VLASTIvĚDNÝ
SBoRNÍr
vYSoČiNy
oddil vcd přírodních
II.
1958
vÁclev DYK Parasitologická
katedra
veterinárhí
f aku1ty
vŠZ
v
Brně
S t a v y , , Š k o d n é .z. v é Í en a Z e l e Č s k u a V Plané nad LuŽnicí
osidlení našich oblastí volně Žijicímíobratlovcije soustavněji studováno po stránce druhového složeníi hustoty výskytt zviŤat v biotopech teprve v poslední ch l e t e ch . Na r o z d í l o d h m y z u n e b o í n ižš í cho br atlo vců ,j ako o bo j živelníků a ryb, bylo navázáno na první ucelenějšísoupisy savců z doby vlastivěd. ných snah Fričovy školy teprve v našídobě, neboťdrobní obratlovci se ukáza|í velmi významnými škůdciv lidském hospodářství a mnohy i jako ohro. ž o v a t e l él i d s k é h o z d r a v i z h l e d i s k a u č e n íP a v 1 o v s k é h o o přírodníohnis. ko vost i původcůn e m o c í .Pr o v ě ř e n í p l a tn o s ti to ho to po kr o ko vé houč eni,j eŽ pr o n a š ek r a j e p r o v e d l R o s i c k ý , ř í z e n é h op Í ů a rozmachKratochví1em zkumu hlodavců, hmyzožravců a menšíchšelem, znameÍIajískutečný obrat a nový rozvoj zanedbaných vědních úseků,jež mají tak bezprostřední význam pro plánovité hospodářství a mohou krom toho přinést ještěřadu cenných svědectví o Zoogeografických poměrech a fylogenesi savců' Hodnocení vztahů volně žijí. cích obratlovců, pokud nepatřili přímo do skupiny lovné zvěÍe, k soustavnému využivání našípřírody, bylo vlastně po celá staletí ponecháno jenom mysliveckým a zčásti rybářským hospodářům, kteři prováděli regulaci těch druhů, jež byly právem nebo vinou kusé znalosti jejich Žívotazařazeni do skupiny š.kůdců. U některých druhů došlo postupně k mizení (vydra, kuna, výr) nebo dokonce k vymírání (norek), zaviněnému jednak dalekosáhlými změnami v původ. ním přirozeném charakteru biotopů, úbytkem vhodné potravy, krytů a pod., jednak nemírným chytáním a stří]ením. Dn e s j e ve l m i n e s n a d n éz j i š ť o v a tj ,a k h u stě byly j edno tlivénaš ekr aj e o sí d. len y na př ' je z e v c e m , v č e l o j e d e ma i . m y s l i v ecky mez i >š ko dno u<< z ař az enýmí druhy, jimž se nakonec muselo dostati úplné zákonité ochrany nebo omezení
r83
v mož n os t iod s t ř e l u č i p o v o l i t o d s t ř e l i e n v ur č itýcho biektech (baŽ antniceap.). Máme . l i v š a k d o j í t k p ř e s n ě j š í mp ř e dstavám, j ež j so u nutnépr o po so uz ení , zdali druh mizí nebo se udržuje v přibližně stejnéhustotě výskytu, podléhající jen u některých Živočichůperiodám nadmnoŽování (za zvlášťbohatéhovýskytu potravy), má.li být vyřešena otázka írčinnostinejrůznějšíchvlivů, sledovaných zatim intensivněji jedině pro lovnou zvěř (víz H o r á če k, 7944), je nutné vyj í t al e spoň z tě c h p r a m e n ů a d o k l a d ů , j ež j so u k dispo sici. J ední m z nich, í když ne přirozeně neispolehlivějším,jsou zásttely škodnézvěře, vedené dosti přesně na některých bývalých panstvích (viz publikované zástřely z Batelova u J i h l a v y , C a n o n 7 9 2 7 ) ' Z a o d e v z d a n éd o k l a d y o z á s t ř e l u ( z o b á k y , č e n i c h y ) s e vypl áce l o z á s t ř e |n éa ta k k a ž d o r o č n ěv z nikl př ehled, kter ý po dával př ibližný obraz o hustotě ýskytu jednotlivých druhů. Je to nesporně pomůcka hodně ne. dokonalá, poněvadž závisela z velké částii na zkušenostechmyslivců,jejich zna. lostech Žívota zvěÍe, zručnosti střelecké a všeobecnémzájmu, jernuž se těšilo mys l i ve cké ho s p o d a ř e n í . V k a ž d émp ř í p adě vš ak musí me po č í tatse z nač no u odbornou vyspělostí našich starých myslivců, opírajícíchse o hluboké tradice, takŽe zástÍely, pokud isou přesně registrovány, umožní při nejmenšímhrubé s r ovnán í s dn e š n í mo s í d l e n í mc h a r a k t e r i s tickýchpr o stř edí a fluktuacípo pulací , j e ž st u du j e me z a p o m o c i m e to d p o l n í e k olo gie i své r áz nými,pr o naš e po mě r y j e dn ot l i výmí z n a |c i a d a p t o v a n ý m i m e to d a mi (viz např . T ur če k 194B a j .). od zvě č n ě l é h op r o f . I n g . A . D y k a jsem z í skal z áz namy o o dstř elu z věř e na býval é ml o b k o v i c k émp a n s t v ív Z e l č i u Tábo r a, vedenéo d r . 1831 do r . 1859, t e dy t é mě ř 30 l e t . Po z o ru h o d n éj s o u z d e zvláš tědr uho vě př esně r o z liš enéúlo v. ky škodné nebo do skupiny škodlivých druhů tradičně počítanézvěÍe,které dá. vají určitou představu i o hojnosti výskytu registrovaných clruhů.Celé panství mělo honitby ZeIč, Oustrašice, Planá n. Lužnicí, Kravíny, Dražičky u lvÍalšice (gr af I ), t akž e b y I o v k i í n ě n o d o tr o j ú h e l n í ku,tvo ř ené hoo kr aj em dr ácho vských Blat, posledních výběžků Českomoravskévysočínyod Choustníku a Cirýnova, l e s nat éob]ast i ,v r o u b í c íto k ř e k y Lu ž n i c e p o d Tábo r em. Z př evládaj í cí chkultur bylo prostoupeno pŤevážněsmrkovými monokulturami, loukami a malou výmě. r ou past vi n , d á l e j e t v o ř i l a o b i l n á ř s k o .b rambo r ář ská po lní o blast, do minuj í cí nad okoi í u M a l š i c , a v ě tš íry b n í k y ' N a d m o ř ská výš ka 400-450 m, s o j edině I ý. mi kótami, nepřevyšujícímizhruba 500 m. Geologicky vybíhaji k této oblasti od S obě si avi mi o c e n n í s e d i m e n ty ,j e d n a k j e zde útvar kr ystalických bř idlic (r uly). T e pl ot a dl e p o z o ro v á n í , p r o v á d ě n ý c h 2 6 let v blí z ké m Tábo ř e (nadm' výš ka 453 m) 7, 2o C , n á s t u p p r ů m ě r n éte p l o t y 100 C j e tepr ve 30. I V. Sr Ꭰek má Tábor v ročním úhrnu 600 mm. Klimaticky je celá oblast dosti drsná, větrná, s náh l ými , pr u d k ý m i z m ě n a m i . Ú s t ř e d n í o so u j e ř eka Lužnice, po dle niž nej . intensivněji probíha1o rozptylování mláclat savců, hlavně dravě se živících, kde ž t o pr o pta c tv o m a j í m i m o ř á d n ý v ý z n am r ybní ky, v j ej ichŽ r áko sinách j so u na podzim závětrnékryty'
184
Přibližné uýměry jednotlitlých honiteb Honitba včetně připacht.
přibližná celk. výměra ha
z to ho les
rybníky
1000 2000 800 580
300 550 250 520
20
2600
1000
'r 2n
2620
307
Zd,č M aišice Dražičky Oustr aši ce PIaná Kravíny
I I
6980
í
157
Přináším v další části cenné materíály o odstřelu škodnézvěÍe nejen proto, j s o u z a c h y c e n y p ř e d s t o l e t y a m a j í > l h i s t o r i c k o - f a u n i s t i c k ý
Z Tábora
mně poskytl cen-
né novější údaje o výskytu lovné zvěře, za něŽ srdečně děkuji. Při porovnávání výskytu škodné zvěŤe s uŽitkovou překvapují velmi nízké stavy srnčí, jež v registrovaném údobí měla velmi nízká čís]a.Podobně i stavy koroptví bylry značně slabé a u zajiců' pozorujeme velmí nápadné výkyvy, od ně. kolika kusů k několika stům v roce následujícím' střeleným v jedné honitbě.
1.S5
P ř e h l e d z a s t ř e l ůu l e t e c h 1 8 3 1 - 1 8 5 9 Rok
Lisky
Kuny
Vydry
1831 26 tB32 11 tZ 2 1833 11 1834 t7 16 2t9 1835 1836 zL7 7837 t2 10 1B3B 202 1839 13 810 1840 1 1 8 41 TB42 B 1843 25 rz7 1844 61 1B4s t846 t7 10 52 7847 t2 1B4B Ó J 1849 j e n užitková zvěí 1850 zapsána 1 B 5 1 z a p s á n aj e n u ž i t k o v á z v ě Í ^ 7852 t4 1853 72 1854 1855 11 IJ 1856 1857 46 iB58 21 1859 31 T
a Ó
Celkem Průměr
207
t27
10
Tchoři
Á Ť 11 4 15 13 7 l4 B 10 11 3 lz 74 7 23 77 7
z5 36
Lasice
]ežci
orIi Jestřábi Káně
J
42 ^^
rZ
24 10
16 5 929 25 t73 304 27 zI 366 27 234 825 14 B2t 25 916 29 820
1 39 11
19 13 1B
JJJ
51 27 45 28 47 t4 63 15 51 B 867 58 43 483 -1 ll
' A: t
494 61 BB4 103 292 69 46
Z 5
10
10
60 32 46
13
421 2160
403
s47
494
l4
20
1B
186
345 302 317 329 430 39i 657 564 371 464 420 453 695 424 497 508 1048 t o.t
22 39 46 3B
77
2 1
24 16
26 39 40 16
1s
'293
22 16 li
524 78 29 2 10 86916 27 169 32 257 31 338 46 166
l-)
BukačiVolavky YlÍx
21 t2 1Z A, AL
1
1 1
áJ
5 29
1 4
1l
19
507 368 491 47E 652 573 828 972 13595 46)
Pře h l e d zás t ře l ů 1 9 0 7 - 1 9 3 7 u r e u í r e c hPl a na n. Lužn,icia K r auí ny Rok
Lišky Kuny
1907 1908 1909 1 91 0 1911 1.9I2 'l
Vydry
l7 l-)
Ť A
2 1 3 5
o] ?
1914 f915 -) 1916 1 1917 1 1 91 8 lr 1919 10 7 1920 1 1921 t922 3 1923 6 7924 4 o 1925 2 7926 2 1927 1 1928 1,1 7929 1 9 3 0 11 1931 3 1,932 1933 I 2 1934 2 1935 2 1 1936 1 1937
3 2 1
62
54
Prům' 2
l'7
19 ZT i9 29 7 14 9 8 16 8 l 1 B B 1 1 4 9 t2 I 4 1 lr 1i 5 1tl 6
1 I
Celk.
Tchoři
r7
t.)
Lasice
Veverky
1Bs 194 129 l7t B0 263 103 364 217 tz\ 727 186 i1l 76 118 50 57 76 53 131 26 108 40 175 47 62 29 27 T7 18 639 23 59 28 67 21. 18 46 133 34 94 37 30 19 76 45 158 20 108 16 236 31 343 37 86 72 148 12 95 48 154
onc1atry Jestřábi
Bukači Volavky
1 6 5
2 I
2
1
z
1
-) a
3 1 i B A
16 1.4 16 40 30 10
r32 40 4B B
3 B I
r25
26
187
9
11 l2 4 6 13 9
Sojky
32 34 Bi 743 125 77 BB 87 40 47 13 52 I27 53
65 115
11 10 5 11 11
7 t2l2 7312 40 27 4r216
14 10 6 t0 72 B B igs
Straky
z
a4
815
5B
I
Ť
297 1804 3873 1C
B8 192 246 22537 13399 3 304 1 163 21444 4 119
-) 4 65 392
Rohaei
Jl)
1. 32 3 60 7 I53 1 15lt 31368 7\325 t2
s2 1i
239s 77
Ih
15 13 B
283 t43 244 60 114 i6B 204 145 13C 70 108 67 197 47 83
Vrány
645 366 397 452 480 5r7 322 4T7 378 190 19r '.340 332 248 60 343 427 164 234 358 323 358 456 334 72lt 115 159 B0 64 60 64
455 3062 8999 i5
100
290
Vúkyua u úloucich jednotliuých druhů zuířat V úvodní části bylo zdůrazněno, že početnost úlovků nemůže být přímým svědectvím o hustotě výskytu zviŤat, poněvadž je závislá na řadě okolností. Na druhé straně je však jisté, že úroveň mysliveckého hospodaření a tím i standard pro hubení škodné musel být v jednotlivých revírech téhož panství zhruba vy. rovnaný
a přímo závislý na fluktuacích populací a je tedy nepřímým obrazem
skutečného výskytu. U šelem a dravých ptáků, kteři byli nejvíce pronásledováni (]iška,jestřáb) je zřejmé, že v jednotlivých letech počet zástřelů stoupal tehdy, jestliže se samicím podařilo vyvést mláďata. Stále stoupající počet ulovených l i š e k s v ě d č i l o z n a č n é ú r o v n i m y s l i v e c k é p é č ea u k a z u j e ' ž e s l i š k a m i b y l o m o ž . né se vypořádat a zce|a zabránit iejich nadmnoŽování. Podobný stav výskytu jsem mohl sledovat i v obdobi 7925- 1950, tedy o 100 let později. Úlovky kun jsou zajimavěiší. Je sice chybou, že nebylo při záznamech udá. váno, o jaký druh jde, v úlovcíchvšak se převážně podíiely kuny lesní, jež i dnes ieště početně v rozlehlých polesích kolem Tábora převládají a co je překvapuj í c í ,j e j i c h s t a v y j s o u z n a č n ě s t a b i l n i , t a k ž e s e z d á , ž e m | á ď a t a s e p r a v i d e l n ě r o z ptylují do okolí a nekonkurují si v místech ztození. Průměrem 5 kusů za rok se velmi přibližují počtu ulovených lišek, směrem ke konci sledovaného období je mírný pokles. V předchozich
desítiletích se opět výskyt zlepšil, patrně vlivem
z v ý š e n é h oh á j e n í . Vydra byla jen náhodným úlovkem. od r. 1831 až do r.lB54 nebylo patrně ani mezi mysliveckým personálem více zna]'ců jejího života, neboť měla vždy a má dodnes slušný stav. Celkově stav v jiŽních Čechách jistě poklesl, ale zdá se podle zástřelů i pozorováni v našem století, Že v tétooblasti se poměrně k ostat. ním krajům dosti stabilně udrŽuje bez většíchvýkyvů nejméně po dobu posledních 100 let. Tchoř je v úlovcích dostí vzácný, vezmeme.li v úvahu rozlehlost honitby, rozmanitost biotopů a jeho snadnější ulovitelnost než na př. u kuny. Poměrně větší úlovky např. v Kravínech lze vysvětlit tim, že je to rybniční, tchořům dob. ř e v y h o v u i í c í o b l a s t , a l e a n i v s u š š í c hp o l o h á c h , n a p ř ' u M a l š i c , n e i s o u v z á c n i , poněvadŽ zde menší toztroušené lesíky a ojedinělé malé rybníčky vytvářejí rovněž vhodné podmínky. V posledních desítiletích hustota výskytu tchořů zřetelně poklesla, nejsou však k disposici průkazná čís]a, nýfuž jen údaje ochranného lesního personálu, dále se nesporně uplatnil i vliv zvýšeného chytání do sklopců, zi'láště tam, kde byli vysazovánibažanti. U lasic pozorujeme zřetelné výkyvy, podmíněné dostatkem myší v jednot. livých letech nebo celých periodách po sobě následujících let. od pouhých 3 kusů, uiovených za celý rok (jež mohly ovšem být podmíněny menší pozorností, věnovanou těmto malým škůdcům), sledujeme v jednotlivých letech úlovky ně. kolika desítek kusů, aniž by bylo možné najít přímé vztahy k převládajicímu
r88
[. ).
i--,
GraI
I': Mapová
skizza
oustrašicemi
sledované oblasti a Kravírry
mezi
Planou
(r1'bníky vyznačeny
rr. Lužnici'
Želčl', Malšicemi,
černtl). (Kreslile
Dražičkalrri,
S. Dyková')
prostředí, které ie ve všech horritbách Značně rozmanité. Jedině V M a l š i c í c h p o c i o b n ě j a k o u t c h o ř ů j s o u u u i c v e n ý c h l a s i č e k r r e j v y š š í i, k c l y Ž
charakteru
n c z c c l a s 1 a b i l n í č í s l a .V n ě k t e r ý c h l e t e c l r l z e m l u v i t o s k u t e č n é m n a d m n o Ž e n i ]asic, a t: mírného stupně nebo o celé periodě výskytu lasic, jakou pěkně demonstruje čtyřletí 1B56-1B59.
Pozoruhodné je, že plné 4 roky od >přípravného<
ažk 1eho vyvrcholení vedly pcčetnostíúlovků opět Malši' ce, V nichž se střídají bohatě kryty s vhodnými lovišti, pro lasice rychle z nich stadia k nadmnoŽeni
dosažitelnými. Je škoda, Že chybí zprávy o druzích lasic. takže porovnání s dneš. ními poměry rozšíření těchto drobných, za myších kalamit však velmi význam. rrých šelmičekje znemožněno. J e ž k o v i n e b y l a p a t r n ě v ě n o v á n a s o u s t a v n ě j š íp o z o r n o s t , n e n í v p r a v é m s l o s m yslu v očích mysliveckého personálu zvěŤi nebo populárnějším úIovkem va a nočním slíděním také většinou uniká možnosti hubení' Dnešní stav ježků je stále dosti bohatý, jedině v místech intensivnějšího zvyšování stavů bažantů byla věnována jeho zneškodňování větší pozornost a stavy skutečně také po.stupně sníženy. U d r a v ý c h p t á k ů s e r o č n íú l o v k y s i l n ě m ě n í p o d l e t o h o , z d a b y l í s t ř e l e n i j e n dospělí iedinci, přetahující obiastí na podzim a na jaře nebo vystřílena i vyve. dená či ze sousedství přilétlá mládata, která podstatně roční úlovky zvýšila. U jestřába se většinou setkáváme jen s ojedinělými ročními úlovky, které uka.
t39
zují značně velké ioviště každého usazerréhopáru. Jestřáb je ukázkou, jak peč. s]užba může udržet na uzdě výskyt nevítaného druhu, působíc í h o n e s p o r n ě z n a č n éš k o d y n a d r o b n é z v ě ř i , a l e j a k i p ř i s t á l é m ú s i l o v n é m h u .
livá myslivecká
bení si alespoň jednotlivé páry dovedou najít příležitost k vyhnízdění. Dnešní stavy jestřábů se v oblastí udržrrjí dále v počttt, odpovídajícím zbruba Stavu, který byl zachycen při silném pronásledováni před 100 lety' Stavy kání je těžko posoudit v poměru k dnešnímu výskytu, poněvaďž ze zápisů není zřejmé, zdali šlo převážně o úlovky kání lesních v době hnízdění či za tahu nebo pŤevážně o přitáhnuvší káně rousné, jež zpravidla při nedostatk u m y š í ú t o č ín a k o r o p t v e a s t á v a j í s e z v l á š t ě Z a p o m o c i v ý r a s n a d n ě j š í m ú ] o v k e m . I { e j v ě t š íú l o v k y j s o u s t ř í d a v ě d o c í l e n y v r e v í r e c h s m e n š í n e b o v ě t š í p l o . chou lesa i s různým podílem plochy luk a polí, takže je zřejmé soustřeďování těchto ptáků k pozemkům nejvíce toho času osídleným myšmi. Horiitby, v nichž s e s t ř í d a j í l e s y ' p o l e , l o u k y a r y b n í k y , m a j í p o č e t ť r l o v k ůz a c e \ o u d o b u p o z o r o . v á n í z h t u b a s t e j n ý . V y č í s l e n éú l o v k y o d p o v í d a j í p ř i b l i ž n ě p o m ě r ů m , k t e r é j s e m mohl sledovat v předchozích desítiletích' B u k a č v e l k ý ' v ý s k y t e m v á z a n ý n a v ě t š ía z a r o s t i e j š i r y b n í k y i j e j i c h c e l k o v ý hospodářský stav a meliorační zásaby v podobě vyžínání porostů, byl jen občasným úlovkenr v plánské a kravínské oblasti při kachních honech. Podle jar. n í h o b u č í v é h oo z ý v á n i s a m c ů j e d n e s p r a v i d e l n ý m h n í z d i č e m n a 4 v e l k ý c h r y b n í c í c h a d a ] š í m u š í ř e n íb r á n í j e h o u r č í t á n á r o č n o s t n a v h o d n é p r o s t ř e d í a p a t r n ě i aktivní obhajoba ]oviště proti jiným kusům' Volavka byla častěji střeiena jedíně na rybnících v Plané, které četnými kr.vtY a umělými záštítami pro kachní hony dovolily přiblížit se nepozorovaně na dostřei. Většinotr š1oo úlovky mladých jedinců. K ochraně rybného hospo. c i j ' ř s t v í l - ; - v l az d e v o l a v k a v Ž d y s i l n ě p r o n á s l e d o v á n a . Čap uil1;. pravide]ně v této oblasti hnízdící, byl zr'ejmě již přec chráncxn, tlebcť ve výkazech chybí jakýkoliv údaj o zástřelu.
100 lety
Velmi z'a1itnavou poslední rubrikou v záznamech o odstřelené škodné jsou vtány a straky. Je škoda, že oba druhy nebi'iy při za.pisováni přesně rozlišo. vány, aie podle starších zna1ců z kruhů ]esního personálu i podle pozorování v našem století nebyl zde výskyt strak nikdy tak hojný jako v sousedních obias. tech Českomoravské vysočiny, takže v zástřeiech se sotva podílejí více než 10 proceniy. Můžeme proto při posuzování zástřelů praktícky uvaŽcvat jen o vráně š e d é .H n í z d ě n í a j e h o v ý s l e d k y s o u v i s e j í ú z c e s r o z l e h l o s t í p o l e s í . s k r y t ý m i , m é n ě navštěvovaný-mi místy se staršími porosty' blízkostí potravních zdrojů i intensitotr h]e.Jání vraních hnízd. Ztráty u starých vran' zvláště v době hnízdění, jsou při iejich cpatrnosti menší. Výkyvy, i kdyŽ ne tak průkazné, možno sJedovat a \ze je přičíst jeclnak r'hodnosti prostřeclí' intensitě hubení tažných a hnízdících Vran, jednak přílivu cizich kusů, zvláště v ncpříznivých částech roku. Úlovek 1 3 5 9 5 v r a n z a 2 8 l e t a r o č n íp r ů m ě r 4 B 5 k u s ť ri e p ř i r o z e n ě v y s o k o n a d d n e š n í m i
|Í ) ( )
možnostmi populační dynamiky,
neboť hubení obtížných vran je prováděno
většině správně obhospodařovaných
ve
honiteb' a kromě stříiení se používá i mno.
h e m ú č i n n ě j š í h on i č e n í z a p o m o c i n a s t r a ž e n ý c h o t r á v e n ý c h v a j e c . P ř e s s o u s t a v . né pronásledování, které probíhalo v celých posledních nejméně 100 letech' je zřejmé, že si vrána šedá trvale udrží svá sídJiště. Ještě názornější srovnání dřívějších stavů zvěře s vývojem osídlení polesí, polí a rybníků v naší době dovolily záznamy o plánské (strkovské ) a kravínské oblasti, kterou se proto
zvlášt zabýváme od roku 7907 do roku 7937. le zďe zachycen i počet ulovených veverek a ondater, v němž ovšem uniklo velké množ.
ství chycených kusů při rybničních pracích a samozvanými chytači ondater, dále roháčů, rozlišovaných na velké a malé; zvlášl jsou zapisovány vrány a straky. Do rubriky jestřábů, mající často nezvykle vysoká čísla,byly zahtnuty í zástřely pochopů' pilichů a jednou i říční orel., takže dřívější konstantnost ojedinělých úlovků skutečných jestřábů, podle toho zda byli zlikvidováni již před hnízděním nebo až po něm, se zhruba udržuje a ne]'ze dělat nesprávný závěr o zvýšení osídlení jestřábem. Dlužno připomenout, Že intensita mysliveckého hospodaření se v těchto posledních desíti]etích značně zvýšila v Plané (Strkově ) a Kravínech z v l á š t ě z á s l u h o u t e h d y t a m p ů s o b í c í h ol e s n í h o s p r á v c e S c h m í d a a j e h o h a j n ý c h , s č í m žb y l o s p o j e n o i i n t e n s i v n ě j š í h u b e n í š k ů d c ů . V období plných 10 let není vykázána žádná odstřelená iiška, takže se zdá, ž e b y | y a Ž ď o r . 1 9 1 B p r a k t i c k y i v s o u s e d r r í c hh o n i t b á c h v y s t ř í l e n y , o v š e m t a k é personální obtížeza vá|ky mohly na tom nést vinu. V dalších ]etech se objevuií občas výkyvy. Úplně konstantní je stav kun (lesnich) a jen v jednom roce (1924) v y s t u p t r j e j e j i c h ú l o v e k n a 6 k r - l s ů .V y d r y
]ovené v Plané (Lužnice, blízké ryb.
níky) téměř pravidelně kaŽdý rok v pcčtu 1-3 kusy, chybí zce]'a ve výkazech o d r . 1 9 1 6 ' a č s e j e š t ě i v p o s l e d n í c h d e s í t i l e t í c ho b j e v o v a l y d o s t i p r a v i d e 1 n ě ( v i z předchozí výsledky). Ulovky
tchořů se zdvojnásobily v ročních průměrech od. střelů a zvláště v letech 1933 -7937 jich zřetelně přiby]o. Rovněž lasic téměř 1rojnásobně přibylo
proti pr'edchozí staré éře záznamů' neboť bylo také více
usilováno o vzestup pernaté zvěře. opět pozorujerne léta nebo i několik po sobě násleclujících let Se značně bohatým výskytem a pak nápadné poklesy, které maji již zřetelně stálou sestupnou tendenci. tJ veverek' po. čítanýchtaké k škodné,jscu zřetelné výkyvy, maxima se střídaji vžďy po něko.
v letech 7927-1937
lika letech s minimy netlo se drží dva až tři rokv a pak jsou vystřídány zase něpoklesem výsk1'tu. Silně vzestupnou tendenci výskytu lze odvodit ze zástřelů v ietech 1930 až \933, kdy se za jediný rok střelilo 343 veverek' VeJnri cenná je rubrika o ondatrách (nazývanýclr telrdy v rubrice zástřelů >dla-
kolikaietým
k c š i <)<, k t e r á z a c h y c u j e p r v n í i n v a s i d o r y b n í k r i o b l a s t i P l a n é a K r a v í n a , n e b o ť z roku 1974 (tedy 7 Iet po vysazení prvních aklinatisovaných párů
vykazuje
na Dobříši. vzdálené více neŽ 100 km ) 4 ulovené ondatry' o rok později iiž 65 kusů, ukazujících pronikavou populační dynamiku druhu v osídleném rybní-
r91
kářství, a \I roce 1916 dokonce 303 kusy v PIané a 89 v Kravínech, při čemŽ velké procentrr ondater se stalo ještě kořistí chytačů a nelze je ani přibliženě odhadnout. Pak jsou již úlovky s1abší(nebo snad ani přesně neregistrované pro obyčejnost zjevu ondatry a proto, že se sta1a převážně zájmem rybničního hospodáře) a teprve V I. 1933 došlo opět k menšímu nadrnnožení (132 kusy), jež bylo rychle potlačeno (1934 již jenom 40 kusů, 1936 pak pouhých B kusů). Ptači škodná se v jestřábech drží stále na několika kusech jako v minulém století a teprve od r. 1925 stoupá zdánlívě výše, poněvadž do rubriky jestřábů i jiné druhy, zvláště těch dr.avců, kteří byli střeleni na tahu a S p o m o c i v ý r a , k d e ž t o j e s t ř á b z ť r s t á v a l s t á l e v m a l é n . r ,p r o m y s l i v e c k é h o s p o byly
zahrnovány
daření výhodném a únosném podílu. Vrány představují kaŽdoročně značnou položku v zistřelech obou oblastí (v r. 1907 dokonce 645 kusů), mají nápadný pokles až v r. l92l (60 kusů), pak jich cpět přibývá až k 400 kusů ročně a teprve od r. 1931 jejich každoroční výskyt posttrpně, nakonec rychle slábne. zajímavé údaje jsou o strakách, které ojedíněle hnízclily v této oblasti,
Velmi
až pojednou V r. \927 stoupá odstřel na 65 kusů a v následujícím roce dokcnce na 115 strak, pak zce1a mizi na 2 roky a teprve od r. 1'925 se zvolna výskyt z v ě t š u j e , a b y o p ě t s l á b n u l a ž k 5 k u s ů n r , t r l á š en ý m z a r o k 1 9 3 7 . T e n t o o j e d i n ě l ý 1'ýskyt trvá i dnes. S'ciky mají obrlobí nadmncŽo,'tání pravidelnější a od menšího počtu ročně střelených stoupají ocistřely v některých ietech až na 244 a a n i d n e s z n a t e l n ě d r ' í v ě j š ív ý s k y t n e p o k l e s l . o d s t ř e l y b u k a č ů j s o u s p o r a d i c k é ' pc'Jobně jako v rninulém století. Volavky se cbjev'rjí v záznarmech v několika kusech ročně, podobně jako dřívc' Nově vedenou rubrikou jsou roháči. s po' čátku roz1išovánína malé a velké, z nichž první jscu v některých letech stříleni a ž v p o č t q 3 0 0 k u s ů , v ě t š i n o u d r u h t r č e r n o k r k ý c h , o d p o č í v a j í c í c hz a j a r n i h o t a h u v e v e l k é m r n r r o ž s t v ín a n ě k t e r ý c l r r y b n í c í c h a s t ř í l e n ý c h i p ř i k a c h n í c h nebyli střílerri (asi pro nedostatek a drahotu honech. V období 1917-1926 kusů ročně, municc). Potápka roháč (rcháč velký), střílený v počtu 14-27 ukazuje již v období 1910-1916 nevelké rozšířeníirebo přesněji veiký ateál, který jeden pár na rybníce háji, v roce 7926 a 1927 je pokles zástře1ů zvlášť patrný, další jeho sledování zabraňuje společné zapisování zástřelů do jedné rubriky.
Celkově
se výskyt roháče velkého p:stupně
zmenšil a bude klesat
dále, hlavně na rybnícich, vyuŽívanýclr k chovu velkého počtu domácích kachen.
r92
Závěr Podaný přehled zástře}ů, který do značné miry podává svědectví i o husto. jednotlivých druhů zviřat tazených dříve do skupiny škodné a o íluktuaci plpulací i vlivu mysliveckého hospodařertí, zahrnuje průkazně dloutě výskytu
hé období 28 let v minulém sto]etí a pro plánsko- (strkovsko)-kravínskou oblast jcště o další 30 leté období' přibiižujicí se téméř k začátku minuló vá1ky, a opirá se o data , ziskaná při z}rruba stejné intensítě lrubení škodné, vystupňc. vané až v předválečném otldobí. Dokládá spojitost a prosperitu drrrhů s vhodnýrni podmínkami prostředí, zvlášť výraznou např. u kun, tchořů, ježků,vlan, dále s nárazovým zvětšením potravních záscb (lasice, tchoř, káně), s intensitou liubení (jestřáb, liška, vrána), přílivenr mláďat z okolí a zahnizd'ěnim tažných jeciínců (vrána šedá) a konečně i regenerační schopnost ohrožených, i v y s t ř í l e n ý c h s t a v ů ( l i š k a , l . . u t r a ) .V s e z n a m e c h n e b y l v ů b r e cu v á d ě n j e z e v e c , a č v o b l a s t i b ě ž n ě ž i j e . silně pronásledovaných ]rovnánínr
s 25 letýrn obdobím po upiyrrutí 100 let se ukazuje, že stav
drulrů, vážněji křížících zájmy mysliveckého (případně i rybářského ) hospo. daření (liška, jestřáb, vrána) zřetelně poklesl, poněvadž t v sottsedních oblastech je výskyt těchto druhů silně onrezován a dopiňování vystřílených hcniteb Ze sousedství stále více ochromováno.
Snaha
udržet vyšší stavy nizké zvěře,
z v ] á š t ě k o r o p t v í , v e d l a i k p o u ž i t í p r o s t ř e d k ů ú č i n n ě ! š í c hn e ž l i z b r a ň a t a k é zavádění bažarrtů a zvýšená jelich ochrana před škůdci Znamenala úbytek ně. kterých clruhů škodné' Vlivem
škodné na stavy užitkové zvěře se budeme Za-
bývat v další sanrostatnéstudii. ZřeteLný úbytek, kontrastu'jícíse stabilním nebo dokonce zvětšeným sta. vem ]išek, kun, tchořů, lasic, je prokazatelný zvláště v plánsko-kravinské obiasti, kde se podstatně snížil nebo zcela k hranicím vymizení klesi stav vyder, ondater, strak a roháčů velkých. Nakolik se tak krcmě pronásledování stalo i změnami v životním prostředí jmenovaných druhů' není možné ještě rozhod. rro;t s konečncu platností. Z - p o ď a n é h op ř e h l e d u j e
z ř e j r n é , ž e b y m ě l y b ý t p e č } i v ěp r o š e t ř e n y a z p r a -
c:vány
v š e c h n y s t a r š í s p o l e h l i v é ú č e t n í ,h o s p o d á ř s k é a a r c h i v á l n í z á z n a m y , abychom získa]i přesnější představy o výskytu (úlovcích ) zviřat v různých typech našich krajů a mohli je srovnávat s dnešními výsledky přesného zjiš{ovárrí pcpulací a jejich fluktuace, neboť mnohé druhy obratlovců se staiy zásiuhou pokrokových směrů ve vědě (biologii, epidemiologii, parasitologii) správněji oceňovanými íaktory nejerr při těžbě zvěřiny, ale i při posuzování zdravosti prostředí pro člověka i pro udržení zďraví a tím i užitkovost a výkonnost mácích zvíÍat.
193
do.
LITERATURA CANON' |1.,7927: Tiere der Heimat, ein Beitrag zvÍ Tiergeographie des bóhmisch'máhrischen H ó I r e n z u g es . I g l a u . DYK,
V., 1935: K úbytku některých zviÍat v našich zemích. Přírod'a.
FARSKÝ,
o . , 1 9 3 5 : I { o d n o t a a v ý z n a m r r a š ím y s l i v o s t i . B r n o ' F R I Č , A , , \ B 7 2 : o b r a t l o v c i z e m ě Č e s k é .A r c h í v p r o p ř i r o d o u ě d e c k ý p r ů z k u m Č e c h . P r a h a . HoRÁČEK. v.' 7944: Periodická kolisání stavu užitkové nízké zvěře na panství telečském. P r ó c e ] t Í o r a u s k ép ř i r o d o v ě d e c k é s p o l e č n ' o s tXi v I , F
1 6 7' J., 1954: Lesnická zoologie |II. Praha. KRATOCHVÍL, J . , 1 9 5 1 : K o ] č a v y a k o l č a v k y v Č e s k o s l o v e n s k u .S b o r n i k V Š Z , B r n o . o G N Ě v , S . J . , 1 9 5 1 : E k o l o g i j a m l e k o p i t a j u š č i c hM. o s k u a ' PI]EFFER. A., 1954: Lesnická zoologie. Praha. KON'IÁREK,
RoSICKÝ, TURČEK,
B . , w E I S E R . J . , 1 9 5 2 : Š k r i c l c]i i d s k é h oz d r a v i I I , P r a h a . F., 1948: Činnosťvtákov a cicavcov pri obnove a zalesňováni. Nitra.
194
VÁCLAV I(atheder
fůr
DYK
Parasito]ogie Fakultát
der in
Tierárzt]ic]ren
Brno
Raubwildbestánde in der Umgebung von Ze|e und in Planá nad LuŽnicí
D'"
i n de m J a g d n o ti z b u c h d e s R a u wi l d a bschussesim Gebiete vo n Z eleč
(bei Tábor,
Sůdbóhmen)
ehemals ungefáhr 2.5a0 ha Waldkulturen
wiegend Fichtenbestand),7.500 Teichen umfassend
(ůber.
ha an Feldern und \Viesen und 357 ha arl
ín den Jahren 1831- 1859 und frir P|aná noch in den verzeichneten Ergebnisse rverden mit den Verháitnissen
Jahren l9o7-1937 des Raubwildvorkommens
der letzten Jahre verglichen. Das erwáhnte Jagdge. biet liegt in einer Seehóhe von ungefahr +00-500 m mit einzelnen Hiigeln von
500 m und hat eine Unterlage von kristallinischen Schiefern. Die Durchschnittstemperaturen
sind hier 7.2o C, die Jahreswasserniederschláge 600 mm. Die Frůhjahrszeit bringt hier oft fůr Wi]d recht ungtirrstige,rauhe Verháltnisse. Die Abschrisse bieten eine gute Grundlage iůr die Beurteilung der ehema. ligen Verbreitung
einzelner Raubwildarten
ziehungen Zum Lebensraum
und fůr das Erforschen ihrer Be(und eventuellen Veránderungen des Lebensrau.
mes)' Diese treten sehr deutlich beim Waldmarder,
Iltis, Igel, den Kráhen zutage. Ferner sind die Beziehun ger-Zu den Nahrungsvorráten und ihrem Anstei. gen in den einzelnen Jahren (Wiesel, Bussard), von Bedeutung, clann auch der
Grad der Verfolgung
(Fuchs, Habicht, Kráhe)
aus den Nachbargegenden,
und das Eindringen junger Tiere
sowie die Regeneration
der bedrohten Bestánde. Dies alles reguliert die Populationsdynamik einzelner Arten. Zur Gruppe des jagdschádlichen Wildes wurden Fůchse, Marder, Fischottern, Iltisse, Wiesel, Igel, Habichte, Bussarde, Rohrdommeln, Fischreiher, Kráhen und Elstern das Eichhórnchen,
gezáhlt. Im jetzígen Jahrhunderte dann auch die Bisamratte' der Haubentaucher' die Elster uncl der Eichelhóher'
In Planá allein wurden abgeschossen:
Í n d e n J a h r e n 1 B 3 1 - 1 8 5 9 d u r c h s c h n i t t l i c hp r o J a h r : Fůchse 1, 9 In den Jahren
Marder 1, 7
Iltisse 5,5
Wiesel 25
Habichte 1,8
Kráhen 734
1907-7937 7,7
i0
61
l9ir
299
Eine deutliche Abnahme der Bestánde in 100 Jahren wurde - neben dem s t á n c l i g g l e i c h e n ( o d e r s o g a r g r ó s s e r e n ) V o r k o m n r e n d e r } . ů c } i s e ,W a l d m a r d e r , Iltisse und Wiesel
bei den Fischottern, Bisamratten, Elstern und Hauben-
tauchern festgestellt. Weichen Anteil daran die gróssere Verfolgung und ander. seits die Lebensraunrveránderungen
haben,
kann
man
noch
nicht
errdgiiltig
beurteilen. Áhnliche
Vergleichungsstudien
tion der Populationen
des álteren Vorkommens
einzelner Wildarten
und der Fiuktua-
sind sehr r.vichtig vom faunistisch-
historischen Standpunkt aus, sowie fiir die heutigen Jagdwirtschaftlichen Bestrebungen und die Beurteiiung der Gesundheitsverháltnisse ftir den N{ensch und die Nutztiere.
196
