3 | 2013
www.fame.utb.cz
[feIm] proslulost pověst věhlas sláva
Find fame at FaME!
OBSAH Editorial....................................................................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Stručný přehled zpráv.......................................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/5 Konference Finance a výkonnost..................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/7 Rozhovor s ekonomem Petrem Zahradníkem.......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8/9 Rozhovor s ekonomem Milanem Zeleným.................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10/11 Baťova manažerská škola pošesté................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12/13 Spolupráce s praxí: Kovárna VIVA, KASKO, greiner packaging slušovice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14/15 Mezinárodní spolupráce...................................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16/17 FAMEous PEOPLE: AGF Team........................................ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18/19 Majáles alias Zvěřinec .......................................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Den sportu................................................................................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 FAMEous PEOPLE: Vážně – nevážně s proděkankou Adrianou Knápkovou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Studujte na FaME / přijeďte na Den otevřených dveří. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
VÍTEJTE na
FaME
EDITORIAL Vážené dámy, vážení pánové, milí čtenáři našeho fakultního časopisu, přicházíme k vám s třetím číslem, které dokumentu je rušné jarní měsíce na naší Fakultě managementu a ekonomiky. Byly bohaté na akce odborné i student ské, navštívili nás zástupci 29 evropských univerzit i hosté z Číny, na fakultě přednášela celá řada vý znamných českých a zahraničních osobností. Velmi dobrý ohlas mezi studenty i odbornou veřejností měli například podnikatel a majitel společnosti Leo Express Leoš Novotný, novinář a moderátor Václav Moravec, ekonomové Petr Zahradník a Milan Zelený či členka poradního týmu starosty města Londýna v oblasti strategického rozvoje Lia Ghilardi. Klíčovou aktivitou byla dubnová konference s názvem Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi, kterou pořádáme jednou za dva roky a na kterou zve me významné ekonomy i zástupce firem z celé České republiky i Slovenska. Konference je pro nás tradičně velkým přínosem, neboť nám dává možnost konfron tovat aktuální ekonomické poznatky a trendy s tím, jak dokážeme připravit naše studenty do praktické ho života. Naší dlouholetou snahou je orientovat naši výuku jak teoreticky, tak prakticky, udržujeme dobré vztahy s významnými podniky a institucemi v regio nu, spolupracujeme s nimi na konkrétních projektech a navštěvujeme je, jak se mimo jiné dozvíte na násle dujících stránkách.
Propojení teorie a praxe je jedním z očekávání, které uchazeči o studium na FaME mají. Potvrdil to i letošní zájem o studium na FaME, kdy se do květnového ba kalářského přijímajícího řízení přihlásilo 1737 uchaze čů. Největší zájem byl tradičně o obor Management a ekonomika podniku, do nějž se přihlásilo 933 stu dentů. Zaznamenali jsme zvýšený zájem studentů o obor Management a ekonomika ve veřejné správě a regionálním rozvoji. Fakulta nabízí také navazující magisterské studijní programy, do kterých se letos přihlásilo celkem 1616 studentů. Tato čísla nás velmi těší a současně zavazují. Naší snahou je udržet si po věst, podloženou hodnocením Hospodářských novin, jedné z nejkvalitnějších vysokých škol s ekonomickým zaměřením na Moravě. Před námi jsou letní prázdninové měsíce, tedy čas, který většina z nás využívá k odpočinku a nabrání no vých sil, relaxaci a inspiraci. Pokud ji najdete i v našem časopise, budeme velmi rádi. Přeji vám hezké léto!
Drahomíra Pavelková děkanka FaME
2|3
ŽIVOT NA FAKULTĚ PROMOCE NA FaME
PODNIKAVÁ HLAVA
Konec června je tradiční dobou promocí. Ty letos proběhly na FaME ve dnech 25. až 27. června. Di plomy byly předány studentům, kteří na přelomu května a června úspěšně složili státní závěrečné zkoušky. V kombinované i prezenční formě ba kalářských studijních programů prospělo celkem 170 studentů z celkového počtu 191 přihlášených, z toho 5 studentů s vyznamenáním. V navazujícím magisterském studiu úspěšně absolvovalo studi um 164 studentů z celkového počtu 166 přihláše ných. 10 studentů prospělo s vyznamenáním.
Student FaME Jiří Šnajdr uspěl se svým projektem Smartbuy v soutěži o nejlepší podnikatelský zá měr Podnikavá hlava, kterou pořádá Vědeckotech nický park Univerzity Palackého Olomouc. Jedná se o přímou B2C inzerci slev obchodů koncovým zákazníkům na vyhrazeném portále, poskytování užitečných informací firmám a odměn uživatelům portálu. Do této soutěže bylo letos přihlášeno cel kem 67 příspěvků. Jiří Šnajdr se nejdříve kvalifiko val mezi 10 nejlepších a ve finále, které proběhlo 23. května, se umístil na čtvrtém místě.
FAME ÚSPĚŠNĚ
SVOČ VE ZVOLENU: 1. MÍSTO PRO STUDENTY FaME
CENA ZA SPOLEČENSKOU ODPOVĚDNOST Fakulta managementu a ekonomiky se umístila na 2. místě ve veřejném hlasování Ankety společen ské odpovědnosti ČR a SR pro rok 2012. Cílem této ankety, pořádané Institutem společenské odpo vědnosti, o.p.s., je zviditelnit společnosti, které vní mají odpovědnost k lidem, kvalitě, zaměstnancům a prostředí. Třetího ročníku se zúčastnilo celkem 353 organizací v 8 kategoriích.
Michal Červenka a Lukáš Sádecký, vítězové fakult ního kola SVOČ, se zúčastnili 54. ročníku meziná rodní soutěže o nejlepší studentskou práci, která se konala dne 14. května na Technické univerzitě ve Zvolenu. Sekce ekonomika a management byla tradičně sekcí nejpočetnější, tudíž s vysokou kon kurencí. O to více nás může těšit úspěch Lukáše Sádeckého, který s příspěvkem „Dopad finanční krize na eurozónu a USA“ získal 1. místo.
OCENĚNÍ ZA MEZINÁRODNÍ PROPAGACI UNIVERZITY 17. dubna byly v rámci slavnostního Galavečera UTB předány ceny studentům, kteří se svou mi moškolní činností zasloužili o šíření dobrého jmé na Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Za Fakultu managementu a ekonomiky cenu získala Petra Ba rešová, která byla nominována na ocenění za nad standardní aktivity spojené s propagací univerzity v mezinárodním měřítku. Petra aktivně pomáhá vyhledávat nové příležitosti k propagaci univerzi ty v zahraničí, v rámci spolupráce s mezinárodním oddělením univerzity je aktivně zapojena do pří pravy letní školy pro mezinárodní i české studenty a současně je také členem Buddy Systému Zlín, který se stará o nově přijíždějící Erasmus studenty.
ZAJÍMAVÍ HOSTÉ OTÁZKY PRO VÁCLAVA MORAVCE 18. dubna vystoupil ve Wichterleho sále FaME zná mý český redaktor a moderátor Václav Moravec. Na besedě, kterou zorganizovala Studentská unie, kladli studenti Václavu Moravcovi spoustu dotazů. Hovořil například o přípravách i zákulisí svého po litického diskusního pořadu, nedávných prezident ských kandidaturách, ale také všeobecně o novi nářské etice a vlivu moderních sociálních médií.
LIA GHILARDI O KREATIVNÍM POTENCIÁLU REGIONU Na čtvrtek 6. června uspořádala Fakulta manage mentu a ekonomiky přednášku s názvem Identi fikace kreativního potenciálu regionu. Přednášející byla Lia Ghilardi, která je evropsky uznávanou od bornicí v oblasti tvorby strategie kulturního pláno vání měst a regionů a je členkou poradního týmu starosty města Londýna v oblasti strategického rozvoje. Jednalo se již o druhou návštěvu Lii Ghilar di ve Zlíně, která je vůdčí osobností nového projek tu, mapující kulturní potenciál Zlínského regionu. První oblastí, na kterou se Lia Ghilardi zaměřila, je audiovizuální sektor, jenž má ve Zlínském kraji vel kou tradici i budoucnost. Tomuto tématu byl vě nován i workshop, který následoval po přednášce a kterého se zúčastnili jak zástupci FaME, tak dal ších fakult a institucí.
4|5
KONFERENCE S VLASTNÍM NÁZOREM FINANCE A VÝKONNOST FIREM VE VĚDĚ, VÝUCE A PRAXI „Měli bychom hledat cesty, jak výkonnost co nejrychleji obnovit. Některé jiné státy okolo nás to dokázaly, podařilo se jim to a my za nimi začínáme být nikoliv jako jednooký, ale téměř jako úplně slepý. A kdybychom ustrnuli na této koleji, obávám se, že bychom si podřezali větev s naší ekonomickou prosperitou možná na příštích deset, patnáct let.“ Ekonom Petr Zahradník na konferenci Finance a výkonnost Kdo ve dnech 25. a 26. dubna zavítal na zlínskou Fakultu managementu a ekonomiky UTB na 6. ročník mezinárodní vědecké konference s ná zvem Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi, rozhodně nelitoval. A to ani přesto (ane bo spíše právě proto), že hlavní řečníci přicházeli s různými pohledy na vývoj české ekonomiky, kte ré v tradičních médiích nejsou obvykle ke slyšení. Na adresu české konkurenceschopnosti a výkon nosti spíše varovně zvedali prst. „Přednášky se rekrutovaly z různých oblastí. Sle dovaly jak chování na úrovni podniků, tak na úrovni regionů i na národní úrovni, evropské a v případě profesora Zeleného byly akcentovány některé glo bální trendy,“ shrnuje vystoupení jeden z hlavních řečníků, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády NERV Petr Zahradník. „Jestliže někdy před deseti lety byl optimismus nekonečný, v součas né době se nemůžeme zbavit jakéhosi stigmatu negativismu nebo skepse ohledně budoucího vývoje. Minimálně mezi dopoledními plenárními vystoupeními jsem příliš mnoho optimistického neslyšel, a to jak na adresu Evropy, tak zejména na adresu ekonomiky České republiky, která začíná
v Evropě jaksi ztrácet. I Slovensko je do nějakých pěti let schopno nás překonat z hlediska ukaza tele HDP na hlavu, tzn. z hlediska integrovaného ukazatele ekonomické vyspělosti, což bychom asi před dvaceti lety, když se dělilo Československo, nepředpokládali,“ zamýšlí se Petr Zahradník. Spolu s Petrem Zahradníkem na konferenci vy stoupili Jan Frait, ředitel odboru Finanční stabi lity ČNB, Ján Košturiak, ředitel IPA Slovakia, Vác lav Novák, úspěšný krizový manažer a předseda představenstva M.L.Moran, Libor Láznička, ředitel společnosti Continental Barum, a Milan Zelený, profesor a uznávaný ekonom působící na Ford ham University v New Yorku a současně na Fakultě managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně. „Obsa zení konference bylo velice prestižní a jsme rádi, že naše pozvání přijali ekonomové a manažeři, kteří jsou respektovanými odborníky v České republice i v zahraničí,“ potvrdila Drahomíra Pavelková, dě kanka FaME. „Téma výkonnosti firem je velmi ak tuální jak pro současné podniky, tak pro naši fakul tu, která připravuje budoucí ekonomy pro praxi,“ uvedla.
6. ROČNÍK VĚDECKÉ KONFERENCE
Organizátorem konference byl Ústav financí a účetnictví spolu s Ústavem podnikové ekono miky Fakulty managementu a ekonomiky Univer zity Tomáše Bati ve Zlíně. Hovořilo se především o řízení a měření výkonnosti podniků a veřejných institucí, dopadu na konkurenceschopnost pod niků, klastrů a regionů, dále o podnikových finan cích, moderních metodách řízení nákladů a con trollingu. „Kombinace řečníků z různých oborů, podniků a akademické sféry byla určitě přínosem. Slyšeli jsme osobité názory odborníků, seznámili jsme se detailněji s některými novými pojmy, jako je makroobezřetnostní politika nebo relokalizace ekonomiky. Účastníci hodnotí kladně i kulaté sto ly, které jsme zorganizovali v historii konference poprvé,“ říká jedna z organizátorek, proděkanka FaME Adriana Knápková. Podle jejích slov zůsta ne zachován dvouletý cyklus konference, a tak již dnes si můžete napsat do diářů termín 7. ročníku konference na duben 2015.
ŘEKLI O KONFERENCI: „Univerzita je nápomocná nejenom vzdělávání, výzkumu, vývoji, ale také podpoře malého a středního podnikání. Na této konferenci se setkávají významní lidé, kteří jsou hodně prakticky orientovaní. Jsme tu proto, abychom networkingem a v diskusích tuto praktičnost podporovali, aby se malé a střední firmy vrátily ke kořenům správného podnikání bez přílišných formalismů, norem a byrokracie a neměly se hůře než nyní. Marcela Příhodová, Sekce EU fondů, výzkumu a vývoje a inovací MPO na konferenci Finance a výkonnost firem
„Zlínské konference bývají dobře zorganizované. Jsou tu zajímaví lidé, zajímavá diskuse. Byl to dnes dobrý den. Ján Košturiak, ředitel, IPA Slovakia
6|7
ROZHOVOR
ZE ŠVÉDSKA A RAKOUSKA SI MŮŽEME VZÍT PŘÍKLAD, ŘÍKÁ EKONOM PETR ZAHRADNÍK Makroekonomický kontext a aktuální výzvy hospodářské politiky v EU a ČR. Tak nazval svůj příspěvek na konferenci Finance a výkonnost český renomovaný ekonom Petr Zahradník. Během svého vystoupení se dotkl několika aspektů – oslabení domácí poptávky, příčin, které k tomuto oslabení vedly, dopadů krize, predikce růstu domácích investic a spotřeby i nerovnoměrného rozložení ekonomického růstu v jednotlivých zemích EU. Jedenáct z nich (Lotyšsko, Estonsko, Slovensko, Litvu, Polsko, Německo, Maltu, Irsko, Rakousko, Bulharsko a Švédsko) označil za poměrně dynamicky se rozvíjející země. Další ekonomiky zemí EU se podle jeho slov sotva drží nad vodou. Česká republika je bohužel mezi nimi a hodnocení ekonoma není příliš lichotivé. „Nerosteme, nerozvíjíme se,“ konstatuje Petr Zahradník s tím, že jádro problému vidí v investicích. „Zmenšil se trh zahraničních investic, jsou tu výrazné vnitřní příčiny, zejména rozpočtové škrty, které paralyzují chod ekonomiky. Došlo k faktickému rozpadu CzechInvestu, který vyhledával příležitosti. Počet nezaměstnaných stoupl na 650 tisíc,“ uvádí některé z příčin. Obnovení investiční aktivity, která se projeví i na trhu práce, je podle něj aktuální výzvou nejen pro ekonomy, ale především pro naši politickou reprezentaci. Tvrdíte, že Slovensko nás může předběhnout z hlediska ekonomické vyspělosti do pěti let. Proč si to myslíte a čím to je? Jestliže česká ekonomika neroste a slovenská ano, tak Slovensko musí ještě potvrdit jeden důležitý fakt, že na prosperitě se opravdu podílí celá země. Osobně mám pocit, že otázka slovenské prospe rity je především věcí hlavního města Bratislavy a relativně úzkého pruhu okolo řeky Váhu od Ži
liny na jih, kde vzniklo v minulých letech ohrom né množství úplně nových společností, které fun gují úžasně. Ale ve zbytku země od Slovenského ráje na východ je to již horší. Na druhou stranu, Košice se snaží být vzdělanostním a inovačním centrem, využívají svůj statut Evropského města kultury 2013 a řada firem zde investuje právě do odvětví, která jsou typická například pro kaliforn ské Silicon Valley. Jako houby po dešti tam vzni kají nejrůznější programátorská, vývojová a další pracoviště, takže možná i slovenská ekonomika se homogenizuje. Čím to je? Po roce 2000 jsem několikrát záviděl Slovensku jejich politiky v tom, že přestože na jejich vlastní politické scéně svádě li souboje, které byly ještě lítější než u nás, tak na druhou stranu po určitých národních konsensech se o národních prioritách nediskutovalo. Na Slo vensku poměrně hladce prošlo přistoupení k Euru i klíčové ekonomické reformy, ke kterým se my pachtíme naprosto neuvěřitelně komplikovaným způsobem, počínaje penzijní reformou a konče re formou daňového systému. Nebyla úplně dokon čena reforma školství, ale minimálně v době, kdy tyto reformy vznikaly, neexistovala nějaká apriorně odmítavá reakce ze strany opozice nebo nějaké významné části populace. Obávám se, že u nás ne jsme schopni z těchto věcí se dohodnout vůbec na ničem, dokonce zastáváme apriorně negativní přístup. Víme, jakým způsobem dopadá penzijní reforma, kdy z původního velice ambiciózního plá nu zbyl kočkopes, o který má zájem pár desítek tisíc lidí. V oblasti zdravotnictví jsme nejzestátně nějším zdravotnickým systémem nejenom v EU, ale všude ve světě, který si říká moderní. Neexistuje nejmenší touha toto změnit, a na druhou stranu, když se otevře prostor legálně spolupůsobit nebo participovat na úhradě zdravotní služby, tak o to ze strany pacientů není zájem, dokonce ani dokto rů, protože by museli tento příjem zdaňovat. Není asi tajemstvím, že ve zdravotnictví proudí ohrom né množství peněz jakousi neoficiální cestou. Zá ležitost korupce, která asi nebude mezi Českou republikou a Slovenskem výrazně odlišná, je další věc. Zkrátka a dobře, Slováci se na určitých klíčo vých oblastech dokáží domluvit a ty následně na plnit, v čemž u nás panuje v tomto smyslu jakási beznaděj. Jsou témata, u kterých se to dá jistá váhavost či vyčkávání pochopit, například přijetí Eura… Téma Euro v současné době není úplně aktuál ní a neznám, dokonce ani mezi podnikateli, kteří masivně vyvážejí, nějakého silného a významně autoritativního stoupence, který by byl zastáncem myšlenky relativně brzkého vstupu do Eurozóny. V nedávné době se snažil trochu povznést toto téma prezident Zeman, ale myslím si, že v tomto úsilí zůstal zcela osamocen.
Ve vašem vystoupení jste uváděl Rakousko a Švédsko jako příklady evropských zemí, které se aktuálně rozvíjejí. Kde jsou podle vás hlavní příčiny toho, že se těmto zemím daří i v současném období, ať už mu říkáme krize nebo transformace? Řekl bych, že tyto země jsou schopny do proce su zatáhnout maximum práceschopné populace. U nás mám občas pocit, že opravdu hekticky pra cuje nepočetná skupina lidí a zbytek populace se veze, případně remcá. Rakousko je země, která má 4,2 % míry nezaměstnanosti, což ve srovnatelných veličinách s námi je 180, 185 tisíc. I toto je hodně, ale v případě České republiky máme nezaměstnaných přes půl milionu. A mezi těmi rakouskými je mož ná poměrně značná část imigrantů, kteří do země přišli zejména v souvislosti s jugoslávskou krizí na počátku 90. let. Jinými slovy, Rakušané nijak ne šturmují, ale evolučně přispívají každý svým dílem; s odpuštěním se neflákají, ale na druhou stranu to nijak nepřeceňují s nějakými přesčasy a umějí si užít života. Ta vazba mezi prací a volným časem je velice vyvážená. A současně nedělají pošetilé experimenty. V podstatě vycházejí ze zdravých kořenů, které modernizují a přizpůsobují aktuální situaci. Jsou například soběstační v potravinách, velmi dobře tam funguje malý a střední stav a sou časně jsou velmi inovativní v oblasti kreativního průmyslu. V něm jsou Rakušané evropským nad průměrem.
Myslíte si, že ten neradostný morální stav u nás může změnit mladá generace? I tady ve Zlíně jste v kontaktu se studenty, tak to můžete posoudit. Navíc, dnes se na konferenci hodně mluvilo o tom, že firmy by měly být více svobodnější, míň regulované, kontrolované, a na to mladí lidé slyší… Dodal bych zbytečně kontrolované. Z vlastní podnikatelské zkušenosti mohu říci, že nepociťuji nějaké značné překážky, protože mám ten nejjed nodušší status, kdy jsem před rokem opustil za městnanecké pohodlí a dal jsem se na cestu tak ošklivě se nazývající OSVČ (což samo o sobě je vizitka lecčehos). Takže pracuji v režimu, který je poměrně jednoduchý. Nicméně když se nějaká ta překážka najde a mnohdy velmi umělá, tak vůbec její řešení, to že člověk v pracovní době chce pra covat a neřešit nějakou administrativní záležitost, je prostě komplikace. V případě, že společnost má statut obchodní společnosti, je nápor regulace daleko silnější. Paralelně s tím i v tomto přeregu lovaném systému dochází k únikům a možnos tem vyhnutí se. Tak já bych možná řekl, že nejde o přeregulovaný systém, ale že regulace jde úplně špatným směrem, že kontroly a pravidla se týkají malicherností, které jsou časově a nákladově ná ročné a často nemají smysl, zatímco klíčové věci, které by se měly hlídat, daňové úniky a podobné věci se tiše tolerují. To je jedna z významných pře kážek prostředí, které zde existuje.
Ve Švédsku je situace z jistého pohledu ještě po zitivnější. Tato skandinávská země přerozděluje nejvíce vytvořené hodnoty prostřednictvím HDP přes veřejné finance – skoro 60 % HDP je přeroz dělováno přes rozpočet – ale oproti nám se tam nekrade. To je ta výrazná odlišnost. Ve Švédsku tato ohromná suma není pokušením, ale využívá se velmi progresivním způsobem na vzdělání, na inovace. Švédsko je země, která je o milion oby vatel menší než Česká republika, ale přesto má úctyhodný počet firem, kterým je možné říkat nadnárodní. Ikea, Ericsson, Saab, řada strojíren ských firem, je to poměrně široká škála nejenom v oblasti zpracovatelského průmyslu, ale i služeb. Švédsko má téměř pod palcem a pod kontrolou nejrůznější distribuční kanály, jimiž proudí zbo ží exportované nejenom ze Švédska samého, ale i z jiných států mimo evropský kontinent. Takže Švédsko je v tomto způsobu obdivuhodná země, která navíc byla schopna opravdu zázraku, v evrop ském kontextu nesrovnatelného, že se oddlužila. Svůj veřejný dluh přibližně za 10 let snížila více než na polovinu. Žádný takový precedens v EU nemáme, že i při vysoké míře přerozdělování, ale při nasměrová ní těchto peněz správným a účelným směrem, lze nejenom postavit ekonomiku, která je trvale mezi třemi nejvíce konkurenceschopnými ekonomikami na světě, ale i ekonomiku, jejíž veřejný sektor je vel mi disciplinovaný a negenerující žádné schodky.
Utekl jste mi od otázky, jak se díváte na mladou generaci… Mladí, které potkávám, ve mně vzbuzují naději, ale tato výběrová část je početně velmi omezená. Naše společnost se bezesporu čím dál více vrství, byť to není na první pohled úplně patrné. My jsme mnohdy velmi konzervativní a je tu příliš velká část mladých lidí, která si zvykla žít v určitých stereo typech, v rodinách nemá žádoucí vzor a mož ná ani nijaký žádoucí vzor nehledá. Mladí lidé žijí v apatii a dokonce nemají ani zájem vycestovat do zahraničí. Pochybuji, že mládež nebo děti z rodin, které za posledních dvacet let příliš nepoznaly, co to je přičinit se a vždycky hledaly nějaké únikové cesty a žily ze sociálních dávek, najdou motivaci v tom postavit se na vlastní nohy. Možná budou spíš následovat příkladu svých pasivních a nega tivně založených rodičů. Takže jenom v pouhé vý měně generací přínos nebo prospěch hledat nelze. Já osobně bych hodně uvítal, aby byl usnadněn příliv lidí ze zahraničí k nám. A to těch, kteří nám mohou být přínosem, nikoliv řekněme nějakých překupníků, kteří se sem stahují z důvodů, že je u nás tolerována trestná činnost. Ale když k nám má přijet vědec nebo špičkový manažer či odbor ník ze zemí, jako jsou Spojené státy, Kanada či další země mimo EU, tak má procedurální, vízové a další problémy. Takže větší otevřenost světu je asi vlast ní podmínkou proto, aby mladá generace opravdu vzbuzovala nějakou naději. Rozhovor připravila Věra Staňková
8|9
ROZHOVOR NASKAKOVAT DO ROZJETÉHO VLAKU NENÍ TO PRAVÉ OŘECHOVÉ, ŘÍKÁ PROF. MILAN ZELENÝ Profesora Milana Zeleného znám léta jako „létajícího profesora“. Jarní a podzimní semestr obvykle přednáší na Fordhamově univerzitě v New Yorku, léto tráví v Česku, kde svůj čas dělí mezi studenty FaME zlínské Univerzity Tomáše Bati a pobyt na chalupě v jižních Čechách, kde – jak sám říká – odpočívá a konzumuje svoje živé zdroje. Letos ho čeká letní přednáškové turné v Neapoli, kde se bude mimo jiné věnovat architektuře a konceptu Baťova průmyslového města. „Budu hodně mluvit o tom, jak se města začínají rozpadat do lokálních sousedství,“ říká. A všude propaguje svoji myšlenku relokalizace ekonomiky, tzn. proces, kdy evropsky centrálně řízenou ekonomiku vystřídají ekonomiky regionální a lokální a kdy politiku budou více ovlivňovat lidé nestraničtí, úzce spjatí s daným regionem. Mottem vaší přednášky na konferenci Finance a výkonnost se stala věta „Vlak už vyjel z nástupní stanice“. Můžete stručně shrnout hlavní poselství této myšlenky? Hovořil jsem o transformačním procesu, kterým prochází naše společnost, a o tom, že vzniká nový prostor, který poskytuje nové příležitosti a do kte rého je potřeba jak podnikatelsky, tak vzdělanost ně vstupovat. Tento prostor v současnosti předsta vuje jakési vakuum, ale řekněme za pět, deset let to bude vysoce transformační, relokalizovaný prostor, který bude funkční a bude v něm velká konkuren ce. Jenom pochopení toho, co je to relokalizace, co je to regionální a lokální ekonomika, vyžaduje pět let přípravy, aby z toho vznikly nové technologie, nové podniky, noví podnikatelé. A pokud jsme ani nyní nevstoupili do přípravy na tento nový způsob lokálního a regionálního rozvoje, tak nám ujel vlak, do kterého mezitím stačili nastoupit Asiaté, Ameri čané a jiní. Ten vlak naším územím projíždí, aniž byl zachycen, a lidé si to uvědomují. Cítí, že se tu nic neděje a dít by se mělo. Do rychle jedoucího vlaku se sice naskočit dá, ale jde to těžko. Už to není to pravé ořechové. Vy jste transformační proces, který nazýváte relokalizací, charakterizoval třemi P – Pochopení, Přizpůsobení, Příležitosti. Můžete to vysvětlit? Nejdřív musíte daný jev pochopit, protože když ho nepochopíte, tak nerozumíte tomu, co se děje a jste z toho psychicky znevýhodnění. Nevíte, proč vám politik říká, že všechno je OK, a vy chodíte po městě a vidíte, že opak je pravdou. Pak ten jev sa mozřejmě nemůžete změnit. Nikdo nemohl zasta vit například industrializaci. Takže jediné, co zbývá, je přizpůsobit se, protože tyto pohyby jsou silnější
než my a než naše státy, které daný proces také nemohou zastavit. A třetí následné P? Když daný jev pochopíte a přizpůsobíte se, tak se vám ote vře plejáda nových příležitostí, a ty potom můžete uchopit z hlediska podnikatelského i osobního ži vota. Vzniká nový svět. Jaké jsou reakce evropských politiků na tuto myšlenku? Na tuto strategii jsem zatím v Evropě žádnou re akci neviděl, ani první krok. Evropská unie je po litické seskupení, nikoliv ekonomické. EU chce posilovat centrum na úkor národních států, ale ne samo sebe oslabovat posilováním regionů a lokalit. U prostých občanů je tomu právě naopak. Kdyby hypoteticky nastala situace, že se čeští politikové dokáží domluvit s ekonomy, čím by podle vás museli začít, aby proces, o kterém mluvíte, dokázali nastartovat? O takové situaci nechci ani debatovat, protože logicky to není vůbec možné. Stranický politik nemůže být nikdy osvícený. Politik je politikem právě proto, že upřednostňuje stranu před lidmi, takže pokud budeme volit strany a ne nezávislé osobnosti, které známe z regionu, měst a obcí, ne budeme mít nikdy osvícené politiky. Tomáš Baťa byl čtyřikrát starostou města právě proto, že ne byl straník, že nebyl ideolog, že nebyl ani nalevo ani napravo. Říkal, co je ve Zlíně potřeba - dálni ce, elektřina, školka, hřiště… My jsme dnes chycení v tom, že se politici a media stále dohadují, kdo je nalevo a kdo je napravo kdo u moci a kdo v pozadí. Skutečné zájmy lokalit a regionů ignorují. Může se tento stav podle vás vůbec změnit a pokud ano, jak rychle? To záleží na tom, kdy si lidé uvědomí, že chtějí, aby v samosprávě jejich regionu a města byli lidé, které znají, kteří jim rozumějí a kteří nejsou spoje ni s nějakou ideologickou stranouči doktrínou. To může být velmi rychlé, jako se stalo třeba v Ame rice Obamovi, když za čtyři měsíce po znovuzvo
lení prezidentem měl nejnižší veřejné preference v historii Ameriky. Může to tedy být velmi rychlý proces, i když to teď vypadá, že to nejde. Ve vašem vystoupení jste hovořil o tom, že ve vyspělých zemích se dočkáme relokalizace do pěti let. Myslel jste to vážně? Myslel jsem tím, že do pěti let bude regionální a lokální ekonomika ve vyspělých zemích domi nantní. Ten proces už nastal a půjde velmi rychle. Jakékoliv posílení regionu a lokality vede k oslabe ní centrální kontroly, a k tomu to všechno směřuje. Centrální kontrolu jsme měli od nepaměti, někdy to bylo velmi nešťastné a dneska je to již bezper spektivní. My jsme tady na univerzitní půdě, kde už dlouho mluvíte o nutnosti přechodu ke znalostní ekonomice, o tom, že informace nejsou znalosti. Co podle vás nejvíc chybí českým univerzitám a vysokým školám? Právě to, že povýšily informace nad akci, tj. mate riál, který je nutno předávat na univerzitách, a za pomněly na to, že v době počítačů a internetu se informace staly komoditou, dostupnou komukoliv, kdekoliv, kdykoliv a zadarmo. Takže tradiční insti tuce, které vám prostě předávají informace, jsou stále více zbytečné. Navíc informace se neustále mění a mění se mnohem rychleji, než se může ško la přizpůsobit. Vždycky, když začínám svůj kurz v New Yorku, říkám svým studentům, že to, co se budeme učit na začátku, se za tři měsíce určitě změní a ke konci kurzu již budu učit něco úplně jiného, ať jsou na to připravení. Aby si nemysleli, že se něco naučí a tím to skončí! Že se budou učit ještě poslední den, protože třeba se rozhodneme, že 50 procent toho, co jsme dělali předtím, je pryč! Tak rychle se to mění. Takže, abych jim dával pou hé informace, je nesmysl. Musím je učit, jak uva žovat logicky, jak si správné informace najít, jak rozpoznat dobré od špatných, jak se rozhodovat. Informace samotné musím nechat na nich.
INFORMACE NEJSOU ZNALOSTI
Je podle vás velký rozdíl mezi zlínským, čínským a americkým studentem? Když jsem přišel do Čech, tak byl veliký. Čínští stu denti byli absolutní špička, američtí byli někde ve středu a zlínští, ty, které jsem poznal, byli na kon ci. To se dneska změnilo a rozdíly mezi českým, čínským a americkým studentem jsou mnohem menší a mnohem obtížněji se detekují. Došlo k jakémusi vyrovnání, ale ne tak, že by se čeští stu denti pozvedli na úroveň těch čínských, ale spíše, že čínští i američtí poklesli na úroveň těch českých. Všichni se učí totéž, ze stejných učebnic a když se to dělá 10, 20 let, tak žádné myšlenkové rozdíly nemohou být jasně viditelné. Snad s výjimkou Sin gapuru a Tchajwanu nám všude chybějí soutěžící i doplňující se silné myšlenkové proudy. Rozhovor připravila Věra Staňková
10 | 11
INSPIRACE BAŤOU
BAŤOVA MANAŽERSKÁ ŠKOLA POŠESTÉ Šestý běh úspěšného kurzu Baťovy manažerské školy, který se uskutečnil ve dnech 16. a 17. května v prostorách rektorátu univerzity, přilákal na 30 manažerů, podnikatelů a dalších zástupců pod nikatelské a akademické sféry. Hlavním tématem bylo „Podnikání – profese budoucnosti“. Manažerský kurz zahájila děkanka Fakulty managementu a ekonomiky Drahomíra Pavelková, prvním přednášejícím byl profesor Milan Zelený, který je pravidelným hostem. Ve své přednášce hovořil o trvalých hodnotách soustavy Baťa v kon textu současnosti. Významnou část jeho prezen tace tvořili také citáty, vize a myšlenky úspěšného zlínského podnikatele. „Baťa měl zcela průhledně a zřetelně definovanou soustavu řízení podniků. Byl to geniální člověk, který rozuměl podnikání in stinktivně a celý svůj život se řídil heslem Nebát se a nekrást,“ poznamenal Milan Zelený. Na doby největšího rozkvětu města Zlína a fungo vání Baťova systému řízení zavzpomínal Zděněk Rybka, absolvent Baťovy školy práce a místopřed seda výboru Klubu absolventů Baťovy školy prá ce ve Zlíně. Odpoledne se účastníci kurzu přesu nuli do nových prostor 14/15 Baťova institutu, kde
shlédli expozici s názvem Princip Baťa: Dnes fan tazie, zítra skutečnost. Prohlídka byla obohacena výkladem Miroslavy Štýbrové, která je odbornicí na dějiny firmy Baťa a autorkou mnoha odborných článků zabývajících se podnikatelskou filozofií této firmy. Program prvního dne byl zakončen oprav du symbolicky - výjezdem v legendární pojízdné kanceláři na terasu „Baťova mrakodrapu“, kde měli účastníci možnost navázat na zajímavé diskuse nad sklenkou dobrého vína. Druhý den zahájili Petr Kallistas, profesionální kouč, a Leoš Kubíček, interní lektor a trenér významných společností, kdy společně představili obor Performance Tuning zabývající se zvyšováním výkonu firmy na zákla dě jejích vnitřních zdrojů. Mluvili o lidském vnímání a také poskytli účastníkům několik manažerských rad, např. jak správně motivovat lidi k plnění vizí společnosti. Dvoudenní program ukončil ředitel společnosti IPA Slovakia Ján Košturiak svým pří spěvkem Každý z nás je podnikatel. Ve své prezen taci připomenul, že důležité je poznání sebe sama a světa kolem nás. „Svět měníme skrze změnu sebe. Inovace začínají v nás. Být sám se sebou je však to, co nám nejčastěji schází,“ uvedl.
Ohlasy na šestý manažerský kurz byly tradičně po zitivní a někteří účastníci přijeli do Zlína opakovaně. „Baťovy manažerské školy se účastním již potřetí. Mezi přednášejícími je vždy plno zajímavých a in spirativních lidí. Nejdříve mne zaujal svým výkla dem pan profesor Zelený, následně jsem to pojal jako zdroj inspirace, kdy mohu získané poznatky uplatnit v praxi jako vedoucí výroby. Tato akce je pro mne z profesionálního i osobního hlediska vel mi přínosná a jsem rád, že se jí mohu pravidelně účastnit,“ uvedl Radek Zejda, vedoucí výroby spo lečnosti Podravka – Lagris a.s.
DALŠÍ BĚH KURZU SE USKUTEČNÍ V PROSINCI 2013. NEVÁHEJTE A PŘIHLASTE SE!
12 | 13
SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
KOVÁRNA VIVA „Naší vizí je vyrábět výjimečné a technicky dokonalé výrobky. Chceme být pro zákazníky vyhledávaným partnerem s vyváženými vztahy, založenými na vzájemné důvěře.“ Zaměstnanci a studenti Fakulty managementu a ekonomiky navštívili jednu z významných fi rem zlínského kraje. 4. března absolvovali exkurzi ve společnosti Kovárna VIVA, a.s., která je přední českou průmyslovou kovárnou specializující se na výrobu zápustkových výkovků. V prostorách společnosti účastníky uvítal výrobní ředitel Miro slav Labaj spolu s ředitelem pro strategický rozvoj Čestmírem Vančurou, kteří společně představili historii společnosti, její vývoj i současnou výrobu. Poté se skupina přesunula do výrobních prostor, kde měla možnost shlédnout jednotlivé části a po stupy při výrobě výkovků. Kovárna VIVA a.s. je přední česká průmyslová ko várna specializující se na výrobu zápustkových vý kovků z legovaných, mikrolegovaných, uhlíkových a konstrukčních ocelí. Hmotnostní rozmezí výrob ků je mezi 0,10-20,00 kg. Svým zákazníkům, před ním výrobcům z EU, společnost poskytuje kom plexní výrobní program pro zápustkové výkovky, a to od návrhu konstrukce výkovku až po jeho fi nální zpracování, tj. chemicko-tepelné zpracování, obrábění výkovků, povrchové úpravy – barvení, zinkování, niklování a logistické služby.
KASKO „Naše firma chce svojí podnikatelskou činností dosáhnout trvalé stability, prosperity a důvěry nejen u obchodních partnerů, ale i u svých zaměstnanců.“ 29. května připravilo Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu pro své zaměstnance a doktorandy exkurzi do společnosti KASKO, kte rá se zabývá vývojem a vstřikováním plastových výlisků, konstrukcí, výrobou forem a nástrojů. Po celou dobu návštěvy se zástupcům FaME věnoval generální ředitel společnosti Antonín Kadlček, kte rý představil společnost, provedl skupinu výrobou i centrálním skladem a zodpověděl desítky ekono mických dotazů.
SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
Firma Kasko byla založena v roce 1992 a od své ho vzniku je ryze českou společností bez účasti zahraničního kapitálu. Jejím hlavním podnikatel ským záměrem je vývoj a vstřikování plastových výlisků, konstrukce, výroba forem a nástrojů. Z počátku byla výroba zaměřena spíše na produk ty určené do spotřebitelské sítě, jako jsou například různé autodoplňky, obuvnické komponenty a jiný sortiment. Později se produkce rozšířila o dodávky sériových dílů zejména pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Od svého vzniku prošla společ nost dynamickým vývojem. Malá a neznámá firma si postupně vybudovala v náročném konkurenč ním prostředí pozici spolehlivého dodavatele pro celou řadu tuzemských i zahraničních firem.
GREINER PACKAGING SLUŠOVICE „Stabilita, kvalita služeb, inovativní síla a flexibilita dává našim zákazníkům a obchodním partnerům jistotu dlouhodobé a spolehlivé spolupráce.“ 6. května se konala exkurze do firmy greiner pac kaging slušovice s.r.o., která je nevýznamnějším výrobcem plastových a kombinovaných obalů v České republice a na Slovensku. Na místě účast níky uvítal jednatel společnosti Ivo Benda spolu s Petrem Mikulcem, absolventy FaME, kteří se ujali prezentace společnosti, její struktury i výrobních technologií a při návštěvě jednotlivých výrobních prostor ochotně zodpověděli všechny účastnické dotazy.
v Evropě. Na Zlínsku Greiner působí od roku 1992 a zaměstnává přes 600 lidí, čímž se řadí mezi nej významnější zaměstnavatele v kraji. V duchu motta „do the innovation“ nabízí společnost greiner pac kaging slušovice s.r.o. svým zákazníkům jedineč ná obalová řešení směřující k uspokojování přání a potřeb klienta. Výrobky této společnosti na cházejí uplatnění v oblasti balení potravinářských i nepotravinářských produktů. Stále významnější součást portfolia tvoří technické díly.
Greiner packaging slušovice s.r.o. je součástí spo lečnosti Greiner Packaging International patřící do rodinného holdingu Greiner Group, který byl založen v roce 1868 a působí ve více než 100 stá tech světa. Greiner Packaging je jedním z největ ších výrobců plastových obalů a technických dílů
14 | 15
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
jednání a zajímavých diskusí. Prostor byl však také například pro návštěvu 21. budovy či slavnostního zahájení 53. ročníku zlínského filmového festivalu.
HOSTÉ Z ČÍNSKÉ SHANDONG UNIVERSITY NA FaME
MEZINÁRODNÍ TÝDEN
20. května navštívili Univerzitu Tomáše Bati ve Zlí ně zástupci čínské Shandong University (SDU). Univerzita v Šandongu má 31 fakult, 41 vědeckých center a přestavuje instituci s více než stoletou his torií, kterou v současnosti navštěvuje přes 60 tisíc studentů. Při návštěvě FaME byla projednávána pravidla mobilit studentů s děkankou Fakulty ma nagementu SDU a ředitelem mezinárodních vzta hů SDU. Důraz byl kladen na možnosti výměnných pobytů pro Ph.D. studenty. Čínskou delegaci, která navštívila UTB, tvořilo pět zástupců včetně rektora, profesora Xu Xianming. Tato jednání navázala na návštěvu představitelů UTB v Číně, která proběhla v listopadu loňského roku.
TEMPUS IV Ve dnech 22. - 29. května navštívili Univerzitu To máše Bati ve Zlíně partneři evropského projektu Tempus IV, jehož hlavním cílem je podpora mo dernizace vysokoškolských vzdělávacích systémů. Čtvrtá řada tohoto úspěšného projektu je zaměře na na zdokonalení služeb poskytovaných v oblasti ukrajinského vysokoškolského vzdělávání a dosa žení srovnatelné úrovně s Evropou. Za tímto úče lem přijeli na UTB ve Zlíně zástupci tří vybraných univerzit z Ukrajiny (Kyjev, Lvov, Donětsk) spolu se zástupci britské Northumbria University, jež je koordinátorem projektu. UTB plní v projektu roli školícího centra v oblasti náboru studentů. Obsah týdenního workshopu ve Zlíně byl prioritně zamě řen na aktivity z oblasti propagace, komunikace a ostatních aktivit souvisejících s náborem studen tů. Mezinárodní oddělení UTB ve spolupráci s Me zinárodním oddělením FaME připravilo pro účast níky bohatý program plný odborných prezentací,
Na třetí ročník International Week, který se ko nal na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně ve dnech 22.-26. dubna, zavítalo celkem 40 zahraničních hostů z 29 evropských univerzit. Studenti se bě hem tohoto týdne mohli setkat s lektory z Pol ska, Finska, Rakouska, Velké Británie, Lotyšska a dalších evropských zemí. Na každé fakultě si za hraniční lektoři připravili pro studenty UTB řadu zajímavých přednášek na různá témata. Na Fa kultě managementu a ekonomiky měl přednášku například Paul McCusker z univerzity Letterkenny Institute of Technology v Irsku (téma Internet Go vernance and the Rights of Young People – Sol ving the Communiations Gap) a Rudi Vandewal z univerzity Limburg Catholic University College v Belgii (VAT - package: Liability and place of supply of services). Pro účastníky byl také připra ven doprovodný program. V úterý za doprovodu proděkana FMK pro mezinárodní vztahy Richarda Vodičky navštívili ateliéry Fakulty multimediálních komunikací a shlédli studentské filmy. Ve středu v Baťově vile pro ně zatancoval Bartošův soubor, kde se mohli zároveň setkat se zahraničními stu denty, kteří studují na UTB. Dále se společně vydali na exkurzi do společnosti Jelínek a poté zavítali na Velehrad. Cílem celého projektu je dát studentům možnost setkat se se zahraničními hosty, procvičit si anglický jazyk, zeptat se na možnost studia na zahraniční univerzitě, stejně tak jako rozvíjet stá vající mezinárodní spolupráci UTB a zahraničních univerzit. „Jsme rádi, že počty zahraničních lektorů, kteří přijedou do Zlína v rámci International Weeku, se každý rok zvětšují a můžeme tak studentům na bídnout více zajímavých přednášek a rozšířit tak stávající mezinárodní spolupráci,“ uvedla Martina Dokoupilová z Mezinárodního oddělení UTB.
16 | 17
FAMEOUS PEOPLE: AGF TEAM „ZÁLEŽÍ NÁM NA DOBRÉM JMÉNU FAKULTY“ Jak to všechno začalo? Agentura FaME (AGF) vznikla v rámci předmětu Řízení projektů, jehož cílem je aplikovat teoretické poznatky projektové ho řízení ve vybraných interních projektech FaME. Jedním takovým projektem je právě studentská marketingová agentura, jejíž hlavní náplní měla být organizace akcí spojených s propagací fakul ty, jako jsou například Dny otevřených dveří. Za uplynulé dva semestry toho však AGF team stihl mnohem víc! Tereza Mačková, Martina Hulínová, Marek Pospíšil, Igor „Corty“ Altuchov a Henrich Horváth je pěti ce energických studentů, pro které být studentem FaME neznamená jen „odsedět si přednášky“. Za jímají se o dění na fakultě, podílejí se na propagaci fakulty formou různých prezentací, pracují na pi lotních projektech, ale především svým aktivním přístupem šíří dobré jméno fakulty. O zdatnosti těchto studentů svědčí i fakt, že dva z pěti členů zastupují studenty FaME ve fakultním a univerzit ním Akademickém senátu.
Mezi největší úspěchy AGF teamu patří organi zace Dní otevřených dveří v prosinci loňského roku a v únoru roku letošního, které navštívi lo více než 500 studentů středních škol, dále zastoupení FaME na veletrhu vysokých škol v Brně a příprava tzv. Roadshow, kdy současní studenti FaME prezentovali na svých dřívějších středních školách možnosti studia na zlínské fa kultě. Členové AGF také reprezentovali univerzi tu na dvoutýdenním studijním programu Cross -Border Healthcare v Belgii. Dnes už známá studentská organizace pracuje na mnoha projektech současně. Za zmínku stojí pří prava nových reklamních předmětů či chystaná rekonstrukce prostoru klubu Viktoria ve spolupráci se Studentskou unií UTB. Aktivity Agentury FaME jsou spolufinancovány z prostředků Zlínského kraje.
ČLENOVÉ TÝMU O AGF CO MI DALO ČLENSTVÍ V AGF? MARTINA: Především jsem zjistila, jaká může být týmová práce. Někdy neskutečně zábavná, jindy zase únavná. Naučila jsem se více respektovat ná zory druhých, zažila jsem spoustu srandy, někdy i trochu stresu. Ale hlavně jsem získala zážitky, na které budu dlouho vzpomínat! :-) MAREK: Členství v AGF mi dalo především nové, skvělé kamarády a řadu zkušeností, například s pořádáním akce typu Den otevřených dveří. HENRICH: AGF mi prišla ako dobrá príležitosť na spoznanie nových ľudí a získanie nových skúse ností. Členství mi dalo presne to, čo som od toho očakával - nových kamarátov, známych a taktiež vela skúseností s riadením a organizáciou projektov. CORTY: AGF je fajn pre to akých má členov, čo je len ďalšia skutočnosť ktorá dokazuje, že študenti robia univerzitu. Dalo mi to kopec srandy, veľa vrá sok a pochopenie, že všetkým stojí kusisko roboty.
JSME DOBRÝ TÝM!
TEREZA: AGF je skvělým příkladem, jak je možné propojit studium s praxí. Při organizování jednot livých akcí jsme měli možnost uplatnit poznatky získané výukou. Díky získaným zkušenostem jsem zase o kus dál. A navíc jsem poznala skvělé lidi!
KTERÁ AKCE SE MI LÍBILA NEJVÍC? PROČ? MARTINA: Gaudeamus v Brně. Každý z nás si za balil do kufru modré fakultní tričko a vyrazili jsme do Brna. Během těch pár dní jsme měli možnost oslovovat případné zájemce o studium na FaME, zodpovídat jejich dotazy, vyprávět naše zážitky... Měla jsem pocit, že bez nás by to prostě nešlo☺. MAREK: Nejvíc se mi líbil Gaudeamus v Brně, jeli kož mám rád práci i mimo naši fakultu, popřípadě město. Bylo příjemné sledovat studenty, kteří mají evidentní zájem o studium na naší fakultě a předá vat jim své vlastní postřehy. HENRICH: Najviac sa mi páčil Gaudeamus v Brne, samozrejme, každá z akcií mala niečo do seba, ale musím povedať, že Gaudeamus bol veľmi špecific ký a boli to asi najkrajšie 3 dni zimného semestra.
18 | 19
máj (a) les ZLÍN 2013
MAJÁLES VE ZLÍNĚ PROBUDIL K ŽIVOTU DIVOU ZVĚŘ Majáles je každoroční oslavou studentstva, a pro to by neměl chybět v žádném větším univerzit ním městě. A Zlín samozřejmě nezůstává pozadu. V úterý 7. května tak proběhl již jedenáctý ročník této oblíbené studentské akce pořádané studen ty Fakulty multimediálních komunikací. Každý rok pořadatelé festivalu volí téma Majálesu. Zažili jsme už například Oldschool – Vesmír - Zemřeli jsme Narozeninová oslava – a další. Letošním motivem byl Zvěřinec a studenti se opravdu vyřádili. K vidě ní byli medvědi, lišky, lvi, pandy, prasátka, berušky nebo kočkovité šelmy. Nechyběl ani hovnivál! „Průvodu se aktivně zúčastnilo kolem tří set ma sek. I na náměstí bylo více lidí než vloni. Na rozdíl od jiných měst, ve Zlíně cílíme Majáles taky na stře doškoláky,“ vysvětlila manažerka projektu Apolena Kalinová. Majálesový průvod divé zvěře odstartoval úderem dvanácté hodiny od 32. budovy svitovské ho areálu a pokračoval až na náměstí Míru, kde byl pro studenty připraven skutečně nabitý program v podobě tanečních vystoupení, soutěží a koncer tů. Vrcholem dne pak byla volba krále Majálesu. Srdce a hlasy studentů letos získala Sebastiana Hájková, která byla korunována na královnu Sebi. Večerní program se pak přesunul do sportovní haly, kde se studenti vyřádili s hudebními skupina mi Sto zvířat, Ready Kirken nebo Sunshine.
DEN SPORTU: MEDAILOVÉ ŽNĚ PRO STUDENTY I PEDAGOGY FaME V den sportu, který letos připadl na 30. dubna, se na sportovištích setkávají studenti i zaměstnanci všech univerzitních fakult, aby mezi sebou porov nali své síly, ať už v plánovaných turnajích nebo v různých individuálních disciplínách. Podobně jako v minulých letech byly i letos připraveny tra diční sporty i méně obvyklé pohybové aktivity. Více než 1500 studentů a 60 zaměstnanců se tak letos mohlo utkat v turnaji v badmintonu, tenise, squashi nebo volejbale, jiní vyrazili na kola nebo tradiční turistický pochod. Nechyběla ani oblíbená plavecká štafeta, in-line bruslení, aerobik maraton, horolezectví, kopaná, florbal, pétanque či golf. Zástupci FaME na sebe opravdu mohou být hrdí! První místo v tenisovém turnaji zaměstnanců UTB ve Zlíně získal docent Jaroslav Belás a ve spojení s proděkankou Adrianou Knápkovou vybojovali prvenství také v tenisové čtyřhře. Ani studenti Fa kulty managementu a ekonomiky nezůstali poza du. V tenisové čtyřhře zvítězili Jan Vícha a Simona Kavanová. V badmintonové čtyřhře si pomyslnou zlatou medaili v kategorií mužů odnášeli Juraj La gin a Marek Očenášek. FaME ženám Adéle Ho nelové a Petře Machalové se podařilo vybojovat medaili stříbrnou. Ve volejbalovém turnaji zvítězil smíšený univerzitní tým „Per to tam“, ve florbale vyhráli členové týmu „Los Lopatos.“ Nejzdatnější mi plavci byli jednoznačně studenti Fakulty apliko vané informatiky, kteří zvítězili v obou plaveckých štafetách.
20 | 21
v jejich dosavadním životě asi ten nejvíce ceněný. Po neúnavném dlouhodobém přesvědčování jsme jim koupili křečka. A musím říct, že se o něj sta rají ve všech ohledech opravdu příkladně. A aby samotnému křečkovi nebylo smutno a byli jsme doma genderově vyvážení, tak děti dostaly na Den dětí ještě jednoho, takže teď máme Kuličku a Kulíška. Čím vám dokáží vaše děti udělat největší radost? Největší radost mám, když vidím, jak spolu i přes velký věkový rozdíl skvěle vycházejí a nenechají na sebe dopustit.
VÁŽNĚ – NEVÁŽNĚ S ADRIANOU KNÁPKOVOU, PRODĚKANKOU FaME PRO VÝZKUM A SPOLUPRÁCI S PRAXÍ Co je na vaší práci nejzajímavější? Určitě její pestrost, z čehož plyne, že se člověk opravdu nenudí :-). Máte na starosti oblast spolupráce s praxí, v rámci aktivit navštěvujete i firmy. Která z návštěv byla pro vás inspirativní a proč? Každá návštěva firmy je zajímavá, protože každý podnik je jedinečný, a to nejen s ohledem na před mět činnosti, ale i různý styl řízení podniku. Speci álně mě pak v podnicích potěší, když nás přivítá náš absolvent. Od kdy zastáváte funkci proděkanky na FaME? Od 1. ledna 2008. Co vás kdy nejvíc kdy překvapilo za dobu vašeho působení na fakultě? Čím vás nějaký student či studentka „dostal“? Pamatuji si jednoho studenta v kombinované for mě studia, kterého podnikové finance tak zaujaly, že chodil současně do výuky k prezenčním i kom binovaným studentům. Já jsem si říkala, že je ně jaký moc chytrý, než mi došlo, že ho vidím nějak moc často… Zmínila jste podnikové finance, které jsou vaším oborem. Jaký je váš vztah k penězům? Samozřejmě jsou pro život důležité, ale v mém hodnotovém žebříčku určitě neobsazují medailo vé pozice. Co jste naposledy koupila, abyste někomu udělala radost? Nejčastěji kupuji dárky pro naše děti. Ten, který zmíním, sice nebyl posledním, ale pro děti to byl
Na českých vysokých školách nebývá obvyklé, že v bezprostředním vedení fakulty jsou hned dvě ženy. Na FaME je poměr paní děkanka + 4 proděkani poměrně genderově vyvážený - 2:3. Co podle vás přinášejí ženy do řízení institucí a podniků? Za velmi důležité považuji, že jsou ve vedení za stoupeni muži i ženy, protože se dokáží v mnoha ohledech vhodně doplňovat. Myslím si, že výho dou žen je větší empatie a menší individualismus, což vede k vyšší spolupráci a podpoře týmu. Co si myslíte o „slaďování“, tzn. klasické téma rodina versus práce? Jde to vůbec dohromady? Správné vybalancování rodina x práce je velmi dů ležité. Celkem to funguje při splnění třech základ ních podmínek: 1) zdravé děti, 2) fungující manžel a 3) fungující babičky. Máte na starost podzimní setkání absolventů. Už se chystá? Ano, už na něm pracujeme! Spolupráci s absol venty považujeme za hodně důležitou a jsme rádi, když se našim absolventům daří a dokáží v praxi úspěšně využít získaných dovedností ze studia. Existují web stránky http://absolventi.fame.utb. cz/, které jsou určeny přímo pro absolventy a pro střednictvím kterých je pravidelně informujeme o všech pořádaných akcích na FaME. Jsou zde umístěny ročenky i medailonky úspěšných absol ventů. Pravidelně se s našimi absolventy setkává me na akcích pořádanými FaME, jako jsou odbor né konference a kurzy, Baťova manažerská škola a další, někteří naši absolventi jsou vedoucími ba kalářských či diplomových prací, někteří se o své zkušenosti dělí se studenty na přednáškách či se minářích. Žádná forma komunikace však nenahra dí osobní kontakt, proto jsme se rozhodli navázat na úspěšné setkání z roku 2010 a připravujeme nové setkání absolventů. Těšíme se na viděnou se všemi 27. 9. 2013! Oslovili jsme významné osobnosti ze světa ekonomiky a diplomacie, aby se do Zlína přijeli podělit o své zkušenosti, takže se bude na co těšit!
NA SHLEDANOU NA FaME! SETKÁNÍ ABSOLVENTŮ 27. 9. 2013
7 DOBRÝCH DŮVODŮ, PROČ STUDOVAT NA FAME: Získáte kvalitní ekonomické vzdělání Na přednáškách a konferencích se setkáte s předními ekonomy a významnými osobnostmi Na stážích v renomovaných firmách (např. Continental Barum, Moravský peněžní ústav, Baťa, Deloitte a dalších) si ověříte vaše znalosti v praxi Můžete vycestovat do zahraničí (ročně 160 studentů odjede na zkušenou v rámci projektu Erasmus) a získat dvojí titul na spolupracující Huddersfield University ve Velké Británii Budete žít v univerzitním a zeleném zahradním městě, ve kterém stále existuje podnikatelský duch Tomáše Bati
VYBERTE SI Z NAŠICH STUDIJNÍCH OBORŮ: Bakalářské studium (titul Bc.): • Management a ekonomika (s možností specializace na podniky nebo veřejnou správu a regionální rozvoj) • Účetnictví a daně • Řízení výroby a kvality Navazující magisterské studium (titul Ing.): • Management a marketing (s možností specializace Design management) • Podniková ekonomika (s možností specializace Ekonomika cestovního ruchu) • Management ve zdravotnictví • Průmyslové inženýrství • Finance • Veřejná správa a regionální rozvoj (s možností specializace Finanční kontrola)
Všechno budete mít blízko – fakultu, koleje, centrum města, zábavu Nudit se tu nebudete!
JAK SE PŘIHLÁSIT? Elektronicky na adrese www.fame.utb.cz
NAVŠTIVTE NÁS! Fakulta managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně Mostní 5139 | 760 01 Zlín
www.fame.utb.cz 22 | 23
Texty: Věra Staňková, Alena Zámečníková Grafická úprava: Barbara Pivečková Foto: archiv FaME Tisk: HART PRESS, spol. s r.o. Časopis FaME vydala Fakulta managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně v červenci 2013.
www.fame.utb.cz