WIRE 2010 (Week of Innovative Regions in Europe) Účastníci: Lenka Havlíčková, Kateřina Slavíková Zapsaly: Lenka Havlíčková, Kateřina Slavíková
Konference WIRE 2010 byla uspořádána ES PRES ve spolupráci s EK. Jejím hlavním cílem bylo diskutovat dobré praxe a nápady, jak nejlépe využít evropské, národní a regionální financování VaV a inovací a navrhnout ještě efektivnější cesty, jak řídit budoucí programy. Konference se zúčastnilo na 500 delegátů reprezentující evropské instituce, národní a regionální orgány, výzkumné instituce a univerzity, velké i malé podniky, klastry atd. Výstupy konference budou předneseny Radě pro konkurenceschopnost v květnu 2010.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY (15.3.2010) Konference byla zahájena Montserrat Torné (ES, ministerstvo pro výzkum a inovace, ředitelka odboru mezinárodní spolupráce a institucionálních vztahů) a Robertem-Janem Smitsem (DG RTD, ředitel Direktorátu B – Evropský výzkumný prostor: výzkumné programy a kapacity).
Úvodní sekce: Synergie politik V rámci sekce vystoupili následující řečníci: M. Soler (ES, regionální ministr pro inovace, vědu a podnikání Andalusie), J. Hahn (EK, komisař pro regionální politiku), M. Geoghegan-Quinn (EK, komisařka pro výzkum, inovace a vědu), D. Hübner (EP, presidentka Výboru pro regionální rozvoj), C. Garmendia (ES, ministryně pro výzkum a inovace). MS hovořil zejména o svém regionu, zdůraznil, že se jedná o velmi inovativní region, existuje zde velmi úzká spolupráce mezi univerzitami a MSP, region velmi podporuje technologické platformy a klastry. JH na úvod uvedl, že v oblasti SF došlo k navýšení rozpočtu ve srovnání s předchozím programovacím a na VaV je alokováno 85 mld. € (což je 25 % z celkového rozpočtu SF, trojnásobek předchozího programovacího odbobí). Je potřeba si uvědomit priority ve financování, jak nejlépe využít komparativní výhody regionů, důležitá je také politická vůle a závazky všech hráčů na všech úrovních. MGQ nejprve zdůraznila nový titul své funkce (komisařka pro výzkum a inovace), který je v souladu s novou strategií předsedy EK Barrosa. MGQ zdůraznila, že bude velmi úzce spolupracovat s ostatními komisaři, kteří mají vztah k inovacím, zejména pokud jde o přípravu Výzkumného a inovačního plánu. MGQ dále vyjádřila svou výraznou podporu synergiím mezi různými programy podporujícími výzkum a inovace, aby jejich výsledky byly maximalizovány. Dále se zmínila, že EK v současné době připravuje publikaci, která představí projekty se skutečnými synergiemi (publikace je v přípravě již delší dobu, navazuje na praktický průvodce financováním). Tato publikace by také měla napomoci tomu, aby se regionální autority více dozvěděly o VaV projektech financovaných z různých zdrojů. Jedním z dalších cílů MGQ je také mnohem užší spolupráce s příjemci podpory z RP. DH mimo jiné uvedla, že inovace je jedním z nástrojů, jak dostat Evropu z krize.
CG svůj příspěvek zaměřila na priority ES PRES v oblasti VaV – podpora mobility výzkumníků, nové modely řízení, zjednodušení procedur pro účast v RP, podpora iniciativ PPP, podpora EK při posilování ERA.
From a Knowledge Society to an Innovation society (F. Le Bail, DG ENTR, zástupce generálního ředitele) FB se ve své prezentaci zaměřil zejména na strategii Evropa 2020 z pohledu inovací:
vytvoření jednotného trhu pro inovace
zaměření se na oblasti jako standardizace, veřejné zakázky
hledání nových zdrojů financování (např. i ve formě rizikového kapitálu)
ochrana práv duševního vlastnictví atd.
The evolution of the EU regional policy towards more support to R&D and Innovation (M. Landabaso, DG REGIO, vedoucí unitu Tematická koordinace, Inovace) Několik zajímavých postřehů z jeho příspěvku:
inovace není pouze výzkum
inovace není pouze o výzkumné excelenci
inovace je relevantní pro každý sektor, pro každý region => je třeba vytvořit inovačně přátelské prostředí pro společnosti
regionální inovační paradox – velká potřeba, hodně peněz, žádná kapacita
velká potřeba indikátorů
pozvánka na konferenci Regions for Economic Change: Building Sustainable Growth
Round Table 1: Synergies of actions: Are they possible? Panelu se zúčastnili: M. Pezzini (OECD), L. Montelius (SE, University Öresunds), J. DominguezAbascal (ES, ABENGOA), T. Perglová (CZ, MŠMT)
inovace je cílem všech politik
synergie politik (VaVaI, průmyslová politika, regionální politika, politika MSPR) vedou ke společnému cíli
cíle politik samotných se také změnily – regionální politika se zaměřuje na budování konkurenceschopných regionů, politika VaVaI podporuje kolaborativní a multisektorový průmyslem vedený výzkum
publikace OECD – Competitive Regional Clusters: National Policy Approaches
jaká je budoucnost klastrů – jsou obvykle tematické, zatímco velké výzvy dneška jsou spíše horizontální => je tedy třeba jejich horizontální propojování
klastry by měly mít mezinárodní excelenci v regionální perspektivě
návrhy pro budoucí programovací období – jeden fond a stejná pravidla pro měkké i tvrdé projekty, zjednodušení v pravidlech i administraci, jedno kontaktní místo pro všechny programy
možnost financovat excelentně hodnocené, ale nefinancované (z důvodu malého rozpočtu) projekty z Výzkumného potenciálu ze SF má v CZ podporu, ale po implementační stránce je to komplikované (jiná pravidla, financování, uznatelnost nákladů apod.)
Research and Innovation in the light of the Cohesion Policy and EU 2020 strategy (K. Maternova, DG REGIO, zástupce generálního ředitele) KM hovořila o přípravě nové éry kohezní politiky, mimo jiné uvedla, že v předchozím období „earmarking“ zlepšilo kvalitu obsahu programů (předem bylo určeno, jak budou prostředky rozděleny na jednotlivé oblasti). Jako současné výzvy vidí:
zjednodušení
přijetí pevných sazeb / lump sums v kohezní politice
finanční inženýrství
příspěvek kohezní politiky k regionálním inovacím
The future of Cohesion Policy, the key role of Research and Innovation (L. van Nistelrooj, EP) LN ve svém příspěvku zmínil dokument, který je aktuálně připravován v rámci EP (Draft report on the implementation of the synergies of research and innovation earmarked Funds in Regulation (EC) n° 1080/2006 concerning the European Fund of Regional Development and the Seventh Framework Programme for Research and Development in cities and regions as well as in the Member States and the Union). Dokument je v současné době připomínkován v parlamentním výboru pro regionální rozvoj a EP by měl být přednesen v květnu nebo červnu.
KONFERENCE REGIONY ZNALOSTÍ (16.3.2010) V rámci plenární sekce byli nejprve představeni chaiři paralelních konferencí – E. Mougeot-Leroy (FR, Efficient Technology) pro Regiony znalostí a M. Horvat (AT, Technická univerzita Vídeň) pro Výzkumný potenciál. Krátký úvod do problematiky přednesl J.D. Malo (DG RTD, vedoucí unitu Regiony znalostí, Výzkumný potenciál, RSFF).
Regiony znalostí (O. Brunet, DG RTD, unit Regiony znalostí, Výzkumný potenciál) OB ve svém příspěvku krátce představil program Regiony znalostí (součást SP Kapacity 7. RP). Jedná se o program podporující spolupráci regionálních výzkumem řízených klastrů (research-driven clusters, RDC, jsou tvořeny tzv. triple helix – výzkumná instituce, podnik, orgán regionální / místní správy). Cílem projektů v tomto programu je vytvoření společného akčního plánu a zahájení realizace některých jeho kroků ještě v rámci projektů (např. vzdělávání méně zkušených klastrů, výměna zaměstnanců klastrů, jejich propagace, diseminace), důležitý je také vliv takto podpořených klastrů na tvorbu regionálních rozvojových strategií. OB také zmínil, že program se od svého zahájení posunul od většího počtu menších projektů k menšímu počtu větších projektů s větším rozpočtem i dopadem. Program také předpokládá synergie s ostatními evropskými klastrovými iniciativami (koordinátoři projektů jsou vyzýváni k účasti v Club of
European Clusters Managers případně v European Clusters Alliance) a synergie s kohezní politikou a program CIP (Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace). OB dále upozornil na to, že v letošním roce bude zahájena studie na zhodnocení dopadu programu Regiony znalostí, která by se měla zaměřit na to, zda je program relevantní vzhledem k aktuální Strategii EU 2020, zda je efektivní (jak zásadní jsou závazky regionálních autorit, jak jsou klastry řízeny, v případě velkých konsorcií je jejich management náročnější), zásadní je také udržitelnost podpořených projektů.
Příklady 3 projektů V následujícím bloku byly představeny 3 projekty financované z programu Regiony znalostí a to projekty CREATE (zaměřený na kreativní průmysl), REDICT (podporující IT v rámci regionálního rozvoje) a INRES (věnující se tématu obnovitelných energií). Pozn.: součástí konference byla také posterová sekce, kde byly mimo jiné prezentovány dva projekty koordinované českými institucemi (projekt SynBIOsis z programu Regiony znalostí a projekt MOBITAG z programu Výzkumný potenciál, článek o obou projektech bude součástí příštího čísla Echa).
Round Table 2: Lessons learnt and possible ways forward Kulatého stolu se zúčastnili: M. Nadaban (HU, Agentura regionálního rozvoje a inovací INNOVA), S. Sogge (NO, Vědecká rada), S. Schereiber (DE, EU kancelář Stuttgartského regionu), Ch. Altmann (AT, Clusterland).
možnosti klastrů zapojit se do různých typů projektů – business projekty (Europe INNOVA), infrastrukturní projekty (7. RP výzkumné infrastruktury, SF na regionální a národní úrovni), networkingové aktivity (INTERREG, Regiony znalostí), výzkumné projekty (tematické priority 7. RP);
několik úrovni podpory klastrů v HU od jejich založení, přes financování jejich inovačních a výzkumných projektů až po ustavení tzv. akreditovaných klastrů
regionální inovační strategie v HU silně akcentují klastrovou politiku
Regiony znalostí jako program podporující mezinárodní napojování na národní a regionální programy => jako problematické se ale ukazuje top-down tvorba programu Regiony znalostí a bottom-up přístup pokud jde o národní úroveň (vytváření klastrů)
menší účast NO kvalitních a rozvinutých klastrů tkví také v tom, že jsou již na takové úrovni, kterou program Regiony znalostí podporuje, tím pádem nemají potřebu se programu účastnit
návrh NO je tedy otevřít tento program tematicky, což ale současně znamená velké riziko oversubscription (toho se EK velmi obává)
slabiny programu Regiony znalostí dle DE – málo peněz pro dosažení většího dopadu, terminologie klastrů je vágní a může být matoucí, program neplatí za implementační fázi, budování triple helix se ukazuje občas jako velmi obtížné
AT vidí jako výzvu hledání finančních projektů pro realizaci společných akčních plánů projektů Regiony znalostí (po ukončení financování ze strany EU)
představení Cluster Management Guide vypracovaného projektem CLOE
možným místem pro program Regiony znalostí je INTERREG (European Territorial Cooperation Objective)
velmi často chybí v regionech regionální inovační strategie, strategie rozvoje VaV, pokud jsou vytvořeny, chybí implementační mechanismy pro jejich realizaci
Round Table 3: Clusters: a policy or a tool for a policy? V panelu zasedli: P. Vuillermoz (FR, Plastipolis), T. Petrin (SI, European Cluster Policy Group, ECPG), S. Edmund (SE, VINNOVA), K. Harrap (UK, Food Cluster), M. Ganoote (FR, OSEO).
klastr jako nástroj pro synergii politik
klastr jako nástroj pro transformaci politik do operačních programů
možnosti klastrů – projekty RP (strategické vize sektoru, spolupráce s ETP, NoE), meziklastrová spolupráce (např. projekt Clusterplast z Regionu znalostí), 7. RP Spolupráce (tematické projekty, koordinační akce), projekty technologického transferu (ERA-NET – využití CORNETu) => snaha plně využívat všechny možné nástroje
programy EU umožnily navázat spolupráci pro evropské klastry
kritické otázky: společné strategie a korespondující implementační plán, ochrana práv duševního vlastnictví, udržitelnost, mezinárodní reference
témata diskutována v rámci ECPG – mezinárodní spolupráce klastrů, role klastrů v oblasti rozvíjejících se průmyslů, doporučení k prvním dvou tématům už jsou hotová – např. provázat politiky na úrovni EU, které se zabývají klastry, poskytnout data o skutečné krajině klastrů, je třeba zmapovat instrumenty na evropské úrovni; informace o práci skupiny jsou k dispozici na stránkách PRO INNO EUROPE – jsou tam k dispozici předběžná doporučení skupiny, na konci září by měly být k dispozici oficiální, budou představeny na oficiální akci EK
klastry jako element nebo organizační princip pro další iniciativy na evropské úrovni – ETP, JTIs, KICs, klastry mohou usnadnit efektivní transfer znalostí a nových technologických možností
vytváří se nové klastry, které potřebují rozdílné přístupy a potřebují odlišný set podpůrných politik => nové klastry jako výsledek nových průmyslových odvětví (kombinace inovací a podnikání
koncept makroregionu – BSR stars (Baltic Sea Region) – nadnárodní spolupráce klastrů, R&D&I milieu a sítí MSP; BSR strategie je inspirací pro další makroregiony (např. Dunaj), jednou z priorit je spolupráce ve výzkumu a vývoji – BSR stars pilotní projekt zaměřený mimo jiné na propojování klastrů okolo hodnotového řetězce
BSR strategie => vytvoření globálního konkurenceschopného inovačního hubu, který přitáhne další partnery z ostatních makroregionů pro spolupráci
výstupy klastru: přímé – regionální nebo v oblasti agrosektoru (případ potravinového klastru), nepřímé – klastr jako marketingový nástroj podporující zviditelňování, rozšiřování horizontů atd.
výsledky klastrů jsou hodnoceny z různých hledisek – věda, vzdělávání, business, regionální vládnutí, synergie
i klastrování by mělo mít své priority
MSP hrají v klastrech hlavní roli, jejich poptávka je velká
klastr je nástroj, není to politika
projekt TACTICS (Transnational Alliance of Clusters Towards Improved Cooperation Support, projekt pod PRO INNO EUROPE) – projekt se 7 partnery zahrnuje koordinátory 4 INNO Netů (chtějí zhodnotit relevantní existující a transnárodní iniciativy ve 4 předchozích INNO Netech CLUNET, CEE Cluster-Network, BSR, INNET), projekt úzce spolupracuje s European Cluster Alliance, spolupráce s EPCG, vytvoří také politickou Reflection Group
How to optimise the impact of the Regions of Knowledge Programme Panel byl obsazen „prostředníky“: Ch. Saublens (BE, European Association of Development Agencies, EURADA), S. Waha (BE, Union of Walloon Enterprises)
existující strategie umožňuje využívání různých typy zdrojů, např. projekt CETIC – nejprve byl financován ze SF, poté ze 6. RP, zapojil se do ETP, koordinoval 7. RP, účast v ERA-Netu, zapojení do Living Labs projektů v rámci CIP => je možné vytvořit strategii pro využívání evropských fondů
lessons learnt – snaha neznevýhodňovat velké hráče
nutné jsou synergie uvnitř politk – ETP, ERA-NET, Regiony znalostí
nezbytností je mít důvěryhodné prostředníky – zejména v případě MSP
doporučení obecná– vybrat téma se stejným charakterem, minimalizace rizika fragmentace úsilí a zdrojů; určit jasný ekonomický vývoj cílů projektu; zahrnout ty, co financují do inovací na trhu; cílit na větší dopad / silnější konsorcia vyšlapat cestu pro 8. RP – návrh pro partnerská setkání před dalšími výzvami (aby se dala vybudovat větší konsorcia)
doporučení pro 8. RP – synergie s ostatními programy jsou nutné, stejně jako zapojení všech implementujících agentur, načasování je důležité
program Regiony znalostí by měl být více business orientován, měl by reagovat na poptávku přicházející od podniků, měl by být jednoduchý a zjednodušený, je potřeba pokračovat s nástroji, které jsou uživatelsky přátelské, jsou nutné větší vazby mezi výzkumem a inovacemi
KONFERENCE VÝZKUMNÝ POTENCIÁL (16.3.2010)
Výzkumný potenciál (M. Kayamanidou, DG RTD, unit Regiony znalostí, Výzkumný potenciál) MK představila program Výzkumný potenciál (dále Repot) a krátce pohovořila o pozadí vzniku programu (Lisabonská strategie, budování ERA a regionální dimenze 7. RP). Mezi očekávané dopady tohoto programu patří mj. zlepšení vědecko.výzkumných kapacit v regionech (lidské zdroje, VaV zařízení), integrace do evropských VaV sítí a ERA, zvýšení účasti v projektech 7. RP a vytvoření pracovních míst.
Program RegPot je cíleným programem na tzv. konvergenční regiony (regiony s HDP/obyvatele < 75% průměru HDP zemí EU) plus na zámořské regiony a regiony v asociovaných zemích k 7. RP. Projektu se zúčastní jako mono-beneficiary vždy jeden právní subjekt z uvedeného regionu, který v návrhu projektu popíše spolupráci s min. 3 zkušenými zahraničními ústavy. Podmínkou je, aby účastník (výzkumný ústav, univerzita, MSP, R) disponoval min. počtem 10 výzkumníků. (pozn. nově vzniklé subjekty se mohou účastnit, musí však v návrhu projektu demonstrovat dostatečnou vědeckou excelenci). Jednotlivé fáze projektu jsou: 1) výměna vědeckých pracovníků (secondments), 2) nábor nových výzkumných pracovníků (recruitment), 3) pořízení investic (equipment), 4) organizace školení (trainning) a 5) hodnotící nástroj – nepovinná část projektu (ex-post evaluation facility). Jedním z klíčových výstupů projektu je vytvoření tzv. strategického plánu na další rozvoj organizace (Action Plan). Rozpočet RegPot představuje na období 2007 – 2013 částku 340 mil. €, jedná se o typ projektu tzv. podpůrná akce (support action), délka trvání je 36 měsíců (pokud je v projektu zahrnut evaluační nástroj, potom délka trvání 42 měsíců). Z pohledu výzkumných oblastí, v projektech RegPot převažuje Zdraví (genetika a biotechnologie) a nové materiály a nanotechnologie (NMP). Nejnižší zastoupení má tématická priorita SSH (doposud 1 financovaný projekt) a Vesmír & transport (3 projekty). RegPot se dlouhodobě potýká se vysokou mírou tzv. over-subscribtion (9,6% financovaných projektů v roce 2007, 5,56 % v roce 2010) při konstantním rozpočtu. Poměrně nízké je procento nezpůsobilých návrhů projektů (návrhy, které neprojdou kontrolou formální správnosti), a to méně než 1%. Vysoký zájem o projekty RegPot je trvalý, projekty pokrývají široké spektrum tematických priorit a jsou realizovány ve všech zemích, kde jsou způsobilé regiony (20 z 27 EU členských zemí) a v 6 asociovaných zemích k 7. RP. Kvalita projektů je rovněž dlouhodobě velmi vysoká, průměrný počet „partnerů“ (zahraničních organizací, s kterýma probíhá výměna zaměstnanců a best practice) je 7. Stejně tak projekty vykazují synergii s regionální politikou. Na druhé straně je viditelná řada skutečností, které je potřeba řešit. Na závěr své prezentace MK uvedla, že procento úspěšnosti je v RegPot nejnižší v celém 7. RP a mnoho excelentních projektů je kvůli nízkému rozpočtu výzev odmítnuto.
PŘÍKLADY 3 PROJEKTŮ ACES projekt, který je z oblasti výzkumu geologických jevů (zejm. zemětřesení) uspěl hned v první výzvě v roce 2007 a je realizován řeckou University of Patras. Výzkumný tým univerzity v návrhu projektu identifikoval 7 zahraničních partnerů z evropských zemí (např. UK, F, CH, NL, I), rozpočet na 3 roky činí 1,1 mil. €, z toho 685 tis. € směřuje na nákup nového vybavení (equipment). M. Fardis zdůraznil, že velkou výhodou v projektu je fakt, že univerzita aplikuje jako svou běžnou účetní praxi systém jednoduchého účetnicí, což v praxi znamená, že částky na pořízení investic se neodepisují a tudíž lze do projektu vykázat hned celou cenu pořízení (nikoliv pouze účetní odpis, jak je to v případě podvojného účetnictví). Jako přímým důsledkem účasti v repot MF vidí zapojení svého týmu do výzkumného projektu 7. RP v roce 2009 (pracovišti se v rámci RegPot zlepšila kvalita vybavení laboratoří).
DELICE projekt, který se z oblasti změny klimatu uspěl v druhé výzvě v roce 2008 a je realizován v Rumunsku (ústav INOE 2000). Rozpočet projektu činí 948 tis. €, 46% je určeno na nákup vybavení, 37% na osobní náklady a 18% na cestovné a ostatní náklady (školení, šíření výsledků, atp.). Jako nevýhodu vnímá D. Nicolae zejména skutečnost, že díky pravidlům vykazování dlouhodobého majetku (ústav musí aplikovat svou běžnou praxi – podvojné účetnictví, odepisování majetku) v projektech je nutné, aby 40% nákladů na investice bylo hrazeno z vlastních zdrojů ústavu. HEATH-PROT projekt uspěl v třetí výzvě v roce 2009 a je realizován polským výzkumným ústavem IIMCB. Celkový příspěvek na projekt, který začal 1. dubna 2009 s délkou trvání 3 roky, je 954 tis.€. V projektu je identifikováno 9 zkušených zahraničních partnerů. Protože je díky vykazování odpisů a ne celkových nákladů nutná spoluúčast účastníka, ústav si zažádal o podporu z národních zdrojů, uvedla U. Bialek - Wyrzykowska Všechny tři projekty vidí ve své účasti v RegPot významná pozitiva, očekávají vyšší zapojení do mezinárodní výzkumné spolupráce v 7. RP a jejich cílem je stát se centrem excelence ve svém oboru a regionu.
Round Table 4: Lessons learnt and possible ways forward Kulatého stolu se zúčastnili: A. Borgel (FR, Institute of Research for Development), E. Fatorusso (IT, univerzita Neapol), T. Akin (TR, Middle East Technical University), S. Weiers (DG RTD)
V rámci kulatého stolu byly představeny další úspěšné projekty RegPot: RunSeaScience (realizován v zámořském území Franci – Réunion), projekt NatPharma (Itálie) a projekt METU-MEM (realizovaný tureckým centrem aplikovaného výzkumu spadajícího pod Middle East Technical University Metu Mems). SW ve své í prezentaci představil aktuální otázky související s programem RegPot, který se stal vysoce konkurenční. SW podotkl, že je potřeba rozlišovat dva důvody, proč nejsou projekty financovány, a to 1) v případě excelentních projektů z důvodu nízkého rozpočtu výzvy a 2) z důvodů nedostatků v projektech, které snižují počet získaných bodů a návrhy se nedostanou na požadovaný minimální limit (treshold). Ad 1)
nedostatek konsistence mezi SWOT analýzou a Akčním plánem
nevyrovnaná a nejednotná měřítka výstupů projektu
nedostatečná vědecká strategie do budoucna
nedostatečně objasněný koncept budování výzkumných kapacit
nekonzistentní a neobhájitelný rozpočet a požadované zdroje
struktura managementu neodpovídá potřebám projektu
obtíže demonstrovat dopad projektu
Ad 2)
účastník předkládá návrh v zoufalé situaci potřeby peněz na vybavení pracoviště
nedostatečná úroveň vědecké excelence
nově vzniklé subjekty, které předkládají projekt, jsou „virtuální“ – není zřejmá provázanost
Opatření na snížení (eliminaci) těchto negativních jevů: intenzivnější komunikace a šíření informací (NCP, EK – Unit B4), akce zaměřené na šíření informací, chystané zvýšení rozpočtu na rok 2011.
How to optimise the impact of the Research Potential Programme Panel byl obsazen následujícími odborníky: A. Lehman (DE, Universität des Bundeswehr), A. Anton (RO, Technická univerzita Bukurešť), M. Kaymanidou (DG RTD) AL zdůraznil, že je potřeba, aby projekty vykazovaly výzkumný potenciál a stejně tak vědeckou excelenci. Do budoucna je možné se zaměřit na tzv. Pre-RegPot opatření (mentoring potenciálních účastníků nezávislými experty), zvýšit přínos pro partnerské instituce, které v projektu spolupracují s hlavním účastníkem (např. formou úhrady daného % z rozpočtu) a tzv. Post-RegPot fázi projektů se podílet na spolufinancování požadované udržitelnosti projektu. MK na konci uvedla, že se na druhou polovinu programovacího období 7. RP počítá s částkou 200 mil. € a celkově se tedy předpokládá financování 150 – 160ti projektů. Co se týče výhledu do 8. RP, osobně se domnívá, že zahrnutí udržitelnosti do projektů bude nezbytné.
Zprávy raportérů a závěry konferencí Zhodnocení konference zaměřené na program Výzkumný potenciál (M. Horvat)
jedná se o program s velkou poptávkou a z ní plynoucím velkým počtem neúspěšných projektů, jde o program velmi dobře strukturovaný vyžadující koordinace s regionálními a národními autoritami => podporuje regionální strategie a udržitelný rozvoj
problematické části programu: obtížné zpracování SWOT analýzy, příliš velké se zaměření na vybavení, obtížné vysvětlit přínosy pro partnerské instituce, nedostatek strategie, špatné projektové řízení, vazby na regionální dopad a SF, udržitelnost projektů
další vývoj programu: zajistit financování excelentních projektů, zlepšit služby pro žadatele, dlouhodobá orientace na propojení s projekty ze SF, zamyslet se nad lepším umístěním programu Výzkumný potenciál pro příští programovací období
Zhodnocení konference zaměřené na Regiony znalostí (E. Mougeot Leroy)
jedná se o komplexní program, který propaguje klastrovou politikou => je potřeba více spolupráce – koordinátoři programu Regiony znalostí se musí zapojit do ostatních iniciativ (např. European Cluster Observatory)
triple helix musí být propagována zejména na regionální a národní úrovni
nutné jsou také synergie mezi Regiony znalostí, INTERREG a OP SF
klastry jsou velmi vhodným nástrojem pro MSP
dobré pilotní projekty by měly být transformovány do větších programů
do budoucna: přesun k inovačnímu průmyslu
klastry nejsou cílem, klastry jsou nástrojem
ZÁVĚREČNÝ DEN (17.3.2010)
OECD Study on Regional Dimension of Innovation (C. Nauwelaers, OECD)
CN ve svém příspěvku prezentovala studii OECD zaměřenou na regionální dimenzi inovací, která je připravována ve spolupráci s DG REGIO (výsledky studie budou k dispozici na konci roku 2010). OECD v současné době připravuje rovněž inovační strategii, která by představila politická doporučení. OECD vydává řadu studií a zpráv zabývajících se regionálním vývojem (zde). Mýty v přístupech k rozvoji regionů:
koncentrace = růst
podpora méně rozvinutých regionů je sociální politikou, nikoliv hospodářskou politikou
městské regiony jsou motorem růstu, venkovské ne
infrastruktura podněcuje růst regionu (ano, pokud ale v kombinaci s dalšími faktory – produktivita práce, R)
OECD rozděluje regiony na méně rozvinuté, středně rozvinuté a vůdčí (lagging, quasi lagging a leading). Každou kategorii dále na rostoucí a rostoucí pod průměrem. Studie se zaměřují na vztah mezi faktory růstu a těmito regiony, např. investice do VaV jsou spojeny s hospodářským růstem vůdčího regionu, ne však v případě méně rozvinutého regionu. Rozdílnost mezi regiony vyžaduje rozdílný politický přístup, stejně tak rozdíly v kompetencích regionů vyžadují kombinaci rozhodnutí národních a regionálních autorit a má přímý vliv na použité nástroje. Politiky regionálního inovačního systému – zaměřit se na konkrétní politiku, od jednání jeden problém = jedno řešení k vzájemné interakci, snaha o vytvoření přeshraniční politiky tak, aby stále zůstala zodpovědnost vůči vlastním občanům. Velmi nevyvinuté je stále hodnocení, které je ovšem klíčové k tvorbě správných strategií.
Round Table 6: Academia-Industry relationship: Intellectual Property Rights and Technology Transfer Kulatého stolu se zúčastnili: A. Mayr (ES, Universita Allicante), G. Artelsmair (Evropský patentový úřad), Ch. Saublens (BE, EURADA)
představen projekt IPeuropeAware, který sdružuje 26 partnerů a 20 národních patentových úřadů
důležitost IP EK podpořila vydáním Code of Practice, jeho cílem je zvyšovat povědomí o IP
nezbytnost nastavit jasná pravidla pro všechny zúčastněné strany a zvyšovat počet kvalifikovaných pracovních sil
pilotní projekt EPO zaměřený na technologický transfer – cíl spočívá v odborné pomoci národním patentovým úřadům, které spolupracují s univerzitami a výzkumnými organizacemi, pilotního projektu se zúčastnily CZ, HU, PL, PT, RO a SL, školení pracovníků probíhala v 4/2008 a 11/2009, nyní probíhají jednání s EK o pokračování projektu ve více zemích EU
regiony si musí definovat, jaká jsou jejich očekávání od univerzit a klastrů (z pohledu TT)
nutnost teambuildingu pro podnikání (v rámci univerzit)
důležitost role prostředníků v regionálních inovačních systémech
Round Table 7: Governance. Coherence between the governance at regional, national and European level
Kulatého stolu se zúčastnili: D. Perisse (FR, Konference periferních a zámořských regionů), X. Goenaga (JRC, IPTS), C.M. Riera (ES, ministerstvo pro vědu a inovace), K. Johansson (SE, Västra Götaland region), S. Rotta (IT, Piemonte region), G.J. Declerck (BE, IMEC).
řízení (governance) – proces umožňující aktérům koordinovat jejích cíle a akce
znatelný nedostatek dat – nápad dát veřejným institucím více dat o účasti v RP na regionální úrovni
zlepšit teritoriální dopad RP (např. prostřednictvím kritéria teritoriálního dopadu při hodnocení RP)
vhodnější by bylo integrovat program Regiony znalostí do regionální spolupráce
regiony by měly koordinovat svou politiku s ohledem na klíčové trendy EU
klastry – potřeba zdůraznit regionální dimenzi v přístupu EU
nutné synergie mezi RP, CIP a cílem teritoriální spolupráce (SF)
potřeba simplifikace podpůrných nástrojů a zlepšení mechanismu politické koordinace
projekt RHOMOLO (A Prototype Regional Holistic Model, projekt JRC pro DG REGIO) – zkoumá dopad podpory kohezní politiky na rozvoj lidského kapitálu, VaV, inovací a infrastruktur v konkrétních regionech
pro nové programovací období by se měla debata zaměřit na budoucnost SF => podněty: vytváření podnětů pro regiony, aby se inspirovaly strategií Evropa 2020, vytvoření Evropského inovačního fondu (nástroj pro podporu inovací v jejich ranném stadiu), cíle Evropy 2020 by měly být také stanoveny na regionální úrovni
regiony by měly být mnohem aktivněji zapojeny do debaty Evropa 2020
IMEC – dnes největší nezávisla VaV organizace v oblasti nanoelektroniky (začínali v roce 1984 jako neziskovka), jak to dokázali – nárůst rozpočtu prostřednictvím výzkumných grantů => 50 mil. je grant od vlády, 5 % mají od EU, celkový rozpočet 275 mil. €, průmysl investuje víc než 75 %
Round Table 10: Shrnutí raportérů RT1 M.G. Montiel (DG REGIO)
synergie mezi existujícími nástroji a akcemi jsou možné, ale s určitými předpoklady: o
jasné pochopení cílů, kterých se akce snaží dosáhnout
o
jasná definice a pochopení finančních nástrojů EU sloužících k dosažení těchto cílů
o
musí existovat kapacity pro vyhledávání interakcí mezi existujícími nástroji a financovanými aktivitami
na druhou stranu existují i omezení pro uplatňování synergií: o
různé úrovně řízení a roztříštěnost kontaktních míst
o
různá kritéria způsobilosti, požadavky financování a procesní otázky a neustálé změny pravidel aplikování jednotlivých nástrojů
regiony by měly rozvíjet adekvátní systémy řízená a vytvářet efektivní regionální inovační strategie
nutnost harmonizovat administrativní, finanční, kontrolní procedury
panuje shoda, že synergie je třeba vytvářet. Stejně tak by se měly soustředit v rámci strategie EU 2020.
RT6 A. Valverde (ES, Agentura IDEA)
je potřeba mít více best practices na TT
je potřeba definovat řídící systém
RT7 K. Reppel (DG ENTR)
aktuálně publikována (European Innovation Progress Report)
není možné aplikovat přístup one-size-fits all, ale je potřeba hledat společné prvky
na národní úrovni je důležitá role podnikatelské sféry, která určuje silné stránky regionu
různé přístupy k finančním prostředkům z EU (statistiky, do kterých regionů jde nejvíce prostředků z RP vs. vytváření mezinárodní spolupráce a ekonomický dopad v dlouhodobém horizontu)
vytváření strategií by mělo být cílené (objective driven), ne instrument driven
efektivní a „chytrá“ implementace vyžaduje vyspělost politiky, ne přístup copy-paste
sloučení existujících nástrojů (RoK, INTERREG IV C) – je žádoucí?
regiony by měly mít silný hlas ve vytváření regionální politiky VaVaI a podílet se na plnění cílů strategie Evropa 2020
RT8 J.D. Malo (DG RTD)
synergie aktivit jsou možné, best practice je možné hledat ve fungování klastrů a výzkumných infrastruktur (ESFRI)
je potřeba vyřešit rozdílná pravidla a principy, načasování a hráče
příklad EARTO, kdy řada RTO se neúčastní projektu SF z několika důvodů: např. administrativní složitosti, finanční nejistota (velké množství auditů)
je potřeba mít nejprve jasnou představu, čeho dosáhnout, a až poté mluvit o konkrétních nástrojích
regiony by měly využívat existující nástroje v kombinaci (EK připravuje vydat zprávu obsahující best practice synergií v jednotlivých zemích a regionech) a je žádoucí update Praktického průvodce finančními nástroji EU
potřeba jednoho vstupního bodu pro informace, které jsou poskytovány zejména MSP, srozumitelného trainingu pro prostředníky
klastry jsou: nástrojem (nikoliv cílem politiky), musí být orientované na trh, přínosem pro MSP a katalyzátorem regionálního řízení rozvoje
jaké jsou konkrétní kroky, které je potřeba učinit? o
regiony a členské země by měly použít SF k financování excelentních projektů, na které se nedostanou finanční prostředky z RP, projekty mají regionální dopad! (RegPot, projekty výzkumu ve prospěch MSP, ale také excelentní projekty ERC, SP Lidé)
o
SF by měly podporovat vouchers pro MSP, podpora MSP z RP končí v momentě, kdy končí fáze výzkumu
v nadcházejícím programovacím období: o
důraz na podporu celého hodnotového řetězce (výzkum – inovace – uvedení na trh), nutné harmonizovat pravidla
o
lepší by bylo mít méně nástrojů, které jsou vytvořeny s jasnější vizí cílů a očekávaných výsledků / výstupů, potřeba zrychlit proces hodnocení projektů na evropské úrovni (MSP nemůže čekat rok na to, jestli bude jeho projekt financován), EK musí reflektovat tyto potřeby a vzít na sebe patřičné riziko (vytvořit přístup, který je ze strany EK tolerantnější k riziku a založený na důvěře) => možnost využívat půjčky a veřejné zakázky
o
je žádoucí posílit spolupráci EK- EIB
RT9 E. Durdil (DG REGIO)
je žádoucí interakce politických kroků a hodnotících nástrojů
Synergies of actions: Key messages from WIRE, concluding remarks R.J. Smits (DG RTD) Hlavní závěry WIRE 2010:
je potřeba pokračovat ve vývoji směřujícímu k větším synergiím výzkumných, inovačních a regionálních politik
je potřeba vytvořit přívětivé podmínky pro tyto politiky a provádět je pomocí stávajících instrumentů
je potřeba posílit vlastnictví a zplnomocnění regionů k dosažení vize regionálního rozvoje v kontextu strategie Evropa 2020
je potřeba, aby regiony hrály klíčovou roli v řízení (měly by sdílet zodpovědnosti)
Zopakoval, že v nejbližší době bude vydán dokument obsahující best practice synergií (viz JDM). MSP by měly být intenzivně zapojeny skrz působení regionů. Na inovace je potřeba pohlížet komplexně, ne pouze jako TT, ale také na jejich regionální dimenzi. Role regionů a národních autorit spočívá v koordinaci na národní úrovni, role EK potom v koordinaci existujících zdrojů.
F. Petriz (ES, ministerstvo pro výzkum a inovace) Konkrétní závěry konference WIRE 2010 na politické úrovni budou podkladem pro závěry Rady pro konkurenceschopnost:
praktická doporučení, jak zlepšit řízení
během konference byla dána spousta návrhů včetně implikací pro politickou úroveň
je třeba hledat nové indikátory
je potřeba dát regionům větší kapacitu pro tvorbu politik a strategii
chytré specializace
regiony mají být klíčem pro VaV
B. Cerexhe (BE, ministr pro VaV) BC prezentoval pohled na problematiku země, která bude předsedat Radě EU v druhé polovině roku 2010. BE PRES bude usilovat:
o revizi obsahu a nástrojů v tzv. triple helix (VaV, inovace, vzdělávání),
ERA je klíčovým prvkem EU 2020, bude potřeba navyšovat rozpočet na podporu VaV (úzká vazba mezi strategií Evropa 2020 a EU rozpočtem)
bude pokračovat snaha o synergie a vytvoření konceptu multi-level řízení
regiony musí být plně zapojeny do tvorby a realizace strategie Evropa 2020
mezi další priority BE PRES bude patřit společné programování (JP), střednědobé hodnocení 7. RP a pokračující proces zjednodušování (simplifikace) pravidel RP, propagace vědecké kariéry mezi mladými lidmi
Podrobnější materiál z konference WIRE 2010 bude zpracován pro ECHO 2/2010. Prezentace a CV řečníků jsou k dispozici na stránkách konference.
