„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Borovského
Určeno pro
žáky ZŠ
Sekce
základní
Předmět
zeměpis
Téma / kapitola
Světové zemědělství-rostlinná výroba
Zpracoval (tým 3)
N.Barczok
Obsah: 1
SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VČERA A DNES ......................................................................................3
2
SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - HISTORIE ..............................................................................................4
3
SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - SOUČASNOST ......................................................................................4 3.1 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZMÍSTĚNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ ..............................................................................5 3.2 ÚKOL K ZAMYŠLENÍ..............................................................................................................................5 3.3 ČÁST PRO ZÁJEMCE...............................................................................................................................6
4
HLAVNÍ PĚSTOVANÉ PLODINY NA ZEMI .......................................................................................6
2
1 Světové zemědělství včera a dnes V této kapitole se dozvíte:
Souhrn postřehů týkajících se vývoje zemědělství
Členění rostlinné výroby
Budete schopni:
Udělat si obrázek o vývoji zemědělství
Rozeznat základní skupiny zemědělských plodin
Klíčová slova této kapitoly: Rostlinná a zemědělská výroba, obilniny,olejniny,okopaniny, pochutiny Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,4 + 2 hodiny (úlohy)
3
2 Světové zemědělství - historie Již od počátku civilizace na Zemi patří zemědělství, obdělávání půdy s cílem pěstovat rostliny a chovat zvířata, k hlavním hospodářským odvětvím. Je zdrojem většiny potravin a materiálů, které potřebujeme na výrobu oděvů a mnoha průmyslových výrobků. Přibližně před 10 000 až 20 000 lety došlo v rozvoji lidstva k velké revoluci. Způsobilo ji poznání, že potravu lze získávat nejen pouhým sběrem rostlin a lovem zvířat, ale také jejich chovem v zajetí a pěstováním rostlin ze semen. Zemědělství umožnilo lidem usadit se a žít na jednom místě, aniž by museli vést kočovný život. Brzy byli zemědělci schopni vyprodukovat více potravin, než kolik spotřebovali, a to umožnilo dalším lidem, aby se věnovali umění, řemeslům a obchodu – rozvíjet civilizaci. Úkol vyplývající z textu: Vysvětli pojmy: sámozásobitelé – trojpolní systém s úhorem, žďáření, závlahové zemědělství, kočovníci
3 Světové zemědělství - současnost Zemědělství dnes zaměstnává asi polovinu lidí na světě. Mezi jednotlivými státy však existují velké rozdíly v tom, jakou roli v jejich hospodářství hraje. V některých rozvojových zemích, jako je Nepál, obdělává půdu 90 procent lidí. Naopak v rozvinutých průmyslových zemích, jako je Británie a Spojené státy, pracují v zemědělství přibližně pouhá dvě až tři procenta pracovních sil. Navzdory této skutečnosti jsou Spojené státy díky vysoké efektivnosti zemědělské technologie hlavním vývozcem zemědělských produktů na světě. V rozvinutých zemích se většina farem zaměřuje na obchod a prodává své výrobky za hotové peníze V rozvojových zemích pracuje velká část lidí v naturálním hospodářství – vyrábějí pouze tolik potravin, kolik potřebují pro své rodiny, a jen s malým množstvím mohou obchodovat. Některé národy v rozvojových zemích, jako jsou Pygmejové ve střední Africe a Křováci v poušti Kalahari, se dosud živí zejména lovem a sběrem plodin. Jejich způsob života se víceméně podobá tomu, který předcházel vzniku zemědělství. Jiní provozují jednoduché formy pasteveckého zemědělství, často se věnují kočovnému chovu stád zvířat, jako je dobytek, kozy a ovce. Ostatní se věnují úhorovému hospodářství,
4
ke kterému také paří mýcení a vypalování. Pro tento typ zemědělství je přízračné vykácení lesů nebo odstraňování travin a pěstování plodin na jejich místě po několik let. Po vyčerpání půdy se zemědělci hospodařící úhorově přesunou, aby podobným způsobem zúrodnili další oblast. Pro většinu jednoduchých forem hospodaření je typické stěhování lidí. Avšak mnozí z těch, kteří v rozvojových zemích naturálně hospodaří, vedou nekočovný život většinou na malém kousku půdy. Někteří pěstují plodiny nejen pro vlastní obživu, ale také na prodej. Zatímco naturální hospodářství je velmi důležitou činností pro lidi v tropických oblastech, plantážní hospodářství hraje životně důležitou roli ve světové ekonomice, především v obchodováním se zámořím. Plantážní zemědělství je intenzivní formou komerčního (obchodního) zemědělství, k němuž patří pěstování jedné plodiny na velkých pozemcích. Banány, káva a čaj jsou typickými plodinami pěstovanými na plantážích. Zemědělství zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl. Dělí se na rostlinnou a živočišnou výrobu.
3.1 Faktory ovlivňující rozmístění zemědělství A. přírodní podmínky: 1) klima - srážky, teplota, sníh, vítr, sluneční svit 2) půdní kryt – matečná hornina, vegetační pás, půdní druh, půdní typ 3) georeliéf – nadmořská výška, svažitost, expozice(=poloha svahu vzhledem ke slunci), typ georeliéfu B. společenské podmínky – hospodářská vyspělost státu (úroveň pracovních sil,zem. technika,hnojiva,postřiky) C. spotřeba (trh) - příměstské zemědělství = zahradnictví, zelinářství, chov - intenzivní způsob hospodářství = na malých plochách - extenzivní způsob hospodářství = na rozsáhlých plochách 3.2 Úkol k zamyšlení. Zkus uvést plodiny pěstované v různých podnebných pásech (arktický, mírný, subtropický, tropický).
5
3.3 Část pro zájemce. Zemědělská půda –rozdělení: orná půda 10% (včetně sadů,vinic,chmelnic,plantáží),louky a pastviny 23%, lesy 27%, permafrost 25%(=trvale zmrzlá půda)Z toho vyplývá, že 60% je zemědělsky využívaná půda oproti 40% zemědělsky nevyužívané.
4 Hlavní pěstované plodiny na Zemi OBILNINY – (zrniny, obilí) Pšenice – 3/4 zrnin světové výroby. Producenti: Čína, USA, Rusko, Francie, Austrálie, Kanada Kukuřice- nejvýznamnější krmná plodina, producenti: V tzv. kukuřičném pásu, USA, Čína, Brazílie, Mexiko, Francie, Argentina Rýže – 2. nejvýznamnější a nejdůležitější plodina, producenti: Čína, Indie, Indonésie Ječmen – producenti: Rusko, Ukrajina, Kanada, Německo, USA žito, oves, proso, čirok aj. Světové obilnice: 1) jihovýchodní Evropa – jihoevropské části Ruska a západní Sibiřepšenice, žito 2) severní Amerika – Oblast mezi Velkými jezery a povodí Mississippi a Missouri, prérijní pás- pšenice, kukuřice 3) oblast monzunové Asie, Přední, Zadní Indie, Čína –rýže 4) Laplatská nížina (Jižní Amerika) – pšenice, kukuřice 5) jihovýchodní Austrálie – pšenice OLEJNINY Sója – nejdůležitější olejnina, producenti: USA 1/3 svět. produkce, Čína, Brazílie, Argentina Slunečnice – nejdůležitější olejnina v Evropě, producenti: Sev. Amerika, Rusko, Argentina Podzemnice olejná – semena= burské ořechy, Indie, Čína, USA
6
Olivy – evropské středomoří, producenti: Itálie, Španělsko, Řecko, Turecko Palma olejná – ze záp. Afriky, producenti: Malajsie, Indonésie Palma kokosová – (kokosové ořechy)- vnitřek ořechů= kopra (70% oleje) producenti: Indonésie, Indie, Filipíny, Srí Lanka Řepka olejná – producenti: Čína, Indie, Kanada
OKOPANINY (hlíznaté rostliny) Brambory – ze stř. Ameriky, producenti: Čína, USA, Rusko, Polsko, Bělorusko, Ukrajina Sladké brambory= batáty- Čína (JV Asie); jamy- Afrika; maniokrovníková Afrika, Lať. Amerika, Asie;
Cukrová řepa – použití pro zpracování cukru, producenti: Ukrajina, Francie, Německo, Rusko, Polsko, Turecko, USA, Čína Cukrová třtina – pro zpracování cukru, náročná na teplo, producenti: Indie,
7
Brazílie, Kuba, stř. a jižní Amerika TEXTILNÍ PLODINY Bavlník – nejdůležitější vláknitá plodina, pěstuje se v suchých oblastech s pomocí umělého zavlažování, vyrábí se z něj bavlněná příze, vata, papír, jedlý olej, krmivo, producenti.: Indie, Čína, Rusko, USA, Egypt Len – podhorské, chladnější oblasti Juta, konopí POCHUTINY Čaj – Indie, Čína, Srí Lanka (Cejlon), Gruzie Káva – vyžaduje mnoho vláhy (v době růstu), suché počasí (v době dozrávání), producenti: Brazílie, Kolumbie, Indonésie, Etiopie (Arabská káva- nejkvalitnější) Kakao – vyžaduje mnoho tepla a vláhy, pochází ze stř. Ameriky, nejen pochutina, ale i olejnina, producenti: Indie, Ghana, Indonésie, západní Afrika Obr. 1: Produkce kávy v letech 2002 až 2007, v tisících žoků (Zdroj: International Coffee Organization)
TECHNICKÉ PLODINY Kaučukovník – strom- šťáva- latex, producenti: Malajsie, Indonésie
8
Korkový dub – korek, producenti: Portugalsko, Španělsko Chinin, tabák OVOCE A ZELENINA (sadová, zahradní, plantážní) Jablka, hrušky, paprika, kořenová zelenina – mírný pás Vinná réva – jižní svahy mírného pásu, oblast Středozemního moře, producenti: Francie, Itálie, Španělsko Banány – tropy, Indie, Lat.Amerika Citrusy – citróny, pomeranče, grapefruity, mandarinky- subtropy, Mexiko, Brazílie, Francie, Španělsko, USA- Kalifornie, Florida Ananasy, melouny Květiny – Holandsko KOŘENÍ Hřebíček- Zanzibar, Pemba Bobkový list – státy v okolí Středozemního moře Zázvor – JV Indie, Jamajka, Čína, záp. Afrika Pepř černý , bílý – původně Indie, dnes celé tropy Nové koření – Jamajka, Honduras, Guatemala, Brazílie Muškátový oříšek, květ – pochází z Moluckých ostrovů, Indonésie,Cejlon, záp. Indie, Grenada Badyán – JV Čína, lékořice – Evropa Skořice – Cejlon, j.Indie, Seychely, Madagaskar, Jamajka Kapara – Francie, Španělsko, vanilka – Madagaskar, Mexiko Chilli – J. Amerika, Franc. Guayana, šafrán – j. Francie, Španělsko
Shrnutí kapitoly. Zemědělství je nejstarší lidskou činností. Ve vyspělých zemích se touto činností zabývá jen asi 5% ekonomicky aktivních obyvatel. Zemědělství poskytuje obživu lidem
i
suroviny pro mnohá průmyslová odvětví. Dělí se na rostlinnou a živočišnou výrobu.
9
