No title

1912±2002 90. vyÂrocÏõÂ zalozÏenõÂ

ROCÏNIÂK IV.

CÏIÂSLO 12

PROSINEC 2002

SvaÂ tecÏ nõÂ slovo rÏ editele

B

lõÂzÏõÂ se zaÂveÏr roku, kteryÂ byl pro nasÏi fakultnõÂ nemocnici z mnoha aspektuÊ velmi vyÂznamnyÂ. V prvnõÂ rÏadeÏ jsme oslavili devadesaÂt let jejõÂho trvaÂnõÂ. VsÏechny odborneÂ i spolecÏenskeÂ akce porÏaÂdaneÂ FNsP probõÂhaly v duchu teÂto historickeÂ kontinuity. Byla podepsaÂna novaÂ smlouva s Ostravskou univerzitou o dalsÏõÂ spolupraÂci mezi FNsP a ZdravotneÏ sociaÂlnõÂ fakultou OU. Na mnoha zdravotnickyÂch pracovisÏtõÂch byly zavedeny noveÂ modernõÂ leÂcÏebneÂ programy a postupy, mnohaÂ zdravotnickaÂ pracovisÏteÏ byla vybavena nejmoderneÏjsÏõÂ diagnostickou a leÂcÏebnou technikou, dalsÏõÂ prosÏla naÂrocÏnou rekonstrukcõÂ a v raÂmci reorganizace zmeÏnila sveÂ puÊsobisÏteÏ. Po dobudovaÂnõÂ Pavilonu peÂcÏe o matku a dõÂteÏ mohla Porodnicko-gynekologickaÂ klinika opustit zaÂbrÏezÏskyÂ areaÂl, odkud jsme takeÂ prÏesteÏhovali oddeÏlenõÂ pro deÏti s vadami zraku. V raÂmci devadesaÂtileteÂho jubilea jsme rovneÏzÏ oslavili deset let transplantacÏnõÂho programu, peÏtitisõÂcõÂ operaci

srdce, a tak bych mohl ve vyÂcÏtu pokracÏovat daÂl. Chci vsÏak jesÏteÏ zduÊraznit, zÏe konstruktivnõÂ jednaÂnõÂ mezi vedenõÂm nemocnice a odborovyÂmi organizacemi umozÏnÏujõÂ dodrzÏenõÂ sociaÂlnõÂho smõÂru, cozÏ je pro chod FNsP rovneÏzÏ jedna ze zaÂkladnõÂch podmõÂnek. ChteÏl bych daÂle vyzvednout jeden z podstatnyÂch faktuÊ: koncepce dalsÏõÂho rozvoje FNsP, schvaÂlenaÂ na podzim roku 2000 dozorcÏõÂ radou, je plneÏna. Za to bych chteÏl podeÏkovat celeÂmu kolektivu zameÏstnancuÊ nasÏõÂ fakultnõÂ nemocnice. V soucÏasneÂ dobeÏ prÏipravujeme k sÏirokeÂ diskuzi aktualizovanou koncepci pro obdobõÂ nejblizÏsÏõÂch peÏti let ± a byl bych raÂd, kdyby i k noveÏ formulovanyÂm cõÂluÊm zazneÏla otevrÏenaÂ diskuze, zejmeÂna k prioritaÂm dalsÏõÂch smeÏruÊ rozvoje FNsP Ostrava. Na zaÂveÏr vyÂcÏtu vyÂznamnyÂch aktivit a udaÂlostõÂ nemohu rovneÏzÏ nevzpomenout na nedaÂvnou naÂvsÏteÏvu panõÂ ministryneÏ MUDr. Marie SoucÏkoveÂ. VeÏrÏõÂm, zÏe i do jejõÂho poveÏdomõÂ se FNsP zapsala jako jedno z nejmoderneÏjsÏõÂch zdravotnickyÂch zarÏõÂzenõÂ CÏeskeÂ republiky. Je pouze na naÂs, abychom si toto renomeÂ udrzÏeli i v budoucnosti. VaÂzÏenõÂ zameÏstnanci, od naÂstupu noveÂho vedenõÂ uplynulo dva a puÊl roku. NasÏe spolupraÂce prÏinesla celou rÏadu pozitivnõÂch vyÂsledkuÊ. CõÂlem spolecÏneÂho snazÏenõÂ byl a je prÏedevsÏõÂm

Foto: Marie PsotkovaÂ V paÂtek 29. 11. 2002 uvedl rektor OstravskeÂ univerzity do funkce deÏkana ZdravotneÏ sociaÂlnõÂ fakulty doc. MUDr. Jaroslava HoraÂcÏka, CSc. Panu deÏkanovi blahoprÏejeme k vysokeÂ akademickeÂ funkci, k jeho plaÂnuÊm na dalsÏõÂ rozvoj ZSF OU se vraÂtõÂme v lednoveÂm cÏõÂsle NemocnicÏnõÂch listuÊ v rozhovoru, kteryÂ naÂm prÏislõÂbil. (nesÏ)

spokojenyÂ pacient ± a o toho musõÂ pecÏovat spokojenõÂ zameÏstnanci. Abychom dosaÂhli teÂto rovnovaÂhy, usilujeme o pozitivnõÂ ekonomickou bilanci, kteraÂ s sebou prÏinese i lepsÏõÂ hmotnou saturaci nasÏich zameÏstnancuÊ. PrÏaÂl bych si, aby i zmõÂneÏnaÂ materiaÂlnõÂ straÂnka prÏispeÏla k pohodeÏ letosÏnõÂch vaÂnocÏnõÂch svaÂtkuÊ a k optimistickeÂmu vstupu do noveÂho roku 2003. DeÏkuji vaÂm jmeÂnem svyÂm i jmeÂnem svyÂch spolupracovnõÂkuÊ za profesionaÂlneÏ odvaÂdeÏnou praÂci a uÂsilõÂ prÏispeÏt k dalsÏõÂmu rozvoji FakultnõÂ nemocnice s poliklinikou Ostrava, kteraÂ se v pruÊbeÏhu naÂsledujõÂcõÂch let prÏiblõÂzÏõÂ k historickeÂmu jubileu sta let sveÂ existence. VeÏrÏõÂm, zÏe je nasÏõÂm spolecÏnyÂm prÏaÂnõÂm, aby vyÂznam nasÏõÂ nemocnice staÂle rostl a abychom brzy naplnili parametry nemocnice evropskeÂho rozmeÏru. PrÏeji vaÂm a vasÏim blõÂzkyÂm pevneÂ zdravõÂ, hodneÏ osobnõÂho sÏteÏstõÂ, rodinneÂ pohody a mnoho zdaru v noveÂm roce. Ing. Karel PustelnõÂk

2 ± NEMOCNICÏNIÂ LISTY

K zamysÏlenõÂ . . .

Prof. Eugene J. Kucharz z Katovic

SetkaÂnõÂ cÏeskyÂch a polskyÂch internistuÊ

O diagnostice a leÂcÏbeÏ naÂdoruÊ zazÏõÂvacõÂho traktu a rovneÏzÏ o pokrocõÂch v revmatologii jednali v paÂtek 22. listopadu v SanatoriõÂch Klimkovice leÂkarÏi z MoravskoslezskeÂho kraje, Olomouce, Brna a takeÂ z katovickeÂ oblasti. n

PorÏadatelem 7. mezinaÂrodnõÂ cÏesko-polskeÂ konference leÂkarÏu Ê internistu Ê a V. ostravskyÂch internistickyÂch dnu Ê byla InternõÂ klinika nasÏõÂ fakultnõÂ nemocnice. Do SanatoriõÂ Klimkovice prÏijelo na 150 vsÏeobecnyÂch internistu Ê , gastroenterologu Ê , revmatologu Ê a praktickyÂch leÂkarÏu Ê . PrÏednaÂsÏeli jim nasÏi odbornõÂci i specialisteÂ z katovickeÂ univerzitnõÂ nemocnice OF SILEZIA. Foto: Jana GojovaÂ (sÏõÂm)

PozvaÂnka na ples FNsP

VedenõÂ FNsP Ostrava srdecÏneÏ zve zameÏstnance nemocnice, jejich rodinneÂ prÏõÂslusÏnõÂky a prÏaÂtele na tradicÏnõÂ ReprezentacÏnõÂ ples FNsP, kteryÂ se konaÂ 8. uÂnora 2003 od 19.00 hod. ve vsÏech prostoraÂch hotelu Atom.

Ke zprÏõÂjemneÏnõÂ plesoveÂ atmosfeÂry je pro vaÂs prÏipraven program, kteryÂ kromeÏ tradicÏnõÂho prÏedtancÏenõÂ nabõÂdne i neÏkolik peÏveckyÂch vstupuÊ cÏerneÂho motyÂla cÏeskeÂho sÏansonu panõÂ Renaty DroÈssleroveÂ za klavõÂrnõÂho doprovodu Michala HaÂjka. CelyÂm plesovyÂm rejem vaÂs v hlavnõÂm saÂle bude provaÂzet znaÂmyÂ televiznõÂ a rozhlasovyÂ moderaÂtor pan AlesÏ Juchelka. O puÊlnoci samozrÏejmeÏ nebude chybeÏt losovaÂnõÂ vyÂher v tombole. AzÏ do rannõÂho kuropeÏnõÂ budou k tanci a poslechu hraÂt a zpõÂvat hudebnõÂ skupina Proxima v kongresoveÂm saÂle, cimbaÂlovaÂ muzika Fifouni v maleÂm saÂle a pan Heinz StanowskyÂ s diskoteÂkou v baru. SlavnostnõÂ vecÏerÏe z nabõÂdky trÏõÂ plesovyÂch menu bude podaÂvaÂna po celou dobu plesu do puÊlnoci. Cena vecÏerÏe vcÏetneÏ welcome drinku je zahrnuta do ceny vstupneÂho. Pro labuzÏnõÂky je prÏipravena i dalsÏõÂ kulinaÂrÏskaÂ nabõÂdka hotelu Atom v raÂmci doplnÏkoveÂho prodeje ve staÂncõÂch v prostoraÂch hotelu. Po dobreÂ krmi bude mozÏno svlazÏit hrdlo mimo jineÂ i kvalitnõÂm nosÏovickyÂm pivem Radegast, ktereÂ dõÂky sponzorskeÂmu daru PlzenÏskeÂho Prazdroje, a. s., bude pro uÂcÏastnõÂky plesu cÏepovaÂno zdarma. HosteÂ plesu mohou vyuzÏõÂt i dalsÏõÂch zvyÂhodneÏnyÂch sluzÏeb hotelu ATOM: ± parkovaÂnõÂ automobiluÊ na hlõÂdaneÂm parkovisÏti prÏed hotelem (80 KcÏ/ples) ± ubytovaÂnõÂ v hotelu ATOM vcÏetneÏ snõÂdaneÏ ± pro uÂcÏastnõÂky plesu je poskytovaÂna sleva 20 % z pultoveÂ ceny. Vstupenky na ples v ceneÏ 400 KcÏ je mozÏno od 2. 1. 2003 zakoupit u põÂ Jany MikulicoveÂ, sekr. rÏeditele, 1. patro DS, tel. 597 372 280.

Nemocnice a lideÂ v nõÂ ± to je silneÂ teÂma a silnaÂ motivace k zamysÏlenõÂ nad zÏivotem. MaÂlokde lze najõÂt võÂce duÊkazuÊ o nutnosti lidskeÂ spolupraÂce, o nutnosti otevrÏeneÂ komunikace, o nutnosti podrÏõÂdit se ± a to i na uÂkor vlastnõÂho JAÂ ± zaÂjmuÊm celku. Tyto mysÏlenky meÏ napadajõÂ prÏi pohledu na fotografii z operacÏnõÂho saÂlu. Jsou na nõÂ lidskeÂ ruce a otevrÏeneÂ lidskeÂ teÏlo. PodveÏdomeÏ slysÏõÂm tikot hodin proklaÂdanyÂ tlukotem lidskeÂho srdce. KazÏdyÂ z operacÏnõÂho tyÂmu znaÂ prÏesneÏ

svou uÂlohu, nikdo nesmõÂ selhat, vsÏichni musõÂ odevzdat maximum. RousÏka odhalujõÂcõÂ pouze operacÏnõÂ pole nedovolõÂ nahleÂdnout a zjistit, zda se jednaÂ o zÏenu, muzÏe cÏi dõÂteÏ. V teÏchto okamzÏicõÂch jde pouze o zdravõÂ a snad i o zÏivot saÂm jednoho z NAÂS. To je zaÂsadnõÂ smysl tyÂmoveÂ spolupraÂce, kde se jeden bez druheÂho neobejde. Na operacÏnõÂm saÂle je vsÏechno jasneÂ ± kazÏdeÂmu. KeÂzÏ by tomu tak bylo vsÏude a u vsÏech! (nesÏ) IlustracÏnõÂ foto: Marie PsotkovaÂ

Nemocnice zõÂskala teÂmeÏrÏ milion a puÊl korun U prÏõÂlezÏitosti 90 let trvaÂnõÂ nasÏõÂ nemocnice byla usporÏaÂdaÂna agenturou Erfa verÏejnaÂ sbõÂrka k zakoupenõÂ speciaÂlnõÂ prÏõÂstrojoveÂ techniky na podporu deÏtskyÂch leÂcÏebnyÂch programuÊ. Na konteÏ sbõÂrky se sesÏlo 845 074 KcÏ (z toho 118 080 KcÏ darovali nasÏi zameÏstnanci). SoucÏasneÏ s obcÏany prÏispõÂvaly na deÏtskeÂ pacienty i neÏktereÂ velkeÂ firmy a obcÏanskaÂ sdruzÏenõÂ a penõÂze poukazovaly na konto daruÊ nemocnice, tato cÏaÂstka dosaÂhla vyÂsÏe 565 500 korun. ObeÏ cÏaÂstky jsou nynõÂ sdruzÏeny na jednom kontu, ze ktereÂho se zacÏõÂnaÂ kupovat prvnõÂ potrÏebnaÂ speciaÂlnõÂ zdravotnickaÂ technika. ******

let, takzÏe neÏktereÂ z nich jsou v podstateÏ vaÂhoveÏ totozÏneÂ s dospeÏlyÂmi. Zrovna nedaÂvno jsme tady meÏli jednoho stokiloveÂho chlapce . . . AntidekubitnõÂ vzduchovaÂ matrace staÂla 199 tisõÂc korun a v soucÏasneÂ dobeÏ je nejkvalitneÏjsÏõÂm vyÂrobkem na tuzem-

¹DõÂky verÏejneÂ sbõÂrce a humaÂnnõÂmu prÏõÂstupu spoluobcÏanuÊ a firem si mohlo nasÏe oddeÏlenõÂ porÏõÂdit antidekubitnõÂ matraci s proudeÏnõÂm vzduchu, na kterou tak dlouho cÏekalo,ª konstatuje spokojeneÏ stanicÏnõÂ sestra uÂseku deÏtskeÂ resuscitace Anesteziologicko-resuscitacÏnõÂ kliniky

Bc. Dana StreitovaÂ. ¹Dodavatelem teÂto antidekubitnõÂ matrace NODEC S-systeÂm byla firma MEDITECH, s.r.o., kteraÂ se zabyÂvaÂ prodejem a servisem leÂkarÏskeÂ techniky. Matrace se muÊzÏe v nafouknuteÂm stavu uteÏsnit, je bezpecÏneÏ prÏipevneÏna k luÊzÏku a nemocneÂho lze i transportovat. SlouzÏõÂ pacientuÊm s teÏzÏkyÂm poraneÏnõÂm, kraniotraumaty, polytraumaty ± praÂveÏ ted' na nõÂ lezÏõÂ uzÏ druhyÂ tyÂden chlapec s teÏzÏkyÂm uÂrazem mozku. Chlapce nemuÊzÏeme polohovat, a tak jeho komfort nynõÂ zajisÏt'uje antidekubitnõÂ luÊzÏko s touto novou matracõÂ. Stejnou matraci majõÂ uzÏ delsÏõÂ dobu i na uÂseku dospeÏlyÂch a võÂme, zÏe s nõÂ majõÂ velmi dobreÂ zkusÏenosti. V nasÏem oddeÏlenõÂ hospitalizujeme deÏti do osmnaÂcti

NovaÂ matrace NODEC S-systeÂm ted' usnadnÏuje pobyt pacientuÊm na uÂseku deÏtskeÂ resuscitace ARK . . . Foto: Marie PsotkovaÂ

skeÂm trhu. DõÂky nõÂ se ted' budou nasÏi pacienti cõÂtit mnohem leÂpe a pohodlneÏji. NehrozõÂ jim riziko vzniku dekubituÊ, ktereÂ by mohly zkomplikovat uzÏ i tak zaÂvazÏnyÂ stav,ª uvaÂdõÂ v zaÂveÏru nasÏõÂ naÂvsÏteÏvy

na uÂseku deÏtskeÂ resuscitace stanicÏnõÂ sestra Bc. StreitovaÂ. Ï õÂmovaÂ Helena S

NEMOCNICÏNIÂ LISTY ± 3

ProfesionaÂlnõÂ zaÂsah ostrahy

VedenõÂ FakultnõÂ nemocnice s poliklinikou Ostrava ocenÏuje profesionaÂlnõÂ zaÂsah vedoucõÂho uÂseku bezpecÏnosti a ostrahy Pavla JurecÏky a zameÏstnance tohoto uÂseku JirÏõÂho MackulaÂka prÏi vyÂkonu sluzÏby. VsÏe se odehraÂlo v nedeÏli 10. listopadu odpoledne. PodneÏtem k celeÂ akci bylo upozorneÏnõÂ sestry RadioterapeutickeÂ kliniky na to, zÏe v sutereÂnu kliniky ± u sÏaten zameÏstnancuÊ ± se pohybujõÂ dveÏ podezrÏeleÂ osoby. O neÏkolik maÂlo minut pozdeÏji byli oba podezrÏelõÂ vyÂsÏe jmenovanyÂmi zameÏstnanci zadrzÏeni. PachateleÂ meÏli u sebe injekcÏnõÂ strÏõÂkacÏku, pinzetu a hrÏebõÂky, cozÏ mohli pouzÏõÂvat k otevõÂraÂnõÂ dverÏõÂ a visacõÂch zaÂmkuÊ. SÏetrÏenõÂm bylo zjisÏteÏno, zÏe zadrzÏenõÂ muzÏi

se pokusili vloupat do sÏaten zameÏstnancuÊ RadioterapeutickeÂ kliniky a posÏkozenõÂm zaÂmku dverÏõÂ si prÏipravovali uÂnikovou cestu. K uÂmyslu dopustit se v nasÏõÂ fakultnõÂ nemocnici kraÂdezÏe se oba prÏiznali. Jeden z pachateluÊ byl prÏedaÂn na oddeÏlenõÂ, kde byl v teÂ dobeÏ hospitalizovaÂn, druheÂho muzÏe zameÏstnanci uÂseku bezpecÏnosti a ostrahy prÏedali Policii CÏR. DõÂky vsÏõÂmavosti a pohotoveÂmu zaÂsahu bylo zabraÂneÏno sÏkodeÏ na osobnõÂm majetku nasÏich zameÏstnancuÊ, a proto vsÏem teÏm, kterÏõÂ se na vyrÏesÏenõÂ teÂto mimorÏaÂdneÂ udaÂlosti podõÂleli, patrÏõÂ nasÏe podeÏkovaÂnõÂ. Ing. ZdeneÏk Mrkva, naÂmeÏstek pro techniku a provoz

Evidence-based medicine in dementia and old-age depression

bylo teÂma peÏtidennõÂho workshopu porÏaÂdaneÂho v polovineÏ listopadu Lundbeck International Neuroscience Foundation, kteraÂ maÂ sveÂ sõÂdlo v laÂzenÏskeÂm meÏstecÏku Skodsborg u KodaneÏ. UÂcÏastnõÂci z CÏeskeÂ republiky, Kanady, Portugalska a Slovinska pracovali v peÏticÏlennyÂch tyÂmech a vyÂsledky sveÂ praÂce prezentovali ostatnõÂm. Program kazÏdeÂho dne byl veden neÏkteryÂm z lektoruÊ z 91cÏlenneÂho tyÂmu odbornõÂkuÊ v oboru neuroveÏd z 31 zemõÂ. PrÏesto, zÏe program byl velmi intenzivnõÂ, nasÏel se cÏas pro rÏadu diskuzõÂ, kdy jsme srovnaÂvali reaÂlneÂ mozÏnosti systeÂmuÊ zdravotnictvõÂ v jednotlivyÂch zemõÂch. OsobneÏ mne zaujal projekt Dr. Joshuy Benjamina z Calgary, kteryÂ vede tyÂm zabyÂvajõÂcõÂ se komunitnõÂ peÂcÏõÂ o seniory s dusÏevnõÂ poruchou. Deinstitucionalizace peÂcÏe a rozvoj komunitnõÂch programuÊ jsou teÂmata dne rovneÏzÏ v nasÏõÂ republice. UzÏitecÏnyÂm pro mne je poznatek, zÏe ani v KanadeÏ se tyto programy neprosazujõÂ bez probleÂmuÊ. Rozhoduje kvalita projektu, prostrÏedky se zõÂskaÂvajõÂ na definovanou dobu, efektivita je pecÏliveÏ vyhodnocovaÂna. Kouzlo KodaneÏ jsme mohli objevovat azÏ po setmeÏnõÂ. Neopakovatelnou atmosfeÂru

meÏla naÂvsÏteÏva korunovacÏnõÂho saÂlu a prohlõÂdka daÂnskyÂch korunovacÏnõÂch klenotuÊ v setmeÏleÂm zaÂmku Rosenborg a samozrÏejmeÏ kodanÏskeÂ hospuÊdky s vynikajõÂcõÂ kuchynõÂ.

MUDr. Jitka PotribnaÂ, Ph.D., primaÂrÏka PsychiatrickeÂho oddeÏlenõÂ

INFORMACE o vyÂbeÏrovyÂch rÏõÂzenõÂch

MinistryneÏ zdravotnictvõÂ v dohodeÏ s ministrynõÂ sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy jmenovala MUDr. Otakara Krafta prÏednostou Kliniky nukleaÂrnõÂ medicõÂny s uÂcÏinnostõÂ od 1. ledna 2003. DaÂle bylo vyhlaÂsÏeno vyÂbeÏroveÂ rÏõÂzenõÂ na funkci prÏednosty Kliniky pro leÂcÏbu chorob infekcÏnõÂch a AIDS (uzaÂveÏrka prÏihlaÂsÏek je do 30. prosince 2002).

Ing. Stanislav Cupal, naÂmeÏstek rÏeditele pro personaÂlnõÂ rÏõÂzenõÂ a organizaci

ZvysÏovaÂnõÂ kvalifikace

OddeÏlenõÂ vzdeÏlaÂvaÂnõÂ a peÂcÏe o zameÏstnance s poteÏsÏenõÂm oznamuje, zÏe MUDr. David DolezÏil, Ph.D., zaÂstupce prÏednostky NeurologickeÂ kliniky pro VVCÏ, ukoncÏil uÂspeÏsÏneÏ cÏasoveÏ a obsahoveÏ naÂrocÏneÂ studium v dok-

torskeÂm studijnõÂm programu. SrdecÏneÏ blahoprÏejeme.

PhDr. Zoja KubeÏnovaÂ, vedoucõÂ odd. vzdeÏlaÂvaÂnõÂ a peÂcÏe o zameÏstnance

Tempo celeÂmu semina ÂrÏi udaÂvali u ÂcÏastnõÂci z Kanady svou nezdolnostõÂ a energiõÂ. Na snõÂmku jsou leÂkarÏi Jennifer Ingram a Shunmoogan Pillay a rÏeditel divize institutu Andre Joubert jako jeden z prÏedna ÂsÏejõÂcõÂch, kteryÂ pohotove Ï reagoval na zasveÏceneÂ dotazy.

TISIÂCE MYSÏLENEK JSEM SPOLYKALA A ZÏALUDEK STAÂLE KRÏICÏIÂ, ZÏE MAÂ HLAD A POD PERÏINOU KDYBYCH SE HORKEM ZALYKALA MOU DUSÏI ROZEZÏIÂRAÂ FRENETICKYÂ CHLAD. JEDINYÂ UÂSMEÏV CHCI VYMEÏNIT ZA VSÏECHNY VEÏTY OPILAÂ HORECÏKOU HLEDAÂM SVUÊJ KROK Z ZÏUPANU VYSMIÂVAJIÂ SE MI PATETICKEÂ KVEÏTY A V PRONAJATEÂM LUÊZÏKU CÏPIÂ OSTYÂCHAVEÏ MUÊJ POT. TMA V DOSÏIROKA ROZEVRÏENYÂCH OCÏIÂCH A NA JAZYKU PACHUTÏ ZRADY OZVEÏNY TICHA V KAZÏDODENNIÂCH NOCIÂCH PROCÏ TEDÏ A PROCÏ TADY? PAK NACHAÂZIÂM SVUÊJ SMYSL V TEÏCHTO ZDECH NALEÂZAÂM TO, CO DAÂVNO ZTRACENO UZÏ JSEM NEHLEDALA ANI CHUTÏ ZASE CIÂTIT MOKREÂ TRAÂVY DECH MIÂT SVOU SVOBODU A UTIÂKAT ZA NIÂ. (MeÂ mysÏlenky jsem promeÏnila ve versÏe pro ty, kterÏõÂ svou laskavostõÂ promeÏnili meÂ zamracÏenõÂ v u Â smeÏv. Necht' je tato malaÂ baÂsen Ï chaÂpaÂna takeÂ jako velkeÂ podeÏkovaÂnõÂ vsÏem teÏm, kterÏõÂ mi pomohli uzdravit se ± stanicÏnõÂ leÂkarÏce z OtorinolaryngologickeÂ kliniky, vrchnõÂ sestrÏe , vsÏem dalsÏõÂm sestrÏicÏkaÂm a pomocneÂmu personaÂlu.)

EveÏ MraÂzkoveÂ lenõÂkovi, IlustracÏnõÂ foto: Jaroslav KubõÂk

Bc. Marii LindovskeÂ

MUDr. MUDr. Karolu Ze-

BLANKA SÏIÂMOVAÂ



DalsÏõÂ uÂspeÏch ortopeduÊ ostravskeÂ fakultnõÂ nemocnice

ciaÂlnõÂho instrumentaria, ktereÂ umozÏnÏuje proveÂst naÂrocÏnyÂ a slozÏityÂ rekonstrukcÏnõÂ vyÂkon bez pouzÏitõÂ skalpelu. ArtroskopickyÂ vyÂkon provaÂdeÏjõÂ dva leÂkarÏi. Pokud nedojde ke komplikacõÂm, dokaÂzÏeme ramennõÂ kloub zrekonstruovat za cÏtyrÏicet minut. Do prostoru kloubu jsou pouze dva maleÂ vstupy: jeden pro kameru, druhou kanylou jsou prÏes speciaÂlnõÂ membraÂnu zavaÂdeÏny naÂstroje a fixacÏnõÂ materiaÂl. DrÏõÂve ± prÏi otevrÏeneÂ operaci ± asistovali trÏi leÂArtroskopickyÂ vyÂkon bez pouzÏitõÂ skalpelu provaÂdeÏjõÂ pouze dva karÏi, vyÂkon trval leÂkarÏi. Na snõÂmku vpravo MUDr. Michal MacÏaÂk spolu s MUDr. jednu a puÊl hoPavlem Walderem. diny. Po artroskopii, dõÂky nõÂzÏ je zaÂJako prvnõÂ v MoravskoslezskeÂm kraji sah do organismu pacienta minimaÂlnõÂ, Ï (druzõÂ v CR) provedli letos artroskopic- pacient rovneÏzÏ minimaÂlneÏ pocit'uje bokou stabilizaci ramennõÂho kloubu, a tõÂm lest, jizvy jsou takeÂ miniaturnõÂ ± tedy nabõÂdli svyÂm pacientuÊm veÏtsÏõÂ komfort. kosmetickyÂ efekt velice prÏõÂznivyÂ. Po O tom, v cÏem spocÏõÂvajõÂ vyÂhody tohoto operaci je rameno fixovaÂno asi na 4±5 operacÏnõÂho postupu, hovorÏõÂme s MUDr. tyÂdnuÊ, samozrÏejmeÏ je nutneÂ rehabiliMichalem MacÏaÂkem: Ï enõÂ. V poslednõÂch letech dochaÂzõÂ prÏi chi- tacÏOnõÂteÂrozcvic to noveÂ metodeÏ by se meÏli dozveÏrurgickeÂ leÂcÏbeÏ velkyÂch kloubuÊ k roz- deÏt nejen pacienti, ale zejmeÂna obvodnõÂ kveÏtu artroskopie, tedy k nasazenõÂ spe- leÂkarÏi, aby dokaÂzali zraneÏneÂmu poradit

a vysveÏtlit novou metodu leÂcÏby. MaÂte pro pacienty neÏjakeÂ doporucÏenõÂ?

Sen veÏtsÏiny knihovnic v regionu se konecÏneÏ zacÏõÂnaÂ realizovat . . .

ÏskolskyÂm vzdeÏlaÂnõÂm pan PhDr. Stanislav Jelen.ª Jak kdysi vypadala takovaÂ knihovna? ¹Knihovna sestaÂvala z jedneÂ mõÂstnosti, vybaveneÂ drÏeveÏnyÂmi skrÏõÂneÏmi a pracovnõÂm stolem. Vypadala tedy velice skromneÏ.ª

LeÂkarÏi ortopedickeÂho oddeÏlenõÂ ostravskeÂ fakultnõÂ nemocnice provaÂdeÏjõÂ kazÏdorocÏneÏ stovky naÂrocÏnyÂch a slozÏityÂch operacÏnõÂch vyÂkonuÊ na velkyÂch kloubech.

Nejprve neÏkolik slov k vlastnõÂ luxaci (vykloubenõÂ) ramene. UveÏdomme si, zÏe ramennõÂ kloub umozÏnÏuje nejveÏtsÏõÂ rozsah pohybu koncÏetiny. Pokud dojde k vykloubenõÂ, a to z jakeÂkoli prÏõÂcÏiny, vyklouzne hlavice pazÏnõÂ kosti z jamky a veÏtsÏinou utrhne kloubnõÂ pouzdro. PrÏi prvnõÂm vykloubenõÂ ramene operaci nedoporucÏujeme, teprve prÏi druheÂ nebo trÏetõÂ luxaci povazÏujeme artroskopickou rekonstrukci ramennõÂho kloubu za zÏaÂdoucõÂ. PrÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti bych jesÏteÏ uvedl, zÏe dochaÂzõÂ i ke zmeÏneÏ materiaÂlu, kteryÂm je pazÏnõÂ kost zpeÏtneÏ upevnÏovaÂna do kloubnõÂ jamky. DõÂky tomuto operacÏnõÂmu postupu je zaÂsah do organismu paDrÏõÂve jsme pouzÏõÂFoto: Marie PsotkovaÂ vali titanoveÂ sko- cienta minimaÂlnõÂ . . . bicÏky, jezÏ trvale zuÊstaly v teÏle pacienta. kyÂch centrech, kde jsou zkusÏenõÂ a vycviDnes maÂme k dispozici dlouhodobeÏ cÏenõÂ odbornõÂci-specialisteÂ, kterÏõÂ za sevstrÏebatelnyÂ materiaÂl (panolok), kteryÂ bou majõÂ velkeÂ mnozÏstvõÂ vyÂkonuÊ, a tõÂm dostatek zkusÏenostõÂ. se za dva azÏ trÏi roky vstrÏebaÂ. Z praxe võÂme, zÏe sÏpatneÏ osÏetrÏeneÂ vySÏteÏpaÂn Neuwirth kloubeneÂ rameno recidivuje, tedy opakovaneÏ dochaÂzõÂ k vykloubenõÂ. NenõÂ ne-

odbornyÂch oddeÏlenõÂch, knihy v nich byly veÏtsÏinou soukromyÂm majetkem prÏednoOvsÏem s rozvojem novyÂch informacÏstuÊ. OjedineÏle se v nich nasÏly i knihy zakoupeneÂ uÂstavem.ª nõÂch technologiõÂ a s pozÏadavky, ktereÂ ZmeÏnilo se tedy neÏco v roce 1953? na ni kladla odbornaÂ verÏejnost, se cÏin¹UÂstav vydal veÏtsÏõÂ financÏnõÂ prostrÏedky nost leÂkarÏskeÂ knihovny postupneÏ meÏna naÂkup odborneÂ literatury, ale protozÏe nila... Letos oslavila nasÏe nemocnice 90 let se nepodarÏisveÂho trvaÂnõÂ, kam azÏ sahaÂ historie lo centraÂlnõÂ knihovnu knihovny? ¹V roce 1953 byla vydaÂna SmeÏrnice pro jesÏteÏ staÂle knihovnickou a bibliografickou infor- vybudovat, macÏnõÂ sluzÏbu zdravotnickyÂch zarÏõÂzenõÂ knihy zõÂskaa praÂveÏ tehdy zacÏal KrajskyÂ uÂstav naÂrod- lo opeÏt jen nõÂho zdravõÂ (KUÂNZ) usilovat o vybudo- neÏkolik jevaÂnõÂ uÂstrÏednõÂ leÂkarÏskeÂ knihovny, kteraÂ by dincuÊ. Ve slouzÏila potrÏebaÂm vsÏech odbornyÂch oddeÏ- veÏtsÏineÏ prÏõÂlenõÂ. Do teÂ doby totizÏ existovaly jen jakeÂsi paduÊ vsÏak prÏõÂrucÏnõÂ knihovny, a to pouze v neÏkteryÂch sÏlo o vyÂznamneÂ odbornõÂky a opravdoveÂ zaÂjemce Â vyÂstava zahrao praÂci s od- Jednou z pravidelnyÂch akcõÂ nasÏõÂ knihovny je prodejnõ Foto: Marie PsotkovaÂ bornou leÂ- nicÏnõÂ leÂkarÏskeÂ literatury. . . karÏskou lite¹Ano, prÏeskocÏme paÂr desetiletõÂ a zaraturou. Teprve azÏ v roce 1955 prÏijõÂmaÂ KUÂNZ pracovnõÂka, podotyÂkaÂm, zÏe bez stavme se v roce 1996. V tomto roce kvalifikace, a sveÏrÏuje mu peÂcÏi o knihovnu. knihovna splnila podmõÂnky akreditace O cÏtyrÏi roky pozdeÏji, koncem roku 1959, do sõÂteÏ verÏejnyÂch informacÏnõÂch sluzÏeb ve prÏichaÂzõÂ do KUÂNZ knihovnõÂk s vysoko- zdravotnictvõÂ a od teÂ doby tuto akreditaci

ProdejnõÂ vyÂstava zahranicÏnõÂ leÂkarÏskeÂ literatury (probeÏhla ve studovneÏ ve cÏtvrtek 17. rÏõÂjna) je jednou z pravidelnyÂch akcõÂ nasÏõÂ leÂkarÏskeÂ knihovny. Toho, cÏõÂm se muÊzÏe pochlubit, je vsÏak mnohem võÂce, a proto jsme pozÏaÂdali Helenu Ertlovou, vedoucõÂ oddeÏlenõÂ leÂkarÏskeÂ knihovny, o rozhovor.

obvykleÂ, zÏe k naÂm pacienti prÏichaÂzejõÂ s probleÂmem azÏ po desõÂti i patnaÂcti prÏõÂ- ¹SnazÏõÂm se vcõÂtit do probleÂmuÊ pacientuÊ,ª rÏõÂkaÂ Marie LibichovaÂ hodaÂch, kdy je ramennõÂ kloub zcela de- PrÏedvecÏer SveÏtoveÂho dne diabetikuÊ, betikuÊ. Prevalence diabetu je u naÂs zhruba kdysi, uzÏ nezuÊstaÂvaÂ moje vaÂha. Ale vaÂzÏneÏ, vastovaÂn a rekonstrukce pak velice ob- strÏeda 13. listopadu 10 hodin dopoledne. stejnaÂ jako v ostatnõÂch vyspeÏlyÂch zemõÂch Ev- po teÏch letech si neÏkdy prÏipadaÂm takeÂ jako V historickeÂ BrozÏõÂkoveÏ sõÂni na StaromeÏstskeÂ ropy. VelkyÂ naÂruÊst pocÏtu diabetikuÊ se zacÏõÂnaÂ diabetik, dovedu se velice vcõÂtit do situace tõÂzÏnaÂ. v Praze zacÏõÂnaÂ za prÏõÂtomnosti vyÂ- projevovat ale takeÂ v Japonsku, ktereÂ dosud myÂch pacientuÊ.ª Proto doporucÏujeme, aby naÂs posti- radnici Publikujete, prÏispõÂvaÂte do odborneÂho cÏaÂch hostuÊ a prÏedstaviteluÊ ministerstva patrÏilo k zemõÂm s nejnizÏsÏõÂm pocÏtem diabezÏenõÂ navsÏtõÂvili co nejdrÏõÂve a poradili znamny Â slavnostnõÂ akt. U mikrofonu tikuÊ. TakzÏe je to vlastneÏ velkyÂ celosveÏtovyÂ sopisu Dia zÏivot, kteryÂ vydaÂvaÂ Svaz diabese s naÂmi, jak daÂle postupovat prÏi jejich zdravotnictvõ se postupneÏ strÏõÂdajõÂ prÏedseda CÏeskeÂ diabe- probleÂm...ª tikuÊ CÏR. NaprÏõÂklad nedaÂvno vysÏel vaÂsÏ cÏlaÂleÂcÏbeÏ. tologickeÂ spolecÏnosti doc. MUDr. Milan Kdy jste se rozhodla veÏnovat diabetikuÊm nek DiabetologickeÂ sestry a jejich uÂloha ZduÊraznÏuji, zÏe artroskopickeÂ vyÂkony Kvapil, CSc., tajemnõÂk KoordinacÏnõÂho cen- a procÏ? v peÂcÏi o diabetiky. Co vsÏechno vlastneÏ deÏby se meÏly provaÂdeÏt pouze v ortopedic- tra Saintvincentske ¹Nebyl to vuÊbec zÏaÂdnyÂ zaÂmeÏr. Po matulaÂte? Â deklarace v CÏR JUDr.

kazÏdorocÏneÏ obhajuje. DõÂky dotacõÂm zõÂskanyÂm z MZ CÏR maÂme dnes vybudovaÂno modernõÂ regionaÂlnõÂ knihovnicko-informacÏnõÂ centrum, ktereÂ poskytuje sveÂ sluzÏby nejen nasÏim zameÏstnancuÊm ± veÏdeckyÂm pracovnõÂkuÊm, profesoruÊm, leÂkarÏuÊm, strÏedneÏ zravotnickyÂm a pomocnyÂm zdravotnickyÂm pracovnõÂkuÊm, atestujõÂcõÂm, ale takeÂ sÏirokeÂ odborneÂ verÏejnosti ± soukromyÂm leÂkarÏuÊm, ucÏiteluÊm, profesoruÊm, studentuÊm leÂkarÏskyÂch fakult, SociaÂlneÏ zdravotnõÂ fakulty OstravskeÂ univerzity a jinyÂch vysokyÂch sÏkol, leÂkarÏskyÂm knihovnaÂm v regionu i mimo neÏj.ª

Jak je v soucÏasneÂ dobeÏ velkyÂ knihovnõÂ fond?

¹KnihovnõÂ fond dnes obsahuje võÂce nezÏ 31 500 tisÏteÏnyÂch jednotek. Letos ± prÏesneÏ 16. cÏervence byla nasÏe leÂkarÏskaÂ knihovna zaevidovaÂna na ministerstvu kultury a zõÂskala osveÏdcÏenõÂ k provozovaÂnõÂ verÏejnyÂch knihovnickyÂch a informacÏnõÂch sluzÏeb. Poskytujeme rovneÏzÏ referencÏnõÂ sluzÏby, porÏaÂdaÂme pravidelneÏ prodejnõÂ vyÂstavy zahranicÏnõÂ leÂkarÏskeÂ literatury, seminaÂrÏe, kontinuaÂlneÏ se vzdeÏlaÂvaÂme. Po dlouheÂ dobeÏ se konecÏneÏ zacÏõÂnaÂ realizovat takeÂ sen veÏtsÏiny knihovnic v regionu, a to zdravotnickaÂ informacÏnõÂ braÂna MoravskoslezskeÂho kraje. Na vybudovaÂnõÂ kooperativnõÂ katalogizace s naÂslednyÂm vytvorÏenõÂm konsorcia uzÏivateluÊ knihovnickeÂho programu Rapid Library se bude podõÂlet i nasÏe leÂkarÏskaÂ knihovna.ª Za rozhovor podeÏkovala: Helena SÏõÂmovaÂ

VaÂclav Letocha, prÏedseda Svazu diabetikuÊ CÏR ing. FrantisÏek VysÏtejn a tajemnõÂk Svazu diabetikuÊ CÏR MUDr. Vlastislav Kaplan. Po slavnostnõÂch projevech prÏichaÂzejõÂ pacienti a takeÂ ti, kterÏõÂ s diabetiky spolupracujõÂ, aby prÏevzali vyÂznamnaÂ oceneÏnõÂ. Je mezi nimi takeÂ sestra Bc. Marie LibichovaÂ zDiabetologickeÂho centra nasÏõÂ InternõÂ kliniky. . . Jste trÏetõÂ sestrou v republice, kteraÂ zõÂskala Plaketu prof. MUDr. JirÏõÂho Syllaby, DrSc. ProcÏ je na plaketeÏ vyryto praÂveÏ toto jmeÂno? ¹MUDr. JirÏõÂ Syllaba byl zakladatelem modernõÂ cÏeskeÂ diabetologie, letos uplynulo od jeho narozenõÂ praÂveÏ sto let. Jeho zÏivotnõÂm kreÂdem byla laÂska a uÂcta k zÏivotu. Za svoji praÂci na poli diabetologie byl prohlaÂsÏen rytõÂrÏem cÏeskeÂho leÂkarÏskeÂho stavu. DozÏil se velmi vysokeÂho veÏku ± 95 let.ª

riteÏ jsem nastoupila na luÊzÏkoveÂ oddeÏlenõÂ InternõÂ kliniky. O neÏkolik let pozdeÏji, po materÏskeÂ dovoleneÂ, jsem hledala mõÂsto v jednosmeÏnneÂm provozu a nasÏlo se praÂveÏ na

¹NejvõÂce se samozrÏejmeÏ veÏnuji samotneÂ praÂci s diabetiky v DiabetologickeÂm centru nasÏõÂ fakultnõÂ nemocnice. ProvaÂdõÂme edukace pacientuÊ, velmi uÂzce spolupracujeme takeÂ se Svazem diabetikuÊ CÏR ± uÂzemnõÂ organizacõÂ v PorubeÏ. Jsem prÏedsedkynõÂ sekce sester CÏeskeÂ diabetologickeÂ spolecÏnosti a takeÂ cÏlenkou KoordinacÏnõÂho centra SaintvincentskeÂ deklarace v CÏR.ª

VasÏe plaÂny do budoucna?

¹V soucÏasneÂ dobeÏ maÂ sekce sester, o ktereÂ jsem prÏed chvõÂlõÂ hovorÏila, trÏi sta cÏlenek. Jsou v nõÂ sestry z celeÂ republiky a ze vsÏech oblastõÂ peÂcÏe o diabetiky, tedy kromeÏ diabetologickyÂch, takeÂ sestry dietnõÂ a rehabilitacÏnõÂ. Po sÏesti letech praÂce mohu hovorÏit o docela slusÏneÂ bilanci. S ohledem na registraci a na vstup do EvropskeÂ unie bude ale velice duÊlezÏiteÂ, aby tato sekce pracovala i prÏi CÏeskeÂ asociaci sester. TakzÏe prÏed naÂmi je hned jeden velkyÂ uÂkol.ª

Na fotografii jsou zachyceni spolupracovnõÂci Svazu diabetikuÊ CÏR, kterÏõÂ byli letos oceneÏni plaketou prof. MUDr. JirÏõÂho Syllaby, DrSc. PrvnõÂ zprava prÏedseda CÏeskeÂ diabetologickeÂ spolecÏnosti doc. MUDr. Milan Kvapil, CSc.

Plaketa se udeÏluje za vyÂznamnyÂ prÏõÂnos ke zkvalitneÏnõÂ zÏivota s diabetem. DostaÂvajõÂ ji lideÂ, kterÏõÂ spolupracujõÂ s diabetiky, mohou to byÂt leÂkarÏi, sestry cÏi jinõÂ pracovnõÂci. Mezi oceneÏnyÂmi byli ale i samotnõÂ pacienti?

¹Ano, Svaz diabetikuÊ CÏR ve spolupraÂci s KoordinacÏnõÂm centrem pro realizaci SaintvincentskeÂ deklarace v CÏR udeÏluje medaili, trochu v jineÂ podobeÏ, takeÂ pacientuÊm, kterÏõÂ uzÏ padesaÂt let zÏijõÂ s diabetem. Je to pro ostatnõÂ diabetiky takovaÂ moraÂlnõÂ vzpruha. PotvrzenõÂm toho, zÏe s poctivyÂm prÏõÂstupem, spolupracõÂ s osÏetrÏujõÂcõÂm tyÂmem zdravotnõÂkuÊ a vhodnou zÏivotospraÂvou, lze zÏõÂt desõÂtky let plnohodnotnyÂ zÏivot, i kdyzÏ je to teÏzÏkeÂ. UdeÏlovaÂnõÂ medailõÂ sponzoruje firma NOVO NORDISK. PodobneÂ medaile zacÏala udeÏlovat diabetikuÊm prÏed mnoha lety americkaÂ Joslinova klinika, takzÏe nejsme uÂplneÏ originaÂlnõÂ.ª

diabetologii. PostupneÏ jsem do tohoto oboru pronikala, zacÏala se o neÏj hloubeÏji zajõÂmat. Zaujal meÏ, protozÏe nabõÂzõÂ sestraÂm spoustu zajõÂmaveÂ a samostatneÂ praÂce, mozÏnosti dalsÏõÂho vzdeÏlaÂvaÂnõÂ a ruÊstu. NenõÂ to obor, kteryÂ by ustrnul, porÏaÂd se vyvõÂjõÂ. Pokrok diabetologie jen za poslednõÂch trÏinaÂct let je uÂzÏasnyÂ. NasÏi diabetici majõÂ stejneÂ, nebo mozÏnaÂ v neÏkteÂch prÏõÂpaFoto: AdeÂla MitaÂcÏkovaÂ ry dech i lepsÏõÂ mozÏnosti zõÂskat vsÏechny modernõÂ prostrÏedky leÂcÏby, jako kdekoli jinde ve vyspeÏlyÂch zemõÂch.ª

Cestou ze StaromeÏstskeÂ radnice . . .

ProcÏ pocÏet diabetikuÊ neustaÂle roste?

¹Podle mne ze dvou prÏõÂcÏin. Tou prvnõÂ je skutecÏnost, zÏe diabetes mellitus je onemocneÏnõÂ podmõÂneÏneÂ geneticky. Druhou prÏõÂcÏinou je sÏpatnyÂ zÏivotnõÂ styl, kteryÂ mnohdy vedeme. RocÏneÏ u naÂs prÏibyÂvaÂ dvacet tisõÂc dia-

TakzÏe nejsou zÏaÂdneÂ probleÂmy?

¹To zase netvrdõÂm, jsou jesÏteÏ samozrÏejmeÏ i rezervy. NaprÏõÂklad zdravotnõÂ pojisÏt'ovna nehradõÂ pacientuÊm, kterÏõÂ nejsou leÂcÏeni inzulõÂnem, glukometr. A teÏm diabetikuÊm, kterÏõÂ na neÏj majõÂ naÂrok, zase hradõÂ rocÏneÏ jen 400 prouzÏkuÊ k meÏrÏenõÂ glykeÂmie, cozÏ jim veÏtsÏinou nestacÏõÂ. Jedno balenõÂ prouzÏkuÊ stojõÂ 700 korun. Pokud si je musejõÂ prÏikupovat, je to pro neÏ znacÏnaÂ cÏaÂstka. NemuÊzÏeme si prozatõÂm s pojisÏt'ovnou sjednotit svoje prÏedstavy o tom, co je a co nenõÂ nadstandard.ª

JakaÂ je vasÏe hladina cukru?

¹Moje hladina glykeÂmie se prozatõÂm pohybuje v paÂsmu normy. NicmeÂneÏ musõÂm sebekriticky prÏiznat, zÏe na stejneÂ hranici jako

AzÏ do lonÏskeÂho roku, celyÂch deset let, jste jezdila o sveÂ dovoleneÂ s pacienty-diabetiky na rekondicÏnõÂ pobyty, ktereÂ porÏaÂdaÂ Svaz diabetikuÊ CÏR. Letos jste musela z nedostatku dovoleneÂ odrÏõÂci. NeobeÏtujete se azÏ prÏõÂlisÏ mnoho? Co vaÂm vasÏe praÂce daÂvaÂ? ¹Bez jakeÂkoliv nadsaÂzky ± prÏinaÂsÏõÂ mi velikeÂ osobnõÂ uspokojenõÂ. SnazÏõÂm se pomaÂhat lidem zvlaÂdnout neprÏõÂjemnou chorobu, kteraÂ je bude obteÏzÏovat uzÏ po celyÂ zÏivot. VidõÂm, zÏe jsem uzÏitecÏnaÂ, a to meÏ teÏsÏõÂ. OceneÏnõÂ, ktereÂ mi Svaz diabetikuÊ udeÏlil, si velice vaÂzÏõÂm.ª

MaÂte cÏas relaxovat?

¹DeÏti maÂm uzÏ dospeÏleÂ, takzÏe pokud nejsem o võÂkendu zrovna neÏkde na workshopu nebo seminaÂrÏi, cozÏ je pomeÏrneÏ dosti cÏasto, tak jsem doma jen s manzÏelem, a na relaxaci si urcÏiteÏ neÏjakyÂ ten cÏas najdu.ª

Jak odpocÏõÂvaÂte?

¹VytaÂhneme s manzÏelem kolo a jedeme se neÏkam projet. Anebo se jen tak projdeme, chodõÂme do kina, do divadla... V poslednõÂ dobeÏ meÏ takeÂ bavõÂ peÏstovaÂnõÂ kveÏtin.ª

Co si prÏejete jako zdravotnõÂk?

¹Abych meÏla dostatek cÏasu na vsÏechno, co potrÏebuji udeÏlat, a pacienti byli spokojeni. Aby naÂm praÂce prÏinaÂsÏela mozÏnaÂ trochu meÂneÏ stresu a jesÏteÏ võÂce radosti, nezÏ je tomu doposud.ª

Za rozhovor podeÏkovala: Helena SÏõÂmovaÂ


DeÏti z MoravskoslezskeÂho kraje jsou cÏasteÏji nemocneÂ

Klinika deÏtskeÂho leÂkarÏstvõÂ FakultnõÂ nemocnice s poliklinikou Ostrava zavrsÏuje v MoravskoslezskeÂm kraji pyramidu leÂcÏebneÂ peÂcÏe o deÏti od nejraneÏjsÏõÂho veÏku azÏ do osmnaÂcti let vcÏetneÏ. RocÏneÏ poskytne sÏpicÏkovou peÂcÏi na uÂrovni srovnatelneÂ s nejmoderneÏjsÏõÂmi zdravotnickyÂmi zarÏõÂzenõÂmi ve vyspeÏlyÂch ekonomikaÂch v pruÊmeÏru od 1500 do 2000 malyÂch pacientuÊ s ruÊznyÂmi diagnoÂzami. Na to, co vsÏechno je klinika schopna vyleÂcÏit, jsem se zeptal jejõÂho prÏednosty MUDr. Jaroslava SlaneÂho, CSc. Klinika maÂ cÏaÂst luÊzÏkovou, ale samozrÏejmeÏ i specializovaneÂ ambulance, ktereÂ vykryÂvajõÂ nejsÏirsÏõÂ spektrum vsÏech odbornyÂch ambulancõÂ pro nemoci deÏtskeÂho veÏku. LuÊzÏkovaÂ cÏaÂst maÂ standardnõÂ oddeÏlenõÂ pro kojence a batolata i oddeÏlenõÂ veÏtsÏõÂch deÏtõÂ. MaÂme ovsÏem i specializovanaÂ oddeÏlenõÂ, jako naprÏ. hematologie, hematoonkologie, kde se leÂcÏõÂ deÏti s poruchami krvetvorby, s poruchami sraÂzÏlivosti krve a s leukeÂmiemi. Klinika maÂ rovneÏzÏ jednotku intenzivnõÂ peÂcÏe jak pro deÏti kojeneckeÂho veÏku, azÏ po veÏk dorosteneckyÂ. JejõÂ soucÏaÂstõÂ jsou i pracovisÏteÏ intenzivnõÂ a resuscitacÏnõÂ peÂcÏe pro novorozence, a to vcÏetneÏ novorozencuÊ patologickyÂch. KlinickeÂ pracovisÏteÏ se zrÏejmeÏ nezabyÂvaÂ jen a pouze leÂcÏbou nemocnyÂch deÏtõÂ, ale maÂ jesÏteÏ dalsÏõÂ poslaÂnõÂ? SamozrÏejmeÏ. K nasÏõÂ praÂci neodmyslitelneÏ patrÏõÂ oblast vzdeÏlaÂvaÂnõÂ, veÏdy a vyÂzkumu. Z teÂto souvislosti vyplyÂvaÂ i povinnost organizovat odborneÂ akce, kam patrÏõÂ i letosÏnõÂ MoravskoslezskeÂ pediatrickeÂ dny, uzÏ jedenaÂcteÂ v porÏadõÂ, ktereÂ se uskutecÏnily v ostravskeÂm hotelu Atom ve dnech 15. a 16. listopadu. Jejich smyslem je

socioekonomickeÂ a sociokulturnõÂ, s cÏõÂmzÏ souvisõÂ naÂvyky stravovacõÂ, hygienickeÂ, vyÂchovneÂ vcÏetneÏ vyÂchovy k odpoveÏdnosti za zdravõÂ kazÏdeÂho jedince. Pokud srovnaÂme naprÏ. kraj JihomoravskyÂ a naÂsÏ z hlediska pevnosti rodinnyÂch svazkuÊ, pak severnõÂ Morava vede v rozvodovosti, cozÏ je opeÏt prÏõÂcÏina narusÏovaÂnõÂ lidskeÂ psychiky dõÂteÏte a podmõÂnek jeho vyÂchovy a zÏivotnõÂho stylu. Drogy, agresivita, kriminalita a dalsÏõÂ. Tyto probleÂmy nasÏeho regionu nelze vyrÏesÏit rychle a rozhodneÏ to nenõÂ v silaÂch zdravotnõÂkuÊ. Je to dlouhodobaÂ zaÂlezÏitost, kdy se musõÂme spolecÏneÏ snazÏit pozvednout naÂsÏ region na vysÏsÏõÂ uÂrovenÏ jak sociaÂlnõÂ, tak i ekonomickou a intelektuaÂlnõÂ. SÏteÏpaÂn Neuwirth

seznaÂmit sÏirokou leÂkarÏskou verÏejnost ± tedy obvodnõÂ leÂkarÏe, daÂle leÂkarÏe z deÏtskyÂch oddeÏlenõÂ mensÏõÂch nemocnic jak regionu, tak i z celeÂ republiky, ale i ze zahranicÏõÂ, s novyÂmi metodami a standardy leÂcÏebnyÂch postupuÊ. Jsou deÏti nasÏeho kraje ve srovnaÂnõÂ s ostatnõÂmi regiony CÏR võÂce nemocneÂ? V nasÏem kraji, podobneÏ jako v kraji UÂsteckeÂm, trpõÂ deÏti daleko võÂce chorobami cest dyÂchacõÂch a alergiemi. Nemocnost nasÏich deÏtõÂ je ve srovnaÂnõÂ se zbytkem republiky asi o trÏetinu vysÏsÏõÂ. Na sjezdu se proto budeme mimo jineÂ zabyÂvat novyÂmi prÏõÂstupy v leÂcÏbeÏ astmatu, jakeÂ alergickeÂ stavy se u deÏtõÂ vyskytujõÂ a jak je rÏesÏit Foto: Jana GojovaÂ uzÏ v ordinaci praktickeÂho leÂkarÏe, jak leÂcÏit koprÏivky a dalsÏõÂ specializovaneÂ oblasti teÂto tematiky. ChteÏl bych jesÏteÏ zduÊraznit dalsÏõÂ prÏednaÂsÏky na teÂma: poruchy sraÂzÏlivosti krvaÂcenõÂ, kde leÂkarÏskaÂ veÏda skutecÏneÏ postoupila daleko v rÏesÏenõÂ akutnõÂch stavuÊ krvaÂcenõÂ vcÏetneÏ traumat. V cÏem vidõÂte prÏõÂcÏiny horsÏõÂho zdravotnõÂho stavu deÏtskeÂ populace nasÏeho regionu? Museli bychom saÂhnout azÏ do padesaÂtyÂch let, tedy do poneÏkud vzdaÂleneÂ historie nasÏeho regionu, kdy mi- Na sjezdu za prÏedsednickyÂm stolem (zleva) doc. MUDr. Milan gracõÂ ± neÏkdy vynucenou ± Grundmann, CSc., naÂmeÏstek pro veÏdu a vyÂzkum, MUDr. Jaroslav vznikala skladba obyvatel. SlanyÂ, CSc., prÏednosta Kliniky deÏtskeÂho leÂkarÏstvõÂ a doc. MUDr. ProbleÂm hledejme v oblasti Jaroslav HoraÂcÏek, CSc., deÏkan ZSF OU.

XI. MoravskyÂ seminaÂrÏ deÏtskeÂ neurologie ± Neuroonkologie deÏtskeÂho veÏku

(CUSA), zavedenõÂ endoskopuÊ, stereotaktickeÂ navigace atd. Byla vyvinuta novaÂ cytostatika a sofistikovaneÂ protokoly jejich vyuzÏitõÂ, matematickeÂ modelovaÂnõÂ leÂcÏebnyÂch procesuÊ atd. DeÏtskaÂ neuroonkologie je multioborovyÂ proStalo se jizÏ tradicõÂ, zÏe MoravskeÂ seminaÂrÏe RÏada prÏednaÂsÏek se veÏnovala klinickyÂm prÏõÂdeÏtskeÂ neurologie porÏaÂdaneÂ Klinikou deÏtskeÂ znakuÊm naÂdorovyÂch onemocneÏnõÂ podle lokali- bleÂm. Vedle deÏtskeÂho neurologa, kteryÂ maÂ veÏtneurologie se zameÏrÏujõÂ vzÏdy na neÏktereÂ z akzace naÂdoru v centraÂlnõÂ nervoveÂ soustaveÏ. Au- sÏinou zaÂsadnõÂ uÂlohu v klinickeÂ diagnostice, je tuaÂlnõÂch teÂmat nervovyÂch onemocneÏnõÂ u deÏtõÂ torÏi prÏednaÂsÏek vedle teoretickyÂch poznatkuÊ v diagnostice nezbytnaÂ spolupraÂce s radioloa mladistvyÂch. V paÂtek 29. listopadu se ve prezentovali vlastnõÂ zkusÏenosti s vlastnõÂmi deÏt- gem, ocÏnõÂm leÂkarÏem, patologickyÂm anatomem FNsP Ostrava konal jizÏ XI. MoravskyÂ seminaÂrÏ skyÂmi pacienty. PodrobneÏ byl podaÂn syndrom atd. V terapeutickeÂ faÂzi je nezastupitelnaÂ role deÏtskeÂho neurochirurga, anestedeÏtskeÂ neurologie, tentokraÂt na ziologa, onkologa, psychologa aj. teÂma naÂdorovaÂ onemocneÏnõÂ mozku, DigitaÂlnõÂ foto: Marie PsotkovaÂ UzÏ tradicÏneÏ prÏednaÂsÏeli vedle mõÂchy a perifernõÂch nervuÊ. Na jeho deÏtskyÂch neurologuÊ takeÂ odbornõÂci prÏõÂpraveÏ se podõÂlely rovneÏzÏ NeurodalsÏõÂch oboruÊ ± deÏtsÏtõÂ neurochirurchirurgickaÂ klinika a RadiodiagnogoveÂ, leÂkarÏi Kliniky deÏtskeÂ onkostickyÂ uÂstav FNsP a Klinika deÏtskeÂ logie v BrneÏ pod vedenõÂm doc. onkologie FDN v BrneÏ. MUDr. J. SÏteÏrby, Ph.D., a dalsÏõÂ. NaÂdory nervoveÂ soustavy tvorÏõÂ Z cÏasovyÂch duÊvoduÊ nebylo bov deÏtskeÂm veÏku po leukeÂmiõÂch druhuzÏel mozÏneÂ veÏnovat plnou pozorhou nejcÏasteÏjsÏõÂ skupinu naÂdorovyÂch nost vsÏem aspektuÊm deÏtskeÂ neuonemocneÏnõÂ a znamenajõÂ tak vaÂzÏnyÂ roonkologie. Proto v dalsÏõÂm, XII. medicõÂnskyÂ a spolecÏenskyÂ probleÂm. MoravskeÂm seminaÂrÏi deÏtskeÂ neuJako prÏõÂcÏina uÂmrtõÂ jsou v deÏtstvõÂ rologie (12. 4. 2003) prÏipravovaa dospõÂvaÂnõÂ na 3. mõÂsteÏ. neÂm ve spolupraÂci s RadiodiagnoProgresivnõÂm smeÏrem vyÂvoje je stickyÂm uÂstavem FNsP, se pozorgenetika a molekulaÂrnõÂ biologie. VyÂnost zameÏrÏõÂ na deÏtskou neuroraznamnyÂ je rozvoj poznatkuÊ o tzv. diologii. XIII. MoravskyÂ seminaÂrÏ onkogenech a tumor-suprimujõÂcõÂch genech, regulaÂtorech buneÏcÏneÂho cy- MoravskeÂ seminaÂrÏe deÏtskeÂ neurologie uzÏ tradicÏneÏ porÏaÂdaÂ nasÏe Kli- deÏtskeÂ neurologie, kteryÂ se uskuklu atd. DeÏtskyÂm neurologuÊm a pe- nika deÏtskeÂ neurologie. Na snõÂmku vpravo (sedõÂcõÂ) prÏednostka kli- tecÏnõÂ ve spolupraÂci s oddeÏlenõÂm leÂkarÏskeÂ genetiky FNsP Ostrava, se diatruÊm je dobrÏe znaÂma skupina niky MUDr. Marie KuncÏõÂkovaÂ... bude speciaÂlneÏ veÏnovat teÂmatuÊm onemocneÏnõÂ ± tzv. fakomatoÂz, kdy neurogenetickyÂm. prÏõÂcÏina onemocneÏnõÂ spocÏõÂvaÂ praÂveÏ AcÏkoli kapitola deÏtskeÂ neuroonkologie je v neÏktereÂm genu, regulujõÂcõÂm buneÏcÏnyÂ cyklus nitrolebnõÂ hypertenze, kteryÂ cÏasto tyto naÂdory provaÂzõÂ. mnohdy neradostnaÂ, rozvoj molekulaÂrnõÂ genea deÏlenõÂ. TakeÂ terapie naÂdoruÊ CNS zaznamenala v po- tiky, farmakologie, zobrazovacõÂch technologiõÂ LidskeÂ poznaÂnõÂ a praxe zaÂvisõÂ mnohdy na preciznõÂ kategorizaci a klasifikaci pojmuÊ. Hi- slednõÂch letech velkyÂ pokrok. NaprÏõÂklad se ob- a neurochirurgickyÂch operacÏnõÂch technik prÏistologickaÂ klasifikace s vyuzÏitõÂm ruÊznyÂch spe- jevily noveÂ operacÏnõÂ techniky: vedle mikrochi- nesl pacientuÊm znacÏneÂ zlepsÏenõÂ sÏancõÂ na vyleÂciaÂlnõÂch barvenõÂ, histochemickeÂho a cytogene- rurgie je to rozrusÏenõÂ tumoru ultrazvukem cÏenõÂ a dobrou kvalitu zÏivota. MUDr. VileÂm NovaÂk, zaÂstupce prÏednostky tickeÂho vysÏetrÏenõÂ je zaÂkladnõÂm prÏedpokladem a jeho naÂsledneÂ odsaÂtõÂ, prÏicÏemzÏ jsou relativneÏ usÏetrÏeny ceÂvy a nervy v operovaneÂ oblasti Kliniky deÏtskeÂ neurologie zejmeÂna pooperacÏnõÂ onkologickeÂ leÂcÏby.


NasÏi byÂvalõÂ zameÏstnanci navsÏtõÂvili Pavilon peÂcÏe o matku a dõÂteÏ

V paÂtek 15. listopadu odpoledne zavõÂtali do Pavilonu peÂcÏe o matku a dõÂteÏ byÂvalõÂ zameÏstnanci nasÏõÂ nemocnice. Po dubnoveÂ besedeÏ na teÂma ¹LeÂcÏba bolestiª s doc. MUDr. Jitkou DostaÂlovou, CSc., vedoucõÂ Centra pro studium a leÂcÏbu bolesti Anesteziologicko-resuscitacÏnõÂ kliniky, a cÏervnoveÂ naÂvsÏteÏveÏ HveÏzdaÂrnyaplanetaÂria Johanna Palisy v OstraveÏ, jedineÂ instituce sveÂho druhu v CÏeskeÂ republice, kteraÂ je soucÏaÂstõÂ VSÏB±TU Ostrava a patrÏõÂ do resortu ministerstva sÏkolstvõÂ, to byla letos uzÏ trÏetõÂ akce, kterou pro duÊchodce zorganizovalo oddeÏlenõÂ vzdeÏlaÂvaÂnõÂ a peÂcÏe o zameÏstnance. Jak naÂm rÏekla vedoucõÂ tohoto oddeÏlenõÂ

PhDr. Zoja KubeÏnovaÂ, zatõÂm nejveÏtsÏõÂ zaÂjem projevili byÂvalõÂ zameÏstnanci o naÂvsÏteÏvu Pavilonu peÂcÏe o matku a dõÂteÏ, ve zmõÂneÏnyÂ den jich prÏisÏlo na sÏedesaÂt. NasÏõÂ nejnoveÏjsÏõÂ klinikou je provaÂzeli zaÂstupci prÏednosty Porodnicko-gynekologickeÂ kliniky MUDr. Jan Seget'a a vrchnõÂ sestra Bc. Hana ChalupovaÂ.

¹CÏtvrtou a poslednõÂ letosÏnõÂ akcõÂ, na kterou nasÏe byÂvaleÂ zameÏstnance pozveme, bude vaÂnocÏnõÂ koncert, kteryÂ se uskutecÏnõÂ ve strÏedu 18. prosince,ª doplnila PhDr. KubeÏnovaÂ. ¹DeÏkujeme vsÏem teÏm, kterÏõÂ naÂm prÏi prÏõÂpraveÏ letosÏnõÂch setkaÂnõÂ s duÊchodci pomohli.ª (sÏõÂm) Foto: Marie PsotkovaÂ

Â SEMINAÂ RÏ SESTER ODBORNY Â

¹PrÏednaÂsÏky byly velice kvalitnõÂ, zajõÂmaveÂ Utvar naÂmeÏstkyneÏ pro osÏetrÏovatelskou peÂcÏi si prÏedsevzal, zÏe kromeÏ porÏaÂdaÂnõÂ pravidel- a prÏedevsÏõÂm aktuaÂlnõÂ. VedoucõÂ Katedry osÏetrÏovatelstvõÂ ZSF OU neÂho ostravskeÂho sympozia osÏetrÏovatelstvõÂ (17. dubna probeÏhl uzÏ druhyÂ rocÏnõÂk) prÏi- PhDr. Dagmar MastiliaÂkovaÂ, Ph.D., seznaÂpravõÂ pro zdravotnickyÂ personaÂl z Moravsko- mila prÏõÂtomneÂ se zaÂveÏry evalvacÏnõÂ mise Ev-

ropskeÂ unie v CÏeskeÂ republice pro vzdeÏlaÂvaÂnõÂ sester a porodnõÂch asistentek v CÏR. V teÂto souvislosti bych chteÏla prÏipomenout, zÏe oba obory ± vsÏeobecnaÂ sestra i porodnõÂ asistentka ± se uzÏ vyucÏujõÂ na ZdravotneÏ sociaÂlnõÂ fakulteÏ OstravskeÂ univerzity. Bc. KarolõÂna FriedlovaÂ z FryÂdkuMõÂstku si prÏipravila prÏednaÂsÏku na teÂma bazaÂlnõÂ stimulace. Touto smyslovou terapiõÂ se zabyÂvajõÂ naprÏõÂklad nasÏe sestry na uÂseku deÏtskeÂ resuscitace Anesteziologicko-rePhDr. Dagmar MastiliaÂkovaÂ, Ph.D., vedoucõÂ katedry suscitacÏnõÂ kliniky a na apalickeÂ jedosÏetrÏovatelstvõÂ ZSF OU (na snõÂmku vpravo ± sedõÂcõÂ) notce NeurologickeÂ kliniky. Mohly a Bc. KarolõÂna FriedlovaÂ z FryÂdku-MõÂstku (vpravo ± se tak doveÏdeÏt dalsÏõÂ zajõÂmaveÂ a potrÏebneÂ informace. stojõÂcõÂ) vystoupily s prÏednaÂsÏkami . . . ZaÂveÏr odborneÂho seminaÂrÏe patslezskeÂho kraje rocÏneÏ minimaÂlneÏ dva pra- rÏil zdravõÂ 21. stoletõÂ ± Mgr. ZdenÏka SÏinaÂgcovnõÂ odborneÂ seminaÂrÏe s aktuaÂlnõÂ proble- lovaÂ, vedoucõÂ oddeÏlenõÂ osÏetrÏovatelskeÂ peÂcÏe matikou. nasÏõÂ fakultnõÂ nemocnice, hovorÏila o spraÂvPrvnõÂ seminaÂrÏ ¹PracovnõÂ den sesterª se ko- nyÂch stravovacõÂch naÂvycõÂch, o vlivu zÏivotnal 16. brÏezna v DomeÏ kultury VIÂTKOVICE nõÂho prostrÏedõÂ na nasÏe zdravõÂ a o dalsÏõÂch v raÂmci akce Harmonie 2002. DalsÏõÂ odbornyÂ otaÂzkaÂch souvisejõÂcõÂch s touto tematikou, seminaÂrÏ se uskutecÏnil 17. zaÂrÏõÂ a byl veÏnovaÂn kteraÂ se bezprostrÏedneÏ dotyÂkaÂ naÂs vsÏech,ª problematice nozokomiaÂlnõÂch naÂkaz a dezin- zakoncÏila naÂmeÏstkyneÏ Bc. DobesÏovaÂ. H. SÏ.

fekce ve zdravotnickyÂch zarÏõÂzenõÂch. V uÂteryÂ 26. listopadu dopoledne se sesÏly sestry z MoravskoslezskeÂho kraje do trÏetice . . . ****

¹PoslednõÂho odborneÂho seminaÂrÏe se zuÂcÏastnilo na sto dvacet zdravotnõÂch sester ± z nasÏõÂ fakultnõÂ nemocnice, ale i z rÏady dalsÏõÂch zdravotnickyÂch zarÏõÂzenõÂ v OpaveÏ, KrnoveÏ, BruntaÂle, KarvineÂ atd.,ª

uvedla pro NemocnicÏnõÂ listy naÂmeÏstkyneÏ pro osÏetrÏovatelskou peÂcÏi Bc. MaÂria DobesÏovaÂ.

I poslednõÂ letosÏnõÂ odbornyÂ seminaÂrÏ svyÂm obsahem uÂcÏastnice zaujal... Foto: Jana GojovaÂ

NasÏe nemocnice maÂ nejleÂpe hodnoceneÂ internetoveÂ straÂnky

Ve strÏedu 6. 11. 2002 jsem navsÏtõÂvil kongres MediFoÂrum konanyÂ v raÂmci vyÂstavy MEFA v BrneÏ. Mimo jineÂ zajõÂmaveÂ prÏõÂspeÏvky mne zaujal poster autoruÊ T. Adly a A. Jandy z UÂstavu leÂkarÏskeÂ informatiky 2. LF UK Evaluace www straÂnek nemocnic. AutorÏi vybrali 16 objektivnõÂch, snadno hodnotitelnyÂch parametruÊ, ktereÂ vychaÂzejõÂ z mezinaÂrodnõÂch evaluacÏnõÂch standarduÊ. Tyto parametry lze rozdeÏlit do 4 skupin ± prezentace, navigace, funkce a veÏrohodnost. Pro jednotliveÂ parametry byly skupinou expertuÊ a skupinou beÏzÏnyÂch uzÏivateluÊ internetu (studentuÊ) stanoveny vaÂhy. Podle v posteru podrobneÏ popsaneÂ metody autorÏi hodnotili weboveÂ prezentace 17 nemocnic. V tomto zÏebrÏõÂcÏku se nasÏe fakultnõÂ nemocnice ve vyÂsledneÂm celkoveÂm porÏadõÂ umõÂstila jako prvnõÂ (v hodnocenõÂ jednotlivyÂch parametruÊ byla nasÏe FNsP v prezentaci a navigaci na 1. mõÂsteÏ, ve veÏrohodnosti a funkci na 2. mõÂsteÏ se zcela zanedbatelnyÂm odstupem na prvnõÂ mõÂsto). BlahoprÏeji k tomuto peÏkneÂmu uÂspeÏchu webmasterovi internetoveÂ straÂnky nasÏõÂ nemocnice panu Mgr. Martinu MikulaÂsÏkovi. Obsah zmõÂneÏneÂho posteru je k nahleÂdnutõÂ u autora tohoto prÏõÂspeÏvku.

NasÏe nemocnice se na MediFoÂru prezentovala prÏednaÂsÏkou Detekce sentineloveÂ uzliny u zhoubnyÂch naÂdoruÊ autoruÊ: O. Kraft, K. KotulkovaÂ, J. Prokop, O. Kubala, L. PetraÂsÏ, M. AdaÂmkovaÂ, R. CÏurÏõÂk, J. HerokovaÂ. MUDr. Otakar Kraft, poveÏrÏen zastupovaÂnõÂm prÏednosty Kliniky nukleaÂrnõÂ medicõÂny

Chcete i Vy pomoci?

Na UkrajineÏ zÏije mnoho deÏtõÂ ve velmi sÏpatnyÂch hmotnyÂch i moraÂlnõÂch podmõÂnkaÂch. Jejich rodicÏe cÏi zaÂkonnõÂ zaÂstupci jim nemohou poskytnout ani zaÂkladnõÂ peÂcÏi (dostatek jõÂdla, osÏacenõÂ, vzdeÏlaÂnõÂ, zdravotnõÂ peÂcÏi). Na trvalou pomoc praÂveÏ teÏmto deÏtem je zameÏrÏen projekt DieceÂznõÂ charity ostravsko-opavskeÂ ¹ADOPCE NA DAÂLKUª realizovanyÂ Charitou sv. Alexandra. Chcete i Vy pomoci? Kontaktujte StrÏedisko humanitaÂrnõÂ pomoci Charity sv. Alexandra, kde zõÂskaÂte informace o tomto projektu. MuÊzÏete si zde vybrat konkreÂtnõÂ dõÂteÏ, ktereÂmu chcete pomaÂhat, zpuÊsob platby a dalsÏõÂ podmõÂnky. Tel.: 596 617 778 E-mail: [email protected]

http://www.dchoo.caritas.cz V raÂmci StrÏediska humanitaÂrnõÂ pomoci Charity sv. Alexandra puÊsobõÂ takeÂ poradna pro migraci, kteraÂ poskytuje imigrantuÊm, uprchlõÂkuÊm, zÏadateluÊm o politickyÂ azyl a cizincuÊm v nouzi vesÏkereÂ poradenskeÂ sluzÏby v oblasti praÂvnõÂ a sociaÂlnõÂ, asistence prÏi praÂvnõÂch a uÂrÏednõÂch uÂkonech apod., a takeÂ okamzÏitou materiaÂlnõÂ humanitaÂrnõÂ pomoc (zvlaÂsÏteÏ oblecÏenõÂ). (sÏõÂm)


BlahoprÏejeme

Autor: VaÂclav NaÂvrat

V meÏsõÂci prosinci oslavõÂ vyÂznamnaÂ zÏivotnõÂ jubilea nasÏi kolegoveÂ: Blanka KapustovaÂ LeosÏ KubonÏ Jarmila HubicÏkovaÂ Eva TomkovaÂ Ing. Eva KolõÂnovaÂ Dagmar KasÏparkovaÂ VojteÏsÏka LindovskaÂ Jana DusÏkovaÂ SÏaÂrka FiedlerovaÂ

DeÏkujeme za praÂci, kterou jste pro nasÏi nemocnici vykonali a do dalsÏõÂch let VaÂm prÏejeme radost a spokojenost v osobnõÂm a pracovnõÂm zÏivoteÏ. VedenõÂ FNsP Ostrava HOTOVOSTNIÂ PUÊJCÏKY OD 30 000 KcÏ DO 150 000 KcÏ SPOTRÏEBNIÂ UÂVEÏRY, ZBOZÏIÂ, SLUZÏBY, DOVOLENAÂ NA SPLAÂTKY OD 30 000 KcÏ DO 750 000 KcÏ VHODNEÂ PRO ZAMEÏST., DUÊCHODCE I PODNIKATELE PONDEÏLIÂ±PAÂTEK 8.00±20.00 HODIN NA TEL.: 777 281 082, 606 257 326

INZERCE ZDARMA

* PronaÂjem bytu 2pokojovyÂ byt, v osobnõÂm

vlastnictvõÂ, O.-Poruba, 2. nadz. patro, vyÂtah, sklep, velmi zachovalyÂ, hezkeÂ prostrÏedõÂ. NabõÂzõÂm pronaÂjem od 1. 1. 2003.

MUDr. VladimõÂra JurÏicovaÂ, tel. 558 641 663, 737 113 736. BYTY, DOMY, KANCELAÂRÏE, KOUPELNY NA KLIÂCÏ! MALBY, NAÂTEÏRY, NAÂSTRÏIKY, Â SADROKARTONY, ZEDNICKEÂ, OBKLAÂDACÏSKEÂ, INSTALATEÂRSKEÂ, STOLARÏSKEÂ PRAÂCE POKLAÂDAÂNIÂ KOBERCUÊ, LINOLEIÂ, PLOVOUCIÂCH PODLAH FASAÂDNIÂ A VYÂSÏKOVEÂ PRAÂCE FA TIPA INTERIEÂR (NA TRHU JIZÏ 10 LET) MOBIL: 603 456 841, 603 268 383

Foto: Jana GojovaÂ

VyÂmeÏna stravenek na rok 2003

StareÂ stravenky na rok 2002 platõÂ jen do

¹Bez pochybª

Pod tõÂmto naÂzvem je v Galerii Ametyst instalovaÂna azÏ do 4. 1. 2003 vyÂstava vyÂtvarneÂ skupiny IN SIGNUM, kteraÂ je cÏlenem Unie vyÂtvarnyÂch umeÏlcuÊ CÏR (UVU CÏR). VystavujõÂ tu svaÂ dõÂla Hana AlbrechtovaÂ (rucÏnõÂ papõÂr), Eva DamborskaÂ (textil), Mirka FilipovaÂ (malba, textil a keramika), KaterÏina GavlasovaÂ (keramika), AntonõÂn Gavlas (enkaustika a keramika), Karol HercõÂk (malba a grafika), Lenka KovalovaÂ (malba), Dagmar LindovskaÂ-ChwistkovaÂ (grafika a malba), JirÏõÂ MasnyÂ (malba a drÏeveÏneÂ objekty) a VaÂclav NaÂvrat (malba). VyÂtvarnaÂ skupina In Signum je volnyÂm sdruzÏenõÂm profesionaÂlnõÂch vyÂtvarnõÂkuÊ v raÂmci organizace UVU CÏR. Vznikla v OstraveÏ jizÏ v roce 1995. JednotliveÂ cÏleny skupiny pojõÂ dohromady generacÏnõÂ a naÂzorovaÂ prÏõÂbuznost. AcÏkoliv tvorÏõÂ ruÊznyÂmi technikami, zpracovaÂvajõÂ ruÊzneÂ naÂmeÏty a zÏaÂnry, prÏece jen majõÂ spolecÏnyÂ pohled na sveÏt a na uÂlohu umeÏnõÂ. SvyÂmi dõÂly nechteÏjõÂ jen moÂdneÏ rozmeÏlnÏovat banalitu cÏi provokovat povrchnõÂmi efekty, ale chteÏjõÂ spõÂsÏe poukaÂzat na skutecÏnou kraÂsu nasÏeho sveÏta a na ruÊznorodost zÏivota v neÏm. SvyÂmi dõÂly vybõÂzejõÂ spõÂsÏe k vnõÂmaÂnõÂ rÏaÂdu, k zamysÏlenõÂ nad hodnotami lidskeÂho zÏivota a k odpoveÏdnosti za jeho smeÏrÏovaÂnõÂ.

31. 12. 2002, po tomto datu budou stravenky neplatneÂ a nebude na neÏ vydaÂna strava. Od 6. ledna do 2. uÂnora 2003 bude hostem NoveÂ stravenky na rok 2003 platõÂ od 1. 1. v nas Ï õÂ Galerii Ametyst prazÏskaÂ vyÂtvarnice do 31. 3. 2003, dalsÏõÂ informace uprÏesnõÂ Od- Irina PrzebindovaÂ-KohoutovaÂ. deÏlenõÂ leÂcÏebneÂ vyÂzÏivy a stravovaÂnõÂ v pruÊbeÏhu Helena SÏõÂmovaÂ I. cÏtvrtletõÂ 2003. NaÂkup novyÂch stravenek je mozÏnyÂ od 2. 12. 2002. Cena stravenky zuÊstaÂvaÂ stejnaÂ! StareÂ stravenky je mozÏno vraÂtit nejpozdeÏji do 27. 12. 2002 (tj. paÂtek). Po tomto datu

NovorocÏnõÂ koncert

NovorocÏnõÂ koncert bude na programu

Poliklinika TRN

27. 12. 2002 19. 12. 2002

ve strÏedu 15. ledna v atriu hlavnõÂho vstupu nasÏõÂ nemocnice. V pruÊbeÏhu vecÏera se posluchacÏuÊm prÏedstavõÂ KaterÏina EnglichovaÂ (harfa) a Jitka HosprovaÂ (viola). ZacÏaÂtek je v 18 hodin. Jste srdecÏneÏ zvaÂni. (sÏõÂm)

Poliklinika TRN

3. 1. 2003 2. 1. 2003

PUÊJCÏIÂME VAÂM

stravenky uzÏ nelze vraÂtit, upozorneÏte prosõÂm na tuto skutecÏnost takeÂ sveÂ spolupracovnõÂky na nemocenskeÂ a dovoleneÂ. PoslednõÂ prodej v roce 2002: PrvnõÂ prodej v roce 2003:

Anna HladõÂkovaÂ, ved. odd. leÂcÏebneÂ vyÂzÏivy a stravovaÂnõÂ

Oznamujeme VaÂm, zÏe uzÏ muÊzÏete vyuzÏõÂvat k VasÏõÂ plneÂ spokojenosti bankomat CÏeskeÂ sporÏitelny, a. s., kteryÂ je nynõÂ umõÂsteÏn na konci budovy polikliniky ve smeÏru ke KrevnõÂmu centru. (sÏõÂm) NabõÂdka odprodeje starsÏõÂho naÂbytku

Odprodej starsÏõÂho pouzÏiteÂho naÂbytku (skrÏõÂneÏ, skrÏõÂnÏky, stoly, zÏidle apod.), prÏednostneÏ zameÏstnancuÊm FNsP, probõÂhaÂ kazÏdeÂ uÂteryÂ od 8 do 11 hodin a cÏtvrtek od 12.30 do 14.00 hodin v tzv. nulteÂm skladeÏ nebo investicÏnõÂm skladeÏ (kl. 4064) v PorubeÏ a u spraÂvce ing. VladimõÂra Sobotky (kl. 189) v ZaÂbrÏehu. VyÂjimecÏneÏ lze odprodej telefonicky dohodnout i mimo uvedenou dobu. Stanislav Vyvial,

odd. operativneÏ-technickeÂ evidence

TENTO ZPRAVODAJ TISKNE

Ringier Print s.r.o. NovinaÂrÏskaÂ 1254/7 709 70 Ostrava 9 Tel.: 596 668 111 www.ringierprint.cz

PENIÂZE

V HOTOVOSTI

10 000 azÏ 1 000 000 KcÏ uÂroky od 0 % splatnost do 6 let

schvaÂlenõÂ do 15 minut

POSKYTUJEME TAKEÂ uÂcÏeloveÂ uÂveÏry na bydlenõÂ s dobou splaÂcenõÂ azÏ 30 let, stavebnõÂ sporÏenõÂ a dalsÏõÂ produkty pro zhodnocenõÂ VasÏich uÂspor.

Volejte pro võÂce informacõÂ:

597 494 152, 777 32 12 13 Vydavatel: FNsP Ostrava l OdpoveÏdnaÂ redaktorka a grafickaÂ uÂprava: Helena SÏõÂmovaÂ l Tel.: 597 372 578 l UzaÂveÏrka: KazÏdyÂ poslednõÂ paÂtek v meÏsõÂci l UrcÏeno pro vnitrÏnõÂ potrÏebu FNsP Ostrava

No title

Recommend Documents