Zahrada proti parku mezi divočinou a obcí V ěda, ideolog ie a sociá lní konstrukce rizik: H rozí ná m ekolog ická krize? N ed aleko O lo m o u ce v o b ci H o rka n ad M o ravo u vzn iká v so u časn o sti zcela n o vé cen tru m eko lo g ických aktivit. N a m ístě, kd e b ylo (co člo věk p am atu je) p o le, které o d d ělo valo o b ytn o u zástavb u o d b u jn ých p o ro stů lu žn íh o lesa v Litovelském P o m o raví, d o ch ází k vid iteln ým rych lým zm ěn ám p říro d n íh o rázu , vzn iká tam p říro d n í p ark. V b u d o u cn u zd e m á vyrů st zcela n o vá b u d o va, která b u d e cen tráln ím b o d em n au čn éh o b io cen tra. Z am ěstn an ci cen tra se b u d o u sn ažit, ab y u m o žn ili ško ln ím d ětem a veřejn o sti lép e p o zn ávat m ístn í p říro d u , d ěje, které v n í p ro b íh ají a p o ch o p it význ am vo d y v krajin ě s p o m o cí o d b o rn ě p řip raven ých vzd ělávacích p ro g ram ů . V še však p o třeb u je čas. Z atím se z toh o to p ro jektu p o d ařilo zrealizo vat zcela n o vý ryb n ík se čtyřm i tů n ěm i, zasad it lip ovo u alej a d alší zeleň a ú zem ím p ro vést n o vo u cyklisticko u stezku . R yb n ík v těch m ístech kd ysi b ýval. Je tom u d ávn o , člověk si to již reáln ě n ep am atu je, ale u ch o valo se to v tex tech a m ap ách . P ů vo d n í ryb n ík b yl n ah razen p o lem a to n yn í p ro ch ází p ro m ěn o u v p ark s lesem , lo u kam i a ryb n íkem . R ealizace p ro jektu b u d í veřejn ý ro zru ch , n eb o ť m ísto o b d ělávan é p ů d y kd o si cizí, za zah rad am i u sed líků , d o p u stil, že s p o lem se d ěje co si, co zarů stá p ýrem , b o d láčím a jin ým p levelem . S u kcese p ole v lo u ku p ro b íh á zvo ln a a p říro d a v p o d o b ě, která ko m p liku je živo t staro u sed líků m p ři staro stlivo sti o zah rad y za jejich d o m y. Tato n o vá situ ace vyvo lává m ezi lid m i řad u vzájem n ých reakcí. N ečekan é zm ěn y n em ají lid é v o b lib ě. P řesto že zah rad a a lo u ka sp olu ko m u n iku je také, tu to ko m u n ikaci b ěžn í lid é n ezn ají, n ero zu m ějí to m u , co se m ezi lo u ko u a zah rad o u o d eh rává. Lid é však m ezi seb o u ro zm lou vají tak, jako b y věd ěli co p o le i lo u ka p otřeb u jí, sp íše však od h alu jí jaké m ají o n i sam i s lo u ko u i zah rad o u zám ěry. S tejn é m ísto , p ro sto r, vn ím ají lid é zn ačn ě o d lišn ě, n a základ ě svých zájm ů , živo tn ích zku šen ostí a situ ace. R ealizáto r této zm ěn y ("eko log o vé") se těší, až lid é b u d o u n avštěvo vat to to m ísto a b u d o u s jejich p o m o cí p o zn ávat m ístn í p říro d u . D ů ch o d kyn ě v b lízkém d o m ě se b o jí, jak jí b u d o u lid é a h lavn ě d ěti zn ep říjem ň o vat živo t h lu kem . M ajitel ko n í se těší, že b u d e ko sit trávu tak b lízko stájím . M yslivec vítá n ávrat zvěře za jeh o h u m n a, o b čas u ž i n ěco zastřelil. R yb áři se těší n a ú lo vky v ryb n íce. Z em ěd ělců m je líto , že tak ú ro d n á h an ácká p ů d a je p on ech án a lad em . M ajitelé elektrických , p lyn o vých a telefo n n ích kab elů se b o jí o zach o ván í p řístu p u k n im . C yklisté vyu žívají n o vé cesty. V šich n i se o b čas p otkají, n áh o d n ě n eb o p ři ú řed n ích jed n án ích , a v m n o h ých d ialo zích vyjad řu jí své n ázo ry n a zm ěn y v "jejich " p ro střed í. V šich n i jed n o tlivci v ro zh o vo rech p o u žívají to , co zn ají, co slyšeli, co si p řečetli a většin o u to u zp ů so b u jí svým zájm ů m v d an ém ú zem í. N ěkd y si ro zu m ějí, jin d y d o ch ází ke sp o rů m . Z m ěn y se o d eh rávají v p říro d ě a p ro to m lu ví o n í. Lid é ko n stru u jí sku tečn o st, zejm én a p ro střed n ictvím jazyka a jeh o u lo žen ím v tex tech . V p o zad í jejich jed n án í jso u in stitu ce, vzd ělávací, b yro kratické, eko n o m ické, ro d in n é.
P říro d a sam a, ač je jád rem ko m u n ikace, své in stitu ce n evytváří, sn ad jen p ro střed n ictvím člověka. P říro d a jazyk n em á, m lčí. Lid é m lu ví za n i, u vn itř n í. En viro n m en talism u s b yl vp u štěn d o klíčo vých in stitu cí sp o lečn o sti a p řelo žen d o jazyka jem u ž tyto in stitu ce ro zu m í (L. M u sil). Lid é si tak p o stu p n ě u tvářejí n o vý "sp o lečn ý svět", který se stan e jejich n o vo u o b jektivn í sku tečn o stí. Lze o čekávat, že v to m to d rob n ém p říp ad ě jej n ako n ec všich n i, i ti co n ejso u z n o vé situ ace n ad šen i, p řijm o u , zvn itřn í si jej, stan e se význ am n o u či zan ed b ateln o u so u částí jejich au to b io g rafií. P říro d a v ro zh o vo rech vyp ad á b ezro zp o rn ě jako n ěco , co je d an é a kolem čeh o se ved o u řeči a sp o ry. P řesto že se o p říro d ě m lu ví jako "o systém u , o u sp o řád an ém celku , … v terén u je sp íše m n o žství n ejrů zn ějších lo g ik, p o řád ků a p ro b lém ů " (Z . K o n o p ásek). Z m ěn a p o ln í "ku ltu ry" v "p říro d u " je jistě p ln á d ram atických d ějů . Lid é se d o m n ívají, že h m yz vázan ý n a p ů vo d n í p o le trp í a žáb y jásají z n o vých vo d n ích p lo ch . A ten týž zán ik i vzn ik, o b m ěn a, p ro b íh á i v ro stlin n ém světě. I lid é, kteří se zcela sh od n o u v n u tn o sti o ch rán it jed n u "P říro d u ", b y se zřejm ě n esh o d li v to m co je n u tn o ch rán it p řed evším a p řed čím , kd e začít, čem u d át p řed n o st. Jed n i b y ch rán ili ko čky, d ru zí m yši. C h rán it je p řed člo věkem lze, vzájem n ě je to vylo u čen o . D n es se o p říro d ě m lu ví a d o h ad u je m n o h a jazyky (světo vým i n ázo ry, id eo lo g iem i). O b ávám se, že kd yb y p říro d a p ro m lu vila, o zvala b y se n ep o m ěrn ě více jazyky. To m u to p říro d n ím u B ab ylo n u b y n avíc lid é n ero zu m ěli a n em ěli b y žád n é klíče k to m u , ab y jeh o řeč p o ch o p ili, a to an i ti n eju čen ější (d ejm e to m u o d b o rn íci n a lin g vistiku ). V to m to sm yslu se "eko lo g o vé" n a m n o h a lo kalitách n a základ ě svých ko n stru kcí sn aží o reko n stru kci sku tečn é p říro d y p o d le o b jektivizace eko lo g ické krize v lid ském věd ěn í a u sp o řád án í. Jd e však vžd y sku tečn ě o ko m u n ikaci s p říro d o u ? R o zd íl m ezi tvo rb o u a d estru kcí p říro d y n em u sí b ýt lid m i ro zezn án . P o ku d b y lid é p řece jen p říro d ě p o ro zu m ěli, m u seli b y jistě p řep sat celo u řad u u čeb n ic, ob jevili b y m n o h o d alších p ro b lém ů a svět p říro d n íh o i so ciáln íh o řád u b y se u kázal p ln ý d alších a n o vých n eřešiteln ých ro zp o rů . Z jistili b ych o m sn ad , že p říro d a "n efu n g u je", že je jen tak, že se d ěje, že p lyn e a n eu stále se m ěn í, že b yla stvo řen a jin ak, n ež n ám o n í n ap o víd ají so u časn é ko n stru kce, p řístu p y a p řístro je. To je situ ace, se ktero u si lid é n evěd í rad y. C o n efu n g u je je p ro b lem atické, n ed á se to o vlád at, zp ravit. K rizi stro je řeším e jeh o o p ravo u n eb o výro b o u n o véh o , krizi sp o lečn o sti n asto len ím (p o kojn ým n eb o n ásiln ým ) jin ých p o řád ků a p ravid el. K rize p říro d y se řeší m n o h em h ů ře, zejm én a asi n ejd e vyro b it n o vá. P ravid la p říro d y b u d o u zřejm ě zn ačn ě jin á, n ež p ravid la lid ská. P řesto lid é n ap ravu jí ško d y n a p říro d ě sp ách an é. P ři této n áp ravě však n ed ělají n ěco kvalitn ějšíh o n ež p řed tím , n ezd o ko n alu jí p říro d u , tyto op ravy sp íše ved o u sm ěrem k p ů vo d n ím u p říro d n ím u stavu . To je zn ak toh o , že člo věk p říro d ě n ero zu m í a táp e. Č lo věk se sn aží všech n o zd o ko n alit a d o cela se m u to d aří. Ř íká to m u p o krok. P o kro k d o sp ěl tak d aleko , že člo věk zd o ko n alu je i sám seb e. D éle žije, d o sko čí d ále, vžd y ví
co b y m ěl n a so b ě a p řed evším n a o statn ích vylep šit, zm od ern izo vat. To u to op tiko u se d ívám e i n a p říro d u , m ám e p o cit, že p o ku d n ěco p o kazím e, tak to sam o zřejm ě n ap ravím e a záro veň p říro d u u ved em e d o lep šíh o stavu n ež p řed tím . Jak n a to jd em e? V ěd ecky. R ozezn ám e ško d u , její p říčin y a n avrh n em e řešen í, které zp ravid la je lep ší n ež to p řed ešlé. V e sku tečn osti je věd a in stitu cí, která d o d ává fakty p ro řešen í n ašich sp o rů , jsm e p řesvěd čen i, že tak je to sp rávn é, p ro to že věd a si p ravd u m o n o p o lizu je a m y to sch valu jem e. S ku tečn ost je tako vá, že věd a, ve vztah u k p říro d ě, sp íše řeší a u m o žň u je zásah y d o n í tako vým zp ů so b em , ab y to co n ejm én ě "b o lelo ". K ažd ý velký zásah d o p říro d y je d n es d o p ro vázen tzv. b o lestn ým , v p o d o b ě o p atřen í n a o ko ln í "zd o ko n alen í" p říro d n ích p ro cesů . Ř íká se to m u n ap říklad o h o d n o cen í vlivu staveb n a živo tn í p ro střed í. P oku d je stavb a p říliš velká, p řesah u je m íru , d ělám e stu d ie o jejím vlivu n a p říro d u tak d lo u h o a v to lika jin ých varian tách , až se v ko m u n ikaci p o zn á, že stejn ě velká stavb a vlastn ě u ž velká n en í. P o ku d b y an i to n áh o d o u n evyšlo , je d o b rým řešen ím , p řesu n o u t stavb u jin am , kd e b u d e její n ezb ytn ost p o ch o p en a sp rávn ě. K teré p ro jekty n ás p řib ližu jí p říro d ě a které se tak p o u ze jeví z lid ských p ram en ů , p o zn atků a in stitu cí? V ěd a vstou p ila i d o d ialo g ů v H o rce n ad M o ravo u . N o vý ryb n ík b yl n avržen "věd ecky", tak ab y b yl co n ejvh o d n ější p ro p řiro zen ý živo t v p o d o b n ých b io to p ech . V še b ylo g eo d eticky zam ěřen o , n a základ ě o d b o rn ě p o d lo žen éh o p ro jektu m o h lo d o jít ke zm ěn ě ku ltu ry z ro le n a b io cen tru m , an iž b y se m u sely p latit p o p latky za o d vo d zem ěd ělské p ů d y. P říto k i o d to k ryb n íka je p ln ý m ean d rů , ryb n ík m á člen ité b řeh y a u p ro střed n ep ravid eln ý o stro v. D ěln íci z firm y, která ryb n ík stavěla, b yli zástu p ci jin éh o o d b o rn éh o o kru h u a tyto n ep ravid eln o sti b rali jako zn eh o d n o cen í své tech n icky d o ko n alé p ráce. "M y b ych o m vám d o kázali, že to zvlád n em e u d ělat ú p ln ě ro vn ě" říkali eko lo g ů m a zejm én a lid em , p ro to že s eko lo g y "n en í řeč". V ěd a n eb yla sch o p n a p o m o ci řešit n ejvětší sp o r, který v m ístě m ezi ú častn íky p říb ěh u vzn ikl. B ylo to n ed o ro zu m ěn í m ezi "eko lo g y" a d ů ch o d kyn í, která si stěžo vala n a vyšší m n o žství ko m árů , p říšern ý h lu k p o ch ázející o d žab a p řed evším zarů stán í zah rád ky ro stlin am i z d ivo čin y. V ým ěn u n ázo rů d o p ro vo d ila ko n stato ván ím : "N ech áp u , jaký sm ysl m á d ělat p říro d u h n ed ved le p říro d y." P řito m se p řizn ala, že d o Lito velskéh o P o m o raví rád a ch o d í i jezd í n a ko le. To to vyjád řen í je p ln é ro zp o rů a svěd čí o krizi člo věka, který p říro d u m ilu je tak, že jeh o láska vzrů stá p řím o ú m ěrn ě se zvyšu jící se vzd álen o stí p říro d y o d zah rád ky, n a které h o sp o d aří a ktero u za p říro d u n ep o važu je. S p o r b yl p ro b lem atizo ván tím , že n eb ylo m o žn é u rčit p říru stek žab a ko m árů p o výstavb ě ryb n íka o p ro ti p ů vo d n ím u m o křad u se sto jato u b ah n ito u vo d o u , která v to m m ístě p o le již n ěko lik let zap lavo vala. V ěd a k to m u to ro zh o d n u tí n em ěla d o statek faktických p o d klad ů . M eto d ika n a zjištěn í p o čtu ko m árů je tep rve v začátcích a m n o žství žab n eb ylo p řed realizací ryb n íka m ěřen o , n ato ž jejich h lu čn o st. C o b ylo n ep o p irateln ým faktem , sice b ez p řesn ých ú d ajů , ale jasn ým z trad ice, b yl vyšší n álet p levelů n a zah rad y. To každ ý vid ěl n a vlastn í o či a n em u sel to m ěřit, an i se s o d b o rn íky rad it. P řib lížen í p říro d y k zah rad ám je p ro jektem eko lo g ů . Ti vych ázejí z to h o , že jso u
svěd ky celo p lan etárn í eko lo g ické krize a že je n u tn o p ro ti této krizi, n ěco aktivn ě p o d n ikn ou t. Jed n o u z m n o h a těch to reakcí je čin n o st střed isek eko log ické vých o vy, jejich ž sm yslem je p o skyto vat lid em , a zejm én a ško láků m , in fo rm ace o živo tn ím p ro střed í, sn ažit se p ro h lo u b it zn alo sti o p říro d n ích d ějích a m o tivo vat ú častn íky vzd ělávacích p ro g ram ů k jejich vlastn í aktivitě v o ch ran ě p říro d y. P řesvěd čit je o svých n ázo rech , d o kázat jim svo ji p ravd u , vyb o jo vat p ro p říro d u d alší "d u še", které ji b u d o u o ch raň o vat sp o lečn ě s n im i. Takto je částečn ě staro stlivo st o p říro d u a id eo lo g ie o ch ran y p říro d y, vzešlá z ko m u n ikací m ezi lid m i, vyd ělo ván a d o in stitu cí, které m ají staro stlivo st o p říro d u ve svých p ro g ram o vých n áp ln ích . "Eko lo g y" (o d b o rn íky i laiky) d o jejich ro lí n ed eleg o vala p říro d a, své p o staven í si vyd o b yli svým vlastn ím světovým n ázo rem a aktivito u , n eb o je tam d eleg o vala již zaved en á in stitu ce. O citají se v ro lích m lu včích za p říro d u , o b h aju jí její zájm y, p říro d a sam a však ze všech ro lí vyp ad ává a p o ku d n ějaký zájem m á, p ak jen ztěží ten , který je jí p o d so u ván lid m i. P řes to , že to s n í "eko lo g o vé" m yslí d o b ře, d o p o u štějí se sam i celé řad y p ro h řešků , p ro ti to m u , co o p říro d ě h lásají. P o ru šu jí n ěkterá p ravid la p řím o o so b n ě n eb o p ro střed n ictvím o statn ích lid í, kteří s jejich čin n o stí n ějak so u visejí, kterým m u sí vyjít vstříc, ab y je m o h li získat n a svo ji stran u . Jak d aleko m o h o u jít, to jim n ikd o n ep oví, m lu ví o to m m ezi seb o u , p říro d a k to m u op ět m lčí. "Eko lo g o vé" u H o rky d ělají z "d ivo čin y" lu žn íh o lesa "p ark", tako vé "u česan é" Lito velské P o m o raví p ro lid i, ab y je tam to lik n eštíp ali kom áři, ab y se n em u seli p ro d írat ko p řivam i s m ačeto u , ab y m ěli všech n y p říro d n í zajím avo sti p o h ro m ad ě, n a jed n é o b ch ů zko vé trase, stavějí cesty a siln ice a tab u le, ab y vše b ylo d o sažiteln ější a p řeh led n ější a ab y lid é i v d ivo čin ě n ašli řád , p ro to že jin ak b y d o n í rad ěji n ech o d ili a p o to m b y n eb ylo ko h o a o čem p řesvěd čo vat. P o ku d b y "eko lo g o vé" svo u p říro d u takto n eu p ravili, zů stali b y sam i se seb o u , to je sm u tn é, ale o n i jso u n a to zvyklí. V ytratil b y se vzd ělávací a p o té i veřejn ý zájem , jed en p ro jekt b y b yl vystříd án jin ým , ú sp ěšn ějším , v o čích veřejn o sti d o ko n alejším , p ro to že b y lép e o d p o víd al to m u co lid é většin o u ch tějí. P o ku d b y se tako vý p ro jekt n en ašel, d ivo čin a b y b yla stále d ivo čejší a p ark b y se vytratil d o p o d o b y to h o , co věd ci p o jm en o vali lu žn í les, ab y jej o d lišili o d jin ých lesů , které n ejso u tolik závislé n a zap laven í vo d o u . P o m in u m arg in áln í věd ecko u ko m u n itu , která ještě v R u d ém p rávu d ávala čten ářů m n ajevo , že lu žn í lesy p o vyb u d o ván í vo d n íh o d íla G ab číkovo p řestan o u trp ět p ravid eln ým i záp lavam i. Lu h , vo d a, živo t - ten to sym b o l vytvo řen ý lid m i p ro p o d o b n é b io to p y, jako je ten u H o rky - b y se vrátil d o lo kality, ryb n ík b y zaro stl, živo t b y si vyp ln il sku lin u p o lid ech , živo t lid ský b y u sto u p il d o p říjem n ějších lo kalit s lép e vyzn ačen ým i cestam i. D ivo čin a b y p ro člo věka n em ěla b ýt tak d ivo ká, tak jako lid ská fan tazie, im ag in ace, m u sí b ýt o h ran ičen á, p ro to že fan tazie je d o b rá, ale jen p o ku d se n evym yká z řád u . N eo h ran ičen á fan tazie p o d le lid í sm ěřu je k ch ao su a p ro b lém ů m . K olik své "fan tazie" m á p říro d a? Tvo ří její fan tazii všech n o to ,co o n í d o su d člověk n eví? Jso u to p říro d n í živly, které člo věk n ed o káže věd ecky u ch o p it a svázat? A kolik to h o je?
D o všech situ ací, ve kterých se sch ázejí lid é, ab y sp o lu řešili n ějaký p ro b lém , se vkrád á m o c. K d yž n a o b h líd ku "o p ravd u p říro d n ě" u d ělan éh o ryb n íka p řijel m in istr živo tn íh o p ro střed í, n aše d ů ch o d kyn ě zro vn a ko sila srp em d ivo čin u ko lem p lotu . D ělala n ěco , co m ěli u d ělat eko lo g o vé. S e srp em si to n am ířila k m in istro vi a vysvětlo vala m u , jak tím to p ro jektem , z kteréh o je p o těšen , trp í o n a, celá její ro d in a i so u sed é. K d ysi d ávn o b y m o žn á ten to sp o r vyřešila srp em , m in istr n em in istr. A le p an í ví, že ex istu jí n ějaká p ravid la a že kd yb y sp o r řešila jejich p o ru šen ím , m o c b y ji p řip ravila o m o žn o st sd ělit své tráp en í d alším lid em . V tom to p říp ad ě b yla m o c n a stran ě b yro kratickéh o ú řad u . P atřil m u p o zem ek, o n u rčo val p ravid la jed n án í a u rčo val lid em , kd o a jak se m á n a celou záležitost d ívat. To , co n eu rčil, o to m se lid é m u seli d o h o d n o u t, zase p o d le jin ých p ravid el. M o c zab alen á d o veřejn éh o zájm u ten to krát p řekvap ivě n a stran ě d ivo čin y p ro ti "u m ělé" p říro d ě. Je to však vítězství d ivo čin y? Ž ád n á m oc n en í zcela to talitn í, zejm én a n e ve sp o lečn o sti d em o kratické. K d esi n a o kraji, tam , kd e m o c n esah á, kd e n em á žád n ý zájem , kd e je p o le, které n ech ce n ikd o o b d ělávat, an i za sym b o lický p ro n ájem , kd e p ro ti "eko lo g ickém u p ro jektu " jsou jen stejn ě b ezm o cn í lid é. Tam se o b čas d aří , so ciáln ě vytvo řit ko n stru kci o to m , jak sp o lečn o st lid í u m í p říro d ě d át to , co jí jin d e b ere. K o lik však tako vých lo kalit je m im o p rávn ě ch rán ěn á ú zem í? P o ku d b y se n ašel ko n ku ren čn í p ro jekt p ro ti p ro jektu p arku , d ejm e to m u o b ch o d n í d ů m , m o cen ské p om ěry b y b yli ro zestavěn y jin ak. P an í ze zah rad y b y m o žn á b yla m én ě o d vážn á, p řesto že lid í za h u m n y b y b ylo více n ež p ři eko lo g icko vzd ělávacích p ro g ram ech a h lu ku z au t asi více n ež p ři ku ň kán í žab . M o žn á b y rad ěji sn esla kom áry a p level. N e že b y jí o b ch o d n í d ů m n evad il, vad í jí, stejn ě jako m o to kro so vé závo d y v b lízkém lo m u . O zvat se p ro ti těm to aktivitám je však jaksi b ezn ad ějn ější, vzh led em k m o ci, která je za n im i. N en í p řece su p eržen a, ab y se p o stavila su p erm arketu . K d esi m im o tu to m o cen skou h ru je jako b y b ezm o cn á p říro d a, n a její m o c u ž lid é zap o m n ěli, p říro d a u ž d ávn o n en í to , čeh o se b o jím e. S am o zřejm ě až n a p o vo d n ě a jin é katastro fy. Z d o b , kd y lid é eko lo g icko u krizi n ezn ali, a p ro to o n í n em lu vili, jsm e se d o stali d o času , kd y o n í m lu ví n ěkteří lid é, většin o u ti, co n a to m ají čas a jsou za to p lacen i m ateriáln ě n eb o sym b o licky (věd ci, zam ěstn an ci p ro p říro d u a m lad í lid é v eko lo g ických h n u tích ) a o statn í s n im i so u h lasí, jso u lh o stejn í a n eb o n eso u h lasí. K d e získávají m lu včí in fo rm ace o eko log ické krizi? P ro b lém y, které jso u vid iteln é, cítí, p ro to že p ravd a je d n es záležito st věd y, p ak in fo rm ace získávají i v o d b o rn ých in stitu cích . Tato věd ecká p ravd a n en í jen záležito stí so ciáln í, p ro to že věd ecká fakta n ejso u získáván a jen so ciáln ě, ale zah rn u jí v so b ě i výsled ky p řístro jů a také zko u m an ých p říro d n ích o b jektů a jevů , třeb a kam en ů . P o ku d kám en n ějak reag u je n a p řístro j, p ak jako b y p ro m lo u val, h laso val p ro n ějaké řešen í p ro b lém u . V p o litice věd y o p říro d ě se o p ravd ě h lasu je, jen s p estřejším vo ličstvem (B . Lato u r). P řes p řístro je p o zn ávám e řad u n eb ezp ečí, které leží m im o m o žn o sti o d h alen í v p ro cesech so ciáln í ko m u n ikace tváří v tvář (lid í, i člo věka a p říro d y). Jistá fakta jso u ted y ko n stru o ván a sice so ciáln ě (věd ecký kolektiv, b ad atel), ale s výp o m o cí tech n ických p ro cesů , které n eso u visejí s jazyko vým i h ram i, či m o cen ským i tlaky a vlastn ím i tlaky
ve věd eckých ko m u n itách . P ři všech setkán ích a jed n án ích v p arku b ylo vid ět, že lid é d n es n em ají čas. N em ají čas n a řešen í p ro b lém ů . P ro to jim v jed n án ích p o m áh ají in stitu ce, které vše řeší s ru tin o u , m ístn ě rych le, o všem s d lo u h ým i vyřizo vacím i lh ů tam i, p od le d an ých p ravid el. N ako n ec i p an í sp ěch á zp ět n a svo u zah rad u , n a ktero u n em á to lik času , ko lik b y si p řála, zvláště n yn í, kd yž m á těsn ě za zád y d ivo čin u a jen p leje a p leje. "Eko lo g o vé" b y zase ch těli p o rad it, jak rych leji p o tlačit p level a d o cílit stavu p ěkn é lo u ky b ez b o d láčí, ale s květin am i. V ěd a jim d ává rad y, z n ich ž každ á je jin á. N ejrych lejší d o cílen í žád an éh o stavu ved e p řes p o m ěrn ě d rastické zásah y p ro ti so u časn é veg etaci a s p o třeb o u n eu věřiteln ě velkých fin an čn ích p ro střed ků . U rych len í p říro d n ích p ro cesů n eb o jen "u m ravn ěn í" p říro d y d o jistých m ezí (ko sen í trávy) je n áklad n é. S o u časn á m o c rád a n a svých "o krajích " p říro d ě p o m ů že, ale jen zd arm a. P o ku d m o cn í ro zh o d n o u o u vo ln ěn í větších fin an čn ích p ro střed ků ve p ro sp ěch p říro d y, p ak většin ou v lo kalitách , kd e p říro d u d ialekticky p o tlačí jin ým i stavb am i (d áln icem i, p rů m yslo vým i zó n am i, vo d n ím i cestam i) s fin an čn í n áro čn o stí m n o h o n áso b n ě větší. S p o lečn o st n erad a vyd ává p en íze n e n eu žitečn é věci, vyn alo žen é p ro střed ky m u sí m ít sm ysl a jaký sm ysl "m á d ělat p říro d u h n ed ved le p říro d y?" Z p říro d y h o d n ě b erem e a m álo jí vracím e. Ted y vracím e jí h o d n ě, ale m n o h d y ve fo rm ě jed ů , které ji o travu jí. Č as p říro d y je jin ý a velice ro zm an itý. N a jed n é stran ě jep ice, n a d ru h é stro m , krajin a, V esm ír. V ěd a p o m ěřu je p říro d u p o d le svých m ěřítek, svým časem . Z vířata většin o u p o zo ru je v p o h yb u . P říro d a však také d lo u h o sp í, vyp ad á to jako b y se v n í n ic n ed ělo , zm ěn y v krajin ě jso u tak p o m alé, že je často an i n ep o střeh n em e, g lo b áln í krize je p ln á tako vých p o m alu se h ro m ad ících n eb ezp ečí. V ěd a p říro d u zko u m á "u m rtven o u ". N ejp rve ji zn eh yb n í a p o to m p itvá a m ěří a n ako n ec ko n zervu je, ab y m ěla n am ěřen á d ata n ějaký reáln ý p o d klad (u lo žím e m yši d o lih u , p řišp en d lím e m o týla, vycp em e b rh líka, slisu jem e a u su ším e jetel). V H o rce b yl, p ři h lo u b en í ryb n íka b ag rem n alezen v b ah n ě asi 300 letý starý zu h eln atělý d u b z o b d o b í asi p řed 2000 lety. D u b b yl vytažen , p ro zko u m án , zastřešen . D o klad toh o , jak si vážím e stro m ů , ale sp íše času . Č lo věk n em á čas, p říro d a jako celek m á času d o st. K o n flikt o d eh rávající se m ezi p arkem a p o lem je p ro n i jen d ro b n o u zan ed b ateln o u ep izo d o u , p ro lid i je to d o vršen í d esetiletéh o ú silí o n ávrat d ivo čin y n eb o každ o d en n í o trava p ři p len í záh o n ů , kam n eu věřiteln ě rych le p ro n iká p říro d a. K o m u n ikace v H o rce se o d eh rávala většin o u tváří v tvář m ezi lid m i a m ezi lid m i a m ěn ící se p říro d o u . To , že se p říro d a v této lo kalitě m ěn í, lid é zazn am en ávají p rávě p ro to , že v b io to p u sam i p ro d u ku jí zm ěn y p o d le svých časo vých a p ro sto ro vých m ěřítek. V šich n i ú častn íci se p o zn ali, sp o jil je zájem o m ísto , o jeh o p o d o b u . Lid é n a jed n án í p řišli, p ro to že m ají zájem o svů j d o m o v a o to , co se v n ěm d ěje. O tázko u je, jak tato jed n án í p o zm ěn í situ ace, kd y m o c se p řeso u vá z n áro d n ích
států d o an o n ym n ích stru ktu r a n ad n áro d n íh o kap itálu a začín á b ýt zcela o d tržen a o d m íst, kd e realizu je své zám ěry. Lid é p řestávají věd ět, kd o jim to n ěco staví za zah rad o u a z m n o h a n ejisto t sam i u n ikají o d těch to p ro b lém ů jin am , k p o čítačů m , televizi, záb avě, o p evň u jí se ve svém d o m o vě, b ezd o m o vci ve vlastn ím d o m o vě. Jejich m o c je stále m en ší, i kd yž b yro kracie n ad ále u d ržu je p o stu p y, které b yly zaved en y v jin ých m o cen ských p o m ěrech . O b ávám se, že eko n o m ická g lo b alizace a n ap ro stá sam o zřejm o st, s n íž p ro b íh á, je velký p říb ěh so u časn osti, n a který p o stm od ern í éto s n estačí. P ostm o d ern a je m o žn á reakcí n a krizo vé jevy m o d ern y, ktero u ch ce p řeko n at. M o žn á se sn aží u m o žn it i m en ším p říb ěh ů m se p ro sad it ve sp o lečn o sti. M o h o u to b ýt p říb ěh y o p rávech žen , h o m o sex u álů , p říro d y. S n ad se p o d aří tyto p říb ěh y u čin it ro vn o cen n ým i k p říb ěh u tech n iky a eko n o m ické m o ci, který se u ž vyp ráví sám ze seb e, také m lčen livě, ted y za vrčen í ro b o tů , stro jů a p o čítačů , a lid i k to m u tém ěř n ep o třeb u je. Tyto všech n y lid ské p říb ěh y se o d eh rávají v d alším velkém p říb ěh u , evo lu ci p říro d y, vývo ji p ln ém n ečekan ých řešen í, zvratů , ten to p říb ěh p říro d y je řeko u z ráje, lid é jen stěží o d h ad n o u , zd a a jaký m á její tok sm ysl a p ro č. S am i lid é ale stále více žijí p o d tlakem n áh lých zm ěn a n eu stálo u o b n ovo u p řed m ětů , n ed o káží sn ášet n ic, co trvá, u ž n eví, co d ělat, ab y n u d a n esla n ějaké p lo d y. D o káže lid ská m ysl d o stat p od ko n tro lu to co sam a stvo řila (P . V aléry)? D o káží lid é n ah léd n o u t svo u teku tou m o d ern itu (Z . B au m an ) jako d o savad n í výsled ek ku ltu rn íh o ram en e h lavn íh o to ku řeky živo ta? Tato řeka svů j p říb ěh n evyp ráví, m lčí, ko n stru u je se i m im o význ am y a sym b o ly lid í. Ř íčn í ram en o ku ltu ry b ytn í, je stále siln ější a zd án livě m o cn ější. I kd yb y řeka živo ta vyp rávěla svů j p říb ěh , b yl b y tak d lo u h ý a slo žitý, až b y b yl n u d n ý, lid é b y n em ěli d o st času jej vyslech n o u t. P ro b lém člo věka a p říro d y, sku tečn ou eko lo g ickou krizi, lze vid ět v to m , že d isku se o o ch ran ě p říro d y b yla sice in stitu cializován a a vzn ikly i p o m ěrn ě siln é in stitu ce m lu vící za p říro d u (n ap říklad m in isterstva), tato in stitu cio n alizace však záro veň ved e k vyčlen ěn í p ro b lem atiky d o o b lastí, kd e d o ch ází k n ejrů zn ějším reko n stru kcím , p řičem ž tyto reko n stru kce n em u sí b ýt vžd y tako vé, ab y tím to eko lo g icko u krizi řešily. R o zd ělu je také vžd y ty, co se starají, o d těch , co se starat n em u sí, ty, kteří b o ju jí, o d těch , co b o ju jí p ro ti n im . P o d le to h o , jak jso u lid é vyčlen ěn í p ro řešen í eko lo g ických p ro b lém ů ve své staro stlivo sti p řesvěd čiví, d aří se jim d o sah o vat jistých kom p ro m isů ve sm ěru p říro d ě b ližších řešen í. O p říro d u se b oju je, o p o třeb ě její o ch ran y je n u tn o p řesvěd čit o statn í. Z e všeh o co zatím lid é věd í o eko systém ech , jejich ž so u částí je člo věk, se zd á, že člo věk n en í zatím sch o p en žít b ez p říro d y, p říro d u b ez člověka si asi d o ved e p řed stavit každ ý. To to je p o m ěrn ě n eko m p ro m isn í a p o d le všeh o p ravd ivé sd ělen í m lčící, n etečn é p říro d y. Filo so f Z d en ěk K rato ch víl říká:"Jsm e cen n o u leč vym kn u to u so u částí p říro d y. Ta u rču je vše cen n é v n ás, ale m y d evastu jem e ji i seb e p rávě teh d y, kd yž se ji sn ažím e n ásiln it a o h o d n o co vat p o d le svých ú d ajn ých p o třeb , vyráb ěn ých p rů m yslem n a fab rikaci veřejn éh o m ín ěn í." To , že tato m o c p říro d y b yla lid m i zp o ch yb n ěn a, že se m u sím e d o h ad o vat a b o jo vat o m o žn o st o b yd lo vat p lan etu , to je p řízn ačn ým p ro jevem toh o , co n azývám e eko lo g icko u krizí.
Lid é váh ají, jak d alece je eko lo g ická krize d ů sled kem p řiro zen ých p říro d n ích p ro cesů n eb o p řiro zen o u čin n o stí člověka (řeky živo ta, která ztrácí sílu n eb o jejíh o ved lejšíh o ram en e ku ltu ry, které je stále siln ější). Filo so f, b io lo g , b ásn ík a sp iso vatel S tan islav K o m árek říká, že sku tečn ou eko lo g ickou krizi p o zn ám e, až eko systém y p řestan e p ro tékat en erg ie a o b íh at h m o ta. To b y b yla situ ace, kd y již n eb u d e m o žn é eko lo g icko u krizi so ciáln ě kon stru o vat. P ro b lém se zd á b ýt zjevn ý. P o u ze tato sch o p n o st tako vo u krizi n ah léd n o u t a ro zp o zn at b y m o h la b ýt p řístu p n á lid em o b ecn ě, n e jen eko lo g ickým h n u tím a těm , kteří jso u za ten to n áh led p lacen i. Jd e o zvn itřn ěn í p ro žitku , že ved le lid ské ko n ečn o sti ex istu je i ko n ečn o st Z em ě. A že tato ko n ečn o st n em u sí b ýt sm rtí stářím (se zán ikem h vězd y S lu n ce), ale sm rtí zp ů so b en o u lid m i n ešťastn o u n áh o d o u , h lo u p o u n eo p atrn o stí či d ů sled n ě p ro ved en o u a n ap lán o van o u seb evražd o u (jad ern á světo vá válka, n aru šen í p říro d n íh o p ro střed í lid sko u čin n o stí n ad m íru jeh o sch o p n o stí tyto zásah y p řestát). V zh led em k časo vým d im en zím je d ů ležité, zd a věd ecká teo retická (m o d elo vá) a so ciáln ě a p o liticky p raktická reko n stru kce p říro d y tu to krizi b u d e řešit n eb o n ao p ak p ro h lu b o vat. Je ale v lid ských silách p ro m ýšlet ten to p ro b lém , který n ep řin áší rad o st an i n ic jin éh o ? D ro b n ý lo káln í sp o r zastán ců d ivo čin y (p říro d n í p ark jako d ivo čin a) a d ů ch o d kyn ě (zah rad a jako u m ělý d o m o v) se o d eh rává v jistém sm yslu m im o p říro d u . I v p arku (m én ě) i n a zah rad ě (více) lid é m u sí n a p říro d u u zp ů so b it p o d le svých p řed stav. P ark m ísto p o le d ává p říro d ě více šan ce p ro jevit se ve své p řiro zen o sti, zarů st a p řekrýt čin n o st seb e sam a. To to n eu stálé zarů stán í svých vlastn ích p ro jevů (včetn ě čin n o sti člo věka) svěd čí o to m , že p říro d a žije. To je p ro člo věka jasn o u zn ám ko u to h o , že i o n m ů že b ýt živ. Ted y sku tečn ý d ů vo d k rad o sti. S n í se n ám , p ři tro še štěstí, m ů že p o d ařit ko n stru ovat tako vo u so ciáln í realitu , že n á b u d e d án o ji ko n stru o vat trvale u d ržiteln ě. "Jed in ě d íky p říro d ě (p řiro zen o sti) je svět světem a m y jsm e seb o u sam ým i. V iz H érakleito s: B o h u je vše krásn é, d o b ré a řád n é, lid é však p o klád ají n ěco za n eřád n é, n ěco za řád n é" (Z . K rato ch víl)." M ich al B arto š, O lo m o u c, červen 2003. Použitá literatura: H u b ík, S tan islav: S o cio lo g ie věd ěn í. P rah a, S o cio lo g ické n aklad atelství 1999, v.1., str. 224 B erg er, P eter L., Lu ckm an n , Th o m as: S o ciáln í ko n stru kce reality. B rn o , C en tru m p ro stu d iu m d em o kracie a ku ltu ry 1999, v.1.d o tisk, s.214 K rato ch víl, Z d en ěk: Je h o d n o ta p říro d y n ad lid ská n eb o lid m i u rčen á? S ylab u s p řísp ěvku p ro Eko lo g ické d n y O lo m o u c 2003. K o m árek, S tan islav: P říro d a a ku ltu ra. P rah a, V esm ír 2000, v.1.,s.184 V o p ěn ka, P etr: M ed itace p rvn í / O p ro zřen í. In : M ed itace o základ ech věd y. P rah a, P ráh 2001, s. 11-31 B au m an , Z yg m u n t: Teku tá m o d ern ita. P rah a, M lad á Fro n ta 2002, v.1., s.344 K o n o p ásek, Z d en ěk: O p o litice n ep o litičn o sti. V e sto p ách B ru n a Latou ra. V esm ír 2001, číslo 7, s. 386-389
Lato u r, B ru n o : N ep řeh léd n ěte žížalu P on to scolex co reth ru ru s. V esm ír 2001, číslo 7, s. 383-285 Fin e, G .A .: Jak se d ělá p říro d a a o ch o ču je d ivo čin a: P ro b lém "vysb íráván í" lesů v h o u b ařské ku ltu ře. B io g raf 2001, číslo 24, s.29-56 M u sil, Lib o r: Id eo lo g ické p řístu p y k p ro b lém u p ro střed í. In : Těžb a u h lí, p ro b lém p ro střed í, m o d ern ita. B rn o , M asaryko va u n iverzita 1999, v.1., s.24-40
