I78
K D Y Ž N Á M R o D IČE N I Č tŽ I v o T
většina obětíje během léčbyschopna znovu beúctua obnovit svou sílu. Pojmenování hledání pomoci je nejen příznakem zdraví, i odvahy.
kapitola
se rodiěe e chovaií? systétn každéhoz nás vychází z rodiny. Poslední dobou se na tom, že rodina je víc nežpouhéuskupení lidí. Je to systém,skupina vzájemně provázajedinců,kteřÍna sebe působídůkladněa častoskryse o propracovanou síťlásky, žárlivosti, pýchy, radosti, viny _ je to nekončícípíliv a odliv širospektra emocí. Emoce probublávají hlubokým morodinných postojů,pojetía vztahů'Jen málo procesů rnémsystémuje viditelných na první pohled, po. jako procesy v hlubokémmoři. Čímhlouběji se po. tím více toho objevíte. rodinný systémtvořil v dětstvívaši jedinou reali- kdo jste, dítějste dospívali k různýmnrízorům _ jak jednat podle vás rotoho, s druhými měli jedovaté jste měli sysiémučil vnímat svět. Pokud patrně jste dospívalik závěrum typu: ,,Nemůžunivěřit'..' ,,Nestojímza Io, aby se o mě někdo zají-
,.'
,,Nikdy ze mě nic nebude...Tyto závěry jsou
jícía je nutnéje změnit. Spoustu těchto závěrů změnit. A spolu s nimi i Svůjživotníscénář.V prv-
1B0
K D Y Ž N Á M R o D I Č EN I Č 1Ž I v o T
ní Ťaděmusítepochopit, nakolik utvářel vašepocity' Sob životaa vašezákladní přesvědčenírodinný systi Mějme na mysli, žei naši rodičeměli rodiče.J rodinný systémsi v tomtoohledu můžemepředstavit j mnohočetnounehodu na dálnici, která způsobuje jedné generaci po druhé.Tento systémnevynalezli rodiče;je výsledkem nahromaděných pocitů, způsobůjednání a přesvědčenípředávaných předky.
Přewědčení!existuie iediná ChceteJi začítdodávat zmatku a chaosu svého ho rodinnéhosystémunějaký smysl, nejprve je třeba jak myslet se nad rodinnými hodnotamiurčujícími, jednají s dětmi, jak se mají děti chovat. V jedné například můžepřevládat přesvědčení,že pocity jsou důležité, naopak v jiné rodině se k dětem je jako k druhořadým bytostem.Právě tatopřesvědčení čujívašepostoje,názory a vnímání.Mají obrovskou odlišují dobro od zla, správné od špatného. vztahy' morrílníhodnoty' vzdělání, sexua1itu,vo1bu lání, etiku, finance. Formují chování v rodině. Přiměřeně zralí a pečujícírodičebudou ve svých svědčeníchzohledňovat pocity a potřeby ostatních rodiny. Poskytnou bytelný základ vývoji dětí a jejich stupně se rozvíjejícínezávislost. K takovýmto ním patří: ,,Děti mají právo nesouhlasit..., ubližovatdítětije špatné.,., ,,Děti majíprávo
chyb."
jedovatých rodičůohledně dětíSpíše PŤesvědčení sebestřednéa světí vlastní prostředky. Domnívají ,,děti by měly prokazovat úcturodičůmza každých ností..,,'věci lze dělat pouze dvěma způsoby:mým a ně..' ,,děti by rněly být vidět' ale ne slyšet...
P R o Č s E R o D I Č ET A K H L E C l i o v Á J Í ?
1B1
tvoří živnoupůdu,z nížvzchází chování je. rodiče. rodičeodolávají všemvýzvám vnějšíhosvěta, byje moh1ynutit ke změně přesvědčení.Nemění se, sj postupnělvořínarušenýpohledna realitu tak"aby i svá dosavadní nřesvědčení.Děti bohuže]nek dispozici možnostrozlišovatmezi skutečnoua porealitou. A jak děti jedovatých rodičůrostou, iticky vnášejído svéhodospě1éhoživotapokřivená roorclt.
m ů Ž e mreo z d ě | i tn a q s l o v e n á a n e r y s | o Vyslovená přesvědčeníse přímo objevují v komuJsou s1yšet' m]uví se o nich, bývají to rady 1fuajicína ,,mélbys.., ,,musíš..,,,čekáse od teb€ . .'... Otevřeně vys1ovená přesvědčenímají tu výhodu, že nabízeií něco hmatatelného's čímmůžemev dozápasit, budeJi třeba. Tato přesvědčeníse sice í n a š is o u č á s t ío^ v š e m| a k | .ž ej s o u e x p l i c i t n év 1 nám umožňuje přehodnocovat je a v případě i je vyměnit za vhodnějšípřesvědčení. Napíklad rodičovsképřesvědčení,že rozvod je špatmůžedcenr držet v manželstvíbez lásky. Dcera se otázmůžekonfrontovat.Třeba si po1oží je na ni odpověď ,,Co vlastně na rozvodu špatného?.. dovéstk odmítnutírodičovskéhonřesvědčení. přesvědčení'o jehož existenci ani nevíme, samozřejmě podstatně náročnější.Nevyslovená převŠau k r č u j ím n o h oz á k ] a d n Í cphÍ e d s | aor ž i v o Nacházejí se pod úrovnívědomí. Tato přesvědčení by1avštěpovánatím,jak se otec choval k matce, jak chovali k dětem a podobně. Jsou důležitousou. informacívyvozenýchz chovánÍrodičů. , kteréu večeřediskutují o přesvědčeníchjako jsou dnrhotadéosoby.....detiby se měl; obetovat řodiče..,,,děti jsou od přírody zlé..,,,děti by mě]y Zů.
lB2
K D Y Ž N Á M R o D ] Č [ N I Č ÍŽ l v o T
Stávat nesamostatné,aby potřebovaly rodiče..'jsou výjimky' I když rodina vi, že zasIává konkrétní čení,připustí to jen mrí]okdo.Tato negativníne přesvědčeníbývají pro rodiny s jedovatými rodiči typická. Dopady na životdětí v těchto rodinách je Ditelně katastrofální. Michael _jehož matka mu vyhrožovala,žedostanei farkt, jestliže se syn odstěhuje, mi poskytl výmluvný klad nevyslovenéhorodičovskéhopřesvědčení: CeIéroky jsem si připadal jako špatý syn, protože jsem se přestěhoaal d'o Kalifornie a oženiljsern se.. opraod,ujsem uěřil, žepokud, čIouěknepouyšujerod't'. čenade ašechnou žiuotě,je hanebné rJítě'Rod,ičemi to sice nikd'y neřekli, ale tohle poselstuími před'ali ja"s. ně a jed,nozrul,čně. At' se k mém,anželcechouali sebehůi nikd'yjsem se jí nezastal. ByI jsem přesuěd'čený o tom, žeděti ttlusísnéstcokoli' co dělají rorliče.očekó'aali, žese zrl,nimi připlazímpo kolenou a omluaftn sejím. Byl jsemjejich malý moula. Svým chováním rodiče sdělovali Michaelovi. že a výsady příslušejíjen jim. Bez jediného slova vetkli jsou jedině jejich chaelovi přesvědčení,žedůležité ty a že Michalův nejdůležitější úkol je dělat jim Jejich přesvědčeníMichaela svazovala a málem mu čila manželství. Kdyby Michael nezaháj1|terapii' nejspíšby čenísvých rodičůpředával svým dětem. V terapii se učil rozpoznávat nevyslovená přesvědčenía následně s nimi konírontoval.Jeho rodičepodobnějako jacíkoli dovatí rodičereagovali tím, že se ho snďi]i trestat a ňali mu lásku. Byla tojejich taktika, jak obnovit nad Michaelovým životem.Michael naštěstídíky némuvhledu na vztah s rodiči do tétopasti nespadl'
P R o Č s E R o D I Č [T A K H L | j c H o v A J Í ?
1B3
lriepřežl|i bez péčemužů.. - jejíž otec nad ní měl nadvládu prostřednictvím nálad a peněz _ rovněžpřijala řadu nevyslovených svých rodičů.Popsala je takto: Tó,tas múmouměli strašnérnanželstaí.Mó'ma se tó,ty
jsem ho nikd'yrcuipřgerněbdla. Určitěji bil, i kd'yž .jžla protože při činu,Mnohokró,tjsemji šla utěšouct't, lňela u posteli a brečela.Říkala mi, žežiuots nímje hrozný. opaltouaně jsem se ji ptala, proč od nžj ne. odcjd,e.odpoaěd'ěIami: ,,Co to po mně chceš?Nic nese ušehoud'ól. Copak chceš, abych un,ím, nemůLžu skončila na ulici?,, s uóm,i
n e r ě d o m ěv K i m p o s i l o r a l ao t c o v op ř e s \ ě d č e n í . Kim důvěrně znala: ženy isou bez mužůzIracené. přesvědčenívedlo Kim k přetnávající závislosti na otci" ovšemmusela platit sebeúctoua abnaděje na zdravý vztah. Na světě je tolik rodičovských přesvědčení'kolik po chodírodičů.Tvoří kostru rozumovéhovnímánísvěSvaly na kostech se skládají z našich pocitů a chovákostra jim dodává tvar. Předávají.li nám jedovatí pokroucená přesvědčení,stívá se, že našepocity budou stejně nesouměrnéjako kostra pod nimi.
a newslovená pravidta přesvědčenírodičůvycházejí pravidla. Pravidla se pojako přesvědčenírovněžvyvíjejív čase,přičemž idla se jsou ,'zhmotněním..přesvědčení.Sloužíjako prostředek' ono známé,,smíša nesmíš... Například přesvědčení,žepatneři by měli mítstejnéná-
it I84
K D Y Ž N Á M R o D l Č [ N I Č ÍŽ ] V 0 1 .
boženskévyznání,jinak by se neměli brát, navozuje vidla typu ,,nechoď s nikým, kdo r,1znávájiné ..scházejse s mJadíky'kterévídásr kostele... ..odmÍtei lele. kteříse zamiIujÍdo r.|ověLajinéholryznzíní'.." I pravidla bývají vyslovená nebo nevyslovená. vená pravidla mohou být jakákoli, ale znějí jasně: déVánoce budeštrávit doma'..' ,,Neodmlouvei rodi Jsou formulovaná, proto je v dospělosti můžeme jako výzvu. Nevyslovená pravidla rodiny připomínají ho loutkáře tahajícíhoza neviditelnéprovázky a jícího slepou poslušnost'Tato pravidla jsou nevi nemůžeme se na ně odkázat, existují na rovilrě
mí. Jako příklady si uved'me: ,,Nebuď úspěšněiší I á t a . . .... N e L u dš . t ' a s I n énj š í m a l k a . . . , , , \ . i m i :i e s t eŽ mostatnýživot...,,'Nepřestaň mě potřebovat...,,,N vrhuj mě... Lee _ tenistka, pro nižby se matka rozkrájela _ se v votě řídila obzvlášťdeptajícímnevys1ovenýmpravi Její matka se ho dovolávala pokaždé,když si masku pomáhání.Když dceři nabídla,žeji odveze do Francisca,uklidíjí byt čipřinese večeři,vycházelaz svědčení,,dokud se dcera o sebe nepostará. bude mě třebovat... Toto přesvědčenísi našlo cestu do pravi . . N e b u ds. a m o s l a I n á .M ' . a l k a n i c I a [ o r é h oo . , c h o o i r . nikdy neřekla, a kdyby ji někdo s tímtopravidlem frontoval, popřela by ho. Svým chováním ovšem Lee jasně na srozuměnou,jak jí udělá Iadost: Zůstane matce závislá. K i m i n o | e cd ě | a l I o t é Ž\ .y m e z i lp r a ri d l a ř í d í r - í života nemuse] k nim vůbecnic říkat. Dokud si Kim lila neschopnémuže,dokud chodila za otcem' aby jí peníze,dokud dceřina potřeba otcova přijetí domi jejímu životu,řídila se nevyslovenýmpravidlem: dítětem,buď tátova holka...
P R o Č s E R o D l Č ET Á K H L I c H o v Á . ] I ?
l85
ovená praYidla nás doprovázejína každémkroli je změnit, nejpwe jim musímeporozumět.
I
I
za každou Cenu li přesvědčeníjako kosti a pravidla jako svaly systému'můžeme,,s1epouposlušnost..vyme-
ideálůurči náboženskémuvyznáníje ve srovnání oddanosti rodinným pravidlůmdrobnost.Tato odse dotýká každéhoz nás. Poutá nás k rodinnému Vede nás a jejich přesvědčení. k našimrodičům u, abychom se ídili rodinnými pravidly. JsouJi prarozunrná, stávají Se při vývoji dítěteetickou a mokostrou. V rodinách jedovatých rodičůbývajípravid1azaložena narušenýchrolích členůrodiny a bizarnímvnímáníre. . Slepé následování těchto pravidel vede k destruk. sebezničujícímuchování. _ Kate dcera }iitá otcem _ popisuje, jak je těžkévyma. kruhu s1epéposlušnosti: se ze začarovaného )prallclu si myslím, žese z toho chci d'ostat.Nechci žít uztahy' Nechci takhLe o tlepresi' Nechci mítpokažené žítpořúd',NeIíbíse mí,žemóm uzlek a bojímse-Jenžeidykoli začnupodnikat nějakékroky k tomu, aby pro nt,ětlrl,stalyzměny k lepštmu,zkclzímto. Jako bych se bd'la l)zcldtse té bolesti. Připrl,rlii mi to tak pouěd'omé.Jako bych se tak měla cítit' te se řídila pravidly svéhotyranskéhootce ,,přijmi fakt, jsi špatná.;,''nebuď štbstná..a ',překonávej bolest'..
186
K D Y Ž N Á M R o D I Č EN I Č ÍŽ I v o T
Kdykoli chtěla těmto pravidlůmvzdorovat,ukázal6 intenzitajejíoddanostirodinnémusystémuje nějšínež vědomá přání. Musela poslechnout, a udělala, uklidnily ji známépocity, ačkoli ji bolely. jednoznaČné řešeníse nabízelaposlušnosl. TClenn byI oddanýrodině:přijaI otce.alkohoIika firmy a peníze,kterésám potřeboval' věnoval matce. přesvědčenýo tom' žekdyby se nepostaral o zvládli by to. Rodinné pravidlo znělo: ,,Starej se o bez ohledu na srépotřeby...GIenn si vzaItotopravi manželství.Řídil sejím tak moc, ažobětoval svůj chraňováníotce' matky a svémanželky-alkoholičky.' Glenn se zkoušel vymezit proti tomuto pravidlu, j se od něj nedokáza.losvobodit. Kdyžjsem byl malý, nezcljímaljsern je, přesto se o musím starat. Mám lnůIi totnu příšerý aztek. Ale pro ně uděIóm cokoli, nikd,y se nic neanění. šírnto, bohuželneuírn,jak to udělat jinak.
Past postušnosti Poslušnost, o níž nynÍ mluvíme, není otrízka volby; jen výjimečněbývá výsledkem vědomého nutí.Jody _ v deseti ]etech se sta]a otcovou pafihčkou pití _ náhle ukonči]a terapii, protoženarůstající mování procesův rodině ji nutilo k tomu, aby se la přesvědčení,že ona je ta špatná.Porušovalapravi volající: ,,Neříkej pravdu..., ,,Nesmíšvyrůst a opt tátu..., ,,Nesmíšmítzdravévztahv.,. Takto napsaná pravidla vypadají až směšně. řídípravidlem ,'nesmíšmítzdravévztahy..?odpověď huže|zní, že většina dospělých dětí jedovatých Připomínám, žepravidla probíhajípřevážněna rovině. Nikdo si předem neříká, žebude mítšpatný
P R o Č s E R o D I Č ET Á K E L E c H o v A J J ?
187
fakt neuchrrínímiliony lidí před tím, aby po. opakovali stále dokola' isem požádalaJody, aby se zamyslela nad rodina nad tím' co dělá následování rojejím životem, zahltila ji taková s pravidel ažodešla z terapie. Jako by tím říkala: ''Potřeba nežpotřeba uzdravit se',. tátu je důležitější jsou oba rodičejiž po smrti, jejich dospěléděti respektují zaveáený systém.Eli _ bohatý muž, e ríap i i u l ě . ž i lj a k o c h u d ák _ s i p o n ě k o l i k a m ě s í čl n jak ho otec z hrobu stále ovládá: měfascinuje, žepocity strachu a uiny, které pokažd,é, kdyžpro sebechci ud,ělat něco hezmě uedou lt tomu. a,bych nezrad'il otce- Daří se i',nemusímse bdt. žeby se mi zbořil suět-Přcslo mi tuhle m1,šlenkuuyhnat z hlaty. Jsem jako za. . orňD hlas mp z hrubu uaruje.Že nůj ob. úspěchncmůžemít dlouhého trDó'ní,žekožd'ó, s nížsi uyjdu na rande, ze mě chce udělat hluže mě chce každý obchod,níparmer oklamnt. jó' otci uěřtm- Šokujemě to. Jako by rnůjrnizerý ži. byl způ;ob,jak ud'ržetazpomínku ruaotce žhlou' za omezený, nenaplněný život přicházela pro v podobě útěchy,žeje oddaný rodině' protožectíotpřesvědčení(,,životmusímevydržet'ne si ho užívat..) senr rodinnýni pravidly (,,neutrácej peníze..','ninevěř..). poslušnostformuie naše vzorce chování od ravěku a poté nám brání v tom, abychom vzniklé opustili. Zpravidla vzniká velká propast mezi očei a požadavkyrodičůa tím' co pro sebe opravdu NevědomÝ tlak uooslechnout bohuže] téměř zastínínaševědomépotřeby a touhy. Ničilrych pra-
l88
K D \ z \ 4 v n o D I c | \ | Č ÍŽ Í \ o I
videl se zbavímejen tehdy,posvítíme1i na nevědomí neseme-Ii pravidla na světlo světa. Ke svobodné dospějeme ažtehdy, kdyžje podrobně
Nevím,kde ty koněíša iá Největšía nejvýraznějšírozdíl mezi zdravými a tými rodinnými systémyspočíváv míře svobodyj tlivých členů rodiny při osobitém projevování Zdravé rodiny podporují osobitost, osobní a nezávislost. Přispívají k vývoji sebedůvěrya úctydítěte. Nezdravé rodiny potlačujíosobitý projev členů. všechje vyžadováno,aby se podřizovali myšlenía j ní jedovatých rodičů.Je posilováno prrxázáni a členůrodinv' stíraiíse osobníhranice. Na vině se těžko posuzuje, kde jeden člen rodiny a druhý končí.Rodina se snažínavodit intimní ale dusí v ní osobnost každéhov nich. pocity v takto prováZanérodině se platíza občasné jetí a bezpečívlastní osobitostí.Například není po]ožit si otázku: ',Jsem dneska příliš unavený abych šel večerk rodičům?..Ke s]ovu se hlási jiné ky: ',Když k našim nepůjdu,naštvese táta a zbije ku? opije se pak matka a usne? Budou na mě další naštvaní?..Tyto otázky nastupujÍ automaticky, člověkví, žese bude cítit odpovědný,nastane-1i lt ze zvažovanýchmožností.Každérozhodnutíj složitěprovázáno S ostatnímič1enyrodiny. Po.city,cl ní a rozhodnutínenáležíjedinému člověku. Č]ověk sám sebou, stává se jednou z neoddělitelných rodinnéhoSyStému.
P R o Č S E R o D I Č ET Á K H ] " Ec H o v Á J I ?
189
|7ný znamená být špatný se Fred rozhodl, žepojede na hory a nebude trávit s r o d i n o u ,c h t ě l s e t a k o s v o b o d i lo d r o d i n n é h o snažil se bý sám sebou. Výs1edkembylo hotoMatka a sourozenci se k němu chovďi. iako bv Vánoce, naložili mu na bedra tuny vinv' Fred lyžovánís přítelkynína idylických svazích v Asseděl sám v hotelovémpokoji' nervózně svíralv ruce a snaži]se docílit odpuštěníza způsobenéstrasti' ho rodina obviňovďa' Ji se pro sebe udělat něco prospěšného_ něco' zbytek rodiny nesouhlasil _ ostatníSe proti němu i. Stal se z něj společnýnepřítel, ohrožovatelrodins }S | é m uU. t o ř i I i n a n é jr z I e k e m o. b ri n o l á n í ma r ý i. Fred mě] s rodinou těsný vztah, proto byla vina ně silným nástrojem na to, aby ho vrátila do sta. kolejí. rodinách připomínajícíchFredovu závisÍ podstatná sebepojetídítětea jeho představa o bezpečína poci. provázání.V dítěti se rozvine potřeba být ostatníchlidí a véstje k tomu, aby oni byli jeho Nesnese pomyšlenína to, že by bylo z tohoto vyloučeno'Tatopotřeba provázaníse přenášíi do v dospělosti. s touto potřebou bojovala při ukončovánísvého ',
íÍ'
..1'
i
manželstuísice nebylo nijak skuěIé,ale přinejjsem se cítilo jako něčísoučóst.A htlyžto naskonřilo o nankl byl pryč. bylo mi hrozně. jsem si jako nic- Jako bych neexistouala. chaile, kd'y mi je dobře, nastóatljí tehdy' kd'yž s partnerern a on rně ujišťuje,žejsem u poř,Í'd,ku.
.-J
lI ll
l90
K D Y Ž N Á M R o D I Č E N I Č ÍŽ I v o T
Kimin velmi těsný vzIah s mocným otcem jí v jištbvalošidnýpocit bezpečí.Kdykoli se od něj moslatnil. našelsi metody.jak jejÍ nezávislost Kim se prolo v dospělostinedokázalacítiti k u d n e b y l as o u č á S lm í u Ž ea m u žn e b y I j e j í Provázáni navozuie téměř bezvÝhradnou přijetía oceněníod okolí' Paltneři. nadřízení. a dokonce i cizi lidé se stávají zástupci rodičů. lidé' kteí byli jako Kim rychováváni v rodinách jících prostor pro osobitost, se obvykle stávají přijetí. Stále hledají a hledají.
Rodínnýzákon o rovnováze Na Michae]ově příkladu jsme si ukázali' že vztahy v rodině dokážounavozovat zdání lásky á ty tak dlouho, dokud se nikdo nepokusí vydělit systémua dokud všichni dodržujípravidla. Jakmi]e chael rozhodl, žese odstěhuje, oženi,za|ožísi dinu a povede vlastní životbez rodičů'nevědomě rodinnou rovnováhu. Každá rodina si vytváří vlastnírovnováhu,jejímž je stabi]ita.Pokud spolu členovérodiny komunikují sobem, ktery je všem známý a pro všechny p ný' zůstávárovnováha nedotčená. Yýraz rounoaó'haoznačujev tomto smyslu poklid V jedovatémrodinnémSystémuovšempřipomíná vání rovnováhy spíšnáročnýriskantní úkon.V dinách je totižna běŽnémpořádku chaos. Jedině se můžespolehnout opravdu každý.Všechny druhy vatéhochování' kteréjsme si představili _ dokonce ní a incest _ slouží k udržování této neiisté rovnováhy' Jedovatí rodiče někdy dokonce bojují narušenírovnováhy tím' žezruisobí chaos.
PRoc 5t RoDIcE
'] {KHLF cHo\ÁJ|?
l9l
příkladem je Michael. Matce se podařilo pořádnou at vřavu v rodině. čímžv Michaeoocit vinv a ten ho vedl ke snaze uklidnit Udělal by cokoli, jen aby obnovil rodinnou rov. i kdvbv se měl vzdát kontro]v nad vlastním ži. Čímje rodina jedovatější,tím méněstačík tomu, ohrožená rovnováha, a tím více nerovnováha přeŽitírodiny.Protojedovalírodičenemožnost ie reagujíi na drobnéodchylky v chování.jako by sázce jejich život. rozhodil rovnováhu rodinného sYstémutím"že pravdu. Uvádí k tomu: mi bylo asi duacet, rozhod,ljsem se, žebud'u kanlólu s jeho pirím. Strašnějsem se toho blil. bylo mi jasné, že něco není u pořddku. oznómil l(i|oui.žcsc mi neltbí.jak se choud. kdyžje opi, o žesi nepřeju.aby u tom pokračoual.Stala se za. l;ěc. Mó,ma okamžitě uyskočila a začala tó'tu obuiňouala mi užjen z toho. žejsem nadto taru7. Tóta l)šechnopopřel. Čeka,ljsem poclpo. od sestenale snažily se situaci naopak zklidnit. jsem si děsně.jako bych nico prouedl- Prosjsem popsal skutečrust,že můj tóla je alkoholik. skončilo to tím, žejsem si připad'al jako bldzen. jsem se ho. zda jeho pokus o odhalenípravdy mél účinekna vztahyv rodině. iŠí to ncuUěřiIelné.jako by naszasóhl a lepra. |\ikd'o mrnu nemluail.jako by mi chtěIi dat najeuo.kd'o jsem-žejsemsi douoliIotceobuinit? Chouali se mnž,jako bych neex,istoaal.Nakorcc jsem nesnesl, mě rod,ino ustauičněignorcnala, a ptestal jsem pití mlwit. Mlčeljsem d,alšichdaacet let... Ažd,oteď.
792
K D Y Ž N Á M R o D I Č rN j ] Č ÍŽ ] v o l .
P R o Č s E R o D ] Č ET ^ X H l , Ec H o v A J Í ?
V Glennově rodině měl každýroli určenouk udržova1stávajícírodinný systém.otcova role by|a matka byla zYetězenézávis]á, děti v převrácených zastupovaly rodiče'Takovéuspořádání bylo jasné, vídatelné'proto působilodojmem bezpečí.Jakmile zkusil konfrontovat členy rodiny s jejich rolemi, oh: rovnováhu. Čienovérodiny ho potrestali emočním hnanstvímna studenou Sibiř.
vní chování' Přeznačkování coby druh popření vá prob|émyza zdrobněliny a zjemnělévýrazy.Alse stává ,'člověkem,ktery se příležitostněnapi. je ,,č]ověkprosazujícípřísnou výchovu.. tyťan , . I projekce čili promítnutímá dvě tváře: rodiobviňujídítě z nedostatků,kteréjsou příznačnéprávě ně, dospělé'nebo obviňují dítě z jedovatéhochování z jejich neschopnosti.Například neschopný ktery;si nedokážeudržetpráci, obviňuje syna z lei a hlouposti; matka.alkoholičkaviní dceru z toho"že kvůliní nešthstná'a proto pije. Jedovatírodičenezřídvyužívajioba druhy projekcí, aby se vyhnuli odpon o s t iz a r l a s I n í c h o \ á n ínae d o s t a I L )P.o t r e b u j í snía j í t níhoberánka. Nečastějise jím stává nejzranite]nější v rodině.
V jedovatérodině stačík vyvolání krize má]o: otec o práci, zemře příbuzný, do rodiny se nastěhuje ný, dcera začnetrávit příliš mnoho času s přítelem' se odstěhuje' matka onemocní.Většinajedovatých čůreaguje na krizi podobně jako Glennova rodina: přením,mlčeníma předevšímobviňováním.Vinaje vždycky cílená na děti.
Jak to zvtádaii iedovatí rodiče
193
J
V relativně dobře fungujícírodině se rodičeobvykle sna. žízvládat nároky životařešenímproblémůp otevřenó komunikace, zyažovánim možností.v pří potřeby vyhledáním odbornépomoci. Jedovatírodičena'i opak reagujína narušenourovnováhu ventilovánímobav a frustrace, přičemžnepřemýšlejínad tím,jaké to bude mít důsledky pro děti. Jejich mechanismy zv|ádáníná. ročných situací jsou strnulé, ale jim důvěrně známí3i. K nejběžnějším patří: |. Popření. Na mnoha mÍstechv knize jste viděli, žepo.i pření bývá prvním mechanismem zvládání, k němužse uchylují jedovatírodičeve snaze obnovit rovnováhu' Po. pření má dvě tváře: ,,nic se neděje.. a,,něco se stalo' už se to nebude opakovat...Popření minimalizuje, telizuje, zlehčuje, racionalizuje či přeznačkovává
Sabotuutint.\ rodinp . výraznéd1s[unkronímrodil.cm _
nemocným člověkem,alkoholikem' zlým č]ověnásilníkem _ zaujímajíostatníčlenovéroli spasitea pečovatelů.Vzniká tak výhodná rovnováha mezi ady slabý/silný, špatný/dobry,nemocný/zdravý. li se stav dysfunkčníhorodičelepšit nebo zahájÍléčbu.můžedojít k vážnémuohroženírodinné rovno. Zbytek rodiny (předevšímdruhý rodič) nezřídka domě hledá způsob, jak sabotovat pokroky dysčníhorodiče, aby všichni opět zaujali dobře známé Dochází k tomu i při zlepšovánístavu problémovénebo nemocnéhodítěte.Zažila jsem, žejedovatírodir.zali dítě z terapie právě ve chvíli, kdy se u něj začaly vat první příznaky zlepšenÍ. VztahouýtrojúhelníÁ.V systémujedovatých rodin nedochází k tomu, žejeden rodič přiřkne dítěti roli nebo spojence proti druhémurodiči. Dítě tak
|94
K D Y Ž N Á M R o D I Č EN l Č íŽ ] v o T
vyrustá v nezdravémtrojúhelníku,v němžje na ně jen nátlak, aby si vybralo, na čístranu se přikloní. ne-li matka ,,S tvým tátou mám strašnýživot'..nebo ,,Máma se mnou už nechce spát..., stává se Z dítěte padkovýkoŠ.do kteréhomohourodičenaházet cokoli' ale nejsou nuceni hledat zdroje svých 5. Tajem'stuí. Tajemství pomáhá jedovatým rodičům proměňujerodinu v malý soukromýk]ub, do něhož přístup žádnílidé zvenčí.Takto vzniká vazba k sobě všechnyčlenyrodiny' a to hlavně ve chví]ích ženérovnováhy. Dítě popírající zneužíván1 spadlo ze schodů, chrání rodinný klub před zásahem. ZvážiIe.|i chováníjedovatých rodičůz hlediska ho syslému_ konkrétnějej ich přesvědčen ía držování pravidel _ postupně vám pozornost ulpí vašemsebezničujícímchování' ZačnetechápaI vlivných sil pohánějícÍchchování rodičůa v řadě i vašejednání. Právě pochopeníje začátkemzměny. Nabízínám možnostia volby. odlišný úhel pohledu ovšem opravdová svoboda vychází polze z odlišného
Druhá část Návrat k vlastnímu žívotu
