25. Píseň k P. Marii v době adventní a vánoční. Ó Matko Páně velebná, - všem bráno nebes přístupná - a hvězdo mořská, jež nám svítí - milostně v světa vlnobití. Spěj lidu svému k pomoci, - když klesá ve své nemoci! - Viz marné jeho namáhání! - O, vypros síly ku povstání! Jak příroda se divila, - žes Tvůrce svého zrodila, - a jako dřív jsi pannou byla, - panenství svého nepozbyla. Rač přijmout »Zdrávas« andělské, - a skloň své srdce mateřské, - ó, smiluj se nad námi, Máti, - rač se za hříšné přimlouvati.
Písně vánoční 26. Splnilo se Písmo svaté, - radujme se v Pánu, - slunko spásy světu vzešlo - z nadehvězdných stanů. [: Z Panny čisté narozen, - v jesličkách je položen, - temná noc se proměnila divem Božím v jasný den. :] Anděl Páně zvěstoval nám poselství to slavné, - věrný Bůh že naplnil dnes sliby svoje dávné. [: S nebeskými anděly - všechno ať se veselí, - do Betléma pospíchejme, bychom se mu klaněli. :] Gloria. Vzhůru, bratři milí, -. v této noční chvíli, - anděl Páně zpívá Gloria. - Aj, co má to býti, - nad Betlémem svítí - nocí tmavou hvězda zářivá. Zaplesaly hory - s andělskými sbory, - u Betléma jásá Gloria, - v jeslích dítko krásné, - jako slunce jasné, - matkou jeho Panna Maria. S andělskými davy - Pánu věčné slávy zazpívejme všichni Gloria, - vítej, Jezu Kriste, - Synu Panny čisté, - vítej, spáso naše jediná! Graduale. V půlnoční hodinu - anděl se zjevuje, - radostnou novinu pastuškám zvěstuje. Nebes Pán naplnil - sliby své zajisté, - Kristus se narodil - z matičky přečisté. Pastýři, vstávejte, - pospěšte k Betlému, zprávu tu povězte na cestě každému!
se dali: - dárky tobě skládali, - koledy ti zpívali, - vítej, Dítko, nebes Králi, - Spasiteli náš! Pospěšme s nimi - k jesličkám Krista, - v oběť mu nesme srdce svá čistá; - Jezu- látko vítejme, - s anděly se klanějme, s pastýři mu dary dejme, - Spasitel je náš. Sanktus. Všude radost, všude jásot, velký ples: - Narodil se Spasitel světa dnes. - Svatý, svátý, třikrát svátý věčný Bůh. - Otec, Syn a útěchy plný Duch. Nebesa, hle, plna jeho slávy jsou, - k chvále Boží národy všechny zvou. - Hosana již rozezvuč se v světa dál: Požehnán buď na věky Kristus král! Po pozdvihování. Hvězda svítí nad Betlémem, - nebe plesá, zem zní zpěvem, světlem září jeskyně - jako rajská svatyně. Hostem jejím Syn je Boží, - v jehož ruce Pán vše složí - a zde leží maličký - v klínu chudé matičky. Pánu svému vstříc již spějme - s nebem slávu, čest mu vzdejme. - Bůh sám s nebe přišel k nám - zemi změnil ve svůj chrám. Agnus. Z nebeské výsosti - z nesmírné milosti - sestoupil Boží Syn v pozemské bídy klín, - aby sňal tíži našich vin. Vtělený Ježíši, - Beránku nejtišší, - sebe jsi v oběť dal, - na bedra kříž jsi vzal, - vroucně duch náš tě za vše chval. Přijímání. Přijď, ó milý Spasiteli, - narozený Ježíši, - chlebe živý, s nebe daný, - blaho naše nejvyšší! - Chudičké je srdce naše - naplň je svou milostí, - by jak Betlem zazářilo - světla tvého jasností! Dej, ať tebe duše naše - v náruč svoji přivine, - v tobě, božské Jezulátko, - věčně šťastna spočine; - uděl, aby pokoj pravý - v srdci našem kraloval, - kterýž při tvém narození - anděl světu zvěstoval. Ke konci. Vítej, vítej, božské Dítě, - nebe, země velebí tě, - světa širou dálí – zní ti písně chvály, - Synu Boží, nebeský králi.
Krédo.
K jesličkám tvým poklekáme, - tebe, Boha, vyznáváme, Jezu Kriste milý, - uděl s nebe síly, - bychom tobě věrni vždy byli.
Věřím v tebe, Jezu, - Synu Boží pravý, - jenž jsi přišel na svět - s trůnu věčné slávy; - divem počat z Ducha, - zrozen z čisté Panny, - abys dítky Evy - uved v nebes brány.
Sešli nám své požehnání, - milost tvá ať všechny chrání, - v hodině pak smrti - k sobě rač nás vzíti - tam, kde věčná láska tvá svítí.
Chudobu jsi snášel, - mnohou strast a bídu, - cestou kříže kráčel - za hřích svého lidu, - ukřižován, umřel, - třetí den vstal z hrobu, - s nebe poslal Ducha - v zaslíbenou dobu.
27.
Jenž se pro nás hříšné - z Panny čisté zrodil, - přijde opět s nebe, - aby všechny soudil. - Klaňme se mu vděčně - v tomto svátém čase, - služebníkem stal se - k naší věčné spáse.
Před tebou se klaníme, - všichni na zem padáme, - Ježíšku, s nebe daný, - z Marie čisté Panny. - Vítej, vítej, vítej, ó Ježíšku!
Obětování.
K nám tě láska snížila, - která po nás toužila, - bychom došli spasení - z věčného zavržení. - Vítej, vítej, vítej, ó Ježíšku!
Z nebe jsi přišel - v betlémské kraje, - Jezu náš milý, kvítečku z ráje. - Matička tě vítala, - na svém srdci chovala, v jesličky tě chudé dala, - Spasiteli náš! Andělé k jeslím - pastušky zvali, - na cestu spěšně - všichni
Kyrie.
Gloria. Vzhůru, vzhůru, pastuškové, vzhůru vstávejte, - do městečka,
do Betléma teď pospíchejte! - Věc velmi divná a neslýchaná dnes se nám stala, - Panna Maria - porodila Syna - v městě Betlémě. - [: Andělé Ho vítají a vesele zpívají. :] - Gloria, gloria. - Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidu slavně zpívají.
Pokoj uděl nám všem svátý, - nebo ty jsi náš Pán zlatý, chraň hříchu, neštěstí, všeho zlého; - po smrti uved’ do ráje svého.
Evangelium a Krédo. Nuž, my tedy, pastuškové, s rychlostí - jen jen s rychlostí -[: pospíchejme do Betléma s radostí. :]
Narodil se Kristus Pán, - veselme se, - z růže kvítek vykvet nám, - radujme se! Z života čistého, - z rodu královského, nám, nám narodil se.
Přivítejme Jezulátko maličké - ach, tak maličké, - [: z čisté Panny narozené, chudičké. :]
Jenž prorokován jest, veselme se, - ten na svět poslán jest, radujme se. - Z života atd.
Vítáme tě, dobrotivý Ježíšku, - ó náš Ježíšku, - [:i Marii, čistou tvoji matičku. :]
Člověčenství naše, - veselme se, - ráčil vzíti na se, - radujme se. - Z života atd.
Kterak toho nevděčný svět zasloužil, - kterak zasloužil, - [: že jsi sebe tak hluboce ponížil. :]
Goliáš obloupen, - veselme se, - člověk jest vykoupen, radujme se. - Z života atd.
Obětování.
29.
Od nás dávno toužený, - Ježíšek je zrozený. - Leží v chudých jesličkách, - zahalen je v plenčičkách. - Čest vzdejte našemu Ježíškovi milému - v městečku Betlémě narozenému.
Chtíc, aby spal, tak zpívala' - synáčkovi' - Matka, jež ponocovala, - miláčkovi: - Nynej, rozkošné děťátko, - Synu Boží! - Nynej, nynej, nemluvňátko, - světa zboží!
Dnes s pastýři zbožnými - spolu s dary vzácnými - k oltáři pospíchejme - jako k jeslím v Betlémě! - Ježíšku spanilý, buď tobě dar milý, - který jsme ti na oltář položili.
Tobě jsem lůžko ustlala, - Spasiteli, - tvory k tvé chvále svolala, - Stvořiteli! - Nynej, kráso a koruno - svrchovaná, nynej milujících ceno - zaslíbená! ^
Sanktus.
Nynej, to jest matky žádost, - holubičko, - nynej všech andělů radost, - má perličko! - Slávy, chvály vždy nabudeš - od matičky: - když se vyspíš, jisti budeš - med včeličky.
Svatý, svátý, nejsvětější, Bože náš, - který vždycky na nebesích přebýváš! - Tebe ctíme, velebíme. Pane náš, - že jsi ráčil k nám sestoupit v tento čas. Na kolena zde před tebou padáme, - srdcem zbožným a pokorným žádáme, - požehnej nás, posiluj nás, Pane náš, kterýs ráčil k nám sestoupit v tento čas. Po pozdvihování. Jak velká to milost byla Boha našeho, - že na ten svět s nebe seslal Syna milého, [: pro hřích v ráji učiněný:] - hned po stvoření Adama Evy. Vy, pastýři bohabojní, nestrachujte se, - nad přešťastnou tou novinou zaradujte se, - že je v městečku Betlémě krásné dítě narozené, - světa Spasitel a Vykupitel. K přijímání. Stal se zázrak veliký, veliký, - přebývá Bůh s námi. - Jemu pěkně zpívejme, - vroucí díky vzdávejme: - budiž pochválený, věčně velebený, ó Ježíšku pře- milý, - z Panny zrozený! Prosíme tě, Ježíšku, Ježíšku, - vyslyš naše prosby! - Ó Beránku nevinný, - odpust nám naše viny, - vzdaluj od nás boje - a uděl pokoje, - do věčné radosti uveď děti svoje. Po přijímání.
28.
Ó fialo, ó lilium, - ó růže má, - nynej vonné konvalium, zahrádko má! - Ó loutno má, labuti má, - můj slavíčku! Nynej, líbezná harfo má, - můj věnečku. Na dobrou noc dej hubičku, - nynej, dítě; - kolébat bude matička, - nynej tiše! - Spi, miláčku, umlkněte, - andělově, se mnou k Bohu přiklekněte, - národové!
30. Nesem vám noviny, poslouchejte, - z betlémské krajiny, pozor dejte: - [: slyšte je pilně a neomylně, :] - rozjímejte! Syna porodila čistá Panna, - v jesličky vložila Krista Pána; [: jej ovinula a zavinula :] - plenčičkama. K němužto andělé s nebe přišli, - i také pastýři jsou se sešli; [: jeho vítali, jeho chválili, :] - dary nesli. Anděl Páně jim to sám přikázal, - když se jim na poušti všem ukázal; - [: k Betlému jiti, neprodlévati :] - hned rozkázal. Ejhle při Kristovu narození - stal se div veliký v okamžení; [: nebo noc tmavá se proměnila :] - v světlo denní. Andělé v oblacích prozpěvují, - narození Páně ohlašují, - [: že jest narozen, v jeslích položen, :] - oznamují.
K Ježíškovi, miláčkovi, věrné duše spěchejte, - v jeslích jemu složenému chválu a čest vzdávejte! - Oslavujte, zvelebujte Ježíška spanilého: - [: Vítej, milý, roztomilý, zpívejte Ježíškovi. :]
I my též, křesťané, nemeškejme, - k těm svátým jesličkám pospíchejme; - [: Ježíše svého, Pána našeho :] - přivítejme!
Bůh ty jsi náš a Mesiáš, - po tobě jsme toužili, - už jsme tvého radostného zrození se dožili. - Oslavujte atd.
S nebe jsi sstoupil k nám z pouhé lásky, - krásné Jezulátko, kvítku rajský; - [: jakýs spanilý a ušlechtilý, :] - celý krásný.
Ke konci.
Tak jsi svůj lid sobě zamiloval, - žes i pro něj nebe nelitoval; - [: sstoupil jsi s nebe, aby jsi sebe :] - obětoval.
Tobě jsme se poklonili, - zpěvy svými oslavili, - Ježíšku milý, Spasiteli náš, - tebe prosíme, rač požehnat nás.
Vítej nám, Ježíšku, s nebe daný, - jenž jsi se narodil z čisté Panny; - [pohlédni na nás a přijmi od nás :] - tyto dary.
Přijmi ty nábožné dary od nás, - milostivý Králi a Pane náš; [: svoje poddané, tobě oddané :] - ty dobře znáš.
Děkujem ti za tvé narození, - které nám přineslo vykoupení, [: na které jistě čekalo lidské :] - pokolení.
našich příbytků! - Ó lilium vonné, - potěšení hojné - všech truchlých, soužených, - v bídě postavených.
Žádáme s srdečnou zkroušeností, - abys nás uvedl do radosti, - [: tam, kde přebýváš, slávy požíváš :] - na věčnosti.
Sem, všichni ptáčkové, - k Pánu pospíchejte, - lesní zpěváčkové, - líbezně zpívejte«' " Pospěšte, zpívejte - a chválu vzdávejte - Ježíši malému, - Pánu Bohu svému!
31. Ó dítě mé roztomilé, - ty raníš srdce mé! - Ó dítě rozmilé, robátko spanilé, - ó Ježíšku krásný, - nad slunečko jasný, - ty raníš srdce mé. Patřím-li na tvou krásnou tvář, - vidím v ní jasnou zář, - jež smutek zahání - a místo vzlykání - radost v nás vzbuzuje. - Ó dítě rozmilé, - ty raníš srdce mé. Hledím-li na tvou matičku, - spatřuji hrdličku, - kterážto kolíbá, - objímá i líbá, - a jak se podívá, - slzičky vylévá. - Ty raníš srdce mé.
35. Slyšte, slyšte, pastuškové, - jaké znějí zpěvy nové - v této noční hodině - u betlémské jeskyně. Andělé se tam zjevují, - slávu a čest prozpěvují - pacholíčku zkroušeně, - jenž si hoví na seně. Děťátko to je Syn Boží, - od něho je všecko zboží, - a zde leží maličký, - synek chudé matičky. Pěstoun Josef ve Betlémě - hledal nocleh Pánu země; - nikdo neměl místečka - pro tohoto poutníčka.
Ó dítě mé roztomilé, - ty raníš srdce mé. - Ó Ježíšku jasný, ó synáčku krásný, - moje pacholátko, - chudé ubožátko, - ty raníš srdce mé.
Tehdy matka v noční době - chlév zvolila za byt sobě, - a v kouteček nejnižší - sestoupil Pán nejvyšší.
32.
V jeslech leží pacholátko, - plesej, plesej, blahá Matko, - byť i Betlem neznal tě, - ty zde nejsi v samotě.
Ó svata dobo vánoční: - kdy v temné chvíli půlnoční, - se Betlem náhle v záři stkvěl, - že narodil se Spasitel; - a zpěv a ples tu zaznívá, - že vyšla hvězda zářivá. Ó světlo lásky přeskvělé - nám s nebe nesou andělé, - a míru blaha libý květ, - že zlatá záře líbá svět, - že svět se v slasti rozezněl: - »Nám narodil se Spasitel.« Ó, záři světlo lásky té, - jež nesou s nebe andělé, - a padni v srdce lidem všem, ať blahý mír nám údělem: - nuž, pějme, jati hluboce: - »Ó svaté, blahé vánoce!«
Andělé se, co své paní, - tobě s uctivostí klaní - a líbají ručičku - vroucně tvému Ježíšku. Nejsi více chudá žena, - pastýři zde na kolena - před tvým synkem padají, - písně chvály zpívají. A sem od východu z dáli - pospíchají moudří králi, - aby vzdali chválu, čest - tomu, jenž Pán králů jest. I my jdeme k chudé stáji, - tať dnes podobá se ráji, - zpěv andělský tamo zní - a sám Pán Bůh bydlí v ní.
33.
Rač u Syna, drahá Máti, - laskavě se přimlouvati, - ať svou ruku vztáhne k nám - a laskavě žehná nám.
Přistupte sem, andělově, - zpívejte vesele písně nové: Narodil se Král nebeské říše, - v jeslích odpočívá tiše.
Řekni k němu: »Jedináčku, - Ježíšku, Boží Synáčku, požehnej ty dětičky, - požehnej své bratříčky!«
Vy svědkové Boží slávy, - vizte, kde _ ukládá Pán své hlavy; - trůn postavil na loži ze sena. - Poklekněte na kolena!
36.
Otevřete svému Pánu, - měšťané betlémští, města bránu; požehnaný Páně se k vám béře, - otevřte mu srdcí dveře! Pojďte i vy, pastuškové, - onť vás svým andělem k sobě sem zve, - on je duší pastýř chudý, prostý; - ukloňte se svému hosti! Pojďte z blízka, pojďte z dáli, - muži moudří, a vy mocní králi, - zde jest moudrost v těle, a Pán králů, - dejte jemu za dar chválu. Spějte, dítky, spějte, kmeti, - uklonit Božskému se dítěti, - a v podivné zde té stáji prosté - Boha svého vroucně proste: Dej, abychom pýchy zřekli, - v pokoře věrně ti sloužit zvykli, - v mysli měli rozkaz tvůj i radu, - tak došli věčných pokladů.
34. Sličné pacholátko, - vítej Synu Boží, - milostné děťátko, vítej světa zboží, - Mesiáši pravý, - králi věčné slávy: - vítej ctné děťátko, - milé nemluvňátko. Ach, kdo tě tak snížil, - jenž v nebi kraluješ? - Kdo tě tak obtížil, - jenž v světě panuješ ? - Láska tě snížila, - láska obtížila ; proč nás ták miluješ, - že se obtěžuješ? Poslán jsi byl s nebe, - ó překrásný kvítku; - i vítáme tebe do
Tobě se dnes, milý Ježíšku, - tobě se dnes věnujeme. - Přijmi nás k sobě, nebeské robě - upřímně tebe milujeme. Otec seslal svého Synáčka, - Spasitelem aby nám byl, - aby se zrodil, nás vysvobodil, - od smrti věčné nás vykoupil. Dovol, dovol, božské Děťátko, - s tebou se dnes potěšiti. Tobě, ó Králi, pějeme chvály, - tělo i duši darujem ti.
37. Zdráv buď, krásný Ježíšku, - můj rozmilý bratříčku, - tvá láska mne táhne k tobě, - bych tě moh’ ctít v této době. Klaním se Bohu svému, - v těle narozenému. Pospíchám s důvěrností - před trůn tvé velebnosti, - žádostiv -jsem tě uctíti, - na tisíckrát pozdraviti, - neb ty těšíš srdce mé, - tys sám potěšení mé. Zdráv buď tedy, Ježíšku, - můj andělský hošíčku, - děkuji tobě z lásky tvé, - z dobroty a milosti tvé, - žes pro mne na zem sstoupil, - bys hříšného vykoupil. Ó lásko neskončená, - ke mně tak nakloněná, - láskou lásku odměňuji, - tebe upřímně miluji, - ó Ježíšku spanilý, Spasiteli rozmilý. Ty jsi plný milosti, - lásky, dobrotivosti, - tys moře božské
sladkosti, - vší krásy a líbeznosti. - Ty mysl občerstvuješ - a duši posilňuješ. Kdo k tobě v své úzkosti - přichází s důvěrností, nezavrhuješ žádného, - laskavě těšíš každého, - buď v nouzi neb chudobě, -kdo utíká se k tobě. Ó Ježíšku, vyslyš mne, - nevzdaluj se ode mne, - přispěj a pospěš k pomoci, - Tebe žádám ve dne v noci, - uslyš mne v mé žádosti, - pomoz mně k své milosti. Nejmilejší Ježíšku, - vzdal od nás svou metličku, - mor, hlad, válku odvrať od nás, - zvlášť v tento nebezpečný čas, - neb‘s nejvýš milostivý, - laskavý, dobrotivý. Vzhlédni na mne očima - svýma milosrdnýma, - zapal srdce k tobě láskou, - vztáhni ručičku svou svátou, - uděl své požehnání - ve všem mém pracování. Zachovej ctitele své - v lásce a milosti své, - kteří k tobě přicházejí, - v tomto chrámě tobě pějí, - kráso města našeho, zbav nás od všeho zlého. Amen, Ježíšku milý, - můj bratříčku rozmilý, - tobě své srdce daruji, - duši s tělem obětuji. - O Ježíšku, stůj při mně, zvlášť v poslední hodině!
38. Buď od nás pozdraven, - náš Mesiáši, - a budiž veleben, - náš milý Ježíši, - jenž z rodu Davidova - vyšels jak vévoda, - na zem jsi sstoupil, - bys nás vykoupil. Tvá čest a tvá chvála - všude se rozlíhej - a tvé dobrodiní každý člověk uznej, - žes nás všecky spasil, - milostí oslavil naše spasení - skrze tvé vtělení. Ó dárce pokoje, - ať Otci tvému – buď vždy Čest sláva - i Duchu svátému, - buď chvála Ježíši - a sice nejvyšší - Bohu člověku - na věky věkův! Amen.
39. Doba vánoční milá - už se k nám zas sklání, - láska Boží splnila - zbožných duší přání; - z Panny se narodil, - ten, jenž světy stvořil, - v jeslích odpočívá. „Slovo Tělem se stalo - a přebývá s námi,“ - to se vše zvěstovalo - na betlémské pláni. - Andělé plesali, - pastýři spěchali, - uctít Spasitele. Také my, ó Ježíši, - tobě se klaníme, - dobrotu tvou nejvyšší my teď velebíme; - nebť jsi s nebe stoupil, - abys nás vykoupil - smrtí svou předrahou. Oltářní ve Svátosti, - přítomný Bože náš, - z převeliké laskavosti - v chlévě se tu skrýváš. - Vroucně tebe ctíme, pokorně prosíme - mile požehnej nás!
40. Místo Betléma pospěšme k oltáři - a na kolena padněme s pastýři - před zde přítomným Ježíšem v svátosti - v poníženosti.
ať následujem vždycky tvé jednání, - dej požehnání. Den po dni k smrti, k tobě se blížíme, - ach, rač popřáti, ať tě tam spatříme; - v Betlémě rajském tobě věčné díky - vzdáme na věky. Zatím zde v chrámě tebe navštěvovat, - tobě se klanět chcem, tobě děkovat; - dej, by v nás hořel k tobě lásky plamen - bez konce. Amen.
41. Vítaný buď, Ježíšku, v oltářní svátosti, - podej nám svou ručičku, vzácný nebes hosti; - z Panny narozený, - v jesličky vložený, - poklade náš drahý. My k tobě přicházíme, v tomto našem chrámě, - a tebe velebíme v oltářním Betlémě. - Vyslyš naše prosby, - zprosť nás světa zloby, - kvítečku spanilý! Spasiteli nejdražší, Vykupiteli náš, - ochraňuj duši naši v tento vánoční čas! - Popřej nám milosti - v oltářní Svátosti, račiž požehnat nás. Zachovej nás v milosti, Ježíši rozmilý, - bychom tebe s radostí zde v chrámě hledali, - v Betlémě to časném - a kdysi i věčném - radovat se mohli. Koledy.
42 Vzhůru, bratři, vstávejte, - veselou noc dělejte, - slyšeli jsme novinu, - teď s rychlostí k Betlému - pojďme, pojďme a nemeškejme. Ó, zanechme stádo stát, - nemáme se čeho bát, - andělovy mocnosti, - nebe plné jasnosti. Prozpěvujme Bohu s vroucností. Slavíčkové, zpívejte, - vesele prozpěvujte. - Slavíčkové zpívali. - Boha zvelebovali, - i my také pojďme zpívati.
43. Bratři a sestřičky, - pojďme na jesličky, - pojďme již, pojďme již! - V jeslích dřímá hošíček, - jmenuje se Ježíšek. Chlapečku svátý, vítej nám, - poslal tě na svět Pán Bůh sám. Tebe obletují, - tobě prozpěvují - vesele andělé. - Přinesli tě s radostí - dolů na svět s výsosti, - abys byl světlem pravdy nám, - které rozsvítil Pán Bůh sám. Tebe pastuškové - vítají v té době, - vítají, jásají; - že jsi chudý synáček, - nese každý dáreček. - Chlapečku svátý, vítej nám, - poslal tě na svět Pán Bůh sám!
44. Co to znamená medle nového? - Neviděl jsem tak nebe jasného, - hvězdy přejasně svítí, - [: musí to něco býti. :] Ptáčkové hlasem libým zpívají, - pastýři o půlnoci troubějí. Nikdy to nedělali - [: by v noci troubívali. :]
Tak nás miloval, z nebe na zem sstoupil, - se obětoval, aby nás vykoupil; - od narození snášel sám úzkosti - naší bytosti.
Anděl v oblacích krásně se vznáší, - všemu stvoření radost přináší: - Sláva na výši Bohu, - [: na zemi pokoj lidu. :]
V jesličkách ležel při svém narození, - na kříži umřel pro naše spasení, - nám se zanechal v oltářní Svátosti - z pouhé milosti.
Narodil se nám Král o půlnoci, - který má nebe, zemi v své moci. - V Betlémě v jeslích leží, - [: všecko tam k němu běží. :]
Dobrý Ježíši, milý Spasiteli, - rač naší duši přidat svaté síly, -
Buď za to chvála tobě, náš Králi, - že jsme se toho hodu dočkali, - Božího narození - [: k našemu potěšení. :]
45. Co to znamenati má? - Právě o půlnoci - hle, obloha je jasná! - Záře vábí oči; - a neslýchané plesání - s nebe se snáší nad námi, - toť divné věci. - [: Vzhůru, vzhůru! Povstaňme všeci. :] Ejhle, krásní andělé - libě prozpěvují, - Kristův příchod nám s nebe - radostně zvěstují, - že se nám spasení blíží, - trest prvního pádu mizí, - povstaňme brzy.[: Vzhůru, vzhůru! Povstaňme brzy! :] Chvála buď na výsosti - Bohu nebeskému, - pokoj všem, již v zbožnosti, - dík vzdávají jemu. - Radujte se, národové, Ježíš se zrodil v té době, - pospěšte k němu! - [: Vzhůru, vzhůru! Pospěšte k němu. :] Kvapte k městu Betlému, - k lůžku Mesiáše, - vzdejte čest, díky jemu, - Králi nebes říše - najdete jej chudinkého, - v jesličkách položeného - Krista Ježíše. - [:Vzhůru, vzhůru! Chvalte Ježíše! :] Povstaňme, bratři milí, - k Ježíši pospěšme, - neprodlévejme chvíli, - jemu dary nesme! - Písně radostné zpívejme, chválu, díky mu vzdávejme, - z něho se těšme. - [: Vzhůru, vzhůru! K němu pospěšme! :]
Nemám kusá haleny, - jsem celý sedraný, - krpce jsem potrhal, - škorně jsem roztrhal; - tak jsem já, tak jsem já, - tak jsem já sedraný. Jak přes rok mít budu, - navštívit ho půjdu; - mám doma žežulku - i pěknou křepelku, - tu mu já, tu mu já, - tu mu já dovedu. Bude žežulička - vítati Ježíška, - nad hlavičkou lítat - a líbezně zpívat - kuku- ku, kukuku - zdráv buď, náš Ježíšku. Bude křepelička - milovat Ježíška, - nad hlavičkou lítat, - pět peněz mu čítat, - pět peněz, pět peněz, - Ježíšku ještě dnes!
49. Jak jsi krásné, neviňátko, - vprostřed bídy, ubožátko; - před tebou padáme, - dary své skládáme. Já ti nesu dvě kozičky, - by zahřály tvé oudíčky, - já zas drobet mlíčka, - by kvetla tvá líčka. Já ti nesu veselého - beránka ze stáda svého, - s nímž si můžeš hráti, - libě žertovati. A co my ti nuzní dáme, - darovati co nemáme, - my ti zadudáme, - písně zazpíváme.
46.
Pastuškové mu dudají, - zvuky dud se rozléhají - slavně dudy dují, - všichni prozpěvují.
Ejhle, naše chasa - běží ze salaša - [: k Ježíškovi malému, Kristu Pánu krásnému; t] - ve zpěvu děkují, - jemu se klanějí - a se všemi tvorami, - skalami a horami - plesají.
Měj se dobře, Jezulátko, - přespanilé, pacholátko, - s tebou se loučíme, - Bohu poroučíme.
Jděme a pospěšme, - též se mu klanějme, - [: on v městečku Betlémě - leží v prostičkém chlévě :] - v jesličkách na seně, jsou při něm andělé; - Josef, pěstoun Ježíše, - kolébá jej tam tiše, - Ježíše.
50
K nohám mu padněme, - dary obětujme, - [: jemu libě zpívejme, - ať se mu zalíbíme. :] - Křesťané upřímní, znejme dobrodiní, - že pro nás na zem sstoupil, - by nás všechny vykoupil - v trpění.
Kolíbej ty, Josefe, - Pána Boha svého, - nebo ty jsi ochráncem - a pěstounem jeho, - my zatím zazpíváme Ježíškovi mile: - Spi, děťátko rozmilé, - v svém betlémském chlévě.
Přistupme my k Pánu, - nám teď zrozenému, - [: neb on jest milostný Pán, - oči své obrátil k nám, :] - naučí nás znáti, všech hříchů se kátí; - neb jestli my s ním zemřem, - tož také s ním obživném - k radosti.
Pastýři pospíchali, - do Betléma jdouce, - Ježíška navštívili, dary mu nesouce. - Počkejte, pastuškové, - my půjdeme s vámi, - neboť bychom nedošli - k Ježíškovi sami.
Drahé Jezulátko, - rozmilé děťátko, - [: zrozené jsi v chudobě, - trpíš vše dobrovolně :] - to pro nás, pro hřích náš, - bys vysvobodil nás. - Ty znáš srdce každého, - jak zlého, tak dobrého, - všechněch nás.
47. Hajej, nynej, Jezu Kriste, - Synu Boží Panny čisté, - spi, jen spi; - my jsme se tu k tobě sešli - a zpíváme ti u jeslí, - spi slaďounce, spi, miláčku. Milá Máti tvá, ó Dítě, - políbením probudí tě, - spi, jen spi; proto přišels s nebe dolů, - bys nás spasil všech pospolu, - spi slaďounce, spi, miláčku. Svatý Josef, plný lásky, - líbá ruce, hladí vlásky, - spi, jen spi; - vůl a osel teplo dýše - u jesliček na Ježíše, - spi slaďounce, spi, miláčku.
48. Já bych rád k Betlému - dary nes’ malému - Králi nebeskému, - dnes narozenému, - zazpíval, zadudal, - zadudal malému.
Narodil se Ježíšek - z chudičké panenky, - ušlechtilý synáček, - z té božské milenky, - leží v chlévě na seně, - matička ho líbá, - stojí při něm andělé - a Josef kolíbá.
Pastýřové čekají - na nás, služebníčky, - nesou ovce, beránky, - i měkké žemličky. - Ach, co medle my dáme - Ježíškovi svému? - Obětujme svou duši, - nebo patří jemu. S poníženou poklonou - přicházíme k tobě, - ó Ježíšku rozmilý, - bys nás přijal k sobě, - pohleď milostně na nás, zbav nás vší žádosti, - a po tomto životě - uved do radosti.
51. Novina velmi dobrá - nám zvěstována, - že Panna porodila nám Krista Pána, - a to v městečku Betlémě, - leží tam v chlévě na seně - děťátko, - které se má nazývat - Jezulátko. Na svět přišel v chudobě, - velmi pokorně, - Bůh v způsobu člověka, - sám dobrovolně, - aby se to vyplnilo, - co předpověděno bylo, - že přijde, - který potře hlavu ďábla, nám s nebe. Jaká radost se nám teď - všechněm zvěstuje, - skrz anděla pastýřům - se oznamuje, - že se narodil Spasitel, - všeho lidu Vykupitel, - Syn Boží; - ať mu každý s ochotností - hned slouží. Následujme pastýře, - již chvátající, - a k městečku Betlému -
teď spěchající, - pojďme, vizme, co se stalo, - co se jim též zvěstovalo - andělem: - nebť jest celý osvícený - Betlehem.
Betlémě; - noviny jisté - z dobrého slyšte - pramene.
Vizme, jaké místo Bůh - sobě vyvolil, - v němž náš milý Spasitel - se nám narodil:
Narodil se Kristus Pán - z chudičké Panny. - I byl od Otce světu dán; - nám všem k spasení, - k hříchu shlazení - je seslán.
- v chatrném chlévě Betlémě - spočívá Král nebes, země - v jesličkách; - obvinutý něžně v prostých - plénčičkách.
Ó synáčků milostný, - proč jsi se sklonil, - proč, maje Stánek blahostný, - zvolils z milosti - osud lidskosti - žalostný ?
52.
Palácem tvým jesti chlév, - jesle jsou tvůj trůn, - pleny jsou královský oděv, a jen pastýři - tobě se koří - úcty v jev.
Pojďte, chlapci, k nám, - koledy vám dám: - po jablíčku, po oříšku, - oblecte se do kožíšku; - budem zpívati, - koledovati.
Proč jsi sebe sám zchudil, - Kriste Ježíši? - Aby jsi nás obohatil: - na svá ramena - hříchů břemena - jsi vložil.
Už je zima, mráz, - slyším divný hlas, - ptáci v půlnoc již zpívají, - pastýřové vytrubují; - co to nového, neslýchaného?
Nikdo jiný nemoh’ nám - jak ty posloužit; - tys, čehož nás zbavil Adam, - vyzískal nám zas, - pokutu za nás - trpě sám.
V oblacích krásný - anděl se vznáší, - lidu hlasně prozpěvuje - a všem radost vyjevuje; - narodil se nám - Ježíš, Bůh a Pán. Leží v Betlémě - na ostrém seně, - nemá žádné poduštičky, ani chatrné plénčičky, - už je zrozený, na ten svět bídný. Už vy, děvčátka, - i pacholátka, - malá, velká se seberte, Ježíškovi dary neste, - jemu je dáte, - každý, co máte. Verunka běží, už je u dveří, - nese láhev smetaničky, - hrudu másla a krupičky, - Ježíškovi dát, - kašičkou zahřát. Vašíčku, pospěš, - a do lesa běž, - přines roštíčka suchého, zahřej Ježíška útlého, - ať nemá zimu - s matičkou milou. Tu hned zahráli - malému Králi - na husličky, na dudečky, bubnovali mu písničky, - cin, cin, hopsasa, - zpívala chasa.
53. Pojďte všichni k jesličkám, - radostí plesejte: - Spasitel zavítal k nám, - díky jemu vzdejte. - [: Vítej nám, vítej nám, dítě nebes krásy, - tebou nám v srdci stan - vzejde blaha, spásy. :] Hle, na výsosti nebes - andělů sbor jásá: -„Sláva Bohu, neboť dnes - přišla lidstvu spása.“ [: Vítej atd. :] Noc tmavá se mění v den, - jasnost z nebe plaje, - lid betlémský poděšen - patří v ony kraje. [: Vítej atd. :] Tam ve chýši v Betlémě - dal Bůh smilování; - kéž celé lidské plémě - za to dnes se sklání. [: Vítej atd. :] Chudoba mu podílem, - jest však přebohatý; - Bůh všemocný přesílen, - vševědoucí, svátý. [: Vítej atd. :] Před tebou se koříme, - božské, krásné robě, - láskou vřelou hoříme, - dary nesem tobě. [: Vítej atd. :] Kadidlo proseb zbožných - nechť se k jeslím vine, - od ctnostných i bezbožných - ať ti chvála plyne. [: Vítej atd. :] Zlatem tebe uctíme, - co milého krále; - v srdci trůn ti stavíme, - nechť potrvá stále. [: Vítej atd. :] Myrhu tobě neseme, - přijmi naše kříže; - všecko, co je vznešené, - nechť nás k tobě víže. [: Vítej atd. :] Ó, jak to radostné - tebou vzejdou doby; - zajde vše, co žalostné, - zhynou lidstva mdloby. [: Vítej atd. :] Jezulátko rozmilé, - vyslyš naše přání; - ó děťátko spanilé, dej nám požehnání. [: Vítej atd. :]
54. Poslouchejte, křesťané, - co se jest stalo - před lety dávno v
Poznejme dobrodiní, - křesťané, toho, - že se událo vtělení Krista Ježíše - pouze pro naše - spasení. Vzdejme díky srdečné - Bohu našemu, - jevme láskou srdce vděčné: - Ať v své milosti - dá nám radosti - pověčné.
55. Poslechněte, národové, pravím vám, - narodil se nám v Betlémě Kristus Pán! - Spěšně jděte, nemeškejte, - to děťátko přivítejte - přemilé, - [: neb se z lásky k nám snížilo té chvíle. :] Anděl Páně »Gloria« prozpěvuje, - narození Ježíška oznamuje. - Hle, tam v tom městě Betlémě - leží v jesličkách na seně Ježíšek, - [: jeho postel zahřívá vůl, oslíček. :] Ten jest náš dle svého božství Stvořitel - a v novém tom narození Spasitel, - který někdy umučený, - svět vykoupí zavržený - na kříži, - [: a tak všechnu ďábelskou moc poníží. :] Pojďme, bratří, do Betléma v rychlosti, - přivítejme to děťátko s radostí. - Vítej,’ milé, ušlechtilé, - ode všech očekávané - děťátko, - [: s pastýři tě vítáme, nemluvňátko. :] Toto dítě jest Bůh pravý, - přesvatý, - od Boha Ducha svátého počatý; - sláva tobě, Pane Kriste, - jenž se zrodils z Panny čisté, - Ježíši, - tobě patří věčná čest, ó Nejvyšší.
56. Poslyšte, bratři, jen! - není to žádný sen, - divný to věru zjev, - andělský slyšet zpěv, - [: andělů sbory se všemi tvory : - [: zpívají aleluja. :] Ve městě Betlémě - ve chlévě na seně - pacholátko leží, - vše spěchá, tam běží - [: přivítat Krále, jenž nenadále : ] - [: zjevil se všemu světu. :] Každý dárky nese - v radosti a plese, - jeden má ovečku, druhý holubičku, - [: ten pomazánku, ten mléko v džbánku; :] - [:vše nesou Ježíškovi. :] Maria Matička - kolébá hošíčka, - líčka mu celuje, - při tom prozpěvuje: - [: Hajej, Synáčku, - můj jedináčku, :] - [: mé celé potěšení. :] Ó Kriste Ježíši, - Beránku nejtišší, - srdce dej nám vřelé, milovat tě chceme. - [: A pak ještě braň, - ode zlého chraň :] [: tu naši českou zemi. :]
57. Pospěšte, pacholátka, - poběhněte, děvčátka - [: když se všichni sejdeme, - do Betléma půjdeme. :]
K dítěti nebeskému, - panáčkovi hezkému, - [: poneseme mu dary, - jablíčka nový, starý. :]
plný milosti a pokoje - zvolil sobe zíti v chudobě, - a to dobrovolně.
Kdo chce tam s námi jiti, - musí maličkým býti, - [: sice ho od jesliček - zažene vůl, oslíček. :]
Děťátko, bud nám vítané, - k spasení všechněm zrozené! Odpusť nám naše provinění - a zbav nás věčného trápení, dej nám místo v nebi!
58. Sem, pastýři, pospíchejte, - stáda zanechte - a k jesličkám Ježíškovým - hned pospíchejte, - přivítat jej s radostí - a se vší ochotností, - nebť jest dán z nebe. Zrodil se nám, vykoupit nás, - všechen hříšný lid, - učením svým osvítit nás, - dát nám v nebi byt; - pročež máme toužiti - jeho vůli plniti, - jemu sloužiti. Vítán buď, ó nejsvětější - Kriste Ježíši, - ty jsi základem spasení - všech našich duší! - Vítej nám, ó nejdražší, pokrme náš nejsladší, - milý Ježíši! Jděte, chudí pastuškové, - sobě pospěšte - a Ježíška zrozeného - v chlévě hledejte; - jak jen ho naleznete, - o něm vědomost dejte, - mu se klanějte. Neboť my se jemu chceme - také klaněti - a všecky svoje úzkosti - mu přednášeti; - doufáme, že on, Pán náš, - pod ochranu vezme nás - ve vší těžkosti. Kriste, králi nejmocnější, - uděl milosti; - budiž nám vždycky přítomen - s božskou pomocí, - čiň to pro své zrození; - dej hříchů odpuštění, - jenž’s všemohoucí.
59. Veselé vánoční hody, - zpívejte, dítky, koledy, - o tom, co se vskutku stalo, - že se lidem narodilo - děťátko. Onoť světa Spasitelem, - Slovo učiněné tělem, - Syn Boží a Syn člověka, - Otec budoucího věku, - děťátko. Jehož Panenka počala, - zimě v chlévě porodila, - položila do jesliček, - obvinula do plénčiček - děťátko. Volek, oslíček tu stáli - a na Pána jsou dýchali, - zahřívali nemluvňátko, - roztomilé pacholátko, - děťátko. Slunce stvořils a hvězdičky, - zde ve tmě ležíš, maličký; - ty, jenž všemu oděv dáváš, - sám jsi nahý a nic nemáš, - děťátko. Chudí duchem pastuškové - vydali se v chvály nové: - Vítej k nám, andělský Králi, - tebe jsme z dávna žádali, - děťátko. S nimi také k tobě jdeme, - a z tebe se radujeme. - Vítej, Slávo andělíčku, - Synu Boží, náš bratříčku, - děťátko.
61. Vzhůru, vzhůru, pastýřové, - slyšte krásnou novinu! Vzhůru, Evini synové, - děkujte Hospodinu; - ejhle, nebeské plesaní, - kůrů andělských zpívání: - Narodil se Vykupitel - v tuto noční hodinu. - Nebeské plesání, - andělů zpívání, - v noční hodinu. »Sláva Bohu na výsosti!« - andělé prozpěvují, - pokoj lidem, jenž v zbožnosti v tomto světě obcují. - Rychle vstaňte^ a pospěšte, - Ježíškovi dary neste, - pokloňte se Králi svému, světa Vykupiteli, - chvalořečte jemu - Králi nebeskému - s všemi anděly. Spěchejte k městu Betlému, - najdete tam Ježíše; - vzdejte čest a chválu jemu, vítejte Mesiáše, - najdete jej vloženého, - plénkami ovinutého, - mezi hovádky v jesličkách, - krále nebeské říše, - vzdejte chválu jemu, - králi nebeskému, - chvalte Ježíše. Pojďme všichni s důvěrností, - spojme hlasy s anděly, - pějme s srdečnou vroucností - našemu Spasiteli. - Ježíškovi pacholátku, - přerozkošnému děťátku, - nesme dary pobožnosti, - světa Vykupiteli, - Ježíšku milému - a ušlechtilému, - Vykupiteli. Ejhle, chudá dívka, krásná, - mateřsky jej objímá; - nevinná, jak hvězda jasná, s Ježíškem se obírá; - chvalozpěvy Hospodinu - s Josefem v noční hodinu - prozpěvujíc Matka Panna - krásné děťátko líbá. - Matka prozpěvujíc, - Ježíška líbajíc, - pak jej kolíbá. Poklekněmež na kolena - před jesličkami jeho; - chvalme nebeského Syna, - Ježíška přemilého. - Duchové zemřelých vstupte, - k jesličkám s námi přistupte, - vítejte Vykupitele, v pádu otce našeho; - spanilé děťátko, - krásné Jezulátko, Krále našeho!
62. Tichá noc, svata noc! - Spánek vše jal v svou moc; - jenom Josef bdí, Maria s ním - nade Ježíškem, dítětem svým. - V jesličkách děťátko dlí, - jak poupě v lístečkách spí.
60.
Tichá noc, svátá noc! - Lásky, hle, Boží moc – káže andělům s nebe se snést, - věštit pastýřům blahostnou zvěst. - Kdo dobrý, každý ji slyš: - Spasitel zrodil se již.
Vzhůru vstaňte, bratři, vzhůru, - slyšte hlas andělských kůrů: - neb se nám narodil Spasitel - a všeho světa Vykupitel, - náš Vysvoboditel.
Tichá noc, svátá noc! - Lásky, hle, Boží moc - právě zjevila lidem svůj čin, - že se narodil věčný Bůh Syn, - dítkem se maličkým stal, - by nám ráj ztracený dal.
Narodil se z Panny čisté, - leží v chlévě v prostém místě; andělově jej vychvalují - a jemu vesele zpívají, - jemu se klanějí. Ježíšek, Syn milý Boží, - mezi hovádkami leží - v prostičkých jesličkách na seně, - neboť místa neměl v hospodě, - v městečku Betlémě. Bůh to sám, jenž na svět přišel, - Bohu Otci ve všem roven; přišel nás naučit pravdu znát, - a jak ho vždy máme milovat, bludů se vystříhat. On se tak velmi ponížil, - že se v prostém chlévě zrodil; -
