No title

Autoøi/ Ing. Mgr. Vendula Bìláèková Ing. Blanka Nechanská Mgr. Pavla Chomynová Mgr. Michaela Horáková Oponent/ PhDr. Ladislav Csémy Jazyková korektura èeského textu/ PhDr. Alena Palèová Jazyková korektura anglického Summary/ Mgr. Jiøí Bare

© Úøad vlády Èeské republiky, 2012 1. vydání ISBN 978-80-7440-052-0

Tato analýza byla podpoøena z grantu IGA MZ, grant è. NS/10034-4.

Celopopulaèní studie užívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008

OBSAH Souhrn

9

Summary

11

1 ÚVOD

14

2 PØÍPRAVA, PRÙBÌH A METODIKA STUDIE

16

2/1 Èasový prùbìh etøení

17

2/2 Dotazník studie

17

2/3 Výbìr respondentù

19

2/4 Sbìr dat

20

2/5 Neuskuteènìné rozhovory

20

2/6 Pøíprava datového souboru a zpracování dat

21

3 SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY VÝBÌROVÉHO SOUBORU

22

3/1 Struktura podle pohlaví a vìku

23

3/2 Rodinný stav

24

3/3 Nejvyí dosaené vzdìlání

24

3/4 Ekonomická aktivita

25

3/5 Geografické rozloení

27

4 LEGÁLNÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY

30

4/1 Tabák

31

4/2 Alkohol

34

4/3 Sedativa a tiící prostøedky

41

5 NELEGÁLNÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY

44

5/1 Prevalence uití nelegálních drog podle pohlaví a vìku

45

5/2 Prevalenèní indikátory podle dalích sociodemografických charakteristik

51

5/3 Vìk prvního uití nelegálních návykových látek

54

5/4 Frekvence uití nelegálních drog

56

5/5 Odhady poètu uivatelù drog

63

5/6 Polyvalentní uívání drog

64

5/7 Intenzivní uívání konopných drog

65

5/8 Trh s konopnými drogami

67

6 POSTOJE K UÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK

74

6/1 Tolerance k uívání legálních a nelegálních drog

75

6/2 Rizika spojená s uíváním návykových látek

77

7 DOSTUPNOST NELEGÁLNÍCH DROG

82

7/1 Subjektivnì vnímaná dostupnost nelegálních drog

83

7/2 Nabídka drog

84

6

OBSAH 8 TRENDY A SROVNÁNÍ

90

8/1 Vývoj v èase

91

8/2 Mezinárodní srovnání

97

9 ZÁVÌR

112

PØÍLOHY

116

SEZNAMY

138

Seznam tabulek

139

Seznam grafù

142

Seznam pøíloh

144

Seznam pouitých zkratek

145

Zkratky krajù

145

Seznam pouitých zdrojù

146

POUITÝ DOTAZNÍK

148

7

Souhrn Tato publikace vychází z údajù získaných v rámci Celopopulaèní studie uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008. Studie probìhla pod zátitou Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti a ve spolupráci s Centrem adiktologie 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Lékaøským informaèním centrem, sbìr dat provedla agentura INRES-SONES. Studie na reprezentativním vzorku 4500 respondentù ukázala, e nìkdy v ivotì kouøilo cigarety 82 % obyvatel ÈR ve vìku 1564 let. V posledním mìsíci kouøilo 47 % respondentù, z nich kadý druhý kouøil dennì, tj. více ne ètvrtina populace. Nejvíce kuøákù bylo v populaci mladých dospìlých, kde aktuálnì kouøilo (v posledních 30 dnech) témìø 59 % populace, nejintenzivnìji aktuálnì kouøili respondenti ve vìku 3544 let (dennì 29 %). Z hlediska pohlaví bylo aktuálních nekuøákù výraznì více mezi enami ne mezi mui (63 %, respektive 43 %) a obecnì eny kouøily mnohem ménì intenzivnì ne mui (dennì kouøila necelá pìtina en a tøetina muù). Necelá desetina respondentù ve vìku 1564 let v posledním roce abstinovala od alkoholu, 5 % si dalo alkohol v posledním roce pouze jednou. Naopak tøetina obyvatel pila alkohol dvakrát týdnì a èastìji. Nejvíce pravidelných pijákù (pili dvakrát týdnì a èastìji) bylo ve vìkové kategorii 4554 let. Více abstinentù bylo mezi enami ne mui (13 %, respektive 6 %), eny se od muù výraznì liily i co se týká pravidelného pití dvakrát týdnì èi èastìji pilo 8 % en ve srovnání s 26 % muù. Výrazný rozdíl byl zachován i v konzumaci nadmìrných dávek alkoholu. Nejménì jednou týdnì vypilo est a více sklenic alkoholu pøi jedné pøíleitosti v posledním roce 42 % muù oproti 17 % en. Alkohol pila v posledním roce nìkolikrát mìsíènì témìø polovina mladistvých ve vìku 1517 let, pro které je alkohol v zásadì nelegální droga. Alespoò jednou vyzkouelo alkohol v posledním roce 84 % mladistvých a pouze 16 % z nich v posledním roce alkohol nepilo vùbec. Tiící léky nebo sedativa v posledním roce uila více ne tøetina respondentù. Zatímco u alkoholu a tabáku byla prevalence uití zpravidla vyí u muù ne u en, u sedativ a tiících lékù tomu bylo naopak v posledním mìsíci je uilo 29 % en oproti 17 % muù. Nejèastìji byly tiící léky a sedativa uívány ve vìkové skupinì 5564 let, ve které tyto léky v posledním mìsíci uilo 42 % en a 30 % muù. Nìkdy v ivotì zkusilo nìjakou nelegální drogu témìø 37 % obyvatel Èeské republiky ve vìku 1564 let. V posledním roce ji vyzkouelo 17 % obyvatel a v posledním mìsíci necelá desetina dotázaných. Vìtina z nich uila konopnou drogu, a to více ne tøetina alespoò jednou v ivotì, 15 % ji uilo v posledním roce a témìø desetina v posledním mìsíci. Konopí je tak nejrozíøenìjí nelegální drogou v Èeské republice. Jinou ne konopnou drogu nìkdy v ivotì uilo 17 % obyvatel, 7 % ji uilo v posledním roce a 3 % v posledním mìsíci. S ohledem na vìkovou strukturu je vzorec uívání v prevalenèních indikátorech jednoznaèný vìková skupina 1524 let dosahovala nejvyí míry celoivotní prevalence uití nelegální drogy (62 %), konopné drogy (59 %) i jiné drogy ne konopí (32 %), stejnì tak nejvyí byly prevalence uití nelegálních drog v posledním roce i v posledním mìsíci. S rostoucím vìkem se celoivotní

9

zkuenost s nelegální drogou, uití v posledním roce i uití v posledním mìsíci výraznì sniovala u vech typù sledovaných látek s výjimkou celoivotní prevalence u pervitinu a heroinu, které byly nejvyí ve vìkové skupinì 2534 let. Podobnì jako u tabáku a alkoholu dosahovali mui vyích prevalencí uití nelegálních látek, a to ve vech tøech èasových horizontech (celoivotní, v posledním roce a v posledním mìsíci). Nejèastìjí uitou nekonopnou drogou byla extáze, následovaly halucinogenní houby, LSD, pervitin, kokain a nakonec heroin. Prevalence uití vech návykových látek byly vyí ve vìkové kategorii 1534 let, dále u muù, u nezamìstnaných, u svobodných a u jedincù se základním nebo støedním odborným vzdìláním. Z hlediska postojù k návykovým látkám v obecné populaci bylo z nabízených moností nejménì tolerovaným jednáním vyzkouení heroinu jednou nebo dvakrát za ivot. Naopak pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojù dennì nebo kouøení deseti a více cigaret dennì bylo v porovnání s ostatními jevy schvalováno relativnì nejvíce. Respondenti pøisuzovali relativnì vìtí riziko kouøení jednoho a více balíèkù cigaret dennì ne vyzkouení marihuany jednou nebo dvakrát za ivot, které bylo z nabízené kály povaováno za jednání s nejniím stupnìm rizika. Pìtina respondentù povauje získání konopné drogy za velmi snadné, témìø polovina za celkem nebo velmi snadné. Více ne polovinì populace také byla konopná droga nìkdy v ivotì nabídnuta. Rozdíl mezi dostupností (nabídnutí drogy) a prevalencí jejího uití se ovem zvyoval se spoleèenskou nebezpeèností drogy více rizikové drogy respondenti pomìrnì ménì èasto uili. Mezi roky 2004 a 2008 dolo v Èeské republice podle výsledkù srovnatelných studií k nárùstu prevalence uívání nelegálních drog ve vech kategoriích. Nejvýraznìji u LSD, pervitinu a halucinogenních hub; nárùst uívání extáze nebo konopných drog byl v porovnání s nimi spíe mírný. Z hlediska mezinárodního srovnání pøevyovaly míry prevalence uívání drog zjitìné v celopopulaèní studii uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008 evropský prùmìr zejména u LSD, dále potom u extáze, pervitinu a konopných drog, naopak pod evropským prùmìrem byla míra uívání kokainu. Nejvyích hodnot v evropském kontextu bylo dosaeno u nìkterých indikátorù uívání LSD, konopných drog, extáze a metamfetaminu (pervitinu).

10

Summary This publication compiles the data from the General Population Survey on Drug Use and Attitudes towards Drug Use in the Czech Republic in 2008. The study was conducted in collaboration of the Czech National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addictions and the st Centre of Addictology of the 1 Medical Faculty of the Charles University in Prague and the Medical Information Centre; the field data collection was carried out by the INRES-SONES Agency. The study on representative sample of 4 500 respondents showed that 82% of the inhabitants of the Czech Republic aged 1564 years had ever smoked cigarette in their lifetime. In the last month (30 days) prior to the survey, 47% of the respondents had smoked every second one of them daily (which makes up 26% of the sample). The highest number of smokers was indicated in the subpopulation of young adults, nearly 59% of whom currently smoked (had done so within the past month). The heaviest current smokers were found among respondents aged 3544 years (29% smoked daily). As for gender, there were more current non-smokers among women than among men (63% and 43% respectively) and, in general, womens smoking was less heavy than that among men (19% of women and 33% of men smoked daily). Approximately 10% of the respondents aged 1564 years reported no alcohol use in the last year (12 months) prior to the survey; about 5% of them had consumed alcohol only once within the last year. On the contrary, one third of the respondents consumed alcohol twice a week or more frequently. The most regular consumers (who used alcohol twice a week or more frequently) fell into the 4554 age category. More abstainers were indicated among women than men (13% and 6% respectively). There was also a difference in regular drinking: 8% and 26% of women and men, respectively, consumed alcohol twice a week or more frequently. A significant difference was also found in the consumption of excessive amounts of alcohol (i.e. binge drinking). About 42% of the men, in comparison to 17% of the women, had consumed six or more glasses of alcohol on one occasion at least once a week in the last year. During the last year alcohol had been consumed several times a month by 49% of the young people aged 1517 years, for whom alcohol is in fact an illegal substance. Within the last year, 84% of the young people had drunk alcohol at least once and only 16% of the young people had consumed no alcohol in the last year. Sedatives and tranquilizers had been used by one third of the respondents in the last year. Whilst the prevalence of alcohol and tobacco use was, in principle, higher among men than among women, in the case of sedatives and tranquilizers the situation was the reverse, as 29% of the women had used sedatives within the last month, in comparison to 17% of the men. Sedatives were used most frequently by the 5564 age group, with 42% and 30% of the women and men, respectively, consuming them in the last month. Approximately 37% of the Czech population aged 1564 years has used an illegal drug in their lifetime. Within the last year, an illegal substance had been used by 17% of the study population, and 9% reported using one within the last month. The majority of them, 34% of

11

the sample, had used cannabis in their lifetime, 15% in the last year, and 9% in the last month. Hence, cannabis is the most widespread illicit drug. The lifetime prevalence of any illegal drug other than cannabis was 17%, with the last-year prevalence 7%, and the last-month prevalence 3%. In relation to age, the pattern of use is evident the 1524 age group reached the highest lifetime prevalence rate of the use of illicit drugs (62%), both cannabis (59%), and substances other than cannabis (32%); it also showed the highest prevalence rate of illicit drug use in the last year and in the last month. With increasing age of the respondents, there was a significant decrease in reported experience with illegal substances and the last-year and last-month use of all the types of substances under monitoring, with the exception of the lifetime prevalence levels of the use of pervitin (methamphetamine) and heroin, which were highest among the 2534 age group. Similarly to tobacco and alcohol, men showed a higher prevalence of illegal substance use in all three time frames (lifetime, the last year and the last month). The prevalence rates of illicit drug use in all the frames ranked as follows: the most frequent drug other than cannabis was ecstasy, followed by hallucinogenic mushrooms, LSD, pervitin, cocaine, and heroin. The prevalence of use of all illicit drugs was relatively higher among the 1534 age group, also among men, the unemployed, single people, and individuals with completed elementary education or secondary vocational school. The general populations attitudes towards illicit substances were also investigated. Out of the options offered, trying heroin once or twice in lifetime was reported as the least tolerated behaviour. On the contrary, the daily drinking of one or two alcoholic beverages or smoking ten or more cigarettes per day were found to be relatively the most acceptable among the behaviour under consideration. The respondents attributed a relatively higher risk to smoking one or more packages of cigarettes per day than to trying marijuana once or twice in lifetime, which was considered as a behaviour with the lowest level of risk on the rating scale. One fifth of the respondents believed that cannabis was very easy to obtain, and nearly half of the respondents thought it was fairly or very easy. More than half of the population had been offered cannabis during their lifetime. However, the difference between the availability (offer) of drugs and the prevalence of using them increased along with the social risks of the substance, as higher-risk drugs had been used by the respondents relatively less frequently. The results of the survey indicate that all the categories recorded a rise in prevalence rates in the Czech Republic between 2004 and 2008. The most significant increases were reported for LSD, pervitin, and hallucinogenic mushrooms, while the increase in ecstasy and cannabis use was relatively moderate. Within the international context, the prevalence rates found in the General Population Survey on Drug Use and Attitudes towards Drug Use in the Czech Republic in 2008 exceeded the European average, particularly as far as LSD, ecstasy, pervitin, and cannabis are concerned; on the contrary, the prevalence rate of cocaine use was below the European average. Some indicators pertaining to the use of LSD, cannabis, ecstasy, and pervitin reached the highest levels in the European context.

12

Ú VOD

ÚVOD

Uívání drog v obecné populaci je jedním z harmonizovaných klíèových indikátorù definovaných Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), které jsou mezinárodnì pouívané pro hodnocení situace v oblasti uívání drog (EMCDDA, 2009). Výskyt uívání drog a návykových látek obecnì se zjiuje pøedevím prostøednictvím dotazníkových prùzkumù, které se provádìjí standardními sociologickými metodami (osobní rozhovor nebo telefonický rozhovor za pouití standardizovaného dotazníku) na tzv. reprezentativním vzorku bìné populace, obvykle ve vìku 1564 let. Hlavním úkolem dotazníkových etøení je zjistit co moná nejpøesnìji rozsah a zpùsob uívání návykových látek v obecné populaci, charakteristiky a zpùsoby chování uivatelù a postoje, které rùzné spoleèenské skupiny zaujímají k uívání návykových látek. V roce 2008 realizovalo Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) ve spolupráci s Centrem adiktologie 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (CA) a Lékaøským informaèním centrem (LIC) dotazníkový prùzkum s názvem Celopopulaèní studie uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008 (CS 2008). Cílem studie bylo zmapovat situaci v oblasti uívání legálních a nelegálních drog v Èeské republice. V rámci studie byly sledovány nejen ukazatele týkající se aktuální prevalence kouøení, konzumace alkoholu, uívání psychoaktivních lékù, zkueností s uitím nelegálních drog, ale také problematika vnímání rizikovosti uívání návykových látek a vnímání jejich dostupnosti. Dalím cílem studie bylo poskytnout informace o vývoji situace ve srovnání s døíve realizovanými celopopulaèními studiemi, a to studií GENACIS z r. 2002, realizovanou Psychiatrickým centrem Praha, a Výbìrovým etøením o zdravotním stavu a ivotním stylu obyvatel ÈR zamìøeným na zneuívání drog z r. 2004 (CS 2004), realizovaným Ústavem zdravotnických informací a statistiky ÈR. V publikaci je uvedena metodika, podrobné výsledky studie, srovnání trendù v èase a srovnání s evropskými zemìmi. Nejdøíve je popsána pøíprava a prùbìh realizace studie, její metodika, výzkumný vzorek, konstrukce výbìrového souboru a struktura pouitého dotazníku. Dalí, 3. kapitola popisuje sociodemografické charakteristiky respondentù a srovnává je s obecnou populací ÈR v roce 2008. Kapitola 4 pøedstavuje indikátory uívání legálních návykových látek tabáku, alkoholu a tiících lékù, kapitola 5 se detailnì vìnuje indikátorùm z oblasti uívání nelegálních drog. Postoje, které respondenti k nelegálním drogám zaujímají, vèetnì jimi vnímaného rizika, jsou popsány v kapitole 6. Kapitola 7 se zabývá dostupností nelegálních drog a zpùsoby jejich získávání. V 8. kapitole je pøedstaveno srovnání jednotlivých ukazatelù v èase na základì studií, které probìhly v letech 2002 a 2004, a dále pak srovnání prevalenèních indikátorù s evropskými zemìmi. V pøílohách jsou uvedeny podrobné pøehledové tabulky prevalence uívání nelegálních návykových látek a její vývoj podle desetiletých vìkových skupin. Souèástí publikace je také dotazníkový formuláø pouitý pøi sbìru dat celopopulaèní studie.

15

1

P ØÍPRAVA, PRÙBÌH A METODIKA STUDIE

PØÍPRAVA, PRÙBÌH

2/1

Èasový prùbìh šetøení

Pøíprava metodiky studie byla zahájena v lednu 2008 ve spolupráci NMS, CA a LIC. Finální verze dotazníku byla dokonèena na jaøe 2008; v kvìtnu 2008 provedlo Centrum adiktologie testování dotazníku formou fokusních skupin se skupinou náhodnì vybraných zástupcù bìné populace (8 úèastníkù) a skupinou uivatelù konopných látek (8 úèastníkù) s cílem zhodnotit srozumitelnost jednotlivých otázek, logiku øazení jednotlivých èástí dotazníku a identifikovat pøípadné významové nejasnosti, nesrozumitelnosti a nelogiènosti v textu dotazníku. Fokusní skupiny trvaly 120 minut a na základì jejich doporuèení byla v textu dotazníku doplnìna vstupní instrukce tazatele a dolo k mírné modifikaci formulace nìkterých otázek. V èervenci a srpnu 2008 byl realizován pilotní pøedvýzkum, jeho cílem bylo ovìøit metodické postupy navrhované pro realizaci celopopulaèní studie týkající se pøedevím konstrukce výbìrového souboru a výbìru respondentù, pøípravy tazatelù a postupu pøi sbìru dat. Zvlátní pozornost byla vìnována také ovìøení dotazníku pøevedeného do tazatelského archu z hlediska sledu, znìní otázek a jejich srozumitelnosti. Testována byla konstrukce kál odpovìdí, zpùsob vyplòování a záznamu odpovìdí. Sbìr dat v rámci pøedvýzkumu byl realizován agenturou INRES-SONES a probíhal ve vech krajích ÈR tak, aby data byla reprezentativní pro obyvatelstvo Èeské republiky ve vìku 1564 let z hlediska pohlaví, jednotlivých vìkových skupin a vzdìlání. V rámci pøedvýzkumu bylo tazateli osloveno celkem 494 náhodnì vybraných respondentù, rozhovor odmítlo poskytnout 92 respondentù (18,6 %). Pilotního pøedvýzkumu se tedy zúèastnilo 402 respondentù (Agentura INRES-SONES, 2008b). Na základì výstupù pilotního pøedvýzkumu byl dále mírnì upraven pouitý dotazník. Na pøelomu záøí a øíjna 2008 se uskuteènilo kolení tazatelù a v období 16.20. øíjna 2008 probìhl vlastní sbìr dat na výbìrovém souboru 4500 respondentù. Podrobnìjí informace o výbìru respondentù jsou popsány v kapitole 2.3. V listopadu 2008 byla po provedení optické a logické kontroly dotazníkù data vloena do elektronické databáze a byla zahájena analýza výstupù studie. Výsledky studie byly prùbìnì prezentovány ve Výroèní zprávì o stavu ve vìcech drog v Èeské republice.

2/2

Dotazník studie

Dotazník výbìrového etøení zamìøeného na problematiku uívání drog vycházel z tzv. Evropského modelového dotazníku EMCDDA (European Model Questionnaire, EMQ), který byl v upravené formì pouit ji døíve v nìkolika evropských zemích. Jedná se o soubor doporuèených otázek s navrenou kálou odpovìdí, které mají zajistit srovnatelnost prùzkumù v jednotlivých zemích. V kompetenci kadé zemì je to, do jaké míry bude modelový dotazník akceptovat. Evropský modelový dotazník byl v ÈR pouit ji ve Výbìrovém etøení o zdravotním stavu a ivotním stylu obyvatel ÈR zamìøeném na zneuívání drog realizovaném ÚZIS ÈR v roce 2004, ovem v jiném formátu.

17

2

2


První èást dotazníku vycházela ze sady otázek EMQ zjiujících zkuenost s uitím návykových látek (tzv. prevalenci) ve tøech èasových horizontech v ivotì, v posledních 12 mìsících (posledním roce) a posledních 30 dnech (posledním mìsíci)1. Podrobnìji bylo sledováno denní kouøení a frekvence uívání alkoholu, vèetnì konzumace nadmìrných dávek alkoholu (6 a více sklenic pøi jedné pøíleitosti), uívání sedativ èi tiících lékù a frekvence uívání nelegálních drog v posledním mìsíci. Z nelegálních drog byly sledovány konopné látky, extáze, pervitin (nebo amfetaminy), kokain, heroin, LSD a halucinogenní houby (lysohlávky). Samostatná èást byla vìnována postojùm respondentù k jednorázovému i opakovanému uití návykových látek a hodnocení rizik souvisejících s uíváním návykových látek. Jednotlivé otázky byly formulovány podle doporuèení EMCDDA, nìkteré byly navíc doplnìny tak, aby poskytovaly podrobnìjí informace o vzorcích chování uivatelù návykových látek (nad rámec EMQ tak bylo sledováno napø. uití pervitinu nebo amfetaminù injekènì). Druhou èást dotazníku tvoøil modul zamìøený na dostupnost nelegálních drog. Jedná se o modul, který je nepovinnou souèástí EMQ; ÈR se v roce 2008 nabídla, e modul otestuje v èeském prostøedí. Kromì subjektivního hodnocení dostupnosti sledovaných drog bylo u respondentù, kteøí uvedli uití vybrané drogy v posledním roce, mimo jiné zjiováno, jakým zpùsobem a od koho drogu získali. Tøetí èást dotazníku tvoøil modul zamìøený na intenzivní uívání konopných drog, tzv. modul CAST (Cannabis Abuse Screening Test). Jedná se o krátký screeningový dotazník, který prostøednictvím esti otázek zkoumá rùzné problémové aspekty uívání konopných látek (sledují se napø. problémy s pamìtí, problémy ve kole nebo práci a pokusy o abstinenci). Dále byl do dotazníku zahrnut modul zamìøený na konopné trhy, který vycházel z americké studie zamìøené na uívání návykových látek a zdraví National Household Survey on Substance Use and Health2, která srovnatelné otázky klade kadoroènì reprezentativnímu vzorku populace v USA. Dotazník CS 2008 obsahoval celkem 171 otázek viz dotazníkový formuláø na konci publikace. V dotazníku byly pouity filtry, které redukovaly poèet otázek tìm respondentùm, kteøí uvedli negativní odpovìï na vybrané otázky. Na otázky spojené s dostupností drog (Èást II), intenzivním uíváním konopí (Èást III), drogovým trhem a trhem s konopnými drogami (Èást IV) odpovídali tedy pouze ti respondenti, kteøí danou drogu uili v posledním roce. Rozhovor s respondentem trval v prùmìru 30 minut.

1 Poèet existujících jevù ve vybrané populaci za urèité období, tj. poèet tìch, kteøí nìkdy v životì užili dro-

2

gu (celoživotní prevalence), v posledních 12 mìsících užili nelegální drogu (prevalence užití v posledních 12 mìsících) nebo v posledních 30 dnech užili drogu (prevalence užití v posledních 30 dnech), vyjadøováno v procentech k celkovému poètu respondentù ve vybraném vzorku osob. Více informací na https://nsduhweb.rti.org/.

18


2/3

Výbìr respondentù

Pro konstrukci výbìrového souboru byla pouita metoda kvótního výbìru pomocí kvót z volebních okrskù, vybraných náhodnì ze vech volebních okrskù v ÈR. Výbìrový soubor byl konstruován ve spolupráci s agenturou SC&C; v softwaru SPSS byl pomocí modulu Complex Samples proveden postupný výbìr jednotlivých okrskù s krokem vypoèítaným podle poètu oprávnìných volièù v okrsku. Postupný výbìr okrskù byl proveden pro kadý kraj samostatnì (kraj byl stratifikaèní promìnná), èím bylo zaruèeno reprezentativní zastoupení vech krajù. Na základì poadavku zadání na rozloení respondentù podle pohlaví, vìku a vzdìlání byly zpracovány kvóty tak, aby struktura výbìrového souboru odpovídala struktuøe základního souboru (populaci ÈR) z hlediska pohlaví, vìku a úrovnì dosaeného vzdìlání. Výbìr respondentù zahrnoval osoby ve vìku 1564 let. Ve vybraných volebních okrscích (300 okrskù) byly náhodnì vybrány ulice a domy, ve kterých má tazatel provést rozhovor. Výbìrový krok byl stanoven na èíslo 15; v kadém okrsku tak mìlo být osloveno 15 respondentù. V takto vybraných domech byly provádìny rozhovory. Pokud do výbìru spadl vchod bytového domu, byl v nìm náhodným výbìrem vybrán byt. Na vybraných adresách tazatelé zjiovali, zda je pøítomná osoba odpovídající zadaným kvótám, a tu poádali o rozhovor. V pøípadì, e se osoba s pøíslunými charakteristikami na adrese nevyskytovala, nebo vyskytovala, ale ádost o rozhovor odmítla, poádal tazatel o rozhovor v sousedním domì èi bytì (Agentura INRES-SONES, 2008a). Základní výbìrový soubor tvoøilo 4200 respondentù s trvalým bydlitìm v ÈR a byl konstruován tak, aby z hlediska uvedených kvót odpovídal struktuøe obyvatel ÈR ve vìku 1564 let, a tím byla zabezpeèena jeho reprezentativnost. Tento výbìrový soubor byl dále navýen o 300 osob ve vìku 1529 let tak, aby byl ve studii zachycen dostateènì zastoupený soubor uivatelù konopných látek a dosáhlo se tak validních výsledkù i u jednotlivých modulù zamìøených pøímo na uivatele konopných látek. Sesbíraná data za výbìrový soubor (4200 osob) navýený o vzorek mladých dospìlých (300 osob) byla pro dalí analýzy pøeváena tak, aby struktura souboru podle pohlaví a vìku odpovídala sloení obecné populace ÈR3.

3 Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog za rok 2008 uvádí prevalenèní odhady, které se liší v øádu jedné až dvou desetin. Dùvodem odlišnosti je rozdílný zpùsob nakládání s nonrespondencí a jiný postup softwarového zaokrouhlování vážených dat.

19

2

2


2/4

Sbìr dat

Sbìr dat byl proveden metodou strukturovaných rozhovorù s respondentem (face-to-face interview) s pouitím papírového dotazníku. Úèast respondentù ve studii byla zcela dobrovolná, vem úèastníkùm studie byla zajitìna naprostá anonymita. V rámci studie nebyly sbírány ádné osobní údaje, respondenti odpovídali pouze na základní sociodemografické otázky. Terénní sbìr dat zajiovala agentura INRES-SONES. Do výzkumu bylo zapojeno celkem 605 tazatelù tak, aby kadý tazatel provedl maximálnì 8 øízených rozhovorù. kolení tazatelù pro potøeby výzkumu probìhlo ve dvou etapách. V první etapì byly zpracovány písemné pokyny ke konstruování výbìrového souboru a ke zpùsobu provedení terénního etøení a písemná informace o návykových látkách a jejich charakteristice. Ty byly zaslány spolu s první variantou dotazníku tazatelùm v záøí 2008. Na pøelomu záøí a øíjna 2008 probìhla vlastní instruktá tazatelù v jednotlivých regionech na úrovni krajù. V jejich rámci byli tazatelé instruováni o pøedmìtu výzkumu problematice psychotropních látek a jejich uívání, o zpùsobu vyplòování dotazníku vèetnì filtrování otázek a zpùsobu výbìru respondentù v urèených volebních okrscích. Dále byly podány informace o organizaci výzkumu. Supervize práce tazatelù probíhala podle metodiky SIMAR/ESOMAR. Tazatelé oznámili agentuøe termíny a místa provádìní øízených rozhovorù a pracovníci agentury provádìli namátkovou kontrolu. Ta byla provedena v 896 pøípadech (cca 20 % provedených rozhovorù) rovnomìrnì ve vech regionech.

2/5

Neuskuteènìné rozhovory

Celkem bylo v rámci celopopulaèní studie tazateli osloveno 5613 náhodnì vybraných obèanù s ádostí o rozhovor k problematice uívání psychotropních látek. Rozhovor odmítlo poskytnout 1107 respondentù (19,7 %). S rozhovorem naopak souhlasilo 4506 respondentù, míra úèasti (tzv. míra respondence) ve studii tak dosáhla 80,3 %. Míru úèasti ve výzkumu lze povaovat ve srovnání s obdobnými studiemi za vysokou. Úèast ve výzkumu èastìji odmítali mui (20,7 % dotázaných), a to nejèastìji ve vìkových skupinách 1524 let a 3444 let. Mezi enami odmítaly odpovídat nejèastìji respondentky ve vìku 2534 let a 3544 let. Míru nonrespondence podle pohlaví a vìkových skupin uvádí tabulka 1. Nejèastìji uvádìným dùvodem odmítnutí úèasti ve výzkumu byl nedostatek èasu (uvedlo 36,7 % respondentù). Druhou nejèastìjí pøíèinou byl nezájem o úèast vzhledem k jeho tématu (31,2 % respondentù). Celkem 13,1 % respondentù uvedlo nedùvìru k výzkumu a pochybnosti o jeho smyslu a 12,9 % oslovených uvedlo obavy ze zneuití poskytnutých informací, a to i pøesto, e byli upozornìni, e výzkum je zcela anonymní. Dalích 3,3 % respon-

20


dentù uvedlo jiné pøíèiny odmítnutí (napø. nemoc, výsmìch nebo poskytování rozhovorù pouze za peníze). Zbývajících 2,8 % oslovených neuvedlo dùvod odmítnutí. Tabulka 1: Úèast respondentù v šetøení a nonrespondence podle pohlaví a vìkových skupin Vìková skupina 1524

2534

Celkem

3544

4554

5564

Celkem Poèet oslovených respondentù

1231

1375

1009

963

1035

5613

Poèet odmítnutých rozhovorù

250

273

206

174

204

1107

Podíl odmítnutých rozhovorù (%)

20,3

19,9

20,4

18,1

19,7

19,7

Mui Poèet oslovených respondentù

646

721

503

496

508

2874


149

143

102

94

106

594


23,1

19,8

20,3

19,0

20,9

20,7

eny Poèet oslovených respondentù

585

654

506

467

527

2739


101

130

104

80

98

513


17,3

19,9

20,6

17,1

18,6

18,7

2/6

Pøíprava datového souboru a zpracování dat

Kadý dotazník proel dùkladnou logickou a optickou kontrolou, kontrolovány byly logické vazby, úplnost a vìrohodnost vyplnìní. Vyøazeno bylo nakonec 6 dotazníkù jednalo se o dotazníky, ve kterých buï respondent uvedl vzájemnì se vyvracející informace, nebo dotazníky neúplnì vyplnìné (respondent odmítl v urèité fázi rozhovoru dále odpovídat na otázky a rozhodl se pøedèasnì ukonèit rozhovor). Do výbìrového souboru bylo po této kontrole zaøazeno 4500 dotazníkù. Pro kontrolu chybovosti vkládání dat bylo náhodnì vybráno 995 dotazníkù (22,1 %) a data z nich byla nezávisle na sobì vloena dvìma osobami. Z celkového poètu 181 272 vloených znakù byla chyba zjitìna ve 266 pøípadech (0,15 %). Datový soubor byl agenturou pro sbìr dat pøedán k analýze ve formátu SPSS. Vlastní analýza probíhala v programech SPSS a STATA. Vzhledem k pouití øady filtrù bìhem rozhovoru s respondentem vznikl problém dvou typù chybìjících hodnot, v databázi se tedy objevují tzv. strukturální missingy (data chybí, protoe otázka byla filtrována) a tzv. pravé missingy (otázka byla poloena, ale respondent neodpovìdìl).

21

2

S OCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY VÝBÌROVÉHO SOUBORU

SOCIODEMOGRAFICKÉ

3/1

Struktura podle pohlaví a vìku

Výbìrový soubor Celopopulaèní studie uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v r. 2008 (CS 2008) tvoøilo celkem 4500 respondentù ve vìku 1564 let. Rozloení respondentù ve výbìrovém souboru bylo porovnáno s rozloením obyvatelstva ÈR (tj. základního souboru) v r. 2008, které vycházelo z dat Èeského statistického úøadu o vìkové struktuøe populace ÈR k 1. 7. 2008 (ÈSÚ, 2009a). Strukturu výbìrového souboru podle pohlaví a vìku popisuje tabulka 2. Tabulka 2: Struktura výbìrového souboru podle pohlaví a vìku ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009a) Vìková struktura

CS 2008 Absolutní hodnoty

ÈSÚ 2008

Relativní zastoupení (v %)


mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

1524 let

496

483

979

21,8

21,7

21,8

18,2

17,4

17,8

2534 let

577

523

1100

25,3

23,5

24,4

23,3

22,4

22,9

3544 let

401

402

803

17,6

18,1

17,8

20,3

19,5

19,9

4554 let

401

386

787

17,6

17,4

17,5

18,3

18,4

18,3

5564 let

402

429

831

17,7

19,3

18,5

20,0

22,2

21,1

2277

2223

4500

50,6

49,4

100,0

50,4

49,6

100,0

Celkem

Ukázalo se, e struktura výbìru podle vìkových skupin neodpovídá rozloení vìkových skupin v populaci ÈR, proto bylo tøeba pøistoupit k pøeváení výbìrového souboru tak, aby celková struktura respondentù odpovídala populaci Èeské republiky 1564 let z hlediska pohlaví a vìku (1524, 2534, 3544, 4554, 5564). Výslednou strukturu výbìrového souboru po jeho pøeváení pøibliuje tabulka 3. V následujícím textu jsou pak ji uvádìny a srovnávány údaje o datovém souboru po jeho pøeváení. Tabulka 3: Struktura výbìrového souboru podle pohlaví a vìku po pøevážení dat Vìková struktura



mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

1524 let

424

403

827

18,7

18,0

18,4

2534 let

545

519

1064

24,1

23,2

23,7

3544 let

442

424

866

19,5

18,9

19,2

4554 let

435

436

871

19,1

19,5

19,4

5564 let

417

455

872

18,4

20,3

19,4

2263

2 237

4500

50,3

49,7

100,0

Celkem

23

3

3

SOCIODEMOGRAFICKÉ

Z celkového poètu 4500 respondentù bylo ve výbìrovém souboru po jeho pøeváení celkem 2263 muù (50,3 %) a 2237 en (49,7 %). Nejèetnìjí vìkovou skupinu tvoøili respondenti ve vìku 2534 let.

3/2

Rodinný stav

Z celkového poètu 4500 respondentù ve výbìrovém souboru bylo 35 % osob svobodných nebo ijících v nesezdaném souití, témìø 46 % respondentù bylo enatých nebo vdaných a 14 % osob rozvedených. Mezi enami bylo vyí zastoupení vdaných respondentek, mezi mui mìla naopak vyí zastoupení kategorie svobodných nebo ijících v nesezdaném souití. Pøi srovnání se strukturou populace ÈR podle rodinného stavu se ukázalo, e ve výbìrové studii bylo vyí zastoupení osob svobodných, rozvedených i ovdovìlých, zatímco v obecné populaci bylo výraznì vyí zastoupení osob enatých a vdaných (tabulka 4). I pøes nalezené rozdíly ve struktuøe souboru podle rodinného stavu oproti obecné populaci ÈR nebyl soubor dále váen, protoe pro dalí analýzu dat nebyl stanoven poadavek na reprezentativní zastoupení respondentù podle rodinného stavu. Tabulka 4: Struktura výbìrového souboru podle rodinného stavu ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009b) Rodinný stav


ÈSÚ 2008



mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

Svobodný/á nebo druh/druka

887

687

1574

39,2

30,7

35,0

39,5

30,0

34,3

enatý/vdaná

979

1086

2065

43,3

48,5

45,9

48,7

52,6

50,9

Rozvedený/a

324

320

644

14,3

14,3

14,3

11,0

13,4

12,1

Vdovec/vdova

73

144

217

3,2

6,4

4,8

0,9

4,1

2,7

2263

2237

4500

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Celkem

3/3

Nejvyšší dosažené vzdìlání

Ve výbìrovém souboru bylo celkem 19 % respondentù se základním vzdìláním, 40 % respondentù se støedokolským vzdìláním bez maturity, 30 % respondentù se støedokolským vzdìláním s maturitou a 11 % respondentù s vyím odborným nebo vysokokolským vzdìláním (tabulka 5). Pøi srovnání se základním souborem obyvatelstva ÈR byl ve výbìrovém souboru studie vyí podíl respondentù se støedním vzdìláním bez maturity a nií podíl støedo-

24

SOCIODEMOGRAFICKÉ

kolákù s maturitou. Pokud obì kategorie slouèíme do jedné (tj. respondenti s ukonèeným støedním vzdìláním), rozdíly mezi výbìrovým souborem a obecnou populací ÈR jsou minimální. Tabulka 5: Struktura výbìrového souboru podle nejvyššího dosaženého vzdìlání ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009c) Vzdìlání


ÈSÚ 2008



mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

Základní

447

408

855

19,8

18,2

19,0

13,3

23,6

18,6

Støední bez maturity

1005

794

1799

44,4

35,5

40,0

43,2

28,7

35,8

Støední s maturitou

571

779

1350

25,2

34,9

30,0

30,3

37,1

33,8

Vyí odborné

25

37

62

1,1

1,7

1,4

13,0

10,6

11,7

Vysokokolské

215

219

434

9,5

9,8

9,6

2263

2237

4500

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Celkem

3/4

Ekonomická aktivita

Ve výbìrovém souboru bylo celkem 73 % ekonomicky aktivních osob (témìø 80 % muù a 66 % en), v tom bylo necelých 5 % nezamìstnaných (6 % muù a necelá 4 % en). Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, tj. studenti, starobní a invalidní dùchodci, osoby v domácnosti a osoby na rodièovské dovolené, tvoøilo více ne 27 % respondentù studie (tabulka 6). Srovnání výbìrového souboru studie se základním souborem populace ÈR je v tomto pøípadì omezené tím, e údaje ÈSÚ se vztahují k vìkové skupinì osob starích 15 let, zatímco výbìrová studie byla zamìøena na obyvatelstvo ve vìku 1564 let. Proto je v pøípadì populace ÈR jiné rozloení ekonomicky aktivních a neaktivních osob výraznì vyí hodnoty ekonomicky neaktivních obyvatel odráejí vyí zastoupení kategorie dùchodcù v populaci s neomezenou horní vìkovou hranicí. V zamìstnaneckém pomìru bylo celkem 53 % respondentù studie, dalích témìø 12 % tvoøily osoby samostatnì výdìleènì èinné (OSVÈ) a ivnostníci. V souboru bylo necelých 12 % dùchodcù (starobních a invalidních) a témìø 11 % studentù. Více zamìstnancù i OSVÈ bylo mezi mui, stejnì tak bylo mezi mui více nezamìstnaných osob. Mezi enami bylo vyí zastoupení dùchodcù, osob v domácnosti a na rodièovské dovolené (tabulka 7). Dva respondenti zamìstnání neuvedli.

25

3

3

SOCIODEMOGRAFICKÉ

Tabulka 6: Struktura výbìrového souboru podle ekonomické aktivity ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009c) Ekonomická aktivita


ÈSÚ 2008***



mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

Ekonomicky aktivní

1794

1471

3265

79,3

65,8

72,6

68,2

49,3

58,5

z toho zamìstnaní

1660

1391

3051

73,4

62,2

67,8

65,8

46,6

55,9

z toho nezamìstnaní

134

80

214

5,9

3,6

4,8

2,4

2,8

2,6

Ekonomicky neaktivní*

465

762

1227

20,5

34,1

27,3

31,8

50,7

41,5

2263

2237

4500

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Celkem**

Pozn.: * Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zahrnuje studenty, dùchodce, dlouhodobì nemocné nebo invalidní osoby, osoby na rodièovské dovolené. ** Jedná se o celkový poèet respondentù, nejedná se o souèet uvedených kategorií (nìkteøí respondenti uvedli kategorii jiné nebo údaje neuvedli vùbec). *** Data ÈSÚ zahrnují vechny osoby starí 15 let.

Tabulka 7: Charakteristika zamìstnání respondentù výbìrového souboru Zamìstnání



mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

Zamìstnanecký pomìr

1204

1176

2380

53,2

52,6

52,9

OSVÈ, ivnostník

364

154

518

16,1

6,9

11,5

Zamìstnanecký pomìr a zároveò OSVÈ

92

61

153

4,1

2,7

3,4

Dùchodce

128

209

337

5,7

9,3

7,5

Invalidní dùchodce

94

95

189

4,2

4,2

4,2

Student

233

248

481

10,3

11,1

10,7

V domácnosti

6

39

45

0,3

1,7

1,0

Na rodièovské dovolené

4

171

175

0,2

7,6

3,9

Nezamìstnaný registrace na ÚP

112

63

175

5,0

2,8

3,9

Nezamìstnaný bez registrace na ÚP

22

17

39

1,0

0,8

0,9

Jiné

3

3

6

0,1

0,1

0,1

2262

2236

4498

100,0

100,0

100,0

Celkem

26

SOCIODEMOGRAFICKÉ

Témìø 11 % respondentù uvedlo, e nemají ádný mìsíèní pøíjem, jedná se nejèastìji o studenty. Celkem 26 % respondentù uvedlo mìsíèní pøíjem nií ne 10 000 Kè, dalích 26 % osob mìlo pøíjem v rozmezí 10 00015 000 Kè. Pouze 5 % dotázaných uvedlo vyí pøíjem ne 30 000 Kè mìsíènì (tabulka 8). Prùmìrnì vyí èistý mìsíèní pøíjem uvádìli mui, eny èastìji uvádìly pøíjem do 10 000 Kè mìsíènì. Jeden z dotázaných na otázku ohlednì pøíjmu neodpovìdìl. Tabulka 8: Èistý mìsíèní pøíjem respondentù výbìrového souboru Mìsíèní pøíjem



mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

Nemám

225

263

488

9,9

11,8

10,8

Do 5 000 Kè

93

116

209

4,1

5,2

4,6

5 00110 000 Kè

308

656

964

13,6

29,3

21,4

10 00115 000 Kè

532

639

1171

23,5

28,6

26,0

15 00120 000 Kè

559

331

890

24,7

14,8

19,8

20 00130 000 Kè

376

169

545

16,6

7,6

12,1

Nad 30 000 Kè

169

63

232

7,5

2,8

5,2

2262

2237

4499

100,0

100,0

100,0

Celkem

3/5

Geografické rozložení

Vzhledem k tomu, jakým zpùsobem byl konstruován výbìrový soubor, se regionální rozloení respondentù studie nelií od regionální distribuce obecné populace ÈR. Nejèastìji jsou ve výbìrovém souboru zastoupeni respondenti z Moravskoslezského kraje, Prahy, Støedoèeského a Jihomoravského kraje (tabulka 9). Výbìrový soubor je povaován za reprezentativní z hlediska krajù.

27

3

3

SOCIODEMOGRAFICKÉ

Tabulka 9: Struktura výbìrového souboru podle regionù ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009a) Kraj

CS 2008

ÈSÚ 2008

Absolutní hodnoty



Hl. m. Praha

526

11,7

11,8

Støedoèeský kraj

513

11,4

11,5

Jihoèeský kraj

275

6,1

6,1

Plzeòský kraj

242

5,4

5,4

Karlovarský kraj

135

3,0

3,0

Ústecký kraj

363

8,1

8,1

Liberecký kraj

190

4,2

4,2

Královéhradecký kraj

237

5,3

5,2

Pardubický kraj

220

4,9

4,9

Vysoèina

221

4,9

4,9

Jihomoravský kraj

493

10,9

10,9

Olomoucký kraj

279

6,2

6,2

Zlínský kraj

256

5,7

5,7

Moravskoslezský kraj

550

12,2

12,1

4500

100,0

100,0

Celkem

28

L EGÁLNÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY

LEGÁLNÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY

Uívání a zejména naduívání legálních návykových látek mue vést k významným zdravotním komplikacím, jako jsou napø. onemocnìní obìhové soustavy, rakovina plic, nádorová onemocnìní dalích lokalizací a øada dalích. Proto byl v celopopulaèním etøení zjiován rozsah uívání legálních návykových látek v populaci 1564 let. Mezi tyto látky byl zaøazen tabák, alkohol a léky, a to sedativa a tiící léky. Podle výsledkù této studie dosahovala celoivotní prevalence uívání tabáku v Èeské republice 82 %, u alkoholu a lékù nebyla celoivotní prevalence zjiována. Alkohol v posledních 12 mìsících (roèní prevalence) uilo témìø 91 % respondentù, tiící léky nebo sedativa 34 % osob. V posledních 30 dnech (mìsíèní prevalence) uilo tabák více ne 47 %, alkohol 80 % a sedativa nebo tiící léky 23 % respondentù. Zatímco u alkoholu, tabáku a nelegálních drog (viz dále) je prevalence uití zpravidla vyí u muù ne u en, u sedativ a tiících lékù je tomu naopak a v posledním mìsíci uilo tyto léky 29 % en oproti 17 % muù (tabulka 10). Tabulka 10: Prevalence užití legálních návykových a psychoaktivních látek v populaci 15–64 let (v %) Návyková látka Tabák

Celý ivot

30 dní

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

88,0

76,2

82,1

57,0

37,5

47,3

94,4

86,6

90,5

87,9

71,4

79,7

27,0

40,7

33,8

16,9

28,9

22,9

Alkohol Léky

12 mìsícù

4

4/1

Tabák

V etøení byla respondentùm nejdøíve poloena otázka, zda nìkdy bìhem svého ivota kouøili tabák ve formì cigaret, doutníkù, dýmky nebo vodní dýmky, a dále byla zjiována frekvence uívání tabáku. Témìø 18 % respondentù nikdy bìhem svého ivota nekouøilo tabák (12 % muù a témìø 24 % en), více ne 31 % osob bìhem svého ivota tabák vyzkouelo, necelých 14 % nìkdy kouøilo pøíleitostnì, témìø 9 % pravidelnì a 29 % bylo nìkdy v ivotì denními kuøáky (36 % muù a 21 % en). Celoivotní prevalence uití tabáku v obecné populaci byla tedy 82 % (88 % muù a 76 % en). Nejvyí podíl denních kuøáku byl mezi respondenty ve vìku 3544 let, a to více ne 31 %, mezi pravidelnými a pøíleitostnými kuøáky bylo nejvíce respondentù ve vìku 1524 let (více ne 11 % u pravidelných kuøákù, 16 % u pøíleitostných). V této vìkové kategorii bylo nejnií podíl osob, které nikdy v ivotì nekouøily (necelých 12 %) (tabulka 11). Dále bylo u respondentù ve vìku 1564 let zjiováno, zda kouøili tabák v prùbìhu posledních 30 dnù a zda jej uívali pøíleitostnì, pravidelnì èi dennì. V prùbìhu posledního mìsíce nekouøilo témìø 53 % dotázaných osob, naproti tomu k dennímu kouøení se pøihlásilo 26 % 4

Sedativa a tišící léky

31

4

4


Tabulka 11: Celoživotní prevalence užití tabáku podle pohlaví a vìku (v %) Frekvence uití

Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564

Celkem Ano, dennì

26,5

26,4

31,2

30,2

29,5

28,7

Ano, pravidelnì

11,3

8,0

8,8

7,4

7,1

8,5

Ano, pøíleitostnì

16,0

15,2

12,1

13,8

11,1

13,7

Ano, vyzkouel/a jsem

34,5

33,9

29,2

30,6

27,8

31,3

Ne

11,6

16,5

18,7

18,1

24,5

17,9

Mui Ano, dennì

31,6

33,0

38,8

38,2

41,1

36,4

Ano, pravidelnì

11,6

8,1

10,6

8,5

9,6

9,6


15,3

15,8

13,5

14,5

10,1

14,0


31,8

30,4

25,1

28,3

24,3

28,1

Ne

9,7

12,8

12,0

10,6

14,9

12,0

eny Ano, dennì

21,3

19,5

23,3

22,1

18,9

20,9

Ano, pravidelnì

10,9

7,9

6,8

6,2

4,8

7,3


16,6

14,6

10,6

13,1

12,1

13,4


37,5

37,6

33,6

33,1

30,9

34,6

Ne

13,6

20,4

25,6

25,5

33,3

23,8

respondentù (33 % muù a 19 % en). Pravidelné (ale ne denní) kouøení uvedlo 7 %, pøíleitostné více ne 14 % respondentù. V posledním mìsíci tedy tabák kouøilo dennì èi pravidelnì 33 % osob. Uívání tabáku se liilo podle vìku. V nejmladí vìkové skupinì 1524 let byl nejnií podíl nekuøákù, pouze 41 % velmi mladých dospìlých v posledním mìsíci nekouøilo, v ostatních vìkových skupinách byl podíl nekuøákù nadpolovièní. V této nejmladí kategorii byl také nejvyí podíl pravidelných (10 %) a pøíleitostných kuøákù (22 %). Nejvíce denních kuøákù se ovem nacházelo ve vìkové kategorii 3544 let, kde kouøila kadý den témìø tøetina osob (29 %). Nejménì kouøili respondenti ve vìku 5564 let (62 % nekuøákù a 24 % kuøákù). Nejvíce kuøaèek, které kouøily dennì, pravidelnì èi alespoò pøíleitostnì, bylo v nejmladí vìkové kategorii 1524 let. eny starí 25 let ve srovnání s nejmladí vìkovou kategorií kouøily výraznì ménì (53 % kuøaèek ve vìku 1524 let, 38 % kuøaèek ve vìku 2534 let). Naopak mui kouøili nejintenzivnìji mezi 35. a 44. rokem ivota. Intenzita kouøení ve starích vìkových kategoriích ji byla nií u obou pohlaví.

32


Pøi srovnání vzorcù kouøení tabáku podle pohlaví a vìku je patrné, e mezi enami bylo více nekuøaèek (62 % en, 43 % muù), a to ve vech vìkových kategoriích. Podíl pøíleitostného kouøení byl nejvyrovnanìjí pro obì pohlaví (15 % muù a 13 % en) (tabulka 12, graf 1). Tabulka 12: Užití tabáku v posledních 30 dnech podle pohlaví a vìku (v %) Frekvence uití


2534

Celkem

3544

4554

5564

Celkem Ano, dennì

26,2

25,6

29,1

24,7

24,2

26,0

Ano, pravidelnì, ale ne dennì

10,4

6,2

7,3

7,0

4,9

7,1


22,2

15,8

12,9

11,9

8,6

14,3

Ne

41,1

52,3

50,7

56,4

62,3

52,7

Mui Ano, dennì

31,6

32,7

37,0

31,9

33,1

33,2


10,9

7,2

9,4

8,9

6,9

8,6


21,7

17,3

14,9

12,1

9,1

15,1

Ne

35,8

42,8

38,6

47,2

50,9

43,0

eny Ano, dennì

20,6

18,2

20,9

17,6

16,1

18,6


9,8

5,2

5,0

5,1

3,1

5,5


22,8

14,4

10,7

11,7

8,1

13,4

Ne

46,8

62,2

63,4

65,6

72,8

62,5

Graf 1: Rozložení respondentù z hlediska frekvence užívání tabáku podle pohlaví a vìku (v %) Muži

Ženy

100 % 90 %

Ne

80 % 70 %

Ano, pøíležitostnì

60 % 50 %


40 % 30 % 20 %

Ano, dennì

10 % 0% 15–24 25–34 35–44 45–54 55–64

15–24 25–34 35–44 45–54 55–64

33

4

4


4/2

Alkohol

Ve výbìrové studii byla respondentùm poloena otázka, zda pili v prùbìhu posledních 12 mìsícù nìjaký alkohol, a to pivo, víno, destilát èi míchané nápoje, a pokud ano, tak jak èasto alkohol konzumovali. Pøiblinì 10 % respondentù uvedlo, e v posledním roce abstinovali (témìø 6 % muù a více ne 13 % en) (tabulka 13). Nejvyí podíl abstinentù byl ve vìkové kategorii 5564 let (13 %) a nejménì v kategorii velmi mladých dospìlých 1524 let (7 %). Opakovaná konzumace alkoholu v posledním roce byla nejèastìjí ve vìkové kategorii 3544 let (88 %). Tabulka 13: Prevalence užití alkoholu v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle pohlaví a vìku (v %) Frekvence uití


2534

3544

Celkem 4554

5564

Celkem Ano, vícekrát

87,0

86,7

88,4

84,5

80,0

85,4

Ano, jednou

5,9

4,7

3,4

5,2

6,9

5,2

Ne

7,1

8,6

8,2

10,4

13,2

9,5

Mui Ano, vícekrát

89,2

92,3

93,0

91,2

88,2

90,9

Ano, jednou

5,7

2,8

1,6

3,2

4,6

3,5

Ne

5,2

5,0

5,4

5,5

7,2

5,6

eny Ano, vícekrát

84,6

80,9

83,9

77,8

72,3

79,8

Ano, jednou

6,2

6,7

5,2

7,1

9,0

6,9

Ne

9,2

12,3

10,9

15,1

18,7

13,3

Ètyøikrát týdnì nebo èastìji pilo alkohol v posledním roce 12 % dotázaných respondentù starích 15 let, u muù tento podíl dosahoval více ne 18 %, u en pouze 5 %. Nejvíce intenzivních pijákù bylo ve vìkové kategorii 4554 let (26 % u muù a 8 % u en), nejménì jich potom bylo mezi mladými lidmi v kategorii 1524 let (9 % muù a 3 % en). Nejbìnìjí frekvence pití alkoholu v posledním roce byla konzumace dvakrát a ètyøikrát mìsíènì (témìø 34 %) a lo zároveò o nejvyrovnanìjí kategorii z hlediska pohlaví (31 % muù a 36 % en). Pití jedenkrát mìsíènì a ménì bylo èastìjí u en (32 % en, 15 % muù). Frekvence pití alkoholu u obou pohlaví se zvyovala do 54 let a poté mírnì klesla. Zároveò se zvyujícím se vìkem se lehce zvyoval i poèet abstinentù, tzn. tìch, kteøí nepili v posledním roce. Lidé ve vìku 5564 let pili nejèastìji jen jednou mìsíènì nebo ménì èasto (tabulka 14, graf 2).

34


Tabulka 14: Frekvence pití alkoholu v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle vìku a pohlaví (v %) Frekvence uití


2534

Celkem

3544

4554

5564

Celkem 4× týdnì nebo èastìji

6,1

9,9

12,2

17,1

14,0

11,8

23× týdnì

22,0

23,3

21,8

19,3

18,6

21,1

24× mìsíènì

39,9

35,6

35,8

31,1

25,9

33,7

1× mìsíènì a ménì èasto

24,8

22,7

22,0

22,1

28,3

23,9

Ne v posledním roce

7,1

8,6

8,2

10,4

13,2

9,5

Mui 4× týdnì nebo èastìji

8,8

15,5

18,2

26,2

23,9

18,4

23× týdnì

31,2

32,7

31,3

24,6

25,2

29,2

24× mìsíènì

33,6

32,7

33,3

30,3

26,1

31,3


21,2

14,2

11,7

13,3

17,7

15,5


5,2

4,9

5,5

5,5

7,1

5,6

eny 4× týdnì nebo èastìji

3,3

4,1

5,9

8,0

5,0

5,3

23× týdnì

12,3

13,4

12,0

14,0

12,6

12,9

24× mìsíènì

46,6

38,7

38,3

31,9

25,7

36,1


28,6

31,5

32,8

30,8

37,9

32,4


9,2

12,4

11,0

15,2

18,7

13,4

Graf 2: Rozložení respondentù z hlediska frekvence užívání alkoholu podle pohlaví a vìku (v %) Muži

Ženy

100 % 90 %

4x týdnì nebo èastìji

80 % 70 %

2–3x týdnì

60 % 50 %

2–4x mìsíènì

40 % 30 %

1x mìsíènì a ménì èasto

20 % 10 % 0% 15–24 25–34 35–44 45–54 55–64

15–24 25–34 35–44 45–54 55–64


35

4

4


Dále bylo v etøení zjiováno, jak èasto pijí respondenti est nebo více sklenic alkoholického nápoje pøi jedné pøíleitosti, sklenicí alkoholu je mínìno 0,5 l alkoholického piva, 2 dcl vína nebo 4 cl destilátu. Toto rizikové pití alkoholu nebylo v posledním roce zjitìno u 40 % populace mezi 1564 roky, u 30 % osob bylo evidováno ménì èasto ne jednou týdnì, u 15 % alespoò jednou týdnì a u dalích 15 % nìkolikrát týdnì nebo kadý den (tabulka 15). Tabulka 15: Frekvence pití 6 a více sklenic alkoholu pøi jedné pøíležitosti v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle pohlaví a vìku (v %) Frekvence uití


2534

Celkem

3544

4554

5564

Celkem (Témìø) kadý den

1,7

2,5

3,2

4,9

3,3

3,1

Nìkolikrát týdnì (34×)

14,5

13,9

12,2

9,6

8,3

11,8

Nejménì 1× týdnì

19,8

16,5

15,0

12,4

11,0

15,0

Ménì èasto

31,2

31,8

32,2

29,5

24,5

29,9

Nikdy

25,7

26,8

29,2

33,1

39,8

30,8

Nepil v posledním roce

7,1

8,6

8,2

10,4

13,2

9,5

Mui (Témìø) kadý den

3,3

4,3

4,8

7,1

5,6

5,0


19,7

20,5

19,1

15,0

11,8

17,4


24,3

22,3

18,2

18,1

16,1

19,9

Ménì èasto

28,5

33,6

35,2

34,1

33,2

33,0

Nikdy

19,0

14,4

17,1

20,2

26,1

19,1


5,2

4,9

5,5

5,5

7,1

5,6

eny (Témìø) kadý den

0,0

0,5

1,4

2,8

1,1

1,2


9,1

7,1

5,0

4,2

5,1

6,1


15,0

10,3

11,7

6,8

6,4

9,9

Ménì èasto

34,0

29,9

29,1

24,9

16,4

26,8

Nikdy

32,7

39,8

41,9

46,0

52,3

42,7


9,2

12,4

11

15,2

18,7

13,4

36


Z hlediska frekvence rizikového pití podle vìkových skupin byla jako nejzatíenìjí potvrzena vìková kategorie 4554 let, kde se pití esti a více sklenic pøi jedné pøíleitosti objevuje jako kadodenní vzorec u 5 % osob. Dennì a nìkolikrát týdnì toto rizikové mnoství alkoholu pili relativnì èasto také velmi mladí dospìlí ve vìku 1524 let, tedy èásteènì ve vìku, kdy je konzumace alkoholu nelegální (16 %). Dalí vìkovou skupinou s vysokým podílem rizikové konzumace byli mladí dospìlí (2534 let), a to 16 % (tabulka 15). Zajímavé je i rozloení rizikového pití mezi mui a enami. Zatímco 6 a více sklenic alkoholického nápoje pøi jedné pøíleitosti pilo kadý den nebo témìø kadý den 1 % en, u muù to bylo 5 % respondentù. Toto kadodenní rizikové pití bylo nejvíce zastoupeno u muù v kategorii 4554 let (7 %), ve stejné vìkové kategorii bylo nejèastìjí i u en (3 %). Alespoò jednou týdnì vypilo 6 a více sklenic alkoholického nápoje pøi jedné pøíleitosti pøiblinì 17 % en, stejná frekvence rizikového pití se objevovala u 42 % muù (graf 3).

Graf 3: Porovnání frekvence pití 6 a více sklenic alkoholu pøi jedné pøíležitosti v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle pohlaví 1% 13 %

6% 10 %

6%5% 17 %

19 %

20 % 43 %

27 %

(Témìø) každý den Nìkolikrát týdnì (3–4x) Nejménì 1x týdnì Ménì èasto Nikdy Nepil v posledním roce

33 % muži ženy

Následující tabulka uvádí rozdíly ve vzorcích uívání alkoholu podle vzdìlání. est a více sklenic alkoholického nápoje vypilo pøi jedné pøíleitosti dennì 4 % osob se základním vzdìláním, u vysokokolákù se rizikové pití objevuje nejménì èasto (2 %). Se vzrùstajícím vzdìláním se sniovala frekvence takto rizikového pití. Témìø 40 % vysokokolákù oproti 28 % osobám se základním vzdìláním uvedlo, e v posledním roce nevypili 6 a více sklenic alkoholu pøi jedné pøíleitosti. Mezi vysokokoláky byl ovem relativnì nejmení poèet tìch, co v posledním roce abstinovali (8 % V oproti 10 % Z) (tabulka 16).

37

4

4


Tabulka 16: Frekvence pití 6 a více sklenic alkoholu pøi jedné pøíležitosti v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle vzdìlání (v %) Frekvence uití

Vzdìlání

Celkem

základní nebo støední odborné

støední s maturitou nebo vyí odborné

vysokokolské

(Témìø) kadý den

4,0

1,8

1,7

3,1


13,6

9,0

9,7

11,8


16,5

13,6

9,8

15,0

Ménì èasto

28,3

32,4

31,8

29,9

Nikdy

27,4

34,4

39,6

30,8


10,1

8,9

7,5

9,5

Kromì uívání alkoholu v prùbìhu posledního roku, bylo zjiováno také uívání v prùbìhu posledních 30 dnù a jeho frekvence. V prùbìhu posledního mìsíce pilo alkohol 80 % respondentù ve vìku 1564 let, nejvyí prevalence dosahuje pití alkoholu ve vìkové kategorii 1524 let. Podíl muù, kteøí pili v posledních 30 dnech, byl vyí ne en (88 % oproti 71 %), nejmení rozdíl v pití v posledních 30 dnech byl ve vìkové kategorii 1524 let (87 % mui a 80 % eny). V dalích vìkových skupinách se rozdíl pohyboval v rozmezí 1522 % (tabulka 17). Tabulka 17: Prevalence pití alkoholu v posledních 30 dnech podle pohlaví a vìku (v %) Pohlaví

Vìková skupina

Celkem

1524

2534

3544

4554

5564

Mui

87,4

89,8

89,1

87,5

84,8

87,9

eny

79,6

72,8

74,4

68,4

62,8

71,4

Celkem

83,6

81,5

81,9

77,9

73,3

79,7

Z tìch respondentù, kteøí uvedli konzumaci alkoholu v posledním mìsíci, 40 % konzumovalo alkohol ménì èasto ne jednou týdnì, 32 % alespoò jednou týdnì, témìø 20 % respondentù konzumovalo alkohol nìkolikrát týdnì a více ne 8 % respondentù uvedlo, e alkohol konzumovali témìø kadý den (tabulka 18). S ohledem na skuteènost, e je dostupnost alkoholu omezena vìkovou hranicí 18 let, byly vyhodnoceny nìkteré otázky v souvislosti s frekvencí jeho nelegální konzumace ve vìkové kategorii 1517 let. V posledním roce vyzkouelo alkohol 84 % mladistvých ve vìku 1517 let (tedy pouze 16 % skuteènì abstinovalo), témìø 17 % mladistvých pilo alkohol hned nìkolikrát týdnì, 32 % nìkolikrát mìsíènì a jen 35 % ménì èasto ne jednou mìsíènì. Pokud jde o pití esti a více nápojù pøi jedné pøíleitosti, mezi mladistvými se sice nevyskytovalo kadý den, nicménì alespoò jednou za týden pilo est a více sklenic alkoholu 10 % mla-

38


distvých v porovnání s 12 % v obecné populaci a kadý mìsíc potom 13 % mladistvých v porovnání s 15 % v obecné populaci (graf 4). Tabulka 18: Frekvence pití alkoholu v posledních 30 dnech podle pohlaví a vìku (v %) Frekvence uití


2534

Celkem

3544

4554

5564

Celkem (Témìø) kadý den

2,9

5,9

8,1

14,1

11,2

8,3


17,8

20,1

20,7

19,6

21,1

19,9


36,1

34,6

31,4

30,3

25,6

31,8

Ménì èasto ne 1× týdnì

43,1

39,4

39,8

36,1

42,1

40,0

Mui (Témìø) kadý den

4,6

8,8

11,5

20,4

16,8

12,2


24,8

28,1

30,2

25,9

27,4

27,4


37,3

36,1

32,0

28,6

27,1

32,5


33,2

26,9

26,3

25,1

28,8

28,0

eny (Témìø) kadý den

0,9

2,1

3,8

6,1

4,2

3,3


9,8

9,8

8,9

11,5

13,3

10,6


34,7

32,6

30,7

32,4

23,9

31,0


54,6

55,4

56,5

50,0

58,6

55,0

39

4

4


Graf 4: Frekvence pití a rizikového pití 6 a více sklenic alkoholu ve vìkové kategorii 15–17 let a v obecné populaci (v %)

Frekvence pití alkoholu 12 %

9%

3% 16 % 24 %

13 %

4x týdnì nebo èastìji 21 %

32 %

35%

2-4x mìsíènì Neužil/a v posledním roce 2-3x týdnì 1x mìsíènì a ménì èasto

15–17 let

34 %

15–64 let

Rizikové pití alkoholu 9%

3%

0% 16 % 10 %

31 %

(Témìø) každý den 13 %

15 %

Každý mìsíc Nikdy

39 %

Každý týden

21 % 15–17 let 15–64 let

40

12 %

Ménì èasto 30 %

Neužil/a v posledním roce


4/3

Sedativa a tišící prostøedky

Dalími legálními návykovými látkami, které byly souèástí sledování, byly léky s obsahem omamných a psychotropních látek, konkrétnì sedativa a tiící prostøedky5. Zjiováno bylo uívání tìchto lékù respondenty v prùbìhu posledních 12 mìsícù, v prùbìhu posledního mìsíce a frekvence jejich uívání. V prùbìhu posledního roku uilo sedativa nebo tiící léky 34 % osob v populaci 1564 let, z toho vìtina (27 %) je uila opakovanì. Nejvyí prevalence vícenásobného uití sedativ nebo tiících lékù byla u osob v nejstarí vìkové kategorii 5564 let (41 %), prevalence jednorázového uití v posledním roce byla vak relativnì vyrovnaná mezi vìkovými kategoriemi, a to v rozmezí 67 %. Uívání sedativ a tiících lékù bìhem posledních 12 mìsícù bylo na rozdíl od vech ostatních legálních i nelegálních drog významnì èastìjí u en (41 % oproti 27 % muù), ve vìkové kategorii 5564 let to bylo témìø 55 % en oproti 41 % muù. S vìkem se zvyoval podíl zejména opakovaného uití lékù, a to zejména u en (tabulka 19). Prevalence uití sedativ nebo tiících lékù v posledním mìsíci byla v populaci 1564 let témìø 23 % (u 29 % en a 17 % u muù). Míra uití lékù byla relativnì vyí u en ve vech sledovaných vìkových kategoriích a s postupujícím vìkem rostla. Zatímco u en narùstala zkuenost v posledních 30 dnech plynule se zvyujícím se vìkem (v prùmìru o 67 %), u muù se v niím vìku zvyovala jen mírnì a relativnì nejvyí nárùst (o 10 procentních bodù) nastal a ve vìkové kategorii 5564 let (tabulka 20). Osoby, které uily sedativa v posledních 30 dnech (23 % respondentù), je z nadpolovièní vìtiny uívaly jednou týdnì a vícekrát (13 % respondentù). U muù i u en rostla frekvence uívání s postupnì se zvyujícím vìkem. Ve vìkové kategorii 4554 let uívalo sedativa alespoò jednou týdnì 13 % muù, ve vìku 5564 let témìø 21 % muù. Podobnì tomu bylo u en, kde nejintenzivnìji uívaly sedativa eny ve vìkové kategorii 5564 let, nejménì jednou týdnì uívalo v tomto vìku sedativa 29 % en a nìkolikrát týdnì témìø 18 % en (tabulka 21, graf 5).

5 Pøíklady lékù patøících do uvedených skupin, jež byly v dotazníku uvedeny: Sedativa: benzodiazepiny (Diazepam, Oxazepam, Apaurin, Neurol, Xanax, Rivotril, Lexaurin, Rohypnol, Nitrazepam, Dormicum, Halcinon, Defobin), barbituráty (Amytal, Nembutal, Seconal) a jiné (Quaalude, Doriden, Equanil, Placidyl, Valmid, Hypnogen, Stilnox, Melipramin, Anafranil, Amitriptylin, Prothiaden, Ludiomil, Deprex, Deprenon), jiná antidepresiva (Fluxonil, Seropram, Citalec, Zoloft, Lerivon, Wellbutrin, Efectin, Ixel), Prostøedky tišící bolest: pouze opioidní analgetika (tedy typicky Tramal, Tramadol, Tramabene, Mabron, Kodein, Korylan, Dafalgan, Morfin, Slovalgyn, Doltard, Vendal, Oxycontin, Dolsin, Fortral, Temgesic).

41

4

4


Tabulka 19: Prevalence užití sedativ nebo tišících prostøedkù v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle pohlaví a vìku (v %) Frekvence uití


2534

3544

Celkem 4554

5564

Celkem Ano, vícekrát

15,5

21,2

25,6

32,9

41,4

27,2

Ano, jedenkrát

6,1

6,6

6,7

7,0

6,7

6,6

Ne

78,5

72,2

67,7

60,1

52

66,2

Mui Ano, vícekrát

12,4

16,0

19,2

26,9

34,4

21,4

Ano, jedenkrát

5,2

4,7

5,8

5,7

6,4

5,5

Ne

82,4

79,4

75,0

67,4

59,1

73,1

eny Ano, vícekrát

18,7

26,7

32,3

38,9

47,7

32,9

Ano, jedenkrát

7,0

8,7

7,6

8,3

6,9

7,7

Ne

74,4

64,6

60,2

52,8

45,4

59,3

Tabulka 20: Prevalence užití sedativ nebo tišících prostøedkù v posledních 30 dnech (v %) Pohlaví

Vìková skupina

Celkem

1524

2534

3544

4554

5564

Mui

9,6

10,5

16,3

20,2

29,9

16,9

eny

15,7

22,7

28,8

34,6

42,0

28,9

Celkem

12,6

16,5

22,4

27,4

36,2

22,9

Tabulka 21: Frekvence užití sedativ nebo tišících lékù podle vìku (v %) Frekvence uití

Vìková skupina

Celkem

1524

2534

3544

4554

5564

(Témìø) kadý den

0,7

2,3

2,7

4,9

6,4

3,4


1,8

2,0

4,8

4,6

9,8

4,5


2,1

3,8

6,3

7,0

8,7

5,5

Nejménì 1× mìsíènì

7,9

8,4

8,5

10,8

11,4

9,4

Uil/a v posledním roce

8,9

11,3

9,8

12,5

11,8

10,9

Neuil/a v posledním roce

78,5

72,2

67,9

60,2

52,0

66,3

42


Graf 5: Frekvence užívání sedativ a tišících lékù podle pohlaví a vìku (v %) 60 Muži

Ženy

50 40 30 20 10 0 (Témìø) každý den Nìkolikrát týdnì (3-4x) Nejménì 1x týdnì Nejménì 1x mìsíènì Užil/a v posledním roce

15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 1,0 1,7 1,7 5,3 8,0

1,9 0,9 2,3 5,4 10,1

1,5 2,7 4,6 7,5 8,7

3,5 4,3 5,1 7,1 12,4

15-24 25-34 35-44 45-54 55-64

5,3 9,6 5,6 9,4 10,9

0,4 2,8 4,0 6,3 7,5 2,0 3,1 6,9 4,9 10,0 2,6 5,3 8,1 9,0 11,5 10,7 11,6 9,6 14,5 13,2 10,0 12,6 11,1 12,6 12,6

Zjiován byl také zpùsob obstarání sedativ a tiících lékù pøi posledním uití. Respondenti si nejèastìji obstarávali tyto léky pomocí lékaøského pøedpisu (63 %), ètvrtinu lékù nakoupili respondenti jako volnì prodejné a 7 % získali pøes známého nebo kamaráda. Zpùsoby obstarávání mimo lékaøský pøedpis byly nejèastìjí v nejmladí vìkové skupinì 1524 let, jinak ne na pøedpis léky získalo 54 % respondentù v této vìkové kategorii (tabulka 22). Tabulka 22: Zpùsob obstarání sedativ nebo tišících lékù podle vìku (v %) Zpùsob obstarání lékù

Vìková skupina

Celkem

1524

2534

3544

4554

5564

Lékaøský pøedpis

46,0

55,6

58,9

64,9

77,9

63,3

Bez pøedpisu v lékárnì

35,9

31,5

30,6

22,4

16,2

25,5

Od známého

8,3

9,0

8,0

8,3

4,9

7,4

Jinak

9,9

3,8

2,6

4,4

1,0

3,7

43

4

N ELEGÁLNÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY

NELEGÁLNÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY

Také uívání nelegálních návykových látek, zejména dlouhodobé, je faktorem vysoce pokozujícím zdravotní stav, proto byly souèástí výbìrového etøení také otázky zamìøené na uívání nelegálních drog, z nich byly samostatnì sledovány konopné drogy, extáze, pervitin nebo amfetaminy, kokain, heroin, LSD a halucinogenní houby (lysohlávky). U kadé sledované drogy byli respondenti dotazováni na to, zda znají osobnì nìkoho, kdo uívá sledovanou drogu, zda ji sami vyzkoueli a v jakém vìku, zda danou drogu uili v prùbìhu posledních 12 mìsícù èi v prùbìhu posledních 30 dnù a pokud ano, tak jak èasto drogu uili.

5/1

Prevalence užití nelegálních drog podle pohlaví a vìku V etøení bylo zjitìno, e nìkterou ze sledovaných nelegálních drog alespoò jednou v ivotì zkusilo 37 % obyvatel Èeské republiky ve vìku 1564 let. V posledním roce ji uilo 17 % osob a v posledním mìsíci 9 % osob. Vìtina z tìchto osob uila konopnou drogu, a to 34 % alespoò jednou v ivotì, 15 % v posledním roce a 9 % v posledním mìsíci. Jinou ne konopnou drogu nìkdy v ivotì vyzkouelo témìø 17 % respondentù, více ne 7 % ji uilo v posledním roce a 3 % v posledním mìsíci. Konopí je tak nejrozíøenìjí nelegální drogou v Èeské republice (tabulka 23, graf 6). Zkuenost s nelegální drogou byla relativnì èastìjí u muù. Nelegální drogu nìkdy v ivotì zkusilo 45 % muù oproti 28 % en, jinou drogu ne konopí vyzkouelo 22 % muù a 12 % en a konopnou drogu 43 % muù a 26 % en. V posledním roce uilo nelegální drogu témìø dvakrát více muù ne en (22 % muù a 12 % en), stejnì jako konopnou drogu (20 % muù a 10 % en) nebo jinou ne konopnou drogu (10 % muù a 5 % en). Z hlediska uití v posledním mìsíci, které lze povaovat za indikátor souèasného uívání, byl rozdíl jetì výraznìjí, a to 14 % muù oproti 5 % en u jakékoli nelegální drogy, 13 % muù oproti 5 % en u konopí. U jiných ne konopných drog byl pomìr muù k enám u uívání v posledním mìsíci 2 : 1 (4 % muù a 2 % en). Prevalence uití návykových látek byla také sledována u mladých dospìlých, tedy ve vìkové skupinì 1534 let, jeliko mladí lidé pøedstavují nejrizikovìjí skupinu pro uívání nelegálních drog. V posledním roce uilo nelegální drogu témìø 32 % respondentù v tomto vìku, co je o více ne 14 procentních bodù více ne v obecné populaci. Alespoò jednou v ivotì zkusilo nelegální drogu 56 % mladých dospìlých (37 % u populace ve vìku 1564 let) a v posledním mìsíci ji uilo 18 % tìchto respondentù (více ne 9 % v obecné populaci). V pøípadì Èeské republiky je významný rozdíl v celoivotní prevalenci u mladých dospìlých zpùsoben historickým vývojem, kdy vìkové skupiny, které dospívaly pøed r. 1989, mìly k nelegálním drogám omezený pøístup. Konopnou drogu uilo nìkdy v ivotì témìø 54 % mladých dospìlých (34 % u populace ve vìku 1564 let), 28 % v posledním roce a necelých 17 % v posledním mìsíci. Jiné nelegální drogy uilo nìkdy v ivotì 28 % mladých dospìlých, 14 % je uilo v posledním roce a témìø 6 % v posledním mìsíci. Rozdíly v prevalenci mezi mui a enami popsané v obecné populaci jsou v populaci mladých dospìlých zachovány (tabulka 23, graf 6).

45

5

5


Tabulka 23: Prevalence užití jakékoliv nelegální drogy, jiné drogy než konopí a konopné drogy v obecné populaci a u mladých dospìlých podle pohlaví (v %) Drogy a míry prevalence

Vìková skupina 1564 mui

eny

1534 celkem

mui

eny

celkem

Nelegální drogy celkem Celoivotní prevalence

45,2

28,0

36,7

65,2

46,7

56,2

V posledním roce

22,3

11,7

17,1

40,3

22,2

31,5

V posledním mìsíci

13,5

5,2

9,4

25,9

9,8

18,0

Konopné drogy Celoivotní prevalence

42,5

26,0

34,3

62,3

44,0

53,4

V posledním roce

20,2

10,3

15,3

36,9

19,5

28,4


12,5

4,6

8,6

24,4

8,8

16,8

Jiné ne konopné drogy Celoivotní prevalence

21,5

11,7

16,6

34,7

21,4

28,2

V posledním roce

9,9

4,8

7,4

18,6

9,8

14,3


4,2

1,8

3,0

8,1

3,3

5,8

Graf 6: Porovnání prevalence užití jakékoliv nelegální drogy, jiné drogy než konopí a konopné drogy v obecné populaci a u mladých dospìlých podle pohlaví (v %) 15–64

70

15–34

60

Celoživotní – muži

50

Roèní – muži

40

Mìsíèní – muži

30

Celoživotní – ženy Roèní – ženy

20

Mìsíèní – ženy 10 0 Nelegální drogy celkem

46

Konopné drogy

Jiné než konopné

Nelegální drogy celkem

Konopné drogy

Jiné než konopné


Pokud jde o uití jednotlivých nelegálních drog v obecné populaci z hlediska celoivotní prevalence, následuje za konopím (34 %) extáze (10 %), halucinogenní houby (9 %), dále potom LSD (6 %), pervitin (4 %), kokain (2 %) a nakonec heroin, který v ivotì vyzkouelo 1 % respondentù ve vìku 1564 let. Uití nelegální drogy v posledním roce klesá u vech drog pøiblinì na polovinu (konopí 15 %, extáze 4 %). Poøadí prevalencí uití jednotlivých drog zùstává zachováno jak v posledním roce, tak v posledním mìsíci, kde je prevalence uití konopných drog opìt pøiblinì polovièní (9 %), pøes 1 % se dostala prevalence uití extáze a halucinogenních hub6. Také v pøípadì jednotlivých nelegálních drog je prevalence uití u mladých dospìlých vyí, a to pøiblinì 2× u vech sledovaných drog jak z hlediska celoivotní prevalence, tak i roèní a mìsíèní. Uívání konopných bylo u celoivotní prevalence 1,6× vyí, u roèní a mìsíèní pøiblinì je uívání mladými dospìlými cca 1,9× vyí (tabulka 24). S ohledem na vìkovou strukturu je vzorec uívání v prevalenèních indikátorech jednoznaèný. Vìková skupina 1524 let dosahovala nejvyí míry celoivotní prevalence uití nelegální drogy (62 %), konopné drogy (59 %) a jiné drogy ne konopí (32 %), stejnì jako prevalence uití v posledním roce i v posledním mìsíci. S rostoucím vìkem se pak zkuenost s jakoukoliv nelegální drogou a její uití v posledním roce i uití v posledním mìsíci výraznì sniovala (tabulka 25). Z hlediska rozdílù mezi mui a enami ve vìkových kategoriích lze pozorovat, e u en klesá prevalence uívání návykových látek s vìkem výraznìji ne u muù. Napøíklad roèní prevalence uití nelegální drogy u velmi mladých dospìlých en (1524 let) je ve srovnání s enami ve vìku 2534 let více ne dvojnásobná (32 % a 14 %), u muù nejsou rozdíly mezi tìmito vìkovými skupinami tak výrazné (49 % a 34 %). Podobnì je tomu i u vìkových skupin 3544 let a 4554 let v pøípadì celoivotní prevalence uití nelegální drogy, kdy je tato prevalence nií u en témìø o dvì tøetiny a u muù o necelou polovinu (tabulka 25). I pøi konstrukci podrobnìjích vìkových skupin do 40 let, které lépe vyjadøují psychosociální vývoj v oblasti uívání návykových látek, lze pozorovat, e nejvyí roèní a mìsíèní prevalence uití jakékoli nelegální drogy byla u nejmladích vìkových skupin 1518 let a 1924 let. Zcela nejvyí ale byla u nejmladí skupiny 1518 let, která vzhledem ke svému mladému vìku a tudí i mením zkuenostem zaostává za skupinou osob ve vìku 1924 let pouze v celoivotní prevalenci; vysvìtlením je to, e ivotní zkuenost s uitím nelegální drogy v této vìkové skupinì se nejèastìji odehrála v horizontu posledního roku. Nejvyích úrovní prevalence tato nejmladí skupina dosáhla u jakékoli nelegální drogy uité v posledním roce (45 % respondentù ve vìku 1518 let, 30 % ve vìku 1924 let), a tedy i u konopí (42 % proti 35 %).

6 V pøípadì nelegálních drog s vyšší spoleèenskou nebezpeèností, jako je pervitin nebo heroin, jsou poèty aktuálních problémových uživatelù odhadovány jinými (nepøímými) metodami než prùøezovou dotazníkovou studií na vzorku obecné populace, v ÈR napø. každoroènì multiplikaèní metodou za použití dat z nízkoprahových zaøízení. Problémové uživatele drog, tedy injekèní uživatele a/nebo dlouhodobé a/nebo pravidelné uživatele opiátù/opioidù, drog amfetaminového typu (amfetaminu, metamfetaminu, kokainu/cracku) je zpravidla obtížné zachytit ve vzorku obecné populace. Metodika studie CS 2008 nicménì nevyžadovala trvalý pobyt respondentù na navštívených adresách, èímž mohl být jejich záchyt oproti jiným výbìrovým metodám (napø. s využitím registru obyvatel) usnadnìn.

47

5

5


Tabulka 24: Prevalence užití vybraných nelegálních drog v obecné populaci a u mladých dospìlých podle pohlaví (v %) Drogy a míry prevalence

Vìková skupina 1564 mui

eny

1534 celkem

mui

eny

celkem

Celoivotní prevalence Konopné drogy

42,5

26,0

34,3

62,3

44,0

53,4

Extáze

11,9

7,3

9,6

21,8

14,9

18,5

Pervitin nebo amfetaminy

5,7

3,0

4,3

10,0

5,4

7,8

Kokain

2,9

1,2

2,0

5,0

2,1

3,6

Heroin

1,7

0,5

1,1

2,8

1,2

2,0

LSD

7,8

3,4

5,6

14,3

6,1

10,3

Halucinogenní houby

12,4

5,0

8,7

19,6

8,3

14,1

Prevalence v posledním roce Konopné drogy

20,2

10,3

15,3

36,9

19,5

28,4

Extáze

4,8

2,6

3,7

9,7

5,7

7,7


2,3

1,1

1,7

4,5

1,9

3,2

Kokain

1,2

0,3

0,7

2,6

0,6

1,6

Heroin

0,7

0,3

0,5

1,3

0,6

1,0

LSD

2,8

1,3

2,1

5,9

2,7

4,3


4,5

1,8

3,2

8,1

3,5

5,9

Prevalence v posledním mìsíci Konopné drogy

12,5

4,6

8,6

24,4

8,8

16,8

Extáze

1,5

0,9

1,2

3,2

1,9

2,6


0,9

0,5

0,7

2,0

0,8

1,4

Kokain

0,7

0,1

0,4

1,3

0,3

0,8

Heroin

0,3

0,0

0,1

0,5

0,1

0,3

LSD

0,9

0,6

0,7

2,1

1,1

1,6


1,9

0,4

1,1

3,3

0,8

2,1

48


Tabulka 25: Prevalence užití jakékoliv nelegální drogy, jiné drogy než konopí a konopné drogy podle vìku a pohlaví (v %) Drogy a míry prevalence


2534

3544

Celkem 4554

5564

Celkem Nelegální drogy celkem Celoivotní prevalence

62,0

51,7

35,5

21,2

10,7

36,7

V posledním roce

40,9

24,1

10,9

6,1

2,9

17,1


23,5

13,8

6,1

2,0

1,3

9,4


58,7

49,3

32,6

19,4

9,5

34,3

V posledním roce

37,4

21,4

9,8

5,1

2,4

15,3


22,4

12,4

5,2

1,6

1,1

8,6


31,5

25,6

14,0

7,4

3,2

16,6

V posledním roce

19,4

10,3

4,6

1,5

0,8

7,3


7,1

4,7

2,1

0,5

0,1

3,0

Mui Nelegální drogy celkem Celoivotní prevalence

69,4

62,0

42,6

31,1

16,0

45,2

V posledním roce

49,0

33,5

14,3

8,0

3,8

22,3


31,5

21,4

8,1

2,7

1,9

13,5

Z toho konopné drogy Celoivotní prevalence

65,7

59,7

38,7

28,8

14,7

42,5

V posledním roce

45,6

30,2

12,7

6,8

3,3

20,2


31,1

19,1

6,8

2,2

1,7

12,5

Z toho jiné ne konopné drogy Celoivotní prevalence

38,0

32,1

17,5

12,2

4,8

21,5

V posledním roce

23,7

14,7

6,2

2,4

1,1

9,9


9,4

7,2

2,4

0,7

0,3

4,1

49

5

5


Drogy a míry prevalence


2534

3544

Celkem 4554

5564

eny Nelegální drogy celkem Celoivotní prevalence

54,2

40,9

28,1

11,2

5,9

28,0

V posledním roce

32,4

14,1

7,2

4,1

2,1

11,7


15,0

5,8

4,0

1,3

0,6

5,2

Z toho konopné drogy Celoivotní prevalence

51,2

38,3

26,2

10,1

4,7

26,0

V posledním roce

28,7

12,3

6,7

3,5

1,6

10,3


13,3

5,3

3,5

1,0

0,6

4,6

Z toho jiné ne konopné drogy Celoivotní prevalence

24,7

18,9

10,3

2,7

1,8

11,7

V posledním roce

15,0

5,8

2,8

0,6

0,5

4,8


4,7

2,1

1,8

0,3

0,0

1,7

Tabulka 26: Prevalence užití jakékoliv nelegální drogy, jiné drogy než konopí a konopné drogy podle vìku – podrobnìjší vìkové kategorie (v %) Drogy a míry prevalence


1924

2529

Celkem 3039

4064


55,6

65,6

57,0

43,3

19,2

36,7

V posledním roce

44,9

38,7

28,0

17,7

5,1

17,1


24,4

22,9

16,7

9,9

2,1

9,4


52,7

62,0

54,2

40,5

17,5

34,3

V posledním roce

42,1

34,7

24,8

15,7

4,4

15,3


23,2

22,0

15,0

8,7

1,7

8,6


26,2

34,5

30,2

19,6

6,3

16,6

V posledním roce

19,2

19,5

12,2

7,6

1,5

7,4


6,5

7,4

6,4

3,1

0,5

3,0

50


Srovnatelné s vìkovou skupinou 1924 let byly roèní a mìsíèní prevalence i u jiných ne konopných drog (obì cca 19 %, respektive 7 %), se kterými pøicházejí uivatelé do styku pravdìpodobnì a ve vyím vìku (tabulka 26). Následující kapitoly zachovávají základní rozdìlení na desetileté vìkové kategorie.

5/2

Prevalenèní indikátory podle dalších sociodemografických charakteristik Vzorce uívání nelegálních drog v populaci se liily podle nìkterých sociodemografických charakteristik. Z hlediska vzdìlání byla patrná vyí míra uívání nelegálních drog v populaci se základním nebo støedním vzdìláním bez maturity, nejvýraznìjí rozdíly byly u uívání v posledním roce a posledním mìsíci. Nelegální drogu tak v posledních 30 dnech uilo 10 % osob se základním nebo støedním vzdìláním bez maturity oproti 5 % osob s úplným støedokolským vzdìláním ukonèeným maturitou a 4 % respondentù s vysokokolským vzdìláním. Ménì významné ji byly rozdíly v celoivotních prevalencích (graf 7).

Graf 7: Prevalence užití nelegálních drog podle vzdìlání v populaci 15–64 let bez aktuálních studentù (N = 4039) (v %) 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0%

celoživotní roèní mìsíèní celoživotní roèní mìsíèní celoživotní roèní mìsíèní Nelegální drogy celkem Konopné drogy Jiné než konopné drogy

Základní nebo støední odborné 36,6 Støední (s mat.) nebo vyšší odb. 31,4 29,9 Vysokoškolské

17,2 10,8 8,8

10,1 5,4 4,4

33,8 29,4 28,6

15,4 9,2 7,8

9,2 4,4 4,2

18,6 12,0 10,1

8,3 4,0 2,7

3,4 2,1 0,7

Z hlediska vztahu uívání nelegálních drog a pøíjmu lze vysledovat výraznì vyí prevalence uívání návykových látek v nízkopøíjmových kategoriích (ádný pøíjem nebo pøíjem do 5000 Kè, po vylouèení studentù). V kategorii pøíjmu do 5000 Kè tak byla celoivotní prevalence uití nelegální drogy 55 % oproti 34 % v obecné populaci bez aktuálních studentù. S rostoucím pøíjmem potom prevalenèní indikátory klesaly, aby ve vyích pøíjmových kategoriích opìt

51

5

5


stouply (13 % respondentù s pøíjmem mezi 15 000 a 30 000 Kè uilo nelegální drogu v posledním roce oproti 15 % respondentù s pøíjmy nad 30 000 Kè). Uvedená distribuce byla v pøípadì aktuálního uívání výraznìjí u konopných drog ne u jiných nelegálních drog (graf 8). Graf 8: Prevalence užití nelegálních drog podle pøíjmu v populaci 15–64 let bez aktuálních studentù (N = 4039) (v %) 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

celoživotní roèní mìsíèní celoživotní roèní mìsíèní celoživotní roèní mìsíèní Nelegální drogy celkem Konopné drogy Jiné než konopné drogy 55,3 36,7 20,2 51,9 33,0 19,3 26,8 17,0 6,1 Do 5000 Kè 30,7 13,6 8,0 28,3 12,0 7,1 14,8 6,1 2,6 5000 – 15000 Kè 12,9 6,3 34,5 11,7 5,7 14,5 4,6 2,1 15000 – 30000 Kè 36,4 15,4 8,6 35,0 14,1 7,4 15,3 6,9 2,4 Více než 30000 Kè 36,3

Z hlediska vztahu mezi aktuálním uíváním návykových látek a hlavním zamìstnáním dosahovali ve vech sledovaných kategoriích nelegálních látek nejvyích prevalencí nezamìstnaní respondenti, míry prevalence v této skupinì respondentù byly ve srovnání s obecnou populací nìkdy více ne trojnásobné. Dalí významnou skupinou byli studenti s dvojnásobnou prevalencí uití nelegální drogy oproti prùmìru celého souboru (v tomto pøípadì ovem hraje roli také vìk studentù). Mezi zamìstnanci a OSVÈ nebyly významné rozdíly, prevalence byly nejnií u kategorie dùchodcù, u kterých se velmi pravdìpodobnì projevil vliv vyího vìku (tabulka 27). Dalí sociodemografickou charakteristikou, která ovlivòovala prevalenci uívání nelegálních drog, byl rodinný a partnerský stav. Svobodní, rozvedení nebo vdovci mìli nìkolikanásobnì vyí prevalence uití nelegálních drog ve vech kategoriích ne ti, kteøí byli sezdaní nebo ili s partnerem. V ivotì pak zkusilo nelegální drogu 48 % osob bez partnera, 25 % osob ijících v partnerském vztahu. Rozdíl byl jetì významnìjí u aktuálního uívání, kdy v posledním mìsíci uilo nelegální drogu 16 % svobodných, ale pouze 3 % enatých a vdaných (tabulka 28). Pro správnou interpretaci dat vak nelze opomenout významný vliv vìku jak na rodinný stav, tak na prevalenci uití nelegálních drog.

52


Tabulka 27: Prevalence užití nelegálních drog podle zamìstnání respondentù (v %) Drogy a míry prevalence

Zamìstnání student zamìstnanec

OSVÈ, ivnostník

Celkem

v domácnezanosti mìstnaný

dùchodce


56,8

35,8

36,0

29,4

65,3

5,2

36,6

V posledním roce

40,1

14,8

14,0

7,0

43,7

2,2

17,1


20,9

8,4

6,4

3,1

30,1

0,9

9,4


54,4

33,7

33,9

26,5

59,7

3,6

34,3

V posledním roce

37,2

13,3

12,6

5,5

37,0

1,7

15,3


20,3

7,6

5,1

2,5

27,1

0,9

8,6

45,1

2,1

16,6


25,0

15,7

15,1

11,5

Tabulka 28: Užívání nelegálních drog podle rodinného stavu respondentù (v %) Drogy a míry prevalence

Rodinný stav svobodný(á), rozvedený(á), vdovec/vdova

Celkem enatý/vdaná, druh/druka


48,3

24,6

36,6

V posledním roce

27,8

5,8

17,1


16,0

2,5

9,4


45,2

22,9

34,3

V posledním roce

25,0

5,2

15,3


14,8

2,1

8,6


24,4

8,5

16,6

V posledním roce

12,4

2,1

7,4


4,9

1,0

3,0

53

5

54

17,4

10,1

35,5

15,7

9,5

17,7

8,5

3,4

V posledním roce


Celoivotní prevalence

V posledním roce



V posledním roce


3,0

7,2

16,9

9,7

17,9

39,1

10,6

19,0

41,2

STÈ

Pozn.: Pro zkratky krajù viz Seznam pouitých zkratek

37,3

PHA


Drogy a míry prevalence

3,7

5,8

13,9

8,3

15,2

32,0

8,3

15,6

32,7

JHÈ

0,3

3,1

11,4

6,3

11,8

27,5

6,4

12,4

30,6

PLZ

2,6

6,4

14,3

4,3

14,7

36,0

5,0

15,3

38,0

KRL

Tabulka 29: Prevalence užívání nelegálních drog podle kraje (v %)

LIB

12,5

18,4

36,7

11,5

16,4

33,0

1,5

6,0

14,2

3,4

6,5

18,4

Jiné ne konopné drogy

8,8

16,9

37,2

Konopné drogy

8,8

18,1

38,4

Nelegální drogy celkem

UST

Kraj

1,0

6,9

15,8

13,5

20,8

35,7

13,8

21,5

37,6

HKA

4,1

10,4

24,4

11,0

18,1

46,2

11,2

20,8

50,2

PAR

5,5

8,9

19,7

6,2

11,2

25,6

9,9

15,1

32,0

VYS

3,2

8,4

17,7

7,9

14,8

31,0

9,1

16,9

34,0

JHM

1,9

6,7

14,4

6,8

11,7

36,5

7,6

13,8

37,8

OLC

3,1

7,0

11,7

7,1

13,0

26,0

7,5

15,4

28,0

ZLK

3,8

8,4

19,0

7,6

14,0

34,8

9,1

17,0

36,9

MSK

3,0

7,3

16,6

8,6

15,3

34,3

9,4

17,1

36,7

Celkem

5 NELEGÁLNÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY


Výbìrový soubor celopopulaèní studie byl konstruován tak, aby zastoupení respondentù v jednotlivých krajích odpovídalo zastoupení obyvatelstva v krajích ÈR. Regionální srovnání rozsahu uívání drog v krajích je vak do znaèné míry omezené relativnì nízkým poètem respondentù v jednotlivých krajích. Zjitìné rozdíly mezi kraji tak nejsou statisticky významné a dále uvedené regionální srovnání je tedy pouze orientaèní. Celoivotní prevalence uití jakékoliv nelegální drogy se v jednotlivých krajích pohybuje mezi 28 % (Zlínský kraj) a 50 % (Pardubický kraj). Nejvyí celoivotní prevalence uití jakékoliv nelegální drogy byla zjitìna ve Støedoèeském kraji, následoval kraj Karlovarský, Ústecký, Olomoucký a Královéhradecký a teprve po nich následovala Praha spolu s Moravskoslezským krajem. Prevalence uití jakékoliv nelegální drogy v posledních 12 mìsících dosahovala 12 % a 21 % a prevalence uití v posledních 30 dnech se pohybovala od 5 % do 14 %. Rozdíly v uití konopných drog jsou obdobné, a to proto, e konopné drogy tvoøí vìtinu z uitých nelegálních drog v Èeské republice. Míra prevalence uití konopných drog v ivotì se pohybovala mezi 26 % (Zlínský kraj a Kraj Vysoèina) a 46 % v Pardubickém kraji. Èastìjí uití konopných drog v posledním mìsíci uvádìli respondenti v Královéhradeckém a Libereckém kraji. Pokud jde o drogy jiné ne konopné, nejèastìji uvádìli jejich uití v ivotì respondenti v Pardubickém kraji a na Vysoèinì (2024 %), nejménì pak respondenti v Plzeòském a Zlínském kraji (1112 %) (tabulka 29).

5/3

Vìk prvního užití nelegálních návykových

látek V etøení byl u uivatelù drog také zjiován vìk, ve kterém poprvé vyzkoueli danou drogu. Prùmìrný vìk prvního uití marihuany byl v obecné populaci 20 let, stejnì jako u pervitinu, LSD nebo halucinogenních hub, nií (19 let) byl u extáze a vyí u heroinu (21 let), respektive kokainu (22 let). Skuteèný vìk prvního uití drogy byl vak zpravidla nií. Polovina respondentù, kteøí nìkdy danou drogu vyzkoueli, vyzkouela marihuanu, extázi, pervitin, LSD a houby do osmnácti let, heroin do 20 let a kokain do 21 let. Nejvyí vìk prvního uití drogy byl 61 let v pøípadì marihuany nebo 60 let u halucinogenních hub. První zkuenost s drogami respondenti uvádìli v esti letech (marihuana) a v osmi letech (kokain), jednalo se vak o jednotlivé pøípady nesvìdèící o rozíøeném vzorci uívání (tabulka 30). Do patnácti let vyzkouelo marihuanu témìø 19 % tìch, kteøí ji vùbec nìkdy vyzkoueli (tabulka 31). Nejpozdìji uivatelé vyzkoueli kokain a heroin, se kterými mìlo do jednadvaceti let zkuenost témìø 54 %, respektive 66 % z tìch, kteøí jej nìkdy v ivotì vyzkoueli. Ve 21 letech vìku mìli respondenti nejvíce zkueností s extází (81 % z tìch, kteøí jej nìkdy vyzkoueli) a pervitinem (78 %).

55

5

5


Tabulka 30: Vìk prvního užití drogy (mezi respondenty, kteøí ji nìkdy vyzkoušeli) v obecné populaci a mezi mladými dospìlými Droga

Prùmìr

Støední hodnota

Minimum

Maximum

1564 let

1534 let

1564 let

1534 let

1564 let

1534 let

1564 let

1534 let

Konopné drogy

20,0

17,1

18

17

6

6

61

34

Extáze

19,1

18,1

18

17

11

11

48

28

Pervitin

20,0

18,1

18

18

11

11

55

25

Kokain

22,3

20,4

21

20

8

8

50

30

Heroin

21,2

19,0

20

18

14

14

45

30

LSD

19,5

18,4

18

18

11

11

46

32


20,2

18,4

18

17

11

11

60

34

Tabulka 31: Podíl respondentù, kteøí drogu vyzkoušeli do 15, 18 a 21 let (v %) Vìk

Konopné drogy

Extáze

Pervitin

Kokain

Heroin

LSD


Do 15 let

18,8

10,2

11,1

4,7

9,9

9,3

12,7

Do 18 let

57,2

59,1

50,8

24,7

40,0

51,4

54,5

Do 21 let

74,4

81,4

78,4

53,8

65,7

77,7

73,7

5/4

Frekvence užití nelegálních drog

Rozdíly mezi vzorci uívání jednotlivých návykových látek mùeme pozorovat i z hlediska frekvence uití drogy v posledním roce. U konopných drog pøevaovalo opakované uití nad uitím jednorázovým, tzn. e dvì tøetiny z tìch, kteøí v posledním roce konopí uili, jej uili hned nìkolikrát. V pøípadì vech dalích drog to bylo ji ménì èasto. Z tìch, kteøí drogu v minulém roce vyzkoueli, ji opakovanì uila pøiblinì polovina u pervitinu (53 %), více ne 40 % u extáze a kokainu, 38 % u LSD a 34 % u halucinogenních hub. Heroin opakovanì uilo 25 % tìch, kteøí uvedli jeho uití v posledním roce (tabulka 32).

56


Tabulka 32: Užití podle jednotlivých nelegálních drog (v %) Frekvence uití

Nelegální drogy konopné drogy

extáze

pervitin

kokain

heroin

LSD

halucinogenní houby

V posledním roce vícekrát

10,1

1,6

0,9

0,3

0,1

0,8

1,1

V posledním roce jednou

5,2

2,0

0,8

0,4

0,3

1,3

2,1

Vyzkouel/a pøed více ne rokem

19,0

5,9

2,6

1,3

0,6

3,5

5,5

Nikdy v ivotì

65,7

90,4

95,7

98,0

98,9

94,4

91,3

Nelegální drogu uilo v posledním roce 17,1 % respondentù ve vìku 1564 let. Nejménì jednou mìsíènì ji uilo 9,4 % a alespoò jednou týdnì 4,6 % respondentù. Konopné drogy uilo alespoò jednou bìhem posledního roku 15,3 %, bìhem posledního mìsíce 8,6 % a bìhem posledního týdne 4,9 % respondentù. V pøípadì nelegálních drog bez konopí byla frekvence uívání nií, 7,4 % respondentù uilo jinou ne konopnou drogu v minulém roce, nejménì jednou mìsíènì 3,0 % a alespoò jednou týdnì 1,1 % (graf 9). Graf 9: Frekvence užití nelegálních drog (v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Døíve než pøed rokem V posledním roce Nejménì jednou mìsíènì Nejménì jednou týdnì Nìkolikrát týdnì Témìø každý den

Nelegální drogy 19,6 7,7 4,8 2,7 0,9 1,0

Konopné drogy 19,0 6,7 3,7 2,7 1,4 0,8

Jiné než konopné drogy 9,2 4,4 1,9 0,8 0,1 0,2

V posledním roce uilo nìjakou nelegální drogu témìø dvakrát více muù ne en (22,2 % muù a 11,7 % en), podobnì na tom byla i prevalence uití konopných drog (20,1 % muù a 10,4 % en) i jiných drog ne konopí (9,8 % muù a 4,8 % en). eny, které nelegální drogy uily, je uívaly výraznì ménì èasto ne mui. Se zvyující se frekvencí se rozdíl mezi mui

57

5

5


a enami jetì zvìtoval a nejménì jednou týdnì tak uívalo nelegální drogy ji tøikrát více muù ne en (6,9 % muù a 2,3 % en), podobnì jako konopné drogy (7,4 % muù a 2,4 % en) èi jiné ne konopné drogy (1,6 % muù a 0,5 % en) (tabulka 33). Tabulka 33: Frekvence užití nelegální drogy podle pohlaví (v %) Frekvence uití

Nelegální droga

Konopné drogy


mui

eny

mui

eny

mui

eny

Kadý nebo témìø kadý den

1,4

0,6

1,2

0,4

0,2

0,0

Nìkolikrát týdnì

1,4

0,4

2,1

0,6

0,3

0,1

Nejménì jednou týdnì

4,1

1,3

4,1

1,4

1,1

0,4

Nejménì jednou mìsíènì

6,6

2,9

5,0

2,3

2,5

1,2


8,7

6,5

7,7

5,7

5,7

3,1

Uil/a døíve ne pøed rokem

22,9

16,3

22,3

15,7

11,6

6,9

Nikdy neuil/a

54,8

72,0

57,5

74,0

78,5

88,3

Graf 10: Frekvence užití nelegální drogy podle pohlaví (v %) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Užil/a døíve než pøed rokem Užil/a v posledním roce Nejménì jednou mìsíènì Nejménì jednou týdnì Nìkolikrát týdnì Každý nebo témìø každý den

58

muži ženy Nelegální drogy 22,9 8,7 6,6 4,1 1,4 1,4

16,3 6,5 2,9 1,3 0,4 0,6

muži ženy Konopné drogy 22,3 7,7 5 4,1 2,1 1,2

15,7 5,7 2,3 1,4 0,6 0,4

muži ženy Jiné než konopné drogy 11,6 5,7 2,5 1,1 0,3 0,2

6,9 3,1 1,2 0,4 0,1 0,0


Frekvence uití nelegální drogy v posledním roce (obdobnì i prevalence) byla nejvyí v nejmladí vìkové skupinì, tedy ve vìkové skupinì 1524 let. V této vìkové skupinì bylo i nejvíce kadodenních uivatelù nelegálních drog (2,5 %), stejnì tak ve skupinì osob ve vìku 2534 let (1,6 %). Ve starích vìkových kategoriích bylo ji uívání drog spíe sporadické. Nejménì jednou týdnì uívalo nelegální drogy 11,4 % velmi mladých dospìlých (1524 let), co je témìø dvakrát více ne v následující vìkové skupinì 2534 let (6,4 %) a tøikrát více ne u osob ve vìku 3544 let (3,7 %). Ve vìku 4554 let nìjakou nelegální drogu alespoò jednou mìsíènì uila 2,0 % respondentù a ve vìku 5564 let 1,3 %, zatímco v nejnií vìkové skupinì to bylo témìø 24 % a ve vìku 2534 let necelých 14 % osob. K obdobným, ale mením rozdílùm ve vìkovém srovnání docházelo u celoivotní prevalence, kde starí roèníky drogu opakovanì neuívaly, ale bìhem ivota ji vyzkouely (tabulka 34, graf 11). Tabulka 34: Frekvence užití jakékoliv nelegální drogy podle vìkových skupin (v %) Frekvence uití

Vìková skupina

Celkem

1524

2534

3544

4554

5564


2,5

1,6

0,6

0,1

0,1

1,0


2,2

1,2

0,7

0,0

0,4

0,9


6,7

3,6

2,4

0,5

0,3

2,7


12,1

7,4

2,4

1,4

0,4

4,8


17,4

10,3

4,8

4,1

1,6

7,7


21,1

27,6

24,7

15,1

7,8

19,6

Nikdy neuil/a

38,0

48,3

64,5

78,8

89,3

63,3

Graf 11: Frekvence užití jakékoliv nelegální drogy podle vìkových skupin (v %) 70 60 50 40 30 20 10 0 Nìkdy vyzkoušel/a V posledním roce Nejménì jednou mìsíènì Nejménì jednou týdnì Nìkolikrát týdnì Každý nebo témìø každý den

15–24 let 21,1 17,4 12,1 6,7 2,2 2,5

25–34 let 27,6 10,3 7,4 3,6 1,2 1,6

35–44 let 24,7 4,8 2,4 2,4 0,7 0,6

45–54 let 15,1 4,1 1,4 0,5 0,0 0,1

55–65 let 7,8 1,6 0,4 0,3 0,4 0,1

Pøi porovnání frekvence uití vech sledovaných nelegálních drog je patrné, e konopné drogy byly v prùmìru uívány s vyí frekvencí ne ostatní drogy. Nìkolikrát týdnì uilo konopnou drogu 2,2 % osob a jinou ne konopnou drogu 0,4 % populace, nejménì jednou týdnì to

59

5

5


bylo 4,9 % a 1,2 % osob. Tøetina tìch, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (15,3 % respondentù), ji uila jednou týdnì nebo èastìji (tabulka 35, graf 12). V pøípadì konopných drog byla frekvence kadodenního uívání ve vìkové kategorii 2534 let (1,1 %) o polovinu nií ne ve vìkové kategorii 1524 let (2,3 %). Podobnì tomu bylo i u následující vìkové kategorie, která uívala konopné drogy s jetì nií frekvencí, ve vìku 3544 let uívalo konopné drogy dennì 0,5 % populace. Nejménì jednou týdnì kouøilo èi jinak uívalo konopí 13,2 % osob z nejnií vìkové skupiny 1524 let. Ve vìkové kategorii 2534 let to bylo 6,7 % a u osob ve vìku 3544 let ji jen 3,3 %. Vzorce uívání konopných drog byly podobné vzorcùm uívání nelegálních drog obecnì, jeliko konopí celé skupinì nelegálních drog dominuje (tabulka 35, graf 12). Tabulka 35: Frekvence užití konopné drogy podle vìkových skupin (v %) Frekvence uití

Vìková skupina

Celkem

1524

2534

3544

4554

5564


2,3

1,1

0,5

0,0

0,1

0,8


3,7

2,0

0,6

0,1

0,4

1,4


7,2

3,6

2,2

0,5

0,2

2,7


9,2

5,7

1,9

1,0

0,4

3,7


14,9

9,0

4,6

3,5

1,3

6,7


21,3

27,9

22,8

14,3

7,1

19,0

Nikdy neuil/a

41,3

50,7

67,4

80,6

90,5

65,7

Graf 12: Frekvence užití konopné drogy podle vìkových skupin (v %) 60 50 40 30 20 10 0 Nìkdy vyzkoušel/a Užil/a v posledním roce Nejménì jednou mìsíènì Nejménì jednou týdnì Nìkolikrát týdnì Každý nebo témìø každý den

60

15–24 let 21,3 14,9 9,2 7,2 3,7 2,3

25–34 let 27,8 9,1 5,6 3,6 2,0 1,1

35–44 let 22,8 4,6 1,9 2,2 0,6 0,5

45–54 let 14,3 3,6 1,0 0,5 0,1 0,0

55–64 let 7,0 1,3 0,4 0,2 0,4 0,1


Na rozdíl od frekvence uití jakékoli nelegální drogy, na které se znaènou èástí podílejí konopné drogy, vykazuje frekvence uití jiné ne konopné drogy mírnì odliné vzorce uívání. Zde nejvyí intenzitu uívání vykázaly osoby ve vìkové skupinì 2534 let, ve které nìkolikrát týdnì uilo jiné ne konopné drogy 0,7 % osob, dále ve vìkové skupinì 3544 let a 1524 let (obì 0,4 %). Nicménì skupina velmi mladých dospìlých (1524 let) dosáhla nejvyích hodnot v uívání s frekvencí alespoò jednou mìsíènì. Nejménì jednou mìsíènì uilo jinou ne konopnou drogu 7,1 % respondentù této vìkové kategorie ve srovnání s 4,8 % ve vìkové kategorii 2534 let a v posledním roce to bylo ji 19,4 % osob v nejmladí vìkové skupinì a ve vìku 2534 let pouze 10,3 % respondentù. Poèet uivatelù jiných ne konopných drog s vìkem klesal a ve vìkových skupinách nad 45 let byly ji míry prevalence uívání ve vyích frekvencích velmi nízké, a proto nejsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 36: Frekvence užití jiné než konopné drogy v posledním roce podle vìkových skupin (v %) Frekvence uití

Vìková skupina

Celkem

1524

2534

3544


0,1

0,4

0,1

0,2


0,3

0,3

0,3

0,2


1,6

1,2

0,8

0,8


5,1

2,9

0,9

1,9


12,3

5,6

2,5

4,3


12,1

15,3

9,4

9,3

Nikdy neuil/a

68,5

74,4

86,1

83,4

Pokud se jedná o rozdíly ve frekvenci uívání nelegálních drog podle vzdìlání, nejvyí míry èastého uívání konopných drog se vyskytovaly u osob se základním nebo støedním odborným vzdìláním. Nejménì jednou týdnì uívalo nìjakou nelegální drogu 5,4 % respondentù se základním vzdìláním oproti 1,1 % respondentù s vysokokolským vzdìláním. Nìkolikrát týdnì nelegální drogu uívalo 2,1 % osob se základním èi støedním odborným vzdìláním oproti 0,3 % osob s vysokokolským vzdìláním. Zkuenosti s konopnými drogami byly obdobné. U jiných ne konopných drog nebyla v pøípadì vysokokolákù frekvence uívání jednou týdnì a èastìji témìø zaznamenána (tabulka 37). Z hlediska vzorcù uívání drog byl kromì frekvence uití nelegální drogy sledován také zpùsob její aplikace, a to u pervitinu a heroinu. Ti, kteøí danou drogu nìkdy v ivotì uili (4 % obecné populace u pervitinu a 1 % u heroinu), nejèastìji uvádìli, e si drogu injekènì neaplikovali (68 % respondentù v pøípadì pervitinu a 57 % v pøípadì heroinu). Více ne pìtina uivatelù pervitinu a tøetina uivatelù heroinu ji aplikovala injekènì pøed více ne dvanácti mìsíci. V posledním mìsíci si aplikovali injekènì více ne 4 % tìch, kteøí pervitin nìkdy uili, a necelých 9 % tìch, kteøí nìkdy uili heroin, tedy celkem 0,2 % obecné populace ve vìku 1564 let v pøípadì pervitinu a 0,1 % v pøípadì heroinu (tabulka 38).

61

5

5


Tabulka 37: Frekvence užití nelegální drogy v obecné populaci podle vzdìlání, bez aktuálních studentù (N = 4039) (v %) Frekvence uití

Nelegální droga

Konopné drogy


základní

støední

vysoko-

základní

støední

vysoko-

základní

støední

vysoko-

nebo

nebo

kolské

nebo

nebo

kolské

nebo

nebo

kolské

støední

vyí

støední

vyí

støední

vyí

odborné

odborné

odborné

odborné

odborné

odborné


1,1

0,6

0,0

0,9

0,4

0,0

0,2

0,1

0,0


2,1

1,0

0,3

2,5

1,0

0,3

0,4

0,2

0,0


5,4

2,0

1,1

5,7

2,1

1,1

1,5

0,4

0,0


10,1

5,4

4,4

9,2

4,4

4,2

3,4

2,1

0,7


17,2

10,8

8,8

15,4

9,2

7,8

8,3

4,0

2,7

Nìkdy v ivotì vyzkouel/a

36,6

31,4

29,9

33,8

29,4

28,6

18,6

12,0

10,1

Tabulka 38: Injekèní užití drogy u osob, které nìkdy v životì užily pervitin nebo heroin (v %) Injekèní uití drogy

Pervitin

Heroin

Nikdy

67,5

57,2

Pøed více ne 12 mìsíci

21,5

34,3

Bìhem posledních 12 mìsícù, ale ne v posledních 30 dnech

6,7

0,0

V posledních 30 dnech

4,4

8,5

62


5/5

Odhady poètu uživatelù drog

Pøi extrapolaci poètu respondentù, kteøí uvedli, e uili danou drogu v posledním mìsíci alespoò jednou týdnì na celou populaci Èeské republiky ve vìku 1564 let, zjistíme, e v ÈR bylo pøiblinì 360 tisíc pravidelných uivatelù konopných drog, 37 tisíc uivatelù pervitinu, 36 tisíc uivatelù extáze a 31 tisíc uivatelù halucinogenních hub. Nejvyího poètu dosahují uivatelé sedativ a tiících lékù, kterých je v populaci pravdìpodobnì nìco okolo 990 tisíc. Odhad poètu uivatelù LSD, kokainu a heroinu je vzhledem k relativnì nízké prevalenci uívání tìchto drog pouze orientaèní (tabulka 39). Tabulka 39: Odhad poètu obyvatel ÈR ve vìku 15–64 let, kteøí danou drogu užli alespoò jednou týdnì Návyková látka Uití drogy alespoò jednou týdnì (v %)

Interval spolehlivosti (95% CI)

Odhad poètu uivatelù

Interval spolehlivosti

Sedativa a tiící léky

13,4

12,414,4

989 200

915 700 1 062 800

Konopná droga

4,9

4,35,5

361 500

314 900 408 000

Pervitin

0,5

0,30,7

37 400

22 100 52 700

Extáze

0,5

0,30,7

35 700

20 700 50 700


0,4

0,20,6

31 200

17 200 45 200

LSD

0,3

0,10,5

22 500

10 600 34 400

Kokain

0,2

0,10,3

13 900

4 600 23 300

Heroin

0,1

0,00,2

7 400

550 14 200

Stejnou metodou, ale na jiném èasovém horizontu, lze dojít k odhadu, e v posledním mìsíci pilo alkohol 5,9 milionù obyvatel Èeské republiky, tabák kouøilo 3,5 milionu a léky v posledním mìsíci uilo 1,7 milionu obyvatel ve vìku 1564 let. Konopí v posledním mìsíci vyzkouelo pøiblinì 630 tisíc osob, extázi 86 tisíc a halucinogenní houby 84 tisíc osob (tabulka 40).

63

5

5


Tabulka 40: Odhad poètu obyvatel ÈR ve vìku 15–64 let, kteøí danou drogu užili v posledním mìsíci Uití drogy v posledním mìsíci (v %)

Interval spolehlivosti (95% CI)

Odhad poètu uivatelù

Interval spolehlivosti

Alkohol

79,7

78,580,9

5 890 000

5 803 000 5 976 900

Tabák

47,3

45,948,8

3 497 400

3 389 500 3 605 200

Sedativa

22,9

21,624,1

1 690 100

1 599 300 1 780 800

Konopná droga

8,5

7,79,4

631 100

570 700 691 400

Extáze

1,2

0,91,5

86 500

63 200 109 700


1,1

0,81,4

83 800

60 900 106 700

Pervitin

0,7

0,51,0

53 400

35 100 71 700

LSD

0,7

0,51,0

54 600

36 100 73 100

Kokain

0,4

0,20,5

26 200

13 400 39 000

Heroin

0,1

0,00,3

10 700

2 500 18 900

Návyková látka

5/6

Polyvalentní užívání drog

Nelegální drogy jsou èasto uívány v rùzných kombinacích. Pøi sledování tìchto kombinací byla nalezena nejvyí korelace mezi uitím LSD a pervitinu a uitím LSD a halucinogenních hub (zde se jedná o srovnatelnou úèinnou látku). Druhá nejsilnìjí korelace ale byla mezi uitím extáze a pervitinu a extáze s LSD a s halucinogenními houbami. Marihuana byla nejèasTabulka 41: Korelace mezi užitím rùzných nelegálních drog v posledním roce Droga

Konopné drogy

Extáze

Pervitin

Kokain

Heroin

Konopné drogy

1,0000

Extáze

0,3787*

1,0000

Pervitin

0,2849*

0,3984*

1,0000

Kokain

0,1711*

0,2655*

0,2761*

1,0000

Heroin

0,1258*

0,1825*

0,1974*

0,1697*

1,0000

LSD

0,3087*

0,3872*

0,4453*

0,2639*

0,1438*

1,0000


0,3680*

0,3626*

0,3539*

0,1961*

0,1610*

0,4300*

Pozn.: * korelace je na daném vzorku signifikantní (na 95% hladinì významnosti)

64

LSD


1,0000


tìji uívána spolu s extází, halucinogenními houbami. Uití heroinu v posledním roce bylo nejménì závislé na uití jiných drog ze vech (tabulka 41). Fakt, e nebyly nalezeny ádné negativní korelace, ukazuje, e neexistuje droga její uívání by znamenalo, e respondent jinou drogu uíval ménì.

5/7

Intenzivní užívání konopných drog

Respondenti, kteøí uili marihuanu v posledním roce (15,3 %), odpovídali na sadu esti otázek speciálního modulu zamìøeného na identifikaci intenzivního, problémového nebo vysoce rizikového uívání konopných drog, tzv. Cannabis Abuse Screening Test (CAST). Jedná se o krátký screeningový dotazník7, který prostøednictvím esti otázek sleduje uívání konopných drog pøed polednem, o samotì, problémy v souvislosti s uíváním konopí (napø. hádka, rvaèka, nehoda nebo problémy ve kole), problémy s pamìtí, ale také to, zda bylo respondentovi doporuèeno uívání konopí omezit a zda se o omezení uívání konopí pokusil. Z respondentù, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce, jich pøiblinì jedna tøetina uila marihuanu pouze jednou, druhá tøetina nìkolikrát a tøetí ji uívala jednou týdnì nebo èastìji. Pøiblinì dvì tøetiny respondentù také podle jejich vlastního vyjádøení nikdy nepocítily nìkteré z problematických jevù, na které byli dotazováni. Témìø 59 % tìch, co uili marihuanu v posledním roce, ji nikdy neuilo pøed polednem, 63 % ji neuilo o samotì, 73 % nemìlo ádné problémy s pamìtí, 68 % respondentù nikdo nedoporuèoval, e by mìli omezit uívání marihuany, 60 % se o to ani nepokouelo a 72 % nezaznamenalo v souvislosti s uíváním marihuany ádné problémy (graf 13). Nejèastìjím jevem spojeným s uíváním marihuany byl pokus uívání omezit 14 % respondentù, co marihuanu v posledním roce uili, se o to pokouelo celkem nebo velmi èasto, necelých 8 % se setkalo s tím, e jim omezení nìkdo èasto doporuèoval. Relativnì více respondentù kouøilo marihuanu nìkdy o samotì nebo po probuzení (37 %, respektive 41 %), ne kolik jich uvádìlo nìjaké problémy v dùsledku uívání marihuany (28 %) nebo problémy s pamìtí (27 %) (graf 13). Z hlediska rozdílných vzorcù intenzivního uívání marihuany mezi pohlavími lze pozorovat výrazné rozdíly mezi mui a enami v pokusech pøestat uívat marihuanu. Èasto se pokouelo pøestat 16 % en, ale pouze 13 % muù, 3 % en uvádìla, e jim bylo velmi èasto doporuèováno pøestat uívat marihuanu, oproti 2 % muù. Jevy vyjadøující intenzitu uívání, jako bylo uití marihuany o samotì nebo po probuzení, se u muù vyskytovaly èastìji, stejnì jako problémy s uíváním, které neuvedla ádná ena ve vzorku respondentù (tabulka 42).

7 V prùbìhu pøípravy èeské verze dotazníku došlo k chybì, kdy byla vypuštìna èást jedné otázky, což znemožòuje výpoèet skóre jednotlivých otázek modulu tak, jak byl pùvodnì konstruován. Modul má tedy pouze omezenou vypovídací hodnotu a umožòuje jen rámcový odhad poètu osob, které jsou ve velkém riziku v souvislosti s užíváním konopných látek. Pùvodní otázka byla formulována ve smyslu, zda se respondent pokusil užívání konopí omezit, ale neúspìšnì – tato podmínka z finální verze dotazníku vypadla a odpovìdi na otázku jsou tak do urèité míry zkreslené.

65

5

5


Graf 13: Struktura problémových jevù v souvislosti s užíváním marihuany u osob, které užily konopnou drogu v posledním roce (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Pokusil/a se omezit užívání marihuany

Nikdy Zøídka Obèas Celkem èasto Velmi èasto

59,3 12,5 14,1 5,7 8,3

Užil/a marihuanu Užil/a marihuanu ráno nebo o samotì dopoledne po probuzení

58,7 22,0 14,7 2,7 1,8

Bylo mu/jí doporuèeno omezit užívání marihuany

63,3 17,4 11,3 5,5 2,4

Mìl/a nìjaké Mìl/a problémy problémy s pamìtí v dùsledku užívání v souvislosti s marihuany užíváním marihuany

67,9 14,2 10,4 5,3 2,2

72,0 16,1 9,2 2,0 0,7

73,3 15,5 8,5 1,7 1,0

Tabulka 42: Výskyt problémových jevù v souvislosti s užíváním marihuany u osob, které užily konopnou drogu v posledním roce, podle pohlaví (v %) Frekvence Uil/a mari- Uil/a mari- Mìl/a prohuanu ráno huanu o sa- blémy s pamìtí v soumotì nebo dopovislosti ledne po s uíváním probuzení marihuany

Bylo mu/jí doporuèeno omezit uívání marihuany

Pokusil/a se Mìl/a nìjaomezit uí- ké problémy v dùsledku vání mariuívání mahuany rihuany

mui

eny

mui

eny

mui

eny

mui

eny

mui

eny

mui

eny

Velmi èasto

2,0

1,4

3,1

1,0

1,0

0,8

1,8

3,0

8,0

8,8

1,1

0,0

Celkem èasto

2,9

2,3

7,1

2,4

2,1

0,8

6,4

3,1

4,9

7,5

2,4

1,1

Obèas

17,4

9,4

12,5

9,0

9,2

6,9

11,6

8,1

14,3

13,7

10,5

6,7

Zøídka

25,0

16,2

20,3

11,8

16,4

13,7

17,0

8,6

15,2

7,2

17,9

12,6

Nikdy

52,7

70,8

57,1

75,8

71,2

77,7

63,2

77,2

57,6

62,8

68,2

79,5

Podle metodiky EMCDDA slouí tyto otázky k mìøení závanosti uívání konopí. Popisují kontext uívání konopí a nìkteré problémy, které mohou v souvislosti s jeho uíváním nastat. Na základì pozitivních odpovìdí na jednotlivé otázky, jejich transformace a souètu vech esti promìnných je zkonstruována kála CAST, která nabývá hodnot od 0 do 6 bodù. Poèet bodù pak urèuje míru rizikovosti uívání konopí. V tomto pøípadì poèítáme, e jeden a ádný bod znaèí malé riziko, 23 body støední riziko a 4 a více bodù vysoké riziko uívání konopných látek, které ji vyaduje odbornou intervenci (tabulka 43).

66


Ve skupinì, které bylo pøiøazeno vysoké riziko problémového uívání konopí v posledním roce, bylo 13,5 % respondentù, nejrizikovìjí byla vìková kategorie 2534 let (15 % osob oproti 13 % ve vìkové kategorii 1524 let), co mùe být dáno tím, e tito konzumenti mají s konopím ji dlouhodobìjí zkuenost. Z hlediska pohlaví byli tradiènì rizikovìjí skupinou mui s 15 % uivateli s rizikovým chováním oproti enám s 10 %. Jetì výraznìjí byl tento rozdíl pøi srovnání podílu uivatelù konopných drog, kteøí nevykazují ádné znaky rizikového uívání (56 % muù oproti témìø tøem ètvrtinám en) (tabulka 43). Tabulka 43: Míra rizika užívání marihuany u osob, které užily konopnou drogu v posledním roce, podle pohlaví a vìku (v %) Stupeò rizika

Vìková skupina

Pohlaví

Celkem

1524

2534

3544

mui

eny

Malé nebo ádné riziko

61,1

55,9

67,1

56,4

72,7

61,8

Støední riziko

25,5

29,3

19,5

28,5

17,2

24,7

Vysoké riziko

13,4

14,9

13,4

15,1

10,1

13,5

5/8

Trh s konopnými drogami

Respondenti, kteøí v posledním roce uili konopné drogy, a to marihuanu èi hai (15 % respondentù), byli dále dotazováni na zpùsob získávání konopí pro vlastní spotøebu, jeho zdroj, místo získání, druh a pùvod konopí, jeho mnoství a dalí trní charakteristiky (otázky viz dotazník v pøíloze, èást IV. Modul konopné trhy). Výsledky jsou v následujícím pøehledu prezentovány oddìlenì pro ty, kteøí uívali konopné drogy v posledním roce ménì èasto ne jednou týdnì (tzv. pøíleitostní uivatelé, N = 493), a zvlá pro ty, kteøí je uili v posledním roce jednou týdnì nebo èastìji (tzv. pravidelní uivatelé, N = 241). Ukázalo se, e celkem 72 % uivatelù konopných drog je získalo zdarma nebo je sdílely ve skupinì osob8. Pravidelní uivatelé èastìji konopné drogy kupovali (28 % pravidelných oproti 12 % pøíleitostných uivatelù) èi pìstovali (15 % pravidelných oproti 5 % pøíleitostných). Pro pøíleitostné uivatele je typická mení aktivita v obstarávání si konopných drog, pøevládá tak sdílení drogy ve skupinì s ostatními (58 % pøíleitostných uivatelù oproti 32 % pravidelných) èi získávání zdarma (24 % proti 19 %) (tabulka 44).

8 V této studii byli respondenti dotazováni na zpùsob získání marihuany nejprve ve standardizovaném modulu EMCDDA o dostupnosti nelegálních drog a posléze ve zvláštním modulu konopných trhù. V prvním modulu byla v dotazu na získání drogy nejprve nabídnuta možnost získání konopných drog zdarma a teprve pak možnost jejího sdílení; ve druhém modulu byly otázky položeny v opaèném poøadí. Pomìr mezi jednotlivými odpovìïmi (zdarma a získat sdílením) se obracel podle toho, která možnost byla položena jako první a celkový výsledek se lišil v øádu procentních bodù. Prezentovány jsou výsledky pro modul konopných trhù, které byly vyhodnoceny jako validnìjší.

67

5

5


Tabulka 44: Zpùsob získání konopné drogy, která byla užita naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) Zpùsob získání konopné drogy

Pøíleitostní uivatelé Pravidelní uivatelé (jednou týdnì èi èastìji)

Celkem

Koupil/a

12,0

27,9

17,2

Dostal/a zadarmo

24,2

19,2

22,5

Sdílel/a s ostatními

58,1

31,7

49,5

Vypìstoval/a sám/a

4,7

15,4

8,2

Jinak

1,0

5,8

2,6

Vìtina tìch, kteøí konopnou drogu (marihuanu èi hai) uili v posledním roce, ji získala od kamaráda, pøíbuzného nebo partnera (62 %) nebo od známého (20 %). Jen 9 % vech získaných konopných drog bylo od neznámé osoby nebo dealera. Pravidelní nebo intenzivní uivatelé tìchto drog mìli odliné zpùsoby jejich získávání ne ti, kteøí konopné drogy uívali spíe pøíleitostnì. Od dealera si je opatøovalo 13 % pravidelných uivatelù, u pøíleitostných uivatelù to bylo pouze 7 %. Pøes kamarády a známé získávali konopné drogy spíe pøíleitostní uivatelé (86 %) (tabulka 45). Tabulka 45: Zdroj konopné drogy, která byla užita naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) Zdroj konopné drogy

Pøíleitostní uivatelé

Pravidelní uivatelé (jednou týdnì èi èastìji)

Celkem

Kamarád, pøíbuzný, partner

66,0

52,9

61,8

Známý/á

20,1

19,3

19,9

Neznámá osoba, dealer

7,4

13,0

9,3

Jinak

6,4

14,7

9,1

Respondenti získávali konopné drogy nejèastìji v barech, restauracích nebo klubech (36 %) a v domácím prostøedí, a to u sebe doma, na soukromé akci nebo u prodejce doma (35 %). Na veøejných prostranstvích se odehrála jen pìtina transakcí a pøiblinì v 8 % pøípadù dolo k pøedání na pracoviti nebo ve kole. Zatímco pøíleitostní uivatelé získali konopné drogy nejèastìji v barech, restauracích nebo klubech (41 %), pravidelní uivatelé mìli za èastìjí zpùsob opatøování domácí prostøedí (témìø 41 %). Získání na pracoviti èi ve kole bylo témìø vyrovnané (graf 14). Mezi uivateli konopných drog se nejèastìji vyskytovalo konopí vypìstované pod umìlým osvìtlením, tzv. indoor, které uilo 36 % uivatelù konopných drog. Venku vypìstované konopí, tzv. outdoor, uilo 25 % tìch, kteøí konopné drogy (marihuanu èi hai) vyzkoueli v posledním roce. Necelých 38 % respondentù na otázku druhu konopné drogy nedokázalo jednoznaènì odpovìdìt, protoe nevìdìli, o jaký typ se jednalo.

68


Graf 14: Místo získání konopné drogy, která byla užita naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) 45 % 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0%

Celkem Pøíležitostní uživatelé Pravidelní uživatelé

V baru, Doma, Na veøejném Na pracovišti, restauraci, na soukromé ve škole prostranstvií klubu,... akci 35,9 35,3 19,8 7,8 41,3 32,8 17,4 7,5 24,8 40,6 24,8 8,5

Jinde 1,1 1,0 1,3

U pravidelných konzumentù pøevládalo pøi posledním uití indoor vypìstované konopí (49 %) nad outdoor vypìstovaným, tedy venkovním konopím (26 %). Také u pøíleitostných konzumentù pøevládalo indoor konopí (29 %) nad venkovním konopím (23 %). Asi 22 % pravidelných uivatelù nevìdìlo, jaký druh konopné drogy uilo naposledy, pøíleitostní konzumenti mìli o typu konopné drogy jetì mení povìdomí, její pùvod neznalo témìø 46 % uivatelù. Hai byl relativnì málo èastý naposledy ho uila 2 % pøíleitostných konzumentù a 3 % pravidelných uivatelù konopných drog (tabulka 46). Tabulka 46: Druh konopné drogy, která byla užita naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) Druh konopné drogy



Celkem

Indoor

29,3

48,8

35,7

Outdoor

23,4

26,3

24,3

Hai

1,8

3,3

2,3

Nevím

45,5

21,7

37,7

Více ne polovina (57 %) konopných drog, které respondenti naposledy uili, pocházela z Èeské republiky, jen 9 % respondentù oznaèilo za jejich pùvod zahranièí a 34 % nevìdìlo, odkud konopná droga, kterou uili, pocházela. Pravidelní konzumenti konopných drog mìli relativnì lepí povìdomí o jejich pùvodu, nejistotu vyjádøila pouze ètvrtina, oproti 41 % pøíleitostných konzumentù. Více ne 64 % pravidelných uivatelù uvádìlo, e konopná droga, kterou uili, pocházela z Èeské republiky a 10 % uvedlo zahranièní pùvod (tabulka 47).

69

5

5


Tabulka 47: Pùvod konopné drogy, která byla užita naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) Pùvod konopné drogy



Celkem

Z Èeské republiky

51,3

64,2

57,0

Ze zahranièí

7,9

10,1

8,9

Nevím

40,7

25,7

34,1

Pokud jde o velikost uskuteènìných nákupù, tøetina vech respondentù naposledy získala ménì ne 1 gram konopné drogy (33 %), popøípadì 1 gram (30 %), jen minimum respondentù koupilo mnoství vìtí ne 10 gramù (3 %). Malé mnoství konopné drogy (do jednoho gramu vèetnì) získávali pøedevím pøíleitostní uivatelé konopí (77 % z nich), na rozdíl od pravidelných konzumentù, kteøí zpravidla kupovali 2 gramy a více (57 % z nich). Deset a více gramù získalo 6 % pravidelných uivatelù, kteøí tak mohli získávat lepí cenu od prodejce pro svou spotøebu nebo pro dalí prodej (graf 15).

Graf 15: Množství konopné drogy, která byla získána naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

<1g

1g

2g

3–4 g

5–9 g

>10 g

Celkem

32,8

29,5

18,2

10,9

5,5

3,0

Pøíležitostní uživatelé

46,0

31,0

12,8

6,4

3,2

0,5

Pravidelní uživatelé

15,5

27,5

25,4

16,9

8,5

6,3

Z hlediska ceny konopných drog (marihuany èi haie) bylo významným jevem jejich získání zdarma. V prùmìru se vyskytovalo u více ne poloviny tìch, kteøí konopnou drogu uili v posledním roce. Za konopí neplatily pøi posledním získání dvì tøetiny pøíleitostných uivatelù a 37 % pravidelných konzumentù. Ti, kteøí za konopnou drogu platili, zaplatili nejèastìji 100149 korun za 1 gram (10 % vech respondentù). Z výsledkù studie je vak patrné, e pravidelní konzumenti platili za 1 gram konopí o nìco více ne pøíleitostní uivatelé (graf 16).

70


Graf 16: Cena 1 gramu konopné drogy, která byla užita naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Celkem Pøíležitostní uživatelé Pravidelní uživatelé

Ménì Neplatil/ než 50 a jsem Kè 53,4 3,0 66,0 2,1 37,4 4,1

50–99 100–149 150–199 200–249 250–299 6,3 5,3 7,5

10,4 8,5 12,9

8,1 5,3 11,6

8,4 7,4 9,5

Více než 300 Kè

5,7 3,2 8,8

4,8 2,1 8,2

Pøi pohledu na vzorce uívání a sdílení konopných drog je patrné, e v prùmìru jen asi ètvrtina respondentù (27 %) uila konopnou drogu sama, více ne dvì tøetiny (70 %) se o ni dìlily s ostatními a 6 % pravidelných uivatelù konopí ji rozdali nebo prodali (tabulka 48). Tabulka 48: Zpùsob naložení s konopnou drogou, která byla získána naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) Zpùsob naloení s konopnou drogou



Celkem

Uil/a sám/a

29,1

25,2

27,4

Uil/a s dalími lidmi

70,9

68,7

69,9

Daroval/a nebo prodal/a

0,0

6,1

2,7

Ti, kteøí v posledním roce konopnou drogu (marihuanu èi hai) koupili èi obdreli, byli dotazováni na zpùsob iniciace kontaktu posledního pøedání èi nákupu. Podíl vech sledovaných zpùsobù pøedání drogy byl pøiblinì stejný. Tøetina respondentù uvedla, e je kontaktoval prodejce nebo známý, tøetina ho sama vyhledala a podle tøetiny nebylo moné rozhodnout, kdo kontakt inicioval. U pøíleitostných uivatelù bylo ovem èastìjí, e kontakt vyvolal prodejce èi známý (40 % pøípadù), popøípadì nelo urèit, kdo kontakt inicioval (37 %). Pravidelní uivatelé naopak èastìji prodejce èi svého známého sami vyhledali (46 % pøípadù) (tabulka 49).

71

5

5


Tabulka 49: Zpùsob pøedání konopné drogy, která byla získána naposledy, mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) Zpùsob pøedání konopné drogy



Celkem

Kontaktoval mì prodejce/známý

39,8

26,4

33,9

Vyhledal/a jsem prodejce/známého

23,1

45,8

33,0

Nelze urèit iniciátora

37,1

27,8

33,0

Nakonec byli respondenti, kteøí v posledním roce koupili èi obdreli konopnou drogu, dotazováni na to, zda je moné od stejného prodejce èi známého získat i jiné drogy. Více ne 81 % respondentù uvedlo, e u prodejce èi známého není monost získat jiné drogy ne konopné nebo o této monosti nevìdí èi ji sami nevyuívají. Témìø 12 % respondentù uvedlo, e je od prodejce èi známého moné získat kromì konopných drog i extázi èi halucinogeny (LSD èi halucinogenní houby) a 7 % respondentù mìlo monost od prodejce èi známého získat i dalí drogy. Monost získat i jiné drogy byla vyí u pravidelných ne u pøíleitostných uivatelù konopí, 18 % z pravidelných uivatelù vìdìlo o monosti získání extáze nebo LSD a více ne12 % také o monosti získat dalí drogy (graf 17). Graf 17: Možnost získání dalších drog od uvedeného zdroje mezi respondenty, kteøí užili konopnou drogu v posledním roce (v %) 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Není možné

Nevyužívám to/nevím

Jen extázi a LSD

Rùzné drogy

Celkem

40,4

41,0

11,9

6,7

Pøíležitostní uživatelé

49,5

41,3

7,1

2,2

Pravidelní uživatelé

29,0

40,7

17,9

12,4

Pozn.: Jedná se o odpovìï na otázku Je moné získat od prodejce èi známého i jiné drogy ne marihuanu?

72

P OSTOJE K UÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK

POSTOJE K UÍVÁNÍ

V kategorii postojù byly respondentùm pøedstaveny rùzné vzorce uívání legálních i nelegálních drog a respondenti k nim vyjadøovali svùj názor. Bylo zjiováno stanovisko k tìmto aktivitám: 1. vyzkouení extáze jednou nebo dvakrát za ivot, 2. vyzkouení heroinu jednou nebo dvakrát za ivot, 3. kouøení 10 nebo více cigaret dennì, 4. pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojù nìkolikrát týdnì a 5. pøíleitostné kouøení marihuany nebo haie. Respondenti si mohli vybrat z nabízených odpovìdí: nic proti tomu nenamítám, neschvaluji, zásadnì neschvaluji a nevím. Dále bylo respondenty posuzováno chování èi jednání z hlediska jeho rizikovosti, a to u tìchto aktivit: 1. kouøení jednoho èi více balíèkù cigaret dennì, 2. pití pìti èi více alkoholických nápojù kadý víkend, 3. vyzkouení marihuany jednou nebo dvakrát za ivot, 4. pravidelné kouøení marihuany nebo haie, 5. vyzkouení extáze jednou nebo dvakrát za ivot, 6. vyzkouení pervitinu jednou nebo dvakrát za ivot a 7. vyzkouení kokainu jednou nebo dvakrát za ivot.

6/1

Tolerance k užívání legálních a nelegálních drog Nejménì tolerantní byli respondenti k jednorázovému vyzkouení heroinu (pouze 12 % respondentù proti tomu nic nenamítá). Druhým nejménì tolerovaným jednáním bylo pøíleitostné kouøení marihuany nebo haie (33 % osob proti tomu nic nenamítalo), dále vyzkouení extáze (34 %) a kouøení 10 a více cigaret dennì (40 %). Témìø 62 % populace nemìlo nic proti pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojù nìkolikrát týdnì (tabulka 50). Výrazný rozdíl v toleranci, a to a u legálních èi nelegálních látek, byl patrný také mezi mui a enami. Mui byli ve srovnání se enami výraznì tolerantnìjí. Napøíklad proti pøíleitostnému kouøení haie èi marihuany nic nenamítalo 42 % muù a pouze 25 % en, zásadnì jej neschvalovalo necelých 17 % muù a více ne 28 % en (tabulka 50). Postoje mladých dospìlých (1534 let) se ve srovnání s obecnou populací (1564 let) nejménì lií u pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojù nìkolikrát týdnì a u kouøení deseti a více cigaret dennì, naopak mnohem tolerantnìjí jsou mladí dospìlí v názorech na uívání nelegálních drog, napø. pøíleitostné kouøení marihuany zásadnì neschvaluje pouze 13 % mladých dospìlých, v obecné populaci to bylo více ne 22 % (tabulka 51). Tolerance k uití nelegální drogy byla nìkolikanásobnì vyí u osob, které samy uily jakoukoliv nelegální drogu v posledním roce. Zatímco proti vyzkouení extáze nic nenamítalo více ne 34 % osob z celé populace, v podskupinì tìch, kteøí drogu sami uili, proti vyzkouení nic nenamítalo 79 % (obdobnì 33 % a 85 % u marihuany, 12 % a 29 % u heroinu). Podíl tìch, kteøí zásadnì neschvalovali uití nelegální drogy, byl u tìch, kteøí ji v posledním roce uili, a nìkolikanásobnì nií ne u obecné populace (tabulka 52).

75

6

6

POSTOJE K UÍVÁNÍ

Tabulka 50: Stanovisko k užívání návykových látek podle pohlaví (v %) Stanovisko

Vyzkouení extáze jednou nebo dvakrát za ivot

Vyzkouení heroinu jednou nebo dvakrát za ivot

Kouøení 10 nebo více cigaret dennì

Pøíleitostné Pití jednoho nebo dvou al- kouøení marihuany nebo koholických haie nápojù nìkolikrát týdnì

Celkem Nevím

9,7

6,5

4,3

5,2

7,2

Zásadnì neschvaluji

22,7

46,1

19,0

7,4

22,3

Neschvaluji

33,2

35,3

37,1

25,8

37,1

Nic nenamítám

34,3

12,1

39,6

61,6

33,4

Mui Nevím

10,4

7,4

4,2

4,6

7,3


17,0

38,9

14,7

4,4

16,5

Neschvaluji

31,0

38,0

33,0

18,0

34,4

Nic nenamítám

41,6

15,7

48,2

73,0

41,7

eny Nevím

8,9

5,7

4,4

5,8

7,0


28,6

53,4

23,4

10,3

28,2

Neschvaluji

35,5

32,4

41,3

33,7

39,9

Nic nenamítám

27,0

8,5

31,0

50,2

24,9

Tabulka 51: Postoje k užívání návykových látek v obecné populaci a v populaci mladých dospìlých (v %) Stanovisko

Vyzkouení Vyzkouení heKouøení 10 extáze jednou roinu jednou nebo více cinebo dvakrát nebo dvakrát garet dennì za ivot za ivot

Pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojù nìkolikrát týdnì

Pøíleitostné kouøení marihuany nebo haie

1564

1534

1564

1534

1564

1534

1564

1534

1564

1534

let

let

let

let

let

let

let

let

let

let

Nevím

9,7

8,3

6,5

6,9

4,3

4,7

5,2

6,0

7,2

6,4


22,7

13,2

46,1

38,5

19,0

15,0

7,4

5,7

22,3

13,0

Neschvaluji

33,2

27,7

35,3

38,3

37,1

35,6

25,8

23,6

37,1

31,1

Nic nenamítám

34,3

50,8

12,1

16,4

39,6

44,7

61,6

64,7

33,4

49,4

76

POSTOJE K UÍVÁNÍ

Tabulka 52: Postoje k užívání návykových látek v obecné populaci a v podskupinì tìch, co v posledním roce užili nelegální drogu (v %) Stanovisko

Vyzkouení extáze jednou nebo dvakrát za ivot

Vyzkouení heroinu jednou nebo dvakrát za ivot

Kouøení 10 nebo více cigaret dennì

Pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojù nìkolikrát týdnì

Pøíleitostné kouøení marihuany nebo haie

obecná

uiva-

obecná

uiva-

obecná

uiva-

obecná

uiva-

obecná

popula-

telé

popula-

telé

popula-

telé

popula-

telé

popula-

telé

ce

drog

ce

drog

ce

drog

ce

drog

ce

drog

Nevím

9,7

5,6

6,5

7,9

4,3

4,4

5,2

4,4

7,2

4,4


22,7

3,9

46,1

20,7

19,0

7,4

7,4

1,7

22,3

2,0

Neschvaluji

33,2

11,4

35,3

42,8

37,1

25,5

25,8

11,8

37,1

8,3

Nic nenamítám

34,3

79,0

12,1

28,6

39,6

62,8

61,6

82,0

33,4

85,3

6/2

uiva-

Rizika spojená s užíváním návykových látek

Za nejrizikovìjí chování lze podle respondentù ve vìku 1564 let povaovat kouøení jednoho nebo více balíèkù cigaret dennì (jen 2,9 % respondentù nevidìlo ádné riziko). Za druhou nejrizikovìjí aktivitu bylo povaováno pravidelné kouøení marihuany nebo haie (bez rizika podle 3,1 % respondentù). Dalí návykové látky byly dotazovány v rovinì experimentù, které jsou podle respondentù ménì rizikové ne pravidelné aktivity. Nejmení riziko respondenti spatøovali ve vyzkouení marihuany (30,5 % respondentù nevidìlo ádné riziko) nebo extáze (18,0 %). Pravidelné pití alkoholických nápojù povaovalo za bezrizikové 10,1 % respondentù a pomìrnì velkou toleranci k alkoholu ukazuje také skuteènost, e velké riziko v pravidelném pití alkoholu vidìlo pouze 17,0 % respondentù. Podobnì vidìli respondenti i vyzkouení marihuany, ve kterém vidìlo velké riziko 16,4 % respondentù (tabulka 53). Jak v postojích, tak v názorech na rizika spojená s uíváním návykových látek jsou patrné rozdíly mezi mui a enami. Mui byli ke vem navreným vzorcùm uívání tolerantnìjí ne eny a tyto rozdíly zùstávaly zachovány jak pro legální, tak i nelegální návykové látky. Jako bezrizikové vnímalo nabízené aktivity pøiblinì dvakrát více muù ne en, s výjimkou vyzkouení marihuany jednou nebo dvakrát za ivot, kde byl rozdíl mezi mui a enami nií. Nejvíce se eny a mui shodovali v hodnocení pervitinu a kokainu jako velmi rizikového. Naopak nejménì se shodovali v názorech na rizikovost pití pìti alkoholických nápojù kadý víkend. Mui jej jako bezrizikové vnímali témìø 2,5krát èastìji ne eny, souèasnì eny vidìly v takovémto pití alkoholu dvakrát èastìji velké riziko ne mui (tabulka 53).

77

6

6

POSTOJE K UÍVÁNÍ

Tabulka 53: Názory na rizika spojená s užíváním návykových látek podle pohlaví (v %) Riziko

Vykouøit jeden èi více balíèkù cigaret dennì

Pití pìti èi více alkoholických nápojù kadý víkend

PravidelZkusit nì kouøit jednou marihuanebo nu nebo dvakrát hai za ivot marihuanu

Zkusit jednou nebo dvakrát za ivot extázi

Zkusit jednou nebo dvakrát za ivot pervitin

Zkusit jednou nebo dvakrát za ivot kokain

Celkem ádné

2,8

10,1

30,5

3,1

18,0

7,9

7,0

Malé

14,7

33,9

32,7

16,0

31,1

16,9

14,0

Støednì velké

32,4

38,2

20,4

30,2

25,6

29,3

25,4

Velké

50,1

17,9

16,4

50,7

25,2

45,9

53,6

Mui ádné

3,8

14,3

36,7

3,9

22,6

10,7

9,2

Malé

19,4

40,0

32,9

21,0

33,2

19,3

16,9

Støednì velké

33,8

33,7

17,5

32,8

23,5

29,6

26,0

Velké

43,0

11,9

12,8

42,2

20,6

40,4

47,9

eny ádné

2,2

5,8

24,3

1,7

13,4

5,2

4,7

Malé

11,0

27,6

32,4

10,0

29,0

14,5

11,1

Støednì velké

27,6

42,7

23,3

30,9

27,7

28,9

24,8

Velké

59,3

23,9

20,0

57,4

29,9

51,4

59,3

Vnímání rizika bylo rozdílné také podle vìku. Mladí dospìlí ve vìku 1534 let se od zbytku populace liili zejména vnímáním rizik ve spojení s vyzkouením marihuany, ve kterém nevidìli ádné riziko v témìø 43 %, zatímco v celém souboru respondentù ve vìku 1564 let byl tento názor rozíøen mezi více ne 30 % respondentù a podobnì tomu bylo i v pøípadì vyzkouení extáze (26 % mladých dospìlých, 18 % v celé populaci). V pohledu na rizikovost pravidelného kouøení marihuany se mladí dospìlí od obecné populace pøíli neliili, za bezrizikové je povaovala více ne 4 % mladých dospìlých, respektive 3 % respondentù obecné populace, naopak za velmi rizikové je povaovalo více ne 39 % mladých dospìlých a polovina celé populace. Podobnì jako v toleranci, tak i v názorech na rizikovost se mladí dospìlí od obecné populace neliili tolik v pohledu na uívání legálních návykových látek, ale rozcházeli se právì v pohledu na uívání látek nelegálních (tabulka 54). Ti, kteøí uili v posledním roce nìjakou nelegální drogu, spatøovali ve vech pøíkladech uívání návykových látek nebo experimentování s nimi mení riziko. Podíl tìch, kteøí v uvedeném jednání nespatøovali ádné riziko, byl 23krát vyí mezi respondenty, kteøí mìli s drogou nìjakou zkuenost. V pøípadì pravidelného uívání marihuany a vyzkouení pervitinu byl

78

14,7

32,4

50,1

Malé

Støednì velké

Velké

46,0

34,8

16,2

3,0

17,9

38,2

33,9

10,1

14,1

36,9

37,9

11,1

16,4

20,4

32,7

30,5

1564 let

8,4

15,0

33,7

42,8

1534 let

Zkusit jednou nebo dvakrát za ivot marihuanu

50,7

30,2

16,0

3,1

1564 let

39,4

33,3

22,9

4,4

1534 let

Pravidelnì kouøit marihuanu nebo hai

25,2

25,6

31,1

18,0

1564 let

16,3

21,4

36,5

25,7

1534 let


45,9

29,3

16,9

7,9

1564 let

38,8

31,2

20,3

9,7

1534 let


53,6

25,4

14,0

7,0

1564 let

32,4

Støednì velké

50,1

14,7

Malé

Velké

2,8

29,6

38,8

26,3

5,3

17,9

38,2

33,9

10,1

5,7

28,0

47,8

18,5

uivatelé drog

obecná populace

obecná populace

uivatelé drog



ádné

Riziko

16,4

20,4

32,7

30,5

obecná populace

0,7

4,0

26,0

69,3

uivatelé drog

Zkusit jednou nebo dvakrát za ivot marihuanu

50,7

30,2

16,0

3,1

obecná populace

14,5

35,6

39,7

10,3

uivatelé drog

Pravidelnì kouøit marihuanu nebo hai

25,2

25,6

31,1

18,0

obecná populace

5,8

10,8

39,0

44,5

uivatelé drog


45,9

29,3

16,9

7,9

obecná populace

21,8

29,8

27,3

21,1

uivatelé drog


53,6

25,4

14,0

7,0

obecná populace

29,5

29,9

22,5

18,1

uivatelé drog


46,9

27,3

17,2

8,6

1534 let


Tabulka 55: Názory na rizika spojená s užíváním návykových látek podle toho, zda respondenti užili èi neužili v posledním roce nelegální drogu (v %)

2,8

1534 let

1564 let

1564 let

1534 let



ádné

Riziko

Tabulka 54: Názory na rizika spojená s užíváním návykových látek v obecné populaci a v populaci mladých dospìlých (v %)

POSTOJE K UÍVÁNÍ

79

6

6

POSTOJE K UÍVÁNÍ

u uivatelù drog podíl tìch, kteøí toto chování jako rizikové nevnímali, pøiblinì tøikrát vìtí ve srovnání s celým souborem. Nií míra subjektivního vnímání rizikovosti byla mezi uivateli drog patrná u pravidelného uívání alkoholu a vyzkouení marihuany èi extáze (tabulka 55).

80

D OSTUPNOST NELEGÁLNÍCH DROG

DOSTUPNOST NELEGÁLNÍCH

Do dotazníku Celopopulaèní studie uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008 byl zahrnut také speciální modul zamìøený na dostupnost nelegálních drog. Jedná se o modul, který je nepovinnou souèástí Evropského modelového dotazníku doporuèovaného EMCDDA (EMQ). Kromì subjektivního hodnocení dostupnosti sledovaných drog bylo u respondentù, kteøí uvedli uití vybrané drogy v posledním roce, mimo jiné zjiováno, jakým zpùsobem a od koho drogu získali.

7/1

Subjektivnì vnímaná dostupnost nelegálních drog Subjektivnì vnímanou dostupnost nelegálních drog lze posuzovat na základì otázky, zda respondenti znají ve svém okolí nìkoho, kdo danou drogu uívá. Více ne 52 % respondentù ve vìku 1564 let zná uivatele marihuany, 23 % zná nìkoho, kdo uívá halucinogenní houby, témìø 22 % nìkoho, kdo uívá extázi, necelých 18 % pervitin, více ne 14 % LSD a 8 % kokain a stejnì tak i heroin (tabulka 56). Tabulka 56: Podíl respondentù, kteøí znají nìkoho, kdo užívá drogu (v %) Konopné drogy

Extáze

Pervitin

Kokain

Heroin

LSD


Ano

52,4

21,5

17,7

8,3

8,0

14,3

23,3

Ne

47,6

78,5

82,3

91,7

92,0

85,7

76,7

Pøi dotazu na blií pøátele bylo zjitìno, e témìø 56 % respondentù se domnívá, e nemá v okruhu svých pøátel nikoho, kdo uívá konopné drogy, a pøiblinì 95 % nikoho, kdo uívá heroin èi kokain. Jen u meniny respondentù pøedstavovali uivatelé drog vìtí èást nebo vechny pøátele, nejvyí byl jejich podíl u marihuany (témìø 5 %) (graf 18). Graf 18: Struktura pøátel, kteøí podle odhadu respondentù užívají nìkterou sledovanou drogu (v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

% % % % % % % % % % %

Nikdo Velmi málo mých pøátel Asi polovina Vìtšina Všichni

Konopné drogy 55,5 30,5 9,5 4,0 0,5

Extáze 80,0 17,0 2,2 0,6 0,1

Halucin. houby 83,0 14,5 2,0 0,3 0,1

Pervitin

LSD

Kokain

Heroin

89,5 9,2 1,0 0,3 0,1

89,9 8,6 1,0 0,4 0,1

94,5 5,0 0,3 0,1 0,0

95,7 3,9 0,2 0,1 0,0

83

7

7


Pokud jde o samotnou dostupnost nelegálních drog, témìø ètvrtina populace povauje získání konopné drogy do 24 hodin za nemoné. Pro pìtinu respondentù je naopak získání konopných drog velmi snadné, a marihuana je tak povaována za nejdostupnìjí drogu v Èeské republice. Dostupnost extáze pøevyuje dostupnost volnì rostoucích halucinogenních hub, pro 22 % populace bylo velmi a celkem snadné získat extázi, pro 18 % populace bylo snadné získání halucinogenních hub. Pøi porovnání s prevalencí uití drogy v posledním roce je uití LSD sice èastìjí ne uití pervitinu, pervitin je ovem vnímán jako dostupnìjí (13 % u pervitinu, 10 % u LSD). Jako nejménì dostupná droga je v Èeské republice vnímán heroin, jeho získání je nemoné pro 59 % populace, velmi a celkem snadné pouze pro necelých 6 % populace (graf 19). Graf 19: Obtížnost opatøit si drogu do 24 hodin (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

Konopné drogy 23,7 Nemožné 17,0 Velmi obtížné 13,3 Celkem obtížné 25,9 Celkem snadné 20,1 Velmi snadné

7/2

Extáze 35,9 23,6 18,9 16,2 5,4

Halucin. houby 42,2 23,9 15,9 13,2 4,7

Pervitin

LSD

Kokain

Heroin

45,2 25,9 16,2 9,4 3,4

50,5 25,3 14,0 7,5 2,7

54,7 27,0 11,8 4,7 1,8

58,8 25,9 9,4 4,1 1,8

Nabídka drog

Nejèastìji nabízenou drogou bylo konopí, které bylo nìkdy v ivotì nabídnuto témìø polovinì populace ve vìku 1564 let (nìkdy v ivotì jej uilo 34 % osob), 34 % respondentùm byla konopná droga nabídnuta opakovanì, tedy více ne dvakrát, a 8 % populace byla nabídnuta 40 a vícekrát. Extáze byla nìkdy nabídnuta 22 % populace (10 % ji nìkdy uilo), halucinogenní houby 18 % (9 % uilo), LSD bylo nabídnuto 13 % respondentùm stejnì jako pervitin (LSD pøitom vyzkouelo 6 % a pervitin 4 % populace), kokain 8 % (uilo 2 %) a heroin témìø 7 % (uilo 1 %) (tabulka 57 a 58). Podíl tìch, kterým byla droga nabídnuta, je vzhledem k podílu tìch, kteøí drogu uili, relativnì vyí u drog s vyí spoleèenskou a zdravotní nebezpeèností, které vyzkouel relativnì nií podíl osob.

84


Tabulka 57: Nabídka drog bìhem života zdarma èi ke koupi (v %) Nabídka drogy

Konopné drogy

Extáze

Pervitin

Kokain

Heroin

LSD


40 a vícekrát

7,7

1,0

1,0

0,4

0,4

0,8

0,9

1039krát

11,0

2,6

1,5

0,5

0,5

1,5

2,4

39krát

15,2

7,5

3,4

1,7

1,6

4,3

5,4

12krát

15,4

11,1

7,0

5,3

4,0

6,6

9,4

Ani jednou

50,7

77,8

86,9

92,2

93,5

86,8

81,8

V posledních dvanácti mìsících byla konopná droga nabídnuta 26 % respondentùm, extáze 9 % a halucinogenní houby 7 % respondentùm. Nejménì èasto se respondenti v posledním roce setkali s nabídkou heroinu a kokainu, které byly nabídnuty více ne 2 %, respektive necelým 3 % respondentù. S ohledem na charakter uívání a výrobu drogy je nutno brát v úvahu, e nemusí jít vdy o trní nabídku. Pouze 54 % tìch, kterým byla v posledním roce nabídnuta konopná droga (tzn. 14 % vech respondentù), uvedlo, e se setkali s nabídkou ke koupi. Naopak v pøípadì heroinu lo o trní nabídku v 91 % pøípadù, co znamená, e s trní nabídkou heroinu se celkem setkala 2 % vech respondentù. Kokain byl zdarma nabídnut pouze ve 14 % pøípadù a pervitin v 16 % nabídek. Zhruba pìtina respondentù, z tìch, kterým byla droga nabídnuta v posledním roce, se vùbec nesetkala s trní nabídkou LSD, halucinogenních hub ani extáze. Tabulka 58: Nabídka drog bìhem života a v posledních 12 mìsících, z toho zdarma èi ke koupi (v %) Nabídka drogy

Konopné Extáze drogy

Pervitin Kokain Heroin

LSD Halucinogenní houby

Nabídnuta alespoò jednou v ivotì

49,3

22,2

13,1

7,8

6,5

13,2

18,2

Nabídnuta v posledních 12 mìsících

26,3

8,9

5,6

2,7

2,2

5,1

7,2

z toho

zdarma

12,1

1,6

0,9

0,4

0,2

1,0

1,4

min. jedenkrát ke koupi

14,2

7,2

4,7

2,3

2,0

4,1

5,7

Z hlediska místa, kde dolo k nabídnutí drogy, se od sebe jednotlivé látky liily podle toho, zda k nìmu dolo na veøejnosti nebo v soukromí. Drogy obecnì byly nejèastìji získávány v baru, restauraci, klubu èi na koncertì, a to témìø v polovinì vech nabídek. Druhým nejèastìjím místem pak byl domov èi soukromá akce, kde probìhlo témìø 29 % vech nabídek, dále pak veøejné prostranství (15 %). V baru bylo nejèastìji získávanou drogou konopí, tìsnì následováno extází (15 %, respektive 13 % ze vech nabídek drog), dále LSD (6 %) a pervitin (5 %). Domov byl nejèastìjím místem získání ko-

85

7

7


nopí (14 % vech nabídek), halucinogenních hub (6 %) a extáze (témìø 3 %). Konopí vzhledem ke své rozíøenosti, bylo èasto nabízeno i na veøejném prostranství (6 % nabídek), následoval pervitin a halucinogenní houby (více ne 2 %). Ostatní drogy (extáze, kokain, heroin a LSD) pak byly na veøejném prostranství nabízeny pøiblinì v jednom procentu nabídek (tabulka 59). Tabulka 59: Podíl nabídek drog podle místa a druhu drogy (v %) Místo

Haluci- Jakákoli nogenní droga houby

Konopné drogy

Extáze

Pervitin

Kokain

Heroin

LSD

Na veøejném prostranství

5,7

1,1

2,3

1,2

1,1

1,3

2,3

15,0

V baru, klubu, na koncertì

15,4

12,7

5,1

3,0

2,7

6,2

3,9

49,1

Na pracoviti, ve kole

3,1

0,5

0,6

0,4

0,3

0,4

1,0

6,4

Doma, na soukromé akci

13,6

2,6

1,9

1,4

0,8

2,2

6,3

28,9

Jinde

0,1

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,4

0,6

37,9

16,9

10,0

6,0

4,9

10,1

13,9

100,0

Celkem

Co se týká prostøedí typického pro jednotlivé drogy, a to zejména pervitin, kokain a heroin, byly pøiblinì v pìtinì vech jejich nabídek nabízeny na veøejném prostranství a pøiblinì polovina nabídek daných drog probìhla v baru èi klubu. Extáze byla nejèastìji nabízena v baru èi klubu, kde probìhlo 75 % vech nabídek této drogy. Halucinogenní houby byly nejèastìji nabízeny doma èi na soukromé akci (45 % jejich nabídek). Konopí bylo nejèastìji nabízeno v baru èi klubu (41 % nabídek) a doma (36 % nabídek konopí) (graf 20). Graf 20: Struktura nabídek jednotlivých drog podle místa (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Extáze Doma, na soukromé akci Jinde Na pracovišti, ve škole V baru, klubu nebo na koncertì Na veøejném prostranství

86

15,3 0,2 3,2 74,6 6,7

Heroin Pervitin 16,7 0,0 5,9 54,9 22,5

19,2 0,7 5,9 51,2 22,5

LSD 21,8 0,0 4,4 61,1 12,7

Halucin. Kokain Konopné drogy houby 22,7 36,0 45,1 0,8 0,3 2,6 6,3 8,2 7,3 50,0 40,6 28,1 20,3 15,0 16,7


Zatímco graf 20 ukazuje, kde byly drogy nabízeny, bez ohledu na to, zda je respondent mìl zájem získat nebo ne, graf 21 pøedstavuje, kde byly drogy skuteènì získány tìmi, kteøí je v posledním roce uili. Konopné drogy byly nejèastìji získány (obdobnì jako nabízeny) v baru èi klubu a doma (ve 35 % transakcí), LSD bylo nejèastìji získáno v baru (44 %) a na veøejném prostranství (ve 42 % vech jeho uskuteènìných transakcí). Bary a kluby byly typické zejména pro transakce extáze, kde dolo k 71 % jejích uskuteènìných transakcí a pervitinu (53 % jeho transakcí). Je tedy patrné, e pervitin je nabízen a uíván zejména v prostøedí zábavy. Na soukromých akcích èi doma byl nejèastìji získáván heroin (a v 53 % pøípadù), halucinogenní houby, konopné drogy a kokain. Zajímavý je vysoký podíl získání konopných drog a hub na pracoviti a ve kole, co vypovídá o jejich vìtí akceptovatelnosti okolím. Halucinogenní houby mají vysoký podíl zastoupení jiného zpùsobu získání, v tomto pøípadì se bude pravdìpodobnì jednat o jejich sbìr v pøírodì (graf 21). Graf 21: Místo, kde byla získána naposledy užitá droga, mezi respondenty, kteøí užili danou drogu v posledním roce (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% LSD Doma, na soukromé akci Jinde Na pracovišti, ve škole V baru, klubu, na koncertì Na veøejném prostranství

9,4 0,0 4,7 43,8 42,2

Extáze Pervitin Kokain 18,6 1,0 2,9 70,6 6,9

28,9 0,0 2,6 52,6 15,8

33,3 4,8 0,0 47,6 14,3

Konopné Halucin. Heroin drogy Houby 35,3 52,9 37,8 1,1 0,0 15,3 7,8 0,0 14,3 35,9 11,8 15,3 19,8 35,3 17,3

Respondenti byli také dotazováni na to, od koho danou nelegální drogu získali. Marihuana byla nejèastìji získávána od nejbliích, tj. kamarádù, pøátel nebo od partnera (témìø 63 % vech transakcí). Podobnì na tom byl i heroin, který byl od nejbliích získáván v 59 % pøípadù. Nejménì transakcí pøes blízkou osobu bylo provedeno v pøípadì pervitinu (pouze 34 % uivatelù ho naposledy koupilo od kamaráda, pøíbuzného nebo partnera). Pervitin a LSD byly nejèastìji získávány od známého (42 % pøípadù). Pouze asi pìtina transakcí jednotlivých drog probìhla mezi osobami, které se navzájem neznaly. U halucinogenních hub byl výrazný jiný zpùsob opatøování, i v tomto pøípadì zøejmì spojený se získáváním v pøírodì, to v témìø pìtinì pøípadù. Pøekvapivý je i vysoký podíl získání heroinu od kamarádù (podle slov res-

87

7

7


pondentù), pøíbuzných èi partnerù (témìø 59 %), který pravdìpodobnì souvisí právì s vysokým podílem získávání heroinu doma èi na soukromé akci (tabulka 60). Tabulka 60: Zdroj drogy, která byla užita naposledy, mezi respondenty, kteøí užili drogu v posledním roce (v %) Zdroj drogy

Konopné drogy

Extáze

Pervitin

Kokain

Heroin

LSD


Kamarád, pøíbuzný, partner

62,6

51,0

34,2

47,6

58,8

39,1

52,0

Známý

21,4

28,4

42,1

33,3

17,6

42,2

24,5

Neznámá osoba nebo dealer

10,3

18,6

18,4

14,3

23,5

15,6

4,1

Jiný

5,8

2,0

5,3

4,8

0,0

3,1

19,4

Z hlediska získání nelegálních drog je zajímavé, e zdaleka ne vechna získání drogy byla spojena s trní transakcí. Halucinogenní houby koupilo pouze 8 % tìch, kteøí je v loòském roce uili, marihuanu 17 %, a to i pøesto, e nabídek ke koupi mìli mnohem více (viz výe). Nejvyí podíl komerèního trhu byl patrný u heroinu (polovina uivatelù jej v loòském roce koupila), a dále potom u pervitinu a kokainu (shodnì 42 %). U halucinogenních hub, marihuany a pervitinu byl relevantní také dalí zpùsob opatøování, a to sbírání v pøírodì (3 % u hub), pìstování (8 % u marihuany) a výroba (5 % u pervitinu). V neposlední øadì docházelo relativnì èasto k pøedávání drogy zdarma, co pøedstavovalo napøíklad u heroinu 46 % transakcí, pøedání zdarma a sdílení s ostatními pøedstavovalo u marihuany 72 % transakcí a u halucinogenních hub a 89 % vech situací spojených se získáním drogy (tabulka 61). Tabulka 61: Zpùsob získání drogy, která byla užita naposledy, mezi respondenty, kteøí užili drogu v posledním roce (v %) Zpùsob získání drogy

Konopné drogy

Extáze

Pervitin

Kokain

Heroin

LSD


Koupil/a

17,2

39,2

41,5

41,7

50,0

35,9

7,9

Dostal/a zadarmo

22,5

59,7

51,2

58,3

45,8

56,3

56,3

Sdílel/a

49,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

33,1

Vypìstoval/a, vyrobil/a, sesbíral/a

8,2

0,0

4,9

0,0

0,0

0,0

2,6

Jinak

2,6

1,1

2,4

0,0

4,2

7,8

0,0

88

T RENDY A SROVNÁNÍ

TRENDY A SROVNÁNÍ

8/1

Vývoj v èase

Srovnání prevalence uívání drog v Èeské republice vychází z výsledkù Celopopulaèní studie uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008 (CS 2008) a výsledkù dvou pøedcházejících studií, a to s Gender, Alcohol and Culture: An International Study (GENACIS 2002) a Výbìrovým etøením o zdravotním stavu a ivotním stylu obyvatel ÈR zamìøeným na zneuívání drog (CS 2004). I kdy se dotazník jednotlivých studií mìnil a jiný byl i vzorek respondentù, lze prevalence uívání návykových látek alespoò orientaènì porovnat. Studie GENACIS 2002 byla rozsáhlou lékaøsko-sociologickou studií, které se úèastnila øada zemí Evropské unie a nìkteré z asociovaných zemí. V Èeské republice øeilo projekt Psychiatrické centrum Praha (PCP) pøi 3. lékaøské fakultì Univerzity Karlovy ve spolupráci s Lékaøským informaèním centrem. Výzkum byl zamìøen na problematiku konzumace alkoholu v dospìlé populaci, a to v irím sociálním kontextu vzorce konzumace alkoholu. problémy spojené s jeho pitím a srovnání konzumních zvyklostí a kontextu chování mezi mui a enami. Cílem mezinárodního projektu bylo také srovnání zvyklostí v jednotlivých zemích. Do dotazníku byly zahrnuty také otázky týkající se kouøení cigaret, uívání lékù a uívání nelegálních drog, dále také otázky na práci a pracovní vypìtí nebo problematiku násilí v souvislosti s konzumací alkoholu. V ÈR byl dotazován reprezentativní vzorek 2550 respondentù ve vìku 1864 let (Psychiatrické centrum Praha, 2002). V r. 2004 realizoval Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ÈR) ve spolupráci s agenturou INRES-SONES Výbìrové etøení o zdravotním stavu a ivotním stylu obyvatel Èeské republiky zamìøené na zneuívání drog. etøení se uskuteènilo dotazníkovou formou, která byla zaloena na dobrovolnosti vech respondentù a zároveò byla plnì anonymní. Pozornost byla vìnována zkuenostem obecné populace s nejbìnìji dostupnými drogami a prevalenci jejich uívání, a ji celoivotní, v posledním roce èi mìsíci. Cílem výzkumu bylo vymezení problematických oblastí z hlediska rizik spojených s abúzem drog, objasnìní souvislostí mezi modely uívání legálních a nelegálních návykových látek a mezi znaky obecné populace a subpopulace uivatelù drog. Výbìrový prùzkum zamìøený na problematiku uívání drog vycházel z Evropského modelového dotazníku EMCDDA, který zajiuje vysokou míru srovnatelnosti prùzkumù v rùzných zemích. Výbìrový soubor odpovídal struktuøe základního souboru (tj. populaci ÈR) z hlediska krajù, pohlaví, vìku a jako doprovodný znak byla zvolena výe dosaeného vzdìlání. Výbìr respondentù zahrnoval osoby s trvalým bydlitìm v Èeské republice ve vìku 1864 let v dobì etøení (tj. narození v roce 19401986). Sbìr dat byl proveden metodou strukturovaných rozhovorù tazatele s respondentem (face-to-face), pøi ní byl vyplòován papírový dotazník. Míra respondence èinila 68,2 %, z celkového poètu 5433 kontaktovaných a oslovených respondentù nebylo uskuteènìno 1726 rozhovorù (Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2006). Srovnání výsledkù celoivotní, roèní a mìsíèní prevalence v obecné populaci mezi studiemi z r. 2002, 2004 a 2008 uvádí tabulka 62, podrobnìjí pøehled o vývoji tìchto indikátorù podle vìkových skupin pøedstavují tabulky v pøíloze (Pøíloha 4 Pøíloha 12).

91

8

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

Mezi r. 2002, 2004 a 2008 docházelo k nárùstu celoivotní prevalence u vech drog v obecné populaci. U nìkterých drog dochází k pøiblinì dvojnásobnému nárùstu, a to zejména u konopí (z 21,1 % v r. 2002 na 34,3 % v r. 2008) a u pervitinu (z 2,3 % na 4,3 %). U extáze byl nárùst více ne dvojnásobný (ze 4,0 % na 9,6 %). Více ne 2,5násobný nárùst mezi r. 2002 a 2008 (z 2,2 % na 5,6 %) byl u LSD, a to i pøesto, e mezi r. 2002 a 2004 dolo k poklesu celoivotní prevalence (z 2,2 % na 1,4 %). Stejnì vysoký nárùst byl i u halucinogenních hub, které byly ale sledovány pouze v r. 2004 a 2008. Uití jakékoliv nelegální drogy v posledních 12 mìsících se zvýilo z 10,4 % v r. 2004 na 17,1 % respondentù v r. 2008, tj. pøiblinì dvoutøetinový nárùst, indikátor z r. 2002 není k dispozici. Na tomto zvýení se velkou mìrou podílelo uívání konopných drog, které v tìchto letech vzrostlo z 9,3 % na 15,3 % (mezi r. 2002 a 2004 pøitom dolo k poklesu z 10,9 % na 9,3 %). Také u pervitinu roèní prevalence mezi r. 2002 a 2004 klesla z 1,1 % na 0,7 %, v r. 2008 opìtovnì vzrostla na 1,7 %. U LSD kleslo uívání v letech 2002 a 2004 z 1,0 % na 0,4 %, následnì dolo k nárùstu na 2,1 % v r. 2008. Uívání kokainu, který se v r. 2002 nesledoval, vzrostlo mezi lety 2004 a 2008 více ne trojnásobnì (z 0,2 % na 0,7 %). U extáze mezi r. 2002 a 2004 vzrostlo uívání z 2,5 % na 3,5 % a v r. 2008 ji uilo 3,7 % respondentù, v porovnání s r. 2004 nelo o výrazný nárùst na rozdíl od celoivotní prevalence, která vzrostla mezi r. 2004 a 2008 více ne dvakrát, co je v souladu s trendy uívání extáze i z jiných zdrojù, které zaznamenávají pokles èi stabilitu v jejím aktuálním uívání. Indikátor uití nelegálních drog v posledních 30 dnech byl sledován pouze v letech 2004 a 2008. Prevalence uití jakékoliv nelegální drogy v posledním mìsíci se zvýila témìø na dvojnásobek (z 5,3 % na 9,4 %), stejnì vysoký nárùst byl i u konopných drog. Prevalence uití extáze zùstala nezmìnìna, u halucinogenních hub a LSD byl nìkolikanásobný nárùst, uití kokainu nebylo v r. 2004 v posledních 30 dnech zjitìno, v r. 2008 dosahovalo 0,4 % (tabulka 62, graf 22). Tabulka 62: Prevalence užití nelegálních drog v obecné populaci (v %) Droga

GENACIS 2002

CS 2004

CS 2008

(1864 let)

(1864 let)

(1564 let)

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

Celoivotní prevalence Jakákoliv nelegální droga

28,3

16,4

22,3

45,2

28,0

36,7

Konopné drogy

26,3

16,1

21,1

26,0

15,2

20,6

42,5

26,0

34,3

Extáze

5,5

2,5

4,0

9,2

4,8

7,1

11,9

7,3

9,6


3,5

1,1

2,3

3,6

1,5

2,5

5,7

3,0

4,3

Kokain

1,4

0,9

1,1

2,9

1,2

2,0

Heroin

1,2

0,0

0,7

0,8

0,2

0,5

1,7

0,5

1,1

5,1

1,9

3,5

12,4

5,0

8,7

3,6

0,8

2,2

2,2

0,8

1,4

7,8

3,4

5,6

Halucinogenní houby LSD

92

TRENDY A SROVNÁNÍ

Droga

GENACIS 2002

CS 2004

CS 2008

(1864 let)

(1864 let)

(1564 let)

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

Prevalence v posledních 12 mìsících Jakákoliv nelegální droga

13,9

6,8

10,4

22,3

11,7

17,1

Konopné drogy

14,4

7,5

10,9

12,5

6,1

9,3

20,2

10,3

15,3

Extáze

3,1

1,9

2,5

4,6

2,3

3,5

4,8

2,6

3,7


1,8

0,5

1,1

1,2

0,4

0,7

2,3

1,1

1,7

Kokain

0,3

0,2

0,2

1,2

0,3

0,7

Heroin

0,0

0,0

0,0

0,1

0,0

0,0

0,7

0,3

0,5


2,2

0,6

1,4

4,5

1,8

3,2

LSD

1,9

0,0

1,0

0,7

0,2

0,4

2,8

1,3

2,1

Prevalence v posledních 30 dnech Jakákoliv nelegální droga

7,8

2,8

5,3

13,5

5,2

9,4

Konopné drogy

7,1

2,6

4,8

12,5

4,6

8,6

Extáze

1,5

0,7

1,1

1,5

0,9

1,2


0,4

0,1

0,2

0,9

0,5

0,7

Kokain

0,1

0,0

0,0

0,6

0,1

0,4

Heroin

0,0

0,0

0,0

0,3

0,0

0,1


0,8

0,1

0,5

1,9

0,4

1,1

LSD

0,2

0,0

0,1

0,9

0,6

0,7

Mezi mladými dospìlými, tj. ve vìku do 34 let, byl relativní nárùst vìtiny prevalenèních indikátorù nepatrnì nií ne v obecné populaci. Uívání drog tedy mezi r. 2002 a 2008 nevzrostlo relativnì tolik u mladé generace jako ve vyích vìkových kategoriích, ale absolutní nárùst byl ve vech tøech èasových horizontech vyí u prevalencí v populaci mladých dospìlých. Celoivotní prevalence uívání nelegálních drog v Èeské republice mezi mladými dospìlými vzrostla mezi r. 2004 a 2008 ze 41,6 % na 56,2 %. Více ne dvakrát vzrostlo mezi r. 2002 a 2008 uívání LSD, extáze a halucinogenních hub, kokain vzrostl mezi lety 2004 a 2008 dvakrát (v r. 2002 se nesledoval). Z hlediska nárùstù podle pohlaví byl relativní nárùst vyí

93

8

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

Graf 22: Prevalence užití nelegálních drog v obecné populaci v r. 2004 a 2008 (v %) 40

Celoživotní prevalence 2008 Celoživotní prevalence 2004

Roèní prevalence 2008 Roèní prevalence 2004

Mìsíèní prevalence 2008 Mìsíèní prevalence 2004

35 30 25 20 15 10 5 0 Jakákoliv Konopné nelegální drogy droga

Extáze Pervitin nebo Kokain amfetaminy

Heroin Halucinogenní LSD houby

u en ne u muù u vech sledovaných návykových látek kromì kokainu. Nejvyí rozdíl byl u heroinu, kde je ale s ohledem na nízký poèet respondentù výsledek statisticky nevýznamný. Prevalence uití nelegální drogy v populaci mladých dospìlých byla v posledním sledovaném roce 31,5 % a jednalo se pøiblinì o 1,5násobný nárùst oproti r. 2004. Nejvyí nárùst byl evidován u uívání kokainu, a to 4násobný, více ne dvakrát vzrostlo uívání halucinogenních hub a 2krát uívání heroinu. Nárùst roèní prevalence byl témìø stejný u muù i en s výjimkou kokainu, u kterého se na nárùstu prevalence jeho uití podíleli pøedevím mui. V posledních 30 dnech uilo v r. 2008 nelegální drogu 18,1 % mladých dospìlých oproti 10,7 % v r. 2004. Nejvìtí podíl mìlo uívání konopných drog, které vzrostlo z 9,8 % v r. 2004 na 16,8 % v r. 2008, k nárùstu prevalencí dolo u vech drog (tabulka 63, graf 23).

94

TRENDY A SROVNÁNÍ

Tabulka 63: Prevalence užití nelegální drogy v populaci mladých dospìlých (v %) Droga

GENACIS 2002

CS 2004

CS 2008

(1834 let)

(1834 let)

(1534 let)

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem


50,4

32,7

41,6

65,2

46,7

56,2

Konopné drogy

46,8

29,5

38,0

46,1

30,4

38,3

62,3

44,0

53,4

Extáze

12,3

5,4

8,8

18,5

10,7

14,6

21,8

14,9

18,5


6,2

2,4

4,3

6,2

3,1

4,7

10,0

5,4

7,8

Kokain

2,4

1,1

1,8

5,0

2,1

3,6

Heroin

2,6

0,0

1,4

1,3

0,1

0,8

2,8

1,2

2,0

9,9

3,7

6,8

19,6

8,3

14,1

7,7

1,8

4,7

3,9

1,1

2,5

14,3

6,1

10,3



27,7

14,6

21,2

40,3

22,2

31,5

Konopné drogy

28,7

15,8

22,1

25,5

13,1

19,3

36,9

19,5

28,4

Extáze

7,4

4,6

5,9

9,9

5,5

7,7

9,7

5,7

7,7


3,4

1,2

2,3

2,1

0,9

1,5

4,5

1,9

3,2

Kokain

0,4

0,3

0,4

2,6

0,6

1,6

Heroin

0,8

0,0

0,5

0,1

0,0

0,1

1,3

0,6

1,0

4,4

1,3

2,8

8,1

3,5

5,9

4,4

0,6

2,5

1,3

0,4

0,8

5,9

2,7

4,3


95

8

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

Droga

GENACIS 2002

CS 2004

CS 2008

(1834 let)

(1834 let)

(1534 let)

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem

mui

eny

celkem


15,5

6,0

10,7

25,8

9,8

18,1

Konopné drogy

14,2

5,4

9,8

24,4

8,8

16,8

Extáze

3,1

1,6

2,3

3,2

1,9

2,6


0,8

0,1

0,5

2,0

0,8

1,4

Kokain

0,1

0,0

0,1

1,3

0,3

0,8

Heroin

0,0

0,0

0,0

0,5

0,1

0,3


1,6

0,3

0,9

3,3

0,8

2,1

LSD

0,4

0,0

0,2

2,1

1,1

1,6

Graf 23: Prevalence užití nelegálních drog v populaci mladých dospìlých v r. 2004 a 2008 (v %) 60

Celoživotní prevalence 2008 Celoživotní prevalence 2004

Roèní prevalence 2008 Roèní prevalence 2004

Mìsíèní prevalence 2008 Mìsíèní prevalence 2004

50 40 30 20 10 0 Jakákoliv Konopné nelegální drogy droga

Extáze Pervitin nebo Kokain amfetaminy

Heroin Halucinogenní LSD houby

Srovnáme-li vývoj uívání nelegálních drog v obecné populaci a v populaci mladých dospìlých mezi r. 2004 a 2008, mùeme pozorovat nárùst tìchto sledovaných ukazatelù u obou vìkových skupinách, s výjimkou uití extáze v posledním roce u en (pokles z 3,1 % v r. 2004 na 1,9 % v r. 2008). Vzhledem k tomu, e uívání konopných drog se nejvíce podílelo na celkovém uívání nelegálních drog, rostly prevalence uití nelegálních drog ve vech tøech èasových horizontech v posledních ètyøech letech pøiblinì stejnì jako prevalence uívání

96

TRENDY A SROVNÁNÍ

konopných drog. V obecné populaci dolo k relativnì vyímu nárùstu, ne jaký mùeme pozorovat u mladých dospìlých. Nejvíce stoupla mìsíèní prevalence uití LSD a kokainu v populaci mladých dospìlých (osmkrát) a dále potom prevalence uití LSD v posledních 30 dnech v obecné populaci (sedmkrát). Relativnì nízký byl v porovnání s ostatními drogami nárùst prevalenèních indikátorù u extáze, která nejvíce vzrostala u mìsíèní prevalence v populaci mladých dospìlých a celoivotnì v obecné populaci (1,6krát, respektive 1,4krát) a nárùst prevalencí uívání konopných drog, které nejvíce vzrostlo v obecné populaci, a to zejména u prevalence v posledních 30 dnech (1,8krát).

8/2

Mezinárodní srovnání

Obsahem následující èásti je srovnání prevalenèních indikátorù z CS 2008 se studiemi z 27 státù Evropské unie, Chorvatska, Turecka a Norska, které shromaïuje a kadoroènì publikuje Evropské monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA). Byly pouity údaje publikované v r. 2008, a to ve Výroèní zprávì o situaci ve vìcech drog v Evropì (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, 2008) a ve Statistickém vìstníku (EMCDDA, 2008) publikovaném elektronicky na stránkách EMCDDA9. Porovnávány jsou údaje za r. 2007 nebo poslední rok, kdy byla v dané zemi realizována studie uívání návykových látek v obecné populaci. Následující pøehledové grafy srovnávají prevalenèní indikátory zemí, pro které byly dostupné, a zvýrazòují prùmìrnou hodnotu EU a ukazatel z CS 2008. Ze srovnání CS 2008 s výsledky ostatních zemí EU vyplývá, e Èeská republika byla zemí s druhou nejvyí celoivotní zkueností s uíváním konopných drog v obecné populaci ve vìku 1564 let (v nìkterých zemích 1864 let10, ale prevalence uití konopné drogy v posledním roce a v posledním mìsíci byla nejvyí ze vech zemí EU. Marihuanu nìkdy v ivotì vyzkouel dvojnásobný podíl respondentù CS 2008 (34 %), ne byl prùmìr evropských zemí (17 %). Vyí celoivotní prevalence ne v CS 2008 byla pouze v Dánsku. K zemím s vysokou prevalencí uití konopných drog patøí také Itálie, Francie, Velká Británie a panìlsko11. Naopak nejnií prevalence byly zjitìny v pobaltských nebo východoevropských zemích (Bulharsko, Rumunsko, Maïarsko, Litva) a pod evropským prùmìrem se dále nacházely také skandinávské zemì (graf 24). V populaci mladých dospìlých, tj. ve vìku 1534 let (respektive 1834 let v nìkterých zemích), byly v CS 2008 nejvyí ukazatele prevalence uití konopných drog v prùbìhu ivota, v prùbìhu posledního roku i za poslední mìsíc, a Èeská republika tak podle CS 2008 pøedstihla Dánsko, které mìlo vyí celoivotní prevalenci v obecné populaci (graf 24 a graf 25). Celoivotní prevalence uití konopných drog byla v kategorii mladých dospìlých více ne dvojnásobná oproti evropskému prùmìru (53 % vyzkouelo nìkdy v ivotì v CS 2008, 25 % 9 Mezi zpracováním a vydáním této publikace EMCDDA publikovalo novìjší data z EU a jednotlivých zemí EU. Data za r. 2008 (vèetnì CS 2008) byla EMCDDA publikována v r. 2010 (zatímco srovnání uvedená v této publikaci jsou pro EU za r. 2007). Konkrétní hodnoty pro jednotlivé zemì se mohly s publikací novìjších dat zmìnit. 10 Ukazatel užití jakékoliv nelegální drogy a jiné drogy než konopí není na úrovni sbìru dat EMCDA požadován. 11 V zemích v blízkosti afrického kontinentu (Španìlsko, Itálie, Francie) pøevládá užití hašiše nad marihuanou.

97

8

0%

5%

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

35 %

40 %

Užití v posledních 30 dnech

Užití v posledním roce

Celoživotní prevalence

Graf 24: Prevalence užití konopných drog v Evropské unii v obecné populaci (v %)

Rumunsko Malta Bulharsko Kypr Litva Maïarsko Øecko Polsko Portugalsko Lotyšsko Švédsko Lucembursko Belgie

98 Finsko Slovensko Norsko PRÙMÌR EU Rakousko Irsko Nizozemsko Nìmecko Španìlsko Velká Británie Francie Itálie Èeská republika Dánsko

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

99 0%

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %




Graf 25: Prevalence užití konopných drog v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

Rumunsko Malta Kypr Øecko Bulharsko Litva Lucembursko Polsko Portugalsko Švédsko Maïarsko Lotyšsko Finsko Belgie PRÙMÌR EU Norsko Rakousko Slovensko Irsko Nizozemsko Itálie Španìlsko Nìmecko Velká Británie Francie Dánsko Èeská republika

TRENDY A SROVNÁNÍ

8

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

8%

9%

10 %




Graf 26: Prevalence užití extáze v Evropské unii v obecné populaci (v %)

Rumunsko Øecko Malta Litva Polsko Lucembursko Portugalsko Kypr Finsko Norsko Dánsko

100 Francie Bulharsko Nìmecko Maïarsko PRÙMÌR EU Itálie Rakousko Španìlsko Slovensko Nizozemsko Lotyšsko Irsko Velká Británie Èeská republika

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

101 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20




Graf 27: Prevalence užití extáze v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

Rumunsko Øecko Malta Lucembursko Litva Polsko Kypr Portugalsko Finsko Norsko Francie Itálie Bulharsko Dánsko Rakousko Maïarsko PRÙMÌR EU Nìmecko Španìlsko Nizozemsko Slovensko Lotyšsko Irsko Velká Británie Èeská republika

TRENDY A SROVNÁNÍ

8

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

prùmìr EU), prevalence uití v posledním roce potom témìø trojnásobná (28 % v CS 2008 oproti 10 % prùmìru EU) a prevalence uití konopných drog v posledních 30 dnech byla u mladých dospìlých v Èeské republice více ne tøikrát vyí ne prùmìr EU (17 % v CS 2008 oproti 5 % prùmìru EU). Poøadí ostatních zemí se u mladých dospìlých v porovnání s obecnou populací významnì nezmìnilo, pouze Slovensko a Norsko si zhorily své postavení a dostaly se svými hodnotami nad prùmìr EU (graf 25). Druhou nelegální drogou, její uívání je v Èeské republice podle CS 2008 v evropském kontextu nejrozíøenìjí, byla v roce 2008 extáze, a to ve vech tøech sledovaných indikátorech jak v obecné populaci, tak i v populaci mladých dospìlých. Celoivotní a roèní prevalence dosahovaly hodnot více ne tøikrát vyích ne prùmìr EU (9,6 % u celoivotní prevence v CS 2008 a 2,8 % prùmìr EU, respektive 3,7 % u roèní prevalence v CS 2008 a 1,2 % prùmìr EU). U mìsíèní prevalence byl rozdíl mezi Èeskou republikou a prùmìrem EU jetì vyí, a to ètyønásobný. Celoivotní prevalenci vysoko nad prùmìr EU mìla zejména Velká Británie, ale také Irsko a Lotysko, dále následovalo Nizozemsko, Slovensko a panìlsko, na opaèném konci ebøíèku se umístilo Rumunsko, Øecko, Malta, Litva nebo Polsko (graf 26). Také u mladých lidí ve vìku do 34 let bylo uívání extáze v porovnání s prùmìrem EU obdobné jako u obecné populace, a to 18,5 % v CS 2008 ve srovnání s 5,2 % v EU u celoivotní prevalence, 7,7 % v CS 2008 ve srovnání s 1,9 % v EU u prevalence uití v posledních 12 mìsících a 2,6 % v CS 2008 ve srovnání s 0,6 % v EU v posledních 30 dnech. Oproti obecné populaci si v pøípadì mladých dospìlých pohorilo Nìmecko a dostalo se nad prùmìr EU, naopak pod prùmìrem EU se svými výsledky u mladých dospìlých umístilo Rakousko a Itálie, které v obecné populaci mìly výsledky nad prùmìrem EU (graf 27). V rámci celoivotní zkuenosti s drogami amfetaminového typu (v ÈR to je pøevánì metamfetamin, tzv. pervitin), se Èeská republika podle CS 2008 nachází v evropském kontextu na tøetím místì za Dánskem a Velkou Británií. Pokud jde ale o uití v posledním roce nebo v posledních 30 dnech, obsazuje Èeská republika první místo, co platí jak pro obecnou populaci, tak i pro mladé dospìlé. Pøi porovnání prevalencí v CS 2008 s prùmìrem EU byla celoivotní prevalence v obecné populaci ÈR 1,7krát vyí, roèní prevalence 2,1krát a mìsíèní prevalence dokonce 3,5krát vyí ne prùmìr EU (graf 28). Vyí prevalence uívání pervitinu v ÈR ve srovnání s ostatními evropskými zemìmi odráí fakt, e pervitin u nás do urèité míry nahrazuje v Evropì více oblíbený kokain. Z hlediska pomìru mezi prùmìrem EU a CS 2008 bylo uívání u mladých dospìlých více ne 1,8krát vyí v pøípadì celoivotní prevalence (7,8 % v Èeské republice proti 4,3 % v EU), témìø 2,5násobné v pøípadì uití v posledním roce (3,2 % v ÈR a 1,3 % v EU) a témìø tøikrát vyí u uití v posledních 30 dnech (1,4 % proti 0,5 %) (graf 29). V pøípadì uívání kokainu se Èeská republika podle CS 2008 nacházela i pøes nárùst indikátorù v r. 2008 pod prùmìrem Evropské unie. Nejvyí zkuenost s kokainem potom byla ve panìlsku, Velké Británii, Itálii, Irsku nebo Dánsku, nejmení zkuenost uvádìlo Rumunsko, Lucembursko a nìkteré východoevropské, balkánské nebo pobaltské státy. Pokud jde o pomìr mezi uitím kokainu v CS 2008 a prùmìrem EU, pøekroèil ho o tøetinu pouze indikátor aktuálního uívání (uití v posledních 30 dnech), a to jak v obecné populaci, tak i v populaci mladých dospìlých (graf 30).

102

103 0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %




Graf 28: Prevalence užití amfetaminu/metamfetaminu v Evropské unii v obecné populaci (v %)

Rumunsko Øecko Malta Kypr Portugalsko Litva Slovensko Bulharsko Francie Maïarsko Nizozemsko Finsko Rakousko Nìmecko PRÙMÌR EU Polsko Itálie Lotyšsko Irsko Norsko Španìlsko Èeská republika Dánsko Velká Británie

TRENDY A SROVNÁNÍ

8

0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %

14 %



Francie

Portugalsko

Kypr

Malta

16 %


Litva

18 %

Finsko PRÙMÌR EU

Maïarsko

Rakousko

Itálie

Nizozemsko

Bulharsko

Slovensko

Øecko

Rumunsko

104 Polsko

Graf 29: Prevalence užití amfetaminu/metamfetaminu v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

Velká Británie Dánsko Èeská republika

Lotyšsko Norsko Španìlsko Irsko

Nìmecko

8 TRENDY A SROVNÁNÍ

105 0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

8%

9%




Graf 30: Prevalence užití kokainu v Evropské unii v obecné populaci (v %)

Rumunsko Lucembursko Litva Malta Øecko Polsko Maïarsko Kypr Finsko Slovensko Bulharsko Portugalsko Èeská republika Rakousko Lotyšsko Nìmecko PRÙMÌR EU Francie Norsko Nizozemsko Dánsko Irsko Itálie Velká Británie Španìlsko

TRENDY A SROVNÁNÍ

8

0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %

14 %




Graf 31: Prevalence užití kokainu v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

Rumunsko Lucembursko Litva Malta Øecko Polsko Kypr Finsko Maïarsko Slovensko Bulharsko Portugalsko Rakousko

106 Francie Èeská republika PRÙMÌR EU Lotyšsko Norsko Nìmecko Nizozemsko Itálie Irsko Dánsko Španìlsko Velká Británie

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

107 0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%




Graf 32: Prevalence užití LSD v Evropské unii v obecné populaci (v %)

Rumunsko Litva Øecko Bulharsko Malta Portugalsko Polsko Kypr Maïarsko Finsko Norsko Lucembursko Lotyšsko Nizozemsko Francie PRÙMÌR EU Rakousko Nìmecko Dánsko Irsko Èeská republika Velká Británie

TRENDY A SROVNÁNÍ

8

0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %




Graf 33: Prevalence užití LSD v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

Rumunsko Øecko Litva Malta Bulharsko Portugalsko Kypr Finsko Lucembursko Nizozemsko Polsko Francie

108 Dánsko Norsko Rakousko PRÙMÌR EU Lotyšsko Maïarsko Nìmecko Irsko Itálie Velká Británie Èeská republika

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

TRENDY A SROVNÁNÍ

V populaci mladých dospìlých zùstalo uívání kokainu podle CS 2008 rovnì za prùmìrem EU, pøedstihlo vak napøíklad Francii nebo Rakousko, ve kterých je v obecné populaci zkuenost s kokainem vyí ne v ÈR (graf 31). Podle studie CS 2008 bylo LSD drogou, její prevalence uití v ÈR nejvíce pøevyovaly evropský prùmìr. Jeho uívání v obecné populaci zaujalo druhou pøíèku, a to za Velkou Británií. Dalí zemì mìly relativnì velký odstup Irsko, které následovalo za ÈR, mìlo celoivotní prevalenci uití LSD polovièní, a to 3 % oproti témìø 6 % v ÈR. Zatímco celoivotní prevalence uití LSD byla v evropském kontextu srovnatelná s Velkou Británií, indikátory souèasného uívání byly v CS 2008 a desetinásobnì vyí ne u Velké Británie a pìtkrát vyí ne byl prùmìr EU (graf 32). Mladí dospìlí se podle výsledkù studie CS 2008 umístili na prvním místì a oproti obecné populaci pøedstihli Velkou Británii. U celoivotní prevalence byly hodnoty za Èeskou republiku témìø pìtkrát vyí, u roèní prevalence devìtkrát a mìsíèní osmkrát vyí v porovnání s prùmìrem EU (graf 33). Výsledky studie CS 2008 pøevyovaly prùmìr EU ve vech sledovaných prevalenèních indikátorech v obecné populaci i v populaci mladých dospìlých, a to u témìø vech porovnávaných drog. Nejvìtí rozdíl byl v indikátorech aktuálního uívání (celoivotní prevalence jsou stále ovlivnìny skuteèností, e pøed r. 1989 byla dostupnost vech nelegálních drog v ÈR relativnì nízká), kde Èeská republika podle CS 2008 dosahovala u nìkterých drog a desetinásobku prùmìru EU. Nejvìtí rozdíl oproti evropskému prùmìru byl v CS 2008 zjitìn u LSD, dále potom u extáze, konopných drog a metamfetaminu (pervitinu). Pod prùmìrem EU byla ÈR podle CS 2008 u celoivotní prevalence uití kokainu, v aktuálním uívání ho u ale pøekroèila. Pøevaha mladých dospìlých nad evropským prùmìrem byla témìø ve vech prevalenèních indikátorech výraznìjí ne pøevaha obecné populace.

109

8

8

TRENDY A SROVNÁNÍ

Tabulka 64: Srovnání celoživotní, roèní a mìsíèní prevalence v CS 2008 s prùmìrem EU, obecná populace a populace mladých dospìlých (v %) Konopné drogy

Extáze

Amfetaminy/ metamfetamin

Kokain

LSD

obecná mladí obecná mladí obecná mladí obecná mladí obecná mladí popu- dospìlí popu- dospìlí popu- dospìlí popu- dospìlí popu- dospìlí lace lace lace lace lace Celoivotní prevalence EU

16,9

24,9

2,8

5,2

2,6

4,3

2,5

3,9

1,5

2,2

CS 2008

34,3

53,4

9,6

18,5

4,3

7,8

2,0

3,6

5,6

10,3

Prevalence v posledních 12 mìsících EU

6,6

10,1

1,2

1,9

0,8

1,3

1,3

1,7

0,4

0,5

CS 2008

15,3

28,4

3,7

7,7

1,7

3,2

0,7

1,6

2,1

4,3

Prevalence v posledních 30 dnech EU

2,7

5,3

0,3

0,6

0,2

0,5

0,3

0,6

0,1

0,2

CS 2008

8,6

16,8

1,2

2,6

0,7

1,4

0,4

0,8

0,7

1,6

110

Z ÁVÌR

ZÁVÌR

Pøedkládaná publikace shrnuje výsledky získané v rámci Celopopulaèní studie uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008, kterou realizovalo Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti ve spolupráci s Centrem adiktologie 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Lékaøským informaèním centrem na reprezentativním vzorku 4500 respondentù ve vìku 1564 let. Cílem studie bylo zhodnotit situaci v oblasti uívání legálních a nelegálních drog v Èeské republice. V rámci studie byly sledovány nejen ukazatele týkající se aktuální prevalence kouøení, konzumace alkoholu, uívání psychoaktivních lékù a zkueností s uitím nelegálních drog, ale také tolerance a vnímání rizikovosti uívání návykových látek a jejich dostupnosti. Dalím cílem studie bylo poskytnout informace o vývoji situace ve srovnání s døíve realizovanými celopopulaèními studiemi a poskytnout srovnání situace v ÈR v celoevropském kontextu. Celopopulaèní studie potvrdila vysokou prevalenci kouøení v èeské populaci (v posledním mìsíci kouøila témìø polovina respondentù, dennì kouøila více ne ètvrtina dotázaných) i vysokou prevalenci pití alkoholu, a to i v rizikové formì (tøetina dotázaných pila alkohol dvakrát týdnì a èastìji a 30 % dotázaných pilo dvakrát týdnì a èastìji nadmìrné dávky alkoholu). Vyí podíl pravidelných kuøákù i konzumentù alkoholu byl mezi mui, eny patøily èastìji k nekuøákùm i abstinentùm. Vysoká prevalence pití alkoholu byla sledována i ve vìkové skupinì 1517 let, pro které by cigarety i alkohol mìly být ze zákona nedostupné. Více ne tøetina respondentù v posledním mìsíci uila sedativa èi tiící léky a narozdíl od ostatních návykových látek mìly vyí podíl eny. Nelegální drogu vyzkouelo bìhem ivota témìø 37 % dotázaných, vìtinou se jednalo o konopné látky (34 %). Jinou ne konopnou drogu uilo v ivotì 17 % respondentù, nejèastìji se jednalo o extázi, halucinogenní houby a LSD. V posledním roce uilo nelegální drogu 17 % respondentù, 9 % uvedlo uití nelegální drogy v posledním mìsíci. Obdobnì jako v pøípadì tabáku a alkoholu byly vyí prevalence uívání nelegálních drog zaznamenány mezi mui, a to nejèastìji ve vìkové skupinì 1524 a 2534 let; s rostoucím vìkem respondentù se zkuenosti s uíváním nelegálních drog výraznì sniovaly. Studie pøinesla zajímavé poznatky o postojích k uívání legálních a nelegálních drog. Èeská populace je obecnì velmi tolerantní ke kadodenní mírné konzumaci alkoholu i k pravidelnému (dennímu) kouøení tabáku. Tøetina populace schvalovala i jednorázové experimenty s nelegálními drogami nebo pøíleitostné uívání konopných látek. Více ne 60 % dotázaných nepovaovalo za rizikové jednorázové uití konopných látek, témìø polovina nepovaovala za rizikové jednorázové uití extáze ani pravidelné pití nadmìrných dávek alkoholu, za rizikové bylo povaováno uívání nelegálních drog typu heroin a pervitin. Nejvíce tolerantní ke konzumaci legálních a nelegálních drog byli ti respondenti, kteøí sami danou návykovou látku v posledním roce uili, tito respondenti také èastìji hodnotili uívání návykových látek jako bezrizikové nebo pouze s malým rizikem. Témìø polovina dotázaných povaovala za velmi nebo celkem snadné obstarat si bìhem 24 hodin konopné látky, pìtina dotázaných pokládala za celkem snadné obstarat si extázi. Pøi srovnání s pøedchozími studiemi zamìøenými na uívání návykových látek v èeské populaci (studie GENACIS 2002 a CS 2004) zaznamenala celopopulaèní studie v r. 2008 nárùst prevalence uívání nelegálních drog, a to ve vech sledovaných kategoriích (tedy ve vech vìkových skupinách, mezi mui i enami, ve vech tøech sledovaných èasových horizontech i v pøípadì vìtiny sledovaných drog). Obdobnì také pøi srovnání s evropskými zemìmi pøi-

113

9

9

ZÁVÌR

nesla studie vyí míry prevalence uívání nelegálních drog v èeské populaci oproti celoevropskému prùmìru (s výjimkou uívání kokainu). Ke srovnání vývoje v èase i k evropskému srovnání je vak tøeba pøistupovat opatrnì a s ohledem na rozdílnosti v metodice hodnocených studií, které mohou samy o sobì vést k rozdílné ochotì respondentù pravdivì odpovídat na otázky ve výbìrovém etøení. Významný vliv na údaje uvádìné v dotaznících má kontext studie (respondenti mají tendenci podhodnocovat své zkuenosti s uíváním nelegálních drog ve studiích zamìøených na zdraví a ivotní styl, protoe samotné uívání drog je v tomto kontextu vnímáno jako neádoucí, zatímco ve studiích pøímo zamìøených na drogovou problematiku k takovému podhodnocení dochází ménì èasto), zpùsob vyplòování dotazníku (rozdíly se vyskytují v závislosti na tom, zda respondent odpovídá na otázky kladené tazatelem, který je zaznamenává, nebo zda respondent vyplòuje sám anonymní dotazník v papírové nebo elektronické podobì), roli hraje i formát poloených otázek a jejich umístnìní v dotazníku (Linek, 2010). Jednotlivé srovnávané èeské studie se po metodologické stránce lií, co mùe mít následnì vliv i na výsledky studií; odliný je kontext studií, výbìrový vzorek respondentù, formát dotazníku i zpùsob sbìru dat. Sledovaný nárùst uívání nelegálních drog v ÈR v r. 2008 by mìl být tedy interpretován opatrnì samotný nárùst prevalenèních indikátorù mùe odráet fakt, e studie v tomto roce byla specificky zamìøená právì na rozsah uívání drog. Vývojové trendy je moné hodnotit v pøípadì, e se jedná o èasovou øadu studií realizovaných jednotnou metodikou. Cenné údaje o vývoji na èeské scénì mùe pøinést plánovaná celopopulaèní studie zamìøená na uívání drog, která by mìla být realizována v r. 2012. V èeském prostøedí jsou data z celopopulaèních studií doplòována øadou dalích reprezentativních studií na mením vzorku respondentù (Mravèík et al., 2011; Mravèík et al., 2010), které nesledují detailnì vzorce a specifické aspekty uívání drog, ale poskytují základní srovnání rozsahu uívání nelegálních drog v Èeské republice. Realizované studie (Výzkum názorù a postojù obèanù ÈR k problematice zdravotnictví a zdravého zpùsobu ivota v roce 2009 a 2010 a studie Vybrané aspekty drogové problematiky z pohledu obèanù v roce 2010) ukazují, e zkuenosti s uitím nelegálních drog v obecné populaci jsou dlouhodobì na stabilní úrovni, nejèastìji uívanou nelegální drogou jsou konopné látky (2334 %), následované extází (410 %). Uití konopných drog v posledním roce uvádí dlouhodobì 1015 % respondentù, uití jiných nelegálních drog ménì ne 4 % dotázaných dospìlých. Uití nelegálních drog mimo konopné látky v posledním mìsíci uvádí dlouhodobì ménì ne 1 % respondentù (Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti a Agentura INRES-SONES, 2010; Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti a Agentura INRES-SONES, 2009; Zeman et al., 2011). Stabilní situaci v Èeské republice v oblasti uívání návykových látek potvrzují i studie realizované ve kolní populaci, a to pøedevím mezinárodní studie zamìøená na zdraví a ivotní styl HBSC realizovaná mezi 15letými áky základních kol (Csémy a Sovinová, 2011; Csémy, 2007; Csémy et al., 2005) a Evropská kolní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD mezi 16letými studenty (Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006; Hibell et al., 2009; Hibell et al., 2006).

114

P ØÍLOHY

PØÍLOHY

Pøíloha 1: Prevalence užití nelegálních drog podle vìkových skupin, celkem (v %) Droga


2534

3544

Celkem

4554

5564


62,0

51,7

35,5

21,2

10,7

36,7


31,5

25,6

14,0

7,4

3,2

16,6

Konopné drogy

58,7

49,3

32,6

19,4

9,5

34,3

Extáze

20,8

16,6

6,0

2,6

0,9

9,6

Pervitin a jiné amfetaminy

7,2

8,2

3,7

1,2

0,5

4,3

Kokain

2,8

4,2

1,2

1,1

0,5

2,0

Heroin

1,8

2,1

0,6

0,6

0,3

1,1

LSD

11,3

9,5

4,3

1,8

0,4

5,6


15,7

12,8

8,4

4,2

1,8

8,7


40,9

24,1

10,9

6,1

2,9

17,1


19,4

10,3

4,6

1,5

0,8

7,4

Konopné drogy

37,4

21,4

9,8

5,1

2,4

15,3

Extáze

11,2

5,0

1,3

0,8

0,1

3,7


3,6

3,0

1,1

0,5

0,0

1,7

Kokain

1,9

1,5

0,0

0,1

0,1

0,7

Heroin

1,1

0,9

0,1

0,2

0,0

0,5

LSD

6,7

2,4

1,4

0,1

0,0

2,1


7,6

4,5

2,3

0,8

0,5

3,2


23,5

13,8

6,1

2,0

1,3

9,4


7,1

4,7

2,1

0,5

0,1

3,0

Konopné drogy

22,4

12,4

5,2

1,6

1,1

8,6

Extáze

3,3

2,0

0,4

0,1

0,0

1,2


1,5

1,4

0,5

0,1

0,0

0,7

Kokain

0,8

0,7

0,0

0,0

0,1

0,4

Heroin

0,2

0,3

0,1

0,0

0,0

0,1

LSD

2,3

1,1

0,3

0,0

0,0

0,7


2,3

1,9

1,1

0,3

0,0

1,1

117

PØÍLOHY

Pøíloha 2: Prevalence užití nelegálních drog podle vìkových skupin, muži (v %) Droga


2534

Celkem 3544

4554

5564


69,4

62,0

42,6

31,1

16,0

45,2


38,0

32,1

17,5

12,2

4,8

21,5

Konopné drogy

65,7

59,7

38,7

28,8

14,7

42,5

Extáze

25,0

19,4

7,6

4,5

1,2

11,9


9,5

10,4

4,0

2,2

0,8

5,7

Kokain

4,2

5,6

1,1

1,6

1,1

2,9

Heroin

2,8

2,7

1,0

1,1

0,5

1,7

LSD

15,5

13,4

5,7

2,3

0,6

7,8


21,2

18,4

11,2

6,8

2,6

12,4


49,0

33,5

14,3

8,0

3,8

22,3


23,7

14,7

6,2

2,4

1,1

9,9

Konopné drogy

45,6

30,2

12,7

6,8

3,3

20,2

Extáze

13,5

6,8

1,6

1,3

0,2

4,8


5,1

4,1

1,0

0,7

0,0

2,3

Kokain

3,0

2,3

0,0

0,2

0,3

1,2

Heroin

1,5

1,2

0,2

0,5

0,0

0,7

LSD

9,3

3,2

1,4

0,2

0,0

2,8


9,7

6,9

3,4

1,2

0,6

4,5


31,5

21,4

8,1

2,7

2,0

13,5


9,4

7,2

2,4

0,7

0,3

4,2

Konopné drogy

31,1

19,1

6,8

2,2

1,7

12,5

Extáze

4,1

2,6

0,5

0,0

0,0

1,5


2,3

1,8

0,0

0,2

0,0

0,9

Kokain

1,3

1,2

0,0

0,0

0,3

0,6

Heroin

0,4

0,5

0,2

0,0

0,0

0,3

LSD

3,0

1,5

0,0

0,0

0,0

0,9


3,6

3,1

1,7

0,5

0,0

1,9

118

PØÍLOHY

Pøíloha 3: Prevalence užití nelegálních drog podle vìkových skupin, ženy (v %) Droga


2534

3544

Celkem 4554

5564


54,2

40,9

28,1

11,2

5,9

28,0


24,7

18,9

10,3

2,7

1,8

11,7

Konopné drogy

51,2

38,3

26,2

10,1

4,7

26,0

Extáze

16,5

13,8

4,3

0,8

0,7

7,3


4,8

5,9

3,3

0,3

0,2

3,0

Kokain

1,5

2,7

1,2

0,5

0,0

1,2

Heroin

0,8

1,5

0,2

0,0

0,0

0,5

LSD

7,0

5,4

3,0

1,2

0,2

3,4


10,0

6,9

5,5

1,6

1,1

5,0


32,4

14,1

7,3

4,1

2,1

11,7


15,0

5,8

2,8

0,6

0,5

4,8

Konopné drogy

28,7

12,3

6,7

3,5

1,6

10,3

Extáze

8,8

3,2

0,9

0,3

0,0

2,6


2,0

1,8

1,3

0,3

0,0

1,1

Kokain

0,7

0,6

0,0

0,0

0,0

0,3

Heroin

0,8

0,5

0,0

0,0

0,0

0,3

LSD

4,0

1,6

1,3

0,0

0,0

1,3


5,3

2,1

1,1

0,3

0,5

1,8


15,0

5,8

4,0

1,3

0,6

5,2


4,7

2,2

1,8

0,3

0,0

1,8

Konopné drogy

13,3

5,3

3,5

1,0

0,6

4,6

Extáze

2,4

1,5

0,2

0,3

0,0

0,9


0,6

1,0

1,0

0,0

0,0

0,5

Kokain

0,4

0,2

0,0

0,0

0,0

0,1

Heroin

0,0

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

LSD

1,6

0,8

0,5

0,0

0,0

0,6


1,0

0,6

0,6

0,0

0,0

0,4

119

PØÍLOHY

Pøíloha 4: Celoživotní prevalence užití nelegálních drog v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, celkem (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564

Jakákoliv nelegální droga GENACIS 2002

CS 2004

47,8

37,2

16,7

7,6

2,8

22,3

CS 2008

62,0

51,7

35,5

21,2

10,7

36,7

Konopná droga GENACIS 2002

45,5

33,2

15,2

10,3

4,4

21,1

CS 2004

43,9

34,3

15,6

6,9

2,5

20,6

CS 2008

58,7

49,3

32,6

19,4

9,5

34,3

Extáze GENACIS 2002

13,2

5,9

1,8

0,0

0,0

4,0

CS 2004

18,7

11,8

4,4

1,1

0,2

7,1

CS 2008

20,8

16,6

6,0

2,6

0,9

9,6

Pervitin a jiné amfetaminy GENACIS 2002

5,6

3,4

1,4

1,4

0,0

2,3

CS 2004

4,9

4,5

1,8

1,1

0,2

2,5

CS 2008

7,2

8,2

3,7

1,2

0,5

4,3

Kokain GENACIS 2002

CS 2004

2,1

1,6

1,3

0,5

0,4

1,1

CS 2008

2,8

4,2

1,2

1,1

0,5

2,0

Heroin GENACIS 2002

1,6

1,2

0,0

0,0

0,0

0,7

CS 2004

1,0

0,6

0,5

0,2

0,2

0,5

CS 2008

1,8

2,1

0,6

0,6

0,3

1,1

LSD GENACIS 2002

5,3

4,3

1,2

0,0

0,0

2,2

CS 2004

3,7

1,7

1,2

0,7

0,2

1,4

CS 2008

11,3

9,5

4,3

1,8

0,4

5,6

120

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564

Halucinogenní houby GENACIS 2002

CS 2004

8,1

5,9

2,2

1,1

0,2

3,5

CS 2008

15,7

12,8

8,4

4,2

1,8

8,7

121

PØÍLOHY

Pøíloha 5: Celoživotní prevalence užití nelegálních drog v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, muži (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

55,4

46,8

23,8

10,5

3,6

28,3

CS 2008

69,4

62,0

42,6

31,1

16,0

45,2


51,1

44,2

18,6

14,4

6,0

26,3

CS 2004

50,7

42,7

22,5

9,4

3,7

26,0

CS 2008

65,7

59,7

38,7

28,8

14,7

42,5


17,6

9,0

2,0

0,8

0,0

5,5

CS 2004

23,2

15,2

6,4

1,5

0,4

9,2

CS 2008

25,0

19,4

7,6

4,5

1,2

11,9


8,8

4,5

2,4

2,5

0,0

3,5

CS 2004

6,0

6,3

3,2

1,7

0,0

3,6

CS 2008

9,5

10,4

4,0

2,2

0,8

5,7

Kokain GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

2,6

2,2

1,4

0,5

0,0

1,4

CS 2008

4,2

5,6

1,1

1,6

1,1

2,9

Heroin GENACIS 2002

3,3

2,1

0,0

0,0

0,0

1,2

CS 2004

1,7

1,2

0,8

0,2

0,0

0,8

CS 2008

2,8

2,7

1,0

1,1

0,5

1,7

LSD GENACIS 2002

8,3

7,3

2,4

0,0

0,0

3,6

CS 2004

5,4

2,8

2,0

1,0

0,0

2,2

CS 2008

15,5

13,4

5,7

2,3

0,6

7,8

122

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

11,1

9,0

3,3

1,6

0,4

5,1

CS 2008

21,2

18,4

11,2

6,8

2,6

12,4

123

PØÍLOHY

Pøíloha 6: Celoživotní prevalence užití nelegálních drog v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, ženy (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

39,9

27,6

9,4

4,7

2,1

16,4

CS 2008

54,2

40,9

28,1

11,2

5,9

28,0


40,3

22,6

11,7

6,6

2,9

16,1

CS 2004

36,9

25,9

8,6

4,2

1,4

15,2

CS 2008

51,2

38,3

26,2

10,1

4,7

26,0


9,2

3,0

1,6

0,0

0,0

2,5

CS 2004

13,9

8,5

2,3

0,7

0,0

4,8

CS 2008

16,5

13,8

4,3

0,8

0,7

7,3


2,6

2,3

0,0

0,0

0,0

1,1

CS 2004

3,8

2,6

0,3

0,5

0,3

1,5

CS 2008

4,8

5,9

3,3

0,3

0,2

3,0

Kokain GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

1,3

0,9

1,1

0,5

0,7

0,9

CS 2008

1,5

2,7

1,2

0,5

0,0

1,2

Heroin GENACIS 2002

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2004

0,3

0,0

0,3

0,2

0,3

0,2

CS 2008

0,8

1,5

0,2

0,0

0,0

0,5

LSD GENACIS 2002

2,6

1,3

0,0

0,0

0,0

0,8

CS 2004

2,0

0,5

0,6

0,5

0,3

0,8

CS 2008

7,0

5,4

3,0

1,2

0,2

3,4

124

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

4,8

2,8

1,4

0,5

0,0

1,9

CS 2008

10,0

6,9

5,5

1,6

1,1

5,0

125

PØÍLOHY

Pøíloha 7: Prevalence užití nelegálních drog v posledním roce v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, celkem (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

31,4

14,0

6,7

1,7

0,4

10,4

CS 2008

40,9

24,1

10,9

6,1

2,9

17,1


32,0

15,8

5,7

4,1

0,8

10,9

CS 2004

28,2

13,0

5,3

1,6

0,4

9,3

CS 2008

37,4

21,4

9,8

5,1

2,4

15,3


10,8

2,8

0,0

0,0

0,0

2,5

CS 2004

12,0

4,8

1,5

0,2

0,0

3,5

CS 2008

11,2

5,0

1,3

0,8

0,1

3,7


3,5

1,5

0,0

1,0

0,0

1,1

CS 2004

2,2

1,0

0,4

0,4

0,0

0,7

CS 2008

3,6

3,0

1,1

0,5

0,0

1,7

Kokain GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,4

0,4

0,3

0,0

0,0

0,2

CS 2008

1,9

1,5

0,0

0,1

0,1

0,7

Heroin GENACIS 2002

0,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2004

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2008

1,1

0,9

0,1

0,2

0,0

0,5

LSD GENACIS 2002

3,5

1,8

0,0

0,0

0,0

1,0

CS 2004

1,3

0,5

0,2

0,2

0,0

0,4

CS 2008

6,7

2,4

1,4

0,1

0,0

2,1

126

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

5,0

1,3

0,6

0,5

0,0

1,4

CS 2008

7,6

4,5

2,3

0,8

0,5

3,2

127

PØÍLOHY

Pøíloha 8: Prevalence užití nelegálních drog v posledním roce v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, muži (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

38,3

20,1

10,3

2,2

0,7

13,9

CS 2008

49,0

33,5

14,3

8,0

3,8

22,3


37,4

23,3

7,4

7,0

1,2

14,4

CS 2004

34,9

18,7

8,1

1,9

0,8

12,5

CS 2008

45,6

30,2

12,7

6,8

3,3

20,2


13,7

3,4

0,0

0,8

0,0

3,1

CS 2004

14,8

6,4

2,1

0,5

0,0

4,6

CS 2008

13,5

6,8

1,6

1,3

0,2

4,8


6,0

1,7

0,0

2,1

0,0

1,8

CS 2004

3,3

1,2

0,8

0,7

0,0

1,2

CS 2008

5,1

4,1

1,0

0,7

0,0

2,3

Kokain GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,3

0,5

0,3

0,0

0,0

0,3

CS 2008

3,0

2,3

0,0

0,2

0,3

1,2

Heroin GENACIS 2002

1,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2004

0,0

0,2

0,0

0,0

0,0

0,1

CS 2008

1,5

1,2

0,2

0,5

0,0

0,7

LSD GENACIS 2002

5,5

3,8

0,0

0,0

0,0

1,9

CS 2004

1,7

0,9

0,6

0,5

0,0

0,7

CS 2008

9,3

3,2

1,4

0,2

0,0

2,8

128

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

7,4

2,2

1,1

0,9

0,0

2,2

CS 2008

9,7

6,9

3,4

1,2

0,6

4,5

129

PØÍLOHY

Pøíloha 9: Prevalence užití nelegálních drog v posledním roce v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, ženy (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

24,3

7,9

3,1

1,2

0,0

6,8

CS 2008

32,4

14,1

7,3

4,1

2,1

11,7


26,9

8,7

4,0

1,5

0,0

7,5

CS 2004

21,2

7,4

2,5

1,2

0,0

6,1

CS 2008

28,7

12,3

6,7

3,5

1,6

10,3


8,2

2,3

0,0

0,0

0,0

1,9

CS 2004

9,0

3,2

0,9

0,0

0,0

2,3

CS 2008

8,8

3,2

0,9

0,3

0,0

2,6


1,0

1,3

0,0

0,0

0,0

0,5

CS 2004

1,0

0,7

0,0

0,0

0,0

0,4

CS 2008

2,0

1,8

1,3

0,3

0,0

1,1

Kokain GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,3

0,2

0,3

0,0

0,0

0,2

CS 2008

0,7

0,6

0,0

0,0

0,0

0,3

Heroin GENACIS 2002

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2004

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2008

0,8

0,5

0,0

0,0

0,0

0,3

LSD GENACIS 2002

1,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2004

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2

CS 2008

4,0

1,6

1,3

0,0

0,0

1,3

130

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

2,4

0,4

0,3

0,0

0,0

0,6

CS 2008

5,3

2,1

1,1

0,3

0,5

1,8

131

PØÍLOHY

Pøíloha 10: Prevalence užití nelegálních drog v posledním mìsíci v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, celkem (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

16,7

6,5

3,2

1,3

0,2

5,3

CS 2008

23,5

13,8

6,1

2,0

1,3

9,4


-

-

-

-

-

-

CS 2004

15,4

5,9

2,7

1,2

0,2

4,8

CS 2008

22,4

12,4

5,2

1,6

1,1

8,6


-

-

-

-

-

-

CS 2004

3,6

1,5

0,5

0,2

0,0

1,1

CS 2008

3,3

2,0

0,4

0,1

0,0

1,2


-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,7

0,4

0,1

0,0

0,0

0,2

CS 2008

1,5

1,4

0,5

0,1

0,0

0,7

Kokain GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2008

0,8

0,7

0,0

0,0

0,1

0,4

Heroin GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2008

0,2

0,3

0,1

0,0

0,0

0,1

LSD GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,3

0,1

0,1

0,0

0,0

0,1

CS 2008

2,3

1,1

0,3

0,0

0,0

0,7

132

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

1,2

0,7

0,1

0,4

0,0

0,5

CS 2008

2,3

1,9

1,1

0,3

0,0

1,1

133

PØÍLOHY

Pøíloha 11: Prevalence užití nelegálních drog v posledním mìsíci v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, muži (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

23,5

9,7

4,9

1,9

0,4

7,8

CS 2008

31,5

21,4

8,1

2,7

2,0

13,5


-

-

-

-

-

-

CS 2004

21,8

8,7

4,3

1,7

0,4

7,1

CS 2008

31,1

19,1

6,8

2,2

1,7

12,5


-

-

-

-

-

-

CS 2004

4,7

2,0

0,5

0,5

0,0

1,5

CS 2008

4,1

2,6

0,5

0,0

0,0

1,5


-

-

-

-

-

-

CS 2004

1,0

0,7

0,3

0,0

0,0

0,4

CS 2008

2,3

1,8

0,0

0,2

0,0

0,9

Kokain GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

CS 2008

1,3

1,2

0,0

0,0

0,3

0,6

Heroin GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2008

0,4

0,5

0,2

0,0

0,0

0,3

LSD GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,7

0,2

0,3

0,0

0,0

0,2

CS 2008

3,0

1,5

0,0

0,0

0,0

0,9

134

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

2,0

1,2

0,3

0,7

0,0

0,8

CS 2008

3,6

3,1

1,7

0,5

0,0

1,9

135

PØÍLOHY

Pøíloha 12: Prevalence užití nelegálních drog v posledním mìsíci v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, ženy (v %) Vìková skupina 1524

2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

9,7

3,4

1,4

0,7

0,0

2,8

CS 2008

15,0

5,8

4,0

1,3

0,6

5,2


-

-

-

-

-

-

CS 2004

8,7

3,1

1,1

0,7

0,0

2,6

CS 2008

13,3

5,3

3,5

1,0

0,6

4,6


-

-

-

-

-

-

CS 2004

2,4

1,0

0,6

0,0

0,0

0,7

CS 2008

2,4

1,5

0,2

0,3

0,0

0,9


-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

CS 2008

0,6

1,0

1,0

0,0

0,0

0,5

Kokain GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2008

0,4

0,2

0,0

0,0

0,0

0,1

Heroin GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2008

0,0

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

LSD GENACIS 2002

-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CS 2008

1,6

0,8

0,5

0,0

0,0

0,6

136

PØÍLOHY


2534

3544

Celkem 4554

5564


-

-

-

-

-

-

CS 2004

0,3

0,2

0,0

0,0

0,0

0,1

CS 2008

1,0

0,6

0,6

0,0

0,0

0,4

137

S EZNAMY

SEZNAMY

Seznam tabulek Tabulka 1: Úèast respondentù v etøení a nonrespondence podle pohlaví a vìkových skupin

21

Tabulka 2: Struktura výbìrového souboru podle pohlaví a vìku ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009a)

23

Tabulka 3: Struktura výbìrového souboru podle pohlaví a vìku po pøeváení dat

23

Tabulka 4: Struktura výbìrového souboru podle rodinného stavu ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009b)

24

Tabulka 5: Struktura výbìrového souboru podle nejvyího dosaeného vzdìlání ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009c)

25

Tabulka 6: Struktura výbìrového souboru podle ekonomické aktivity ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009c)

26

Tabulka 7: Charakteristika zamìstnání respondentù výbìrového souboru

26

Tabulka 8: Èistý mìsíèní pøíjem respondentù výbìrového souboru

27

Tabulka 9: Struktura výbìrového souboru podle regionù ve srovnání se základním souborem populace ÈR (ÈSÚ, 2009a)

28

Tabulka 10: Prevalence uití legálních návykových a psychoaktivních látek v populaci 1564 let (v %)

31

Tabulka 11: Celoivotní prevalence uití tabáku podle pohlaví a vìku (v %)

32

Tabulka 12: Uití tabáku v posledních 30 dnech podle pohlaví a vìku (v %)

33

Tabulka 13: Prevalence uití alkoholu v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle pohlaví a vìku (v %)

34

Tabulka 14: Frekvence pití alkoholu v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle vìku a pohlaví (v %)

35

Tabulka 15: Frekvence pití 6 a více sklenic alkoholu pøi jedné pøíleitosti v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle pohlaví a vìku (v %)

36

Tabulka 16: Frekvence pití 6 a více sklenic alkoholu pøi jedné pøíleitosti v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle vzdìlání (v %)

38

Tabulka 17: Prevalence pití alkoholu v posledních 30 dnech podle pohlaví a vìku (v %)

38

Tabulka 18: Frekvence pití alkoholu v posledních 30 dnech podle pohlaví a vìku (v %)

39

Tabulka 19: Prevalence uití sedativ nebo tiících prostøedkù v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle pohlaví a vìku (v %)

40

Tabulka 20: Prevalence uití sedativ nebo tiících prostøedkù v posledních 30 dnech (v %)

41

Tabulka 21: Frekvence uití sedativ nebo tiících lékù podle vìku (v %)

41

Tabulka 22: Zpùsob obstarání sedativ nebo tiících lékù podle vìku (v %)

42

Tabulka 23: Prevalence uití jakékoliv nelegální drogy, jiné drogy ne konopí a konopné drogy v obecné populaci a u mladých dospìlých podle pohlaví (v %)

46

Tabulka 24: Prevalence uití vybraných nelegálních drog v obecné populaci a u mladých dospìlých podle pohlaví (v %)

47

Tabulka 25: Prevalence uití jakékoliv nelegální drogy, jiné drogy ne konopí a konopné drogy podle vìku a pohlaví (v %)

49

Tabulka 26: Prevalence uití jakékoliv nelegální drogy, jiné drogy ne konopí a konopné drogy podle vìku podrobnìjí vìkové kategorie (v %)

50

Tabulka 27: Prevalence uití legálních a nelegálních drog podle zamìstnání respondentù (v %)

53

Tabulka 28: Uívání nelegálních drog podle rodinného stavu respondentù (v %)

53

139

SEZNAMY

Tabulka 29: Prevalence uívání nelegálních drog podle kraje (v %)

55

Tabulka 30: Vìk prvního uití drogy (mezi respondenty, kteøí ji nìkdy vyzkoueli) v obecné populaci a mezi mladými dospìlými

56

Tabulka 31: Podíl respondentù, kteøí drogu vyzkoueli do 15, 18 a 21 let (v %)

56

Tabulka 32: Uití podle jednotlivých nelegálních drog (v %)

57

Tabulka 33: Frekvence uití nelegální drogy podle pohlaví (v %)

58

Tabulka 34: Frekvence uití jakékoliv nelegální drogy podle vìkových skupin (v %)

59

Tabulka 35: Frekvence uití konopné drogy podle vìkových skupin (v %)

60

Tabulka 36: Frekvence uití jiné ne konopné drogy v posledním roce podle vìkových skupin (v %)

61

Tabulka 38: Injekèní uití drogy u osob, které nìkdy v ivotì uily pervitin nebo heroin (v %)

62

Tabulka 37: Frekvence uití nelegální drogy v obecné populaci podle vzdìlání, bez aktuálních studentù (N = 4039) (v %)

62

Tabulka 39: Odhad poètu obyvatel ÈR ve vìku 1564 let, kteøí danou drogu uívají s frekvencí alespoò jednou týdnì

63

Tabulka 40: Odhad poètu obyvatel ÈR ve vìku 1564 let, kteøí danou drogu uili v posledním mìsíci

63

Tabulka 41: Korelace mezi uitím rùzných nelegálních drog v posledním roce

64

Tabulka 42: Výskyt problémových jevù v souvislosti s uíváním marihuany u osob, které uily konopnou drogu v posledním roce, podle pohlaví (v %)

66

Tabulka 43: Míra rizika uívání marihuany u osob, které uily konopnou drogu v posledním roce, podle pohlaví a vìku (v %)

67

Tabulka 44: Zpùsob získání konopné drogy, která byla uita naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %)

68

Tabulka 45: Zdroj konopné drogy, která byla uita naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %)

68

Tabulka 46: Druh konopné drogy, která byla uita naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %)

69

Tabulka 47: Pùvod konopné drogy, která byla uita naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %)

70

Tabulka 48: Zpùsob naloení s konopnou drogou, která byla získána naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %) Tabulka 49: Zpùsob pøedání konopné drogy, která byla získána naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %) Tabulka 50: Stanovisko k uívání návykových látek podle pohlaví (v %)

75

Tabulka 51: Postoje k uívání návykových látek v obecné populaci a v populaci mladých dospìlých (v %)

76

Tabulka 52: Postoje k uívání návykových látek v obecné populaci a v podskupinì tìch, co v posledním roce uili nelegální drogu (v %)

77

Tabulka 53: Názory na rizika spojená s uíváním návykových látek podle pohlaví (v %)

78

Tabulka 54: Názory na rizika spojená s uíváním návykových látek v obecné populaci a v populaci mladých dospìlých (v %)

79

Tabulka 55: Názory na rizika spojená s uíváním návykových látek podle toho, zda respondenti uili èi neuili v posledním roce nelegální drogu (v %)

79

Tabulka 56: Podíl respondentù, kteøí znají nìkoho, kdo uívá drogu (v %)

83

Tabulka 57: Nabídka drog bìhem ivota zdarma èi ke koupi (v %)

85

Tabulka 58: Nabídka drog bìhem ivota a v posledních 12 mìsících, z toho zdarma èi ke koupi (v %)

85

140

SEZNAMY

Tabulka 59: Podíl nabídek drog podle místa a druhu drogy (v %)

86

Tabulka 60: Zdroj drogy, která byla uita naposledy, mezi respondenty, kteøí uili drogu v posledním roce (v %)

88

Tabulka 61: Zpùsob získání drogy, která byla uita naposledy, mezi respondenty, kteøí uili drogu v posledním roce (v %)

88

Tabulka 62: Prevalence uití nelegálních drog v obecné populaci (v %)

92

Tabulka 63: Prevalence uití nelegální drogy v populaci mladých dospìlých (v %)

95

Tabulka 64: Srovnání celoivotní, roèní a mìsíèní prevalence v CS 2008 s prùmìrem EU, obecná populace a populace mladých dospìlých (v %)

110

141

SEZNAMY

Seznam grafù Graf 1: Rozloení respondentù z hlediska frekvence uívání tabáku podle pohlaví a vìku (v %)

33

Graf 2: Rozloení respondentù z hlediska frekvence uívání alkoholu podle pohlaví a vìku (v %)

35

Graf 3: Porovnání frekvence pití 6 a více sklenic alkoholu pøi jedné pøíleitosti v prùbìhu posledních 12 mìsícù podle pohlaví

37

Graf 4: Frekvence pití a rizikového pití alkoholu ve vìkové kategorii 1517 let a v obecné populaci (v %)

39

Graf 5: Frekvence uívání sedativ a tiících lékù podle pohlaví a vìku (v %)

42

Graf 6: Porovnání prevalence uití jakékoliv nelegální drogy, jiné drogy ne konopí a konopné drogy v obecné populaci a u mladých dospìlých podle pohlaví (v %)

46

Graf 7: Prevalence uití nelegálních drog podle vzdìlání v populaci 1564 let bez aktuálních studentù (N = 4039) (v %)

51

Graf 8: Prevalence uití nelegálních drog podle pøíjmu v populaci 1564 let bez aktuálních studentù (N = 4039) (v %)

52

Graf 9: Frekvence uití nelegálních drog (v %)

57

Graf 10: Frekvence uití nelegální drogy podle pohlaví (v %)

58

Graf 11: Frekvence uití jakékoliv nelegální drogy podle vìkových skupin (v %)

59

Graf 12: Frekvence uití konopné drogy podle vìkových skupin (v %)

60

Graf 13: Struktura problémových jevù v souvislosti s uíváním marihuany u osob, které uily konopnou drogu v posledním roce (v %)

66

Graf 14: Místo získání konopné drogy, která byla uita naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %)

69

Graf 15: Mnoství konopné drogy, která byla získána naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %)

70

Graf 16: Cena 1 gramu konopné drogy, která byla uita naposledy, mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %)

71

Graf 17: Monost získání dalích drog od uvedeného zdroje mezi respondenty, kteøí uili konopnou drogu v posledním roce (v %)

72

Graf 18: Struktura pøátel, kteøí podle odhadu respondentù uívají nìkterou sledovanou drogu (v %)

83

Graf 19: Obtínost opatøit si drogu do 24 hodin (v %)

84

Graf 20: Struktura nabídek jednotlivých drog podle místa (v %)

86

Graf 21: Místo, kde byla získána naposledy uitá droga, mezi respondenty, kteøí uili danou drogu v posledním roce (v %)

87

Graf 22: Prevalence uití nelegálních drog v obecné populaci v r. 2004 a 2008 (v %)

94

Graf 23: Prevalence uití nelegálních drog v populaci mladých dospìlých v r. 2004 a 2008 (v %)

96

Graf 24: Prevalence uití konopných drog v Evropské unii v obecné populaci (v %)

98

Graf 25: Prevalence uití konopných drog v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %) Graf 26: Prevalence uití extáze v Evropské unii v obecné populaci (v %)

99 100

Graf 27: Prevalence uití extáze v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

101

Graf 28: Prevalence uití amfetaminu/metamfetaminu v Evropské unii v obecné populaci (v %)

103

Graf 29: Prevalence uití amfetaminu/metamfetaminu v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

104

142

SEZNAMY

Graf 30: Prevalence uití kokainu v Evropské unii v obecné populaci (v %)

105

Graf 31: Prevalence uití kokainu v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

106

Graf 32: Prevalence uití LSD v Evropské unii v obecné populaci (v %)

107

Graf 33: Prevalence uití LSD v Evropské unii v populaci mladých dospìlých (v %)

108

143

SEZNAMY

Seznam pøíloh Pøíloha 1: Prevalence uití nelegálních drog podle vìkových skupin, celkem (v %)

109

Pøíloha 2: Prevalence uití nelegálních drog podle vìkových skupin, mui (v %)

110

Pøíloha 3: Prevalence uití nelegálních drog podle vìkových skupin, eny (v %)

111

Pøíloha 4: Celoivotní prevalence uití nelegálních drog v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, celkem (v %)

112

Pøíloha 5: Celoivotní prevalence uití nelegálních drog v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, mui (v %)

114

Pøíloha 6: Celoivotní prevalence uití nelegálních drog v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, eny (v %)

116

Pøíloha 7: Prevalence uití nelegálních drog v posledním roce v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, celkem (v %)

118

Pøíloha 8: Prevalence uití nelegálních drog v posledním roce v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, mui (v %)

120

Pøíloha 9: Prevalence uití nelegálních drog v posledním roce v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, eny (v %)

122

Pøíloha 10: Prevalence uití nelegálních drog v posledním mìsíci v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, celkem (v %)

124

Pøíloha 11: Prevalence uití nelegálních drog v posledním mìsíci v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, mui (v %)

126

Pøíloha 12: Prevalence uití nelegálních drog v posledním mìsíci v letech 2002, 2004 a 2008 podle vìkových skupin, eny (v %)

128

144

SEZNAMY

Seznam použitých zkratek CA CAST

LIC NMS OSVÈ ÚZIS ÈR

Centrum adiktologie 1. Lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze screeningový dotazník intenzivního uívání konopných látek (Cannabis Abuse Screening Test) Celopopulaèní studie uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008 Výbìrové etøení o zdravotním stavu a ivotním stylu obyvatel Èeské republiky zamìøené na zneuívání drog Èeský statistický úøad Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction) Evropský modelový dotazník (European Model Questionnaire) Evropská kolní studie o alkoholu a jiných drogách (European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) mezinárodní projekt o kontextu uívání alkoholu (Gender, Alcohol and Culture: an International Study) studie zamìøená na zdraví a ivotní styl kolákù (Health Behaviour in School-Aged Children) Lékaøské informaèní centrum Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti osoby samostatnì výdìleènì èinné Ústav zdravotnických informací a statistiky ÈR

Zkratky krajù PHA STÈ JHÈ PLZ KRL UST LIB HKA PAR VYS JHM OLC ZLK MSK

Hlavní mìsto Praha Støedoèeský kraj Jihoèeský kraj Plzeòský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj kraj Vysoèina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

CS 2008 CS 2004 ÈSÚ EMCDDA EMQ ESPAD GENACIS 2002 HBSC

145

SEZNAMY

Seznam použitých zdrojù Agentura INRES-SONES (2008a) Celopopulaèní studie uívání psychotropních látek a postoje k nìmu v Èeské republice v roce 2008. Zpráva o prùbìhu výzkumu. (Nepublikováno) Agentura INRES-SONES (2008b) Celopopulaèní studie uívání návykových látek CS 2008. Zpráva z pøedvýzkumu. (Nepublikováno) Beck, F. and Legleye, S. (2008) Measuring cannabis-related problems and dependence at the population level. In: EMCDDA (ed.) A cannabis reader: global issues and local experiences, vol. II, Luxembourg: EMCDDA]. Csémy, L., Sovinová, H. (2011) Kouøení cigaret, pití alkoholických nápojù a uívání marihuany mezi èeskými dìtmi kolního vìku (HBSC). Pøedbìné výsledky studie HBSC 2010. (Nepublikováno) Csémy (2007) Zkuenosti mládee s uitím nelegálních drog - výsledky studie HBSC v ÈR v roce 2006. Nepublikované výsledky studie. Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. (2009) Evropská kolní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v roce 2007. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Csémy, L., Krch, F. D., Provazníková, H., Ráová, J., Sovinová, H. (2005) ivotní styl a zdraví èeských kolákù. Praha: Psychiatrické centrum Praha. Csémy, L., Lejèková, P., Sadílek, P., Sovinová, H. (2006) Evropská kolní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v roce 2003. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Èeský statistický úøad (2009a) Demografická roèenka ÈR 2008. Poèet obyvatel ÈR podle pohlaví a jednotek vìku k 1.7.2008. (http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4019-09) Èeský statistický úøad (2009b) Demografická roèenka ÈR 2008. Vìkové sloení obyvatelstva ÈR podle rodinného stavu k 31.12.2008. (http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4019-09) Èeský statistický úøad (2009c) Zamìstnanost a nezamìstnanost v ÈR podle výsledkù výbìrového etøení pracovních sil - roèní prùmìry 2008. (http://notes2.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3115-09) EMCDDA (2008) Statistical Bulletin, EMCDDA. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/stats08/gps. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (2008) Stav drogové problematiky v Evropì, výroèní zpráva za rok 2008. Lisabon, Portugalsko: EMCDDA. Hibell, B., Guttormosson, U., Ahlstrom, S., Balakireva, O., Bjarnasson, T., Kokkevi, A., Kraus, L. (2009) The 2007 ESPAD Report: Substance Use Among Students in 35 European Countries. Stockholm: CAN. Hibell, B., Andersson, B., Bjarnasson, T., Ahlstom, S., Balakireva, O., Kokkevi, A., Morgan, M. (2004) The ESPAD Report 2003. Stockholm: CAN. Linek, L. (2010) Vliv kvality datových souborù, znìní otázek a kontextu dotazování na relativní èetnosti odpovìdí ve dvou dotazníkových etøeních ohlednì uívání drog. (Srovnání Celopopulaèního prùzkumu uívání psychotropních látek a postojù k ním v ÈR v roce 2008 a Evropského výbìrového etøení o zdravotním stavu v ÈR). Zpráva pro NMS, nepublikováno. Mravèík, V., Peek, R., Horáková, M., Neèas, V., Chomynová, P., astná, L., Grolmusová, L., Kiová, L., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Preslová, I., Dolealová, P., Koòák, T. (2011) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2010. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Mravèík, V., Peek, R., Horáková, M., Neèas, V., kaøupová, K., astná, L., krdlantová, E., Kiová, L., Bìláèková, V., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Kalina, K., Gabrhelík, R., Zábranský, T. (2010) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2009. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Mravèík, V., Peek, R., kaøupová, K., Orlíková, B., krdlantová, E., astná, L., Kiová, L., Bìláèková, V., Gajdoíková, H., Vopravil, J. (2009) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2008. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti a Agentura INRES-SONES (2010) Výzkum názorù a postojù obèanù k problematice zdravotnictví a zdravého zpùsobu ivota v roce 2010. (Nepublikováno)

146

SEZNAMY

Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti a Agentura INRES-SONES (2009) Výzkum názorù a postojù obèanù k problematice zdravotnictví a zdravého zpùsobu ivota v roce 2009. (Nepublikováno) Psychiatrické centrum Praha (2002) GENACIS (Gender, Alcohol and Culture: an International Study). (Nepublikované výsledky prùzkumu realizovaného v roce 2002.) Ústav zdravotnických informací a statistiky (2006) Výbìrové etøení o zdravotním stavu a ivotním stylu obyvatel Èeské republiky zamìøené na zneuívání drog. Praha: ÚZIS ÈR. Zeman, P., Trávníèková, I., tefunková, M. (2011) Vybrané aspekty drogové problematiky z pohledu obèanù. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

147

P OUITÝ DOTAZNÍK

POUITÝ DOTAZNÍK

Celopopulaèní prùzkum užívání psychotropních látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008 Informace pro obèanky a obèany úèastnící se výzkumu

V Praze, 6. øíjna 2008

Váená paní, váený pane, Celopopulaèní prùzkum uívání psychotropních látek a postojù k nìmu je rozsáhlý výzkumný projekt zamìøený na zjitìní rozsahu vybraných zdravotnì rizikových forem chování v èeské populaci. V této souvislosti se ve výzkumu objevují otázky týkající se kouøení, konzumace alkoholu, uívání psychoaktivních lékù, zkuenosti s uitím nelegálních drog, ale také otázky zamìøené na vnímání rizikovosti uívání návykových látek a vnímání dostupnosti nelegálních drog. Vedle tìchto otázek se zjiují také nìkteré informace o Vaí osobì (napø. vìk a vzdìlání, rodinný stav) nikdy ale ne takové, na jejich podkladì by bylo moné Vás kdykoliv v budoucnu identifikovat. Na projektu spolupracuje Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti pøi Úøadu vlády Èeské republiky, Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Lékaøské informaèní centrum. Výzkum je anonymní a získané informace jsou dùvìrné. Organizace výzkumu je uspoøádána tak, aby tato naprostá anonymita byla zaruèena. Vae jméno a adresu vùbec nezaznamenáváme, Vámi sdìlené údaje se stanou souèástí celého statistického souboru dat. Dotazník bude pøipojen k ostatním dotazníkùm z Vaeho regionu a bude odeslán k hromadnému centrálnímu zpracování v Praze. Dotazníkem Vás provede tazatel/tazatelka, který/á Vám bude klást jednotlivé otázky a zaznamenávat Vae odpovìdi do formuláøe. Vae úèast ve výzkumu je pochopitelnì naprosto dobrovolná, velmi nám vak záleí na Vaí spolupráci, protoe jen pøi vysoké úèasti oslovených obèanù mohou být získané poznatky platné a prùkazné. Pokud si nepøejete, nemusíte na kteroukoliv otázku odpovídat. Rádi bychom jetì v této souvislosti zdùraznili, e tento výzkum je zcela nekomerèní a není podporován ádnou firmou. Jeho výsledky budou pouity výhradnì pro úèely sociologického výzkumu s cílem zlepit plánování preventivních zdravotnických opatøení pøedcházení kod, je se vyskytují v souvislosti s alkoholem, tabákem a dalími návykovými látkami. Dìkujeme Vám za pochopení a spolupráci. Dalí informace týkající se výzkumu Vám v pøípadì zájmu podá PhDr. Petr Sadílek, øeditel Lékaøského informaèního centra, na adrese: Lékaøské informaèní centrum, Lékaøský dùm, Sokolská 31, 120 21 Praha 2 Tel: 296 182 626, Fax: 296 181 804, e-mail: [email protected] Dìkujeme Vám za Vai úèast. Prosím, mùete zaèít.

149

POUITÝ DOTAZNÍK

Instrukce pro tazatele: Dotazník je rozdìlen do nìkolika èástí: uívání legálních drog, uívání nelegálních drog, dostupnost nelegálních drog, intenzivní uívání konopných drog a zpùsoby jejich obstarávání. Na závìr je nìkolik otázek vìnovaných sociodemografickým údajùm (dosaené vzdìlání, zamìstnání, pohlaví).

ÈÁST I. EVROPSKÝ MODELOVÝ DOTAZNÍK PODLE EMCDDA (EMQ) TABÁK 1. Kouøil/a jste nìkdy tabák ve formì cigaret, doutníkù, dýmky nebo vodní dýmky? 1

o ano, vyzkouel/a jsem to

2

o ano, pøíleitostnì

3

o ano, pravidelnì, ale ne dennì

4

o ano, dennì

5

o ne

à pokud ne, pokraèujte otázkou è. 3

2. Kouøil/a jste tabák ve formì cigaret, doutníkù, dýmky nebo vodní dýmky v prùbìhu posledních 30 dnù? 1

o ano, pøíleitostnì

2

o ano, pravidelnì, ale ne dennì

3

o ano, dennì

4

o ne

ALKOHOL 3. Pil/a jste v prùbìhu posledních 12 mìsícù nìjaký alkohol (pivo, víno, destilát, míchané nápoje)? 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne

150


POUITÝ DOTAZNÍK

4. Jak èasto pijete alkohol? 1

o 4krát týdnì nebo èastìji

2

o 2-3krát týdnì

3

o 2-4krát za mìsíc

4

o jednou za mìsíc nebo ménì èasto

5. Jak èasto vypijete est nebo více sklenic alkoholického nápoje pøi jedné pøíleitosti? (1 sklenice je 0,5 l alkoholického piva, 2 dcl vína nebo 4 cl destilátu) Pro tazatele: Patøí sem i kombinace více druhù alkoholu v rozsahu 6 nebo více sklenic celkem. 1

o kadý den nebo témìø kadý den

2

o kadý týden

3

o kadý mìsíc

4

o ménì èasto ne jednou za mìsíc

5

o nikdy

6. Pil/a jste v prùbìhu posledních 30 dní nìjaký alkohol? 1

o ano

2

o ne


7. Jak èasto jste v prùbìhu posledních 30 dní pil/a alkohol? 1

o kadý den nebo témìø kadý den (5-7krát týdnì)

2

o nìkolikrát týdnì (3-4krát týdnì)

3

o nejménì jednou týdnì

4

o ménì èasto ne jednou týdnì

151

POUITÝ DOTAZNÍK

LÉKY 8. Uil/a jste bìhem posledních 12 mìsícù nìjaká sedativa nebo prostøedky tiící bolest?1 Pro tazatele: Pokud nelze bìhem interview urèit, zda uívaný lék patøí do nìkteré z uvedených skupin, uveïte jeho název .. a vyplòte otázky 8-12 pro tento/tyto lék/y. 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne


9. Jak èasto uíváte sedativa nebo tiící prostøedky? 1

o 4krát týdnì nebo èastìji

2

o 2-3krát týdnì

3

o 2-4krát za mìsíc

4

o jednou za mìsíc nebo ménì èasto

10. Uil/a jste bìhem posledních 30 dní nìjaká sedativa nebo tiící prostøedky? 1

o ano

2

o ne


11. Jak èasto jste bìhem posledních 30 dnù uíval/a sedativa nebo tiící prostøedky? 1


2


3


4


1 Zde uvádíme nìkteré pøíklady lékù, jež patøí do uvedených skupin: SEDATIVA: benzodiazepiny (Diazepam, Oxazepam, Apaurin, Neurol, Xanax, Rivotril, Lexaurin, Rohypnol, Nitrazepam, Dormicum, Halcinon, Defobin), barbituráty (Amytal, Nembutal, Seconal) a jiné (Quaalude, Doriden, Equanil, Placidyl, Valmid, Hypnogen, Stilnox, Melipramin, Anafranil, Amitriptylin, Prothiaden, Ludiomil, Deprex, Deprenon), jiná antidepresiva (Fluxonil, Seropram, Citalec, Zoloft, Lerivon, Wellbutrin, Efectin, Ixel) PROSTØEDKY TIŠÍCÍ BOLEST: zajímají nás jen opioidní analgetika (tedy typicky Tramal, Tramadol, Tramabene, Mabron, Kodein, Korylan, Dafalgan, Morfin, Slovalgyn, Doltard, Vendal, Oxycontin, Dolsin, Fortral, Temgesic). Mezi tišící prostøedky, které nás zajímají, nepatøí: Ibalgin, Ibuprofen, Paralen, Nurofen, Saridon, Aspirin, Anopyrin a další neopiátová analgetika/antipyretika – tyto prostøedky neuvádìjte.

152

POUITÝ DOTAZNÍK

12. Kdy jste naposledy uil/a sedativa nebo tiící prostøedky, jakým zpùsobem jste je získal/a? 1

o získal/a jsem je na lékaøský pøedpis

2

o sehnal/a jsem je od známého

3

o koupil/a jsem je bez pøedpisu v lékárnì nebo drogerii

4

o sehnal/a jsem je nìjakým jiný zpùsobem

NELEGÁLNÍ DROGY

KONOPNÉ LÁTKY 13. Znáte osobnì nìkoho, kdo uívá marihuanu nebo hai? Pro tazatele: Nejedná se o léèebné uívání, které pøichází v úvahu ve velmi specifických a výjimeèných pøípadech (napø. roztrouená skleróza, nádorová onemocnìní, proti nevolnosti pøi chemoterapii apod.). Pokud respondent uvádí, e uívá látky z psychických dùvodù, aby se uklidnil/a, aby potlaèil/a úzkost apod., pak je to pro úèely tohoto výzkumu povaováno za uívání a oznaèí se odpovìï ano. 1

o ano

2

o ne

14. Uil/a jste nìkdy marihuanu nebo hai vy sám/sama? 1

o ano

2

o ne


15. V jakém vìku jste poprvé vyzkouel/a marihuanu nebo hai? Pro tazatele: Vypite poèet let. ......... 16. Uil/a jste marihuanu nebo hai v prùbìhu posledních 12 mìsícù? 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne


153

POUITÝ DOTAZNÍK

17. Uil/a jste marihuanu nebo hai v prùbìhu posledních 30 dnù? 1

o ano

2

o ne


18. Jak èasto jste v prùbìhu posledních 30 dní uíval/a marihuanu nebo hai? 1


2


3


4


EXTÁZE 19. Znáte osobnì nìkoho, kdo uívá extázi? 1

o ano

2

o ne

20. Vyzkouel/a jste nìkdy extázi vy sám/sama? 1

o ano

2

o ne


21. V jakém vìku jste poprvé vyzkouel/a extázi? Pro tazatele: Vypite poèet let. ......... 22. Uil/a jste extázi v prùbìhu posledních 12 mìsícù? 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne


23. Uil/a jste extázi v prùbìhu posledních 30 dnù? 1

o ano

2

o ne

154


POUITÝ DOTAZNÍK

24. Jak èasto jste v prùbìhu posledních 30 dní uíval/a extázi? 1


2


3


4


PERVITIN (NEBO AMFETAMINY) Pro tazatele: ZDE nepoèítat extázi (éèko, koule) 25. Znáte osobnì nìkoho, kdo uívá pervitin nebo amfetaminy? 1

o ano

2

o ne

26. Vyzkouel/a jste nìkdy pervitin nebo amfetaminy vy sám/sama? 1

o ano

2

o ne


27. V jakém vìku jste poprvé vyzkouel/a pervitin nebo amfetaminy? Pro tazatele: Vypite poèet let. ......... 28. Uil/a jste pervitin nebo amfetaminy v prùbìhu posledních 12 mìsícù? 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne


29. Uil/a jste pervitin nebo amfetaminy v prùbìhu posledních 30 dnù? 1

o ano

2

o ne


155

POUITÝ DOTAZNÍK

30. Jak èasto jste v prùbìhu posledních 30 dní uíval/a pervitin nebo amfetaminy? 1


2


3


4


31. Uil/a jste nìkdy pervitin nebo amfetaminy injekènì? 1

o ne

2

o ano, pøed více ne 12 mìsíci

3

o ano, v prùbìhu posledních 12 mìsícù, ale ne v prùbìhu posledních 30 dnù

4

o ano, v prùbìhu posledních 30 dnù

KOKAIN 32. Znáte osobnì nìkoho, kdo uívá kokain? 1

o ano

2

o ne

33. Vyzkouel/a jste nìkdy kokain vy sám/sama? 1

o ano

2

o ne


34. V jakém vìku jste poprvé vyzkouel/a kokain? Pro tazatele: Vypite poèet let. ......... 35. Uil/a jste kokain v prùbìhu posledních 12 mìsícù? 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne

156


POUITÝ DOTAZNÍK

36. Uil/a jste kokain v prùbìhu posledních 30 dnù? 1

o ano

2

o ne


37. Jak èasto jste v prùbìhu posledních 30 dní uíval/a kokain? 1


2


3


4


HEROIN 38. Znáte osobnì nìkoho, kdo uívá heroin? 1

o ano

2

o ne

39. Vyzkouel/a jste nìkdy heroin vy sám/sama? 1

o ano

2

o ne


40. V jakém vìku jste poprvé vyzkouel/a heroin? Pro tazatele: Vypite poèet let. ......... 41. Uil/a jste heroin v prùbìhu posledních 12 mìsícù? 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne


42. Uil/a jste heroin v prùbìhu posledních 30 dnù? 1

o ano

2

o ne


157

POUITÝ DOTAZNÍK

43. Jak èasto jste v prùbìhu posledních 30 dní uíval/a heroin? 1


2


3


4


44. Uil/a jste nìkdy heroin injekènì? 1

o ne

2

o ano, pøed více ne 12 mìsíci

3

o ano, v prùbìhu posledních 12 mìsícù, ale ne v prùbìhu posledních 30 dnù

4

o ano, v prùbìhu posledních 30 dnù

LSD Pro tazatele: v jakékoliv formì: krystal, trip, papír 45. Znáte osobnì nìkoho, kdo uívá LSD? 1

o ano

2

o ne

46. Vyzkouel/a jste nìkdy LSD vy sám/sama? 1

o ano

2

o ne


47. V jakém vìku jste poprvé vyzkouel/a LSD? Pro tazatele: Vypite poèet let. ......... 48. Uil/a jste LSD v prùbìhu posledních 12 mìsícù? 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne

158


POUITÝ DOTAZNÍK

49. Uil/a jste LSD v prùbìhu posledních 30 dnù? 1

o ano

2

o ne


50. Jak èasto jste v prùbìhu posledních 30 dní uíval/a LSD? 1


2


3


4


HALUCINOGENNÍ HOUBY (LYSOHLÁVKY) 51. Znáte osobnì nìkoho, kdo uívá halucinogenní houby? 1

o ano

2

o ne

52. Vyzkouel/a jste nìkdy halucinogenní houby vy sám/sama? 1

o ano

2

o ne


53. V jakém vìku jste poprvé vyzkouel/a halucinogenní houby? Pro tazatele: Vypite poèet let. ......... 54. Uil/a jste halucinogenní houby v prùbìhu posledních 12 mìsícù? 1

o ano, jedenkrát

2

o ano, vícekrát

3

o ne


55. Uil/a jste halucinogenní houby v prùbìhu posledních 30 dnù? 1

o ano

2

o ne


159

POUITÝ DOTAZNÍK

56. Jak èasto jste v prùbìhu posledních 30 dní uíval/a halucinogenní houby? 1


2


3


4


VAE NÁZORY Instrukce: Nyní se vás zeptám, jak byste obecnì hodnotil/a následující chování lidí, starích 18 let: 57. Vyzkouení extáze jednou nebo dvakrát za ivot 1

o nic proti tomu nenamítám

2

o neschvaluji

3

o zásadnì neschvaluji

4

o nevím

58. Vyzkouení heroinu jednou nebo dvakrát za ivot 1


2

o neschvaluji

3


4

o nevím

59. Kouøení 10 nebo více cigaret dennì 1


2

o neschvaluji

3


4

o nevím

60. Pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojù nìkolikrát týdnì 1


2

o neschvaluji

3


4

o nevím

160

POUITÝ DOTAZNÍK

61. Pøíleitostné kouøení marihuany nebo haie 1


2

o neschvaluji

3


4

o nevím

Instrukce: A teï se vás zeptám, nakolik podle vás ohrouje èlovìk své zdraví (a u fyzické, nebo psychické), pokud provozuje tyto aktivity: 62. Vykouøí jeden nebo více balíèkù cigaret dennì 1

o ádné riziko

2

o malé riziko

3

o støednì velké riziko

4

o velké riziko

63. Pije pìt nebo více sklenic alkoholických nápojù kadý víkend (1 sklenice je 0,5 l alkoholického piva, 2 dcl vína nebo 4 cl destilátu) 1

o ádné riziko

2

o malé riziko

3


4

o velké riziko

64. Zkusí jednou nebo dvakrát za ivot marihuanu nebo hai 1

o ádné riziko

2

o malé riziko

3


4

o velké riziko

161

POUITÝ DOTAZNÍK

65. Pravidelnì kouøí marihuanu nebo hai Pro tazatele: Pravidelnì znamená to, co si respondent pod tímto pojmem sám pøedstavuje, definice není pevnì daná/kvantifikovaná. 1

o ádné riziko

2

o malé riziko

3


4

o velké riziko

66. Zkusí jednou nebo dvakrát za ivot extázi 1

o ádné riziko

2

o malé riziko

3


4

o velké riziko

67. Zkusí jednou nebo dvakrát za ivot pervitin 1

o ádné riziko

2

o malé riziko

3


4

o velké riziko

68. Zkusí jednou nebo dvakrát za ivot kokain 1

o ádné riziko

2

o malé riziko

3


4

o velké riziko

162

POUITÝ DOTAZNÍK

ÈÁST II. MODUL DOSTUPNOSTI NELEGÁLNÍCH DROG KONOPNÉ LÁTKY 69. Otázka pro tazatele: Uvedl respondent, e uil marihuanu nebo hai v posledních 12 mìsících (odpovìï 1 nebo 2 v otázce è. 16)? 1

o ano

à pokud ano, pokraèujte otázkou è. 70

2

o ne


70. Jak jste získal/a marihuanu nebo hai, kterou jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o koupil/a

2

o sdílel/a jsem s nìkým jiným

3

o dostal/a jsem zadarmo

4

o vypìstoval/a jsem ji sám/sama

5

o jinak

71. Od koho jste získal/a marihuanu nebo hai, kterou jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Pokud je dealer zároveò kamarád nebo pokud respondent marihuanu vypìstoval, uveïte do kolonky jiným zpùsobem. 1

o od kamaráda

2

o od pøíbuzného / partnera

3

o od známého

4

o od neznámé osoby

5

o od dealera

6

o na internetu

7

o dodávkovou slubou / potou

8

o jiným zpùsobem, uveïte jak: ________________________________________

163

POUITÝ DOTAZNÍK

72. Kde jste získal/a marihuanu nebo hai, kterou jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o u sebe doma, na soukromé akci

2

o u prodejce doma

3

o na veøejném prostranství (napø. vlakové nádraí, ulice, park)

4

o na pracoviti, ve kole nebo na univerzitì

5

o v baru nebo restauraci, klubu nebo na diskotéce, na koncertì nebo hudebním festivalu

6

o jinde, uveïte kde: ____________________

73. Jak obtíné by podle vaeho názoru pro vás bylo sehnat si marihuanu nebo hai bìhem 24 hodin, pokud byste o to stál/a? 1

o nemoné

2

o velmi obtíné

3

o celkem obtíné

4

o celkem snadné

5

o velmi snadné

74. Kolikrát v ivotì vám byla nabídnuta marihuana nebo hai, zdarma nebo ke koupi? Pro tazatele: Vèetnì sdílení (napø. nabídka zapáleného jointa). 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

164

à pokud ani jednou, pokraèujte otázkou è. 80

POUITÝ DOTAZNÍK

75. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byla nabídnuta marihuana nebo hai zdarma nebo ke koupi? Pro tazatele: Vèetnì sdílení (napø. nabídka zapáleného jointa). 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


76. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byla nabídnuta marihuana nebo hai pouze ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

77. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byla nabídnuta marihuana nebo hai pouze ke sdílení? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

165

POUITÝ DOTAZNÍK

78. V uplynulých 12 mìsících, kdy vám byla naposledy nabídnuta marihuana nebo hai, kde to bylo? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Nabídkou je myleno i sdílení (napø. nabídka zapáleného jointa). 1

o u vás doma

2

o doma u nìkoho jiného

3

o na soukromé oslavì

4


5

o na pracoviti

6

o ve kole nebo na univerzitì

7

o v baru nebo v restauraci

8

o v klubu nebo na diskotéce

9

o na koncertì nebo hudebním festivalu

10 o jinde, uveïte kde: _______________________________________________ 79. Kde bylo vámi uvedené místo? 1

o v zahranièí (mimo ÈR)

2

o v ÈR

80. Podle vaeho odhadu, kolik z vaich pøátel, se kterými se pravidelnì nebo èasto stýkáte, uívá (a u výjimeènì, obèas nebo èasto) marihuanu nebo hai? 1

o nikdo

2

o velmi málo mých pøátel

3

o asi polovina mých pøátel

4

o vìtina mých pøátel

5

o vichni

EXTÁZE 81. Otázka pro tazatele: Uvedl respondent, e uil extázi v posledních 12 mìsících (odpovìï 1 nebo 2 v otázce è. 22)? 1

o ano


2

o ne


166

POUITÝ DOTAZNÍK

82. Jak jste získal/a extázi, kterou jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o koupil/a jsem extázi

2

o dostal/a jsem extázi zadarmo nebo jsem sdílel/a s nìkým jiným

3

o jinak

83. Od koho jste získal/a extázi, kterou jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. pokud je dealer zároveò kamarád, uveïte do kolonky jiným zpùsobem. 1

o od kamaráda

2


3

o od známého

4


5

o od dealera

6

o na internetu

7


8

o jiným zpùsobem, uveïte jak: _______________________________________

84. Kde jste získal/a extázi, kterou jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o doma, na soukromé akci

2


3


4


5

o jinde, uveïte kde: __________________________________________

85. Jak obtíné by podle vaeho názoru pro vás bylo sehnat si extázi bìhem 24 hodin, pokud byste o to stál/a? 1

o nemoné

2

o velmi obtíné

3

o celkem obtíné

4

o celkem snadné

5

o velmi snadné

167

POUITÝ DOTAZNÍK

86. Kolikrát v ivotì vám byla nabídnuta extáze, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


87. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byla nabídnuta extáze, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


88. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byla nabídnuta extáze pouze ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

168

POUITÝ DOTAZNÍK

89. V posledních 12 mìsících, kdy vám byla nabídnuta extáze naposledy, kde to bylo? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o u vás doma

2


3


4


5

o na pracoviti

6


7


8


9




2

o v ÈR

91. Podle vaeho odhadu, kolik z vaich pøátel/známých, se kterými se pravidelnì nebo èasto stýkáte, uívá extázi? 1

o nikdo

2


3


4


5

o vichni

PERVITIN (NEBO AMFETAMINY) 92. Otázka pro tazatele: Uvedl respondent, e uil pervitin nebo amfetaminy v posledních 12 mìsících (odpovìï 1 nebo 2 v otázce è. 28)? 1

o ano


2

o ne


169

POUITÝ DOTAZNÍK

93. Jak jste získal/a pervitin nebo amfetamin, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o koupil/a jsem pervitin (nebo amfetaminy)

2

o dostal/a jsem pervitin (nebo amfetaminy) zadarmo nebo jsem sdílel/a s nìkým jiným

3

o vyrobil/a jsem pervitin sám/sama

4

o jinak

94. Od koho jste získal/a pervitin nebo amfetamin, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Pokud je dealer zároveò kamarád, uveïte do kolonky jiným zpùsobem. 1

o od kamaráda

2


3

o od známého

4


5

o od dealera

6

o na internetu

7


8


95. Kde jste získal/a pervitin nebo amfetamin, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1


2


3


4


5

o jinde, uveïte kde: ______________________________________________

170

POUITÝ DOTAZNÍK

96. Jak obtíné by podle vaeho názoru pro vás bylo sehnat si pervitin nebo amfetaminy bìhem 24 hodin, pokud byste o to stál/a? 1

o nemoné

2

o velmi obtíné

3

o celkem obtíné

4

o celkem snadné

5

o velmi snadné

97. Kolikrát v ivotì vám byl nabídnut pervitin nebo amfetaminy, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


98. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byl nabídnut pervitin nebo amfetaminy, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


171

POUITÝ DOTAZNÍK

99. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byl nabídnut pervitin nebo amfetaminy pouze ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

100. V posledních 12 mìsících, kdy vám byl nabídnut pervitin nebo amfetaminy naposledy, kde to bylo? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o u vás doma

2


3


4


5

o na pracoviti

6


7


8


9


10 o jinde, uveïte kde: ______________________________________________ 101. Kde bylo vámi uvedené místo? 1


2

o v ÈR

172

POUITÝ DOTAZNÍK

102. Podle vaeho odhadu, kolik z vaich pøátel/známých, se kterými se pravidelnì nebo èasto stýkáte, uívá pervitin nebo amfetaminy? 1

o nikdo

2


3


4


5

o vichni

KOKAIN 103. Otázka pro tazatele: Uvedl respondent, e uil kokain v posledních 12 mìsících (odpovìï 1 nebo 2 v otázce è. 35)? 1

o ano


2

o ne


104. Jak jste získal/a kokain, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o koupil/a jsem kokain

2

o dostal/a jsem kokain zadarmo nebo jsem sdílel/a s nìkým jiným

3

o jinak

105. Od koho jste získal/a kokain, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Pokud je dealer zároveò kamarád, uveïte do kolonky jiným zpùsobem. 1

o od kamaráda

2


3

o od známého

4


5

o od dealera

6

o na internetu

7


8


173

POUITÝ DOTAZNÍK

106. Kde jste získal/a kokain, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1


2


3


4


5

jinde, uveïte kde: __________________________________________________

107. Jak obtíné by podle vaeho názoru pro vás bylo sehnat si kokain bìhem 24 hodin, pokud byste o to stál/a? 1

o nemoné

2

o velmi obtíné

3

o celkem obtíné

4

o celkem snadné

5

o velmi snadné

108. Kolikrát v ivotì vám byl nabídnut kokain, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


109. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byl nabídnut kokain, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

174


POUITÝ DOTAZNÍK

110. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byl nabídnut kokain pouze ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

111. V posledních 12 mìsících, kdy vám byl nabídnut kokain naposledy, kde to bylo? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o u vás doma

2


3


4


5

o na pracoviti

6


7


8


9


10 o jinde, uveïte kde: ____________________ 112. Kde bylo vámi uvedené místo? 1


2

o v ÈR

113. Podle vaeho odhadu, kolik z vaich pøátel/známých, se kterými se pravidelnì nebo èasto stýkáte, uívá kokain? 1

o nikdo

2


3


4


5

o vichni

175

POUITÝ DOTAZNÍK

HEROIN 114. Otázka pro tazatele: Uvedl respondent, e uil heroin v posledních 12 mìsících (odpovìï 1 nebo 2 v otázce è. 41)? 1

o ano


2

o ne


115. Jak jste získal/a heroin, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o koupil/a jsem heroin

2

o dostal/a jsem heroin zadarmo nebo jsem sdílel/a s nìkým jiným

3

o jinak

116. Od koho jste získal/a heroin, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Pokud je dealer zároveò kamarád, uveïte do kolonky jiným zpùsobem. 1

o od kamaráda

2


3

o od známého

4


5

o od dealera

6

o na internetu

7


8


117. Kde jste získal/a heroin, který jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1


2


3


4


5

o jinde, uveïte kde: ________________________________________________

176

POUITÝ DOTAZNÍK

118. Jak obtíné by podle vaeho názoru pro vás bylo sehnat si heroin bìhem 24 hodin, pokud byste o to stál/a? 1

o nemoné

2

o velmi obtíné

3

o celkem obtíné

4

o celkem snadné

5

velmi snadné

119. Kolikrát v ivotì vám byl nabídnut heroin, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


120. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byl nabídnut heroin, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


177

POUITÝ DOTAZNÍK

121. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byl nabídnut heroin pouze ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

122. V posledních 12 mìsících, kdy vám byl nabídnut heroin naposledy, kde to bylo? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o u vás doma

2


3


4


5

o na pracoviti

6


7


8


9




2

o v ÈR

124. Podle vaeho odhadu, kolik z vaich pøátel/známých, se kterými se pravidelnì nebo èasto stýkáte, uívá heroin? 1

o nikdo

2


3


4


5

o vichni

178

POUITÝ DOTAZNÍK

LSD 125. Otázka pro tazatele: Uvedl respondent, e uil LSD v posledních 12 mìsících (odpovìï 1 nebo 2 v otázce è. 48)? 1

o ano


2

o ne


126. Jak jste získal/a LSD, které jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o koupil/a jsem LSD

2

o dostal/a jsem LSD zadarmo nebo jsem sdílel/a s nìkým jiným

3

o jinak

127. Od koho jste získal/a LSD, které jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Pokud je dealer zároveò kamarád, uveïte do kolonky jiným zpùsobem. 1

o od kamaráda

2

o od pøíbuzného, partnera

3

o od známého

4


5

o od dealera

6

o na internetu

7


8


128. Kde jste získal/a LSD, je jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1


2


3


4


5

o jinde, uveïte kde: ______________________________________________

179

POUITÝ DOTAZNÍK

129. Jak obtíné by podle vaeho názoru pro vás bylo sehnat si LSD bìhem 24 hodin, pokud byste o to stál/a? 1

o nemoné

2

o velmi obtíné

3

o celkem obtíné

4

o celkem snadné

5

o velmi snadné

130. Kolikrát v ivotì vám bylo nabídnuto LSD, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


131. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám bylo nabídnuto LSD, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

180


POUITÝ DOTAZNÍK

132. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám bylo nabídnuto LSD pouze ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

133. V posledních 12 mìsících, kdy vám bylo nabídnuto LSD naposledy, kde to bylo? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o u vás doma

2


3


4


5

o na pracoviti

6


7


8


9


10 o jinde, uveïte kde: ______________________________________________ 134. Kde bylo vámi uvedené místo? 1


2

o v ÈR

135. Podle vaeho odhadu, kolik z vaich pøátel/známých, se kterými se pravidelnì nebo èasto stýkáte, uívá LSD? 1

o nikdo

2


3


4


5

o vichni

181

POUITÝ DOTAZNÍK

HALUCINOGENNÍ HOUBY (LYSOHLÁVKY) 136. Otázka pro tazatele: Uvedl respondent, e uil halucinogenní houby (lysohlávky) v posledních 12 mìsících (odpovìï 1 nebo 2 v otázce è. 54)? 1

o ano


2

o ne


137. Jak jste získal/a halucinogenní houby (lysohlávky), které jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o koupil/a jsem halucinogenní houby

2

o dostal/a jsem halucinogenní houby zadarmo nebo jsem sdílel/a s nìkým jiným

3

o vypìstoval/a jsem je nebo sesbíral/a sám/sama

4

o jinak

138. Od koho jste získal/a halucinogenní houby, které jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Pokud je dealer zároveò kamarád, uveïte do kolonky jiným zpùsobem. 1

o od kamaráda

2


3

o od známého

4


5

o od dealera

6

o na internetu

7


8


139. Kde jste získal/a halucinogenní houby, které jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1


2


3


4


5

o jinde, uveïte kde: _______________________________________________

182

POUITÝ DOTAZNÍK

140. Jak obtíné by podle vaeho názoru pro vás bylo sehnat si halucinogenní houby bìhem 24 hodin, pokud byste o to stál/a? 1

o nemoné

2

o velmi obtíné

3

o celkem obtíné

4

o celkem snadné

5

o velmi snadné

141. Kolikrát v ivotì vám byly nabídnuty halucinogenní houby, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


142. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byly nabídnuty halucinogenní houby, zdarma nebo ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát


183

POUITÝ DOTAZNÍK

143. Kolikrát v posledních 12 mìsících vám byly nabídnuty halucinogenní houby pouze ke koupi? 1

o ani jednou

2

o 1-2krát

3

o 3-5krát

4

o 6-9krát

5

o 10-19krát

6

o 20-39krát

7

o 40 a vícekrát

144. V posledních 12 mìsících, kdy vám byly nabídnuty halucinogenní houby naposledy, kde to bylo? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o u vás doma

2


3


4


5

o na pracoviti

6


7


8


9




2

o v ÈR

184

POUITÝ DOTAZNÍK

146. Podle vaeho odhadu, kolik z vaich pøátel/známých, se kterými se pravidelnì nebo èasto stýkáte, uívá halucinogenní houby? 1

o nikdo

2


3


4


5

o vichni

ÈÁST III. MODUL INTENZIVNÍ UŽÍVÁNÍ KONOPNÝCH LÁTEK 147. Otázka pro tazatele: Uvedl respondent, e uil marihuanu nebo hai v posledních 12 mìsících (odpovìï 1 nebo 2 v otázce è. 16)? 1

o ano


2

o ne


148. V posledních 12 mìsících, uil/a2 jste nìkdy marihuanu nebo hai do nìkolika hodin po probuzení? 1

o nikdy

2

o zøídka

3

o obèas

4

o celkem èasto

5

o velmi èasto

149. V posledních 12 mìsících, uil/a jste nìkdy marihuanu nebo hai, kdy jste byl/a sám/sama? 1

o nikdy

2

o zøídka

3

o obèas

4

o celkem èasto

5

o velmi èasto

2

Užívání je tu typicky buï kouøením (samotné marihuany nebo hašiše èi ve smìsi s tabákem), vdechování výparù (z vaporizéru) nebo snìdením jako pøísady v potravinách èi nápojích

185

POUITÝ DOTAZNÍK

150. V posledních 12 mìsících, mìl/a jste problémy s pamìtí, které podle vás mohly souviset s uíváním marihuany nebo haie? 1

o nikdy

2

o zøídka

3

o obèas

4

o celkem èasto

5

o velmi èasto

151. V posledních 12 mìsících, øekli vám nìkdy vai pøátelé nebo rodinní pøísluníci, e byste mìl/a omezit nebo pøestat uívat marihuanu nebo hai? 1

o nikdy

2

o zøídka

3

o obèas

4

o celkem èasto

5

o velmi èasto

152. V posledních 12 mìsících, zkusil/a jste nìkdy omezit nebo pøestat uívat marihuanu nebo hai? 1

o nikdy

2

o zøídka

3

o obèas

4

o celkem èasto

5

o velmi èasto

153. V posledních 12 mìsících, mìl/a jste nìkdy problémy kvùli vaemu uívání marihuany nebo haie (napø. hádka, rvaèka, nehoda, patné výsledky ve kole)? 1

o nikdy

2

o zøídka

3

o obèas

4

o celkem èasto

5

o velmi èasto

186

POUITÝ DOTAZNÍK

ÈÁST IV. MODUL KONOPNÉ TRHY 154. Jak jste získal/a marihuanu nebo hai, kterou jste uil/a naposledy? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o sdílel/a jsem ji s nìkým jiným

2

o dostal/a jsem ji zadarmo

3

o vymìnil/a jsem ji za nìco jiného

4

o získal/a jsem ji pøes kamaráda/známého, který pro mne marihuanu koupil

5

o koupil/a jsem ji od prodejce, který prodává pouze marihuanu

6

o koupil/a jsem ji od prodejce, který prodává i jiné drogy

7

o koupil/a jsem ji od pìstitele

8

o vypìstoval/a jsem ji outdoor (venku)

9

o vypìstoval/a jsem ji indoor (ve skleníku, ve skøíòi apod.)

10 o pøivezl/a jsem ji ze zahranièí 155. Kdy jste naposledy uil/a marihuanu, o jaký lo druh? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o indoor (skunk, vypìstovaná ve skleníku, ve skøíòi apod.)

2

o outdoor (marihuana / venkovní)

3

o hai

4

o nevím

156. Kdy jste naposledy obdrel/a nebo koupil/a marihuanu, o jaký lo druh? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Neptáme se na sdílení zapáleného jointa. 1

o indoor (skunk, vypìstovaná ve skleníku, ve skøíòi apod.)

2

o outdoor (marihuana / venkovní)

3

o hai

4

o nevim

5

o nikdy jsem neobdrel a nekupoval, pìstuji si sám à pokud pìstuje sám, pokraèujte otázkou è. 163

187

POUITÝ DOTAZNÍK

157. Kdy jste naposledy obdrel/a nebo koupil/a marihuanu, odkud pocházela? Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. Neptáme se na sdílení zapáleného jointa. 1

o byla vypìstována v ÈR

2

o byla vypìstována v zahranièí - Holandsko

3

o byla vypìstována v zahranièí jiná evropská zemì

4

o byla vypìstována v zahranièí mimo Evropu

5

o nevím

158. Kdy jste naposledy obdrel/a nebo koupil/a marihuanu, o jaké lo mnoství? Pro tazatele: Neptáme se na sdílení jointa. pokud ale jointa obdrel/a nebo koupil/a a nedokáe mnoství sám /sama vyjádøit v gramech, jde zpravidla o mnoství mení ne jeden gram. 1

o ménì ne 1 gram

2

o 1 gram

3

o 2 gramy

4

o 3-4 gramy

5

o 5-9 gramù

6

o 10 a více gramù

7

o jiný popis mnoství: ______________________________________________

159. Kdy jste naposledy obdrel/a nebo koupil/a marihuanu v uvedeném mnoství, jakou cenu jste zaplatil/a za jeden gram? Pro tazatele: Neptáme se na sdílení jointa. 1

o neplatil/a jsem

2

o ménì ne 50 Kè

3

o 50-99 Kè

4

o 100-149 Kè

5

o 150-199 Kè

6

o 200-249 Kè

7

o 250-299 Kè

8

o 300-349 Kè

9

o více ne 350 Kè

188

POUITÝ DOTAZNÍK

160. Kdy jste naposledy obdrel/a nebo koupil/a marihuanu, jak jste s ní naloil/a? Pro tazatele: Neptáme se na sdílení jointa. 1

o uil/a jsem ji sám/sama

2

o uil/a jsem ji s dalími lidmi

3

o daroval/a jsem ji

4

o vechnu jsem ji prodal/a

5

o èást jsem jí prodal/a

161. Kdy

jste naposledy obdrel/a nebo koupil/a marihuanu, jak nákup nebo pøedání probìhlo? Pro tazatele: Neptáme se na sdílení jointa. 1

o kontaktoval mne prodejce/ pìstitel/ známý

2

o vyhledal/a jsem prodejce/pìstitele/známého sám/sama

3

o nelze urèit, kdo kontakt inicioval

162. Od prodejcù/známých, od kterých získáváte marihuanu, získáváte i jiné drogy? Pro tazatele: Neptáme se na joint. 1

o prodejce/známý neumoòuje získat jiné drogy

2

o vím o monosti získat jinou drogu, ale nevyuívám ji

3

o obèas, ale jen extázi nebo halucinogeny (LSD, houbièky)

4

o obèas, rùzné látky

5

o celkem èasto, ale jen extázi nebo halucinogeny (LSD, houbièky)

6

o celkem èasto, rùzné látky (vypite):

______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________

189

POUITÝ DOTAZNÍK

163. Kdy jste naposledy obdrel/a, koupil/a nebo vypìstoval/a (pokud lo o poslední zpùsob získání v ot. 156) marihuanu, vnímal/a jste nìjaké riziko ohroení? Pro tazatele: Oznaète pøíslunou odpovìï u kadé z uvedených moností . Neptáme se na sdílení jointa. a

o ze strany policie

1 o ano

2 o ne

b

o ze strany prodejce/pøedávajícího

1 o ano

2 o ne

c

o ze strany okolí, které se neúèastnilo transakce

1 o ano

2 o ne

d

o cítil/a jsem jiné ohroení:

1 o ano

2 o ne (vypite):

______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ e

o ádné ohroení jsem necítil/a

1 o ano

2 o ne

164. Kolik znáte lidí, kteøí: Pro tazatele: Vyplòte údaj v kadém øádku. V pøípadì, e respondent nezná takovou osobu, uveïte 0 osob. V pøípadì, e respondent neodpoví, nechte pole prázdné. 1.

pìstují marihuanu, ale nedìlí se o ni ani ji neprodávají:________ (uveïte poèet osob)

2.

pìstují marihuanu a sdílejí ji nebo dávají zdarma:_________ (uveïte poèet osob)

3.

pìstují a prodávají marihuanu:_________ (uveïte poèet osob)

4.

marihuanu prodávají, ale nepìstují:_________ (uveïte poèet osob)

190

POUITÝ DOTAZNÍK

ÈÁST V. SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 165. Pohlaví 1

o mu

2

o ena

166. Dosaený vìk (vìk pøi posledních narozeninách) Pro tazatele: Vypite poèet let. ......... 167. Rodinný stav 1

o svobodný/á

2

o enatý/vdaná

3

o rozvedený/á

4

o vdovec, vdova

5

o druh, druka

168. Nejvyí dosaené vzdìlání 1

o základní

2

o vyuèený/á, støední vzdìlání bez maturity

3

o støední s maturitou

4

o vyí odborné (VO), pomaturitní nástavba

5

o vysokokolské (vèetnì bakaláøského stupnì)

191

POUITÝ DOTAZNÍK

169. Jak se dá popsat vae práce/zamìstnání? Uveïte jen jedno zamìstnání, které povaujete za hlavní. Pro tazatele: Mono oznaèit jen jednu odpovìï. 1

o v zamìstnaneckém pomìru

2

o samostatnì výdìleènì èinný/á (ivnostník, podnikatel)

3

o v zamìstnaneckém pomìru a souèasnì samostatnì výdìleènì èinný/á

4

o dùchodce

5

o invalidní dùchodce

6

o student

7

o v domácnosti

8

o na mateøské nebo rodièovské dovolené

9

o nezamìstnaný/á registrovaný/á na úøadu práce

10 o nezamìstnaný/á neregistrovaný/á na úøadu práce 11 o jiné, uveïte jaké: ____________________ 170. Jaký je vá èistý mìsíèní pøíjem? 1

o nemám vlastní pøíjem

2

o do 5 000 Kè

3

o 5 001-10 000 Kè

4

o 10 001-15 000 Kè

5

o 15 001-20 000 Kè

6

o 20 001-30 000 Kè

7

o více ne 30 001 Kè

171. S kým ijete v domácnosti? 1

o sám/sama

2

o sám/sama s dítìtem/dìtmi

3

o s rodièem/rodièi

4

o s partnerem / partnerkou

5

o s partnerem / partnerkou a dìtmi

6

o se známým/i, kamarádem/dy, spoluákem/y

7

o s jinou/jinými osobami (vypite) : ____________________________________

192

POUITÝ DOTAZNÍK

Jetì jednou Vám dìkujeme za Vai úèast ve výzkumu.

Kódy pro operátory KodOpe172: KodOpe173: KodOpe174: KodOpe175:

193

POUITÝ DOTAZNÍK

194

POUITÝ DOTAZNÍK

195

Ing. Mgr. Vendula Bìláèková, Ing. Blanka Nechanská, Mgr. Pavla Chomynová, Mgr. Michaela Horáková Celopopulaèní studie uívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice v roce 2008 © Úøad vlády Èeské republiky, 2012 1. vydání Redakènì uzavøeno 22. prosince 2011 Design Missing-Element Sazba Vladimír Vaek ISBN 978-80-7440-052-0

196

No title

Recommend Documents