No title

zs.boskovice.cz/zs3/

říjen, listopad 2008

_______________________________ ________________________________________________________________ ____________________________________________ zs.boskovice.cz/zs3/ říjen, ročník: 3 číslo 14 říjen, listopad 2008

OBSAH: Evropský den jazyků

Cimbálová muzika Réva Dne 9. 10. 2008 byl pro první a druhý stupeň přichystán v jídelně naší školy hudební koncert cimbálové muziky Révy.

Zátopkova štafeta

Pobyt v Anglii

Ekologie – beseda

Husa v pohádkách

Bezpečná cesta

Nejprve muzikanti potěšili srdíčka žáků prvního stupně. Poté naše nejmenší vystřídali žáci ze stupně druhého. I když se nejprve zdálo, že se do jídelny ani všichni nevlezou, přece jen se tam nakonec vměstnali. Uváděl to pan Radek Hala, který představil všechny muzikanty jako osazenstvo školy. Samotný uvaděč se označil za školníka, dále zde vystupoval děda Lebeda, pan ředitel, zástupce ředitele, učitel a samozřejmě i žák. Hráli lidové i rockové písničky na housle, basu, cimbál, violu, saxofon a klarinet. Také jsme soutěžili. Pan Radek nám dával otázky, na které jsme měli odpovídat. Ten, co se nejrychleji přihlásil a správně odpověděl, dostal obrázek skupiny a „předžvýkanou“ žvýkačku bez cukru. Naše třída 7. E byla nejlepší. Paní učitelka Pavla Živná a pan učitel Vladimír Klimek si při písničce Tancuj, tancuj, vykrúcaj i zatancovali. Také když byly spíše rockové písničky, tak si pan učitel Klimek začal házet hlavou jako na rockovém koncertě. Když zahráli poslední písničku, my jsme chtěli ještě jednu a začali jsme bouřlivě tleskat. Zahráli tedy ještě dvě navíc. Až skončil koncert, odebrali jsme se zpátky do tříd. Koncert se žákům velmi líbil, pro učitele bylo těžké je v tento den ukočírovat. Simona Stloukalová, 7. E



Evropský den jazyků Evropský den jazyků proběhl na pracovišti Slovákova ve dnech 22.–26. září 2008. Zapojili se do něj jak vyučující angličtiny, tak také němčiny. Žáci 8. F se učí německému jazyku pod vedením paní učitelky Hany Klosové třetím rokem. Zamýšleli se nad podobností slovní zásoby v jazyku anglickém a německém a sami byli překvapeni, kolik takových slov již znají. Hledali společný původ a význam některých slov. Sedmý ročník zpracoval ke Dni jazyků v povinně volitelném předmětu Německý jazyk projekt „Ich“, ve kterém ukázali, co všechno už se za dva měsíce výuky naučili. V rámci hodin anglického jazyka žáci zpracovávali s pomocí paní učitelky Aleny Sedlákové projekty na téma British and American English. Nejprve pracovali s pracovními listy, kdy se seznámili s odlišnostmi v gramatice. Poté zhotovili výstupy formou projektů o slovní zásobě. Nakonec popsali obrázek slovem, které pro pojmenování věci používá britská angličtina, dále americká angličtina a dopsali také český název. Ve třídě 9. F žáci vytvářeli projekty na téma Streets of London. Zajímali se v nich o názvy ulic z hlediska významu, původu názvu, s jakou událostí nebo osobou je název ulice spojen a jak byl název vytvořen.



Náš životní styl – odpady Ve středu 1. 10. 2008 proběhl podle školního vzdělávacího programu projekt ve čtvrtých a sedmých třídách ve spolupráci s firmou EKO-KOM. Zástupci firmy dovezli výstavu Tonda Obal na cestách, na které žákům vysvětlili, proč máme třídit odpad, co a jak se třídí recykluje. Měli pro žáky připravenu také jednoduchou soutěž. Každý žák dostal obrázek s nějakou odpadovou surovinou a tento obrázek měl vhodit do správného kontejneru. Žáci se dověděli mnoho zajímavých a důležitých informací o třídění odpadů, které si doufejme ponesou s sebou do života a budou dbát na ochranu životního prostředí. Na závěr přednášky si žáci mohli prohlédnout veškeré materiály a pomůcky, které moderátoři přivezli na ukázku. Pavla Živná

Žáci 4. ročníku navštívili dopravní hřiště Ve čtvrtek 9. 10. 2008 navštívili již tradičně žáci 4. tříd budovy Slovákova dopravní hřiště v Blansku. Zde se připravovali na zkoušky z oblasti dopravní výchovy. Již na jaře zde mohou získat PRŮKAZ CYKLISTY za teoretické znalosti a praktické dovednosti v tomto oboru. Tř.uč. Jana Čániová



Husa v pohádkách A je tu podzim. Špičkou bot čechráme barevný koberec, který se nám rozprostírá pod nohama. Když se vrátíme domů, máme chuť se zachumlat do pelíšku a třeba zalistovat pohádkovou knížkou. Ruku nám podá a do pohádky zavede chrabrý rytíř, spanilá princezna, král se svou královnou, kamarád krteček nebo medvídek Pú. A co taková husa? Může nás také husa pozvat do pohádky? Odpověď šli hledat 3. října 2008 žáci 2. D do muzea v Boskovicích a dozvěděli se víc, než čekali. Pro děti byla připravena tvořivá dílna, ve které se střídaly hry, soutěže, ale i zajímavé povídání nejen o husách. Ty člověka fascinovaly již od starověku. Pradávné husí příběhy přešly do pohádek ústní lidovou slovesností. Dnešní pohádky vypráví v různých variacích tradiční husí pohádky – O Zlaté huse, Ošklivé káčátko, Husopaska nebo Pohádky matky husy. A co se možná z učebnic nedozvíme? Husa je vnímána jako symbol rodinného života, protože žije celý život v páru. Z hlediska chování je jejich výrazným rysem plachost a ostražitost. Ulovit divokou husu je obtížné, jen těžko se nechá chytit. Domácí husy se hlasitě ozývají, když se k nim přiblíží cizí osoba. Proto jsou považovány společně se psy za dobré hlídače. V neposlední řadě se husa stala symbolem čistoty, hojnosti a bohatství. Škola v muzeu se žákům 2. D velice líbila a možná se příště dozví zase něco, o čem se v učebnicích nepíše … Eva Tichá, třídní učitelka



Zátopkova štafeta Dne 6. 10. 2008 se běžel na naší škole již 17. ročník Zátopkovy štafety, konkrétně Zátopkovy pětky. Co že to vlastně ta Zátopkova pětka je? Je to trať dlouhá 5 km, kterou musí běžci uběhnout. Štafetu tvoří 25 běžců, z toho musí být minimálně 10 děvčat. Každý běžec uběhne úsek dlouhý 200 m. I letos se samozřejmě podařilo běžcům z 2. stupně odloučeného pracoviště Slovákova zaběhnout perfektní čas a být první! Na 2. místě se umístili žáci z budovy Sušilova a 3. místo si vybojovala „Zelená“. Nejlepší běžci z druhého stupně zaběhli čas 12:44,89, což je čas o 4 sekundy pomalejší, než zaběhli žáci minulý rok. Právě tyhle časy se posílají do Prahy, kde se vyhodnotí nejlepší školy. Minulý rok jsme skončili na krásném 4. místě. A kolikátí budeme letos? To se ještě neví. A jak vlastně závod letos probíhal? Byl to napínavý souboj mezi všemi třemi pracovišti naší školy. Nejlepší start jsme si samozřejmě v našem družstvu pohlídali a z počátku měli i velký náskok, ale kvalitní soupeři se na nás dotáhli, a „Zelená“ nás dokonce předběhla a udělala si velký náskok. Ten jsme ale v 10. kole doběhli a už si nikoho nepustili před sebe. Zatímco „Zelená“ a Sušilova se mezi sebou praly o 2. místo, naši běžci si v pohodě odběhli své a udělali si konečný náskok celé jedno kolečko. Tímto bychom moc chtěli poděkovat všem běžcům, kteří se podíleli na této štafetě, za perfektní výkon.

Velká gratulace patří i žákům z 1. stupně pracoviště Slovákova, kteří se se zaběhnutým časem 15:51,76 umístili také na 1. místě v kategorii mladších žáků. Na druhém místě se umístili žáci z budovy nám. 9. května a na 3. místě skončila Sušilova. Přeji mnoho dalších sportovních úspěchů v životě. Petra Grénarová, 9. F

Konečné pořadí:

umístění

štafet

Slovákova 1. stupeň: 15. místo Slovákova 2. stupeň: 2. místo

v celorepublikovém



Fotografická soutěž zná svého vítěze Během září jste se mohli zapojit se svými prázdninovými fotkami do fotografické soutěže naší školy. Porota, tvořená paní učitelkou Pavlínou Pulcovou a paní učitelkou Annou Kocmanovou, měla bohužel jednoduché rozhodování. Proč??!! Do soutěže se totiž přihlásil jen jediný žák naší školy - Michal Poláček z 8. F - s fotkou hradu Kašperka. Michalovi děkujeme za účast a věříme, že příští rok se vás zúčastní víc. Pavlína Pulcová

Vítězná fotografie Michala Poláčka V kategorii učitelů jsme však měli hned dvě soutěžící, a to paní učitelku Pavlu Živnou a paní učitelku Alenu Nečasovou. Oběma paním učitelkám porota předala sladké ocenění.



Bezpečná cesta do školy Projekt Bezpečná cesta do školy byl realizován na základě ŠVP v prvních a druhých třídách. Zahájení projektu se uskutečnilo 15. září a ukončení s výstupy proběhlo 15. října 2008. Projekt Bezpečná cesta do školy souvisel s Evropským týdnem mobility a Dnem bez aut.

První ročník Při vycházkách do okolí školy se prvňáčci seznámili se základními pravidly účastníků silničního provozu, pozorovali dopravní situace a hodnotili nesprávné chování účastníků dopravního provozu. Ve třídě společně s paní učitelkou Dvořáčkovou a Šamšulovou si děti povídaly o dopravních prostředcích a druzích dopravy, o pravidlech bezpečného chování v silničním provozu v roli chodce při pohybu na komunikacích, jak se bezpečně oblékat do dopravního provozu – reflexní značky, hrály simulační hry „Přecházení vozovky“, „Jak se chovám v hromadném dopravním prostředku“ a „Ohlašování vážných situací“. Vytvářely výtvarná dílky a v hodinách tělesné výchovy si zahrály pohybové hry s tematikou dopravní výchovy. Získané vědomosti a dovednosti si děti ověřily při návštěvě dětského dopravního hřiště na ulici Lidické a v průběhu besedy s příslušníky Městské policie.

Druhý ročník Přípravná fáze projektu v druhých ročnících probíhala během výuky v jednotlivých předmětech, dále následovalo mapování terénu – křižovatky a ulice v blízkosti budovy školy. Při aktivitách ve škole i mimo školu měli žáci možnost poznat různé dopravní prostředky a druhy dopravy. Děti si na konkrétních příkladech mohly uvědomit, že mnohé dopravní prostředky zatěžují přírodu a životní prostředí. Žáci se blíže seznámili s dopravou a provozem ulic Komenského a Bílkova. V pracovní dílně žáci vytvořili prostorový model ulice Bílkova a na něm simulovali různé dopravní situace.



Ve škole se pak společně formou soutěží a kvízů pokoušely ochranu přírody řešit. Během projektu žáci poznali další dopravní značky a v terénu pozorovali dodržování dopravních předpisů a respektování dopravních značek řidiči i chodci. Vyústěním byla beseda se strážníky Městské policie panem Vaněrkem a panem Dvořáčkem, kteří odpovídali na připravené otázky a připravili dětem drobné odměny. Výstupy projektu tvoří výzdobu tříd.

Eva Tichá a Alena Dvořáčková, třídní učitelky

Chystáme se na Vánoce Ve třídě 2. E se už žáci těší na blížící se svátky vánoční. A aby se na ně řádně nachystali, začali se již teď v listopadu učit zdobit perníčky. Paní učitelka Marcela Dvořáková napekla několik perníčkových figurek, které pak děti pomáhaly zdobit. Několik již nazdobených perníčků se po hodině dostalo do rukou ostatní paní učitelek, aby v předvánočním shonu nasály libou vůni, která se z čerstvých perníčků jemně linula. Pavla Živná



Jeli jsme do Anglie Dne 11. 10. 2008 se někteří žáci naší školy zúčastnili pobytu v Anglii. Vyjíždělo se v sobotu v 11.45 hodin od školy. Jelo se přes Německo, Lucembursko, Belgii, Francii a trajektem rovnou do Velké Británie. Druhý den jsme vystoupili ve známém městečku Cantebury. Šli jsme se podívat do katedrály svatého Paula a pak na nejkrásnější zámek v celé Anglii. Bylo tam krásné přírodní bludiště, z kterého se vycházelo podzemní cestou, byla celá udělaná z oblázků. Později jsme se šli podívat na cizokrajné ptáky. K večeru jsme jeli na předem určené místo seznámit s rodinami, které si nás potom odvezli a starali se o nás po celý pobyt. V pondělí jsme se sešli na autobusovém nádraží kolem 8.30 a společně jsme jeli do školy. Ve škole jsme dělali zařazovací testy, ve kterých bylo kolem 40 otázek. Podle těchto výsledků jsme byli rozděleni do 3 skupin. Nejlepší výsledek byl 21 bodů. Po škole jsme jeli na Seven sisters – to jsou křídové útesy. Bylo velmi špatné počasí, proto jsme se šli projít jen kousek, byl to úžasný zážitek. Měli jsme ještě trochu času, tak jsme ve Worthingu měli rozchod a nakupovali jsme. V 19 hodin si pro nás přijely rodiny a jeli jsme k nim domů. V úterý jsme se sešli opět na autobusovém nádraží. Škola nám začínala každý den v 9 hodin Ve škole jsme byli 3 vyučovací hodiny s jednou přestávkou. Odpoledne jsme navštívili blízké město Brigton, kde jsme šli do akvária Sea life. Viděli jsme rejnoky, mořské hvězdice, žraloky, metrovou želvu a mnoho pestrobarevných ryb. Po prohlídce jsme se šli projít do města a tam jsme hlavně nakupovali. Navštívili jsme zábavné molo. Zde bylo mnoho zábavných automatů, na kterých mohl hrát každý a různé druhy kolotočů. Kolem 19. hodiny jsme se vrátili do našeho města Worthing, kam si pro nás přijely naše rodiny. Už jsme se těšili na chutnou večeři. Ve středu jsme se nasnídali a k nádraží jsme vyjeli o hodinu dříve. Sraz jsme měli v 7 hodin. Neměli jsme výuku, neboť jsme jeli na celodenní výlet do Londýna. Cesta z Worthingu do Londýna trvala přibližně 2 hodiny. V Londýně jsme neměli volno, protože Londýn je jedno z nejrušnějších měst. Po příjezdu jsme šli na Tower Bridge. Dále následovala návštěva velké lodi Golden Hind. Navštívili jsme také katedrálu Sv. Paula. Potom jsme šli zpět k autobusu, který nás zavezl zpět do našeho města.



Ve čtvrtek jsme se jako obvykle nasnídali a rodiny nás zavezly na nádraží. Odjeli jsme na dopolední výuku. Odpoledne jsme jeli do skanzenu – Weald and Downland Open Air Museum v Singeltonu. Bylo to přírodní muzeum historických budov a tradic anglického venkova. Dále následovala návštěva hrabství v západním Sussex Chichestru. Potom nás autobus zavezl zpátky do Worthingu, kde na nás už čekaly naše hostitelské rodiny. V pátek ráno jsme se sešli u autobusu a jeli do školy. Tam jsme byli rozřazeni do skupin a odpovídali jsme na dané otázky. Každý pak obdržel památeční list. Odpoledne nás čekal výlet na krásný hrad Arundel. Byl velmi hezký oproti těm naším. Po prohlídce hradu a zahrad jsme jeli do našeho města, kde jsme byli ubytovaní. Mohli jsme si tam dokoupit dárečky pro rodinu, kamarády nebo si koupit jídlo. Večer si nás rodiny vyzvedly. Poslední den v Anglii jsme se rozloučili s rodinami, které nás znovu a naposledy zavezly k autobusu. Jeli jsme na celý den do Londýna. Byli jsme u domu Parlamentu, Buckinghamského paláce, kde jsme mohli vidět i výměnu stráží, podívali jsme se na Trafalgarské náměstí a na závěr jsme se šli podívat do Britského muzea. Tam pro nás přijel autobus, který měl zpoždění, takže jsme museli chvíli čekat. Nakonec nás čekala jen dlouhá cesta do Česka. Jeli jsme přes Francii, Belgii, Lucembursko a Německo. V neděli ráno jsme asi kolem šesté hodiny dorazili domů. Někomu se moc nechtělo, ale jiní se těšili na svou rodinu a hlavně na českou stravu :-D

Vendula Elisková, Nela Ledvinová, Tereza Staňková, Lenka Pivoňková, 8. F



Návštěva Úřadu práce Blansko Dne 21. 10. 2008 třída 9. F navštívila Úřad práce v Blansku. V dalších dnech jej navštívily také zbývající deváté třídy. Vyjeli jsme ráno z vlakového nádraží v Boskovicích. Po menší komplikaci ve Skalici nad Svitavou, jsme usedli do správného vlaku směr Blansko. Úřad práce naštěstí není od blanenského nádraží daleko, tak jsme po několika minutách byli na místě. Vyšli jsme do druhého patra budovy a všichni se usadili v malé místnosti plných složek a papírů. Krátce se nám představila paní Hofmanová, která nás celou dobu programu provázela a snažila se nám poradit a doporučit co nejvhodnější školu. S naší pomocí nám prozradila, jaké prostředky nás ovlivňují při výběru střední školy. Ať jsou to rodiče, kteří nám život kompletně nalajnují nebo jsme to my, kdo si o svém životě rozhodují sami, střední školou se rozhodujeme, co bychom chtěli v budoucnu dělat. Poskytla nám informace o různých webových stránkách, atlasech škol, o DOD (dny otevřených dveří), kde se o naší vybrané škole můžeme dozvědět velmi důležité informace, které nás také při výběru mohou ovlivnit. Vysvětlila nám, co složky papíry v místnosti obsahují a dala nám „rozchod“. Každý se podle svého porozhlédl, měli jsme přístup na internet, kde jsme si mohli udělat dotazník a podle našich odpovědí nám vyšlo, co bychom mohli v životě dělat. Každé povolání mělo svoji složku, kde byly informace, kterou školu je třeba vystudovat, jaké schopnosti k tomu musíme mít a jaké rizika nám při povolání hrozí. Během „rozchodu” ke každému z nás paní Hofmanová přišla a ptala se nás, na kterou školu bychom chtěli jít a případně nám poradila. Nakonec nám ukázala přihlášky, které budeme zanedlouho vyplňovat a dále nám popřála hodně štěstí, ať se na naši vysněnou školu dostaneme. Díky této návštěvě jsme se dozvěděli mnoho důležitých informací, které budeme v budoucnu jistě potřebovat. Petra Grénarová, Kamila Ševčíková, 9. F



Naše třída – uzel vztahů Ve středu 22. 10. 2008 jela třída 6. F do CVČ Lužánky v Brně, kde se konala lekce dramatické výchovy názvem „Naše třída – uzel vztahů“. Jako pedagogický doprovod s námi jeli paní učitelka Pavlína Pulcová a pan učitel Dušan Sušil. Odjížděli jsme v 7.30. Jeli jsme do Skalice a tam jsme přesedli na vlak do Brna. V Brně jsme si koupili dva lístky na tramvaj. Tramvají jsme přijeli k CVČ Lužánky a tam jsme vystoupili. Vešli jsme do budovy a odložili si bundy. Potom přišla paní lektorka a zavedla nás do místnosti, kde se lekce konala. Nejprve jsme se představili a každý jsme řekl, co si představujeme pod názvem „Naše třída – uzel vztahů“ a udělali jsme uzel na provaz. Hráli jsme např. hru, ve které lektorka říkala pokyny a my jsme museli rychle a správně reagovat. Po každé hře jsme rozvázali několik uzlů. CVČ Lužánky jsme opouštěli, až jsme měli všechny uzly rozvázané. Když jsme skončili, šli jsme na tramvaj. Tramvají jsme se dostali na hlavní nádraží, kde jsme čekali na vlak, kterým jsme odjeli zpět domů. Do Boskovic jsme přijeli ve 13.30. Rozloučili jsme se a šli domů. Tereza Dosoudilová, 6. F

Také třída 6. E navštívila SVČ Lužánky. Ve středu 5. 11. se zúčastnila lekce dramatické výchovy „Naše třída – uzel vztahů.“ Tato lekce proběhla v Brně v Lužánkách, kam jsme jeli vlakem a tramvají. V Lužánkách s nás hned ujala paní psycholožka a odvedla nás do velké místnosti, asi herny. Všechny nás posadila di kruhu na zem a každého se ptala, co si představuje pod názvem lekce. Ten, kdo odpověděl, zavázal na velkém laně jeden uzel. Potom jsme se rozdělili do menších skupin a hráli jsme různé hry, např. jsme hádali, čím kdo chce být, jaký bude mít v dospělosti koníček atd. To byla vlastně zkouška toho, co všechno o sobě víme, jak moc se ve třídě známe. Po každé hře jsme vždy jeden uzel rozvázali a ten poslední rozvázala naše paní učitelka třídní. Lekce velmi rychle utekla, myslím, že to byl super den a každá se dozvěděl o svém spolužákovi zase něco nového. Pomohlo to i ke zlepšení vztahů ve třídě, které jsou ale podle mě už i tak skvělé. Monika Rathouská, 6. E



Projekt Otevřené oči oči Během měsíce října se žáci devátého ročníku ZŠ Boskovice, budova Slovákova seznámili v hodinách Českého jazyka s filmovým projektem Otevřené oči, který se věnuje sociálním a zdravotnickým zařízením v Boskovicích. Film je natolik silným zážitkem, že oslovil všechny žáky. Mnohdy nám nestačila slova, protože nás ovládly emoce, vzpomínky a vlastní prožitky týkající se této oblasti lidského života. Ráda bych poděkovala všem zúčastněným. Našim deváťákům za to, že jsou vnímaví, že jim není svět kolem nich lhostejný, že jsou velmi citliví a přemýšliví. Bývalým studentkám za čas, který nám věnovaly a za vytvoření úžasného filmu, který otevírá nejen lidské oči, ale především srdce. Myšlenky žáků devátého ročníku bych uvedla dvěma větami, které zazněly přímo z jejich úst. ,,Lítost nepomůže, ale optimismus může udělat mnoho.“ Katka Minxová, 9. G ,,Zdraví lidé mají tisíc přání, ale postižený jen jedno.“ Mirek Mach, 9. G Mgr. Alena Nečasová

A co žáci ještě napsali? Do chvíle, než jsme v hodině Českého jazyka zhlédli film „Otevřené oči“, jsme si mysleli, že naše starosti, o kterých jsme právě přemýšleli, jsou nevyřešitelné. Film, který studentky boskovického gymnázia vytvořily, byl rozdělen na čtyři části. První část byla věnována stacionáři Betany a hned nás všechny zaujala. Dozvěděli jsme se, pro koho je určena, komu pomáhá a jaké služby nabízí. Mnozí z nás vůbec neznali stacionář Emanuel, kterému byla věnována druhá část, takže jsme byli rádi za možnost dozvědět se o něm více. Poslední dvě části byly o Léčebně dětských pohybových poruch a Domově seniorů. Zaměstnanci, kteří se o malé děti a staré lidi v těchto zařízeních starají, jistě tuto práci berou i jako své poslání. Film rozhodně splnil svůj účel a otevřel nám oči. Uvědomili jsme si, že nepřemýšlíme o věcech, které děláme a přijdou nám normální. Přijde nám obyčejné obléci se nebo si jít zasportovat. Ale tyto, pro nás tak samozřejmé věci, mnozí lidé z těchto zařízení dělat nemohou. Nakonec jsme byli rádi, že nám paní učitelka Nečasová tento film pustila a každý z naší třídy 9.G měl možnost vyjádřit se k němu. Přestože názory byly různé, všichni jsme na nějakou dobu zapomněli na naše běžné starosti a otevřeli oči. Ivana Havelková, 9. G



Myslím, že každý ze třídy odcházel zamyšlený, někteří snad i smutní. Já osobně jsem cítil lítost a jiné zvláštní pocity. Někteří z našich známých pracují s postiženými lidmi. Pro postižené lidi je tady několik domovů, kde se o ně starají vyučené sestry/vychovatelky se zaměřením na práci s takovými lidmi. O jejich běžném životě bych podle toho filmu usoudil, že na jednu stranu je o dost rozdílný jako náš, ale na druhou stranu bych řekl, že je i dost podobný. Ve volném čase se zabývají aktivitami jako my. Například aikido, keramika, plavání. Mají také své sny o povolání – cukrář atd. Mají radost z obyčejných věcí, jako třeba každodenní posezení s přáteli u kafe nebo vycházka do přírody. Ale jejich postižení jim brání překonávat pro nás normální překážky jako jsou schody nebo obyčejná večerní koupel. A proto jsou tu pro ně vyškolené pracovnice, které jim dokáži pomoct jak fyzicky, tak i psychicky. Snad jim za nás všechny musím poděkovat, protože práci, kterou odvádějí, je úžasná. „DĚKUJEME“. Martin Strnad, 9. H

Autorky projektu na besedě se žáky 9. F

Zleva studentky Gymnázia Boskovice a bývalé žákyně naší školy Terka Svobodová, Kristýnka Tichá, Katka Hájková, Peťka Zemánková a Lenka Sedláková se současnými žáky IX. F, které nás seznámily se svým projektem Otevřené oči.



Beseda s kurátorem Dne 3. listopadu 2008 byl pro sedmé ročníky na pracovišti Slovákova pozván na besedu pan kurátor René Kvapil. První vyučovací hodinu přišel do třídy 7. E, rozpoutala se zde zajímavá diskuse, takže beseda byla protažena i do další hodiny. Třetí hodinu pak zavítal do třídy 7. F, kde ale o besedu velký zájem ze strany žáků nebyl.

Co napsali žáci 7. E o besedě Dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí, např. o šikanování, o drogách a alkoholu. Vím, že drogy a alkohol ničí lidem zdraví. Také kouření je velmi škodlivé. Nevěděl jsem, že mladiství do 18 let se mohou za přestupky dostat ke kurátorovi, který rozhoduje, jak mladistvého napravit. Michal Povídal nám, že za spáchání zločinu může jít dítě i v 15 letech do vězení. Chtěl jsem se zeptat, kterých přestupků se nejvíce děti dopouštějí. Pepa Povídal nám, s kým pracuje, např. s policií. Potom mě zaujalo, že pan kurátor řeší i např. znásilnění v rodině, záškoláctví a další velice závažné věci. (…) Pan kurátor nám říkal, že když nezletilý provede např. nějakou loupež a bude se to opakovat, tak se může dostat do nějakého nápravného zařízení, mladistvý že dostane poloviční sazbu trestu, co by dostal dospělý a dospělý to schytá naplno. Patrik

Kdo je kurátor: dohlíží na mladistvé, kteří se dostali do problému se zákonem. Např. řeší problémy záškoláctví, útěků z domova, alkoholismu, toxikomanie a šikanu mezi dětmi.



Dějepisná olympiáda Dne 5. 11. 2008 řešila třída 9. F školní kolo dějepisné olympiády. Tato olympiáda se koná každoročně a účastní se jí naši nejlepší žáci v dějepisu. Aby to bylo fér, letos jsme si školní kolo zkusili všichni, abychom zjistili, kdo jak na tom je. A že účastníkům olympiády není co závidět, jsme si mysleli téměř všichni po 45 minutách. Dějepisná olympiáda totiž patří k nejtěžším olympiádám, které existují. Nikdo tomu nevěřil, ale někomu stačilo prvních pár otázek a lehce uvěřil. Příprava na takové okresní kolo není vůbec jednoduchá. Chce to hlavně dobrou paměť a zálibu v tomto předmětu. Protože pamatovat si všechny ty důležité roky a revoluce, bitvy … to chce opravdu pevné nervy a silnou paměť. Proto jsme si to vyzkoušeli.

A jak to dopadlo?! Na to jsem se zeptala mých spolužáků. Otázka zní:

Jak vám připadla dějepisná olympiáda a chtěli byste zkusit i okresní kolo?! Jan Tajovský (v předešlých letech každoročně reprezentoval naši třídu v této olympiádě): Dějepisná olympiáda byla letos lehčí než v předešlých letech, především proto, že zde byly informace, které se vyučují ve školních hodinách … Pokud by mi to bylo umožněno, rád bych okresní kolo zkusil. Jan Liďák: No, olympiáda mi přišla jednoduchá, ale okresní kolo bych určitě zkusit nechtěl.

Petra Grénarová, 9. F



Beseda s panem spisovatelem Ve čtvrtek 6. listopadu 2008 nás navštívil méně známý spisovatel pan Lubomír Müller z Ostrovačic u Brna. Donesl si s sebou dokonce i notebook, na kterém nám ukazoval, jak vznikalo jeho dílo „Schody do nebeského pokoje“, kolik mu to dalo práce a námahy, předváděl formáty knih. Mimo toho dával otázky např. kdy byl první počítač a kniha. Dále jsme dostávali otázky, za jejichž zodpovězení se vyhrávaly ceny – propiska, školní diář, tahák Vševěd. Poslouchali jsme ho se zájmem, se jakým zaujetím nám vyprávěl o své práci. Na konci hodiny všem ještě pan spisovatel daroval taháky do českého jazyka a hudební výchovy a rozloučil se s námi velkým úsměvem. Jeho přednášení se nám velmi líbilo, bylo pro nás zajímavé, poučné a neméně nás potěšily jeho dárky, jakož i to, že jsme se dozvěděli něco nového. Miloš Měřinský, 7. E



Na závěr… Pozvánka na vánoč vánoční koncert Ve dnech 16. a 17. prosince 2008 proběhnou na naší škole vánoční koncerty. 16. 12. – první stupeň, od 8 hodin 17. 12. – druhý stupeň, od 8 hodin 17. 12. – pro veřejnost, od 15 hodin Těšit se můžete na své spolužáky, kteří vám během představení připomenou také několik tradičních vánočních zvyků. Všichni jste srdečně zváni Vaše Pawla Živná

REDAKCE: Šéfredaktor:

Pavla Živná

Redaktoři:

Petra Grénarová Simona Stloukalová Tereza Dosoudilová Monika Rathouská Miloš Měřinský Vendula Elisková Martin Strnad Nela Ledvinová Lenka Pivoňková

Grafická úprava: Pavla Živná Adresa redakce:

ZŠ Boskovice, okres Blansko Slovákova 8 680 01 Boskovice

Jana Čániová Pavlína Pulcová Eva Tichá Alena Dvořáčková Alena Nečasová Ivana Havelková Kamila Ševčíková Tereza Staňková

No title

Recommend Documents