku v prostoru kasáren a garážového dvora ze strany České republiky-Ministerstva obrany ČR na Město Chomutov (smlouva obsahuje výčet vad předávaného majetku zhotovený dárcem, tzn. Ministerstvem obrany ČR), Oznámení EIA na Zimní stadion Chomutov vč. analytických příloh, ekologický audit prostoru kasáren a garážového dvora, kvalifikované hodnocení na základě vlastního terénního průzkumu (autopsie).
Zónu IPRM lze podle zanedbanosti rozdělit do dvou částí. Menší, severozápadní část (severozápadně od Mostecké ulice) tvoří převážně zahrádkářská kolonie. Část objektů a zahrádek vykazuje mírně zanedbaný stav, vývoj této části zóny probíhá nahodile. Celkově však má tato část zóny jasné funkční využití. Větší část zóny, která se nachází jihovýchodně od Mostecké ulice a která je prostorem bývalých kasáren a garážového dvora, naopak jednoznačně patří mezi zanedbaná, problémová a nevhodně využitá (resp. nevyužitá) území. V zanedbaném a po technické stránce nevyhovujícím stavu je řada 1
V současné době působí ve městě pouze 1 kino.
ROPRO a.s. 2008
77/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ objektů v této části zóny, takže lze za zanedbanou označit i tuto část zóny jako celek. Podle darovací smlouvy o převodu tohoto území z Ministerstva obrany ČR na Statutární město Chomutov patří mezi hlavní nedostatky převáděného majetku:
nefunkční objekty bývalé strojovny a nádrží (v době převodu majetku byla podána žádost o povolení demolice), podzemní nádrže na pohonné hmoty jsou jednoplášťové a neodpovídají současným normám, havarijní stav vodovodního řadu a vodovodu v jednotlivých objektech (v době převodu majetku zatím bez zjištěného úniku vody), porušená izolace teplovodu u vstupu do areálu, částečně uvolněná nebo zcela rozpadlá dlažba uvnitř objektů, částečně uvolněné plechové střechy u přístřešků, popraskané betonové a další zpevněné plochy, zrezivělé a děravé svody na vodu a okapy u objektu bývalého skladu pohonných hmot, rozbitá nebo chybějící okna v bývalém ubytovacím bloku.
Kromě těchto víceméně technických nedostatků bylo v uvedené části zóny shledáno také mírné narušení životního prostředí spočívající v lokálním znečištění horninového prostředí pohonnými hmotami (především u vtokových otvorů podzemních nádrží, na okrajích travnaté plochy a u mycí rampy), znečištění neutralizační jímky, porostu a podzemních vod v jejím okolí a výrazném znečištění zpevněných ploch (viz kritérium environmentální ukazatele). V zóně IPRM lze dále identifikovat zanedbaný stav biosféry, zejména veřejné zeleně. Stav a struktura veřejné zeleně neodpovídá ani přirozenému, ani vhodně upravenému urbanizovanému prostředí. Zeleň má neudržovaný charakter a dominují v ní nepřirozené velkoplošné antropocenózy (rostlinná společenstva vzniklá v důsledku činnosti člověka) s expanzivními ruderálními druhy. Závěr V zóně IPRM lze identifikovat řadu atributů zanedbaného a nevyužívaného areálu. Kromě nejasného funkčního využití je to především zchátralost a nevyhovující stav stavebních objektů a infrastruktury a nekvalitní a neudržovaná veřejná zeleň. Kritérium výskytu zanedbaných a nevyužívaných areálů je proto v zóně IPRM jednoznačně splněno. Doložení výskytu zanedbaných a nevyužívaných areálů (kritéria č. 6) v rámci této dílčí kapitoly zčásti dokládá i zvláště zanedbané prostředí (kritérium č. 12) dle Metodického pokynu MMR k hlavním zásadám přípravu, hodnocení a schvalování IPRM. 3.1.4
SWOT analýza zóny IPRM
Na základě kvalitativního a kvantitativního popisu zóny byly identifikovány silné/slabé stránky, resp. hrozby a příležitosti IPRM v dané zóně. Analýza byla ověřena prostřednictvím metody brainstormingu v rámci pracovní skupiny IPRM. Na uvedené charakteristiky zóny reagují opatření v rámci strategie IPRM (viz kapitola 4). Tabulka 40: SWOT analýza zóny IPRM Silné stránky
Slabé stránky
geografická poloha v rámci regionu i města (intravilán města s příznivými povětrnostními podmínkami)
atraktivní okolí, předurčující charakter místa (oddech, relaxace, zábava)
soulad plánovaných aktivit s územním plánem (ÚP), resp. změnou ÚP
zkušenosti managementu IPRM s řešením problematiky brownfields
zkušenosti města s administrací projektů
ROPRO a.s. 2008
78/149
„mrtvá“ zóna, nevyužité území se zhoršeným stavem některých složek ŽP
absence trvalého osídlení
negativní image zóny (brownfield)
neexistující infrastruktura pro volný čas, sport a relaxaci
havarijní stav dopravní i technické infrastruktury
nekvalitní a málo hodnotná biosféra
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ spolufinancovaných z fondů EU
dostatečné finanční zdraví města a relativně nízké zadlužení města pro realizaci opatření v rámci zóny
dobré napojení na technickou infrastrukturu díky dřívějšímu využití
(zeleň)
minimální, resp. žádný počet hospodářských aktivit
nízká vybavenost infrastrukturou pro kulturu a sociální integraci
z celkového počtu 26 škol a školských zařízení se žádná nenachází v zóně
neexistence služeb sociální prevence a péče
napojení na nedostatečnou kapacitu dopravní infrastruktury
Příležitosti
Hrozby
revitalizace nevyužitého území
nedostatečná dopravní obslužnost zóny
vybavení veřejnými službami, které v oblasti chybí
nebezpečí úrazu v zanedbaném území vlivem havarijního stavu objektů v zóně
nahrazení nevyhovujících zařízení pro volnočasové aktivity a synergie z koncentrace doplňujících aktivit
negativní image cílového stavu v zóně
zatížení dopravou, zejména osobní
nízká absorpční kapacita aktivit v rámci zóny
nedostatek finančních prostředků pro realizaci a udržitelnost projektů
zatraktivnění zóny/města jako místa pro trvalý život (změna image)
uvolnění centra města a posílení jeho funkce (městská památková zóna), prostřednictvím transferu aktivit do zóny
úleva dopravy v centru města cílových skupin využívající služby v zóně
zlepšení dopravní obslužnosti zóny
vytvoření nových pracovních míst
použití nových technologií
ROPRO a.s. 2008
79/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
3.2 Vize, globální cíl – cílový stav ve zvolené zóně Tato kapitola deklaruje vizi, resp. budoucí/cílový stav, kterého chce město realizací IPRM ve vybrané zóně dosáhnout v následujícím programovacím období 2007 - 2013 a stanovuje globální cíl k naplnění této vize. Podstatu všech plánovaných aktivit a jejich dopad na cílový stav vyjadřuje vize IPRM: „Revitalizovaná zóna se širokou nabídkou volnočasových aktivit, zvyšující kvalitu života občanů města Chomutova“.
K vymezení základního směřování rozvojových aktivit v zóně IPRM a k naplnění vize, tedy cílového stavu ve vybrané zóně byl stanoven tento globální cíl: „Vytvoření atraktivní části města a zázemí pro aktivní, plnohodnotný a všestranný rozvoj života obyvatel“.
3.3 Stanovení cílů a strategie dosažení cílů Cíle, které jsou navržené v této kapitole, byly stanoveny na základě důkladných analýz, zahrnujících detailní informace o stavu města a dílčích oblastech. Tyto byly provedeny zkušenými odborníky a ověřeny v rámci SWOT analýz, diskutovány a ověřeny v rámci řídící struktury IPRM, tzn. přizvanými externími odborníky, představiteli veřejné správy a zástupci podnikatelského a neziskového sektoru. Byly porovnány s výsledky analýz ve strategickém dokumentu města Chomutov (RSRM CV 2020) a s jeho cíli. Rovněž byly odsouhlaseny statutárními představiteli města, volenými orgány města a Řídícím výborem IPRM. Důležitým aspektem v procesu stanovení cílů byl také názor veřejnosti. Město uskutečnilo v průběhu přípravy IPRM 2 veřejná projednání a průzkum veřejného mínění (dotazníkové šetření), ve kterém byl ověřován soulad přání a názorů veřejnosti s cíli a záměry města v rámci zóny IPRM. Analytická část IPRM, resp. závěry sociálně ekonomické analýzy, SWOT analýza, soulad s RSRM CV 2020 a disparity včetně návrhu řešení byly zveřejněny na zvláštním webu www.chomutov-projekty.eu s výzvou k připomínkování ze strany veřejnosti a k zapojení se do přípravy IPRM, včetně uvedení způsobů, jak se zapojit. Specifické cíle a opatření řeší odstranění, resp. neutralizaci slabých stránek a odvrácení potenciálních hrozeb v rozvoji vybrané zóny, resp. města v časovém horizontu do roku 2015 s využitím příležitostí, které se konkrétně nabízejí díky politice hospodářské a sociální soudržnosti EU (fondy EU). Navržené finanční intervence z ROP SZ mají za cíl nejen odvrátit potenciální hrozby a rizika, ale také rozvinout existující silné stránky vybrané zóny, resp. města do kvalitativně nové dimenze odpovídající evropským a světovým standardům 21. století. Hierarchie cílů v rámci IPRM: I. I.I I.II I.III I.IV II.
Globální cíl IPRM (vazba na vizi zóny IPRM) Specifický cíl IPRM SC 1 Specifický cíl IPRM SC 2 Specifický cíl IPRM SC 3 Specifický cíl IPRM SC 4 Globální cíl opatření (specifický cíl IPRM)
ROPRO a.s. 2008
80/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Obrázek 9: Schéma hierarchie cílů
VIZE IPRM
OPATŘENÍ
GLOBÁLNÍ CÍL IPRM
SPECIFICKÉ CÍLE IPRM
=
GLOBÁLNÍ CÍL OPATŘENÍ
Pro dosažení globálního cíle byly stanoveny tyto specifické cíle IPRM: SC SC SC SC
1: Vytvoření kvalitní, atraktivní a dostupné občanské infrastruktury pro všechny skupiny obyvatel 2: Zlepšení kvality prostředí zóny 3: Vytvoření kvalitní infrastruktury podporující sociální integraci 4: Zajištění efektivní implementace IPRM
Rozvíjené specifické cíle RSRM CV 2020 a soulad s SWOT analýzu zóny IPRM: Tabulka 41: Specifický cíl SC1 a soulad s RSRM CV 2020 a SWOT analýzou zóny IPRM SC 1: „Vytvoření kvalitní, atraktivní a dostupné občanské infrastruktury pro všechny skupiny obyvatel“ A) Rámcová strategie rozvoje města Chomutov 2020 (RSRM CV 2020) 2.6.4 Zajišťovat bezbariérové přístupy do objektů veřejné správy a občanské vybavenosti 5.1.4 Podporovat činnost zájmových seskupení a občanských sdružení, která se kulturním a sportovním aktivitám přímo či okrajově věnují a zajišťují doplňkové aktivity, které město nenabízí nebo nemůže financovat 1.2.2 Oživit zastaralé a nefunkční areály 2.2.2 Zavést ochranná opatření proti vandalům 5.1.1 Zajistit co nejširší nabídku aktivit trávení volného času v různých částech města pro všechny věkové a sociální Rozvíjený specifický cíl RSRM CV 2020 skupiny obyvatel 5.1.3 Reagovat na potřeby a požadavky v oblasti kultury, sportu a volného času národnostních menšin i nově příchozích investorů vč. využití možnosti finančního zapojení 5.2.2 Udržet stabilizovaný stav kulturních a sportovních objektů 5.2.1 Dobudovat infrastrukturu sportovních a kulturních zařízení a další zařízení pro trávení volného času tak, aby jimi byly všechny části rovnoměrně vybaveny a aby byly využity volné kapacity školských zařízení B) SWOT analýza zóny IPRM SWOT Charakteristika SWOT Dopad realizace SC1 (IPRM) „mrtvá“ zóna, nevyužité území se zhoršeným Odstranění stavem některých složek ŽP neexistující infrastruktura pro volný čas, sport Slabé stránky Odstranění a relaxaci havarijní stav dopravní i technické infrastruktury Odstranění minimální, resp. žádný počet hospodářských aktivit Odstranění
ROPRO a.s. 2008
81/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Hrozby
Silné stránky
Příležitosti
nebezpečí úrazu v zanedbaném území vlivem havarijního stavu objektů v zóně atraktivní okolí, předurčující charakter místa (oddech, relaxace, zábava) soulad plánovaných aktivit s územním plánem, resp. změnou ÚP zkušenosti managementu IPRM s řešením problematiky brownfields dobré napojení na technickou infrastrukturu díky dřívějšímu využití revitalizace nevyužitého území vybavení veřejnými službami, které v oblasti chybí nahrazení nevyhovujících zařízení pro volnočasové aktivity a synergie z koncentrace doplňujících aktivit uvolnění centra města a posílení jeho funkce (městská památková zóna), prostřednictvím transferu aktivit do zóny vytvoření nových pracovních míst použití nových technologií
Neutralizace Posílení Posílení Posílení Posílení Rozvinutí Rozvinutí Rozvinutí Rozvinutí Rozvinutí Rozvinutí
Tabulka 42: Specifický cíl SC2 a soulad s RSRM CV 2020 a SWOT analýzou zóny IPRM SC 2: „Zlepšení kvality prostředí zóny“ A) Rámcová strategie rozvoje města Chomutov 2020 (RSRM CV 2020) 2.2.1 Zkvalitňovat údržbu stávající zeleně Rozvíjený specifický cíl RSRM CV 2020 1.2.2 Oživit zastaralé a nefunkční areály 5.1.1 Zajistit co nejširší nabídku aktivit trávení volného času v různých částech města pro všechny věkové a sociální skupiny obyvatel B) SWOT analýza zóny IPRM SWOT Charakteristika SWOT Dopad realizace SC1 (IPRM) negativní image zóny (brownfield) Odstranění Slabé stránky nekvalitní a málo hodnotná biosféra (zeleň) Odstranění Hrozby negativní image cílového stavu v zóně Neutralizace geografická poloha v rámci regionu i města (intravilán města s příznivými povětrnostními Posílení Silné stránky podmínkami) soulad plánovaných aktivit s územním plánem, resp. Posílení změnou ÚP revitalizace nevyužitého území Rozvinutí zatraktivnění zóny/města jako místa pro trvalý život Příležitosti Rozvinutí (změna image) použití nových technologií Rozvinutí
Tabulka 43: Specifický cíl SC3 a soulad s RSRM CV 2020 a SWOT analýzou zóny IPRM SC 3: „Vytvoření kvalitní infrastruktury podporující sociální integraci“ A) Rámcová strategie rozvoje města Chomutov 2020 (RSRM CV 2020) 2.6.4 Zajišťovat bezbariérové přístupy do objektů veřejné Rozvíjený specifický cíl RSRM CV 2020 správy a občanské vybavenosti 5.1.4 Podporovat činnost zájmových seskupení a občanských sdružení, která se kulturním a sportovním aktivitám přímo či okrajově věnují a zajišťují doplňkové aktivity, které město nenabízí nebo nemůže financovat 1.2.2 Oživit zastaralé a nefunkční areály 5.1.1 Zajistit co nejširší nabídku aktivit trávení volného času
ROPRO a.s. 2008
82/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
SWOT
Slabé stránky
Hrozby Silné stránky
Příležitosti
v různých částech města pro všechny věkové a sociální skupiny obyvatel 5.1.3 Reagovat na potřeby a požadavky v oblasti kultury, sportu a volného času národnostních menšin i nově příchozích investorů vč. využití možnosti finančního zapojení 5.2.2 Udržet stabilizovaný stav kulturních a sportovních objektů 5.2.1 Dobudovat infrastrukturu sportovních a kulturních zařízení a další zařízení pro trávení volného času tak, aby jimi byly všechny části rovnoměrně vybaveny a aby byly využity volné kapacity školských zařízení B) SWOT analýza zóny IPRM Charakteristika SWOT Dopad realizace SC1 (IPRM) „mrtvá“ zóna, nevyužité území se Odstranění zhoršeným stavem některých složek ŽP nízká vybavenost infrastrukturou pro Odstranění kulturu a sociální integraci neexistence služeb sociální prevence Odstranění a péče negativní image cílového stavu v zóně Neutralizace soulad plánovaných aktivit s územním Posílení plánem, resp. změnou ÚP revitalizace nevyužitého území Rozvinutí vybavení veřejnými službami, které Rozvinutí v oblasti chybí nahrazení nevyhovujících zařízení pro Rozvinutí volnočasové aktivity a synergie z koncentrace doplňujících aktivit Úleva dopravy v centru města cílových Rozvinutí skupin využívající služby v zóně
Tabulka 44: Specifický cíl SC4 a soulad s RSRM CV 2020 a SWOT analýzou zóny IPRM SC 4: „Zajištění efektivní implementace IPRM“ A) Rámcová strategie rozvoje města Chomutov 2020 (RSRM CV 2020) 5.3.2 V maximální míře využít možných dotačních programů z EU, ČR a dalších zdrojů (Nadace, sponzoři apod.) Rozvíjený specifický cíl RSRM CV 2020 5.1.2 Monitorovat a zohledňovat aktuální trendy v oblasti trávení volného času a přizpůsobovat nabídku poptávce B) SWOT analýza zóny IPRM SWOT Charakteristika SWOT Dopad realizace SC1 (IPRM) Slabé stránky negativní image zóny (brownfield) Odstranění negativní image cílového stavu v zóně Neutralizace Hrozby nízká absorpční kapacita aktivit v rámci Neutralizace zóny zkušenosti managementu IPRM Posílení s řešením problematiky brownfields Silné stránky zkušenosti města s administrací Posílení projektů spolufinancovaných z fondů EU zatraktivnění zóny/města jako místa Rozvinutí Příležitosti pro trvalý život (změna image) vytvoření nových pracovních míst Rozvinutí
ROPRO a.s. 2008
83/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Strategie IPRM – strategie dosažení cílů IPRM Jako metoda zpracování IPRM bylo zvoleno strategické plánování využívané ve vyspělých zemích Evropské unie, které sleduje komplexnost dokumentu (dotýká se všech důležitých sfér života města), konsensuálnost (odráží společné zájmy různých zájmových skupin a občanů) a klade důraz na udržitelnost navrhovaného rozvoje v dlouhodobém měřítku (jako předpoklad pro rovnovážný a dlouhodobý rozvoj zóny/města se zajištěním potřebné kvality života). Naplnění vize IPRM bude dosaženo souborem aktivit, které jsou vzájemně provázané a přinášejí žádoucí synergické efekty. IPRM vytyčuje globální i specifické cíle, jejichž prostřednictvím bude naplňována strategie vedoucí k dosažení globálního cíle. Dále pojmenovává hlavní prioritní oblasti dle MMR, ke kterým přiřazuje konkrétní aktivity pro jejich naplnění v období několika následujících let. Strategie IPRM řeší dosažení globálního cíle a jednotlivých specifických cílů prostřednictvím ROP SZ. Strategie IPRM je přímo koncipována tak, aby byl jejím prostřednictvím naplněn specifický cíl I ROP SZ „Moderní a atraktivní města, představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu“. Vzájemná provázanost intervencí ROP SZ a strategie IPRM se projevuje zejména tím, že v rámci IPRM budou podporovány větší (z hlediska rozvoje města) významné a strategicky zaměřené investice, které významně přispějí ke zvýšení kvality fyzického prostředí a ke zlepšení celkového obrazu města. Podpořeny budou takové investice, které přispějí k zlepšení fyzického prostředí ve vybrané části města, napomohou k odstranění bariér dalšího rozvoje příslušné části města, resp. města jako celku. Hlavním předpokladem pro naplnění cílů IPRM je totiž výrazná pozitivní změna ve vzhledu a využití prostředí, vymezené zónou IPRM. Toho bude dosaženo právě realizací projektů v rámci jednotlivých opatření a aktivit. Důležitým předpokladem také je, aby tyto investiční aktivity vyvolaly, resp. byly doplněny také vhodnými neinvestičními (v souladu s vizí a globálním cílem IPRM) aktivitami, které zabezpečí subjekty využívající infrastrukturu v rámci zóny (zejména NNO). Soulad strategie IPRM se všemi významnými dokumenty a hlavním zdrojovým operačním programem (ROP SZ) je blíže komentován v podkapitole 2.1. Strategická struktura IPRM plní základní požadavky na poslání integrovaných plánů rozvoje měst tím, že nabízí cíle a opatření, jejichž obsah vykazuje značnou míru synergie, komplexnosti, koordinovanosti a soustředění finančních zdrojů na řešení závažných identifikovaných problémů rozvoje města Chomutov a regionu. Je zde reálný předpoklad, že realizované projekty vyvolají v budoucnu další investice v rámci zóny a přilehlého okolí z privátních zdrojů, čímž dojde ke kýženému multiplikačnímu efektu. Strategická struktura IPRM je také v souladu s Metodickým pokynem MMR ČR tím, že se zabývá přínosem ve čtyřech ze šesti stanovených prioritních oblastí, čímž splňuje požadavky jak Metodického pokynu MMR ČR („IPRM se musí zabývat přínosem v rámci alespoň 3 ze 6 prioritních oblastí“), tak požadavky přílohy č. 9 Příručky pro žadatele ROP SZ, tzv. „Postupů pro vypracování IPRM“ („Pro zónový IPRM použije předkladatel minimálně 3 prioritní oblasti“). Strategii IPRM a vazby jejích jednotlivých součástí (tj. vize, globální cíl, cíle, opatření a aktivity) na prioritní oblasti podle Metodického pokynu MMR ČR, výstižně ilustruje následující schéma strategické struktury IPRM města Chomutov (viz následující strana):
ROPRO a.s. 2008
84/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Obrázek 10: Strategická struktura IPRM
PRIORITNÍ OBLASTI DLE METODIKY MMR Přitažlivá města
Sociální integrace
Životní prostředí
Správa věcí veřejných
VIZE IPRM „Revitalizovaná zóna se širokou nabídkou volnočasových aktivit, zvyšující kvalitu života občanů města Chomutova“.
GLOBÁLNÍ CÍL IPRM „Vytvoření atraktivní části města a zázemí pro aktivní, plnohodnotný a všestranný rozvoj života obyvatel“.
SPECIFICKÉ CÍLE IPRM SC 1: Vytvoření kvalitní, atraktivní a dostupné občanské infrastruktury pro všechny skupiny obyvatel
SC 2: Zlepšení kvality prostředí zóny
SC 3: Vytvoření kvalitní infrastruktury podporující sociální integraci
SC 4: Zajištění efektivní implementace IPRM
OPATŘENÍ IPRM OP 1.1: Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport
OP 1.2: Doplnění související infrastruktury podmiňující dostupnost, využitelnost a bezpečnost zóny
OP 2: Revitalizace a regenerace zanedbaného území
OP 3: Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury
OP 4: Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM
AKTIVITY IPRM A 1.1: Dostavba sportovních a volnočasových zařízení a objektů, vč. související infrastruktury
A 1.2 Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury
A 2: Revitalizace a regenerace prostředí v zóně
A 3: Rekonstrukce a modernizace objektů pro kulturní a sociální aktivity
PROJEKTY V IPRM
ROPRO a.s. 2008
85/149
A 4: Posílení, rozvoj a stabilizace administrativní kapacity a technické zajištění managementu IPRM
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
4 POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT V následujících podkapitolách je uveden popis jednotlivých opatření a aktivit. V rámci každého opatření je uveden jeho stručný popis, jehož rozsah odpovídá požadavkům metodiky – „Postupů pro vypracování IPRM“. Podrobnější popis je uveden na úrovni aktivit IPRM v rámci každého opatření, které je zpracované taktéž v metodikou požadovaném rozsahu. Mezi těmito aktivitami jsou obsažené pouze ty, které jsou v souladu s oblastí podpory 1.1. ROP NUTS 2 Severozápad, a jsou tudíž relevantní v rámci IPRM, tzn. z rozpočtu IPRM. Aktivity, které jsou relevantní k podpoře z jiných operačních programů, nejsou v popisu aktivit uvedeny s tím, že jakákoli aktivita, která vykazuje soulad s cíli IPRM (resp. přispívá k naplnění některého z globálních cílů IPRM na úrovni opatření), je považována za aktivitu, která je v souladu s celým IPRM. Přehled níže popisovaných opatření a aktivit: OP 1.1: Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport A 1.1: Dostavba sportovních a volnočasových zařízení a objektů, vč. související infrastruktury OP 1.2: Doplnění související infrastruktury podmiňující dostupnost a bezpečnost zóny A 1.2 Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury OP 2: Revitalizace a regenerace zanedbaného území A 2: Revitalizace a regenerace prostředí v zóně OP 3: Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury A 3: Rekonstrukce a modernizace objektů pro kulturní a sociální aktivity OP 4: Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM A 4: Posílení, rozvoj a stabilizace administrativní kapacity a technické zajištění managementu IPRM
ROPRO a.s. 2008
86/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
4.1 Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport Výchozí stav Zóna bývalých kasáren a přilehlého okolí je charakteristická tím, že je bez trvalého osídlení a nachází se v ní minimální, resp. žádný počet hospodářských aktivit (navíc spíše nahodilých a bez silnější vazby na konkrétní lokalitu, tzn. mohou existovat kdekoli). Na druhé straně se jedná o zastavěné území (tzn. nejedná se o lesní, vodní nebo zemědělsky využívanou plochu) a lze tedy oprávněně požadovat, aby takové území mělo smysluplné sociálně-ekonomické využití, které předurčují silné stránky tohoto území, tzn. vhodná geografická poloha a atraktivní okolí. Na území města jsou zařízení pro organizovanou tělovýchovu v převážné míře zastaralá, s nutností rekonstrukce, nebo výstavby nové infrastruktury. V posledních 10 letech vznikla nová modernější sportoviště ojediněle v méně frekventovaných odvětvích sportu. Pro širokou veřejnost není dostatek volně přístupných vybavených hřišť odpovídajících současným trendům, chybí veřejná sportoviště pro rekreační sport a sportoviště pro profesionální sport jsou velmi zastaralá a nevyhovující. Cíl opatření, relevantní rozvíjená oblast dle MMR a identifikace operačního programu Globální cíl opatření: Vytvoření kvalitní, atraktivní a dostupné občanské infrastruktury pro všechny skupiny obyvatel. Prioritní oblast (dle MMR): Přitažlivá města (obnova zanedbaných území města pro podnikání nebo služby; úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství; budování nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch) Prioritní osa a oblast podpory ROP SZ: Prioritní osa: 1. Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu Zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na revitalizaci zóny prostřednictvím takových aktivit, které jsou reakcí na přání místních obyvatel (průzkum veřejného mínění realizovaný v březnu 2008) a které oživí zónu, prostřednictvím přetvoření této části města na atraktivní a dostupnou zónu, která v sobě snoubí dostatek prostoru pro různé způsoby trávení volného času, se zaměřením především na sport. Jednotlivé projekty proto budou v rámci tohoto opatření zaměřeny zejména na dostavbu chybějících sportovních zařízení a infrastruktury, resp. volnočasovou infrastrukturu. Časový plán realizace opatření Viz kapitola 6. Členění opatření do aktivit (popis aktivit viz dále)
Dostavba sportovních a volnočasových zařízení a objektů, včetně související infrastruktury
Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Chomutov; organizace zřízené/založené městem; sportovní kluby a oddíly působící na území města. Vazba na SWOT analýzu IPRM, ROP SZ a aktivitu IPRM Viz následující tabulka.
ROPRO a.s. 2008
87/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 45: Provázanost SWOT analýzy, opatření 1.1 a aktivit IPRM a ROP Přitažlivá města (obnova zanedbaných území města pro podnikání nebo služby; úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně Rozvíjená prioritní oblast dle Metodického využívaných prostranství; budování nebo zvýšení pokynu MMR kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch) Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport Dostavba sportovních a volnočasových zařízení a objektů, včetně související infrastruktury
Název opatření IPRM
Název aktivity IPRM
Odstranění: „mrtvá zóna“, nevyužité území se zhoršeným stavem některých složek ŽP Odstranění: neexistující infrastruktura pro volný čas, sport a relaxaci Odstranění: havarijní stav dopravní i technické infrastruktury
Odstraněné slabé stránky, neutralizované ohrožení ze SWOT IPRM
Odstranění: minimální, resp. žádný počet hospodářských aktivit Neutralizace: nebezpečí úrazu v zanedbaném území vlivem havarijního stavu objektů v zóně Posílení: atraktivní okolí, předurčující charakter místa (oddech, relaxace, zábava) Posílení: soulad plánovaných aktivit s územním plánem, resp. změnou ÚP Posílení: zkušenosti managementu IPRM s řešením problematiky brownfields Posílení: dobré napojení na technickou infrastrukturu díky dřívějšímu využití Posílené silné stránky, rozvinuté příležitosti ze SWOT IPRM
Rozvinutí: revitalizace nevyužitého území Rozvinutí: vybavení veřejnými službami, které v oblasti chybí Rozvinutí: nahrazení nevyhovujících zařízení pro volnočasové aktivity a synergie z koncentrace doplňujících aktivit Rozvinutí: uvolnění centra města a posílení jeho funkce (městská památková zóna), prostřednictvím transferu aktivit do zóny Rozvinutí: použití nových technologií Podpora rozvojových pólů regionu
Rozvíjená oblast ROP
ROPRO a.s. 2008
88/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ AKTIVITA „A 1.1: Dostavba sportovních a volnočasových zařízení a objektů, včetně související infrastruktury“ 1. Financující OP Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. Vazba na prioritu Přitažlivá města (obnova zanedbaných území města pro podnikání nebo služby; úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství; budování nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch) 3. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Prostřednictvím realizace této aktivity bude zásadním způsobem naplněn globální cíl, tj. vytvoření atraktivní části města a zázemí pro aktivní, plnohodnotný a všestranný rozvoj života obyvatel. V rámci této aktivity totiž dojde k dostavbě základních sportovních a volnočasových zařízení a související infrastruktury, která v Chomutově chybí, resp. je v naprosto nevyhovujícím stavu. Realizace této aktivity vychází přímo z přání a potřeb občanů města a je plně v souladu s Rámcovou strategií rozvoje. Realizace aktivit v rámci této zóny bude znamenat úlevu centru města a posílení jeho funkce – městské památkové zóny. Aktivity v rámci tohoto opatření jsou zcela zásadní pro naplnění cíle IPRM, jehož smyslem je revitalizovaná zóna se širokou nabídkou volnočasových aktivit, neboť touto aktivitou dojde k podstatnému rozšíření nabídky volnočasových a sportovních aktivit v rámci zóny a ke stabilizaci těchto aktivit v rámci města. 4. Cíle aktivity Cílem aktivity je revitalizovat zónu prostřednictvím umístění infrastruktury a objektů pro volnočasové aktivity a zatraktivnit ji tak pro všechny věkové a sociální skupiny občanů města. Prostřednictvím realizace projektů v rámci této aktivity dojde k zásadní změně funkčního využití zóny, kdy se ze zanedbaného území stane zóna (část města), která nabídne velmi široký záběr volnočasových a sportovních atraktivit. Smyslem této aktivity je zaměřit se na tu oblast cílové funkčnosti a využitelnosti, která je charakteristická odpovídající nabídkou sportovních, relaxačních a volnočasových aktivit. 5. Popis aktivity V rámci této aktivity bude: revitalizováno prostředí zóny se zaměřením na sport, relaxaci a volnočasové aktivity, dostavěna infrastruktura pro volnočasové aktivity a sport, dostavěny zařízení pro volnočasové aktivity a sport, dostavěno zařízení a infrastruktura pro oddech, relaxaci a zábavu.
6. Předpokládané zdroje financování aktivity Předpokládané zdroje financování Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP2 celkem Dotace z rozpočtu ŘO relevantního ROP Celkové předpokládané způsobilé výdaje Celkové předpokládané výdaje
2
Alternativně podle zdroje financování aktivity.
ROPRO a.s. 2008
89/149
v% cca 28%
v Kč 345 521 500
cca 72%
861 678 500 1 197 200 000 1 207 200 000
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ 7. Předpokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční hodnota Předpokládaná jednotka budoucí hodnota Počet projektů zaměřených na dostavbu nových zařízení a objektů počet 0 4 pro sportovní a volnočasové aktivity, včetně související infrastruktury Plocha regenerovaného ha 0 5,42 a revitalizovaného území v zóně Plocha regenerovaných m2 0 39150 a revitalizovaných objektů v zóně 8. Způsob realizace aktivity a okruh předpokládaných předkladatelů projektů naplňujících aktivitu Aktivita bude realizována prostřednictvím dílčích projektů, které budou v souladu s opatřením a podmínkami ROP SZ a jejichž realizací dojde k naplnění cíle IPRM. Předpokládaným předkladatelem projektů naplňujících tuto aktivitu je Statutární město Chomutov. 9. Předpoklady a rizika realizace aktivity Předpoklady a rizika realizace aktivity vycházejí z rizik spojených s dílčími projekty. Zcela zásadním předpokladem pro úspěšnou realizaci jedné z aktivit v rámci opatření 1.1 - záměru výstavby oddychového a relaxačního centra - je jeho soulad s územním plánem, resp. změnou územního plánu (ostatní plánované aktivity v rámci opatření 1.1 jsou v souladu s územním plánem). Dalším důležitým předpokladem je včasné naplánování a příprava projektové dokumentace k jednotlivým dílčím projektům a to obzvláště u projektů v rámci této aktivity, neboť s realizací projektů v rámci této aktivity se počítá nejdříve. Dalšími riziky mohou být samozřejmě změny v projektovém týmu každého z projektů, případně na úrovni managementu IPRM.
ROPRO a.s. 2008
90/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
4.2 Doplnění související infrastruktury podmiňující dostupnost, využitelnost a bezpečnost zóny Výchozí stav Jak vyplývá z analytické části popisu stávajícího stavu zóny, slabou stránkou zanedbaného území je nedostatečná dopravní obslužnost zóny a nepříznivý, resp. havarijní stav komunikací a objektů v rámci zóny. Chomutov jako město také vykazuje velmi negativní statistiky týkající se trestné činnosti a páchání přestupků, proto je v rámci revitalizace nutno přijmout také taková opatření, která zajistí bezpečnost zóny, tzn. jak občanů města, tak vložených investic v podobě realizovaných projektů, čímž bude zajištěna udržitelnost projektů a bude zajištěna vyšší využitelnost zóny všemi cílovými skupinami. Cíl opatření, relevantní rozvíjená oblast dle MMR a identifikace operačního programu Globální cíl opatření: Vytvoření kvalitní, atraktivní a dostupné občanské infrastruktury pro všechny skupiny obyvatel Prioritní oblast (dle MMR): Přitažlivá města (obnova zanedbaných území města pro podnikání nebo služby; úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství; budování nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch) Prioritní osa a oblast podpory ROP SZ: Prioritní osa: 1. Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu Zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění cíle Opatření se soustřeďuje na eliminaci slabých stránek zóny, které by bránily efektivnímu funkčnímu využití zóny (infrastruktury v ní umístěné), resp. se soustřeďuje na realizaci aktivit, které přímo podmiňují využitelnost a funkčnost revitalizované zóny – tj. dopravní dostupnost. Důležitým prvkem proto je také bezpečnost v rámci zóny a udržitelnost nové, rekonstruované a modernizované infrastruktury, proto reaguje toto opatření také na oblast bezpečnosti a prevence rizik v zóně, čímž bude posílena dostupnost infrastruktury všem skupinám obyvatel (posílení absorpční kapacity díky zajištění bezpečnosti). Časový plán realizace opatření Viz kapitola 6. Členění opatření do aktivit (popis aktivit viz dále)
Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury
Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Chomutov; organizace zřízené/založené městem Vazba na SWOT analýzu IPRM, ROP SZ a aktivitu IPRM Viz následující tabulka.
ROPRO a.s. 2008
91/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 46: Provázanost SWOT analýzy, opatření 1.2 a aktivit IPRM a ROP Přitažlivá města (obnova zanedbaných území města pro podnikání nebo služby; úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně Rozvíjená prioritní oblast dle Metodického využívaných prostranství; budování nebo zvýšení pokynu MMR kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch) Doplnění související infrastruktury podmiňující dostupnost, využitelnost a bezpečnost zóny
Název opatření IPRM
Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury
Název aktivity IPRM
Odstranění: „mrtvá zóna“, nevyužité území se zhoršeným stavem některých složek ŽP Odstranění: havarijní stav dopravní i technické infrastruktury
Odstraněné slabé stránky, neutralizované ohrožení ze SWOT IPRM
Neutralizace: nebezpečí úrazu v zanedbaném území vlivem havarijního stavu objektů v zóně Posílení: atraktivní okolí, předurčující charakter místa (oddech, relaxace, zábava) Posílení: soulad plánovaných aktivit s územním plánem, resp. změnou ÚP Posílené silné stránky, rozvinuté příležitosti ze SWOT IPRM
Posílení: zkušenosti managementu IPRM s řešením problematiky brownfields Posílení: dobré napojení na technickou infrastrukturu díky dřívějšímu využití
Rozvíjená oblast ROP
ROPRO a.s. 2008
Rozvinutí: revitalizace nevyužitého území Podpora rozvojových pólů regionu
92/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ AKTIVITA „A 1.2: Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury“ 1. Financující OP Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. Vazba na prioritu Přitažlivá města (obnova zanedbaných území města pro podnikání nebo služby; úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství; budování nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch) 3. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Aktivita zajistí plné využití zóny, zvýší atraktivitu a dostupnost infrastruktury pro všechny skupiny obyvatel. Realizací této aktivity dojde také ke zvýšení přitažlivosti území, resp. ke zvýšení kvality prostředí a podmínek pro využití již existujících aktivit v rámci zóny. 4. Cíle aktivity Zlepšit funkčnost zóny prostřednictvím projektů, které budou znamenat zvýšení dopravní dostupnosti zóny, resp. zajistí lepší přístup a využitelnost aktivit v rámci zóny IPRM plánovaných a zároveň budou znamenat zajištění či zvýšení bezpečnosti v rámci zóny (ať už v rámci mobility či pobytu v rámci zóny). 5. Popis aktivity V rámci této aktivity bude: posílena funkčnost zóny prostřednictvím zlepšení dopravní dostupnosti, zvýšena bezpečnost v rámci revitalizovaného území prostřednictvím investic do technické infrastruktury a infrastruktury zvyšující dostupnost zóny a mobilitu.
6. Předpokládané zdroje financování aktivity Předpokládané zdroje financování Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP3 celkem Dotace z rozpočtu ŘO relevantního ROP Celkové předpokládané způsobilé výdaje Celkové předpokládané výdaje
v% 7,5%
v Kč 3 937 500
92,5%
48 562 500 52 500 000 52 500 000
7. Předpokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční hodnota Předpokládaná jednotka budoucí hodnota Počet projektů zaměřených na zlepšení počet 0 1 dostupnosti, využitelnosti a bezpečnosti v zóně Plocha regenerovaného ha 0 0,55 a revitalizovaného území v zóně
3
Alternativně podle zdroje financování aktivity.
ROPRO a.s. 2008
93/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ 8. Způsob realizace aktivity a okruh předpokládaných předkladatelů projektů naplňujících aktivitu Aktivita bude realizována prostřednictvím dílčích projektů, které budou v souladu s cíli opatření, resp. IPRM. Předpokládaným předkladatelem projektů bude Statutární město Chomutov.
9. Předpoklady a rizika realizace aktivity Důležitým předpokladem pro realizaci této aktivity, resp. dílčích projektů je bezproblémová realizace opatření, která v časovém harmonogramu předcházejí tomuto opatření, neboť aktivita je přímo podmíněna realizací aktivit, resp. dílčích projektů z jiných opatření. Z hlediska rizik je tedy možné z výše uvedeného důvodu považovat za nejdůležitější nedodržení časového rámce realizace opatření, na které aktivita navazuje. Toto riziko však bude eliminováno, resp. minimalizováno právě realizací opatření OP 4 IPRM.
ROPRO a.s. 2008
94/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
4.3 Revitalizace a regenerace zanedbaného území Výchozí stav Zóna IPRM představuje celkově neudržované a zanedbané prostředí. Platí to zejména o větší části zóny ležící jihovýchodně od Mostecké ulice, kde se dříve nacházela kasárna a která je typickým brownfieldem se všemi atributy. Existenci tohoto brownfieldu navíc doprovází zhoršený stav některých složek životního prostředí a přítomnost některých starých ekologických zátěží. Dalšími problémy životního prostředí lokality je existence nekvalitní, nepřirozené a málo hodnotné biosféry. Ta je výrazně antropogenně ovlivněná. Jak vyplývá z analytické části popisu stávajícího stavu zóny, slabou stránkou zanedbaného území je nepříznivý, resp. havarijní stav komunikací a stávajících objektů v rámci zóny. Cíl opatření, relevantní rozvíjená oblast dle MMR a identifikace operačního programu Globální cíl opatření: Zlepšení kvality prostředí zóny Prioritní oblast (dle MMR): Životní prostředí (zvýšení kvality urbanizované krajiny; doplnění nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech) Prioritní osa a oblast podpory ROP SZ: Prioritní osa: 1. Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu Zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění cíle Prostřednictvím realizace tohoto opatření dojde v rámci zóny ke zvýšení kvality životního prostředí a zejména ke zvýšení atraktivity jednotlivých aktivit v rámci zóny i zóny jako celku (image zóny). Smyslem je zónu oživit a posílit využitelnost a atraktivnost zóny pro širší skupiny obyvatel a připravit podmínky pro efektivní správu a údržbu aktivit v rámci celé zóny plánovaných a realizovaných. Časový plán realizace opatření Viz kapitola 6. Členění opatření do aktivit (popis aktivit viz dále)
Revitalizace a regenerace prostředí v zóně
Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Chomutov; organizace zřízené/založené městem. Vazba na SWOT analýzu IPRM, ROP SZ a aktivitu IPRM Viz následující tabulka.
ROPRO a.s. 2008
95/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 47: Provázanost SWOT analýzy, opatření 2 a aktivit IPRM a ROP Životní prostředí (zvýšení kvality urbanizované Rozvíjená prioritní oblast dle Metodického krajiny; doplnění nebo zvýšení kvality urbánní pokynu MMR zeleně ve městech) Revitalizace a regenerace zanedbaného Název opatření IPRM území Revitalizace a regenerace prostředí v zóně Název aktivity IPRM Odstranění: negativní image zóny (brownfield) Odstranění: nekvalitní a málo hodnotná biosféra (zeleň)
Odstraněné slabé stránky, neutralizované ohrožení ze SWOT IPRM
Neutralizace: negativní image cílového stavu v zóně Posílení: geografická poloha v rámci regionu i města (intravilán města s příznivými povětrnostními podmínkami) Posílení: soulad plánovaných aktivit s územním plánem, resp. změnou ÚP
Posílené silné stránky, rozvinuté příležitosti ze SWOT IPRM
Rozvinutí: revitalizace nevyužitého území Rozvinutí: zatraktivnění zóny/města jako místa pro trvalý život (změna image) Rozvíjená oblast ROP
ROPRO a.s. 2008
Podpora rozvojových pólů regionu
96/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ AKTIVITA „A 2: Revitalizace a regenerace prostředí v zóně“ 1. Financující OP Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. Vazba na prioritu Životní prostředí (zvýšení kvality urbanizované krajiny; doplnění nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech) 3. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Realizace aktivity přispívá k naplnění cíle IPRM zejména tím, že naplňuje specifický cíl zlepšení kvality prostředí zóny, které je nezbytnou podmínkou pro celkovou revitalizaci zóny a má pozitivní dopad na všechny obyvatele a město jako celek. Aktivita přispívá k lepšímu využití infrastruktury v rámci zóny, zejména tím, že revitalizované a regenerované prostředí v zóně bude mít pozitivní dopad na zvýšení absorpční kapacity ostatních aktivit v rámci jiných opatření. 4. Cíle aktivity Revitalizovat a regenerovat prostředí v zóně, čímž eliminovat identifikované slabé stránky zóny a zajistit udržitelnost kvality takto regenerovaného prostředí v zóně. Podpořit vytvořením příznivých podmínek funkčnost celého území a podpořit tak synergii realizovaných projektů v území, resp. zvýšit atraktivitu revitalizované zóny. 5. Popis aktivity V rámci této aktivity bude: revitalizována a doplněna zeleň a revitalizováno veřejné prostranství území, revitalizovány a modernizovány objekty pro zvýšení kvality území a udržitelnost zóny.
6. Předpokládané zdroje financování aktivity Předpokládané zdroje financování Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP4 celkem Dotace z rozpočtu ŘO relevantního ROP Celkové předpokládané způsobilé výdaje Celkové předpokládané výdaje
v% 7,5%
v Kč 2 362 500
92,5%
29 137 500 31 500 000 31 500 000
7. Předpokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční hodnota Předpokládaná jednotka budoucí hodnota Počet projektů zaměřených na revitalizaci a zatraktivnění prostředí počet 0 1 v zóně Plocha regenerovaného ha 0 1,00 a revitalizovaného území v zóně Plocha regenerovaných m2 0 476 a revitalizovaných objektů v zóně
4
Alternativně podle zdroje financování aktivity.
ROPRO a.s. 2008
97/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ 8. Způsob realizace aktivity a okruh předpokládaných předkladatelů projektů naplňujících aktivitu Aktivita bude realizována prostřednictvím dílčích individuálních projektů, které budou v souladu se zaměřením tohoto opatření a které budou splňovat podmínky stanovené Řídícím orgánem ROP SZ. Předpokládaným předkladatelem projektů bude Statutární město Chomutov.
9. Předpoklady a rizika realizace aktivity Předpoklady a rizika realizace aktivity vycházejí z rizik spojených s dílčími projekty. Důležitým předpokladem pro úspěšnou realizaci aktivity je dodržení nastaveného harmonogramu předcházejících prací na ostatních aktivitách, vzhledem k tomu, že tato aktivita svým obsahem navazuje na aktivity opatření v rámci IPRM jí předcházející. Jisté riziko tak spočívá v nedostatečném monitoringu, resp. změnách v rámci managementu IPRM či administrativní kapacitě, dále v případném zdržení na základě odvolání v rámci výběrových řízení atp.
ROPRO a.s. 2008
98/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
4.4 Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury Výchozí stav Zóna IPRM je souvislým územím, kde nejsou lokalizované prakticky žádné sociálně-ekonomické aktivity, přestože jde o území zastavěné. Vybavenost veřejnými službami, kterou je možné v zastavěném území v intravilánu okresního města očekávat (když zde navíc nejsou lokalizovány jiné funkce, např. bydlení nebo podnikání), není žádná. Zónu lze proto jednoznačně vyhodnotit jako území s nízkou vybaveností veřejnými službami, tj. i v oblasti sociální a kultury. V rámci přípravy IPRM probíhala také jednání s místními neziskovými organizacemi působícími v oblasti sociální integrace, které projevily zájem o využití infrastruktury v rámci revitalizované zóny. Realizace IPRM tak výrazně napomůže oživení deprivovaného, zanedbaného území, které v současné době nemá jasné funkční využití, a to právě rekonstrukcí nebo vznikem zařízení pro aktivity v oblasti kultury a oblasti sociální. Cíl opatření, relevantní rozvíjená oblast dle MMR a identifikace operačního programu Globální cíl opatření: Vytvoření kvalitní infrastruktury podporující sociální integraci Prioritní oblast (dle MMR): Sociální integrace (podpora sociálního začlenění a rovných příležitostí; infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu nebo orientace; infrastruktura prevence sociálněpatologických jevů – zejména u mládeže) Prioritní osa a oblast podpory ROP SZ: Prioritní osa: 1. Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu Zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění cíle Má-li být revitalizovaná zóna skutečně atraktivní částí města a zázemím pro aktivní, plnohodnotný a všestranný rozvoj života obyvatel, nesmí se zapomenout na velmi důležitou oblast kultury a oblast sociální. Realizace aktivit v rámci tohoto opatření bude znamenat doplnění aktivit a služeb, které v rámci této zóny chybí a které vhodně doplní aktivity, které budou realizovány v rámci ostatních opatření. Realizace tohoto opatření tak přispěje k všestrannému rozvoji života obyvatel zejména tím, že dojde k vytvoření podmínek pro další aktivity (tzv. „měkké“) těch subjektů, které budou moci užívat infrastruktury v rámci revitalizované zóny. Dojde tak k vytvoření „komunitní zóny“, která v sobě bude prostřednictvím tohoto opatření také snoubit oblast kulturní a sociální, což bude přispívat k sociální integraci, která je v současné době v rámci celého Chomutova problémem. Časový plán realizace opatření Viz kapitola 6. Členění opatření do aktivit (popis aktivit viz dále)
Posílení, rozvoj a stabilizace administrativní kapacity a technické zajištění managementu IPRM
Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Chomutov; organizace zřízené/založené městem. Vazba na SWOT analýzu IPRM, ROP SZ a aktivitu IPRM Viz následující tabulka.
ROPRO a.s. 2008
99/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 48: Provázanost SWOT analýzy, opatření 3 a aktivit IPRM a ROP Sociální integrace (podpora sociálního začlenění a rovných příležitostí; infrastruktura pro Rozvíjená prioritní oblast dle Metodického služby osobám se sníženou schopností pohybu pokynu MMR nebo orientace; infrastruktura prevence sociálněpatologických jevů – zejména u mládeže) Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí Název opatření IPRM pro aktivity v sociální oblasti a kultury Rekonstrukce a modernizace objektů pro Název aktivity IPRM kulturní a sociální aktivity Odstranění: „mrtvá“ zóna, nevyužité území se zhoršeným stavem některých složek ŽP Odstranění: nízká vybavenost infrastrukturou pro kulturu a sociální integraci
Odstraněné slabé stránky, neutralizované ohrožení ze SWOT IPRM
Odstranění: neexistence služeb sociální prevence a péče Neutralizace: negativní image cílového stavu v zóně Posílení: soulad plánovaných aktivit s územním plánem, resp. změnou ÚP Rozvinutí: revitalizace nevyužitého území
Posílené silné stránky, rozvinuté příležitosti ze SWOT IPRM
Rozvinutí: vybavení veřejnými službami, které v oblasti chybí Rozvinutí: nahrazení nevyhovujících zařízení pro volnočasové aktivity a synergie z koncentrace doplňujících aktivit
Rozvíjená oblast ROP
ROPRO a.s. 2008
Rozvinutí: úleva dopravy v centru města cílových skupin využívajících služby v zóně Podpora rozvojových pólů regionu
100/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ AKTIVITA „A 3: Rekonstrukce a modernizace objektů pro kulturní a sociální aktivity“ 1. Financující OP Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. Vazba na prioritu Sociální integrace (podpora sociálního začlenění a rovných příležitostí; infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu nebo orientace; infrastruktura prevence sociálněpatologických jevů – zejména u mládeže) 3. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Aktivitou bude naplněn cíl zajištění kvalitní infrastruktury podporující sociální integraci, čímž přispěje k naplnění globálního cíle IPRM. Revitalizovaná zóna tak poskytne prostor pro rozvoj a přispěje ke zlepšení kvality života také v oblasti kultury a v oblasti sociální. Realizací aktivity bude rekonstruována infrastruktura, která bude využívána nestátními neziskovými organizacemi též pro aktivity napomáhající sociálnímu začleňování znevýhodněných skupin včetně imigrantů. Aktivity spojené se sociálním začleňováním budou rozvíjeny neziskovým sektorem, který bude v této souvislosti podporován a doprovázen úsilím o zefektivnění sítě sociálních služeb (komunitní plánování) a o zlepšení jejich kvality. Tímto způsobem dojde ke kýžené synergii v rámci zóny, kdy se budou jednotlivé aktivity (tzv. „měkké“ i „tvrdé“) doplňovat a vzájemně vytvoří předpoklad k naplnění vize IPRM.
4. Cíle aktivity Cílem aktivity je vytvořit kvalitní infrastrukturu v oblasti kultury a oblasti sociální a reagovat tak na požadavky a potřeby ze stran organizací působících v těchto oblastech. Cílem této aktivity je také v rámci revitalizace zóny přispět k tomu, aby výsledků dosažených v zóně využívala co možná nejširší skupina obyvatel. 5. Popis aktivity V rámci této aktivity bude: rekonstruován a modernizován objekt pro kulturní aktivity, rekonstruován a modernizován objekt pro sociální aktivity.
6. Předpokládané zdroje financování aktivity Předpokládané zdroje financování Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP5 celkem Dotace z rozpočtu ŘO relevantního ROP Celkové předpokládané způsobilé výdaje Celkové předpokládané výdaje
v% 7,5%
v Kč 10 901 250
92,5%
134 448 750 145 350 000 145 350 000
7. Předpokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční hodnota Předpokládaná jednotka budoucí hodnota Počet projektů zaměřených na rekonstrukci a modernizaci objektů počet 0 1 a zařízení pro aktivity v sociální oblasti a kultury 5
Alternativně podle zdroje financování aktivity.
ROPRO a.s. 2008
101/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Plocha regenerovaného a revitalizovaného území v zóně Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů v zóně
ha
0
0,41
m2
0
1200
8. Způsob realizace aktivity a okruh předpokládaných předkladatelů projektů naplňujících aktivitu Aktivita bude realizována prostřednictvím dílčího projektu, který bude naplňovat cíle opatření a který bude naplňovat podmínky stanovené Řídícím orgánem ROP SZ. Předpokládaným předkladatelem projektů bude Statutární město Chomutov.
9. Předpoklady a rizika realizace aktivity Předpokladem pro realizaci aktivity je samozřejmě dobrá příprava dílčího projektu. Důležitým předpokladem pro úspěšnou realizaci aktivity je také komunikace s potencionálními uživateli (cílovými skupinami) infrastruktury, která bude rekonstruována, resp. modernizována v rámci této aktivity. Dalšími předpoklady jsou kvalitní management IPRM, stabilní administrativní kapacita a samozřejmě kvalitní projektová příprava, zejména zpracování kvalitního projektového záměru, který bude naplňovat cíle opatření a cíl IPRM.
ROPRO a.s. 2008
102/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
4.5 Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM Výchozí stav Náročný (a pro města do značné míry nový) proces jakým je integrovaný přístup k rozvoji města, nesoucí s sebou vyšší nároky na metodické řízení, monitoring, evaluaci a zajištění procesu, který si úspěšná realizace IPRM vyžádá, klade značně zvýšené nároky na personální i technickou kapacitu. Při současném stavu personální kapacity úseku projektů města a technického stavu vybavení je velmi náročné, aby byla zajištěna bezproblémová realizace IPRM, tj. řízení, monitoring a evaluace IPRM, dále příprava dílčích projektů, zajištění publicity, resp. posilování principu partnerství a transparentnosti. Kvalita veřejné správy v této oblasti může do značné míry ovlivnit úspěšnost dílčích projektů a v konečném důsledku i celého IPRM. Město Chomutov klade v rámci IPRM (v porovnání s ostatními městy nad 50 tis. obyvatel v regionu Severozápad) největší důraz na publicitu a komunikaci s veřejností (viz kapitola 7.1). V rámci realizace IPRM by mělo dojít ještě k posílení významu publicity a komunikace pro dosažení cílů IPRM. Cíl opatření, relevantní rozvíjená oblast dle MMR a identifikace operačního programu Globální cíl opatření: Zajištění efektivní implementace IPRM Prioritní oblast (dle MMR): Správa věcí veřejných (integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji města; účast občanů; sítě a výměna zkušeností) Prioritní osa a oblast podpory ROP SZ: Prioritní osa: 1. Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu Zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění cíle Základním předpokladem pro úspěšnou realizaci IPRM, tj. dosažení cíle IPRM, resp. cílového stavu v zóně je efektivní administrace a management IPRM. Správné nastavení systému implementace v podobě dostatečné, vzdělané a zkušené personální kapacity, fungujícího systému ICT a dalších součástí je základním předpokladem pro bezproblémovou realizaci všech aktivit spojených s realizací a řízením IPRM. Opatření je koncipováno jako důležitý nástroj podpory aktivit, které jsou nezbytné pro úspěšnou implementaci IPRM, včetně navazujících činností. V rámci tohoto opatření proto bude podporována realizace Komunikační a PR strategie IPRM pro fázi realizace IPRM, aktivity podporující a posilující princip partnerství a transparentnosti a také publicitu IPRM. Aktivity v rámci tohoto opatření budou zaměřeny na řízení a administraci projektů ve vztahu k řízení a monitoringu IPRM, a pak také na zpracování relevantních hodnotících, koncepčních a jiných studií a dokumentů vztahujících se k přípravě a realizaci IPRM. Časový plán realizace opatření Viz kapitola 6. Členění opatření do aktivit (popis aktivit viz dále)
Posílení, rozvoj a stabilizace administrativní kapacity a technické zajištění managementu IPRM
Subjekty zapojené do realizace opatření Fakulta sociálně ekonomická UJEP; expertní poradenská agentura/společnost vybraná na základě výběrového řízení; partneři IPRM zapojivší se ve fázi realizace IPRM; organizace zřízené/založené městem.
ROPRO a.s. 2008
103/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Vazba na SWOT analýzu IPRM, ROP SZ a aktivitu IPRM Viz následující tabulka. Tabulka 49: Provázanost SWOT analýzy, opatření 4 a aktivit IPRM a ROP Správa věcí veřejných (integrovaný přístup Rozvíjená prioritní oblast dle Metodického k udržitelnému rozvoji města; účast občanů; sítě pokynu MMR a výměna zkušeností) Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou Název opatření IPRM a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM Posílení, rozvoj a stabilizace administrativní kapacity a technické Název aktivity IPRM zajištění managementu IPRM Odstranění: negativní image zóny (brownfiled) Odstraněné slabé stránky, neutralizované ohrožení ze SWOT IPRM
Neutralizace: negativní image cílového stavu v zóně Neutralizace: nízká absorpční kapacita aktivit v rámci zóny Posílení: zkušenosti managementu IPRM s řešením problematiky brownfileds
Posílené silné stránky, rozvinuté příležitosti ze SWOT IPRM
Posílení: zkušenosti města s administrací projektů spolufinancovaných z fondů EU Rozvinutí: zatraktivnění zóny/města jako místa pro trvalý život (změna image)
Rozvíjená oblast ROP
ROPRO a.s. 2008
Rozvinutí: vytvoření nových pracovních míst Podpora rozvojových pólů regionu
104/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ AKTIVITA „A 4: Posílení, rozvoj a stabilizace administrativní kapacity a technické zajištění managementu IPRM“ 1. Financující OP Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. Vazba na prioritu Správa věcí veřejných (integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji města; účast občanů; sítě a výměna zkušeností) 3. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Aktivita je nezbytným předpokladem k úspěšnému naplnění cíle IPRM, neboť prostřednictvím její realizace bude naplněn globální cíl opatření, tzn. bude zajištěna efektivní implementace IPRM, což je nezbytným předpokladem k úspěšné realizaci IPRM. Úspěšná realizace IPRM je přímo závislá na kvalitě managementu a způsobu administrace dílčích projektů v rámci aktivity, resp. podmínkách, které má management k dispozici. Důraz bude kladen také na prohlubování principu partnerství a transparentnosti. 4. Cíle aktivity Zajistit bezproblémový průběh realizace IPRM, tj. řízení, monitoring a evaluace IPRM, dále koordinaci přípravy dílčích projektů (administrace), zajištění publicity, resp. posilování principu partnerství a transparentnosti (komunikace s partnery, setkání s partnery atp.) 5. Popis aktivity V rámci této aktivity bude posílena administrativní kapacita v rámci řízení, monitoringu a evaluace IPRM, dále technická podpora pro zajištění činnosti subjektů managementu IPRM (hmotný a nehmotný majetek – HW,SW; oběžná aktiva – drobný hmotný a nehmotný majetek; materiál a zásoby – kancelářské a archivační potřeby, záznamová média; osobní náklady nejméně 2 profesionálních projektových manažerů na plný úvazek; informační systém na sledování a kontrolu IPRM; školení pro subjekty managementu IPRM a expertní poradenské služby pro zajištění bezproblémového řízení a monitoringu IPRM atp.), zajištěna realizace Komunikační a PR strategie IPRM, obsahující různé typy nástrojů a akcí informující veřejnost a partnery (zajištění konferencí a workshopů; propagačních a informačních materiálů, zajištění provozu webových stránek, příprava a realizace průzkumů veřejného mínění; příprava, realizace a distribuce tištěných výstupů atp.), podpořena příprava a koordinace dílčích projektů v rámci IPRM, zajištěna organizace setkání a jednání subjektů managementu IPRM (výdaje spojené s jednáním těchto subjektů, včetně výdajů na externí odborníky účastnící se těchto jednání), zajištěno zpracování relevantních hodnotících, koncepčních a jiných studií a dokumentů vztahujících se k přípravě a realizaci IPRM pro účely evaluace IPRM.
6. Předpokládané zdroje financování aktivity Předpokládané zdroje financování Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP6 celkem Dotace z rozpočtu ŘO relevantního ROP Celkové předpokládané způsobilé výdaje Celkové předpokládané výdaje
6
Alternativně podle zdroje financování aktivity.
ROPRO a.s. 2008
105/149
v% 7,5%
v Kč 1 875 000
92,5%
23 125 000 25 000 000 25 000 000
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ 7. Předpokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční hodnota Předpokládaná jednotka budoucí hodnota Počet podpořených projektů počet 0 2 zaměřených na efektivní implementaci IPRM Realizace evaluačních studií a zpráv počet 0 5 a monitorovacích zpráv celkem Počet vytvořených typů materiálů počet 0 5 podporujících publicitu zóny IPRM Počet proškolených osob podílejících počet 0 10 se na implementaci IPRM 8. Způsob realizace aktivity a okruh předpokládaných předkladatelů projektů naplňujících aktivitu Aktivita bude realizována formou předložení dílčích projektů, zaměřených na posílení, rozvoj a stabilizaci administrativní kapacity a technické zajištění managementu IPRM. Předpokládaným předkladatelem projektů naplňujících aktivitu je Statutární město Chomutov. 9. Předpoklady a rizika realizace aktivity Předpoklady a rizika realizace aktivity vychází z rizik spojených s realizací dílčích projektů. Předpokladem pro úspěšnou realizaci této aktivity jsou: kvalitní projektová příprava, zejména zpracování kvalitního projektového záměru – žádosti, zajištění vlastních finančních prostředků na spolufinancování projektu a samozřejmě dostatečná kvalitní kontrola a monitoring projektu. Riziky mohou být např. změna ve vedení města a tedy změna v personálním obsazení některých pozic na úrovni managementu a administrace IPRM. Dále nedostatky v průběhu výběrového řízení, např. nezvolení kvalitního dodavatele požadovaných služeb. Průřezovým rizikem je pak nedostatečná kapacita a kvalita této kapacity v oblasti průběžné kontroly na úrovni projektu, což lze odstranit nastavením kontrolních mechanismů a pravidelností těchto kontrol.
ROPRO a.s. 2008
106/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
5 POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ V návaznosti na strategickou strukturu (vize, globální cíl, opatření a aktivity) a v souladu s požadavky metodiky, jsou níže stanoveny očekávané výsledky a výstupy – formou indikátorů. Tato kapitola popisuje očekávané výsledky a výstupy realizace IPRM a kvantifikuje cíle na úrovni globálního cíle IPRM a opatření IPRM (tj. specifických cílů IPRM, resp. globálních cílů opatření IPRM). Indikátory jsou voleny tak, aby bylo možné sledovat naplnění očekávaných výsledků a výstupů IPRM na úrovni jednotlivých opatření. Jako základ pro jejich stanovení byly analyzovány relevantní indikátory oblasti podpory 1.1 ROP SZ, čímž byla splněna podmínka, která ukládá zpracovateli (městu) při stanovení indikátorů IPRM vycházet ze souboru indikátorů stanovených na úrovni zdrojového operačního programu. Relevantní (tj. vybrané) indikátory k IPRM na úrovni ROP SZ dokládá následující tabulka: Tabulka 50: Relevantní indikátory na úrovni ROP SZ (oblast podpory 1.1) Indikátory pro oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu (definované ŘO ROP SZ) Kvantifikace Kód NČ
Název indikátoru
51/15/41
Počet projektů zvyšujících atraktivitu ostatních měst nad 50 000 obyvatel
Měrná jednotka
Zdroj info.
Výchozí hodnota (2007)
Cílová hodnota (2013)
Index změny
region
0
40
N/A
region
0
1500
N/A
region
0
15000
N/A
region
0
28
N/A
Indikátory výstupu
65/01/01 65/11/00 07/42/70
počet
Indikátory výsledku Plocha regenerovaného plocha v ha a revitalizovaného území ve městech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech plocha v m2 celkem Počet zapojených partnerů počet
Zdroj: Prováděcí dokument ROP SZ, Verze 4.0
Každé opatření je ve vztahu k naplnění výsledků a výstupů hodnoceno samostatně a to průběžně, v průběhu realizace daného opatření a následně v závěru, po ukončení realizace opatření, resp. IPRM. Prostředkem, kterým bude monitoring a evaluace IPRM naplňována jsou evaluační studie a podkladové analýzy v rámci přípravy podkladů pro průběžné monitorovací, případně závěrečné zprávy. Způsob měření a zdroje informací pro měření indikátorů IPRM, které byly převzaty z ROP SZ, budou v plně v souladu s požadavky a pravidly ROP SZ. Při výběru indikátorů byly dodrženy tyto hlavní zásady:
zvolené indikátory IPRM vycházejí ze souboru ukazatelů předdefinovaných ŘO ROP SZ (jsou obsaženy v Prováděcím dokumentu ROP SZ), indikátory musí být „S.M.A.R.T.“, tj. Specific = přesně stanovené; Measurable = měřitelné; Achieveable = dosažitelné; Relevant = významné; Time-managed = časově vymezené. indikátory jsou zvoleny tak, aby komplexně vypovídaly o úspěšnosti jednotlivých opatření v rámci IPRM a bylo je tak možné vyhodnocovat, indikátory jsou zvolené s ohledem na skutečnost, aby se daly co možná nejobjektivněji změřit a příslušné opatření následně vyhodnotit, soubor indikátorů a jejich úrovní (výstupu/výsledku) je zvolen tak, aby jejich struktura byla jednoduchá a přehledná. Hierarchii indikátorové soustavy přibližuje následující tabulka:
ROPRO a.s. 2008
107/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 51: Hierarchie indikátorové soustavy ve vazbě na specifické cíle a opatření IPRM Úroveň cíle Opatření Zvolený indikátor GC: Počet podpořených projektů zvyšující „Vytvoření atraktivní atraktivitu zóny/města celkem části města a zázemí pro aktivní, Počet organizací udržených v zóně plnohodnotný a všestranný rozvoj Plocha regenerovaného a revitalizovaného N/A území v zóně života obyvatel“ Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů v zóně Počet zapojených partnerů v rámci přípravy a realizace IPRM
SC 1: Vytvoření kvalitní, atraktivní a dostupné občanské infrastruktury pro všechny skupiny obyvatel
OP 1.1: Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport
Počet projektů zaměřených na dostavbu nových zařízení a objektů pro sportovní a volnočasové aktivity, včetně související infrastruktury Plocha regenerovaného a revitalizovaného území v zóně
Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů v zóně
OP 1.2: Doplnění související infrastruktury podmiňující dostupnost a bezpečnost zóny
SC 2: Zlepšení kvality prostředí zóny
OP 2: Revitalizace a regenerace zanedbaného území
SC 3: Vytvoření kvalitní infrastruktury podporující sociální integraci
OP 3: Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury
Počet projektů zaměřených na zlepšení dostupnosti, využitelnosti a bezpečnosti v zóně Plocha regenerovaného a revitalizovaného území v zóně Počet projektů zaměřených na revitalizaci a zatraktivnění prostředí v zóně Plocha regenerovaného a revitalizovaného území v zóně Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů v zóně Počet projektů zaměřených na rekonstrukci a modernizaci objektů a zařízení pro aktivity v sociální oblasti a kultury Plocha regenerovaného a revitalizovaného území v zóně Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů v zóně Počet projektů zaměřených na efektivní implementaci IPRM
SC 4: Zajištění efektivní implementace IPRM
OP 4: Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM
Realizace evaluačních studií a zpráv a monitorovacích zpráv celkem Počet vytvořených typů materiálů podporujících publicitu zóny IPRM Počet proškolených osob podílejících se na implementaci IPRM
ROPRO a.s. 2008
108/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
5.1
Indikátory globálního cíle IPRM
Tabulka 52: Indikátory globálního cíle IPRM
Název indikátoru
Indikátory pro měření globálního cíle IPRM Kvantifikace Měrná Zdroj Výchozí Cílová jednotka informací hodnota hodnota (2007) (2013) Indikátory výstupu
Počet podpořených projektů zvyšující atraktivitu zóny/města celkem
počet
město
0
7
Počet organizací udržených v zóně
počet
město
0
5
Index změny
N/A
Relevantní indikátor dle ROP SZ Počet projektů zvyšujících atraktivitu ostatních měst nad 50 000 obyvatel Počet podniků/organiza cí služeb založených nebo udržených v revitalizované části města
Indikátory výsledku Plocha regenerovaného a revitalizovaného území v zóně
plocha v ha
město
0
7,39
N/A
Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů v zóně
plocha v m2
město
0
40 800
N/A
Počet zapojených partnerů v rámci přípravy a realizace IPRM
počet
město
0
2
N/A
Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Počet zapojených partnerů
Popis způsobu měření – vlastní analytické šetření města Periodicita měření – průběžné získávání výsledků dle dokončených opatření a následné finální zjištění výsledků indikátorů po skončení realizace IPRM
5.2 Indikátory pro hodnocení specifických cílů IPRM (globálních cílů opatření) Níže jsou uvedeny tabulky k jednotlivým opatřením IPRM v členění dle následující struktury:
název a číslo opatření IPRM název indikátoru měrná jednotka indikátoru výchozí hodnota (pro všechna opatření nula) cílová hodnota (souhrnná hodnota za jednotlivá opatření) relevantní indikátor dle ROP SZ
ROPRO a.s. 2008
109/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Opatření 1.1 Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport Tabulka 53: Indikátory pro OP 1.1 Indikátory pro měření cíle opatření OP 1.1: Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport Kvantifikace Relevantní Měrná Zdroj Výchozí Cílová Název indikátoru indikátor dle Index jednotka informací hodnota hodnota ROP SZ změny (2007) (2013) Indikátory výstupu Počet projektů zaměřených Počet projektů zvyšujících na dostavbu nových zařízení atraktivitu a objektů pro sportovní počet město 0 4 N/A a volnočasové aktivity, ostatních měst včetně související nad 50 000 infrastruktury obyvatel Indikátory výsledku Plocha regenerovaného Plocha regenerovaného a a revitalizovaného území v ha město 0 5,42 N/A revitalizovaného zóně území ve městech Plocha regenerovaných Plocha regenerovaných a a revitalizovaných objektů v m2 město 0 39150 N/A revitalizovaných zóně objektů ve městech celkem
Popis způsobu měření – vlastní analytické šetření města Periodicita měření – v průběhu a vždy po skončení realizace daného opatření
Opatření 1.2: Doplnění související infrastruktury podmiňující dostupnost a bezpečnost zóny Tabulka 54: Indikátory pro OP 1.2 Indikátory pro měření cíle opatření OP 1.2: Doplnění související infrastruktury podmiňující dostupnost a bezpečnost zóny
Název indikátoru
Počet projektů zaměřených na zlepšení dostupnosti, využitelnosti a bezpečnosti v zóně
Měrná jednotka
počet
Zdroj informací
Výchozí hodnota (2007) Indikátory výstupu
město
0
Kvantifikace Cílová hodnota (2013)
1
Index změny
Relevantní indikátor dle ROP SZ
N/A
Počet projektů zvyšujících atraktivitu ostatních měst nad 50 000 obyvatel
N/A
Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech
Indikátory výsledku Plocha regenerovaného a revitalizovaného území v zóně
ha
město
0
0,55
Popis způsobu měření – vlastní analytické šetření města Periodicita měření – v průběhu a vždy po skončení realizace daného opatření
ROPRO a.s. 2008
110/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Opatření 2: Revitalizace a regenerace zanedbaného územ Tabulka 55: Indikátory pro OP 2 Indikátory pro měření cíle opatření OP 2: Revitalizace a regenerace zanedbaného území
Název indikátoru
Počet projektů zaměřených na revitalizaci a zatraktivnění prostředí v zóně
Měrná jednotka
počet
Zdroj informací
Výchozí hodnota (2007) Indikátory výstupu
město
0
Kvantifikace Cílová hodnota (2013)
1
Index změny
N/A
Relevantní indikátor dle ROP SZ Počet projektů zvyšujících atraktivitu ostatních měst nad 50 000 obyvatel
Indikátory výsledku Plocha regenerovaného a revitalizovaného území v zóně
ha
město
0
1,00
N/A
Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů v zóně
m2
město
0
476
N/A
Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem
Popis způsobu měření – vlastní analytické šetření města Periodicita měření – v průběhu a vždy po skončení realizace daného opatření
Opatření 3: Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury Tabulka 56: Indikátory pro OP 3 Indikátory pro měření cíle opatření OP 3: Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury Kvantifikace Relevantní Měrná Zdroj Výchozí Cílová indikátor dle Název indikátoru Index jednotka informací hodnota hodnota ROP SZ změny (2007) (2013) Indikátory výstupu Počet projektů Počet projektů zaměřených zvyšujících na rekonstrukci a atraktivitu modernizaci objektů počet město 0 1 N/A ostatních měst a zařízení pro aktivity nad 50 000 v sociální oblasti a kultury obyvatel Indikátory výsledku Plocha regenerovaného Plocha regenerovaného a ha město 0 0,41 N/A a revitalizovaného území revitalizovaného v zóně území ve městech Plocha regenerovaných Plocha regenerovaných a m2 město 0 1200 N/A a revitalizovaných objektů revitalizovaných v zóně objektů ve městech celkem
Popis způsobu měření – vlastní analytické šetření města Periodicita měření – v průběhu a vždy po skončení realizace daného opatření
ROPRO a.s. 2008
111/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Opatření 4: Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM Tabulka 57: Indikátory pro OP 4 Indikátory pro měření cíle opatření OP 4: Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM Kvantifikace Relevantní Měrná Zdroj Výchozí Cílová Název indikátoru indikátor dle Index jednotka informací hodnota hodnota ROP SZ změny (2007) (2013) Indikátory výstupu Počet projektů zaměřených na efektivní implementaci počet Město 0 2 N/A N/A IPRM Realizace evaluačních studií a zpráv a monitorovacích počet město 0 5 N/A N/A zpráv celkem Počet vytvořených typů materiálů podporujících počet město 0 5 N/A N/A publicitu zóny IPRM Indikátory výsledku Počet proškolených osob podílejících se na počet město 0 10 N/A N/A implementaci IPRM
Popis způsobu měření – vlastní analytické šetření města Periodicita měření – v průběhu a vždy po skončení realizace daného opatření
ROPRO a.s. 2008
112/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
6 FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM Finanční a časový harmonogram představuje důležitý a efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM v celém jeho navrhovaném období. Příprava podkladů a informací pro finanční a časový harmonogram IPRM byla zajišťována pracovní skupinou IPRM a následně odsouhlasena Řídícím výborem IPRM. Odpovídá míře připravenosti jednotlivých dílčích projektů v době ukončení přípravné fáze IPRM. Aby bylo dosaženo maximální vypovídací úrovně informací a podkladů pro sestavení finančního a časového harmonogramu IPRM a aby byl naplněn princip hospodárnosti a maximální efektivity vynaložených prostředků, byly v průběhu zpracování přijaty hlavní zásady pro sestavení časového a finančního harmonogramu: a)
pro oblast zdrojů informací pro sestavení finančního a časového harmonogramu jsou: prováděcí dokument ROP SZ a navazující dokumenty (např. Příručka pro žadatele), konzultace s pracovníky ÚRR a závěry z jednání k IPRM pořádané ÚRR, navržená strategická struktura IPRM (opatření, aktivity), jednotlivé projektové záměry IPRM.
b) pro oblast způsobu stanovení výše výdajů na jednotlivé aktivity, resp. opatření: u investičních stavebních záměrů bude v rámci managementu IPRM probíhat konzultace s projektanty dílčích projektů tak, aby se vycházelo z cenové úrovně roku 2008 a následně se výše výdajů zvýšila s přihlédnutím k času předpokládané realizace, tedy se zřetelem na možný růst cen stavebních prací a inflaci, u investičních záměrů nestavebního charakteru (technické vybavení atp.) bude cena stanovena na základě poptávky u potencionálních dodavatelů, resp. odborníků (techniků), které má magistrát k dispozici (např. v rámci údržby, policie atp.), samozřejmě opět s přihlédnutím k možnému cenovému vývoji v čase (vazba na realizaci záměru), u záměrů neinvestiční povahy bude cena stanovena na základě vlastního výpočtu, tak, aby výše těchto výdajů splňovaly podmínky stanovené metodikou zdrojového operačního programu. c) pro oblast stanovení reálné časové realizace jednotlivých aktivit v plánovaném období: u investičních stavebních záměrů se posoudí stav projektové připravenosti a výhled jejího dokončení, samozřejmě při zvážení všech zákonných lhůt, rizik atp. u investičních záměrů nestavebního charakteru (technické vybavení atp.) bude posuzována souvislost se stavebním investičním záměrem (způsobilost k financování), a pokud bude technologie součástí stavební dodávky, bude kladen důraz na koordinaci s případným stavebním záměrem. u záměrů neinvestiční povahy bude plánování probíhat se zřetelem na způsobilost a relevantnost výdajů v rámci ostatních způsobilých výdajů dle metodiky, tak, aby byly posouzeny stávající možnosti a kapacity a aby byl dodržen princip hospodárnosti a maximální efektivity.
ROPRO a.s. 2008
113/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Časový harmonogram dle realizace opatření IPRM Tabulka 58: Časový harmonogram realizace opatření IPRM Číslo Název opatření Zatraktivnění a dostavba chybějící infrastruktury pro 1.1 volnočasové aktivity a sport Doplnění související infrastruktury podmiňující 1.2 dostupnost, využitelnost a bezpečnost zóny Revitalizace a regenerace zanedbaného území 2. 3. 4. IPRM
2008
2009
2010
2011
Doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury Vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM Realizace opatření v rámci IPRM CELKEM (1.1 – 4.)
Rozpočet IPRM po létech Tabulka 59: Rozpočet IPRM po létech (ve vztahu k čerpání z ROP SZ, resp. TOP) Operační program Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Celkové náklady ROP (ostatní oblasti) Z toho dotace v Kč
ROP (oblast 1.1) ROP
898 390 000 553 160 000
TOP
585 279 250 511 673 000
Legenda: Povinné a závazné pole!
ROPRO a.s. 2008
Indikativní (nezávazné) pole
114/149
Povinné pole, bude-li v IPRM TOP
2012
2013
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Rozpočet IPRM podle opatření Tabulka 60: Rozpočet IPRM dle jednotlivých opatření Opatření /aktivita
Číslo
Název
ROP (oblast podpory 1.1) Celkem
Z toho dotace ROP
ROP (ostatní oblasti) Celkem
Z toho dotace ROP
TOP Celkem
v Kč 1. A 1.1 1.2 A 1.2 2 A2 3 A3 4 A4
Opatření 1.1 Celkem
1 207 200 000
861 678 500
N/A
N/A
52 500 000
48 562 500
N/A
N/A
31 500 000
29 137 500
N/A
N/A
145 350 000
134 448 750
N/A
N/A
25 000 000
23 125 000
N/A
N/A
1 461 550 000
1 096 952 250
N/A
N/A
Aktivita 1.1 Opatření 1.2 Celkem Aktivita 1.2 Opatření 2 Celkem Aktivita 2 Opatření 3 Celkem Aktivita 3 Opatření 4 Celkem Aktivita 4 Celkem IPRM
Legenda: Povinné a závazné pole!
ROPRO a.s. 2008
Indikativní (nezávazné) pole
115/149
Povinné pole, bude-li v IPRM TOP
Z toho dotace
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Zdroje financování IPRM
Celkem
Z toho dotace ROP (oblast podpory 1.1)
Z toho dotace ROP (ostatní oblasti)
Z toho dotace TOP
Celkem
Stát
Kraj
Obec
Ostatní
Půjčky EIB
Celkem Název
Další veřejné zdroje
Finanční nástroje
Dotace
Soukromé zdroje
Tabulka 61: Zdroje financování IPRM dle opatření
v KČ
Opatření 1.1
729 140 000
674 454 500
674 454 500
54 685 500
54 685 500
V rámci opatření 1.1 projekt Zimní stadion v režimu RIP (40%)
478 060 000
187 224 000
187 224 000
290 836 000
290 836 000
1.1
1 207 200 000
861 678 500
861 678 500
345 521 500
345 521 500
1.2 2 3 4
52 500 000
48 562 500
48 562 500
3 937 500
3 937 500
31 500 000
29 137 500
29 137 500
2 362 500
2 362 500
145 350 000
134 448 750
134 448 750
10 901 250
10 901 250
25 000 000
23 125 000
23 125 000
1 875 000
1 875 000
1 461 550 000
1 096 952 250
1 096 952 250
364 597 750
364 597 750
Opatření CELKEM Opatření Opatření Opatření Opatření Celkem IPRM
Legenda: Povinné a závazné pole!
ROPRO a.s. 2008
Indikativní (nezávazné) pole
116/149
Povinné pole, bude-li v IPRM TOP
VIZ KAPITOLA 2.2.8 IPRM
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Město se rozhodlo realizovat intervence v rámci IPRM od druhé poloviny roku 2008 (předpokládaná výzva pro předkládání dílčích projektů v říjnu 2008) do roku 2011. Koncentraci realizace IPRM do tohoto, relativně krátkého období umožňuje charakter zóny (brownfield, nevyužité území) a také dobrá připravenost dílčích projektů v rámci aktivit, které budou realizovány v roce 2008 a začátkem roku 2009. Velké investice s sebou však přinášejí také velmi vysoké nároky na zajištění všech zákonných povinností a proto – zejména v opatření 1.1 – nelze zcela přesně určit konec realizace plánovaných dílčích projektů (například u záměru výstavby zimního stadionu může být kompetentními orgány nařízen několikaměsíční zkušební provoz, který může trvat až 1 rok). Časový rámec jednotlivých opatření je zvolen tak, aby velké investice byly realizovány prioritně a menší investice následně, resp. některé současně s realizací velkých investic. Výjimkou je v tomto směru realizace opatření 4, které ze své podstaty bude realizováno po celou dobu realizace ostatních opatření v rámci IPRM a s jeho ukončením se počítá cca měsíc po dokončení poslední realizované aktivity v rámci opatření 1.1 – 3. Následující tabulka ilustruje vazby a synergie mezi jednotlivými opatřeními IPRM s cílem doložit vzájemnou provázanost, komplexnost a integritu řešení IPRM. Byla zpracována na základě věcného porovnání aktivit a vazeb jednotlivých opatření IPRM a zpracována ve formě matice s rozlišením 2 stupňů vazby (vztahu): významná vazba, volná vazba. Tabulka 62: Matice vazeb jednotlivých opatření v rámci IPRM Vazby mezi opatřeními v IPRM OP 1.1 OP 1.2 OP 2. OP 3. OP 1.1 OP 1.2 OP 2. OP 3. OP 4. Legenda: Významná vazba
OP 4.
Volná vazba
Velmi významné vazby v rámci IPRM nalezneme mezi opatřeními, která jsou zaměřena na vytvoření kvalitní, atraktivní a dostupné občanské infrastruktury pro všechny skupiny obyvatel a revitalizaci a regeneraci zanedbaného území. Jak už z názvů těchto opatření vyplývá, velmi úzce spolu souvisí a vzájemně zásadně podmiňují úspěšnost celého IPRM. Další významná vazba je identifikována mezi opatřením zaměřeným na doplnění chybějící infrastruktury a zázemí pro aktivity v sociální oblasti a kultury, a opatřením zaměřeným na vytvoření podmínek pro efektivní, plynulou a účinnou implementaci, monitoring, publicitu a evaluaci IPRM. Tato vazba je významná proto, že se v rámci IPRM počítá s tím, že kapacitu infrastruktury v rámci opatření 3 bude moci být využita také částečně k realizaci aktivit v opatření 4, zejména ve fázi udržitelnosti. Naopak volnější vazba (nikoli nedůležitá) je mezi opatřením 4 a opatřeními 1.1 – 2 v rámci IPRM. Tato vazba byla identifikována jako volná právě v komparaci významnosti vazby opatření 4 a jeho vazby na opatření 3.
ROPRO a.s. 2008
117/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
7 POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRM Při přípravě a zpracování IPRM kladlo město velký důraz na to, aby byl proces přípravy IPRM v souladu s principem partnerství a transparentnosti. Princip partnerství je nejen jedním ze základních principů, který je zakotven již v článku 11 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, ale také závazkem, ke kterému se město zavázalo v RSRM CV 2020, kde vyjádřilo odhodlání i nadále respektovat principy občanské společnosti a partnerství, a respektovat potřeby a názory občanů (viz. podkapitola IPRM 2.1.5). V následujících podkapitolách je přiblíženo, jak byl tento princip naplňován v přípravě IPRM, jak bude naplňován při realizaci IPRM a o jaké principy v rámci komunikace s partnery se město bude dále zasazovat.
7.1 Zajištění partnerství při přípravě IPRM V rámci přípravy a zpracování IPRM byl realizován princip partnerství těmito aktivitami:
informování partnerů o průběhu přípravy IPRM prostřednictvím nástrojů definovaných v Komunikační a PR strategii IPRM (viz příloha č. 1) a zjišťování zpětné vazby (průzkum), účast partnerů v řídícím výboru IPRM, účast partnerů v pracovní skupině IPRM, veřejná projednání IPRM, zapojení partnerů do výběru dílčích projektů. Níže jsou tyto aktivity blíže specifikovány:
Informování partnerů o průběhu přípravy IPRM prostřednictvím nástrojů definovaných v Komunikační a PR strategii IPRM a zjišťování zpětné vazby (průzkum) Město Chomutov dlouhodobě informovalo veřejnost a další organizace a výbory o průběhu přípravy a zpracování IPRM zejména prostřednictvím Chomutovských novin, které jsou zdarma pravidelně (vždy 1x za 14 dní) distribuovány do každé domácnosti v Chomutově. V rámci desítek článků, které byly během let 2007 a 2008 vydány, se široká veřejnost a další mohli seznámit s obecnými podmínkami IPRM; důvody, které vede město k tomu, aby IPRM zpracovalo; aktuálním vývojem podmínek pro přípravu IPRM; prioritními záměry města; rozpočty připravovaného IPRM; ale také možnostmi zapojení se do přípravy IPRM a dalšími aktualitami v rámci procesu přípravy, např. s termíny a časy konání veřejných projednání. V rámci těchto novin vyšel také tzv. „speciál“, který byl věnován celý IPRM, kde byla představena zóna a jednotlivé aktivity. Informace k přípravě IPRM vycházely také v dalších komerčních periodikách (např. Chomutovský deník, Právo, Metropol). Neméně důležitým prostředkem, jak zapojit intenzivněji veřejnost a další organizace do přípravy IPRM bylo vytvoření zvláštních webových stránek (www.chomutov-projekty.eu), které jsou celé věnované problematice IPRM. Tyto stránky neměly sloužit pouze jednostranné komunikaci, ale měly být oním prostorem, přes který bude město získávat zpětnou vazbu od občanů, institucí apod. a také zdrojem kontaktů na kompetentní pracovníky magistrátu, kteří zodpovídali dotazy, sbírali náměty a připomínky. Stránky také slouží jako archiv vývoje informování o přípravě IPRM, tzn., že zde široká veřejnost (pokud se např. někdo z různých důvodů nemohl zúčastnit projednání IPRM) nalezne záznamy z veřejných projednání, prezenční listiny a fotografie, ale také tiskové zprávy k IPRM a výzvy. Dokladem o odpovědném přístupu města Chomutov k informování a otevřenosti v komunikaci v rámci přípravy IPRM je sdělení zástupců Úřadu regionální rady na jednání k IPRM dne 20. května 2008, které obsahovalo pochvalu městu Chomutov za nejlépe zvládnutou publicitu a informovanost vůči veřejnosti. To je zejména díky tomu, že má město umístěn odkaz na IPRM přímo na hlavní webové stránce města, že zajišťuje povinnou publicitu a také tím, že k IPRM zřídilo zcela zvláštní webové stránky, na kterých široce informuje a umožňuje diskusi.
ROPRO a.s. 2008
118/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Více o nástrojích, které byly Řídícím výborem IPRM odsouhlaseny k implementaci v průběhu procesu přípravy IPRM viz příloha č. 1. Účast partnerů v řídícím výboru IPRM Důraz na princip partnerství byl kladen také při tvorbě managementu IPRM, resp. složení Řídícího výboru IPRM. V Řídícím výboru jsou zastoupeny tyto subjekty: nestátní nezisková organizace, podnikatelská sféra, místní samospráva, školská organizace, odborná i laická veřejnost a Úřad regionální rady NUTS II Severozápad (bez hlasovacího práva). Konkrétní složení Řídícího výboru IPRM je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 63: Složení Řídícího výboru IPRM Přijmení, titul
Jméno
Řápková, Ing., Mgr. Březina Eisner, Ing. Fischerová, Mgr. Flašková Hejna, Mgr. Chytra, Ing. Lacina, Ing. Mačudová, Ing. Novakovský Petřík, Mgr. Roth, PaedDr. Suremka, Mgr. Šlenc
Ivana Zdeněk Jan Jitka Věra Zdeněk Petr Jan Eva Jiří Michal Jiří Jiří Miroslav, Vladimír
Organizace Primátorka města Chomutov Kuprospěchu, občanské sdružení Úřad Regionální rady NUTS II Severozápad Správa sportovních zařízení Chomutov s.r.o. Správa kulturních zařízení Chomutov s.r.o. Zástupce veřejnosti Odbor rozvoje, investic a majetku města Chomutov SPŠ a VOŠ Chomutov Ing. Eva Mačudová – STAHL Smart Bohemia s.r.o. ROPRO a.s. Předseda Komise životního prostředí Rady města Zástupce veřejnosti Zástupce veřejnosti
Složení Řídícího výboru IPRM zajišťovalo profesionální zpracování IPRM a transparentní informovanost o vývoji prací na dokumentu IPRM, včetně zajištění nezbytných podmínek v rámci procesu přípravy IPRM. V rámci Řídícího výboru byl respektován a garantován vzájemný přenos aktuálních informací mezi zpracovateli a partnery IPRM na jedné straně a zasvěcenými pracovníky, působících v tematických oblastech, jichž se realizace IPRM dotkne, na straně druhé. Řídící výbor vykonával svou činnost dle schváleného jednacího řádu, svá zasedání svolával pravidelně (vždy alespoň 1x měsíčně), dále dle potřeby a na svých zasedáních projednával, bral na vědomí nebo schvaloval zásadní otázky k IPRM. Statut a jednací řád Řídícího výboru IPRM viz příloha č. 2. Účast partnerů v pracovní skupině IPRM Činnost pracovní skupiny IPRM (zpracovatelského týmu) byla koordinována a řízena hlavním projektovým manažerem IPRM Mgr. Miloslavem Hýskem na pravidelných čtrnáctidenních pracovních jednáních, jichž proběhlo celkem 12 a ze kterých byly pořizovány zápisy. Mezi těmito jednáními probíhala komunikace mezi zpracovatelem a členy pracovní skupiny prostřednictvím e-mailové korespondence (při zadávání ad-hoc úkolů) a formou připomínkování metodických, strategických a dalších podkladů pro Řídící výbor IPRM. V rámci pracovní skupiny byl naplňován princip partnerství zejména prostřednictvím zástupce vysoké školy, zaměřené na problematiku regionálního rozvoje, který se vyjadřoval zejména k analytické části IPRM. Konkrétní složení pracovní skupiny IPRM ukazuje následující tabulka:
ROPRO a.s. 2008
119/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Tabulka 64: Složení pracovní skupiny IPRM Přijmení, titul Hýsek, Mgr. Chytra, Ing. Josífková Kolářová Kotlíková Koutský, RNDr. Mareš, Ing. Oravcová Pachner, Ing. arch. Petřík, Mgr. Petříková, Ing.
Jméno Miloslav Petr Iva Pavlína Helena Jaroslav Jan Pavlína Jaroslav Michal Lenka
Organizace ROPRO a.s. – hlavní projektový manažer IPRM Město Chomutov – ORIaMM, vedoucí odboru Město Chomutov – OKP úsek projektů Město Chomutov – ORIaMM, odd. majetkoprávní ROPRO a.s. – projektový manažer KRLR FSE UJEP Ústí n. L. – odborný asistent Město Chomutov – Odbor ekonomiky, vedoucí odboru Město Chomutov – OKP úsek projektů Město Chomutov – ORIaMM, odd. investic ROPRO a.s. – metodik IPRM Město Chomutov – ORIaMM, odd. územního plánování
Veřejná projednání IPRM Veřejné projednání je jedním z klíčových nástrojů realizace principu partnerství. Tento důležitý prvek byl v rámci přípravy IPRM realizován dvakrát. První veřejné projednání se uskutečnilo dne 30. 4. 2008 a následně 9. 6. 2008 za účasti odborné i široké laické veřejnosti, médií a partnerů. Veřejná projednání, resp. konference k tématu IPRM byla koncipována tak, aby občané získali základní informace a konkrétní představu o plánovaných aktivitách v rámci IPRM (byla použita vizualizace cílového stavu zóny) a následně měli dostatek prostoru k vyjádření svých dotazů, návrhů či námitek. Tato veřejná jednání poskytla všem přítomným celkový přehled o IPRM a zejména pak o dílčích prioritních projektech města a zároveň umožnila širokou debatu nad konceptem IPRM v průběhu jeho zpracování a kontextu podmínek, za kterých se IPRM připravoval. Připomínky ze strany odborné i široké laické veřejnosti byly v rámci procesu přípravy a zpracování IPRM vypořádány, resp. problematické oblasti byly z IPRM vyřazeny a veškeré další otázky byly tazatelům zodpovězeny. Občanům byla k dispozici (a stále je) též on-line diskuse pro případ, že by se z nějakého důvodu nemohli projednání zúčastnit nebo se ostýchali zeptat na veřejném projednání před ostatními spoluobčany. V rámci principu transparentnosti jsou veškeré záznamy z těchto veřejných projednání zveřejněny na stránkách věnovaných IPRM, www.chomutov-projekty.eu. Každému veřejnému projednání také předchází masová informační kampaň o konání projednání a též doba zahájení je přizpůsobena tak, aby se veřejných projednání mohlo zúčastnit co možná nejvíce občanů. V rámci navazující a důležité úrovně partnerství – partnerství v rámci realizace IPRM – se počítá s prohlubováním komunikace s partnery v maximální možné míře, aby výsledné dopady aktivit v rámci IPRM vyhovovaly co nejlépe cílovým skupinám a byla naplněna strategie IPRM, resp. cíle IPRM. Zapojení partnerů do výběru dílčích projektů Při výběru dílčích projektů byly zapojeny jak struktury managementu IPRM, tak osloveny místní zájmová sdružení, neziskové organizace, sportovní organizace a veřejnost (prostřednictvím průzkumu veřejného mínění, který ověřoval soulad prioritních záměrů města s míněním občanů Chomutova). Kompletní závěrečná zpráva tohoto průzkumu je k dispozici na www.chomutov-projekty.eu. Na počátku příprav mělo město k dispozici zásobník několika desítek projektových záměrů, které byly tematicky rozděleny. To bylo vše v období (1. pol. roku 2007), kdy nebyla jasná metodika pro přípravu a relevantnost projektů v rámci podpory rozvojových pólů regionu (měst nad 50 tis. obyvatel) a tak následně, po vydání Metodického pokynu MMR a schválení operačního programu ROP SZ bylo město nuceno přistoupit k prvnímu vyřazení projektových záměrů. Výběr relevantních projektových záměrů probíhal v několika fázích. V první fázi byly ze zásobníku odděleny projektové záměry, které nepřispívaly k naplnění stanovených cílů a opatření IPRM a nebyly v souladu s prioritami stanovenými v RSRM CV 2020. V další fázi výběru projektových záměrů měla hlavní slovo metodika IPRM (ROP SZ, PD ROP SZ, Příručka pro žadatele ROP SZ, Metodický pokyn MMR, resp. byly vyřazeny ty projekty, které nesplňovaly podmínky/omezení kladené ŘO ROP SZ. V následné fázi, o vybrání těch
ROPRO a.s. 2008
120/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ projektových záměrů, které vyhovovaly všem podmínkám, rozhodl Řídící výbor IPRM na doporučení pracovní skupiny IPRM. Tento výběr projektů vhodných k realizaci v rámci zvolené zóny byl dále verifikován prostřednictvím průzkumu veřejného mínění a také v rámci veřejných projednání IPRM. Projekty, které nebyly vhodné pro realizaci v rámci IPRM budou realizovány v rámci jiných operačních programů, popř. prioritní osy 4 ROP SZ (oblast cestovního ruchu).
7.2 Zapojení partnerů při realizaci IPRM V rámci navazující a důležité úrovně partnerství – partnerství v rámci realizace IPRM – se počítá s prohlubováním komunikace s partnery v maximální možné míře, aby výsledné dopady aktivit v rámci IPRM vyhovovaly co nejlépe cílovým skupinám a byly naplněny stanovené cíle IPRM. Partneři budou hrát velmi důležitou roli v rámci udržitelnosti jednotlivých aktivit, resp. projektů ve vybrané zóně. V průběhu realizace IPRM bude princip partnerství realizován zejména prostřednictvím následujících aktivit:
informování partnerů o průběhu realizace IPRM prostřednictvím nástrojů definovaných v Komunikační a PR strategii IPRM, která bude pro období realizace IPRM aktualizována, ve spolupráci s partnery (na základě jejich zpětné vazby a zkušeností s realizací Komunikační a PR strategie v rámci přípravy IPRM), jednání Řídícího výboru IPRM (za účasti zástupce Úřadu Regionální rady), účast partnerů v pracovní skupině IPRM, zapojení partnerů do monitoringu a evaluace IPRM, realizace opatření ke zjištění zpětné vazby od široké veřejnosti a všech, kteří budou užívat infrastrukturu v rámci zóny, podpora měkkých aktivit v rámci zóny.
Intenzivnější spolupráce v rámci realizace IPRM bude probíhat s Fakultou sociálně ekonomickou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). Vzájemná spolupráce města a akademiků, odborných asistentů a studentů z katedry regionální a lokálního rozvoje této fakulty bude probíhat v rámci IPRM prostřednictvím těchto aktivit: vzájemná odborná metodická a konzultační činnost v průběhu přípravy, realizace a následné udržitelnosti projektu IPRM Chomutov, týkající se regionálního rozvoje a problematiky urbánní politiky, zajištění prezentace informací o partnerovi na webových stránkách, spolupráce v oblasti zajištění praxe pro studenty FSE v rámci realizace a následné udržitelnosti projektu IPRM Chomutov, spolupráce na výběru a zadávání bakalářských a diplomových prací tematicky zaměřených na rozvoj města Chomutov a blízké okolí, s důrazem na oblast, kterou řeší projekt IPRM Chomutov, vzájemná informovanost a zajištění možnosti účasti na odborných seminářích a konferencích s tématikou regionálního rozvoje a urbánní politiky, možnost realizovat výzkum dopadů IPRM na rozvoj území.
7.3 Komunikace – podstata partnerství při přípravě IPRM Město je přesvědčeno, že základním předpokladem pro otevřené a efektivní partnerství v rámci přípravy IPRM je komunikace. Proto zpracovalo Komunikační a PR strategii IPRM, která vychází z přesvědčení, že efektivní komunikace musí být stručná, jasná a srozumitelná. Město Chomutov si také velmi dobře uvědomuje nutnost informovat širokou veřejnost o rozvojových záměrech, tedy IPRM, neboť pro pozitivní vnímání a přijetí takto významného projektu, jakým IPRM bezesporu je, je nezbytné do procesu příprav a zpracování veřejnost efektivně zapojit a poskytnout jednak dostatek srozumitelných informací a následně prostor pro kritiku.
ROPRO a.s. 2008
121/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Samotný princip přípravy, zpracování a realizace IPRM je založen na transparentnosti, partnerství, otevřenosti a principu nediskriminace. Proto je komunikační a PR strategie, resp. její implementace v průběhu přípravy IPRM, také nástrojem, jak naplnit metodiku přípravy a zpracování IPRM. Komunikační a PR strategie IPRM viz příloha č. 1. V rámci komunikace ve fázi přípravy a realizace IPRM byly stanoveny tyto hlavní principy: Komunikovat… Snažit se stále komunikovat. Komunikace je 50% základ úspěšného plánování. Podmínkou je vytvořit komunikační plán, jedině tak bude komunikace úspěšná, bude směřovat k cíli. Být transparentní… Zajistit, aby veškerá rozhodnutí byla čitelná pro ostatní zúčastněné. Pořizovat záznamy a usnesení ze všech jednání, plánovat o čem se bude jednat na mítincích, nejednat pouze separátně, podílet se o informace a tyto vhodným způsobem zveřejňovat. Využít místní talent a příklady dobré praxe… Využít zdroje z místní komunity, příklady přivezené od jinud se ne vždy osvědčují, ale mohou sloužit jako příklad, ponaučení – prakticky naplnit princip „myslet globálně, jednat lokálně“. Komunikace s partnery IPRM Komunikace probíhá na základě následujícího: zapojení v rámci Řídícího výboru IPRM; zapojení v rámci pracovní skupiny IPRM; spolupráce při zpracování socioekonomické analýzy města a SWOT analýzy; spolupráce při výběru zóny IPRM; spolupráce při stanovení strategického části IPRM – vize, globální cíl, specifické cíle, opatření, aktivity; spolupráce při výběru projektových záměrů; prezentací projektových záměrů IPRM; vzájemná komunikace prostřednictvím webových stránek, resp. přímá komunikace, výzva k zapojení do IPRM, atd. Komunikace s orgány ROP Město zajistilo účast zástupce ŘO ROP SZ v Řídícím výboru IPRM (bez hlasovacího práva). Ve fázi přípravy IPRM komunikace probíhala jednak prostřednictvím tohoto zástupce, jednak město využilo konzultací při přípravě a zpracování IPRM. Ve fázi realizace IPRM město bude s ŘO ROP SZ konzultovat přípravu, realizaci a monitorování konkrétních dílčích projektů. V rámci své povinnosti bude taktéž město předkládat ŘO ROP SZ monitorovací zprávy a společně se snažit o naplnění globálního cíle IPRM, resp. ROP SZ. Komunikace s veřejností Město Chomutov bude nadále pokračovat v kladení důrazu na komunikaci s veřejností. Pro snadnější identifikaci IPRM bylo vytvořeno logo a slogan IPRM, které symbolizují podstatu IPRM a které umožňují široké veřejnosti lépe identifikovat materiály a podklady související s IPRM (pozvánky, propagační předměty, výzvy, představení projektů atp.). Slogan: „IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
Logo:
ROPRO a.s. 2008
122/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
8 IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURA A ZPŮSOB ŘÍZENÍ IPRM Implementační struktura IPRM logicky navazuje na strukturu, založenou ve fázi jeho přípravy, za dodržení principu partnerství (proto s touto kapitolou významně souvisí kapitola 7. IPRM). Pojmem „implementace“ je myšleno souhrnné označení celého procesu uskutečňování IPRM. Význam je širší než termín „realizace“, protože implementace se týká celého procesu přípravy a realizace IPRM a zahrnuje zpracování projektových záměrů, přípravu, plánování, vlastní realizaci, ale také průběžné monitorování a hodnocení výsledků IPRM. V souladu s požadavky metodiky (Postupy pro vypracování IPRM) je níže uveden popis implementační struktury a způsobu řízení v tomto rozsahu:
řídící struktura IPRM a kompetence, komunikace a partnerství, výběr a schvalování projektů, realizace IPRM, monitoring a změny v IPRM.
8.1 Řídící struktura IPRM a kompetence Město, které je zodpovědné za realizaci IPRM rozhodlo v souladu s metodikou pro vypracování IPRM, že na řízení IPRM se bude podílet několik subjektů, mezi něž jsou rozdělené jednotlivé výkonné, schvalovací nebo konzultační role a kompetence. Následující schéma ilustruje postavení těchto jednotlivých subjektů a jejich vzájemnou vazbu: Obrázek 11: Schéma řídící struktury IPRM a komunikačních toků
ROPRO a.s. 2008
123/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Město Statutární město Chomutov prostřednictvím výkonu státní správy a samosprávy zajišťuje rozvoj celého města i přilehlých obcí. Oblast působnosti žadatele vyplývá ze zákona č. 367/1990 Sb. O obcích, nahrazených zákonem č. 128/2000 Sb. O Obcích v platném znění. Zákon mimo jiné praví: Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za její výkon odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby. Její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Role města, které je předkladatelem IPRM, spočívala zejména ve výběru kvalifikovaného zpracovatele, ve schválení složení ŘV a jeho statutu. Rada města je oprávněna doplnit nebo změnit obsazení Řídícího výboru IPRM kdykoli po schválení IPRM. Významná role města spočívá také ve schválení jmenování manažera IPRM a schválení zóny IPRM, resp. strategického dokumentu IPRM. Město je také zodpovědné za realizaci IPRM. Za tímto účelem město schvaluje implementační strukturu IPRM a způsob řízení IPRM a dále využívá všech kontrolních mechanismů, které má k dispozici. Řídící výbor IPRM Řídící výbor IPRM (dále jen ŘV IPRM) je řídícím, iniciačním a koordinačním orgánem v oblasti přípravy, zpracování a realizace IPRM. Řídící výbor IPRM je poradním orgánem orgánů města a jeho usnesení mají proto doporučující charakter. Jeho složení v rámci přípravy IPRM je uvedeno v kapitole 7. Zachování původního složení ŘV IPRM zajistí potřebnou strategickou a koncepční návaznost přechodu od fáze přípravné k fázi realizace IPRM. Jak již však bylo uvedeno, Rada města si vyhrazuje možnost změn v obsazení ŘV IPRM. ŘV IPRM jedná podle schváleného jednacího řádu a jeho postavení upravuje statut (viz příloha č. 2). V rámci tohoto dokumentu jsou upraveny práva a povinnosti členů ŘV IPRM, složení ŘV IPRM, schůze a jednací řád a také způsob zajištění publicity tohoto dokumentu. Kompetence ŘV IPRM jsou dány platnými metodickými pokyny pro vypracování IPRM. Kompetence Řídícího výboru IPRM:
řídí a koordinuje přípravu, zpracování a realizaci IPRM, nejen za účasti orgánů a osob zapojených do implementace, ale také hospodářských, sociálních a jiných partnerů, zřizuje pracovní skupinu(y) pro jednotlivé oblasti IPRM, navrhuje obsazení pozice manažera IPRM a jmenuje členy pracovní skupiny, dohlíží na práci pracovní skupiny a schvaluje/zamítá výstupy pracovní skupiny, konzultuje a diskutuje své kroky s dalšími odborníky na problematiku IPRM atp., předkládá výstupy (materiály) v souvislosti s IPMR do kolektivních orgánů města, v rámci procesu přípravy a schvalování IPRM zajišťuje pro Úřadu regionální rady všechny požadované podklady, prezentuje IPRM před hodnotící komisí, při své činnosti postupuje v souladu se závazným metodickým pokynem pro přípravu IPRM, shromažďuje spolehlivá statistická a finanční data umožňující monitorování ukazatelů, navrhuje projekty a schvaluje výběr projektů a předkládá orgánům města ke schválení, zajišťuje kontrolu využívání systému na uchovávání a předávání informací, nezbytných pro finanční řízení, monitorování, ověřování a evaluaci, posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení zastupitelstvu/radě města před jejich předložením příslušnému ŘO, kontroluje a předkládá průběžné monitorovací a závěrečné zprávy o provádění IPRM, posuzuje závěry veřejného projednání a dává je orgánům města k projednání.
Předseda Řídícího výboru Předseda Řídícího výboru informuje volené orgány města o činnostech pracovní skupiny IPRM a ŘV IPRM, o procesu výběru a schvalování dílčích projektů a monitorovacích zpráva. V rámci širšího
ROPRO a.s. 2008
124/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ kontextu přípravy a realizace IPRM informuje volené orgány o dalších záležitostech, které souvisejí s IPRM. Předsedkyní Řídícího výboru je člen Rady města Chomutov – primátorka Statutárního města Chomutov. Pracovní skupina IPRM Pracovní skupina IPRM (dále jen PS IPRM) byla ustavena na základě rozhodnutí Řídícího výboru IPRM, který koordinuje její činnost, posuzuje a kontroluje výsledky práce PR IPRM. Pracovní skupina velmi úzce spolupracuje hlavním projektovým manažerem IPRM, který jejím členům poskytuje metodickou a odbornou podporu. PS IPRM je podřízeným orgánem Řídícího výboru IPRM v oblasti přípravy, zpracování a realizace IPRM. Složení PS IPRM respektuje princip partnerství, blíže viz kapitola 7. PS IPRM jedná podle schváleného jednacího řádu a její postavení upravuje statut (viz příloha č. 3). Kompetence pracovní skupiny IPRM:
zajišťuje administrativní úkony související s přípravou, zpracováním a realizací IPRM a dále plní úkoly uložené jí Řídícím výborem IPRM, zpracovává podklady pro rozhodnutí Řídícího výboru, navrhuje opatření a změny pro efektivnější přípravu a realizaci IPRM, konzultuje a diskutuje své kroky s dalšími odborníky na problematiku IPRM atp., předkládá výstupy (materiály) v souvislosti s IPRM Řídícímu výboru, v rámci procesu přípravy a schvalování IPRM komunikuje s Úřadem regionální rady a dalšími subjekty, které jsou relevantní vzhledem k přípravě a zpracování IPRM, zpracovává IPRM a jednotlivé dílčí projekty v rámci každého IPRM, tyto dále v rámci vnitřního procesu přípravy a zpracování IPRM připomínkuje, upravuje a doplňuje dle potřeb a požadavků poskytovatele dotace, připomínek veřejnosti a partnerů, na základě schválení těchto změn městem (Radou, Zastupitelstvem), při své činnosti postupuje v souladu se závazným metodickým pokynem pro přípravu IPRM, posuzuje projektové záměry ve fázi přípravy IPRM, provádí prvotní výběr dílčích projektů a tyto případně doporučuje Řídícímu výboru, ke své práci využívá maximálně efektivní nástroje, zejména informační systém pro uchovávání informací o projektech, zápisech z porad a úkolech, pracuje na neustálém zlepšení v oblastech, jako informovanost veřejnosti a partnerů a jejich zapojení do přípravy a realizace IPRM, připravuje podklady pro komunikaci s veřejností a relevantními partnery v rámci přípravy a zpracování IPRM, je odpovědna hlavnímu projektovému manažerovi IPRM a Řídícímu výboru IPRM.
Manažer IPRM (hlavní projektový manažer IPRM) Manažer IPRM má hlavní výkonnou roli při přípravě a zejména při realizaci IPRM. Je odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Manažer IPRM je stanoven jako kontaktní osoba pro komunikaci s Úřadem Regionální rady ROP SZ. Činnost manažera je odvíjena od pokynů Řídícího výboru IPRM, případně volených orgánů města. Manažer IPRM zajišťuje v rámci svých pracovních povinností a stanovených kompetencí dodržování principů partnerství a pečuje o jeho vysokou účinnost a kvalitu. V rámci svých kompetencí zajišťuje informovanost veřejnosti o procesu tvorby a realizaci IPRM. Kompetence manažera IPRM:
koordinuje činnosti pracovní skupiny IPRM, zajišťuje soulad IPRM s metodikou MMR k IPRM a dalšími dokumenty (ROP SZ, PD ROP atd.), sleduje aktuality v této oblasti a z nich vypracovává podklady pro členy pracovní skupiny IPRM k vyjádření a způsobu zapracování do IPRM – jak na ně bude IPRM reagovat a jak ovlivní jeho přípravu, resp. realizaci, metodicky zajišťuje způsob zaznamenávání a evidence informací vztahujících se k IPRM, kontroluje naplňování metodiky a úkolů,
ROPRO a.s. 2008
125/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
organizuje přípravu zasedání/jednání pracovních skupin – příprava programu jednání a zajištění výstupů, facilitace procesu spolupráce mezi cílovými skupinami, pracovní skupinou a veřejností (publicita záměrů města), zadává úkoly na aktualizaci dílčích projektů garantům a provádí kontrolu jejich plnění, v rámci fáze realizace IPRM manažer provádí průběžně monitorování realizace jednotlivých opatření IPRM a naplňování stanovených cílů. Současně s tím monitoruje celkový kontext IPRM. V případě zjištění nedostatků či odchylek od naplňování cílů IPRM informuje manažer IPRM ŘV IPRM, který ve spolupráci s ním navrhne řešení (s přihlédnutím k metodickým omezením). Jestliže má odchylka za následek změnu v IPRM, bude tato změna předložena ke schválení voleným orgánům města. Manažer průběžně komunikuje s Úřadem Regionální rady o vývoji naplňování IPRM. Dále spolu s tajemníkem a projektovými manažery vyhotovuje Roční monitorovací zprávu, kterou schvaluje Řídicí výbor a následně Zastupitelstvo města, při zpracování monitorovací zprávy IPRM spolupracuje manažer IPRM se všem zapojenými subjekty.
Regionální rada Regionu soudržnosti NUTS II Severozápad Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad je řídícím orgánem ROP SZ, která vydává rozhodnutí ve vztahu ke všem dalším subjektům zapojeným do implementace IPRM. Svou informovanost zajišťuje jednak prostřednictvím účasti svého zástupce na pravidelných jednáních ŘV IPRM a také při jednáním Výboru Regionální rady ze strany Úřadu regionální rady, který v průběhu konzultací a svolaných setkání se zástupci IPRM získává zpětnou vazbu. Tato zpětná vazba bude v průběhu realizace IPRM zesílena zejména prostřednictvím povinnosti ze strany města podávat monitorovací zprávy IPRM. Kompetence Regionální rady jsou následující:
Výbor Regionální rady schvaluje IPRM, je pravidelně informován o procesu tvorby IPRM, je pravidelně informován o výsledcích jednání ŘV IPRM, schvaluje podstatné změny IPRM, schvaluje dílčí projekty, zamítá je v případě, že projekty nesplňují kritéria přijatelnosti, formálních náležitostí a kvality.
Úřad regionální rady dle ročních zpráv o postupu realizace IPRM a závěrečné zprávy o postupu realizace IPRM kontroluje vývoj procesu plnění IPRM, přijímá a posuzuje dílčí projekty a dokument IPRM, monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti, účastní se jednání řídícího výboru IPRM.
Úsek projektů v rámci Odboru kanceláře primátora ve fázi realizace IPRM Ve fázi realizace IPRM a následném období udržitelnosti bude kladen důraz na plné využití a efektivní práci odboru kanceláře primátora, resp. úseku projektů. V rámci tohoto úseku pracují 3 projektové manažerky. Mezi hlavní úkoly tohoto úseku patří:
koordinace a zajištění přípravy a zpracování ucelených projektů (žádosti o dotace) do programů ČR a EU, vyhledávání možnosti využívání dotačních programů pro potřeby města, spolupráce při realizaci projektů, při vyúčtování a konečném vyhodnocení projektu, spolupráce s organizacemi města, jednotlivými odbory MMCH, Krajským úřadem a jednotlivými ministerstvy při přípravě projektů, zpracovávání materiálů do RM a ZM a spolupráce s komisemi města zajištění a zpracování závěrečného vyúčtování projektů, kontroluje a koordinuje finanční toky čerpané v rámci akcí realizovaných ze strukturálních fondů za celý magistrát města spravuje rozpočet určených ORJ,
ROPRO a.s. 2008
126/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
zřizuje, ve spolupráci s OE, zvláštní účty pro jednotlivé projekty, u příslušných peněžních ústavů, spolupracuje s projektovými manažery při přípravě podkladů a rozpočtování připravovaných projektů, zpracovává veškeré finanční podklady v průběhu realizace projektu a připravuje, ve spolupráci s příslušnými odbory, potřebné podklady pro zpracování průběžných a závěrečných zpráv k projektům, odpovídá za závěrečné finanční vyúčtování projektů realizovaných ve městě.
V průběhu realizace IPRM se počítá s personálním posílením tohoto úseku a také se zvýšením kvality tohoto úseku (odborné semináře, podpůrné systémy řízení práce, opatření pro zvýšení efektivity a kontroly). Pro náročné analýzy a výstupy, případně při nedostatečné personální kapacitě bude využito v rámci administrace IPRM také služeb expertních poradenských služeb. Zajištění výše uvedeného bude spolufinancováno ze strany Řídícího orgánu ROP SZ prostřednictvím projektu v rámci IPRM, který bude zaměřen na zajištění efektivní implementace IPRM v rámci opatření 4.
8.2 Komunikace a partnerství Nezbytným předpokladem pro úspěšnou přípravu a rovněž realizaci IPRM je zvládnutí postupů komunikace a dále vybudování účinného partnerství. Subjekty zapojené do řídící struktury IPRM, resp. manažer IPRM povede komunikaci dvěma základními směry:
vůči Řídícímu orgánu ROP SZ vůči veřejnosti
Vůči Řídícímu orgánu ROP SZ Město zajistilo účast zástupce řídícího orgánu (ŘO) v řídícím výboru IPRM. Ve fázi přípravy IPRM komunikace tedy probíhala jednak prostřednictvím zástupce ŘO v Řídícím výboru IPRM, jednak město využilo konzultací při přípravě a zpracování IPRM. Ve fázi realizace bude město s ŘO konzultovat přípravu, realizaci a monitorování konkrétních dílčích projektů (město je povinno předkládat Řídícímu orgánu monitorovací zprávy).
Vůči veřejnosti Město od počátku prací na IPRM účinně komunikuje s veřejností. Pro tento účel také nechalo zpracovat Komunikační a PR strategii IPRM. Komunikace tak probíhala prostřednictvím zvláštních webových stránek (věnovaných zcela IPRM), webových stránek města, místních médií, informačních novin vydávaných městem (Chomutovské noviny), veřejných projednání atd. V rámci dalších aktivit v oblasti komunikace s veřejností město plánuje dále rozvíjet Komunikační a PR strategii IPRM, zejména s důrazem na ty nejefektivnější nástroje a dále zjišťovat zpětnou vazbu prostřednictvím realizace dotazníkových průzkumů, veřejných projednání a jednáním s dalšími partnery (uživateli infrastruktury v zóně IPRM).
ROPRO a.s. 2008
127/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
8.3 Výběr a schvalování projektů Zpracovatel IPRM a Řídící výbor IPRM respektoval po celou dobu prací na IPRM základní principy partnerství, otevřenosti a transparentnosti. Tento princip se týkal také otevřené výzvy k podání projektů v rámci IPRM, která byla zveřejněna v tisku, na webových stránkách IPRM, při veřejných projednáních IPRM, při jednáních s partnery atp. V rámci zvolené zóny IPRM nebyl ze strany dalších subjektů projeven zájem o partnerství na základě projektu, který by byl realizován tímto subjektem v rámci zóny, ačkoli byly zdůrazňovány pozitiva v podobě bonifikace z dosaženého bodového hodnocení a synergie projektů. Město tedy nepředpokládá realizaci vyhlášení výzvy k podání dílčích projektů v rámci zvolené zóny IPRM. Na základě rozhodnutí města o výběru zón byly ŘV IPRM vyřazeny ze zásobníku projektů města ty projekty, které nebyly vhodné vzhledem k tomu, že by nenaplnily globální cíl dané zóny. Z projektů, které splňovaly veškeré podmínky k zapojení do IPRM, sestavil ŘV IPRM zásobník prioritních projektů, které naplní co nejefektivněji opatření pro dosažení cílů IPRM a které splňují podmínky stanovené Řídícím orgánem ROP SZ. Výběr dílčích projektů bude probíhat těmito způsoby (systém pro výběr dílčích projektů): a) projekty odsouhlasené Řídícím výborem na základě návrhu manažera IPRM nebo člena ŘV IPRM (platí pro opatření 1. – 3.), b) přímou realizací projektů zaměřených na efektivní implementaci IPRM (platí pro opatření 4.) Vybrané projekty budou dopracovány do požadované podoby v souladu s podmínkami ROP SZ a dalšími dokumenty určujícími podmínky pro IPRM a následně schváleny volenými orgány města. Město taktéž potvrdí, že předkládaný dílčí projekt je součástí a v souladu s cíli a opatřeními IPRM.
8.4 Realizace IPRM Předložení dílčích projektů Řídícím výborem doporučené a městem vybrané a schválené projekty budou žadatelem předloženy Řídícímu orgánu. Žadatel doloží usnesení orgánů města, že dílčí projekt je v souladu s IPRM, tzn. že je v souladu s některým z opatření a aktivit a jejich rozpočtem, a že byl schválen orgány města k realizaci. Při přípravě dílčích projektů a předkládání se bude žadatel řídit podmínkami výzvy Řídícího orgánu, zněním prováděcího dokumentu operačního programu a dále standardní příručkou pro žadatele a příjemce. Výběr a schvalování dílčích projektů Řídícím orgánem OP Jednotlivé dílčí projekty v rámci IPRM budou hodnoceny samostatně (posouzena bude formální stránka žádosti, provedena kontrola přijatelnosti a kvalitativní hodnocení). Projekty předkládané v rámci ROP SZ, které projdou úspěšně formální kontrolou a kontrolou přijatelnosti a splní minimální požadované kvalitativní hodnocení, jsou Řídícím orgánem ROP SZ schváleny. V rámci přípravy projektů a žádostí bude ze strany města kladen důraz na vzájemnou komunikaci a konzultace jednotlivých dílčích projektů, aby bylo minimalizováno riziko odmítnutí projektu na základě kvalitativních nedostatků. Realizace projektů Město se zavazuje, že bude realizovat dílčí projekty v souladu s podmínkami příslušného operačního programu a jako nositel IPRM se bude zasazovat o maximální naplnění stanovených cílů IPRM. Dále se zavazuje, že bude realizovat projekty v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace na daný projekt
ROPRO a.s. 2008
128/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ a dalšími dokumenty, které Řídící orgán stanoví. Projekty budou realizovány v souladu s harmonogramem pro příslušná jednotlivá opatření (je stanoven v IPRM a ve smlouvě uzavřené s Řídícím orgánem k danému dílčímu projektu). Město, s využitím řídící struktury IPRM a manažera IPRM bude koordinovat aktivity jednotlivých projektů tak, aby bylo dosaženo cílů IPRM s maximálním možným využitím synergických efektů vyplývajících z koordinace mezi projekty. V průběhu realizace bude provádět Řídící orgán kontrolu a monitorování jednotlivých projektů a na základě prokázaných nákladů poskytne podporu.
8.5 Monitoring a změny IPRM Město – nositel IPRM, s využitím řídící struktury IPRM a manažera IPRM (případně za pomoci využití externích expertních služeb) bude provádět monitorování realizace jednotlivých projektů a IPRM jako celku. Současně bude monitorovat celkový kontext IPRM a případně navrhovat změny ve schváleném IPRM. Obsahem povinné monitorovací zprávy bude přehled schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodržení časového harmonogramu a finančního plánu. Dále bude obsahovat jednotlivými ŘO odsouhlasené monitorovací zprávy dílčích projektů. Na základě hodnocení dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci města a regionu může město v monitorovací zprávě navrhnout změny IPRM. Zprávu schvaluje Zastupitelstvo města. Dílčí projekty budou realizovány a monitorovány standardním způsobem (stejně jako ostatní individuální projekty v rámci ROP SZ). Níže je uveden základní popis způsobu monitoringu a provádění případných změn IPRM, včetně typů změn a lhůt, které tento případný proces provázejí. Uvedený popis monitoringu a změny IPRM je v souladu s metodikou IPRM.
Monitoring IPRM Roční monitorovací zprávu IPRM projednává a schvaluje Rada/Zastupitelstvo města a Řídící orgán ROP SZ. Roční monitorovací zpráva IPRM může na základě hodnocení dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci města obsahovat návrh změn IPRM. Pokud město nechce či nemůže čekat s návrhem změn na předložení roční zprávy o postupu realizace IPRM, využije formulář oznámení o změně v IPRM. Pokud zpráva obsahuje návrh změny, kterou Řídící orgán ROP SZ vyhodnotí jako nepodstatnou, je změna považována za schválenou spolu se schválením zprávy. Pokud zpráva obsahuje návrh změny, kterou Řídící orgán ROP SZ vyhodnotí jako podstatnou, je nezbytné uzavřít dodatek ke smlouvě způsobem uvedeným níže. Vymezení, zda je změna podstatná či nikoliv je uvedeno níže („Změny IPRM“). Při zpracování monitorovací zprávy IPRM spolupracuje manažer IPRM se všemi zapojenými subjekty, včetně partnerů dílčích projektů. Zprávu předkládá manažer IPRM v elektronické i tištěné podobě Řídícímu orgánu ROP SZ po schválení volenými orgány města do konce března následujícího roku. Řídící orgán ROP SZ posoudí, zda zpráva o postupu realizace IPRM obsahuje všechny údaje podle předepsané struktury. Pokud tomu tak není, vyzve manažera IPRM k jejich doplnění. Pokud nejsou požadované údaje v daném termínu doplněny, je zpráva považována za nedodanou a postupuje se podle příslušných ustanovení ve smlouvě (včetně pozastavení příjmu dalších projektů). Zpráva o postupu realizace IPRM bude ŘO ROP SZ schválena do dvou měsíců od dodání úplné zprávy. Pokud ŘO ROP SZ na základě zprávy o postupu realizace IPRM usoudí, že průběh realizace IPRM je neuspokojivý, může navrhnout Výboru Regionální rady omezení či zastavení příjmu dalších dílčích projektů. Zároveň zasílá své připomínky písemně i elektronicky manažerovi IPRM, současně informuje i řídící orgány relevantních tematických operačních programů. Struktura zprávy o řešení připomínek k IPRM má předepsanou strukturu. Řídící orgán ROP SZ povolí další příjem dílčích projektů teprve tehdy, až shledá, že jsou přijata uspokojivá opatření či provedeny konkrétní akce vedoucí k odstranění nedostatků. V případě potřeby může ŘO ROP SZ vyžádat zpracování ad-hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manažer IPRM je povinen dodat ad-hoc zprávu o postupu realizace IPRM písemně do 30 pracovních dnů od obdržení výzvy. Struktura a proces administrace jsou stejné jako v případě řádné zprávy o postupu realizace IPRM.
ROPRO a.s. 2008
129/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Po ukončení posledního dílčího projektu IPRM (s výjimkou projektu na řízení/administraci IPRM, projektu na činnost manažera IPRM - proplacení poslední žádosti o platbu posledního dílčího projektu) předkládá manažer IPRM závěrečnou zprávu o realizaci IPRM. Struktura a obsah této zprávy mají předepsanou strukturu. Proces administrace je stejný jako v případě řádné roční zprávy o postupu realizace IPRM. Změny IPRM Změny v IPRM oznamuje manažer IPRM buď prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM nebo pomocí Oznámení o změně v IPRM v předepsané struktuře. Změny se rozlišují na podstatné a nepodstatné. a) Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku ke Smlouvě. K provedení těchto změn stačí, pokud s nimi Řídící orgán ROP SZ vysloví souhlas. b) Podstatné změny v IPRM naopak zpravidla vyžadují dodatek ke Smlouvě. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, rozpočet (přesun prostředků v rozpočtu mezi opatřeními, nebo roky, při kterých dojde ke změně alokace na opatření, nebo rok o více než 15 % z jejich původní výše), délku trvání IPRM a jednotlivých opatření. Město je oprávněno IPRM upravit a pozměnit bez předchozího souhlasu Řídícího orgánu ROP SZ pouze v případě, že jde o nepodstatnou změnu, která neovlivní dosažení cílů IPRM a naplňování schválených indikátorů. Provedené nepodstatné změny musí město popsat a sdělit Řídícímu orgánu ROP SZ, a to buď v nejbližší Roční zprávě o postupu realizace IPRM, nebo prostřednictvím Oznámení o změně v IPRM a to kdykoliv v průběhu realizace IPRM. Pracovník Řídícího orgánu ROP SZ následně oznámí zaznamenání této nepodstatné změny e-mailem městu. Podstatnou změnu může Statutární město Chomutov provést za těchto podmínek: 1) pokud změna vyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, je změnu možné realizovat až po podpisu dodatku oběma stranami, 2) pokud změna nevyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, je změnu možné realizovat bezprostředně po jejím schválení ŘO ROP JZ. Město musí tuto podstatnou změnu oznámit Řídícímu orgánu ROP SZ předem na formuláři Oznámení o změně v IPRM, a to minimálně ve lhůtě 20 pracovních dní před plánovaným datem změny, nejpozději však 60 kalendářních dnů před termínem ukončení IPRM. Na základě Oznámení o změně v IPRM rozhodne Řídící orgán ROP SZ, zda se jedná o změnu, která vyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě či nikoliv. Tuto informaci zasílá Řídící orgán ROP SZ manažerovi IPRM do 10 pracovních dnů od doručení Oznámení o změně v IPRM. Pokud nahlášenou změnu posoudí projektový manažer IPRM (na Řídícím orgánu ROP SZ) jako podstatnou změnu s nutností vypracování dodatku ke Smlouvě, je postupováno obdobně jako při podpisu Smlouvy.
ROPRO a.s. 2008
130/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
9 ANALÝZA A ŘÍZENÍ RIZIK IPRM V této kapitole jsou analyzovány možné vlivy, které mohou negativně ovlivnit IPRM resp. ohrozit jeho úspěch. Příprava, zpracování a realizace IPRM města byla, je a po celou dobu realizace nadále bude doprovázena riziky, jejichž míru působení je možné minimalizovat jejich pojmenováním, vyhodnocováním a následným opatřením eliminovat výskyt či snížit konečný dopad rizika. V této kapitole budou definována rizika provázející fázi přípravy IPRM, fázi jeho realizace a udržitelnosti.
9.1 Management rizik Aby město efektivně předcházelo vzniku rizik, popřípadě je eliminovalo, musí soustavně a opakovaně provádět řadu vzájemně provázaných činností, jejichž smyslem je řídit potencionální rizika, což prakticky znamená omezit pravděpodobnost jejich výskytu nebo snížení jejich dopadu na IPRM (realizaci dílčího projektu). Město se rozhodlo řídit rizika, aby předcházelo nepříjemným překvapením, vyhnulo se případnému krizovému řízení a zamezilo vzniku problémů, případně zamezilo jejich nahromadění. Řízení (management) rizik v sobě zahrnuje: IDENTIFIKACE RIZIKA OHODNOCENÍ – KLASIFIKACE RIZIKA OPATŘENÍ REALIZACE OPATŘENÍ (ZVLÁDNUTÍ RIZIKA) MONITORING Lépe a detailněji vystihuje proces managementu rizik následující schéma (pozn.: schéma nebere v potaz rizika, která jsou „akceptovaná“ – viz dále):
ROPRO a.s. 2008
131/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Obrázek 12: Schéma procesu managementu rizik
V průběhu realizace a udržitelnosti IPRM budou rizika monitorována a realizována opatření k jejich vypořádání. Za dodržování tohoto postupu bude na úrovni IPRM odpovědný hlavní projektový manažer IPRM a na úrovni dílčích projektů vždy příslušný projektový manažer daného dílčího projektu.
9.2 Metodika a kategorizace rizik Jako a) b) c)
metoda pro analýzu rizik byla zvolena kvalitativní metoda, která spočívá ve sledování: pravděpodobnosti výskytu rizika, potencionálního dopadu, míry vážnosti rizika (a + b),
Na základě výše zmíněného je následně provedeno určení priorit, tzn. setřídění rizik dle jejich závažnosti a výběr rizik, kterým je potřeba věnovat pozornost, resp. stanovení opatření k eliminaci vzniku rizika či snížení jeho dopadu na IPRM. Blíže danou problematiku a výslednou vážnost rizika charakterizuje následující tabulka („pětistupňová matice rizik“):
DOPAD RIZIKA
Tabulka 65: Pětistupňová matice rizik PRAVDĚPODOBNOST VÝSKYTU RIZIKA Velmi malá Malá Střední Vysoký Velmi Malý Malý Střední Vysoký Velmi vysoký Legenda: míra vážnosti rizika Přípustné Nežádoucí
ROPRO a.s. 2008
Škodlivé
Akceptované
132/149
Velmi vysoký
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ V rámci procesu analýzy rizik byly pro identifikaci rizik využity tyto metody:
poučení z historických projektů, brainstorming v rámci subjektů zapojených do managementu IPRM, SWOT analýza města a zóna, tiskové zprávy a mediální výstupy v průběhu přípravy IPRM.
9.3 Analýza rizik IPRM Reakce na identifikovaná rizika lze rozdělit dle těchto typů opatření: - „eliminace“: riziko je velmi významné, situace by neměla nastat, proto se volí takové podmínky v rámci tohoto opatření, aby riziková situace vůbec nenastala (byla eliminována), - „redukce“: snižuje pravděpodobnost vzniku nebo snížení závažnosti dopadu, riziko je drženo v rámci přijatelných limitů, - „převedení“: riziko je převedeno na jiný subjekt, např. formou pojištění, nákupem služby atp. Níže jsou popsána největší rizika ve všech fázích IPRM, tj. ve fázi přípravy, realizace a následné udržitelnosti s uvedením jejich pravděpodobnosti, míry dopadu a opatření na jejich redukci/eliminaci/převedení.
Přípravná fáze IPRM: Tabulka 66: Rizika IPRM v přípravné fázi RIZIKO 1: „Nedostatečné informace pro přípravu IPRM (metodika)“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra vážnosti rizika: Malá Vysoký Akceptované OPATŘENÍ 1: „Konzultace s experty, důraz na získání výstupů z pracovních dokumentů a setkání, neustálé sledování změn“. RIZIKO 2: „Nedostatečně zpracovaný IPRM (nesoulad s metodickými požadavky)“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Velmi vysoký Akceptované OPATŘENÍ 2: „Zajištění kvalitního managementu IPRM – zvolení kvalitního zpracovatele dokumentu IPRM a kontrola jeho výstupů“. RIZIKO 3: „Nedostatečně vybavená personální kapacita pro řízení procesu přípravy IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Velmi vysoký Škodlivé OPATŘENÍ 3: „Zvolit na základě výběrového řízení kvalitního zpracovatele IPRM, který by poskytl též řízení procesu přípravy IPRM a také metodickou a odbornou pomoc dalším členům managementu IPRM. Postupné přenášení kompetencí na interní zaměstnance“. RIZIKO 4: „Nevyřešené majetkoprávní vztahy a další břemena“. Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Velmi vysoký Akceptované
ROPRO a.s. 2008
133/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ OPATŘENÍ 4: „Zapojení do managementu IPRM zástupce z odboru majetku města a soustavná komunikace s partnery IPRM“. RIZIKO 5: „Nesprávné nastavení závazných ukazatelů v rámci IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Velmi vysoký Škodlivé OPATŘENÍ 5: „Soustavná komunikace s partnery a zpracování reálných podkladů k jednotlivým aktivitám v rámci IPRM a jejich ověření prostřednictvím projednání v rámci struktury managementu IPRM“. RIZIKO 6: „Nesoulad strategie IPRM s veřejným míněním“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Střední Nežádoucí OPATŘENÍ 6: „Realizace průzkumu veřejného mínění; vytvoření Komunikační a PR strategie a pravidelné informování veřejnosti i potencionálních partnerů o IPRM; zapracování připomínek a návrhů“. RIZIKO 7: „Nedostatečné finanční zajištění a financování IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Velmi vysoký Akceptované OPATŘENÍ 7: „Vyčlenění dostatečného množství prostředků na zajištění kvalitní přípravy IPRM, zahájení jednání o finančním zajištění realizace IPRM; kvalitní komunikace a spolupráce mezi volenými orgány města, pracovníkem zpracovávajícím rozpočtové výhledy a managementem IPRM“.
Fáze realizace IPRM: Tabulka 67: Rizika IPRM ve fázi realizace RIZIKO 8: „Zamítnutí IPRM Řídícím orgánem ROP SZ nebo snížení podpory na realizaci IPRM – snížení rozpočtu IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Velmi vysoký Škodlivá OPATŘENÍ 8: „Důkladné konzultace v průběhu přípravy IPRM, kvalitní prezentace IPRM před hodnotící komisí a stanovení dostatečných rozpočtových rezerv v rámci zdrojů města“. RIZIKO 9: „Výskyt problémů při realizaci veřejných zakázek“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Velmi vysoký Škodlivá OPATŘENÍ 9: „Plánovat harmonogram IPRM s vědomím možných průtahů v rámci výběrových řízení; připravit zadávací dokumentaci v souladu s legislativou i požadavky Řídícího orgánu ROP SZ“. RIZIKO 10: „Neefektivní struktura managementu IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Vysoký Akceptované OPATŘENÍ 10: „Management navazuje na strukturu ustavenou ve fázi přípravy – poučení, zefektivnění práce;
ROPRO a.s. 2008
134/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ zavedení informačního systému, který bude evidovat a archivovat úkoly a poskytovat relevantní výstupy pro management; pravidelná školení a zvyšování know-how; koordinace hlavním projektovým manažerem IPRM“. RIZIKO 11: „Změna strategie, resp. cílů či opatření v rámci IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Vysoký Akceptované OPATŘENÍ 11: „Kvalitní přípravná fáze IPRM; kvalitní monitoring vývoje realizace IPRM a včasná komunikace s Úřadem Regionální rady – komunikace a postup hlášení změn v souladu s metodikou IPRM“. RIZIKO 12: „Ztráta partnerů IPRM v průběhu realizace“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Vysoký Škodlivé OPATŘENÍ 12: „Jasně nastavit dohodu; dodržovat ji a vzájemně s partnerem plnit závazky a povinnosti; srozumitelně komunikovat, analyzovat příčiny případných sporů a tyto odstraňovat“. RIZIKO 13: „Nepřipravenost dílčích projektových záměrů v rámci IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Velmi vysoký Škodlivé OPATŘENÍ 13: „Kvalitní zpracování projektových listů k jednotlivým záměrům v rámci přípravy, dále profesionální monitoring a řízení IPRM; kontrola osoby odpovědné za dílčí projekty v IPRM (garant projektu)“. RIZIKO 14: „Nedostatek personální kapacity pro úspěšnou realizaci IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Střední Nežádoucí OPATŘENÍ 14: „Vytvoření kvalitních podmínek pro zaměstnance podílejících se na realizaci IPRM, zejména úsek projektů; v případě složitějších výstupů k projektům, příp. při plném využití stávající kapacity využít expertních služeb na základě transparentního výběrového řízení“. RIZIKO 15: „Růst cen v průběhu realizace IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Velmi vysoký Akceptované OPATŘENÍ 15: „V rámci rozpočtu IPRM zapracovat přiměřenou rezervu s ohledem na časový harmonogram realizace dílčích projektů; dbát na kvalitní výběrová řízení na dodavatele; využívat rezervní či doplňkové finanční zdroje“.
Fáze udržitelnosti IPRM: Tabulka 68: Rizika IPRM ve fázi udržitelnosti RIZIKO 16: „Změna ve vedení města – odliv finančních prostředků na jiné priority v rámci města“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Střední Vysoké Škodlivé OPATŘENÍ 16: „IPRM jako výsledek širší shody ve směřování části investic města ve vymezeném časovém období;
ROPRO a.s. 2008
135/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ schválení IPRM zastupitelstvem a vyjádření vůle občanů o souhlasu s strategií IPRM; soulad s Rámcovou strategií rozvoje města a horizontálními principy ES“. RIZIKO 17: „Nenaplnění monitorovacích indikátorů v rámci IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Velmi vysoké Akceptované OPATŘENÍ 17: „V rámci přípravy IPRM pracovat s reálnými podklady a raději pracovat s rezervou v rámci vykazovaných indikátorů; případné odchylky v monitoringu zachytit, analyzovat a přijmou opatření – oznámení managementu IPRM a následně Úřadu Regionální rady“. RIZIKO 18: „Nedodržení stanoveného cashflow IPRM.“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Vysoký Akceptované OPATŘENÍ 18: „Zajistit kvalitní monitoring IPRM, s důrazem na finanční čerpání; analyzovat příčiny nedodržování finančního rozpočtu a návrh opatření pro management IPRM, případně hlášení Úřadu Regionální rady. Vzhledem k velmi dobrému finančnímu zdraví a relativně nízké zadluženosti města se dá řešit úvěrově, popř. využitím rozpočtových rezerv“. RIZIKO 19: „Objektivní příčiny ohrožující udržitelnosti IPRM – vandalismus, živelné pohromy atp.“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Vysoký Akceptované OPATŘENÍ 19: „Přenést toto riziko na další subjekt (pojištění); již ve fázi přípravy a realizace IPRM mít toto na paměti a připravovat dílčí projekty s ohledem na udržitelnost; dohlížet na realizaci infrastruktury, aby byla v souladu s stavební dokumentací atp.“. RIZIKO 20: „Nedostatečné využívání infrastruktury vytvořené v rámci IPRM“ Pravděpodobnost výskytu: Dopad rizika: Míra závažnosti rizika: Malá Velmi vysoký Akceptované OPATŘENÍ 20: „Aktivity v rámci IPRM definované na základě analýz a metody zapojení veřejnosti; realizace povinné publicity; masivní propagace IPRM; spolupráce a komunikace s cílovými skupinami“ Veškerá rizika v souvislosti s přípravou, realizací a následně udržitelností IPRM budou monitorována a následně vyhodnocována. V rámci tohoto procesu bude dodržena hierarchie managementu IPRM a veškerá rizika, resp. navrhovaná opatření, která by měla vliv na cíle, strategii, opatření nebo aktivity IPRM budou vypořádána v souladu s požadavky metodiky Řídícího orgánu ROP SZ.
ROPRO a.s. 2008
136/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
10 IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT Problematika horizontálních témat, která prostupují regionálními i tematickými operačními programy tedy i IPRM města Chomutov, je v tomto programovém období (2007 – 2013) zaměřena na dvě průřezová témata, a to rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. IPRM z těchto dvou témat ve své podstatě přímo vychází a na žádné téma nemá negativní dopad.
10.1 Rovné příležitosti Národní strategický referenční rámec v souladu s obecným nařízením (Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006) a Strategickými obecnými zásadami Společenství charakterizuje princip rovných příležitostí jako potírání diskriminace na základě pohlaví (genderové hledisko), rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou imigranti a azylanti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Důležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti mužů a žen. Genderové hledisko lze totiž identifikovat i v rámci jednotlivých sociálně ohrožených skupin, jedná se pak o kombinaci několika znevýhodňujících faktorů. Princip rovných příležitostí byl zohledněn již při přípravě IPRM a tvorbě strategie IPRM v jednotlivých prioritách zpracovaného dokumentu. Město také tímto deklaruje, že žádný specifický cíl, resp. opatření či aktivita nediskriminují či jinak neznevýhodňují obyvatele města či návštěvníky z hlediska pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Naopak, aktivity v rámci IPRM jsou charakteristické tím, že se dotýkají problematiky rovných příležitostí přímo nebo aktivitami, u nichž není souvislost jednoznačná, ale kde je nutné rovné příležitosti brát též v úvahu. Aktivity IPRM, kterých se dotýká problematika rovných příležitostí přímo: - A 1.1: Dostavba sportovních a volnočasových zařízení a objektů, vč. související infrastruktury - A 2: Revitalizace a regenerace prostředí v zóně - A 3: Rekonstrukce a modernizace objektů pro kulturní a sociální aktivity Město bude při realizaci dílčích projektů v rámci výše uvedených aktivit promítat potřeby sociálně ohrožených skupin; zajistí bezbariérové přístupy; bude se snažit o zaměstnávání žen; zajistí dostatečnou informovanost; zkvalitní služby pro seniory, mládež a další; bude podporovat výchovně preventivní aktivity a aktivity vedoucí ke zvýšení bezpečnosti života ve vybrané zóně. V rámci konkrétních dílčích projektů bude městem prokázáno, že k výstupům dílčího projektu bude umožněn přístup všech skupin obyvatelstva, resp. že realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou skupinu obyvatel ve smyslu principu rovné příležitosti, ba naopak, že IPRM je zaměřeno na rovné příležitosti. Aktivity IPRM, u kterých není souvislost jednoznačná, avšak kde je nezbytné brát rovné příležitosti rovněž v úvahu: - A 1.2 Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury - A 4: Posílení, rozvoj a stabilizace administrativní kapacity a technické zajištění managementu IPRM Město bude v rámci realizace výše uvedených aktivit zohledňovat potřeby zdravotně a jinak znevýhodněných osob; zajistí dostupnou a dostatečnou informovanost a bude se snažit o zajištění rovnosti mužů a žen.
ROPRO a.s. 2008
137/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
10.2 Udržitelný rozvoj Článek 17 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 říká, že cíle fondů EU jsou sledovány v rámci zásad udržitelného rozvoje a prosazování cíle Společenství chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu. V širším pojetí a chápání projektů financovaných z fondů EU se však udržitelný rozvoj chápe jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí. IPRM je koncipován tak, aby během jeho přípravné fáze, ale zejména následné fáze realizace a fáze udržitelnosti nedocházelo k negativnímu ovlivňování životního prostředí. Na základě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí prošla Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020 (se kterou je IPRM v souladu) hodnocením SEA. Aktivity v rámci IPRM jsou nastaveny tak, aby přispěly k odstranění územních rozdílů ve městě a celkovému harmonickému rozvoji založeném na naplnění horizontálních témat. Jako jednoznačný přínos v rámci naplnění tohoto tématu je realizace aktivit v rámci IPRM na ploše tzv. „brownfileds“, tedy zanedbaného, nevyužitého území, namísto realizace investic do tzv. „greenfields“. Z toho je patrné, že IPRM je zaměřeno na udržitelný rozvoj.
ROPRO a.s. 2008
138/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
SLOVNÍČEK POJMŮ K IPRM Aktivita
Činnost, která je součástí IPRM a je základem pro definování a realizaci jednotlivých dílčích projektů. Jako podklad pro definování aktivit může být použit programový dokument ROP (TOP) nebo jeho prováděcí dokument. Aktivity nemusí obsahovat konkrétní dílčí projekty. Benefit7+ (elektronická žádost)
Informační systém Benefit7+ je určen pro vyplňování a podávání elektronické žádosti o podporu projektu ze strukturálních fondů Evropského společenství a Národních zdrojů v programovém období 2007 až 2013. Benchmarking
Proces, který umožňuje malému a střednímu podniku zjistit jeho aktuální pozici z hlediska výkonnosti oproti jiným podnikům podobného zaměření a velikosti. Bloková výjimka
Blokovými výjimkami jsou nařízení upravující veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost a veřejnou podporu na vzdělávání. Možnost použití blokových výjimek byla dána Nařízením Rady 994/1998 pro stanovení podpor nepodléhajících schválení Komisí. Brownfield
Nemovitost (pozemek, objekt, areál), která není efektivně využívána, je zanedbána a případně i kontaminována. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity a její účelné využití je možné pouze za podmínky realizace projektu, regenerace zóny či rekonstrukce objektu. Cílové skupiny
Skupiny osob nebo organizací, které budou mít z realizovaných veřejných intervencí užitek (například obyvatelé měst, turisté, osoby dlouhodobě nezaměstnané, uchazeči o zaměstnání, etnické menšiny, osoby bez přístřeší, osoby po výkonu trestu, matky samoživitelky, začínající podnikatelky, zdravotně a sociálně znevýhodnění, účastníci školení apod.), nebo kteří jsou příjemci pomoci v rámci příslušné oblasti podpory (např. vysoké školy, asociace zaměstnavatelů, instituce pro výzkum a vývoj). V posledním uvedeném případě je možné dále vymezit konečné cílové skupiny (např. studenti vysokých škol, zájemci o další studium na vysokých školách, akademičtí pracovníci vysokých škol, zaměstnanci institucí výzkumu a vývoje). Čistá pracovní místa
Kalkulace čistých pracovních míst bere do úvahy účinky na zaměstnanost, které by nastaly, kdyby pomoc (podpora) nebyla poskytnuta, vytěsňování (ztráty zaměstnání v jiných firmách a oblastech) a multiplikační účinky. Kalkulaci čistých pracovních míst zajistí řídící orgán ROP na základě předem vypracované metodiky. Dílčí projekt
Konkrétní individuální projekt, který vychází z aktivit IPRM. Je vyhotovován v předepsané formě a rozsahu dle požadavků příslušného operačního programu. De minimis
Podpora de minimis je veřejná podpora malého rozsahu - svojí výší neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU, nenarušuje ani neohrožuje hospodářskou soutěž. Pravidlo pro poskytování veřejné podpory malého rozsahu (podle nařízení Komise č.1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES), které se vztahuje k žadatelům o podporu. Znamená, že příjemce podpory nesmí v jakémkoliv tříletém období (t.j. v běžném roce a dvou předchozích letech) získat celkem podporu (ve formě dotace; odpuštěného penále; podřízeného úvěru atp.) vyšší, než je částka odpovídající 200 000 EUR (nebo 100 000 EUR v případě podnikání v oboru silniční dopravy). Pro přepočet měn Kč/EUR se použije kurz Evropské centrální banky platný v den, kdy je každá jednotlivá podpora poskytnuta. Za den poskytnutí
ROPRO a.s. 2008
139/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ podpory je považován den, kdy byla uzavřena smlouva o podpoře nebo bylo vystaveno rozhodnutí o dotaci. Pokud je uplatnění tohoto pravidla podmínkou pro poskytnutí požadované podpory, je to výslovně uvedeno v textu příslušného programu. EIA
Posuzování vlivů na životní prostředí – proces posuzování vlivů na životní prostředí – proces EIA (Environmental Impact Assessment) zavedený do praxe zákonem ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, představuje významný prvek systému preventivních nástrojů ochrany životního prostředí a zároveň důležitou součást environmentální politiky. Jak zákon uvádí „posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých i nepřímých (zprostředkovaných) vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“. Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí - živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horniny, vodu, ovzduší, klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek, kulturní památky, jejich vzájemné působe a souvislosti. Posuzují se vlivy, které způsobí nejen provozování daného záměru, ale i jeho příprava, provádění, ukončení provozu a případná sanace či rekultivace. Předmětem povinného posuzování jsou záměry podle § 4 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů uvedené v příloze č. 1, kategorie I a II. Záměry uvedené v příloze 1 kategorii I zákona se posuzují vždy (např. záměry velkého rozsahu, dálnice, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady …); záměry uvedené v příloze 1 kategorii II zákona se posuzují, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. EIA – průběh procesu
Proces má pět základních fází: oznámení; zjišťovací řízení; dokumentace; posudek a stanovisko. Pro každou etapu zákon stanovuje příslušné lhůty pro zveřejňování a zasílání připomínek a upravuje podrobnosti projednávání záměru s jednotlivými úřadu a veřejností. Přílohy zákona definují náležitosti, jež jednotlivé dokumenty musí obsahovat. EIA – oznámení
Investor, který připravuje záměr určitého typu a rozsahu (kritéria, podle kterých se typ a rozsah projektu posuzuje, jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona - je to např. stavba dálnice, obchodního komplexu určité velikosti, těžba, výstavba průmyslových provozů, vleky), musí svůj záměr ohlásit příslušnému úřadu – tedy krajskému úřadu (podle kraje, kde se záměr má realizovat) nebo Ministerstvu ŽP (nikoli tedy na obecní či městský úřad). Pokud oznámení obsahuje vše dle požadavků zákona, příslušný úřad je povinen do 10 dnů zajistit zveřejnění informace o oznámení a zveřejnit alespoň jeho textovou část - na úředních deskách dotčených správních úřadů a obcí, v místě obvyklým způsobem (v místním tisku, rozhlasu apod.) a na internetu v informačním systému EIA (www.ceu.cz/eia/is/). Vedle tohoto musí zveřejnit také údaje o tom, kdy a kde je možno nahlížet do tištěného oznámení. EIA – zjišťovací řízení
Ve lhůtě 20 dnů od zveřejnění oznámení může každý zaslat písemné vyjádření k oznámení záměru příslušnému úřadu. U záměrů, u nichž se podle zákona posuzují vlivy na životní prostředí vždy, je účelem zjišťovacího řízení stanovit, které informace musí obsahovat dokumentace a na které aspekty a vlivy záměru se posuzování musí zaměřit. U ostatních záměrů je cílem tohoto řízení zjistit, zda vlivy záměru na životní prostředí mohou být natolik závažné, že je nutné jejich posouzení v rámci dalšího postupu EIA. Zjišťovací řízení musí být ukončeno nejdéle do 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení. Výsledkem je závěr zjišťovacího řízení, který musí být zveřejněn podobně jako oznámení. Součástí závěru musí být souhrnné vypořádání všech došlých připomínek (jak od veřejnosti, tak od dotčených úřadů). Kopie připomínek jsou přílohou závěru. EIA – dokumentace
Na základě oznámení, vyjádření k němu a výsledků zjišťovacího řízení zajistí investor zpracování dokumentace EIA k záměru. Tato dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou, kterou si vybírá investor (!). Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze 4 zákona. Příslušný úřad dokumentaci do 10 pracovních dnů od doručení zveřejní. Na internetu musí zveřejnit vždy alespoň textovou část dokumentace. Součástí zveřejnění je informace kdy a kde je do ROPRO a.s. 2008
140/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ dokumentace možno nahlížet. Ve stejné lhůtě (do 10 dnů od doručení) ji také zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a samosprávám dotčených obcí. Do 30 dnů ode dne zveřejnění se může každý písemně k dokumentaci vyjádřit; k později podaným vyjádřením nemusí úřad přihlížet. Pokud splňuje dokumentace zákonem předepsané náležitosti, předá ji úřad do 40 dnů od zveřejnění zpracovateli posudku. V opačném případě ji v této lhůtě vrátí investorovi k přepracování či doplnění. Po předložení přepracované či doplněné dokumentace běží opět stejný postup zveřejnění, rozeslání a podávání připomínek. Podle zákona o posuzování musí být vždy posouzeno i neprovedení záměru, tedy tzv. „nulová varianta“. EIA – posudek
Na základě dokumentace a všech vyjádření k ní je zpracován posudek. Posudek je zpracován také autorizovanou osobou, kterou však vybírá a zpracování tak zajišťuje příslušný úřad (na rozdíl od zpracování dokumentace). Tato osoba nesmí být totožná se zpracovatelem EIA dokumentace, respektive nesmí se žádným způsobem podílet na zpracování oznámení či dokumentace k záměru. Náležitosti posudku stanoví příloha č. 5 zákona. Posudek musí být hotov do 60 dnů od obdržení dokumentace zpracovatelem posudku. Lhůta může být o 30 dnů prodloužena. Součástí posudku je návrh závěrečného stanoviska EIA. (Autorizaci uděluje fyzickým osobám MŽP na základě úspěšně vykonaných zkoušek. Osvědčení k odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje Ministerstvo zdravotnictví). Úřad je opět povinen do 10 dnů posudek výše uvedeným způsobem zveřejnit (tj. stejně jako dokumentaci EIA). Na internetu se zveřejňuje celý text posudku. Součástí je informace kdy a kde je do něj možno nahlížet. Každý má právo se k posudku vyjádřit do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. Veřejné projednání se koná pouze tehdy, pokud příslušný úřad obdržel nějaké nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo posudku. Projednává se zároveň posudek i dokumentace. EIA - stanovisko
Zpracovatel posudku vypořádá vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě případně upraví návrh stanoviska. Tento návrh stanoviska a vypořádání pak předá příslušnému úřadu. Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, posudku a vyjádření k nim stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Lhůta pro vydání stanoviska je 30 dnů od uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku. Příslušný úřad je povinen stanovisko do 7 pracovních dnů od jeho vydání zveřejnit. Stanovisko je podkladem pro navazující řízení. Bez stanoviska nelze vydat v těchto řízeních k záměru rozhodnutí nebo opatření (jde především o územní a stavební řízení, udělení integrovaného povolení aj.). Je však důležité si uvědomit, že stanovisko není závazným dokumentem – úřad, který vydává správní rozhodnutí k záměru (např. stavební úřad) by měl ve svém rozhodnutí zohlednit obsah a požadavky stanoviska EIA. Pokud tak neučiní, je povinen toto zdůvodnit. ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj)
Založen v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky při financování pomoci zaměřené na pomoc nejvíce postiženým oblastem a ke snižování rozdílů mezi regiony. Je určen na podporu rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů a přeměně upadajících oblastí; rovněž přispívá na podporu trvale udržitelného rozvoje a vytváření trvale udržitelných pracovních příležitostí. Prostřednictvím ERDF jsou financovány tzv. tvrdé projekty (tj. investiční). ESF (Evropský sociální fond)
Slouží k podpoře neinvestičních projektů (tzv. měkkých projektů) v oblastech sociální integrace, podpory zaměstnanosti, posílení systému vzdělávání, podpory rovných příležitostí na trhu práce. Etapa projektu
Soubor jednotlivých kroků (aktivit) projektu, které tvoří jednotný celek (etapu).
ROPRO a.s. 2008
141/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Evaluace
Evaluace může být definována jako proces, který zkoumá nakládání s finančními prostředky veřejných rozpočtů a napomáhá hospodárnosti při jejich čerpání. Evaluace je tedy proces hodnocení využívání prostředků z veřejných zdrojů. Hodnotí se nastavení operačních programů a jejich realizace, tj. například kvalita institucionálního prostředí, kvalita poskytovaných informací, kvalita projektů, naplňování cílů a indikátorů programů. Hodnocení se provádějí před zahájením programovacího období (ex ante), během něho (ad hoc, ongoing nebo souhrnné) a po něm (ex post). Evaluace ad hoc (jedna z podob průběžného hodnocení)
Evaluace ad hoc se provádí v průběhu programovacího období v souvislosti s monitorováním operačních programů, zejména pokud toto monitorování odhalí významný odklon od původně stanovených cílů nebo pokud jsou podány návrhy na revizi operačních programů. Evaluace ex ante (předběžné hodnocení)
Předběžná evaluace probíhá na začátku cyklu před přijetím programu. Tato forma evaluace pomáhá zajistit maximální věcnost a promyšlenost programu. Výsledky evaluace ex ante mají být zahrnuty do programu při procesu rozhodování. Předběžná evaluace se zaměřuje především na analýzu silných a slabých stránek a na potenciál členské země, regionu nebo odvětví, jichž se program týká. Poskytuje odpovědným úřadům prvotní závěry o tom, zda otázky rozvoje byly správně určeny, zda navržená strategie a úkoly jsou relevantní, zda existuje soulad s politikou a legislativou EU, zda jsou očekávané dopady realistické atd. Návrhem jasných a pokud možno kvantifikovatelných úkolů zároveň poskytuje nezbytné podklady pro monitoring a pro budoucí evaluace. Evaluace ex ante se tematicky zabývá především hodnocením sociální a hospodářské situace, hodnocením ekologické situace v daném regionu a také hodnocením rovných příležitostí (především rovných příležitostí mužů a žen). Evaluace ex post (následné, dodatečné hodnocení)
Dodatečná evaluace rekapituluje a posuzuje celý program, především jeho dopady. Jejím cílem je analyzovat použití zdrojů a podat zprávu o účinnosti a výkonnosti intervencí a rozsah naplnění očekávaných efektů. Zaměřuje se na faktory úspěchu a selhání a na udržitelnost výsledků a dopadů. Snaží se vyvodit závěry, které bude možné generalizovat a aplikovat na další programy nebo regiony. Je-li prováděna systematicky, je analýza dopadů vždy rozsáhlý úkon. Evaluace ex post proto většinou zahrnují výzkum v terénu a konají se během delších období trvajících od dvanácti do osmnácti měsíců. Za toto hodnocení je odpovědná Komise ve spolupráci s členským státem a řídicím orgánem. Dodatečné hodnocení musí provádět nezávislý hodnotitel a musí být dokončeno nejpozději dva nebo tři roky po skončení programovacího období. Finanční mezera
Při projektech vytvářejících příjmy, je podpora z fondů EU založena (vypočtena) na principu finanční mezery. Cílem je zjištění příslušné míry podpory z fondů EU při respektování vzniklých příjmů v rámci projektu. Způsob výpočtu finanční mezery je uveden v metodické příručce MMR „Způsobilé výdaje 2007 – 2013“. Fiše (Fiche)
Používání výrazu „fiše“ samostatně, místo výrazu „fiše opatření“ nebo „popis opatření“ je mylné a zavádějící. Fiše není totožná s projektem, programem, opatřením, aktivitou, prioritou apod., je to totiž forma popisu, forma vyjádření projektu apod. Projektová fiše (či projektový návrh, návrh projektu) je dokument obsahující souhrnné informace o určitém zamýšleném projektu. V zásadě má dva druhy využití: A) V prvním případě slouží jako vstupní informace k rozhodování o předběžném výběru projektu k realizaci a jeho možném spolufinancování z veřejných (nadnárodních, národních, regionálních, místních) či soukromých (privátních) finančních zdrojů. B) Ve druhém případě slouží jako vstupní informace k vyhledávání vhodných projektů za účelem jejich podpory z dostupných finančních zdrojů. Fiše (Fiche) – obecná struktura
1. Všeobecné informace; 2. Cíle projektu; 3. Popis projektu; 4. Časový plán; 5. Rozpočet a financování projektu; 6. Ekonomické vyhodnocení projektu; 7. Vyhodnocení vlivu na životního prostředí; 8. Současný stav projektu; 9. Zapojení místních a regionálních úřadů; 10. Očekávaná rizika; 11. Institucionální rámec, a jaká jsou její specifika při tvorbě a plánování projektu. ROPRO a.s. 2008
142/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Fondy EU
Jedná se o souhrnný název pro strukturální fondy (ERDF a ESF) a Fond soudržnosti (pozn.: Fond soudržnosti nepatří mezi tzv. „strukturální fondy“!). Globální grant
Řídící orgán může pověřit správou a prováděním části operačního programu jednoho nebo více zprostředkujících subjektů určených řídícím orgánem, popř. jiných orgánů, které budou zajišťovat provádění jedné nebo více operací v souladu s ustanoveními dohody uzavřené mezi řídícím orgánem a takovýmto orgánem. Grantové schéma
Představuje na rozdíl od individuálního projektu formu „skupinového“ projektu, který v sobě zahrnuje množství akcí (grantových projektů). Vyhlašovatel grantového schématu přijímá a hodnotí akce (grantové projekty). ICT
Informační a komunikační technologie = hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, zpracování a distribuci dat. Mezi hardwarové (technické) prostředky patří servery, stacionární a přenosné personální počítače, tiskárny, komunikační a síťová zařízení (především vysílače, směrovače, přepínače) a specializovaná koncová zařízení (myš, tablet, scanner, kamera, PDA, mobilní telefon apod.). Mezi softwarové (programové) prostředky patří základní software (operační systém, databázový systém, komunikační systém), aplikační software a software pro modelování a vývoj informačních systémů. Indikátor
Indikátorový systém ROP SZ (resp. IPRM), který vychází z „Národního číselníku indikátorů“. Prioritně jsou vybírány tzv. core indikátory. Systém indikátorů a kontrola jejich naplňování je základním nástrojem měření plnění celkových cílů ROP SZ, neboť umožňují monitorovat a hodnotit realizaci programu vzhledem ke stanoveným cílům. Pro každou oblast podpory je nutné stanovit indikátor výstupu, event. výsledku, v případě relevance též indikátor horizontálních témat. Indikátor výsledku
Vztahuje se k přímým a okamžitým účinkům, které program přinesl. Poskytuje informaci například o chování, kapacitě nebo výkonnosti konečných příjemců. Tyto ukazatele mohou být fyzické nebo finanční povahy (například nabízená využitelná plocha rekonstruovaných objektů, počet vytvořených pracovních míst apod.). Indikátor výstupu
Vztahuje se k aktivitám. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic, počet podporovaných subjektů apod.). Individuální projekt
Konkrétní ucelený projektový záměr, který předkládá žadatel s cílem získat dotaci v rámci konkrétního operačního programu. Projekt je předkládán buď ve formě elektronické žádosti, nebo na papírových formulářích (popř. obojím způsobem) se souborem povinných a nepovinných příloh. Projekt musí splňovat formální náležitosti a musí být v souladu s podmínkami operačního programu, tzn. přispívat k naplnění cíle, zaměření a monitorovacích ukazatelů. Předkladateli projektů jsou vždy příjemci podpory. Inovace
Obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. Integrovaný projekt
Je komplexní rozvojový nástroj logicky propojených a vzájemně podmíněných projektů, a to zpravidla jak investiční tak i neinvestiční povahy, jež dohromady vytváří významné synergické efekty. Integrované projekty mohou být financovány kombinovaně z více operačních programů. Integrovaný ROPRO a.s. 2008
143/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ projekt zahrnuje řešení více aspektů rozvoje daného sektoru či oblasti (např. kombinace investic do rozvoje infrastruktury s investicemi do oblasti marketingu a rozvoje lidských zdrojů), případně jako projekt, který neřeší izolovanou investiční akci, tedy např. pouze opravu komunikace v obci, ale též navazující investice jako je vybudování odstavného parkoviště či informačního centra, navazujícího dopravního terminálu apod. a řeší tak problematiku jako celek, čímž je zajištěn dostatečný efekt investice. míněných projektů, a to zpravidla jak investiční, tak i neinvestiční povahy, jež dohromady vytváří významné synergické efekty. Individuální projekty mohou být financovány kombinovaně z více operačních programů. IPRM
Integrovaným plánem rozvoje města se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. Mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. Integrovaný plán rozvoje města je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007-2013. IPRM – cíl IPRM
Koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu měst. Efektivita spočívá především v smysluplné návaznosti a synergickém efektu jednotlivých aktivit a opatření. Monitorovací výbor ROP
Řídící orgán (Regionální rada) zřizuje monitorovací výbor pro Regionální operační program Severozápad nejpozději do 3 měsíců po vydání rozhodnutí Evropské komise o schválení ROP. Do 6 měsíců od schválení programu posuzuje a schvaluje kritéria (navržená ŘO) pro výběr projektů spolufinancovaných v rámci příslušného programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb financování. Pravidelně posuzuje pokrok dosažený při implementaci ROP. Přezkoumává výsledky hodnocení podle čl. 48 odst. 3 Obecného nařízení. Posuzuje a schvaluje výroční a závěrečnou zprávu. Posuzuje a schvaluje návrhy na změnu rozhodnutí EK o prostředcích z rozpočtu EU. Navrhuje ŘO úpravy nebo přezkoumání ROP, které by mohly přispět k dosažení jeho cílů nebo zlepšit jeho řízení. MSP
Malý a střední podnik; podnik, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Malý podnik je definován jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob, jehož roční obrat, případně celková roční bilanční suma, nepřevyšuje 10 mil. EUR. Mikropodnikem (drobným podnikem) se rozumí podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat, případně celková roční bilanční suma, nepřevyšuje 2 mil. EUR. Národní rozvojový plán (NRP)
Představuje zevrubné zdůvodnění potřeby pomoci ze zdrojů EU a definuje cíle, jichž má být dosaženo. Vypracování Národního rozvojového plánu je základní podmínkou pro získání pomoci EU, ale je také významnou zkouškou připravenosti České republiky na realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Národní rozvojový plán byl zpracován na základě usnesení vlády České republiky č. 40/99, o zabezpečení přípravy pro využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu Evropské unie. Národní strategický referenční rámec (NSRR)
Dokument, který je v souladu se Strategickými zásadami EU a který určuje propojení mezi prioritami EU a národním programem členského státu, na jehož základě jsou zpracovány jednotlivé operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů. Byl předmětem dialogu mezi ČR jakožto členským státem a Evropskou komisí, která jej schvaluje v souladu čl. 28 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
ROPRO a.s. 2008
144/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ NUTS
Doslovně: „La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques“. Mezinárodní standard zavedený Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Klasifikace obsahuje 8 úrovní NUTS, které představují velikostní skupiny. Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Kraje v České republice jsou zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby poskytování dat, zejména k čerpání Strukturálních fondů EU, bylo nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS 2. Oblasti NUTS 2 jsou také nazývány Regiony soudržnosti. V ČR jsou tvořeny územím 1 - 3 krajů. Regiony soudržnosti jsou příjemci finanční pomoci Evropské unie. Oblast podpory
Vymezuje konkrétní obsahovou náplň pomoci, na kterou musí projekt svým cílem navazovat. Představuje tak základní dotační titul operačního programu se stanoveným finančním plánem, který zahrnuje způsobilé výdaje spolufinancované z veřejných zdrojů EU a z veřejných zdrojů ČR. Operační program
Dokument předložený členským státem a přijatý Komisí, který stanoví strategii rozvoje s uceleným souborem prioritních os, jež má být prováděna s podporou některého fondu nebo, v případě cíle „Konvergence“, s podporou Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Operační program – implementace
Proces uvedení programu v činnost. Schválení a vyhlášení operačního programu; příprava dokumentace; hodnocení a výběr projektů; vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace; příprava a realizace projektů; kontrola, autorizace a provádění plateb, reportování; monitorování efektů programu. Partneři projektu
Instituce a organizace, které jsou zapojeny do přípravné a realizační fáze projektu. Způsob zapojení muže být finanční, materiální, formou odborných služeb nebo nejlépe kombinací více způsobů. Forma partnerství není předepsána, ale pro hodnocení projektu je třeba pro posouzení zapojení partnera doložit všechny doklady o partnerství (smlouvy, dohody, prohlášení apod.). Za partnera projektu nelze v žádném případě považovat dodavatelskou firmu nebo subjekty, které pracují pro žadatele na komerční bázi; zapojení organizací zakládaných či zřizovaných žadatelem v roli případných partnerů bude hodnotitelem prověřováno. Pracovní skupina IPRM
Orgán v rámci řídící struktury IPRM, který je sestaven z osob, které se podílejí na přípravě a zpracování IPRM a zástupců relevantních partnerů. Pracovní skupina se řídí Statutem a Jednacím řádem. Pravidlo N+3 a N+2
Toto pravidlo zjednodušeně znamená, že příjemce podpory musí projekt zrealizovat a požádat o vyplacení dotace nejdéle do tří let od chvíle, kdy mu byla dotace přislíbena. V opačném případě na ni ztrácí nárok. Toto pravidlo platí do roku 2010 (včetně!). Po tomto období následuje již pravidlo N+2 se stejným principem. Prioritní osa
Jedna z priorit strategie v operačním programu skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle Program
Soubor priorit a oblastí podpory. Prostřednictvím nich a jeho pravidel se směřuje k dosažení předem stanovených cílů. Projekt
Rozumí se jakákoli činnost prováděná konečnými příjemci v rámci operačního programu; jde o konkrétní aktivity realizované Konečným příjemcem a financované prostřednictvím SF nebo CF.
ROPRO a.s. 2008
145/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Projektová dokumentace
Pro účely pravidel se projektovou dokumentací rozumí dokumentace pro přípravu žádosti (vč. poviných příloh žádosti) a dokumentace nezbytná pro úspěšnou realizaci projektu. Jedná se zejména o dokumentaci pro stavební řízení, podkladové studie k žádosti o podporu, dokumentaci EIA, atp. Prováděcí dokument Dokument obsahující podrobné informace k programovému dokumentu (ROP) o implementaci programu, zejména pak o oblastech podpory (včetně ex –ante hodnocení), typech žadatelů, formě pomoci a finančním plánu pro každou oblast podpory. Příjemce
Subjekt realizující projekt spolufinancovaný z rozpočtu EU, který na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace/Rozhodnutí o financování akce žádá řídící orgán o prostředky a přijímá prostředky předfinancování výdajů ze SR, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a prostředky národního financování. V případě Regionálních operačních programů se příjemcem rozumí subjekt realizující projekt spolufinancovaný z rozpočtu EU (SF), který na základě Smlouvy o poskytnutí dotace žádá řídící orgán o prostředky a přijímá prostředky z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti. Příjemce podpory
Subjekt, který realizuje aktivity a dosahuje cílů oblasti podpory. Příjemce podpory uskutečňuje navržené aktivity prostřednictvím schváleného projektu, na část způsobilých výdajů obdrží dotaci ze strukturálních fondů. Region soudržnosti NUTS II Severozápad
Jedná se o územní statistickou jednotku, která je tvořena dvěma kraji – Ústeckým a Karlovarským. Regiony soudržnosti (v ČR celkem 8) byly zřízeny zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje pro potřeby spojené s koordinací a realizací politik hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. V programovacím období 2007 – 2013 bude NUTS II Severozápad čerpat podporu z ERDF v rámci Cíle Konvergence prostřednictvím ROP SZ. Územní statistické jednotky, tzv. NUTS slouží v rámci EU ke statistickým účelům a pro potřeby programování a v České republice jsou členěny na 5 úrovní: NUTS I (celá Česká republika), NUTS II (regiony soudržnosti), NUTS III (kraje), NUTS IV (okresy) a NUTS V (obce). Regionální rada
V 8 regionech soudržnosti se zřizují Regionální rady. V regionu soudržnosti Severozápad se zřizuje Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad se sídlem v Ústí nad Labem. Regionální rada je právnickou osobou. Regionální rada (RR) je řídícím orgánem Regionálního operačního programu Severozápad. Orgány RR jsou výbor RR, předseda RR a úřad Regionální rady. Řídící orgán
Vládou pověřený ústřední orgán státní správy nebo zákonem určená právnická osoba na úrovni NUTS II zodpovědný za řízení, koordinaci a implementaci programů. Řídící výbor IPRM
V rámci řídících struktur a managementu IPRM je takovým orgánem, který je určen a schválen orgánem města (Rada, Zastupitelstvo) pro účely řízení a koordinace přípravy, zpracování a realizace IPRM. Tvoří jej zejména zástupci města, členové reprezentující regionální, místní veřejnou správu, podnikatelskou sféru, vzdělávací sféru a dále manažer IPRM. Řídící výbor je odpovědný městu, schvaluje složení pracovních skupin a informuje město o činnosti pracovních skupin. Bližší působnost a kompetence obsahuje statut Řídícího výboru. Spolufinancování (Kofinancování)
Míra spolufinancování projektu ze Strukturálních fondů závisí na tom, pod který Cíl spadá. Obecně platí, že maximální míra spolufinancování z prostředků EU činí 85% celkových veřejných způsobilých výdajů (zbylých 15 % veřejných způsobilých výdajů pochází z veřejných zdrojů ČR). Pokud tyto investice vytvářejí příjmy, je podíl EU výrazně nižší. Na základě principu participace je nutné, aby do
ROPRO a.s. 2008
146/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ procesu spolufinancování byly zahrnuty všechny subjekty, kterých se bude projekt dotýkat (EU, rozpočty státu, krajů, obcí, podnikatelů, atd.). Stavba
Veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Strukturální fondy
Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond. Strukturální fondy jsou nástrojem k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. Prostředky z těchto fondů jsou určené na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy zaměstnanosti. Udržitelný rozvoj
Udržitelný rozvoj je založen na integraci a rovnováze tří pilířů ekonomického, sociálního a ekologického. Je cíleným procesem změn v chování lidské společnosti. Stručně řečeno - udržitelný rozvoj představuje takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Základní myšlenkou udržitelnosti je dosažení harmonického stavu životního prostředí, sociálního prostředí a ekonomického rozvoje, současně s důrazem na prioritní význam rozvoje lidské osobnosti v podmínkách demokracie. Veřejná podpora
Finanční prospěch, který získá podnikatel přijetím některé formy podpory (dotace, zvýhodněné záruky, zvýhodněného úvěru, finančního příspěvku); V případě podpory ve formě zvýhodněného úvěru nebo záruky odpovídá tento prospěch rozdílu mezi tržní cenou obdobné služby a tím, co za ni příjemce podpory skutečně zaplatí, v ostatních případech se rovná výši přiznaného finančního příspěvku či dotace. Tato podpora se poskytuje s účastí veřejných prostředků, pro které platí stanovená pravidla (de minimis nebo intenzita veřejné podpory); Výše každé poskytnuté veřejné podpory se stanoví k okamžiku uzavření smlouvy o podpoře a je v příslušné smlouvě jmenovitě uvedena a vyčíslena. Veřejná podpora – intenzita veřejné podpory
Pravidlo pro poskytování veřejné podpory, které se vztahuje k podpořeným projektům; Jde o poměr mezi hrubým ekvivalentem podpory a investičními náklady projektu vyjádřený v procentech. Přípustná intenzita veřejné podpory se vztahuje vždy k místu realizace projektu (ne k sídlu firmy) a pokud je podmínkou pro poskytnutí požadovaného typu podpory, je to uvedeno v textu příslušného programu. Veřejná podpora – znaky
Aby byla naplněna podstata veřejné podpory, musí být naplněny tyto všechny 4 znaky: 1) je poskytována ze státních prostředků; 2) narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže; 3) zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby; 4) ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Veřejné prostředky
Všeobecně se za ně pro účely programů podpory a zejména při posuzování otázek veřejné podpory považují prostředky rozpočtu EU, státního rozpočtu, státních fondů, rozpočty krajů a obcí. Např. pro OPPI jsou jimi prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu. U národních programů podpory jde o prostředky státního rozpočtu. Veřejný výdaj
Výdaj, který pochází ze SR, státních finančních aktiv, státních fondů, územních rozpočtů, rozpočtu EU, z rozpočtu mezinárodních organizací založených mezinárodní veřejnou smlouvou, anebo jakýkoli podobný výdaj. Za podobný výdaj se považuje výdaj pocházejíc z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.
ROPRO a.s. 2008
147/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“ Veřejnoprávní subjekt
Jakýkoliv subjekt, který: a) je založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, b) má právní subjektivitu a c) je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo je těmito orgány řízen; nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. Výbor regionální rady
V rámci příslušného regionu soudržnosti sleduje realizaci ROP a předkládá monitorovacímu výboru, resp. i příslušné Regionální radě návrhy a doporučení pro úpravu programového dokumentu a programového dodatku na jejich úrovni. V konečné fázi hodnocení projektů schvaluje relevantní projekty za účelem poskytnutí dotace. Způsobilé výdaje
Jsou výdaje na projekt, které mohou být hrazeny z finančních prostředků Fondů EU. Způsobilé výdaje jsou oficiálním pojmem příslušných překladů nařízení a jsou ekvivalentním pojmem pro uznatelné, oprávněné či přijatelné výdaje/náklady. Způsobilost výdajů je upravena v článku 56 obecného nařízení (Nařízení rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti) a také metodickou příručkou, která tvoří soustavu dokumentů nutných pro implementaci ROP. Z hlediska času jsou způsobilé takové výdaje pro příspěvek z fondů, jestliže byly skutečně uhrazeny mezi dnem předložení operačního programu Komisi nebo 1. lednem 2007, podle toho, co nastane dříve, a 31. prosincem 2015. Nezpůsobilým výdajem rozumíme výdaj, který nesplňuje výše uvedené podmínky.
ROPRO a.s. 2008
148/149
Statutární město Chomutov – Integrovaný plán rozvoje města 2007-2013
„IPRM klíčem k naplnění strategie rozvoje města Chomutov“
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Binterová, Z a kol. Chomutovsko – regionální vlastivěda. Most: Nakladatelství Hněvín, 2006 Darovací smlouva o převodu majetku v prostoru kasáren a garážového dvora ze strany České republiky-Ministerstva obrany ČR na Město Chomutov (2004-2005) Ekologický audit prostoru kasáren a garážového dvora (autor Jezus, s.r.o., 2003-2004) Komunitní plán sociálních služeb města Chomutov (2006) Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (2007) Národní Lisabonský program 2005 – 2008 (Národní program reforem České republiky) Národní rozvojový plán ČR pro 2007 – 2013 (NRP) Národní strategický referenční rámec (NSRR) Oznámení EIA na Zimní stadion Chomutov vč. analytických příloh (autor Ing. Petr Hosnedl, 2007) Postupy pro vypracování IPRM (Příloha č. 9 Příručka pro žadatele ROP SZ) Program rozvoje Ústeckého kraje Rámcová strategie rozvoje města Chomutova do roku 2020 Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 - 2013 Strategie hospodářského růstu ČR 2005 – 2013 Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR) Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR) Strategické obecné zásady Společenství (SOZS)
www.czso.cz – Český statistický úřad www.mapy.cz – mapový server www.chomutov-mesto.cz – Statutární město Chomutov www.chomutov-projekty.eu – Statutární město Chomutov (projekty EU) www.mmr.cz – Ministerstvo pro místní rozvoj www.nuts2severozapad.cz – Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad www.kr-ustecky.cz – Krajský úřad Ústeckého kraje www.risy.cz – Regionální informační servis www.strukturalni-fondy.cz – Ministerstvo pro místní rozvoj (fondy EU)
ROPRO a.s. 2008
149/149