Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
Téma:
Vybraná díla z české literatury
Autor:
PhDr. Dana Mikulková
Název: Vítězslav Nezval: Edison Datum:
14. 1. 2014
Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura
Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Vítězslav Nezval: Edison 1. Báseň Edison se dá přiřadit ke stylu: a) futurismus
b) poetismus
c) dadaismus
d) surrealismus
Kdy skladba vyšla? 2. Do poetismu patří ještě Nezvalova díla: a) Sbohem a šáteček
b) Manon Lescaut c) Abeceda d) Pantomima
3. Co je tématem básnické skladby? a) vynálezy
b) tvůrčí činnost
c) radosti a smutky života
4. Kdo je hlavním hrdinou básně? a) Edison
b) lyrický mluvčí
c) Praha
5. Jakou má skladba kompozici? Kolik má skladba částí? a) 3, b) 4, c) 5, d) 6 6. Ukázka: „Naše životy jsou truchlivé jak pláč Jednou kvečeru šel z herny mladý hráč venku sněžilo nad monstrancemi barů vzduch byl vlhký neboť chýlilo se k jaru avšak noc se chvěla jako prérie pod údery hvězdné artilerie které naslouchali u politých stolů pijáci nad sklenicemi alkoholů polonahé ženy v šatě z pavích per melancholikové jako vpodvečer Bylo tu však něco těžkého co drtí smutek stesk a úzkost z života i smrti...“[1]
d) vynálezy
Najdi v daném úryvku: a) metaforu b) přirovnání
c) opakující se motiv
Proč autor neužívá interpunkce? Zapomněl? Najdi důležité básnické prostředky. Jaké je rýmové schéma? 7. Které motivy jsou obzvlášť výrazné? Jakou mají funkci?
Použitá literatura: [1] NEZVAL, Vítězslav. Podivuhodný kouzelník. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1963, strana 47
Řešení: 1. Poetismus, popř.postpoetismus, vyšla 1928 v Praze, nakl. Symposion 2. Jiná díla poetismu: c), d) Pantomima, Praha 1924, Abeceda, Praha 1926,, Akrobat, Praha 1927 3. Téma: b) Co dává smysl lidskému životu? Tvůrčí úsilí, ať už Edisona nebo jiného jedince, povznáší obyčejnou lidskou existenci k závrati ze života, z procesu tvoření, k naplnění. 4. Hrdina básně: b) lyrický mluvčí, Edison slouží jako inspirace 5. Kompozice: c) 5 částí Lyrická polytematická poetistická báseň o pěti částech , Nezval byl fascinován Apollinairovým Pásmem. Zdánlivá chaotičnost má svůj model v realitě samotné. Každou minutu nám myslí probíhají nejrůznější představy, pocity, myšlenky, vjemy, které nejsou podřízeny chronologickému a logickému řazení, těkají od jednoho jevu k druhému. Jeden základní pocit, konkrétní situace vyvolává celou řadu asociací. Hlavní téma básně je pouze tušené, naznačené a záleží na vnímavosti i zkušenosti čtenáře, jak báseň „přečte“. Báseň je členěna do pěti oddílů. Podle pocitů lyrického hrdina je umně propletena dvěma druhy refrénů – „ Bylo tu však něco těžkého co drtí/ smutek stesk a úzkost z života i smrti/ při pocitech pesimistických, někdy až blízkých sebevraždě, a druhá poloha vnímání radostného až opojného „Bylo tu však něco krásného co drtí/ odvaha a radost z života i smrti/ Hrdina nezůstává pasivní, pod vlivem Edisonova příkladu překonává své zoufalství a dochází k pocitu velké radosti a harmonie. Básni to dává gradaci, tento vývoj hrdinův je zdůrazněn výše zmíněnými dvěma refrény a báseň je tak kompozičně uzavřena. Edison je básní optimismu. 6. Metafora: hvězdná artilerie, monstrance barů Přirovnání: truchlivé jak pláč, chvěla se jako prérie Motiv: bylo tu však něco těžkého.... Interpunkce se v poetismu neužívala, volný tok asociací žádá i rozvolnění gramatických pravidel Edison je jeden z vrcholů našeho poetismu.Tomu odpovídá způsob psaní, jazyk. Strofy jsou různě dlouhé, avšak poetismus ve své nespoutané počáteční podobě je už překonán, strofy mají jednotnou strukturu, to jest řazení rýmů i počtu slabik ve verších. Rýmové schéma se dá vyjádřit
vzorcem AABBCCDDEE FF GGHHatd., čili dva verše po sobě se vždy rýmují, jde o verš sdružený. Tyto rýmující se verše mají i stejný počet slabik, střídá se jedenáctislabičný a dvanáctislabičný verš, metrum bývá většinou trochejské. Z básnických figur je nápadné užití anafor „ piják nezachytitelných odstínů/ piják světel potopených do stínu/ piják žen jichž poslouchají sny a hadi/…Tyto anafory uvádějí celé řetězce asociací. Samozřejmým prostředkem je záplava metafor - „nad zrcátka vín“…,nad mou duši rozladěnou kytaru“…“pták našich nocí s kterým dlouho bdíme“… 7. Motivy: Dva druhy refrénů – „ Bylo tu však něco těžkého co drtí/ smutek stesk a úzkost z života i smrti/. Druhá je poloha vnímání radostného: „Bylo tu však něco krásného co drtí/ odvaha a radost z života i smrti/ Funkce těchto motivů: básni dávají dva typy refrénů řád, kompozičně dílo člení, umožňují gradaci apod. Další motivy – motiv pijáka všeho závratného, motivy ukončeného díla, motivy tvůrčí posedlosti, motivy stínů atd.
