158.
BEZEJMENNÝ
TÉMA DNES: SPOLUPRÁCE S RODIÈI ZE SKAUTSKÉHO SVÌTA... CHATRČ ISLANDSKÉHO POUSTEVNÍKA MeeTRO ODJELO... ROZHOVOR S MICHALEM KUBÁNKEM
2. ODDÍL SKAUTÙ ÈESKÉHO RÁJE - STØEDISKO “ŠTIKA” TURNOV
ŘÍJEN 2012
2. ODDÍL SKAUTŮ ČESKÉHO RÁJE STŘEDISKO “ŠTIKA” TURNOV
www.skauti.org SLOVO ÚVODEM... Milí čtenáři, rodiče a kamarádi, máme za sebou první dva měsíce, kdy jsme vstoupili opět naplno do skautského dění. Oddíl se pomalu rozbíhá a s koncem měsíce října nabírá vysokých obrátek. Přeji všem stávajícím členům, ale především nováčkům, aby se jim letošní skautský rok líbil. Musím přiznat, že chystáme několik opravdu výjimečných věcí. Jednu z nich už máme za sebou, a to Podzimky, které byly opravdu jedinečnou akcí pro všechny věkové kategorie. Co mě však těší ještě více je, že se nám podařilo zachovat tradici oddílového časopisu. Po roční pauze vychází další číslo tradičního oddílového časopisu Bezejmenný, dochází však k významným změnám v časopisu. Kromě nového vizuálního stylu chceme, aby se časopis stal opravdu časopisem a nebyly zde jen informace, které najdete na hlavním informačním zdroji - oddílovém webu. Tvůrci časopisu pak budou nově také skauti z družiny Medvědů. Ti budou psát články do časopisu do rubriky zajímavosti a především zápisy z oddílových i družinových akcí. Zbylé články budou připravovat redaktoři časopisu Jan Kos - Kosák a Aleš Kopecký. Ti budou časopis připravovat i s dalšími externisty. Finální dohled nad tvorbou časopisu zůstane nadále Standovi. Časopis bude nově vycházet jednou za dva měsíce. Další vydání připravujeme na měsíce prosinec 2012, únor 2013, duben 2013, červen 2013 a srpen 2013. Celkem se bude jednat o 6 vydání během následujícího skautského roku. Časopis bude určen především po distribuci pomocí e-mailu a ke stažení na oddílovém webu. K dispozici bude pouze pár tištěných verzí. Stanislav Šéfr - Standa Vedoucí oddílu
Z OBSAHU VYDÁNÍ... ZE SKAUTSKÉHO SVĚTA ODDÍLOVÝ ZÁPISNÍK STŘÍPKY Z ODDÍLU TÉMA DNES: ODDÍL A RODIČE SPOLUPRÁCE S RODIČI PLNĚNÍ STEZEK Z ODDÍLOVÉ KRONIKY ROZHOVOR S MICHALEM KUBÁNKEM - ŠKUBISEM PLÁN AKCÍ ZAJÍMAVOSTI: CHATRČ ISLANDSKÉHO POUSTEVNÍKA KŘÍŽEM KRÁŽEM REPUBLIKOU MEETRO ODJELO
158. BEZEJMENNÝ
2-3 4-5 6-7 8 9 10-11 11 12 13 14 15
1
ZE SKAUTSKÉHO SVĚTA... VLČATA A SVĚTLUŠKY ZACHRÁNILY MĚSTO EMBER Bezmála dvě stovky vlčat a světlušek a jednou tolik dospělých členů servistýmu, se o víkendu sjelo do Litvínova na závěr prestižního skautského závodu, Závodu vlčat a světlušek o putovní vlajku Náčelní a putovní totem Náčelníka. Celostátního kola závodu vlčat a světlušek mají právo se zúčastnit ti nejlepší z krajských kol. Do severočeského Litvínova se tak sjelo 31 hlídek ze všech koutů republiky. Závod pořádala okresní rada Junáka Most ve spolupráci se středisky v Litvínově, Mostě a Lounech a hostila jej litvínovská střední škola Schola Humanitas a jeho děj se odehrával v Oseku a jeho okolí. Tématem letošního ročníku závodu byl příběh Města Ember, který vychází z knihy a je podložen i filmem. Linie symbolického rámce se prolínala celým víkendem, účastníci se s příběhem setkali určitým způsobem na každém stanovišti v celé více jak desetikilometrové trase závodu vedoucí z Oseka na hrad Rýzmburg a dále přes Dlouhou Louku, Loučnou, Meziboří do Litvínova.Cílem pořadatelů bylo vytvořit prostředí, kdy příběh zastírá závod. Pro soutěžící hlídky tak bylo připraveno mnoho zajímavých aktivit skrytých v symbolickém rámci složených ze schopností poradit si v krizových situacích či skautských dovednostech. Nutností bylo také zvládnout ošetření zranění a úrazů nebo si poradit se zašifrovanými informacemi, manuálními dovednostmi, komunikací nebo s kuchařských uměním, aktivitami fyzických zdatností složených z nejrůznějších překážek a lanových průlezů nebo s nutností orientace v terénu. Trasa celého putování byla okořeněna také přeplouváním na pramicích, přesunem na koloběžkách a vyvrcholila výstupem na nejvyšší bod regionu, na Loučnou nad Litvínovem. Zde příběh skončil a pro všechny pak byla připravena sladká odměna a malá oslava. Vítězi celého závodu se v kategorii světlušek staly dvě hlídky. Konkrétně hlídky děvčat s názvem „Berušky“ z Kutné hory a „Kapka“ z Luhačovic. Na stejné příčce se pak v kategorii vlčat umístila hlídka chlapců s názvem „Bobři“ z Turnova. Putovní vlajku Náčelní si odvážejí kutnohorské Berušky, totem Náčelníka putuje na příští dva roky do Turnova k tamní hlídce Bobrů.
SKAUTKA OBEŠLA HRANICE REPUBLIKY Skautka Hana Märzová završila tříměsíční putování kolem českých hranic. S batohem na zádech, celtou a více než dvěma tisíci kilometrů v nohách se vrátila na Čerchov, odkud v červnu vyrazila. S úsměvem na rtech dorazila dvaadvacetiletá Hana na Čerchov ležící zhruba 60 kilometrů od Plzně. "Tak se máma dočkala," přivítal šťastný táta svou dceru. S maminkou si Hana padla do náručí. Hana Märzová chtěla republiku obejít přibližně za tři měsíce. Vyrazila 16. června z Čerchova, plánovala ujít alespoň 2 121 kilometrů. Právě tolik je v Česku skautských oddílů. Délka hranic činí 2 290 kilometrů. "V určitých místech jsem si zašla, tak to celkem dělá určitě víc. Musím to ještě spočítat," směje se Hana Märzová. Tři měsíce měla minimální kontakt s civilizací. Nocí, kdy přespávala v pohodlí postele, by člověk moc nenapočítal. Většinu jich trávila pod celtou ve spacáku. Díky tomu měla blízko přírodu. "Na Šumavě bylo krásně, spala jsem kousek od Luzného, ve výšce nad 1 200 metrů. V tom mrazu to bylo sice hrozné, ale vzbudilo mě v noci troubení jelenů," vypráví skautka. V Javorníkách zase poznala jiného vzácného obyvatele lesa. "Na jednom odlehlém hřebeni jsem šla v noci v devět hodin, nedělala jsem skoro žádný hluk. Myslím, že se to nedalo splést, zaslechla jsem bručení medvěda. Pár lidí mi i potvrdilo, že se tam vyskytují," popisuje. Kamennou cestu střídaly na hranicích bažiny. Cesta po českých hranicích vedla rozmanitým terénem, což bylo pro Hanu překvapením. "Třeba v Českém lese jsou bažiny, je tady spousta pramínků, takže se to rozbahňuje. Ale jinak je to krásná cesta vyskládaná z kamenů, pěkně značená," pochvalovala si. Hranice s Bavorskem jsou pečlivě značené, tyče s modrým pruhem jsou vidět. Naopak jinde ji čekaly nepropustné křoviny a bahno. Takové úseky zdolávala mnohem pomaleji. Překonávat překážky jí pomohlo třináct let ve skautu. Právě skautingu, který letos v Česku slaví sto let své existence, chtěla svou cestou vzdát hold. "Že bych to šla podruhé, to už by asi nebylo tak zábavné. Asi bych zkusila něco jiného," říká cestovatelka. 158. BEZEJMENNÝ
2
NENECH SE ZMANIPULOVAT Ústředí Junáka pro vás připravilo nový velký internetový vzdělávací projekt pro děti. Nahradí původní Buď připraven. Základem je velká dobrodružná hra. Podívejte se a zapojte se! Na webu www.nenechsezmanipulovat.cz najdete portál o řešení krizových situací určený dětem především ve věku 9–16 let. Hlavní částí webu je interaktivní hra, která hráče učí správně se rozhodovat v různých běžných životních situacích. V dramatickém příběhu plném zvratů a překvapení si hráči vyzkouší své znalosti v kontextu reálných životních situací. Příběh se v oblasti financí dotkne těchto tematických okruhů: Platební karty, Úvěry, Pracovní právo, Ochrana spotřebitele Nákupy na internetu, Padělání peněz, Bezhotovostní platby, Pojištění. V příběhu se neobjevují jen problémy finanční, ale i celá řada dalších. Portál bude brzy doplněn i o další části – o kratší tématické hry, o metodiku pro vzdělavatele, o novou hru Nauč se hospodařit a řadu dalších zajímavých obsahů. Do projektu se můžete zapojit sami třeba hned!
NAPŘÍČ PRAHOU PŘES TŘI JEZY To, že nenosíme modré kroje, ještě neznamená, že neumíme plavat, pádlovat nebo sjíždět šlajsnu. Proto jsme se my, členové roverského kmene a několik dalších, vydali ve čtvrtek 27. září do Prahy, abychom následujícího dne poměřili své vodácké zkušenosti v závodu s názvem 3 Jezy. Začátek této akce byl trochu smutný, protože Ufon, který tuto akci dával dohromady, si nešťastně vyvrtl kotník, jež mu vzápětí natekl a závod pro něj tak skončil ještě dříve, než začal. Po všech potřebných přípravách jako bylo vázání pramic na vozík a hledání různých věcí, jsme se dvěma auty řízenými Kosákem a Luxorem vydali do Prahy. Pozdní příjezd nás neodradil od krátké procházky po nábřeží, při níž jsme obdivovali krásně osvětlený Vyšehrad. Spát jsme museli rychle a vydatně, protože start se nemilosrdně přibližoval každým okamžikem. Ráno nás probudila auta, tlukot pádel o zem a hluk sundávání pramic z vozíků přijíždějících závodníků. Po registraci obou našich posádek jsme si vyslechli výklad trati, ze kterého bylo nejdůležitější, že větší loď má zkrátka přednost před lodí menší. Vzhledem k tomu, že naše posádka trénovala doma na Jizeře všeho všudy jednou, nebyl náš start nejhorší a svou pozici jsme si drželi až před Karlův most, kde jsme se posunuli o jednu příčku blíže k bedně. První pocity – nejsme poslední! První jez – bez problému! Druhý jez – Karlovka, nejobtížnější ze všech tří – bez problému! Navíc, jak již bylo zmíněno, se nám podařilo předjet jednu posádku, kterou vracáky za propustí otočily o 180 stupňů a my na ně tak získali menší náskok. Podplutí Karlova mostu bylo přikrášleno obvyklými davy turistů, které si nás fotily s podobnou kadencí jako pražské památky. Poslední jez, nebo-li průplav, vedle jezu, je postaven s retardéry, které vytvářejí ve vodě jakési řádky. Jeden takový řádek, na který jsme neúmyslně najeli, málem způsobil naši zkázu, neboť naši, v tu chvíli těžko ovladatelnou, pramici nahnal přímo proti kamenné zdi. Avšak za nemalého přičinění všech členů posádky se nám podařilo vymanit se z této svízelné situace a naše krasojízda mohla pokračovat zdárně do cíle. V cíli na každého čekal párek a teplý čaj. Po dojezdu naší druhé posádky s roztomilým názvem Krabíci jsme se šli k autu převléci do suchého a hurá na vyhlášení výsledků. Roveři se umístili na 9. místě ze 13 posádek v kategorii a Krabíci byli také 9., ale z 23 posádek. Myslím, že výsledky nejsou špatné, tím se s nimi však nehodlám smířit a pevně věřím, že příští rok ukážeme vodákům, zač je toho mezi námi suchozemci loket!
158. BEZEJMENNÝ
Autor článku: Aleš Kopecký
3
ODDÍLOVÝ ZÁPISNÍK ZAHAJOVAČKA (7.9.2012) V páteční podvečer se asi polovina oddílu sešla na parkovišti u autobusáku. Odtud jsme se vydali po Kotlerově nábřeží k rybníčkům pod Hrubým Rohozcem, kde jsme netradičně zahájili činnost oddílu v novém školním roce. U rybníčků jsme se rozdělili po družinách a každá se potom snažila napsat vzkaz do truhly, která byla následující den při oslavách 100 let skautingu v Čechách slavnostně uzavřena. Truhla by měla být otevřena až v roce 2036. Po sepsání vzkazů někteří řádili na balících slámy, ale jejich zábavě učinil přítrž Kosák, který připravil slavnostní oheň. U ohně jsme si pověděli, co nás tento rok čeká a každý dostal prostor k tomu, aby vyjádřil své přání a touhy ohledně oddílových akcí. Potom jsme se již za tmy vydali zpět do Turnova, kde na nás netrpělivě čekali rodiče.
Autor článku: Michal Kubánek Škubis
OSLAVY 100 LET SKAUTINGU (8.9.2012) Turnovské oslavy 100 let skautingu, aneb záplava dortů na Ostrově a nejen to daly vědět, že skauting v naší zemi neusnul a velkolepě vstoupil do druhé stovky... Když jsme vyšli z ostrova, zůstali jsme v úžasu nad několika alegorickými vozy. Připomínalo to karneval v Rio de Janeieru, ale s českým smyslem pro humor. Nejlepší alegorický vůz byl samozřejmě náš! Celý náš průvod došel na Střelnici, kde nás zavalily dorty. Mě osobně nejvíce chutnala čokoládová fontánka, do které jsme si mohli namáčet banány, piškoty a jablka, potom jsem to zapil kofolou. Taky jsme napsali vzkazy, které se uložily do truhlice a v roce 2036 si to přečtou jiní skauti. A poté jsme se podepsali na velký skautský šátek, který visel na Střelnici. Potom jsme si promítli v kině film o starém junáctví , táborová videa a následovalo mnoho zábavy a atrakcí. Bylo to dobrý.
Autor článku: Milan Pišl Netopýr
ZAHAJOVACÍ VÝLET MEDVĚDŮ (15.9.2012) Medvědi zahájili svůj družinový rok výletem na Smrk. Neúčastnil se ho Dejv, protože byl tou dobou již třetí měsíc v zahraničí... V sobotu 15.9. jsme se sešli na nádraží v Turnově a odtamtud jsme se vydali vlakem do Jizerských Hor. Aby nám cesta utíkala, dělali jsme různé blbosti (s WC apod.). Když jsme dorazili na místo, vyrazili jsme na cestu na nejvyšší bod Jizerek-Smrk. Po cestě jsme museli přeskočit řeku pomocí Kosákova lana. Po zdolání velkého kopce jsme došli k bývalému dolu Nebeské Vojsko, odkud jsme došli k železnému pramenu zvanému Kyselka, který zachutnal jen Topolovi. Odtud jsme došli po dlouhém stoupání na Smrk, kde jsme bohužel nemohli navštívit rozhlednu z důvodu závodu, což nás mrzelo. Cestou zpět jsme se najedli u skály, na které se také konala část závodu. Zde nám také Aleš přečetl část knihy Biggles v Mexiku a pak jsme se vydali na cestu zpět do Bílého potoka. Z nádraží nás vlak odvezl zpátky do Turnova, kde na nás již čekali rodiče. Škoda, že nás jelo tak málo, protože tento výlet stál opravdu za to. ..
158. BEZEJMENNÝ
Autor článku: Matěj Kyzivát Žabák
4
WESTERN 2012 (6.10.2012) I letos byl jednou z prvních oddílových akcí výlet ve stylu amerického divokého západu. Díky převlečení za kovboje se vždy těšíme z pohledů kolemjdoucích. I letos jsem zaslechli pár vtipných poznámek... V sobotu ráno jsme na turnovském nádraží vyzbrojeni kovbojskými obleky a kapslíkovkami nasedli do vlaku a vydali se na dlouhou cestu. Dojeli jsme do Železného Brodu a z důvodu výluky pokračovali autobusem do obce Jesenný. Odtud jsme se vydali po Palackého cestě podél řeky Kamenice směrem k hradu Návarov. Cestou byly během stezky a nad ní rozmístěny dolary. U řeky jsme si uvařili polévku a pokračovali v cestě. Došli jsme k hradu a tam byla přestřelka s bandity. Banditi byli přemoženi a poté jsme se vydali do obce Návarov na autobus domů. Cestou jsme házeli podkovou a zkoušeli práci s bičem a shazovali klacek. Výlet se celkem podařil.
Autor článku: Tomáš Poskočil Topol
SKAUTSKÉ KLÁNÍ (13.10.2012) V sobotu 13. října se konalo krajské klání skautů libereckého kraje. Byl to druhý ročník akce, na kterou loni nikdo jiný než turnováci nepřijel. Letos však dorazil Čajíček se svými dvěma týmy z Liberce. Náš oddíl dal dohromady dva týmy – skautský tým Medvědů a vlčácký tým Benjamínků. Škoda, že jsme nepostavili také tým Svišťů. Byl to krásně strávený den. Osobně jsem si ho s klukama užil do sytosti. Prožíval jsem s Benjamínky každý zápas a tu a tam také stihnul zafandit Medvědům. Benjamínci nejprve hráli pět zápasů ve vybíjené a poté pět zápasů ve florbale. Ve vybíjené si vedli skvěle – z pěti zápasů dva zápasy vyhráli, jeden remizovali a dva prohráli. Ve florbale to díky aktivitě celého týmu, a především Štěpánovi, který obstaral všechny góly, bylo ještě lepší. Z pěti zápasů tři vyhráli, jeden remizovali a jeden díky gólu v poslední minutě prohráli. Celý tým působil sehraně a skvěle plnil pokyny mé a Dejva. Musím říci, že to byl opravdu krásný pocit, radovat se spolu s kluky z každého gólu. Nakonec v konkurenci šesti týmů skončili na skvělém 2.-4. místě. Ačkoli byli nejmladší, odvedli velký kus práce a můžeme na ně být po právu hrdí. To můžeme říci také o týmu Medvědů, kteří byli nejmladší ze všech skautských družin a skončili na předposledním místě.
PODZIMKY 2012 (26.-28.10.2012) Velkou podzimně prázdninovou akci jsme letos připravili ve velkém stylu. Prodloužili jsme si víkend a strávili ho celý v historickém městě Olomouc. Nechyběla ani velká etapová hra. Během prodlouženého víkendu jsem navštívili okolí Olomouce v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, poutní místo na Svatém Kopečku a místní zoologickou zahradu. Celkem 23 členů + čtyři malý špunti se dvěma kočárky se vydalo na dobrodružnou cestu vlakem prakticky přes celou republiku. O tom, co se všechno dělo a co jsme všechno zažili pro Vás připravujeme do dalšího vydání Bezejmenného (návrat byl až po uzávěrce vydání). Reportáž pro Vás připravuje Dejv.
158. BEZEJMENNÝ
Autor článku: Stanislav Šéfr Standa
5
STŘÍPKY Z ODDÍLU DOBROVOLNÉ PŘÍSPĚVKY A REGISTRACE Každý rok financujeme chod oddílu pouze z dobrovolných příspěvků. Dobrovolný příspěvek vybíráme zpravidla do konce podzimu. Činnost na úrovni střediska a celého organizačního systému je financována z registračního poplatku. Registrační poplatek vybíráme v průběhu měsíce prosince a na začátku měsíce ledna. V oblasti dobrovolných příspěvků nedochází od září ke změně. Nezapomínejte proto platit oddílový příspěvek. Příspěvek budeme i nadále vybírat měsíčně, lépe jednorázově ve výši - 10x20,-=200,-Kč/rok. Z tohoto příspěvku financujeme např. tisk materiálů, topení, nákup cen do bodování, nákup drobného spotřebního materiálu na schůzky, sešity, potřeby na víkendové akce a další během celého roku. Tento příspěvek se platí navíc, kromě registračního poplatku, který je vybírán na přelomu kalendářního roku. Výše registračního poplatku dosud nebyla stanovena. Výši odvodu z registračního poplatku již stanovily všechny vyšší organizační složky. Výše poplatku tak bude stanovena na nejbližší střediskové radě. Loňský poplatek činil 550,- Kč. Předpokládá se mírný nárůst příspěvku, ale neměl by překročit 600,- Kč.
JAK DOPADL LETOŠNÍ NÁBOR ČLENŮ? Podzim je tradičním obdobím, kdy nejen v našem oddíle rozšiřujeme naše řady. Samozřejmě i letos někteří členové oddíl opustili. Naším původním plánem bylo otevřít zcela novou družinu pro předškoláky. To se ale nepovedlo kvůli současným kapacitám lidí ve vedení. Proto jsme záměr nakonec odsunuli na příští rok. Doplnili jsme družinu Benjamínků o pět členů, jeden nováček přišel do Medvědů a jeden do Tygrů. Další nováčky jsme již v našem oddíle nemohli přijmout. Celkově jsme do oddílu přijali 7 členů. V turnovském středisku se dohromady otevřely tři nové družiny pro kluky především mladší věkové kategorie. Letošní nábor byl velmi úspěšný a troufám si odhadnout, že jsme získali téměř 50 členů. U holek byl počet menší, protože všechny dívčí oddíly nemohly nabírat nové členy kvůli omezeným kapacitám. Myslím, že zájem o turnovský skauting byl letos velice nadprůměrný, pravděpodobně to bylo způsobeno i díky zářijovým oslavám, kdy bylo o turnovských skautech hodně slyšet.
FOTOGRAFIE NA NOVOU ČLENSKOU PRŮKAZKU Protože se připravuje na celostátní úrovni vydání členské karty Junáka jako oficiálního průkazu. Projekt bude pravděpodobně spuštěn již při registraci v letošním roce. Karta bude v nabídce všem registrovaným členům Junáka. V registraci na rok 2013 bude možnost registrovat se s členskou kartou nebo bez ní. Všem, kteří si v registraci kartu zvolí, bude karta vyrobena a prostřednictvím oddílu doručena. Platnost karty bude jeden rok a další rok bude vystavena karta nová. Poplatek za kartu bude cca 20–30 Kč a bude vybírán jako součást registrace.
158. BEZEJMENNÝ
6
V případě spuštění projektu bychom byli rádi připraveni dopředu. Pro vydání karty je nutná fotografie. Kartička s fotografií a razítkem organizace pro děti do 15 let slouží v dopravních prostředcích jako ukazatel nároku na dětské jízdné. A v neposlední řadě je v plánu časem používat kartu jako identifikátor na různých velkých akcích Junáka (proto se u ní uvažuje o možnosti zavěšení na krk). Proto v případě spuštění projektu bude každý současně s registračním poplatkem odevzdávat i klasickou průkazovou fotografii. Již nyní si však můžete průkazovou fotografii připravit. Pravděpodobně bude dostačovat fotografie zaslaná i elektronicky (budou dány minimální požadavky na parametry fotografie). O spuštění projektu budete včas informováni na oddílovém webu.
ON-LINE PŘIHLAŠOVÁNÍ NA AKCE Soustavně pracujeme na vylepšeních, které se týkají oddílového webu. Po dlouhých úvahách jsme se rozhodli spustit přihlašování na akce on-line pomocí formuláře na oddílových internetových stránkách. V měsíci říjnu jsme na oddílových stránkách spustili přihlašování na naplánované akce on-line. Odkaz najdete v pravé horní části hlavní stránky. Jde především o to, abychom vám zjednodušili práci a nám zefektivnili činnost. Díky formulářům tak má kdokoliv z vedení oddílu přístup ke kontaktům na přihlášené osoby a zejména údaje o počtu přihlášených osob na akci. Proč se vůbec na akce přihlašujeme? Je to zejména kvůli nutnosti znát počet a věkovou strukturu přihlášených zejména kvůli přípravě programu, ale i objednávání servisu akce, které se týká stravování, ubytování a nadstandardních akcí. Bohužel systém, který používáme, neumí zdarma odesílat potvrzující emaily. To by nás stálo další nemalé peníze. Pokud se vám po odeslání dat zobrazí poděkování, za přihlášení na akci, věřte, že jste opravdu na akci přihlášeni. Pokud se vám poděkování nezobrazí, je nutné vyplnit formulář znovu a odeslat ho ještě jednou. Do formuláře prosíme uvádějte všechny kontaktní údaje pravdivě, abychom vás mohli v případě změny snadno a rychle kontaktovat. Doufáme, že i tato drobnost nám pomůže zkvalitnit naši činnost.
REFERENCE OD RODIČŮ Jako doplnění informací pro zájemce o členství v našem oddíle, bychom rádi na web umístili reference rodičů našich členů, které se vztahují k naší činnosti a s ní souvisejícím oblastem, aby nám pomohly propagovat náš oddíl na veřejnosti. Prosíme tedy rodiče, kteří by nám chtěli v tomto směru pomoci, aby poslali krátkou referenci na náš oddíl Standovi na kontaktní email (
[email protected]). Reference by měla být konkrétní, byli bychom rádi, kdybyste se zaměřili na akce, zázemí oddílu, kvalitu programu, vedoucí, ale i další věci, které si myslíte, že jsou pro rodiče potenciálních členů zajímavé. Reference by přesto neměla být příliš obsáhlá. Předpokládáme, že bude uvedeno vaše křestní jméno a věk dítěte. Rádi bychom získali reference od členů různých věkových kategorií od předškoláků po starší skauty. Pomohlo by nám to při propagaci oddílu navenek. Snad nemusíme poznamenávat, že reference by měla být veskrze pozitivní. Pokud máte na srdci nějaké připomínky, nebo spíše negativní hodnocení, rádi si s vámi popovídáme osobně (doufám, že se takových rodičů moc nenajde :-)) a pokusíme se společně vše vysvětlit. Děkujeme za spolupráci.
158. BEZEJMENNÝ
Rubriku připravil: Stanislav Šéfr Standa
7
TÉMA DNES... - SPOLUPRÁCE S RODIČI ODDÍL A RODIČE Pro každý skautský oddíl je důležitá programová náplň, ale také i to, jak oddíl spolupracuje s rodiči, jak ho rodiče vnímají a jaká je zpětná spolupráce rodičů s oddílem. Dlouhodobě se snažíme s touto oblastí pracovat a upřímně, ne vždy se nám to daří. Je strašně těžké hledat v této oblasti nové a přínosné impulzy, které by nás v této oblasti posunuly zase trochu dál. Jednou z možností je hledání na různých celostátních akcích a hledat zkušenosti odjinud. Příjemné je zjištění, že v této oblasti patříme spíše do oblasti lehce nadprůměrné. Spolupráci s rodiči můžeme sledovat na několika hlavních oblastech poskytování informací, komunikace vedení oddílu s rodiči, společné akce, podpora rodičů při činnosti. INFOKANÁLY Z hlediska informací, které poskytujeme rodičům máme jako hlavní infokanál nastaven oddílový web, který se snažíme držet aktualizovaný. Z časových důvodů se nám to ale ne vždy dařilo. I na tom chceme v letošním roce ještě trochu více zapracovat. Druhým infokanálem je právě časopis Bezejmenný, který právě pročítáte. Ten by se měl nyní stát opravdovým časopisem a ne jen zdrojem strohých informací, které však byly často pouze zrcadlem internetové prezentace. Dali jsme dohromady jasnou redakční radu s jasnými úkoly a cíli. První vydání ve zcela nové podobě se všemi rubrikami právě vyšlo a vy můžete posoudit, jak se to podařilo. AKCE PRO RODIČE Z hlediska komunikace vedení oddílu s rodiči se snažíme držet určitý standard. Jsou to především tři schůzky pro rodiče během roku. Jedna z nich nás bude čekat v listopadu a bude určena především rodičům nováčků. Druhá bude v měsíci únoru kdy během zimního setkání máte možnost vznést nápady a připomínky k naší práci i k činnosti oddílu vůbec. Třetím setkáním je potom předtáborová schůzka s posledními informacemi k táboru. Ta proběhne na konci června. Dle zkušenosti v ostatních městech (např. Jaroměř) jsme se v letošním červnu pokusili kromě rodičovského tábora, který probíhá na letním táboře, připravit speciální akci pro rodiče. Akci, kde bychom mohli trochu více pohovořit než jen chvíli po schůzce na Ostrově. Celkově si myslím, že se akce vydařila, až na malou účast přespávajících rodičů. Poslední pátek před prázdninami však pravděpodobně nebyl vhodným termínem. Akci se pokusíme v roce 2013 zopakovat a posunout ji více do měsíce června. Případnou nějakou další akci pro rodiče, např. návštěvu bazénu, zvažujeme.
ČASOPIS BEZEJMENNÝ Od počátku naší novodobé činnosti vydáváme oddílové noviny s názvem „Bezejmenný". Postupem času se z nich stal list, který veškeré oddílové členstvo a jeho rodiče informuje o akcích na další měsíc, poskytuje cenné rady pro vybavení, upozorňuje na zajímavosti, popisuje proběhlé akce apod. Ve svém zájmu získat nové informace o činnosti v oddíle by ho měli číst n e j e n o m s ka u t i , a l e především rodiče. K dispozici je v papírové i elektronické podobě. Již vyšlo 158. vydání tohoto časopisu!
PODPORA RODIČŮ Náš oddíl je v některých činnostech zcela závislý na podpoře rodičů. Jsme rádi, že můžeme vaši pomoc využít kdykoli a že se na pomoc vždy alespoň pár rodičů můžeme spolehnout. Letos jsme vaši pomoc využili zejména při bourání tábora, ale také při šití táborových kostýmů. Nebráníme se samozřejmě ani podpoře širší, kterou budeme v blízké budoucnosti potřebovat např. při správě nových střediskových nemovitostí. Byli bychom rádi, kdyby nás nějakou formou podporovalo více různých rodičů a nejen stále ti samí. Největší podporu ale ucítíme ve chvíli, když se na dlouho naplánované akci sejde velká část oddílu. To se nedá říct 158. BEZEJMENNÝ
8
o uplynulém táboře, kdy z 28 dětí 13 plánovaně jelo pouze na polovinu tábora. To mělo samozřejmě velký vliv na rozpočet tábora, ale i na přípravu táborového programu, kdy jsme museli vypustit věci, které bychom chtěli nově vyzkoušet. Tábor je vyvrcholením celého oddílového života a mělo by se jej proto zúčastnit co nejvíce lidí. Na táboře vrcholí plnění stezek. Mnoho z nás si na tábor bere dovolenou a příprava stojí každého z nás několik desítek hodin práce, dohromady jde o stovky hodin práce. Mrzí nás proto, když vidíme, že někdo na táboře chybí. Tábor děti většinou posune o veliký kus dál. Myslím, že to může potvrdit téměř každý rodič, který na tábor děti pravidelně posílá a je proto škoda tuhle jedinečnou šanci nevyužít. Nyní zvažujeme různá řešení, která by pro příští roky podobné situaci zamezila. Budeme rádi, když nás budete kontaktovat s jakýmikoliv náměty, připomínkami, problémy, když upozorníte na nějaký problém, který jsme my přehlédli a zapojíte se jakoukoli měrou do oddílového života. Stačí napsat email, případně zavolat, nebo i osobně pohovořit.
PLNĚNÍ STEZEK V našem oddíle pokračujeme ve všech družinách s plněním stezek vlčat a skautské stezky. Družina Svišťů plní druhý stupeň stezky vlčat - Mauglí v džungli, družina Benjamínků plní první stupeň vlčácké stezky Mauglí mezi vlky. Zejména u těch nejmenších je nutné se stezce věnovat i doma. Skauti oproti vlčatům mají výhodu tu, že stezku zvládnou z velké části při naší činnosti. Přesto i tam jsou úkoly, které se plní jen doma a tady to bude také na Vás. Sledujte, jak je dítě s plněním daleko a zajímejte se o plnění určitých bodů. Pomozte mu s těmi úkoly, které má plnit doma a motivujte ho k jejich plnění. Úkoly, které se plní doma - jsou označeny domečkem - není nutné čekat a s jejich plněním můžete začít třeba hned... STEZKY JAKO VÝCHOVNÝ NÁSTROJ Stezky jsou jedním z nástrojů, kterými naplňujeme naše cíle a poslání a to všestranný rozvoj dětí a mladých lidí. Všechny stupně jsou rozdělené do šesti oblastí, které obsahují jednotlivé úkoly vhodné pro daný věk. Úkoly jsou dále proloženy komiksy a obrázky ze symbolického rámce Knihy džunglí. Jak se plní jednotlivé úkoly? Většinu úkolů si kluci budou plnit na schůzce, výpravě nebo táboře. Stezky ovšem obsahují úkoly, které si děti plní doma a vedoucí u nich nemůže jednoznačně říci, zda dítě daný úkol splnilo. A tady prosíme o pomoc Vás rodiče a ostatní členy rodiny o spolupráci. Dítě za Vámi může přijít, že splnilo nějaký úkol, kde je symbol domečku u podpisového okýnka. V tu chvíli nejde jen o podpis, ale hlavně o ověření, že daný úkol udělalo, nebo o pomoc s plněním a správným nasměrováním. MOTIVACE PRO PLNĚNÍ STEZEK Budete-li se vy sami o stezky a cestičky zajímat, jistě ještě více podpoříte motivaci, kterou děti získávají na schůzkách či výpravách. Nabudou tak pocitu, že mají podporu také z další strany a nejsou na to samy. Zvláště ze začátku může vlčatům připadat množství úkolů těžko splnitelné. Půjdeme-li do toho společně, může se nám podařit stezky opravdu plně využít a podpořit jimi výchovu našich dětí! Prohlížejte si s dětmi stezky - zejména s těmi, kteří neumí ještě pořádně číst. Ti pak rádi zjistí, co za úkoly a nástrahy je čeká.
158. BEZEJMENNÝ
Rubriku připravuje: Stanislav Šéfr - Standa
9
Z ODDÍLOVÉ KRONIKY... TÁBOR UZENÝCH MUŠKETÝRŮ Malé ohlédnutí za táborem očima vůdce tábora. .. Letošní tábor proběhl na krásném tábořišti Malá Mohelka pod obcí Hlavice. Stejně jako již nyní začínáme pokukovat, kam jet další léto a jaké téma táborové hry zvolit. I ten poslední tábor jsme začali plánovat cca před rokem. Poslední měsíce před odjezdem se vedení tábora scházelo každý týden a probíralo, v jakém stavu jsou přípravy. Každý z činovníků a rádců měl několik úkolů. Byl sestaven harmonogram tábora, nakoupeny zásoby, sbalili jsme inventář, nakoupili a dovezli jídlo. Pak to přišlo, sobota ráno. Na Ostrově se sešli účastníci tábora. No sešli - spíše sjeli - na tábor se totiž odjíždělo na kolech. Před klubovnou vyrovnaná zavazadla se do tranzitu málem ani nevešla. Naštěstí se vše podařilo a dveře zaklaply. Táborníci rozděleni na několik skupin se vydali po vlastní ose různými trasami. Jen ti nejmenší byli rodiči přivezeni přímo do tábora. Letos jsme měli tu výhodu, že tábor byl již postaven. Proto jsme provedli jen drobné úpravy, které nám nedali ani moc práce. Ubytovali jsme se ve stanech a vybalili bohaté rekvizity. Letošní táborová hra byla na téma Tří mušketýrů. Asi půl roku před odjezdem jsme se bavili, které ze tří témat zvolit. Osobně jsem nevěřil, že tohle téma bude táborníky bavit. Bral jsem je jako složité a těžké. Ale díky scénkám a díky tomu, že v první půlce proběhly čtyři úseky denně, což je celkem dost, táborová hra táborem dokonale prostupovala a jednotlivé úseky na sebe dokonale navazovaly. K dokonalé návaznosti také přispívaly pravidelné brífinky vedení, které se konaly každý večer. Probíralo se to, co každý z vedení má na starosti, koho bude potřebovat a jak to všechno bude probíhat. Stejně jako v minulých ročnících i letos jsme měli věčný oheň. Tedy oheň, o který se dnem i nocí staral některý z táborníků. Jen letos to bylo trochu jiné. Letos měl oheň trochu delší komínek a ten ústil do ohraničeného prostoru udírny. Zkusili jsme si zapálit kanadskou svíci. Tedy špalek dřeva důmyslně rozříznutý motorovou pilou podél, který nejprve kouřil a poté nesměle svítil. Mezi další novinku patřila pravidelná večerní sprcha s teplou vodou. Oproti jiným táborům nevídaný luxus, který zejména mladší táborníci jako luxus nevnímali. V půlce tábora přijeli rodiče a proběhlo i přespání s návazným programem. Oproti předchozím táborům však byli rodiče možná tak trochu zklamáni, jelikož si s námi nemohli po večerce vychutnat víno. Tábor byl stoprocentně bezalkoholický. Po návštěvním dni jsme se rozloučili s nejmladšími účastníky našeho tábora. Táborová hra však pokračovala 158. BEZEJMENNÝ
10
dál a program malinko polevil. Ovšem záměrně, chtěli jsme si užít táboření, vyzkoušet různé tábornické dovednosti, delší výlet na kolech, přespání v lese, větší terénní hru, nácvik na alegorický vůz, odlévání stop. Při odlévání stop nás navštívila hygiena. Prošli jsme táborem a až na několik drobností jsme obstáli bez ztráty kytičky. A to i díky holkám, které se výborně staraly o chod kuchyně. Jak se tábor začal blížit ke svému konci, pomalu jsme začali ubourávat některé stavby, abychom toho při konečném balení neměli moc. A jak to tak bývá, konec se neodvratně blížil. Proto jsme ještě drobně proklestili cestu, aby náklaďák neměl problémy projet. Poslední noc byla tak trochu dobrodružná, protože ve svých stanech spalo už jen pár lidiček. Na bourání přijeli pomocníci a rodiče, aby nám pomohli všechno naložit a o pár kilometrů dál ve stodole zase složit. Ač počasí jako vždy moc nepřálo, poslední noc pršelo, povedlo se všechno včas uklidit. Vím, že čtenář možná čekal výčet her, které jsme na táboře hráli, ale tím se předpokládám děti už doma dávno pochlubily, případně pokud to klapne, tak budou vidět na videu, ke kterému již existuje úvodníček. Snažil jsem se zde nabídnout takový lehký náhled do zákulisí a předat pár postřehů vůdce tábora.
Reportáž připravil: Jan Kos Kosák
Co dodat závěrem, děkuji všem, kteří se na přípravě tábora podíleli a podpořili naše úsilí. Zejména bych rád poděkoval Ivetě, Kátě a Zuzce, které se staraly o naše žaludky, Standovi za přípravu tábora jako celku, včetně dokumentů - papírů, hlášenek, Vroubovi za práci zdravotníka, Škubisovi za to, že krotil naše rozhazovačné touhy a udržel rozpočet na uzdě. Stejně jako všem rádcům a ostatním členům vedení tábora. Celkově jsem měl z tábora výborný pocit. Jedinou drobnou vadou na kráse byla slabší účast členů na druhé půlce. To je věc, nad kterou se ještě vedení oddílu pro příští rok určitě zamyslí.
ROZHOVOR ... DNES S MICHALEM KUBÁNKEM - Š ŠKUBISEM KUBISEM Jsi členem skautské organizace od obnovení v roce 1990, co tě tehdy ke skautování přivedlo? Ve škole nám paní učitelka pověděla o náboru pořádaném tehdy čerstvě obnovenými turnovskými skauty, který se konal, na dnešní poměry celkem masově, jedno dubnové odpoledne na Lukách. S rodiči jsem se tam šel podívat a bylo to. Určitě máš z té doby spoustu zážitků. Na co z tehdejších dob nejvíce vzpomínáš? Nejvíce vzpomínám asi na to, jak jsme tehdy jako malá vlčata a později i skauti doháněli naše rádce a vůdce k šílenství a na neopakovatelné zážitky na tehdejších výpravách a táborech. Asi jeden z největších a nejveselejších zážitků byl útěk a následné ukrývání se před ochranáři při výpravě na Kopicův statek. Nelze ani zapomenout na účast v krajském kole Závodu vlčat a světlušek v Hradci Králové, na který jsme cestovali Škodou 1203, za častého dolévání vody do chladiče. 158. BEZEJMENNÝ
11
Kdybys měl krátce odpovědět na složitou otázku co ti skautování přineslo, jak bys odpověděl? V Junáku jsem poznal přátele na celý život, zažil jsem spoustu zajímavých příhod a poznal mnoho míst naší vlasti. Jako „panelákové“ dítě jsem se zde naučil zacházet s nástroji, jako jsou pila, sekera a další. Našim vůdcům a rádcům se v nás podařilo vypěstovat kladný vztah k přírodě a k jejímu poznávání. Zároveň mohu ve svém zaměstnání použít dovednosti, které jsem si díky skautingu prohloubil. Jsou to práce v týmu, svědomitost a pečlivost. Jak dlouho pracuješ ve vedení oddílu a na co se ve vedení zaměřuješ? V roce 1997 jsem začal pomáhat s vedením družiny. V letošním roce již žádnou družinu nevedu, ale budu se snažit pomoci s programem na výpravách a ostatních akcích oddílu. Na letních táborech působím jako hospodář. Co kromě práce ve vedení oddílu ve skautingu děláš (např. pro středisko)? V současném volebním období jsem voleným členem Okresní rady Junáka v Semilech. Na středisku se snažím pomáhat při různých střediskových akcích. Kdyby ses měl ohlédnout za tvou činností v Junáku, co by bylo tvým největším úspěchem? Za největší úspěch považuji, že se nám podařilo z oddílu, který skomíral, vybudovat ten dnešní. I když některé nedostatky stále máme. Co tvoje nápady do budoucna, co nového bys rád zrealizoval?
Se Škubisem si povídal: Stanislav Šéfr Standa
Již dva roky máme v plánu uskutečnit víkendové splutí Jizery. Začínalo by se v Turnově a končilo někde mezi Mnichovým Hradištěm a Bakovem nad Jizerou. Bohužel nám do toho vždy něco vlezlo. Letos to bylo krajské kolo Závodu vlčat a světlušek a závěrečný víkend rádcovského kurzu pořádaného naším střediskem. Příští rok žádná podobná akce v plánech střediska není, tak to snad konečně vyjde. 1. května se, jako každý rok, bude konat na liberecké přehradě Kotorský závod, jehož se tento rok zúčastnila družina Medvědů. Věřím, že se budou chtít zúčastnit i příští rok, a že se k nim přidají i Svišti. Také bych rád uspořádal víkendový puťák pro Medvědy a Kamzíky. Díky za rozhovor.
PLÁN AKCÍ ... SOBOTA 10.11.2012 - ZÁCHRANÁŘSKÝ VRTULNÍK Chcete vidět, jak vypadá vnitřek záchranářského vrtulníku záchranné služby Libereckého kraje? Chcete zjistit, co všechno musí umět záchranář vrtulníku? Pak se vydejte s námi na liberecké letiště. Kromě toho budeme, pokud se vrátí podzim, na letišti pouštět draky.
SOBOTA 24.11.2012 - BRIGÁDA + VYZVĚDAČ Brigáda proběhne od 12.00 do 16.00 v areálu na Ostrově, v případě nutnosti budeme pomáhat na nových střediskových chatách. Poté plynule naváže velká dobrodružná podvečerní středisková hra Vyzvědač v centru města. Ukončení bude na Náměstí českého ráje.
SOBOTA 8.12.2012 - STŘEDISKOVÁ MIKULÁŠSKÁ Každoroční tradiční akce celého střediska. Tentokrát na téma “Zimní pohádky”. Již si chystejte masky na toto téma. Letos secvičíme jednu scénku, které se zúčastní zájemci z každé družiny. 158. BEZEJMENNÝ
12
ZAJÍMAVOSTI CHATRČ ISLANDSKÉHO POUSTEVNÍKA Otevřete-li si předposlední číslo našeho oddílového Bezejmenného (které však vyšlo před více než rokem), můžete se na straně 3 dozvědět něco o táborové rakvi... Skutečně, o rakvi?! Ano a dnes k tomu přidáme Chatrč... Na celkem úspěšném táboře v roce 1993 jsme hráli dlouhodobou hru, kdy cílem bylo nalézt v hlubokých žehrovských lesích zaprášenou rakev, tu otevřít a upírovi zde ležícímu vrazit ostrý kůl hluboko do hrudi. Leč žádné družině se toto nepodařilo a tak rakev je zde zapomenuta až do dnešních dní. A je také možné, že hlavní postava tehdejší hry upír, islandský Dracula zde stále leží, za dlouhých nocí vstává z rakve a vydává se do okolních vesnic... Loňského roku jsem místo s rakví navštívil a opět na mne padla tísnivá atmosféra. Kdo by se k tomuto tématu chtěl dozvědět více, nechť sáhne po Bezejmenném č. 156 (z května roku 2011). Letos jsem se rozhodl navštívit jiné památné místo z tehdejší táborové hry. Tím byl závěrečný záchytný bod v putování po lesích mezi vesnicemi Skokovy a Žehrov, poslední obydlené místo v krajinách islandských tzv. Chatrč islandského poustevníka. Tehdy se místo nedalo lehce najít, muselo se nazdařbůh procházet nekonečným borovým hustníkem. Kdo měl štěstí a komu pomohla mapa z táborové hry, došel k několika osamoceným skalkám. V jedné ze skalek (vlastně původní skalní bráně) byl vybudován trampský sroubek s ohništěm a postelemi. Občas se zde někdo z trampů zastavil, takže to vypadalo, že si poustevník skutečně jen na chvilku odskočil a možná nás někde za stromky pozoroval. Leželo zde nádobí, připravené dřevo, svíčky a zápalky. Od chatrče islandského poustevníka se již muselo přejít údolí k protějšímu velkému skalnímu bloku a pak po vrstevnicích k rakvi. Nebyl jsem zde takřka 20 let, proto mne ani nepřekvapilo, že všechno vypadá úplně jinak. Místo jsem dlouho hledal po tři poslední výpravy, až jsem jej našel... Stromy jsou mnohem větší; rukou správy Chko zmizel roztomilý a útulný sroubek. Přesto se tu dá stále krásně posedět a rozjímat. Duši islandského poustevníka zde můžeme stále cítit. Pokud se projdete po nejbližším okolí, narazíte na několik zvláštností. Tou první je samo umístění stoupáte-li od údolních bahnitých kaluží, narazíte ve strmé stráni na první velký skalní stupeň. Dostat se přes něj si žádá první velké úsilí (obr. 1). Nad ním se tyčí mnohem vyšší skalní hradba (obr. 2), ve které se musí najít patřičná skulinka, abychom se dostali na vrcholové plató. Dokáži si jasně představit, že sem vesničané zahnali dobytek za krutých válek kdo znal vrcholovou plošinu, mohl jednoduše vystoupat po mírných lesních cestách od Skokov, Žehrova či Vysokého kola a bludištěm drobných skalek a propadlin se oklikou dostat až k místu, které jsme později nazvali onou Chatrčí islandského poustevníka. Místo nebylo jednoduše dosažitelné. Rozhlédneme-li se, uvidíme další zvláštnosti. V okolí rozeznáme několik zajímavých velkých jam: jedna je hned vedle skalky (nedávno ji někdo zakryl a já jsem zde rozeznal přitesanou hranu), další dvě jsou směrem na východ a jihovýchod (obr. 3, obr. 4). Přístupné jsou několika uličkami (obr. 5) zvířectvo by se sem protáhlo, přitom nemohlo utéci a bylo ukryto. Voda je nedaleko, hned dole v údolí. Všechny jámy mi připomněly tzv. Starou forotu, opevnění ze slezských válek. Tento úkryt leží nedaleko směrem západním, nad silnicí Žehrov-Podkost 158. BEZEJMENNÝ
1
2
3
4
5
6
(Zde však zvířata nemohla být ukryta, na to je skalní labyrint příliš úzký). Chvíli před tím, než jsem tento den došel k Chatrči islandského poustevníka, vysoko nad údolím a nad dříve popisovanou rakví jsem objevil jiný úkryt o zdejších návštěvách mluví rytiny letopočtů (obr. 6), omezený prostor i přístup pro zvířata by byl možný. V těžkých dobách dávných válečných střetnutí se lidé schovávali v podobných úkrytech. Mnohé z nich můžeme objevit i dnes. Vydáte-li se do skal nad oblíbené skokovské skautské tábořiště, navštivte je. A nezapomeňte se také zastavit na místě, které jsme kdysi nazvali Chatrčí islandského poustevníka je určitě zajímavé. PS: zajímalo by Vás, kde popisované místo leží? Ne, neřeknu. Zkuste se zeptat některého Povídání připravil: z pamětníků tehdejšího tábora pokud si však polohu pamatuje. Jinak Vám nezbývá nic Viktor Tomek - Toma jiného, než prolézt všechny možné stráně široko daleko...
KŘÍŽEM KRÁŽEM REPUBLIKOU V sobotu 29. 10. 2012 se od půlnoci do půlnoci konala celorepubliková, tak trochu železniční akce s netradiční náplní. Jednalo se o akci Křížem krážem republikou. Letos již po páté. Smyslem akce je nasbírat co možná nejvíce bodů. Body bylo možno získat za ujeté kilometry vlakem, průjezd prémiovou stanicí, fotku s dalšími týmy, návštěvu zajímavého místa a mnohé další. Letošního ročníku se zúčastnilo 73 týmů. To, že se koná něco mimořádného, bylo znát už v prvním vlaku. I naše dva týmy z Turnova v něm seděly v 0:12. Stejně jako nespočet dalších. Někteří spali, jiní si povídali, nebo hráli na kytaru. Byl to začátek, a ač hluboká noc, všichni byli natěšení, plní síly a očekávání. V Přerově se cesty našich dvou týmů rozdělily. Když začalo svítat, byli všichni již notně daleko od domova. Protože za opakovaně projetou trať už nebyl takový bodový zisk, snažil se každý tým projet co možná největší okruh. Stávalo se, že v některých vlacích bylo nezvykle vyprodáno, což překvapovalo zaměstnance drah zejména v místech, kde už dlouho žádného cestujícího neviděli... 24 HODIN VE VLAKU... Soutěžní týmy se už na první pohled odlišovaly od běžných cestujících. Měly jízdní řády, plány tratí, bedlivě sledovaly vývoj dopravní situace a na okně byla vždy nalepena cedulka s názvem týmu. Jednalo se o náročnou akci, a tak již k polednímu bylo možno soutěžící poznat také podle tvrdého spánku, do kterého někteří členové upadali. Ti, co nespali, si mohli vychutnat rozmanitost české krajiny. Také bylo možné si uvědomit, jak je ta naše zemička malá. Je úžasné v jednom dni vidět ropná pole na Moravě stejně jako hrad Střekov, České středohoří i pohoří Beskyd. K večeru, když už slunce pomalu vyklízelo svou pozici a předávalo vládu tmě, setkaly se oba naše týmy na severu Čech, aby mohly zahájit společný návrat do cílové stanice. Již během cesty si každý tým sčítal ujeté kilometry a bonusové body. Ujeli jsme 1253 km a nasbírali body za průjezdy, fotku s parní lokomotivou i průjezd úseku v nadmořské výšce více než 600 m.n.m. JAK TO DOPADLO? Ve velké konkurenci 73 týmů z celé republiky se turnovské dva týmy umístili v první polovině. Tým holek z prvního oddílu v čele s Kosákem obsadil výborné 13. místo a holky z druhého dívčího oddílu obsadili taktéž dobré 33.místo. Škoda, že jsme i přes výzvu na oddílovém webu nedali dohromady čistě oddílový tým. Myslím, že jde o velmi zajímavou akci. Za den můžete objet celou republiku a získat spoustu zajímavých zkušeností a také naučit se plánovat ale i reagovat na nenadálé situace. 158. BEZEJMENNÝ
Reportáž připravil: Jan Kos - Kosák
14
MEETRO ODJELO.... O víkendu proběhlo Meetro - roverské setkání roverů a rangers z celého Libereckého kraje, ale také těch, kdo již nejsou aktivní a přesto rádi zažili nějakou skvělou akci. Setkání se konalo na Malé Skále, tedy nedaleko od našeho města. Účastníci mohli načerpat inspiraci pro činnost v roverských kmenech i dalších oddílech. Z našeho oddílu se setkání účastnili Aleš a Lišák. A jaké to tedy vlastně bylo? Cesta na ubytování nebyla vůbec jednoduchá, protože jsme se museli potýkat s překážkami, jako byla šifra na nádraží, flash disk s dalšími instrukcemi, GPS navigace s uloženým cílem naší cesty, tedy rekreačním střediskem ARA Malá Skála. Následovalo zahájení včetně šampaňského a ohňostroje. Potom probíhala večerní hra na rozdělení programů pro následující den a mohlo se jít vesele spát. MLHAVÉ RÁNO... Probudili jsme se do mlhavého rána, které nás přesto neodradilo od tématicky laděné rozcvičky, ve které jsme si zahráli jak jinak, než na metro. Po dobré snídani začaly programy jako roverské hry, branball, lakros, orientační běh, rukodělky, krajská výměna zkušeností a různé další až do večera, kdy proběhl volný večer s čajovnou, zpíváním u kytary, doděláváním placek oblíbeným plackovačem nebo jen hraní deskovek a povídání si s ostatními. „Už jsem si liboval, jak je to pěknej a pohodovej večer, jak si potom pěkně zalezu do spacáku a budu spát. Bylo to přesně tak do chvíle, než přiběhl Sova a začal ječet jako šílenec, že prej v metru hoří, a pohodička byla v tahu…“ pronesl jeden účastník bezprostředně po zpestřovací aktivitě, která spočívala v uhašení tří ohňů a nalezení zraněných cestujících rozličných jmen, kteří ve zmatku prchli bůhví kam. Areálem se potom ozývalo volání různých jmen. Mezi pohřešované patřil například Krum Páč, Lapala Podechu, Bill Board nebo Ariel Peregini. NEDĚLNÍ VÍTÁNÍ SLUNCE Nedělní rozcvička probíhala ve znamení jógy a naučili jsme se rituál „Vítání slunce“. Potom, co se všichni posilnili vánočkou, započala stavba metra. Práci zbrzďoval déšť, který nás vytrvale smáčel, dělal z hlíny bláto a ze suchých věcí věci mokré. Přes všechny strasti se akce, vydařila. Myslím, že organizační tým to stálo hodně práce, která však nebyla marná a věřím, že alespoň tři čtvrtiny účastníků z celkového počtu sedmdesáti se na dalším setkání, jež se koná za rok a půl, opět shledá.
Autor příspěvku: Aleš Kopecký
158. BEZEJMENNÝ
15
