Výzmaml
v předško!ním
věku
l
$
Předškolní období ie iedním z ngzaiímavějšíchvývoioÚch období ělověka. lde o dobu neutuchající aktivity tělesné i duševní, velkého zá|mu o okolní jerly, dobu, která ie někdy nazývána obdobím hry, protože právě v herní ěinnosti se alrtivita dítěte proievuie především. Hra ie ýnamným projevem ělověka, jež ho provází po Gelý život'.. PRoF. PHDn' LrnNn SurovÁ, CSc. vŠemi sými specifiky ie hra klíčoýma zároveřttím nejpřiro-
e
zeně j šímpro j evem předškotního
dítěte. Následující text popisuje některé přístupy ke hře, zmiňuje se o jeiích převažu jícíchproievech v předškolním
věku a akcentuje důležitéaspeký hry tohoto období pro dalšípsychický wývoj dítěte.
Za předškolní období se v některých odborných pracích považuje celé ob-
dobí od natození aŽpo nástup do školy.
Ve většině rnÍvoi ově psychologických
publikací je však tato etapa chápána
|ako věk mezi 3. a 6. rokem dítěte. V tomto smyslu se oněm třem rokům před nástupem do školy budeme věno-
vat imy.
i
Volné propoiení reality a fantazie
Hra |e úzkou lávkou mezi realitou a fantaz7í,po které lze volně přecházet. Pocit zehry a její ptůběh zůstává v mysli jako vzpomínka a lze ji opakovat nebo v různých variantách znovu obohacovat arozvíiet Právě volné propojení reality a fantazie je velice důležitým znakem hry předškolního období. Jedná se totiž o dobu, kdy dítě po_ stupně začíná chápat, co je reálné a co smyšlené. Je to doba, kdy dítě často rádo setrvává ve svých P. .': í {+t:yri""+*ka**:i:]. Hra mu připadá iako Iakási laskavější rovina jeho existence, jiŽ mu fat*'rŤ+rij*á *vet umoŽňuie a nestaví ho stále do konfrontace s realitou. KaŽdá hra má ****e*tr:* ;=*=; * ry*v, které určujíiejí strukturu. Hraní 1e vždy smysluplné. Jde především o
vnitřní smysl, jenŽ vznikáčasto aŽ
Hra j e p rováz ena :: iŤ ť, itlt * }-.{;. j ť: 9: í. To jsou charakteristické znaky hry, kteac+::
a hlínou. Proto miluje lezení po stromech, stavění úkrytu, bouchání klacky do stromů, *,lJ dáv ání zvuků, zastrašování nepřítele tělem (|. S. Hall). Hra můžebýt vnímána pouze
:
té z ní činítak vyhledávanou aktivitu až do dospělosti a stáří.
Důkazem jsou například i populární adrenalinové sporý nebo ýzicky náročnétýmové sporý, či dokonce
jako osvěŽení a relaxace po pracovní činnosti, tedy j ako i akýsi''.i.!i :'l i;:!: j: !'l l'-lí li':tli:!l:;';!*Í.'iil+, při němŽ se člověk uvolňuje, nabírá dalšíenergii a dopÍává si osvěŽení, aby se mohl dáIe věnovat serióznější činnosti (M. Lazarus). i r
patologické hráčství, kdy vazba na hru působíproti obecnému záimu člověka, a on ji přesto hraje dál.
* Různépřístupy ke hře
Hra je někdy vysvětlována r]:!.iiii]:iii. **.l.l ;.; ;..iVJ'.lj']: :,::i','., který se proievu|e zvláště u dětí, jeŽ isou dosud
Hra ie pro|evem člověka v celém jeho historickém vý'voji. UŽ v pravěkých jeskyních byly nalezeny hrací kostky a jiné předměty dokládající herní aktiviý tehdejšího člověka.
::r::,: c;;ii::a:jt'
nezatíŽeny pracovními ýkony, neboť jejich potřeby jsou uspokojovány dospělými. Hra pro ně vlastně zastupuje pracovní činnost dospělých, a je tudíž
Hruzaznamenáváme také u niŽších živočichů,kdy *Ť+iery;e*;+_+! g:*:;:*:t*gu*:ti podtrhuj í uýznam herních pro j evů mlád'at pro osvojování si důtežitých dovedností (log obrana teritoria, orientace v hierarchii smečky). Hra j e natolik zajímawým fenomé-
pochopitelné, Že si hrajís takoým
nasazením (M. Spencer). Hra je často interpretována směrem do budoucnosti w-ýwoje člověka jako i1!.:ia4':]ii{t..ii:ii:. Je chápána jako možnost procvÍčováníinstinktů a spo j ována s nápodobou. Svou roli zďemáprocvičováníněčeho, čeho bude v budoucnu potřeba, přičemž hra umoŽňuie opakování, zkoušení, uplatňovánÍ vatiantbez rizika selhání či neúspěchu ve vážnějšíchŽivotních situacích (K' Groos). Mnohé přístupy zdůrazňujíe: :.,'.i,':,
nem Života člověka, že se iím zab'ývaií různévědní dÍsciplíny (pedagogika, psychologie, etologie, kulturní antropologie a jiné). F**vlrť i:r:,' +l*..,eil;: ie spatřován různě _ v minulosti, přítomnosti i budoucnosti člověka' Do minulosti se obrací , která předpokládá,Že člověk hrou cvičí ;;Í"t'n'i lt! l:. 9i_* l i: j i ill :: l'r'rí ; ; j i: * l:t+ a Že se ve hře dítěte projevu|í v iakési zkrácené l:
!-: i + ;1 :il i i l ] a.::!.i .Í i: j]:í:'". *']* :! Ě
: :
posloupnosti životně důleŽitédoved-
nosti prapředků, případně nižších Živočichů. Proto dítě běhá, skáče, honí se bez |asného důvodu a radost mu skýtá samotný proŽitek pohybu. Proto ho v určitédobě baví uchopovat a potěŽkávat či zasunovat předměý, proto má
potěŠeníz přímého doýku
s
bahnem
.
i._}
j
akousi
.-
i
:j
j
š,1:i]: t_i al
1-;::'i*
!-{;. i: !'+ÍYi
;::5
l**i.,j
r::i
i i::':
i..''. ar:i-:
ili?*'
Hra spočívá a umoŽňu j e i] í j
a
i=iii
|*.!
:j1] !
:::
.
li. Děti i dospělí mnohdy
pociťuiípři hře uvolnění napětí, jeŽby se iinak mohlo projevovat agresivním chováním vůčiokolí. i
Hra ie vysvětlována iako okamŽitá možnost ;..i,..':.
tji;ty,;.,:+ .l. l;ir*.il:ái-:, i":.-:,
na které jeho
v průběhu hry a není předem daný. Co je hrajícímsi kladně pociťová-
no? Radost, napětí, nejistota, náhoda, moŽnost kreativně zasahovat a měnit. Hra navozuje +e'eg"lq:9+::*i;tí **B#ti a také r,yladění do reálného proŽitku.
P0BAD0E ňronElt(r MATEnSKÉ
a
t
šK(t[Y leden 2013 i-
l\
t l
,r!;l:i a
i,jri
::.:. :.::
:tt!r:t
... ::::
-:rl:.irraj.
-.. ::t:1..::
::
Lr:l:l:l'-::a tat:'a-al::::lt:::ait:il
kapacita a organismus v realitě dosud nestačí(E. Claparéde). Často se lze setkat s tím, jak jsou děti nadšené,mohou_li lykonávat činnosti analogické dospělým _ být ,,iako" kadeřnice, být ,,iako" opravář, ,,jako" pan doktor. Mezi 3. a 6. rokem lze dokonce tvrdit, Že hry napodobující činnosti dospělých patří mezi nejoblíbenější'Děti také milui í \'ykonávání společných činnostís rodiči, a peče-li maminka cukroví, isou štastné,dá-li iim kousek těsta, které mohou samostatně zpracovat a upéci. Jsou na tyto své prvotní ,,placovní" ýkony patřičně hrdé' Hra je popisována iako ýznamná forma Životní činnosti dítěte, úzce sou_ vi sej
: ..
.,: l:
i':,
:'::;:'
.,
]:,,:'l::.,
l je globální, dítě
vnímá celek jako souhrn jednotlivostí, kde zatím není schopno rozlišovat ani základní vztahy. Nechá se snadno , zvláště upoutdt "'. jeho aktuálnímu má-li něiaký vztah k zájmu nebo potřebě (vidí prodavače ::
balonků a1ďezarÍm).
Právě hra dítěti umoŽňuje detailně
zkoumat své okolí a plopoiovat tyto jednotlivosti do vztahů. Nepřesné vnímání prostolu v jeho nejbližším okolí je rozvíjeno společnými hrami s vrstevníky.
dlouhodobá. Převládá pamět
,
iež ie
::'
'
::
' Často nás udil'ují rozsáhlé cel dítě schopno obsáhnout (řada
básniček, které si lrybaví díky obrázku'
Dítě ienŽ ie na stránce namalován)' tohoto věku se steině snadno ,,naučí" atlas hub (někdy i s latinskýminázvyl jako dětské říkanky nebo jména
antických hrdinů ze starých
řeckých báií.
ící
(vnímání, myŠlení,paměť) a inteligence obecně. Hra umoŽňuje dítěti odpovídaly jeho moŽnostem, přáním a
celkové kapacitě fl. Piaget). Yýznamhry v dětství je spojován
především se snadnou zaměnitelností přání a reality, coŽ souvisí s tím, Že předměty nemajív mysli dítěte dosud ustálené vlastnosti alze je snadno zaměňovat. J ejíýznam je téŽ spoiován
, ,kdY nutností jsou herní proier.y spiaty pelmanentních pohybových aktivit' jeŽ umoŽňují plynulý růst chrupavčitýchtkání.
5 :
,
:,,:
,'
"'.::.::
S
Ft?soberrí hry *a zák|adní složky esobtiosti
Hra působína všechny sloŽky osobnosti, a to neien V dětství, třebaže v dětství
především.
.
plocvičuje postřeh, smysl pro detail, komplexnost vnímání, pamět, řečovédovednosti' Rozvíjítvořivost a fantazii, poskytuje ,: ,.:.. :.
. i: l. : ,,11
l
]:
]
alternativní formy učení,umoŽňuje získávat nové způsoby řešení problémů,inspiru|e ke kladení noých otázek.
;
ponnoct
ňtunnn
Při hře se rozvíjítaké :.'|l
:',] -']' ,. ,,
' ,,.,
která je
nezbytná pro
pozdější proc es analýzy a syntézy přl čtenía psaní. ;'.;,-1;;,:"l je v tomto věku spíše'l'. ' :::'':'::.l LéP€ si zapamatuje konkrétní události neŽ slovní popis. Pamět ie v předŠkolním období ., ,l. Průběh hry či informace získané během ní si pamatuje velmi lehce' .,, třebaŽe PřevaŽuje pamět : mezi 5. a 6. rokem uŽ nastupuie i pamět
MATEnsÍÉ Šl(0tY
leden 2013
Proto jsou vhodné hry, které rozvíjejí mechanickou paměť, říkanky' do vání chybějícího rýmu, jména měst, názr,y stromů, které dítě zná,Iout divadélka a texty rolí. Všechny tyto hry se daří lépe realizovat v soutěŽi či spolupráci s vrstevníky. V předškolním období dochá_
zí k plnému ro zvlnutí názorného
intuitivního myšlení, které je typické pÍo tzv. předoperační stadium (věko_ vě spadající přibliŽně do období 4-7'
příp. 8 tet). Jedná se o období, kdy je dítě plně myšlenkově vázáno nato, právě vidí, vnímá, nazírá.Je to jiŽ c od individuálních předmětů a jejich vnímání k postupnému zobecňování Dítě uŽ uvaŽuje v celostních pojmech, které vznikaií na základě r,ystiŽení podstatných podobností'
Myšlení je dosud plně vázáno na vnímané nebo představované (to, co bylo vnímáno). Dítě se plně zaměřuie na to, co vidělo nebo vidí, ale uŽ to dokáŽe j ednoduchým způsobem rozčleňovat. Myšlení předškoláka je dosud prelogické,,,předoperační"(nepostupuje ještě podle logických operací). Je stále vázáno na činnosti a aktivitu dítěte' jeŽ chápe vztahy mezi různými ději, pokud jsou vázány k jeho činnostem. Myšlenkové operace jsou zaměřeny na jeho
i
perceptivní činnost,
'\ ,
přičemŽ převaŽují optické znaky předmětů. MůŽeme tedy říci,
odlišit realitu od konfabulace. Dospělý sehrává roli jakéhosi korektora či průvodce směrem k pochopení přijetí reálného světa a Ieho odlišení od světa fantazie. Jedná se mnohdy o dlouhodobý proces, přičemŽ většímíra imaginace můŽe souviset a
umělecky olientovanou oSobností, příliš radikální postup dospělých je nevhodný. Hra je ideálním prostředkem, jak rozvíjet tvořivost afantazIi dítěte, a přesto mu osvětlovat hranice mezi realitou a fikcí. Předstar,y jsou pro pŤedškoláka nutné, |e nutná , ve kterých si dítě přizpůsobuje někdy obtíŽně přijatelnou nebo pochopitelnou realitu. s
a
:
ního světa představ
a jen s
obtíŽemi
zau1ímá h]edisko Iiné osoby. Je přesvědčeno, Že i ostatní sdílejíjeho úhel nazírání. Vše je vztahováno k aktuální činnosti a pocitům dítěte. Právě kontakt s vrstevníky umožňuK tomu ie ovšem dítě potřebuje , ve kterých je jeho vlastní, dosud egocentrické
hledisko opravováno. Hta, imitace,
identifikace s druhými, stále kvalitnější používánířeči jako nástroje komuni-
kace působícoby klíčovévýoiové či-
nitele. V předškolním období dochází k
q7znamnému
'
při němž se dítě učí,Že existence prostorového, časovéhoa příčinnéhosvěta jevů nezávisí na něm. Předstar,y předškoláka jsou velmi bohaté a barvité. Mezery mezi vnímanými ievy či jednotliými detaily jsou
častodoplňoványtzv'' -.
]
: , Jde o smyšlenky, o kterých jsou děti přesvědčeny, Že jsou pravdivé. Je proto zcela nevhodné tlestat 1e zelŽi v době, kdy je pro ně velmi nesnadné
Rozvoi ieďmotlivýcít složek řeč3
období mezi
3. a 6' rokem je obdobím
:,
ná se o dobu rozšiřování slovní kapacity s velkými individuálními rozdíly, o období, kdy dochází k osvoiování gramatických pravidel - j ednoduché stupňování, časovánía skloňování,
'
,
:]],
.,.
., Téžserozvíjí
něho má nějaké označení, azotázky ,,Co je to?" přechází na otázku ,,Proč?". Začínáse zajímat o příčinnésouvislosti
okolního světa
a
Zcela nezastupitelnou
úIohu v tomto věku sehrávají dospělí, kteří mají dostatek trpělivosti, času a často i znalostí, aby neutuchající zvídavost dítěte uspokojovali. Mnohdy tuto úlohu plní prarodiče. V předškolním období převládá
., ,
:,:
,:
,
:
,
:, :.
řeč je pře-
devšímdorozumívacím prostředkem a sehrávávýznamnou roli v procesu sociální integrace jedince do skupiny. RozvíjísetéŽ. ...:.-' :'.i]::' | : ]:l nebot s rozvojem řeči souvisí růst poznatků a zkušeností, které nemusejí
::,
]:
' :, ,
Řeč
jeuŽívának regulaci chování. Čtyr- az
pětileté dítě se často řídí,, 'j
předškolního období postupně mizí patlavost, přetrvávaj í problémy j en s obtíŽnějšími písmeny (ř, r, č), které se však většinou do nástupu do školy samy upravl. Zvětšuje se rozsah arczvíjí se složitost vět, užíva-
jí se souvětí souřadná i
podřadná'
- delšídobu je schopno poslouchat čtený text. V předškolním věku zcelabeze snahy a vnějšího tlaku ýto dovednosti rozví1í V procesu herních aktivit. Dítě si chce s kamarády bezproblémově rozumět, chce, aby ho pocho_ pili, chce být plně součástí hry' a jeho motivace rozumět, Vyslovovat správně, rychle se vyjadřovat, aby mu ostatní neutekli nebo se mu nelysmáli, je tudíŽ ohromná.
Yýrazmá potřeba aktivity a sŤabilmího zázemí
Vpředškolním
období iiŽ dítě dobře ví, Že vše kolem
',
dítě iiŽ dokáŽe jednoduchým způsobem vyjadřovat své pocity, prožitky' potřeby.
které se často projevuje v principech
PoRAltoE
r
DaIšísloŽkouřečije -
_
Vnímanípředškolaka je globalní, dítěvníma celek iako souhrn jednotlivostí, kde Zatím není schopno rozlišovat ani zakladnívztahy.
herní aktivity isou pro rozvoi myšlenídítěte Že
nezbytné. Názorné myšleníse opírá o značně strnulé a málo vratné předstar,y. Dítě ie dosti egocentrické. Chybí zde odlišenímezi psychologickou realitou dítěte a objektivním světem reality. Dítě ie středem vlast-
být v ázány na bezprostřední vlastní zkušenost, ale na čtený text, verbální popis obrázk ťl, rozvoj představivosti takto stimulované. Dítě si umí představit slona, jehoŽ nikdy reálně nevidělo.
V rovině motivačně-volní poskytu|e hra lepšísebepoznání a pochopení
vlastních hodnotoých měřítek, je vynikaiící aktivitou pro procvičování vůle. Hra s vrstevníky i dospělými poskytuje častě|ší
usnadňuieformování V souvislosti
s
,
,clmz
,
l
motivačně-volní
charakteristikou předškoláka je tŤeba Zno\.'tl připomenout neutuchaj
ící
potřebu předškoláka být aktivní. Tato aktivita se projevuje jednak verbálně (občas plynulým tokem otázek), jednak v rovině lokomotoriky (stálým poskakováním, poposedáváním' pohyby) a rovněŽ neutuchajícíiniciativou v herní činnosti. Vedle této wýrazné potřeby
ňmnnrr
MAIEns[É ŠKÍltYleden 2013
aktivity
a
iniciatir,y
silná
Častou stimulací značných volních
je však stejně
ýkonů je
poskytnout domov. Dítě předškolnílro věku tedy
strován? ZnemoŽněním pro j evovat aktivitu, nemoŽností být v kontaktu
potřebule více neŽ kdy iindy , jež mu skýtá energii a chut do zkoumání, zvídavosti, do samostatného odpoutávání se od této jistoty azázemí' odpoutávání však musí mít ,,pod ^kontrolou" dítě. Je zajímavé, Že dítě, které vnímá své zázemí jako
Ě.
zcela nevhodné trestat dítě Ze lži v době, kdy je pro ně velmi nesnadné odlišit realitu odkonfabulace. |e
nejisté, přestává experimenrovat'
:1;ť'__: 'jr
P..ř!i
zkoumat, odpoutávat se, ale fixuje se i v nejistém vztahu. V období mezi 3. a 6. rokem dochází k růstu pro dítě' Předškolák je sice dosud silně
emocionálněvázán
na matku a rodinu vůbec a pro své plynulé osamostatňování potřebuj e - pevne a láskyplné zázemí, avšak má-li
je, rád toto zázemíopouštía lrydává se ,,poměřovat své síly" s vrstevníky'
vrstevníky, odtrŽením od pravidelného a dostatečného (časově i kvalitativně) kontaktu s rodiči, delegováním l nepřiměřené odpovědnosti, se kterou se ještě nedokáŽe \'yÍovnat, r'rytýkáním 1ží,nejisým zázemím, neschopností l orientovat se ve vztazích, hodnotách s
postojích swých nejbliŽších' Zdravédítě předškolního věku
Mezi dalšíwýznamné potřeby tohoto období patří potřeba citového vztahu'
lému zvíŤeti), (některé děti se fackují' štít škubou si vlasy)' DalšÍmmoŽným projevem je - dítě si přestává hri přestává komunikovat, strt se
ostatních, někdy se cho'
jako nemocné nebo ,,uniki věkově niŽších kategorií a
se
po'
se například zase pomočor třebaŽe hygienické nár'ryky byly t
dávno zvládnuty.
Fgrmavá*í základrí*h *itgvý*fu pťo;sYů
sehrává hra ] znamnou úlohu. UmoŽňuje v dr
pŤíliš,,civilizované"společnosti hazákazy a bariérami
V tomto smYslu PoskYtujt Sama o Sobě proŽitek sil emocí.
potřeba sociálního kontaktu, potřeba ipolečenskéh o uznánía potřeba sebejsou realizace. Všechny tyto potřeby hrou uspokojovány. Čim 1e tedy předškolák nejvíce a nejsnáze motivován? Noými podněty v rámci herní činnosti se známými vzdáa přátelskými vrstevníky, nepříliš neboli zázemí, len od svého stabilníno se
některých základních potřeb' Pott se projevuií klasické formy obran; (i vůčinejbliŽšín nejmilejším - pŤíkladně vů
l
a
řaktory ťilstivacĚ a řrxsŤra*e
společnými aktivitami
padě dlouhodobého neuspoko j ov
na přistání mimozemšťanů' A čímje předškolák nejvíce fru-
měl dítěti , kterou by
měrně snadno r'yrovnává s přech< mi nároky, se Stlesem' Horší je to'
svými
blízkými.
VůIe dítěte tohoto věku je velmi kolísavá. Motivací jsou pro ně opět
spojené
s
konkrétnímuspokojením
s
konkrétníčinností.,,KdyŽ mi
nějaké jeho potřeby nebo
pomůŽeš uklidit dřevo, pojedeme se r1zkoupat. " ;,,KdyŽ n asbíráte dŽbánek borůvek, upeču vám
borůvkoý koláč." Vůle předškoláka je casto
*i
{
Í 3 I
t
ýimulo":ilJ:ffil
a zaÍizov ání různých dětských skrýší), situačně - překotné celo_ denní stavěn íhrázív době sněho-
vého tání; nebo snahou zalíbit se' udělat dojem, být akceptován'
l0
P0BAD0E
ňtortur
MAIEŘSKÉ
ŠK0tYleden
2013
z
I
,:
Předškolní období ie velmi důleŽitépro formov ání základních citoých pro j evů. . je velice intenzivní, ale zároveň krátkodobé a proměnlivé. Děti jiŽ začínají ovládat své citové proje\.y, dokáŽouuŽ být klitické i samy k sobě, hodnotí své chování, umějí se litovat, zlobit se za něco Samy na sebe. Vytváří se sebecit, který souvisí s pocitem vlastní identity a se sebevědomím. V tomto věku převažuje u zdravého dítěte veselá nálada, postupně ustupuje strach zneznáma, na důIežitosti získávaií sociální city (láska, nenávist, sympatie, antipatie).
Mezi vrstevníky se rozvíjí ... .:. : :', mít pochopení pro druhého (příkladně utěšovat plačící), ale také soupeření. Dítě ie jiŽ schopno pomáhat slabším,vést druhé, podřídit zájmu ostatních, řešit konflikt kompromisem..
se
Velmi důleŽitý ie v tomto období :. ',. , , kterému dítě věnuje
,::
velkou pozornost.
Je třeba opět zdůraznit, Žepúvě vtétodobě jsoupokládány'.' ., :l'
:
klíčové,v jakém prostředí dítě r,yrůstá, jakou pozornost věnuie jeho okolí emocionálním ploievům, jaké modely chování můŽe dítě každodenně pozorovat. Právě zde je nutné hledat kořeny toho, jak kvalitní mezílidské vztahy budou panovat ve společnosti, až předškolní děti dospěií, jaké partnerské vztahy budou pak schopny samy realizovat. S výwojem emocí a s rozvojem
sociálních vztahů souvisítaké'::.1 - :.i ], ..,:,1
l
',,
předškoláka, který by však
*ryžadov al samo statný text.
, Role hry v motoriekámr wveii dítěte
Hra se velmi úzce doýká motorického vl.voi e předškolního dítěte' Dochází ke zdokonalování a k růstu kvalitv ,:t.
i-
1
přesnější, účelnější'plynulejší,
elegantnější. DÍtě ie hbitější'v rámci
společných činnostís rodiči nebo dospělými dokáŽe
velmi dobře pozorovat a napodobovat Sportovní aktivity. Je to vhodná doba
pro
.:
například
:,,, jako ie
ly Žov ání, brus1e-
ní, iízda na kole. Hry tohoto ob-
dobí jsou velmi Často spojeny s pohybem - sbíhání ze schodů
alrybÍhání do schodů,
hopsání,
P0BAD0E
I
skákání, lezení po žebříku, seskakování zýšky, stoj na jedné noze, házení. Pohybová koordinace se téžprojevu-
jeveschopnosti:,',,'..' :' :
.,'
_dítě
samostatně obléká a svléká, uklízí a skládá sivěci, zavazuje si tkaničky' samostatně pečuje o svou hygienu. DocházÍ k dalšímu ' , , která je však značně determinována osifikací ruky, jeŽbyvá dokončena ve věku koIem 7 Iet. V této době si dítě rádo . :::' .. _ plastelínou, knoflíky' kostkami, kamínky, látkou, koráIky. Je stále iakoby okouzleno různými tvary, které rádo napodobuje, zvláště se zapojením hmatu (plastelína), různě tvary řadí a porovnává. S rozvojem jemné motoriky souvisí : : ' ,',,_ od spontánního čmárání, kdy je čára či kolečko mnohoznačné a často dítětem popisované pokaŽdé jinak (provedení je vázáno na momentální lyladění dítěte či na pouŽívaný materiál), aŽ ke schopnosti dobře napodobit základní tvary a spontánně malovat postavu čIověka zprvu formou tzv. hlavonoŽce. LzeŤíci, Že motorickýw.ýwoj obecně souvisí s celkovou aktivitou dítěte mezi 3. a 6. rokem, s možnostípohybu se
,
a
procvičování, s podmínkami, které
dítě pro rozvoj motorických schopností má. Je to ideální období pro zahájenÍ
společných zájmoých činnostídětí s rodiči.
i
soeiá|ní i*tegrace
přeďškol:tíhg ďítěte
,l
V procesu socializace dochází ke
změnám ve třech
klíčoýchrovinách.
Dochází ke zkvalitnění :
,,,t:
,
..,
,.
a
výoji
l
Tento w./voj probíhá plynule od
natození, ale předškolní období poskytuje dítěti poprvé ,. i.': ,'':, : :' -']:]':. .: ,:],'.,]::: svrstevníky a dalšímidětmi
ntuntw
il
MATEňSKÉ Š[0tY
leden
2013
'
II
(staršími,m1adšími,opačnéhopohla-
.É 1*
r'í, vlastního pohlaví, šikovně jŠími, méně motoricky zc1atnýn-ri...), s rodiči' (i 1lrarodiť'i, r\i rtldi nt lu. se sou l't'zCnCi. s cizími dospělými, atudíŽ mu dává moŽnost pIoCViČoVání t eaktivity, moŽnost difcrenci66g 6 vytváření kvality
vyššíťrrovně.
Dochází k výwoji
ncboli
k
priietia piiiirnaní norem
společensky Žádoucího chování. Jde o postupný pÍoceS' přičemŽ o hovoŤíme pŤis dosaŽením v souvislostl poplvé jí značné panu třebaŽe 3. t oku, bliŽně
intcr1ndividuá1ní rozdí1y pŤeder'Ším r'návaznosti na rodinné prostředí a uplatňované výchol'né přístupy. Nc všechny rocliny prosazují doma norm;r Žádoucí". ',sociálně Dal(i vlrznamnou rovinou ie
, které se děje uvnitř rodiny i vně rodiny. Uvnitř rodin1, je odpozotováno chovánÍ náleŽející k ut'čitýmro1ím' jehoŽ uplatňor.ání, tlénování, modifikování se děje jiŽ i mimo rodinu, většinou vc skupině vÍstevníků nebo v různých předškolních ZaŤÍZeních. l)rvními krůčkytohoto osvoiování je často hra s panenkou, kde jiŽ
2_31eté dítě pŤebítá modcly ( odpozorované ocl matk1,. V předškolním věku uŽ je
no Samo vyjmcnovat několi] (,Jsem syn, vnuk, Žák, kama
IyŽaŤ..'") a toto vědomí ]e r'ýl
klokem
r.'
Vrstevníky potřebuj
hrám, které jsou oproti dř'ívt parale1ní hry hrami spíšeko,
nimi. Ve vrster nir'ke skuPin' rodinu zkoušíto, co v ní odp lo, zkouŠísi t ťrznérole, t ůzn chování a zaznamenává real ně. Učíse je moc1lfikovat, Za cc. kd1 sl.upintt ridi, kdr ie' oclháněno, kclv je skupit-tou no. Ve]mi důleŽitý je Je třeha
staÍšímu,pečovat o menš se. Naučí-lise clítě v tomto c aclekrrátrrě kom unikovat rle
Se
to mnohem výhodnějšíneŽ ních letech, kcly isou děti Vť
mnohcm kritičtěišía ]Sou 1T více l'ázánr'na vÝkon. Je jist
pro for'rnor'ání nie zilic1skýcl dítěti předár'án v r'odině, alt 3_6 let sehrává stejně dťrleŽi
-.7 V+
r-=Z;+,:7
-":
":
=i z.
=
='is's-r,
z'i;
?3':{s2'z'=1ž-:-='=17-í.=Ž,}i2
V předško1ním období je hr přec1el'ším na ro1e,
činnosti
aktivity, kontakt s vrstevnít se dítě učínenásilně chápat skr_rpině, r_rčíse vyhrávat a p učíse přijímat prar.'idla, učí s tím, je-li skupinou neakce učíse obhlíŽet jiné strategit řešení probiémů, Ťešerríkor Vyhodnocuje pro scbe, c k cíIl, co je kamarády ccněn pohleci na sebe sama očima LzeÍíci, Že skupinové hry v ním obclohÍ jstru velit'c vyzr nebot představují první kot Se Skupino\rou zpětnou vaz
'.&
skupinovou informací o
soI
nemusí být vŽdy příje nost, jakkoli je pro dalšíŽir' ']-o
nosti jistě velmi potř'ebná. 8..
ry
;*&*.
J
autoritou celku, i silnějšími a ne vŽdy přátels
kontakt
,ffi
s
jedinci. Je velmi dobré, naučí-lise dítě na situaci ve skupině adekvátně reagovat právě v předškolním věku. Hra si]ně souvisí ale téŽ Její pestrost, spontánnost, zapojení dítěte, soustředění na ni závisí na ,
mnoha činitelíchpředchozího i aktuálního výwoie. Na vztazích a atmosféře v rodině, na dostatku času, kdy si dítě
můŽe hrát, na herních ,,kamaládech"' IimiŽ mohou být vrstevníci, zvíÍatači
jen skupina plyšových hraček. V předškolním období jsou oblíbené - na listonoše, na maminku, na vaření; _ panák, hry s míčem,jízda na kole, běhání, schovávání; zatloukání hřebíků, průzkum přístrojů, pouštění mýdloých bublin; (skupinové) _ na vojáky, stavění iglú či tajných pozorovatelen, lezení
aprolézání. Pro dÍtě tohoto věku je
či ieště vzdálenější To' jaké typy her dítě preferuie, často odhaluje, k čemu bude mít v dalším vývoji předpoklady. Mělo by proto mít moŽnost hrát si často a spontánně. Projevit, co ho baví, co mu jde, plo co má dispozice. Jsou děti, které si r,rydrŽí celé hodiny tiše hrát se stavebnicí, isou děti, které mu_ sejí neustále m]uvit a hlát ,,Ioli" třeba vůčiplyšovým hračkám a panenkám, jsou děti, které chtějí být stále s jedním z rodičůa ,'pracovat s ním", některé zase pořád někde běhají, lezou, skákají s jinými dětmi. Rodiče právě v této době formují dětí, formují kvalitní vztah svého dítěte k sobě, budují svou autoritu v rámcí společných činností. V rámci společných činnostívidí dítě svého rodiče v reáIné situaci v reái-
nýchvztazích, vnímá, iaké má postavení mezi ostatnÍmi dospělými. Kontakt s rodičem umoŽní dítěti jasně formovat vlastní chování, roli, anticipovat svůj qfrzoj,lytvářet ideál ,,já", postupně formovat koncepci vlastního Života. Autorka působína katedře psychologíe Filozofické fakulý Univerziý Karlol,y
P4{kEa#s * *r*ě*fu ěE cc ec*gĚé V předškolním období se projevuje celá paleta herních činností, které kdysi detailně popsal ýznamný český psycholog Václav Příhoda (1977).
7. *zy *xpaďr*!=*zt& íe€řex*á €.š*eŽEr=*žvrz{3
*.
í:L
! ;.':'.i'.
1. :.'1,;
{Ia;_:
:;: :
.:
: (cl ou m
ání
předmětem, tahání, chňapání, kousání); # r:ia.:,i,t +i::::' ; (pobíhání, skákání, přeskakování, poletování, hopkání' plavání); ts 'l':jz: :::.+:,+: (honičky' r,yskakování na paltnery' trkání, číhání, pohyby s f,ktivní kořistí); é .}-.....;l'.-:--.-r;.:1! + !::|::-i.l':''.-, (škádlení' pronásIedování, unikání, bojové zápasení, hra na schovávanou); a t',::y'.;=1zl'z (dvoření, milostné zápasení, upe jpání, 1askání) ; # :+'i',,,:;:'l+-'tl ;=''+:: (sbírání lesklých předmětů, sbírání kamínků,knofl íků) :'.
z
e.:
2. #ry *e*e*arz*Ž*rí**é +j,+i=:il:.?'li: + r;::,.:ží';='. (uchopování
a ohmatávání předmětů, chumlání tÍhání, lechtání, olizování); é i"|:,'r,+ť:l:1',..: (házení a vrhání" neobvyklá lokomoce _ lezení na stfomy, na Žebříky' chození pozpátku, chůze po špičkách, přemety, manipulace předměty' hry atletické, hry rytmicko_taneční); # e|i>;'::.i".+:'.; i: (bubnování, troubení, zvonění, polykování, výskání, pokřikování, řev, pískání,hry hudebně-rytmické); a ::':,.':'4L;=i: (dělání ohníčků,zrcadlení a hra s paprskem, hra s krasohledem, prohlíŽeníobtázki a hra s barevnými předměty) #
a
3. *ry Exž*áe*Ézs&?x€
(houpání na dřevěném koni, přelévání vody, brouzdání, přikrýwání nádoby pokličkou a následné odkrývání, přesypávání písku, hrabání tunelů, dě1ání rybníčků); # -ižlž:žr:líJ!,:(na listonoše, na lékaře, na řidiče, na psa' na koně); & +a7r';r:+7s?-;;:: (mytí nádobí, utíráníprachu, kouření, holení, nasazování brýlí); * ii.;srz?.;:r.žirí:..} (ošetřování loutky, uŽití prutu jako ručnice, hovor s'r,ymyšlenou osobou) ; x ii_'li:+l r* +r';1'- ! (stavění, vystřihování, Íezání,zatloukání hřebíků, dělání mýdlových bublin); g 7'q'\:,':;;*l;;l*t++ + *'tti:",,j+t':í (otvírání kouzelných skříněk, skládání obrazců *
1'l:ttyst:;';:'i
zrozhozených kostek);
*
!j.}i7:,?}i'..1'*í?1'ží (šach,
dáma, řeŠeníkryptogramů, rébusů, šarád, kříŽovek)
4- **ry kei*ktávxí
(míčové,akrobatické, lehkoatletické, střílenído terče); manévry, hry na spolek nebo klub, hry na školu, reje a tanečníkola, táboření, hry dramatické); p r:;::Í1-riťt (hra na tatínka a maminku, hra na domoq mateřské hry s panenkou); x :;Ť*i*i (ping-pong, loto, domino a jiné zábal,ry, karetní ahazardníhty _ rulety, vrhcáby) &
?é.?|.1!.i}Eav
*
#r:';z;tlži'ré (turna|e a
PoRADGE
ňt0ntnY MATEňsff
Š[otYleden 2013
l3
