„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Karviná – Nové Město, třída Druţby 1383
Určeno pro
9. ročník
Sekce
základní
Předmět
Dějepis
Téma / kapitola
Nástup nacistů k moci
Zpracoval (tým 1)
Tým tematických 3 - Dějepis
Datum zpracování
10. 4. 2011
Obsah: 1
NÁSTUP NACISTŮ K MOCI ........................................................................................................................................... 3 1.1 NACISMUS ........................................................................................................................................................................ 4 1.2 VÝVOJ NĚMECKA PO VOLBÁCH V ROCE 1932 ................................................................................................................... 4 1.3 PROJEVY TOTALITNÍ MOCI V NĚMECKU ............................................................................................................................ 4 1.4 NÁSLEDKY TOTALITNÍ REPRESE V NĚMECKU ................................................................................................................... 5
2
1 Nástup nacistů k moci V této kapitole se dozvíte: Jakým způsobem se nacisté dostali k moci O prvním koncentračním táboře O tzv. křišťálové noci Budete schopni: Popsat znaky totalitní moci Popsat, jaká omezení zaznamenali občané Německa Klíčová slova této kapitoly: Nacismus, zmocňovací zákon, koncentrační tábor Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina
3
Zopakuj si pojmy: fašismus, totalitní moc, politická strana
1.1 Nacismus -
zkráceno z nacionální (národní) socialismus, ideologie spojující představu o státě vedeném silným vůdcem s nadřazeností árijské rasy, která má právo podrobit si lidi ostatních ras. Znaky árijské rasy se určovaly podle barvy očí, vlasů, tvaru lebky apod.
1.2 Vývoj Německa po volbách v roce 1932 V parlamentních volbách v roce 1932 vyšla jako nejsilnější v Německu nacistická strana. Hned za ní se řadila strana sociálně demokratická a komunistická. Na základě finančních, průmyslnických i velkostatkářských kruhů se říšský prezident von Hindenburg rozhodl jmenovat Adolfa Hitlera říšským kancléřem. Hitler vytvořil kabinet „národní koncentrace“, kde nacisté měli kromě kancléře jen dva ministry. Nová vláda se zavázala „ obnovit jednotu německého národa“, do čtyř let odstranit nezaměstnanost a vytvořit předpoklady k hospodářskému vzestupu. Nacisté usilovali o nastolení diktatury vlastní strany. Svého cíle zamýšleli dosáhnout parlamentními prostředky. Zasadili se proto o vypsání nových parlamentních voleb. Předpokládali, ţe v nich získají nadpoloviční většinu, která jim dá právo změnit politický systém v zemi. Volby konané počátkem března 1933 jejich očekávání nesplnily. Jejich strana získala jen 44% hlasů. V Říšském sněmu měli přesto většinu, chyběli v něm totiţ poslanci zvolení za komunistickou stranu, kteří jiţ byli zatčeni. Nacistům pomohl k vyřazení komunistů požár budovy Říšského sněmu koncem února 1933. Za jeho původce Hitler označil příslušníky komunistického spiknutí. Okamţitě předloţil prezidentovi k podpisu nařízení „o ochraně národa a státu“. Omezovalo řadu demokratických svobod, zejména osobní svobodu, svobodu tisku a shromaţďování. V ulicích vládl teror SA. Bylo zatčeno na 25 000 lidí, mezi nimi funkcionáři komunistické strany. V úřadech byli úředníci nahrazováni členy nacistické strany.
1.3 Projevy totalitní moci v Německu Koncem března 1933 Říšský sněm přijal zmocňovací zákon. Vládě vedené Hitlerem poskytl právo po dobu čtyř let vydávat zákony, které nepotřebovaly souhlas sněmu. Proti
4
zmocňovacímu zákonu hlasovala pouze sociální demokracie. Zmocňovací zákon umoţnil nacistické straně nahradit demokracii vlastní totalitní mocí. Sociální demokraté i komunisté se opírali o silné odborové organizace. Proto byly všechny odborové organizace zrušeny a nahrazeny Německou pracovní frontou kontrolovanou nacistickou stranou. Krátce poté byla zakázána sociální demokracie a všechny ostatní strany s výjimkou nacistické se musely rozpustit. Koncem roku 1933 vyl vydán zákon na zajištění jednoty strany a státu. Nacistická strana postupně srůstala se státními orgány a početně sílila.
Vývoj počtu členů NSDAP:
Hlasy NSDAP při volbách:
1925
27000
1924
3,0 %
1927
70 000
1928
2,6 %
1929
178 000
1930
18,3 %
1931
800 000
VII. 1932
37,3 %
1932
1 300 000
XI. 1932
33,1 %
1933
4 000 000
III. 1933
43,9 %
1939
8 000 000
1.4 Následky totalitní represe v Německu Odpůrci nové vlády byli zatýkáni a posíláni do koncentračních táborů. První zřídil Heinrich Himmler v Dachau. Sestavil také táborový řád: „…Každému se otevřeně a jasně řekne, že je „až na další internován v koncentračním táboře“… v určitých případech může říšský vedoucí SS a náčelník německé policie nařídit zvláštní tresty…Proti rozšiřování zpráv o takových kárných opatřeních není námitek, má odstrašující účinek. Jako provokatéři budou oběšeni všichni, kdo se proviní buřičskými řečmi, organizováním schůzek, zájmových skupin, postáváním s jinými, rovněž všichni, kdo za účelem poskytování informací nepřátelské propagandě sbírají pravdivé či nepravdivé zprávy o poměrech v koncentračních táborech.“
Některé články ústavy pozbyly platnosti. Od roku 1933 platilo, ţe „... nad zákonná ustanovení se povoluje omezování osobní
5
svobody, omezování práva svobodně vyjadřovat mínění včetně svobody tisku, spolčování a shromažďování, dále cenzura dopisů, telegramů a telefonních hovorů, domovní prohlídky jakož i konfiskace majetku…“
Řada lidí se rozhodla emigrovat. Široké vrstvy získal A Hitler poskytnutím pracovních příleţitostí - např. ve zbrojovkách nebo při stavbě silnic. V rozporu s podmínkami mírové smlouvy zavedla vláda v roce 1935 všeobecnou brannou povinnost. Mladé lidi ovlivňovalo nacisty řízené školství a organizace, jako byly oddíly Hitlerovy mládeţe (Hitlerjugend). Vedly k posilování sebevědomí příslušnosti k národu „nadlidí“ i k utváření kultu uctívaného vůdce. Nebezpečné konkurenty v řadách SA odstranilo vedení NSDAP v tzv. noci dlouhých nožů tím, ţe je v červnu 1934 příslušníci jednotek přepadli a fyzicky zlikvidovali. Oddíly SS převzaly ve státě roli opory politické moci. Pak se útoky obrátily proti dalším skupinám obyvatel, které nacisté povaţovali za nebezpečné nebo méněcenné.
Největšímu ohroţení byli vystaveni Ţidé. Nejprve šlo o bojkot jejich obchodů, bank, lékařů nebo právníků, od roku 1935 o cílené útoky: zbavení občanství, zákazy smíšených manţelství aj. Prvním vrcholem teroru byla v listopadu roku 1938 křišťálová noc, kdy z celé země bylo odvlečeno tisíce Ţidů do koncentračních táborů a přinuceno k předání majetku „Árijcům“. Antisemitismus a rasismus patřily v Německu k nejnebezpečnějším myšlenkám ideologie nacismu.
1. Co je nacismus? 2. Která politická strana vyhrála volby v roce 1932? 3. Jakou funkci získal A. Hitler? 4. Co přispělo k vyřazení komunistů z parlamentu? 5. Co je zmocňovací zákon? 6. Kde byl zřízen první koncentrační tábor? 7. Co přikazoval táborový řád?
6
8. Jaká omezení v rozporu s ústavou pocítili občané? 9. Co byla tzv. noc dlouhých noţů? 10. Co byla křišťálová noc?
Literatura: Mandelová, H.: Dějiny 20. století, Dialog, Liberec 2005 Kvaček, R. a kol.. Dvacáté století o sobě, dějiny v dokumentech, Dialog, Liberec 2005 Černej, P. a kol.: Dějepis pro střední odborné školy, SPN, Praha 2006 Jančík, D.: Dějiny moderní doby, Fortuna,Praha, 1997
7
