DRAMA
Dramatickou tvorbu \ze sledovat v našíliteratuře od konce 12. století, neboéuž z tédoby máme dochovány latinsky zpiuané velikonoční dramatické obřady z kláštera sv.Jiří na pražskémhradě (viz str. 86). Ceština se v dramatické tvorbě uplatňuje od 14. století,kdy vznikají jako ústupek lidu neznalému latiny hry dvojjazyčné,a to tak, že původď latinské zpěvy liturgické hry zůstaly sice zachovánn ale k nim se připoioval veršovanýpřeklad do češtiny.Některé z přeložených zpěvů se zpiva|y, jiné prostě recitovaly(t. zv. rykmy). Místa citově zvlášťpůsobivá,jako nářky Marií' nebo jinak významná (řečKristova k Marii Magdaleně) b1fvalapřitom rozváděna šíře.- Vedle těchto her dvojjazyčnýchse držel v přísnéliturgické podobě latinsképouze obřad Nóaštěoabožíhohrobu v rozmanit'ýchobměnách aždo 16. století. České vloŽt
MAsTIČKÁŘ Tak setradičně nazývá zlomek oelikonoční try, neispíšeř/ry o třech Mariíclz, obsahující samostatnouscénu mastičkářskou, velmi obšírně rozvedenou. Scéna, v níž šarlatánský mastičkář prodává vonné nnasti třem Mariím, které jimi chtějí natřít Kristovo tělo, ryskyruje se v zárodku v liturgických obřadech velikonočních,u nás na př. v svatoiirských, od počátku 14. století, v skladbách sepsaných iazykem národním je však značně rozšířena a zvulgarisována. Její děj je zce|a prostý: mastičkářůvpomocník vychvaluje výrobky svéhomistra, tropí si však přitom z něho posměch a rád vede neslušnéřeči; mastičkář dryáčnicky oživí syna židova; do prodeje mastí zasáhne i mastičkářova žena' což dává podnět k dalším fraškovitým výjevům. Komposičně tvoří všechny tyto bujné scényprotiklad a jistou měrou i parodii posvátného děje, který je vlastním námětem dramatu.- Mastičkářská scéna obsahuje zpěvy latinského tradičního vážného obsahu, makaronskou píseň česko-latinskou a několik set recitovaných veršů českých (dialogy i monology), jeŽ jsou v naprosté převaze nad zpěvy latinskými.
247
Mastičkářská séna je dochována ve dvou zlomcích. Rozsah českýchsložekukazuje, že hta, z níž dochované zlomky Mastičkáře pocháze!í, představuje pozdní vývojové stadium, kdy nároclní jazyk v dramatě naprosto zat|ači|liturgickou latinu. Mastičkář je první dochovaná literární památka znamenající odvrížný průlom do literatury feudální tim, že si volí thema ze soudobéhovšedníhodne, podávajíc obrázek z městskéhotrhu, v němŽ ie zachycen kousek lidovéhoživota.Hra je prostoupena po. dobným duchem, |aký nacházímev satirických skladbách studentských (latinských i českých); lze se ostatně domnívat, že na vzniku Mastičkáře měli značnýpodíl studenti, kteří vyrostli často z lidu, lidu rozuměli a svými ústy dovedli vyjádřit to, co lid cítil' Není tedy divu, že používalii hovorovéhojazyka s jeho vulgarismy.
Rubín přibíhaje říkri verš: Sed',mistře, seď' jáz k tobě běžu, snad sě tobě dobřě hoz'u. Mastičkciř: Vítaj' milý ldonechu! Dávě l'udem dosti smiechu! s Pověz mí, kak ti pravéjmě děju, aťs tobú cěle sděju. Rubín říkri: Mistře, jsem ti dvorný holomek' děiúťmi Rubín z Benátek. Mastičfuiř říkó zlerše: Pověz mi to, Rubíne, 10 co chcešvzieti ote mne. Rubínprazsí: Mistře, ot tebe chcu vzieti hrnec kysělicě a k tomu tři novélžícě. Móž-li mi to ot tebe přijíti, chcu jáz ovšemwój rád býti. Mastičkriřpraaí: 15 Rubíne! to ti všejáz úd dám, co jsi potřěboval sám. Jedno na to všdy ptaj a těch miest pýtaj' kde bychom mohli svój krám vyklásti 20 a svédraho prodati masti. Rubínprazlí: Mistře, hyn jsú miesta sdravá a v nich jest krásná úprava. Tu račsvéseděnie jmieti a svédrahémasti wďeti!
248
&'\ých složek ukazuje, |R::'ih :'l' předsta!"ujepozdní vyvojové lliturgickou latinu. a znamenajíci odvážný průlom to"všedního dne, podávajíě obrát. prosroupena po_ ,:i].:lt.H|1 b"studentských(latinských i čes-
.:: *,:l' ,|?:yi poďl studenti,
oovedlivyjádřit to, co lid cítil. |!'rugaflsmy.
l tobě běžu, z'tJ.
iechu! jmě dějú,
holomek, tek.
ieti hrnec kysělicě 11íti, býti. tdárn,
krámvyklásti lravá va. I
I
DdIe Rubín: 25 Mistře, vstúpěna tuto stolicu, posadižk sobě svúženu holicu. _ Ticho! Potom aťs Postrpalkemzpíacipíseňtakto: Sed',vem přišel mistr Ypokras de gracia divina, nenieéhoršieho v tento čas in arte medicina. Komu která nemoc škodí a chtěl by rád žívbýri' on jeho chce usdraviti, žeémusí dušězbyi. Rubín říkci aerše: 35 Poslúchajte,dobří luďe, rnnoho vám radosti přibude, těch novin, jěŽ vám povědě' jěŽ velmi úžitečné vědě. A vy' baby' svéšeptánie 40 puste i vše klevetánie, v časti mičětíneškodí. Poslúchajtež'dobřě vem hodí: přišelťje host ovšemslavný, lékař múdrn chytrý' dávnn 45 vám bohdá na všu útěchu. Nenieéníc podobno k smiechu, cožprav'u, věřte mi jístě, jakžtorožcěna siej tistě. Ni v Čechách, ni u Moravě, jakžtoučenímistři pravie, 50 ni v R'akúsiech,ni v Uhřiech' ni u Bavořiech, ani v Rusiech, ni u Polaniech, ni v Korutaniech: právěévešdejeho jmě světie, 55 krátcě řkúce, po všemsvětě, nikdiež jemu nenie rovně, kromě žeéprdí neskro'rně. I jmáťtakédrahémasti' jěžéjest přinesl z dalekévlasti, jimiž nemoci všeliké, 60 rány kakož koli veliké zacěhbez pomeškánie. Bóh jeho potaz, ktoŽ jho hanie!
249
Ktož je boden nebo sěčen neb snad palicěmi měčen neb snad jmá-li v svémušě zpary, příde-li k mému mistři s dary, mój mistr leho tak naučí: pomažesě, jako pes vskučí 7O a potom sě náhle vzpručí. A vy, páni, chcete-li dobři byti' móžetejej kyji bíti. - Ticho! Skončivoyběhne mezi lidi.
90
65
Mastičkdř, Rubín ašak neodpoaídti: Rubíne! Rubíne! Ať aold po druhé: Rubíne, vo pistu? Ten aťodpoaí: 75 Sed',mistře' držuza řit tistu. Mastičktiř opět oold řka: Rubíne, vo pistu kvest? Ten aťodpoaí: Seď, mistře, chlupatútistu za pezd. Mastičkciřznozsudvakrdt aolci: Rubíne! Rubíne! (Rubín:) Co kážeš,mistře Severine? Mastičkeiř mu říkd: 80 Milý Rubíne, kde sě tak dlúho tkáš' žeo svémmistřě ničsenetbáš? Rubínříkd: Iúistře,v onomno biech počall'udi léčiti' tu mi počěchustarébaby pod nos pzdieti. Mistře, v onoÍIlnokútě biech, 85 tu mi sě sta dvorný smiech: rozedřěchu mi s puškamiměch. Potom sem k tobě běžětiuchvátil, abych po tobě veškenl'ud obrátil. _ Ticho! Mastičkdř aťaolri dr:akrdtřka: Rubíne! Ten neodpoaídd. Volri po d,ruhé. Ten aťodpovíjako dříae. Ať zloldpo třetí:
250
95
10
sěčen 'ěčen !m ušězpaÍy' tři s dary, tučí: 'skučí ručí' cobři byti, Ticho!
lpoz:ídtÍ:
t tistu.
:istuza pezd.
ne? <ďúho tkáš, retbáš? l počall'uď léčiti, typod nos pzďeti. biech, ,^L. -lll.
i měch. i uchvátil, Ldobrátil. _ Ticho! l:
90 Rubíne! přichdzeje mluaíjako dříoe. Ten Mastičkdř říkd: Nlilý Rubíne! - Jako dříae. Ten odpovídciřka: Milý mistře' ty všdy na mě kříkáš i svým lrněvem na mě kdýkáš! U velikémsě mistrovstvě znáš' 95 všakproto i hovna juž nejmáš. Mastičkdř říkd: Toť je ot starých slýcháno i u písmětakéjest to psáno: ačco s bláznem kdy ulovíš, ale nerorrněs ním rozdělíš. RubínříkrÍ: lo0 Tak sě mušívešdystáti, Žeésě zlob zlobí obrátí a dobrédobrým sě oplatí, ktož zle myslí, ten všdy zl.:.att. Mastičktiř říkti: Rubíne, pustvě tento hněv na stranu! 105 Hovějž lépesvémupánu! Budevě v ten časbohata' mine najúvšě zlá zttáta. Rubínříkrj: Takož, milý mistře, tako, tiehněvě oba za jednako! 1lo Vše po najúvól'u bude, potom náma ďábel shude. _ Ticho! Mastičkdř aťaolci třikrdt: Rubíne! řka: Ten přichdzeje, aťodpozsí Co kážeš,mistře Severine? MastičkrÍřk němu: Rubíne, rozprostři mój krám, ll5 at séjáz sde l'udern znáti dáml Rubín odpovídci: Prav to každý juž vás druh k druhu, že ke všelikémuneduhu i ke všelikéjnemoci méhomistra masti mohú spomoci. |2o Ktož jmá kterú nádchu v nozě,
251
ot tohoťjmá mlékokozie. A ktožjmá zimnicu v tylu neb snad neskrovnúkýlu neb snad jmu dna lámá uši |25 neb jmá snad črvyv duši, to všemój mistr usdraví i všie nemoci zbavi, Mastičkdř říkd: Rubíne, skóroJi mé masti budú? Ten říkri: Jednak, mistře, přěd tobúbudu, 130 až jich z pytlíka dobudu. Mastičktiř říkri: Rubíne, južtje počalmazanec kvísti. Račmi masti sěm mé vyčísti. Ten říkd: Kto chcete rádi slyšěti, móžetesěm ráď hleděti. Rubín: L35 Požehnajmě, božísynu í svaty duše, aémne ďábel nepokúšie. Dcile říkd: Toto ti je, mistře, prvá puška, ot téťsě počínávole jako hruška; najprvéé bude jako dýně l40 a potom bude jako škříně. Toto je, mistře, puškadruhá, od téťzpleskajúvole tuhá; coéona prvá neduha zapuď, a tatoťviece neduha zbudí. t45 A toto ti jest puškatřetie, pro tuébaby s skřietkem k čertuvzletie. Toto ti je, mistře, puškačwrtá, taťpohřiechu jako nebozězem vrťá. A u pátéjměl jsem tři svrčky a pól čtvrtakomára: tu je snědla onano baba stará. Tato ti jest, mistře, mast z Babylonie, v niejéje taká drahá vóně, ktož jie kúpí,tako ťvrdie, 155 pójde od nie pzdě a prdě. A toto ti jest mast tak drahá,
252
161
tt
r'1
Íiu u uši )t:
ti budú? i budú,
:aneckvísti. :ísti.
svatyduše, rška, ruška;
há, u,
čerfuvzletie. Vrtá' )m vrťá. (y :á. Babylonie,
žetjie nejmá Víedně ani Praha; činila ju paní mladá, všez komárovéhosádla, 160 pzdin k niej málo přičinila, aby brzo nezvětřěla; tuťmi všickni najlépechválé. Pompkni jie tam k sobě dále, aťjie každýnepokúšie: 165 taťjedno k milosti slušie. A tatoť,mistře, najlépevonie, znamenaj,co je do nie: Bych jie komu v zuby podal, že bych to vám viděti dal' 170 všdy by sě dřévezatočil, neŽ by jednúnohú kročil. A tuto mast činil mnich v chyšcě, mnich sedě na jěptišcě: Ktož jie z vás okusíkoli, t75 vstanelmu jako pólŽebráčie holi. A to jest mast nade všěmasti, ale nenieťjie v tejto vlasti. Tlukúťjužáci na školnémptazě, lečbuď v teplej lečna mrazě, 1Bo ale nemóž ti jie žváti' jedno oblú v život cpáti. Ale to z váskaŽdá věz, žeťpěkné1éčí bez peněz; pakli nepěkná příde s dary, 1B5 tejélacniej dadie páry, buď od črtabuď od chlapa, i posledniej dadie kvapa. A pakli je v kteréjnemoci, kažtejiej přijíti na tři noci, 190 budeťsdráva jako ryba' neb tú maséúnebývá chyba. A jiných mastíimáš dosti, prodáva|žjě' ažtněkto stepe wé kosti. - Ticho! Rubín k Postrpalkoz:i: Brzo masti natluc dosti, |95 po časbudem mieti hosti. Dřévesmi jie byl dalmálo, až sě jie mnohým nedostalo;
253
přikydniž mi jie sěm viece, aénečakajú stojiece. 2oo pušekjmáš pln krám mistře, Jiných' a z těch učiďš, co chcešsám. . Ihned aťayběhnemezi lid. Po těchtosloaechaťmastičkdřdaakrdt volá řka: Rubíne! Rubíne! Mastičkciř říkri: Hi, Rubíne! Žet vran oka nevykline, že mój trh cný pro tě hyne! 2o5 Rubíne, móžešprudkým' zlým, nevěrný, synem b1ýti, žekdy tebe volaju, a ty nechceške mně přijíti! R'ubínřílert: É,,zádny mistře, nemluv mi na hanbu mnoho, neb sem nedóstojen slova toho; neb kdeŽ jáz stoju nebo choz'u, 21O tuťvešdywú čestploz'u. Mastičktiř říkd: Rubíne, mój věrný sluho, tuto býti nemóžem... ďúho, nechce k náma ijeden kupec přijíti' juž musívě otsud přič jíti. Rubínříkri: 215 É, zadny mistře, račvesel býti, chce k náma dobrý kupec přijíti. Viz'uť ondeno dobréhodruha syna, a u ňeho jest veliká lysina. Bude náma zaplacenatohoto postu vyzína, ježlepši bude neŽ s veliky noci kozina. 22o Mastičkdř říkd: Slyšalsem, Rubíne, zvěstě, žejsúsde tři panie u městě, a tyt, Rubíne, dobrých mastíptaiú. A zdaťty mne, Rubíne, neznajú? 225 Zdátffi sě, ežťondeno stojie, ežťsě o nich l'udébrojie. Doběhni tam, Rubíne, k nim, a cěstu ukažke mně jim. (hry): Rubín mluzlík osobci.rn Dobrojtro vám, krásnépa.nie! 23o Vy teprv jdete zej spánie
254
\^
rášpln krám ;sám. * . dvakrcit zlolciřka: a nevykline, nel ,z|lm. nevěrni synem byti, techceš ke mně přijítii mi na hanbu mnoho, . toho; :hoz'u,
úho, lec přijíti,
býti' přijíti. uha syna, )topostu vyzina, noci kozina. , stíptajú. znajú? iie, mr
a nesúcehlavy jako lanie? Slyšaljsem' že drahých mastíptáte: hyn jich u méhomistra pln krám jmáte. _ Ticho! Prati Maria aťihned zpívtÍ: Omnipotens pater altissime, 235 angelorumrector mitissime, quid faciemus nos miserrime? Heu, quantus est noster dolor. Praci říkeiaerše: Hospodine všemohúcí, anjelskýkrál'u žádúcí! 24o I co je nám sobě sdieti, Že nemóžem tebe viděti? Druhd Maria aťzpíati: Amisimus enim solacium, Iesum Christum, Marie filium. Ipse erat nostra redempcio. 245 Heu, quantus est noster dolor! Potom říktíaerše: Ztrati|y smy mistra svého, Jesukristarrebeského. Ztraa|y smy svú útěchu, ještonám Židie odjěchu, Jesukrista laskavého, přietele ovšemvěrného, jenžjest trpěl za všěza ny na svémtěle l'utné rány. Třetí Maria aťzpíaei: Sed eamus unguentum emere, cum quo bene possumus ungere corpus Domini sacratum. Potom říkci uerše: Jako sě ovčičkyrozběhujú, kdyžto pastuškynejmajú, takéžmy bez mistra svého, Jesukrista nebeského, ještonás častoutěšoval a mnoho nemocných usdravoval. Mastičkriř aťzpíari: Huc propius flentes accedite, hoc unguentum sí vultis emere,
255
cum quo bene potestis ungere corpus Domini sacratum. Marie aťzpíaajík mastičkáři: Dic tu nobis, mercator iuvenis, hoc unguentum si tu vendideris, dic precium, quod tibi dabimus. Mastičkdř říkd oerše: 27o Sěmo blíŽepřistupite a u mne mastíkupite. Dcile rnastičkdřříkd Rubínoai: Vstaň, Rubíne, volaj na ně! Viz umrlcě bez pomeškánie těmto paniem na pokušenie 275 a mým mastem na pochválenie.
265
Potom t)ystoupíAbraham s Rubínern,nesasyna. Mluoí takto: Bych mohl vzvěděti od mistra Severina, by mi moil uléčitiméhosyna, chtěl bych jemu dáti tři hřiby a pól syra. Ddle říkri' přichtízejepřed mastičktiře: Vítaj' mistře cný i slovútný! 28o Jáz sem přišelk tobě smutný' hořem sám nečujusebe! Protož snažněprošu tebe, by ráčilmému synu z mrtqých kázati vstáti. Chtělébych mnoho z|ata dáti. 285 Pohynulo nebožátko! Přědivné biešeděťátko, jen bielý chlébjědieše a o ržěnémnerodieše. A když na kampna vsedieše, 29o tehdy vidieše' co sě prostřěd jistby děiieše. Také dobrúvášňujmějieše, kdyŽ pivo uzřieše, na vodu oka neprodřieše..
3(
I I I
Mastičfuiřmu říkd: 2g5 Abrahame, to já tobě chcu řéci, že já wéhosyna uléču' ačmi dáštři hřivny z\ata a k tomu svú dceř Meču.
256
17 . YýboI
z čcské lite
s ungere um. íři: r iuvenis, ;rendideris, idabimus.
4braham říkti mastičkdři: Mistře, to ti všerád dám, 30o cos potřěboval sám. Mastičktiř říkd: Pomáhaj mi, božísynu, at jázu méjpravdě nehynu! Ve jmě božiejáz tě mažu, južťchytrosťúvstáti káŽu! 3O5 I co ty ležíš,Izáku, činěotcu žalosttakú? Vstaň, daj chválu hospodinu, svatéMařie, jejie synu. Když skončí,lijímu (Iztikoai) břečkuna zadek. Izdk stim pak astóaaje, říkti aerše: Avech, auvech, avech, ach! 31o Kak to, mistře, dosti spách, avšakjako z mffvých vstach, k tomu sě bezmál neosrach. Děkuju tobě, mistře' z toho' eŽ mi učinilcti přieliš mnoho. 315 Jiní mistři po svémprávu mažúsvými mastmi hlavu: ale tys mi, mistře, dobřě zhodil' ežmi všichnu řit masťúoblil. _ Ticho!
t ně! lánie cnie rváIenie. 'ubínem, nest syna, Mluoí takto: misÚa Severina, o slma, hřiby a pól sýra. stičkciře: tný! rutny,
rtvýchkázati vstáti. dáti.
:še,
I
t
I
t řéci,
Mastičkeiř říkd k Mariím verše: Milé panie, sěm vítajte! 32o Co vem třěba, toho ptajte. Slyšal sem, eŽ dob4ých mastí ptáte: teď jich u Ínnepln krám jmáte! Dcílemastičkdřříkd: Letos den svatéMařie přinesl Sem tuto mast z zámořie. 325 Nynie u veliký pátek přinesl sem tuto mast z Benátek; taťmá mast velikú moc, žeéusdravuje všelikúnemoc. JestJi v ónomno kútě která stará baba, 33o a iest na jejie břišě kóžě slába' jakž sě túto masťúpomaže, tak sobě třetí den zvoniti káže. LíčíteJi sě, panie, rády, 17 - Yýbor z českó literatrrry
257
túto masťúpomažetelíčkai brady, taťsě mast k tomu dobřě hodí. ale dušiťvelmi škodí. Marie říkají: Milý mistře, my sě mladým l'udem sl'úbiti nežádámy, proto takémasti nehledámy, kromě náš smutek veliký zjěv.ujemtobě, 340 ženášJezus Kristus pohřeben v hrobě. Proto bychom chtěly lmazati jeho tělo, aby sě tiem šlechetnějiejmělo. Máš-li mast s myrrú a s tymiánem, s kadidlem a s balšánem,dobrý druže,tu prodaj nem. Mastičkdř říkci: 345 Zajisté,panie, když u mne témasti ptáte' teď jie u Ínnevelikú pušku jmáte. Letos den svatéhoJana činil sem tuto mast z myrÍy a z tymiána, přičinil sem k tomu rozličnéhokořenie, 350 v ňemžjest silnébožieswořenie. Jest-li kterémrwé tělo, žeje dlúhov hrobě hřbělo' bude-li tú masťúmazáno, tiem bude šlechetnějiezachováno. Maria říkei: Milý mistře, račnem to zjěviti, začnem jest tu mast imieti neb přijieti. Mastičkeiř říkri: Zajistépanie'kdyžsemjiným l'udem takúmastproďával, za tři hřivny zlata sem ju dával' ale pro veliký smutek vám 360 za dvě hřívně zlata dám. Žena mastičfuiřoaaříkti k němu aerše: I kam, milý muži' hádáš, že sě mladým nevěstkrímsl'úbiti žádáš, že takúmast za dvě hřivně zlata vykládáš? I co pášešsám nad sobú i nade mnú, chudúženú? Proto ty lkáš chudobú a já takéhubená s tobú, neb je to mévšeúsilé, a já sem vydala na niej svéobilé.
335
258
bradn dí,
l'udem sl'úbiti nežáctrá'rny, zujemtobě, :nv hrobě. i jeho tělo, ). 'ánem, rý druže,ru prodaj nem. masdptáte, táte. z tymiána, o kořenie, nie.
íno' i, b přijieti' tdemtakúmastproďával, [,
ti žádáš, a vykládáš?
A to jie neponesúty panie dřieve, než mi hřivny tÍíztata dadie. Mastičkář říkci: Mnohé ženyten obyčějjmajú' kdy sě zap)Lt,tehdy mnoho bajú. Takéžtato biednicě nešvarná 375 mluví vešdyslova prázná. Zapivši sě, mluvíšmnoho a |užz|ým uživeštoho! Nebo co ty imáš do toho, žemě opravuješvelmi mnoho? 380 Radilť bych, aby přěstala, mně s pokojem býti data. Pakli toho nepřěStaneš' snad ote mne S pláčemvstaneš. Náhle oprávěj svúpřěslicu, 3B5 nebédám pěséúpo tvémlícu! 37o
;i
Lena Rrtcr:
To-li je mék hodóm novérú'cho, žerně tepešza mé ucho? Pro mé dobrédávnéděnie dávášmi políčkyza oděnie. 3go Pro mú vešdy dobrú radu zbils mi hlavu iako hadu. A to sě juž chcu s tebú rozděliti nebo rozlúčiti, tě všěm čertómporučiti! Postrpalk říkri oerše: Vítajte, panie vy drahné! 3g5 Vy jste mladým žáčkómviděti hodné! Rubín říkci: Postrpalku, mohl by mluviti tíšě' ažby sě obořily chýšě. Postrpalk říkd: Rubíne, by ty mój rod znal, snad by na mě lépetbal. K němu Rubín: 4o0 Postrpalku, dáš-li mi svój rod znáti' chcu já na tě lépetbáti. Postrpalk říkd: Rubíne, chceš-li o mémrodě slyšěti' to tobě chcu pověděti: Má střícě oba,
259
4o5
Soba i takéKoba, prodáváta hřiby' hlívy' i takéhlušicě' slívy; častochvostištěprodáváta, protoévelikú čestjmáta. Rubínříkei: 410 I cožry, žebráěechudý, tkajě sě sudy i onudy pravíšmi o svéjrodi''ě? Jáz tobě lepšiepovědě to, ještolepšievědě. 4|5 Má teta Vavřěna byla v stodole zavřěna s jedniem mnichem komendorem bliz pod jeho dvorem. A má strýna Hodava 42o častokysělicu prodává; dřieveéjest krúpy dřěla' protoťjest velikú čestjměla. Fí! Kde bych sě stavil, bych tobě veš svój rod vypravil! 425 Tebe bvch všie cti zbavit a sebe bych za jednu planú hnilicu nepopravil. Náhle přěstaň, nevolaie mnoho, nebo zlým uživeštoho! Přěstaň, nebo tě přěvrácu, 43o žíly,kosti tiemto kyjem v tobě zmlácu. _ Ticho! Mastičkriř říkci: Cné panie, na to vy ničsnetbajte! I seď h|e, zde; běžuběžím- 2 hoz,uhodím- 4 dáaě (duál) dáme _ 5 jmě iméno; dějúř1kají- 6: aési s tebousprávněvedu- 7 daornýdvorský,pěkný;holomekslužebník-
L| kysělicě polenta (kaše z ječné mouky) _ 13: mohu.Ii to od tebe dostat - |6 potřěbooal žádal _ L7 jedno jen; ptaj hledej - L8 pýtaj vyhledávej _2I hyn tam_24 aynietivyjmouti, vyložiti .26 holicě holá dívka (puella immatura, nadávka) _ 27 vem vÍtm;Ypokras řecký lékař Hippokrates _ 28:,z milosti božt - 30: v lékařství - 34 zbýti pozbýti - 37 poaědě povím - 38 ,uědě vím - 40 puste puséte, zanechte * 42 aem hodí boď se vám _ 47 prav,u prav1m - 48: iako že tato čubka má růžky (iron') _ 53 u Polaniecá v Polsku _ 54 oešde všude; stlěrie velebí, crl _ 59 alast země _ 62 zacěli bez pomešktinie uzdravl bez meškání, ihned - 63 jeho '. ., ktož toho. ' ., kdo; jho ho - 64 sěčense|aut, zraněn sečnou ranou - 65 měčen zbit _ 66 zpary horkost _ 67 k mistři k mistru _ 69 ponlaže sě zmaže se, namaže se mu; askuči zaskuč:! _ 70 sě azpručí vzpřími se' natáhne se 74 oo pistu (něm.) kde isi? _ 75 tista ólbka_,I6 zso pistu Řoasr (něm.) kde isi byl? - 77 pezd zadnice _ 80 tktiš sá touláš se - 81 ničse nic, nikterak _ 82 v onomno na onom místě -
260
- 84 z 83pzdieti prděti _ puška ni 86 k smíchu zruiš sěvyzttáš sě - 95 i a (zl. Svatovítský v. 503 aktož zle miení, ten vž (duál) budemqo ten ěas lo9 tiehnět:ě (duál) táhnč zabraje _ LL6 každý ad: čn:y červy _ L28 skóro . |32 oyčisti vypočítat' 15 cwčky t49 x:rčky postrč - t64 nepokúšie bych podal - t72 o cl' žaludku (břicha) - 18 i poslední (t. i. ďvka' stepe zn\uče _ L95 po č 203 hi i, inu; or žtidný žádoucí, drahý žádÍÝ -2L4 tnusíoě (ďu ntima lnárrri zlyzina mi 223 ptajúL.iedají_225 spánku _ 23L lanie|al vládce andělů, co si p< počíti si - 242.24ý Ň spása. Běda, jak velká 252 zaašě za ny za lál mast' iÍž můžeme dob Sem, plačící ženy, b pomazati svaté tělo P kterou ti ;:aplat'íme - 2
na ukázku 276 bYch mohl k nedbďo, žitný necht 294 oka neprodřieše c _ 3I4 ež mi učinil že , - 332 smysl třetí der pomazati -342zabYz dvě hřivny _36L hát ubohý _ 368 úsilé pti _ 376 zapil.lšl sá pro přestďa _ 384 ndhle 394 drahné dtahé'vzá str'ýcové _ 406 prodd toulaie se sem a tam _ 42L dřěla mlela - , - 426 nePoPraztil te1
endorem
lla. pravil! rúhnilicu nepopravil. moho,
tobě zrrlácu. _ Ticho! etbajte! _ 1,i.(duá)dáme 5 jmě jméno;
lkí pěkný; holomek služebník o od tebe dostat - |6 potřěboi tam - 24 ayiieti vy_ :.2.1 .hy, oavka) _ 27 vem vám; Ypokras í-34zbýti pozbýti _37 boz:ědě tlem hodi hoď se vám _ 47 u Polaniech v Polsku _ 54zlešde nešktiníeuzdtav| bez meškání' tut, zraněn sečnou ranou _ 65 |'pomažesě zmaže se, namaže
83pzdietiprděti - 84 a kútě v koutě, v rohu _85 sta sě doorný smiech stala se pěknávěc ksmíchu- 86 puškanádobka na mast -87 uchoótil pospíšil_ 93 kdýkdšosopuješse - 94 ruiš sěvyznášsě - 95 i ani - 98 ačjest|ižg- 100-103 obdobná sentence ve stč.Alexandreidě (zl. Svatovítskýv' 503-505: Z|oba zlým sě vŽdy obráú, dobré sě dobr'ým vŽdy otplaú, a ktožzle mienÍ,ten vždy stratí)- loL zlob zloba - Lo4 pustoě (duál) puséme- 106 budeaě (duál)budeme;zltenčashned _ |o7 najúnás (dva)_ L08 takož'..tako tak,..tak, ano. .. ano (dvou)- I|| shude |09tiehněuě(duál) táhněme;aajednakozajedno_llopo najúzlóxupovůlinás _ pomoci L20 ncidcha katar' qfona_ l25 zabraie 116 každý otis |
iaesr (něm.) kde jsi byl? - 77 éz a onomno na onom místě -
261
