ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍCH PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ NA ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍM ROCE 2003/2004 V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Říjen 2004
OBSAH 1.
ÚVOD .......................................................................................................................................................... 3
2.
PREVENTIVNÍ PROGRAMY REALIZOVANÉ ŠKOLAMI A ŠKOLSKÝMI ZAŘÍZENÍMI V ROCE 2003/2004 .................................................................................................................................... 4 2.1.
MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ......................................................................................................................... 4
2.2.
SPECIALIZOVANÉ PROGRAMY UPLATNĚNÉ SMĚREM K VÝCHOVNĚ PROBLÉMOVÝM A SOCIÁLNĚ HANDICAPOVANÝM JEDINCŮM A SKUPINÁM ............................................................................................................................................ 6
2.3.
FORMY SPOLUPRÁCE S RODIČI V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ ............................................. 6
2.4.
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ......................................................................................................................................... 7
2.5.
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ ............................. 8
2.6.
VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH ..................... 9
2.7.
DOTAČNÍ SYSTÉM NA PODPORU MINIMÁLNÍCH PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ NA ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ ....................................................................... 10
3.
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT ............................................................... 11
4.
ZÁVĚR...................................................................................................................................................... 13
PŘÍLOHA: VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ŠKOLÁCH ....................................... 14
2
1. Úvod Základním principem prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v resortu školství je výchova ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. Ve vztahu k prevenci na školách a ve školských zařízeních je třeba zdůraznit základní východiska efektivní primární prevence – kontinuita, systematičnost a komplexnost preventivního působení s ohledem na věk dítěte a jeho aktuální prožívání světa. Primární prevence je zaměřena zejména na rizikové faktory spolupodílející se na vzniku sociálně patologických jevů. Nástrojem prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy je Minimální preventivní program, který je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit na školách a ve školských zařízeních. Jeho realizace je dle metodického pokynu MŠMT č.j. 14514/2000-51 o prevenci sociálně patologických jevů pro každou školu a každé školské zařízení závazná a podléhá kontrole České školní inspekci. Cílem preventivního působení na škole by měly být děti a dospívající mládež, kteří jsou odpovědni za vlastní chování, schopni konat samostatná rozhodnutí při řešení vlastních problémů a schopni týmové spolupráce a komunikace. Do systému primární prevence na školách a ve školských zařízeních na krajské úrovni je zapojen referent prevence sociálně patologických jevů, zaměstnanec odboru školství, mládeže a sportu krajského úřadu, na oblastní úrovni oblastní metodici preventivních aktivit, zaměstnanci pedagogicko psychologických poraden a na místní úrovni jsou to školní metodici prevence.
3
2. Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními v roce 2 0 0 3 /2 0 0 4 2.1.
Minimální preventivní program
Základním nástrojem prevence na školách a ve školských zařízeních je Minimální preventivní program, který je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit. Mezi hlavní cíle těchto aktivit v rámci Minimálního preventivního programu patří: •
•
• • • •
• •
odpovědnost za systematické vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s dětmi a mládeží (interaktivní techniky, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky apod.) a v řešení problémových situací souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů, systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu aj. oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit, uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže zaměřené na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování, vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže, spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu a v oblasti prevence problémů ve vývoji a výchově dětí a mládeže, průběžné sledování konkrétních podmínek a situace na škole nebo ve školském zařízení - z hlediska rizik výskytu sociálně patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých, diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže, poskytování poradenských služeb školního metodika prevence a výchovného poradce žákům a jejich rodičům a zajišťování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a učitele.
Minimální preventivní program připravuje a koordinuje na jednotlivých školách a ve školských zařízeních školní metodik prevence. Podmínky pro jeho realizaci a odpovědnost za něj nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je oblastní metodik preventivních aktivit.
4
Počet škol a školských zařízení ve školním roce 2003/2004, ve kterých je realizován Minimální preventivní program, v Moravskoslezském kraji je 924. Z toho jsou: Tabulka č. 1: Počet škol a školských zařízení (zdroj OŠMS)
Školy Typ školy
Školská zařízení: Počet žáků/studentů
Počet
Typ zařízení
Počet
Mateřské školy
265
33.972
Dětské domovy
Základní školy
424
125.981
Diagnostický a výchovný ústav
Speciální a zvláštní školy
57
4.944
Střední školy
155
70.737
Celkem
901
235.634
17 6
23
Vyhodnocování Minimálních preventivních programů probíhá pouze z dat ze základního a středního školství. V mateřských školách probíhá všeobecné systematické preventivní působení směřující ke zdravému životnímu stylu, proto nelze vykazovat data, která jsou pro účely této zprávy potřebná. V letošním roce, stejně tak jako v loňském roce, nebyla vyhodnocována data ze školských zařízení z důvodu nezajištění sběru potřebných dat. V příštím školním roce budou minimální preventivní programy vyhodnocovány i ve školských zařízeních. Celkový počet škol, které jsou vyhodnocovány je 636. Následná tabulka znázorňuje celkový počet vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2003/2004. Pro srovnání je uveden také počet vyhodnocených škol v předchozím období. Ve všech okresech Moravskoslezského kraje je zaznamenán pokles škol, celkem se počet snížil o 13 škol. Tabulka č.2: Celkový počet škol - 1 škola = 1 závěrečná zpráva o plnění Minimálního preventivního programu (zdroj OŠMS)
Celkem škol 2003/2004
Celkem škol 2002/2003
Ostrava
118
120
Opava
111
112
Karviná
105
108
Bruntál
71
73
Frýdek-Místek
132
134
Nový Jičín
99
102
Celkem
636
649
5
2.2.
Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám Specializované programy jsou využívány zejména v práci s dětmi s diagnózou vývojové poruchy učení, se zdravotním postižením, s dětmi ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a v práci s problematickými třídními kolektivy, ve kterých může díky těmto handicapům vznikat řada sociálních problémů. Z tohoto důvodu je třeba tyto jedince či skupiny zařazovat do rizikové cílové populace, vůči kterým musí být uplatňováno zvýšené preventivní působení.
Tabulka č.3: Nejčastěji využívané specializované programy, které jsou uplatňované směrem k výchovně a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám (zdroj OŠMS)
Počet programů ve školním roce 2003/2004
Počet programů školním roce 2002/2003
20
21
přímá práce pedagogických rómských asistentů na ZŠ
47
38
návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků
297
223
Název přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí
Další programy, které jsou ve větší míře využívány: • Individuální a skupinové programy reedukační péče pro integrované žáky • „Dyslektický asistent“ 2.3. Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů Společná komunikace a vztah mezi rodinou a školou velmi výrazně přispívá k bezpečnému rozvoji dítěte a současně lepšímu sociálnímu klimatu školy. Vzájemná spolupráce rovněž přispívá ke školní úspěšnosti dětí a k prevenci sociálně patologických jevů, a v případě jejich výskytu, k lepšímu systematickému řešení. Spolupráci nelze navázat jen prostřednictvím třídních schůzek pro rodiče, proto řada škol pořádá pro rodiče i neformální akce (viz. tabulka č. 4a., 4b.). Pro srovnání je uveden počet akcí s rodiči a pro rodiče v období 2003/2004 a 2002/2003 Tabulka č.4a: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2003/2004 (zdroj OŠMS)
Akce pro rodiče počet akcí
Akce s rodiči počet akcí
sdružení rodičů při škole
ZŠ
1.838
1.720
179
SŠ
480
174
82
6
Tabulka č.4b: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2002/2003 (zdroj OŠMS)
Akce pro rodiče počet akcí
Akce s rodiči počet akcí
sdružení rodičů při škole
ZŠ
1.630
1.378
nesledováno
SŠ
364
173
nesledováno
Do organizování těchto akcí se zapojuje stále více rodičů. Ve školním roce 2003/2004 je zaznamenán oproti roku 2002/2003 nárůst. Letos je nově sledováno sdružení rodičů při škole. Mezi, již tradičně, nejčastější akce pro rodiče patří akce typu Den otevřených dveří, Den matek, besedy s odborníky, plesy...apod. Nejčastější činnosti, které pořádá škola společně s rodiči, jsou Dny dětí, školní výlety, sportovní soutěže, zájezdy a brigády. 2.4. Volnočasové aktivity Volnočasové aktivity, které pro své žáky organizují školy a školská zařízení v kraji, mají většinou formu práce ve školních družinách, klubech a kroužcích. Volnočasové aktivity probíhají zejména na základních školách - výsledná data jsou pouze z tohoto typu škol. Na školách také fungují kroužky s různým zaměřením. Nejčastěji jsou to kroužky sportovní (fotbal, florbal, volejbal, gymnastika, aerobic, bojová umění, šachy), keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), hudební, turistické, modelářské, taneční, hudební (sborový zpěv a flétna) a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem). Stejně jako v předchozím školním roce školy dále propůjčují své objekty i jiným organizacím, kterým není lhostejné, jak děti volný čas prožívají. V Moravskoslezském kraji jsou to nejčastěji domy dětí a mládeže, základní umělecké školy, organizace Pionýr, Junák a Skaut a také tělovýchovné jednoty, tělocvičná jednota Sokol a dobrovolná sdružení (hasiči, rybáři, ochránci přírody a myslivci). Dochází zde k propojení nabídky volnočasových aktivit škol, školských zařízení a nestátních neziskových organizací. Tabulka č. 5: Volnočasové aktivity při školách a školních zařízení (zdroj OŠMS)
Počet škol/šk. zařízení
Počet zapojených žáků
466 40 540
23.683 5.256 70.342
Školní družiny Školní kluby Školní kroužky a oddíly Graf č. 1
Počet žáků zapojených ve volnočasových aktivit školní kroužky a oddíly 54%
zbytek žáků 24%
školní kluby 4%
7
školní družiny 18%
Z celkového počtu 130.925 žáků na ZŠ (a ZvŠ a SpecŠ) je zapojeno ve volnočasových aktivitách, které probíhají na školách, 76% žáků. Z toho je 54% (70.342) žáků zapojených ve školním kroužku či oddíle, 18% (23.683) žáků dochází do školní družiny a 4% (5.256) žáků je zapojeno do školních klubů. Je možné, že několik žáků současně navštěvuje několik volnočasových aktivit. 25% žáků nevyužívá volnočasových aktivit, které nabízí škola.
Kromě volnočasových aktivit probíhajících v období školního roku, pořádají některé školy také prázdninové akce. Kolik škol pořádalo tyto akce je patrné z tabulky č. 6. Pro tyto účely byly sledovány jak základní, tak střední školy. Tabulka č. 6: Počet víkendových a prázdninových akcí pro děti (zdroj OŠMS)
Počet škol/počet akcí o víkendech
Počet škol/počet akcí o prázdninách
370/1439 85/172 ZŠ 62/188 33/53 SŠ 88,5% základních škol pořádají aktivity o víkendech, což je o 25% více než ve školním roce 2002/2003, 20% základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách. 42% středních škol pořádalo víkendové akce a 21% těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách. Na základním školství je zaznamenán nárůst akcí a naopak u středních škol došlo k poklesu při srovnání s rokem 2002/2003. Z hlediska primární prevence je podstatný nárůst víkendových a prázdninových akcí na základních školách.
2.5. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Na území Moravskoslezského kraje působí široké spektrum organizací, které vzdělávají v problematice specifické i nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. V tabulce č. 7 jsou uvedeny nejžádanější organizace zajišťující vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků na vzdělávání. Do dalšího vzdělávání lze zahrnout i porady oblastních metodiků preventivních aktivit se školními metodiky prevence. Součástí porad je nejen výměna zkušeností z oblasti prevence na školách, ale i předávání informací o aktuálních trendech z oblasti primární prevence, o nových metodických pokynech, atd. Od roku 2004 je oblast vzdělávání koordinována ve spolupráci s nově vzniklým Krajským vzdělávacím a informačním centrem v Novém Jičíně. Tabulka č.7: Organizace zajišťující vzdělávání a počet zúčastněných pedagogů (zdroj OŠMS)
Počet zúčastněných pedagogů Krátkodobé vzdělávání Střediska výchovné péče
74
PPP
1631
Pedagogická centra
1916
KVIC Služba škole
841
Akreditované výcviky nad 100 hodin
16
8
Postgraduální studium
Hygienické stanice
53
PČR a Městská policie
179
Český červený kříž
23
NNO akreditované
109
VŠ
31
65
Jiné
217
12
81
Témata, o která mají pedagogové největší zájem: Z vyhodnocených dat vyplývá, že mírně ustupuje poptávka o teoretickou výuku drogové problematiky a naopak stoupá poptávka po znalostech o ostatních sociálně patologických jevech jako jsou gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivita dětí, krádeže a jejich praktické postupy řešení, dále stoupá poptávka po komunikačních dovednostech a skupinové práci s dětmi, nových formách a metodách práce s problematickými dětmi, atd. Z přehledu také jasně vyplývá, že ojediněle se pedagogové dále vzdělávají postgraduálně. Na nejbližších univerzitách Ostravské a Slezské neprobíhá pro školní metodiky prevence žádné následné studium této problematiky. 2.6.
Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Důležitými daty, nejen pro účely této závěrečné zprávy, je přímý výskyt sociálně patologických jevů. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V tabulce č. 8a. jsou uvedeny snížené stupně chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt šikany. Podrobnější rozklad tabulky č. 8a je uveden v příloze této zprávy. Tabulka 8b. znázorňuje procentuální srovnání výskytu sociálně patologických jevů ve školním roce 2002/2003 a 2003/2004.
Tabulka č. 8: Společensky nežádoucí jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2003/2004 (zdroj OŠMS)
Snížená známka z chování
Počet Neomluvené neomluvených hodiny (počet žáků) hodin celkem
Žáci ZŠ
2.595
3.470
Počet ZŠ
281
282
Žáci SŠ
2763
7.831
Počet SŠ
124
137
82.699
154.515
Zneužití alkoholu
Zneužití návykových látek
Šikana
218
137
541
68
41
176
183
210
150
41
88
40
Data z této tabulky jsou podrobněji rozpracována v Příloze tohoto dokumentu.
9
Tabulka č.8b: Společensky nežádoucí jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2002/2003 a 2003/2004 (zdroj OŠMS)
Snížená známka z chování
základní školství střední školství
Neomluvené hodiny
Zneužití alkoholu
Zneužití návykových látek
Šikana
% 02/03
% 03/04
% 02/03
% 03/04
% 02/03
% 03/04
% 02/03
% ¾
% 02/03
% 03/04
57
58
52,4
58
15,6
14
9,5
8
30
36
75,5
80
78,7
88
25,2
26,5
21,3
56
16,8
26
Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: kouření, krádeže, rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, vztahové problémy žák Æ rodič, předčasná sexuální aktivita, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům. 2.7.
Dotační systém na podporu Minimálních preventivních programů na školách a ve školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů
Moravskoslezský kraj na podporu snižování výskytu negativních jevů na školách a ve školských zařízeních každoročně vyhlašuje dotační programy. V roce 2004 byla oblast prevence společensky nežádoucích jevů na školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji finančně podpořena, podobně jako v roce 2003, ze dvou zdrojů: Finanční dotace ze státního rozpočtu – jednalo se o celkovou částku Kč 1.773.000,--, účelově vázanou na zkvalitňování Minimálních preventivních programů na školách a ve školských zařízeních. Podpořeno bylo 71 projektů. Finanční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje – jednalo se o částku Kč 1.300.000,--. Tyto finanční prostředky byly určeny na Preventivní programy a dále na další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů. Podpořeno bylo 17 projektů. Tabulka č. 9: Přehled škol žádající o finanční dotaci v roce 2004 s akcentem na srovnání v minulých létech 2002 a 2003 (zdroj OŠMS)
Celková částka, o kterou Získaná celková částka bylo žádáno v tis. Kč v tis. Kč 2004 2003 2002 2004 2003 2002 2004 2003 2002 95 100 98 12.442.7 8.655 6.250 2.874.8 3.693,6 1.619 ZŠ 50 37 32 3.916.1 3.962 2.397 1.106.2 932.5 546 SŠ celkem 145 138 130 16.358.8 12.668 8.647 3.981.0 4.676 2.165.3 V tabulce č.9 je znázorněn přehled počtu škol, které žádaly o dotaci na preventivní aktivity. Do údajů jsou zahrnuty nejen žádosti adresované krajskému úřadu, ale také žádosti adresované školami jiným subjektům (např. MŠMT, obcím, atd.). Pro srovnání jsou v tabulce uvedeny i léta 2002 a 2003 Z tabulky je patrná stoupající tendence škol žádat o dotace, což se odrazilo na výši požadované částky, která byla v roce 2004 nejvyšší, pokles je zaznamenán v celkové výši získaných financi. Celkem žadatelů
10
3. Shrnutí výsledků a výstupy zjištěných dat A.
Specializované programy uplatněné směrem k výchovně a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám •
•
•
B.
C.
•
Do organizování těchto akcí se zapojuje stále více rodičů. Ve školním roce 2003/2004 je zaznamenán oproti roku 2002/2003 nárůst. Letos je nově sledováno sdružení rodičů při škole.
Volnočasové aktivity •
•
88,5% základních škol pořádají aktivity o víkendech, což je o 25% více než ve školním roce 2002/2003, 20% základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách. 42% středních škol pořádalo víkendové akce a 21% těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách. na základním školství je zaznamenán nárůst akcí a naopak u středních škol došlo k poklesu při srovnání s rokem 2002/2003. Z hlediska cílové populace je podstatný nárůst víkendových a prázdninových akcí na základních školách.
Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů •
E.
Ve srovnání s předchozím školním rokem není přílišný rozdíl mezi počtem přípravných tříd pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, i když se tento jev považuje za velmi příznivý a pro tuto cílovou populaci velmi přínosný, přímá práce pedagogických rómských asistentů na základním školství se oproti loňskému období zvýšil, návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků se zvýšil, tyto návštěvy se jeví jako velmi opodstatněně, neboť také prostřednictvím těchto návštěv získává škola větší důvěru u rodičů, což se následně odráží v lepší spolupráci školy a rodičů.
Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů
•
D.
problémovým
Z dat vyplývá, že mírně ustupuje poptávka o teoretickou výuku drogové problematiky a naopak stoupá poptávka po znalostech o ostatních sociálně patologických jevů jako jsou gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivita dětí, krádeže a jejich praktické postupy řešení, dále stoupá poptávka po komunikačních dovednostech a skupinové práci s dětmi, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd. Z přehledu také jasně vyplývá, že ojediněle se pedagogové dále vzdělávají postgraduálně. Na nejbližších univerzitách Ostravské a Slezské neprobíhá žádné specializační studium pro školní metodiky prevence.
Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních (rozklad v příloze) 1. Snížená známka z chování Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 58% škol. Ve školním roce 2002/2003 se tento jev týkal 57% škol. Jde o nepatrný nárůst Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 155 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 80% škol. Ve školním roce 2002/2003 se tento jev týkal 80% škol. Jde o výrazný nárůst.
11
2. Neomluvené hodiny Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) 483 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 58% škol. Ve minulém sledovaném období se tento jev týkal 52,4% škol. Byl zaznamenán nárůst tohoto jevu Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 155 v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 88% škol. Ve školním roce 2002/2003 se tento jev týkal 58,7% škol. Jde o výrazný nárůst tohoto jevu. 3. Zneužití alkoholu
U středoškolské mládeže došlo k mírnému zvýšení u počtu řešených případů. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 14% základních škol a 26,5% středních škol. V roce 2002/2003 řešilo problém se zneužitím alkoholických nápojů 15,6% základních škol v a 25,6 středních škol. Na základních školách byl zaznamenám mírný pokles výskytu tohoto jevu, zatímco na středních školách mírný nárůst. 4. Zneužití návykových látek Výskyt zneužívání návykových látek se u obou typů škol snížilo, ale vzhledem ke zrušení či sloučení některých škol toto kvalifikujeme jako stagnaci. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 8% základních škol a 56% středních škol. Z hlediska četnosti výskytu případů je, zejména na středních školách jde o varující stav. Oproti minulého sledovaném období došlo na základních školách k poklesu výskytu řešených případů zneužívání návykových látek, na středních školách k velmi vysokému nárůstu - o 35% více středních škol řešilo výskyt tohoto jevu.
5. Šikana Šikana na školách se u obou typů škol oproti minulému sledovanému období zvýšila. Případy šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 36% základních škol a 26% středních škol. Ve školním roce 2002/2003 byl na obou druzích školy nižší. V letošním roce je tedy zaznamenán nárůst.
Výskyt sociálně patologických jevů má dle výsledků našich dat téměř ve všech případech vzrůstající tendenci. Tento trend lze také zdůvodnit tím, že kromě skutečnému nárůstu, jsou školní metodici prevence, díky dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, odborníky na danou problematiku a jsou schopni častěji odhalovat výskyt těchto jevů. Nadále je nutné zkvalitňovat minimální preventivní programy, finančně podporovat formou vyhlašování dotačních řízení, podporovat práci metodiků prevence a výchovných poradců.
12
4. Závěr Preventivní programy se stále více stávají součástí vyučování i mimoškolních aktivit. Zřetelný posun se jeví v pohledu ostatních pedagogických pracovníků na význam primární prevence na škole. Pozitivní je vzrůstající trend v chápání preventivní práce jako podpory zdravého životního stylu, většího využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách, ve větším zájmu učitelů trávit volný čas s dětmi o víkendech a o prázdninách. Zkvalitnila se také spolupráce škol s místními věcně příslušnými institucemi. Výrazným znakem školního roku 2003/2004 se jeví zvýšená aktivita škol při získávání finančních dotací na zajištění projektů v oblasti primární prevence. Zasílané žádosti o dotaci doznaly nejen kvantitativních, ale především kvalitativních změn. Problémy zůstávají v komunikaci zejména mezi rodiči, žáky a pedagogy. Tento jev je charakteristický především u žáků osmých a devátých tříd, u studentů prvních ročníků středních škol a u žáků učilišť. Pro zkvalitnění práce školního metodika prevence nadále chybí snížená vyučovací povinnost (většinu příprav pro svou práci tak musí dělat ve svém osobním volném čase). Také chybějící zákonná úprava prevence sociálně patologických jevů na školách (zatím se objevuje jen v metodických pokynech MŠMT) je pro některé ředitele důvodem, proč se touto problematikou nezabývat. V příštím školním roce je hlavním cílem dotační podpora kvalitních Minimálních preventivních programů, vytvoření fungující systém vzdělávacích institucí a jejich vzdělávacích aktivit další rozvoj dobré spolupráce na úrovni MŠMT, úseku prevence, s oblastními metodiky preventivních aktivit, řediteli škol a školských zařízení a školními metodiky prevence. V neposlední řadě je cílem přenos aktuálních problémů, které se vyskytují na místní úrovni, na úroveň centrální, jehož výsledkem by bylo zkvalitnění práce školních metodiků preventivních aktivit. Závěrečná zpráva je v současné době jediný komplexní materiál, který se zabývá sociálně patologickými jevy a primární prevencí na školách v Moravskoslezském kraji. Informace, které z této zprávy vyplývají, jsou dále využívány jako podklady pro krajské strategické a koncepční materiály: - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje - Výroční zprávu o stavu školství v Moravskoslezském kraji, - Strategie prevence na školách v Moravskoslezském kraji, - Vyhlašování výběrových řízení na podporu aktivit v oblasti specifické primární prevence
dále pro porady s oblastními metodiky preventivních aktivit, a v neposlední řadě informace pro veřejnost prostřednictvím internetových stánek kraje.
13
Příloha: Výskyt sociálně patologických jevů na školách Rozklad:
1. Snížená známka z chování ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků Se Počet škol ve škole sníženým celkem stupněm
Průměr (počet sn. známek na 1 žáka celkem)
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) Průměr Počet (počet sn. studentů Počet Počet škol známek na 1 ve škole studentů studenta celkem celkem)
Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava
11.045
202
32
0,018
5.751
249
15
0,043
23.931
329
40
0,014
8.810
465
21
0,052
28.931
722
56
0,025
15.635
612
23
0,039
17.353
235
35
0,014
7.455
246
17
0,032
18.621
275
48
0,015
7.890
463
16
0,058
31.044
829
69
0,027
18.102
728
32
0,040
Celkem
130.925
2595
281
0,020
70.737
2763
124
0,043
Interpretace ZŠ (+ZvŠ, SpecŠ) V Moravskoslezském kraji je 130.925 žáků, kteří jsou zapojeni do Minimálního preventivního programu dané školy. Součástí vyhodnocení Minimálního preventivního programu bylo sledování výskytu sociálně patologických jevů, mezi které také patří snížený stupeň z chování, který je udělován jako důsledek výskytu tohoto jevu v prostředí školy. Z tabulky je možné vyhodnotit průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na celkový počet žáků v dané oblasti. Největší počet je zaznamenán na ostravských školách – 2,7%, na karvinských školách 2,5% v Bruntále 1,8%, v Opavě 1,5% a se stejným počtem 1,4% ve Frýdku-Místku a Novém Jičíně. Ve srovnání s předchozím školním rokem došlo k mírnému poklesu v celkovém výskytu sníženého stupně z chování o 0,3 %. Dále byl vyhodnocován průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na školu, který vykázala výskyt tohoto jevů. Výsledná data jsou tato: Karviná …………………. 12,9 Bruntál ……………………6,31 Ostrava ………………….12,01 Opava ……………………..5,73 Frýdek-Místek ………..…..8,22 Celkem ……………………9,23 Nový Jičín ……………..…6,71 Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) 481 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 58% škol. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Studentů nebo učňů zapojených do Minimálního preventivního programu je kraji 63.643. Na střeních školách jsou výsledná data tato: průměrný počet studentů, učňů se sníženým stupněm z chování na celkový počet studentů v dané oblasti největší počet je zaznamenán na opavských školách – 5,8%, na frýdecko-místeckých školách 5,2%, v Bruntále 4,3%, Ostravě 4,0%, Karviné 3,9% a s nejnižším počtem snížených stupňů z chování je Nový Jičín – 3,2%. V celkovém výskytu snížených stupňů z chování se oproti předchozímu sledovanému období snížil o 0,2%. Dále byl vyhodnocován, stejně jako u základních škol, průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na školu, který vykázala výskyt tohoto jevu. Výsledná data jsou tato: Opava ……………………. 28,93 Bruntál ………….…………16,60 Karviná …………………...26,60 Nový Jičín …………………14,47 Ostrava ……………………22,75 Celkem …………………….22,28 Frýdek-Místek ………….…22,14 Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 155 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 80% škol.
14
2. Neomluvené hodiny ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ)
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Průměr
Počet Počet studentů Počet neoml. ve škole studentů hod. celkem celkem
Počet žáků ve škole celkem
Počet žáků
Počet neoml. hod. celkem
Počet škol
(počet neoml. hod na 1 žáka celkem)
Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava
11.045
190
3.625
31
0,33
5.751
339
10.591
16
1,84
23.931
275
4.834
43
0,20
8.810
1.167
15364
22
1,74
28.931
836
21.411
55
1,33
15.635
2.180
55.061
27
3,52
17.353
418
12.271
34
0,72
7.455
421
10889
16
1,46
18.621
344
8.320
44
0,45
7.890
738
19.841
18
2,51
31.044
1.407
32.238
75
1,07
18.102
2.986
42.769
38
2,36
Celkem
130.925
3470
82.699
282
0,64
70.737
7.831
154.515
137
2,42
Počet škol
Průměr (počet jevu na 1 žáka)
Interpretace ZŠ (+ZvŠ, SpecŠ) Dalším sledovaným jevem byly neomluvené hodiny žáků. Z tabulky je patrný průměrný počet neomluvených hodin na celkový počet žáků v dané oblasti. Největší počet je zaznamenán na karvinských školách, a to 1,33 neomluvených hodin na 1 žáka, dále na ostravských školách – 1,07 neomluvených hodin na 1 žáka, v Novém Jičíně 0,72 neomluvených hodin na žáka, v Opavě 0,45, Bruntále 0,33 a nejnižší výskyt četnost neomluvených hodin na jednoho žáka vykazuje Frýdek-Místek. Neomluvené hodiny měla na základních školách 2,6% žáků, ve srovnání se školním rokem 2002/2003 se zvýšil o 0,2%. Dále byl vyhodnocován průměrný neomluvených hodin u žáků, kteří měli alespoň jednu neomluvenou hodinu. Výsledná data jsou tato: Průměrný počet neomluvených hodina na žáka, který neomluvené hodiny měl: (seřazeno sestupně) Nový Jičín ……………29,35 Bruntál ………………..19,07 Karviná ……………….25,61 Frýdek-Místek ………. 17,57 Opava …………………24,18 Celkem………………..23,83 Ostrava ………………..22,91 Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) 481 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 58% škol. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) U studentů nebo učňů středních škol bylo zjištěno následující: Nejvyšší počet neomluvených hodin na jednoho studenta či učně bylo zjištěno v oblasti Karviné – 3,52 hodin, v Opavě 2,51 hodin, v Ostravě 2,36 hodin, na bruntálských středních školách 1,84 neomluvených hodin na 1 studenta, ve Frýdku-Místku 1,74 hodin. Nejnižší počet neomluvených hodin na studenta je v Novém Jičíně - 1,46 hodin. Z celkového počtu studentů středních škol mělo 11% žáků, což je nepatrně více než v loňském roce. Průměrný počet neomluvených hodin na jednoho učně/studenta, který měl neomluvené hodiny dopadlo takto: Bruntál ………………..31,24 Ostrava ………………. 14,32 Opava …………………26,88 Frýdek-Místek ……… 13,16 Nový Jičín …………….25,86 Celkem………………..19,73 Karviná ………………..25,25 Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 155 v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 88% škol.
15
Tabulky 3, 4, a 5 shrnují výskyt dalších nežádoucích jevů jako je zneužívání alkoholu a návykových látek a výskyt šikany.
3. Zneužití alkoholu ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků ve nebo řešených škole celkem případů
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ)
Počet škol
Počet studentů Počet studentů ve škole nebo řešených celkem případů
Počet škol
Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava
11.045
12
6
5.751
10
6
23.931
80
12
8.810
103
8
28.931
53
17
15.635
22
8
17.353
10
7
7.455
9
6
18.621
24
5
7.890
27
8
31.044
39
21
18.102
13
5
Celkem
130.925
218
68
70.737
183
41
Zneužívání alkoholických nápojů na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím je ve fázi stagnace – nedošlo k nárůstu, což je pozitivní ukazatel. U středoškolské mládeže došlo k mírnému zvýšení u počtu řešených případů. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 14% základních škol a 26,5% středních škol.
4. Zneužití návykových látek ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků ve nebo řešených škole celkem případů
Počet škol
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet studentů Počet studentů ve škole nebo řešených Počet škol celkem případů
Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava
11.045
4
2
5.751
8
4
23.931
11
10
8.810
27
4
28.931
41
10
15.635
31
8
17.353
6
3
7.455
7
7
18.621
11
3
7.890
8
3
31.044
39
13
18.102
137
62
Celkem
130.925
112
41
70.737
218
88
Výskyt zneužívání návykových látek se u obou typů škol snížilo, ale vzhledem ke zrušení či sloučení některých škol toto kvalifikujeme jako stagnaci. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 8% základních škol a 56% středních škol. Z hlediska četnosti výskytu případů je, zejména na středních školách jde o varující stav.
5. Šikana ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků ve nebo řešených škole celkem případů
Počet škol
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet studentů Počet studentů ve škole nebo řešených Počet škol celkem případů
Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava
11.045
39
16
5.751
9
4
23.931
111
28
8.810
26
8
28.931
159
34
15.635
38
11
17.353
90
25
7.455
7
4
18.621
57
26
7.890
8
2
31.044
85
47
18.102
62
11
Celkem
130.925
541
176
70.737
150
40
16
Šikana na školách se u obou typů škol oproti minulému sledovanému období zvýšila. Případy šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 36% základních škol a 26% středních škol.
17
