No title

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období

1000/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé

Zástupce předkladatele: ministr prům. a obchodu Doručeno poslancům: 22. prosince 2016 v 14:35

Návrh USNESENÍ Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé Poslanecká sněmovna dává souhlas s ratifikací Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, která byla podepsána dne 30. října 2016.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA pro Parlament České republiky k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, podepsaná dne 30. října 2016 1. ZHODNOCENÍ VZÁJEMNÝCH EKONOMICKÝCH VZTAHŮ ČESKÉ REPUBLIKY S KANADOU Kanada je hospodářsky vyspělou zemí s velkým ekonomickým potenciálem. Jde o 11. největší ekonomiku světa, jejíž HDP v roce 2015 růstem o 1,1 % dosáhlo výše 1551 mld. USD1; to představuje 2,1 % světové ekonomiky. Jedná se o otevřenou tržní ekonomiku závislou na mezinárodním obchodu. Kanada je členem Severoamerické dohody o volném obchodu (dále jen "NAFTA"), která spojuje Kanadu, Spojené státy americké a Mexiko, a je smluvní stranou dalších 10 preferenčních obchodních dohod (mj. s EFTA, Jižní Koreou, či vybranými zeměmi Latinské Ameriky). Kanada je také smluvní stranou Trans-pacifického partnerství, dohody o volném obchodu sdružující dvanáct zemí pacifického regionu2, která byla podepsána v únoru 2016. Kanada je pro ČR z hlediska objemu obchodu 53. obchodním partnerem, 43. vývozním trhem a 53. dovozním trhem3. V roce 2015 se do Kanady vyvezlo zboží v celkové hodnotě 6,42 mld. Kč, dovezeno bylo zboží v hodnotě 4,03 mld. Kč.4 ČR má s Kanadou již pět let v řadě kladnou obchodní bilanci. Nejvýznamnějšími položkami českého vývozu do Kanady jsou kolejnice a lité výrobky ze železa a oceli, nové pneumatiky z pryže, obráběcí stroje či jiné přesné strojírenské výrobky (parní turbíny, generátory, pěchovací stroje), produkty farmaceutického průmyslu, pivo ze sladu či syntetická guma. Kanadský dovoz pak tvoří zejména léčiva, produkce pro letecký průmysl, zejména vrtulníky a jejich díly, strojírenské výrobky, výživa pro psy a kočky, potravinové přípravky a rostlinné produkty pro farmacii a parfumérie či luštěniny5. V oblasti služeb dosáhl vývoz v roce 2015 částky 2,8 mld. Kč a figurují v něm především dopravní služby (letecká doprava), informační a komunikační služby, poradenské služby a cestovní ruch (soukromé cesty). Dovoz představoval 2,1 mld. Kč s tím, že hlavní položkou byl cestovní ruch (soukromé cesty)6. Pokud jde o dosavadní smluvní úpravu vzájemných vztahů, ta je založena na Dohodě mezi ČR a Kanadou o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie z roku 1995, Smlouvě mezi ČR a Kanadou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu z roku 2002. Je zde také Dohoda mezi ČR a Kanadou o podpoře a ochraně investic 1

Canada – The World Bank Data. http://data.worldbank.org/country/canada Smluvními stranami jsou: Singapur, Brunej, Nový Zéland, Chile, USA, Austrálie, Peru, Vietnam, Malajsie, Mexiko, Kanada, Japonsko. 3 Dle statistik zahraničního obchodu za rok 2015. 4 Kanada: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kanada-obchodni-aekonomicka-spoluprace-s-cr-17930.html 5 Kanada: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kanada-obchodni-aekonomicka-spoluprace-s-cr-17930.html 6 Běžný účet platební bilance ČR v teritoriálním členění. http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/bezny_ucet_pb_tc/index.html 2

z roku 2012, kterou však nahradí dohoda CETA po jejím vstupu v platnost. Vstupem ČR do Evropské unie se ČR stala smluvní stranou dosavadní Rámcové dohody o obchodní a hospodářské spolupráci z roku 1976, která bude Dohodou CETA nahrazena. 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA DOHODY a) Základní informace Dohoda CETA je dohodu moderního typu, tzv. prohloubenou a komplexní dohodou o volném obchodu. Dohoda jde nad rámec závazků smluvních stran ve Světové obchodní organizaci (dále jen "WTO") a kromě odstranění cel v obchodu zbožím pokrývá obchod službami, ochranu práv k duševnímu vlastnictví, veřejné zakázky a také podporu a ochranu investic. Zahájení jednání o dohodě CETA bylo oznámeno během českého předsednictví v Radě EU v rámci pražského summitu v květnu roku 2009. V polovině září 2011 byl Radou EU schválen doplňující mandát pro Evropskou komisi k vyjednávání úplné investiční kapitoly, včetně ochrany investic. Oproti původnímu předpokladu se vyjednávání protáhla do roku 2013, kdy bylo v říjnu dosaženo politického kompromisu mezi tehdejším předsedou Evropské komise Barrosem a kanadským premiérem Harperem. V září 2014 byl pak kompletní text dohody zveřejněn. Na konci února 2016 Evropská komise oznámila dokončení právního čištění textu dohody, který trval cca 18 měsíců. V rámci tohoto procesu došlo k větším úpravám textu investiční kapitoly a byl zahrnut nový přístup k ochraně investic a řešení investičních sporů, jak byl vyvinut na základě veřejné konzultace Evropské komise. Dále byly zahájeny další procedurální kroky (překlad do všech úředních jazyků), které jsou podmínkou pro přistoupení k podpisu dohody CETA – na jednání Rady pro zahraniční záležitosti ve formátu ministrů pro obchod dne 18. října se nepodařilo dosáhnout shody ohledně CETA, z důvodu negativního postoje valonské regionální vlády, která neposkytla potřebný souhlas federální vládě. Po intenzivních diskuzích mezi Belgií, zástupci Evropské komise, Rady EU a Kanady byly návrhy Rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním provádění CETA schváleny v rámci písemné procedury dne 28. října 2016. Slavnostní podpis se uskutečnil dne 30. října 2016 v rámci summitu EU-Kanada (o tři dny později, než bylo plánováno původně). I přes belgický souhlas s podpisem a prozatímním prováděním CETA Belgie dopředu upozornila ostatní členské státy EU a Evropskou komisi, že se obrátí na Soudní dvůr EU s žádostí o posouzení souladu mechanismu investičního soudu s právem EU. b) Priority ČR Česká republika formulovala na počátku vyjednávání své národní priority a nepřekročitelné hranice pro vyjednávání obchodní dohody s Kanadou. Rámcová pozice byla předložena Ministerstvem průmyslu a obchodu a schválena Výborem pro EU (VEU) v červnu 2010. ČR na počátku vyjednávání definovala, že obchodní dohoda s Kanadou musí být dohodou komplexní, vyváženou a jít nad rámec standardu WTO. Dohoda musí jasně ukotvit také závazky na úrovni provincií a teritorií Kanady, jež požívají ve vybraných otázkách značné autonomie (např. veřejné zakázky). Prioritou ČR bylo, aby CETA v maximální míře odstranila zbývající cla7. Vzhledem k průměrné tarifní sazbě Kanady, která činí 6 %, byl ze strany ČR také kladen důraz na eliminaci necelních překážek. Netarifní překážky jsou jedním z méně očividných nákladů vývozců, spočívají v nutnosti certifikovat či testovat soulad výrobku nejen na domácím trhu, 7

Prioritní položky ČR: průmyslové zboží - nové pneumatiky, boty, obráběcí stroje, automobily a další motorová vozidla a jejich díly, díly k letadlům a sportovní potřeby; zemědělská a potravinářská výroba – okrasné ryby, mléko a mléčné výrobky, živočišné výrobky, ostatní olejová semena, semena a ovoce, chmel, zeleninové extrakty, rostlinné tuky a oleje, cukrářské výrobky, čokoláda, prášky na pečení, potravinové přípravky, minerální vody, pivo ze sladu a lihoviny a likéry.

Stránka 2 (celkem 10)

ale i na trhu vývozním. Tuto realitu reflektují i výsledky evropských nezávislých studií (více v bodě 5), které přisuzují odstranění tarifů 25% podíl na přínosech ze sjednané dohody. Zbylé přínosy pak budou čerpány z uvolnění obchodu službami a odstranění dalších netarifních překážek v celé řadě sektorů průmyslu i zemědělství. Další zásadní prioritou v přístupu na trh bylo otevření kanadského trhu s veřejnými zakázkami i na úrovni provincií, aby se uvolnila pravidla pro vysílání pracovníků a otevřel se trh pro poskytovatele služeb bez diskriminace zahraničních osob. Dále Rámcová pozice stanovila modernizaci podpory a ochrany investic, odstranění nedostatků v ochraně duševního vlastnictví včetně zajištění ochrany pro produkty se zeměpisnou známkou. Finální dohoda přináší v tomto směru příznivé výsledky a v maximální možné míře reflektuje české priority. V momentě vstupu dohody v platnost bude odstraněno 99 % cel na průmyslové výrobky8 a po uplynutí přechodných období budou tyto položky do Kanady exportovány bezcelně; u zemědělských a potravinářských položek, které jsou vnímány jako citlivější, Kanada otevře svůj trh z 92 %9 po uplynutí přechodných období, v případě EU půjde o téměř 94 %. Významně se otevírá kanadský trh s veřejnými zakázkami, včetně provincií, teritorií a municipalit. Nad rámec svých dosavadních závazků se Kanada otevírá i poskytovatelům služeb a usnadňuje systém vysílání zaměstnanců a kvalifikovaných odborníků. V souvislosti s dohodou CETA se objevily obavy, že dojde k ohrožení nebo privatizaci veřejných služeb. Tyto obavy zcela vyvrací samotné znění dohody. Státy mají nadále volnost v rozhodování a přijímání libovolných opatření k regulaci trhu služeb. Pouze se zavázaly, že nebudou omezovat počet poskytovatelů služeb v jednotlivých sektorech a nebudou tyto poskytovatele na trhu diskriminovat oproti domácím subjektům. Pravidla, podmínky či omezení tedy musí platit pro domácí i zahraniční subjekty stejně. Stát, kraje či obce mohou nadále určovat požadavky pro poskytovatele služeb zaručující kvalitu služeb a ochranu spotřebitele. Navíc, pokud stát považuje některé oblasti za příliš citlivé a nechce do nich vpouštět zahraniční subjekty vůbec, pak je možné uplatnit výjimky i z výše uvedených závazků. Členské státy EU tak mohou ponechat služby veřejného zájmu zcela uzavřeny konkurenci. Žádné závazky z obchodních dohod se navíc nevztahují na zdravotní, sociální a vzdělávací služby, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Právo státu na regulaci je navíc potvrzeno ve Společném nástroji EU a Kanady k výkladu dohody CETA, který je k dohodě CETA připojen. V části o veřejných službách je výslovně potvrzeno, že „dohoda CETA nebrání vládám v tom, aby regulovaly poskytování těchto služeb ve veřejném zájmu. Dohoda nebude od vlád požadovat, aby privatizovaly jakoukoli službu, ani jim nebude bránit v tom, aby rozšiřovaly škálu služeb, které poskytují veřejnosti.“ Došlo také k naplnění priorit v otázce investic – kapitola splňuje požadavky nejmodernější úpravy investičních vztahů zaručující právo na regulaci ve veřejném zájmu. Evropské unii se také podařilo do dohody CETA prosadit zcela nový způsob řešení sporů mezi státem a zahraničním investorem, tzv. systém investičního soudu. Bylo dosaženo posílení ochrany duševního vlastnictví a v Kanadě zajištěna ochrana zeměpisných označení pro České pivo a Žatecký chmel. Za zcela klíčový výstup lze označit závazky v regulatorní oblasti a posílení spolupráce mezi regulátory. Konkrétně se Kanada zavázala uznat ekvivalentní mezinárodní standardy pro automobily Evropské hospodářské komise OSN. Zároveň dohodou CETA bude zakotvena 8

Přechodné období bylo ponecháno z CZ priority pouze u položek automobilového průmyslu. Přechodné období či vynětí z liberalizace a definování kvóty se týká těchto CZ prioritních položek: mléko a mléčné výrobky, čokoláda, potravinové přípravky, minerální vody. 9


vzájemná uznatelnost testů a certifikace prokazující soulad s požadavky trhů smluvních stran. c) Obsah dohody CETA Kapitola 1 – Obecné definice a úvodní ustanovení Dohoda vytváří oblast volného obchodu mezi smluvními partnery. Cílem dohody je liberalizovat a zjednodušit vzájemný obchod zbožím a službami, liberalizovat trh s veřejnými zakázkami, účinně chránit práva k duševnímu vlastnictví, odstraňovat veškeré překážky obchodu, podporovat hospodářskou soutěž a zahraniční investice, a to při respektování cílů udržitelného rozvoje. Kapitola 2 – Národní zacházení a přístup zboží na trh Na základě dohody dojde k liberalizaci obchodu se zbožím. EU a Kanada se dohodly na odstranění cel pro téměř všechno zboží od vstupu dohody v platnost nebo v rámci přechodných období ve výši 3, 5 nebo 7 let. Pro některé citlivé zemědělské produkty je zajištěno zvláštní zacházení či vynětí z celní liberalizace. V případě průmyslových produktů dojde k plnému odstranění cel u 100% tarifních položek. Pokud jde o zemědělské produkty, Kanada odstraní cla pro 91,7 % tarifních položek, EU odstraní cla u 93,8 % zemědělských položek. Díky celní liberalizaci dojde ke snížení nákladů pro vývozce, což přispěje k jejich konkurenceschopnosti. Pro spotřebitele to zas bude mít efekt v podobě nižších cen. Kapitola 3 – Nápravná opatření v oblasti obchodu Kapitola definuje podmínky a postupy pro přijetí nápravných opatření (antidumping, vyrovnávací cla, souhrnná ochranná opatření). Obě strany potvrzují závazky plynoucí z Antidumpingové dohody WTO a Dohody WTO o ochranných opatřeních. Kapitola 4 – Technické překážky obchodu Ustanovení této kapitoly vychází ze základních ustanovení Dohody WTO o technických překážkách obchodu a jejich cílem je posílit transparentnost a podpořit kontakty mezi EU a Kanadou v oblasti technické regulace. Kanada a EU umocní spolupráci mezi svými orgány, které mají na starost vytváření standardů, a mezi organizacemi, které se zabývají certifikací, testováním a akreditací. Součástí CETA je také protokol, který usnadní uznávání posuzování shody, to znamená, že evropské certifikační orgány budou moci provádět certifikaci pro kanadský trh podle kanadských technických předpisů a naopak. To zamezí dvojímu testování a sníží náklady na testování a na získání certifikace produktů. Kapitola 5 – Sanitární a fytosanitární opatření Pro tuto kapitolu je východiskem Dohoda WTO o sanitárních a fytosanitárních opatřeních (dále jen „SPS“). Co se týče masa a masových produktů, je zajištěna oboustranně výhodná spolupráce v oblasti veterinární. Pro oblast rostlinného zdraví CETA ustanovuje procedury, které usnadní kanadský schvalovací proces pro rostliny, ovoce a zeleninu. Dojde tak k vytvoření předvídatelnějšího prostředí pro evropské exportéry. CETA nemění evropská ani kanadská pravidla v oblasti SPS – všechny produkty musí splňovat příslušné SPS standardy dovážející strany. Kapitola 6 – Cla a usnadnění obchodu Dohoda CETA zjednoduší proclívání zboží a zajistí větší transparentnost v této oblasti. Cílem je usnadnit bilaterální obchod a snížit náklady pro dovozce a vývozce. Obě strany posílí spolupráci a výměnu informací mezi celními úřady. Ustanovení týkající se transparentnosti zajišťují, že budou zveřejňována rozhodnutí, legislativa, poplatky vztahující se na dovoz a vývoz zboží a bude možné komentovat nové celní iniciativy před jejich přijetím.


Kapitola 7 – Subvence EU a Kanada potvrdily své závazky plynoucí z Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Obě strany se vzájemně budou pravidelně informovat o subvencích poskytnutých či zachovávaných na svém území. V případě možného negativního vlivu subvencí lze požádat o konzultace. Kapitola 8 – Investice Za účelem zlepšení investičního prostředí obě smluvní strany souhlasily se základními zásadami zacházení se zahraničními investory, např. se zákazem diskriminace zahraničních investorů či neukládáním nových omezení na zahraniční vlastnictví. CETA zajistí vysokou úroveň ochrany investorů, současně ale zachovává právo vlád na regulaci a bude sledovat cíle veřejné politiky v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Pokud jde o řešení sporů mezi investorem a státem, CETA obsahuje nový přístup EU s cílem zajistit spravedlivější, transparentnější a institucionalizovaný systém. CETA vytváří systém investičního soudu, který se skládá z prvoinstančního tribunálu a odvolacího tribunálu, jejichž členové vybraní smluvními stranami musí splňovat vysoké kvalifikační požadavky a dodržovat přísná etická pravidla vylučující střet zájmů. Současně mechanismus obsahuje pojistky proti možnému zneužití systému a neopodstatněným žalobám. Posílena bude také transparentnost s tím, že všechny příslušné dokumenty budou zveřejňovány a také slyšení budou veřejná. CETA se také snaží zlepšit přístup malých a středních podnikatelů k systému řešení sporů, kdy obsahuje řadu inovativních ustanovení a smluvní strany se mj. zavázaly, že ve Společném výboru CETA založeném dohodou zváží dodatečná pravidla zacílená na snížení finanční zátěže pro investory, kteří jsou fyzickými osobami nebo malými a středními podnikateli. Systém investiční ochrany a řešení sporů v CETA nahradí existující platnou bilaterální Dohodu mezi ČR a Kanadou o podpoře a ochraně investic z roku 2012. Kapitola 9 – Přeshraniční obchod se službami V oblasti služeb je CETA nejkomplexnější mezinárodní obchodní smlouva, kterou EU kdy sjednala. Obsahuje závazky na obou stranách týkající se eliminace diskriminačních opatření a množstevních omezení ve všech sektorech, a dále společná regulatorní ustanovení ke klíčovým sektorům, jako jsou finanční nebo telekomunikační služby. Součástí CETA je také komplexní seznam výhrad, který zajišťuje transparentnost ohledně existujících omezení uplatňovaných Kanadou, a to i na úrovni jednotlivých provincií. CETA neobsahuje žádné závazky týkající se privatizace veřejných služeb. Naopak umožňuje vládám členských států EU svá případná rozhodnutí ohledně privatizace služeb v těchto sektorech změnit. Kapitola 10 – Dočasný vstup a pobyt fyzických osob za účelem podnikání Pro poskytování služeb formou dočasného vstupu fyzických osob CETA obsahuje ustanovení především pro převádění pracovníků v rámci společností, což usnadní aktivity evropských a kanadských odborníků a investorů. CETA zajišťuje dobu trvání tohoto převodu až tři roky a poprvé umožňuje, aby pracovníci v rámci převodu byli doprovázeni partnery a rodinou. Fyzické osoby, které poskytují služby jako tzv. dodavatelé smluvních služeb nebo nezávislí odborníci, mohou zůstat na území druhé strany po dobu 12 měsíců, oproti dosavadní šestiměsíční lhůtě. Kapitola 11 – Vzájemné uznávání odborných kvalifikací CETA vytváří rámec pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací na celém území EU a Kanady a určuje obecné podmínky a zásady pro vyjednávání příslušných dohod u specifických profesí (architekti, právníci).


Kapitola 12 – Domácí regulace CETA zahrnuje rozsáhlý soubor závazných principů, týkajících se domácí regulace a uplatňovaných procedur. Cílem je zajistit spravedlnost, rovné zacházení s místními dodavateli a transparentnost pro udělování licencí a kvalifikací. Kapitola 13 – Finanční služby V oblasti finančních služeb Kanada v dohodě CETA garantuje, že existující rámec nebude do budoucna více restriktivní, pokud jde o přeshraniční poskytování pojištění, finančního zprostředkování, či služeb správy portfolia. Evropští investoři mohou nadále kontrolovat své investice v kanadských finančních institucích. Kapitola 14 – Služby v mezinárodní námořní dopravě Kapitola 15 – Telekomunikace Kanada souhlasila s další liberalizací bez přechodných období v klíčových sektorech, jako jsou poštovní a telekomunikační služby, či námořní doprava. Kapitola 16 – Elektronický obchod Elektronický obchod je jedním z katalyzátorů hospodářského růstu a otevírá nové obchodní příležitosti v mnoha sektorech. Strany touto kapitolou potvrzují platnost pravidel WTO týkající se elektronického obchodu a shodují se na podpoře rozvoje vzájemného elektronického obchodu, a to především prostřednictvím zvýšené spolupráce. Kapitola 17 – Politika hospodářské soutěže Případné porušování pravidel volné hospodářské soutěže by mohlo mít výrazně negativní efekt na obecně pozitivní dopady liberalizace obchodu. Proto se obě strany dohody zavazují k přijetí takových opatření, která zabrání obchodním postupům narušujícím hospodářskou soutěž. Kapitola také uvádí stávající legislativní rámce, které upravují hospodářskou soutěž v Kanadě a EU. Kapitola 18 – Státní podniky, monopoly a podniky, kterým byla přiznána zvláštní práva nebo výsady Kapitola definuje základní pojmy a stanovuje, že každá strana dohody zajistí, aby příslušný subjekt přiznal nediskriminační zacházení při nákupu nebo prodeji zboží a služeb a aby jednal v souladu s obchodními úvahami při nákupu nebo prodeji. Kapitola 19 – Veřejné zakázky CETA poprvé zajistí otevření kanadského trhu s veřejnými zakázkami také na úrovni provincií, teritorií a obcí pro zahraniční partnery, což je nad rámec závazků v rámci Dohody o vládních zakázkách či v rámci NAFTA. CETA tak odstraňuje dosavadní asymetrii mezi EU a Kanadou, kdy trh EU s veřejnými zakázkami byl již otevřený, a to i na sub-federální úrovni. Kapitola 20 – Duševní vlastnictví Ustanovení této kapitoly vychází z Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). CETA obsahuje ustanovení k autorskému právu a ochranným známkám, jedním z hlavních výsledků je však zahrnutí práv duševního vlastnictví pro farmaceutika, kdy úroveň ochrany v této oblasti byla do této doby asymetrická mezi EU a Kanadou. Chráněna budou také označení vysoce kvalitních evropských zemědělských produktů skrze právní ochranu zeměpisných označení (dále jen „GIs“). Všechny produkty, které EU navrhla, tak budou mít srovnatelnou úroveň ochrany s tím, co nabízí evropské zákony. Zároveň je otevřena možnost přidat na seznam ochrany dodatečně další GIs v budoucnu. U českých produktů se jedná o „České pivo“ a „Žatecký chmel“.


Kapitola 21 – Spolupráce v oblasti regulace V rámci této kapitoly je stanoveno, že Kanada a EU budou spolupracovat v oblasti technických předpisů, norem, metrologie, postupů posuzování shody, dozoru nad trhem nebo sledování a vymáhání s cílem usnadňovat obchod mezi stranami, podporovat transparentní a účinné regulační postupy, zkvalitňovat prostředí pro inovace či zlepšit konkurenceschopnost průmyslu. Spolupráce bude probíhat mezi příslušnými veřejnými nebo soukromými organizacemi. Kapitola 22 – Obchod a udržitelný rozvoj Kapitola 23 – Obchod a práce Kapitola 24 – Obchod a životní prostředí Ustanovení těchto částí definují a upřesňují vazbu obchodu a udržitelného rozvoje v širokém pojetí, tj. nejen environmentálním, ale i ekonomicko-sociálním a pracovně právním. CETA obsahuje závazky vůči mezinárodním standardům a dohodám; ochranu práva obou stran regulovat oblast pracovních podmínek a životního prostředí; garanci, že pracovní standardy a standardy životního prostředí nebudou zneužity v rámci obchodu; závazek podpořit udržitelné využití přírodních zdrojů; podporu společenské odpovědnosti firem; zapojení občanské společnosti do dohledu nad implementací příslušných ustanovení; v případě sporu procesy založené na veřejné konzultaci. Výše zmíněné části jsou také předmětem Společného nástroje k výkladu CETA, v němž je mj. jasně stanoveno, že v oblasti životního prostředí budou strany dohody zdokonalovat své právní předpisy, stanoví si své priority a nesníží úroveň ochrany životního prostředí a pokud k něčemu takovému dojde, budou moci situaci řešit. Kapitola 25 – Dvoustranné dialogy a spolupráce Prostřednictvím dvoustranných dialogů a spolupráce dojde k usnadnění spolupráce v otázkách společného zájmu, jako jsou biotechnologie, obchod s lesními produkty, suroviny, věda, technologie, výzkum a inovace. Kapitola stanovuje podmínky uspořádání těchto dialogů. Kapitola 26 – Administrativní a institucionální ustanovení Strany se dohodly na zřízení Společného výboru CETA tvořeného zástupci smluvních stran, který bude odpovídat za provádění dohody CETA, a na zřízení specializovaných výborů pro jednotlivé oblasti. Kapitola uvádí, jak Společný výbor rozhoduje a jak bude probíhat sdílení informací. Dále zavazuje strany k vytvoření kontaktního místa CETA. Kapitola 27 – Transparentnost Hlavním cílem této kapitoly je obecné nastavení mechanismů transparentnosti tak, aby všechny právní předpisy a další pro tuto dohodu podstatné regulatorní informace byly zveřejněné a snadno dostupné všem zainteresovaným osobám. Kapitola stanovuje také podmínky správního řízení, přezkumu a odvolání. Soudy každé strany by měly být nezávislé na úřadu nebo orgánu pověřeném vymáháním správních předpisů a neměly by mít žádný podstatný zájem na výsledku řízení. Kapitola 28 – Výjimky Kapitola definuje výjimky, které jsou standardně součástí dohod o volném obchodu. Tyto výjimky poskytují smluvním stranám dostatečný prostor pro zajištění flexibilní aplikace závazků plynoucích z dohody. Jde o obecné výjimky, které zachovávají právo na regulaci v případě ochrany veřejné bezpečnosti, veřejných mravů nebo pro udržení veřejného pořádku, v případě ochrany života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin, v oblasti bezpečnosti a v případě ochrany před klamavými praktikami a ochrany soukromí jednotlivců. Dále se výjimky v podobě dočasných ochranných opatření týkají pohybu kapitálu a plateb ve výjimečných situacích, výběru daní, zveřejňování informací a kultury.


Kapitola 29 – Řešení sporů Systém řešení sporů mezi smluvními stranami přichází v úvahu jako poslední možnost poté, co obě smluvní strany nedokážou vyřešit neshody související s interpretací a implementací ustanovení dohody CETA jinými smírnými prostředky (konzultací, zprostředkováním). Strany pak mohou požádat o ustanovení rozhodčího panelu, který bude tvořen nezávislými experty. Kapitola 30 – Závěrečná ustanovení Závěrečná ustanovení dávají možnost ke změnám dohody CETA za příslušných podmínek. Dále je v této kapitole zakotvena povinnost vyměňovat si po dobu deseti let ode dne vstupu dohody v platnost čtvrtletní údaje týkající se obchodu se zbožím. Kapitola také obsahuje ustanovení, podle kterých smluvní strany povedou konzultace s cílem usnadnit pohyb kapitálu. Dále kapitola sděluje, že ustanovení dohody CETA nedávají osobám jiná práva než ta, která byla založena podle mezinárodního práva veřejného. Nakonec je zde část věnovaná vstupu dohody v platnost, prozatímnímu provádění, ukončení a pozastavení dohody nebo začlenění jiných stávajících dohod. Společný nástroj EU a Kanady k výkladu CETA K Dohodě je přiložen Společný nástroj k výkladu Dohody (JII) 10, jehož účelem je vysvětlit a rozptýlit pochyby, které se pojí s některými částmi CETA. Text JII tedy reflektuje, jak smluvní strany chápou vybraná ustanovení Dohody týkající se práva na regulaci, regulatorní spolupráce, veřejných služeb, řešení investičních sporů, udržitelného rozvoje, pracovněprávní ochrany, ochrany životního prostředí, přezkumných mechanismů a zapojení veřejnosti, vody, kritérií při zadávání veřejných zakázek a zvýhodnění původních obyvatel Kanady. Smluvní strany v deklaraci potvrzují, že jejich pravomoc dosahovat legitimních cílů veřejné správy není nijak dotčena a i nadále zůstávají zachovány standardy, požadavky a pravidla na dovážené zboží, pro poskytovatele služeb a investory. Text JII byl upraven do jeho finální podoby na základě požadavků Belgie, resp. valonské vlády, která pak mohla s dohodu CETA vyjádřit souhlas a již nadále neblokovat podpis dohody. Nadále platí, že JII žádným způsobem samotnou dohodu CETA nemění, pouze vysvětluje a vyjasňuje její konkrétní ustanovení. Spolu s JII bylo přijato také společné prohlášení Evropské komise a Rady EU, které se týká investiční ochrany a systému investičního soudu (ICS) a potvrzuje, že ustanovení týkající se investiční ochrany a ICS nebudou prováděna do té doby, dokud nebude dokončena ratifikace CETA všemi členskými státy. Pokud jde o ICS, EK se zavázala k dalšímu přezkoumání ICS, aby mohly být výsledky takového přezkoumání vyhodnoceny v rámci ratifikačního procesu, bude zajištěna nezávislost volených soudců, budou zredukovány finanční překážky v přístupu k ICS pro SMEs a Evropská komise bude s podporou Rady EU pracovat na vytvoření multilaterálního investičního soudu, který nahradí systém uvedený v CETA. 3. PROVÁDĚNÍ DOHODY Dohoda bude prozatímně prováděna na základě Rozhodnutí Rady, které bylo schváleno dne 28. října v rámci písemné procedury, která byla zahájena po mimořádném jednání COREPERu dne 27. 10. 2016. V rozhodnutí je uvedeno, že Dohoda bude prozatímně prováděna v celém rozsahu kromě části investiční kapitoly, vybraných ustanovení k finančním službám, zdanění, camcordingu (nelegální natáčení filmů v kině) a udržitelnému rozvoji, tj. oblastí spadajících do pravomocí členských států. Až potom, co bude dohoda schválena dle příslušných vnitrostátních procedur všemi členskými státy, bude odsouhlasena Evropským parlamentem a bude přijato příslušné rozhodnutí Rady, kterým se uzavírá dohoda (příloha IV materiálu), vstoupí dohoda v platnost a bude prováděna v celém rozsahu. 10

Uvedeno v příloze č. 1 návrhu usnesení vlády.


4. DOPAD NA STÁTNÍ ROZPOČET Dohoda nepředpokládá žádné výdaje ze státního rozpočtu ani jiný přímý dopad. Kvantifikace nepřímých dopadů na rozpočet bude záviset na reálném využití preferenčního zacházení plynoucího z dohody, přičemž snížení příjmů z vybraných cel by mělo být kompenzováno růstem příjmů z daní v důsledku intenzivnější obchodní spolupráce. 5. DOPAD NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Evropská komise zadala ke zpracování nezávislou studii dopadů na udržitelnost11 a také s Kanadou společnou studii ekonomických dopadů dohody CETA12. Výsledky studií kvantifikují přínosy pro podnikatelské prostředí EU při předpokládaném téměř 100% snížení cel a ambiciózní liberalizaci služeb a odhadují následující benefity pro EU: nárůst celkového HDP EU v dlouhodobém horizontu o 0,02-0,03 % a nárůst celkového exportu EU do třetích zemí o cca 0,07 %. Nárůst vývozů EU do Kanady je odhadován ve výši 24,3 % a dovozů z Kanady ve výši 20,6 %. Zajímavým výstupem společné evropsko-kanadské studie je to, že 50 % celkových přínosů z liberalizace v CETA s Kanadou bude připadat na uvolnění obchodu službami a 25 % benefitů bude čerpáno z odstranění netarifních překážek. Toto je dokladem skutečnosti, že samotné odstranění cel již není primárním cílem dohod o volném obchodu. Z pohledu státní správy ČR je dohoda vnímána jako důležitý instrument, který otevírá prostor nejenom v oblasti obchodu se zbožím, ale i v oblasti služeb, investic a veřejných zakázek a významnou měrou přispěje k transparentnosti vzájemné spolupráce a zvýšení právní jistoty českých podnikatelských subjektů působících na kanadském trhu. Na základě Dohody se českým subjektům otevírá řada příležitostí, a to jak v oblastech, kde spolupráce již probíhala, tak v oborech zcela nových. Mezi sektory, které budou z dohody nejvíce těžit, patří strojírenský, hutnický a chemický průmysl (mj. kolejnice, pneumatiky, výrobky ze železa a oceli, obráběcí stroje, díly podvozků kolejových vozidel, jejichž vývoz v posledních letech roste). Nové příležitosti se otevřou také v oblastech, jako jsou zdravotnické prostředky a farmacie, ale také v těžebním průmyslu. Kromě pozitivního dopadu v oblasti výměny zboží znamená dohoda také vylepšení podmínek pro české poskytovatele služeb. Významný potenciál se nabízí především v oblasti stavebních služeb, služeb svobodných povolání (zejména architekti, inženýři), IT služeb, environmentálních distribučních a dopravních služeb. Dopady na Českou republiku byly zhodnoceny nezávislou studií zpracovanou Technickou univerzitou v Liberci z podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu, která je členům Parlamentu v rámci ratifikačního procesu k dispozici. Diskutována bude do budoucna také problematika vystoupení Velké Británie z EU a její postavení v obchodních dohodách. Vzhledem k tomu, že nejsou známy podmínky "Brexitu", nelze nyní předvídat, jak bude postavení Velké Británie v těchto dohodách řešeno. 6. SOULAD SMLOUVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČR, KATEGORIE SMLOUVY Předkládaný návrh na sjednání dohody je plně v souladu s ústavním pořádkem ČR a ostatními součástmi právního řádu, se závazky převzatými v rámci jiných platných mezinárodních smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU.

11

EU-Canada Sustainability Impact Assessment Final Report (studie dopadů CETA, červen 2011) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/march/tradoc_147755.pdf 12 Assessing the costs and benefits of closer EU – Canada economic partnership (společná studie EK a kanadské vlády, 2009) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2008/october/tradoc_141032.pdf


Z pohledu práva EU dohoda představuje mezinárodní smlouvu tzv. smíšeného typu, jež je sjednávána společně EU a jejími členskými státy, neboť se týká i oblastí, které jdou nad rámec pravomocí Unie. Dohoda je sjednána na základě čl. 207 odst. 4 první pododstavec, čl. 43 odst. 2, čl. 91, čl. 153 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU), proces sjednávání pak vychází z čl. 218 SFEU. EU bude moci dohodu uzavřít až ve chvíli, kdy s jejím uzavřením vysloví souhlas Evropský parlament a poté, co bude na základě příslušných vnitrostátních předpisů schválena všemi členskými státy EU. Z pohledu českého ústavního práva lze dohodu charakterizovat jako smlouvu prezidentské kategorie ve smyslu čl. 49 písm. a), d) a e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších změn. Poté, co vláda vysloví souhlas se sjednáním dohody a obě komory Parlamentu vysloví souhlas s ratifikací dohody, bude dohoda předložena k ratifikaci prezidentu republiky. Materiál nemá dopad na problematiku rovnosti mužů a žen. Návrh na sjednání dohody byl vládou schválen dne 12. října 2016 Usnesením č. 896. Následně byla vládě dne 17. října 2016 a 16. listopadu 2016 předložena ke schválení také finální verze zmiňovaného JII, která se obsahově nelišila od předchozích verzí, pouze došlo k dodatečnému doplnění a zpřesnění textu. Usneseními č. 926 a č. 1008 pak byla změna přílohy původního Usnesení č. 896 odsouhlasena. CETA byla za Českou republiku podepsána PhDr. Martinem Povejšilem, velvyslancem a stálým představitelem ČR při EU, dne 27. října 2016.

V Praze dne: 21. prosince 2016

Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.


Text smlouvy a příloha jsou dostupné na na stránkách Poslanecké sněmovny, sekce Jednání a dokumenty - Sněmovní tisky - sněmovní tisk 1000/0.

No title

Recommend Documents