No title

OPAVA DC

Stránka č. 1 z 20

Prof.Sound's Drum Tuning Bible autor: J. Scott Johnson http://home.earthlink.net/~prof.sound/index.html byl hlavním zdrojem informací pro tuto volnou interpretaci jeho myšlenek na téma:

Stáhnout článek

Jak pochopit a naladit bicí soupravu Úvod Scott Johnson -mezi lidmi taky "Prof.Sound" Přezdívku Prof.Sound dostal J. Scott Johnson od lidí, kteří jej znali a znali jeho nekonečné úsilí, se kterým se věnoval problémům zvuku bubnů a nazvučení bicích nástrojů. Vyrostl v Chicagu a na bicí nástroje začal hrát ve 13- ti letech, ale už ve svých 17-ti letech si otevřel své první nahravací studio, kde se věnoval nahrávání rocku, progressive rocku i country. Zde se taky poznal a měl velmi přátelský vztah s legendou jazzové éry Louisem Bellsonem. V roce 1975 se přestěhoval do Nashvillu, kde pro firmu "Harrisson systems" řídil výrobu elektroniky pro nahrávací studia. Trvale se věnoval ozvučování a navrhl a vytvořil sytémy vedení napětí pro složité reprosystémy a monitorové cesty velkých P.A.systémů. Dlouhá leta se zabýval problémy s ozvučováním bicí soupravy při live produkcích, ale spolupracoval i s nespočtem předních nahrávacích studií. Hudební průmysl opustil počátkem 80.-tých let aby založil společnost, která je dnes považována za jednu z nejvyspělejších v oblasti recyklace elektroniky a plastů na světě. V roce 1988 se vrátil zpět k muzice, tentokráte však již nejde o profesionální angažmá, ale pro potřebu zůročit své bohaté zkušenosti a předat je dalším lidem. Ve svém studiu se nadále zabývá zejména nahráváním bicích nástrojů pro Light Jazz a Country.

Proč jsem vlastně sepsal níže uvedé řádky a nazval je: Biblí ladění bicí soupravy ? Jak snad všichni o sobě nebo ze znalosti svých kolegů víme, není každý bubeník zároveň znalcem na témata konstrukce, materiály, blány atd. tyto znalosti nejsou podmínkou pro to být skvělým bubeníkem, ale na druhou stranu, jak už to v životě chodí, každá vědomost pomáhá člověku v pochopení a posunu jeho dovedností a vědomostí směrem vpřed. Pokusil jsem se své mnohaleté zkušenosti shrnout v tomto článku a předat vám tak svůj pohled na témata ladění, výběru blan a dalších vědomostí z této oblasti. Za svou mnohaletou hudební kariéru jsem se vícekrát setkal s mylnou interpretací pojmů a dezinformacemi, které se šíří zejména mezi mladými a tudíž méně zkušenými hráči, ale vídávám mezi něma i spoustu matadorů, kterým jsou tyto řádky určeny rovněž. Opravdu není nutné číst celé pojednání, záleží jen na vás jakých zkušeností a dovedností jste již v tomto oboru nabyli a objevíte-li v těchto řádcích něco nového a poučného je to v pořádku, budu mít určitě dobrý pocit, že jsem tyto řádky nepsal zbytečně.

Čím se budeme zabývat ? Myslím, že je úplně jedno jestli jste začátečníci, nebo harcovníci s mnoha lety praxe za bicí soupravou, přečtením níže uvedených informací vám může dát za pravdu v tom, co už dávno znáte, nebo vám poodkryje nové informace a pomůže vám rychleji se zorientovat v problematice, která není zcela jednoduchá. Prosím jen o trpělivost a trochu přemýšlení.

Témata, kterým se budeme věnovat: -blány, jejich základní vlastnosti, rozdíly a vhodnost jejich použití. -jak dostat z bubnu zvuk, po kterém toužíme ?- hutný, plný, průrazný, otevřený, zvonivý ? -něco k výběru mikrofonů a hracích a rezonančních blan. -hledání základního tónu bubnu ve vztahu k výšce a barvě tónu. -konstrukce bubnu, jeho materiál a jejich podíl na výsledném zvuku. -jaké blány použít ? -něco o pružinách a mechanismu struníku, co s rušivými přeslechy strunění. -problém z největších, malý bubínek - snare drum, co s jeho zvukem a laděním. -noty ukryté v bubnu, intervaly, ladicí frekvence. -velký buben - bass drum, jaké blány, tlumit, netlumit, dělat díry do rez.blány atd. -jak jsou důležité obruče a něco kolem nich. -pozor důležité - úložné hrany pro blány, jejich úhly a vliv na výsledný zvuk bubnu.

http://drumcenter.example/eshop//info.php?id=19

21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 2 z 20

Několik základních technických informací : 1. - interval - rozdíl výšky tónu mezi jednotlivými bubny je velice důležitým prvkem pro správné naladění celé soupravy, rozměr samotného bubnu - jeho průměr a výška je pak základním parametrem pro ladění, přičemž průměr bubnu má daleko zásadnější vliv na výšku tónu než hloubka korpusu. 2. - velmi dobře si zapamatujte, že i velmi malé otáčení ladícím klíčem má výrazný vliv na výšku tónu, v závislosti na tuhosti ráfku. (logicky nejvíce je to znát u odlévaných Die Cast ráfků, které mají značnou tuhost) při ladění rezonanční blány je citlivé zacházení s ladicím klíčem ještě více na místě, neboť tato blána ovlivňuje výšku tónu více, než blána hrací. 3. - aby to nebylo jednoduché, je třeba si dobře uvědomit, že jinak ladíme soupravu ve zkušebně, jinak ve studiu a zase trochu jinak na koncertě, jde v kostce o tyto základní principy. Nalaďte si nástroj tak, jak se vám to nejvíce líbí, necháte-li však soupravu dlouze rezonovat s vysokým přezníváním, buďte si jistý, že vás zvukař požene, takovýto zvuk je velkém prostoru násoben a ovlivňován ostatními nástroji a výsledkem může být rozmazaný, nejasný zvuk s mnoha odrazy, který se nebude líbit ani zvukaři, ani posluchačům. Z těchto důvodů upřednostňujeme při hraní ve větších prostorách osazení dvojvrstvými blánami, které jsou tlumenější a máte nad jejich laděním snazší kontrolu. Pamatujte taky, že v prostorách s velkým dozvukem, haly, sály atd. je velice vhodné zjednodušit svůj herní projev tak, aby jednotlivé údery nesplývaly v nepříjemný hukot, kterým opět nikoho nepotěšíme. Uznávám, že pro aplikaci těchto pravidel je nutná určitá dávka zkušeností. 4. - vyzkoušejte si různé polohy při ustavování mikrofonů, už malý rozdíl v umístění může přinést velký rozdíl ve zvuku. (příkladně umístění blízko ráfku vám zbytečně zdůrazní přeznění a vysoké tóny, přičemž mírné posunutí ke středu bubnu dramaticky změní jeho přenášený zvuk) 5. - pamatujte na další poučku, co se vám zdá za soupravou jako skvělé, nemusí ještě v prostoru - sálu, klubu vyznít dokonale, souprava může znít z pohledu posluchače o poznání hůře, aniž by jste si to sedíc za ní uvědomovali, nechte proto zahrát kolegu, nebo zručnějšího spoluhráče a běžte si poslechnout svůj nástroj z několika míst v daném prostoru a poslechněte si nástroj i při hraní celé kapely, snad ukecáte někoho, kdo vás na chvíli zastoupí. Souprava naladěná mírně výš bude vždy průraznější oproti soupravě naladěné velmi nízko. 6. -nezoufejte, že vaše souprava nezní tak, jako vašemu idolu z CD, zvuk nahrávky bývá mnohonásobně upravován elektronickou cestou do podoby atmosféry celé nahrávky a je v podstatě nemožné dosáhnout toho v amatérských podmínkách. 7. - popisované metody ladění fungují bez rozdílů na všech bubnech. 8. - v návaznosti na článek o dřevu připomínám, že levnější nemusí být nutně horší a stává se, že i u levnějších sad lze najít nástroj s výbornými zvukovými vlastnostmi. Například bubny vyrobené z březové, nebo bukové překlížky s klasickými ráfky vám můžou dát daleko lepší pocit ze hry, než javorové s litými ráfky. 9. - ventilační otvor v bubnu, není třeba přeceňovat jeho důležitost, jde o běžný prvek sloužící k vyrovnání atmosférického tlaku uvnitř a vně bubnu, taky slouží k odvětrání vlhkosti nasáklé do dřevěného korpusu - jeho podíl na tvorbě, nebo ovlivnění zvuku je naprosto minimální a zanedbatelný. 10.- pozor - velmi důležité, (pohov) podaří-li se vám hned napoprvé natáhnout blány ták, že je přetáhnete, se vší pravděpodobností už nikdy nedosáhnete hutného zvuku bubnu, protože přeženu-li to, blána vám bude na bubnu "plandat" a ztratí pružnost nutnou pro vytvoření rezonance přenášející se do těla bubnu.

Základní informace pro technologii ladění. 1. - vrchní - hrací blána nám kontroluje attack a zvonivost, zatímco rezonanční blána nám kontroluje dozvuk, přezvuky a ovlivňuje barvu tónu. Z toho vyplývá, že posluchač, zvláště je-li usazen pod pódiem, tedy níže než stojí souprava, slyší především zvuk spodních blan oproti tomu hráč za soupravou slyší více zvuk horních - hracích blan - tato skutečnost se smývá tehdy, je-li nástroj nazvučen a mikrofony snímají zvuk horní blány. 2. -z každého úderu do blány bubnu je nejpatrnější attack a výška tónu, který buben vyprodukuje, dozvuk bubnu se ztrácí s přibývající vzdálenosti a akustickým prostorem, dozvuk je přitom základní informací pro vlastní prosazení se bubnu mezi ostatními nástroji i zahuhlaný buben se začne více prosazovat bude-li spodní blána produkovat vyšší frekvence a delší dozvuk. 3. - umístíte-li buben na měkkou podložku (např.koberec) a velmi zlehka do něj ťuknete, měli by jste uslyšet díky utlumení dozvuků a rezonancí tzv. bod jasnosti zkoušeného bubnu. 4. - základní tón blány (jakékoliv), kterou bychom rádi použili na náš buben zjistíme nejlépe tak, že natáhneme na obě strany bubnu stejné blány. Díky vlastnostem polymerů, se kterých jsou blány vyrobeny docílíme přibližně stejných vibrací, které nám pomohou odstranit fázové posuvy, které mohou mít za následek tzv. mrtvý zvuk


21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 3 z 20

5. - během samotného ladění se budeme vlivem otáčení ladicích šroubů a zvyšování napětí vlastní blány pohybovat v zónách produkujících "čísté- sladěné" tóny, přes zóny fázového rušení tzv."Dopplerova efektu"

Dopplerův efekt : Pohybují-li se vůči sobě zdroj vlnění a pozorovatel, pak při vzájemném přibližování je frekvence přijímaného vlnění vyšší a při vzájemném oddalování naopak nižší. Dopplerův efekt byl formulován v roce 1842 Christianem Dopplerem (1803 - 1853) na Vysoké škole technické v Praze.

Obr. 4 Zdroj vlnění: a) v klidu b) v pohybu

Čím větší je rozdíl v tloušťce (ale i váze) obou protilehlých blan a míry jejich napětí, tím je tento efekt patrnější. K tomuto efektu dochází při každém úderu do blány, kdy vlivem úderu dochází k prohnutí blány a rozpohybování vzduchové vlny uvnitř bubnu. 6. - jde-li buben špatně naladit, může to mít několik příčin, prvním je přetažením blány (o tom už byla řeč výše),nerovnoměrným utažením ladících šroubů nebo nerovností úložné hrany bubnu, případně deformovanou obručí. (nelze vyloučit ani blánu neodpovídající výrobní normě) 7. - zpravidla se jako rezonanční blány používají jednovrstvé modely, ale existují i výjimky. 8. - lakované blány (coated) jsou zvukově teplejší a plnější, číré blány (clear), jsou vyráběny bez dodatečného lakování pak produkují tón jasnější, čistší zvuk, který je způsoben tím, že blána není zatížena váhou vrstvy laku. (naopak při hře metličkami je vrstva laku nutností, protože se drátky metliček zachytávají o nerovnosti lakované vrstvy). Existují rovněž blány černé barvy (Ebony) kde je rozdílnost zvuku způsobena především jiným materiálem. I nejtenčí černá blána je zvukově o něco tlustší a temnější něž její čirý protějšek. 9. - Teď už známe teorii jak ladit, ale nezapomeňte, že nejme schopni ovlivnit základní tón a barvu zvuku vašeho bubnu, ten je dán materiálem a konstrukcí. Použitá blána pouze ovlivní přirozený charakter bubnu. Vašim úkolem je nalézt při ladění ten " základní " tón laděného bubnu a dokázat zvýraznit, nebo potlačit charakter zvuku, který je schopen váš buben vyprodukovat. 10. - dalším důležitým krokem je uvědomit si, že zabarvení a výška tónu jsou dvě odlišné věci - zabarvení určuje jasnost a jemnost tónu,(tu může ovlivnit zvolený typ blány) výška tónu je daná vašim bubnem. Z toho vyplývá, že najdeme-li nezvučnější místo našeho bubnu, jsme schopni provést jeho ladění nahoru, nebo dolů pouze v určitém rozsahu (např.12" buben může znít v rozmezí not "G" až "D", ale nejlépe bude rezonovat na notě "A". "A " je tedy jeho základním tónem) 11. - jedním z nejdůležitějších kroků při ladění je správné uložení blány, při její prvním nasazování je nezbytně nutné její dokonalé přilehnutí k úložným okrajům bubnu. Nenasadíte-li ji správně a neprovedete-li její dokonalé přilnutí a vycentrování, nebude blána správně vibrovat a bude se "bránit" naladění. 12. - úložné hrany každého bubnu jsou velmi důležité, proto by neměly být nijak poškozeny, jsou-li tyto hrany rovné, čisté a pod správným úhlem (pozor názory na tento úhel jsou různé, více dále), je velmi pravděpodobné, že vám budou hrát i tzv. laciné bubny no a přesně naopak, super bubny se "zmršenými" hranami hrát nebudou.

Základní konstrukční předpoklady : Pro rozhodnutí jakými blánami osadíme svůj set si shrňme několik zásad, které ovlivní váš výsledný zvuk. 1. -pamatujte čím drsnější je vnitřní povrch bubnu, tím více pohlcuje odrazy a buben je méně rezonantní. 2. -tenčí korpusy zcela logicky snadněji rezonují, jejich hmotnost je nižší a tudíž náchylnější k vibracím. 3.-čím ostřejší "úložné hrany" tím buben větší dozvuk a rezonanci. 4. -obecně platí, čím méně vnitřních překážek (a platí to i pro zpevňující prstence) tím bude buben hrát otevřeněji a bude mít


21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 4 z 20

ochotu více rezonovat. Pochopitelně to musí platit i obráceně, proto bubny se zpevňujícím prstenci mají obecně kratší dozvuk a o něco méně basových frekvencí, zpevňující prstenec do jisté míry dokáže oříznout i vyšší kmitočty. Otázkou ovšem zůstává, jestli je tento handycap tak výrazný a omezující. 5.-zabarvení vlastního zvuku bubnu je dáno použitým materiálem a tloušťkou stěny bubnu. O vlastnostech používaných materiálu se více dočtete v článku "Dřevo pro výrobu bicích nástrojů"

Úložné hrany: Většinou opomíjené, ale o to důležitější části bubnu jsou už dříve zmíněné úložné hrany, přitom jde o okraj bubnu na jehož hraně je uložena membrána - blána, která podobně jako píst vibruje a ve značné míře ovlivňuje schopnost rezonance blány a bubnu jako soustavy. Kontrolou těchto hran můžeme předem předpovědět, zda bude vaše souprava laditelná a bude mít schopnost přenášet rezonanci blan do korpusů, naleznete-li soupravu, která dle vašich vědomostí nesplňuje tyto kritéria, dobře zvažte její koupi, protože zde existuje vysoká pravděpodobnost toho, že ani výměna blan tuto soupravu nerozezní. Zejména bubny se starším datem výroby byly vyráběny pouze s jednostranným - vnitřním zkosením hran pod úhly v rozmezí 35 až 60o na venkovní straně bubnu bývají hrany většinou pouze zaobleny, ne zkoseny, což přináší problémy především ve chvíli, kdy použijeme byť už mírně deformovaný ráfek, v uložení blan pak nezbývá žádná vůle a dochází ke kolizi vibrací. Typickým zvukem pro takto vyrobené úložné hrany je tzv." žuchnutí ", kdy blána zastaví svou vibraci téměř okamžitě. Nověji jsou preferovány oboustranné úhly 45o s malým poloměrem zaoblení, tím je rezonance blány v podstatě neomezená a záměnou blan můžeme dojít ke kýženému výsledku. Trocha matematiky: alfou a omegou není ani tak úhel seříznutí hrany, ale plocha rozdílů mezi oběma zkoseními -tedy venkovním a vnitřním úhlem, viz. obrázky konstrukcí korpusů firmy Pearl.

Pearl - MMX

Pearl - MHX

Pearl - MRX

Představme si, má-li úložná hrana poloměr zaoblení 1/32" (cca,0,8mm) styčná plocha u 12" TT je 1,17 " 2, (= 29,7mm2) což obrazně řečeno představuje zhruba plochu prvního článku našeho ukazováčku. Položíte-li tento článek na povrch blány, dokážete si určitě představit jak tato plocha dokáže ovlivnit vibraci blány. Odborníci tvrdí, že tyto rozdíly ve styčných plochách velmi výrazně ovlivňují zvuk bubnu. Úhly zkosení už takovýto vliv nemají i když většina malých bubínků je frézována pod úhlem 35o a tím se snáz dosáhne vyšší kontaktní plochy k přenosu větší rezonance do těla bubínku, jehož korpus nemá takovou hloubku jako tom. Z uvedeného vyplývá, že ostřejší hrany nemusí být nutně lepší, velmi záleží na tom, jaký vlastně zvuk požadujeme. Provedete-li na mou radu kontrolu úložných hran a zjistíte nedostatky, neměli by jste se samotni pouštět do oprav a úprav, tyto práce přece jen vyžadují nástrojové vybavení a zkušenosti, které je lépe přenechat profesionálovi. (tím by mohl být každý zodpovědný truhlář vybavený spodní frézou) Průměr korpusu versus jeho hloubka. Zcela logicky vzato - průměr bubnu má zásadní vliv na hloubku tónu, kdežto hloubka korpusu ovlivňuje především hlasitost bubnu, jeho rezonanci na "základním tónu". Z tohoto vzorce vyplývá, že tón nižšího korpusu bude méně výbušný, ale více artikulovaný. (korpus disponuje menší vyzařovací plochou) Naproti tomu je vzdálenost hrací a rezonanční blány kratší což dává blánám rychlejší reakci, tento poměr může více vyhovovat hráčům s jemnějším stylem hraní. Opět trochu matematiky: basový buben o průměru 22" (cca 56 cm) a hloubce 16" (cca 41 cm) = 7 131cm2 přidáme-li 2" na hloubku 18" je povrch bubnu zvětšen na 8022cm2 což představuje nárůst rezonanční plochy o 12%. Pro ilustraci u TT 10" dělají 2" na hloubku už 22% navýšení rezonanční plochy. Výsledkem je fakt, že hlubší korpusy jsou schopny vyprodukovat hlubší a teplejší zvuk. Co se týká vlastního průměru bubnu, jeho tónového rozsahu, ten je jak už víme dán a tak nám zbývá přemýšlet nad laděním a dalšími požadavky na výsledný zvuk, ale to vše probereme v kapitolách Možnosti ladění do not a intervalů a Rozměry


21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 5 z 20

bubnů ve vztahu k intervalům

Obruče - plechové, dřevěné, odlévané.

kovové obruče - 1 x ohýbané, 3 x ohýbané, odlévané DIE CAST

dřevěné obruče lepené

soustružené

-ve světovém standartu se vyrábí několik základních druhů obručí - 1 x ohýbané, 2 x ohýbané, 3 x ohýbané (o síle 1,6 mm, 2 mm, 2,3 mm), odlévané "Die Cast" (odlévají se např. ze slitin niklu, hliníku) a samozřejmě dřevěné obruče lepené, nebo soustružené.


21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 6 z 20

- zcela ve smyslu logiky jsou pevné ráfky,tedy např. 3 x ohýbané a ze silnějších materiálů, nebo odlévané obruče pevnější a poskytují tak bubnu stabilnější ladění a velmi usnadňují odbourávání složitých přezvuků. Naopak u bubnů menších průměrů mohou zejména poměrně těžké odlévané obruče omezovat schopnost vlastní rezonance korpusů.

-

3 x ohýbané ráfky bývají vyráběny rovněž z různých materiálů (železo, hliníkové a niklové slitiny, mosazné a měděné slitiny), které dokážou ovlivňovat zvuk bubnu, např. hliníkové mají vyšší tón oproti kovovým a s mosaznými je buben více muzikální a dokážou zvýraznit přeznívání vysokých tónů. (těchto vlastností se nejvíce využívá při osazování malých bubínků, kde je požadována obrovská paleta zvukových rozdílů. I přesto, že dnes jsou téměř u všech TOP modelů používány obruče "Die Cast", tedy odlévané, spousta bubeníků dává přednost 3 x ohýbaným obručím o síle 2,3 mm, ty totiž mají dostatečnou pevnost a ponechávají bubnu více plnějšího a vřelejšího tónu. - dřevěné obruče jsou odpradávna používány na bubny o větších průměrech. Lepené dřevěné obruče jsou svazky dýh, jejichž pevnost-tuhost je odvislá od počtu vrstev. I zde je na místě aby byla obruč tuhá a dokázala tak udržet ladění, materiály jsou různé, ale většinou korespondují s materiálem použitým na korpusy dané soupravy. U bubnů menších průměrů se používají rovněž dřevěné obruče vyráběné technologii soustružením, kdy se používají opět různé, zejména tvrdé dřeviny, které ovlivňují zvuk bubnu podobně, jako to je u kovových ráfků z různých materiálů. Nejpatrnějších rozdílů se dočkáme opět na malém bubínku, kde jsou tyto zvukové rozdíly nejpatrnější a takový "rimshot" zní naprosto odlišně, obruč působí rovněž jako další rezonátor a buben zní o něco jasněji. - obruče mívají rovněž různé počty ladících šroubů, což opět ve smyslu logiky znamená, že menší počet ladících šroubů s sebou nese problém nerovnoměrného napnutí blány a tím i méně schopnosti bubnu dosáhnout přesnějšího ladění a odstranění tak nežádoucích přezvuků, přeslechů, které ovlivňují zvuk spíše negativně. - na druhé straně se však může stát, že dokonalá obruč (třeba Die Cast) způsobí to, že na méně kvalitním bubnu, nebo bubnu s poškozenými úložnými hranami se bude chovat kontraproduktivně, což v praxi znamená, že obruč udrží blánu nad nerovným úložným okrajem a zabrání ji tak rezonovat, což poznáme podle tlumenějšího zvuku.

Ladičky bubnů. Tyto pomůcky bývají vyrobeny na principu měření napnutí vlastní blány (téměř tvrdoměr), nebo na principu měření kroutícího momentu ( odpor šroubu v závitu v závislosti na síle vynaložené jeho utažení) Tyto technické pomůcky však narážejí na několik prachobyčejných problémů jako jsou rozdíly v kvalitě vlastních závitů, kdy nelze u takto jemného zařízení docílit toho, aby všechny šrouby měly stejný odpor, nebo u zařízení měřícího napětí blány vznikají problémy u rozdílného odporu napínané blány, způsobené různou sílou vlastní blány způsobené už při výrobě vlastní fólie (Mylar) používané pro výrobu bubnových blan. Tyto zařízení nám ale nejvíce pomohou, při rychlé výměně blány, kdy za pomoci zaznamenaných (nebo zapamatovaných) hodnot poměrně snadno a rychle vrátíme buben do téměř původního ladění. Další nespornou výhodou jsou statistické možnosti zaznamenání různých naladění, které nám pomohou daleko více pochopit všechny zákonitosti, o kterých si tady vyprávíme. Existuje však zařízení, které daleko předčí všechny tvrdoměry a další měřiče, tím jsou naše uši, které dokážou daleko přesněji odhadnout napnutí blány a tón, který je takto vyluzován. Chce to jen pozorně přečíst rady obsažené v tomto pojednání a trochu praxe.

Kdy měnit blány ? Měli bychom být natolik soudní, že neměníme blánu až po jejím proražení. Jsou signály, které nám napoví, kdy je to s naší blánou na pováženou.

-začne-li nám z lakované blány mizet vlastní lak, jsou zde tři možnosti proč tomu tak je za 1. ladíte příliš vysoko a lak nemá takovou pružnost, aby se na podkladu udržel, za 2. hrajete velmi silně ( v tomto případě je životnost každé blány přímo úměrná síle úderu bubeníkem vyvinutým) a za 3. blána už má něco za sebou a vy si už jen matně vzpomínáte, kdy jste ji na buben vlastně natáhli.


21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 7 z 20

- sundáme-li blánu z bubnu a vidíte, že je provislá, je zcela zřejmé, že je prostě "vybouchaná", možná už dávno ztratila svou elasticitu, pružnost a tím i schopnost rezonance a tvorby tónu. Je nejvyšší čas na výměnu ! - dalším důležitým signálem pro výměnu zejména u dvouvrstvých blan je to, že při pokusu o nízké ladění bude buben produkovat velmi zkreslené tóny, případně rezonovat nepříjemným vrčením, znamená to, že blána je prostě již "vytahaná" a opět ztratila svou schopnost rezonovat a vytvořit tak tón. (u dvouvrstvých blan se toto riziko zvětšuje tím, že jednotlivé vrstvy jsou z různě silného materiálu, který se pochopitelně roztahuje rozdílně). Takovéto blány můžeme používat dále, ale pouze od ladění, které umožní vrátit materiálu požadovanou pružnost - t.j. vyšší ladění. - důležitým a ne příliš oblíbeným důvodem pro změnu, nebo výměnu blan je změna prostoru, ve kterém na soupravu hrajeme. Vždy musíte mít na mysli to, co jsme si už řekli a to jsou ty výsledné zvuky-tóny, které se dostanou k posluchači (např. pro hraní bez snímání potřebujeme otevřenou a velmi zvučnou soupravu a naopak při hraní se snímáním mikrofony je nutností mít soupravu více zatlumenou s menší složkou dozvuků) - dalším pádným důvodem pro výměnu blan je vaše ochota experimentovat a hledat to "pravé ořechové".

Ladění. Uložení blan na korpus bubnu - obecné pravidla ladění platné pro všechny rozměry. Následující procedury jsou platné pro veškeré rozměry a typy bubnů. Velice doporučuji, aby jste své první poznatky získali na TT 12", na něm si vyzkoušejte níže popsané procesy bez vlivu ladění ostatních bubnů v soupravě a snáze pak pochopíte ona obecná pravidla, které platí pro všechny bubny. Ladění rezonanční blány - začátek ....... Před uložením každé blány předpokládám, že jste prověřili stav úložných hran, tak jak to bylo popsáno výše. Taky předpokládám, že jste četli, nebo víte jakou blánu použít aby jste se dostali co nejblíže zvuku, který hledáte. - kompletně odstraňte obě blány a to i tehdy, hodláte-li je použít znovu, pro snazší pochopení ladících postupů je to důležité a až pochopíte schopnosti bubnu k relativní změně tónu - což je v podstatě rozsah ladění tohoto a každého jiného bubnu, nebude už nutné sundávat obě blány. Dobře si zapamatujte, že v tomto kroku je náš cíl najít interval/moment, kdy náš buben rezonuje-hraje nejlépe. - je-li buben bez blan i obručí, lehkým poklepáním na korpus zjistíme, zdy jsou všechny šrouby utaženy dobře, nebo zda nám uvnitř mušle nerezonuje mechanismus, který drží závitovou vložku. Je nutné tyto zdroje rušení naleznout a odstranit jejich příčinu. - položte buben hrací stranou, (t.j.stranou, na kterou budeme za chvíli montovat hrací blánu směrem dolů) na měkkou podložku (molitan,koberec apod.) a založte rezonanční blánu. - máme založenou rezonanční blánu, nasadíme šrouby a vždy 2 v protilehlých stranách začneme společně dotahovat do chvíle, než ucítíte jejich styk s obručí. Dostaneme-li je do této polohy, otočíme šrouby o 1/4 otáčky zpět. (Utahujete li šrouby rukou máte v prstech vždy větší citlivost než v klíči, takže klíčem dotahujeme jen tehdy, nejdou-li šrouby dotáhnou prsty.)

dodržujte křížové dotahování ladicích šroubů


21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 8 z 20

- stejně jako při základním utažení šroubů dejte do protilehlých stran dvojici ladících klíčů a velmi jemně a opatrně začněte blánu dotahovat. Držte se pravidla, že utahujeme po 1/2 otáčkách a počítejte si tak aby každý šroub byl otočen celkem 3 x Říkáme tomu posazení blány, zvuk prozatím nehraje žádnou roli. - nadzvedněte buben a lehce udeřte do nasazené blány, měla by produkovat čistý, nezkreslený tón, bez vedlejších efektů, č dalších zdrojů rušení. Objevují-li se zdroje rušení je třeba je odstranit, nezní-li blána čistě, nebojte se ji ještě cca o 1/2 otáčky přitáhnout. - položíme buben zpět na podložku a vezměte do ruky ladicí klíč a jeho hranou uhoďte jemně do blány v místě každého ladícího šroubu ve vzdálenosti cca 3 cm od okraje bubnu. Poslouchejte tón, který se v tomto místě vytvoří, zkontrolujte jeho výšku u všech šroubů a pokuste se srovnat výšku tónů v daných místech tak, aby byla co nejvíce stejná.Vzhledem k tomu, že by jste měli začít ladit od nejnižšího tónu, měli by jste dodržet pravidlo, že ladíme t.j. utahujeme šrouby, vždy jen nahoru, nikdy ne dolů, t.j. pouze utahujeme a nikdy nepovolujeme šrouby. - máte-li rezonanční blány od firmy REMO je nutné tento postup vícekrát zopakovat vždy poté, co celou plochou dlaně zatlačíte blánu ve středu bubnu, uslyšíte praskání, které je způsobené tím, že technologie výroby firmy REMO lepí blány do lůžka kovové obruče a vzniká tam nutnost částečného uvolnění blány na okrajích lepeného spoje. U blan jiných výrobců např Evans, Attack, Aquarian a dalších není nutné toto provádět. Po návratu blány do původní polohy je třeba opět zkontrolovat výšku ladění a případné rozdíly sladit. - dalším krokem je přizpůsobení blány úložnému okraji, čehož dosáhneme tím, že necháme buben cca 12 hodin v klidu aby se materiál blány přizpůsobil úložné hraně. Tento proces můžeme urychlit tím, že mírně nahřejeme styčné plochy za pomoc běžného fénu. Moc vás prosím, buďte velmi opatrní, rezonanční, ale i hrací blány jsou z poměrně tenké plastické hmoty, která už při mírně zvětšené teplotě trvale mění svůj tvar, z čehož vyplývá, že přeženete-li nahřívání byť jen trochu blána povolí ve své struktuře a dá vám jednoznačné "sbohem". Netroufnete-li si, nechte raději buben odstát.(pro 12" buben je vzorec: 2 až 3 x objeďte fénem po obvodu bubnu ve vzdálenosti cca 6 cm od blány,což by u zmíněného bubnu mělo trvat cca 8 vteřin, budete-li usazovat hrací, dvouvrstvou, nahřívání bude o něco delší) Zkušenosti hovoří jednoznačně, usazená blána se ladí snáze než neusazená. - máme-li blánu usazenou - je lhostejno, který způsob použijete, zvolte opačný proces a opět dvěma klíči v protilehlých stranách blánu povolte do bodu, kdy přestane rezonovat. - upevněte buben na stojan a začněte opět znovu dotahovat protilehlé šrouby dvěma klíči a to tak jemně jak to jenom půjde, otáčejte o 1/4 otáčky, ale můžete být klidně i jemnější a otáčejte jen o 1/8 či 1/16 otáčky a to proto, že citlivě hledáme " nejnižší bod", kdy blána začne hrát čistý, hluboký tón. Dosáhneme-li ho napoprvé vše je O.K. a jdeme k dalšímu kroku (problém vzniká tehdy, nepodaří-li se nám dosáhnou čistého hlubokého tónu, zde může být více příčin - špatný úložný okraj, neusazená blána apod.) Můžeme celý proces od povolení zopakovat, i vícekrát, nepodaří-li se nám docílit onoho tónu, odložte raději buben stranou, nechte blánu napnutou a vraťte se k tomuto procesu třeba zítra, často se mi stalo, že problémy přes noc prostě zmizely, nevím proč, ale je to tak.

Ladění hrací blány. - sundejte buben ze stojanu a položte jej usazenou rezonanční blánou na měkkou podložku, stejným postupem jakým jsme usazovali rezonanční blánu usadíme i blánu hrací. (pamatujte na blány REMO, musí se uvolnit přilepené okraje, bude v nich praskat) - stejně jako u rez.blány povolíme blánu do ztráty rezonance. (opět dva klíče v protilehlých polohách) povolujeme až do bodu ztráty rezonance.

Pásmové ladění. Pásmové ladění je proces, kdy budeme rovnoměrně přitahovat ladící šrouby hrací blány (opět stejným stále se opakujícím způsobem dvou klíčů v protilehlých stranách) Otáčíme šrouby po max.1/4 otáček (ale i méně), prostřídáme všechny šrouby po celém obvodu a udeříme do středu blány, poté zkontrolujeme výšku ladění po obvodu a doladíme rozdíly na stejnou výšku tónu. Obecně platí zásada, že postupně budeme procházet pásmy - zónami, kdy se buben jakoby tónově otevře a zase uzavře, ve většině případů nacházíme 2 pásma, ve kterých buben "zní" - slyšitelně z něj slyšíme harmonický tón, dále už blána začne zvonit a přeznívat, výška tónu se sice stále bude zvedat, ale nebude už to v podstatě "tón", ale jen úder bez prostoru. Dostaneme-li se až do tohoto stádia, bude lepší blánu znovu povolit o cca 1/4-1/2 otáčky a začít znovu. Pozor i tady pořád platí nutnost sladění -t.j. vzájemná výška tónů po obvodě bubnu.


21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 9 z 20

-budete-li chtít ladění vyšší než jakého jste právě dosáhli, přitáhněte rezonanční blánu - každý šroub tak o 1/8 - 1/4, vraťte se k hrací bláně a udělejte další utažení o 1/8-1/4 otáčky. -jestliže budeme postupně měnit výšku ladění podle tohoto návodu určitě narazíme na výše již popsaný "Dopplerův efekt", což v praxi znamená, že se výška tónu po úderu bude snižovat. Znamená to, že jsme ještě nedosáhli stejné výšky tónu jaká je na rezonanční straně, mnohým bubeníkům se však právě tento efekt líbí a s laděním končí už v této fázi, my však budeme pokračovat a ještě mírně zvýšíme ladění, Dopplerův efekt zmizí a buben získá otevřený zvuk, znamená to, že obě blány jsou stejně, nebo alespoň přibližně ve stejné výšce tónu. - budeme-li ladit dále, tón za tímto bodem znovu "odumře" , chcete-li však ještě vyšší ladění, je třeba opakovat postup s rezonanční blánou a opět ji opatrně o něco zvýšit.

Co to znamená v praxi. - v průběhu ladění vždy narazíme na bod, který se nám zdá, že zní nejvíce otevřeně a produkuje nejvíce rezonance, v tomto bodě má každý buben svůj základní tón, což znamená vlnovou frekvenci, na které nejvíce rezonuje. Narazíme-li na dva rozměrově odlišné bubny, které mají podobný rezonanční bod, lehce pak pochopíme jak důležité je ono odstupňování velikostí jednotlivých korpusů. V případě, že nás něco podobného potká, musíme trpělivě +/- jemným dolaďováním najít frekvence, kdy dodržíme interval i co nejvíce otevřený tón. - stejným způsobem jako hledat místo s nejvyšší rezonanci se můžete naučit rezonanci bubnu mírně potlačit a bez požití jakýkoliv přípravků (myslím tím různé filce, kroužky apod.) dokázat "zkrotit" rezonanci bubnu na požadovanou míru. Stačí jen mírně upravit ladění rezonanční blány a dostat se tak pryč z této "aktivní" frekvence a buben trochu "umrtvit" (někteří bubeníci používají metodu povolení 1 šroubu, já však doporučuji jemné doladění na všech šroubech, protože ta neriskuji zkřížení a tím i zničení blány) Pamatujte, že nejlepší cestou k dosažení požadovaného zvuku je osvojit si principy ladění a zapomenout na různé pomůcky, které sice pomohou, ale vždy s sebou nesou i určité negativa a používejte je jen v časové presu, kdy není možné trochu s s laděním pohrát. (případně tam, kde máme nástroj v kvalitě, která neumožní jeho přesnější naladění) -máme-li rezonanční blánu sladěnou na nejnižší rezonanční bod a ještě ji mírně podladíme (-1/8 až -1/16 otáčky) docílíme velmi tlustého a temného tónu. Hrací blánou pak můžeme jemně doladit výšku tónu, ale uvědomme si, že výška tónu pro "tlustý" zvuk je velmi omezená. - přejeme-li si zvýšit údernost a attack, je nutné rezonanční blánu naladit po malých krocích výše než blánu hrací - cca - o jeden až tři půltóny. - naladíme-li obě blány na přibližně stejné tóny, docílíme tak nejvíce otevřený zvuk. (čiré - clear blány hrají více otevřeněji než blány lakované - coated)

TOM TOMY - přehled hracích blan. Ve zjednodušeném členění lze blány rozdělit do 5-ti kategorií. Každá kategorie pak má další varianty, které se však liší velmi málo ve zvuku, odchylky jsou více v trvanlivosti, v kvalitě použitých materiálů a v prezentaci nových technologických prvků, které se objevují i v tomto odvětví. Všeobecně se ví, že lakované blány jsou zvukově teplejší a jemnější, čímž se má na mysli, že při zachování čistých tónů nemají tolik přezvuků jako čiré blány. Lakované blány se liší dle výrobce, např. REMO je zvukově měkčí a teplejší s menší trvanlivosti, Aquarian má více tvrdších a jasnějších tónů, ale vydrží toho mnohem více, lakované EVANS jsou někde uprostřed mezi nima. Lakování má taky opodstatnění při hře metličkami, ale o tom jsme si už řekli. Oproti tomu čiré blány jsou považovány za tónově čisté a jasné a má se tím na mysli vysokofrekvenční tón vydaný po dopadu paličky na blánu. Další blány, které nepatří do kategorie Coated ani Clear jsou např. REMO Renaissance, které mají povrch jemně leptán, což působí dojmem mléčné barvy a zvukově posouvá blánu k měkčímu, více středovému zvuku, následují blány REMO FiberSkyn (v několika tloušťkách) na jejichž povrch je nanesena papírově-plastická vrstva, která dává bláně vzhled podobný v minulosti používané zvířecí kůži, na její zvuk má vliv ještě větším zatlumením vyšších kmitočtů a přidáním basů. Černé blány "Ebony" jsou vyráběny z trochu odlišného materiálu o větší tloušťce a dávají bubnu tón, který je opět o něco kulatější a temnější. Tyto blány bývají hojně vybírány pro své nesporné estetické vlastnosti. Více informací o blanách výrobců REMO, EVANS a Aquarian najdete na našich stránkách: v sekci Blány


21.11.2005

OPAVA DC

Stránka č. 10 z 20

typ

použití

hladké/čiré

všeobecné

vysoký střední

dlouhý

vysoká

lakované

všeobecné

střední

suchý

střední

vysoká

jazz/world music temný

suchý

střední

nízká

leptané/potažené

tón

attack dozvuk citlivost

se zpevněným středem

rock

střední zvýšený střední

nízká

s tlumícími kroužky

všeobecné

střední zvýšený střední

střední

s ventilačními průduchy

všeobecné

střední

střední

suchý

krátký

Rozdělení do 5 - ti základních kategorií typy bubnových blan jednovrstvé - velmi tenké

obchodní označení nejfrekventovanějších modelů REMO Diplomat, Fiber Skyn 3FT/FD, Evan's Genera Resonant, Glass Resonant, Aquarian High Frequency.

jednovrstvé - běžné síly

REMO Ambassador, Renaissance and FiberSkyn, Evans Genera G1, Aquarian Satin Texture Coated, Classic Clear.

dvouvrstvé

REMO Emperor, Evans Genera 2, Aquarian Response, Double Thin.

jednovrstvé, dvouvrstvé s REMO PinStripe, Power Stroke 3, Aquarian Studio X, Performace II. a všechny blány s tlumením

"power dot" (s střed.terčem shora i vespod.

s velkým tlumením

REMO Power Stroke 4, EVANS - Hydraulic.

Charakteristika každé blány v těchto kategoriích je dána jejich konstrukcí a stupněm zatlumení.

TOM TOMY - přehled rezonančních blan. V drtivé většině se pro rezonanční blány používají jednovrstvé tenké až středně silné blány. Tenké rezonanční blány: REMO Diplomat, Fiber Skyn 3FT/FD, EVANS Genera Resonant, Glass Resonant, Aquarian High Frequency. Středně silné rezonanční blány:REMO Ambassador, Ambassador Ebony, Fiber Skyn FA, Evans G1 series, Aquarian Classic Clear, Satin Texture Coated, Evans G1.(mají kratší dozvuk než tenké blány)

TOM TOMY - základní pravidla pro tvorbu zvuku.

-chcete-li získat hlasitost i přiměřený dozvuk i při použití tlumených, dvouvrstvých a hydraulických blan - musíte použít co


21.11.2005

OPAVA DC


nejtenčí rezonanční blány. -chcete-li mít teplý a otevřený tón - používejte jednovrstvé lakované blány. -chcete-li mít tón bez dozvuků se zvýrazněním attacku se zachováním odskoku paličky - použijte jako rezonanční blány zatlumené typy. -pamatujte že platí přímá úměra - čím více potažené (lakované,texturované) blány s menším tlumením - tím bude zvuk teplejší.

TOM TOMY - pár příkladů k osazení. 1.příklad hrací blány : REMO Ambassador Coated, EVANS G1-Coated, Aquarian-Satin Finish, (pískované) rezonanční blány : REMO Ambassador Clear, EVANS G1-Clear, Aquarian- Classic Clear, (čiré) výsledný zvuk: otevřený, velmi rezonující tón s dlouhým, řiditelným dozvukem, skvělá odezva paličky, použijeme-li na hrací straně stejné typy blan bez "lakování" tedy Clear-čiré výsledný zvuk se ještě více rozjasní a otevře a umocní barvu rezonance korpusu. 2.příklad hrací blány : REMO Power Stroke 3, Fiber Skyn FA, Emperor, EVANS G2, Aquarian Studio X; ve verzích lakovaných-Coated nebo čirých-Clear rezonanční blány : REMO Diplomat Clear, EVANS Genera Resonant, Aquarian- Classic Clear, (čiré) výsledný zvuk: je velmi rezonující s dobrým sustainem, ořezaným zvoněním a skvělou odezvou paličky. Tento zvuk je velmi vypreparovaný, takřka hotový - studiový zvuk i bez jeho úpravy při snímání mikrofony. (použitím pískovaných nebo černých blan jako rezonančních dostaneme ještě vřelejší tón, doporučuje se snímat mikrofony z větší vzdálenosti) 3.příklad hrací blány : REMO Power Stroke 3, Fiber Skyn F1, Emperor, EVANS G2, Aquarian Double Thin ve verzích lakovanýchCoated nebo čirých-Clear rezonanční blány : REMO Ambassador Clear, EVANS G 1, Aquarian- Classic Clear, (čiré) výsledný zvuk: jde o kombinaci blan, které stále dokážou vyprodukovat teplý, ale agresivní tón se skvělou reakcí paličky a dobrou rezonancí, kombinace je vhodná pro silové hraní a agresivnější styly hudby. 4.příklad hrací blány : REMO Pin Stripe (clear,coated,ebony), Emperor clear,coated), EVANS G2(clear,coated), Aquarian Performance II. rezonanční blány : REMO Diplomat Clear, EVANS Genera Resonant, Aquarian- Classic Clear, (čiré) výsledný zvuk: oproti příkladu č.3 se nám dostane méně rezonance, ale více attacku paličky, mírné zvonění a dobrý, měkký dozvuk, chceme-li dosáhnout velmi hutného zvuku, je nutné rezonanční blánu ladit velmi nízko, výměnou čirých rezonančních blan za coated nebo ebony dostaneme ještě vřelejší tón. 5.příklad hrací blány : REMO Ambassador Coated, EVANS G1-Coated, Aquarian-Satin Finish, (pískované) rezonanční blány : REMO Emperor Clear, EVANS G 2 clear, (čiré)

výsledný zvuk: touto kombinací dostaneme dlouhý základní tón bez zvonění a s krátkým dozvukem, reakce paličky je velice rychlá.

6.příklad hrací blány : REMO Emperor Clear, EVANS G 2 clear, (čiré) rezonanční blány : REMO Emperor Clear, EVANS G 2 clear, (čiré) výsledný zvuk: kombinací dvouvrstvých blan na obou stranách dosáhneme tzv. mrtvého zvuku, který byl v oblibě v období disca a popu 70,-tých let., krátký tón a mizerný odskok paličky, při vyšším ladění se silně zvyšuje přeznění. 7.příklad hrací blány : EVANS Hydraulic (clear,blue,black) rezonanční blány : EVANS Hydraulic (clear,blue,black) výsledný zvuk: při použití blan s odfiltrovanými vyššími kmitočty vlivem olejové náplně mezi dvěma vrstvami dostaneme tzv.krabicový zvuk. Ozve se něco jako žuchnutí, dáme-li na rezonanční stranu co nejtenčí blány jako REMO Diplomat, vrátíme bubnu jeho rezonanci a dozvuk.

Bass drum, velký buben - hrací blány


21.11.2005

OPAVA DC


V dnešní době, kdy technologie výroby i tvorby zvuku doznaly mnoha změn se v největší míře používají blány s tlumícím kroužkem zalisovaným spolu s hrací vrstvou nebo vrstvami do kovové obruče blány. Jednovrstvé – s tlumením: REMO Power Stroke 3, EVANS - EMAD, EQ-1 batter, Aquarian -Super-Kick I a další. Jednovrstvé – bez tlumení: REMO Ambassador, Fiber Skyn , EVANS Genera G1 bass, Aquarian - Satin Finisch a další. Dvouvrstvé – s tlumením: REMO Pinstripe,Power Stroke 4, Evans EQ2, EQ3,Hydraulic, Aquarian Super Kick II a další. Více informací o blanách výrobců REMO, EVANS a Aquarian najdete na našich stránkách: Blány

Bass drum, velký buben - rezonanční blány Jednovrstvé – s tlumením: REMO Power Stroke 3, EVANS - EMAD, EQ-1 batter + celá řada spe.rezonančních blan, Aquarian - Super-Kick I a další. Jednovrstvé – bez tlumení: REMO Ambassador, Fiber Skyn , EVANS Genera G1 bass, Aquarian - Satin Finisch a další. Dvouvrstvé – s tlumením: REMO Pinstripe,Power Stroke 4, Evans EQ2, EQ3,Hydraulic, Aquarian Super Kick II a další.

Bass drum, velký buben - ventilační a ozvučný otvor v přední bláně. Tak jako ve všem, vedou se nepřetržitě diskuze o tom, zda otvor v přední bláně ANO nebo NE, o jakém průměru atd. -podle mého názoru platí obecně tato poučka: " mám-li v rezonanční bláně velkého bubnu otvor větší jak 7" (cca 18 cm) znamená to totéž, jako bych přední blánu neměl vůbec". - 7" otvor (cca 18cm) způsobí, že je zcela eliminován zpětný chod (blána o velkém průměru pochopitelně stlačí velký sloupec vzduchu, který nemá-li jeho tlak kam uniknout, se vrací zpět a snaží se hrací blánu vytlačit opačným směrem) a vy máte stejný pocit jako by jste hráli pouze s hrací blanou, pro posluchače však bývá zvuk "přikrmen" o tóny, které produkuje rezonanční blána. Další jeho výhodou je možnost zasunutí mikrofonu dovnitř bubnu a případně, je-li používáno, upravovat vnitřní tlumení bubnu. - 4,5 " až 5" (cca 11,5-13 cm) otvor vám ulehčí kontrolu nad odskakující palicí pedálu, významně zvýší rezonanci bubnu a ovlivní jeho ladění. Pochopitelně se zmenší přístup dovnitř bubnu pro potřeby umístění mikrofonu a načechrání tlumení. (je-l používáno) - rezonační blána bez otvoru vyžaduje znalost techniky "ustát" zpětný kop batteru, ale máme mnoho příkladů, kdy to nen problém. Rezonance a dozvuk velkého bubnu pak podléhá stejným zákonitostem jako Tom Tomy. Problém snímání bývá řešen umístěním mikrofonu do bubnu - tak nějak na trvalo nebo snímáním 2 mikrofony - zevnitř i zvenčí. - velmi bych doporučoval nastudování a pozdější experimentování s celou škálou rezonančních blan Evans, která se této problematice velmi věnuje a má jich širokou nabídku.

Bass drum, velký buben - jeho tlumení. - polštář, deka nebo něco podobného o velikosti, která nám odtlumí cca 15-20% hrací blány má význam v tom, že se zvýrazní attack batteru, na tón a dozvuk toto tlumení žádný vliv nemá. - polštář, deka nebo něco podobného o velikosti, která nám odtlumí cca 15-20% rezonanční blány způsobí , že se buben trochu hlasitostně utlumí, attack batteru se sníží, tón a dozvuk se významně zkrátí, zůstane však přeznění. -polštář, deka nebo něco podobného o velikosti, která nám odtlumí cca 15-20% rezonanční blány i hrací blány má za následek podobný zvuk jako v předešlém případě, jen se upraví-sníží ony přezvuky.


21.11.2005

OPAVA DC


-polštář, deka nebo něco podobného o velikosti, která nám odtlumí cca 25-30% hrací blány a cca 15-20% rezonanční blány způsobí, že se attack batteru stane výraznější a ostřejší, hlasitost už není nijak výrazně nižší jako ve výše popsaných případech, ale přezvuky nám zmizí úplně, přičemž tón a dozvuk je ještě o něco zkrácen. -polštář, deka nebo něco podobného o velikosti, která nám odtlumí cca 25-30% hrací blány i rezonanční blány způsobí, že buben je už velice kmitočtově omezen, "osekán" o výšky i basy a hodí se jen pro kontaktní snímání kvalitním mikrofonem, jeho vlastní zvuk je již potlačen natolik, že působí mrtvým dojmem.

Bass drum, velký buben - výběr a párování blan. Pomineme-li, že veškeré kombinace blan můžeme utlumovat vnitřními vycpávkami, platí obecně stejné zásady jako při výběru a ladění Tom Tomů s vazbou na výše popsané vlivy otvorů v rezonanční bláně. Mimo to existují už zmíněné speciální blány vyvinuté jako rezonanční a o jejich vlastnostech se více dovíte opět v sekci: Blány 1.příklad hrací blány : jednovrstvá netlumená blána rezonanční blány : jednovrstvá netlumená blána výsledný zvuk: velmi otevřený dunivý tón s velikou rezonancí a spoustou přeslechů 2.příklad hrací blány : jednovrstvá tlumená blána rezonanční blány : jednovrstvá netlumená blána výsledný zvuk: velmi otevřený dunivý tón se zdůrazněním attacku batteru a omezení přeslechů po úderu, zkrácení dozvuku 3.příklad hrací blány : jednovrstvá tlumená blána rezonanční blány : jednovrstvá tlumená blána výsledný zvuk: kontrolovaný hutný zvuk bez vyšších harmonických kmitočtů s větším attackem batteru. (např. REMO Power Stroke 3 na obou stranách, nebo skvělá varianta, hrací Evans EMAD a rezonanční jednovrstvou s tlumícím kroužkem, P3,EQ1 a pod.) 4.příklad hrací blány : dvouvrstvá tlumená blána rezonanční blány : dvouvrstvá tlumená blána výsledný zvuk: velmi "ořezaný" tón přes který se provalí attack batteru, přeznění i dozvuk jsou velmi omezené.

Bass drum, velký buben - ladění a možnosti úprav zvuku. Pro bass drum- velký buben platí stejné pravidla jako pro ladění Tom Tomů, je pouze třeba zohlednit tyto zákonitosti: - pamatujte hrací blána ovládá attack a rezonanční blána kontroluje dozvuk - naladíte-li rezonanční blánu výše o cca 1-2 půltóny než hrací blánu, posune se celkové ladění bubnu o něco výše. - moderní hutný a přitom všemi frekvencemi prosáklý tón docílíme za použití jednovrstvé blány naladěné na nejnižší tón - po nalezení nejnižšího hratelného tónu ještě mírně podlaďte. (pozor na proražení jednovrstvé blány, filcový batter je bez problému, používáte-li plastový, nebo dřevěný, je vhodné blánu chránit zpevňujícím terčem) - ještě hutnějšího zvuku dosáhneme naladíme-li podobným způsobem i rezonanční blánu, tedy najdeme nejnížší hratelnou frekvenci a ještě ji mírně podladíme. (hrací blána pak má schopnost ovlivnit výšku ladění) - velký buben by měl být se neměl dotýkat korpusem podlahy, omezovalo by to jeho rezonanci, zvedněte jej na nohách cca 3 - 6 cm na úroveň podlahy.

Snare drum - malý bubínek. (ale taky šroťák, střeďák, virbl atd.)


21.11.2005

OPAVA DC


Opět i tato veledůležitá součást každé bicí soupravy podléhá stejným zákonitostem ladění jako ostatní bubny. Oproti nim však bývá vyráběn v různých výškách a hlavně z různých materiálů, které ovlivňují jeho zvukové vlastnosti, na těch se dále podílí mechanismus napínání pružin a strunění samotné.

Bubínek materiály a technologie, které ovlivňují jeho základní tón a rezonanci: - Brass - mosaz : brilantní, ostrý tón bohatý na všechny potřebné fekvence s příjemným dozvukem. - Steel -ocel: standartní zvuk s velkým zvonivým tónem a ostřejším zvoněním, oproti mosazi větší dozvuk. - Aluminium - hliník a jeho slitiny : velice čistý a teplý tón s krásným přezněním a hlasitým rhim shotem. - Bronze - bronzová slitina : tón je podobný mosazi, velmi se podobá i zvuku dřevěného bubnu, dokáže být taky hodně hlasitý a hraje po celém obvodu bez větších změn. - Cooper - měď : zvuk se nejvíce podobá hliníkovému korpusu, je jen ještě o něco teplejší.

Tepání kovových korpusů: tepáním kovových materiálů se zachová charakteristiku tónu, ten je dán materiálem, dokáže však v různé míře ovlivnit jeho barvu tónu a množství rezonance. Síla použitého materiálu : zcela logicky se do rezonance a tím i vlastního zvuku každého bubnu vyrobeného z kovu promítá i síla materiálu, ze kterého je vyroben. (obecně platí, že se sílou materiálu přibývájí středobasové frekvence) Odlévané korpusy : mají vyrovnanou rezonanci, ta bývá u svařovaných korpusů přerušena právě svarem, bývají odlévány z mnoha různých slitin, bubínky odlité ze zvonařské slitiny jsou velice průrazné a hlasité. Dřevěné korpusy : pro dřevěné korpusy malých bubínků platí naprosto stejné zákonitosti jako pro ostatní bubny vyrobené z různých dřevin, tedy: - průměr bubnu zásadně ovlivňuje výšku jeho základního tónu (pitch). - hloubka bubnu znamená větší vyzařovací plochu, tím větší hlasitost a delší dozvuk, mělčí buben má naopak zřetelnější artikulaci, bývá srozumitelnější, konkrétnější. - úložné lůžka pro pružiny mají vliv na dosednutí pružin k rezonanční bláně. - úložné hrany s menším úhlem než 45o zvyšují podíl kontaktu blány s korpusem a přímo tak ovlivňují jeho rezonanci.

Snare drum - malý bubínek a jeho hrací blána. O blánách jsem si už řekli poměrně hodně, blány na bubínky mohou být zcela shodné s blánami na Tom Tomy, ale existují rovněž speciality jako třeba EVANS Genera Snare nebo Genera Dry series (ventilační otvory po obvodu blány). -jednovrstvé blány :REMO Diplomat, EVANS Genera Concert Snare, jsou blány lakované s vynikající citlivostí a kontrétnosti tónů, díky své síle, která je řadí do kategorie velmi tenkých blan nemohou dosahovat vyšší životnosti a bývají tak většinou využívány orchestrálními hráči. - jednovrstvé středně silné blány: REMO Ambassador, Renaissance, EVANS- G1 coated, UNO 58 1000, Aquarian Satin Finish. Blána s nejjasnějším tónem je určitě Evans Uno 581000. Tyto blány mají veškeré zvukové vlastnosti, o kterých jsme si už psali a v naprosté většině (mimo pány řezníky) vydrží na bubíncích všech hudebních stylů. - jednovrstvé tlumené blány: REMO Power Stroke 3, EVANS -G1,CTD, RD, AQUARIAN Studio X. Tón, který blány vydávají


21.11.2005

OPAVA DC


je ořezán o vyšší harmonické kmitočty, je více plným a má méně dozvuků a přeznívání. - jednovrstvé tlumené blány označované "DRY" "suché" a "ventilované" blány: zde zcela vévodí blány EVANS Genera Dry, Uno 58 1000 Dry, jejich zvuk je více vyostřený s rychlým a konkrétním attackem a velmi omezeným dozvukem. Blány jsou dosti citlivé na přesnost ladění, dokážou zdůraznit středové frekvence korpusu a potlačí basové pásma. - dvouvrstvé tlumené blány: REMO Pinstripe, Power Stroke 4, EVANS G2, HD,ST.Rock AF,HD, Aquarian Performance II , Double Thin/thin) tyto blány už bývají velmi omezené na vyšších i spodních frekvencích, mají krátký dozvuk a téměř žádné přeznění.

Snare drum - malý bubínek a jeho rezonanční blána. Stějně jako v jiných případech můžeme použít jako rezonanční blánu v podstatě jakoukoliv, zde se ovšem v daleko větší míře projeví schopnost blány rezonovat, protože strunění potřebuje vyšší dávku schopnosti rezonance, než je to běžné u ostatních bubnů. - resonanční blány tenké: REMO Diplomat Snare, EVANS Genera Hazy 200 jsou blány, které přesně splňují požadavky na vysokou citlivost dokáží velmi kvalitně reagovat na údery přenesené na strunění, jsou schopny přenést každý "ghost stroke" a rovněž víření je značně čitelnější. - resonanční blány střední síly: REMO Ambassador, EVANS Genera Hazy 300, Aquarian Classic Clear Snare Side jsou silnější blány produkují o něco méně dozvuku, zvuk je ale více soustředěný, ale zůstává čitelný a srozumitelný. - resonanční blány hrubé : REMO Emperor, EVANS Genera Hazy 500,oba druhy těchto silných rezonančních blán jsou určeny k nevelké frekvenci úderů na bubínek, jsou poměrně málo čitelné a velmi suché.

Strunění – jeho význam a podíl na zvuku bubínku.

pro správnou funkci strunění a tím celého bubínku je nutné, aby náš struník měl rovné, nezkřivené jednotlivé dráty strunění bez ostrých výčnělků, které by měly za příčinu předčasné zničení rezonanční blány, o které už víme, že má být velmi tenká. Strunění jsou vyráběny v mnoha variantách jak v počtu jednotlivých drátů, tak materiálů, ze kterých jsou vyráběny, tak délce, kdy např. přesahují vlastní průměr bubínku. Na vás je, aby jste si vybrali ten správný, který bude vhodný právě pro váš bubínek a to není zcela jednoduché. pár zásad platných pro strunění: - strunění vyrobené z uhlíkové oceli bývají o něco jasnější než ty z běžné oceli - méně drátů použitých na strunění snižuje jeho hlasitost, ale zvyšuje artikulaci - široké struníky (až 42 drátů) jsou velmi hlasité, ale stává se, že již nelze zregulovat jejich "šum", který je ovlivňován okolními bubny a hlavně později ostatními nástroji. - mnohokrát stačí hledat na bubínku to nejvhodnější místo pro úder paličkou, stává se totiž, že pouhou změnou místa úderu bývají odstraněny problémy, které jste doposud spojovali se struněním. - obecně lze jen těžko naordinovat jaký struník, jak moc ho přitáhnout atd. to vše jsou velmi osobní záležitosti, se kterýma se každý musí naučit pracovat, výrobcové se předhánějí ve vyvíjení speciálních mechanismů pro napínání pružin a pružin samotných, nezbývá, než hledat a zkoušet.

Snare -malý bubínek - pár obecných rad. - pokud se z bubínku ozývají zvuky, které tam dle vašeho názoru napatří, sundejte prosím blánu, nebo blány a poklepáním na korpus se přesvědčte, zda vám nebrčí některá mechanická část bubínku. Najděte problém a odstraňte jej. Je to stejné jako u tom tomů. - zkontrolujte strunění,demontujte jej a položte na rovnou podložku, všechny dráty by měly mít stejné napětí, neměly by se


21.11.2005

OPAVA DC


kroutit a celé strunění by mělo přilnou svou váhou k podložce. Shledáte-li něco v nepořádku, investujte raději do nového strunění, obvykle to nebývá nijak dramaticky drahá záležitost. - pamatujte taky a lehce si to sami spočítejte, že nejvíce úderů při hře na bicí soupravu je směřováno na malý bubínek, proto taky blána podléhá největšímu opotřebování a pro zvuk bubínku je prioritní, aby byla blána v pořádku, tedy nevybouchaná, ale o tom jsme si už něco řekli výše. - obruče - další veledůležitá část bubínku, rozhodně je občas zkontrolujte zda nedošlo k jejich pokřivení, položte je na rovnou podložku a podívejte se, zda obruč doléhá po celém obvodě, jste-li velmi zručný, můžete se pokusit obruč srovnat, velmi bych však přimlouval za zakoupení nové obruče. (nezapomeňte zkontrolovat i kulatost obruče, položte ji na papír, udělejte si kříž, označte body a otočte obruč o 90o není-li kulatá, označené body nebudou sedět)

Ladění snare drum - metoda číslo 1 pro tlustý a šťavnatý zvuk.

dodržujte křížové dotahování ladicích šroubů

Použité blány : hrací : jednovrstvá blána určena pro snare drum jako jsou Remo Ambassador, Evans Genera Batter, Aquarian Studio X a další. rezonanční : tenká rezonanční blána jako REMO Diplomat nebo Evans Genera Hazy 200 Snare cíl : kontrolované zvonění, výrazný zvuk, dobrá artikulace a odskok paličky Pamatujte : bubínek ladíme bez přítomnosti strunění - prosím sundejte jej. - postup je opět stejný jako u ladění TT, proto jen zopakuji fakta - začínáme u rezonanční blány, kterou dostaneme do fáze nejnižšího čistého tónu. (viz.kapitoly výše), dále pokračujeme už mírně rozdílně, máme-li rezonanční blánu nataženou tak, že je schopna rezonovat čistě na zhruba nejnižším tónu, utáhneme každý jednotlivý šroub vždy v protilehlých stranách o cca 1/2 až celou otáčku, srovnáme tak napnutí blány po celém obvodě a máme připravený bubínek pro aplikaci vrchní-hrací blány. - hrací blánu laďte stejným postupem jak jsme si to již popsali v kapitole ladění Tom Tomů. To znamená - dosáhneme nejnižšího čistého tónu i z hrací blány, zde už předpokládáme, že tón budeme zvyšovat o cca 3-5 půltónů a postupujeme opět shodně s popisem uvedeným již v odstavci "pásmové ladění", hledáme optimální rezonanci a především a to je důležité, dobrý pocit ze hry, dobrý odskok paliček (případně i reakci metliček). V této chvíli je hrací blána značně výše naladěna oproti rezonanční bláně, která by měla zůstat na co nejnižším tónu. -namontujeme strunění - bude-li se vám zdát, že je málo citlivé, utáhněte rezonanční blánu o cca 1/4 otáčky.

Ladění snare drum - metoda číslo 2 pro studiový, netlumený zvuk (vhodný např. pro POP) Použité blány : hrací : jednovrstvá blána určena pro snare drum jako jsou Remo Ambassador, Evans Genera Batter, Aquarian Studio X a další. rezonanční : tenká rezonanční blána jako REMO Diplomat nebo Evans Genera Hazy 200 Snare cíl : zvonivý, velmi výrazný zvuk, citlivá a seřiditelná reakce struníku, dobrá artikulace a odskok paličky

Pamatujte : bubínek ladíme bez přítomnosti strunění - prosím sundejte jej. - postup je opět stejný jako u metody č.1, máme-li rezonanční blánu nataženou tak, že je schopna rezonovat čistě na zhruba nejnižším tónu, utáhneme každý jednotlivý šroub vždy v protilehlých stranách o cca 1/2 až celou otáčku, srovnáme tak napnutí blány po celém obvodě a máme připravený bubínek pro aplikaci vrchní-hrací blány. - hrací blánu laďte stejným postupem jak jsme si to již popsali v kapitole ladění Tom Tomů. To znamená - dosáhneme nejnižšího čistého tónu i z hrací blány, dále postupujeme tak, že ladíme obě blány na přibližně stejný tón (viz.pásmové ladění


21.11.2005

OPAVA DC


a hledání optimálního otevřeného tónů jak jsme si již popsali). Máme-li obě blány naladěny přibližně stejně, dotáhneme spodní, tedy rezonanční blánu o cca 3 půltóny nad blánu hrací. - namontujeme strunění ( o vlivech a možnostech regulace strunění a jeho mechanismu se dočtete v samostatném odstavci o něco dále v textu)

Ladění snare drum - metoda číslo 3 pro vysoce rezonantní zvuk. Použité blány : hrací : jednovrstvá blána určena pro snare drum jako jsou Remo Ambassador, Evans Genera Batter, Aquarian Studio X a další. rezonanční : o něco silnější rezonanční blána jako REMO Ambassador nebo Evans Genera Hazy 300 Snare cíl : zvonivý, velmi výrazný zvuk s vysokou rezonancí, citlivá a seřiditelná reakce struníku, dobrá artikulace i odskok paličky Pamatujte : bubínek ladíme bez přítomnosti strunění - prosím sundejte jej. - postup je opět stejný jako u metod č.1 a 2, máme-li rezonanční blánu nataženou tak, že je schopna rezonovat čistě na zhruba nejnižším tónu, utáhneme každý jednotlivý šroub vždy v protilehlých stranách o cca 1/2 až celou otáčku, srovnáme tak napnutí blány po celém obvodě a máme připravený bubínek pro aplikaci vrchní-hrací blány. - hrací blánu laďte stejným postupem jak jsme si to již popsali v kapitole ladění Tom Tomů. To znamená - dosáhneme nejnižšího čistého tónu i z hrací blány, dále postupujeme tak, že ladíme obě blány na přibližně stejný tón (viz.pásmové ladění a hledání optimálního otevřeného tónů jak jsme si již popsali). Máme-li obě blány naladěny přibližně stejně, dotahujeme s maximální citlivostí pouze po 1/8 až 1/16 otáček ladícího šroubu již pouze spodní, tedy rezonanční blánu a posloucháme fázové posuny až do bodu s největší rezonanci. - namontujeme strunění ( o vlivech a možnostech regulace strunění a jeho mechanismu se dočtete v samostatném odstavci o něco dále v textu)

Ladění snare drum - pár dalších doporučení. - při ladění postupujte stejně jako u TT posuvem přes fáze a zóny bubínku, ale pro zvyšování tónu využívejte více přitahování spodní blány. - jak jsem již mnohokráte uvedl provádějte ladění křížovým způsobem (viz.obrázek výše) - u malého bubínku je to obzvlášť důležité, protože ladicí šrouby (je-li jich 10 na 14" průměru) jsou v poměrně malé vzdálenosti od sebe a je tak velmi důležité, aby napětí blány bylo po celém obvodu vyrovnané. Použijte nejlépe 2 ladící klíče na protilehlých šroubech, budou vám sloužit i jako paměť, kde že jsem to vlastně skončil. Dále připomínám to co už tady zaznělo mnohokrát - otáčejte klíči velmi opatrně a hlavně po malých úsecích. (1/4, 1/8, 1/16 otáčky) Pamatujte taky, že rezonanční blány jsou vyrobeny z velmi tenkých materiálu, které mají omezenou schopnost smršťování, z čehož vám musí být jasné, že přetáhnete-li jde o proces nevratný a blánu můžete vyhodit. - u ladění malého bubínku je velmi důležité, aby rozdíl - interval mezi hrací a rezonanční blánou byl v rozmezí 2 až 3 půltónů, výška ladění je více individuální, ale rozdíl -interval musí být zachován, jinak dojde k fázovému rušení jehož důsledkem je ztráta rezonance a citlivosti až k úplnému zmrtvení bubínku. - chceme-li tlustý a šťavnatý zvuk naladíme spodní blánu co nejníže a ladíme pouze hrací blánu do intervalu, kdy budeme mít pocit, že je to "ono". - chceme-li zvuk, který je více artikulovaný - provádějte opačné ladění, tedy horní blánu nalaďte na optimum a přitahujte pouze blánu spodní.

Struník - mechanismus, pružiny, jeho instalace a několik rad. - předpokládám, že dokážete správně namontovat strunění - tak snad jen dbejte aby bylo namontováno přibližně do středu bubnu, přičemž pamatujte na to, že přitažením páčky se mírně vyosí směrem k páčce, napněte rovnoměrně upínací pásky, nebo provázky tak, aby se při napínání strunění nezkřížilo, tedy namontujte strunění, přitáhněte páčku, povolte utahovací šroub tak, aby strunění spadlo od rez.blány, mírně za pomocí pásků, nebo provázků přitáhněte k bláně a zafixujte. - přitáhněte páčku a jemně dotahujte stavěcím šroubem až uslyšíte reakci strunění, i nadále přitahujte jen velmi citlivě o zlomky otáček a poslouchejte jak se mění charakter zvuku, přitahováním se stává zvuk zřetelnějším, přetažením se začne dusit a palička přestane citlivě reagovat-zmrtví. Musíte zkoušet, hledat experimentovat, jiná cesta prostě není, buďte si jisti, že až najdete ten správný "bod" ucítíte ten "spodek", který vám projde až do žaludku. Pamatujte je to pořád dokola, se všemi regulujícími mechanismy (ladicími šrouby, napínáním strunění atd.) pohybujte vždy a zásadně velmi citlivě v minimálních otáčkách a sledujte změny, kterých tím docilujete.


21.11.2005

OPAVA DC


Struník - 5 úrovní jeho přitahování. Začneme u povoleného struníku a postupně utahujeme: - málo přitažený struník - zvuk je neuspořádaný, praská a chrastí. - více přitažený struník - relativně čistý zvuk s menším praskáním a máte pocit, jako by byl přetažený. - ještě více přitažený struník - teplo zvuku se začíná zvyšovat společně s plesknutím (slap bubnu). - mírně přetažené strunění - začíná se ztrácet teplo, ale zvuk je více artikulovanější. - totálně přetažené strunění - mrtvý, zadušený zvuk bez charakteristického práskání.

Snare -malý bubínek - pár dalších rad tipů. - nezapomeňte, že i stojan bubínku má vliv na jeho výsledný zvuk, bubínek by měl být uložen volně v lůžkách stojanu a neměl by být pevně svírán, omezuje to tak jeho vibrace. - při velmi silných úhozech se již nezvyšuje hlasitost bubínku, ale je zřetelně slyšet zvýšení výšky tónů, to je způsobeno tím, že vnímáme více blánu hrací před rezonanční, v takovém případě pomůže zvučit bubínek zespod u rezonanční blány. - můžeme snímat obě blány, ale pravděpodobně se projeví problémy s fázovým rušením, v podstatě jde o to, že obě blány bubínku jsou zhruba ve stejné fázi, kdežto snímací membrány mikrofonů v opačné, tento problém se musí řešit přefázováním spodního mikrofonu.

Potřebné vibrace a nechtěné rezonance. Strunění malého bubínku vydává šum, který mu v podstatě dotváří jeho charakter, stává se a to velmi často, že se ozývá ve chvílích, kdy bychom toho byli raději ušetřeni. Je to způsobené tím, že rezonance jiného bubnu soupravy je naladěna na stejnou, nebo velmi podobnou frekvenci a ty se pak navzájem ovlivňují. (hojně si strunění rozumí s baskytarou). Pár tipu jak si alespoň částečně pomoci. -má-li váš bubínek 10 šroubů, podlaďte dva protilehlé tak, až se objeví zvlnění blány a s citem utahujte až vlnění zmizí, to samé udělejte s dalšími dvěma protilehlými šrouby a zbývajícími šesti dotáhněte ladění do původní výšky. - najděte v soupravě buben, který má podobné ladění (většinou na rezonanční bláně) a pokuste se jej přeladit mírně pod, nebo nad bubínek, ne vždy se však podaří dodržet intervaly a omezuje se tak využití vlastní rezonance Tomů, výsledkem bývá většinou kompromis. - dalším řešením (poměrně úspěšným) je mírné odizolování strunění (v místě naletování pružin) od rezonanční blány. To dokážeme podlepením onoho místa hladkou a tenkou izolační páskou, chce to pohrát si a zkoušet. - další řešení: méně citlivé blány, jiné zdroje odtlumení, jiné typy strunění (střívkové, lankové struníky), ale to vše má už zásadnější vliv na výsledný zvuk a je na každém z vás, jako cestu řešení si zvolí.

U kterého bubnu začínáme s laděním ? Chápu,že je toho mnoho v čem bychom měli mít jasno, ale tady jde do tuhého, je třeba si uvědomit jakou hudbu hrajeme a jaký zvuk nástroje vlastně hledáme. - požadujeme-li hutný zvuk s nízkým laděním, bude asi nejvhodnější začít největším Tom Tomem (ať už zavěšeným RACK, nebo podlahovým FLOOR), naladíme jej hodně nízko, tím už známe maximální hloubku a můžeme v intervalech postupovat vzhůru. Naopak, tedy začít od nejmenšího, se nedoporučuje, mohli by jste se dostat mimo laditelný rozsah posledního v řadě, tedy největšího. - hrajeme-li rock, případně pop a hledáme-li silný, úderný zvuk bubnů - zde bývají stěžejní Tom Tomy, začneme tedy od nich, jde o to kolik jich vlastně používáte, vyberte ten střední, aby vám zůstal prostor nahoru i dolů. Snažte se dodržet intervaly po 5-ti půltónech, to by mělo zaručit, že jednotlivé bubny budou hrát naplno v celém harmonickým spektru. - hrajete-li funky, tak jistě víte, že tady je hlavním bubnem - bass drum, který spolu se snare řídí funky tempo i agresivitu.

Rozměry bubnů ve vztahu k intervalům : - jak už bylo výše napsáno průměr korpusu ovlivní výšku tónu, hloubka korpusu jeho hlasitost a barvu. - z vlastní praxe vím, že není moudré k TT 12" párovat TT 13" (pokud nemáte i TT 14" a nepotřebujete dostat zrovna ten tón mezi nimi) Z uvedeného je logické, že intervaly mezi bubny jejichž rozdíl v průměru je 1" (2,54cm) budou menší než u bubnů kde je rozdíl 2", kde se bubny ladí snáze a dosahují větší melodičnosti. - hloubka korpusů, obchodně označována jako "Power Tomy" nebo "X-tras" a podobně má ve výsledku vliv na hlasitost bubnu a v menší míře rovněž ovlivní charakter tónu bubnu, nižší korpusy mají soustředěnější, mírně konkrétnější tón a je


21.11.2005

OPAVA DC


vhodné je používat v menších prostorách. - pamatujte malé bubny lze naladit poměrně nízko, velké bubny naladit vysoko je téměř nemožné.

Možnosti ladění do not a intervalů : Buben je blanozvučný nástroj a korpus s blánou jsou společně schopni produkovat tón, který je ovlivněn fyzikálními možnostmi (myšleno průměr a hloubka korpusu) Cílem našeho snažení, by mělo být dosažení rozdílných tónů u jednotlivých bubnů (intervalů) v rozmezí 3 až 5 půltónů. Základem je nota "C" - poblíž této noty mívá své laditelné pásmo první tom soupravy (10" nebo 12" bývá naladěn +/ - půltóny okolo jednočárkovaného C ) K takto naladěnému Tomu musíme tzv.doladit ostatní bubny soupravy, doporučuje se ladit je v intervalu do tercie (3 půltóny)nebo kvinty (5 půltónů) takovýto interval dává bubnům prostor pro vzájemné melodické souznění. Vše co jsem uvedl ovšem není pravidlem vždy a všude, existuje spousta názorů a způsobů ladění a je na každém z nás, aby hledal a našel to co jej nejvíce oslovuje. V obecném příkladu pak naladění soupravy pojmenované tóny vypadá následovně: 9 x 10" TT: tón " Dis " 10 x 12" TT: tón " Ais " 12 x 14" TT,FTT: tón " F " 14 x 16" TT,FTT: tón " C " 18 x 22" BD: tón " F " (o oktávu níž než 16" TT,FTT) rezonanční blána BD : tón " E " 6 x 14" snare : tón " G " (nad 10" TT - "Dis")

Mikrofony a jejich vliv na výsledný zvuk soupravy. Vycházejme z předpokladu, že naše souprava je tzv. hotová, naladěná a produkuje tóny, které se hodí k tomu aby byly snímány mikrofony (nemá přehnaný dozvuk a rezonanci atd.) Přiložením mikrofonů do prostoru vhodného ke snímání začíná proces, který bývá popsán v mnoha odborných publikacích a tyto řádky si nekladou za cíl zjednodušovat tuto problematiku, ale pomoci pochopit jak to vlastně všechno funguje. Vzdálenost a mikrofonu od hrací blány je prvním a základním bodem, jeli mikrofon velmi blízko je náchylný k tzv. promixity efektu, což zjednodušeně znamená, že zachytí nejdříve nízkofrekvenční vlnu a zvýrazní tak basovou složku bubnu , dáme-li jej dále než je třeba, bude se chovat obráceně a basová složka bude chybět. Nejčastěji se pro snímání tomů používají dynamické mikrofony, jejichž frekvenční charakteristika je upravená tak, aby byly co nejvíce schopny eliminovat vzájemné přeslechy mezi jednotlivými bubny. (kondenzátorové mikrofony tuto vlastnost nemají) Vyplývá z toho jen to, že ve snímání bicích a výběru mikrofonů je lepší poučení zkušených zvukařů, případně poctivé studium potřebné literatury.

Bass drum - basový buben a jeho nazvučení. - vždy je třeba najít to správné místo pro umístění mikrofonu k vašemu bubnu, už malá změna v jeho umístění může vést k velké změně snímaného zvuku, obecně platí zásada, že čím blíže rezonanční bláně (myšleno uvnitř bubnu) tím bude zvuk méně zřetelný a bude přibývat hloubka tónů s dozvukem. Dáme-li mikrofon blíže k přední bláně, zvednou se střední frekvence, zmizí teplota tónů, ale hloubky zůstanou. (nedávejte mikrofon příliš blízko, akustický tlak blány by jej mohl zlikvidovat) - používáte-li nějaké vnitřní tlumení sníží se rezonance, ale zvýrazní charakter bubnu. - používáte-li obě blány velkého bubnu bez ventilačních otvorů, zvyšuje se nutnost nalézt správné místo, kde bude mikrofon schopen snímat, je možné dostat se s ním až k hrací bláně, zde ovšem postupně vstupuje pravidlo o opačné fázi. (taky se pravděpodobně začne do zvuku plést strunění malého bubínku, zde je třeba pomoci si mechanickými pomůckami k odstínění snare) -pro snímání velkého bubnu pochopitelně existuje nepřeberné množství pomůcek, fint a triků (např. používání různých druhů rezonátorů, jako např. YAMAHA - Subkick)a je na vás společně se zvukařem nebo nahrávacím technikem jaký bude výsledný zvuk vašeho bubnu. Obecně však platí, že ze špatného zvuku bubnu ozvučením dobrý neuděláš.

Snare drum - bubínek a jeho nazvučení. - můžeme snímat bubínek i HI HAT jedním mikrofonem, což s sebou pochopitelně nese určité kompromisy, rozhodně lepší je odstínit HI HAT použitím hyperkardioidní charakteristiky mikrofonu, kterým bude snímat malý bubínek a pro snímání HI HAT použít nějaký kondenzátorový overhead. - další možností je snímat obě blány dvěma mikrofony, o této problematice jsme hovořili výše, zopáknu tedy jen zhrubadocílíme obohacení tónu o ten potřebný "prásk" , ale musíme mít mikrofon s opačnou polaritou. - co nepřirozenější tón bývá snímán mikrofonem umístěným cca 5-8 cm nad bubnem, mírně mimo jeho vnější okraj namířeným na střed bubnu. Pokud jej dáte příliš blízko, vytratí se chrastění strunění a bubínek se pak podobá spíše timbales, máte-li problém s vlastním zvukem bubínku, mám tím na mysli slabou reakci strunění, bude asi nejvhodnější dát mikrofon


21.11.2005

OPAVA DC


dolů pod bubínek a namířit jej přímo na střed strunění. - opět platí to samé co jsem již psal u snímání velkého bubnu - ze špatného, dobré neuděláš a využij zkušenosti zkušenějšího.

Závěrem. Text je volnou interpretací myšlenek pana J. Scott Johnsona, vychází z anglického překladu, kdy lze některé myšlenky interpretovat různými způsoby, osobně si myslím, že vývoj i v této oblasti ubíhá mílovými kroky a nad některými částmi bychom mohli polemizovat. Nicméně i přesto, že podobných článků, zabývajícími se laděním bubnů najdeme na webu více, je tento svým rozsahem a hloubkou popisu dosti výjimečný. Dokáže tak zejména méně zkušeným hráčům poodkrýt ona tajemství s laděním, blánami a dalšími vazbami, které jsou důležité pro dobře znějící bicí soupravu. Najdete-li v tomto rozsáhlém textu myšlenky, se kterými nesouhlasíte i to je v pořádku, problematika je tak rozsáhlá a bývá ovlivněna tisícími subjektivními pocity a přístupy, že je téměř nemožné docílit absolutní názorové jednoty. Najdete-li chyby gramatické, nebo slohové, omlouvám se, jde o ryze amatérskou transformaci textů bez jakéhokoliv nároku na odbornost publikace. Tato verze v sobě nenese žádná práva autorská a měla by sloužit jako pomůcka pro rozezvučení více souprav v Čechách, na Moravě i Slovensku. Ivo Honajzer


21.11.2005

No title

Recommend Documents