No title

Èíslo 23

Èervenec 2010

Obsah:

Vážení spoluobèané, milí ètenáøi. Je tu opìt léto a máme prázdniny v plném nasazení. Vìtšina z Vás bude mít dovolenou a bude si užívat zasloužené chvíle odpoèinku. Blížíme se ke konci volebního období a tudíž nastává èas závìreèného zhodnocení toho, co se nám povedlo nebo pøípadnì co se nám nepovedlo a nebo je stále pøed námi. Nejvìtším a nejtíživìjším problémem obce již dlouhodobì je „rekonstrukce èásti komunikace III/36711 a kanalizace v místní èásti Václavovice“, která je rozdìlena na dvì stavební etapy. Projektová dokumentace byla dokonèena a pøedána v roce 2005, kterou zpracoval IDOP Olomouc. Akce je v zásobníku dopravních staveb spolufinancovaných z regionálních operaèních programù. Dle Olomouckého kraje akci lze realizovat za podmínky dohody s obcí o spolufinancování. V souèastné dobì je nutná aktualizace projektové dokumentace. Cenový pøedpoklad je 32 mil.Kè pro I. etapu a 35 mil.Kè pro II. etapu. Je zapotøebí pamatovat na finanèní spoluúèast obce cca. 15 mil. Kè. Byla podána žádost na financování rekonstrukce komunikací, opravy chodníkù v ulicích Komendova, Zátiší a Jiráskova, kde obec prošla prvním kolem pøipomínkového øízení z regionálních operaèních programù. Rozpoètové náklady 10 mil. Kè a spoluúèast z obecního rozpoètu 2,5 mil. Kè.

Zastupitelstvo schválilo studii projektové dokumentace na regeneraci obecního parku vèetnì jeho rozšíøení a ozelenìní veøejných prostranství obce. Dále bylo schváleno na posledním jednání zastupitelstva obce zadání nového Územního plánu obce, kde byly zapracovány všechny schválené pøipomínky obèanù a orgánù státní správy. Tyto veškeré materiály (studie, projektové dokumentace a zadání) jsou k dispozici na Obecním úøadì a ti obèané, kteøí mají zájem, si je mohou prohlédnout a vznést pøípadné pøipomínky èi podnìty.

1

Slovo starosty Usnesení

str. 1 str. 2-3

Vyprávìní o poèátcích cukrovarnictví str. 3 Sbor dobrovolných hasièù

str. 5

Pomoc Troubkám

str. 7

Spoleèenská kronika

str. 7

Spoleèenské akce

str. 8

V. dìtská olypiáda

str. 10

Václavovice jsou na mapì

str. 11

Hanáci na kolech kolem Rýna

str. 11

Knihovna a informaèní centrum

str. 13

Nìco z historie bedihošského zpravodaje

str. 14

Místo pro Vᚠpøíspìvek

str. 15

Zadáno pro ženy

str. 16

Tipy - triky

str. 18

Internetové stránky obce Bedihoš najdete na:

www.bedihost.eu

Taktéž byla schválena projektová dokumentace na cyklostezku a chodník smìrem k obecnímu høbitovu a dále do Kralic na Hané a podepsána smlouva o spolupráci s výstavbou cyklostezky s Mìstysem Kralice na Hané. Akce je v pøípravì, nebo v souèastné dobì nemáme ještì zpracovaný územní plán, a proto musíme poèkat až do pøíštího roku. Investièních akcí je ve stádiu pøípravy mnoho, a tak si jen pøejme, a je všechny zrealizujeme a najdeme dostatek volných obecních finanèních prostøedkù k dofinancování. Samozøejmì je zapotøebí i nadále pracovat na bìžné údržbì obce, která se postupnì rozšiøuje, nebo udržovaných ploch a dalšího majetku neustále pøibývá. Závìrem Vám všem pøeji krásné prožití letních mìsícù a pìknou dovolenou. Ing. Radek Konìvalík –starosta obce

U S N E S E N Í

z 34. zasedání Zastupitelstva obce Bedihoš, které se konalo ve ètvrtek 15. dubna 2010 v 18.00 hod. ve spolkové místnosti pohostinství Zastupitelstvo schvaluje: Zastupitelsvo schvaluje zapojení obce Bedihoš do spoleèného projektu spolupráce „ Požárním útokem na opravu zbrojnic“ místních akèních skupin Prostìjov venkov o.p.s. Na cestì k prosperitì o.s. zamìøeného na osu IV.2.1 Realizace projektù spolupráce, opatøení III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, obèanské vybavení a služby se zámìrem opravit hasièské zbrojnice 8 hlasù pro Zastupitelstvo obce Bedihoš schvaluje zámìr uzavøít smlouvu s Prostìjov venkov o.p.s. o pøedfinancování projektu „ Požárním útokem na opravu zbrojnic“ a finanèní spoluúèast v tomto projektu. 8 hlasù pro Zastupitelstvo obce Bedihoš schvaluje zámìr pronajmout hasièskou zbrojnici v majetku obce na pozemku p.è. 500 a 501 katastrální území Bedihoš místní akèní skupinì Prostìjov venkov o.p.s. za úèelem jedné opravy. 8 hlasù pro Zastupitelstvo schvaluje panu T. Holíkovi postavení lehkého pøístøešku na obecním pozemku p.è. 687 v k.ú Bedihoš . 7 hlasù pro 1 se zdržel

Zastupitelstvo schvaluje nové ceny služeb poskytované obcí jako ceny bez DPH. ( DPH je tøeba ke stávající  cenì ještì pøipoèítat ) 8 hlasù pro Zastupitelstvo ukládá: Zastupitelstvo ukládá místostarostovi zajistit vyjádøení stavebního úøadu k zamýšlené opravì hasièské zbrojnice. 8 hlasù pro Zastupitelstvo ukládá místostarostovi provìøit otázku opravy prùtlaku teplé vody do studené v MŠ. 8 hlasù pro Zastupitelstvo ukládá místostarostovi obce jednat s B. Sotorníkem ohlednì úpravy cesty za humny. 8 hlasù pro Zastupitelstvo ukládá místostarostovi jednat s firmou „Projekce zahradní, krajinná a GIS, s.r.o ohlednì výsadby zelenì na høbitovì. 8 hlasù pro Zastupitelstvo revokuje: Zastupitelstvo revokuje své usnesení z 32. zasedání z 18.2.2010 v bodì „Zastupitelstvo schvaluje prodej nájemního domu Komendova 67“ takto: Zastupitelstvo schvaluje prodej

nájemního domu Komendova 67 vèetnì dvora na pozemcích p.è.336 a 337 Ing. Jaroslavu Frýbortovi, Zátiší 462, Bedihoš za souèasnou odhadní cenu ve výši 1.002.350,- Kè (jedenmiliondvatisícetøistapadesát korun èeských). Pøedmìtná nemovitost je oddlužená. Stávající nájemní smlouvy v tomto domì zùstávají nadále platné. 7 hlasù pro 1 se zdržel Zastupitelstvo revokuje své usnesení z 32. zasedání z 18. 2. 2010 v bodì „Zastupitelstvo schvaluje koupi pozemkù“ takto: Zastupitelstvo schvaluje koupi pozemkù od Ing. Jaroslava Frýborta p.è. 1424/4, 281/2 dle znaleckého posudku è. 997/ 3/10 za smluvenou cenu 101 780,- Kè. 7 hlasù pro 1 se zdržel Návrhová komise:

Mgr. Vladimír Vláèil MUDr. Drahoslav Stavìl Ing. Radek Konìvalík starosta obce

¦

U S N E S E N Í

z 35. zasedání Zastupitelstva obce Bedihoš, které se konalo ve ètvrtek 17. kvìtna 2010 v 18.00 hod. v budovì OÚ Prostìjovská 13 Zastupitelstvo obce bere na vìdomí: Zastupitelstvo bere na vìdomí žádost p. Hrubého o smìnì pozemku p.è 537 za 2 parcely v lokalitì za sokolovnou nebo zahrnutí p.è. 537 do územního plánu jako stavební parcelu Zastupitelstvo bere na vìdomí výsledek vzdìlávání ZŠ a MŠ Bedihoš

Zastupitelstvo bere na vìdomí zprávu o údržbì biokoridorù a veøejné zelenì Zastupitelstvo bere na vìdomí zprávu starosty o stavu pøíprav rozvojových projektù obce, zejména pak o stavu ve vìci ,,Rekonstrukce komunikace a dešové kanalizace v ulicích Palackého a Nerudova“

2

Zastupitelstvo bere na vìdomí oznámení øeditele ZŠ a MŠ ohlednì úmyslného poškození thují v areálu školy Zastupitelstvo bere na vìdomí zprávu Èeské pošty o zabudování satelitního vysílaèe na budovì Prostìjovská 106. Zastupitelstvo obce schvaluje: Zastupitelstvo obce podmíneènì schvaluje zaøazení p.è.1043,1044,1045 do zmìny

územního plánu jako prùmyslovou zónu pro výstavbu fotovoltaické elektrárny s tím, že bude pøedložena smlouva, která bude øešit jednak nájem za užívané obecní pozemky a jednak pøípadné dobudování pásu zelenì po ukonèení projektu. 6 hlasù pro 2 hlasy proti

èásti pozemku p. è.1262/1 o rozmìrech 3 x 18 m . 8 hlasù pro

Zastupitelstvo schvaluje celoroèní hospodaøení obce a závìreèný úèet obce Bedihoš za rok 2009 bez výhrad 8 hlasù pro

Zastupitelstvo schvaluje  uzavøení smlouvy o technickém zhodnocení stavby na Prostìjovské ul. 106 mezi Obcí Bedihoš a Èeskou poštou a.s., odd. administrativní èinnosti severní Morava, Poštovní 1368/20, 728 60 Ostrava.

Zastupitelstvo obce schvaluje „Smlouvu o vzájemné spolupráci „ pøi budování cyklostezky mezi Mìstysem Kralice na Hané a Obcí Bedihoš . 8 hlasù pro Zastupitelstvo schvaluje nákup šachet splaškové kanalizace i pro žádosti podané po 1.1.2010 s tím, že montហbude provedena na náklady žadatele odbornou firmou (viz 25. zasedání z 25.6.2009) 8 hlasù pro Zastupitelstvo schvaluje zámìr pronájmu

Zastupitelstvo schvaluje žádost p. M. Gotvalda o zmìnì vytápìní v bytì è.3 na Prostìjovské ulici 106. Jedná se o zmìnu z vytápìní tuhými palivy na plyn. 8 hlasù pro

8 hlasù pro Zastupitelstvo schvaluje bezúplatný pøevod „ euronástìnek“ a pøijímá tento dar od Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc do svého vlastnictví. 8 hlasù pro Zastupitelstvo schvaluje Výroèní zprávu OÚ Bedihoš za rok 2009 o svobodném pøístupu k informacím.

8 hlasù pro Zastupitelstvo neschvaluje: Zastupitelstvo neschvaluje zveøejnìní inzerce do pøipravované reklamní brožury ( R. Lisický). 8 hlasù pro Zastupitelstvo obce ukládá: Zastupitelstvo ukládá místostarostovi požádat provozovatele podtlakové kanalizace firmu VaK o kontrolu, kdo je aktuálnì pøipojen ke kanalizaci. Dále provìøí možnost pøemístìní již zabudované, ale nepoužívané šachty na jiné místo. 8 hlasù pro Zastupitelstvo povìøuje: Zastupitelstvo povìøuje místostarostu øešením ve vìci, která týká žádosti paní S. Ježkové, ohlednì výmìny sklepních prostor. Návrhová komise:

T. Holík F. Cetkovský V. Kadlec Ing. Radek Konìvalík starosta obce

VYPRÁVÌNÍ O POÈÁTCÍCH ØEPNÉHO CUKROVARNICTVÍ A O BEDIHOŠSKÉM CUKROVARU V OBDOBÍ HABSBURSKÉ MONARCHIE Døíve, než bude struènì popsána historie vzniku a prvních

cukrovarnickém prùmyslu angažovali zejména šlechtiètí velkostatkáøi. Z cukrovarù založených do roku 1850 pøežily jen ty, které byly vhodnì položené a finanènì i technicky dobøe zajištìné. A takových byla výrazná menšina. Po revoluèních událostech roku 1848 byla zrušena patrimonia. Buržoazní podnikatelé nebyli od této chvíle plnì závislí na dodávkách øepné suroviny od šlechtických velkostatkù. Tato skuteènost nezanedbatelnou mìrou pøispìla k tomu, že se v cukrovarnictví v èeských zemích (až do roku 1918 byly souèástí rakouské, pøípadnì rakousko-uherské monarchie, kde vládl rod Habsburkù) brzy stalo pomìrnì rozvinutým prùmyslovým oborem. Založení bedihošského cukrovaru spadá právì do doby tìsnì po roce 1848. Bedohoš byl tenkrát èistì zemìdìlskou obcí, která èítala okolo 30 selských usedlostí s dvorem, hospodou a kovárnou. To se však zmìnilo velmi záhy. Roku 1850 kníže Metternich prodal bedihošský dvùr olomouckému posnikateli Pavlu Primavesimu. Rodina Primavesi pocházela z Itálie. V první polovinì 19. století se usadila v Olomouci a zaèala se angažovat v mnoha prùmyslových oborech, cukrovarnictví nevyjímaje. V roce 1859 Carl Anton Primavesi obdržel velkoobchodní oprávnìní a spolu s bratry se stal vedoucím pøedstavitelem silné kapitálové spoleènosti ,,Verein mährischer Zuckerfabriken“ se sídlem v Olomouci. Tato spoleènost provozovala cukrovary ve Velké Bystøici, v Hulínì a právì v Bedihošti. V Olomouci mùžeme dodnes spatøit architektonicky významnou vilu, ve které rod Primavesi kdysi žil.

desetiletí trvání bedihošského cukrovaru. Do první poloviny 18. století byl znám pouze tøtinový cukr, který se dovážel ze zámoøí. V roce 1745 chemik Andreas Sigmund Marggraf ve svém spise dokládal, že mnoho rostlin, pøedevším øepa, obsahuje kvalitní cukr. Jeden z Marggrafových žákù - jistý Achard založil v Prusku první øepný cukrovar na svìtì. První cukrovary v èeských zemích vznikly na sklonku 18. století. Je nutné dodat, že se jednalo o malé a zcela primitivní cukrovary, které se dají bez nadsázky oznaèit za pokusné stanice na výrobu cukru z øepy. Výroba cukru z øepy nabyla na významu po roce 1806, kdy Napoleon Bonaparte vyhlásil kontinentální blokádu. Na evropskou pevninu nesmìly být tehdy dováženy zámoøské výrobky, zejména anglické. Týkalo se to rovnìž dovozu tøtinového cukru. Po Napoleonovì pádu v roce 1815 skonèila rovnìž kontinentální blokáda. Evropu poté znovu zcela ovládl tøtinový cukr, který však byl cenovì dostupný jen bohatším vrstvám obyvatel. Široké vrstvy obyvatelstva sladily medem. Ke vzniku nových øepných cukrovarù v èeských zemích docházelo od rou 1829, kdy byl založen cukrovar v Kostelním Vydøí u Daèic. Pøispìl k tomu technický pokrok, zvýšení obsahu cukru šlechtìním øepy a intenzivnìjší obdìlávání pùdy. K bìžnému vybavení cukrovarù té doby patøily již rùzné pracovní stroje, napø. kruhadla, struhadla, øezaèky èi hydraulické lisy. Dobytèí èi koòský žentour byl postupnì nahrazován parním pohonem. Do roku 1850 se v

3

Cukrovar byl v naší obci založen v roce 1851 na pozemcích dvora. Kapacita a zaøízení cukrovaru byly tenkrát velmi zanedbatelné. V dobì kampanì se dennì zpracovalo jen okolo dvou set tun øepy, podíl ruèní práce byl velmi vysoký. Primavesiho firma skupovala grunty a chalupy, aby zvìtšila svou pozemkovou držbu, proti èemuž ostøe protestovali místní sedláci. Rozpínavost kapitálu bankéøe Primavesiho se jim však nepodaøilo zastavit. Kladem bylo, že výrobky bedihošského cukrovaru mìly od poèátku výbornou úroveò. Již v roce 1855 obdržel cukrovar na paøížské výstavì diplom, který podepsal tehdejší vládce Francie, Napoleon III. Zvláštností místního cukrovaru byla doprava cukru vozy do Brodku u Pøerova, kde mìl cukrovar své skladištì. V Brodku u Pøerova byl cukr nakládán do vagónù a rozvážen žekeznièní dopravou. Na zpáteèní cestì do Bedihoštì nejely koòské potahy s prázdnou, v Brodku naložily uhlí, kterého bylo potøeba k provozu cukrovaru. Tato složitá dopravní martyrie skonèila v roce 1870. Od poèátku èervence toho roku byl v Bedihošti zahájen provoz železnice, která byla využívána hlavnì k nákladní dopravì. Bedihošský cukrovar od té doby dopravoval cukr z místní žekeznièní stanice. Postavení cukrovarnických dìlníkù bylo velmi špatné. Pro dnešního èlovìka zní neskuteènì, že zpoèátku pracovali 14 hodin dennì. Po stávce v roce 1885 dosáhli snížení pracovní doby na 12 hodin dennì a rovnìž dosáhli mírného zlepšení platù. Nový majitel cukrovaru - Spolek moravských cukrovarù se sídlem v Olomouci, na pøelomu 19. a 20. století nechal pro cukrovarnické dìlníky postavit nìkolik bytových domù, aby zlepšil jejich neutìšitelné bytové problémy. Jedná se o nìkolik bytovek, které dodnes stojí v Komendové ulici, napø. èísla popisná 65 a 67. V roce 1892 se cukrovar doèkal první velké rekonstrukce, byly totiž zavedeny modernìjší stroje a vybudovány dopravní kanály. Ke znaènému rozšíøení cukrovaru došlo roku 1905, kdy bylo znovu modernizováno strojní zaøízení. Kapacita cukrovaru vzrostla ze 400 na 700 tun poøezané øepy dennì. O tøi roky pozdìji byla postavena parní turbina,

s p o j e n á s elektrickým generátorem. V roce 1912 byla rekonstruována rafinérie. V témže roce koupila cukrovar vídeòská Creditbank. Do období rakousko-uherské monarchie spadá první velký požár, který postihl bedohošský cukrovar. Stalo se tak v bøeznu 1907, kdy požár ve skladišti znièil okolo 1700 tun cukru. K dalším dvìma požárùm došlo v mimoøádnì pohnutých dobách: v létì 1944 za nevyjasnìných okolností shoøelo okolo 2200 tun cukru, v záøí 1953 následoval další požár, který vyšetøovala komunistická Státní bezpeènost. Cukrovar v Bedihošti ukonèil svou èinnost v roce 1988. Na závìr uvedu pro zajímavost všechny ostatní cukrovary, které kdy na Prostìjovsku existovaly. První z nich byl založen v roce 1839 v Èelechovicích na Hané, o pìt let pozdìji vznikl cukrovar v Doloplazích (zanikl v roce 1956). Jepièí život mìl cukrovar v Hluchovì (založen 1839), stejnì dopadly oba cukrovary v Prostìjovì, které byly založeny v letech 1844 (na námìstí S. Èecha) a 1852 (v Kostelecké ulici). Oba zanikly v roce 1855. Donedávna existoval cukrovar v Nìmèicích nad Hanou, který byl založen až v roce 1909. Jdiný dodnes fungující cukrovar na Prostìjovsku se nachází v blízkých Vrbátkách (založen 1870). Na závìr perlièka: v letech 1928-1935 byl v provozu cukrovar dokonce v Krumsínì, tedy v kopcovité èásti prostìjovského okresu. Použitá literatura: Dušek, Radim: František Egerle a èeské cukrovarnictví. Ústí nad Orlicí 2003 Hudeèek, Jan-Mlèoch, Jan: Bedihoš, obrázek minulosti a pøítomnosti. Prostìjov 1926 Janoušek, Vojtìch: Vlastivìda moravská, prostìjovský okres. Brno 1938 Myška, M.: Historická encyklopedie podnikatelù Èech, Moravy a Slezska. Ostrava 2003 Vavrouch, Ladislav: Bedihoš, obraz obce a života obyvatel v prùbìhu staletí. Kostelec na Hané 1998 Sto let výroby bílého zlata v Brodku u Pøerova. Brodek u Pøerova 1981

Zamìstnanci cukrovaru, v pozadí jsou vidìt homole cukru (asi rok 1910)

Pohled na cukrovar z Komendovy ulice (okolo roku 1960) Bc. Petr Jirák

4

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIÈÙ Vážení spoluobèané, prostøednictvím Bedihošského zpravodaje bych Vás chtìl seznámit s èinnostmi, které se v první polovinì roku v našem sboru udály. Od zaèátku roku pracuje nᚠvýbor v novém složení. Jak už se stalo pravidlem, rok 2010 jsme zaèali tradièním hasièským plesem. Tímto bych chtìl podìkovat všem pøíznivcùm SDH Bedihoš za hojnou úèast a zejména všem sponzorùm, bez kterých by se hasièský ples neobešel. V bøeznu jsme poøádali sbìr železného šrotu. Dne 15.5.2010 jsme se zùèastnili okrskoveho cvièení ve složení jedno družstvo mužù a jedno družstvo žen.l Nyní Vás seznámím s jednotlivými zásahy našeho sboru, kterým velel nový velitel Petr Kuchaø. Dne 19. 5. 2010 v 17.45 hod. jsme byli požádáni panem Rudolfem Machtem z Bedihoštì k vyèerpání zaplavených sklepních prostor. Pøi odèerpání vody jsme zjistili, že se jedná o vodu spodní, a panu Machtovi jsme doporuèili, aby se voda již dále neèerpala a tuto spodní vodu nechal opadnout.

Téhož dne ve 20.00 hod. jsme byli požádani o pomoc v zaplavenych Troubkach z Hasièského záchranného sboru Olomouckého kraje, kde znìla prosba, abychom se dne 20. kvìtna 2010 v 7.00 hod. hlásili na krizovém štábu v obci Troubky na Pøerovsku, kde nám bude urèena èinnost pøi odstraòování následkù nièivých povodní. Dne 20. 5. 2010 v 7.00 hod. jsme se hlásili na krizovém štábu v obci Troubky. Zásahu se úèastnili tito èlenové: Petr Kuchaø, Jiøí Zips, Otakar Hruda, TomᚠHrubý, Martin Král, Radim Petøík, František Jablunka a Josef Pøecechtìl. Výše uvedení èlenové se støídali v práci nepøetržitì 80 hodin. V sobotu se pøipojily k zásahové jednotce na jeden den i Jana Vièarová a Eliška Braunová. Na podnìt naší èlenky Lenky Vièarové byla v obci uspoøádaná sbírka uklizecích a èisticích prostøedkù pro obèany Troubek postižené povodní. Dále musím podìkovat našemu novému veliteli sboru Petru Kuchaøovi,který aè jako nejmladší velitel v zaplavených Troubkach,tuto funkci zvládl na jednièku! Sbor pod jeho velením neudìlal naší obci ostudu!

Dne 23. 5. 2010 ve 14.00 hod. jsme byli požádáni naším èlenem Františkem Cetkovským o vyèerpání sklepních prostor v jeho rodinném domì. Dne 3. 6. 2010 v èase 18:24 zaznìla siréna a zarovìò pøišla na mobilní telefony celé zásahové jednotky SMS zpráva z dispeèinku Hasièského záchranného sboru Olomouckého kraje se znìním: „ Zaplavení sklepních prostor v obci Bedihoš, na ulici Komendova, è. p. 60 (Mexiko) - technická pomoc, vyèerpání, zamezení škod (zaplavení plynových kotlù)“. Dne 5.6.2010 ve 13 hod se ženské družstvu zùèastnilo soutìže v Nìmèicíchn.H.,, O rozvoj venkova- MAS Na cestì k prosperitì,,.Z této MAS se zajišují dotace na opravu støechy na naši hasièské zbrojnici,která je v kritickém stavu! V sobotu 12. 6. 2010 jsme uspoøádali v rámci dìtského dne netradièní akci nazvanou Pohádkový les. Èlenové hasièského sboru se pøestrojili do kostýmù pohádkových postav a i pøes menší chybièky, které pro pøíštì urèitì vylepšíme, jsme dìtem rozzáøily jejich tváøe. Dále musíme podìkovat za pomoc hasièùm z Hrubèic a myslivcùm, kteøí pro návštìvníky v myslivecké remízce zajistili bohaté obèerstvení. Tuto akci jsme uspoøádali díky sponzorùm,kterým tímto dìkujeme.Obec Bedihoš, garage Jiøí Khyr, cukrárna Alèa paní Alena Spíchalová,sokolovna paní Kardinalová, ÈSSD za skákací hrad a hasièi pøispìli i nemalým finanèním pøíspìvkem. O týden pozdìji, tj. 19. 6. 2010 jsme pro naši obec zajišovali poøadatelskou èinnost pøi Olympiádì svazkù obcí.Naši èlenové sboru byli zaøazeni jako rozhodèí pøi osmi disciplínách. Olympiády se zúèastnilo jedenáct obcí z blízkého okolí; soutìžilo se v rùzných sportovních disciplínách. Podrobnìjší informace o èinnosti našeho sboru dobrovolných hasièù se mùžete dozvìdìt na našich webových stránkách www.sdhbedihost.estranky.cz Závìrem bych vám všem chtìl popøát krásnou dovolenou

5

Jiøí Zips - starosta SDH Bedihoš

V sobotu 12. 6. 2010 POHÁDKOVÝ LES.

6

POMOC TROUBKÁM Pøál bych si touto cestou podìkovat èlenùm jednotky sboru dobrovolných hasièù v Bedohošti, kteøí se ve dnech 20. a 21. 5. 2010 zúèastnili záchranáøských prací spojených s odstraòováním následkù místní povodnì v Troubkách na Pøerovsku. Jedná se o tyto muže: Petra Kuchaøe, Otakara Hrudu, Radima Petøíka, Martina Krále, Jiøího Zipse, Tomáše Hrubého, Fr. Jablunku a Josefa Pøecechtìla. Svou èinností nejen že pøispìli k likvidaci škod, ale také pøíkladnì reprezentovali naši jednotku a naši obec.

Pánové dìkujeme! Vladimír Vláèil - místostarosta

SPOLEÈENSKÁ KRONIKA Významné životní jubileum ve druhé polovinì letošního roku oslaví tito naši spoluobèané: Èervenec: pí Rosová Anna

90 let

Srpen:

p. Snášel Jaroslav

75 let

Záøí:

pí Pøikrylová Marie

75 let

pí Chmelanová Veronika 75 let Øíjen:

pí Entnerová Eliška

70 let

pí Vojtášková Ludmila

91 let

p. Hrubý Josef

75 let

pí Himrová Vìra

85 let

Srdeènì blahopøejeme !

Sbor pro obèanské záležitosti v Bedihošti uvítal v sobotu dne 19. èervna 2010 v obøadní síni Obecního úøadu do života a do Svazku obce nové obèánky, kterými jsou:

Jakub Vít Veronika Langrová Jakub Sedláèek Vally Škopová 7

S velkou úctou a zármutkem vzpomínáme na pana Jaroslava Hejduka,

který v mìsíci bøeznu opustil navždy øady našich spoluobèanù: Èest Vaší památce !

SPOLEÈENSKÉ AKCE

S BOR PRO OBÈANSKÉ ZÁLEŽITOSTI V BEDIHOŠTI A VÝBOR KULTURY pøipravily tradièní ,,ZÁBAVNÉ ODPOLEDNE PRO SENIORY“, které se uskuteènilo 12. èervna 2010. Skupina DUO MAGNET Štìpánov pøijela pobavit naše seniory písnièkou. Pro zpestøení programu pøedvedla zástupkynì Studia Orientálních tancù Olomouc indické a arabské bøišní tance. Tìm, kteøí si našli volnou chvilku a pøišli, dìkujeme. Vìøíme, že se jim program líbíl. 8

Sbor

pro obèanské záležitosti a výbor kultury pøi Obecním úøadu v Bedihošti pøejí všem žákùm a studentùm pøíjemnì prožité prázdniny a obèanùm krásné zážitky z dovolených.

9

^ ^

^ ^ V. DÌTSKÁ OLYMPIÁDA SVAZKU OBCÍ PROSTÌJOV-VENKOV D ne 19. 6. 2010 (So) se v obci Bedihoš konala dìtská olympiáda svazku obcí, v poøadí již pátá. Ještì než pøijdu k vlastní soutìži, pøipomeneme trochu

soutìž jako opravdovou olympiádu. A jak to nakonec dopadlo?

historie. První byla v Kralicích na Hané (2006), druhá

Mezi staršími žáky získali medajle tým Bedihoštì 1, Èelèic 2

v Klenovicích na Hané (2007), tøetí v Èehovicích (2008)

a Èehovic 3. Mezi mladšími pak Èehovic 1 a Bedihoš 2

a ètvrtá ve Vrbátkách (2009).

a Výšovice 3.

Na poèátku byly obavy s poèasím. Nakonec se muselo

Ceny pøedávala senátorka Božena Sekaninová,

riskovat a spolehnout se i na trochu toho ,,váleèného“ štìstí

místopøedseda svazku, starosta Klenovic Stanislav Cetkovský

a dopøedu mohu prozradit, že vše vyšlo, což mohou potvrdit

a starosta Bedihoštì ing. Radek Konìvalík.

všichni, kteøí se zúèastnili.

Doprovodný program byl rovnìž bohatý. Nejvìtší pozornosti

Pøed 13.00 hod. se do Bedihoštì zaèali sjíždìt týmy žákù

se tìšil koèár tažený párem koní, známého majitele Muzea

z jednotlivých obcí. Za každou obec soutìžil vždy jeden

koèárù z Èech pod Kosíøem - Václava Obra, dále byla k vidìní

ètyøèlenný tým mladších a jeden tým starších žákù.

akrobacie plachákù a seskok parašutistù pøímo na høištì pøed

Postupnì jsme pøivítali zástupce všech obcí svazku:

školou. Zájmu divákù se tìšila i dvì závodní auta místního

Bedihoštì, Biskupic, Èelèic, Èehovic, Hrubèic, Klopotovic,

obèana Miloše Zmeškala.

Kralic, Klenovic, Skalky, Vrbátek a Výšovic, tedy jedenáct

O obèerstvení se postarali manželé Kardinálovi a na závìr

obcí. Pouze Klopotovice poslaly jen starší žáky, tým mladších

jsem si nechal podìkování: Olomouckému kraji a firmì

nedokázaly sestavit. Celkem se tedy soutìží zúèastnilo 84 žákù

Zetospol Bedihoš, kteøí tuto akci sponzorsky podpoøily a také

(44 starších a 40 mladších). Soutìžilo se v 8 disciplínách. Pro

našim dobrovolným hasièùm, kteøí na sebe vzali hlavní

mladší žáky byly nìkteré z nich pøimìøenì upraveny. Jednalo

organizaèní zajištìní akce.

se o a) skákání v pytlích, b) hod na koš, c) test dopravních

Dále pak dìkuji zamìstnancùm Obecního úøadu a všem

znalostí, d) kop míèem do minibranky, e) hod kriketovým

ostatním dobrovolníkùm, kteøí jakýmkoliv zpùsobem pøispìli

míèkem na cíl, f) bìh pøekážkovou dráhou, g) jízda zruènosti,

k tomu, aby V. dìtská olympiáda probìhla úspìšnì.

h) vytrvalostní bìh družstev.

Ještì jednou podìkování všem.

Úèastníci a jejich doprovod soutìže velmi prožívali, fandili, radovali se a byli i zklamaní. Zkrátka všichni prožívali tuto

V. Vláèil - místostarosta

10

VÁCLAVOVICE JSOU NA MAPÌ SVÌTOVÌ ZNÁMÉHO PRÙVODCE ! Pøed

pøípadnou sázku o láhev dobrého moku, nejlépe èerveného, jsem klidnì pøistoupil. Pøece musím mít pravdu já, ne? Vidina výhry pìkného èerveného ,,kulatého“ z Burgenlandu mi dodávala chuti i velkou nadìji na výhru. Pøítel Franz však kontroval tím, že pøinesl ze své Octavie knihu - prùvodce Èeskou republikou, vydaného svìtovì uznávaným vydavatelstvím MARCO POLO. Ve správném prùvodci nesmí chybìt ani øádná mapa, a tak ,,Václavovèáci“ radujme se! Na mapì v tomto prùvodci na silnici è. 367 mezi Kojetínem a Prostìjovem najdete vesnice konèící na -ICE a tudíž není uveden Bedihoš, ale VÁCLAVOVICE!!! A tak vyzývám všechny Václavovèáky! VYPNÌME SVÉ HRUDI a BUÏME HRDI!! Jsme na mapì svìtového vydavatelství!!! Stálo mne to tedy láhev dobrého moku z našeho stále ještì zaplaveného sklepa, ale co by Václav z Václavovic neobìtoval za zviditelnìní své rodné vísky! Ale bedihošáci nebojte se velká spokojenost našich pøátel z návštìvy bedihošského zahrádkáøství ZETASPOL snad na oplátku proslaví Bedihoš na opaèném konci Rakouska.

nedávnem nás navštívili naši pøátelé z Rakouska a po dlouhém období dešù nám snad koneènì dovezli sluneèné poèasí. Sedíme na zahradì a kamarád Franz nám líèí prùbìh takøka 900 km dlouhé cesty z hornaté spolkové zemì Vorarlberg až k nám na rovinatou Hanou. Povídáme si o všem možném, o tom, co jsme se nevidìli, zažili atd. No a jak tak kostrbatá konverzace v nìmèinì plynula, zmínil jsem se i o svých pøíspìvcích do našeho zpravodaje pod pseudonymem ,,Václav z Václavovic“. Tu Franz zbystøil a povídá - ,,Václavovice to je nìjaká vìtší vesnice zde poblíž Bedihoštì - ne?“ Naivnì øíkám ne a postupnì mu vyjmenovávám okolní vesnice konèící na ,,ice“ jako Èehovice, Hrubèice, Kralice, Výšovice. Franz však stále trvá na svém. Poté pøistupuji k vysvìtlení, že Václavovice bývaly místní èástí, resp. osadou Bedihoštì, ale že to už používají snad jen starousedlící a zcela urèitì to nemùže vìdìt pøítel Franz. I s tímto vysvìtlením se však nespokojí a tvrdí, že Václavovice jsou na jeho mapì. Opìt jsem argumentoval, že Václavovice jsou u Frýdku Místku èi nìkde u Náchoda, ale zde urèitì ne. Na

HANÁCI NA KOLECH KOLEM RÝNA V

Za start naší cesty jsme si vybrali místo nedaleko pramene veletoku Rýna, kde ještì nese název ,,Hinterrhein“ (Zadní Rýn) v blízkosti švýcarského mìsta Disentis. Nᚠkamarád nás sem vyvezl i s koly autem. Když jsme stoupali stále do hor do plánovaného startu v Disentis jsme to mìli asi 10 kilometrù, upoutala nás krása a majestát švýcarských Alp u mìsteèka TAVANASA. Krajina nás zde oslovila natolik, že jsme zmìnili nᚠzámìr a jako výchozí bod si stanovili toto mìsteèko obklopené nádhernými horami se zasnìženými vrcholky. Bylo krásné poèasí, a tak modrá obloha nádhernì kontrastovala s alpskými velikány. Sjeli jsme tedy do blízkosti cyklostezky lemující tok Rýna, sundali jsme naše jednostopé dopravní prostøedky, rozlouèili se s kamarádem a vydali se zpìt na asi 150 kilometrovou trasu.

nìkterém z minulých èísel našeho zpravodaje jsem

popisoval nᚠcyklovýlet kolem Bodamského jezera. Naplnìni nadšením z vydaøené akce jsme pøemýšleli tento typ dovolené zopakovat. Po nedalekém Pomoraví èi Drahanské vrchovinì, krásné Šumavì, jsme se tedy po úspìšném zahranièním ,,turné“ kolem švýcarsko- nìmecko-rakouského Bodamského jezera v r. 2008 rozhodli pro cestu kolem Rýna. Autem jsme se pøepravili na západ Rakouska až k Lichtenštejnským hranicím poblíž Feldkirchu resp. Dornbirnu. Zde jsme se u našich pøátel krátce pøíjemnì zdrželi, abychom se potøebnì aklimatizovali na alpský vzduch, vyzkoušeli si cyklostezku kolem Rýna a odpoledne ještì zvládli krásu rýnských vodopádù u švýcarského mìsta Schaffhausen, které se proslavilo nejen vodopády, ale také výrobou švýcarských hodinek.

HÁDANKA 11

Zpoèátku cesta splòovala naše pøedstavy, že cesta bude pohodlná a povede pøevážnì z kopce, nebo pojedeme kolem pomìrnì malé øeky, která pozdìji graduje v evropský veletok. Cesta byla pøíjemná, vedla lesy a háji, povrch cesty byl šotolinový, pøípadné výtluky byly èerstvì vyspraveny nìjakou jakoby betonovou smìsí. Potkávali jsme øedu cyklistù, èasto i s pøívìsnými vozíky, ve kterých vezli své ratolesti. U cykloturistiky je úžasné to, že mùžete daleko více sledovat okolí, není problém zastavit a obdivovat se pøírodním sceneriím. A tak jsme projeli a prohlédli i nìkolik starobylých døevìných krytých mostù. Obdivovali jsme umìní a techniku jejich konstrukce. Samozøejmì, že pohledy na majestát hor jsou doslova bezedné. Jenže po nìjakých kilometrech si uvìdomujeme význam slava cykloturistika. Obèas musíme totiž ,,ze sedla“ a z cyklistiky se tak stáva cykloturistika. Dostáváme se totiž do kopcù a Rýn se nám vzdaluje ani ne tak co do vzdálenosti, ale co do výšky. Koryto øeky za vesnièkou Valendas (zde jsme se obèerstvili výborným pivem zn. Calanda) totiž zabírá celou šíøku údolí a vytváøí zde nádherné scenerie. Stoupáme stále výš a výš po cestì plné zatáèek. V mnohém nám tato cesta pøipomíná cestu na známý Grossglockner, který jsme zdolali pøed pár dny tenkrát ale za pomoci koní pod kapotou. Stoupání na Rýnem nemá konce a docela nás napadají èerné myšlenkym zda vùbec zvládneme, èi zda jsme si nevzali pøíliš velké sousto - my Hanáci zvyklí na rovinu. Naše pøedstavy, že pojedeme stále z kopce podél Rýna, nebo jak známo voda do kopce nepoteèe, se definitivnì rozplynuly. Kolem Rýna sice jedeme, ale stoupáme až na více než pìtisetmetrovou výšku nad jeho hladinou. Naše námaha je však bohatì zaplacena. Dostáváme se do oblasti ,RHEINSCHLUCHT“, tedy v pøekladu asi Rýnská soutìska, která vznikla asi pøed 10.000 lety, kdy si zde Rýn prorazil cestu mezi vápencovými skalami v hloubce 486 metrù a ,,pøemístil“ tak více než 10.000 kilometrù krychlových zemì. Jsme v jedné z nekrásnìjší oblastí, která je èasto nazývána GRAND KAÒONEM Švýcarska. Pod tíhou té krásy a nádherných výhladù s pohledem na støíbrné tekoucí zrcadlo hladiny Rýna z výšky 500 metrù zapomínáme na namáhavou cestu, která patøí asi k jednìm z nejnamáhavìjších, které jsme absolvovali. Uvìdomujeme si, že do hlubokého koryta se vedleRýna ještì vlezla železnièní tra a tak sledujeme i závod švýcarského èerveného vláèku s tokem krásné øeky. Studujeme informaèní panely, které nás seznamují historií tohoto krásného koutu nejen Evropy, ale i svìta, a nevíme, zda jsou hezèí pohledy nahoru k vrcholkùm hor èi dolù do údolí. Každopádnì je to jedno z nejhezèích míst, co jsme kdy vidìli. Kocháme se a snad se potají i štípneme do tváøe na dùkaz, že to není jenom sen, ale skuteènost. Jenže vše má svùj konec, a tak nezbývá, než si øádnì zapsat všechny ty pohledy øádnì do pamìti. Naštìstí máme náhradní pamì ve formì pamìové karty našeho fotoaparátu, která nám pomùže pozdìji tyto vzpomínky pøipomenout. Je pozdní odpoledne a my nevíme, kde složíme hlavu, abychom nabrali síly na etapu pøíštího dne. Louèíme se s rýnskou soutìskou a cestou bohatou na serpentýny sjíždíme dolù. Krásná cesta vedoucí lesem nás svádí ke slušné rychlosti. Pohled na tachometr ukazující rychlost blížící se k 50 kilometrové rychlosti v nás budí trochu strach. Co by asi následovalo pøi pøípadném zaváhání èi nepøedpokládané pøekážce. Brzdy dostávají zabrat, a tak v pomalejší rychlosti máme lepší možnost vnímat okolí. Stíháme si všimnout i cedule ,,Pilzenschutzgebiet, což asi v pøekladu znamená zákaz sbìru hub, èi chránìná oblast. Další den se dostáváme do mìsteèka REICHENAU - TAMINS, místo, kde se stéká ,,nᚓ Hinterrhein

s Vorderheinem a odtud pak už nesou tyto ,,slouèené“ Rýny svùj známý název RÝN a nabýráme smìr známé švýcarské mìsto CHUR. Je nádherné projíždìt mìsteèky a vesnièkami a vnímat všechnu tu krásu, kterou nám matka pøíroda pøipravila a kterou nás obdaøila. Uvìdomuji si, jak je zde krásnì snoubena tradice s pokrokem. Hospodáøská stavení v pùvodním slohu, pasoucí se dobytek, obchùdky, voòavá pekaøství. Èasto mi zaletí i vzpomínky domù, do rodné vísky. Ke vzpomínce mne pøivedlo povšimnutí, že prakticky v každé vesnici, jsou minimálnì dvì kašny, kde se dá svlažit znavené tìlo a souèasnì i osvìžit pramenitou vodu. Tou vzpomínkou je bývalá kašna pøed bedihošským cukrovarem, kam jsme se chodívali koupat do vody pøipomínající pramen Julinka ve Skalce a kdy cukrovarští vrátní jako pan Švancara, Studený a jiní, kromì své služba nepøímo dozorovali i na naše vodní radovánky. Nevím, co se s tím pramenem stalo, a zda by nový majitel souèasné ,,ozdoby“ naší vesnice nezkusil uvažovat o obnovì tohoto pramene? Snad by se Bedihoš tak dostal zase do šíršího podvìdomí. Ale zpìt do krásného Rýnského kraje. Co by to bylo za cestu podél Rýna, abychom se alespoò nepotìšili pohledy na krásné stránì plné vinné révy, slibující bohatou úrodu, základní suroviny pro výrobu známého rýnského ryzliku? Ale nejsou to jen vinice, které z velké èásti okupují krásné stránì. Jsou tu i jabloòové a hrušòové sady, a co vidíme snad prvnì v životì, jsou tu i malinové plantáže, ve kterých probíhá sklizeò. Jsou pøímo na plantáži adjustovány do ètvrtkilových krabièek a expedovány pøímo ke spotøebitelùm. V prùbìhu cesty jsme se nìkolikrát setkali s upoutávkou na ubytování v hotelu ,STROH“, což je hotel sláma, èi po našem hotel ,,STOH“. Bohužel na hotel tohoto druhu jsme narazili zpravidla po ránu, nebo v èasném dopoledni, ale v dobì pozdnì odpolední jsme si uvìdomili, co je to mít PECH. Alespoò podle fotografií na reklamním poutaèi jsme si udìlali pøedstavu, co znamená hotel slámového typu. V upravených stájích jsou umístìny balíky slámy a na nich je prostì klasicky ustláno. Co je ale kromì té atmosféry nejdùležitìjší - podstatnì nižší cena než v nìjakém penzionu. Další naše cesta vede pøes hlavní mìsto knížectví LICHTENSTEIN VADUZ a SCHAAN. Míjíme krásný sportovní areál, kde pøed pár lety hrálo i naše národní fotbalové mužstvo. Do mìsta vjíždíme pøes døevìný krytý historický most, pøeklenující zde už opravdový veletok RÝN. Setkáváme se zde s partou ,,hamburských uèedníkù“, kteøí podle starého zvyku po vyuèení vydali z raneèkem do svìta. Cesta smìr Rakousko odtud vede už v tìsné blízkoszi Rýna a splòuje všechny naše pøedstavy, se kterými se na cestu vydávali. Uvìdomujeme si ale, jak je to docela nudné a jednotvárné, když vidíte pøed sebou tu nìkolik kilometrù dlouhou rovinu a v reálu vzpomínáte na základní školu s výukou o perspektivì . . . Ale je co obdivovat kolem - nádherné hory, louky, mùžete se dát do hovoru s místními sedláky èi zaposlouchat se do zvonkohry kravských zvoncù, jejichž majitelky se pasou na okolních stráních. A tak naše cesta ubíhá zdárnì do našeho cíle. Díky Schengenské úmluvì pomalu ani nevnímáme hranici mezi Švýcarskem a Rakouskem. Od soutoku øek ILL a Rýn to máme už kousek k našim pøátelùm. Pøíjemnì unaveni, ale šastni jsme v cíli více než 150 km trasy a máme na co vzpomínat. Pìkné zážitky z dovolené všem ètenáøùm Bedihošského zpravodaje pøeje Václav z Václavovic

12

KNIHOVNA A INFORMAÈNÍ CENTRUM OBCE BEDIHOŠ Milí ètenáøi, v prosincovém vydání bedihošského zpravodaje jsem vyhlásila soutìž pro dìti ,,Namaluj svého oblíbeného hrdinu z knížky, kterou jsi dostal(a) pod stromeèek“. Dìti soutìžily v nìkolika vìkových kategoriích. Z každé vìkové kategorie bylo udìleno poøadí nejhezèích výkresù. Byla jsem ráda, že se dìti zúèastnily, ale pøesto jsem si myslela, že na to, kolik je v Bedohošti dìtí, se jich zúèastní víc. Musím pøiznat, že jsem byla pøekvapena, jak šikovné dìti máme, a jak umí pìknì malovat a to i ty nejmenší pøedškolního vìku. Všechny dìti byly ohodnoceny dárkem a vìøím, že i pøi pøíští soutìži se s nimi setkám a snad pøibudou i noví malíøi. Jména a poøadí výhercù: 1. místo Terezka Vièarová 2. místo Lucie Vymlátilová 3. místo Katka Cetkovská

6 let 9 let 9 let

1. místo 2. místo 3. místo

Petr Hloušek Natálka Vièarová dvì výherkynì Petra Krèová Daniela Krèová

10 let 9 let 9 let 10 let

Vìková kategorie 12 - 14 let 1. místo Aneta Hloušková 2. místo Marek Fojtík 3. místo dvì výherkynì Kristyna Bérová Zuzana Hrubanová

14 let 14 let 14 let

Ještì jedou bych chtìla všem soutìžícím dìtem podìkovat a popøát jim hodnì úspìchù, jak v malování, tak i pøi jiných soutìžích. Podìkování také patøí rodièùm, kteøí motivují své dìti k úèasti. V dubnu probìhla v knihovnì další akce nazvaná ,,Posezení nad pohádkou“. Starší dìti se støídaly v pøedèítání pohádkových pøíbìhù, ale støídali je i nìkteøí z rodièù, kteøí byli pøítomni této akce. Pro zúèastnìné dìti bylo pøipraveno malé pohoštìní, a za pìkné ètení a pøíjemnì strávené dvì hodinky nad knížkou si dìto odnesly sladkou odmìnu. Prázdniny jsou v plném proudu, ale pøesto bych chtìla pozvat všchny svoje ètenáøe, a to i dospìlé, aby si léto zpøíjemnili pìknou knížkou z naší obecní knihovny. Tìším se na Vás knihovnice Jana Hanzelová ml.

^ ^ ^

13

NÌCO Z HISTORIE BEDIHOŠSKÉHO ZPRAVODAJE S PØECHODEM DO MÍSTNÍHO ŠKOLSTVÍ ... Mnoho vìcí svoji hodnotu ztrácí, ale jiné ji naopak získávají. Èasto má na jejich hodnotu vliv i osobní vzpomínka. Vybavuje se mi øada vzpomínek, které bych rád nìjak tøídil, což se mi ale dost dobøe nedaøí. Patøí mezi nì i ta, která se vztahuje k poèátkùm našeho obecního periodika. Oproti minulé dobì, kdy jsem jako spousta jiných èetl noviny od poslední strany (sportovní zpravodajství), ètu nᚠZpravodaj od strany první, tj. zpravidla od úvodního èlánku starosty obce. Než však sklouzne zrak k slovùm pana starosty, vždy mne zaujme èíslo tohoto periodika a uvìdomuji si, že v hlavièce nìco chybí. Je to roèník. A tak èasto pøemítám, zda je to již roèník 50. èi 55.? Nevím. Byl by to úkol pro kronikáøe obce, aby zalistoval v obecním archívu, zda je tam uloženo první èíslo tohoto tehdy možná spíš ,,obèasníku“ - než periodika. Moje osobní vzpomínky na nᚠobecní zpravodaj sahají nìkam do druhé poloviny padesátých let minulého století (to zní fakt hroznì pro nás ,,mladíky“). Chodili jsme asi do 4. tøídy místní obecné školy. Našim uèitelem byl po paní uèitelce Tomanové pan uèitel Pešák. Myslím, že jeho technický um byl nezapomenutelný a doufám, že je o Nìm i jeho umu a ochtnì patøièná zmínka v obecních zápisech. Abych se ale vrátil k tomu Zpravodaji. Vzpomínám si, že pan uèitel pøišel jednou do tøídy a ptal se, kdo by byl ochoten zùstat po vyuèování ve škole, aby mu pomohl s nìjakou prací. Nìkolik klukù se nás pøihlásilo, protože být s panem uèitelem mimo vyuèování byl obrovský zážitek a záruka, že se nìco dovíme a nauèíme nad rámec uèebních osnov. Èekali jsme s napìtím, co bude následovat. Pan uèitel pøišel, v ruce nesl tajemný døevìný kufr a nìjakou plechovku. Byli jsme docela zvìdaví co mùže kufr obsahovat. Rozevøel ho na lavici. Pravá strana kuføíku byla nìjaká èerná pasta èi hustá barva a na levé stranì pak nìjaká blána, která byla popsaná jakoby slepeckým písmem. No, a dlouho nenapínám - byla to taková první docela primitivní - dnes bychom øekli ,,kopírka“. Na blánì byl psán text a pøejetím toho textu pøes síto váleèkem namoèeným do oné èerné pasty èi barvy se otiskl text na papír. Tak vznikal první Bedihošský zpravodaj. A tak co stránka zpravodaje, to byla jedna blána. Jednotlivì namnožené stránky jsme pak rozkládali po lavicích a po dokonèení jsme skládali jednotlivé stránky a kompletovali tento místní obèasník. Potom jsme mìli podle svého bydlištì také rozdìlený rajon a roznášeli zpravodaj do domáctností. Pøipadali jsme si pøitom patøiènì dùležití, snad dùležitìjší než ,,pošaèka“ paní Koneèná. Když už jsem v tom spojení bedihošského zpravodaje a školy, tak mi obèas hlavou proletí vzpomíky na období povinné školí docházky. Zejména v dobì, kdy ze sdìlovacích prostøedkù vrcholí každoroèní kampaò soutìže o ,,Zlatého Amose“. Pøemýšlím o tom, jakou asi tato soutìž mùže mít

validitu? Jak asi pan uèitel èi dnes paní uèitelka, která má vynikající schopnosti pøedávat svoje znalosti dìtem, ale bohužel uèí nìkde v zapadlé vísce, mùže bojovat se svými kolegy èi kolegynìmi z vìtších èi velkých mìst. Stejnì tak tomu je i se soutìží o nejlepšího lékaøe a spousta další pro mne docela stupidních akcí. Prostì tyto soutìže a ankety nemohou být objektivní. Èasto mì napadá, že z historického pohledu bych moná zvážil takové ocenìní pro místní uèitele, kteøí nás v naší škole uèili, vychovávali a podíleli se na pøedávání svých znalostí mladé generaci naší a okolních obcí. Opravdu èasto pøi této pøíležitosti pøemýšlím o místním ,,zlatém Amosovi“. Zcela urèitì by tam z mé èi naší generace uèitelù patøila již v nìkterém z minulých èísel Zpravodaje zmiòována paní uèitelka Tomanová spolu s panem uèitelem Pešákem. Vydávání zpravodaje byla jen jedna z mnoha jeho aktivit pro obec. Za jeho pùsobení se napøíklad vybudovaly ve dvoøe dnešního obecního úøadu krásné dílny, které nám závidìly i mìstské školy! Zúèastòovali jsme se rùzných soutìží technických dovedností a to nejen v okresním kole. Napøíklad s vyrobenou akustickou kytarou jsme se dostali až do tehdy Ústøedního kola soutìže technické tvoøivosti mládeže. Ústøední kolo se tehdy konalo v Ostravì na výstavišti Èerná louka a ,,nᚓ výrobek zvítìzil. Byla by toho spousta. Urèitì øada obèanù vzpomene také na uèitele Ladislava Pospíšila, pod jehož vedením se škola umisovala na pøedních místech v košíkové èi atletických disciplínách. Ve výètu kantorù nemohu zapomenout také na manžele Slováèkovy, kteøí se angažovali ve výuce pìstitelských prací ,,práce na pozemku“ - jak se ten pøedmìt tuším jmenoval. Faktem je, že jsme i o prázdninách chodili na školní zahradu sklízet úrodu, kterou jsme prodávali po vesnici a podle slov pana uèitele Slováèka - nìkolik oken tehdy novì vybudovaného školního skleníku bylo poøízeno z finanèních prostøedkù získaných právì z prodeje zeleniny. Také jsme tehdy v nìjaké soutìži vyhráli pro školu malotraktor! Jejich zásluhou úspìšnì pracoval pøi škole i ovocnáøský kroužek. Vedl jej obìtavì pan Pøemyslovský a i ten se snažil v ovocném sadu u Valové èlenùm kroužku vštìpovat lásku k pøírodì. Myslím, že to byl tehdy jediný kroužek toho druhu na prostìjovském okrese. Urèitì byla celá øada vynikajících uèitelù a uèitelek - paní uèitelka Hapalová - výborná uèitelka matematiky, pan uèitel Bílek - výborný èeštináø a uèitel hudební výchovy atd. Jsou to namátkou vybraní uèitelé jen mé generace. Ze vzpomínek mých sourozencù by byli další a další. Urèitì patøí vzpomenout nestora bedihošského školství, pana øídícího uèitele Jana Janïourka ... Doba se samozøejmì za pìt desítek let zmìnila, zmìnily se i uèební osnovy a rùzné pøedpisy. Jsou jiné metody práce a naprosto jiné možnosti. Platí rùzná bezpeènostní naøízení. Tìžko dnes uvidíme žáky školy na veøejnì prospìšných pracech,

14

v základním školství. Na uèitelích hodnì záleží a snažme se jim v jejich tìžké práci pomáhat. Od poèátkù Bedihošského Zpravodaje jsem se dostal do místního školství. Doèetl jsem se, že v letošním školním roce konèí na postu øeditele zdejší školy její øeditel Mgr. Karel Krajèa. Mìl jsem možnost se s ním nìkolikrát setkat. Chtìl bych mu na tomto místì podìkovat za jeho práci pro místní školství a popøát dobré zdraví do další životní etapy. Obecnímu zastupitelstvu pak šastnou volbu nového pana øeditele èi pøi dnešní feminizaci ve školství - paní øeditelky. Pìkné léto Všem spoluobèanùm pøeje Václav z Václavovic

èi že by jeli na kolch do Prostìjova èi jinam ke sportovním nebo jiným soutìžím. Chtìl jsem jen vzpomenout a dát ke zvážení, zda by se nedalo udìlit ocenìní, by již jen ,,in memoriam“ tìm, kteøí se zapsali do srdcí svých žákù na celý život, tìm kteøí v minulosti nezištnì a s láskou rozdávali ze svých bohatých zkušeností a ,,orali brázdy na kulturním poli“ nejen ve škole, ale v celé naší obci. Urèitì by si to zaslouili, by tedy už ,,ex post“. Zcela urèitì by se našly osobnosti i z novìjší doby. Uvìdomte si, že výchova našich spoluobèanù zaèíná v rodinì a zejména pak

MÍSTO PRO VÁŠ PØÍSPÌVEK

ODPAD, ODPAD A ZASE ODPAD Již nìkolikrát bylo psáno ve zpravodaji obce, ale i hlášeno místním rozhlasem o tom, jak nakládat s komunálním odpadem. Bohužel zbyteènì! Nevím jestli to èást obèanù dìlá schválnì, nebo se vysmívá tìm poctivým a vùèi životnímu prostøedí uvìdomìlým obèanùm. Je léto, èas procházek - jdìte se nìkdy podívat k našim kontejnerùm na zahradní odpad. Je to hrùza! Nadále nìkteøí z obèanù vyvážejí do tìchto kontejnerù cihly, beton, uhynulá zvíøata apod. Vy, obèané Bedihoštì, kteøí tohle dìláte, uvìdomujete si vùbec, že tento vᚠslušnými

!

slovy øeèeno ,,binec“ za Vás uklízejí zase jenom lidé. Pøijïte jim pomoci v tìch 300C vedrech, uvidíte jaká je to slast a požitek. A staèí jen tak málo, ohleduplnost, slušnost, ale také více všímavosti nás ostatních a nebát se poukázat na toho, kdo tímto zpùsobem tzv. TØÍDÍ ODPAD. Zamysleme se nad svým chováním a zkusme chránit naše životní prostøedí, vždy všichni žijeme a chceme, aby i naše dìti vyrùstaly v pìkném a zdravém prostøedí. Jana Hanzelová

V bøeznovém èísle Bedihošského zpravodaje byla uveøejnìna ,,HÁDANKA“ (fotografie), kde se v katastru obce nachází toto místo. A tentokrát se ozvalo nìkolik obèanù, kteøí uhádli, že se jedná o most u hájeèka za nádražím smìrem na Èehovice. Z došlých správných odpovìdí byl vylosován p. Vladimír Vláèil starší. Byla mu pøedána lahev šampusu, kterou vìnoval nᚠstálý spolupracovník zpravodaje Václav z Václavovic, èímž mu dìkujeme za zajímavý pøíspìvek a tìšíme se na další spolupráci.

15

ZADÁNO PRO ŽENY Milé ètenáøky ! Opìt tu máme léto, i když nyní (kolem 25. 6.), kdy pøipravuji zpravodaj, tomu poèasí vùbec neodpovídá. Podle kalendáøe tomu tak ale je a musíme doufat, že bude pravé letní poèasí. Mám jednu oblíbenou rozhlasovou stanici, kde kromì jiného bìží i poøad ,,Písnièky na pøání“. V poslední dobì zde však, slyším jedno a totéž: ,,Jsme na zahradì, grilujeme, zahrajte nám nìco veselého. Nìkdy mì napadá, že snad lidi s blížícím se veèerem nedìlají nic jiného. Zkrátka letní grilovací sezóna je tu. Proto je velice dùležité zopakovat si pár pravidel etikety této specifické aktivity. Grilování je totiž jediný druh vaøení, kterému se ,,skuteèný muž“ vìnuje pravdìpodobnì proto, že v sobì obsahuje prvek nebezpeèí. Jestliže se tedy muž rozhodne grilovat, uvede do pohybu tento sled událostí: Bìžný postup: 1. Žena nakoupí všechny potraviny 2. Žena pøipraví salát, oèistí zeleninu a pøipravi dezert 3. Žena pøipraví maso na grilování a uloží ho na podnos spoleènì se všemi nástroji a omáèkami a pøinese to muži, který pohodlnì sedí u grilu s pivem v ruce. Nyní pøichází to podstatné: 4. Muž dá maso na gril Další možný postup: 5. Žena jde dovnitø pro talíøe a pøíbory 6. Žena vyjde ven, aby muži oznámila, že maso se pálí. On jí podìkuje a požádá ji, aby mu pøinesla další pivo, zatímco on situaci vyøeší. Opìt je dùležité: 7. Muž vyjme maso z grilu a odevzdá ho ženì Další možný postup: 8. Žena pøipraví talíøe, salát, chléb, pøíbory a omáèky a pøinese vše na stùl 9. Po jídle žena uklidí ze stolu a umyje nádobí A nejdùležitìjší ze všeho: 10. Každý pochválí muže a podìkuje mu za jeho kuchaøské umìní 11. Muž se zeptá ženy, jak si užila svùj volný veèer bez vaøení a po její nevrlé reakci dojde k závìru, že nìkterým ženám se prostì nikdy nezavdìèíš. Co vy na to ženy ale i pánové? Poznali jste se? Nechci nikoho urazit, ale ono to tak opravdu chodí. Nebudeme lézt mužùm do svìdomí a radìji si øekneme nìco o nejvíce používané pøíloze ke grilovaným pochoutkám a to je CHLÉB. ,,Chléb nám vezdejší dej nám dnes... modlili se Èeši po celé minulé tisíceletí. ,,Bez chleba nelze žít...“ zpíval Werich s Voskovcem a podobných citací bychom našli ještì tucty. Neexistuje snad žádná jiná potravina s tak dlouhou historií, jakou má chléb. Ten byl v nejrùznìjších podobách základem stravy bezpoètu enerací našich pøedkù. Naped šlo o chléb nekvašený - vlasnì placku - sloužící zároveò jako ,,tralíø“ pro další pokrm. Nejstarší u nás objevená pec na tento druh chleba je v Bylanech u Olomouce. Pekl se tu už pøed 7.000 lety. S chlebem spojovali staøí Èeši øadu zvykù a povìr. Tak tøeba: - Dìtem do školy se nesmìly dávat chlebové patky, aby nebyly hloupé - Kdo krájel chléb nerovnì ,,ukrajoval Pánu Bohu paty“ - Pokud se novomanželce první chléb nepovedl, èekalo ji nešastné manželství - Když nìkomu chléb upadl na zem, musel ho zvednout a políbit A co dnešní chléb? - Konzumace celozrných ovesných produktù napomáhá snižování krevního tlaku a mùže se zlepšit i hladina krevní glukózy - Konzumace 200g žitného chleba dennì snižuje riziko rakoviny. Látky ,,brzdí„ výrobu estrogenù, jejichž tvorba v prsní tkáni a prostatì je považována za zásadní pro vznik a rùst rakovinových bunìk - Sezamové semínko, kterým se sypou nìkteré pekárenské výrobky, obsahuje znaèné množství tzv. antioxidantù, zejména vitamínu E, který hraje ochrannou roli v procesu stárnutí a pøi prevenci nìkterých metabolických poruch - Pøi pøidání sojové mouky do chlebového tìsta se v porovnání s chlebem výhradnì pšenièným prodlužuje jeho trvanlivost 16

V naší souèasné pøetechnizované dobì již existují i domácí pekárny chleba a spousta domácností ji používá. V obchodech už jsou k dostání rùzné druhy namíchaných chlebových smìsí, takže si mùžete opravdu vybrat každý podle své chuti. A teï ještì pár dobrot k tomu chlebíèku, abychom si to léto užili i s tím dobrým jídlem na našich zahradách.

ZLATAVÉ KULIÈKY

500g mletého masa, 1 rohlík, trochu mléka, 1 sýr Hermelín (mùžeme nahradit eidamem nebo nivou), 2 vejce, mletý pepø, sùl, strouhanka podle potøeby, 2-3 cibule, 100g anglické slaniny, grilovací koøení. Postup: Mleté maso smícháme s rohlíkem namoèeným v mléce, na kostièky pokrájeným sýrem, žloutky, pepøem a solí. Z bílkù ušleháme sýr, který lehce vmícháme do smìsi. Pokud je smìs øídká, zahustíme ji strouhankou. Tvoøíme kulièky, které støídavì s koleèky cibule a plátky slaniny napichujeme na jehly, potøeme olejem, posypeme grilovacím koøením a grilujeme z každé strany asi 3 minuty.

GRILOVANÁ BAŠTA

4 menší roštìnky, 4 vepøové kotlety, 300-400g klobásy nebo špekáèkù, hrubì mletý pepø, sùl Marináda: 5 lžic oleje, 1 lžíce vinného octa, 4 stroužky èesneku Postup: Z oleje, octa a prolisovaného èesneku pøipravíme smìs, kterou potøeme naklepané roštìnky, kotlety a uzeninu, necháme aspoò jednu hodinu odležet. Maso grilujeme na horkém roštu po každé stranì 5-6 minut, uzeninu 3-4 minuty. Pøi obracení znovu potøeme. Roštìnky a kotlety dochutíme hrubì mletým pepøem a osolíme, uzeninu nakrájíme na koleèka.

GRILOVANÉ VEPØOVÉ MASO PO STAROÈESKU

4 vepøové kotlety nebo plátky krkovice, 1/2-3/4l èerveného vína, sùl, høebíèek, badyán Postup: Kotlety nebo plátky krkovice lehce osolíme a naložíme do vína tak, aby byla úplnì ponoøené. Pøisypeme špetku mletého høebíèku a mletého badyánu a necháme minimálnì 4 hodiny uležet. Poté maso vyjmeme, necháme okapat

a potøeme olejem. Grilujeme z obou stran a prùbìžnì potíráme zbylou marinádou.

OBALOVANÉ KUØECÍ STEHNA

8 kuøecích stehen, 100g strouhanky, 6 lžic strouhaného parmazánu, 3 lžíce sezamových semen, 3 lžíce hladké mouky, sùl pepø, 2 vejce, olej Postup: Maso omyjeme a osušíme. Strouhanku smícháme s parmazánem a sezamovým semínkem. Vejce rozšleháme. Stehna obalíme v mouce, protáhneme je rozšlehanými vejci a nakonec obalíme ve strouhankové smìsi. Obal k masu pøitiskneme. Stehna vložíme na 30 minut do chladnièky. Rošt rožnì potøeme olejem a stehna za obèasného obracení opékáme 30-40 minut.

VEPØOVÉ ŠPÍZY

TVAROHOVÝ KOLÁÈ S OVOCEM

1 hrnek hladké mouky, 1 lžièka prášku do peèiva, špetka soli, 1/2 kostky másla (hery), 2 lžíce mletého cukru, konzervované nebo èerstvé ovoce, 4 lžíce medu, 1 lžièka mleté skoøice, 2 vejce, 1 kostka tvarohu Postup: Hladkou mouku s práškem do peèiva a špetkou soli dáme na vál, pøidáme pokrájený tuk, cukr a vypracujeme tìsto, které rozválíme a vyložíme jím dno a stìny velké, tukem vymazané koláèové formy. Pøeènívající okraj odøízneme a koláè uložíme na pùl hodiny do chladu.Poté na tìsto naneseme polovinu tvarohové náplnì, kterou jsme pøipravili utøením tvarohu s medem, vejci a skoøicí. Naskládáme ovoce a na nì navršíme druhou polovinu tvarohové smìsi. povrch koláèe poprášíme skoøicí a peèeme v mírnì vyhøáté troubì asi 35 minut.

400g vepøových øízkù, 8 plátkù salámu nebo klobásy, 8 žampionù, 500g rajèat, 3 jarní cibulky, 2 lžíce octa, sùl, pepø, 2 lžíce olivového oleje, lžièka sekaných bylinek Postup: Maso omyjeme, osušíme a nakrájíme na silnìjší špalíèky. Støídavì se složenými plátky salámu nebo koleèkem klobásy a oèištìnými žampiony je napichujeme na špízy. Grilujeme zhruba 10 minut, ale prùbìžnì otáèíme. Rajèata a cibuli omyjeme, nakrájíme na plátky a promícháme je. Zalijeme zálivkou z octa, soli, pepøe, oleje a bylinek.

Pokud si dopøejeme nìco dobrého z grilu, tak urèitì pøijde na øadu dobrá kávièka a k ní nìco dobrého na zub. Jestli si chcete vyzkoušet nìkterý z receptù na dobrý zákusek nebo koláè, tak vám pøedkládám pár receptù.

ŠPANÌLSKÝ KOLÁÈ

V míse utøeme 250g másla, 4 vejce, 100g mletého cukru, skoøici, pøidáme 400g polohrubé mouky a 1 prášek do peèiva Postup: Do vymazané formy dáme na dno polovinu tìsto, posypeme nastrouhanými jablky a drobenkou z polohrubé mouky, cukru, másla, skoøice a kokosu. Pokryjeme drobenkou polovinu tìsta, opìt dáme jablka a navrch posypeme drobenou. Peèeme pøi 1500C asi 40 minut.

ZÁVIN S MERUÒKAMI

250g listového tìsta, 250g èerstvých merunìk ale i kompotovaných, 150g tvarohu, dle chuti rozinky, 50g dìtských piškotù, 50ml smetany, 1 žloutek, 1 vanilkový cukr Postup: Tìsto rozválíme na pomouèeném vále na obdélníkový plát. Dìtské piškoty rozdrtíme váleèkem a posypeme jimi vyválené tìsto. V míse zpracujeme tvaroh, namoèené a okapané rozinky, vanilkový cukr, smetanu na hladký krém, který stìrkou rozetøeme na støed rozváleného tìsta. Na tvaroh pravidelnì rozložíme pùlky merunìk a tìsto zarolujeme. Povrch potøeme rozšlehaným žloutkem. Peèeme na 1800C asi 20-25 minut. Po vychladnutí pocukrujeme.

POVIDLOVÁ BUCHTA

Do mísy dáme asi 3 lžíce povidel. Na to rozklepeme 3 vajíèka, pøidáme 200g mletého cukru, 1dcl oleje a bez odmìøení asi 1/2dl rume, kterým urèitì nic nezkazíte. Aby byly øezy dobré, tak pøidáme i 1 vanilkový cukr. Vše dobøe našleháme a potom pøidáme 100g mletých oøechù. Dále pøidáme 400g polohrubé mouky a 1 prášek do peèiva. Zamícháme a pokud se nám tìsto zdá husté, pøidáme trochu mléka. Vylijeme na vymazaný a vysypaný plech a peèeme na 1900C asi 20 minut.

A co napsat závìrem? Jen to, abychom si ve zdraví a spokojenì užili léto plné sluníèka. A nás minou všechny nemoci, úrazy a pøírodní katastrofy, kterých není v poslední dobì málo. Zužitkujte všechny dary, které léto poskytuje, v zimì se urèitì budou hodit.

BÁBOVKA S BROSKVEMI

4 vejce, 130g másla, 200g mletého cukru, 1 vanilkový cukr, 350g polohrubé mouky, 1/2 sáèku prášku do peèiva, 100ml mléka, 200g broskví, 20g kakaa Postup: Vejce rozklepeme a oddìlíme žloutky od bílkù. Zmìklé máslo utøeme s mouèkovým cukrem, vanilkovým cukrem a žloutky. Z bílkù vyšleháme tuhý sníh. Broskve omyjeme, vypeckujeme a nakrájíme na kostièky. Do máslového krému pøidáme postupnì mouku, mléko, kypøící prášek a vypracujeme tìsto. Nakonec pøidáme sníh z bílkù. Jednu tøetinu tìsta odebereme a pøimícháme do ní kakao. Do zbylého tìsta vmícháme broskve. Do vymazané a vysypané bábovkové formy dáváme støídavì oba druhy tìsta. Peèeme asi na 170-1900C 50 minut. 17

V pøíštím èísle se na Vás tìší Vaše Jana Hanzelová

TIPY - TRIKY PRO KAŽDÝ DEN

VLÁÈNÌJŠÍ KOLÁÈE - koláèe z kynutého tìsta budou chutnìjší, když èást mléka nahradíme kefírem. KYPRÁ OMELETA - aby byla omeleta lehèí a nadýchanìjší, s každými dvìma vejci rozšleháme lžíci vody. Možné je také oddìlit bílky, dùkladnì je vyšlehat a vmíchat do žloutkù. TRIK S KNEDLÍKY - než knedlíky z bramborového tìsta rozkrájíme, propíchneme je na nìkolika místech vidlièkou. Z knedlíkù tak vyjde pára a nesrazí se. NUDLE JAKO OD MAMINKY - pøi výrobì domácích nudlí pøidáme na každé vajíèko jeden bílek (vìtšina z nás si schovává bílky, které zbydou pøi peèení). Tìsto se mnohem lépe vyválí, placky jsou tenké témìø jako papír a rychleji schnou. Nudle jsou pak opravdu vlasové. PEÈENÍ DRÙBEŽE - køupavou a zlatavou kùrèièku na drùbeži získáte, když maso pøed peèením potøete máslem nebo smetanou a posypete hladkou moukou. MLETÉ MASO - chcete-li mít jistotu, že je mleté maso kvalitní kupte je radìji v celku a umelte až doma, nebo požádejte o umletí u øezníka. Ihned po nákupu ho zpracujte a neukládejte do mraznièky, protože po rozmrazení ,,pustí vodu“. TVRDÉ MASO - tvrdé vepøové maso potøete pøed pøípravou octem nebo k nìmu bìhem dušení, peèení èi vaøení pøilijte sklenku vodky èi rumu. MOUÈKA NA ZAHUŠTÌNÍ omáèky a polévky, které se zahušují bramborovou mouèkou, pak už jen krátce povaøte, jinak jsou øídké. INSTANTNÍ KÁVA - když chcete, aby mìla roštìnka s omáèkou pìknou barvu i lepší chu, na konci vaøení pøidejte do omáèky trošku instantní kávy. RYCHLE UVAØENÉ BRAMBORY - brambory vaøené ve slupce pøed vaøením nìkolikrát propíchnìte vidlièkou, uvaøí se rychleji. Jana Hanzelová

BEDIHOŠSKÝ ZPRAVODAJ - èervenec 2010 Vydává: Obec Bedihoš Náklad: 350 kusù Sazba, grafická úprava a tisk JOLA, v. o.s., Kostelec na Hané