Metodika přípravy vzdělávacího programu v projektu „Rozvoj kompetencí managementu a pracovníků VŠ MSK (s podporou ICT)“, CZ.1.07/2.2.00/15.0176.
1
Cíl:
Materiál slouží jako pomůcka:
Pro vytvoření návrhu obsahu a struktury sylabů a struktury vzdělávacího programu v projektu „Rozvoj kompetencí managementu a pracovníků VŠ MSK (s podporou ICT)“, CZ.1.07/2.2.00/15.0176. Ke sjednocení vstupních i sumarizujících požadavků a kroků (struktury studijních opor) pro autory studijních programů (kurzů) v rámci garance týmové spolupráce při formulací vzdělávací nabídky sloužící k naplnění cílů projektu. K ujasnění využitelnosti pedagogických, organizačních východisek s podporou ICT a jejich využití.
2 Úvod Projekt je zaměřen na systematické zvyšování úrovně pedagogických a řídících činností zaměstnanců vybraných univerzit a klade si za cíl vytvořit dlouhodobý systém odborného vzdělávání pracovníků Ostravské a Slezské univerzity. Úkoly autorů studijních opor spočívají ve formulaci nabídky alternativ rozvoje požadovaných klíčových kompetencí v oblasti působení cílové skupiny v pedagogické a řídící sféře zvolených vysokých škol. Součástí projektu je rovněž vytvoření předpokladů pro další osobní rozvoj zaměstnanců zejména ve sférách, které již provedená analýza vzdělávacích potřeb vytipovala jako klíčové. Kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti [1]. Vzhledem k připomenutým skutečnostem, je potřebné navrhnout a vytvořit každý vzdělávací program tak, aby byl konzistentní k cílům projektu, byl přiměřený potřebám cílových skupin a naplňoval vizi změny dlouhodobého systému odborného vzdělávání, kterou projekt hodlá realizovat ve 35 programech (kurzech) ve 4 tematických blocích formou proškolení cca 850 osob z řad pracovníků v dalším vzdělávání a účastníků kurzu doktorského studia. Vzhledem k rozsahu cíle je nezbytné konstrukci nabídky realizovat týmovou spoluprací garantů předmětových skupin a jednotlivých lektorů. Následná doporučení a připomenutí metodických zásad usilují o sjednocení postupu a eliminaci rozdílných vstupů a metod. Při plánování obsahu studijní nabídky je třeba respektovat diferenciaci kompetencí v rámci působnosti projektu, proto připomínáme její organizační návaznost. Projektová změna musí respektovat:
Kompetence jednotlivce – jako odrazový můstek úspěšnosti a efektivity edukace vzdělávajícího se subjektu s respektem k úrovni dovedností, znalostí a schopností participujících jedinců. Kompetence oddělení, ústavů, kateder – jako souhrnu potenciálu jednotek k zajištění soustředěného přístupu k úkolům a přijatým strategiím organizace v rámci působnosti konkrétního pracoviště. Kompetence organizace – jako základního rámce garancí výkonností organizace, naplněného definovanými cíli, přijatými plány a projekty rozvoje univerzit apod. Stránka 2 z 10
Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
Nově nabízené studijní programy, realizující cíle schváleného projektu „Rozvoj kompetencí managementu a pracovníků VŠ MSK (s podporou ICT)“, mohou vzniknout na základě transformace z již existující nabídky nebo mohou být vytvořeny naprosto nově podle aktuálních potřeb cílových skupin. Tvorba konkrétního studijního programu by měla dotvářet vzdělávací systém orientovaný na účastníka programu a posouvat zlepšování kompetencí členů cílových skupin, které jsou realizovány v souvislostech:
obsahu - tj. toho, co by se měl účastník programu učit s obsahovou garancí smyslu, účelnosti a efektivitou prospěchu předávaných informací. Při plánování obsahu je třeba zvážit: o aktuální úroveň kompetencí cílové skupiny na základě již zjištěné či předpokládané úrovně znalostí, dovedností a schopností jednotlivců, o požadovanou (očekávanou) úroveň kompetencí pro přípravu a postup k budoucímu stavu a žádoucí úrovni dovedností cílové skupiny, o potenciál kompetencí tj. souhrnu, který předpokládá potenciál růstu a rozvoje organizace, výukových metod – tj. jak by měl být vzdělávání organizováno a jakými formami by se měl účastník programu učit, s využitím postupů určených i ke stimulaci výkonnosti se specifikovanou mírou využití edukačních možností, aby vzdělávání bylo orientováno na osvojení budoucích potřeb kompetencí a rozvoje potenciálu v režii strategií pracoviště a možností projektu, v jehož gesci je realizováno, hodnocení studia – tj. jak by měly být ověřovány výstupy z učení, tj. poznání a definování nově vzniklé kvality v dokončeném procesu.
V tomto ohledu je důležité v navrhovaných vzdělávacích programech nejen dělat správné věci, ale dělat věci správně, aby doporučený postup byl optimální a zvolená forma či metoda nebyla na překážku postupu a využití vzdělávací příležitosti. Při dodržování metodických zásad lze předpokládat konzistentní soulad a návaznost projektových činností tak, aby byla naplněna hodnota vzdělávání ve vytvoření funkčního postoje ovlivňujícího užitečnost individuálního jednání jednotlivce z hlediska naplnění smyslu a cíle edukace.
2.1 Studijní materiály Distanční studium není založeno na využití standardních učebnic, ale na nabízené formě účelově zpracovaných studijních pomůcek, jež budou integrální součástí programu. Z výsledků analýz je zřejmé, že jako klíčový moment motivace členů cílových skupin k jejich aktivní účasti na vzdělávací nabídce je respektování jak možností studijní zátěže, tak výběru a volbě použitých výukových metod. Obecně respondenti nejvíce preferují presenční formu vzdělávání (307 odpovědí, tj. 43,79 %), s odstupem následuje distanční forma výuky (209 odpovědí, tj. 29,81 %) a výuka formou intenzivních kurzů (185 odpovědí, tj. 26,39 %) [4]. Proto je především nutné rozhodnout a vytvořit obsah elektronického kurzu, vyčlenit podíl povinných a doporučených činností a připravovaných materiálů: Stránka 3 z 10 Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
např. audio nahrávek, jež mají zejména efekt pro edukaci předmětů s významným sluchovým obsahem např. ve využití při zvyšování jazykových kompetencí cílové skupiny, video nahrávek a animací, jejichž přínosy slouží k ilustraci dovedností a praktických procesů u využívání videokonferenčních technologií, při zvyšování úrovně poskytovaných služeb v oblasti technické podpory uživatelům univerzitních počítačových sít nebo při předávání údajů státní správě a dalším subjektům zejména v různých formách nabídky celoživotního vzdělávání, eventuálně pro informace ilustrující zácviku, zaškolení apod. využití vzdělávání s podporou modulů systému LMS Moodle pro vytváření textů, přednášek, vlastních poznámek, diskusních fór, odevzdání souboru, realizovaných anket apod., tiskovin tj. písemného studijního materiálu, který stanoví nároky kladené na účastníky kurzů a vymezí nabídku jednotlivých vzdělávacích bloků. animovaných návodů viz např. http://elearning.slu.cz/file.php/16/Word_2007/Animace/word2007-02_06_skin.html.
Rozhodnutí o materiálech je nutno konzultovat s jednotlivými garanty bloků, přičemž je vhodné využít metodické podpory pracovníků centra informačních technologií. Všechny sylaby a materiály se stanou edukačním potenciálem projektu, který bude využíván v dlouhodobém systému odborného vzdělávání pracovníků Ostravské a Slezské univerzity, čímž je garantována udržitelnost projektu. 2.1.1 Tvorba sylabu Sylabus slouží jako podklad pro charakteristiku informačních programů projektu. Má tyto části: Název programu, předmětová skupina, tj. blok Komunikační dovednosti, Informační a komunikační technologie, Odborné kompetence a Manažerské dovednosti. Forma programu Typ programu Číslo akreditace Podmínky přijetí do programu Výše poplatku, způsob a termín jeho úhrady Datum zahájení, délka trvání programu, časový harmonogram Cíle obsahová náplň programu: o Obsah programu, který představí stručný popis kurzu jako vstupní obsahovou a organizační informaci s členěním očekávaných úkolů a požadovaných výstupů. o Cíle programu, výstupy z učení – co bude účastník kurzu umět, znát, čemu bude rozumět. Výstupy by měly být formulovány stručně, kontrolovatelně a přiměřeně. v části je třeba také specifikovat nosné a doplňující způsoby komunikace s respektem k volbě tématu a navrhovaného obsahu kurzu. o Nezbytné předpoklady – zachycují požadované vstupní kompetence účastníka kurzu a, např. jazykové znalosti diferencované podle úrovni osvojení a užívání zvoleného jazyka, ale například i klasická kritéria jako název zaměstnavatelské organizace apod. Stránka 4 z 10 Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
o Zaměření programu, určení počtu a obsahu jednotlivých kapitol. Program musí proběhnout v rámci semestru tj. 14 výukových týdnů, autor programu však nemusí respektovat stejný počet kapitol. Při respektování časového harmonogramu je v kompetenci autora určit a vysvětlit zaměření a skladbu programu. Obecně nelze vždy zcela jednoznačně stanovit hranici mezi jednotlivými programy, protože v řadě případů mohou navazovat či se mohou překrývat. Např. částečně může docházet k překrývání bloku manažerských kompetencí s blokem odborných kompetencí. v případě programů zaměřených na řešení konfliktů a asertivitu, komunikační dovednosti, psychologické a sociologické aspekty práce zaměstnance VŠ, time management či práci s informacemi. Tento překryv je svým způsobem žádoucí, avšak měl by být konzultován s garanty bloků. o Studijní zátěž, jde o stanovení a ocenění jednotlivých aktivit, které mohou být řešeny elektronicky pomocí modulů v LMS Moodlu: Aktivita Podíl prezenční výuky a její formy Vypracování samostatné práce, korespondenčního úkolu, projektu Absolvování konzultací, skupinových diskuzí Forma ukončení kurzu, ověření nově získaných kompetencí.
Časová náročnost
o Vyučovací metody nastínění využitých forem edukace, stanovení podílu presenční formy vzdělávání, distanční formy či podílu výuky formou intenzivních kurzů. o Vyučovací jazyk. U většiny programů je vyučovacím jazykem čeština, pouze v bloku jazykových kompetencí je možné v závislosti na stupni znalostí účastníků programu, uvést daný jazyk studia. o Literatura s členěním informačních zdrojů v povinné a doporučené tituly, včetně popisu a výčtu pomůcek, které jsou považovány za nezbytné. Protože sylabus je obecnější formulací úvodního vymezení obsahu zaměření programu, je logické, že výsledný soupis literatury u studijní opory bude obsažnější v souvislosti s tím, jak autor vyhledává další informace k přípravě textu. Minimální a maximální počet účastníků Údaje o personálním zabezpečení programu Údaje o prostorovém zabezpečení programu Podmínky úspěšného absolvování programu - metody hodnocení jako způsob zakončení studia, zdali je využito hodnocení prosté, projektové, průběžné, dílčí či souhrnné apod., vydání certifikátu, osvědčení atd. Eventuálně propojení motivačních postupů zaměstnavatele vztahující se k úspěšnému zvládnutí a dokončení kurzu či problémy s plněním povinností. Zpracovatel sylabu Schválil, datum
Sylabus je povinným materiálem a dílčím výstupem projektu, kterým řešitelé projektu získávají záruku, že sylabus studijní opory je promyšleným projektem programu, který Stránka 5 z 10 Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
dovede účastníka programu k předpokládaným výsledkům včetně výběru odpovídajících metod postupu. V sylabech mohou všichni participující účastníci najít informaci o cílech, rozsahu a podílu konkrétního programu na naplnění projektu „Rozvoj kompetencí managementu a pracovníků VŠ MSK (s podporou ICT)“. 2.1.2 Struktura opory, kapitoly a elektronického kurzu Konkrétní podoba studijní opory závisí na povaze tématu ale i na dosavadních zvyklostech, zkušenostech a charakteristikách autora. V rámci projektu je však zapotřebí dodržovat požadovanou obsahovou strukturu šablony, ve které se opora vytváří:
Impresum – druhá strana opory, soubor povinných informací o opoře (především anotace, klíčová slova, autoři, ISBN atd.) Úvod – krátké sdělení autora o určení a struktuře opory, případně doporučení ke studiu. Rychlý náhled – stručný vstup do obsahové náplně celé opory. Jednotlivé kapitoly o Rychlý náhled kapitoly – stručný vstup do problematiky příslušné kapitoly. o Cíle kapitoly – výstupy z učení, dosažené znalosti a dovednosti. o Čas potřebný ke studiu – není-li autor jist dobrým odhadem, je lépe neuvádět. o Klíčová slova. o Text k tématu – text opory účelově obohacen o distanční prvky (marginálie, Průvodce textem, Definice, Další zdroje, Pro zájemce, Případová studie, Řešená úloha, Námět na tutoriál atd.) tak, aby podpořili rychlou orientaci v textu, pochopení a srozumitelnost tématu. o Shrnutí - vstup do problematiky příslušné kapitoly. o Kontrolní otázky Shrnutí – obsahové shrnutí celé opory. Literatura – seznamy doporučené a použité literatury a zdrojů. Seznam dostupných ikon a použitých zkratek.
Elektronický kurz – kurz v elektronické podobě vytvořený v prostředí LMS Moodle, vytvářený v souladu se sylabem a studijní oporou. Možnosti využití konkrétních modulů systému Moodle závisí na povaze konkrétního zpracovávaného tématu (technická řešení a možnosti prosím konzultujte s pracovníky oddělení CIT):
Hlavička – obecné informace o kurzu, tutorovi, průvodce kurzem, sylabus kurzu a fórum. Průvodce kurzem – stručný text popisu kurzu (nebo celého progamu), časová organizace kurzu (programu), výčet povinností a další doporučení týkající se studia a organizace kurzu. Základní studijní materiál – téma el. kurzu, které slouží k vystavení studijních materiálů, především studijní opory, ale také dalších vhodných materiálů zvláště pokud autor opory s nimi v textu opory pracuje či se na ně odvolává. Může se jednat o odkazy na zdroje a materiály umístěné na jiných serverech (www linky), dále o Stránka 6 z 10
Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
přednášky (v Power Pointu, modulu Moodle či PDF), obrázky, grafy, schémata (vše v JPG, GIF, PNG, PDF), další elektronické dokumenty (DOC, ODT, TXT, HTML, RTF, PDF), video (FLV, SWF, dále videa v kodeku MPEG1, MPEG2 nebo MPEG4.X264) či audio soubory (MP3, WMA). Podrobnosti opět konzultujte s pracovníky oddělení CIT. Otázky, testy, úkoly – téma el. kurzu, které slouží k umístění otázek pro diskusi ve fórech, elektronických testů, k odevzdávání úkolů či jiných aktivit v souladu se sylabem kurzu.
2.1.3 Specifikace autorského díla Autorským dílem vzdělávacím programem se pro účely projektu rozumí soubor dílčích prací: 1. Sylabus kurzu (dle šablony a instrukcí viz výše). 2. Studijní opora (dle šablony a instrukcí viz výše). Studijní opora bude považována za dokončenou po zapracování případných recenzních připomínek a edičních úpravách. 3. Elektronický kurz – v prostředí LMS Moodle, dle šablony ve spolupráci s příslušným pracovníkem CIT. Kurz musí obsahově korespondovat a naplňovat sylabus případně studijní oporu. Autorské dílo, jak jistě z předchozího vyplývá, je dílem integrálním zahrnujícím nejen vypracování studijní opory, ale zahrnuje také přípravu podkladů pro vypracování testů, anket, diskusních fór, přednášek, či jiných elektronických studijních materiálů a modulů pro elektronický kurz. Technickou proveditelnost, časovou náročnost, vhodnost a další detaily vypracování uvedených materiálů a modulů je potřeba konzultovat s pracovníky CIT eLearning. Technické vytvoření kurzu či zpracování modulů v LMS Moodle bude provádět v součinnosti s autorem studijní opory pracovník určený pro převod kurzu do LMS. Konkrétní rozsah odsouhlasí na základě vypracování sylabu příslušný garant tematického bloku. Dle zpracovávané tématiky se v jednotlivých případech může podstatně lišit stránkový rozsah opory, počet a rozsah modulů el. kurzu a jiných elektronických materiálů. Poznámka nejen pro garanty tematických bloků: ideální rozsah studijní opory je 50-60 stran textu šablony, text musí využívat (vhodně) distančních prvků, především motivačních nebo sebe kontrolních, minimálně za každou kapitolou. Elektronický materiál: instruktážní video, elektronická přednáška, audio záznam (každé z uvedených ekvivalentem 1-3 stran textu), workshop, elektronický slovník a jiné drobné elektronické materiály (ekvivalentem 1 strany textu) opodstatňují snížení stránkové dotace studijní opory. Minimální délka studijní opory je 25 stran textu šablony. Elektronický kurz předpokládá vytvoření minimálně takového počtu cvičných testů odpovídající počtu kapitol studijní opory (motivace a sebekontrola). Dále kurz musí obsahovat alespoň jeden (mnoho povinností a bodovaných aktivit může studenty odrazovat) evaluační modul (ostrý test, bodované fórum, Stránka 7 z 10 Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
bodovaná přednáška, bodované poznámky ke kurzu, odevzdání práce, workshop) a průvodce kurzem. Vše musí respektovat dříve vytvořený sylabus. Sylabus se tak stane závazným dokumentem pro posouzení dokončení díla.
3 Shrnutí Hlavními výhodami využití vzdělávacích technologií s podporou ICT je individualizace studia, které využívá multimediálních příležitostí, protože studium probíhá v limitovaném kontaktu s učitelem a ostatními účastníky studia a vytváří prostor pro studium podle momentálních možností a potřeb studujících. Výhodou on-line výukového prostředí je garance metodické, organizační a administrativní podpory studujících výběrem odborných garantů, tutorů a celého týmu pracovníků.
4 Literatura [1.] BELZ; Siegrist. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001. 375 s. ISBN 80-7178-479-6. [2.] KEMPNÝ, Robert. Využití modularity Moodle při výstavbě elektronického kurzu. In MASTILIAKOVÁ, Dagmar. Rozvoj vzdělání v ošetřovatelství. Vyd. 1. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2008. s. 43-47. ISBN 978-80-7248-467-6. [3.] Nakladatelství portál [online]. 2009 [cit. 2011-03-11]. Definice případu a případové studie. Dostupné z WWW:
. [4.] VANĚK, Jindřich; BUMBÁLEK, Marek; PODMOL, Jan. Analýza vzdělávacích potřeb pracovníků Slezské univerzity v Opavě a Ostravské univerzity v Opavě: Projekt OP VK „Rozvoj kompetencí managementu a pracovníků VŠ MSK (s podporou ICT)“ CZ.1.07/2.2.00/15.0176. Vyd. 1. Opava: [Slezská univerzita v Opavě], 2011. 41 s. Dostupné z WWW: . [5.] ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání. Olomouc: Andragogé 2001. 62 s. ISBN 80-244-0276-9.
5 Slovník klíčových pojmů Slovník klíčových slov Elearning jde o aplikaci nových multimediálních technologií za účelem zvýšení jeho kvality posílením přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci. Výuka s využitím výpočetní techniky a internetu (srovnejte [2]). Celoživotní vzdělávání pojem zahrnuje veškeré studium v průběhu života – tj. povinnou i nepovinnou školní docházku, kurzy, rekvalifikace, výcviky apod. Realizuje ho řada VŠ i jiných organizací, jsou zaměřeny na různé cílové skupiny (např. univerzity třetího Stránka 8 z 10 Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
věku na seniory), nabízejí kurzy s různým zaměřením. CŽV na VŠ většinou poskytuje vzdělání vysokoškolského typu, ale nemůže v něm být udělen akademický titul; některé programy jsou realizovány v rámci akreditovaného programu, ale účastníci kurzu CŽV nemají právní postavení studenta a musí za studium platit. Po absolvování všech programů v rámci celoživotního vzdělávání obdrží absolventi osvědčení dle § 29 zákona č. 563/2004 Sb. Pravidla pro celoživotní vzdělávání na konkrétní vysoké škole jsou dány vnitřními předpisy. Autor je odborník v oboru, který zpracuje text podle požadavků na úroveň metodického zpracování, vytvoří otázky, příklady, cvičení, zařadí grafiku atd. Lektor je odborník (pedagog), spravuje kurz a účastníky kurzu, sleduje a řídí aktivity v rámci kurzu, účastní se:
manažerské výuky – tento atribut určuje jeho schopnost vyučovat povolání jako manažer, sportovní ředitel a správce stadionu, praktické výuky – atribut určuje jeho schopnost vyučovat povolání jako trenér, fyzioterapeut a lékař.
Tutor je nejbližší pomocník účastníka programu, řídí vzdělávací činnost ve skupinách. Vede tutoriály, konzultuje, hodnotí. Examinátor odborník, který zjišťuje vědomosti a dovednosti účastníků vzdělávání prostředky, definovanými ve formě hodnocení programu. Pozn.:V rámci našeho projektu bude funkce lektora, tutora a examinátora spojena. Administrátor je správce řídícího systému, který vytváří podporu pro všechny účastníky distančního vzdělávání. Normostrana nebo-li NS. Jedná se o standardizovanou stranu textu, která představuje mezinárodní uznávanou jednotku délky textů. Její délka je 1800 znaků včetně mezer. Tento rozsah odpovídá 30 řádkům o 60 znacích. Výuka:
Sylabus nosná kostra a informace o skladbě programu Sylabus je podkladem pro uznávání studia, zkoušek v rámci studia, výměnných pobytech účastníků programů atd. Seminář po přednášce další typ vysokoškolské výuky, na rozdíl od přednášky vyžaduje větší aktivitu a spolupráci účastníků kurzů (aktivně se podílejí na výuce), rozvíjí jejich samostatné myšlení a samostatnou práci. Cvičení způsob výuky, při kterých si účastníci kurzů procvičují nové poznatky z předešlých přednášek; slouží k prodiskutování problémů, procvičení příkladů, atd. Přednáška forma výuky, při přednáškách je od účastníka kurzu vyžadována menší aktivita, účast bývá většinou dobrovolná; oproti tomu seminář už aktivitu a spolupráci účastníků kurzů vyžaduje a také účast je zpravidla povinná. Výukové texty:
Studijní opora bývá vnímána a vysvětlována v širším a užším kontextu. v širším kontextu (např. podle Zlámalové) jsou studijními oporami označovány veškeré Stránka 9 z 10
Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
studijní a informační zdroje, které jsou součástí studia a které studující získá od vzdělávací instituce. Tj. např. audio kazeta, jež má zejména efekt pro předměty s významným sluchovým obsahem, video kazeta, jejíž přínos slouží k ilustraci dovedností a praktických procesů, vzdělávání pomocí osobního počítače, kompaktní disk, který přenáší obraz i zvuk a zejména tiskovina tj. písemný studijní materiál s výkladem vybraných informací a charakteristikou témat, doplněný řadou interaktivních prvků s cílem vést a motivovat účastníky kurzů k prezentované problematice vzdělávání. Skripta – základní textová pomůcka pro žáka při vyučování a opora práce učitele; pro účastníky kurzů spolu s vlastními záznamy přednášek jedním ze dvou hlavních zdrojů informací. Distanční prvek – textová komponenta (struktura) barevně odlišená od ostatního textu (opatřená ikonou a uzavřená barevnou značkou tak, aby byla jasně odlišena od ostatního textu), podporující čtivost a orientaci v textu. V konkrétních případech nahrazující přímou výuku uváděním či rozváděním tématu na konkrétních příkladech, případech atp. Umožňuje také provázanost textu s ostatními studijními materiály v elektronickém kurzu či návaznost na organizaci programu jako takového. Některé distanční prvky mohou přímo posloužit pro tvorbu evaluačních a edukačních aktivit jinak též modulů v LMS Moodle (prvky: Otázky a Odpovědi, Samostatný úkol, Námět na tutoriál, Další zdroje, Pro zájemce atd.) (srovnejte [2]). Marginálie – hesla k příslušným důležitějším odstavcům umístěná na vnějším okraji stránky usnadňující orientaci v textu. Průvodce textem – distanční prvek využitelný k sumarizaci dílčích témat kapitoly. Nebo naopak uvozující dílčí téma. Zvyšuje pozornost, srozumitelnost a napomáhá porozumění studijnímu textu. Průvodce studiem – distanční prvek pro rady postupu při studiu. Případová studie - je detailní analýzou případu, který byl zvolen jako objekt výzkumu. Jejím cílem je poskytnout hluboké porozumění nebo příčinné vysvětlení vybraného případu (dostatečně ohraničený aspekt historické epizody či dostatečně ohraničená historická epizoda sama o sobě) [3].
Stránka 10 z 10 Helena Kolibová, Robert Kempný – Metodika přípravy vzdělávacího programu
