PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období
593/0 Návrh poslanců Jiřího Štětiny, Lenky Andrýsové, Jiřího Rusnoka, Borise Šťastného, Marka Šnajdra, Jiřího Skalického, Aleše Roztočila, Pavla Holíka, Jaroslava Krákory, Soni Markové a Vojtěcha Adama na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě
Zástupce předkladatele: Štětina J. a další Doručeno poslancům: 3. února 2012 v 13:40
Návrh ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce Čl. I V § 215 zákona č. 262/2006 Sb., odst. 2, zákoníku práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zdravotnické záchranné službě Čl. II V zákoně č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, bude nově přidán § 28a, s názvem „Odchodné“ obsahující čl. 1, čl. 2 a čl. 3, které včetně nadpisu znějí: § 28a Odchodné (1) Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto činnosti vykonával; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby. (2) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek zaměstnance, který vykonával činnosti podle odstavce 1. Za každý ukončený rok výkonu činností podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. (3)
Vyplácení odchodného:
1
(a) Odchodné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zdravotnickým pracovníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. (b) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce. (c) Odchodné není složkou platu nebo mzdy a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.“. (d) Pro účely odchodného se do doby výkonu činností při poskytování zdravotnické záchranné služby započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti zdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby po 7. září 1992.
ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
2
Důvodová zpráva I. Obecná část Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti a principů navrhované právní úpravy Zdravotnická záchranná služba je upravena zákonem č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Jedná se o zdravotní službu, v jejímž rámci je na základě tísňové výzvy poskytována zejména přednemocniční neodkladná péče osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života, a to jak na místě, kde došlo k závažnému postižení zdraví nebo přímému ohrožení života, tak i během přepravy těchto osob k poskytovateli akutní lůžkové péče. Přednemocniční neodkladnou péči, činnosti ve zdravotnickém operačním středisku a další činnosti náležející do zdravotnické záchranné služby vykonávají zdravotničtí pracovníci v rámci pracovněprávního vztahu k poskytovateli zdravotnické záchranné služby. Podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, vedle Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky, základní složkou integrovaného záchranného systému. Zdravotničtí pracovníci se tak v rámci činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby podílejí též na přípravě řešení mimořádných událostí a krizových situací a na provádění záchranných a likvidačních prací. Pracovní vytížení zdravotnických pracovníků zařazených ve výjezdových skupinách a ve zdravotnických operačních střediscích poskytovatele zdravotnické záchranné služby je srovnatelné s pracovním vytížením příslušníků ostatních základních složek integrovaného záchranného systému, kteří však jako příslušníci bezpečnostních sborů mají podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, i sociální výhody odpovídající náročnosti vykonávané práce (například odchodné). Vzhledem k uvedeným skutečnostem by měly být i těmto zdravotnickým pracovníkům přiznány určité sociální výhody. Návrh zákona tak má za cíl upravit pro uvedenou skupinu zdravotnických pracovníků nárok na dodatkovou dovolenou v maximální délce jednoho týdne v kalendářním roce a dále nárok na odchodné v maximální výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavním pořádkem České republiky. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy a s právem Evropské unie Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu. Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Předpokládaný hospodářský, finanční a sociální dosah navrhované právní úpravy 3
Vyplácení odchodného a náklady na dodatkovou dovolenou členů výjezdových skupin a dalších osob nepřevýší v první fázi částku do 50 mil Kč., která bude hrazena z rozpočtu zřizovatelů Zdravotnické záchranné služby, tedy krajů. Na každý další rok je třeba počítat s částkou do 10 mil. Kč souhrnně. Rozpočet ministerstva zdravotnictví nebude dotčen, neboť MZ není zřizovatelem zdravotnické záchranné služby. Stejně tak nebude mít právní úprava dopad na rozpočty obcí. Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady na podnikatelské prostředí a ani na životní prostředí; rovněž nemá negativní sociální dopady ani dopady na rovnost mužů a žen. .
II. Zvláštní část K části první Činnosti zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti zdravotnického operačního střediska nebo jako členů výjezdové skupiny lze považovat za práce zvlášť obtížné s vysokým psychickým soustředěním při operačním řízení nebo poskytování přednemocniční neodkladné péče, v jejímž rámci jsou prováděny výkony směřující k obnovení nebo stabilizaci základních životních funkcí pacienta. K nezbytné regeneraci a upevnění tělesného a duševního zdraví těchto zdravotnických pracovníků se předkládá návrh, aby jim byl přiznán nárok na dodatkovou dovolenou v maximální délce 1 týdne v kalendářním roce. K části druhé Činnosti zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotnické záchranné služby vyžadují zcela mimořádně připravené zaměstnance, a to zejména po odborné, psychické i fyzické stránce. Výkon jejich práce je velmi zatěžující s negativním dopadem na duševní i tělesné zdraví. Práce ve výjezdových skupinách nese s sebou i problematiku náročnosti rychlého zásadu v místě události, kdy ve větší míře dochází i k vážným dopravním nehodám s pracovními úrazy s následky pro členy těchto výjezdových skupin. Dlouhodobé soustředění po převážnou délku pracovní směny, vysoké požadavky na profesní znalosti a dovednosti a mimořádné nároky na jednání s pacienty a laickou veřejností ve stresových situacích vyvolávají u těchto zdravotnických pracovníků vysoké psychické napětí. Odborná příprava těchto zdravotnických pracovníků je specifická a dlouhodobá. Časté personální obměny zaměstnanců tak více zatěžují provoz poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a zvyšují nároky na další zdravotnické pracovníky. Práce zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotnické záchranné služby, pokud je vykonávána dlouhodobě, je často spojena s negativními dopady na jejich zdraví a vyžaduje určité režimové změny. Je tak nezbytné tuto náročnost práce docenit. Navrhuje se proto přiznat těmto zdravotnickým pracovníkům v souvislosti s ukončením pracovního poměru u poskytovatele zdravotnické záchranné služby odchodné, pokud splní zákonem stanovené podmínky týkající se dosaženého věku a délky výkonu práce při poskytování zdravotnické záchranné služby. Přiznání odchodného zdravotnickým pracovníkům, kteří dlouhodobě vykonávali činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby, je zcela opodstatněné. Mnohdy tito
4
zdravotničtí pracovníci z výše uvedených důvodů nemohou pokračovat ve výkonu svého povolání u poskytovatele zdravotnické záchranné služby a musejí tak přejít na jiné odborné činnosti u dalších poskytovatelů zdravotnických služeb. Změny pracovního zařazení si však od zdravotnických pracovníků vyžadují doplnění nezbytného odborného vzdělání v souladu s požadavky zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Po tuto dobu dochází u těchto zdravotnických pracovníků k určité stagnaci způsobilosti k výkonu povolání bez odborného dohledu, a tím i k přechodnému snížení jejich životní úrovně. Pro účely odchodného se započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání za stanovených podmínek na pracovišti zdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby podle právní úpravy platné před nabytím účinnosti zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, tj. podle vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. K části třetí Navržená legisvakance umožní dotčeným osobám seznámit se s novou právní úpravou v dostatečném předstihu.
V Praze dne 3.2. 2012 MUDr. Jiří Štětina, v.r. ing. Lenka Andrýsová, v.r. ing. Jiří Rusnok, v.r. MUDr. Boris Šťastný, v.r. Bc. Marek Šnajdr, v.r. PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D., v.r. prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc. , v.r. MUDr. Pavel Holík, v.r. MUDr. Jaroslav Krákora, v.r. Mgr. Soňa Marková, v.r. MUDr. Vojtěch Adam, v.r.
5
Platné znění § 215 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce Hlava III DODATKOVÁ DOVOLENÁ § 215 (1) Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených ve větě první jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. (2) Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné, se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy, b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, c) jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, d) pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, e) jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, f) pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok; pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech jedna dvanáctina dodatkové dovolené, g) pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, h) pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci
1
(kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách, i) jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou tropické nebo jinak zdravotně obtížné oblasti. (4) Dodatková dovolená přísluší za stanovených podmínek jen zaměstnancům uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3.
Platné znění § 28 a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Ustanovení společná, přechodná a závěrečná § 28 Další činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby Poskytovatel zdravotnické záchranné služby může poskytovat i jiné zdravotní služby a provozovat další činnosti podle jiného právního předpisu, pokud tím nebude ohroženo poskytování zdravotnické záchranné služby nebo nebudou ohroženy činnosti k připravenosti na mimořádné události nebo krizové situace. § 28a Odchodné (1) Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto činnosti vykonával; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby. (2) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek zaměstnance, který vykonával činnosti podle odstavce 1. Za každý ukončený rok výkonu činností podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
2
(3)
Vyplácení odchodného:
(a) Odchodné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zdravotnickým pracovníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. (b) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce. (c) Odchodné není složkou platu nebo mzdy a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.“. (d) Pro účely odchodného se do doby výkonu činností při poskytování zdravotnické záchranné služby započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti zdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby po 7. září 1992.
3
