Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti pozitivního ovlivnění osobnosti prostřednictvím dlouhodobého výcviku bojového umění karate. Cílem práce je upozornit na potenciál karate v oblasti podpory osobnostního růstu u dětí a mládeže. Teoretická východiska se opírají o studium odborné literatury z oblasti psychologie osobnosti, jejího vývoje a výcviku karatedo. Výzkumné šetření bylo realizováno v šesti českých klubech karate se sto respondenty ve věku od jedenácti do sedmnácti let. Výzkum trval devět měsíců. Byly využity jak kvantitativní, tak kvalitativní metody. Údaje byly získávány pomocí dotazníků. Formuláře byly administrovány osobně, aby se respondentům vysvětlily případné nejasnosti. Vyhodnocení bylo provedeno příslušnými statistickými metodami s využitím publikace P. Gavory: Úvod do pedagogického výzkumu. Následně byla provedena diskuse. Při interpretacích výsledků bylo využito konzultací se zkušenými trenéry karate. Na pozitivní osobnostní změny poukazují také dvě případové studie zařazené za výzkumnou částí. Výsledky práce „Možnosti pozitivního ovlivnění osobnosti prostřednictvím výcviku karatedo“ mohou být přínosné pro trenérskou činnost v klubech bojových umění. Klíčová slova: karate-do, výcvik karate, osobnost, osobností rozvoj, mládež
Annotation This bachalor´s thesis focuses on possibilities of influencing personality development of adolescents by the karate-dó training. The aim is refer to posibilities of good personality growth of adolescents. Theoretical solutions are based on the study of literature psychology, its development and training Karatedo. I did implement my research project in six karate clubs in Czech Republic with houndred respondents aged from eleven to seventeen years old. The research project lasted nine months and for the evaluation, I used quantitative and qualitative research strategies. Data were collected using questionnaires. I personally administered the form to the respondents could explain any ambiguity. The evaluation was carried out by appropriate statistical methods eith using publications Gavor P.: Introduction to Educational Research. Subsequently a discussion. When interpreting the results, I used consultations with experienced trainers karate.
On the positive personality changes also point out two case studies included in after the research part. I believe that the work "Options positive influence personality through training Karatedo" can be useful for coaching in martial arts club
Key words: Karate-do, karate training, personality, personality development, youth
„Cíl umění karate neleží ve vítězství nebo porážce, ale ve zdokonalování charakteru bojovníků.“ Gichin Funakoshi
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu své závěrečné bakalářské práce, doc. PhDr. Richardu Jedličkovi, Ph.D., za metodické vedení a trpělivost. Děkuji za podnětné rady, v důsledku kterých jsem svoji práci směřoval správným směrem. Velké díky patří také mým konzultantům doc. ing. Michalu Vikovi, Ph.D. a senseiům Tomáši Dvořákovi, ing. Bohumilu Kolocovi a MUDr. Karlu Jedličkovi za cenné rady vztahující se k výcvikovým metodám karate. Poděkování patří též dalšímu konzultantovi, doc. ing. Václavu Dvořákovi, Ph.D., za iniciativní doporučení v oblasti výzkumu a finální verze grafů. V neposlední řadě, bych také rád poděkoval všem trenérům, kteří mi pomohli se získáním a sběrem dat a respondentům, kteří se mého výzkumu zúčastnili a poskytli mi tak důležité a potřebné informace. Na závěr děkuji mým rodičům a přátelům, kteří mě motivovali k dokončení celé práce, i když to se mnou občas bylo k nevydržení.
OBSAH 1
ÚVOD ............................................................................................................................... 12
2
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ..................................................................................... 14
2.1
Dílčí struktury osobnosti ............................................................................................................ 16
2.1.1
Temperament ......................................................................................................................... 16
2.1.2
Charakter a charakterové ctnosti ........................................................................................... 16
2.1.3
Schopnosti .............................................................................................................................. 20
2.1.4
Prostorová představivost ........................................................................................................ 24
2.1.5
Odolnost ................................................................................................................................. 25
2.2
Motivace .................................................................................................................................... 25
2.3
Duševní cvičení ........................................................................................................................... 27
2.3.1
Meditace ................................................................................................................................. 28
2.3.2
Zen Mondo.............................................................................................................................. 29
2.4
Význam trenéra .......................................................................................................................... 34
3
METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................... 37
3.1
Příprava výzkumu ....................................................................................................................... 39
3.1.1
Cíl ............................................................................................................................................ 39
3.1.2
Nástroj .................................................................................................................................... 40
3.1.3
Vlastní výzkum a sběr dat ....................................................................................................... 40
3.1.4
Výzkumný vzorek .................................................................................................................... 42
3.2
Vyhodnocení dotazníku a diskuse .............................................................................................. 43
3.4
Případové studie ........................................................................................................................ 68
3.4.1
Případová studie 1 - Ondra ..................................................................................................... 68
3.4.2
Případová studie 2 - Lukáš ...................................................................................................... 69
4
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ........................................................................................... 70
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................. 73
6
SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................... 75
8
Slovníček cizích pojmů Dan
mistrovský technický stupeň
Dachi
[dači], postoj
Do
[dó], termín pro životní cestu
Dojo
[dodžo], termín dojo označuje prostor pro bojová umění, cvičební halu.
Džóši
ruka
Embusen
půdorys kata
Geri
Kop
Hppó kumite
Zápas proti více útočníkům
Kashi
[kaši], noha
Kara
prázdný
Karatedo
(cesta prázdné ruky) japonské bojové umění, zkráceně karate, též karate-dó
Karateka
označení pro cvičence karatedo
Karategi
oblečení karatistů
Kata
forma, ceremoniál (boj proti imaginárnímu soupeři)
Kihon
"základní škola karate", soubor základních tréninkových prvků
Kiai
bojový výkřik (ki = energie, ai = sjednocení)
Kun
řád
Kumite
zápas
Kufu
pracovitost, vynalézavost
Kyu
žákovský technický stupeň
Mokusó
meditace, soustředění se při zavřených očích.
Mondó
učební pohovor
Metakognice
porozumění svým vlastním myšlenkovým procesům a schopnost řídit je
Myo
krása, harmonie
Obi
pás, jež se váže kolem karategi a určuje technickou vyspělost cvičence
Okinawa
ostrov v Japonském císařství
Rei
pozdrav
Shomen ny rei
[šómen ny rei], pozdrav čestnému místu v dojo
Shotó
[šotó], šumění pinií (borovic)
Seiza
sed na patách
Sensei
učitel bojových umění
Sensei ny rei
pozdrav učiteli
Shotokan ryu
[šotokan ryu]styl karate, jehož zakladatelem byl Gichin Funakoshi
Te
ruka
Tsuki
úder
Uke
bolok, obránce
Uchi
[uči], sek
Waza Zen
technika zkrácený výraz pro zen-buddhismus
Zen-buddhismus
meditace, životní postoj, buddhistické učení a jednání
9
Seznam tabulek Tabulka 1: Projev výcviku na chování v kategorii žáků. ................................................ 43 Tabulka 2: Projev výcviku na chování v kategorii dorostenců. ...................................... 43 Tabulka 3: Možnost získání trpělivosti a cílevědomosti u žáků. .................................... 45 Tabulka 4: Možnost získání trpělivosti a cílevědomosti u dorostenců. .......................... 45 Tabulka 5: Ovlivnění fyzické zdatnosti v kategorii žáků. .............................................. 47 Tabulka 6: Ovlivnění fyzické zdatnosti v kategorii dorostenců. .................................... 47 Tabulka 7: Ovlivnění v ovládání sebe sama v kategorii žáků. ....................................... 49 Tabulka 8: Ovlivnění v ovládání sebe sama v kategorii dorostenců. ............................. 49 Tabulka 9: Ovlivnění v duševní pohodě v kategorii žáků. ............................................. 51 Tabulka 10: Ovlivnění v duševní pohodě v kategorii dorostenců. ................................. 51 Tabulka 11: Ovlivnění v sebedůvěře v kategorii žáků. .................................................. 53 Tabulka 12: Ovlivnění v sebedůvěře v kategorii dorostenců. ........................................ 53 Tabulka 13: Získávání schopnosti rychle reagovat v kategorii žáků. ............................. 55 Tabulka 14: Získávání schopnosti rychle reagovat v kategorii dorostenců. ................... 55 Tabulka 15: Získávání předvídavosti v kategorii žáků. .................................................. 57 Tabulka 16: Získávání předvídavosti v kategorii dorostenců. ........................................ 57 Tabulka 17: Napomáhání v učení se v kategorii žáků. ................................................... 59 Tabulka 18: Napomáhání v učení se v kategorii dorostenců. ......................................... 59 Tabulka 19: Napomáhání v hledání nových kamarádů v kategorii žáků. ....................... 61 Tabulka 20: Napomáhání v hledání nových kamarádů v kategorii dorostenců. ............. 61 Tabulka 21: Nežádoucí důsledky výcviku v kategorii žáků. .......................................... 64 Tabulka 22: Nežádoucí důsledky výcviku v kategorii dorostenců. ................................ 64
Seznam grafů Graf 1: Projev výcviku na chování v kategorii celkem žáků a dorostu. ......................... 44 Graf 2: Možnost získání trpělivosti a cílevědomosti u žáků a dorostenců ..................... 46 Graf 3: Ovlivnění fyzické zdatnosti u žáků a dorostenců. .............................................. 48 Graf 4: Ovlivnění v ovládání sebe sama u žáků a dorostenců. ....................................... 50 Graf 5: Ovlivnění v duševní pohodě u žáků a dorostenců. ............................................. 52 Graf 6: Ovlivnění sebedůvěry u žáků a dorostenců. ....................................................... 54 Graf 7: Získávání schopnosti rychle reagovat u žáků a dorostenců. .............................. 56 10
Graf 8: Získávání předvídavosti u žáků a dorostenců..................................................... 58 Graf 9: Napomáhání v učení se u žáků a dorostu. .......................................................... 60 Graf 10: Napomáhání v hledání nových kamarádů u žáků a dorostu. ............................ 62 Graf 11: Porovnání proměny názoru mezi žáky a dorostem. ......................................... 63 Graf 12: Nežádoucí důsledky výcviku u žáků a dorostenců ........................................... 66
Seznam obrázků Obrázek 1: základní postoj „musubi-dachi“ ................................................................... 18 Obrázek 2: Postoj jezdce na koni - „kiba-dachi“ ............................................................ 21 Obrázek 3: Úder „tate-tsuki“ .......................................................................................... 19 Obrázek 4: Sek „shuto-uchi“ .......................................................................................... 19 Obrázek 5: Blok „age-uke“ ............................................................................................. 22 Obrázek 6: Kop „joko-geri-kekomi“ .............................................................................. 19 Obrázek 7: Kop „mae-geri“
..................................................................................... 22
Obrázek 8: Malý pozdrav (vlevo) Velký pozdrav (vpravo) ........................................... 27 Obrázek 9: Meditace v seiza při mokusó na zahájeném tréninku……..………………28
11
1 ÚVOD Karate či tradičním názvem karatedo je bojové umění pocházející původně pocházející z Okinawy – Japonska. Karate si dnes získává stále více příznivců. Je jedním z nejdokonalejších bojových umění, ale cíle a pozadí tohoto bojového umění však ještě nejsou všeobecně známé. Patnáct let karate cvičím a z toho sedm let jsem aktivním trenérem jednoho z nejúspěšnějších klubů v České republice. Právě proto jsem zvolil karate k tématu své závěrečné práce. Když jsem přemýšlel nad obsahem práce, začal jsem zjišťovat, co vše bylo a nebylo napsáno o tomto bojovém umění. Při studování odborné literatury jsem stále především narážel na publikace, které zmiňují hlavně tréninkové metody karate, nebo publikace týkající se biografie velkých mistrů karate. Méně však bylo napsáno o podstatě karatedo. Domnívám se, že karatedo představuje dlouhou celoživotní cestu, která si klade za cíl zdokonalit charakter člověka. Při dlouholetém studování tohoto bojového umění jsem se vždy setkával pouze s dílčí problematikou tohoto sportu a cesty, jež se týkala především rozvoje osobnostního růstu. V důsledku všech výše uvedených důvodů jsem si zvolil téma bakalářské práce: „Možnosti ovlivnění rozvoje osobnosti u dospívajících prostřednictvím výcviku karatedo“. Věřím, že karatedo není jenom sportem, jak jej označují mnozí lidé, ale cestou, jejímž cílem je dosažení dokonalého charakteru a vyrovnané osobnosti člověka. Dal jsem si tedy za úkol seskupit maximum informací, které se týkají možností pozitivního ovlivnění osobnosti prostřednictvím výcvikových metod a principů karatedo, a vyhodnotit je. Z důvodu obliby a rozšířenosti karatedo je práce jistě přínosem nejen pro dlouholeté „karateky“, trenéry – instruktory, ale i pro pedagogy sportu a jiných humanitních věd, či ostatní nadšence, kteří se snaží o zdokonalení sebe sama. Cílem mé práce je na základě získaných informací poukázat na možnosti pozitivního ovlivnění osobnostního růstu prostřednictvím výcvikových metod karatedo. Dalším úmyslem bakalářské práce je s využitím dotazníku sesbírat co nejvíce dat od respondentů praktikujících karatedo. Data následně utřídit a vyhodnotit. Na vyhodnocené informace poukazují také dvě případové studie zařazené za výzkumnou částí. Po dokončení chci tuto studii zpřístupnit všem, kteří o ni projeví zájem. Tedy jak laické veřejnosti, tak i lidem zasvěceným do karatedo. Smyslem práce je, aby lidé 12
přestali karate vnímat pouze jako „rvačku“ či pouhopouhý sport, ale především jako životní cestu „Dó“.
Úkolem této práce je kromě prostudování odborné literatury, shromáždit a vyhodnotit maximum informací od oslovených respondentů z různých oddílů karate v České republice a výsledky potvrdit dvěma případovými studiemi. Teoretická část obsahuje rozbor psychologických východisek, které jsou podpořené trenérskou činností výcviku karate a aktivit spojených s tímto bojovým uměním. Hlavním záměrem bakalářské práce je poukázat na možnosti rozvoje osobnosti dospívajících - především charakterových ctností – prostředky využívanými při výcviku karatedo, které jsou součástí tréninku tohoto bojového umění. Po psychologických rozborech podpořených o praktická cvičení, následuje kapitola týkající se trenéra a jeho významu. Následuje část metodologie a realizace výzkumné činnosti. Celá práce je zakončena závěrem a doporučením. V neposlední řadě bych chtěl poukázat na to, že karatedo není pouze sportovní disciplína či honba za technickými stupni, nýbrž komplexní výukový systém beze zbraně, pomocí kterého může člověk rozvíjet charakterové ctnosti a aktivně využívat volný čas.
13
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Jak už téma práce napovídá, budeme se zajímat o možnosti ovlivnění osobnosti. Vzhledem k tématu je potřeba si uvědomit a vymezit několik základních psychologických pojmů. V psychologii se často setkáme s mnoha různými významy pojmu osobnost, s různými metodami poznávání osobnosti a s rozličnými přístupy k jejímu žádoucímu ovlivnění. Například Smékal, (2002, s. 40) uvádí, že psychologie osobnosti v současnosti poskytuje skoro 200 pojetí, modelů a teorií osobnosti. Přehled nejznámějších a nejdůležitějších uvádějí například: Drápela, V. J. (1997), Čáp, J. a Mareš, J. (2001, s. 111 – 144). Nejčastěji se můžeme setkat s důrazem na to, že osobnost je jedinec jako psychologický celek.
Touto definicí míníme,
že člověk/osobnost je složena z nějakých svých vlastních částí, které jsou na sobě určitým způsobem závislé a jsou propojeny, dohromady spolu tvoří jednotu individua. Další pohledem na osobnost vnímáme, že osobnost je člověk jako subjekt. Tím zdůrazňujeme, že mluvit o osobnosti znamená, vyzdvihovat do centra pozornosti člověka jako rozhodující se a jednající bytost. Toho kdo je zdrojem, tvůrcem, iniciátorem, původcem. Další důraz na osobnost je, že osobnost je to, čím se člověk liší od druhých lidí. Tím zdůrazňujeme, že se chceme zaměřit na individualitu, jedinečnost,
sebevyhranění
a sebevyjádření
jedince
v jeho
nezastupitelnosti.
Z uvedených výrazů a důrazů vycházíme a definujeme osobnost jako soustavu vlastností,
charakterizujících
celistvou
individualitu
konkrétního
člověka,
zaměřeného na realizaci životních cílů a rozvinutí svých potencialit. (Helus, 2003, s. 3). Jak uvádí profesor Helus (2003, s. 4 - 7) ve svých pěti tezích:
„(1) Každý člověk se stává v průběhu svého života osobností. V tom smyslu je pro nás osobnost samozřejmou skutečností.
(2) Každý člověk je osobností v tom smyslu slova, že se tak, či onak reguluje; autoregulace je tedy oním jádrem, které zakládá osobnostní kvalitu každého z nás. A to, jak je tato autoregulačně osobnostní kvalita u toho kterého konkrétního člověka vyjádřena, má pro jeho život vlastní i pro život druhých lidí nesmírnou závažnost.
(3) Uvažování o osobnosti tedy pro nás musí znamenat výzvu, dělat vše potřebné, aby se osobnost druhého člověka plně rozvinula; aby tento člověk 14
bohatě vyjádřil osobnostní kvalitu svého života. Tato výzva by měla zaměstnávat vychovatele a určovat jeho vztah k chovancům. Ale také jedinec sám, ve vztahu k sobě samému, má tuto výzvu pociťovat: Hovoříme o osobnostní seberealizaci. (v našem případě trenéra karate, který působí prostřednictvím výcviku karate na cvičence)
(4) Má-li ovšem výzva k realizaci osobnosti v jejích pozitivních znacích přinést své plody, nemůžeme zůstat jen u výzvy: Výzva se musí přetvořit v úkol něco dělat.“ Ve spojení s tématem naší práce jde o ucelený výchovný a vzdělávací systém, který nám karate nabízí. Například jde o začleňování mezi skupinu lidí formou tradic a zvyklostí, které jsou s bojovými umění spojeny. Další fází může být svébytné utváření (Helus, Z., 2003, s. 6), kde se individualita utváří pomocí mnoha fyzických a duševních aspektů výcviku karate.
V poslední řadě jde o produktivnost, to znamená aktivita přinášející výsledky (Helus, Z., 2003, s. 7) V karate můžeme produktivnost chápat jako iniciativní přístup svěřenců, pakliže chtějí skládat zkoušky na stupně technické vyspělosti, zúčastňovat se turnajů, či se do budoucna chtějí stát trenéry. V poslední řadě je teze pátá, kterou profesor Helus (2003, s. 7) uvádí: „pochopení osobnosti jako nejen samozřejmosti obecně platné, ale také jako výzvy a úkolu, poukazuje na skutečnost, že to, jak se člověk osobnostně rozvíjí/jak se osobností stává, má centrální význam společenský (veřejný) i individuální (soukromý, niterný).“
Abychom mohli uvést jak je možné v důsledku výcviku karate ovlivnit osobnost, je třeba si celistvost osobnosti strukturovat do jejích základních charakteristik. Osobnost můžeme rozdělit do několika základních struktur, ze kterých je tvořená. Za základní charakteristiky osobnosti jsou zpravidla považovány vlastnosti a rysy. Tyto struktury spolu souvisí, i když v různé míře a intenzitě. Za vlastnosti považujeme charakteristiky, které se vyznačují jistou stálostí. Nejčastěji se uvádí tři základní skupiny. Do této skupiny patří schopnosti, temperament a charakter. Rysy osobnosti jsou dílčí charakteristiky. Ty jsou vázány na specifické situace a nemají tak obecnou platnost jako vlastnosti, které dlouhodobě charakterizují. (Helus, 2003 s. 8 – 11)
15
2.1 Dílčí struktury osobnosti Jak píše Cakirpaloglu (2012, s. 19), tak podle Halla a Lindzeye žádná psychologická definice osobnosti není obecně výstižná a platná. Důvodem jsou specifická a teoretická zaměření dílčích psychologů. Psychologové zdůrazňují, že předmětem psychologie osobnosti je studium temperamentu, charakteru, schopností a také konstitučních vlastností člověka. 2.1.1
Temperament
Podle Říčana (2010, str. 65 – 74) „chceme-li charakterizovat temperament určitého člověka, musíme ho posoudit v několika samostatných různých vlastnostech. Především jde o celkové citové ladění osobnosti, o převládající náladu. To je však jen jedna stránka věci. Temperament zahrnuje i způsob (modus) citové a volní vzrušivosti, reaktivity a aktivity – bez ohledu na to, jaký je podmět nebo směr aktivity. Jak uvádí Blatný (2003) tak temperament charakterizuje barvitost, živost prožitků a někdy i jejich vnějších projevů. Nejde o to, jak dobře člověk dělá to, co dělá (to je záležitost schopností), ani o to, co dělá (to je záležitost motivace), nýbrž o celkový styl jeho prožívání a jednání, který ovšem souvisí s emočním aspektem osobnosti. S pojmem temperamentu je spjat předpoklad, že jde o psychické (či psychofyziologické) vlastnosti, relativně trvalé, dané tělesnými vlastnostmi, konstitucí, jež je převážně vrozená. Temperament není nic speciálně lidského. Mají jej i zvířata. Tento základ však silně ovlivňuje i naše vědomé jednání.“ Jednoduše řečeno - termínem temperament označujeme soubor vlastností, vztahujících se k citovému prožívání a reagování jedince. Je ustálen názor, že temperament je převážně vrozený, ti podmíněný dědičností. Z toho je zřejmé, že jej nemůžeme zásadně změnit, ale je jej možno či nutno kultivovat. (Helus, 2011, s. 166) 2.1.2
Charakter a charakterové ctnosti
Za charakter označujeme ty vlastnosti, které souvisí s morálkou jedince. S principy, kterými se řídí, s hodnotami o které usiluje a na kterých jedinci záleží. Charakter jako takový není vrozený, ale je osvojen zvnitřňováním/interiorizací požadavků okolí, které daný jedinec přijal za své a s nimiž se ztotožnil. Pojmem charakterová vyhraněnost, pevnost, stálost, označujeme to, že je jedinec pevný ve svých zásadách; že v situacích 16
pokušení či vyhrožování neustoupí od svých zásad. (Helus, 2003, s. 9) Svým charakterem člověk nabývá podobu morální bytosti. To znamená individua příjímací za sebe závazky bytosti „stojící v pravdě“ svého přesvědčení.(Helus, Z., 2011, s. 170) Předními světovými psychology bylo identifikováno přes 200 lidských charakterových ctností, z nichž šest je základních, které se objevují ve starých textech z dob Platona, přes texty Sv. Augistina až po Starý zákon, či Korán. Těchto šest základních civilizačních lidských ctností je: moudrost, odvaha, láska, spravedlnost, umírněnost a spiritualita. Těchto šest ctností považují Ch. Petrson a M. Seligmanem (2004) za základní vlastnosti člověka, jež společně vytvářejí pojem „dobrého charakteru“ a jsou podporované téměř všemi náboženskými a filosofickými směry. Avšak abstraktní pojmy, jako moudrost, odvaha či láska je obtížné měřit a cíleně posilovat. Silné stránky v sobě člověk může kultivovat a rozvíjet i z poměrně slabých vrozených základů. Konkrétní uplatnění ctnosti v jednání člověku přináší pocit vnitřního uspokojení, radosti a povznesení a působí inspirativně i na ostatní. Ačkoli lze silné stránky charakteru chápat jako rysy, není možné je vysledovat vždy a za všech okolností. Pravděpodobnost projevení dané silné stránky v určité situaci může být zvyšována anebo snižována, například přítomností odměny a trestu. Pro rozvíjení, podporování a udržování silných stránek charakteru a ctností si sama společnost vytváří určité kulturní instituce a s nimi spojené rituály. Rituály pro rozvoj silné stránky charakteru lze chápat jako simulace či modelové situace, které umožňují dětem a adolescentům projevit a rozvíjet ceněnou charakteristiku za bezpečných a kontrolovaných podmínek. (Slezáčková in Blatný, 2010, s. 213 – 220)
2.1.2.1 Karate a rozvoj dílčích charakterových ctností Karatedo je jedním z nejkomplexnějších bojových umění na světě. Cílem tohoto bojového umění je dosažení nejen dobré fyzické kondice, ale i výborné psychické zdatnosti osobnosti člověka prostřednictvím tvrdého výcviku. Mistr Masatoshi Nakayama se o karatedo vyjádřil takto: „Skutečným cílem karatedo není vyhrát boj nebo soutěž, ale spíše vnímat životní pravdu, získat sebedůvěru a spoléhat na sebe sama.“ Původní význam karatedo byl vždy brán velmi vážně, jelikož šlo o potencionální zbraň, která rozhodla o životě či smrti. Prostředkem karatedo, jako zbraně, bylo a je lidské odolné tělo. S postupným rozvojem vojenské techniky – jakožto
17
palných zbraní a moderní vojenské techniky – význam karatedo poklesl, nicméně se toto bojové umění stalo přínosem v oblasti pečování o zdraví, fyzického i mentálního rozvoje. (Král, 2004, s. 14 - 15) Nedílnou součástí karate a jeho podstaty je rozvoj charakteru jak již napověděl předešlý odstavec. Respektive si představme různá pravidla, jež nemají příliš společného s fyzickým cvičením jako takovým. V karate se často používala tato cvičení v duchovní sféře, aby se u studenta rozvíjela koncentrace a logické uvažování, rozvoj morálky. (Gyuris, 2003, s. 47) Každá tréninková jednotka začíná nástupem všech zúčastněných karatistů do jedné řady. Před cvičenci má místo trenér, který je otočen zpravidla k čestnému místu v tělocvičně. Před zahájením tradičního ceremoniálu trenér nahlas říká řád „dojo“ – „dojo kun“ (viz. níže). Po trenérovi by měli řád opakovat cvičenci. Následně se na povel lektora „shomen ny rei“ všichni pokloní čestnému místu. Poté se trenér otáčí čelem k žákům a na trenérovu výzvu technicky nejvyspělejší žák nahlas říká „sensei ny rei“. Po povelu se všichni vzájemně ukloní. Po ceremoniálu se začíná běžná tréninková jednotka. Tento rituál je prováděn i na závěr lekce. Kromě poklon při ceremoniálech je tradicí, že jakmile vstoupí mladý karatista do dojo, tak se pokloní. Touto poklonou dává najevo svou úctu k předkům a velkým mistrům, kteří v daném prostoru cvičili a samotnému karate. Poklona před zahájením každého cvičení znamená úctu ke všem imaginárním soupeřům, ale jde i o vyprázdnění stavu mysli a absolutní koncentraci. Pakliže se cvičenci mají utkat v zápase, jde o podobný význam jako u kata – úctu k soupeři. Poklona se provádí vždy před i na závěr cvičení.
Dojo kun „Dojo kun by se dal přeložit jako pravidla bojových umění. V shotokan ryu je ctěno pět hesel, tzv. Dojo kun. Tato hesla vytvořili staří mistři z důvodu pochopení podstaty karatedo. Tato pravidla se dodnes při každém zahájení tréninkové jednotky vyslovují všemi přítomnými karateky při nástupu. Ceremoniál probíhá tak, studenti vždy sedí v „seiza“ a opakují heslo za heslem. Tento proces studentům karate připomíná správný postoj, rozpoložení a usilování o ctnosti karate nejen v „dojo“ ale i mimo něj.“ (Japan Karate Asociation [online], 2012). 18
1. Usiluj o dokonalý charakter. 2. buď věrný. 3. Starej se o ostatní. 4. Rozvíjej ducha úsilí. 5. Vyvaruj se prudkého a nekontrolovatelného chování. Shoto-niju kun Kromě řádu dojo, který by měl být zavazující pro všechny karatisty, byla vytvořena G. Funakoshim jakási nástavba, která rozšiřuje pět pravidel o dalších dvacet. Tato pravidla zdůrazňují to, aby žáci pochopili, že nikdo nemůže být mistrem jen po zvládnutí technických aspektů karatedo – údery, kopy, bloky – na úkor duchovní stránky bojových umění. Pro opravdové zvládnutí karatedo je nutné především zaměření se na duchovní hlediska. Mistr Funakoshi trval na tom, že karatedo je více jak pouhé bojové umění, ale že jde o karate-do, způsob života. (Funakoshi, Genawa, 2003, s 7 - 14) Funakoshi sensei proto sepsal dvacet pravidel, které rozšiřují základních pět pravidel Dojo kun. Těchto dvacet pravidel dodnes nese název Shoto-niju kun („shotó“ – přezdívka G. Funakoshiho, „niju“ – dvacet, „kun“ – řád, pravidlo). Pokud bychom název přeložili do českého jazyka, tak by volný překlad byl Dvacet pravidel Funakoshiho. V následujícím textu si dovolím uvést jednotlivá pravidla, tak jak je sepsal G. Funakoshi. Shoto-niju kun 1. Karate začíná respektem a končí respektem. 2. V karate se nedělá první pohyb. 3. Karate je pomocníkem spravedlnosti. 4. Poznej nejprve sám sebe, teprve potom toho druhého. 5. Duch je důležitější než technika. 6. Nauč se kontrolovat svého ducha a pak ho osvoboď. 7. Neštěstí se stává z nepozornosti. 8. Nevěř, že se karate odehrává jenom v dojo. 9. Cvičit karate znamená pracovat po celý dlouhý život, v tom neexistují hranice. 10. Spoj svůj každodenní život s karate, pak najdeš "myo". 11. Opravdové karate je jako horká voda, která chladne, když ji stále neohříváš. 12. Nemysli na výhru, ale přemýšlej o tom, jak neprohraješ. 19
13. Změň svoji obranu vůči nepříteli. 14. Boj odpovídá vždy tvé schopnosti zacházet s „kyo“ (nehlídaný) a „jitsu“ (hlídaný). 15. Představ si svou ruku a nohu jako meč. 16. Když opustíš místo, kde jsi doma, děláš si četné nepřátele, takové chování ti přináší mrzutosti. 17. Začátečníci musí zvládnout všechny úkony bez vlastního úsudku, teprve potom dosáhnou přirozeného stavu. 18. Kata musejí být prováděna korektně, ve skutečném boji je tomu naopak. 19. Tvrdé a měkké, napětí a uvolnění, pomalu a rychle - všechno ve spojení se správným dýcháním. 20. Vzpomeň si a mysli vždy na "kufu" - žij těmito předpisy po celý den. (Funakoshi, Genawa, 2003, s. 16 - 47) 2.1.3
Schopnosti
Pokud hovoříme o schopnostech tak poukazujeme na to, co jedinec dokáže, jaký je s to podat výkon, jak náročné úkoly zvládne. Schopnosti mají svůj vrozený dispoziční základ, který nazýváme vlohy. Tyto vlohy můžeme, ale také nemusíme aktivovat. Záleží na interakci prostředí, na jeho podnětnosti a také v souladu s tím na snaživosti dotyčného jedince. V psychologii mluvíme-li o schopnostech uplatňovaných v širokém záběru, označujeme je jako inteligence. (Helus, 2011, s. 161 – 162) Jak uvádí Plháková in Blatný (2010, s. 71 – 72) tak v současné době převládá názor, že inteligenci tvoří několik nezávislých schopností, které vstupují do vzájemných interakcí a v různé míře se uplatňují při řešení rozdílných problémů. S přihlédnutím ke kultuře společenskému kontextu lze inteligenci definovat jako schopnost učit se ze zkušenosti, užívat metakognitivní procesy, které zkvalitňují učení, a schopnost přizpůsobovat se svému prostředí, jež může v různých sociálních a kulturních souvislostech vyžadovat různé druhy adaptace, (Sternberg, 2002). Tyto schopnosti je možné rozdělit na schopnosti vjemové, schopnosti psychomotorické, schopnosti intelektové. Dále můžeme hovořit o schopnostech sociálních, schopnostech uměleckých, neb například obecné pohybové schopnosti (rychlost a obratnost, orientace). (Helus, 2003, s. 9)
20
2.1.3.1 Karate a rozvoj dílčích schopností V souvislosti
s dlouhodobým
tréninkem
karate
můžeme
bezpochyby
rozvíjet
psychomotorické schopnosti. Díky některým cvičením se cvičenci učí vykonávat různé pohyby a sestavy. Například v rámci nácviku základních technik, které se nazývají „kihon“ se karatista učí základní pohybové procesy dané techniky. Tyto osvojené techniky se následně spojují do dlouhých sestav a forem cvičení, takzvané kata. Vrcholem psychomotorických schopností je využití nabytých technik v zápase - kumite. Každá z metod rozvíjí jinou schopnost, ale navzájem se propojují a vytváří ucelený koncept, který napomáhá k dobrému jak fyzickému tak psychickému stavu karateky. (Král, 2004, s. 24) Základní technika Za primární metody používané při výcviku karatedo se považujeme „kihon“. „Kihon“, neboli také v doslovném překladu „základní škola“ je pojem, jehož součástí je nepřeberné množství technik postojů, úderů a kopů. Velké množství těchto technik má kořeny v boji, ve kterém nebyl omezený rozsah technik. Jediným kritériem byla jejich účinnost. Systém „kihon“ je výsledkem staletých zkušeností ověřených nejčastěji v boji. „Kihon“ bychom mohli rozdělit do třech základních skupin:
„Dachi waza“, neboli technika postojů je základní stavebním kamenem pro základní techniku nejen karatedo, ale také i ostatních bojových umění. Karatedo má však nejvíce propracovaný systém jednotlivých postojů a to z důvodu historického vývoje, kdy bylo zapotřebí očekávat útoky z jakéhokoli směru. Správný postoj umožní udržet těžiště karateky v dobré pozici, a tak docílit co nejefektivnějšího obrany a protiútoku, bez ztráty velkého množství energie.
Obrázek1: základní postoj „musubi-dachi“
Obrázek 2: Postoj jezdce na koni - „kiba-dachi“
21
„Džóši waza“ – technika paží, které jsou nedílnou součásti „kihon“. Do skupiny džóši waza zahrnujeme techniky úderů „tsuki waza“, seků „uchi waza“ a krytů – bloků „uke waza.
Obrázek 3: Úder „tate-tsuki“
Obrázek 4: Sek „shuto-uchi“
Obrázek 5: Blok „age-uke“
„Kashi waza“ - neodlučitelná část „kihon“, jsou tedy techniky nohou „geri“, které splňují funkci jak obrannou tak útočnou. Samozřejmě některé kopy mají funkci jak obranou tak útočnou, jako např: „hiza geri“ (kop kolenem), „mikazuki geri“ (obloukový kop). (Král, 2004, s. 39 - 43) Obrázek 6: Kop „joko-geri-kekomi“
Obrázek 7: Kop „mae-geri“
22
Sestava technik Japonské slovo „kata“ v překladu znamená forma a označuje ustálenou přesnou soustavu obranných a útočných prvků. Kata je neodmyslitelnou součástí klasického i moderního karate. Většina kata, tak jako i jiné orientální sestavy, mají určitý počet technik a vjemů, které jsou označeny pod svými jmény. Veškeré techniky kata jsou vytvořeny do přesně skloubeného chodu technik kopů, seků, úderů, postojů, které mají svůj přesný rytmus s jasným půdorysem – „embusen“. Kata je boj s imaginárními soupeři útočícími na cvičence z různých směrů rozdílnými technikami. Dalo by se říci, že základem celého karatedo jsou právě kata, které obsahují veškeré technické vědění karate. Účelem kata, není pouze odhalení technik, ale také spojení s minulostí karatedo. V určitém slova smyslu je kata předvádění určitých myšlenek. Cvičit kata vlastně znamená být v určitém časovém okamžiku alespoň v symbolickém spojení se všemi karatisty, kteří procházeli nesnázemi toho samého cvičení v blízké i dávné minulosti. Tak jak je kata v určitém smyslu prostředkem zážitkového spojení s minulostí, tak by se dalo říci, že je kata prostředkem odevzdání technických informací, jelikož tvůrci „uskladnili a zakonzervovali“ informace o: -
samotné technice karatedo,
-
koncepce technik karatedo,
-
způsobu a stylu přemisťování a orientaci v prostoru,
-
choreografii reakce na několikanásobný útok,
-
dechové technice a sledu uvolňování a napětí svalových skupin.
Další důležitou funkcí kata je ta, že jednotlivé kata slouží jako účinná nácviková a cvičební metoda. (Šebej, 2000, s. 35 - 37) Praktikovat „kata“ správným způsobem není pouze otázkou cvičení fyzického, ale ve stejné míře i otázkou emoční. V čínských bojových uměních hovoří v symbolech, kdy spojují jednotlivé techniky nebo kata se zvířaty. Rčení jako “ Tygr kráčející pralesem“ nebo “Jeřáb za úsvitu“ je určitou narážkou pro použití ducha v „kata“ a má málo co dělat s technikou. Psychologie byla a je součástí způsobu boje. Dezorientace protivníka využitím emocí, provokace slovy nebo řečí těla. Dovednosti, které například perfektně využíval Mohammed Ali během svých zápasů. Dnes v kata zůstalo pouze „kiai“ jako známka emocí, jako prostředek boje. Sportovní způsob cvičení „kata“ viděný na soutěžích není skutečný způsob cvičení „kata“, ale jen jiný způsob cvičení gymnastiky. Přirozenost technik a vzájemný vztah s pohyby zvířat vymizel. I když proč ne dva 23
možné způsoby? Jeden pro rozhodčí a druhý pro srdce a lásku ke karate. (Klub tradičního karate Zlín [online], 2005) Zápas Zápas, neboli „kumite“ je další cvičební metodou karate, při níž se cvičenec seznamuje s praktickým uplatňováním technik, které se karatista naučil v jednotlivých kata. Soupeři při tomto cvičení stojí tváří v tvář. (Nakayama, 2007, s. 18). „Kumite“, doslova “setkání rukou“ je cvičení s partnerem. V „kumite“ existuje řada forem, kdy počáteční formy se cvičí na místě bez přemisťování a nejpokročilejší formy se blíží povahou utkání v karate s uplatněním všech účelných technik. Ve sportovním zápase „kumite“ zase vylepšujeme svou schopnost reagovat, orientovat se v prostoru, ovládat vlastní emoce a eliminovat soupeřův útok způsobem jakým mu neublížíme. To je podstata karatedo – bránit se tak, abychom soupeři umožnili uvědomit si, že další konfrontace nemá smysl. (TJ Karate Č. Budějovice [online], 2012) Všechny nacvičené techniky karatedo v „kihon“ a „kata“ musí karatisté postupně zvládnout v náročnějších situacích, hlavně však ve cvičeních se soupeřem. V „kumite“ se vytváří pocit utkání a postupně se stává hlavní náplní tréninku karatedo. Bez jejího důkladného výcviku není možné zvládnout karatedo. Proto je doporučeno při cvičení se seznámit postupně se všemi formami „kumite“. (Král, 2004, s. 38) 2.1.4
Prostorová představivost
Dle profesora Říčana (2010, s. 84) „se pod tento pojem shrnují tři prakticky důležité schopnosti: Především je to prostorová orientace. Zde jde o určování polohy člověka v jeho okolí, jaké potřebuje například letec, nebo skokan. Dále je to vizualizace. Tato schopnost nám umožňuje představit si, do jakých vzájemných vztahů se dostanou předměty mimo nás, ocitnou-li se v určitých polohách. Vizualizace se uplatňuje například v deskriptivní geometrii. Třetí složkou prostorové představivosti je kinestetická představivost, kterou potřebuje technik, aby mohl určit výsledný pohyb různých soukolí a podobně.“
24
2.1.4.1 Karate a prostorová představivost Z textu, který je uveden v předešlém odstavci, týkající se prostorové orientace, je v důsledku výcviku karatedo podporována především prostorová orientace. Z praxe můžeme uvádět příklady, kdy cvičenec praktikuje cvičení kata v lese. Při cvičení v lese se totiž učí orientovat, jelikož cvičenec necvičí mezi „čtyřmi stěnami“ kde je pevný bod. Toto cvičení v lese je opravdu namáhavé a rozvíjející. Dalším nedílným cvičením je zápas, kdy útočníci zahajují postupně útoky z několika směrů. Při tomto cvičení se musí karatista obránce rychle zorientovat. Každá drobná chyba se může proměnit v prohru. 2.1.5
Odolnost
Tato podkapitola se věnuje především odolnosti, tedy schopnosti odolávat zátěžím a stresu. Někdo se v důsledku zátěže stává aktivnějším, zdravě sebevědomým. Zátěží myslíme namáhání adaptačních způsobilostí osobnosti/organizmu. Zátěž může dosáhnout takové fáze, že vytvoří náročnou situaci. Jedinec ji v kladném případě přijímá jako výzvu vynaložit maximum sil a prokázat svou zdatnost.
Jako stres
nazýváme zátěž, která dosahuje takového stupně, že hrozí přesažení sil jedince, jež je schopen zvládnout. (Helus, 2011, s. 175 – 180) V důsledku mnoha již zmíněných cvičení, která jsou náročná na fyzickou zátěž, ale i zápasů, které karatisté absolvují především na turnajích se jejich odolnost vůči zátěži zvyšuje. Pomocí nácviků zápasů v běžné tréninkové jednotce se cvičenci stávají resistentní vůči stresu, který provádí celý zápas. Pakliže svěřenec bude absolvovat zápas na turnaji, tak postupem času se dostane do fáze resiliace – respektive zvýšené nezdolnosti. Tyto vlastnosti osobnosti jsou ty, které posilují způsobilost člověka přijmout zátěž jako výzvu, odolávat stresu. (Helus, 2011, s. 181) Na turnaji totiž závodník - karatista musí odolávat nejen zátěži z boje, ale i ze stresu, který vzniká ze strany pozorovatelů diváků, rozhodčích a trenérů.
2.2 Motivace Karatistu může motivovat mnoho faktorů. Může jít o dobrý pocit z pohybu, vidina možnosti dosáhnout velkých sportovních výsledků apod. Nejprve se pokusíme v této subkapitole pojmenovat pojem motivace. Jak je možné se dočíst v publikaci (2011, s. 128) od profesora Z. Heluse, tak k životu na všech jeho vývojových úrovních, ve všech 25
jeho podobách patří usilování. V našem případě třeba o usilování dobrých sportovních výsledků. Téma usilování je v psychologii pojednáváno pod záhlavím motivace. Motivaci můžeme definovat jako činitele aktivizující jedince k reagování, chování, jednání vedoucímu k dosažení cíle uspokojení. Motivace úzce souvisí s emocemi – vždyť uspokojení je také citovým prožitkem. Mohli bychom tedy říci, že v motivaci jde o dosahování kladných emocí. Vzhledem k našemu tématu jde o pocit štěstí z výhry na turnaji, či získaných zkušeností načerpaných v zápasu nebo při tréninkové jednotce, pocit radosti z úspěšně složené zkoušky na pásy technické vyspělosti, dobrý pocit za náležitě odvedený výkon při cvičení. Abychom příjemné emoce mohli v důsledku cvičení zažít, je zapotřebí motivu. Motiv je jakýsi činitel aktivizace organismu směrem k cíli (uspokojení). Motiv se skládá ze dvou činitelů 1) Potřeba – která je základní složkou motivu. Je jeho vnitřním uspokojením, osobnostním zdrojem. 2) Iniciativy neboli popudu, který je vnějším zdrojem motivu, působí na vyvolání potřeby a její směřování. Vzhledem k tématu naší práce jde většinou o trenéra, který je iniciátorem a motivátorem při dosahování vyšších cílů. Motivací může být i uspokojení několika potřeb, které uvádí Maslow ve své hierarchii potřeb. Může jít o potřebu uznání – získání respektu mezi ostatními lidmi, cvičenci v klubu. S tím také souvisí touha mít někoho, komu úctu a respekt projevit. Například trenérovi, soupeři, či vlastním vrstevníkům v členské základně klubu. 3) Další je potřeba kognitivní, jelikož je nám vlastní snažení být orientován, vědět, chápat, rozumět, poznávat a odhalovat nové souvislosti. Potřeba seberealizace, kde se výcvik může projevit asi nejvíce. Jelikož v této oblasti se projevuje v úsilí něco ze sebe a se sebou udělat ve smyslu sebezdokonalení. Důležité jsou především snahy překonávat své slabosti a nedostatky. Tyto kvality vznikají v důsledku soustavného a dlouhodobě psychicky i fyzicky náročného tréninku. Mnohdy je potřeba, aby karatista měl silnou vůli, pevné předsevzetí, odvahu apod. (Helus, 2011, s. 129 – 132)
26
2.3 Duševní cvičení Morální kořeny a myšlenky tohoto bojového umění vycházejí ze zen-buddhismu. V zenu se cvičení a dovednosti k povznesení ducha na cestě k nejvyššímu naplnění, nazývají „dó“. „Dó“ znamená v doslovném překladu cesta, či způsob života. Tento pojem má vyjadřovat, že smyslem cvičení není dosažení konečného cíle, nýbrž neustálý postup po cestě k němu. Zajímavé je, že termín karatedo se většinou používá ve zjednodušeném označení: karate, což však popisuje momentální stav výuky karatedo na západě. Její metodou jsou především povrchní aspekty, jako sebeobrana, tělesná zdatnost a úspěchy ve sportovních zápasech. Původní ideály karatedo - „vznešenost ducha“ nebo „pokora“ jako by byly zapomenuty. Prvotní cíle jako nejvyšší možná kontrola nad duchem i tělem se už postupně vytrácí. To ovšem neznamená, že by cíle jako sebeobrana nebo tělesná zdatnost byly špatné. Ale karatedo zahrnuje mnohem víc. (Wichmann, 2003) Obrázek 8: Malý pozdrav (vlevo) Velký pozdrav (vpravo)
27
2.3.1
Meditace
Meditace v karatedo se většinou praktikuje v „seiza“ při „mokusó“. Karatista by se při meditaci měl soustředit, zapomenout na problémy všedního světa a pouze se koncentrovat na nadcházející trénink.
Obrázek 9: Meditace v seiza při mokusó na zahájeném tréninku
28
Západnímu člověku se bude nejspíš zdát dlouhé klidné sezení nepřirozené a bude jej považovat za mrhání času. Ve skutečnosti je opak pravdou, je to nanejvýš přirozené. Činí tak kočky, psy i jiná zvířata s vyšším typem nervové soustavy, stejně jako to dokáží lidé. Být neschopen sedět a s klidnou myslí pozorovat, znamená nebýt schopen naplno zakoušet svět, ve kterém žijeme. Protože člověk nepoznává svět jen myšlením a konáním, ale musí ho bezprostředně prožít, aniž by předčasně činil závěry. Význam meditace je zřejmý, když si uvědomíme, že zen znamená vidět realitu přímo, v její "takovosti". Aby člověk viděl svět nerozdělený kategoriemi a abstrakcemi, musí na něj pohlížet s myslí, která o něm nepřemýšlí, která nevytváří symboly. Je to prostě klidné prožívání bez komentáře, doprovázené nejživějším pocitem "nerozlišenosti" mezi člověkem samým a okolním světem, mezi myslí a jejími obsahy. Tento pocit přirozeně nevznikne, budeme-li se ho snažit dosáhnout. Přijde sám od sebe, když člověk sedí a pozoruje, aniž by měl nějaký záměr. (Watts, 1995). 2.3.2
Zen Mondo
V dřívějších dobách se v karate často používala tato cvičení v duchovní sféře, aby se u studenta rozvíjela koncentrace a logické uvažování. Dnes je tato tréninková metoda v podstatě neznámou alternativou mezi instruktory a jen výjimečně je možné se setkat s touto formou mimo Japonsko. Zen Mondo se může zdát trochu zvláštní, ale tento trénink pomáhá studentům rozvíjet jejich myšlení. Zpravidla jde o staré zenové příběhy, kdy každý člověk se musí umět rozhodnout a odpovědět. Je to přímá odpověď, nebo ne? Bude odpověď postačující proto, aby byla dobře chápána? (Gyuris, 2003, s. 59- 61). Dovolím si následně uvést příklad z mé praxe. Obvykle má tréninková jednotka čtyři fáze. Nejprve se rozcvičíme, dále zopakujeme techniky z minulé lekce. Po zopakování cviků (kopů, úderů), a odstranění nedostatků v minulé lekci pokračujeme v nácviku nových technických prvků. Po názorném předvedení a vysvětlení žáci zkouší nové cviky za dohledu instruktora. V následující etapě tréninku je provedeno shrnutí, při němž cvičenci provádí protahování (strečink). Při této etapě trenér zhodnotí výkony jednotlivých karatistů a pochválí za odvedené výkony. V poslední fázi si cvičenci sednou do kruhu a „sensei“ jim přečte zenový příběh. Závěrem dochází k reflexi společného cvičení a zenových příběhů. Dovolím si uvést několik příběhů, které jsem uvedl svým žákům v praxi. 29
1. Příběh: Duch v domě „Jeden vesničan rozčileně přispěchal k zenovému mistrovi do kláštera: "Mistře, mistře! Máme veliký strach, v našem domě žije duch. Prosím tě, pověz mi, co mám dělat." Mistr klidně odpověděl: "Prostři ještě jeden příbor!" Asociace cvičenců:
Někdy je lehčí se s něčím smířit než se toho zbavit.
Mistr tím myslel, aby ducha přijal jako svého společníka, aby si vesničan nepřipadal sám, případně si našel přítelkyni či přítele.
Duch je jeho nepřítel a to, jak se ho může zbavit, není, že se ho zbaví. Mistr mu dal radu, aby prostřel stůl. Tudíž si z nepřítele udělá přítele – pozve ho na večeři.
2. příběh: Jen úhel pohledu V jedné malé vesničce žila stará žena, které přezdívali "Plačka". Plakala, když pršelo, a plakala, když svítilo slunce. Když se o ní doslechl zenový mistr ze sousední vesnice, navštívil ji: "Proč bez přestání pláčeš, stará ženo?" "Mám dvě dcery," dala se žena do vyprávění, "starší prodává pantofle ze slámy, mladší zas deštníky. Když je pěkné počasí, musím pořád myslet na mladší u které nikdo nekupuje deštníky. A když prší, musím pořád myslet na tu starší, u které pak nikdo nekupuje slaměné pantofle." "Pomysli jen na to, že se tvé starší dceři daří obchody, když slunce svítí, a že za deště se dobře prodávají deštníky tvé mladší dcery" radil zenový mistr. A od toho dne už "Plačka" neplakala. Usmívala se za deště a usmívala se i za slunečního svitu. Brzy se jí začalo říkat "Usměvavá". Asociace cvičenců:
Člověk by měl myslet pozitivně a i na špatných věcech se pokusit najít něco pozitivního.
Je důležité, aby si člověk uvědomoval ne špatné věci, které nám něco přináší, ale i ty dobré, protože se pak člověku uleví.
Vždy je lepší, snažit se a najít lepší pohled na situaci.
V životě je dobré myslet pozitivně, radovat se, když je to možné, hledat kladné stránky života.
30
3. Příběh: Mistr a žák Při jedné plavbě člunem se žák svého mistra zeptal, kdy mu starý mistr předá svou školu. Starý mistr svému žáku odvětil, že je ještě čas, jelikož se nenaučil všem technikám. Mladý mistr nesouhlasil a odpověděl: „Mistře znám všechny vaše techniky a jsem silnější na vedení vaší školy, jelikož vy jste již starý, já plný síly a energie. Starý mistr nevzdoroval, jen ukázal na ostrůvek, kolem kterého pluli, a řekl: Zde se utkáme a rozhodne se, kdo je hoden vedení školy. Mladý mistr poslechl a vesloval k ostrovu s nadšením, jak předvede starému mistrovi své umění. Když připluli ke břehu, mladý mistr vyskočil ze člunu celý natěšený, jak mistra porazí. Starý mistr vzal veslo a odpíchnul se i se člunem od břehu. Asociace cvičenců: I tvrdé, silné techniky může porazit jedna promyšlená technika.
Ten kdo se zbytečně vytahuje, tak na to i doplatí. Ten kdo zachová klid a rozum, ten je moudřejší. S karate se to dá srovnat v tom, že je lepší nespěchat a nechat si to projít hlavou.
Pokud člověk něco umí, něco ovládá, nepotřebuje si to na nikom dokazovat
Příběh by se dal použít i ve skutečnosti. Je to o tom, že když si karatista myslí, že umí všechny možné techniky, tak nemusí být nejlepší. Člověk je mladý a umí hodně věcí, u kterých musí hodně přemýšlet a nedělat zbrklá rozhodnutí.
Vždy máme být připraveni i na to, co nečekáme.
4. Příběh: Náboženství všedního dne Jeden mocný kníže ze západního Japonska navštívil mistra Hakuina, aby se ho přeptal na jakési pokyny. Stalo se, že toutéž dobou přinesl jeden vesničan mistrovi prosné placky. Mistr si hned vzal a nabídl také knížeti. Kníže byl zvyklý na bohatá jídla a nikdy předtím něco takového nejedl. Do ubohé placky, kterou upekla vesničanova žena, se mu proto vůbec nechtělo. Když to Hakuin zpozoroval, pokáral knížete slovy: "Přinuť se a placku sněz, poznáš tak bídu obyčejných lidí. Mé učení není o ničem jiném." Asociace cvičenců:
Nepovyšovat se, vnímat ostatní lidi bez rozdílu a pochopit jejich způsob života pomůže člověku obohatit se, vlastní zkušeností jsou nenahraditelné.
Někteří lidé by měli zkusit život ostatních. Dnes mezi ně patří třeba politici. Neustále něco zdražují, aby měli více peněz, nebo si rovnou zvednou plat přes 100 000,-. 31
5. Příběh: Píseň mého srdce Dva zenoví mniši putovali mlčky deštivým dnem. U zablácené cesty nalezli mladou dívku, která přes ní nemohla přejít. Starší mnich jí vzal do náručí a přenesl jí. Oba potom pokračovali dál a až před klášterem ten mladší už to nevydržel a řekl: „ Mnich se přeci nesmí ženy dotknout.“ A starší mu odpověděl: „Ty ji stále ještě neseš? “Ptá se žák: „ Mistře, co je to zen? “Mistr odpověděl: „Když mám hlad, tak jím, a když potřebuji spát, tak spím.“ Asociace cvičenců: Lidé pořád myslí na minulost, budoucnost a nesoustředí se na to nejdůležitější… „právě teď“ - na přítomnost.
Nemáme si ztěžovat hlavu myšlenkami, které nepotřebujeme
Vždy bychom se měli soustředit pouze na věc, kterou děláme – pokud jíme, měli bychom se soustředit jen na to jídlo. Nemít k tomu například zapnutou TV, nebo cokoliv jiného, protože pak se nevěnujeme jídlu, ale TV. Jak bychom si pak mohli to jídlo vychutnat? A není to jen jídlo, ale také spánek a vlastně všechno ostatní, jak sám mistr zmiňoval.
6. Příběh: Síla víry Velký japonský zenový válečník jménem Nobunaga se rozhodl napadnout nepřátelské vojsko, ačkoliv měl jen desetinu počtu mužů, kterým velel protivník. Byl přesvědčen o vítězství, avšak jeho vojáci měli pochybnosti. Na cestě do bitvy nechal zastavit u šintoistického chrámu a řekl svým mužům: "Nyní navštívím chrám a pak hodím mincí. Padne-li hlava, zvítězíme; padne-li číslo, prohrajeme. Jsme všichni v rukou osudu." Nobunaga vstoupil do chrámu a soustředil se na tichou modlitbu. Pak vyšel ven a hodil mincí. Padla hlava. Vojáci jásali a byli tak žádostivi boje, že bitvu lehce vyhráli. "Nikdo nemůže nic podniknout proti osudu," řekl Nobunagovi po bitvě služebník. "Zajisté, že ne," řekl Nobunaga a ukázal mu minci s hlavou na obou stranách. Asociace cvičenců:
Být trpělivý a naučit se využít příležitosti.
Když chci, můžu dosáhnout něčeho dobrého, ale příležitost můžu obrátit i proti svým nepřátelům, musíme hledat slabiny svých nepřátel (soupeřů), když něco chceme, tak to dokážeme.
32
Důležitá věc v zápase, kterou spousta lidí nedokáže, je přemýšlet, sledovat a myslet dopředu.
Myslím, že každý by měl při zápase, či tréninku přemýšlet a vytvářet si pro sebe výhodné pozice v zápase. Všem by se to mohlo hodit i v životě mimo dojo.
7. Příběh: Začátek cesty Mladý novic, který právě byl přijat do kláštera, řekl zenovému mistru: „Jsem v klášteře. Ukážete mi prosím cestu k osvícení?“ Mistr se zeptal: „Snídal jsi už?“ Novic odpověděl: „Ano, už jsem se nasnídal.“ Mistr řekl: „Tak běž a umyj si jídelní misky.“ Asociace cvičenců: Myslím si, že každý může mít své tajemství, aniž by ho někomu říkal, protože se to může změnit a mohou z toho být potíže. Každý by měl přijít sám na některé věci, protože život není o tom, že nám každý všechno řekne.
Člověk si musí najít cestu ke štěstí hlavně sám a nezjistí to jenom tím, že by mu to někdo prostě řekl. Věci, které si lidé sdělí, by měli člověku jen pomocí, která by měla dát směr určitému člověku, který o ni žádá. To co člověk někomu řekne, nemusí být úplně přesné, proto je důležité si to prožít, tím získává ty pravé zkušenosti.
V některých případech jsou slova zbytečná. A nejsou tím nejlepším řešením. Lepší je, když si člověk dojde k odpovědi sám.
33
2.4 Význam trenéra Rozhodujícím činitelem ve výchovné práci je a bude trenér. Trenér totiž velmi úzce spolupracuje s karatisty a má velký vliv na utváření sportovce, který může být v pozdější době vzorem pro další generace. Jelikož se mnoho vlastností člověka dotváří i v pozdějším období, měli bychom si uvědomovat nutnost stálé kontinuity výchovy, interakcí jedince a prostředí, které ho obklopuje. Je proto dobré aby trenér znal a respektoval vlivy prostředí karatisty, aby bylo možné negativní jevy neutralizovat a využít přitom všech pozitivních podnětů. Cílem trenérova výchovného působení je výchova takové osobnosti, která bude v důsledku tohoto působení schopna usměrňovat své chování a jednání v souladu s normami současné společnosti. Mluvíme-li o mravním chování, je třeba rozlišit chování vnější a vnitřní. a) Mravní chování vnitřní je takové chování, které se projevuje ve vnějším souladu s mravními normami a požadavky společnosti. K tomuto chování dochází nejčastěji v důsledku vytváření si návyků a zvyků a to působením cvičení a vlivem prostředí. b) Mravní chování vnější – neboli chování, které se projevuje ve spojitosti s osobností sportovce/ karatisty. Ne vždy probíhá vědomě, ale spíše na úrovni podvědomé, kdy reakce vyplývá z celkové orientace osobnosti. Oba tyto druhy chování musí trenér brát na vědomí, jelikož se navzájem podmiňují a nelze jeden od druhého odtrhnout. Při nedocenění vnějšího mravního chování se může narušit vnitřní, které se potom projeví například špatným vystupováním, nevhodným jednáním při utkání se soupeři či rozhodčími. Trenér by měl být schopen využívat životních situací a zjevně je regulovat a přímo je vytvářet. K výcviku může použít dvou různých přístupů nebo jejich kombinací – přímé, nebo nepřímé působení. Přímé působení spočívá v přímém vlivu na osobnost karatisty, přičemž začíná zpravidla požadavkem trenéra, nebo kolektivu. Trenér při něm bezprostředně působí na reakce karatistů v daných situacích. Tento způsob učí zpravidla jen reakce na určité druhy situací a je proto spíše vhodný pro mladší věkové skupiny sportovců. Nepřímé výchovné působení spočívá v nepřímém ovlivňování situace trenérem. Je totiž zapotřebí, aby karatisté dané situace prožili a z nich se ponaučili, proč daná situace vede k úspěchu či neúspěchu. Toto vedení je vhodné pro starší věkové skupiny. Trenér má oproti školnímu učiteli výhodu, že působí v kolektivu, jehož členství je dobrovolné a on sám je prvořadě pokládán za odpovědného za úspěch, či neúspěch. V mnoha odborných 34
publikacích je uváděn nesmírný počet charakteristik trenérů. Dovolíme si uvést tři základní. a) Autoritativní – Trenér dává striktní příkazy a jednostranně vyžaduje jejich plnění. b) Liberální – Trenér ponechává značnou volnost, neprovádí kontrolu, plnění úkolů požaduje jen velmi málo. c) Demokratický – Vedení je založeno na vzájemném respektování názorů a hodnotových systémů. Trenér přímo vyžaduje názory, o kterých se diskutuje. Můžeme konstatovat, že neexistuje jediný správný způsob. Vždy záleží na skupině, situaci a na osobnosti trenéra. (Král, 2004, s. 268 – 274). Trénink je interaktivní proces, ve kterém je trenér ve velmi specifické pozici. Trenérská činnost je činností speciálně pedagogickou. Jeho úloha je velmi variabilní a to jak ve vztahu ke sportovcům, tak ve vztahu k funkcionářům. Když má trenér v tréninkovém procesu řadu úkolů, ústředním požadavkem kladeným na trenéra je rozvíjet výkonnost sportovců a kladně působit na rozvoj osobnosti. Je nutné si uvědomit, že trenér jako takový svým přístupem, postojem a chováním vytváří pro sportovce určitý model. Požadavky na činnost trenéra a chování lze shrnout do několika tematických okruhů: a) Má být vzorem a modelem chování pro své svěřence. b) Měl by svěřence motivovat k tomu, aby byli schopni odevzdat vše svému sportu, přesto však dávat najevo, že jsou v životě důležitější věci, než jen sport. c) Měl by své sympatie rovnoměrně rozdělovat mezi své svěřence, vědomě nepreferovat a nezvýhodňovat. d) Měl by mít schopnost komunikace, být přátelský, neměl by být náladový. e) Měl by podporovat schopnost koncentrace a relaxace a to jak verbálně, tak i vlastní skladbou tréninku. f) V rámci korekce by neměl být rozvláčný, měl by vyzdvihovat klady a poté teprve kritizovat a vždy konstruktivně. g) Neměl by být negativní a shazovat sportovce. h) Měl by dát prostor sportovci nechat se vyjádřit k problematice tréninku, taktice zápasu, soutěže,… i) Měl by povzbuzovat sebedůvěru a schopnost sebeoceňování, racionální přístup k problémům, reagování na chyby. 35
j) Měl by vždy pochválit, je-li k tomu důvod, ale neměl by pochvalou plýtvat. k) Sledovat příčiny prohry a výhry, kterým sportovci výsledky přičítají. l) Neměl by upadnout do rutiny. m) Po porážce najít způsob jak sportovce vytáhnout ze stresu. n) Měl by své svěřence seznámit s jejich pozicí v tréninkovém procesu, s jejich úkoly, ale i úlohou v rámci tréninku. o) Citlivě odhalovat míru vyčerpání a únavy, aby nepřerostla v nechuť k tréninkovému procesu. Další problematikou v roli trenéra je koučování. Schopnost koučovat na turnaji karatistu vychází z vlastní soutěžní praxe, která sama o sobě nestačí. Je zapotřebí, aby kouč byl pohotový, schopný analýzy situace a byl schopen poradit. Zpravidla jde o intuitivní proces. Dobrý kouč se na svou úlohy musí vždy dobře připravit. Do jeho příprav spadá především studování potencionálních soupeřů, taktika a strategie zápasu, dobrá komunikační schopnost, která se přizpůsobuje sportovci. Dále musí kromě svého svěřence znát, jak po stránce technické a taktické vybavenosti, tak i po stránce psychické a morální. (Svoboda, 2005)
36
3 METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA Pojem „metodologie“ obecně chápeme jako soubor metod, které používáme v rámci výzkumu. Výzkum jsme pak rozdělili na dvě fáze – přípravnou a základní, která se týká vlastního výzkumu. Co to ale výzkum znamená? Výzkum můžeme definovat jako systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují, či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získají nové poznatky. Jeho úkolem je odstraňování nesprávných, neúplných nebo nedokonale poznaných projevů. Výzkum je jakýsi způsob postupného „zmoudření“ lidí. (Gavora, 2010, s. 13 -17) Výzkumné šetření je možné orientovat dvěma směry. Tyto dva směry známe jako kvantitativní a kvalitativní způsob výzkumu. Liší se nejen svým cílem, ale i způsobem realizace výzkumu, vztahem výzkumníka a zkoumaných osob a výsledky. Jak je z názvů směrů výzkumu zřejmé, tak kvantitativní metody pracují s číselnými údaji. Zjišťují množství, frekvenci výskytu jevů. Číselné výsledky se dají matematicky zpracovat. Je možné je sčítat, vypočítat jejich průměr, vyjádřit je v procentech, nebo použít další metody matematické statistiky. Kvalitativní orientace výzkumu uvádí zjištění ve slovní podobě. Zpravidla jde o popis, který je výstižný a podrobný. Výzkumníci používající kvalitativní výzkumné metody se snaží sblížit se se zkoumanými osobami, o proniknutí do situací, ve kterých vystupují. Jen tak mají možnost jim porozumět a popsat je. (Gavora, 2010, s 35 – 36). Každý výzkum se dělá pomocí výzkumných metod. Výzkumná metoda je všeobecný název procedur v důsledku kterých se získávají data. V rámci každé výzkumné metody je možné vytvořit konkrétní výzkumný nástroj. Výzkumným nástrojem rozumíme systémy, díky kterým sesbíráme potřebná data a následně je můžeme zpracovat a vyhodnotit. Výzkumným nástrojem může být dotazník, pozorování, škálování, interview, experiment a další. Je nutné si uvědomit, že výzkum si často vynucuje použití ne jedné, ale několika výzkumných metod. V důsledku použití více metod je možné získat širší a komplexnější výsledky. (Gavora, 2010, s. 85). Základní
vlastností
výzkumného
nástroje
je
poskytnout
potřebné
množství
nezkreslených dat. Součástí každého výzkumného nástroje jsou kromě objektivity dvě důležité vlastnosti: validita a reliabilita. Validita znamená schopnost výzkumného nástroje zjišťovat to, co zjišťovat má. Existuje několik druhů validity, například: 37
obsahová, konstruktová, či kritériová. Každá z nich se stanovuje jiným způsobem. Reliabilita znamená přesnost a spolehlivost výzkumného nástroje. Na objasnění reliability slouží dobře třeba hodiny.(Gavora, 2010, s. 86 – 90) Než se začne výzkumník zajímat o všechny doposud uvedené termíny výzkumu, je zapotřebí aby se stanovil výzkumný problém, kterým celý výzkum začíná. Výzkumný problém by měl vznikat postupně, měl by procházet určitými myšlenkovými úvahami. Stanovení výzkumného problému vyžaduje dobré zorientování se. Je zapotřebí prostudování teoretické stránky problematiky – to, co je už o jevu známé, co se zjistilo, popsalo. Měla by se však i věnovat pozornost tomu, jak se problém zkoumal v emperickém výzkumu, aby bylo možné se poučit o organizaci, způsobu získávání a interpretování výsledku výzkumu. V zásadě existují tři typy výzkumných problémů:
Deskriptivní – (popisné) výzkumné problémy obyčejně hledají odpověď na otázku „Jaké to je?“. Deskriptivní výzkumný problém zjišťuje a popisuje situaci, stav nebo výskyt určitého jevu.
Relační (vztahové) výzkumné problémy dávají do vztahu jevy nebo činitele. Při tomto výzkumu se ptáme, zda existuje vztah mezi zkoumanými jevy a jak těsný je tento vztah.
Kauzální výzkumné problémy. Tento typ výzkumných problémů zjišťuje příčinné vztahy. Zjišťuje příčinu, která vedla k určitému důsledku.
Většina výzkumných témat se dá formulovat na výzkumné problémy všech tří typů. (Gavora, 2010, s. 53 - 59)
38
3.1 Příprava výzkumu 3.1.1
Cíl
Cílem dotazníkového šetření bylo získat potřebné informace k potvrzení, či vyvrácení stanovených hypotéz (viz. níže) o možnostech pozitivního ovlivnění osobnosti dospívajících karatistů prostřednictvím výcviku karatedo. Respondenti měli možnost vyjádřit své osobní názory, či postoje svých zkušeností ke kladeným otázkám týkajících se osobnostního růstu a výcviku karatedo. Stanovené výzkumné otázky a hypotézy: Výzkumná otázka 1: Má karate podle soudu cvičenců vliv na jejich chování? Výzkumná otázka 2: Má podle soudu cvičenců karate vliv na rozvoj charakterových ctností? Výzkumná otázka 3: Má podle cvičenců karate vliv na schopnost lépe se učit? Výzkumná otázka 4: Má karate dle soudu cvičenců také negativní stránku výcviku? Výzkumná otázka 5: Je karate dle soudu cvičenců prospěšné na fyzické schopnosti?
H1:
Karatisté se domnívají, že se výcvik karate projevuje na jejich chování.
H2:
Cvičenci sami sebe posuzují v souvislosti s tréninkem jako cílevědomé a trpělivé.
H3:
Karatisté se domnívají, že v důsledku výcviku karate se stávají fyzicky schopnými.
H4:
Cvičenci posuzují, že ve vztahu s tréninkem jsou schopni ovládat své chování.
H5:
Cvičenci hodnotí, že v důsledku praktikování karate jsou duševně vyrovnaní.
H6:
Karatisté soudí, že v konsekvenci s tréninkem získávají sebedůvěru.
H7:
Cvičenci karate konstatují v souvislosti s výcvikem, že jsou schopni rychle reagovat.
H8:
Karatisté se domnívají, že jsou v důsledku cvičení schopni předvídavosti.
H9:
Žáci karate soudí, že jsou v konsekvenci s tréninkem schopni lépe se učit.
H10:
V důsledku cvičení karate, cvičenci navazují kamarádské vztahy.
H11:
Karatisté soudí, že v rámci tréninku se objevují nežádoucí důsledky karate.
39
3.1.2
Nástroj
Ke kvantitativnímu výzkumu byl použit strukturovaný anonymní dotazník. Dotazník byl rozčleněn do tří částí. První část je vstupní. V tomto úseku je uvedena hlavička s názvem a oslovením respondentů. V druhé části jsou uvedeny samotné vlastní otázky. Otázky jsou uvedeny od lehkých po složité. Na konci dotazníku je uvedeno poděkování respondentům. Dotazník byl zpracováván ve dvou fázích. V první fázi šlo o dotazník předvýzkumu. Tento výzkum byl uskutečněn za účelem zjištění:
Oslovení respondenti rozuměli pokynům, které jim byly zadány;
Respondenti rozuměli kladeným otázkám v našem výzkumném nástroji (dotazníku);
Respondenti jsou ochotni se zúčastnit se zájmem o téma výzkumu;
Jak dlouho trvá s daným výzkumným vzorkem práce v terénu;
Dají se sesbírané údaje správně vyhodnotit;
Aby respondenti předvýzkumu odpověděli na otevřené otázky, ze kterých se vybraly nejčastější odpovědi, jež se uvedly ve finálovém dotazníku;
Není potřeba drobných korektur v hypotézách.
Finálový dotazník, který vznikl a byl distribuován cílové skupině, obsahuje devět uzavřených otázek. První kategorie otázek se zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny (gender, vzdělání, dobu praktikování karate, závodní činnost). Druhá část výzkumného nástroje je zaměřená na výzkumný problém. Čtyři otázky se vztahují k dané problematice, z nichž jedna má sedm podotázek. Otázky uvedené v dotazníku jsou uzavřené. Některé otázky jsou kladeny tak, aby bylo rozeznatelné, zda respondent odpovídal náhodně, či nikoli. Dotazník výzkumu v přípravné fázi a finální dotazníkové šetření jsou uvedeny v přílohách. 3.1.3
Vlastní výzkum a sběr dat
V první fázi dotazníkového šetření byl realizován předvýzkum, kterého se zúčastnilo 20 karatistů z libereckého klubu. S pomocí tohoto výzkumu byly odstraněny nedostatky a byl vyhotoven závěrečný dotazník, který byl distribuován. Karatisté, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu, nebyli v dalším výzkumu využiti. 40
Sběr dat byl realizován prostřednictvím strukturovaného dotazníku, který obsahuje patnáct uzavřených otázek. Hotový finálový dotazník byl distribuován trenérům vybraných klubů z České republiky. Tito instruktoři dotazníky předali cílové skupině, žákům a dorostencům. Po vybrání dat od respondentů, mi jednotliví trenéři nashromážděné údaje předali. Celkově bylo osloveno sto padesát čtyři respondentů. Vyplněný dotazník vrátilo ke zpracování sto čtyřicet, ze kterých bylo vygenerováno sto dotazníků, které byly rozděleny do dvou skupin po padesáti. Zbylých čtyřicet dotazníků nebylo vybráno a zahrnuto do výzkumu, jelikož respondenti nepatřili do věkových kategorií, na kterých je prováděn náš výzkum. V jedné skupině jsou dotazníky od respondentů ve věku od 11ti do 14ti let (žáci) a ve druhé kategorii jsou data od respondentů ve věku od 14ti do 17ti let (dorostenci). Hodnocení dotazníkového šetření je provedeno kvantitativní analýzou, která ukazuje rozložení názorů v celkovém počtu odpovědí. Nejedná se tedy o hloubkový průzkum, ale o statistické vyjádření odpovědí respondentů. Dotazníkové šetření proběhlo v období 20. 6. až 25. 10. 2013. Data by měla dát celkový pohled na vývoj osobnostního růstu respondentů a následně poukázat na osobnostní růst mezi dvěma skupinami. K zjištěným datům jsou přidány dvě případové studie dvou karatistů. Tyto dvě studie by měly dát lepší a ucelenější pohled na výcvik karate.
41
3.1.4
Výzkumný vzorek
Výzkumný vzorek se skládá ze sta respondentů. Tento celek je rozdělen do dvou kategorií po padesáti. První kategorií je 11-13 let (žactvo), druhou 14 – 17 let (dorostenci a dorostenky). Skupina žáků (11-13 let) je složena z 19ti dívek a 31 chlapců. Skupina dorostenců je tvořena 27 dívkami a 23 chlapci. 78 respondentů jsou členy základních škol, zbylých 32 respondentů – dorostenců, jsou studenti středních škol. V žákovské skupině 9 respondentů praktikuje karate jeden až dva roky. 16 žáků navštěvuje klub karate 3 až 4 roky a 17 5 až 6 let. Zbývajících 7 cvičenců karate praktikuje toto bojové umění 7 až 9 let. V dorostenecké skupině cvičí méně než 1 rok 2 respondenti a 3 cvičí 1 až 2 roky. 8 respondentů praktikuje karate 3 až 4 roky. 13 cvičenců v kategorii dorostenek a dorostenců cvičí 5 až 6 let a ten samý počet, tedy 13, navštěvuje klub karate 7 až 9 let. Zbylých 11 karatistů cvičí 10 a více let. 35 respondentů ve věku 11 – 13 let navštěvuje trénink dvakrát v týdnu. Dalších 13 žáků trénuje třikrát týdně. Zbylí dva respondenti cvičí čtyřikrát týdně. U druhé skupiny z celkového výzkumného vzorku 28 cvičenců navštěvuje lekce karate dvakrát do týdne. 16 karatistů ve věku 14 - 17 let trénuje třikrát týdně, 5 vrstevníků cvičí karate čtyřikrát za týden a 1 respondent se v karate zdokonaluje více než čtyřikrát týdně. O výzkumném vzorku můžeme říct, že jde o respondenty, kteří se aktivně zúčastňují turnajů karate. Ve skupině žactva se aktivně zúčastňuje turnajů 42 respondentů a v kategorii dorostenců závodí 46 karatistů. Zbylí karatisté (žáci – 8, dorostenci – 4) se soutěží nezúčastňují. Dále také víme, že ve skupině žactva jde o poměrně začínající závodníky, jelikož 38 % respondentů se turnaje zúčastnilo 1 až 5krát a 19 % absolvoval turnaj 6 až 10 krát. Ostatní žáci se závodu karate zúčastnili 11 – 20krát, celkem 17 %, pouhých 5 % závodilo 21 – 30krát a 21 % se turnaje zúčastnilo 31 a více krát. U dorostenecké skupiny dotázaných jde o již vyspělejší závodníky, jelikož 24 % bylo na závodech v karate 1 – 5krát, dalších 18% absolvovalo turnaj 6 – 10krát. Malé procento dorostenců, tedy 13 % závodilo 11 – 20krát a mizivá 4 % si zazávodila 21 - 30. Posledních 41 %, téměř polovina dorostenců se zúčastnila karatistického turnaje 31 a více krát. Celý výzkumný vzorek jsou respondenti ze šesti českých klubů karate.
42
3.2 Vyhodnocení dotazníku a diskuse H1:
Karatisté tvrdí, že se výcvik karate projevuje na jejich chování.
Na základě tohoto tvrzení byla formulována otázka č. 6 - Myslíš si, že se výcvik projevuje na tvém chování? K potvrzení tohoto tvrzení je potřeba, aby respondenti odpověděli minimálně ze 70%. Tato otázka je úvodní otázkou do problematiky výzkumné práce. Na základě této otázky se potom další body dotazníku více ponořují do problematiky této práce. Zajímalo nás obecně, zda se respondenti domnívají, že se výcvik karate nějak může projevovat na jejich chování. Tato otázka nepřímo navazuje na „Shoto-niju-kun“, bod 20: Vzpomeň si a mysli vždy na „kufu“ – žij těmito předpisy po celý den. Tabulka 1: Projev výcviku na chování v kategorii žáků.
11 - 13 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
a. určitě ano
34%
17
b. spíše ano
30%
15
c. určitě ne d. spíše ne e. nejsem si jist/á
0%
0 5 13
26% 10%
Z první tabulky je zcela zřejmé, že více než polovina dotázaných respondentů odpověděla kladně, tedy že si myslí, že se výcvik karate projevuje na jejich chování. Celkem tedy 64 % odpovědělo ano, karate se obecně projevuje na jejich chování. Dalších 26 % dotázaných si není jisto projevováním karate v jejich osobnostním růstu a pouhých 10 % procent odpovědělo spíše ne. Tabulka 2: Projev výcviku na chování v kategorii dorostenců.
14 - 17 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
a. určitě ano
60%
30
b. spíše ano
28%
14
c. určitě ne d. spíše ne e. nejsem si jist/á
4%
2 1 3
2% 6%
43
U dorostenecké věkové skupiny odpovědělo 60 % určitě ano a za b), tedy spíše ano uvedlo 28 %. Celkem kladně odpovědělo 88 % respondentů. Ostatní zbytek respondentů odpovědělo spíše ne 2 %, určitě ne 4 % a 6 % si není jisto. Z tabulkových výsledků bychom mohli usoudit, že postupem času a setrvání u tréninku karate se výcvik projevuje na jedincích. Všimněme si totiž, že u první dotázané skupiny (11-13let) kladně (a, b) odpovědělo 64 %, což je 32 respondentů z celkových 50. Jde o nadpoloviční většinu, nikoli však s potvrzujícím procentem 70 %, které je třeba k potvrzení. Ovšem druhá skupina (14-17let) již uvedla kladně (a, b) s výsledkem 88 %, tedy 44 respondentů. U této skupiny je výsledek kladné odpovědi nad hranicí 70 %, která je potřebná k potvrzení. Můžeme tedy z výsledků uvést, že karatedo se určitě projevuje na chování cvčenů, ale až po delší době výcviku. Níže uvedený graf uvádí procenta obou skupin. Graf 1: Projev výcviku na chování v kategorii celkem žáků a dorostu.
c. určitě ne 3%
d. spíše ne 1%
b. spíše ano 37% a. určitě ano 59%
Tvrzení H1 se nepotvrdilo u první věkové kategorie. U dorostenecké kategorie byla naše hypotéza potvrzena. Pakliže spojíme obě kategorie v jeden celek, tak se naše tvrzení potvrdilo z 76 %.
44
H2 :
Cvičenci sami sebe posuzují v souvislosti s tréninkem jako cílevědomé
a trpělivé. Na základě této hypotézy byla formulována otázka č. 7 - Myslíš si, že jsi díky výcviku karate trpělivější a cílevědomější? K potvrzení našeho tvrzení je třeba minimálně 70 % kladných odpovědí. Tato otázka byla respondentům kladena z několika důvodů. Prvním důvodem byla hlubší analýza možnosti projevování se výcviku karate na osobnostním růstu v oblasti trpělivosti a cílevědomosti. A druhý důvod položení otázky byl kontrolní v ohledu na otázku předchozí. Pokud by se totiž tyto dvě otázky vzájemně nepodpořily kladným způsobem, tak by se dalo spekulovat o náhodném výsledku. I tato otázka nepřímo navazuje na „Shoto-niju-kun“, jako u předchozí hypotézy a to bodem 9: Cvičit karate znamená pracovat po celý dlouhý život, v tom neexistují hranice. Toto heslo můžeme chápat, jako neustále zdokonalování sebe sama. Při neustálé práci na sobě samém je třeba zapotřebí nejvíce trpělivosti a cílevědomosti. Tabulka 3: Možnost získání trpělivosti a cílevědomosti u žáků.
11 - 13 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
a. určitě ano
26%
13
b. spíše ano
48%
24
c. určitě ne d. spíše ne e. neumím posoudit
0%
0 5 8
10% 16%
Tabulka 4: Možnost získání trpělivosti a cílevědomosti u dorostenců.
14 - 17 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
a. určitě ano
52%
26
b. spíše ano
38%
19
c. určitě ne d. spíše ne e. neumím posoudit
2%
1 4 0
8% 0%
První skupina vě věku 11 – 13 let kladně odpověděla ze 74 %, 16 % procent respondentů nedokáže na tuto otázku odpovědět a stejně jako v otázce předchozí, tak 45
10 % dotázaných si myslí že jim výcvik nepomáhá v budování trpělivosti a cílevědomsti. Můžeme tedy říci, že tento výsledek pozitivně potvrzuje rezultát předchozí otázky. Druhá skupina dotázaných kladně odpověděla z 52 % a 38 %. Celkem tedy 90 %. 8 % odpovědělo za d) spíše ne a 2 % za c) určitě ne. Celkem tedy 10 % nepotvrdilo otázku. Z celkových uvedených výsledků můžeme naše tvrzení potvrdit, jelikož u první, mladší věkové skupiny, je výsledek kladný z 74 %, což je celkem 37 dotázaných karatistů. U druhé věkově starší skupiny, je rezultát kladný z 90 %, převedeno na osoby kladně odpovědělo 45 karatistů. V obou případech je výsledek vyšší než 70 %, tedy potvrzuje hypotézu. Respondenti jsou díky karate trpělivější a cílevědomější Níže uvedený graf uvádí množství odpovědí v procentech. Koláč se skládá ze sta respondentů. Graf 2: Možnost získání trpělivosti a cílevědomosti u žáků a dorostenců
d. spíše ne 9%
e. neumím posoudit 8%
c. určitě ne 1%
a. určitě ano 39%
b. spíše ano 43%
46
Následující blok osmi otázek respektive otázky od 8a. až po 8h. byly položeny z důvodu hlubšího zjištění projevování se výcviku karate v charakterovém růstu, fyzické zdatnosti či schopnosti navazovat kamarádského vztahu dospívajících. Tyto otázky volně navazují na předchozí kladené otázky. Otázky byly vytvořeny k potvrzení, či vyvrácení tvrzení H3 – H10.
H3 :
Karatisté tvrdí, že v důsledku výcviku karate se stávají fyzicky schopnými.
Na základě našeho tvrzení byla vytvořena a následně položena naše výzkumná otázka č. 8 a. – Jak ti pozitivně napomáhá karate v dobré tělesné zdatnosti. Tato hypotéza a následně otázka byla položena za účelem zjištění, zda cvičenci karate vnímají i jako sport, který rozvíjí fyzické schopnosti. K potvrzení našeho tvrzení je třeba, aby respondenti odpověděli minimálně ze 70 % „skvěle pomáhá“, či velmi dobře pomáhá. Tabulka 5: Ovlivnění fyzické zdatnosti v kategorii žáků.
11 - 13 let odpověď skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá dobře pomáhá téměř nepomáhá vůbec nepomáhá
počet respondentů v %
počet respondentů
40 %
20 16 7 4 3
32% 14% 8% 6%
Respondenti ve skupině 11 – 13 let odpovědělo, že se karate projevuje na jejich fyzické zdatnosti skvěle u 40 % a velmi dobře u 32 %. Celkem tedy 72 %. „Dobře“ karate pomáhá 14 % respondentů. U 8 % respondentů výcvik karate téměř nepomáhá. Odpověď - vůbec nepomáhá - uvedlo 6 % respondentů. Tabulka 6: Ovlivnění fyzické zdatnosti v kategorii dorostenců.
14 - 17 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá
72%
36 13
dobře pomáhá téměř nepomáhá vůbec nepomáhá
2%
26% 0% 0%
47
1 0 0
Z názorného grafu je vidět, že 72 % dotázaných respondentů odpovědělo, že jim karate ve fyzické zdatnosti napomáhá skvěle, potom 26 % uvedlo odpověď b) velmi dobře pomáhá. Mizivá 2 % uvedla odpověď c) dobře pomáhá. Nikdo neuvedl zápornou odpověď. Jak je viditelné z tabulkových výsledků, tak u obou skupin se potvrdila otázka týkající se zjištění, zda výcvik karate pomáhá dobré fyzické kondici. V první skupině odpovědělo 72 % velmi dobře a skvěle tedy 36 respondentů. V druhé skupině odpovědělo nejkladnějšími odpověďmi 98 %, tedy celkem 49 respondentů z 50. Pokud bychom skupiny spojili tak 85 osob z celkových 100 odpovědělo, že jim výcvik karate pomáhá skvěle, nebo velmi dobře ve fyzické zdatnosti, následně 8 cvičencům trénink pomáhá dobře. Čtyři respondenti ze sta uvedli, že jim téměř nepomáhá a třem nepomáhá výcvik vůbec ve zlepšení fyzické zdatnosti. Dle mých zkušeností, je karate velmi náročné po stránce kondiční. Pakliže je správně výcvik veden, tak je fyzický stav cvičenců velmi dobrý, což výsledky grafu potvrzují. Díky fyzické náročnosti karate, je možné překonat, či potlačit i nemoci jako jsou astma, nebo alergie. Níže uvedený graf ukazuje rozložení odpovědí v celé skupině sta respondentů. Graf 3: Ovlivnění fyzické zdatnosti u žáků a dorostenců.
téměř nepomáhá 4%
vůbec nepomáhá 3%
dobře pomáhá 8%
velmi dobře pomáhá 29%
skvěle pomáhá 56%
48
H4 :
Cvičenci posuzují, že ve vztahu s tréninkem jsou schopni ovládat své
chování. Na základě naší hypotézy byla vytvořena a následně položena naše výzkumná otázka č. 8 b. – Jak ti pozitivně napomáhá karate v ovládání se? K potvrzení našeho tvrzení je třeba, aby respondenti odpověděli minimálně ze 70 %. Jelikož je s bojovými uměními jako je karate, judo apod. spojená i jistá etika, která je nastíněna v teoretické části této práce, uvedli jsme do dotazníku i otázku zabývající se „ovládáním sebe sama“. Tato otázka je řečena ve spojitosti s heslem uvedeným v „Shoto-niju-kun“, Nauč se kontrolovat svého ducha a pak ho osvoboď. Tabulka 7: Ovlivnění v ovládání sebe sama v kategorii žáků.
11 - 13 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá
34%
17
velmi dobře pomáhá
46%
23
dobře pomáhá
12%
6
téměř nepomáhá
6%
3
vůbec nepomáhá
2%
1
Výsledek mladší, žákovské skupiny respondentů vyšel opět velmi kladně. Dohromady odpovědělo skvěle a velmi dobře celkem 80 %, což je převážná většina. 12 % dotázaných odpověděla, že jim karate napomáhá v sebeovládání dobře, 6 % téměř nepomáhá a 2 % se domnívá, že jim karate nepomáhá vůbec v této oblasti. Tabulka 8: Ovlivnění v ovládání sebe sama v kategorii dorostenců.
14 - 17let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá
38%
19 17
dobře pomáhá téměř nepomáhá vůbec nepomáhá
22%
34% 6% 0%
49
11 3 0
Ve starší skupině dorostenců uvedlo celkem 38 % dotázaných, že jim karate v ovládání se pomáhá skvěle, potom velmi dobře označilo 34 %. „Dobře pomáhá“ odpovědělo 22 % a pouhých 6 % zaznamenalo, že jim karate v ovládání se téměř nepomáhá. Nikdo neuved, že jim karate nepomáhá v této oblasti vůbec. Otázka 8b. se potvrdila u obou skupin dotázaných respondentů. U dotázaných mladší věkové skupiny je výsledek 80 % (skvěle pomáhá, velmi dobře pomáhá, celkem tedy 40 osob z 50. U věkově starší skupiny dospívajících odpovědělo 72 % (skvěle, velmi dobře) celkem tedy 36 osob. Výsledek je sice o 8 % nižší, ale stále stačí na potvrzení otázky, zda karate pozitivně napomáhá k ovládání sebe sama. Nižší výsledek může být způsoben v důsledku pubescence a aspektů s ní spojenými. Pakliže bychom obě skupiny spojili tak by 76 % uvedlo odpovědi skvěle, či velmi dobře, tedy v převodu na počet respondentů: 76 karatistů potvrdilo, že jim karate skvěle a velmi dobře pomáhá v sebekontrole, dalších 17 dospívajících uvedlo dobře a 7 osob ze 100 zapsalo, že jim karate v sebekontrole nepomáhá. Pokud bychom do potvrzení otázky zahrnuli i třetí odpověď (dobře) tak by byl výsledek z 96 % kladný, což je velmi uspokojující výsledek. Závěrem této výzkumné otázky můžeme potvrdit hypotézu H4. Graf 4: Ovlivnění v ovládání sebe sama u žáků a dorostenců.
vůbec nepomáhá 1%
téměř nepomáhá 6%
dobře pomáhá 17%
skvěle pomáhá 36%
velmi dobře pomáhá 40%
50
H5: Cvičenci karate hodnotí, že v důsledku praktikování karate jsou duševně vyrovnaní. Na základě našeho tvrzení byla vytvořena naše výzkumná otázka č. 8 c. – Jak ti pozitivně napomáhá karate v duševní pohodě? Tato výzkumná otázka směřuje na obecnou rovinu duševního rozpoložení dotázaných karatistů. Pomocí určitých cvičení, je se schopen karatista uvést ze stresového vypětí do duševní pohody. Tyto aspekty jsou teoreticky popsány v subkapitole kata, či meditace. K potvrzení našeho tvrzení je třeba, aby respondenti odpověděli minimálně ze 70 % „skvěle pomáhá“, či „velmi dobře pomáhá“. Tabulka 9: Ovlivnění v duševní pohodě v kategorii žáků.
11 - 13 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá
44%
22
velmi dobře pomáhá
34%
17
dobře pomáhá
18%
9
téměř nepomáhá
0%
0
vůbec nepomáhá
4%
2
Ve skupině respondentů ve věku 11 – 14 let odpovědělo 44 %, že jim pozitivně karate napomáhá v duševní pohodě skvěle, dalších 34 % uvedlo, že jim karate napomáhá velmi dobře a 18 % odpovědělo dobře. Pouhá 4 % konstatovala, že jim karate v duševní pohodě vůbec nepomáhá. Tabulka 10: Ovlivnění v duševní pohodě v kategorii dorostenců.
14- 17 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá
32%
16
velmi dobře pomáhá
40%
20
dobře pomáhá
20%
10
téměř nepomáhá
6%
3
vůbec nepomáhá
2%
1
51
V této skupině uvedlo 32 % respondentů, že jim výcvik karate napomáhá skvěle, 40 % velmi dobře. Celkem tedy 72 %. Potom 20 % výcvik pomáhá v této otázce dobře. Ostatním 6 % téměř nepomáhá výcvik a 2 % vůbec nepomáhá v duševní pohodě. Je zřejmé, že i v této oblasti se karate projevuje víc než dobře. Pokud sečteme kladné odpovědi u mladší skupiny, tak je z tabulky zřejmé, že u 78 % cvičenců se karate projevuje skvěle a velmi dobře u 18 %. V přepočtu na osoby první dvě odpovědi uvedlo 39 karatistů. „Dobře“ odpovědělo 9 cvičenců. U druhé starší skupiny karatistů výcvik pomáhá „skvěle“ a „velmi dobře“ 72 % respondentům, tedy 36 karatistům. Dobře 10 cvičencům. Obě skupiny opět přesáhly hranici 70 % a tak potvrdily kladně hypotézu. Výcvik karate je velmi dobrý pomocník při dosažení duševní pohody. Když spojíme obě skupiny, tak 74 cvičenců si myslí, že jim výcvik pomáhá skvěle nebo velmi dobře. Dobře výcvik pomáhá u 19 dospívajících. Počet odpovědí, které uváděli, že jim v tomto ohledu karate téměř, či vůbec nepomáhá je 6. Jak v jednotlivých kategoriích, tak celkově posuzovaný výzkumný vzorek potvrdil naši hypotézu č. 5. V níže uvedeném grafu je možné vidět procentuální rozložení odpovědí z celkového výzkumného vzorku sta respondentů. Graf 5: Ovlivnění v duševní pohodě u žáků a dorostenců.
vůbec nepomáhá 3%
téměř nepomáhá 3%
dobře pomáhá 19%
skvěle pomáhá 38%
velmi dobře pomáhá 37%
52
H6 :
Karatisté tvrdí, že v konsekvenci s tréninkem získávají sebedůvěru.
Na základě naší hypotézy H6 jsme položili výzkumnému vzorku otázku č. 8 d. – Jak ti pozitivně napomáhá karate v sebedůvěře? Jelikož mezi respondenty je mnoho cvičenců, kteří procházejí zkouškami na stupně technické vyspělosti, či absolvují turnaje, domnívám se, že by se tyto aspekty měly projevit na sebedůvěře jejich osobnosti. Z toho důvodu jsem uvedl i otázku zabývající se sebedůvěrou. Opět stejně jako u předchozích otázek, tak i u této je na potvrzení hypotézy potřeba minimálně 70 % kladně zodpovězených. Tabulka 11: Ovlivnění v sebedůvěře v kategorii žáků.
11 - 13 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá dobře pomáhá téměř nepomáhá
42%
8%
21 19 6 4
vůbec nepomáhá
0%
0
V ohledu
napomáhání
38% 12%
výcviku
karate
v souvislosti
se sebedůvěrou,
celkem
z dotázaných respondentů mladší věkové skupiny odpovědělo 42 % cvičenců skvěle, dalších 38 % velmi dobře a 12 % dobře. Pouhých 8 % uvedlo, že jim karate téměř nepomáhá v budování sebedůvěry, tedy mizivým způsobem. Nikdo neuvedl, že by mu karate nepomáhalo v oblasti sebedůvěry vůbec. Tabulka 12: Ovlivnění v sebedůvěře v kategorii dorostenců.
14 - 17 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá dobře pomáhá téměř nepomáhá
34%
8%
17 18 11 4
vůbec nepomáhá
0%
0
36% 22%
53
U této věkové skupiny odpovědělo 34 % dotázaných skvěle, velmi dobře 36 %. Celkem je tedy procento potřebné k potvrzení 70 %.“ Dobře pomáhá“ uvedlo 22 % cvičenců a jen 8% napsalo, že jim karate téměř nepomáhá. Mladší věková skupina potvrdila otázku z 80 %. Starší věková skupina ji potvrdila s hraničními 70 %. Když přepočítáme výsledek na osoby v celkovém měřítku, bez ohledu na věk tak 75 respondentů odpovědělo skvěle či velmi dobře. Závěrem této otázky je zřejmé ze získaných dat, že i hypotéza č. 6 se potvrdila. V níže uvedeném grafu je možné vidět procentuální rozložení odpovědí z celkového výzkumného vzorku sta respondentů. Graf 6: Ovlivnění sebedůvěry u žáků a dorostenců.
téměř nepomáhá 8%
dobře pomáhá 17%
skvěle pomáhá 38%
velmi dobře pomáhá 37% vůbec nepomáhá 0%
54
H7: Cvičenci karate konstatují v souvislosti s výcvikem, že jsou schopni rychle reagovat. Na základě našeho tvrzení jsme zkonstruovali otázku č. 8 e. – Jak ti pozitivně napomáhá karate v získání lepšího postřehu (schopnost rychle reagovat)? Tato otázka má za úkol potvrdit, zda výcvik karate umožňuje získat schopnosti rychle reagovat, či mít dobrý postřeh. K potvrzení našeho tvrzení je potřeba získat minimálně 70 % kladných odpovědí (skvěle a velmi dobře). Tabulka 13: Získávání schopnosti rychle reagovat v kategorii žáků.
11 - 13 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá
78%
39
velmi dobře pomáhá
18%
9
dobře pomáhá
4%
2
téměř nepomáhá
0%
0
vůbec nepomáhá
0%
0
Mladší věková skupina dotázaných neodpověděla ani jednou negativně a ani že se karate projevuje dostatečně na získávání lepšího postřehu. Dobře odpověděla pouhá 4 %, velmi dobře 18 % a převážná většina 78 % dotázaných uvedla, že si myslí, že jim karate napomáhá v získávání lepšího postřehu. V tomto případě jde o 100 % potvrzení mé otázky. Tabulka 14: Získávání schopnosti rychle reagovat v kategorii dorostenců.
14 - 17 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá
62%
31
velmi dobře pomáhá
32%
16
dobře pomáhá
4%
2
téměř nepomáhá
0%
0
vůbec nepomáhá
2%
1
62 % respondentů uvedlo – skvěle pomáhá, dalších 32 % označilo, že jim pomáhá v této otázce velmi dobře. Celkem tedy 94 %. Potom 4 % karatistů označilo dobře a mizivá 2 % uvedla, že jim výcvik v tomto ohledu vůbec nepomáhá. Tuto schopnost karatisté 55
získávají dlouhým cvičením, které se věnuje převážně kapitola „kumite“, neboli zápas, ve kterém je dobrý postřeh nutný. Zásluhou postupného cvičení jednotlivých po sobě jdoucích fází kumite by karatista měl mít postřeh na velmi dobré úrovni Mladší věková skupina výzkumného vzorku potvrdila otázku z 96 %. Starší věková skupina hypotézu potvrdila z 94 % . Přepočítáme-li výsledek na osoby v celkovém měřítku bez ohledu na věk, tak 95 % dotázaných respondentů odpovědělo skvěle či velmi dobře. I tato hypotéza H7 byla potvrzena. V níže uvedeném grafu je možné vidět procentuální rozložení odpovědí z celkového výzkumného vzorku sta respondentů. Graf 7: Získávání schopnosti rychle reagovat u žáků a dorostenců.
dobře pomáhá 4%
vůbec nepomáhá 1%
velmi dobře pomáhá 25% skvěle pomáhá 70%
téměř nepomáhá 0%
56
H8 :
Karatisté jsou v důsledku cvičení schopni anticipace (předvídavosti).
Na základě našeho tvrzení, byla respondentům položena otázka č. 8 f. – Jak ti pozitivně napomáhá karate v předvídavosti? Tato otázka navazuje na otázku předchozí, jelikož se domnívám, že předvídavost, schopnost intuitivně vnímat okolí a schopnost rychle reagovat jsou úzce spojeny. Předvídavosti se věnuje určitým způsobem konkrétní cvičení. Hlavně vyšší formy zápasu, zejména volný a potom „happo kumite“ a meditační cvičení. V průběhu letitého cvičení by se tato schopnost měla prohloubit. Tabulka 15: Získávání předvídavosti v kategorii žáků.
13 - 13 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
40%
20 16 7 4 3
skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá dobře pomáhá téměř nepomáhá vůbec nepomáhá
32% 14% 8% 6%
Na tuto otázku ve skupině dotázaných ve věku 11-13let odpovědělo 40 %, že jim karate skvěle pomáhá, 32 % velmi dobře a 14 % dobře. Kladně karatedo pomáhá v předvídavosti 86 % respondentům. Zbylých 8 % odpovědělo dostatečně a „vůbec nepomáhá“ uvedlo 6 % dotázaných. Mohli bychom říci, že celkem 14 % si myslí, že je karate v oblasti předvídavosti nerozvíjí. Tabulka 16: Získávání předvídavosti v kategorii dorostenců.
14 - 17 let odpověď skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá dobře pomáhá téměř nepomáhá vůbec nepomáhá
počet respondentů v %
počet respondentů
26%
13 19 14 3 1
38% 28% 6% 2%
Na tuto otázku odpovědělo ve skupině dotázaných ve věku 14 – 17, že skvěle karate pomáhá 26 %, velmi dobře 38 %, celkem 64 % a dobře 14 %. Téměř nepomáhá odpovědělo 6 % a vůbec nepomáhá, uvedlo 2%.
57
Mladší věková skupina výzkumného vzorku potvrdila naši hypotézu z 94 %. Starší věková skupina ji nepotvrdila, jelikož skupina dorostenců odpověděla kladně z 64 %. Tedy u starší věkové skupiny zjištěné procento nestačí na potvrzení našeho tvrzení. Když přepočítáme výsledek jak na osoby v celkovém měřítku, bez ohledu na věk, tak 67 dotázaných respondentů odpovědělo skvěle či velmi dobře. V celkovém pohledu je tato otázka nepotvrzena. Závěrem tohoto odstavce se naše tvrzení nepotvrdilo. Je zajímavé, že u starších respondentů procentualita klesla o tak mnoho, že narušila výsledek dorostenecké skupině, přímo, tak i znatelně celému výzkumnému vzorku, který činí sto respondentů. Můžeme se domnívat, že mezi respondenty nedochází k tréninku již zmíněného „happo kumite“, či jiných forem cvičení, které rozvíjí problematiku předvídavosti. Také je možné, pakliže by tato cvičení karatisté prováděli, že je necvičí tak často, aby se důsledky tréninku projevily. V níže uvedeném grafu je možné vidět procentuální rozložení odpovědí z celkového výzkumného vzorku sta respondentů. Graf 8: Získávání předvídavosti u žáků a dorostenců.
vůbec nepomáhá 4% téměř nepomáhá 7% skvěle pomáhá 33%
dobře pomáhá 21%
velmi dobře pomáhá 35%
58
H9 :
Žáci karate jsou v konsekvenci s tréninkem schopni lépe se učit.
V důsledku naší hypotézy jsme zformulovali otázku č. 8 g. – Jak ti pozitivně napomáhá karate v procesu učení? Tato otázka byla uvedena z hlediska prolínání se karate do všedního života cvičenců. Otázka měla za úkol zjistit, zda respondentům karate pomáhá jistým způsobem v učení se. Tabulka 17: Napomáhání v učení se v kategorii žáků.
odpověď skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá dobře pomáhá téměř nepomáhá vůbec nepomáhá
11 - 13 let počet respondentů v % 12% 20% 18% 10% 40%
počet respondentů 6 10 9 5 20
Věkově mladší skupina respondentů uvedla z 12 %, že v oblasti učení karate pomáhá skvěle, 20 % velmi dobře a 18 % dobře. Zbylým 50 % se karate v učení příliš nebo vůbec neprojevuje. 10 % respondentů odpovědělo dostatečně a 40 % uvedlo, že jim vůbec nepomáhá. Poprvé vyšel výsledek 50 % ku 50 %, tedy nemůžeme potvrdit, že by karate mělo pozitivní vliv na učení. Tabulka 18: Napomáhání v učení se v kategorii dorostenců.
14 – 17 let odpověď
počet respondentů v %
počet respondentů
skvěle pomáhá
22%
11
velmi dobře pomáhá
26%
13
dobře pomáhá
26%
13
téměř nepomáhá
10%
5
vůbec nepomáhá
16%
8
Věkově starší skupina respondentů uvedla z 22 %, že v oblasti učení karate pomáhá skvěle, 26 % velmi dobře a 26 % dobře. „Téměř nepomáhá“ uvedlo 10 % respondentů, 16 % uvedlo, že jim vůbec nepomáhá. Z výše uvedených dat v tabulkách vyplývá, že ani v mladší věkové skupině ani ve skupině starších dospívajících výsledek nepotvrdil hypotézu, která zněla, že výcvik karate pomáhá v učení. U mladší skupiny respondentů je výsledek pouhých 32 %, 16 59
osob z 50 a u starších je procento vyšší, 48 % - 24 karatistů, ale ani tak to nestačí k potvrzení 70 % hranice. I když se hypotéza nepotvrdila, tak z koláčového grafu je znatelné na 17 % vzorku respondentů, že jim karate nějakým způsobem skvěle a 23 % velmi dobře pomáhá. Nemůžeme s jistotou konstatovat, že výcvik karate nemá žádný vliv na učení se. Můžeme říci, že výcvik karate nemá na učení se až takový zásadní vliv. V níže uvedeném grafu je možné vidět procentuální rozložení odpovědí z celkového výzkumného vzorku sta respondentů. Graf 9: Napomáhání v učení se u žáků a dorostu.
skvěle pomáhá 17%
vůbec nepomáhá 28%
velmi dobře pomáhá 23%
téměř nepomáhá 10% dobře pomáhá 22%
60
H10:
V důsledku cvičení karate, cvičenci navazují kamarádské vztahy.
Na základě našeho tvrzení, byla respondentům položena otázka č. 8h. – Jak ti karate napomáhá v hledání si nových kamarádů? Tato otázka se lehce dotýká sociálních dovedností a to těch zda jsou cvičenci schopni pomocí karate nalézt nové kamarády. Tabulka 19: Napomáhání v hledání nových kamarádů v kategorii žáků.
odpověď skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá dobře pomáhá téměř nepomáhá vůbec nepomáhá
11 - 13 let počet respondentů v % 32% 28% 20% 8% 12%
počet respondentů 16 14 10 4 6
V této otázce uvedlo ve věkové skupině 11-13 let že skvěle se hledají kamarádi 32 % respondentů, velmi dobře 28 % respondentů a dobře 20 % respondentů Celkem 70% respondentů uvádí, že jim výcvik karatedo pomáhá v nacházení nových kamarádů, či navazování nových vztahů. U zbylých 8 %, kteří uvedli, že si přátelé hledají díky karate dostatečně a 12 % vůbec, si dovolím tvrdit, že u nich není tak silné pouto ke skupině, klubu, popřípadě v tom mohou hrát roli jiné aspekty, například problémy se začleňováním do skupiny. Tabulka 20: Napomáhání v hledání nových kamarádů v kategorii dorostenců.
odpověď skvěle pomáhá velmi dobře pomáhá dobře pomáhá téměř nepomáhá vůbec nepomáhá
14 – 17 let počet respondentů v % 58% 32% 10% 0, % 0, %
počet respondentů 29 16 5 0 0
V této hypotéze u kategorie 14 – 17 let uvedlo 58 % respondentů, že jim karate pomáhá v navazování a hledání nových kamarádů, velmi dobře – uvedlo 32% respondentů a dobře 10 % respondentů. Nikdo neodpověděl záporně. Mladší věková skupina výzkumného vzorku nepotvrdila naši hypotézu. Pouhých 60 % respondentů uvedlo, že si v důsledku cvičení a pravidelného docházení do klubu najde 61
nové přátele v karate. Pakliže bychom ale do výsledku počítali i odpověď dobře, tak bychom potvrzení získali. Starší věková skupina otázku potvrdila z 90 %. U starší věkové skupiny došlo k drtivému potvrzení položené otázky. Pokud se podíváme na celkový výsledek bez ohledu na věk, tak celkem kladně odpovědělo 75 respondentů. Jelikož je zde vidět vzestupná tendence, můžeme tuto otázku vzhledem k celku brát jako potvrzenou a to výsledkem 75 %. Hypotéza H9 se potvrdila. Na níže uvedeném výsečovém grafu je možné vidět procentualitu sta respondentů. Na níže uvedeném grafu je velmi dobře vidět jak s postupem věku a délkou bytí v klubu karatisté mění svůj názor a spíše v ostatních karatistech vidí nové a nové přátele. Graf 10: Napomáhání v hledání nových kamarádů u žáků a dorostu.
téměř nepomáhá vůbec nepomáhá 4% 6% dobře pomáhá 15%
skvěle pomáhá 45%
velmi dobře pomáhá 30%
62
Graf 11: Porovnání proměny názoru mezi žáky a dorostem.
30 25 20
mladší věková skupina
15
starší veková skupina
10 5 0 skvěle
dobře
vůbec nepomáhá
Pro zajímavost jsem uvedl vývoj změny názoru dorostenců a žáků. V grafu mladší věková (žlutá) skupina, nejeví o kamarády takový zájem, jako u starších dorostenců (hnědá). Jsem i z praxe přesvědčen, že pakliže svěřenci cvičí v klubu od mladých let, pak čím déle v klubu setrvávají pohromadě, tak mezi sebou navazují pevnější kamarádská pouta. Mnohdy se stanou z některých členů i životní partneři.
63
H11:
Karatisté tvrdí, že v rámci tréninku se objevují nežádoucí důsledky karate.
Na základě stanovené hypotézy č. 11 byla zformulována výzkumná otázka č. 9 – Jaké vidíš nežádoucí důsledky výcviku karate? Tato otázka byla uvedena, aby se zjistilo, v čem cvičenci vidí nežádoucí aspekty karate. V jistých bodech navazuje na předešlé otázky, kde jde zároveň o kontrolu, zda respondenti odpovídali náhodně, či se opravdu zamysleli nad danou problematikou. Tabulka 21: Nežádoucí důsledky výcviku v kategorii žáků.
odpověď
11 - 13 let počet respondentů v%
a. jsem útočnější (více agresivní než dříve) b. jsem více důvěřivý k cizím osobám c. jsem hůře soustředěný d. jsem méně důvěřivý k cizím osobám e. mám krátkodobé, případně dlouhodobé zdravotní problémy f. mám méně osobního volna
počet respondentů
16%
8
12%
18%
6 3 6 9
36%
18
6% 12%
V této otázce ve věkové skupině 11-13let, nejvíce respondentů odpovědělo, že mají méně osobního volna. Celkem tento výrok zodpovědělo 36 % respondentů. U 18 % dotázaných bylo zjištěno, že mají krátkodobá či dlouhodobá zdravotní omezení. 16 % respondentů se domnívá a uvedlo, že je útočnějších, čili více agresivnějších než dříve. 12 % respondentů odpovědělo, že je více, či méně důvěřivých k cizím osobám. 6 % respondentů odpovědělo, že jsou hůře soustředění. Tabulka 22: Nežádoucí důsledky výcviku v kategorii dorostenců.
odpověď
14 - 17 let počet respondentů v %
a. jsem útočnější (více agresivní než dříve) b. jsem více důvěřivý k cizím osobám c. jsem hůře soustředěný d. jsem méně důvěřivý k cizím osobám e. mám krátkodobé, případně dlouhodobé zdravotní problémy f. mám méně osobního volna
64
počet respondentů
8%
4
0% 0% 8% 46%
0 0 4 23
38%
19
V této skupině, věkově starších respondentů celkem 46 % uvedlo, že v důsledku výcviku mají krátkodobá, či dlouhodobá zranění. Následně 38 % karatistů mají méně osobního volna. Dalších 8 % je útočnějších, a zbylých 8 % je méně důvěřivých k cizím osobám. V obou skupinách respondenti velkým procentem uvedli, že v důsledku výcviku mají méně osobního volna. Je možné, že je to způsobeno v důsledku častých turnajů a dalších aktivit spojených se speciálním tréninkem karate. Většina karatistů má opravdu omezený volný čas, i přesto že jde v mnoha případech u této skupiny o volnočasovou aktivitu. Další velké procento, bylo zjištěno u kategorie zranění. To je do jisté míry zapříčiněno tím, že většina dnešních cvičenců praktikuje sportovní formu karate, která je náročnější na kloubní, svalový či kosterní aparát. Karate v dnešní době patří mezi nejnáročnější sporty hned po gymnastice Dokonce, je možné si všimnout, že procentuální nárůst u věkově starší skupiny oproti mladším respondentům narostl o více než 120 %. U obou skupin se vyskytlo procento v oblasti „Jsem více útočnější“, což by mohlo být spojeno s negativními zkušenostmi třeba z absolvovaných zápasů, nebo také přímo z klubů, kde se mohla u těchto respondentů nabourat z mnoha důvodů důvěra k trenérům, asistentům apod. Tyto zkušenosti se do jisté míry projevují potom i ve všedním životě. Neopomíjel bych i ten aspekt, že v dnešní době se do tréninku karate zakomponvávají tradiční výchovná hlediska. Potom se můžeme mnohdy setkat i s tím, kdy závodník po prohraném zápasu hodí chránič rukou po rozhodčím, za což je patřičně vyloučen ze soutěže za nedodržování etiky karate. Tento jev může být zapříčiněn hned i dalšími jevy, a to například: Postojem k autoritám: Dnešní trend v některých klubech karate, je takový, že si trenéři nedrží odstup od svých žáků, ale naopak se snaží své žáky dávat do úrovně kamarádů, kolegů. Četba: Dnešní mládež není zvyklá tolik číst, jako třeba starší generace. Tudíž si nepřečtou knihy o karate, kde najdou mnoho informací, jak by se měl správný karateka chovat, či co se od něj očekává. Odklon od tradic: Jak už jsem trochu nastínil v prvním příkladu, tak i tento bod je jistě spjatý s nezdravou agresivitou. Ta může vznikat tím, že učitelé bojových umění 65
opomíjejí tradice karate, etiku a zaměřují se na karate pouze jako na sportovní disciplínu. V oblasti soustředěnosti již odpovídali pouze mladší respondenti. Opět z hlediska karate za to může nést vinu mnoho aspektů, nedostatečné cvičení kata, nebo meditací. Pokud tento výsledek porovnáme s výsledkem z otázky 7b., tak se navzájem potvrzují. Jelikož v této otázce odpovědělo 2 %, že karate respondentům nepomáhá vůbec v ovládání se a 6 % pomáhá karate v ovládání se do jisté míry, ale ne nijak výrazně. V níže uvedeném grafu je možné vidět procentuální rozložení odpovědí z celkového výzkumného vzorku sta respondentů. Graf 12: Nežádoucí důsledky výcviku u žáků a dorostenců.
a. jsem útočnější) 12% f. mám méně osobního volna 37%
b. jsem více důvěřivý 6% c. jsem hůře soustředěný 3% d. jsem méně důvěřivý 10%
e. mám krátkodobé, případně dlouhodobé zdravotní problémy 32%
Když se pozorně podíváme na koláčový graf, tak uvidíme, že nejvíce procent získaly kategorie e) zdravotní problémy a f) méně volného času. Těmto zjištěním jsme v práci věnovali více prostoru, abychom zjistili, v důsledku čeho je tento jev způsoben. Když jsme se zaměřili na respondenty, kteří volili variantu e) zdravotní problémy, bylo zjištěno, že tito respondenti se věnují převážně výcviku karatedo pět a více let oproti ostatním, kteří zvolili varianty typu a), b) c) či d). Tedy v důsledku dlouhodobého a tvrdého tréninku můžeme konstatovat, že cvičenci trpí krátkými či dlouhodobými 66
zdravotními problémy. Paradoxně za zmínku stojí i to, že opět většina, která zvolila e) navštěvuje tréninky 2 krát týdně. Když jsme se zaměřili na odpověď f) mám méně osobního volna, tak bylo zjištěno, že většina z celkového počtu respondentů cvičí dvakrát v týdnu a v průměru cvičí karatedo 5 let. Vyvstává otázka, proč uvádějí respondenti, že vnímají výcvik jako element, v důsledku něhož mají méně volného času. Když se zaměříme na závodní činnost vůči respondentům, kteří zvolili f), tak zjistíme, že jde o cvičence, kteří se aktivně zúčastňují turnajů karate. Z praxe můžeme říci, že turnaje jsou zpravidla dvakrát a někdy i třikrát v týdnu a každý závod je vždy celodenní akcí. Jestliže se respondenti věnují karate i o víkendech, můžeme se domnívat, že právě tato skutečnost může být respondenty vnímána, že mají málo volného času.
67
3.4 Případové studie 3.4.1
Případová studie 1 - Ondra
Ondra je již dnes 18ti letý statný kluk, který se věnuje sportu, je zapřisáhlý nekuřák, abstinent. Karate začal cvičit v září roku 2009. Tréninky navštěvuje každý den, kromě víkendu, kdy se zúčastňuje karatistických turnajů, nebo se věnuje jiným sportům. V dětství mu byla konstatována psychology a psychiatry deprese, obsedantněkompulsivní porucha a sociální fobie. Tyto poruchy se projevovaly častěji a častěji se stále se zvyšující intenzitou. Od miminka byl ustrašený, přehnaně závislý na matce, nejraději trávil čas kreslením. Měl pocit, že nic neumí, v ničem nevyniká a nic se mu nedaří. Jediná dovednost, ve které opravdu dle názoru ostatních vynikal, bylo kreslení a prostorová představivost. Lékaři museli nasadit vyšší a silnější dávky léků. Ani po nasazení léků se Ondrův stav o moc nezlepšoval, ale byl v určité míře stabilizován. Jednoho dne, přišel Ondra za matkou a oznámil jí, že chce nastoupit do oddílu karate. Matka mu toto rozhodnutí nerozmlouvala. V září roku 2009 se Ondra přihlásil a stál na tatami v bílém kimonu. Ondrovi se na požádání matky, více věnoval trenér Martin R., kterému byl sdělen i psychický stav. Asi po šesti měsících se pomalu začal zlepšovat Ondrův fyzický stav. Po necelém roce výcviku Ondřej zlepšuje komplexně komunikativnost, zlepšuje soustředění, je odolnější vůči stresu, zmenšuje sociální fobii, významně rozšířil okruh svých přátel a kamarádů. Dnes je Ondra sebejistější a jeho psychický stav je podstatně lepší, jelikož i v období puberty mu ošetřující lékař snížil dávku léků. I ošetřující psycholog dává dle matky za důsledek zlepšení právě výcvik karate. Ondřej našel smysl pro humor. Zvýšilo se mu značně sebevědomí. S první vyhranou medailí, přišel důkaz, že je v karate dobrý a může být čím dál tím úspěšnější. Začal být cílevědomý, trpělivý a systematický. Ondřej je odolnější vůči stresu. Běžné události, které jej dostaly snadno do stresu, zvládá dnes bez obtíží a s přehledem. Zlepšil se výrazně ve škole. Následně se mu dostalo uznání od spolužáků ve třídě. Rázem zapadl do kolektivu a částečně odboural sociální fobii. Systematicky na sobě pracuje a daří se mu zvládat čím dál tím lépe problémy spojené s diagnózou. Negativní 68
projev výcviku se zřejmě nevyskytl. Ondra je po fyzické stránce zdravý, snad jen, že se na karate příliš upnul. Je až umanutý. Téměř vše podřizuje karate. 3.4.2
Případová studie 2 - Lukáš
Lukáš je 17ti letý chlapec, reprezentant České republiky v karate, který se aktivně věnuje sportu a dodržuje zdravý životní styl. Karate cvičí od září roku 2004. Tréninku karate a jiným aktivitám spojených s karate praktikuje každý den, včetně víkendu, pokud se nezúčastňuje karatistických turnajů, nebo neabsolvuje různá školení, či semináře. Po narození bylo Lukášovým rodičům lékaři oznámeno, že jeho plíce pracují na čtyřicet procent. Dále diagnostikovali, že do budoucna bude upoután na kolečkové křeslo, jelikož v dospělosti bude Lukáš onemocněním plic indisponován. S touto vážnou poruchou se rodiče nesmířili a nenechali Lukáše osudu, který stanovili lékaři. Jak Lukáš rostl tak se projevovala diagnóza i při běžných aktivitách jako je chůze apod. Lukáš začal praktikovat dechová cvičení a rodiče s ním praktikovali sportovní činnost. Ze začátku Lukáše problémy velmi omezovaly, ale v důsledku přiměřené fyzické zátěže se postupně jeho zdravotní stav zlepšoval. Kolem šestého roku jej rodiče přihlásili na kroužek karate. Trénink karate pro něj byl velmi namáhavý, ale i přes jeho náročnost se Lukášův stav pomalu zlepšoval. Rodiče i sám Lukáš shledává náročný trénink kladně, jelikož mu dle něho pomáhá s ovlivněním činnosti dýchacích svalů a tak zvládá lépe plicní problémy, díky cvičení kata a kihon s výdechy do technik. V dnešní době je jeho diagnóza klasifikována jako astma. Kromě znatelného zlepšení ve fyzické zdatnosti a funkčnosti plic Lukáš shledává a tvrdí, že mu karate pomáhá v mnoha aspektech všedního života, hlavně v psychické vyrovnanosti, zvládání stresu spojeným s náročným studiem na gymnáziu. Dále pak tvrdí, že nemá potřebu agrese a útočení, stává se trpělivějším. Negativní důsledky karate vidí snad jen v tom ohledu, že snad jako každý vrcholový sportovec občas cítí pohybový aparát.
69
4 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Cílem této bakalářské práce bylo poukázat na možnosti podpory osobnostního růstu u dětí a mládeže prostřednictvím výcviku karatedo. V teoretické části jsem nejprve rozebíral a porovnával různé psychologické definice osobnosti. Ty jsem posléze využil k přesnější specifikaci cílů výzkumu, formulaci výzkumných otázek a hypotéz. Vybrané kapitoly byly mnou přeloženy z originálních anglických textů a následně využity v práci. Součástí textu jsou i příklady z tréninkové praxe. Prezentovaná tělesná i psychická cvičení užívám ve svých tréninkových hodinách karate. V teoretické části je rovněž kapitola o trenérovi, jeho roli a významu pro cvičence. Na základě svých zkušeností se domnívám, že trenér – instruktor je při správném vedení cvičenců velmi důležitou postavou. Působení trenéra a jeho styl výuky se často promítají nejen do aktuální výkonnosti a soutěžních výsledků cvičence, ale i do jeho budoucího života. Cílem výzkumné části práce bylo ověření a potvrzení několika výzkumných otázek zaměřujících se na pozitivní osobnostní růst dětí a mládeže ve věku jedenáct až sedmnáct let. V centru naší pozornosti byla výzkumná otázka, zda karate podle soudu cvičenců pozitivně ovlivňuje osobnost v důsledku výcviku. Výzkumný vzorek představuje sto respondentů (36 dívek a 64 chlapců) ze šesti karatistických klubů České republiky. Jednalo se o následující oddíly: Karate Slavia TU Liberec, Karate Sport Relax Česká Lípa, Karate klub Krupka, TJ Jiskra Litomyšl, Karate klub Tommi Flair Praha, Karate klub Litvínov. Podle výsledku dotazníkového šetření jsou cvičenci přesvědčeni, že výcvik na ně má znatelný vliv. Byly potvrzeny hypotézy, že se dlouhodobý výcvik karatedo projevuje pozitivně na chování 76 % respondentů z celkového výzkumného vzorku. Také se potvrdilo tvrzení, že karatisté se stávají v důsledku náročného tréninku fyzicky zdatnějšími. Tento výrok byl potvrzen 82 % dotázaných. V oblasti „zdokonalení sebe sama“ bylo též naše tvrzení potvrzeno celými 76 % respondentů. Hypotéza týkající se získávání „schopnosti rychle reagovat“ byla potvrzena výroky 94 % dotázaných. U 90 % respondentů se potvrdilo, že v důsledku navštěvování klubů karate nacházejí nové
70
kamarádské vztahy. Dokonce se zjistilo, že čím déle navštěvují cvičenci karatistické tréninky, tím více kamarádských vztahů mezi sebou navazují. Hraničními 70 % respondentů se potvrdilo tvrzení – karatisté se domnívají v konsekvenci s cvičením karatedo, že získávají na sebedůvěře. Tvrzení, že cvičenci soudí, že v důsledku výcviku jsou schopní, se nepotvrdila. Nicméně 64 % respondentů uvedlo, že se výcvik nějakým způsobem na této schopnosti projevuje. Dalším tvrzením, které se nepotvrdilo, je teze zkoumající vliv na napomáhání lepší schopnosti učit se u žáků a dorostu. Nicméně i přes výsledek se osobně domnívám, že tuto schopnost ovlivňuje. Na závěr faktických zkoumání bylo zjištěno, že cvičenci výcvik karatedo vnímají jako aktivitu, která je náročná na volný čas. Z 37 % dotázaných uvedlo, že v důsledku tréninku mají méně volné času. Při bližším zkoumání šlo o cvičence, kteří jsou aktivními závodníky, a tak nenavštěvují pouze tréninky v klubu, ale jezdí pravidelně na karatistické turnaje. Dalším velkým zjištěním bylo, že v důsledku cvičení karate mají karatisté krátkodobá či dlouhodobá zranění. Opět toto tvrzení uvedli převážně respondenti, kteří se karatedo věnují i jako závodníci. Ze závěrečných resultátů, jež jsou v praktické části této práce uvedeny, je možné s jistotou konstatovat, že karate je opravdovým, komplexním bojovým uměním, neboť se pomocí výcviku rozvíjí komplexně celá individualita člověka. K tomuto rozvoji dochází nejen po stránce fyzického stavu, jako u mnohých sportů, ale i po stránce osobnostní, sociální i spirituální. Na základě výzkumu se karate dá definovat jako japonsko-okinawské tradiční bojové umění beze zbraně se sportovní formou, které člověka rozvíjí po bio-psycho-sociálně-spirituální stránce. Dalším výzkumným projektem, který by mohl volně navazovat na téma této bakalářské práce, by mohl být podobný výzkum u věkové skupiny starších karatistů s velkými zkušenostmi. Poté možné srovnání skupin dětí a mládeže vůči dospělým karatistům. Tím zjistit mezigenerační rozdíly a jistý pohled na vývoj karate v ČR. Jako další doporučení výzkumu bych navrhoval komparaci mezi karatisty a sportovci z jiného
71
odvětví sportu, například fotbalisty. Dále bych navrhl výzkum zabývající se mírou vlivu výcviku karate na schopnosti lépe se učit u žáků základních škol. Všem učitelům a trenérům karate bych doporučil, aby neopomíjeli tradice, které jsou stavebními kameny tohoto bojového umění. Pakliže se karate ochudí o všechny podstatné aspekty, jež ho řadí mezi bojová umění, stane se pouhým sportem. Udržíme-li rovnováhu některých tradic vůči dnešní rychlé době, budeme moci prostřednictvím karate vychovávat stabilní osobnosti, které budou zdravé jak po stránce psychické, tak po stránce fyzické.
72
5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BLATNÝ, M., a kol. Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-2473434-7. CAKRIPALOGLU, P., Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2012, ISBN 97880-247-4033-1. DVOŘÁK, T., Rozdělení černých pásů, vysoké STV Dan. Tommy - Flair.cz [online]. 2012 [cit. 2013-09-14]. Dostupné z: http://www.tommi-flair.cz/news/162-rozdlenernch-ps-vysok-stv-dan FUNAKOSHI, G., GENAWA, N., The twenty guiding principles of karate: the spiritual legacy of the master. Tokyo: Kodansha International, 2003, ISBN 978-4-77002796-2. GAVORA, P., Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2010, ISBN 978-807315-185-0. GYURIS, J., Karatedo. Praha: Naše vojsko, 2003, ISBN 80-206-0679-3. HELUS, Z., Osobnost a její vývoj. Praha: Univerzita Karlova Pedagogická fakulta, 2003, ISBN 80-7290-125-7. HELUS, Z., Úvod do psychologie. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3037-0. HOLOUŠKOVÁ, D., - KROBOTOVÁ, M., Diplomové a závěrečné práce. Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 2005, ISBN 80-244-1237-3. NAKAYAMA, M., Best Karate: Souhrnný přehled. Praha: Miroslav Sobotka, 2003, ISBN 80-9030-792-2. NAKAYAMA, M., Best Karate: Základy. Praha: Miroslav Sobotka, 2006, ISBN 80903079-6-5. Kata je duší karate. In: Klub tradičního karate Zlín [online]. 2005 [cit. 2013-09-14]. Dostupné z: http://www.karatezlin.cz/view.php?cisloclanku=2009030001 KRÁL, P., a kol., Karate: učební texty pro trenéry III. a II. tříd. Praha: Olympia, 2004. PAVLÍK, P., Mistři a žáci. In: [online]. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://lampa.cz/zen.html Philosophy: The Five Dojo Kun. :Japan Karate Association: The Keeper of Karate´s Highest
Tradition [online].
[cit.
2013-09-14].
Dostupné
z:
http://www.jka.or.jp/english/karate/kun.html PLHÁKOVÁ, K.. Inteligence. In: BLATNÝ, M., a kol., Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-247-3434-7. 73
RATTI, O., Tajemství samurajů: přehledný výklad o bojových uměních feudálního Japonska. Praha: Fighters publications, 2005, ISBN 80-903079-9-X. ŘÍČAN, P., Psychologie osobnosti: Obor v pohybu. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80247-3133-9. SMIT, S., Karate: Průvodce bojovým uměním. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2009, ISBN 978-80-7360-609-1. SLEZÁČKOVÁ, A., Silné stránky charakteru a ctnosti. In: BLATNÝ, M. a kol. Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-247-3434-7. SVOBODA, B., Pedagogika sportu. Praha: Karolinum, 2005, ISBN 80-246-0156-7. STRNAD, K., Karate: Cesta k prvnímu danu. Praha: Grada, 2008, ISBN 978-80-2471932-0. ŠEBEJ, F., Karate Kata. Bratislava: Timy spol s r. o., 2000, ISBN 80-88799-94-5. THOMAS, C., Podstata zenu: Nauky o svobodě. Olomouc: Votobia, 1997, ISBN 0-52147719-0. WATTS, A., Cesta Zenu. Olomouc: Votobia, 1995, ISBN 80-9006-148-6. WEINMANN, W., Lexikon bojových sportů: od aikida k zenu. Praha: Naše vojsko, 2005, ISBN 80-206-0613-0. WICHMANN, W., Karate. České Budějovice: Kopp, 2003, ISBN 80-7232-197-8.
74
6 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník předvýzkumu Příloha 2: Finální dotazník
75
Příloha 1: Dotazník předvýzkumu Dotazník Vážení karatisté, jsem studentem pedagogické fakulty TUL. Tento dotazník je vytvořen proto, aby zjistil jak karatedo prostřednictvím výcviku ovlivňuje Váš osobnostní růst. Dotazník je anonymní, proto se nikam nepodepisujte. Prosím vás o co největší upřímnost při jeho vyplňování - jedná se o vědecký výzkum, ve kterém mají pravdivé odpovědi cenu. Muž
Žena
Věk: 1. Jak dlouho praktikuješ karatedo? a) 1 až 2 roky b) 3 až 4roky c) 5 až 6 let d) 7 až 9 let e) 10 a více let 2. Jak často se v týdnu zúčastňuješ tréninku karatedo? a) 1 krát týdně b) 2 krát týdně c) 3 krát týdně d) 4 krát týdně e) více než 4 krát týdně 3. Myslíš si, že se projevuje výcvik karate na tvém chování? a) určitě ano b) spíše ano c) určitě ne d) spíše ne e) nejsem si jist/á 4. Jaké vlastnosti podle tvého mínění nejvíce ovlivňuje výcvik karatedo? a) trpělivost b) cílevědomost c) rychlost reakcí d) sebekontrolu e) sebevědomí f) sebeprosazení g) další jíné, prosím uveď jaké: 5. Domníváš se, že jsi díky výcviku karate trpělivější a cílevědomější? a) určitě ano b) spíše ano c) určitě ne d) spíše ne e) neumím posoudit
6. Zúčastnil/a jsi se někdy turnaje karate jako závodník? a) ano b) ne 7. Pokud jsi startoval (závodil) na turnaji v karate uveď přibližně kolikrát. a) 1 až 5 krát b) 6 až 10 krát c) 11 až 20 krát d) 20 až 30 krát e) 31 a více krát 8. Jak Ti pozitivně napomáhá karate: (stupnice: 1= velmi napomáhá, 5 =neovlivňuje vůbec) a) v dobré tělesné zdatnosti 1–2–3–4–5 b) v ovládání se 1–2–3–4–5 c) v duševní pohodě 1–2–3–4–5 d) v sebedůvěře 1–2–3–4–5 e) schopnost rychle se rozhodnout 1–2–3–4–5 9. Domníváš se, že jsi následkem výcviku karatedo: a) útočnější b) hůře soustředěný c) méně důvěřivý k cizím osobám d) více důvěřivý k neznámým osobám e) nedomnívám se, že by výcvik zanechával negativní stopy f) pokud tě napadají jiné pozitivní, či negativní schopnosti, prosím uveď jaké:
10. V čem vidíš nežádoucí důsledky výcviku karate-dó, prosím uveď:
Děkuji vám za trpělivost při vyplnění dotazníku!!!! Oss !!!
Příloha 2: Finálový dotazník DOTAZNÍK Vážení karatisté, jsem studentem pedagogické fakulty TUL. Tento dotazník je vytvořen proto, aby zjistil jak karatedo prostřednictvím výcviku ovlivňuje Váš osobnostní růst. Dotazník je anonymní, proto se nikam nepodepisujte. Prosím vás o co největší upřímnost při jeho vyplňování - jedná se o vědecký výzkum, ve kterém mají pravdivé odpovědi cenu. Muž
Žena
Věk: 1. Jaké má nejvyšší ukončené vzdělání? a) neukončené ZŠ b) ZŠ c) SŠ d) VOŠ e) VŠ 2. Jak dlouho praktikuješ karatedo? a) 1 až 2 roky b) 3 až 4roky c) 5 až 6 let d) 7 až 9 let e) 10 a více let 3. Jak často se v týdnu zúčastňuješ tréninku karatedo? a) 1 krát týdně b) 2 krát týdně c) 3 krát týdně d) 4 krát týdně e) více než 4 krát týdně 4.Zúčastnil/a jsi se někdy turnaje karate jako závodník? (pokud je tvá otázka ne, pokračujte otázkou 6) a) Ano b) Ne 5.Pokud jsi startoval/a(závodil/a) na turnaji v karate, uveď přibližně kolikrát? a) 1 až 5 krát b) 6 až 10 krát c) 11 až 20 krát d) 21 až 30 krát e) 31 a více krát
6. Myslí si, že se projevuje karate na tvém chování? a) určitě ano b) spíše ano c) určitě ne d) spíše ne e) neumím posoudit 7. Domníváš se, že jsi díky výcviku karate trpělivější a cílevědomější? f) určitě ano g) spíše ano h) určitě ne i) spíše ne j) neumím posoudit 8. Jak Ti pozitivně napomáhá karate: (stupnice: 1= velmi napomáhá, 5 =neovlivňuje vůbec) a) v dobré tělesné zdatnosti 1–2–3–4–5 b) v ovládání se 1–2–3–4–5 c) v duševní pohodě 1–2–3–4–5 d)v sebedůvěře 1–2–3–4–5 e) v získávání lepšího postřehu (schopnost rychle reagovat) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 f) v předvídavosti 1–2–3–4–5 g) lépe se učím (mám ve škole lepší známky) 1–2–3–4–5 h) mám víc kamarádů 1–2–3–4–5 9. V čem vidíš nežádoucí důsledky výcviku karatedo? a) jsem útočnější b) jsem více důvěřivý k cizím osobám a) jsem hůře soustředěný b) jsem méně důvěřivý k cizím osobám c) mám krátkodobé, či dlouhodobé zdravotní problémy (bolesti kloubů, zlomeniny,…)
Děkuji vám za trpělivost při vyplnění dotazníku!!!! Oss !!! Martin Rethy
