Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 1 of 5
Myšlenka na tento měsíc: "Nešťastný je člověk, který má strach z budoucnosti." Lucius Annaeus Seneca MINULÁ ČÍSLA BULLETINU
UŽ JSTE ČETLI?
Úvodník Milí čtenáři, každého z nás někdy přepadne strach z toho, jak něco dopadne, zda něco zvládne, jak to bude v životě dál… a tyto obavy jsou obvykle větší, čím jsme starší, protože nám ubývá sil, už nevidíme budoucnost tak nadějně jako přes růžové brýle mládí, máme za sebou kromě dobrých i špatné zkušenosti a bojíme se, že by se mohly opakovat. Malý strach může být prospěšný, protože nás udržuje ve střehu či dokonce vyburcuje k akci. Ale velký nebo vleklý strach paralyzuje, je jako koule na noze, kterou za sebou vláčíme, nebo jako klec, která nám brání v aktivitě. Obáváme se každého dalšího kroku, aby nebylo ještě hůř, bráníme se změnám, i když nejsme spokojeni se současným stavem věcí, a tak nezadržitelně stárneme. V posledních dvou měsících moje dvě známé, dámy v letech, kdy už přece každý musí mít své jistoty, udělaly ve svém životě velká rozhodnutí. Jedna vyměnila teplé místečko, které si sama léta budovala a na němž – jak všichni očekávali – měla setrvat do důchodu, za nižší pozici v neziskové organizaci a za výzvu učit se nové věci a začít budovat znovu. Druhá se odmítla dále trápit ve vztahu a vyměnila manžela s velkým domem za zcela nejistou budoucnost bez obou. Mnozí by je označili za nerozvážné nešťastnice. Ale ony naopak úplně rozkvetly a jsou plné optimismu a nových nadějí. Navzdory fyzickým létům vnitřně omládly a vyzařují to i navenek.
KDE HLEDAT INSPIRACI?
Změny nemusejí být tak razantní a za každou cenu. Někdy jen stačí přestat se zabývat tolik svými obavami o budoucnost a začít se dívat více kolem sebe, zajímat se o to, co se děje, o jiné lidi, najít inspiraci v moudrých knihách a nadčasových radách velkých filozofů. Přeji vám více optimismu a dobré nálady, což je tím nejlepším pramenem našeho štěstí a hlavně – jak se říká – nestahujme kalhoty, když je brod ještě daleko... Mgr. Ivana Hurytová
Podobenství: Jednoho dne jsem se procházel po pláži a v dálce jsem viděl člověka, který se pravidelně ohýbal, něco zvedal a házel do moře. Když už jsem ho pozoroval téměř hodinu, nedalo mi to a šel jsem za ním. Přiblížil jsem se k němu a viděl jsem, že to, co zvedá a hází do vody, jsou hvězdice, které po odlivu zanechalo za sebou moře na písečném pobřeží. Zeptal jsem se ho, proč to dělá. Vysvětlil mi, že by hvězdice do příštího přílivu zemřela. "Ale těch hvězdic jsou přece stovky a podél tohoto pobřeží jsou kilometry podobných pláží; nemůžete přece zachránit všechny", namítal jsem. "To je pravda", odpověděl tiše, ohnul se a hodil do vody další hvězdici, "ale téhle jsem pomohl."
http://www.akropolis.cz/bulletin/036/bulletin_Nova_Akropolis.html
Aztécký kalendář Původ aztéckého kalendáře, zvaného Cuahuxicalli (Nádoba orla) nebo také Sluneční kámen, není znám. Byl objeven v r. 1790 v Tenochtitlanu, starém aztéckém centru. PROGRAM AKTIVIT: PRAHA OD 15. SRPNA DO 14. ZÁŘÍ
30.3.2013
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 2 of 5
Ze života filozofů: Lao-c´ Toto jméno, které je tradičně spojováno s autorem klasického textu čínské literatury Tao-te-ťing, se překládá "Starý mistr". Jde tedy o čestný titul, nikoli o osobní jméno. Při pokusech o rekonstrukci jeho života narážíme na naprostý nedostatek informací. Již nejstarší čínský historik S´-ma Čchien se sice pokusil podat alespoň základní přehled, ale své čtenáře upozorňuje na nejasnost a nespolehlivost předkládaných údajů. S´-ma Čchien uvádí, že jeho jméno bylo Li Er-tan a že se narodil ve vesnici Ču Jen, okrese Chu, státě Čchu. Dnes je zde město Lu-Ji, kde si návštěvníci mohou prohlédnout chrám vztyčený na místě, kde měl podle pověsti Lao-c´ přijít na svět. Dále uvádí, že byl archivářem ve státě Čou. Zajímavou kapitolou je téměř jistě legendární setkání Lao-c´a s Konfuciem, o čemž historik zachoval dvě vyprávění. Poslední informací, kterou máme k dispozici, je příběh o odchodu Mistra, znechuceného poměry v Číně. Rozhodl se odejít na západ. Na hranicích strávil noc v domě strážce brány Kuan-jin. Ten poznal, jaký mudrc k němu přišel a uprosil ho, aby dříve než odejde, zapsal své učení. Mistr jeho prosbu vyslyšel, za noc sepsal text Taote-ťing. Ráno pak odešel a už ho nikdo nespatřil. Celá událost nese znaky legendy, neboť odejít na západ se v čínském myšlení této doby rovná pojmu dosáhnout ráje. Také Kuan-jin není jen tak obyčejný pohraničník, ale je božstvem, a není proto divu, že poznal velikost Mistra.
CARL GUSTAV JUNG Přednáška • Cesta za poznáním lidské duše • Archetypy, mýty a sny v zrcadle jungovské psychologie
Samotný text vykazuje znaky, jež naznačují, že jeho autorem není jeden člověk, ale že jde spíše o sbírku výroků sestavených do jednoho souboru. Text je ale připisován Laoc´ a původně byl také označován jeho jménem, což je tradice pro čínské písemnictví typická. Nejstarší nalezený exemplář se pak vyznačuje prohozením obou částí, tedy díl věnovaný Te předchází tomu, který pojednává o Tao. Název Tao-te-ťing pochází z období dynastie Chan z přelomu našeho letopočtu. První část, kapitoly 1-37, je věnována pojmu Tao a detailnímu zkoumání tohoto principu. Druhý oddíl, kapitoly 38-81, je věnován Te a jeho vztahu k Tao. Termín T´ing pak označuje klasickou nebo kanonickou knihu. V porovnání s jinými podobnými pracemi je text Tao-te-ťing nejen sbírkou výroků, ale zároveň obsahuje i výklad veršů, jejich rozšíření. Nelze sice říci, že by na sebe jednotlivé kapitoly přímo navazovaly, ale každá z nich představuje směs krátkého ponaučení a výkladu.
MAYOVÉ A KONEC SVĚTA Přednáška s videoprojekcí • Mýty a legendy velkolepé civilizace • Mayský pantheon • Ceremoniální a magický smysl života
Ústřední pojem Tao se obvykle překládá jako cesta, stezka, v hlubším filozofickém kontextu je pak myšlena cesta Nebes. Je to ovšem mnohoznačný pojem, který v jeho nejvyšším smyslu nelze definovat žádným lidským jazykem. "Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné Tao; jméno, které lze pojmenovat, není věčné a neměnné jméno." Je to základ, kořen, původ všeho, co bylo, je a bude. Obtížný je rovněž výklad pojmu Te. Nejčastěji se můžeme setkat s překladem "ctnost" a "síla". Snad nejsnáze přístupným způsobem pro pochopení Te je výklad jiného pojmu, a sice Wu-wej, ne-činění. Nejde zde o pasivní postoj, ale o aktivní jednání, které se ovšem neodchyluje od Tao. Takto bychom mohli říci, že je-li Tao cesta, Te je způsob, jak po ní kráčet, a přitom ne-jednat v rozporu s Tao. Pavel Jeřábek
http://www.akropolis.cz/bulletin/036/bulletin_Nova_Akropolis.html
FILOZOFIE MĚ BAVÍ Filozofie pro život - cyklus čtrnácti přednášek • Cyklus zahrnuje 14 přednášek, které budou probíhat jednou týdně.
30.3.2013
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 3 of 5
S úsměvem jde všechno lépe... … a proto přinášíme několik úsměvných rad Marka Twaina "Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání." "Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne." "Máme tolik zákonů na ochranu svobody tisku, a ani jediný trochu spolehlivý zákon na ochranu lidí před tiskem." "Kdo chce změnit svět, musí změnit nejdříve sebe." "Člověk, který přichází s novou myšlenkou, je blázen do té doby, než jeho myšlenka zvítězí."
UMĚNÍ RÉTORIKY Přednáška • Umění myslet a mluvit • Poučování – základní nástroj výchovy • Tradiční rady řečníkům
"Klima je to, co očekáváme, počasí to, co dostaneme." "Statečnost není nepřítomnost strachu. Je to jednání navzdory němu." "Dej každému dni příležitost, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života." "Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít."
Eklekticismus "Eklekticismus" je název pro filozofický postoj, který aniž by a priori cokoli namítal, nejprve o věcech uvažuje a analyzuje je, porovnává je a spojuje s cílem nalézt ty nejlepší, aby nakonec vyzdvihl tu nejkvalitnější z nich jako hodnou uznání. Tato jasná a stručná definice je sice pravdivá, avšak vzhledem k běžnému používání tohoto slova a povrchnímu vysvětlování pojmu je často opomíjena. Takto je jako "eklektický postoj" obvykle chápán ten, který zaujímají lidé nesmělí a nerozhodní, jejichž duše vidí věci rozmazaně a nedokáže vnímat jejich hloubku a perspektivu. "Eklekticismus" pro ně představuje dialektickou rozvláčnost a dialog, který se točí neustále dokola, aniž by někam dospěl nebo se odvážil podat plodnou definici. Pokud některý z těchto zbožňovatelů falešného eklekticismu narazí na dvě osoby, z nichž jedna bude tvrdit, že dvě a dvě jsou čtyři, a druhá, že dvě a dvě je šest, vykroutí se z toho tak, že řekne, že dvě a dvě by mohlo být nejspíše pět. Bojácní a nerozhodní lidé, a především ti egoističtí nechtějí riskovat, aby bránili to, co je jisté, ale mají sklon k destruktivní kritice jakéhokoli tvrzení, i kdyby bylo logické.
Dnes je více než kdykoli jindy v dějinách zapotřebí opravdový eklekticismus s jasnými sylogismy a pevným významovým základem. Když se jedná o podstatné věci, vyumělkovaný a pohodlný "střední postoj" je obvykle postojem zbabělým a poukazuje na nevědomost. Zdravý rozum nám říká, že by nikdo nesouhlasil s autem, které funguje jen občas, s napůl čerstvým vejcem, s hodinami, které se příležitostně zrychlují nebo zpomalují. U důležitých věcí je nutné, aby byly definovány: buď je člověk živý, nebo je mrtvý, buď miluje, nebo nemiluje, buď je den, nebo je noc. Eklekticismus nezahrnuje neurčitost a opomíjení skutečnosti. Eklekticismus, pokud je pravdivý, je přístupem k pravdě, a když je tato pravda jednou odhalena, musí být projevena, dodržována a hlásána stůj co stůj a za každou cenu. Eklekticismus není věčná karteziánská nejistota, nýbrž je to pracně dosažené platónské tvrzení. Není to Kafkova sklíčenost, nýbrž je to Schopenhauerova vůle bytí. Není to nerozhodné uvažování, nýbrž je to historičnost mládeže, která ví, proč žije a
http://www.akropolis.cz/bulletin/036/bulletin_Nova_Akropolis.html
30.3.2013
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 4 of 5
proč umírá. Když Nový zákon odmítá zbabělce, ví, proč to dělá. Horká voda slouží k uvaření potravin, studená k uhašení žízně, avšak vlažná je dobrá pouze na obklady a výplach žaludku. V tomto konfliktním světě, v němž materialismus se dvěma tvářemi (kapitalismem a komunismem) napadá všechno důstojné a dobré, jsou jeho nejhroznějšími spolupracovníky falešní eklektikové, neboť svými pseudopacifistickými a pseudofilozofickými postoji útočí na vertikální síly opravdové filozofie a opravdového eklekticismu. Musíme být eklektičtí, avšak doopravdy, aktivně hledat pravdu. A když ji nalezneme, odhalit ji a hlásat bez ústupků intelektuální trpaslikokracii, konvencím a módě. Prof. Jorge A. Livraga
Věděli jste, že... …mayská a aztécká civilizace byly dvěma nejdůležitějšími kulturami Mezoameriky. Mezoamerickou civilizací rozumíme civilizaci, která se objevila v dnešním Mexiku a dalších částech Střední Ameriky dlouho před tím, než do Nového světa vstoupili Evropané. Je pozoruhodné, jak velkých pokroků v rozvoji měst, umění, architektury dosáhli předkolumbovští Mayové v tak nehostinném prostředí, jaké představovaly tropické deštné pralesy. Patřili mezi nejnápaditější a nejčinorodější národy Nového světa a jsou někdy označováni jako géniové. …Mayové byli vynikajícími matematiky, astronomy, přišli s koncepcí nuly jako počátku, jejich odhady a výpočty byly velmi přesné, používali hieroglyfické písmo, pozornost přitahuje i jejich kalendář. Civilizace Střední Ameriky (Olmékové, Mayové, Aztékové) často ovlivňovaly jedna druhou a také přebíraly své vědomosti. Výjimkou nebyl ani kalendář. Kalendáře kultur předkolumbovské Ameriky jsou si velmi podobné. Čas byl pro ně cyklický, ne lineární jako pro naši současnou civilizaci. Jejich kalendářní cyklus zahrnoval dva souběžné kalendáře-sluneční rok s 365 dny a rituální cyklus s 260 dny. Oba kalendáře se setkaly jedenkrát za 52 let. Tento dvaapadesátiletý cyklus měl mimořádný význam a rituály prováděné na jeho počátku měly zajistit kontinuitu života pro další období.
…Mayský kalendář rozděloval čas na měsíce po 20 dnech a roky po 18 měsících a připočítával 5 dní klidu, během kterých se neprovozovala žádná činnost. Vedle tohoto astronomického kalendáře používali ještě rituální kalendář, jenž sloužil k počítání osudů. Právě tento rituální kalendář používají i dnešní vědci ke svým přepočtům a spočítali podle něj, že kalendář končí 13. baktunem (13 baktunů=dlouhý počet, 144 000x13=1872 000 dní, tj. 5128 let). Proč je tento den poslední a kdy má vlastně nastat? Nejčastěji se v souvislosti s koncem mayského kalendáře hovoří o datu 21. 12. 2012. Přepočítat mayský kalendář na dnešní dny není ale vůbec jednoduché. Počítá s odlišnými cykly, než jaké známe my. Abychom se mohli dopočítat konce, musíme se nejprve dopočítat začátku. Názory vědců se různí, neboť v závislosti na tom, od kdy se počítá začátek mayského kalendáře, vycházejí i rozdílná data jeho konce. Má snad s koncem mayského kalendáře nastat konec světa? O něčem takovém však nebyla nikdy řeč! "Čas, který přichází, my velmi vítáme. Pro nás (Maye) to je o radosti a štěstí… Je to jen změna cyklu Slunce. Není to poprvé, co se to bude dít a nebude to ani naposled. Nebojte se, nebojte se, Děti Slunce přežijí," uklidňuje Don Alejandro Perez Oxlaj Cirilo, člen 13. generace Mayů a vedoucí Národní mayské rady původních starších v Guatemale. Je tedy možné, že datum, které si mnozí spojují s koncem, bude naopak počátkem nové, lepší éry lidstva.
Umění jógy Když mluvíme o Józe, spojujeme tuto nauku s Indií včetně samotného pojmu Jóga,
http://www.akropolis.cz/bulletin/036/bulletin_Nova_Akropolis.html
30.3.2013
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 5 of 5
který užíváme a který pochází ze sanskrtu. Přesto tato disciplína nepatří výhradně Indii ani Východu, jelikož tuto vědu pěstovaly mnohé jiné národy starověku, jako byli Peršané, Egypťané, Mayové, Řekové nebo Etruskové, i když ji nenazývaly stejně a existovaly drobné odlišnosti ve způsobu jejího provozování.
V zásadě všechny starověké civilizace znaly tuto Vědu Sjednocení, která je právě tím, co vyjadřuje samotné slovo Jóga. Pochází ze sanskrtského kořene Yug, což znamená článek řetězu. Snaží se nám zprostředkovat ideu sjednocení, a takto je slovo Jóga synonymem našeho slova náboženství (lat. religio), které znamená znovu spojit, sjednotit (lat. religare). Jóga je disciplína, která umožňuje sjednocení člověka se sebou samým, s ostatními lidmi a s Bohem. Vše, co se přeměňuje v prvotní jednotu, co se navrací ke kořeni, můžeme zahrnout do tohoto výrazu Jóga nebo do západního výrazu náboženství (lat. religio), sjednocení, znovuspojení. Jóga byla Vědou vyhrazenou pro ty, kteří se pevně rozhodli ji provozovat, tzn. sjednotit se sami se sebou, s ostatními lidmi a s Bohem... více >>> Prof. Delia S. Guzmán Elektronický bulletin naleznete také na www.akropolis.cz. Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento e-mail a v předmětu uveďte "STOPINFO".
http://www.akropolis.cz/bulletin/036/bulletin_Nova_Akropolis.html
30.3.2013