No title

Lekce

Plýtvání potravinami Příloha 1 – křížovka

strana 1/1

TÉMATEM DNEŠNÍ HODINY JE: ________________________

1. Obchod, ve kterém se prodává jídlo, se jmenuje… 2. Mrkev, celer a petržel je kořenová … 3. Co nesníme, to jsou … 4. Místo na zahradě, kam odhazujeme organické zbytky, kterými později hnojíme půdu. 5. Na potravinách je uvedeno datum minimální… (1. pád) 6. Přístroj, kterým určujeme hmotnost. 7. Co už nepotřebujeme, často končí v… 8. Základem každého dne by měla být zdravá… 9. Chceme-li si v restauraci vybrat z nabídky, přinesou nám… 10. Zelenina a ovoce obsahují velké množství důležitých… 11. Stav, kdy organismus nedostává dostatečný přísun potravy. 12. Pocit vyvolaný nedostatkem potravy. 13. Spotřebič sloužící na uchovávání čerstvosti potravin. 14. Podpora od druhých v nouzi.

ENVIGLOBE Příručka pro začleňování globálně environmentálních témat do výuky

Plýtvání potravinami Příloha 2 – křížovka – řešení

Lekce

B O S R V E L S N

P R A V N Y L E N I A Ý T Y T V N L O S T Á A N I I Í A N Ě

A M P O H L P O

J D E N Č E K Í N D I V A L D E N I K M O

Z K O

P O

V I

strana 1/1

1. Obchod, ve kterém se prodává jídlo, se jmenuje… 2. Mrkev, celer a petržel je kořenová … 3. Co nesníme, to jsou … 4. Místo na zahradě, kam odhazujeme organické zbytky, kterými později hnojíme půdu. 5. Na potravinách je uvedeno datum minimální… (1. pád) 6. Přístroj, kterým určujeme hmotnost. 7. Co už nepotřebujeme, často končí v… 8. Základem každého dne by měla být zdravá… 9. Chceme-li si v restauraci vybrat z nabídky, přinesou nám… 10. Zelenina a ovoce obsahují velké množství důležitých… 11. Stav, kdy organismus nedostává dostatečný přísun potravy. 12. Pocit vyvolaný nedostatkem potravy. 13. Spotřebič sloužící na uchovávání čerstvosti potravin. 14. Podpora od druhých v nouzi. TÉMATEM DNEŠNÍ HODINY JE: PLÝTVÁNÍ JÍDLEM


Plýtvání potravinami Příloha 3 – informace o rodinách

Lekce

strana 1/2

ROZVINUTÉ ZEMĚ USA předměstí Raleighu, stát Severní Karolína rodina Revis: Ronald Revis (39), RosemaryRevis (40), Brandon Demery (16), TyroneDemery (14) výdaje na potraviny: 341,92 amerických dolarů (cca 6 850 Kč) týdně oblíbená jídla: špagety, brambory, kuře složení jídelníčku: fastfoody, pizzy, zmražené polotovary, sladké limonády, velice málo ovoce a zeleniny Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzelphoto.photoshelter.com/gallery-image/Hungry-Planet-Family-FoodPortraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000MKg0bMaCq6Y/C0000k7JgEHhEq0w

ROZVOJOVÉ ZEMĚ ČAD uprchlický tábor Breidjing ve východním Čadu (rodina pochází z provincie Dárfúr v Súdánu) rodina Aboubakar: D'jimia Ishakh Souleymane (40), Hawa (2), Acha (12), Mariam (5), Youssouf (8) a Abdel Kerim (16) výdaje na potraviny: 685 středoafrických franků (cca 33 Kč) týdně oblíbené jídlo: polévka se skopovým masem složení jídelníčku: rýže, obiloviny či luštěniny, voda, trochu ovoce a zeleniny Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzelphoto.photoshelter.com/gallery-image/Hungry-Planet-Family-FoodPortraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000o7KnJxnBF9o/C0000k7JgEHhEq0w

ROZVOJOVÉ ZEMĚ EKVÁDOR vesnice Tingo v Andách rodina Ayme: Ermelinda Ayme Sichigalo (37), Orlando Ayme (35), Livia (15), Natalie (8), Moises (11), Alvarito (4), Jessica (10), Orlando (9 měsíců) a Mauricio (30 měsíců). (Na obrázku chybí Lucia (5), která žije s prarodiči, aby jim pomáhala.) výdaje na potraviny: 31,55 amerických dolarů (cca 632 Kč) týdně rodinný recept: bramborová polévka s kapustou složení jídelníčku: zelenina, brambory, obiloviny, ovoce, různé druhy banánů (vhodné i jako příloha) Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzelphoto.photoshelter.com/gallery-image/Hungry-Planet-Family-FoodPortraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000k1asqBIfJec/C0000k7JgEHhEq0w


Plýtvání potravinami Příloha 3 – informace o rodinách

Lekce

strana 2/2

ROZVOJOVÉ ZEMĚ MONGOLSKO město Ulánbátar (hlavní město Mongolska) rodina Batsuuri: Regzen Batsuuri (44), Oyuntsetseg (Oyuna) Lhakamsuren (38), Khorloo (17), Batbileg (13) výdaje na potraviny: 41 985 tugriků (cca 470 Kč) týdně rodinný recept: knedlíky plněné skopovým masem složení jídelníčku: maso, pečivo, vejce, brambory, ovoce, zelenina Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzelphoto.photoshelter.com/gallery-image/Hungry-Planet-Family-FoodPortraits/G0000zmgWvU6SiKM/I00006Ln0ScanPT8/C0000k7JgEHhEq0w

ROZVOJOVÉ ZEMĚ INDIE město Ujjain, centrální Indie (stát Madhjapradéš) rodina Patkar: Jayant (48), Sangeeta (42), Neha (19) a Akshay (15) výdaje na potraviny: 1 636 rupií (cca 560 Kč) týdně rodinný recept: rýžové vločky složení jídelníčku: ovoce, zelenina, rýže, placky, různé druhy koření Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzelphoto.photoshelter.com/gallery-image/Hungry-Planet-Family-FoodPortraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000eH5wlfyALn4/C0000k7JgEHhEq0w


Lekce

Plýtvání potravinami Příloha 4 – 10+1 pravidlo, jak neplýtvat potravinami

strana 1/3

10 + 1 pravidlo, jak neplýtvat potravinami 1. Nakupujte chytře – plánujte dopředu nákup jídla, používejte nákupní seznamy a vyhněte se impulsivním nákupům v akcích. Nepodlehněte marketingovým trikům, které podněcují k nakoupení více jídla, než potřebujete. Přestože může být jídlo levnější, ve výsledku se koupě nemusí vyplatit, pokud velkou část jídla vyhodíte. 2. Kupujte vtipné ovoce – hodně ovoce a zeleniny se vyhodí, protože nemá „správnou“ barvu, velikost či tvar. Koupí tohoto nezávadného vtipného ovoce na trzích nebo kdekoliv jinde využijete jídlo, které by bylo jinak vyhozeno. 3. Rozumějte označení „minimální trvanlivost do…“ – toto označení neznamená, že v den vypršení minimální trvanlivosti musí být jídlo vyhozeno. Většina jídla je i po tomto datu 1 v pořádku. 4. Vyjezte ledničku – předtím, než koupíte nové jídlo nebo něco nového uděláte, snězte nejprve, co máte v ledničce – ušetříte tím čas i peníze. Buďte kreativní a vymýšlejte recepty za účelem spotřebování potravin, které se brzy zkazí. 5. Používejte mrazák – zmrazené jídlo vydrží dobré dlouhou dobu. Zmrazte čerstvé produkty a zbytky, které nestihnete sníst předtím, než se zkazí. To samé můžete udělat s donáškovým jídlem či se zbytky z restaurace, pokud si nejste jistí, že na ně budete mít druhý den chuť. 6. Požadujte menší porce – restaurace občas nabízí poloviční porce na vyžádání za nižší cenu. 7. Kompostujte – kompostováním zbytků jídla společně s recyklováním snížíte dopad na životní prostředí. 8. Používejte v kuchyni pravidlo FIFO (First In First Out – „první dovnitř, první ven“) – zkontrolujte spižírnu. Uvařte a snězte nejprve to jídlo, které jste koupili jako první. Nově koupené konzervy uskladněte až v zadní části spižírny, ty staré mějte vepředu, abyste po nich sáhli nejdříve. 9. Zbožňujte zbytky – dnešní kuře na oběd může být součástí vašeho zítřejšího sendviče. Starý chleba nakrájený na kostičky zase můžete použít jako krutony do polévky či salátu. Buďte kreativní! Poproste v restauraci, aby vám zabalili zbytky, které můžete sníst později. Pokud je nechcete jíst hned, zmrazte je. Jenom pár lidí si bere zabalené zbytky z restaurace. Nestyďte se vzít si je! 10. Darujte – nezkažené jídlo můžete věnovat do místních útulků či domů pro sociálně slabé. 11. Skladujte správně jídlo, aby déle vydrželo čerstvé. Jablka je třeba dát do ledničky, brambory na chladné tmavé místo a chleba do chlebníku nebo do ledničky.

Zdroje: LOVE FOOD hate waste: Five things we can do today. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://england.lovefoodhatewaste.com/content/five-things-you-can-do-today THINK EAT SAVE - reduce your foodprint: Various ways to save money and food. [online]. [cit. 2014-04-20] Dostupné z: http://www.thinkeatsave.org/index.php/take-action/find-out-how

1

Více o rozdílech v označení „Minimální trvanlivost do…“ a „Spotřebujte do…“ například zde: http://ec.europa.eu/food/food/sustainability/docs/best_before_cs.pdf.


Lekce


strana 2/3

Po okopírování rozstříhejte


Lekce


strana 3/3

Po okopírování rozstříhejte


Plýtvání potravinami strana 1/3 Lekce Příloha 5 – doplňující aktivita: Proč lidé hladoví? (včetně doplňujících informací pro učitele) Doplňující aktivita: Proč lidé hladoví? (15 min) Nejprve necháme žáky, aby se nad otázkou sami zamysleli a navrhli odpovědi. Poté jim představíme další možné odpovědi, viz níže. Odpovědi napíšeme na tabuli a necháme každého žáka připsat tři čárky – mohou je dát všechny na jednu možnost nebo je rozdělit mezi dvě či tři odpovědi. Možné odpovědi jsou: l

Na světě žije příliš mnoho lidí.

l

Lidé v bohatých zemích nedávají dostatek peněz na charitu.

l

Na světě není dostatek jídla pro všechny.

l

Lidé nemůžou jídlo pěstovat, jelikož jsou války.

l

Farmáři z chudých zemí nemohou své produkty prodávat do bohatých zemí.

l

Farmáři nepoužívají moderní technologie.

l

Nejlepší půda je využívána pro pěstování plodin určených pro výrobu biopaliv.

l

Nejlepší půda je využívána pro pěstování plodin určených pro vývoz.

l

Jídlo není děleno mezi lidi spravedlivě.

l

Lidé jsou příliš chudí na to, aby si mohli koupit jídlo.

l

Nejchudší lidé nevlastní půdu.

l

Půda je zničená a málo úrodná.

Následuje společná diskuze. Proč žáci zvolili právě tyto odpovědi? Závěrem této aktivity by mělo být uvědomění si, že hlad není způsoben pouze jedním faktorem, ale že je výsledkem souhry více faktorů. V této otázce tedy neexistuje „špatná“ odpověď a žádnou z odpovědí nelze považovat za nejpřesnější.

Informace pro učitele Polovina hladovějících se přímo podílí na výrobě potravin Na světě je dostatek jídla pro celých 7 miliard obyvatel planety. Přesto každý sedmý člověk trpí hladem. V Africe to je asi 30 % populace. Problém nebývá ani tak nedostatek potravin na daném území, ale spíše to, že chudí lidé často nemají k potravinám přístup. Kdo jsou lidé, kteří trpí hladem? Zhruba polovina všech hladovějících jsou drobní zemědělci, kteří hospodaří na vlastních polích. Dalších 20 % jsou nájemní zemědělští pracovníci. Paradoxně se tedy většina hladovějících podílí na produkci potravin. Tito lidé mají nízký politický vliv, jsou opomíjenou skupinou ze strany vlád i celosvětové komunity. Aby si byli schopni zajistit dostatek potravy, bylo by nutné splnit celou řadu podmínek. Například by museli mít dostatek zdrojů – vody, půdy, peněz na osiva aj. Nesmělo by se stát, že celou úrodu zničí špatné počasí. Musely by fungovat místní trhy, aby mohli část úrody prodat a za to si zaplatit základní služby – ošetření u lékaře nebo školné pro děti. Hladovějící lidé často nemají peníze na zakoupení jídla. Hodně se mluví o zdražování potravin ve světě. Co ho způsobuje? Důvodů může být více. Může se jednat o špatnou úrodu v určitých oblastech světa, obecně však nejvíce rostou ceny kukuřice, pšenice a sóji. To jsou kromě základních složek ENVIGLOBE Příručka pro začleňování globálně environmentálních témat do výuky

Plýtvání potravinami strana 2/3 Lekce Příloha 5 – doplňující aktivita: Proč lidé hladoví? (včetně doplňujících informací pro učitele) potravy zároveň suroviny, které se používají na výrobu biopaliv. Experti také varují, že kdyby v důsledku krize došlo k zákazu vývozu plodin z některých zemí, nebo naopak k jejich panickému skupování, tak by se situace mohla ještě více vyostřit. To se stalo při potravinové krizi v roce 2008. Co jsou to biopaliva a jak souvisí s hladem ve světě? Biopaliva jsou všechna paliva vyrobená z organické hmoty, kromě fosilních paliv. V souvislosti s potravinovou bezpečností mluvíme především o biopalivech používaných v dopravě, jako je bionafta či biolíh. Bionafta se vyrábí z oleje získávaného z rostlin jako je sója, palma olejná, řepka olejná aj. Biolíh se vyrábí z rostlin, které obsahují cukr, například z cukrové třtiny, kukuřice a pšenice. V současné době legislativa EU vyžaduje, aby 10 % z energie v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. Zvýšená poptávka po biopalivech vede k pěstování plodin za tímto účelem na rozsáhlých plochách, ať už u nás nebo v zahraničí. Rostliny pěstované za účelem výroby biopaliv tak konkurují plodinám pro výrobu potravin, a to nejen v místě produkce, ale i na světových trzích. Následkem toho rostou po celém světě ceny potravin. Kvůli pěstování těchto rostlin navíc dochází k ničení ekosystémů, které dříve živily tisíce lidí. Například lidé kmene Suku Anak Dalam z indonéského ostrova Sumatra se dříve živili pouze lesními plody a zvěří. Lesů ale dramaticky ubývá kvůli pěstování palmy olejné. Místní lidé se tak stávají nájemnými dělníky na palmových plantážích, kde si nevydělají ani tolik, aby mohli vést důstojný život. A proč vlastně země pronajímají či prodávají vlastní půdu? Není to pro ně výhodné – třeba z hlediska nastartování ekonomiky? Zahraniční investice by samozřejmě mohly a měly být výhodné také pro cílové země. Tady je ale důležitá role místní vlády. Ta by měla ochránit obyvatele před negativními dopady, jako jsou ztráta půdy nebo porušování pracovních práv na plantážích. Zároveň by měl stát umět zajistit, aby i místní lidé měli z investic prospěch. To bývá kámen úrazu především u zkorumpovaných vlád a u vlád, které nedbají na práva nejchudších obyvatel. Z toho všeho vyplývá, že na hlad ve světě má vliv mnoho věcí – od pěstování biopaliv, po počasí a zkorumpované vlády. Mluví se ale i o tom, že s hladem souvisí i konzumace masa. Jak? Ano, tak jako v případě biopaliv i produkce masa vytváří ohromný tlak na půdu a další přírodní zdroje. Pastviny a plantáže sóji, která se používá na krmení hospodářských zvířat, jsou příčinou kácení tropických lesů, záborů půdy, ohromných emisí skleníkových plynů atd. Chov dobytka zabírá 30 % souše a spotřebuje obrovské množství vody a energie. Dá se říci, že konzumace masa je jedním z největších příspěvků jednotlivce k poškozování naší planety a vytváření nerovnováhy ve světě. Strava založená na mase je ekologicky i sociálně velmi náročná. Bylo by proto dobré, kdyby každý z nás, kdo maso konzumuje, se zamýšlel nad tím, v jaké míře maso konzumuje a jak a kde bylo dané zvíře odchováno. U nás v Evropě se sní 90 kg masa na osobu za rok, což je opravdu extrémní hodnota. V rozvojových zemích je to průměrně kolem 20 kg za rok. Není tedy nutné, aby se každý člověk stal vegetariánem, ale aby se zamyslel nad svou spotřebou masa, a případně ji omezil. Takže v rozvinutém světě se jí hodně masa, ale doplácí na to svět rozvojový? Dá se to tak říct, a to nejen o konzumaci masa, ale i o využívání ostatních světových zdrojů. Asi 20 % nejbohatších obyvatel světa spotřebovává přibližně 80 % světových zdrojů. To znamená, že na rozvojový svět je vytvářen velký tlak. Aniž bychom si to uvědomovali,


Plýtvání potravinami strana 3/3 Lekce Příloha 5 – doplňující aktivita: Proč lidé hladoví? (včetně doplňujících informací pro učitele) z rozvojových zemí pochází mnohé suroviny a výrobky, které denně používáme. Jedná se o široké spektrum produktů od nerostných surovin až po květiny. Co tedy můžeme udělat pro to, aby ve světě nebyl hlad? Hlavní je si uvědomit, že hlad je katastrofa způsobená lidstvem. Proto si nemůžeme říkat, že se nás netýká. Každý z nás je součástí této společnosti, každý z nás může něco dělat. Důležité je zajímat se, rozšiřovat informace dál a projevit tak svůj zájem o tyto otázky. Političtí činitelé nebudou mít zájem řešit problémy, pokud neuvidí zájem voličů. Stejně tak druhý významný hráč na globálním poli, soukromé společnosti, nebude mít důvod hlídat vlastní vliv na rozvojové země, pokud neuvidí zájem ze strany spotřebitelů. Náš názor dáváme najevo už při obyčejném nakupování. Je třeba zajímat se, odkud pochází výrobky, které kupujeme, za jakých podmínek byly vyrobeny, jaká je jejich ekologická a vodní stopa a další dopady. Neměli bychom nakupovat to, co vlastně nepotřebujeme, plýtvat potravinami a ostatními výrobky. Můžeme preferovat lokální výrobky. Právě tato drobná každodenní rozhodnutí mohou ovlivnit to, kolik lidí na světě hladoví. A proč bychom se my, kteří hlad nemáme, měli zajímat o ty, kteří ho mají? Prvním důvodem, který by měl napadnout skoro každého je, že je normální a správné zajímat se o starosti ostatních lidí. Dalším důvodem je fakt, že na situaci v rozvojových zemích máme i my svůj podíl. Dobrým důvodem pro náš zájem o situaci v rozvojových zemích je také to, že Česká republika, vyspělá země, trpí velmi podobnými problémy, i když zatím v menší míře. Pokud kupujeme výrobky, které jsou levné jen díky porušování práv lidí, kteří se podíleli na jejich výrobě, tak vlastně podporujeme systém, v němž i my budeme muset konkurovat těmto levným pracovním silám. Nevyhýbají se nám nešetrné zahraniční investice, ani zábory půdy. Česká republika postupně ztrácí svoji potravinovou soběstačnost a stává se závislou na dovozu potravin ze zahraničí. Naši zemědělci, stejně jako ostatní v EU, přežívají jen díky systému dotací. Roste podíl vyvezených surovin na úkor hotových výrobků. Zisky více než 12 000 českých firem mizí v daňových rájích. Příkladů bychom mohli najít mnohem více.

Zdroj: Rozvojovka.cz: Polovina hladovějících se přímo podílí na výrobě potravin [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/1323-polovina-hladovejicich-se-primo-podili-na-vyrobepotravin.htm


No title

Recommend Documents