No title

ročník V I I I , číslo 1 ř íj e n 1 9 9 9 c e na 5 K č

občasník žáků ZŠ Chrudim, Dr. J. Malíka

První š k o l ní d e n KVÍZ Básničky a p o v í d ky z e I I I . A

STŘÍPKY Z PR Á ZD N I N SEZNÁMENÍ S NO V Ý MI U Č I T EL I Ahoj čtenáři časopisu Malíček! P r áz d niny utekly jako v od a, m ám e z a seb ou už pr v ní d v a m ěsíc e š koly a s konc em října je tu i pr v ní číslo naš eho š kolního časopisu. I v letoš ním r oc e pr o V ás b ud em e připr av ov at r ůz né ankety , r oz hov or y , r epor táž e, soutěž e a z pr áv y z e ž iv ota š koly . T ěš ím e se i na V aš e b ásničky , pohád ky , inf or m ac e z e ž iv ota tříd y a ob r áz ky . B ez nic h si náš časopis už ned ov ed em e před stav it. V ěřím e, ž e i v letoš ním š kolním r oc e si najd ete čas a str áv íte u naš eho časopisu příjem né c hv íle. H ez ké počteníčko přejí r ed aktoři časopisu Malíček

ZŠ Chrudim, Dr. J. Malíka

2

Seznámení s redaktory Katka Soudková a Lenka Stillerová

Co vás přimělo k tomu, abyste se staly redaktorkami časopisu Malíček, a jak dlouh o už jste člen y redakčn í rady?

Kat k a: Přiměla mě jedna paní učitelka, které jsem teď velmi vděčná. Členkou rady jsem teprve druh ý m rokem a z lob ím se na seb e, ž e jsem nez ačala dříve.

Le n k a : D o redakční rady mě poz vala paní učitelka M usilová a redaktorkou jsem druh ý m rokem.

Čím jste chtěly b ý t ja k o b u d o u cn a ?

ma lé

ho lč i č k y a

co

teď , má te n ěja k é

p lá n y d o

K a t k a : V dětství jsem vy střídala mnoh o prof esí. K dy ž jsem b y la opravdu malá, c h těla jsem se stát princ ez nou. L íb ily se mi jejic h š aty a přepy c h , ve kterém ž iji. Pak jsem ale z jistila, ž e tato prof ese není mož ná, a c h těla jsem se stát modelkou. H ez ké š aty z ů staly . D nes jsou vš ak mé plány ú plně jiné, ale neřeknu vám je. J sou tajné.

Le n k a : J ako malá jsem ob divovala h erc e, ale teď c h c i b ý t spolu se svojí kamarádkou prof esionální ž okej.

C o v á s v e š k o le n ejv íc b a v í a co n a o p a k o tr a v u je?

K a t k a : M ů j ob líb ený předmět je český jaz y k, vý tvarná vý c h ova a přírodopis. M ám velmi ráda přírodu a také ji ráda kreslím. N ěkteré předměty nemám z rovna v lásc e, ale ž e b y mě z rovna otravovaly , to říc i nemoh u.

Le n k a : V e š kole mě asi jako kaž déh o b aví přestávky , ale naš lo b y se i něc o jinéh o. A mez i to, c o mě otravuje, patří f ronty na ob ěd a učení se!

C o d ělá te v e sv é m v o ln é m č a se, má te n ěja k é k o n íč k y?

K a t k a : V e svém volném čase c h odím do z ákladní umělec ké š koly vý tvarnou vý c h ovu a jinak ráda čtu a vy ráb ím rů z né dárky pro radost.

na

Le n k a : V e svém volném čase jez dím na koníc h a poletuji s kámoš i po venku. M ez i mé ob líb ené koníčky patří přepisování písniček, jíz da na koni a čtení. J a k é je v a š e o b líb en é z v íř á tk o ?

K a t k a : N ejraději mám koně, psy a králíky .

Le n k a : Z vířat mám doma dost, ale potřeb uji ty g ra a krajtu, jelikož jsou to moje ob líb ená z vířata. J a k é hu d eb n í ž á n r y p o slo u chá te?

K a t k a : Z h udb y poslouc h ám od kaž déh o něc o. Le n k a : Poslouc h ám skupinu R ox ette.


3

Z čeho máte nejv ě tš í r a d os t?

Katka: Největší radost mám z úspěchů ve šk ol e a k dy ž se mi dař í v tom, v č em potř eb u ji . L e n ka: Největší radost mám, k dy ž n au č ím své ho pejsk a n ový m k ou sk ům.

J a k ou máte r ád y b a r v u ?

Katka: L íb í se mi ž l u tá, protož e zář í en erg i í a je tak ová vesel á. L e n ka: Nejraději mám č ern ou a modrou . J a k é máte r ád y jí d l o?

Katka: M é ob l íb en é jídl o je zapeč en ý k věták . L e n ka: J ídl o je pro mn e u zavř en á k api tol a, al e k dy ž u ž tak sl epi ce v n u dl ích. Č í m s e nejr a d ě ji ob k l op u jete? Katka: Nejraději se ob k l opu ji k amarády , protož e je s n i mi vesel o. L e n ka: S n až ím se co n ejvíce ob k l opovat k amarády , se k terý mi je mi dob ř e.

Č eho s i nejv í c e v áž í te? Katka: Největší cen u u mě má asi pravdoml u vn ost a k amarádství. L e n ka: P ok u d jde o věc, tak je to můj K ami l . P ok u d o vl astn ost, je to pravdoml u vn ost. V er oni k a P u l l ma nnov á, V l I l . A

STŘÍPKY Z PRÁZDNIN O prázdninách jsme byli dv a t ý dny v C ho rv a t sk u . K dyž jsme o djí ž dě li, ta k dv a k ilo met ry za námi za č a l ho ř et les, V rt u lní k y a let a dla na bí ra ly v o du do v elik ý ch su dů . S t o u v o do u na bí ra ly i pů lmet ro v é ryby. V o du ze su du lily na les. T en př est a l po t o m ho ř et , Jan Haltuch, III. B B yla jsem u ba bič k y. A na jedno u bu m - P u ň ť a byl pryč . U t í k a l a ž k rybní k u . J á jsem mě la s J u ro u - brácho u - st ra ch. A u ž jsme u P u nť i. U ž byl málem v e v o dě . M y jsme ho chyt li za o ca s a t a k ho za chránili. K á ť a K ub á to v á , III.B


4

...Stojím s lístkem v ruce. Vedle mě podupává moje nejlepší ka ma rádka př i pra vená rvát se na ž i vot a na smrt. Všem př ítomný m se ji stě h oní h la vou „ T ed se ta m musím dosta t! " . C entri f ug a se poma lu z a sta vuje a vši ch ni se z ub y neh ty sna ž í dosta t k práz dné ka b i nce. „ K č ertu, už jsem ta m moh la sedět! " ř íkám si , kdy ž centri f ug a sta rtuje da lší super jíz du. „ P ř íště se ta m urč i tě dosta neme, " utěšuje mě Verč a . A má pra vdu. Sedím na č ervené m sedátku plná oč ekávání. Světla okolo b li ka jí, h ra je h udb a a na še ka b i nka se poma lu dává do poh y b u. J e to ta dy , ta skvělá jíz da . L é tám poř ád dokola , př i cuclá k seda č ce. J e to ú ž a sné vi dět svět vz h ů ru noh a ma . Vy ch utnávám si tento let. T ěch dva cet pět korun z a to stálo. Eliška Zajícova, V lI l. A ...P o delší proch áz ce po špa nělské m městeč ku C a llela ob jevujeme nejlevnější z mrz li nu. P orouč íme si dvě velké do z dvojené h o kornoutku. T a ť ka pla tí a proh odí: „ T o b y ch tělo f otku." C h vátáme na lé z t a tra kti vnější místo. H up, b ra trova z mrz li na opouští kornoutek. B oh už el, pa dá k z emi . H onz a ji poh otově z a ch y cuje do dla ně a na plácává ji z pět, odkud spa dla . M ajka Š t y n d lová , V lI l. A ...H urá, už vi dím z námý komín. J eště tenh le kopec a pa k domů , do tepla . A le ne. Z a č íná pršet víc a víc. U ž neprší, př ímo leje ja k z konve. „ T eto, dělej! " volám na tetu, která je někde uprostř ed kopce. A le teta ne. U ž je jí všech no jedno. J e promoklá na kost, ja ko my vši ch ni . A k tomu z uř i vě na dává, ž e na sty dneme a ž e s námi jela na kole na posled. A le kde je strejda s T omášem? Ž e nám urč i tě ujeli ? J e to ta k. Venku je tma ja k v py tli , sousta vně prší a k tomu z neb e srší b lesky jeden z a druh ý m. A oni , oni nám ujeli ! N o to se mi sna d z dá. T ed se teprve ukáz a lo, kdo je ta dy z b a b ělec! ...„ P a ráda , koneč ně jsem ta dy . P oprvé a na posledy , do toh o kopce mé už ni kdo v ž i votě nedosta ne! " „ A ni z a mi li on? " oz ve se z a mnou. „ N o mož ná z a mi li on jo, a le ji na k ne." T a kovej krpál! K dy b y ch to věděla , ž e je na L y sou h oru ta kovej stoupák, v ž i votě sem nepolez u! A le teď jsem ta dy a to je nejdů lež i tější! P ů jdu si koupi t pi tí a pěkně si sednu a pa k „ M ouch y , sněz te si mě" . V e r on ika P u llm an n ová , V lI l. A ...„ D ěvč a ta , nemáte h la d? “ ptá se nás b a b i č ka mé ka ma rádky . „ D ob rý , b a b i , my si ř ekneme, a ž b udeme mít, " odpovídá s kli dem H a nč a . T uto struč nou větu použ íváme a si ta k ka ž dou pů l mi nutu, protož e u b a b i č ky je na prvním místě jídlo potom dlouh o ni c a pa k z a se jídlo.


5

Dneska je vedro, a tak sedíme s Hanou celé zpocené a unavené na lavičce před domem a pozorujeme S antu. T a najednou vy skočí a začne naprá zdno klapat hub ou. Divím se, co se jí stalo, ale Hanča jen klidný m hlasem řekne: „ S anto, klidně š těkej.“ A ona opravdu spustí naplno a konečně vy padá jako pes. Diskutujeme, jestli S anta mutuje, neb o jestli nemá ú pal, kdy ž ná s přeruš í b ab ička: „ Děvčata, nemá te hlad? " Hanino, můž eš to prosím tě krá jet na nudličky a ne na kry chle," napomíná Hanu maminka. „ Dneska není moc teplo, vid? " říká m drkotavě s rukama v ledové vodě své kamará dce. K dy ž najednou vidíme utíkající b ab ičku. „ N o f uj! " křičí na celé M arkovice a dý chá jak ž ena před porodem. „ J á na tohle opravdu nemá m ž aludek," pokračuje na celé kolo jako místní rozhlas. K dy ž už b ab ička skoro b rečí, vy jde z g ará ž e také dědeček s holínkou v ruce. T eprve teď ná m dochá zí, co se stalo. A si před tý dnem vy sy pal v g ará ž i děda paletu s vejci. V š echno uklidil, ale ž e spadlo jedno vajíčko b ab ičce do b oty , nikoho nenapadlo. A tak než š la dneska b ab ička ke slepicím, hupsla do holínek a spokojeně si ve shnilém vajíčku čvachtala po dvoře. T ed už se ze vš eho vy křičela, ale chudá k dědeček b ude asi hodně dlouho o chleb u a vodě. Marta Čermáková, VlIl. A ...S e zá jmem si prohlíž íme krá snou, uměle vy tvořenou krajinu. N a paseká ch se prohá nějí antilopy a jiná zvířata. V nedalekém vý b ěhu se ve vodě čvachtá hroch a nadš ení divá ci sledují jeho zá b avné kousky . A ni my u toho nesmíme chy b ět. M alé děti vý skají radostí a dospělí hrocha b edlivě sledují. J enž e ten se schová do vody a kouká mu jen hřb et. L idé se pomalu rozchá zejí. N á s ale zaujme vý b ěh s prasetem b radavičnatý m. N evím proč, ale b ratrá nek ho přirovná vá k dědovi, T o ná s moc rozesměje. P rochá zí kolem kočkovitý ch š elem, které si ná s přes sklo prohlíž ejí. T aťka říká : „ T en kocour, co chodí pořá d do kolečka, ti vzal, L uky , b oty ." M ůž e za to ale odraz skla. M ezi zvířaty se člověk opravdu nenudí, říká m si... D an i ela Vras p í rová, VlIl. B J deme z kina. S kamará dkou M artou a dvěma dalš ími kamará dy . B y lo to krá sné, takový skvělý romantický f ilm. B af . Z okna rodinného domku na ná s kouká metr a půl dlouhá krajta. R oztomilé zvířá tko. M arta si to vš ak nemy slí a ury chleně se přesouvá na protějš í chodník. M y zatím zkoumá me hada a M arta, nalepená na zeď domku, se dož aduje odchodu: „ C o kdy ž vy skočí a zaš krtí ná s? " S ob avami o svou kamará dku toto místo raději opouš tíme. H an a H u tlová, VlIl. A


6

Ani ne moc dlouho jsme se s holk a ma r oz hodov a ly , jest li má me jet p o p olní cest ě , k de je z á k a z v jez du, neb o p o silnici. M ě ly jsme z v olit r a dě ji t u silnici. N eb o v la st ně ne, p r ot ož e k dy b y a no, nejsp í š b y se t ent o p ř í b ě h nest a l. A t a k jsme v y r a z ily dob r odr už st v í v st ř í c. N eb ojt e, nev idě ly jsme a ni k r uhy v ob ilí , a ni jsme se neset k a ly s mimoz emš t a ny . T ohle b y lo ně co hor š í ho! N a jednou jsme se t ot iž z a č a ly na k olech mot a t , č t y ř i k ola se p let la do seb e a my se sna ž ily o co nejv ě t š í r y chlost . H r ů z a ! Ž e k t omu neb y l dů v od? Ale b y l! M ez i k oly se ná m p let li ob r ov š t í hlí da cí p si, k t eř í na ná s š t ě k a li a z uř iv ě ná m r a f a li p o nohá ch. „ Z dr há me! " oz ý v a lo se z ú st k a ž dé z ná s. K dy ž jsme se k oneč ně ohlé dly , p si b y li již v nedohlednu. U ž nik dy neb udu jez dit p o z a k á z a ný ch cest á ch! M a r t ina K a dlecov á , I X , A

KVÍZ Co víte o zemích, kam jezdíme za sluncem Skončily prázdniny a my jsme se museli vrátit do školních lavic. N ě kdo se s tím ještě nevyrovnal, ně komu to tř eb a nedě lalo veliké prob lé my. O prázdninách jsme skoro všichni opustili C hrudim a rozprchli se do všech koutů Č eské repub liky. N ě kteř í z nás navštívili i cizí země . N ě kdo b yl u b ab ičky, jiný na táb ore a další v I tálii, Ř ecku, Š paně lsku neb o C horvatsku. T yto státy nemají jenom moř e, jak si hodně lidí myslí, ale také spoustu dalších zajímavostí. A pro ty z vás, kteř í se chtě jí ně co o nich dozvě dě t, je tu náš kvíz.

ITÁLIE 1. J a k ý a) b ) c )

m á Itá t v ar v t v ar d n e u rč

lie e lik á m it ý

tv a r? é h o ry s k é k o z ač k y t v ar

2 . J a k s a) b ) c )

e jm e n u je h la v n í m ě s t o It á lie ? V at i k á n B e n á tk y Ř ím

3 . K t e r é o s t r o v y p a t ř í k It á lii? a) S i c í l i e , S ar d i n i e , K o r s i k a b ) S i c í l i e , S ar d i n i e c ) S u m at r a, K o r s i k a


7

4. K d o p a t ř í m e z i z n á m é i t a l s k é o s o b n o s t i ? a) M i c h e l an g e l o b ) O s c ar W i l d e c ) F r y d e r y k C h o p in 5 . C o s e v It á lii v y r á b í? a) au t o m o b i l y F i at , F e r r ar i , L am b o r g h i n i b ) au t o m o b i l y M e r c e d e s -B e n z , V o l v o c ) au t o m o b i l y D ae w o o , Š k o d a 6 . J a k v y p a d á it a ls k á v la jk a ? a) b í l á v l aj k a s č e r v e n ý m k r u h e m u p r o s t ř e d b ) c e lá z e le n á c ) t ř i s v is lé p r u h y - z e le n á , b ílá , č e r v e n á

ŠPANĚLSKO 1 . N a k te ré m

p o lo o s t r o v ě le ž í Š p a n ě ls k o ?

a) S k an d i n á v s k ý p ó l . b ) A p e n in s k ý p ó l. c ) Py r e n e j s k ý p ó l . 2. J a k v y p a d á š p a n ě l s k á v l a j k a ? a) d v b ) č e c ) d v p r

ap ru rv e n á a s l ab o stře d

3 . K o lik r á t je r e p u b lic e ?

h y - n ah o ř e č e r v e n á , d o l e b í l á v l aj k a s p ě t i c í p o u ž l u t o u h v ě z d o u š í v o d o r o v n é p r u h y p o s t r an á c h b ar v y č e r v e n é , e k ž lu t ý p o č e t

o b y v a te l

v e

Š p a n ě ls k u

v ě tš í

n e ž

v Č e s k é

a) s k o r o č t y ř i k r á t v í c e n e ž v Č R b ) d e s e t k r á t v íc e c ) d v ak r á t v í c e 4 . J a k é o s t r o v y p a t ř í k e Š p a n ě ls k u ? a) K o r s i k a a K r é t a b ) B al e á r y c ) T im o r , N o v á G u in e a 5 . Č ím s e b a v í Š p a n ě lé ? a) s n ě h o b ) k ar n e c ) b ý č í z 6 . Č ím b y li Š p

v ý f e s t i v al v al á p as y , b ě h p ř e d b ý k y a n ě lé a P o r t u g a lc i v e s t ř e d o v ě k u p r o s la v e n i?

a) v y t v o ř i l i p r v n í l y ž e b ) m o ř e p l av b o u c ) j ak o j e d i n í p o r az i l i h u s i t y Lenka Vágnerová, IX.A


8

První školní den Crr, crr, rozzvonily se 1. září zvonky ve vš ech š kolách . A pro nás, š kolou povinné , t o nezna m ena lo nic j iné h o, než opě t za sed nou t d o š kolních la vic. V na š í m ysli st ále pa nova la prázd ninová poh od a , a le vš ich ni j sm e se m u seli za č ít post u pně sm iřova t s t ou t o rea lit ou , kt erá pro nás š koláky a si neb yla nij a k zvláš ť příznivá. K rom ě nás, vš ech „ pilný ch ž áč ků “, kt eří u ž ně j a ký t en rok t u t o š kolu pra vid elně na vš t ě vu j em e, k nám i let os přib yli ž áč ci noví. A t o prvň áč ci. M oc nás za j ím a lo, j a k prob íh á první š kolní d en d ě t í, kt eré -se d o na š í š koly vyd a ly poprvé , a prot o j sm e neváh a ly a č ást j ej ich t é m ě ř ž ivot ně d ů lež it é h o d ne prož ily s nim i. Z a vít a li j sm e d o t říd y 1. B , kt erou b u d e m ít po násled u j ících pě t let na st a rost pa ní u č it elka M a rt incová. M a m inky, t a t ínkové , b a b ič ky a d ě d eč kové , t a k t ih le vš ich ni přiš li pod pořit své h o b u d ou cíh o ž áč ka v j eh o první š kolní d en. N a za č át ku pa ní u č it elka d ě t i přivít a la a prozra d ila j im , co vš ech no se b u d ou společ ně u č it . P ot om je

post u pně pozva la d opřed u k t a b u li. T a d y se ka ž d ý ch la pec i ka ž d á h olč ič ka před st a vili a pa ní u č it elka j e přivít a la kvě t inou a lízát kem . F oť áky cva ka ly a ka m ery na t áč ely ost oš est . N ej ed né m a m ince u kápla při poh led u na své h o b rou č ka slzič ka š t ě st í. A a b y ne, vž d yť t eď u ž t o není j enom t o j ej ich m a lé m im inko, a le t eď u ž se z ně j st ává opra vd ový š kolák. V m noh a d ě t ský ch t vářič kách se skrý va l j ed en ob rovský ot a zník, a j a k se říká, m a lá d u š ič ka . N ikd o z nich t ot iž nem ě l t u š ení, co vš ech no j e t a d y č eká. N o a t i ost a t ní se na opa k zeš iroka u sm íva li na vš ech ny přít om né . M ě li zkrát ka ra d ost , ž e u ž j sou koneč ně v t é „ veliké “ š kole, l kd yž b yli i t a cí, kt eří na ot ázku pa ní u č it elky, zd a se t ě š ili d o š koly, h rd inně od povíd a li, ž e ne. T a k t o m át e t a k. A b ych om se a le a lespoň t roch u v t ě ch d ě t ský ch ob lič ej íč cích vyzna li, připra vily j sm e si pro vás násled u j ící a nket u . P a k u ž j im sna d porozu m ít e.

1. Na co j s t e s e t ě š i l y d o š k ol y ? V erč a : 1. Těšila jsem se na to, že se naučím číst. Klárka: 1. Těšila jsem se na p aní učitelk u. D an d a: 1. Těšil jsem se na p očítá ní. L u káš : 1. Těšil jsem se na d ob r é ob ěd y .

2 . C o v á s v e š k ol e n e j v í c b av í ? 2 . N ejv íc mě b av í p očítá ní. 2 . R á d a si v e šk ole h r aju. 2 . B av í mě p očítat. 2 . M á m r á d p očítá ní.


9

1. Jak dlouho Vám trvalo připravit si program na první školní den?

2 . S tý ská se Vám po Vaší b ý valé třídě ? paní učitelka Martincová:

1. N e d á s e u r č i t , j a k d l o u h o m i t o t r v a l o . Č a s o d č a s u m ě n ě c o n a p a d l o .

2 . T o v íš , ž e jo ! A le m o c s e m i v la s t n ě s tý s k a t n e m ů ž e , p r o to ž e s e m s e d m á c i s tá le c h o d í.

š e s ťá c i a

A na závěr nesmíme zapomenout popřát všem těm nejmenším, aby se jim ve šk ol e l íbil o, aby se h od ně nové h o nauč il i a našl i tu spoustu nový c h k amarád ů .

Martina Kadlecová a Veronika Pelikánová, IX. A

BYLI JSME PŘI TOM ME ZI NÁ R OD NÍ R O K SE NI O R Ů

L etošní rok 1 9 9 9 byl vyh l ášen O S N M ezinárod ním rok em seniorů . Ž e nevíte, k d o je to senior? T o je většinou starší č l ověk d ů c h od ové h o věk u. „N o jo, d ů c h od ové h o věk u" , řek nete si. „ T ak ový č l ověk už nemů ž e nic d ěl at, musí se pomal u poh ybovat, aby se nenamáh al a neubl íž il si . " T o jistě ano, al e d ávat na sebe pozor musíme všic h ni, k až d ý c h c e bý t na světě c o nejd é l e! A aby nám náš ž ivot pl ynul c o nejpříjemněji, snaž íme si h o nějak vyl epšit a zpestřit,

napřík l ad tak , jak o to ud ěl al i naši senioři z d omu peč ovatel sk é sl už by. T i se snaž í zapl nit svů j vol ný č as už iteč nou prac í. M al ují k rásné obrazy, ruč ně vyšívají nároč né věc i, pl etou, mod el ují z h l íny rů zné postavič k y a tak é píšou básně a zajímavé povíd k y. K d yž jsme se v d omě peč ovatel sk é sl už by byl i se tříd ou pod ívat, d ivil a jsem se, jak moh ou něk teří staří l id é vytvořit tak k rásné věc i. M ěl i byc h om se od nic h uč it, jsou přec e jenom starší než my a mají pl no zk ušeností.

Veronika Pu llm annová, VlIl.A

M RA ZÍK

J istě jste všic h ni vid ěl i v tel evizi rusk ou poh ád k u „ M razík " , k terá se vysíl á vž d y o V ánoc íc h . Al e měl i jste mož nost vid ět na vl astní oč i stejnojmenný muzik ál na l ed ě ? J á tu šanc i měl a, a tak se vám h o pok usím al espoň přibl íž it. T oto před stavení se k onal o d ruh é h o října 1 9 9 9 na pard ubic k é m

zimním stad ionu. P řed všemi h al ový mi vc h od y byl a už o pů l jed né vel k á masa l id í, přestož e zač átek měl bý t až ve d vě h od iny. N evrl í l id é přešl apoval i na svý c h místec h . S přibý vajíc ími minutami byl o ve vzd uc h u c ítit vetší a větší napětí. D eset minut po jed né se otevřel y vc h od ové d veře, l id é

ZŠ Chrudim, Dr. J. Malíka spěchali najít si vhodné místo z b ý valo u ž je n č e k at na ve lk ole pou show . P ř e sně ve dvě hodiny se v hale se tmělo a na le dě se z ač aly ob je vovat světle m vy tvoř e né pavu č iny . K r á sné k u lisy se py š nily svou ve lik ostí a b ar e vností. K dosi ná hle pr omlu vil. B y ! to hlas z ná mé he r e č k y J iř iny B ohdalové, k te r á se pe r f e k tně hodila do r ole vy pr avěč k y . S vý m hlase m ná s vá b ila: „ T ak vá s tady pěk ně vítá m, moji dr az í, moji milí, ty , co z př e ve lik é dá lk y k ná m z amíř ili, i ty , co je n k ou se k ce sty k ná m vá ž ili. V ítá m vš e chny , co př iš li, ab y dne s se mnou k r á snou pohá dk u ož ivili. . . " T ímto se ná m na le dě z ač ala ob je vovat ve lk ole pá podívaná . J ak o pr vní př iš la na scénu N á stěnk a ( v podá ní R adk y K ovař ík ové) se svý m pse m Ť apk ou . I vá nk a z tvá r nil R e né N ovotný . S R adk ou tvoř í dok onalý pá r , vš ak tak é b y li mistr y světa v k r asob r u sle ní. N a le dě se ob je vila M á me moc r á dy sk u pinu L u ne tic, a

1 0 le sní z víř á tk a, M r az ík , děde č e k H ř íb e č e k , lou pe ž níci, . . . - z k r á tk a vš e chny postavy , k te r é sami tak dob ř e z ná te . V y nik ající b y l M ar tin D e jdar cob y B ab a J ag a. M ohli jste tak é vidět malé děti, ob le č e ním př ipomínající I vá nk a a N á stěnk u ve z me nš e né podob ě. Ú č ink u jící vy tvoř ili svý mi vý k ony atmosf ér u , k te r á se ne dá popsat. T e x ty písní dodá valy tomu vš e mu je š tě větš í k ou z lo. Z az něla např ík lad píse ň „ V á ň o, V á ň o, I vane " , „ P ř e d naš í, z a naš í" a dalš í. J ak o větš ina pohá de k i tato k onč í dob ř e - i b y la svatb a ve lik á a vš ichni př ipíje li na z dr aví ne věsty a ž e nicha. Z a z á dy jim z á ř il ve lik ý ohň ostr oj a ú č ink u jící se z a ohr omného aplau su děk ovali. D ivá ci b y li nadš e ni a tle sk ali do posle dních sil. K dy ž jse m vy chá z e la z e stadionu , měla jse m ve lice dob r ý pocit. K lidně b y ch te nto mu z ik á l z hlédla je š tě je dnou . A vá m je j vř e le dopor u č u ji tak é. Daniela Vraspírová, VlIl. B

SP L N Ě NÝ S E N

tak jsme se 12. října 1999 vydaly do P r ah y na jeji c h au to g r ami á du . T o jsme ale vů b ec netu š i ly, jaké velké š tě stí ná s p o tká . K o lem desá té h o di ny jsme do r az i ly na místo . B ylo p řed ná mi dlo u h é čeká ní, a tak jsme se daly do řeči s f anynko u M ar ti no u C h r u p o vo u , kter á se ná m z dá la nejvíc e symp ati c ká . A si p o p ů l h o di ně naš eh o sez namo vá ní ná s vyr u š i l jeden mu ž , vě to u , jestli b yc h o m p r o ně h o ně c o nemo h ly u dě lat. B ylo ná m di vné , c o o d ná s c h c e, ale š ly

jsme s ním ko u sek vedle o d o statníc h f anynek. K dyž do mlu vi l p o slední vě tu , nemo h ly jsme se vz p amato vat a ani u vě ři t to mu , c o jsme p r á vě slyš ely. A víte c o o d ná s p o třeb o val? Ř ekl ná m, ž e se p r á vě v B B A R T u ko ná ti sko vá ko nf er enc e a L u neti c p o třeb u jí tři f anynky na p o křtě ní jeji c h no vé desky. M y jsme s tím samo z řejmě s r ado stí so u h lasi ly a z a nec elo u c h vi li čku jsme se o c i tly na „ ti sko vc e" , kde b yla sp o u sta f o to g r af ů , no vi ná řů , kamer amanů a


1 1

u stolu hned vedle nás seděli naši m iláč c i L unetic i a j ej ic h m anaž er P avel R am eš. C hvilk u j sm e se dí valy a naslouc haly odp ovědí m L unetik ů na otáz k y p ř í tom ný c h novinář ů na té m a j ej ic h nové desk y s náz vem „ N oham a na z em i" . P otom nastal ok am ž ik , k dy se nám ob ěm a z astavilo sr dc e. J eden z p oř adatelů ohlásil, ž e na p ó diu uví taj í tř i f any nk y , k ter é b udou k ř tí t j ej ic h C D . M y j sm e se m usely nej dř í ve p ř edstavit a p ak p ř išlo to nej lep ší ! N aj ednou se p ř ed nám i ob j evil V aší k a vlep il nám „ p usu na p usu" , a tak to p ok r ač ovalo p ř es D avida, M ar tina a A leše! P o sez nám ení z ač alo sam otné k ř tění . J edna p o dr uhé dostala od M ar tina šam p aň sk é a m ik r of on, do k ter é ho j sm e m ěly p op ř át něc o nové desc e. V tu c hví li z nás vy p adlo: „ A ť se j í p r odá asp oň 2 0 0 0 0 0 k usů " , „ A b y b y la nej p r odávaněj ší v Č esk é

r ep ub lic e" a „A ť j sou L unetic nej lep ší " . M ar tina z ase p ř ála k luk ů m , ab y už nem ěli ž ádné p r ob lé m y s D alib or em K ap lanem . N a z ávěr j sm e dostaly sk lenič k u s šam p aň sk ý m a všic hni j sm e si sp oleč ně p ř iť uk li. P o tisk ovc e j eště následovala p r em ié r a k lip u „ N ep lak ej , m ám tě r ád" , na k ter ý j sm e se sp oleč ně p odí valy . M í sto k lip u j sm e sp í š p ok uk ovaly p o k luk ác h z L unetik ů , k ter ý m to všem nár am ně slušelo! V y r ušila nás až novinář k a, k ter á nám dala p ár otáz ek . A ab y toho neb y lo m álo, k až dá j sm e od L unetik ů dostala p r ávě nové k ř těné C D „ N oham a na z em i" . P oř ád si ř í k ám e, p r oč vy b r ali p r ávě nás, i k dy ž tam b y la sp ousta f any nek . P ro nás to b ude neop ak ovatelný z áž itek na c elý ž ivot. P r ostě tom u se ř í k á štěstí , ž e?

I vana K r ab c ová, I X . A a A neta F ilip k ová, I X . B

ZE ŽIVOTA ŠKOLY

p

Projekt Společná oblaka

m

p

s

k

Z

d

c

v

p

V e v o lite ln é m p ř e d m ě tu p r a k tik a z e k o lo g ie js m e m in u lý r o k r o v á d ě li v ý z k u m y r ů z n ý c h e k o lo g ic k ý c h p r o b lé m ů . Z t ě c h to v ý z k u m ů js e m á m s líb il v ý s le d k y . S p o le č n ě s n a š í š k o lo u s e p r o je k tu z ú č a s tn ily d v ě h r u d i m s k é š k o l y -Z Š S l a d k o v s k é h o a Z Š H u s o v a . N a v ý z k u m u s e p o d í l e l y i ě ti P o ls k a a N iz o z e m í. V Č e s k é r e p u b lic e js o u g a r a n t e m p r o je k tu P a r d u b ic e . k o u m a li js m e n a p ř ík la d k y s e lo s t a m n o ž s tv í s r á ž e k , k te r é js m e c h o d ili m ě ř it a ž d é r á n o p o s k u p in k á c h ( v ř íjn u a lis to p a d u ) . T a k é js m e m ě ř ili, ja k é p a liv o e n e jv íc e v y u ž ív á v d o m á c n o s te c h . P o to m v š e c h n y d ě ti ú č a s tn íc í s e r o je k tu m ě ř ily a k o n t r o lo v a ly s p o tř e b u p ly n u a e le k tr ic k é e n e r g ie - je d e n ě s íc . A v n e p o s le d n í ř a d ě p o d íl n a v z n ik u š k o d liv ý c h lá t e k . T e n to p r o je k t b y l r o n a š i š k o lu u r č it ě v e lk ý m p ř ín o s e m .

ZŠ Chrudim, Dr. J. Malíka Mí s t o m ě ř e n í Č e s k á re p u b l i k a . C h ru d i m P o ls k o

N iz o z e m í

1 2

Kyselost srážek N e jv ě tš í

N ej č a stě j š í sp otř eb i č e

N e jm e n š í

N e jv íc e

N e jm é n ě

4,3 pH

5 ,5 pH

r á d io

e le k tr ic k é h r a č k y

4,8 pH

5 ,5 pH

-

-

5 ,6 pH

-

r á d io

m y č k a

4,8 pH

-

r á d io

e l e k t r i c k é př i k r ý v k y

CHRUDIM Druh měření

spotřeba plynu spotřeba elek tři ny S 0

2

N ej v ět š í

N ej menš í

ul. D r . J . M alí k a

H usov a

S lad k ov sk é h o

ul. D r . J . M alí k a

f osi lní pali v a

j i ná pali v a

N O

X

plynov é spotřebi č e

f osi lní pali v a

N H

3

v ym ě š ov á ní

h noj ení

R a d e k H e n d r y c h , V lIl. B

SEZNÁMENÍ S NOVÝMI UČITELI Na naši školu přišli dva noví, a navíc mladí, učitelé! Z aj ímá vá s , co r á di čtou, pos louch aj í neb o j aká b y la j ej ich pr vní lá s ka? V y z povídaly j s me j e a oni ná m na s eb e nevá h ali ně co má lo pr oz r adit.

p a n í u č it e lk a

H e le n a

Š a n t r ů č k o v á

Co jste chtěla dělat jako dítě? „ U ž o d č t y ř le t u m ě v ít ě z ilo p o v o lá n í u č ite lk y , p o t o m ji n a h r a d ila s e s t ř i č k a , a l e n akonec zůstalo u paní učitelky.“ Pamatujete si na nějaké hry z dětství? „ S b r á ch ou j sm e si h r á li na ind iá ny. J á b yla N š o-či a on V innetou.“

z d ra v o tn í


1 3

Chodila jste ráda do školy? „Školu jsem moc ráda neměla, pořád mě to nějak táhlo ven. Měla jsem na práci „dů lež i tějš í " věci - třeb a g y mnasti ku.“ J aký b yl V áš n ejob lí b en ě jší p ř edm ě t a jaký jste n aop ak n em ě la m oc v lásc e? „Měla jsem ráda tělocvi k a neměla jsem ráda f y z i ku a chemi i , vz oreč ky mi nějak nelez ly do hlavy .“ P op ište n ám svou p rvn í lásku ! „P oprvé jsem se z ami lovala ve š kolce. J menoval se Matý sek a vy padal jako ten kluč i na z reklamy na S molí č ek O pavi a. D odnes jsme dob ří kamarádi .“ J aké jste m ě la p ostaven í ve tř í dě ? „J á b y la spí š takz vaný O D B O J Á Ř , který se hned do vš eho b ez hlavě vrhal, také jsem na to č astokrát doplati la.“ J akou m áte ráda b arvu , kn ihu , seriál a hu db u ? „N ejradš i mám modrou a č ernou b arvu, nejob lí b enějš í kni hou z dětství b y la Marti na a L é to, jako kdy ž vy š i je, mů j nejob lí b enějš í seri ál je M* A * S * H , taky se mi lí b í K olja. H udb u poslouchám rů z nou, ale co opravdu nemusí m, je metal.“ K do je V áš idol? „T o b ude asi mů j b rácha.“ A kdo je V áš vz or? „Mami nka! ! “

pan učitel Ond ř ej Z í tk o

Čím jste chtěl být jako malý? „Nejdřív kuchařem a potom js em chtě l jez di t s ti r á kem. “ P amatu jete si n a n ějaké hr y z d ětství? „S kamar á dy js em s i hr á l n a vojá ky , taky js em s i hr á l s autíč ky . “ C hod i l jste r á d d o š koly ? „Na z á kl adn í š kol u vů b ec n e, b y l o tam docel a dos t uč en í a to mě n eb avi l o. A l e n a s tředn í s e hodn ě s por toval o, takž e to už mě š kol a b avi l a! “ J aký by l V á š n ejoblíben ějš í p ř ed mět a jaký jste n aop ak n eměl moc v lá sce? „B avi l mě ji ž z mín ě n ý tě l ocvi k a mý m dr uhý m ob l íb en ý m předmě tem b y l a matemati ka. Nemě l js em r á d č es ký jaz y k a r uš ti n u. “ K d y jste se p op r vé z ami loval? „U ž s i n a to pořá dn ě n evz pomín á m, al e vím, ž e v pr vn í třídě s e mi l íb i l y hn ed č ty ři hol ky n ajedn ou. “ J aké p ostaven í jste měl ve tř íd ě?


1 4

„Byl jsem takový ten vůdcovský typ. Měl jsem př ez dí vku Z I T O N a někoh o ji stě tr kne, pr oč jsem ji dostal. J e to vlastně z kr á ceni na mé h o jmé na.“ Jaká je Vaše nejoblíbenější barva, kniha, film a skupina? „Moje nejob lí b enějš í b ar va je tmavě modr á , kni h a N a cestě od J acka K er ou aca, f i lm J í z da a sku pi na U 2 .“ K am jst e se pod íval nejd ál? „Byl jsem v U S A v A tlante, ale moc se mi tam nelí b i lo.“ K d o je Váš vz or? „J ednoz nač ně Bob y E vi ng ! ! “ E. Zajícova a V. Blešová, VlIl. A

FERDA CVIČÍ MRAVENŠTĚ

25. září by slavil Ondřej Sekora narozeniny. Kdyby se tohoto dne dož il, oslavil by sté narozeniny. Ondřej Sekora byl sp isovatel a m alíř. V ym yslel F erdu m ravenc e, který u m ě l nejen vš ec hno op ravit, ale také byl velký sp ortovec . P roto jsm e v p átek 24 . září hráli na jeho p oč est f otbal. H rála třetí třída p roti č tvrté třídě . F otbal zač al, č tvrtá třída p rohrávala 1 : 0, p ak vyrovnala a nakonec vyhrála 3 : 2. P ostavili jsm e se do p ozoru a p rovolali třikrát vítě zně hu rá, hu rá, hu rá. P aní vyc hovatelka J indra Ž ákova dala vítě zů m „ zlaté " hru š ky. T ak skonč il Svátek p rác e vš eho dru hu v dru ž ině . Bar u n k a Vi k t or ín ová, IV. B ( já js em

h r ála t ak é )

Básničky a povídky ze III. A Koníček

B á s ni čka o koni

Koníčku, koníčku, s v e z m ě j e n c h v i l i čku. J á t i d á m c ukř íče k, b ud e š h od ný koníče k. C h v íl i p ob ě ž ím e , c h v íl i p okl us á m e a p ř e ká ž ky p ř e koná m e .

B y l j e d e n ků ň , kt e r ý m ě l ž íz e ň , ta kv y p il tů ň . B y lotov le s e a z v íř á t ka b y l a na p l e s e . B á la s e otů ň , a b y j i ne v y p i l ků ň .

R om a na S e v e r ý nov á , L e nka M a r h a nov á

Koníček T oníček B y l j e d nou j e d e n koníče k a t e n s e j m e nov a l T oníče k. S e m nou c h od i l na p r oc h á z ku,

v od i l j s e m h o na p r ov á z ku. P a k koníče k ut e kl - v r á t i l s e m i , už j e t u!

Zbyněk Pokorný


1 5


1 6

Výlet do Vestce

V e s tř e d u 6 . ř íjn a js m e s e š li p o d ív a t d o V e s tc e n a k o n ě . K r á s n ý z á ž ite k p r o m ě b y l, k d y ž js e m s e m o h la s v é s t n a k o b y le jm é n e m K a r i. T a k y s e m i líb ilo , k d y ž R é v a s k á k a la p ř e s p ř e k á ž k y .

Aneta Paulů

B y l je J e d n o u , k d y ž je n e š lo , a le k d y ž š p ič k u p á r k u u k

B y s tá le je n h r á a le h ř íb ě n e je s tli h ř íb ě n

d e n l n a d v id ě l o u s l.

la je d lo n a n a š la e v id ě

O

k on i F er dov i

k ů ň . F e r d a s e jm e n o v a l. A te n k o n í k m ě l n e jr a d ě ji p á r k y . o s tih y , s e s ta lo to h le : P r á v ě , k d y ž z á v o d z a č a l, to F e r d o v i m o c p o ř a d a te le s p á r k e m v p u s e , v y r a z il ja k o š íp a z a c íle m m u tu A v y h r á l! J an Pud i l

J a k se h ř í b ě z tr a ti lo a n eslo

n a k o b y la a ta v o z ila d ě ti i d o s p ě lé . J í s e n a r o d ilo h ř íb ě , k te r é s i s c h o v á v a n o u . J e d n o u m u s e la k o b y la o d e jít, ta k to š la ř íc t h ř íb ě ti, . B y la m o c s m u tn á , o d e jít v š a k m u s e la . P o c e s tě s e v š e c h p ta la , li.

K d y ž s e n a s c h o v á v a n o u .

v e č e r

v r á tila

d o m ů ,

h říb ě

ta m

n a š la ,

p ro to ž e

s i

h r á lo

F r anti š ek K ub aš ta

KNIHOMOL

KNIHOMOL

Doporučujeme!! Přečt ě t e s i !! Bylo normální odpoledne a já neměla nic na práci, a tak jsem sáhla po kniz e, kterou mi mamka doporu č ov ala u ž pů l roku a do které se mi v ů b ec nechtělo. P o prv ní stránce jsem knihu z nechu ceně odlož ila. „ J aká J oss a co tam hledá? " , ř íkala jsem si. N akonec jsem se ke č tení př inu tila a stránky knihy jsem př ímo hltala. B a rb a ra

E rs k i n ov á : Dů m oz v ě n

Děj této knihy začíná ve chvíli, kdy se Joss Grantová, vychovávaná adop tivním i rodiči, vydává hledat svoji p ravou m atku . Joss se vš ak dozví, ž e její m am inka u ž deset let než ije, l p ř es tu to nem ilou sku tečnost se na ni u sm ěje š těstí - zdědí totiž veliký starodávný dů m na ang lickém venkově. T en se jí velm i hodí, neb oť její m anž el L u ke p rávě p ř iš el o p ráci. S m anž elem si p lánu jí krásný ž ivot na vesnici a p ř isp ěje jim k tom u také sku tečnost, ž e m ají sklep p lný kvalitního vina starš ího ročníku . Joss ale dů m nedá sp át - začíná p átrat p o tajem né historii svého rodu -v tom jí p om áhá kam arád David. Joss s hrů zou zjiš ť u je, ž e se v tom to dom ě ž ádný chlap ec nedož il deseti let a vš ichni m u ž i odsu d u tekli. B yla to jen neš ť astná náhoda, neb o v dom ě op ravdu sídlí ď áb el, v což věř í celá vesnice? Joss se začíná děsit, p rotož e ona sam a m á dva m alé chlap ečky. . . Martina Kadlecová, IX. A


1 7

Určitě každý z nás měl někdy nějaký p rů š v ih a v e š ko le to ne zů stalo b e z p o v š imnu tí . A le nap adlo v ás někdy, jac í b yli v aš i p áni u čite lé a p aní u čite lky? B u ď te v klidu , ne b yli o nic le p š í . A ab yste nám v ěř ili, máme tu malý se riál o zážitc í c h , trap ase c h a p rů š v izí c h naš ic h u čite lů . A jac í v lastně b yli žáčc i? Pan u čite l Z í tko :

„Trapas?" zamýšlel se nad naší otázkou učitel tělocviku. „Jo, tak ten jsem měl a h odně velký." C h víli se smál a potom spustil. „P ř i diktátě, kdy ž b y lo ve tř ídě naprostý tich o, se z mé h o těla vy loudil jakýsi známý, ne moc ob líb ený zvuk."

Pan ř e dite l:

„Ž ák jsem b y l normální, to znamená, ž e jsem měl prů švih y a ob čas jsem b y l i poch válen. K dy ž se ještě př ed lety učila b ranná vých ova, stř íleli jsme jednou ve tř ídě s panem učitelem z f lint. Ř ekl nám, ab y ch om ty pušky odnesli. M y jsme si b ěh em stř elb y sch ovali pár b roků , které jsme teď vy už ili. N ež jsme je odevzdali, tak jsme si zastř íleli po tř ídě. S ice ne po spoluž ácích , ale našli jsme si jiné terče a moc se nám to líb ilo. P ak ale př išel vy učující a ten s námi naše nadšení už nesdílel."

Paní u čite lka Š antrů čko v á:

„V e škole jsme si svý h odiny odseděly , pak jsme šly ř ádit ven, ale největších b lb in jsme se nadělaly na intru."

V té dob ě si kluci h odně h ráli s b ouch acími kuličkami a naši paní učitelku to samozř ejmě nenech alo ch ladnou. S e svými kamarádkami př išly na to, ž e účinnější jsou obyčejná prkna z botníku. V každém patře párkrát bouchly a dílo bylo hotov o. Vylezla paní v ychov atelka se slov y: „ T o je strašný , co ty kluci zase blbnou, v iď te holky? " A tak se domluv ily, že paní v ychov atelka pů jde předním schodištěm a ony zadním. Z atímco paní v ychov atelka ( trochu při těle) běhala chudák nahoru a dolů , děv čata jí v esele bouchala prkny za zády.

Paní učitelka Musilová:

„ J ak v zpomínám na školu? A ni s láskou, ani s v elkou nenáv istí, brala jsem ji jako samozřejmost. Ž ák jsem byla sv ědomitý . S ice jsem nepatřila k premiantů m, ale známky mi lhostejné nebyly, l když samé jedničky jsem měla jen v e třetí třídě, když mi rodiče slíbili kolo. A zážitek? M oc mě rozzlobila pětka z domácího úkolu z ruštiny. R ozhodla jsem se , že ji sprov odím ze sv ěta. C elý sešit jsem roztrhala na malé kousíčky a ty naházela do kanálu. J estli to pomohlo? T o už si nev zpomínám."


1 8 Hana Hutlová a Marta Čermáková, VlIl.A

PLASTOVÁ ANKETA ANEB POROVNÁNÍ ROKU MINULÉHO S ROKEM 1999 V minulém roce jsme vás průběžně informovali o separaci plastů. P ou č ili jsme vás, proč se plasty tř í d í a č emu to vlastně prospí vá. N avš tí vili jsme separač ní d vůr a porad ili vám, jak se z bavit starý ch televiz í , prač ek , led nič ek č i jiný ch věcí . A tak é jsme u d ělali roz h ovor s panem S k ok anem, ř ed itelem T ech nick ý ch slu žeb města C h ru d imi, od k teréh o jsme se d oz věd ěli mnoh o z ají mavý ch věcí . P o celý š k olní rok jsme pro vás peč livě př ipravovali č lánk y a snažili se, aby vš ich ni žáci z ač ali tř í d it plasty . oč i.

O

tom, jak naš e snažení d opad lo, se teď můžete př esvěd č it na vlastní

V y pad á to, že naš e snažení se neminu lo cí lem. A lespoň pár d ětí z ač alo s tř í d ění m. V naš em g rafu můžete porovnat vý sled k y ank ety z minu léh o rok u se sou č asností . Z áměrně jsme vy nech ali loň sk é d eváté tř í d y , protože ty jsou u ž ny ní na růz ný ch š k olách . N ěk olik z vás si u věd omilo, že jsme č lánk y o separaci nepsali jenom proto, aby ch om z aplnili stránk y naš eh o č asopisu , ale aby ch om vám př iblí žili, jak je tato č innost d ůležitá.

R ok od rok u se tř í d ění plastů z vy š u je. Z vy š u je se tak é poč et vý robk ů v neek olog ick ém plastovém obalu . K d y by ch om tento od pad netř í d ili a nech ali h o volně se roz k lád at na sk lád k ách , ned opad lo by to asi moc d obř e. T ak ový plast snad no př eč k á spou stu g enerací , brz y by ani neby lo pro samý plast k am š lápnou t. Z amy slete se ted y , jestli i vy nemůžete z ač í t s tř í d ění m!


1 9 E. Zajícová a V. Pullmannová, VlIl. A

Co dokáže oblečení Tričko, džíny, kostýmek, sako,... G rrr! P roč v š ic h ni l idé c h odí tak sl u š ně , el eg antně a v ku sně ob l ečení? K dyž se nad tím z amysl ím, z j istím, že i j á se snažím c h odit ob l ečená „ normá l ně " . P rostě j ako v š ic h ni ostatní. A l e p roč? N ap adl o mě ně c o š íl ené h o. C estou domů z e š kol y j sem p ř emýš l el a nad sv ým „ p l á nem." Z el ené p ol ob otky, modré l yžař ské p odkol enky, indic ké š aty, p l etená minisu kně , dě rov ané tričko,

b atikov ané tíl ko, v esta, ku l ic h a rou š ka z p l etené h o š á tku ...Tak takh l e mě j edno p ondě l í moh l i v idě t ně kteř í C h ru dimá c i. P rostě j sem v tom š l a v en. V yj ít si takh l e tř eb a v N ew Y orku , nikdo si mne ani nev š imne. A l e tady? M al é dě ti si mě z kou mav ě p roh l ížej í. C o to j de z a monstru m? V idím v ýraz v tv á ř íc h dosp ě l ýc h l idí. V tu c h v íl i j sem h roz ně š ť astná . A si p roto, že j sem j iná než ostatní. V idíte? U ž v ě ř íte, c o doká že ob l ečení? M ar t i na K ad le cová, IX . A

PŘEČTĚTE SI PŘEČTĚTE SI ŠKOLA V R OC E 2 3 0 0 Vracím se zpátky na Zem, na to samé místo, kde jsem před mnoha lety opu sti la spou stu kamarádů . V b u dov ě naš í š koly se ale nev yu č u je, protož e tu je mu zeu m. P tám se proto, kde b ych naš la ně jakou š kolu a prů v odce mi v ysv ě tlu je cestu . S troš kou smu tku se ohlíž ím za známou b u dov ou , ale to u ž stojím na zastáv ce mě stské doprav y

P omalu při plou v á ně co jako au tob u s, nejezdí v š ak po zemi , ale pohyb u je se na v zdu chov ém polš táři . P ou hé dv ě zastáv ky mě dě lí od cíle, ale i ty stač í k tomu , ab ych v i dě la, ž e to ji ž není mě sto, které jsem opou š tě la. N edá se dohlédnou t na konec, domy jsou ú plně ji né, na u li cích v i dím pohyb li v é chodníky a v š u de kolem se b ez hlu ku a kou ře pohyb u jí doprav ní prostředky - ně které malé, ku lov i tého tv aru , ně které mnohem v ě tš í než ten mů j. Z u di v eného rozhlíž ení mne v ytrhu je příjemný hlas oznamu jící název zastáv ky, na které potřeb u ji v ystou pi t.

S e mnou v ystu pu je asi dv acet dě tí a v chází spolu se mnou do b u dov y, kde má b ý t š kola. J e to jen přízemní b u dov a, protož e ně koli k podlaž í je pod zemí a na střeš e se rozkládá rozlehlý park. D v eře do třídy se otev írají při lož ením dlaně na speci ální č i dlo. A b ych mohla do třídy, mu sím do kanceláře, kde mi nejdřív e moji dlaň při lož í na tmav ou desku a tak její znaky zanesou do datab áze příslu š né třídy. M ohu nyní v stou pi t do jedné ze tříd. N ě koli k ž áků sedí u v ý u kov ý ch panelů , na které si napoji li sv é osob ní


2 0

počítače, které jim kontrolují domácí úkoly. Přichází učitel, s každým se pozdrav í a usedá za sv ů j řídící pult, kde mačká ně jaká tlačítka. V místnosti se š eří a přímo před očima se mi ob jev uje ob raz ně jaké krajiny. N ení to jako telev ize," ale nechá se do ně j v stoupit a prohlížet ho ze v š ech stran. Prob íhá práv ě v ýuka země pisu. J e to úžasný zážitek. N ikdo si nic nezapisuje. V š echny údaje se žáků m nahráv ají do jejich počítačů , l učení v š ech tě ch nov ých v ě cí je úplné jiné. S tačí si na hlav u nasadit ně co jako čelenku a inf ormace začnou plynout do pamě ti. Z emě pis podle mého odhadu trv á deset minut. A le to, co jsem v idě la, v ydalo na hodiny. O přestáv ce š la v ě tš ina dě tí do parku.

V š echno, co jsem spatřila, b ylo úžasné, ale cítila jsem se tam jako host. Ž ádný kluk, který se klouže po chodb ě , žádný křik, b ouchání židlí ani f ronty před kioskem. A le na druhou stranu v ím, že to, co znám ze staré š koly, b y mi k živ otu na této moderní š kole nestačilo. Lucie Jelínková, VlIl. A

1 . N ačrtně te si cif erník hodin. Potom úsečkami rozdě l cif erník na tři části tak, ab y součet čísel v každé části b yl stejný.

2 . M ezi napsané sedmičky napiš te rů zná matematická znaménka neb o záv orky tak, ab y v ýsledek b yl prav div ý. a) 7 7 7 7 = 1 4

b ) 7 7 7 7= 1

Č íslička R adička pomáhá: Ř eš ení kol b ude v ždy v následujícím čísle časopisu M alíček.

Váš Matemáček

Správné odpovědi kví z u :

Lenka S t iller ová, VIl. B

Itálie -1 b , 2 c , 3 b , 4 a , 5 a , 6 c , Š p a n ě ls k o -1 c , 2 c , 3 a , 4 b , 5 c , 6 b MALíČEK – občasník žáků Základní školy Chrudim, Dr. J. Malíka

redakční rada: M . Č e r m ák o v á, V . B l e š o v á, H . H u t l o v á, K . J a r o š o v á, M . K a d l e c o v á, V . P u l l m a n n o v á, V . P e l i k án o v á, K . S o u d k o v á, L . Stillerová, L. Vágnerová, E. Zajícová, tech nick á s p olu p ráce: M . B rož adresa redakce: Zák lad ní š k ola C h ru d im , D r. J . M alík a 9 5 8 , C h ru d im 5 3 7 0 1 , tel.: 4 6 9 6 2 0 6 0 7 , e-m ail: b roz @ z s m alik a.cz

No title

Recommend Documents