Neoficiální|iteratura Struktura a dimenze ievu ;irra v Ueskua Bulharsku n r u Ž e l I N AP E N Č E v n
li
i
Il I
V osmdesát ch |etechjsem byla nak|adatelskouredaktorkouv největšímbulharskémnakladatelstvína pŤekladovouliteraturu,respektivejsem se odborně zabyvalavydávánímčeskéoficiá|níliteraturyv Bulharsku' Některá dí|az tohoto okruhujsem i sama pŤeložilado bulharštiny,a jak tomu obyčejněbyvá, měla jsem k nim doslova emocioná|nívztah. Snad proto mrij pťrvodní záměr byl pŤispětna tétokonÍ-erenci referátems pracovnímnázvem ,,Perličkyna dně bažiny,,,kterymě| akcentovatněkterérelativně vysokéliterárníhodnoty stvoŤené běhernposledníchdvou desetiletísooialistického reŽimuv obou zemíchv rámci oficiální 1iteratury.Časemse mi všaktakovétémazačalozdát nemístné, zbytečné' ne-li pŤímonepoctivé.Jako mnohem závažnějši, ba pŤímoosudovy se mi začaljevit problémobrovskédisproporcev dimenzíchtzv' neoficiálníliteratury v Českua v Bulharsku. Tento problémmimochodem znepokojujeuž tucet let nejen mne a da|šíbulharskébohemisty.V bulharskéspolečnostije totižproblematikačeského disentua české exilovéliteraturypoměrnědobŤeznámá.I pňed tzv. bulharskoulistopadovourevolucío ní měl pŤehlednejen zky okruh vícekulturníveŤejméněopozičněnaladěn;/ch inte|ektuálrj, nybržpÍevážnáčásttzv. nosti.To lze vysvětlit uŽšímikulturně.historickymivzÍahymezi oběma národy již od dob obrozenía dost aktivními odbornymi styky českycha bulharsk1ich spisovatelria vědeck;ichpracovníkriv šedesátlchaŽ osmdesátychletech. Bulharská bohemistika bylatéžvždy vysoce aktivnía spojovalaznačnouinformože po roce l989 byvanost s osobnímzaujetím.Proto by nemělo pŤekvapovat, jedním z nejpreÍ.erovanějších tématnovéhosvo1o na několik let ,,české téma.. publikacích pŤevládalydva četn1/ch bodnéhobulharskéhotisku. V dotyčn1/ch _ akcenty.Za prvé nadšeníz možnostikonečněvyslovit plnou pravdu o tak jevech. Za dlouho utajovanlch a tak obdivuhodnych společensko-estetickych druhé vyslovená či nevyslovcná otázka,pročv bulharskéliteratuŤeobdobné ocitujme na měŤítku. procesyproběh|yv nesrovnatelně, ažhanebnědrobnějším
97
drikaz toho v]irokjednoho z nejrispěšnějších bulharsk1ichexilov]ich spisovatelri Dimitara Bočeva:''V1iběr (bulharskéneoÍjciální|iteratury_ pozn. A. P) za ce1á čtyíideseti|etínenínijak zvlášťvelk]1;. Člověk by těžkonapočítalidesetjmen... Následuje v1ičettŤináctispisovatelťr a nelítostn závér:,,(..')no' to je tedy veškerá poctivá bulharská literaturazabezmá|a pril stoletíexistence'..BočevpňíkŤeobviřuje svépíšící ko|egy z absencenejen mravníhomaxima, n brž i mravníhominima. Vskutku, nevkusnáa dost agresivnívlna čerstvěvylíhnutychdisident a nepŤátelŽivkovova režimu,která se u nás rozlila po roce 1989, vyvolala protivlnu v1ičitektypu ,,kde máte svéšup|íkové knihy?.. (skutečněse takov;ich téměĚneukázalo) a ,,kdejste byli, kdyŽ se Jan Palach upálil' když Václav Havel seděl ve vězenía kdyžJiŤíMenzel Ťídiltaxík?..(cttátz bulharsk ch novin). Ceská neoficiálníliteraturaa českydisentse skutečně staly zrcadlern'prubíŤskymkamenem svych bulharskychprotějškťr (a to ve značněvětšírníŤeneŽ tŤebadisent polsk1i či rusk1/).Bohužel, v sledek tétokomparace vyznívá pro bullrarskouskutečnostdost neutěšeně. Tento referátje pokusem popsatbulharskou situaci a vysvětlit piíčinynaznačené zjevnédisproporce.omezím sejen na obecny popis bulharskéneoflciálníliteratury ze sedmdesátlch a osmdesát ch let. Parale|y s českousituacíse bezpochyby nabídnousamy. PĚedevším bych uvedla vysoce pŤíznačn;i Í'akt,žeaž na několik dílčíchčasopi. seck ch a novinovychčlánkrlnevyšladoposudv Bulharskuani jedna souvislá kniŽnípublikace pojednávajícío bulharskéneoÍrciálníliteratuŤe.Navíc - souhrnnépojmy jako ,,tŤibulharskéliteratury..,,,bulharskádisidentská literarura.. a dokonce ,,bulharskáexilová |iteratura..se prakticky neukázaly jako funkční' operacionální'strukturní. M|uvilo se jen o spisovatelích-disidentech, o exilov ch spisovatelíohatd. Sem a tam se mihl pojem ,,bulharsk samizdat..,ale ani ten Se neustálil jako závažn,!nástroj kriticko-historickéreÍ.lexe. V zatínrjedinych komplexních,,porevolučních..dějinách bulharskéliteratury- Stručnédějitty bulharskéLiteratury,autor Svetlozar Igov, Sofia, 1996 - neníproblematice neoÍlciální1iteraturyvěnována zvláštníkapitola. ZmÍnkyo politicko.ideologickésituaci a o vzpouŤečástiintelektuálrlvťrčiníjsou roztroušcnyv pojednáních o dílčíchžánrecha obdobích.Igov, sám pňedstavitelonÓ vrstvy bulharskÓ inteligence,kteráse pohybovalana hranědisentu,popisujesedmdesátálétajakodobu stagnace,během nížjsou málem jedin11im projevemantitotalitního odporu eseje Georgiho Markova na rozhlasovéstanici BBC. V osmdesátlch letech pogeneracíspisovatelrisílí.Jako cit ,,nesnesitelnosti bytí..a rebelantství mladších kontrapunkt tzv' ',dubnovéhoentuziasmu..(podle pověstnéhopléna z dubna 1956' kdy by| napadenkult osobnostia některépÍílištotalitnípraktiky konru98
nistickéStrany)jsou uvedenyabsurdistickáponurá grotesknísatiraKonstantina Pavlova a surrea|istickáasociativníprotestnípoezie Binja Ivanova' Ve stŤedoškolské učebnicibulharskéliteratury zroku 1996 neoÍiciálníliteratura rovněžnenívymezena z celkovéholiterárníhoproudu,její specifičnostnení akcentována,nepodniká se pokus o systematick;/popis jevu. To nenínedbalost ani mechanickésledovánístarych sohémat;spíšezp sob prezentacejevu odpovídájeho reáln m dimenzím. Vskutku souvislejšíobraz dílčíchproudri bulharskéneoÍlciálníliteratury si mťržeme vytvoňitjedině na základě publikacív literárníchperiodikách z období l989_2001. Toto je i základem méhoref-erátu'ačkolivpŤidrikladnějšímseznámeni s dotyčn1Ími pŤíspěvkyse č|ověktěŽkomriŽezbavit pocitu, Žeje v nich pŤeceĎování, situaceznačnězkreslená -jak ve směru nadšeného tak i ve směru shovívavého či pÍezírav éhopodceĚování. U exi|ovéliteratury (nazyvanév Bulharsku též,,tamtzdatem.,) rozlršujemedí|jako jsou Julia Kristeva, CvečípŤípady' U světoznám1ichliterárníchteoretikťr, tan Todorov,Cvetan Marangozov, ani nejde o exil, o politickou emigraci, nybrž potenciálu.(Nicméo ernigraciintelektuální'Za ričelemlepšírealizacetvrjrčího ně je evidentni,Že pÍijinémduchovnímklimatu v Bulharskua pŤiabsencizákazu volnéhocestovánído zahraničíby možnázmíněnítv rci dali pŤednostpťrsobeníve svévlasti.) Jejich díla se nedajízaÍadttdo proudu bulharskéexilové neliteraturyi zjinéhcrdrjvodu- nejsoutotiŽ obrácenak bu|harskéskutečnosti, žei v odkazech nesouŽádnéstopy ,'bulharskosti... V tomto smysluje pŤíznačné, v ne-bulharsk;/chvědeok;/chpracíchjsou zmíněníliteráti citováni jako pÍíslušníci nikoli bulharskéhonároda. v oblasti novináŤDalšíokruh zahrnuje autory' kteÍírlčinkovalipŤedevšírn rozhlasovychstanic' ství,hlavně v bulharsk ch redakcíchrrizn ch zahraničních častovykazuji znaky vysokéliteratua,,komentáŤe.. ovšem,jejich ,,reportáŽe,, dobréesejistiky.Právě k tomuto Žánru se obrátil i G. Markov ry, pňinejmenším po svéemigraci' ačkcllivpŤedtím byl uznávan rn prozaikem a dramatikem.Jin pŤedslaviteltétokategorie byl Vladimir Kostov, pŤedemigracíd stojník StB a velmi populárnínovináŤBulharskétiskovéagentury,kter se po roce l989 jako jeclenz mála vrátil natrvalodo Bulharska. v exilu bylo skutečnějen velmi spisovatelť-r ,,Čistych,.' ,,proÍ.esionálních.. rnálo Dimitar Bočev,Atanas Slavov, Asen Ignatov'Asen Asenov, ktery dokonce vydával v roce 1916_|983v západnímBerlíněliterárníčasopis,nikoli na nakladatelstvích však zaměŤenyna bulharskou1iteraturu.o zahraničních literárnímtisenrigrantském popularizacibulharskéliteraturyči o bulharském
drikaz toho v1/rokjednoho z nejrispěšnějších bulharsk1ichexilov;ich spisovatelri Dimitara Bočeva:''V!běr (bulharskéneoficiálníliteratury- pozn. A. P) za celá čtyÍidesetiletínenínijak zvlášťvelk1/.Člověk by těžkonapočítalidesetjmen... Následuje v;ičettŤináctispisovatelria nelítostn1i závěr: ,,(...)no, to je tedy veš. kerá poctivá bulharská literaturazabezmá|a pril stoletíexistence...BočevpŤíkie obviĚuje svépíšící kolegy z absencenejen mravníhomaxima, nybrži mravníhominima. Vskutku, nevkusnáa dost agresivnívlna čerstvěvylíhnut1/ch disidentria nepŤátelŽivkovova režimu,která se u nás rozli|a po roce 1989, vyvola. la protivlnu q}ičitektypu ,,kde máte svéšuplíkové knihy?.. (skutečněse takovych téměrneukázalo) a ,,kdejste byli, když se Jan Palach upálil, kdyžVáclav Havel seděl ve vězení akdyŽ JiŤíMenzel Ťídiltaxík?..(citát z bulharsk ch novin). Ceská neoficiálníliteraturaa česk1Í disent se skutečněstaly zrcadlem,prubíŤskymkamenem sv1ichbulharskychprotějškti(a to ve značněvětšírníŤeneŽ tŤebadisent polsk;/ či rusk1/).Bohužel' v s|edek tétokomparace vyznívá pro bulharskouskutečnostdost neutěšeně. Tento referátje pokusem popsat bulharskou situacia vysvětlitpŤíčiny naznačené zjevnédisproporce.omezím sejen na obecny popis bulharskéneoficiální literatury ze sedmdesátycha osmdesát ch |et.Paralely s českousituacíse bezpochyby nabídnousamy. PŤedevším bych uvedla vysoce pÍiznačnyfakt, Že aŽ na několik dílčíchčasopiseok ch a novinovychčlánk nevyš|adoposudv Bulharskuani jedna souvislá knižnípublikace pojednávajícío bulharskéneoficiální|iteratuňe.Navíc - sou. hrnnépojnry jako ,,tŤibulharské1iteratury.., ,,bulharskádisidentská literarura.. a dokonce ,,bulharskáexilová literatura..se prakticky neukázaly jako funkční, operacionální, strukturní. Mluvilo se jen o spisovatelích-disidentech' o exilo. vych spisovatelíchatd. Sem a tam se mih| pojem ,,bulharsk samizdat..,ale ani ten se neustálil jako závaŽn,ltnástroj kriticko-historickéreflexe. V zatímjedinych komplexních,,porevolučních..dějinách bulharskéliteratury- Stručnédě. jiny bulharskéliteratury, autor Svetlozar Igov, Sofia, l996 - neníproblematicc neoÍlciální 1iteratury věnovánazvláštníkapitola.Zmínkyo politicko-ideologiokésituaci a o vzpouŤečástiinte|ektuálťr vrjčiní jsou roztroušenyv pojednáníoh o dílčíchŽánrecha obdobích.Igov, sám pňedstavitelonévrstvy bulharskéinte. ligence,kteráse pohybovalana hranědisentu'popisujesedmdesátálétajakodobu stagnace'během nížjsou málem jedin1ímprojevem antitotalitníhoodpclru esejeGeorgiho Markova na rozhlasovéstanici BBC. V osmdesátychletech pocit ,,nesnesitelnosti bytí..a rebelantstvímladšíchgencracíspisovatelrisílí.Jako kontrapunkt tzv. ,,dubnovéhoentuziasmu..(podle pověstnéhopléna z dubna totalitnípraktiky komu. l956' kdy byl napadenkult osobnostia některépŤíliš 98
nistickéstrany)jsou uvedenyabsurdistickáponurá grotesknísatira Konstantina Pavlova a surrealistickáasociativníprotestnípoezie Binja lvanova' Ve stŤedoško|ské učebnicibulharskéliteraturyz roku l996 neoÍlciálníliteratura rovněŽ nenívymezena z celkovéholiterárníhoproudu,její specifičnostnení akcentována,nepodniká se pokus o systematick1/ popis jevu. To nenínedbalost ani mechanickésledováníStarych schémat;spíšezp sob prezentacejevu odpovídájeho reáln1imdimenzím' Vskutku souvislejšíobraz dílčíchproudŮ bulharskéneoficiální literatury si mrjŽemevytvoŤitjedině na základě publikacív literárníchperiodikách z obdobi 1989_200I. Toto je i zák|adem méhoreÍ'erátu, ačkolivpŤid kladnějšímseznámenís dotyčn]i mi pŤíspěvkyse člověktěŽkomrjžezbavit pocitu, žeje v nich pieceřování,tak i ve směru situaceznačnězkreslená-jak ve směru nadšeného podceřování. shovívavého či pŤezíravého U exilovéliteratury (nazyvanév Bulharsku též,,tamlzdatem..) rozlišujemedílčípňípady.U světoznám;/chliterárníchteoretikrj,jako jsou Julia Kristeva, Cvetan Todorov,Cvetan Marangozov, ani nejdeo exil, o politickou emigraci, n brŽ potenciálu.(Nicméo emigraci intelektuální'za riče|emlepšírealizacetvrirčího ně je evidentní'žepŤijinémduchovnímklimatu v Bulharskua pŤiabsencizákazu volnéhocestovánído zahraničíby možnázminénítvrirci dali pŤednostpťrsobeníve svévlasti.) Jejich díla se nedajízaÍaditdo proudu bulharskéexi|ové neliteraturyi zjiného drivodu- nejsou totižobrácenak bulharskéskutečnosti, nesoužádnéstopy ,,bu1harskosti..' V tomto smyslu je pÍiznačné, Že i v odkazech v ne-bulharskychvědeckych pracíchjsou zmíněníliteráti citováni jako pŤíslušnícinikoli bulharského národa' v oblasti novináŤDalšíokruh zahrnuje autory' kteňíričinkovalipňedevším rozhlasovychstanic' ství,hlavně v bulharsk ch redakcíchrťrznychzahraničních častovykazuji znaky vysokéliteratu. ovšem,jejich ,,reportáŽe.. a,,komentáŤe.. ry, píinejmenším dobréesejistiky.Právě k tomuto Žánru se obrátil i G. Markov po svéemigraci, ačkolivpŤedtím byl uznávan m prozaikem a dramatikem.Jin pŤedstaviteltéto kategorie byl Vladimir Kostov, pŤedemigrací d stojník StB a velmi populárnínovináŤBulharskétiskovéagentury,ktery se po roce l989.1ako jeden z mál'avrátil natrvalodo Bulharska. v exilu bylo skutečnějen velmi spisovatelťl ,,Čistch.., ,,proÍ.esionáiních.. _ málo Dimitar Bočev,Atanas Slavov, Asen Ignatov,Asen Asenov, ktery do. Berlíněliterárníčasopis'nikoli konce vydával v roce |916-|983 v západrrírn na nakladatelstvích však zaměňenyna bulharskou1iteraturu.o zahraničních literárnímtisenrigrantském popularizacibulharskéliteraturyči o bulharském
99
ku, stejnějako o bulharskéexilovéliteratuŤejakoo tvaru Se Svou fyziognomií a se svlimi poetickymi a typologicklmi charakteristikamise prakticky vribec nedá mluvit'
noménem,,neoficiálníliteratura..ye zde míněnémsmyslu nic společného. Pojem,,oficiální literatura..dneszmizel, nelze tedy deÍinovatjevy vričiní opoziční.
Jeden z mála článkri v bulharskémtisku věnovan ch samizdatové literatuňe byl nazván NěžndkŤidélkabulharskéhosamizdatu.Vyjma posledníchdvou až tíílet pňedlistopadem 1989 se totiŽ bulharsk! samizdat vyčerpávalspontánně poŤízenymixerokopiemi ojediněl1/chknih a textri,jako napŤ.oÍiciálně vyšlé a poslézezabavenéknihy budoucíhoprezidenta,filclzoÍ.a Že\jaŽe|eva, nazvané Fašizmus,obsahujícídost prrihlednéanalogie mezi tímto historick m jevem a společensk;ími poměry v socia|istickémBulharsku a vnucující,Že i Íenzdánlivě nejdemokratičtější režim se nevyhnejistych prvkťrdiktatury.(Komickéje' Že p vodně vyšla tato kniha v edici nesoucíjménoKarla Marxe') AŽ těsně pŤedListopadem začalyvycházet nezávisléliterárníčasopisyMosr (Most) _ šéfredaktor Vladimir Levčev,a G/as (Hlas) - šéfredaktor E.dvin Sugarev. (Levčeva Sugarev za|oži|ipak v roce 1990prvnídemokratickéliterárnínoviny Literaturen vestnik.)PŤibližněve stejnoudobu se objevily i první nezávislé noviny Alternativa, tištěnéna kanceláŤském papíru.Vlastní edici založil básník Kiril Kad1ski. Všechnatato vydání však,Ťečeno slovy autoracitovanéhočlánkuA. Kjoseva, existovalaspíšejako soukromě šíŤené Íámy ajako částspolečenského dění (samotnfm aktem svéhovydávání)neŽjako estetickárealita;číslačasopisribyla něčímvíce,neŽsv m vlastnímliterárnímobsahem.,,Tatovydáníuskutečnila jist11i podivn1/politicko.poetick1/čin,byla krokem vpŤedmimo hranici totaiir (...)Byla to demonstrativně ní mašinérie svobodnákulturaa proto se její vznik rovnal symbolickémučinu,,.shrnujeKjosev. Kromě velmi skromnéhoobjemu samizdatovéprodukce bije do očíi doba vzniku těch ze zmíněn1ichvydání' která pŤecejen měla širšíspolečensk]iohlas a literárněhistorickou,,platnost..'Vznikla totižaŽ Za ,,perestrojky..'v podstatě pŤedpádem Todora Živkova. Tento fakt byl poslézevysvětlován bezprostÍedně jak uvo|něn1ím duchovnímovzdušímv Bulharsku v druhépo|ovině osmdesátych let, tak i tírn,Že informace o chystanémprevratupŤedempronikly mezl určitéSkupiny intelektuál a pravděpodobněpodpoŤilya upevni|yjejich rozhodnost a odvahu' Jeden z má|a badatelribulharskéhosamizdatudokonce pŤipouští t zce|apragmatick1id vod pro vznik samizdatovychperiodik - Státemomeze. nou moŽnostzveiejiiováníděl mlad1/chautor . Skutečn!samizdatvznikl v Bulharsku vlastně aŽ po roce l989 a nabyl takov ch rozměrťr,žednes prakticky zaplavil literárnímapu. ovšem, ten nemá s fe-
PŤistrukturacineoficiálníliteratury v Bulharsku zbyl risek, kter1/by se sice dal nazvat disidentská |iteratura, avšakzdá se mi, že vhodnějšíby byla formulace literatura psaná disidenty' Jsou to díla,která sice vyšla ,'oficiálně..,avšak později se projevil jejich disidentsk1/náboj' knihy byly zabavenyajejich auto. ňi - prohlášenivíceméněza disidenty. PŤedněkolika lety byl v rámci mezinárodníhoprojektu zpracován Slovník bulharskych disident . Jak se už pÍedemočekávalo,vysledek vyvolal značné rozhoŤčení, ne-li pÍímoskandál u částibulharskéinteligence' Hlavní pŤíčinou Že organizátorbulharskéčástiprojektu,literárníhistorik a kriby|a skutečnosÍ, tik Michail Nedelčev,stanovil taková kritériavolby hesel,která vyhovovala vyhradně vládnoucí pravicovékoalici, Svazu demokratick ch sil. Tak napŤíklad z okruhu disidentribyli vyloučenibyvalíčlenovékomunistickéstranya naprosto rezolutněti z nich' kdo se i nadálehlásili kjejí následovnici- Bulharskésovelmi populárnípostavy'o.;ecialistickéstraně'Tím se do,,seznamu..nedostaly jichŽ disidentství nikdo nepochyboval a které se značnoumírou zaslouŽily '89 napŤíkladnovináŤa esejistaStefan Prodev,po roce o události z listopadu socialistickéhodeníkuDuma. 1989 dlouholet1/šéfredaktor I pŤestato ideologicko-politicko-konjunkturníomezení obsahuje zmíněn Mezi nimi jsou i 1idés otŤesnmi životoslovníkpozoruhodn! početdisidentťr. Georgi Zarkin, nar' pisy, opravdovímučednícidemokracie.Thkovyje napŤík|ad 3.3.1940. od roku 1966do roku 1974byl tŤikrátodsouzen,roku 1977byl uškrcen ve vězení' Byl fotografem a novináŤem.Po československychudálostech drželosmadvacetidenníhladovku v Starozagorskémvězení.Jemu patŤív rok: armád vysvobodiIoČeskoslovensko?Vysvobodi,,od čehopatero varšavsk;/ch mimo věpovídky,pohádky a verše,kteréby|y šíŤeny 1oje od Svobody!..Píše zení.Knižněvyšlyjeho pokusy aŽroku |994. je všakna stránkách slovníkupoměrně málo a většinoubyli proSpisovatelťr následováni spíšepro svou občanskoupozici nebo obviřováni ze špionáže
100
(napŤ. GančoSavov). jsem udělala improvizovanou, nicméně Během práce nad tímto reÍ.erátem vcelku reprezentativníanketu mezi univerzitnímiučiteli bulharskéliteratury a mezi literárnímiredaktory z rozhlasu' televize a tisku. Ze souhrnujejich názor vypl]ívá,Že těch disident ' kteŤíjsou zárove spisovatelina vysoké rovni, je v podstatějen několik: dramaturgStefan Canev a básníciBoris Christov
101
ku, stejnějako o bulharskéexilovéliteratuÍejakoo tvaru Se Svou fyziognomií a se sv mi poetickymi a typologicky/micharakteristikamise prakticky vribec nedá mluvit'
noménem,,neoficiálníliteratura..ve zde míněnémsmyslu nic společného. Pojern,,oficiální literatura..dneszmizel, nelze tedy definovatjevy vtičiní opoziční.
Jeden z mála článkriv bulharskémtisku věnovan ch samizdatové literatuŤe byl nazván NěžntikŤidélkabulharskéhosamizdatu.Vyjma posledníchdvou až tíílet pfed listopadem l989 se totižbulharsk samizdat vyčerpáva|spontánně poŤízen1'imi xerokopiemi ojediněl1/chknih a textri,jako napň.oficiálně vyšlé a poslézezabavenéknihy budoucíhoprezidenta,ťiozofaŽe|jaŽeleva, nazvané Fašizmus,obsahujícídost prrihlednéanalogie mezi tímto historick m jevem a společensklmipoměry v socialistickémBulharsku a vnucující,žei ten zdánlivě nejdemokratičtější režim se nevyhnejistych prvkri diktatury.(Komickéje, privodně že vyš|atato kniha v edici nesoucíjménoKarla Marxe.) Až těsně pŤedListopadem začalyvycházet nezávisléliterárníčasopisyMost (Most) - šéfredaktor Vladimir Levčev'a Glas (Hlas) _ šéÍiedaktor E,dvin Suga(Levčev rev. a Sugarev založi|ipak v roce l990 prvnídemokratickéliteriírnínoviny Literaturen vestnik.)PŤibližněve stejnoudobu se objevily i první nezávislé noviny Alternativa, tištěnéna kanceláískémpapíru.Vlastníedici založilbásník Kiril Kadrjski. Všechnatato vydání však,Ťečeno slovy autoracitovanéhočlánkuA. Kjose. va, existovalaspíšejako soukromě šíienéfámy ajako částspolečenského dění (samotn m aktem svéhovydávání)nežjako estetickárealita;číslačasopisribyla něčímvíce,nežsv m vlastnímliterárnímobsahem.,,Tatovydání uskutečnila jist1/podivn1ipoliticko.poetick1/čin'byla krokem vpŤedmimo hranici totalir (...)Byla to demonstrativně ní mašinérie svobodnákulturaa proto se její vznik rovnal symbolickémučinu,..shrnujeKjosev. Kromě velmi skromnéhoobjemu samizdatovéprodukce b1e do očíi doba vzniku těch ze zmíněn;Ích vydání,která pŤecejen měla širšíspolečenskyoh|as a literárněhistorickou''platnost,..Vznikla tot1žaž za ''perestrojky..,v podstatě pŤedpádem Todora Živkova. Tento fakt byl poslézevysvětlován bezprostŤedně jak uvolněnymduchovnímovzdušímv Bulharsku v druhépolovině osmdesá. t]/chlet, tak i tím,žeinformace o chystanémpŤevratupÍedempronikly mezi určitéskupiny intelektuálria pravděpodobněpodpoňilya upevnily jejich rozhodnost a odvahu.Jeden z má|a badatelribulharskéhosamizdatudokonce pŤipouští i zce|apragmatick1/dťrvodpro vznik samizdatovlch periodik - státem omeze. nou možnostzveŤejřováníděl mlad1fchautor . Skutečn;/samizdat vznikl v Bulharsku vlastně ažpo roce |989 a nabyl takoliterárnímapu. ovšem, ten nemá s fev1ichrozměrri,žednes prakticky zaplav11'
PŤistrukturacineoficiálníliteratury v Bulharsku zbyl risek,kter1/by se sice dal nazvat disidentská literatura, avšakzdá se mi, Že vhodnějšíby byla formulace literatura psaná disidenty. Jsou to díla' která sice vyšla ,,oficiálně..,avšak později se projevil jejich disidentsk1/náboj' knihy byly zabavenya jejich autoŤi- prohlášenivíceméněza disidenty. Pňed několika lety byl v rámci mezinárodníhoprojektu zpracován SLovník bulharsbjch disident . Jak se už pŤedemočekávalo,qisledek vyvolal značné rozhoňčení, ne-li pŤímoskandál u částibulharskéinteligence.Hlavní pŤíčinou byla skutečnost'žeorganizátorbulharskéčástiprojektu,literárníhistorik a kritik Michail Nedelčev,stanovil taková kritériavolby hesel,která vyhovovalav . hradně vládnoucí pravicovékoalici, Svazu demokratick1ichsil. Tak napŤíklad z okruhu disidentribyli vyloučenibyvalíčlenovékomunistickéStranya naprosto rezolutněti z nich, kdo se i nadále hlásili kjejí následovnici - Bulharskésovelmi populárnípostavy'o jecialistickéstraně.Tím se do,,seznamu..nedostaly jichŽ disidentství nikdo nepochyboval a které se značnoumírou zasloužily '89 napŤíkladnovináÍa esejistaStefan Prodev,po roce o události z listopadu socialistickéhodeníkuDuma. 1989 dlouholety šéfredaktor I pÍes tato ideologicko-politicko-konjunkturníomezení obsahuje zminény Mezi nimi jsou i 1idés otÍesnymiŽivotoslovníkpozoruhodn1ipočetdisidentťr. Georgi Zarkln, nar. pisy, opravdovímučednícidemokracie.Takovy je napŤíklad 3'3. |940.od roku 1966do roku l974 byl tŤikrátodsouzen,roku |91] byluškroen ve vězení.Byl fotografem a novináŤem'Po československychudálostech drŽel osmadvacetidenníhladovku v Starozagorskémvězení.Jernu patŤív rok: Vysvobodiarmád vysvobodilo Českos|ovensko? ,,od čehopatero varšavsk1ich 1oje od Svobody!.. Píšepovídky,pohádky a verše'kterébyly šíňenymimo vězení'Knižněvyšlyjeho pokusy aŽroku 1994' Spisovatelrije všakna stránkách slovníkupoměrněmálo a většinoubyli pronásledováni spíšepro svou občanskoupozici nebo obviřováni ze špionáŽe
100
(napĚ.GančoSavov). Během práce nad tímto referátemjsem udělala improvizovanou, nicméně vcelku reprezentativníanketu mezi univerzitnímiučiteli bulharskéliteratury amezi literárnímiredaktory z rozhlasu, televize a tisku. Ze souhrnujejich názorri vypl;ivá, Že těch disidentri,kteŤíjsou zároveř spisovatelina vysokérirovni, je v podstatějen několik: dramaturgStefan Canev a básníci Boris Christov
t0l
(v1/běrjeho básníbyl vydán v ČeskunakladatelstvímE'uroslavica),Konstantin Pavlov a Binjo Ivanov. Pozornostsi zasloužíkaŽdy z nich,já bych se všakpozastavilau jiného,ač spornél-ro disidenta.Je to satirik Radoj Ralin. Narodil se roku 1923,v mlad1/ch letech se nadšeněhlásil ke komunistickémuideálu, záhy všakpropadl zklamáni a začalprovozovataktivníčinnostproti tzv. ,,deformacím.. politického'sociálního a kuiturníhoživota'V drjsledkutoho by| nesčetněkrát propouštěnz práce, jeho tvrirčíprojekty byly zastavoványnebo odmítány'Celá jeho tvorba byla po několik desetiletípŤedrrrětern drjslednéhopronásiedovánía politickécenZury. V šedesátch letech vláida,bezmocná proti jeho celonárodnípopularitě,vriči němu odstartovaiadiskreditační atak. Udělovala mu rrizná privilegia,ceny atd. a na určitou
jenémdisidentovi,hyčkaném reŽimema obralně manipulovanémTodorem Živkovem, aby byl z jednéstrany živ nr d kazem ,,svobodyslova.. v Bulharsku, a aby, z druhé strany,jako hromosvod vybíjel sociální napětí.Avšak ričast R. Ralina v rŮzn1ichkonspirativníchorganizacích,mezinárodníoh1asjeho poezie jakoŽtoi naprostáabsencejakékoli konjunkturnostijak tehdy,tak i v dnešjej v mytologickoufiguru' mánídobě vyvrátily všechnyinsinuacea pŤevrátily jako jsou Nasredin Hodžaa Chytr1/Petar.Jestlilern ve ÍblklornípersoniÍrkaci. Že ostatnídisidenti byli známírelativněrnalémuokruhu lidí' Radoj Ralin se stal jakoby emanacídisentu'Jeho popularita,ačdo jisténríryapokryfní,byla bez. mezná. Sám tento svťrjstatusshrnul ve verši:,,Pišepigramy a neboj se v boji, stcjněje zase pŤipíšou Radojovi... Poetick;/styl R. Ralina se vyznačujeprovokativností,uličnímvtipem, hospodskounápaditostí' Mimochodcm' srovnánís B. Hrabalemby ,,pabitelstvím.., promohlo b1/tv mnohaohledech- jak co do zprisobupsanítak i co do zpťrsobu inspiraccHrabažívání disentu- značněplodné'Ačkoli by by|a bezprostŤední je u rrějnesporná(byl ostatně lem u Ralina těžkodoložitclná,,,česká..inspiraoe pobytu- častáto na ročním,,poznávacím.. a ,,inspiračním.. v Československu praktikasocialistir:kych spisovatelskych svazri v letech |949 |95 l a od této téma..stál1imkomponentemvyznamovéhokomplexujeho doby bylo ,,české publitvorby).Uvedla bych tu alespoiijeden epigram,kter;iurčitěoslovíčeské kum: Co svět světemstojí, Pravda vítězí, Pravda všepŤekonává, Nicrnéněkňivdazťrstává' 102
Témačeskéinspirace anebo i českého obohaceníbulharskéhodisentusi ovšem _ bádání,ale i v tomto pojednánínezasluhujezvláštní- h|ubšía rozhodně širší smí zrjstatopomenuto.Tak napiíkladv šedesát1ich letech vznikla celá ŤadaostŤekritickych a poeticky Vysoce prisobiv1/chfilm , v nichŽ jsou zce|a zÍetelné impulzy české Že některízpÍed,,novévlny..(zde určitězaprisobilaskutečnost, ních bulharsk1iohreŽisér, jako napň.Rangel Valčanov,studovali na praŽské FAMU). I bulharštídisidentsky naladěníspisovatelÓ byli l.ascinovánia stimulováni česk m duchovnímděnímv šedesátych.letech, a nejen to: otevreněcíti|i s českymi kolegy a angaŽovalise pro jejich věc' SáIn Georgi Markov musel opustit vlast právě kvťrličesk1/m událostem (byl pŤítomen na IV sjezdu českychspiso. vatei ). Poslézenazval české události,,tíInnejbolestnějším etalonemobčanské ve v1ichodníEvropě...Dalšív1iznamnydisident,Eduard Gea lidskédťrstojnosti nov, byl odsouzen spolu s Alexandrem Dimitrovem a Valentinem Radevem za propagacive prospěchČeskos|ovenska po roce l968' Chová se mimoŤádněstaZa obranulidsk;íchpráv..a je tečně.Roku 1988zakládá ,,Nezávislouspolečnost pŤinucen cmigrovatdo Spojenychstátri.Po roce i989 aktivněpodporujedemokraticképrocesy u nás. SteÍanMarinov (193|-1991)' fyzik, námoŤníka spiso. Po emivatel, byl opakovančbezdťrvodněinternovánv psychiatrickéléčebně. graci v roce \9JJ pracujena rrizn ch projektechs disidentyz v chodníchzemí. PraŽdisidentyÍorumo l0. v;/ročí Roku 1978 organizujev Bruselu s česk1imi skéhojara. Roku 1977 vznikla dokonce ,,Bulharskácharta]J,,' JejíautoŤiJosil.Petrov chartě,ježje pro ně ',svěa Manol Zurnalov se názvem i obsahemhlásík české ochranylidskych práv všudeve světě... tovym manif.estem je zŤejmÓ,žc ani kvalitativně,natoŽpakkvantitetivpŤehledu I z toho stručného bulharskáneoljciálníliteraturanašehoobdobíŽádnémusrovnání rrěrrepodléhá nápŤípaděnenrrjžepretendovatna pozici ,'druhÓ..a ''tňetí.. s českou.V žádnérn rodrríliteratury.Tato disproporccje nevysychajícímzdrojem pocitu viny a nuttvrzeni,Že,,bulharskáin. Jednímz nichje napŤíklad káníhlcdatospravedlnění. teligencebyla plánovitě vyrn cena po 9' záil roku 1944..(datumnastolenísorežimuv Bu|harsku- A. P.).Toto tvrzenílze pŤijmout(i kdyŽ s jiscialistického t}'miv}'hradami,obzvlášťco se tyčerozsahujevu - rrcbyltotižzdalekaaž tak globální),pokud mluvínreo politickychoponcntechsocialistickévlády. U spi. Mnozí z pÍcdníchautorriz první sovatel neníobraz zdaleka tak jeclnoduch;í. polovinydvacátéhostoletíbyli i nadáleuznávánijako klasikovÓ'dalšípokračovali v psanía i pŤesdrtivou cenzuru tvoŤilivynikajícídíla.SocialistickéBul-
103
(vyběrjeho básníbyl vydán v ČeskunakladatelstvímEuroslavica),Konstantin Pavlov a Binjo lvanov. Pozornostsi zaslouŽíkaždyz nich'já bych se všakpozastavilaujiného,ač spornéhodisidenta.Je to satirik Radoj Ralin' Narodi| se roku |923.Y mlad;/ch letech se nadšeněhlásil ke komunistickémuideálu, záhy všakpropadl zklamáni a začalprovozovataktivníčinnostproti tzv' ,,deformacím.. politického,sociálního a kulturníhoŽivota.V d sledku toho byl nesčetněkrát propouštěnz práce' jeho tvrirčíprojekty byly zastavoványnebo odmítány.Celá jeho tvorba byla po několik desetiletípŤedmětemdris|edného pronásiedovánía politickécenzu. ry. V šedesátch letech vláda, bezmocná proti jeho celonárodnípopularitě,vriči němu odstartovaladiskreditačníatak. Udělovala mu rrizná privilegia, ceny atd' a na určitoudobu skutečnědokázala prosaditpŤedstavuo ,,falešném..strojenémdisidentovi,h1ičkaném režimema obratněmanipulovanémTodorem Živkovem, aby byl z jednéstrany živ m drikazem ,,svobodyslova.. v Bulharsku, a aby, z druhé strany,jako hromosvod vybíjel sociální napětí.Avšak ričast R. Ralina v rrizn ch konspirativníchorganizacích'mezinárodníohlas jeho poezie jakožtoi naprostáabsencejakéko|ikonjunkturnostijak tehdy,tak i v dnešní době vyvrátily všechnyinsinuacea prevrátilyjej v mytologickou Íiguru,málem ve Íblk|ornípersonifikaci'jako jsou Nasredin HodŽa a Chytry Petar.Jestližeostatnídisidenti byli známírelativně malémuokruhu lidí' Radoj Ralin se stal jakoby emanacídisentu.Jeho popularita,ačdo jisté míry apokryÍhí'byla bezmezná. Sám tento svrij statusshrnul ve verši:,,Pišepigramy a neboj se v boji, Radojovi... stejněje zase pÍipíšou Poetick1/styl R. Ralina se vyznačujeprovokativností,uličnímvtipem, hos. podskounápaditostí, Mimochodem,srovnánís B. Hrabalemby ,'pabitelstvím... pro. mohlo b1/tv mnoha ohledech_ jak co do zprisobupsanítak i co do zpťrsobu inspirace Hrabažívánídisentu - značněplodné.Ačkoli by byla bezprostňední u něj nesporná(byl ostatně lem u Ralina těžkodoloŽitelná,,,česká..inspiraceje pobytu- častáto a ,,inspiračním.. na ročním,,poznávacím.. v Československu praktika socialistick ch spisovatelsk ch svazri v letech 1949-195l a od této téma..stál m komponentemvyznamovéhokomplexu jeho doby bylo ,,české tvorby). Uvedla bych tu alespoř jeden epigram' kter určitěosloví česképubli. kum: Co svět světem stojí, Pravda vítězí, Pravda všepňekonává, NicméněkÍivdazŮstává. 102
Témačeskéinspirace anebo i českéhoobohaceníbulharskéhodisentu si ovšem _ bádání,ale i v tomto pojednánínezasluhujezvláštní- hlubšía rozhodně širší smí zrjstatopomenuto.Thk napÍíkladv šedesát1ich letech vznikla celá ŤadaostÍe kritickych a poeticky vysoce prisobivych Írlm , v nichžjsou zce|a zÍete|né impulzy české,'novévlny.. (zde určitězaprisobilaskutečnost, Že někteŤí zpÍedních bulharsk1ichreŽisér, jako napÍ.Rangel Valčanov,studovali na praŽské FAMU). I bulharštídisidentsky naladěníspisovatelébyli f.ascinovánia stimulováni českymduchovnímděnímv šedesátych-letech, a nejen to: otevÍeněcítili s česk1/mikolegy a angaŽovalise pro jejich věc. Sám Georgi Markov musel opustit vlast právě kv li česk1imudálostem (byl pŤítomen na IV. sjezdu českychspisovatel ). Poslézenazval českéudálosti ,,tímnejbolestnějším etalonemobčanské a lidskédristojnostive v chodníEvropě...Dalšív znamn;ídisident,Eduard Genov, byl odsouzen spolu s Alexandrem Dimitrovem a Valentinem Radevem za propagacive prospěch Československapo roce 1968.Chová se mimoňádněsta. práv..aje za obranulidsk1/ch tečně'Roku 1988zakládá,,Nezávislouspolečnost pŤinucenemigrovatdo Spojenych státťr. Po roce i 989 aktivně podporujedemokraticképrocesy u nás. Stefan Marinov (193I-1991), fyzik, námoňníka spisoPo emivate|,byl opakovaně bezdrivodněinternovánv psychiatrickéléčebně. graci v roce 79.71pracujena rrizn ch projektechs disidenty zv,lchodníchzemí, Roku 1978organizujev Bruse|us česklmi disidentyÍ.Órumo 10. vyročíPraŽ. skéhojara. Roku 1977 vznik|a dokonce ,,Bulharská chartaJ.7,,'Její autoňiJosif Petrov a Manol Žurnalov se názvem i obsahemhlásík českéchartě,ježje pro rrě ,,světov)ímmanifestemochrany lidsk ch práv všudeve světě..' je zÍejmé, pŤehledu Že ani kvalitativně,natožpakkvantitativI z toho stručného ně nepodléhábulharská neoficiálníliteraturanašehoobdobížádnémusrovnání nás českou.V ŽádnémpŤípaděnemriŽepretendovatna pozici ,,druhé..a,,tňetí.. roclníliteratury.Tato disproporceje nevysychajícímzdrojem pooitu viny a nutkání hledat ospravedlnění.Jednímz nichje napŤíkladtvrzení,Že,,bulharskáinteligencebyla plánovitě vym cena po 9, záÍi roku 1944..(datum nasto]eníso. režimuv Bulharsku-A. P.).Tototvrzenílze pŤijmout(i kdyžs jiscialistického tlmi vyhradami' obzvlášťco se t čerozsahujevu - ncbyl totiŽ zdaleka aŽ tak globální),pokud mluvímeo politick ch oponentechsocialistickévlády. U spisovatelúnení obraz zdaleka tak jednoduchy.Mnozí z pŤedníchautor z první pokračo. poloviny dvacátéhostoletíbyli i nadále uznáváni jako klasikové,
103
harsko nepoznaloskutečné hromadnézahubení',píšících..intelektuálri, ani hromadnou emigraci tak jako tŤebaRusko po Velké socia|istickérevoluci. Navíc pokud si někdo dá tu práci a spočítá,kolik bulharskychspisovatelribylo fyzicky zlikvidováno bulharsk;/mivládami pŤedrokem 1944 pro svá politická pŤesvědčení, bilance pravděpodobněbude dost pŤekvapivá.Aještě něco: když mluvímeo literárnímdisentusedmdesát;icha osmdesátychlet, máme pÍecena mysli generaci,která začalaričinkovatna literárnímpoli značněpozději - až v šedesát1/chletech nebo i potom. Dalšíčastoopakované,,vysvětlení,. absencemocné,,zakázané,, literaturyje perÍidnostbulharskékomunistickéStranyv manipulovánía v zastrašování inteligence. Již zmíněn1imdubnovym plénemz roku 1956 byla utvoŤena1luze,,tání..,nebo,jak se u nás Ťíkalo,,,rozmrazování... Vlastně nebyla to tak docela iluze. Ve srovnání s pŤedchozímobdobím krutéhotota|itarismuskutečnědošlo potencíbulharskychspisovatelri.V šedesát1ich k relativnímuuvolněnítvťrrčích letech vznikla Ěadaděl, možnádodnesco do uměleckéhodnotynepŤekonanych. Velmi zajímaváje situacepo roce 1968,pro kterou se mi zdá vhodny vyraz ,,p|íMoc dělala všechno živá normalizace..nebo možná,,implicitnínorma1izace... moŽné,aby utlumila napětív ňadách inteligence a aby se vyhnula fenoménu ,'českychudálostí..v zemi. Po ričastina invazi spojeneck1icharmád v ČeskoslovenskupotŤebovalrežimopravit svou mezinárodníimage, aby se legitimizoval pÍedsvětem.Dalšídiskreditacesocialistickévlády avážná krize reŽimu na. stala v osmdesát ch letech v drisledku tzv. obroditelskéhoprocesu (násilného pobulharšťování bulharsk1ichTurkri) a rusképerestrojky.ReŽim reagovalobratjistou ně |1bera|izaciv kulturnípolitice. Zároveťlvšak byli spisovatelédoslova kupováni anebo zaháněni do situace' kdy museli dělat všelijakékompromisy, aby vťrbecmohli psát a svá díla vydávat.Vznikla početnáspisovatelskánomenklatura. To vše nenápadně,ale jistě deformovalo pomalu celou spisovatelskou obec. B' Kunčevpíše,že autoritativnía totalitnímoc vysvětluje leccos, když uvapostoji mnoha z bulharskychspisovatelri'Avšak vysvětžujemeo nedristojném lení neznamená ospravedlněníkompromis a inflaci mravníchhodnot. Autor pŤipomínáneriplatnosta mravnípevnosttvrjrcriza profašistickychrežimri,kdy byli mnozí intelektuálovéfyzicky zlikvidováni ajejich knihy byly zakazovány. a klade mučivouotázku, pročnebylo více těch, kdo v době socialistickédiktatury zvolili hrdémlčeníanebo statečnouobčanskoupozici. hlouběji a málem orwellovsky odpudiA. Kjosev popisujeještě v1/stižněji, Života ze sevou, morbidnía nebezpečnousituaci bulharskéhospisovate|ského dmdesátycha osmdesát ch let, která sotva vznikla bez pÍispěnísamotnychspi104
sovateltj:',Všudejinde spisovatelpíše;u nás on jednodušeJE..' Plozenítextrlje vnějšía náhodny atribut hlubinnéhooblvání spisovatelskéhoontosu (...) Bulharštíliteráti _ to je komunita,jež napodobujesvou vlastníexistenci'.. posoudit,jestli tato situacebulharsklch spisovatelri Nechávám českéčtenáŤe normalizacev Česku.Mimochodem, nenídokonce horšíneŽ všepŤeválcovavší existujei verze, podle nížbulharsk kulturnídisent existoval v tak bezvyznamudálostí..,žejsme némměĚítkuprávě kvtili tomu, že se u nás nekonaly ,,české neměli svrij rok l968 a pro absencibezohlednéhoritlaku se nespokojenosta odpor ,,rozlily..do jin1/chforem. Ano, rnohli bychom mluvit o ,,dobŤeutajen ch.. náznacich disidentskéhopostojev rámci bulharskéoficiální literatury.Mám na mysli sahánípo žánrechjakojsou historická prÓza, sci-fi anebo satira,tedy Žánrech, kterédovolují alegorickou formou, za pomoci smyšlenénebo ,jiné..skutečnostivyslovit hoiké pravdy' Nutno Íict,Že v tomto riseku,jakož i ve folklÓru novédoby, anekdotách,je reciprocita mezi českoua bulharskouliterárnírealitou mnohem větší. B;./val1/ disident Marko GančevstvoŤilzajímavouhypotézuo tom, žese ,,bu]harskéudálosti..sice nekonaly,avšakpokračují'Tím mínil jistou pasivnírezistenci vŮči režimu,tak trochu švejkovskéodcizenílidu ideologickémašinérii. Autor sice uznává, že Češia Slováci spolu podobn]immlčenlivym ,'stávkováním..dosahovalinejednoui v!šin národníhoducha,a lituje, žese BulhaĚi něčím takov]imv novějšídobě pochlubit nemohou.Aleje zároveĚ názoru, Že onou nepŤetrŽitoua dokonce neviditelnourezistencíbylo dosaŽenolepšíhokonečného v sledku nežnepokryt m odporem ostatníchnárodrizemí vychodníhob|oku. Inu. BulhaÍi takéměli svou Sametovourevoluci, a to dokonce o t]idendŤíve neŽ Češi.Ale zťrstávánepopiratelnoupravdou, že inteligence svfm dějinnym postojemvychovává lid' Proto snad nenínáhodné,že bulharsk1i,,sameťák..byl nikoli v]/sledkemcelonárodníhovzepětí,nybtŽ vnitŤnímpÍevratemv lrjně komunistickéStrany(iiná věc ovšemje, žesituace se vysok m, stranicklm funkcionáŤrjm,kteŤípŤevratnaplánovali a uskutečnili,záhy vymkla z rukou). ',Bulharsk1/zptisob disentu..sepodle mne promítájako radiacei do devadesátjchlet a mrižeblt vysvětlenímněkterlch paradoxritohotodesetiletí'NapŤíkladpokra. pŤedlidisidentství,někdy formou ostréopozičnosti,nejnespornějších čujícího stopadovychdisidentťr- R' Ralina, B. Christova,Vl' Kostova, K. Pavlova, St. a definitivníemigraceobrovskéhoprocentabulharCaneva...A také_ náruživé skéhumanitníinteligencepo roce l989. Rozsah tohotojevujeažhrozrvěvelk! že to jediné,co vadilo většiněbulharsk1ichintea člověknab;ívápŤesvědčení, nízképlaty a nemožnostvolně odjet do cizibyly režimu, na totalitním lektuálŮ jedinlm snad jakási ,,soukromádemokracie...(Tr zbyla cílem ny, aŽejejich
105
i I I
harskonepoznaloskutečné hromadné zahubení,,píšících..intelektuálri, ani hromadnou emigraci tak jako tňebaRusko po Velké socialistickérevoluci. Navíc pokud si někdo dá tu práci a spočítá,kolik bu|harsk ch spisovatelribylo Íyzicky zlikvidováno bulharsk;imiv|ádami pŤedrokem |944 pro svá po|itická pňesvědčení, bilance pravděpodobněbude dost pŤekvapivá.Aještě něco: když mluvímeo literárnímdisentusedmdesát ch a osmdesát ch let, máme pŤecena mysli generaci,která zača|aričinkovatna literárnímpoli značněpozději - až v šedesát1;ich letech nebo i potom' Dalšíčastoopakované,,vysvětlení.. absencemocné,,zakázané,, literaturyje perfidnostbu|harskékomunistickéstrany V manipu|ovánía v zastrašování inteligence.Již zmíněn;Ím dubnov m plénernz roku 1956 byla utvoÍenai|uze ,,tání..,nebo,jak se u nás ňíka|o,,,rozmrazování... Vlastně nebyla to tak docela iluze. Ve srovnání s pŤedchozímobdobím krutéhotota|itarismuskutečnědoš|o k relativnímuuvolněnítvrirčíchpotencíbulharsk ch spisovatel . V šedesát1ich letechvznikla Íadadě|, možnádodnesco do uměleckéhodnoty nepŤekonan1/ch. Velmi zajímaváje situacepo roce l968, pro kterouse mi zdá vhodn;/vj,raz ,,pliživá normalizaoe..nebo možná,'implicitnínormalizace... Moc dělala všechno možné,aby utlumila napětív Ťadáchinteligencea aby se vyhnula fenoménu ,,česk;ichudálostí..v zemi. Po ričastina invazi spojeneckycharmád v ČeskoslovenskupotŤebovalreŽim opravit svou mezinárodníimage, aby se legitimizoval pňedsvětem.Dalšídiskreditacesocialistické v|ády avážnákrize reŽimunastala v osmdesát1ichletech v drjsledku tzv. obrodite|ského procesu (násilného pobulharšťování bulharsk;ichTurk ) a rusképerestrojky.Režim reagovalobratně jistou liberalizacív kulturnípolitice.Zároveťlvšakbyli spisovatelé doslova kupováni anebo zaháněnido situace,kdy museli dě|atvšel1akékompromisy, aby v bec moh|i psát a svá díla vydávat.Vznikla početnáspisovatelskánomenklatura.To vše nenápadně,a|e jistě deformovalo pomalu celou spisovatelskou obec. B' Kunčevpíše,žeautoritativní a totalitnímoc vysvětluje|eccos,kdyžuvažujemeo ned stojnémpostoji mnoha z bulharsk1ichspisovatelri.Avšak vysvět. lení neznamenáospravedlnění kompromis a inflaci mravníchhodnot.Autor pÍipomínáneriplatnosta mravnípevnost tv rc za profašistick1ich režimri,kdy byli mnozíintelektuálovéfyzicky zlikvidovánia jejich knihy byly zakazovány' diktaa kladc mučivouotázku, pročnebylo vícc těch,kdo v době socia|istické pozici. tury zvolili hrdémlčeníanebostatečnou občanskou A. Kjosev popisuje.|cště vystiŽněji'hloubějia málem orwellovskyodpudivou' morbidnía nebezpečnou životaze sesituacibulharského spisovatelského pŤispění let, která sotvavznik|abez samotnlchspidmdesát1/ch a osrndesát1/ch t04
sovatelri:,,Všudejinde spisovatelpíše;u nás on jednodušeJE... Plozenítextrije ontosu(...)Bul. oblvání spisovatelského vnějšía náhodn! atributh|ubinného harštíliteráti - to je komunita,jež napodobujesvou vlastníexistenci... spisovatelŮ Nechávám českéčtenáieposoudit,jestli tato situacebulharsk1/ch normalizacev Česku'Mimochodem, nenídokoncehoršínežvšepŤeválcovavší existujei verze, podle nížbulharsk;/kulturnídisent existoval v tak bezvyznamudálostí..,žejsme némměŤítkuprávě kvri|i tomu, že se u nás nekonaly ,,české ritlaku se nespokojenosta od. nernělisv j rok 1968 a pro absencibezoh|edného por ,,rozlily..do jin1/chÍbrem.Ano, rnohli bychoIn m|uvit o ,,dobŤeutajen;ich.. náznacíchdisidentskéhopostojev rámci bulharskéoficiá|níliteratury.Mám na mysli sahánípo ŽánrechjakojsouhistorickáprÓza, sci-Íiancbosatira,tedyžánnebo,jiné..skurech' kterédovolujíalegorickoufornrou,za pomoci snryšlené vyslovit hoŤképravdy.Nutrro Ííct,že v tomto riseku,jakož i ve fblklÓtečIrosti ru novédoby, anekdotách,je reciprocita mezi českoua bulharskouliterárnírealitoumnohemvětší. Blvaly disidentMarko GančevstvoŤilzajímavouhypotézuo tom,žese,,bu|Tím míniljistou pasivníreziharskéudálosti.,sice nekonaly,avšakpokračují. odcizenílidu ideologickémašinérii' reŽimu' tak trochu švejkovské stencivťrči Autor sice uznává, Že Češia Slováci spolu podobn;/mmlčenliv1/m,,stávkovánejednoui v!šin národníhoducha'a lituje,žese BulhaŤiněčím ním..dosahovali takovymv novějšídobě pochlubitnemohou.Aleje zároveiinázoru,Že onou neby|o dosaženolepšíhokonečného pňetržitou a dokonce neviditelnoureziStencí vfsledku neŽ nepokryt m odporem ostatníchnárodrizemí vychodníhobloku. lnu, BulhaŤitakéměli Svou sametovourevoluci, a to dokonce o tyden dÍíve neŽ Češi.Ale zristává nepopiratelnoupravdou, že inteligence sv1imdějinn1ym postojemvychováválid. Proto snad nenínáhodné,žebu|harsk]i,,sameťák..byl v lrjně konikoli vysledkem celonárodníhovzepěti, nybrŽ vnitŤnímpŤevratern funk. munistickéstrany(iná věc ovšemje, Že situacese vysokym,stranick;/m záhy vymkla z rukou).',BulkteŤípŤevratnaplánovalia uskutečnili, cionáŤrirn, let harsk zprisobdisentu..se podle mne promítájako radiace i do devadesát1ich a mrjžeb t vysvětlenímněkterychparadoxtitohotodesetiletí.NapÍík|adpokrapŤedlinejnespornějších někdy Íbrmouostréopozičnosti, čujícího clisidentství, disidentri- R. Ralina, B. Christova,vl. Kostova,K. Pavlova,st. stopadov)tch Caneva...A také- náruživéa definitivníenrigraceobrovskéhoprocentabulharskéhumanitníinte|igencepo roce l989. Rozsahtohotojevuje aŽ hrozivěvelky že to jediné,co vadi]o většiněbulharsk]ichintea člověknab]ivá pŤesvědčení, volně odjetdo cizinízkép|atya nemožnost byly režimu, lektuálrina totalitním (Tr!zjakási demokracie... snad jedin]/m byla cílem ,,soukromá ny, aŽejejich
r05
niv1/pocit vlastníhoegoismu, zrady vričisvémunárodu, zŤeknutíse svéhovysokéhoposlání vykŤičeljeden z těch nov;ich emigrantťrslovy: ,,Bože,odpusť mi, žejsem vyuŽilkÍiže,kter1/jsi mi v|ožildo rukou,jako tyč,kteroujsem pŤeskočilstátníhranici..'..) Tak tedy pro nemalou částbulharsklch intelektuálrjz dob demokracieje žiVot Zasejinde. Bude vribec někdy v jejich vlasti? Domnívámse, že dnes není v duchovnímplánu pro Bulharsko osudovějšíotázky,Záporná odpověd'by totiž zpochybnilacelou bulharskoucivi|izační existenci_ Bu|harskoby existovalo v oxymoru D. Bočcvajako ,,v|astve vyhnanství... Literatura: S. Savčev:,,Balgarskr.1at samizdat (Bulharsk1isamizdat)..,Literaturen vestn,ik, č . 3 4 . 2 3 . 8 l.9 9 0 .s . 1 _ 4 . S. Borisova: ,,Georgi Zatkin' Biogram.., Dentokratičenpregled, jaro, l998, s. l5-216. D. Bočev:,,Rodinav izgnanie (Vlast ve vyhnanství).,, Septemvri,č. 1, l990, s.177-189. B. Kunčev:',Na čr1pogled ne vjarvam (Čímupohledu nevěĚím).., Septetnvn, č .l . 1 9 9 0 s. ' 1 3 6 - 1 4 1 . I. Spasov:,,RadojRa|in. Biogram.., Demokrcttičen pregled,podzim_zima, |999, s. 666-670. M. Gančev:,,oproštěnie i prokljatiena izmamata(Zproštění a prokletíklamu).,, Septentvri,č.4, 1990, s. 4_25, S. Igov: Krutka' istorija na baLgarskataliteratura (Krátkédějiny bulharské|itcratury).Prosveta,Sofia, 1996. A. S|avov: Balgctrskataliteratura tru razntrazjavoneto(Bulharská literaturatání)'Christo Botev' Sofia' 1994' A. Kjosev: ,,Radikalen manifest. Pred balgarskataliteratura njama badeshte (Radiká|nímanifest.Bu|harská literaturanemá budouonost).., Literaturen v e s t n i kč , .7 , 1 |. 2 . 1 9 9 1 ,s . 2 , A. Kjosev: ,,NeŽnitekrilca na balgarskijasamizdat(NěŽnákňidélkabulharského samizdatu),, , KuLtura,č' 39, 28' 9. l 990' s' 5.
106
Hrabalovatvorba zpod normalizační kruchty LUBOMIR MACHALA
U p e v ř o v á n íp o l i t i c k y c ha m o c e n s k y c hp o z i c t z v . n o r m a | i z á t o r ú p 'r o b í h a j í c í n a s a m é mp o č á t k us e d m d e s á t y c hl e t , b y l o v l i t e r á r n ío b | a s t ip o d m í n ě n o umlčováníma všestrannymeliminováním tvťrrčích i společenskychaktivit spisovatelri,kteŤíse v pŤedchozím deseti|etíangaŽovaliv obrodnémprocesu, nazyvaném nyní krialvÝm vyvojem ve straně cl spoLečnosti.Vládnoucí garnituŤese podaĚilo zorganizovatna pŤelomukvětna a červnal972 ustavusjezd tentokrátuž 1oajálníhoSvazu česk ch spisovatelri,jenŽ ovšemčí.1ící tal pouze menšíčást tehdejšíchslclvesn ch tv rc , navíc mnohdy druho. a tňetiŤadch. ideologické záÍarasyzača|ykomplikovat také cestu tvorby Bohumi1a Hrabala (I9l4-|991) ke čtenáŤtjm odkázan m na knihy vydávanéofioiáln í m i d o m á c í n l i n a k l a d a t e l s t v í mN i .e p Ť e s l e c h n u t e l n é m s Óul i s t o v i I i t e r á r n í p o l y f o n i e, , z | a t y c hš e d c s á tc h . . j e t a k v e s t a r o n o v y c hp o m ě r e c hp ň i s o u z e n o p o u z e m í s t op o d p o r n y s l n o un o r m a l i z a č nkír u c h t o u ,z n i Ž s e s n a r r i s t a j í c í intenzitou začínálinout produkce navrátivšíohse koryÍqťrpotinorovédekády nebo dosavadníchoutsiderrjochotnych pŤijnroutnové,,norma],izačni.. noty. Bohumilu Hrabalovi byly nejprvezničenyknihy vydanév rooe 1970,konkrétnětedy Domcjcí kolv' Uvahy a rozlnvory (s doslovem Karola Sidona) a Poupata.KŤehké a re iátskétextyz let 193B-l952,Zakázán byltakéÍllmJiprozaickym cykÍíhoMenzla Ski'.ivtittci na ttiti,inspirovan spisovatelov5ím |em Inzerátna d m, ve kterént užnechcibl,dlet(|965).Tak začaladlouhá pubteprveproslulym Hrabalovymrozhovoremv Tvorbě likačnípauZa,pŤerušená (197.5)'jehoŽ některéloajálníformulace (navícs ncjvětšípravděpodobností měly podstatn korektiv v souběŽněotištěné neautentické a neautorizované) učně'což patrněnedoccniliorganizátoŤimanifestační. Rukovětip(íbitelSkého knih V centru Prahy, ktcryrni byli Ivan Martin Ji. ho páleníspisovate|crvych rrávrat rous a Eugcn Brikcius. (Naopak taktorealizclvanyHrabalŮv publikační p ivítalJiňíKoláI, viz.jeho uzna|ydopis Bohunrilu Hrabalovi citovanyv lrra-
t07
