ny nepodepsa|o,ale i pŤestobyly reakce ze sovětskéhopo|itbyračímdál častějšía koncem měsícesrpna(2 l. 8.) vnikla na zemíČeskos|ovenska vojskapěti státtjv čeles vojsky Sovětskéhosvazu. Chvála bohu nebylo mnoho obétínaŽivotech,ale byla obětovánasvoboda v širšímslova smyslu. Jak se ukázalo, historie se opakovala.Thk jako dŤívestáIi v čeleodporu mladí lidé,studenti,intelektuálovéa dě|níci.Zbytečnábyla smrt mladéhostudentafilozofické fakulty Jana Pa|achaa mladéholanaZajíce. Ke zlepšenínevedly ani každodenníprotesty a shronráždění.Postupně byly zastaveny pokrokovéčasopisya noviny a reÍbrmátoŤi šli do vězenínebo byli donuceni od,ejitze země. Znovu vznikala exilová |iteraturaa životpokračovalněkde jinde, jenom ne doma. Mnoho česklch autor a spisovatelrinašlosvŮj druhf domov v rriznfch evropsk]lcha zaoceánskych státech (Kundera, Škvoreck]1;, K|íma, Linhartová, Lustig, Diviš a jiní). Tvorba exu|ant a ričastníkri reÍbrembyla v rodnézemi ihned staženaz knihkupectvíi z knihoven.Naproti tomu tvorba, kterávycháze|a v cizině, byla pŤekládánado mnoha jazyk , protoŽe zájem o tuto literaturu byl velk]/'Kunderovy romány, kterévyšly ve Francii, byly okamžitěpňe|oŽeny do srbochorvatštiny;Život je jinde, Nesn'esiteltttilehko.stbytí, Valčíkna rozloučenouaj. Kundera se stal u nás, v tehdejšíJugoslávii, nejčtenějším spisovatelem. Skoro v každémčíslev bělehradskémt;ideníku Nin bylnějaky článek o Kunderovi. o nic menšíneby|apopularitaŠkvoreckého nebo SeiÍ.ertova' Právě v Ninu se tiskly r znédebaty a rozhovory s nimi a jin;/mi českos|ovensk;imi spisovateli.Thkovou,Ťeklabych' so|idarituJihos|ovanépíedvedlii predtím,během invaze.Jugoslávieby|ajedinymstátemv chodníhobloku, kter;ína invazi bouŤ|ivěa otevŤeněreagova|.Hlasitě a otevreněprotestovalproti takovémuzpri. sobu likvidování občanské demokracie a svobody.
Literatura HoLÝ Jiňí |996 Českdliteraturaod počdtk k dnešku4 (Praha:Čs.spisovatel)
Na hrázivěčnosti - rnÍtvarné reflexedílaBohumiIaHrabala BOHUSLAV HOFFMANN
Na Hrázi Věčnostije Hrabalovo ironicky obraznépojmenováníulice v Prajedno ze 8-Libni, v nížtéměŤčtvrtsto|etí(l950_l973) bydlel a kde je dnes verbtilně.vytvarnyclrděl v Praze. Nese název z největšícha nejoriginálnéjších autorkouje slovenská v tvarnice žijícív PraJeho Hrabalovl. Bohumilu Pocta libretista se tvorby tohoto dí|azričastni|Hrabalrjv Jako Svatošová. zeTatíana pŤítela libeřsk1/ soused,tllozof Josef Zumr. Podle sdě|enístarostyPrahy 8 píi odha|ovánídíla 9. listopadu l999, dva a p l roku po Hraba|ově smrti (coŽ lze považovatv Čecháchza nebyva|ykulturníčin),bude prostranstvís tímto nena NáměstíBohumila Hraba|a.A tak se neuobvykl]/mdílem pŤejmenováno totiŽ Hrabalovo v Žertu vyslovenéprání,stane skutkem. Bude tomu věŤitelné, tak již podruhé,neboťještěza dob socialismuvydrže|atabulkas tímtoozna. ji sundala s vyčenímna domě pana Zumta pouh! t]/den.VeŤejnábezpečrrost svět|ením,ženáměstímohou b]it pojmenovánajedině po mrtvych. Tím užHrabal nyní deÍinitivněje, i když na druhéstraně věŤíme,žejeho dílo niko|iv. ToTakov1íje ipazelrené,,, mu by asi lépeslušelooznačení ',věčněživé..,,,stále loučekpÍedautorovym portrétem,kter;ív nadživotníve|ikosti stojívymalován ,jako star]ibernardln a dívá se do velké dá|ky,aŽ do svéhodětství...Ale nej. pomníkriJana spíšetakédo onévěčnosti.Myslím, že vedle monumentálních je Iibeřská Hrabalova zeď čtvrt]/mnej. Husa, Jana Žlzry aFrantiškaPa|ackého většímpražsklm vytvarn!m dílem vytvoŤenymna počestvelkéosobnosti čes. ké historie a kultury. Je velmi Sympatické,že touto osobnostínenípolitik, ale spisovatel.A je rovněŽ pozitivní a Symptomatické,Že Se toto dílo nachází nivelkoměsta,jež koliv v centru Prahy, ale na periÍ.eriitohoto StŤedoevropského péčeobyvatel...Na místě'kde tensvěÍilHrabal v jednésvéknize do ',spo|ečné to velk;i autor žil, kde vytvoŤilvětšinusvjch textria kam situova|děje a hovory svlch postav. (Napsal zde Perličku na dně, Pcíbitele,Morytdt\, a legendy, ostŤe sledované vtaky, Tanečníhoditty pro staršía pokročilé,umísti| Sem postavy a déjeNěžnéllobarbara s hlavním hrdinou V|adimírem Boudníkem' s nímžzde nějak;fčasspolečněbydlel, i Svateb v domě' pr6zy vzpomínekna létasoužitís manželkouEliškou.)
550
551
I
il
I
,i
l
i
i
ir
ill
ilr
lllil
ill
I
r
Pocta Bohumilu Hra'balovije artef.aktzvláštní,jedinečn]/, obdobnějako jsou svérázné a osobitétexty Hrabalovy.Tak jako Hrabalovo díio balancuje,,nahráz;t.,,na hraně vysostnéuměleckéstylizace a literárnížurnalistiky, nairaně moderníliterárnosti a uměleckémodernosti vrlbec (pŤedevším jde o inspiraci dadaismem, surrealismem, moderní groteskou, poetikou Skupiny 42, totá|ním i magick;ímrealismem, pop-artema akčnímalbou) a záznaměm hovorrj lidí, hospodskychtlach , riŤedníchjednání apod.,jetakéc|íloT. Svatošové podobné. ho druhu.Je takévícedimenzionální a vícekoclové. Je-li téměňpro celou Hrabalovu tvorbu charakteristickyprincip kolrjžeči montdželreterogenních prvk , kotáží,montáží1e i Pocta Bohuntilu HrabaLovi. V prvéňadějde o dí|o verbá|ně.v tvarné.Na plošečtyňbetonovych stěn' .;ež tvoŤíbok stanice metra Palmovka, parkovištěaut a autobusového nádraŽi o rozměru 380 čtverečních metrŮ,je vy('voŤenakotᎠz maleb' infbrmačnícha reklamních tabu|ek,torz bytovéhozaÍizení(clveŤí, okenníchrámri apod.) a více neŽ čtyňtisíc písmennychznakri (citát Z Hraba|ovychděl a hrabalovského hesla..,jehož obsah .ie váz,án na toto konkrétnímísto pobytu ,,s|ovníkového a tvoŤivé aktivity spisovatele). Malovanépasážetétov tvarně.verbálnímozaiky (pomalovanépane|y) obsahují vedle autorova,,rcalistického portfetu..portÉtyjeho kočinek(sou pÍítomny na všechčtyi.echpanelech).Dvě prostňec|ní plochy ohraničené hiidanym parkovištěmaut (tJ' soukromym pozemkem),a tedy obyčejnlm smrtelníkrim dostupné1en očimaz dá|ky,zpoza p|otu,jsou věnoványtomu podstatnému ve vztahu k Hrabalově tvorbě.Na jednéz nich je namalovánas|avná šrajbmašina Perkeo i s několika volně se vznášejícími klapkami; na druhéu,toupí'" do Hrabalovy knihovny s vyobrazen]rni hŤbetyknih se jményautor kteií nejvíce inspi, rovali tvorbutohotočeského prozaika.Nápis zde umístěny,,Bohumii Hrabal Na Hrázi \ěčnosti..vŤazujetv rce mezi ,,nesmrtelné..; Platona,Lao-c'c' Kanta, Hegela, Schopenhauera,Nietzscheho,Freuda, Rabelaise,Nova|ise,Dostojevského, KaÍku,Bretona, Joyce, E|iota,Jasperse'Célina' Babela, Hemingwaye' s"hul'", Dalího,Pollocka, Rauschenberga,Warho|a;z našichHaška,Dem|a,Teiga, Klímu' Weinera' Boudníka,Bondyho, KoláŤe,setkámese i se jménemJosef.aZumra. Spolu s kočinkami'znichž šestje uvedenoijménem,jsou mezi knihanri umístěnyi namalovanéprillitry napěněného piva. Čtvrt;i'krajnípanel, volně pŤístupn]i'je zed'pollockovská,snaddaná v p|ennáhorln]lmsprejerrim,kteÍípry by|i vyzváni k spolu častipŤitvorbě arteÍ.aktu - lečmarně. Zatí,m je i nyní, i čtvrtě roku po odhalení,dílo nepoškozeno. Snad si obyvateléPrahy vzali k srdci slova filmovémaminky B. Hraba|a,jak se pii vernisáŽipŤedstavilaMagclaVášáryová, žekaždému'kdo zeď poškodí,vlastnoručněvhodíza vystňihŽivou myš.
obsahujíto hlavní,co charakteZdásetedy,že Hrabalovy zdiT. Svatošové jeho ideovéa umě|ecképrameny.Je zde pňipňedevším dílo, prozaikovo rizuje Domenutsurrealismus,technika koláže'asambláŽe,akčnímalba, hlavníliterární a filozofickémyšlenkovézdroje, a to tak,jak je pÍinášíZumrova staťIdeové 75. narozeninám inspirace Bohumila Hrabala ve sborníku k spisovate|ov1ím (Zumr |990)' A pŤecezdi chybí to podstatné'co dělá Hrabala ve|k;im umělcem: síla imaginace, |yricko-expresivnínapětíheterogenníchprvkťr,napětílegend vulgaria morytátti,hospodskych historek s jejich básnivostí,hyperboličností' krása. Chodci spěchajícído Chybí tu ironie i kŤečovitá tou i transcendenta|itou. podchodu metra nebo do blízkéhosupermarketuvětšinou ignorujíjednoho evropsk ch spisovatelri20. století,uvězněnéhomezi zaparkovanyz největších mi auty, v prostoru za Že|ezn,!mplotem vymezujícímsoukrom majetek,obk|openéhoze všech stran tabu|kami s cenovlmi daji' A pŤecemoŽná právě kontextu,z tohotopobytu nahrázi věčnostia pomíjiZ tohotomimouměIeckélto Lidé a Život ko|emjdou dá| vosti,každodennosti,by měl Hraba| radostnejvětší. svÝm tempem a čekajína novéhoHrabala. V blízkémantikvariátu,vedle zdevastovanéhoautomatuSvět. žádnéhoHraba|a nemě|i. Nevím, zda to je dobŤe nebo špatně.Nevím, zda se Hrabal čteči nečte'prodává či kupuje. Zdá se, Že Hrabal žijev obecnémpovědomíspíšedíky Íilmrjm,jež natočilJiŤíMenzel podle Hrabalovlch knih. Hrabalovská zeď T. Svatošovéa J' Zumra pŤíliš umělecky nevyzaÍuje'Nevysí|áprovokativníimpulsy. Mriže však poučit,dát infornlaci i evokovat určité pŤedstavyo autorovi a jeho díle. otázkou je, co vlastně pomník mrjžeči má' Pocta Bohumilu Hrabalovi ňíkápÍecejen víc neŽbronzovédesky umisťované na domyah|ásající, heslo,vyžezdeŽi|,umÍel,tvoňi|...Ietozed,_encyklopedické vedenébarevně a ve více vlrazov1ich kÓdech. Druh1ymvltvarn m dílem interpretujícím Hrabalovy texty, kterétu chceme ještěpŤipomenout, jsou KoltiŤov1, Vlbor povíilustraceke knize označenéjako dek a nazvanéAutomatSvát.Vyšla v nakladatelství Mladá ti.ontav knižnici Máj v r. l966. obsahuje většinupovídekzknih Perličkanctdně a Pcjbitelé aprÓzuTh. nečníhodinypto staršía'pokročilé. je ovšemto, Že v ní Mnohem pozoruhodnější najdemednes jiŽ klasickou, pro vyklad Hrabalovadíla zcela zák|adnístaťErnanuela Fryn|y NáčrtzákladŮ Hraba|ovy pr(:zy,a|e takéšestpoměrněrozsáhlych kolážíJiŤíhoKoláŤe'z nichŽ každátvoÍíjakousi čtyistránkovouskládanku. Podal-li Frynta ve svémdos|ovu k tomuto vlboru z Hraba|ovaprozaického dílajeho velmi inspirativnív1/klad,jak se svéhoriko|u- vyrovnat se s Hrabalov]imi prÓzami _ zhostil JiŤíKo|áŤ?Lze i jeho v;ítvarn:/ doprovod Hraba|ov;ich prÓz považovaÍzavyznamn!ku|turníčin?PŤipomeřme,žes Hrabalov m dílem
s52
553
l E
i
i i
l
il
I
Pocta Bohumilu Hra'balovije arteÍ'akt zvláštní,jedinečn]/, obdobnějako jsou svérázné a osobitétexty Hrabalovy.Thk jako Hraba|ovodílo balancuje ,,nahráz1,,,na hraně v sostnéumě|eckéstylizace a literárníŽurnalistiky,na hraně moderní|iterárnostia umě|eckémodernosti vribec (pŤedevším jde. o inspiraci dadaismem, surrealismem' moderní groteskou, poetikou Skupiny 42, totá|nim t magick m rea|ismem,pop.artem a akčnímalbou) a záznamem hovorri lidí, hospodsk]/ch jednáníapod.,je takédí|oT. Svatošové tlach , riŤedních podobného druhu.Je takévícedimenzionální a vícekoclové. Je-li téměňpro celou Hrabalovu tvorbu charakteristickyprincip kolcižeči montdžeheterogenníchprvkri, ko|áŽí,montážíje i Pocta Bohumilu Hrabctklvi. V prvéĚadějde o dí|overbálně-v]ltvarné. Na p|ošečtyÍbetonovyohstěn,jeŽ tvoŤíbok stanicemetra Palmovka, parkovištěaut a autobusovéhonádraŽí o rozměru 380 čtverečních metrri,je vytvoŤenako|Ꭰz maleb, inÍbrmačních a reklamních tabulek, torz bytovéhozaíizení(clveŤí, okenníchrám apod.) a více neŽ čtyĚtisíc písmcnnch znak (citátrlZ Hrabalov]ichděl a hrabalovského hesla,.,jehož obsah je vázán na toto konkrétnímísto pobytu ,,s|ovníkového a tvoŤivé aktivity spisovatele). MalovanépasáŽetétovytvarně-verbálnímozaiky (pomalovanépanely) obsahují vedle autorova,,realistického portrétu.. portrétyjeho kočinek(sou pŤítomny na všechčtyŤech panelech).Dvě prostŤední p|ochy clhraničené h|ídanymparkovištěmaut (tj. soukromym pozemkem)' a tedy obyčejnlm srnrtelníkrjmdostupnéjen očimaz dá|ky,zpoza p|otu,jsou věnoványtomu podstatnému ve vztahu k Hraba|ovětvorbě.Na jednéz nich je namalovánas|avná šrajbmašina Perkeo i s několika volně se vznášejícími klapkami; na druhévstoupímedo Hraba|ovy knihovny s vyobrazen]/mihŤbetyknih se jményautor , kteŤínejvíceinspirova|itvorbu tohotočeského prozaika.Nápis zde umístěny,,Bohumil Hrabal Na Hrázi Věčnosti.,vĚazujetv rce mezi ,,nesrnrtelné..: P|atona,Lao-c'e, Kanta, Hegela, Schopenhauera,Nietzscheho'Freuda' RabeIaise.Novalise, Dostojevského, Kafku, Bretona, Joyce, Eliota, Jasperse'CéIina,Babela, Hemingwaye,Schu|ze, Dalího,Po|looka,Rauschenberya,Warho|a;z našichHaška,Dem|a,Teiga, Klímu' Weinera,Boudníka,Bondyho, KoláŤe,setkámese i se jménemJoseÍ.a Zumra. Spolu s kočinkami,z nichŽ šestje uvedeno i jménern,jsou mezi knihanri umístěnyi namalovanépŮllitry napěněného piva. Čtvrt , krajnípanel,volně pĚíje zeď pollockovská,snad daná v plen náhodn1i stupn]/, m sprejerťrm, kteiípr;/byli vyzváni k spoluričastipŤitvorbě arteÍ'aktu _ lečmarně. Zatim je i nyní, i čtvrtě roku po odhalení'dílo nepoškozeno'Snad si obyvate|é Prahy vzali k srdci slova filmovémaminky B. Hrabala,jak se pÍi vernisáŽipícdstavilaMagda Vášáryová, že každému, kdo zed'poškodí,vlastnoručněvhodíza v]/stŤih živoumyš.
Zdá se tedy,Že Hrabalovy zdi T. Svatošovéobsahujíto h|avní,co charaktejeho ideovéa umě|ecképrameny. Je zde pÍirizuje prozaikovo dílo, pÍedevším technikakoláže,asambláŽe,akčníma|ba,hlavníliterárpomenutsurrea|ismus, Zumrova staťIdeové zdroje, a to tak, jak je pÍináší myšlenkové filozofické nía 75. narozeninám ve sborníku k spisovatelov1/m Hrabala Bohumi|a inspirace velk;i m umě|cem: podstatné' Hrabala co dělá chybí to pňece zdi A |99o). Zumr prvkri, napětí legend heterogenních napětí lyricko-expresivní imaginace, síla vulgaria morytátri,hospodskych historek s jejich básnivostí,hyperboličností, krása. Chodci spěchajícído Chybí tu ironie i kŤečovitá tou i transcendenta|itou. podchodu metra nebo do b|ízkéhosupermarketuvětšinou ignorují jednolro evropskjch spisovate| 20. století,uvězněnéhomezi zaparkovan z největších mi auty, v prostoru za Že|eznymplotem vymezujícímsoukromy majetek,obklopenéhoze všech stran tabulkami s cenovymi ridaji' A pŤecemožná právě kontextu,Z tohotopobytu na hrázi věčnostia pomí|i. Z tohotomitnouměleckého by měl Hrabal radostnejvětši.Lidéa životkolem jdou dál vosti,každodennosti, svÝm tempem a čekajína novéhoHrabala. V b|ízkémantikvariátu,ved|e zde. vastovanéhoautomatuSvět, žádnéhoHrabala neměli. Nevím, zda to je dobŤe nebo špatně.Nevím, zda se Hrabal čteči nečte,prodává či kupuje. Zdá se, Že Hrabal žijev obecnémpovědomíspíšedíky Íllmrjm,jeŽ natoči|JiŤíMenze| podle Hrabalovych knih. unrě|eckynevyzaÍuje.NevyHrabalovská zeď T. Svatošovéa J. Zumra pŤíliš sí|áprovokativníimpulsy. Mrjže však poučit'dát informaci i evokovat určité pŤedstavyo autorovi a jeho dí|e.otázkou je, co vlastně pomník mrjžeči má' na Pocta Bohumilu Hrabrllovi ÍíkápŤecejen vic neŽbronzovédesky umisťované heslo' vydomy a hlásající,že zde Ži|,umŤe|,tvoŤi|. ..Ie to zed,- encyklopedické vedenébarevně a ve více vfrazovych kÓdech' Druh;im v]/tvarnfmdílem interpretujícím Hrabalovy texty' kterétu chceme ještěpÍipomenout, jako Vlbor povíjsou KoltíŤovy,ilustrace ke knize označené dek a nazvanéAutomat Svár.Vyšla v nak|adate|ství Mladá fionta v kniŽnici Máj v r. l966. obsahuje většinupovídekzknih Perličkana dně a fuibiteléapr zuThje ovšemto' Že v ní nečníhodirylprc Staršía pokročilé. Mnohem pozoruhodnější najdemednesjiž klasickou, pro vlklad Hrabalova dí|azcelazákladní sÍatEmanuela Fry,6y Náčrtzákladr]Hrabalovy pr(lzy,a|e takéšestpoměrně rozsáh|]ich kolážíJiňíhoKoláÍe,z nichŽkaŽdá tvoŤí jakousi čtyŤstránkovou skládanku. Podal-li Frynta ve svémdoslovu k tomuto vlboru z Hrabalova prozaického dílajeho velmi inspirativnívyk|ad,jak se svéhoriko|u- vyrovnat se s Hrabalovl/mi prÓzami _ zhosti| JiŤíKo|áÍ? Lze ijeho vftvarn doprovod Hraba|ovfch prÓz povaŽovaLzavyznamn1iku|turníčin?PŤipomeĚme,žes Hraba|ov1imdílem
552
553
E-
I
I
l
velmi dobŤehodí takéna koláže JiÍího Tato Jankovičovacharakteristikase pojmenovalHrabalovy texty,pokud jde o charakte. ror.ar".Už Emanue|Frynta (Frynta jako ,,verbálníjarmark.., ,jazykové kejk|íŤství.. ,i',ir.u .igá6,;2b .;"1i"r' jazyka, (ibid.: 329)' a1!1icn Ematickou rovinu jako ,,komedia|izacipŤíhod.. mohli pobychom prostor. Thkto utváŤenÝ Íjlmově či divadelně i*o napuanJ ko|áŽea moh|i bychom je analogicky označitjakojarmark i*"nouu, 'oa,oz,,y,i KoláŤovy .ukogroteskněltumornépanoptikum,jako voln! proud autonomních, obrazti, misty zvyrazoaratakticŘypÍiŤazovanlcha prolínanlch heterogenních zvyrazněnéemblémy Tyto hyperbolizací. nápadnou či iouunÝ"t' baieuno'tí poprsím,kloboukem, mohutn!m s Ženy krásné nápadně psí hlava, iptrri.. piva, rekvizity -' j'"s.nit". apod. _ v tom jistě rozpoznávámetypickésurrea|istické pozornost a ryt. motocykl, automobil, Sportovníšampioniapod.) upoutajínaši termín používajíce označit, nejspíše již mohli bychom koláž, ,ni"u;írotarovu siÍuojako proldž' kontaktní, či ko|Ꭰ(Ko|áÍ 1999), metod Slovníku z KoiáŤova jednotlivlch obautonomnost pŤes veškerou Neboť konfiontační. vanou, resp. - značněvšak uvolněné, jisté vytváŤejí jejich protikladnost i razovychmotivú - situačnípole určitésoudržnosti. ba pŤímochaotické,otevŤené motivy, kterése (v jistlch vytváŤejípŤedevším a Tuto soudriltost ry,tmičttosÍ variacích)opakují ve více kolážov]/chskládankách (napÍ.tiket Sportky). Nejvlznamnějši z opakujícíchse motiv jsou portrétystrlce Pepina a autoratextú'
se v tétodobě na vysokéumě|ecké rovni vyrovnali i čeští umělci filmoví (máme na mysli pňedevším povídkov]/fi|m Perličky,na dně a Herzovy Sběrnésu. |.Ovosti,jakfsikultovnípočínnastupující českéfi|movév|ny). Ko|፝rv obrazov doprovod Hraba|ovychprÓz asi neníčinemtak prrilomov1/mjako zmíněnéÍilmy novévlny či Fryntova stať,nicméněje to dí|ov oblasti v tvarnéreflexe Hrabalovy tvorby patrně dosud nejv1iznamnější. Je vribec dosti zv|áštnía vlastně i nepochopite|né, že Hraba|ovy texty pŤílišnepŤitahují vltvarníky, na rozdíl od f.ilmaŤri, divade|níkrja také|iterárníchbadatelúa čten፝r. Je to s podivem, protoŽesám Hrabal měl k vltvarníktim neobyčejněblízko. Psal o nich, zahajovaljim vystavy,s Vladimírem Boudníkemdokonce nějajen sporadicky k;/ časbydlel. Je takédosti kuriÓzní, žeHraba|ovyknihy b1/vají ilustrovány (Hraba|ovu vydanou prvotinu Hovoty lidí i pozdéjšíPostŤižinydoprovodil několika kresbami Kamil Lhoták , Městečkou vody chaga|lovskfmiobrazy Josef Jíra,Poupata V|adimírBoudník, Totoměstoje ve společné péčiobyvatel dop|ni|fbtografiemiMiroslav Peterka).Autonmt SvŽr s KoláŤovlmi kolážemije z tohotoh|ediskajev vljimečn . Nyní již k vlastnímkolážím.Jak korespondujís Hraba|ov mi texty,s HrabaIovou poetikou?Tu charakterizuje- pokud jde o prozaickou tvorbu B. Hrabala od konce čtyŤicát1Ích do po|oviny šedesátych|et_ Milan Jankovičjako,,poetiku (v Íečii v Životnímpostoji)..,,,Ťeči mnohoh|asuživota,,,,,pábitelství plynoucíbez zábrana jakoby bez cíle,pÍecevšaks jasnym zaměÍením: nabídnoutprávě takto, v mnohostipÍedemnehierarchizovan]/ch záběr Života,sjednocovan;ích však t]/mŽviděníma stylem, pŤistavováním strmlch kontrastŮv toku nekončící věty'' prožitekexistencenespoutané Žádnymi ričely..(JankovičI996: 26, 2.I, 31). V knize Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala Jankovičdále uvádí,žeHra. ba| vyuŽivá i ,'surrea|ismempoučenétechniky montáže,ko|áŽe,konÍiontáže, stŤihuporušujícího plynulost textu,d razu na detail, složitékompozice..(ibid.: 39). Tyto postupy spojuje zejménas objektivizačnímitendencemijeho prozy, patrnlmi zv|áště v knize Inzercitna dťun,ve kterémuž neclrci bydlet, Ve spojitosti s povídkouIngot a ingoti konstatuje,že pro charakteristikuvlstavby této povídky,,sehodí pojem vyprijčen,!z v,jÍvarného umění'ptoldž,totižta varianta koltÍže, v nížhraje nepÍehlédnute|nou roli rytmicképrokládánísamostatněve. denych temdticklch part ' ZŤetelnéšvy organizujítoto prokládánía pÍispívají jakoby n'etečného situace k dojmu odosobněného, vidění,v němžse pŤedstavují jen u viděného,pÍestovšaksinaléa věci samy [...]Vypravěčzristávávětšinou zá dost pŤí|ežitosti, aby vyjádŤilsvéstanoviskonepŤímo:íečízasahujícíchdetail , vÝběrem pojmenovcittí,kontpozičnímvyužitítnklíčov ch motiv |...),, (ibid.:44-45).
kterés verbálnípŤedlohoukorespondujínejvíce. v některychpovídkách,,uzaJsou-li Hrabalovy texty mozaikou minipŤíběhri, vŤenou..vlraznou pointou, vložil i KoláŤdo svlch pěti kolážovychmozaik mi- pÍíběhmilostnéhry m|adéhoševce(pÍipomeřme'Že nipŤíběh na pokračování jai str o Pepin _ Hrabalova m za - byl švec)se s|ičnouzákaznici,jež skončí Tyto obrázko ve filmovégrotescevlplatou drzéhoševcedámskfm deštníkem.
ky umístilKol፠do pravéhorohu svlch koláží. rysy Hraba|ov]/chprÓz - jejich insitnost,moKoláŤpodtrh|i dalšípŤíznačné tivickou triviálnost, baná|nostaŽ k!čovitost;azvyraznl| to, co později objevila a pojmenovalaliterárnívěda _ napÍ.Vladimír Kafík (|990: l08_l09) v návaznosti na,,hospodskouhistorku..E. Frynty _,kdyŽuvedla Hrabalovo dílo do sou-
vislosti s velkoměstskym folklorem a triviálníliteraturou. Jak Hraba|ova,tak KoláŤovatvrirčíimaginace,verbálnía vltvarná (groteskní) hra povyšujítato díla vysoko nad jakouko|i banalitu či naturalistickoupŤízemnost.
5))
554
-L-
Se v tétodobě na vysokéumě|ecké rovni vyrovnali i čeští umě|ci filmoví (máme na mysli pÍedevším povídkovy h,|mPerličkyn'a dně a Herzovy Sběrnésutovosti,jakfsi kultovnípočinnastupující české Íi|mové vlny). KoláŤtiv obrazov,!doprovod Hrabalovlch prÓz asi neníčinemtak prrilomovym jako zmíněnéfilmy novévlny či Fryntova stať,nicméněje to dílo v oblasti vltvarné reÍlexeHrabalovy tvorby patrně dosud nejv5íznamnější. Je vribec dosti zv|áštnía v|astněi nepochopite|né, Že Hrabalovy texty pĚílišnepíitahují v1itvarníky,na rozdí|od ÍlImaÍr], divadelníkrja také|iterárníchbadatelrja čtenáŤrj.Je to s podivem, protoŽesám Hrabal měl k v tvarníkrimneobyčejněblízko. Psal o nich, zahajovaljim v1istavy,s Vladimírem Boudníkemdokonce nějak! časbydlel' Je takédosti kuriÓzní, žeHrabalovy knihy b1ivajíjensporadicky ilustrovány (Hrabalovu vydanou prvotinu Hovoty lidí i pozdějši Postžižinydoprovodi|několika kresbamiKamil Lhoták, Městečkou vody chagallovsk1imiobrazy Josef Jíra,Poupata Vladimír Boudník,Totoměstoje ve společné péčiobyvatel dop|nil ÍbtografiemiMiros|av Peterka).Autonnt SuŽt s KoláÍov1mi kolážemije z tohoto h|ediskajev v;/jimečn1/. Nyní již k v|astnímkolcížím. Jak korespondujís Hrabalov mitexty, s Hraba. lovou poetikou? Tu charakterizuje- pokud jde o prozaickou tvorbu B. Hrabala od konce čtyŤicát:Ích do poloviny šedesátlch|et- Milan Jankovičjako,,poetiku (v Ťečii v životnímpostoji)..,',Ťeči mnohoh|asuživota,,,,,pábitelství plynoucíbez zábrana jakoby bez cí|e,pňecevšaks jasnym zaměŤením: nabídnoutprávě tak. to, v mnohostipÍedemnehierarchizovanch záběrŮživota'sjednocovanlchvšak t]imžviděníma stylem, pÍistavováním strmlch kontrast v toku nekončící věty, proŽitekexistencenespoutané (Jankovičl 996: 26, 27, 3|), Žádn!mi riče|y.. V knize Kapitoly z poetiky Bohumila,Hrabala Jankovičdále uvádí,ŽeHraba| využívái ,,surrealismempoučenétechniky montáže,ko|áže,konÍiontáŽe, stŤihuporušujícího plynu|osttextu,dŮrazu na detai|,složité kompozice..(ibid.: 39). Tyto postupy spojuje zejménas objektivizačnímitendencemijeho prÓzy, patrnymi zv|áště v knize Inzercit na d m, ve kterémužnechci bydlet. Ve spojitosti s povídkouIngot a ingoti konstatuje,Že pro charakteristikuvlstavby této povídky ,,se hodí pojem vyprijčen'! z v,ltvarnéhoumění,prokiž, totižÍavarianta koltiže,v dížhraje nepŤehlédnutelnou ro|i rytmicképrokládánísamostatněvedenych tematick]ichpartri.ZŤete|né švy organizujítoto prok|ádánía pŤispívají jakoby netečn,ého k dojmu odosobněného, vidění,v němžse pŤedstavují situace a věci samy [...]VypravěčzŮstává většinoujen u viděného,pŤestovšaksi nalézá dost pÍíleŽitosti, aby vyjádŤilsvéstanoviskonepŤímo: íečízasahujícíchdetaiLú, vÝ,běrempojntenovciní, kompozičn'ímvyužitímklíčovj,chmotiv [,,,],, (ibid.: 44-45).
hodí takéna koláže JiŤího Tato Jankovičovacharakteristikase ve|mi dobŤe pokud jde o charaktetexty, Hrabalovy pojmenova| Frynta Kol.íÍe.Už Emanuel (Frynta jako ,,verbálníjarmark.., ,jazykové kejklíŤství.. jazyka, j"ji"t' ,i,.itu (ibid.: 329)' jako pŤíhod.. rovinu jejich tematickou ,,komedia|izaci tsse: iz3) a pomohli bychom prostor. Takto utváňeny či Íilmově iako nápadně divadelně je označitjakojannark analogicky bychom mohli a ko|áŽe i'"nouu. i KoláŤovy ,t,brazovy, jakog,roteskněhumon 1lanoptikum,jakovotn! proud autonomních, misty zvyrazparataktickypŤiŤazovanch a prolínanlch heterogenníchobraz , emblémy zvlrazněné Tyto hyperbolizací. nápadnou či iovanlch barevností kloboukem' poprsím, s mohutnlm ženy krásné nápadně (pŮllitr piva, psí hlava, rekvizity -' j"s,nit."rn apod. - v tom jistě rozpoznávámetypickésurrea|istické a rytmotocykl, automobil, sportovníšampioniapod.) upoutajínašipozornost termín používajíce označit, nejspíše již mohli bychom koláž, mizujit
vislosti s velkoměstskyntfo Lklo rem a triviální |iteraturou. Jak Hrabalova, tat
555
I
Textjako tvoÍivápaměť u Věry Linhartové
Literatura FRYNTA, Emanuel 1966 ,,Náčrtzákladr] Hrabalovy prÓzy,,, in B. Hrabal: Automat Svět (Praha: Mladá Íionta),str. 3l9-3 |
ZUZANA STOLZ.HLADKA
i
HRABAL, Bohumil |966 Automat Svět (Praha: Mladá Íionta) Texty \čry Linhartovése vyznačujíbohatěvypracovanoupoetikou paměti,kterou autorkadle potŤebyr zně rozvíjía uplatĎuje- od ran1ichtext z padesátlch aŽ po texty z osmdesát;/chlet. jednom ze sv ch ranych textrjz roku l958, popisuje V Promluvě roz|išení, textupomocípaměti.PŤejesi utváňetsv j autorkaakt psaníjakoznovuvytváŤení text z materiálu,kter! už prošelripravoujejích pŤedchridcri, a kter1ije jen zčásLinhartová zde chápe svépsaníjako akt vzpomíná. ti materiálem,,privodním... ní na starodávn!, ztracen,!rukopis:
JANKoVIČ, Milan 1996 Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala (praha: TORST) KARFÍK' Vladimír l990 ',NŮŽkami proti |yrismu..,in Hrabaliana (Praha:Prostor), str. l05-09 i
KoLÁŘ' Jirí
|999 Slovníkmetod (Praha:Gal|ery)
Chtěla bych, aby moje slova by|a taková:jako by už kdysi ve|mi dávno bylo napsáno to, co chci psát; ale rukopis se nedochoval;jenom vzpomínkana to, žebyl a Že je ho tÍeba,mě pňimě|ak tomu, abych shledávala jeho pravděpodobnoupodobu: protoŽe nezmize| doce|a.Jeho vlastní s|ovajsou sice ztracena nenávratně,a|e zristaly o něm zmínky' a zlomky z něho,pŤecházejíce zjazyka dojazyka, _takŽe povědomípramenese po-jsou stupně vytrácelo, roztroušenysouvisle s|edovatelnoustopou, kam aŽ stačímdohlédnout.A právě místa,v nichŽje souvis|ostporušenaa kde je vyloučenopŤímé pňedávánimezíjsoucímirukopisy,jsou místyobjeveníztracenéhopramene,kter;/je chován v povědomí.(Aťjsem jednimz jeho šťastnych pŤev|ekri,kter]limise rozpomíná na Svou nejsoucípodobu: a potom uŽ nic nemrižeublížits|ovúm;ani kdyby se dochovalajen částí, nebo ve vzdáleném cizim jazyce, nebo roztroušenav nějakémpŤíštím zpěvu;jsou bezpečnai tim, Že budou zapomenutariplně.) (Linhartová |992: 128)
ZUMR, Josef l990,,Ideová inspiraceBohumila Hrabala..,in Hrabalian,a(Praha: Prostor),str. 12116
liil
rlLr lllritll lilr
riilrl
Psaníje zde pojatojako antioriginálníčin,akt reprodukční v tom smyslu, žese pŤepisujea vytváňíněco, co užexistova|o.Pro autorkuje každépsaníznovuvytváŤením téhož'co už kdysi by|o napsáno- psaníjako pokus o restauracitextu v jeho prvotnímznění,ale taképokus o renovaci a obnovu dop|něním.Text je zde chápán v nejširším slova smyslu nejenjako jednotliv;Íkonktrétnítext, ale
ii
irilli
lili l
556
557
t--
