No title

FESTIVALOVÝ ZPRAVODAJ 52. LOUTKÁØSKÉ CHRUDIMI 2003. . . . . . . . . èíslo 3 Svátek má: Patrik, Patricie Páter = otec, Pátria = vlast, patricius = urozený.

Pranostika na tento den: Navštívení Panny Marie èisté, pøináší ovoce jisté.

2. èervence 2003

... vztah profesionálù a amatérù ... jak to vidìla porota

... co o sobì napsaly soubory a co o souborech napsali na krajských pøehlídkách

... soutìžte o mobil a další výhry, které vám dnes pøedstavujeme ... Romana a Petra Hlubuèkovi a Alka Popelková v rubrice Osobnosti a kandrdasové ... reportហze semináøù

Lávka spojuje dva bøehy, které nemají zpravidla daleko od sebe

... ohlasy, vytaženo z propadla a další den na LCH a také záznam veøejné diskuze

Divadlo MED Velký sál Divadla Karla Pippicha 17.00 20.00

Kam se podìly koèíèí jazýèky Kam se podìly koèíèí jazýèky

Malá scéna Divadla Karla Pippicha 10.00 16.00 18.00

Pøed lesem, za lesem Vítr z Apalaèských hor Gomez + Anatomie Nezbedná kùzlátka Dokud nás èápi nerozdìlí Gomez + Anatomie Nezbedná kùzlátka Dokud nás èápi nerozdìlí

10.00

(Èmukaøi, Turnov) (Èmukaøi, Turnov)

(Bateteba, Brno) (Druhák, Hradec Králové) (DNO, Hradec Králové) (Dospìlá embrya, HK) (Tak co?, Clumec n. Cidlinou) (DNO, Hradec Králové) (Dospìlá embrya, HK) (Tak co?, Clumec n. Cidlinou)

14.00 16.00 18.00

Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek, Liberec) Na stropì (Záchvat, Hradec Králové) Rámy + Vernisហ(Kald DAMU, Praha) Na stropì (Záchvat, Hradec Králové) Rámy + Vernisហ(Kald DAMU, Praha) Na stropì (Záchvat, Hradec Králové) Rámy + Vernisហ(Kald DAMU, Praha)

Letní scéna u Divadla Karla Pippicha 19.00

Hradišan s Jiøím Pavlicou

Restaurace Modrá Hvìzda 21.00

Loutkáøský bál - hraje skupina Onkel Fester

CHTELA JSEM BYTI MARIONETOU CO VENUJE SE CISTE LASCE,NA ROZBOROVEM

zpravodaj03.p65

1 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 2

VZÁJEMNÉ VZTAHY PROFESIONÁLNÍCH A AMATÉRSKÝCH LOUTKÁØÙ Na poèátku padesátých let minulého století dochází u nás k témìø spontánnímu vzniku profesionálních loutkových divadel, když do té doby jsme mìli jedinou profesionální scénu, Divadlo Spejbla a Hurvínka prof. Josefa Skupy, od roku 1930 patøící domovsky do Plznì a od roku 1945 do Prahy. Za profesionální je ovšem nutné považovat èinnost tak zvaných koèovných loutkových divadel, kterých bylo ještì v první polovinì dvacátého století nìkolik desítek. V poèátcích formování profesionálních loutkových scén byl tento vztah jednoznaènì utváøen skuteèností, že se tato divadla, v mnoha pøípadech, ustanovovala z již existujících a umìlecky ambiciózních amatérských divadel. Tak tomu bylo napøíklad v Brnì, kde se amatérská loutková scéna Radost zprvu poloprofesionalizovala, aby od roku 1950 vystupovala jako profesionální divadlo. Stejná situace byla i v Liberci, Èeských Budìjovicích, i ostravské loutkové divadlo se formovalo z amatérské scény Království loutek. Koneènì ani témìø modelová scéna pražského Ústøedního loutkového divadla by bez služeb vyspìlých amatérù z Libeòské loutkové scény, Loutkové scény Vinohradského Sokola i jiných pražských i mimopražských divadel, jen tìžko mohla zahájit umìlecký provoz. Do pùvodních plánù profesionalizace byla zaøazena i pražská Øíše loutek, Kašpárkova øíše v OlomouciHejèínì, profesionalizováni mìli být i litomìøiètí loutkáøi. Koneènì i o studia na lout-

káøské katedøe Divadelní fakulty AMU se po roce 1952 zajímali pøedevším uchazeèi z øad loutkáøských amatérù. V žádném pøípadì se nedá øíci, že by provoz profesionálních loutkových divadel nìjakým zpùsobem omezoval èinnost amatérských souborù. Naopak, ti nejvyspìlejší, ještì nedávno amatérští loutkoherci, režiséøi, scénografové pravidelnì docházeli mezi zaujaté amatéry, kde pracovali jako instruktoøi a pomáha-

poslušného žáèka rozhodnì neprospívalo vzájemným vztahùm. Tím bych nechtìl snižovat snahu všech, kteøí se kdy chtìli o svoje zkušenosti s nìkým podìlit a upøímnost tìch, kteøí chtìli otevøenì naslouchat. S pochycením oné moudrosti a kumštu tìch druhých to je jako s legendární skupovskou školou. Jediné pedagogické pravidlo, které Mistr Skupa svým žáèkùm vštìpoval bylo: „dívejte se, dìtí!“ A právì v té jinakosti

li vzniku nových inscenací, pravda, èasto šitých podle profesionálního støihu. Svoji tváø muselo amatérské loutkáøství znovu najít a bez pomoci svých profesionálních kolegù. V prvních dvaceti letech od vzniku statutárních loutkových divadel to nebylo opravdu jednoduché. Neustále se omílala funkcionáøská pravda: uèit se u tìch zkušenìjších. Pøiblížit se vìdomostem moudrých by opravdu nebylo tak špatné pravidlo, kdyby se v nìm v té dobì neskrývala direktivní snaha dát všemu jednotnou tváø, nevyboèit z øady , nevyvolat otázku: “proè a ne jinak?“. Dìlat z profesionálního loutkáøe a priori uèitele a z amatéra

pohledu toho co vidím je základ nové dovednosti. Nadøít, nabiflovat mùžeš zase jen to, co vidí ten, kterého chceš za každou cenu, tøebas i v dobrém úmyslu, napodobit. A tak si myslím, že pøesto, že oficiální místa dál praktikovala letitá spoleèná pravidla a osnovy, v osmdesátých letech, tu a tam o nìjaký ten rok døív, se zaèal v amatérských souborech pìstovat pomìrnì nezávislý a pøedevším tvoøivý proces. Vždycky existuje nìjaké ovlivnìní novou nebo renomovanou myšlenkou, s kterou se setkᚠv pøedstavení tìch druhých, a profesionálù èi amatérù, ale tím se ještì nedostáváme do pasivního vleku silnìjšího, zkuše-

nìjšího. Je pravdou, že stejnì jako v padesátých letech si kdekterý soubor vypomáhal tu Strakonickým dudákem, tu Lucernou, jinde Radùzem a Mahulenou, pozvedli mnozí v osmdesátých letech všelijaké ty totemy, pøedmìty a vybíhali houfnì s kytarou, flétnièkou na jevištì v nadìji, že naplòují moderní trendy loutkového divadla. Nebylo tìžké rozpoznat, kdo tak èiní „jen tak“ a kdo hledá nový zpùsob komunikace s diváky. Myslím, že tou nejdùležitìjší hodnotou vzájemných vztahù profesionálních a amatérských loutkáøù v podmínkách dynamicky se rozvíjejícího moderního loutkového divadla, které mùže neustále pøekvapovat bohatostí svých výrazových prostøedkù, je vzájemná úcta, rozumné rozvržení spoleèného pùsobení na diváky , protože se èasem kvalitativní rozdíly promìní jen na kvantitativní podíl odehraných pøedstavení a nastudovaných inscenací. JS

Vítr z Apalaèských hor, Druhák, Hradec Králové

Lakomá Barka – ZUŠ Chlumec - to byl balzám, èistý, krásný loutky, žádná moderna, - ty dívky jsou nesmírnì talentované, umí nenásilnì pøedávat humor, baví sebe i nás, krásnì mluví, – je to radost se na nì dívat, - já už jsem to vidìla, ale šla jsem zase a potìšilo mì, že to pøedstavení a hlavnì interpretky zrají jak víno.

SEMINARI MI VSAK POPRASKALY VLASCE. AMATERKA MANA Z KOLINA..*..PTAL

zpravodaj03.p65

2 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 3

Pøed branou Rakovník – Beránci a ospalý èert

Výbìrem Jarošova textu si rakovnický soubor situaci pøíliš neusnadnil. Navíc jeho nedramatiènost posílil ještì pøipsaným úvodem a komentáøem vypravìèù. I když interpretace písní byla pøíjemná a na úrovni, celek inscenace ponìkud retardovala. Jediné dramatické momenty, které pøedloha nabízí (cesta beránkù do lesa pro døevo a pøedevším stavìní mostu) se odehrávají pouze ve slovech (ve tmì) èi v náznaku. Nejšastnìji není vyøešena ani výprava inscenace – cítíme nepomìr mezi „stolovými“ loutkami beránkù a živým èertem. Navíc – zøejmì z obavy, aby se dìtští diváci pøíliš nepodìsili - hmotnost a velikost èerta sice vnímáme, ale nebezpeèí této postavy pro beránky se v podstatì nerealizuje. Pøitom jak snadné by bylo chytit beránka a stáhnout jej do propasti! Pøipadá nám zbyteèný vodící drát loutek, když daleko více a lépe pracují hereèky jejich pøímým vodìním. Zajímavì, i když „z jiné komedie“, se jevily stínohernì provedené sny beránkù. Mùžeme shrnout, že jsme vidìli pøedstavení sice kultivované, ale bez vìtšího vzrušení, plynoucí od zaèátku do konce v jedné rovinì.

Spojáèek Liberec – O princeznì, která mluvila cizí øeèí

Pøedstavení Spojáèku zaèalo slibnì. I když vzájemný vztah obou vypravìèù nebyl v úvodu motivován, napìtí mezi nimi fungovalo a s diváky komunikovali dovednì. Ocenili jsme groteskní (až jakoby cimrmanovský) nadhled nad pøíbìhem a odstup od nìj. Ale: samotná pøedloha pøíliš možností k dramatickým situacím nenabízí a soubor nevyužije ani to málo, co by se z textu dalo vytìžit. Problém tkví pøedevším už v samotné volbì loutek, nebo sériové marionety na nitích z Únanova pøíliš možností k razantnímu a grotesknímu jednání nenabízejí. Zámìru inscenace, tak jak jsme jej vnímali, by daleko lépe posloužili marionety na drátì, které razantní zacházení umožòují, ba pøímo vyžadují. Nebo, snad jakýkoliv jiný druh loutek. Takhle nám bylo líto, že sympatická snaha Spojáèku, jeho smysl pro humor zùstal kdesi na pùli cesty. Scény s loutkami byly pøedevším „odmluvené“, bez akce a situací. Jen s nìkolika fungujícími gagy (napø. omdlení princezny). A to je pøece jen trochu málo.

Bateteba Brno – Pøed lesem, za lesem

Indiánské pohádky / O muži, který šel za sluncem (Divadlo Klika) - mnì se neptej, já po tøetinì usnul, byl ten zbytek stejnej? - docela dobrý, jo - a to by snad mìlo bejt z hvìzdièkou, ne? to by nepustili ani na novì, i zoofil tam byl - to jsou kecy (pøed koncem pøedstavení)

Sympatická anekdota, která nemá zcela dotaženou pointu – dojde sice k znovuzrození lidí (tìch „nejslušnìjších“), ale bez obrody, „vysázení znièeného lesa“. Programová tendence v ekologickém podtextu? Funguje napìtí mezi obìma herci, i když není zpoèátku zcela jasné, proè si vlastnì jakoby dìlají naschvály a trumfují se. Až se nakonec spojí k budo-

vání nového svìta. A funguje pøedevším také herecký vztah k pøedmìtùm, s nimiž se pracuje. Døevo a smeák – tak by se daly charakterizovat zdroje tìchto pøedmìtù – loutek. Tak docela s tím výtvarnì nekoresponduje na plátnì namalovaný les. Pøesto pøedstavení zùstalo v rovinì sympatií.

Druhák Hradec Králové – Vítr z Apalaèských hor

Zadìláno na sympatické a zábavné pøedstavení ve stylu Limonádového Joa. Nápad zasadit western do klasického loutkového kukátka je bezvadný, figury pøesné. Reminiscence na pokleslou literaturu a staré loutkové hry (vèetnì zaøazení Kašpara) je evidentní. Loutky jsou výtvarnì pìkné. Také textová pøedloha má své nesporné kvality. Ale: jako by byl kladen dùraz pøedevším na slovní interpretaci textu a nikoliv na dramatickou situaci, akci s loutkami. Chvílemi se bavíme nápaditými fóry (viz kankánové taneènice a podobní Indiáni, poletující ptáci…). Pøesto se vzhledem k jednotvárnému temporytmu pøedstavení vleèe. Je to nejspíš tím, že s loutkami by se dalo zahrát daleko víc vìcí, s vìtší razancí a švihem. Trochu také vadí, že Kašpara (zvláštì tak, jak je tato postava traktována) nemluví muž, ale žena. Škoda, že se nepodaøilo dobré nápady v samotné realizaci dotáhnout a dopracovat.

Loutkino Brno – Vìci slepièí

Milé pøedstavení. Dìti pùsobily autenticky a „ve vìci“, mìly vztah k loutkám, s nimiž hrály. V inscenaci byla patrná i snaha o režijní vedení a pointování jednotlivých pohádek.

Nejlépe vyšla pohádka první, kdy dobøe zafungovala práce s paravány, jejich otáèení. Úskalím je pøesto samotná pøedloha, která je kompilací textù Aloise Mikulky a Fantiška Nepila, s pøipsaným úvodem a závìrem. Právì onen „emancipaèní“ úvod a „bojový“ závìr, ona jakoby komunální satira, zdá se být pøece jen mimo vìkovou hranici a chápání dìtských hercù a také v jejich provedení pùsobí nejménì pøesvìdèivì. Je ovšem tøeba v každém pøípadì konstatovat, že letošní produkce Loutkina je v práci souboru nesporným pokrokem.

DdDd Dìèín – Mausa musaka

Kultivované pøedstavení antropologické linie divadla, založené na rytmu a pohybu. Mùže se stát, že jeho témìø perfektní fungování pro nìkoho pøeválcuje podstatné momenty dìje (napøíklad okamžik, kdy se Lamani rozhoduje podlehnout našeptávaèi Imbovi nebo situace, kdy nìkdo ulehne a my nevíme proè – jen proto, aby jej Lamani vyléèil?). Výtvarnì pìkné jsou masky, vlastnì spíš loutky – nebo tak fungují spolu s kostýmem a rukou herce. Tance a zpìvy jsou pùsobivé a vytváøejí atmosféru, ale v nìkterých momentech ponìkud retardují pøíbìh. Rezervy jsou v práci se svìtlem, které je pro tento typ divadla dùležitou souèástí. Výborný je hudební doprovod (pøedevším bubny). Herci jsou naprosto soustøedìni. Pøes nesporné klady a hodnoty pùsobí inscenace mnohdy formálnì. Možná by narušení rytmického stereotypu v klíèových momentech mohlo dát prostor pro rozehrání vztahù v dramatických situacích.

SE CHRUDOS RUDY,PROCPAK TOLIK CHRUDI.VIS,PROC CHRUDIM? RIKA RUDA -

zpravodaj03.p65

3 Èerná

2.7.2003, 6:38

ex

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 4

Pøed branou, Rakovník Jak èasto vᚠsoubor hraje? Od záøí do kvìtna každou druhou sobotu, krom toho zajíždí do jiných mìst a na festivaly, v prosinci jsou pøedstavení spojena s návštìvou Mikuláše. Jak dlouho vᚠsoubor existuje? Nepøetržitì od roku 1948. Jak èasto zkoušíte? Jedenkrát týdnì, v pøípadì potøeby 2x týdnì a pøed pøedstavením. Kolik inscenací roènì uvádíte? Cca 10 inscenací, celkem asi 40 pøedstavení. V prùmìru jednou za dva roky je premiéra nové pohádky. Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Pro výbìr textù využíváme jednak svoji knihovnu, mìstskou knihovnu a snažíme se texty sehnat, jak se dá. Naše pohádky jsou zamìøeny na dìti ve vìku od 3 do 7 let a tomu odpovídá délka pøedstavení i složitost pøíbìhù. Kdo je vaším divadelním vzorem? Soubor za dobu své existence navázal pøátelské vztahy s øadou profesionálních loutkáøù. Nebudu nikoho jmenovat,

abych na nìkoho nezapomnìl. Moc si vážíme toho, že naši loutkáøští pøátelé jsou ochotni nám nezištnì pomoci, kdykoliv se na nì obrátíme. Jako vzor nám poslouží každý, kdo dokáže kousku døeva, nití a dalších materiálù dát hlas a vdechnout život. Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Soubor krom pøedstavení poøádá pøíležitostné výstavy loutek a na Vánoce velký loutkový betlém. Každoroènì poøádá ve spolupráci s mìstem Rakovník Mikulášskou nadílku pro postižené dìti v obøadní síni radnice v Rakovníku. Èinnost souboru je mimo jiné umožnìna i vstøícným postojem mìsta Rakovníka, které nám poskytuje divadelní budovu i s úhradou režijních nákladù a formou grantù pøispívá na pøípravu nových pøedstavení. A èlenové souboru? Je to banda nejrùznìjších povah, povolání a vìku, ale když je nìkomu z nich tìžko, ví že v divadélku najde porozumìní, oporu a pochopení. Máme se rádi. Srdeènì zdraví TomᚠKapsa

DNO, Hradec Králové Jak èasto vᚠsoubor hraje? V poslední dobì i 10x do mìsíce Jak dlouho vᚠsoubor existuje? Tøi roky. Jak èasto zkoušíte? Jsme zkoušeni osudem, když nezkoušíme. Jinak tak jedenkrát týdnì. Kolik inscenací roènì uvádíte? Asi pìt. Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací?

Co nás napadne. Znaèným inspiraèním zdrojem je koèka Libor. Kdo je vaším divadelním vzorem? Buchty a Loutky, D.D. Beruška, … no a spoustu jich uvidíte na Chrudimi Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? B+H = VL (ale pššš) Doufám, že máme prémii za nejrychlejší odpovìï. Krásný den DNO

Spojáèek, Liberec Jak èasto vᚠsoubor hraje? Loutkové divadlo SPOJÁÈEK hraje pravidelnì každou poslední sobotu v mìsíci dvì pøedstavení. Bìhem mìsíce se samozøejmì úèastní i tzv. výjezdních pøedstavení jak po Liberci, tak i po celé republice. Nesmíme zapomenout ani na  úèast na rùzných soutìžních i nesoutìžních loutkáøských pøehlídkách. Jak dlouho vᚠsoubor existuje? Letos slavilo divadlo 51 let od založení divadla a zároveò 10. výroèí od znovu obnovení èinnosti divadla (ta byla pozastavena zbouráním budovy divadla) Jak èasto zkoušíte? Zkoušky jsou dvakrát týdnì (v pondìlí a ve ètvrtek) tøi hodiny a je-li potøeba a hlavnì pravidelnì pøed sobotními pohádkami dìláme tzv. nocovku. Kolik inscenací roènì uvádíte? – Jejkote to jsme nepoèítali, deset pøedstavení o sobotách (z toho alespoò jedna premiéra), dvì výjezdová pøedstavení a nìjaké to pøedstavení pro dìtský soubor, no možná by se ještì nìco našlo, opravdu to nevíme, protože se to každej rok

mìní, podle poètu lidí i podle vytížení souboru. Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Nᚠrepertoár se skládá pøevážnì z pøepracovaných klasických pohádek s Kašpárkem, které jsou upravené pro dnešní dìti. Druhou a nedílnou souèástí je i autorská tvorba psaná pøímo na míru divadla. Kdo je vaším divadelním vzorem? Asi vzor jako takový nemáme, máme jen, nebo bohužel mìli jsme, naší velkou uèitelku Janu Hladíkovou (bývalá èlenka Naivního divadla v Liberci), která nás mnohé nauèila. A která nám dosti ovlivnila nᚠpohled na loutkové divadlo. Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Snad jen to, že doma hrajeme v kukátku s marionetami, jsme zastánci spíše tradièního pojetí loutkového divadla, i když obèas zkusíme i jiný druh loutek a jiný typ scény. K divadlu patøí nejen dospìlý soubor, ale i dìtský soubor, který sdílí s námi tu chu hrát loutkové divadlo pro dìti. Loutkové divadlo Spojáèek

Dospìlá embrya, Hradec Králové Jak èasto vᚠsoubor hraje? Na jevišti cca 2x mìsíènì, v životì permanentnì. Jak dlouho vᚠsoubor existuje? 51 let (stáøí nejstaršího èlena souboru) Jak èasto zkoušíte? Skoro tak èasto, jako se scházíme. Kolik inscenací roènì uvádíte? Ètyøi.

Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Princip nahodilého výbìru. Kdo je vaším divadelním vzorem? Jiøí Xaver Hamáèek. Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Už nic.

za soubor JaDv

PROTOZE TU NENI NUDA. TAK,TAK,TAK,VSECHNO JE JEN ZNAK. LOUT-

zpravodaj03.p65

4 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 5

Turnov Regionální loutkáøská pøehlídka Èmukaøi, Jak èasto nᚠsoubor hraje? Asi tak padesátdvakrát v Jeslièkách Hradec Králové Dospìlá embrya, ZUŠ Na Støezinì Hradec Králové - Lenka Košáková: Kùzlátka Kùzlátka Lenky Košákové jsou velmi originální a velmi pùvabnou drobnièkou. Samozøejmost a kultivovanost projevu je pak další dobrou devízou této miniinscenace. Je to vynalézavý a decentní „veèerníèek pro dospìlé“ - ale pokud jej zhlédnou i dìti, jistì to nezanechá nežádoucí stopy na jejich duševním vývoji. LS Záchvat ZUŠ Na Støezinì - Jiøí Polehòa: Na stropì Text Jirky Polehni je bezesporu dobrým základem pro loutkáøskou inscenaci. Pøíbìh o malíøi, který se usadí na stropì, aby mìl prostor a klid na malování, je rozhodnì vdìèný. Také výprava patøí k silným stránkám inscenace. „Maòáskárna“ se zprvu rozvíjí v intencích zvoleného typu loutek, které vyžadují pøesné a razantní zacházení i práci s reálnou rekvizitou.

DNO Hradec Králové Gomez a Anatomie V obou „drobnièkách“ se odrážejí principy inscenaèní práce DNA, tak jak je známe: mají vtip, vyznaèují se nápaditou prací s loutkou èi pøedmìtem a pøekvapivou pointou. Vznik „Anatomie“ byl inspirován technologií loutky. Za doprovodu živé hudby hrají dva herci. Tlupatlapa DŠ ve Svitavách - R. Jeffers, J. Mandlová aj.: Pastýøka Se souborem Tlupatlapa jsme se setkali již nìkolikrát a je tøeba øíci, že neustále vyzrává - nejen pøibývajícím vìkem mladých lidí (dnes jim mùže být tak kolem 17 let), ale pøedevším divadelnì. Volba pøedlohy, zdánlivì tematicky pøesahující vìk a zkušenosti inscenátorù, se ukázala být prozíravá a scénáø, který na jejím základì vznikl, se stal velmi dobrým východiskem k jevištní realizaci. Inscenace je ve volbì prostøedkù èistá, støídmá, pøesná a právì proto nesmírnì pùsobivá.

Setkání pro všechny, kteøí do toho chtìjí mluvit. Pátek 4. èervence - vypadá to na desátou hodinu dopolední. Chtìli bychom pozvat všechny zájemce z øad amatérských i jiných loutkáøù èi pøátel loutkového divadla k úèasti na volné tribunì. Tato by mìla sloužit jako podklad èi inspirace k pøipravovanému „snitnému“ všech loutkáøù, od kterého oèekáváme „navázání“, pøípadnì „pøevázání“ blízké i vzdálenìjší budoucnosti amatérského loutkáøství. Témata páteèního „pøednitného“ se dozvíte zítra. Za zvací výbor Dáda (a taky Štìpán, který sice slovùm snitný a pøednitný nerozumí, ale na setkání se tìší).

Pøehlídka pro Liberecký kraj a Èeský ráj XIII. Turnovský drahokam

Kam se podìly koèièí jazýèky loutkáøského souboru Èmukaøi Turnov, Porotci se kabaretem tolik baví, že ani nemohou zapisovat chyby, a tak si je radìji musí vymýšlet. V tom ovšem nemohou

Èmukaøùm ani v nejmenším konkurovat.

do roka. Jak dlouho nᚠsoubor existuje? Asi tak od roku 1976. Jak èasto zkoušíme? Asi nepravidelnì. Zpravidla 0 - 6 krát týdnì. Kolik inscenací roènì uvádíte? Momentálnì máme na repertoáru ne asi ale skuteènì: LÁRK ÍÈIÈOK, PLETENÉ POHÁDKY, 7 TRPASLÍKÙ A SNÌHURKA, DOBRÁ RÁNA, MEDVÍDEK PÚ NEBO TAK NÌJAK, LÉÈBA NEKLIDEM, KAŠPÁREK CHODÍ P̊KY, DRAÈÍ POHÁDKY, KAM SE PODÌLY KOÈIÈÍ JAZÝÈKY. Podle èeho vybíráme texty našich inscenací? Asi podle našeho vkusu èi našeho pohledu na divadlo.

Kdo je naším divadelním vzorem? Asi se inspirujeme mnoha vzory, ty pak smícháme dohromady. Namátkou: hradecký DRAK, svitavské "C", plzeòský STØÍPEK, hradecké DNO atd. Co na nᚠsoubor ještì prozradíme? Asi jsme dìsnì pilní, jindy dìsnì líní. Obèas zábavní nebo otravní. Èas od èasu bohatí, pak zas chudí. Pohybujeme se pìšmo nebo autem. Chodíme a nìkdy nechodíme pracovat. Jindy máme žízeò, tak se napijeme. Jindy ještì vìtší, tak si koupíme pivovar. Strašnì si vymýšlíme, strašnì si vymýšlíme, strašnì si vymýšlíme ... PS: Ovìøené informace si najdìte v knize: Ludìk Richter 50 loutkáøských Chrudimí str. 147

Tak co?, Chlumec nad Cidlinou Jak èasto vᚠsoubor hraje? Kolektiv: Jak se nám chce a kam nás pozvou (letos to bylo asi 40x) Jak dlouho vᚠsoubor existuje? Dlouho? 4 roky? Od záøí 2002 je nás o 2 nováèky víc. Jak èasto zkoušíte? Každý pátek + obèas naše víkendová soustøedìní u Romany (to se nám líbí ? dobøe a hodnì jíme, trochu pøemýšlíme, tvoøíme). Kolik inscenací roènì uvádíte? Tak 2 nebo 3. Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Honza: O co zakopnem v knihovnì. Petra: Ty jsi nikdy v knihovnì nebyl! Káèa: Hihihi to tam nepiš. Míša+Dáša+Jía: Podle toho, co se nám líbí. Alèa: Asi podle nálady, nìkdy vážnìjší, nìkdy legraci. Ale

pro malé dìti do školek chystáme každý rok nìco nového. Kdo je vaším divadelním vzorem? Jía: Já nic nevím, jsem zaèáteèník. Honza: TELETUBIES!!! Holky: Ne! My máme rádi DNO a Polehòu! Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Všichni: Že rádi jíme!! Romana: To vìdí, nìco jinýho. Míša: Je nás 9 i s Romanou. R: To si spoèítají. Káèa: Tak tøeba to, že jestli si tohle ète nìjaký chlapec nad 16 let, sportovní postavy a krásného vzhledu, tak a se ozve (je nás tu 6 holek). Alèa: No každé naše pøedstavení si spoleènì s diváky móóóc užíváme. Všichni: A proto pøijïte rychle než pøiletí ÈÁPI !!! Ahoj na Chrudimi Romana

S výsledky klauzurních prací vyšších roèníkù KALD DAMU nás seznámí inscenace „Rámy“ a „Vernisន.

KY,CHOUTKY... *... MASILO, NEOPIJ SE SVOU SLAVOU A HRAJ SI-SLUSI VAM

zpravodaj03.p65

5 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 6

Dnešní otázka: LOUTKA NA OBRÁZKU POCHÁZÍ Z OSTROVA :

...aneb soutìžní otázka na støedu Správnou odpovìï na vpravo uvedenou otázku vhoïte do schránky, která je ve foyeru Divadla K. Pippicha nebo doneste do redakce do 20.00 hodin. Ze správných odpovìdí každý den vylosujeme tøi šastlivce, kteøí vyhrají trièko. Vèerejší správná odpovìï: 3. Loutkovému divadlu anglickému Dnes vyhrávají: Milan Zeman (16 let, Brno) - dnes byl jediným, který dopravil do redakce správnou odpovìï.

Kašpárkova hra o mobilní telefon Pravidla: V èísle 1 až 5 zpravodaje 52. Loutkáøské Chrudimi Lávka bude zveøejnìno po pìti soutìžních otázkách. Písmeno, pod kterým budete pøedpokládát správnou odpovìï zapíšete do vašeho soutìžního kupónu. Ten bude zveøejnìn ve ètvrteèním vydání Lávky. Zcela vyplnìné kupóny musíte pak dopravit do redakce Lávky v pátek do 20.00 hodin. Na kupónu musí být èitelnì vyplnìna písmena správných odpovìdí u všech 25 otázek. Pokud nebudete mít nìkteré z vydání Lávky, je možné v redakci Lávky získat všechny již vyšlé otázky. Z tìch kupónù, které budou mít nejvíce správnì vyplnìných odpovìdí, bude vylosován vítìz hlavní ceny. Hlavní cenou je: pøedplatné èasopisu Loutkáø 2004 a mobilní telefon s aktivovanou Go sadou. Urèení výherce: Vylosování vítìze probìhne pøi slavnostním vyhlášení výsledkù 52. Loutkáøské Chrudimi v sobotu 5. èervence 2003.

1. BORNEO 2. JAVA 3. PAPUA NOVÁ GUINEA

Tøetí sada soutìžních otázek: 11) Vojtìch Sucharda, dlouholetá osobnost amatérské scény Øíše loutek, rekonstruoval v Praze: a) Dvanáct apoštolù na Staromìstském orloji b) Loretánskou zvonkovou hru c) Pražské Jezulátko v kostele panny Marie Vítìzné 12) Alois Gallat, svého èasu øeditel chrudimského mìstského úøadu a známý loutkáøský nadšenec napsal hru: a) Mordulin a Šnofonia b) Šnofonius a Mordulina c) Šnofonius a Mordulinus 13) Jak se jmenoval Trnkùv loutkový film z roku 1947 s hudbou Václava Trojana: a) Malíèek b) Špalíèek c) Knedlíèek 14) S kterou loutkou tvoøil dvojici Spejbl, než se zrodila loutka Hurvínka? a) s loutkou Mánièky b) s loutkou Kašpárka c) s loutkou Škrholy 15)Marcel Marceau, francouzský mim, zakladatel moderní pantomimy, vytvoøil poetickou postavu: a) Bipa b) Kvaka c) Knika A o tyto mobily se také hraje.

Tato trièka mùžete vyhrát, pokud se zúèastníte nìkteré ze soutìží nebo pošlete SMS. Vìnoval nám je zpravodajský server www.mojenoviny.cz

TO. ZDAR DRAKOVI Z HRADCE...*... BATETEBA JSTE MOC PRIMA. JEN SI

zpravodaj03.p65

6 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 7

LOUTKY A LOUTKÁØI ZE SLOVNÍKU Jeden ze základních kamenù moderní divadelní literatury, hra, bez které bychom si mohli jen tìžko pøedstavit avantgardu zaèátku dvacátého století a tedy potažmo i souèasnou dramatiku, hra, která byla nesèíslnìkrát inscenovaná po celém svìtì (v jedné z mnoha inscenací vytvoøil hlavní roli i Jan Werich), byl podle ní natoèen i jeden vynikající èeský film a docela nedávno byla (opìt) zinscenována na pražské Kald DAMU… Tato hra byla pùvodnì napsána pro loutkové divadlo. Její název a autora nejdete v dnešní TAJENCE.

VODOROVNÌ: A/ „døív“ slovensky; obvodní dùm kultury; zkr. jedné z našich bank; èíselný kód (napø. v mobilu) B/ obchod prùmyslovým zbožím; èokoládový bonbón s rumem C/ iniciály 1. dìlnického prezidenta; TAJENKA; název zn. síry D/ oznaèení èeských letadel; Anonymní alkoholici; oznaèení zákazu používání nìkterých slov, chování a pod.; oznaèení èínského filosoficko-náboženského uèení E/ rozpustí se; prudký pohyb vzduchu F/ TAJENKA G/ zvolání na konì; plošná míra; používej cigaretu; zkr. øímské øeky H/ tìlo (pøístroje, dortu…); malé opusy SVISLE: 1/ køesanská (náboženská) ctnost; iniciály prezidenta ÈR 2/ druh poèítaèových her; volání na Oskarem ocenìného hrdinu èeského filmu 3/ zpráva; anekdota 4/ praním oèistit; rytmicky mluvený hudební projev 5/ tenký ohebný kov; letadlu 6/ svatební bílá kvìtina; iniciály èeského spisovatele (napø. Mìsteèko na dlani); zkr. kusu 7/ spolek, oddíl; fouká (obr.) 8/ Bratislavský veletrh ilustrací knížek pro dìti (zkr.); pøipraví jídlo 9/ tenze; Nìmecký televizní kanál 10/ švédský podnik obchodující s nábytkem; podfuk 11/ Ovidiovo pøíjmení; vodní živoèich

Vážení diváci,

choïte vèas na pøedstavení!

Rušíte herce, rušíte slušné diváky! A hlavnì Vás ode dneška nebudou uvadìèky pouštìt!

Pomùcka: RAP, RPG, , RTL, TAO

18.00

Velký sál Divadla Karla Pippicha 17.00 20.00

Pastýøka Pastýøka

(Tlupatlapa, Svitavy) (Tlupatlapa, Svitavy)

Malá scéna Divadla Karla Pippicha 10.00 14.00 16.00 18.00

Dary, nedary Okolostola 4+1 Okolostola 4+1 Okolostola 4+1

(Krajánek, Ledenice) (DNO, Hradec Králové) (DNO, Hradec Králové) (DNO, Hradec Králové) (DNO, Hradec Králové) (DNO, Hradec Králové) (DNO, Hradec Králové)

Divadlo MED 10.00

Na stropì Rámy + Vernisáž

(Záchvat, Hradec Králové) (Kald DAMU, Praha)

14.00 16.00

Jak se Petruška ženil Jak se Petruška ženil

(Podivíni, Podivín) (Podivíni, Podivín)

Jak se Petruška ženil

(Podivíni, Podivín)

Letní scéna u Divadla Karla Pippicha 19.00

Petr Muk

M욝anská restaurace Muzeum 21.00

KØESLO PRO HOSTA, tentokrát dvojkøeslo pro Jiøího Støedu a Ivu Peøinovou.

Muzeum loutkáøských kultur 23.00

Noèní prohlídka

Prodej knih Luïka Richtera

Od pøedmìtu k loutce, od loutky k divadlu za 35,-Kè Praktická dramaturgie v kostce ( vycházelo v loutkáøi ) za 59,-Kè 50 Loutkáøských Chrudimí za 65,-Kè

MYSLIM, ZE TEN NAMALOVANEJ LES JE TAM TROCHU NAVIC. DIKY ZA PREDSTA-

zpravodaj03.p65

7 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 8

Romana Hlubuèková Petra, Alka, Romana

Uèitelka ZUŠ Chlumec nad Cidlinou, hereèka, øeditelka mateøské školky v Lovèicích. Co pro tebe znamená loutkové divadlo? Legraci, zážitek, skvìlý lidi a mùj dvacet let trvající koníèek. Já jsem zaèínala v èinohøe, kde jsem se potkala se svým manželem, který od divadla odešel, ale dìlá nám taxikáøe, pomáhá kde se dá a hlavnì nám na všech soustøedìních vaøí. Mám loutkové divadlo a práci na ZUŠce jako relaxaci. Je to tvoøivé a radostné pracovat s dìtmi, které chtìjí a které mì inspirují. Mám dìti moc ráda, ale ve školce se ze mì stává spíš úøednice, po-

øád vyplòujete nìjaký lejstra a pak pøijde vir a všechno sežere a já vedu boj s poèítaèem a úøednickým školním molochem, a to bohužel i na ZUŠce, kde uèím dvanáct rokù, tedy s pøestávkou, kdy jsem byla na mateøské, a za celou tu dobu se pan øeditel nepøišel podívat ani na jedno naše pøedstavení, jenom mi vyèítá, že moc hluèíme, když šijeme loutky tak po nás zùstávají všude nitì a špendlíky...Ale od záøí se to zmìní – budu mít nového øeditele! Kým jsi byla divadelnì odkojena? Jirkou Polehòou.

Petra Hlubuèková

(14 let)

, Alka Popelková

Alka a Petra

Hereèky z Lakomé Barky Kdy jste se poprvé setkali s loutkovým divadlem? Petra: Já jsem byla v sedmi letech poprvé na Chrudimi s mamkou v rodinném semináøi u Azalky Horáèkové a strašnì mì to bavilo a tak jsem zaèala potom chodit do dramaáku k mamce. Alka: Jako malá jsem za-

Když jsem studovala støední pedagogickou školu, vedl Jirka pro mateøinky roèní semináø. Mì to moc bavilo a po roce jsem jela na svou první Chrudim. Tehdy se nᚠèinoherní soubor rozvdával a rozrodil a tak jsem s Lubošem Pajgrem zaèala dìlat s dìtmi. On dìlal spíš výtvarno, já se zaèala zajímat i o dramatickou výchovu a okoukávala jsem, jak to dìlaj Hadi. V pøíštím školním roce to bude už dvacet let, co jsem zaèala dìlat s dìtmi. Budeme slavit na jaøe, pozveme všechny bývalé svìøence a spoustu hostí. Pochopitelnì, že Jirku Polehòu taky a vùbec všechny naše kamarády loutkáøe. Mᚠnìjaké divadelní pokušení? ( dlouze se zamyslela ) Já už jsem nìjaká stará. Spíš mám obavy, abych dokázala reagovat na všechny nápady svých žákù. Rádi bychom se pøíští rok pustili do Krysaøe, napùl loutky a napùl èinohra. Tak to je asi moje právì nejvìtší pokušení.

èala chodit k Romanì a jsem u ní už osmým rokem. Co pro vás znamená loutkové divadlo? Petra: Legraci, skvìlý lidi. Alka: Bezva práci, jsme bájeèná parta a moc nás to baví. A hlavnì milujeme Romanu. Petra: Já si neumím pøedstavit, že bych chodila k nìkomu jinému. Mamka má neuvìøitelnou trpìlivost. My se

(16 let)

vìtšinou prožíráme zkouškama. Vedle nás prodávají zmrzku, když jdeme na zkoušku, koupíme do kyblíku devìtkrát toèenou a pak mlaskáme a mlsáme a cinkáme lžièkama. To by každý nevydržel. Alka: U Hlubuèkù míváme nìkdy soustøedìní. Romana pošle syna a manžela nìkam na víkend a pak si užíváme. Lakomá Barka vznikla u Romany v obýváku. Tehdy byla po operaci kolena, sedìla si v køeslíèku, nohu dohùry a režírovala. Máte nìjaký svùj divadelní sen? Petra: Øeknem jim to. Alka: Radši ne! Petra: Ale jo! Alka: Tak jo! Petra: Dìlat divadlo s radostí! Alka: A s Romanou!

Rozborový semináø

Štìpán Filcík – pøedstavuje porotu, osvìtluje systém fungování spoleèného semináøe, který povede Ludìk Richter, cílem bude vìci pojmenovávat v dialogu mezi seminaristy, mezi seminaristy a porotou a bude-li možné i se soubory. Ludìk Richter – hledali jsme spoleèná témata všech tøí vèerejších inscenací. Téma první – postava, její funkènost, vztahy, charakterizace postav, jejich vývoj Seminaristé – pokoušeli jsme se najít vìrohodnost postav a funkènost pøedmìtù. U Budulínka nám pøišel problematický vztah mezi Budulínkem a babièkou s dìdeèkem, ti se chovali jako tak, že jim vyhovuje Budulínkovo zmizení Karel Vostárek – ani my jsme nemìli jasno v postojích postav, u babièky a dìdeèka šlo o pokleslou pìstounskou péèi Karel Makonj – Budulínek byl vlastnì hyperaktivní a všechno, co rozbil, bylo jen náhodou Hana Galetková – nedostateèná motivace v jednání postav, divák si musí domýšlet, co tam není Ludìk Richter – nefungují zde principy pohádky naruby Štìpán Filcík – je pøekvapen, protože od pražské pøehlídky udìlal soubor ohromný pokrok, ale zùstal problém toho, že pokud se hra správnì nepøeète dramaturgicky a režijnì, je to chyba

Seminaristé – nevìdìli jsme, jestli spoïáry v kombinaci se šálou, ponožkami a sakem jsou funkèní jako celek, v jakém vztahu je spodní prádlo k ponožkám, šále... Kalhotky chápeme ve vztahu k sexu, ale šála je metaforou k èemu? Jak to máme èíst? Soubor - ty pøedmìty mají dokumentaèní význam, nešli jsme po významech šály a ponožek, cílem bylo položit divákovi otázku, kdo je vinen? Je to ten, kdo ji pøipravil o panenství, ten, kdo vraždil, nebo ti, co pøihlíželi? Chtìli jsme, aby divák myslel. Hana Galetková – nastolena je tu symbolika a já ji tak zaènu èíst, ale najednou mì pøivedete do spousty slepých ulièek a pak mì necháte, abych se s tím prala, mì to sice baví, ale vy jste nás zamotali tak, že jsme nenašli východ Ludìk Richter – téma druhé – adresát Seminaristé – u Budulínka jednoznaènì dìti MŠ až 4. tøída ZŠ, u Rámusu – dospìlý divák, u Kocourkovských povídaèek tak od 10 let až pokraèování na stranì 11

VENI. B. ...*... CHRUDIMSKA MOZAIKA SVOBODNYCH POCITU, TVARNOST

zpravodaj03.p65

8 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 9

Semináø I Papírkové divadlo … vstoupili jsme ve chvíli, kdy všichni pilnì vystøihovali ze svázaných Svìtozorù obrázky, nalepovali je na ètvrtky a jen tak, mezi støíháním, diskutovali o vèerejších pøedstaveních, když však zjistili, že se pokoušíme jejich postøehy nahrát, ihned zmlkli a zkoumali, proè je nahráváme a jestli, když jsme tedy od novin, máme cedulky „press“, poté padl návrh, že

Semináø G Nemocnièní postel jako jevištì … v místnosti bylo plno kuføíkù s loutkami a také nemocnièní postele, takže iluze nemocnice skoro dokonalá … Ottokar Seifert právì vyprávìl o malých louteèkách, které jako zázrakem tahal z kuføíku … v tomto kuføíku jsou tøi komedie, povídal… dùležité je, abyste poèítali i s èasem na pøípravu, protože vìtšinou máte na pøedstavení zhruba dvacet minut… také je dùležité v jakém oddìlení budete hrát, podle toho mu-

nám nápis press krásnì vystøihnou do trièka … … jsme destrukèní dílna … inspirativnì støíháme knihy… nìkdy bychom s chutí rozstøíhali denní tisk… … mohli jsme také nahlédnou na vèerejší tvorbu, byla jí výroba ruèního papíru … prostì jsme to tak rozmaèkali a pak slisovali a teï z toho budeme vytváøet objekty, nìco po vzoru koláží Maxe Ernsta, ale spíše budou vznikat výtvarné objekty…

síte zvolit druh loutek… toto jsou loutky, které vynalezl pan Procházka. Je to loutka, marioneta, která má nìkolik výhod. Za prvé je jednoduchá, za druhé je neznièitelná a když se na ní podíváte, tak mává tìma rukama a není strašidelná, to je rozhodující… tohle jsou prstové loutky… to je drak… následovala krátká scénka s prstovými loutkami… úžasné… mìli jsme chu vydržet déle a pozorovat, jak nenápadnì pronikají do tajù pøítomní seminaristé… ani nedutali, a my také ne...

Semináø A Maòas nebo marioneta? … opìt místnost plná pøedmìtù, na zemi kleèících seminaristù, kteøí skládali z vystøižených obrázkù anekdoty… šlo o prùpravné cvi-

èení k marionetám podle Jana Dvoøáka – provokace loutkáøské fantazie… Mirka nám také ukázala bramborové maòásky, které vyrábìli v pondìlí…

Semináø D Pøíbìhy kolem nás … rodièe v kroužku, po ránu trochu unaveni, ale pilnì diskutují… dìti u oken peèlivì kreslí obrázky do Lávky, to byl obraz pøi vstupu do místnosti... budete muset pøidat poèet listù, protože tohle všechno vám vhodíme do krabice hlásily dìti… tìch jsme se hned zeptali, jestli se jim rodièe vùbec vìnují... hmm, prý ano, ale teï si musej povídat…a také jsme se ptali, jestli vìdí odpovìdi na soutìžní otázky… hmm, vìdí, dokonce jedna dívenka trièko vyhrála, … potom jsme zkusili získat informace o pøedstaveních, protože o nich právì rodièe mluvili... a tady jsou reakce na pondìlní pøedstavení: Budulínek tøetí… hledali jsme dùvod, proè se to hraje v té staré stylizaci… nenašli

jsme jej…pøestávku jsme pochopili tak, že je hygienická… hledali jsme odùvodnìní pro klauna… našli jsme ho v situaci, kdy øádí Budulínek a klaun ho utne, to mìlo logiku… muzika je právì to dobové, to postaru, ale nepochopili jsme proè…vlastnì pochopili – potìšit ty staré diváky… Smrt si øíká Pablo a Pedro … nevinné pøedstavení, které ukazuje, jak to nevinné spodní prádlo je svìdkem nìèeho hrozného…menším dìtem se toto pøedstavení líbilo ze všech nejvíce, tøebaže nebylo urèeno pro nì…kalhotky a krajky fungují metaforicky, i malé dítì si v tom najde nìjaký smysl, nìjaký pøíbìh, dospìlí v tom samozøejmì hledají víc…byl to zážitek, hlavnì v jednoduchosti výtvarných prostøedkù, dali nám šanci pøemýšlet o tom, co se dìje…tøeba smrt – býèí zápas…

CASU, PROMENY RANNICH OCI - DECH CHRUDIMSKYCH MIKROSVETU. DIKY ZA

zpravodaj03.p65

9 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 10

Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) - bylo to dobrý hodnì, docela hezký, – nejlepší byl èert, protože chtìl sežrat beránky, škoda, že mu to nevyšlo, – bylo tam hroznì moc písnièek, je to pro mnohem mladší dìti, než jme my, – písnièky oceòuji, byly hezký, – nejhezèí byl èert, – na mùj vkus to bylo moc „uzpívané“ O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek, Liberec) - líbily se mi ty vtipy, víc ta hereèka a pak ten herec, - líbilo se mi to hodnì, – ty loutky byly nìjaký divný, – ach jo, to byla hrùza, – neštìstí nechodí po lidech, ale do divadla, – byla jsem spokojená, – moc se mi to nelíbilo

Pøed lesem za lesem (Bateteba, Brno) -pìkný... ale to je naprd, viï?, tak hlavnì loutky, jasnì, líbilo se mi to docela dobøe, já mám rád jednoduchý vìci, žádný vyumìlkovanosti a tohle mi pøipadalo krásný, - mì se na to neptej, já jsem z toho takovej rozpaèitej, neptej se mì na to, opravdu jsem na to koukal a øíkal jsem si v tu chvíli, co bych na to øekl... (To jsem ti pøišel do rány. pv.) tos mi pøišel do rány, nevìdìl jsem, proè to hrajou Vítr z Apalaèských hor (Druhák, Hradec Králové) - pìkný, prima, - èápi, volavky nebo supi?, - ti byli nejlepší, - první dojem? - výtvarno pìkný, super, fakt nejlepší, mnì se to líbilo, jsou to krásný lidi, potìšilo mì to

Kum: Máte herce? Pollichinelle: Máme jich celou kopu. Kum: Jsou dobøí? Pollichinelle: Ujdou. A když se nìkdy náhodou najde nìjaký, který se obecenstvu nelíbí, hodíme ho do ohnì a dám udìlat nového. Kum: To je výhoda, takhle se zbavovat špatných hercù. Pollichinelle: Nemusím jim platit penzi. Dialog z francouzského jarmareèního divadla 18.století

Je to zvláštní, ale pro mne jsou loutky svobodnìjší, pøirozenìjší než živý herec. Mohou mne mnohem silnìji okouzlit….Loutky nemají žádný mimodivadelní život, nelze je zaslechnout, nelze je poznat mimo role, v nichž vystupují. Justinius Kerner –nìmecký romantik 1806

V èínské tradici se do loutek mohou vtìlit duchové dobøí èi zlí a jejich moc nad chováním loutek roste, èím déle vtìlení trvá. Loutky nechané v domì, hlavnì staré, na které se nìjakou dobu zapomnìlo, mohou v domì zaèít strašit; jediný zpùsob, jak tomu udìlat konec, je spálit je. Jedinì loutkáøi mají moc loutky zvládnout.

Nejumìleètìjší na divadelním umìní je právì to, že je divák pozoruje oknem. To platí o horších divadlech, než je moje; i v královském dvorním divadle se èlovìk dívá oknem. Ale výhodou malého divadla je právì to, že se díváte malým oknem. Což jste si nevšimli jak pøekvapivì pìkná bývá krajina, když ji vidíte pod obloukem? Ten ostøe vyhranìný tvar, který vyluèuje vše ostatní není jen podpora krásy; je to podstata krásy. Nejkrásnìjší èástí každého obrazu je rám. Už delší dobu se snažím napsat hru pro malé loutkové divadlo, takové, které obvykle hrává za dvì pence, když je barevné, a za penny, když je èernobílé. Pracoval jsem sice na tom divadélku víc než na kterékoliv své povídce nebo èlánku, ale nejsem s to je dokonèit; je to na mì pøíliš tìžké. Musel jsem toho nechat a vìnovat se lehèímu zamìstnání, jako je napøíklad psaní životopisù velkých lidí. G.K.Chesterton /1874-1936/anglický spisovatel

SVOBODA DIVADELNÍKÙ – AMATÉRÙ Svou podstatou bylo divadlo vždycky závislé na svých divácích a tím více na svých

sponzorech. Vždy muselo poèítat se systémem moci a systémem penìz. Nacházelo se pod vlivem náboženských institucí, císaøe, krále nebo knìze, pod vlivem požadavkù mìstských orgánù a tím více pod vlivem totalitních režimù. Dnes se nacházíme pod obrovským vlivem trhu, penìz a systému demokratizované kultury. Samozøejmì, že tato demokratizovaná kultura není jednotná – v jednotlivých zemích se dokonce velmi liší, a to podle místních tradic. Z ptaèí perspektivy, když se snažíme postihnout celkový obraz, je souèasná kultura kulturou mas, naladìná na zábavu a akceptující radostné exotické novinky. Profesionální loutkové divadlo je rukojmí takové situace. Mùže se jí vzdát nebo s ní bojovat. V tom druhém pøípadì bude riskovat život na okraji Brodwaye. Ale divadlo milovníkù umìní – amatérù není rukojmím nikoho. Je naprosto svobodné. Mùže volit mezi povrchním jednáním, pøizpùsobeném chvilkovému efektu a jednáním hlubším, které vyhledává podstatné hodnoty lidského života. Mùže volit mezi atraktivní show a atrakcemi lidského života. Vyberou si amatéøi vyšší hodnoty? Doufám, že ano. Pøeji jim to – pro dobro všech. Loutkáø 2001 èís.4. str 154 Henryk Jurkowski, polský teoretik a historik lout.divadla

Mausa Musaka, ZUŠ Dìèín

Za starých èasù japonské rodiny, zejména v severozápadní oblasti zemì, mìli v domì zvláštní loutku zvanou hima, aby na ni pøenesli všechny rodinné høíchy.

DNESNI LETO. B. ..*.. PROLAVKU:DNE:CMUKARI JARA IPSER KONECNE ODHA-

zpravodaj03.p65

10 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 11

PØES NOÈNÍ DɊ VEDRA NEPOLEVUJÍ Ale pøece jen; pøedstavení dvou dívek na pomezí sleèen ze ZUŠ v Chlumci nad Cidlinou , øíkají si „Tak co?“, hrající pohádku „O lakomé Barce“, bylo jako svìží, duši oblažující deštík a myslím, že jsme odcházeli ve stejné euforii s jakou dívky rozehrály v tomto èase dosti pøipomínanou story. Pøedstavení uvìøitelné, neomylnì komunikativní, plné

lovinì minulého století, byl fenomén mnohem výraznìjší než mùže být dnešní televizní obrazovka obracející rodinný život tak trochu naruby. Rodinná loutková divadla rodinu spojovala, angažovala otce i matku k prezentaci celé øady loutkových her. Nesmíte si nechat, tuto ponìkud nostalgickou výstavu, utéct. A pøece jen se z té zatažené oblohy a prudkého

dìtské fantazie, nepøedstírané chuti dotáhnout každý vtípek, podìlit se s divákem o krásný lidský humor pramenící z konfliktù s lakomou sousedkou. A hráno adekvátními prostøedky. Proè taky nutit mladé hereèky kvapem se zaobírat „velkým“ divadlem nás dospìlých. Byla to zdaøilá, tøicátá, jubilejní repríza tohoto pøedstavení. Jak krásné musí být dospívání s touto inscenací. A náladu nám nebere ani s polednem zatažená obloha, vodou prosáklý vánek, to spíše se zlobíme na sebe, že jsme ve vèerejším èísle opomnìli anoncovat vernisហve výstavní síni divadla . Pánové Kadeøávek a Filcík otevøeli v 15.00 výstavu rodinných loutkových divadel ze sbírek oddìlení dìjin divadla Moravského zemského muzea v Brnì, jak ji pøipravil pan Jaroslav Blecha. Rodinné loutkové divadlo v první tøetinì , ba co dím, po-

ochlazení i naše nálada ponìkud potemnìla. Dílem na to má vliv ponìkud nešastná atmosféra improvizovaného Divadla MED, ale znaènou mìrou i úèinkující odpoledního dvojprogramu. Rakovnický soubor PØED BRANOU, který si jako jeden z mála vzal hru renomovaného autora Jiøího Jaroše „Beránci a ospalý èert“, ji nakonec ošidil o nejkrásnìjší pimprlovou postavu, o èerta, a nahradil ji èinohercem s nasazovacíma rohama. A tak jediné ocenìní si zaslouží kultivované písnièky. SPOJOVÁÈEK z Liberce nám pak ve høe „O princeznì, která mluvila cizí øeèí“ demonstroval svoji chu hrát loutkové divadlo, jak to také koneènì v doporuèení formulovala ústecká porota. To opravdu staèí na celostátní pøehlídku? Pravda, hutnì se rozpršelo, ale pøes ponìkud rozpaèité „pøedzpìváky“ brnìnské BATETEBA s baladou

„Pøed lesem, za lesem“, na nás èekalo opravdové pøekvapení v podobì „Vìtru z Apalaèských hor“ DRUHÁKÙ z Hradce Králové. To bylo jako když celník Henri Russeau rozbalil pøed ztuhlé Paøížany svá naivistická plátna. A oni užasli. Je to pøedstavení hodné zemì tradice Brdeèkova „Limonádového Joa“. Naivistické herectví a obrovská škála loutkáøských nápadù, slovního vtipu velkého kalibru. Karamba, o tom by se psalo! Chrudimské neodradil ani vydatný d隝 pøed návštìvou koncertu Vlasty Redla, ale to jsme se již chystali na poslední trojici souborù. Tuto sérii otevøela drobotina z Brna, Spolek loutek LOUTKINO. Uvedli Mikulkovy a Nepilovy „Vìci slepièí“. Znovu strhující dìtská bezprostøednost, neotøelý pùvab, obìtavé a inspirativní vedení malých loutkohercù. A tak bych pøipomnìl, a to i pro následující inscenaci Dìtského divadelního souboru ZUŠ Dìèín „Mausa Musaka“, z jiné kapitoly - podíl profesionála na amatérském pøedstavení - nepøehlédnutelný, urèující tvar celého pøedstavení, strhující mladé herce k mimoøádnému výkonu. Zbývá se jen tìšit a doufat, že jejich budoucí tvorba poznamená vývoj moderního loutkáøství. A hodinu pøed pùlnocí uzavøel soubor KLIKA z Prahy, hrou Luboše Kafky “Indiánské pohádky“, na dojmy bohatý den. Bylo to pro zmìnu pøíjemné a kultivované setkání s totemovou loutkou, dávným zprostøedkovatelem tajemných dìjù svìta. A dnes už je zítra. JS

dejme tomu do padesáti – humor, který tam je, je smìøován spíš k dospìlým, trochu rozmìlnìn, aby tomu dìti rozumìly, a to je trochu málo Ludìk Richter – oslovení dìtského adresáta má tøi možné podoby – 1. herci se snaží co nejvíc pøiblížit k dìtem a šišlají a pitvoøí se. 2. herci si dìlají svùj humor, dìti ne dìti. 3. je ta nejt잚í cesta. Soubor Opal – naše pøedstavení není urèeno pøesné vìkové skupinì Soubor Rám u.s. – my jsme napsali, že to není pro dìti a hráli jsme pro nemluvòata Štìpán Filcík – to je problém dodržování pravidel, když si organizátor myslí,že co je loutkový, je pro dìti a basta, nic s tím nenadìláte. Ludìk Richter – téma tøetí – aktuálnost Seminaristé – proè Marquez? Našla jsem si tam paralelu s dnešním svìtem v povrchnosti, ale nevím, jestli to Marquez je. Robert Smolík – výbìr rekvizit souèasných nás nutí hledat aktuálnost Ludìk Richter – nìkdy se pøíbìh vzdálený reáliemi pøiblíží a pøitom nás mine,protože neznáme principy tamní morálky. Ale mùže se podaøit cizí reálie pøevést do obecného tématu na základì jiné morálky Téma ètvrté – hudební složka pøedstavení Seminaristé – kladli jsme si otázku, zda byla hudba v pøedstaveních, která jsme vidìli, použita tak, aby nesla význam. Máme pocit, že ménì je více. U Budulínka jsme se ptali, co to bylo – dechovka nebo dixieland? Kde je pøímá souvislost mezi pøíbìhem Budulínka, lišek a dixielandu Štìpán Filcík – hudba byla napsána a natoèena v padesátých letech pro inscenaci Budulínek tøetí Blanka Luòáková-Josephová – já nevím, co je správnì – když Budulínek zpívá lidovku nebo dixík, ten princip jsem nepøeèetla, zlobí Budulínek pøi dixielandu? Ludìk Richter - v padesátých letech byl dixieland u nás zlobivá muzika, ale dnes už to nefunguje Seminaristé – u Ram u.su jsme se neshodli, pro nìkoho to byl moc velký rámus, nìkdo by snesl víc. Štìpán Filcík – problém vidím ve zpùsobu použití, v jakém významu. I muzika je znak, nese význam a pocit a musím pøesnì vìdìt, kdy ji použít. Je tam jen kvùli pøestavbám? Seminaristé – u Kocourkovských povídaèek jsme mìli pocit, že tìch písnièek bylo moc Petr Mohr – jen rekapitulují to, co se stalo, nikam dìj neposouvají Ludìk Richter – vytváøeli monotónnost pøedstavení, ztráceli se nám jejich obsahy

LIL SVE ALTER EGO IACKA "DOJEMNE". RAMU.S. > VYBORNA SCENA & HUDBA,

zpravodaj03.p65

11 Èerná

2.7.2003, 6:38

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 3, strana 12

PRIBEH TROCHU UTEKL.DNE: OHNOSTROJ BYLVELKY NEBEZPECNY PRUSVIH. EPL.

zpravodaj03.p65

12 Èerná

2.7.2003, 6:38